FOTO: LUISA PUCCINI / SHUTTERSTOCK.COM. Nátové jsou duchové mužů i žen, proto

Transkript

1 FOTO: LUISA PUCCINI / SHUTTERSTOCK.COM Nátové jsou duchové mužů i žen, proto je obvykle 24 představují KOKTEJL LEDEN travestité. 2016

2 Buddha a jeho DUCHOVÉ Cestopis z Myanmy od ADRIENY VYZULOVÉ LEDEN 2016 KOKTEJL 25

3 FOTO: TOILETROOM / SHUTTERSTOCK.COM Barmu (Myanma) dnes známe jako zemi až extrémisticky buddhistickou. Buddha je doslova všudypřítomný: každý kopec korunuje zlatá stupa, tisíce šafránových mnišských rouch zaplavují ulice barmských měst. Přesto to nejsou mniši ani Buddha, na které se lidé spoléhají pro pomoc a radu ve svých každodenních životech. V každičkém chrámu je koutek určený její ochrannému duchovi nátovi, v každé vesnici je jeho svatyňka, dokonce i stromy mají své oltáře, kam lidé nosí obětiny pro usmíření duchů. Na takto staré motorce jsem snad ještě nejela, má výkon i vizáž asi jako dvacetiletá babeta, tentokrát ale z čínské produkce. Na místní poměry je to ale ještě pořád luxus, Barmánci jezdí na korbách náklaďáků, na kole, nebo prostě chodí pěšky. Za toto pohodlí vděčím svému kamarádovi Kyaw Minovi, kterého jsem přemluvila, aby mě svým ceněným dopravním prostředkem vzal na nat pwe, festival nátů do vesnice asi hodinu vzdálené od Mandalay. Bez jeho pomoci bych byla nahraná, tohle není žádná turistická atrakce, místo ani datum konání není zaneseno v průvodcích. V noci je nat pwe nejlepší. Oslavy sice proudí celý den, ale až večer to tam opravdu žije, někteří lidé se tancem dostanou i do transu, povzbuzuje Kyaw Min mou zvědavost. RITUÁLNÍ KAKOFONIE Jakmile dorazíme do cílové vesnice, je jasné, kudy se dále vydat. Tmavou uličku vysvěcují svíčky trhovců, kteří mají svoje poutní cetky jednoduše pohozené na plachtě na zemi. Jak postupujeme dále, sílí zvuk neuvěřitelně disharmonické hudby vycházející z hlavního přístřešku festivalu. Ten je naplněný k prasknutí, většina lidí sedí volně na zemi, několik trhavými pohyby tancuje, hlavní akce se ale odehrává v centrální uličce a na malém pódiu vepředu. Kyaw Min mi přes udivené vesničany proráží cestu až k pódiu, kde zasedneme k ostatním na zem. Míra hluku je zde na hranici snesitelnosti. Orchestr je hned MYANMA Bangladéš Mandalay Bagan Mt. Popa Bengálský záliv Indie 0 km 400 km 800 km NEIPYIJTO Thajsko Andamanské moře Čína Laos 26 KOKTEJL LEDEN 2016

