Vliv zrnitosti sladu na rychlost a kvalitu scezování sladiny při vaření piva v malovýrobních podmínkách

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vliv zrnitosti sladu na rychlost a kvalitu scezování sladiny při vaření piva v malovýrobních podmínkách"

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Vliv zrnitosti sladu na rychlost a kvalitu scezování sladiny při vaření piva v malovýrobních podmínkách Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Josef Los, Ph.D. Vypracoval: Bc. Bohdan Klímek Brno 2012

2

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vliv zrnitosti sladu na rychlost a kvalitu scezování sladiny při vaření piva v malovýrobních podmínkách vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis diplomanta.

4 Děkuji Ing. Josefu Losovi, Ph.D. za odborné vedení a rady při vypracovávání mé diplomové práce. Dále děkuji majiteli a zaměstnancům pivovaru Richard za poskytnutí materiálu a dat k měření.

5 ABSTRAKT V předkládané práci se pojednává o vlivu zrnitosti sladu na dobu scezování sladiny. Doba scezování byla porovnána s údaji z pivovaru Richard. Dále byl porovnáván vliv tohoto zrnění na fyzikální ukazatele výsledné sladiny a to na dynamickou viskozitu, hustotu a hodnotu extraktu. Pro pokus se vařily sladiny ze 4 druhů sladů a každý z nich byl našrotován na 3 zrnitosti. Velikostní složení sladové tluče se zjišťovalo na Pfungstadském prosévadle a jednotlivé frakce byly dále pozorovány a měřeny na digitálním mikroskopu. Byl navržen laboratorní postup pro vaření sladiny a pro následné scezování. Klíčová slova: pivo, sladina, scezování, zrnitost, slad, viskozita, ječmen, pšenice ABSTRACT This paper describes the influence of malt particle size to the lautering time. Lautering time was compared to the data from brewery Richard. Then, the influence of mentioned grist size on other physical characteristic of wort was compared. Among these characteristics belong the dynamic viscosity, density and extract. During the experiment there have been made worts from 4 types of malt and every one of them was milled on 3 types of grist fineness the fine one, the middle one and the coarse one. Fineness of milling was considered on Pfungstadt sieve and the fractions from this sieve were used to observation by digital microscope. The laboratory method for wort boiling and lautering was suggested. Key words: beer, wort, lautering, particle size, malt, viscosity, barley, wheat

6 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Druhy sladu Teorie šrotování sladu Šrotovníky pro suché šrotování Dvouválcový šrotovník Čtyřválcový šrotovník Šestiválcový šrotovník Mlecí válce Scezování sladiny Zařízení k posouzení velikosti zrn Pfungstadské prosévadlo MATERIÁL A METODIKA Vaření sladiny Materiál k vaření sladiny Scezování sladiny Hustota sladiny Měření dynamické viskozity Měření zrnitosti našrotovaného sladu Pfungstadské prosévadlo Digitální mikroskop VÝSLEDKY A DISKUZE Naměřené hodnoty Velikostní frakce sladů Hodnoty získané při laboratorním rozboru sladin Závislost doby scezování sladiny na zrnitosti sladu Plzeňský slad Mnichovský slad Barvící slad Pšeničný slad Závislost dynamické viskozity sladiny na zrnitosti sladu Plzeňský slad Mnichovský slad Barvící slad... 40

7 5.3.4 Pšeničný slad Závislost extraktu sladiny na zrnitosti sladu Plzeňský slad Mnichovský slad Barvící slad Pšeničný slad Závislost dynamické viskozity sladiny na dobu scezování Závislost hodnoty extraktu na době scezování sladiny Závislost extraktu na viskozitě ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA... 54

8 1 ÚVOD Pivo a jemu podobné nápoje se vařily a vaří od pradávna téměř po celém světě. Stejně jako postupy výroby se lišily i suroviny, ze kterých se pivo připravovalo. To, že je české pivo nejlepší na světě, potvrdilo mnoho výzkumů. Pivovarství patří mezi málo řemesel, která se na našem území vyvíjela sama, bez cizího vlivu, k čemuž přispívaly vynikající půdně-klimatické podmínky, respektive výborná kvalita základních surovin. (Kosař, 1995) V dnešním světě se do popředí dostává zájem o malé pivovary, které vaří piva, na rozdíl od velkých koncernových pivovarů, jen ze základních surovin a snaží se o jedinečný produkt z nejkvalitnějších domácích komodit. Bez výborného chmele, vody, kvasnic a zejména sladu to u nich nejde. Slad není jen jeden. Připravuje se mnoho druhů sladu, každý má poněkud jiné vlastnosti a dává pivu jinou chuť a barvu. Sládci při vaření piva často jednotlivé druhy vzájemně kombinují. Třeba k výrobě známého flekovského piva se používají čtyři druhy. (Večeřová, Kiss, 2007) Nejpoužívanější je světlý plzeňský slad, který je základem pro výrobu naprosté většiny tuzemských piv. Dodává pivu zlatavou barvu. Při výrobě tmavých piv se používá slad mnichovský, karamelový nebo barvící. Pšeničný slad je základní surovinou pro výrobu pšeničných piv, tzv. Weizen Bier, která se na našem území začínají těšit enormnímu úspěchu. O tom může svědčit zařazení tzv. pšenek do portfolia mnoha malých (zde je tento jev k vidění už delší dobu), ale hlavně také velkých pivovarů, jako je Staropramen či ve světě proslavený Plzeňský prazdroj a jeho Fénix. Ze sladoven odchází slad v pytlích. Předtím, než se ale použije k vaření piva, se ještě musí rozemlít. To už se ale děje přímo v pivovaru. Každý sládek už má za léta zkušeností a zkoušení jasno, na jakou jemnost musí své slady mlít. Záleží na mnoha faktorech na typu sladu, na technologii, kterou v pivovaru používají, na typu scezovacího zařízení a mnoho dalších. Právě zrnitostí sladu a jejím vlivem na kvalitativní a kvantitativní ukazatele meziproduktu, jímž je sladina, se bude tato práce zabývat