4 Lidé chodí k nátům pro požehnání v otázkách běžného života. Buddhu si nechávají pro duchovní záležitosti. Barmánci se rádi baví, součástí všech náboženských slavností jsou pouťová taneční vystoupení. vedle a člověk jen žasne, jak může hrstka hudebních nástrojů vydávat tak nervy drásající zvuk. Ani průběh ceremonie není pro našince zcela pochopitelný. Na pódiu je hned několik médií nat kadaw, silně nalíčených travestitů, kteří se klaní plastovým modlám. V určenou chvíli jeden z nich vstane a tanečními nebo teatrálními pohyby projde uličkou na druhou část místnosti, a pak zase zpět. Podle toho, kterého náta představuje, má nat kadaw rekvizity meč, kterým mává nad hlavou, peří nebo vějíře bankovek. Někdy se zastaví na druhé straně uličky a od místních přebere obětiny ve formě mís s banány a kokosem nebo finanční dary. Oblíbenou pasáží je, Vzhůru na SVATOU HORU Na KAŽDÉM KONTINENTU narazíte na určité množství hor, které jsou pro obyvatele daného místa POSVÁTNÉ. Představujeme vám několik méně známých cílů, které doporučujeme na vašich cestách navštívit. NEBO, JORDÁNSKO Na horu Nebo vystoupil Mojžíš, aby si před svou smrtí prohlédl zaslíbenou zemi. Byl zde i pohřben. Drobné bankovky z darovaných peněz rozhazuje zpět mezi diváky AGUNG, BALI Balinésané považují sopku Agung za střed vesmíru. Je to zároveň nejvyšší bod ostrova. když drobné bankovky z darovaných peněz rozhazuje zpět mezi diváky, kteří se o ně perou jako malé děti. Sekvence se stále opakuje, nat kadaw tančí z jedné strany na druhou, bere dary, hluk hudby neustává. Zhlédnu tedy několik koleček a přesycena dojmy táhnu Kyaw Mina ven. Co to celé znamenalo? ptám se už v klidu teplé noci. Do každého z médií se vtělil jiný nát, lidé jim potom nosili obětiny, aby si je usmířili, podplatili nebo poděkovali za služby, které jim prokázali. Velká část ceremonie je také show, má lidi pobavit, při hudbě si můžou zatancovat, zkrátka jako bys šla do divadla nebo na cirkus. říká Kyaw Min. CROAGH PATRICK, IRSKO V této poutní hoře jsou prý obrovské zásoby zlata, ale kvůli odporu lidí se nikdy nezačalo těžit. SAN FRANCISCO PEAKS, USA Nejvyšší pohoří Arizony je posvátné hned pro několik indiánských kmenů. LEDEN 2016 KOKTEJL 27

5 V okolí Mandalay se odehrává hned několik festivalů nat pwe včetně toho nejvýznamnějšího v Amarapuře. Nosič vynáší příkrým schodištěm obětiny na posvátnou horu Mt. Popa. Spirituální medium vykonává obřad při slavnosti nat pwe. A proč se nátové vtělují zrovna do travestitů? To je nový zvyk. Nátové jsou duchové mužů i žen, takže s travestity je to zkrátka praktičtější, umějí dobře zahrát obě pohlaví. Navíc si takto homosexuálové našli ceněné uplatnění v tradiční společnosti, která by je jinak zařadila až na dno svého žebříčku, ještě upřesňuje, když se vracíme do hotelu v Mandalay. SMÍCHANÁ VÍRA Druhý den brzy ráno nasedám na břehu řeky Izravádí do lodi, která mě odveze do Baganu, starého hlavního města a nejkrásnějšího archeologického naleziště Barmy, kde také v 11. století začala moderní historie víry v náty. V té době zde panoval sjednotitel Barmy, král Anawratha, který chtěl základy své nové říše postavit na doktrínách teravádového buddhismu, přivezeného z dobyté monské říše. Bojoval s existujícím animismem, vírou v duchy. Když se mu ho ale z lidových tradic vykořenit nepodařilo, rozhodl se jej raději do nového náboženství zařadit. Vybral třicet šest nejvýznamnějších duchů a ustavil jim jako šéfa Thagyar Min, bytost odvozenou od starého hinduistického boha Indry, který je v buddhistické mytologii podřízený Buddhovi. A tak bylo jasno Buddha je bůh nejvyšší a nátové jsou jeho spirituální pomocníci. Panteon třiceti sedmi nejvyšších nátů existuje v Barmě dodnes. Kromě toho jsou ale i tisíce dalších, ochránci chrámů, vesnic, lesů, silnic atd., a prakticky po celé zemi narážíte na jejich svatostánky. Asi nejbizarnější je ale jejich přítomnost přímo na půdě každé buddhistické stupy, nejposvátnější baganský svatostánek Švezigon nevyjímaje. Barmánci se sem přijdou pomodlit, několikrát obkrouží hlavní stupu, a pak spolehlivě zaplují do vedlejšího pavilonu určenému jednomu z nátů. Mezi nejoblíbenější patří ochránce Bobogyi, který je vždy bez výjimky obklopen hromadami mís s banánem a kokosem a ověšen barevnými šálami. Proč se lidé chodí modlit k nátům, když mají hned vedle Buddhu, snažím se zjistit od mé kolegyně Jiji. Buddha je příliš abstraktní, navíc si lidé myslí, že jej zajímají především budoucí životy. Samozřejmě, modlí se k němu, ale když potřebují pomoct se životem současným, chtějí auto, lepší práci nebo lásku, jdou za náty. Věří, že 28 KOKTEJL LEDEN 2016

6 Panteonu třiceti sedmi nátů na hoře Popa vévodí její patronka v zeleném, ozdobená pavími pery. ti je vyslyší, a když se tak stane, přinesou jim jako díky banány s kokosem. Pokud to bylo opravdu velké přání, musí být kokos pozlacený, vysvětluje pravidla obchodu. Největší centrum uctívání nátů je od Baganu jen hodinu a půl vzdálená Mt. Popa (v překladu květina), prudce se zvedající 737 metrů vysoká vyhaslá sopka, které se také někdy přezdívá barmský Olympus. Všichni nátové byli původně lidé, kteří ale zahynuli tragickou smrtí, podobně třeba jako křesťanští svatí. Zdejším hlavním duchem je matka Popa a legenda o ní vypráví, že bývala lesní vílou, která jednoho dne potkala sběrače květin pracujícího pro dvůr krále Anawrathy, zamilovali se do sebe a měli dva syny. Manžel kvůli rodině zanedbával své povinnosti a král ho proto dal popravit. Synové vyrostli, nastoupili do služby k vojsku, chrabře bojovali, ale kvůli intrikám byli obviněni ze zrady a popraveni týmž králem. Matka Popa zemřela smutkem. Dnes celá rodina patří mezi nejuznávanější náty v zemi, matka Popa je vzývaná zde a její dva synové na největším nat pwe v Amarapuře. OPATRNĚ NA DUCHY Abych si duchy nenahněvala, musím i já dodržovat zdejší pravidla: nekonzumovat na úpatí hory maso, nenadávat, nepomlouvat a nenosit červenou ani černou Panteon sedmatřiceti nejvyšších nátů existuje v Barmě dodnes barvu. Naopak mezi dobré zvyky patří donést Popě pugét květů. Hned u hlavní silnice přivádějící poutníky je svatyně všech sedmatřiceti nátů, kde stojí všichni v řadě, pro nás v ne zcela vkusném provedení plastových figurín, v jejichž středu je matka Popa v zeleném, ozdobená pavím peřím. Naproti je slony střežený vchod na hlavní schodiště, které se svými 777 schody vede až na vrcholek hory. Po schodišti poskakují dotěrní makaci, zvyklí na krmení zrním z papírových kornoutů. Prudké stoupání neodrazuje ani nejstarší vesničanky, proud lidí nahoru je nezastavitelný. Podél schodiště je několik svatyní a na samém vrcholku je jich celá nadílka. Malý klášter, spousta buddhistických stup, několik zákoutí s figurínami nátů i fantastický výhled do okolí. Odevzdávám malý příspěvek, za který si kupuji možnost vlastního přání. Zcela sobecky prosím náty, aby Barmánci zůstali takoví, jací jsou, nepodlehli svodům konzumní společnosti, která se jim nyní otevírá stejně jako nám po roce 1989, nevyměnili spiritualitu za mobilní telefony a obchodní centra, a aby buddhismus i víra v dobré duchy spojená s fascinujícími tradicemi dále panovala této krásné zemi. Autorka je průvodkyní CK Livingstone LEDEN 2016 KOKTEJL 29