9 2 CÍL PRÁCE Cílem práce je prokázat závislost doby scezování sladiny na zrnitosti a typu sladu a navrhnout vhodnou metodiku pro laboratorní měření. Výsledky měření srovnat s údaji o době scezování v brněnském minipivovaru Richard. Dalším cílem je prokázat závislost dynamické viskozity, hustoty a extraktu sladin vařených z různých druhů sladů - plzeňský, mnichovský, barvící a pšeničný - na jejich zrnitosti. Základní rozložení frakcí šrotu bude provedeno na Pfungstadském prosévadle a ověří se možnost použití moderních optických měřících metod s využitím digitálního mikroskopu

10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Pro experiment je důležité definovat hlavní surovinu, kterou je několik druhů sladu, a v neposlední řadě také šrotovací proces. Jemnost mletí, doba scezování i kvalita sladiny závisí také na použité scezovací technologii. 3.1 Druhy sladu Základní rozdělení sladů vychází z druhu prvotní suroviny a to jsou slady ječný, žitný a pšeničný. V případě, že je slad jiný než z ječmene, musí být tato obilovina označena. Z jiných sladů se výrazněji používá jen pšeničný na výrobu tzv. světlých piv. Podle způsobu výroby a vlastností finálního produktu se vyrábí následující druhy sladu: 1. Slad plzeňský vyznačuje se vyšším extraktem a dostatečnou enzymatickou silou a světlou barvou. Používá se k výrobě světlého, lehkého a speciálního piva. Při dokonalém zcukření rmutu je snadně scezditelný, lehce zpracovatelný. Obsah vody v tomto sladu je okolo 4 %. 2. Slad mnichovský (bavorský) je charakteristický tmavší barvou a výraznějším aromatem. To se děje díky většímu rozluštění při klíčení. Pro tento druh sladu je ječmen klíčen o 1 2 dny déle při vyšší vlhkosti a teplotě. Odlišné hvozdění má za cíl podpořit tvorbu melanoidů a je dotahován při teplotách okolo 105 C. Vlhkost tohoto sladu se pohybuje kolem 2 %. (Kosař a kol., 2000) Speciální slady: 1. Karamelové slady jsou typické vysokými obsahy aromatických a barevných složek. Vyrábí se z dobře rozluštěného zeleného sladu, nebo z již hotového sladu, který se ovlhčí. V rychlopražičích se vytvoří pára potřebná k ztekucení a úplnému zcukření endospermu při C. Vlastní karamelizační proces spočívá ve vystavení teplotám C (dle druhu požadovaného typu světlý, střední a porterový karamel). Po ukončení pražení má sklovitý až průsvitný endosperm, slad je silně hygroskopický. 2. Barvící slad se používá k k výrobě tmavých piv. Vyrábí se z hotového sladu obdobným způsobem v rychlopražičích jako karamelový a teplota se ke konci

11 zvýší až na C. Touto teplotou se změní fyzikálně-chemické a diastatické vlastnosti. (Dudák, Pelikán, 1989) 3.2 Teorie šrotování sladu Šrotování sladu je čistě mechanický a zdánlivě jednoduchý proces. Složení šrotu však zásadním způsobem ovlivňuje proces rmutování, scezování a varní výtěžek. Účelem mletí je jeho redukce na menší částice, ze kterých se dá vytěžit nejvíce extraktu ve sladině a se kterými se dá uspokojivě operovat během celého varního procesu. Čím intenzivněji je slad pomlet, tím více extraktu z něho vyprodukujeme. Nicméně jemně namletý slad může vézt k problémům a ztrátě části extraktu v mlátě během scezování sladiny. (Goldammer, 2008) U šrotu pro scezovací káď, která je v České republice nejvíce rozšířena, je snaha co nejméně poškodit pluchu a dobře vymlít endosperm zrna. (Kosař, Procházka a kol., 2000) Mletí na hrubší zrnitost má vliv na parametry jako viskozita a zkvasitelnost díky aktivitě fyzikálních a biochemických procesů. Dále velikost zrn ovlivňuje difuzi, extrakci a enzymatickou hydrolýzu. (Wijngaard, Arendt 2006) Větší poškození pluch snižuje porozitu mláta a negativně ovlivňuje chuť piva. Plucha obsahuje kromě nerozpustné celulosy, polyfenoly, pentosany, hořké a barevné látky, jejichž vyluhování vzrůstá s dobou kontaktu a s poškozením pluchy. Jemné rozemletí endospermu je naopak předpokladem pro požadovaný průběh rmutování a vysoký varní výtěžek. Při klíčení postupuje rozluštění působením enzymů od zárodku směrem ke špičce zrna. Nejméně rozluštěná špička zrna tvoří při šrotování hlavní podíl hrubé krupice, a naopak dobře rozluštěné spodní partie endospermu zrna se při průchodu válci snadno rozdrtí na jemnou krupici a mouku. (Kosař a kol., 2000) Hrubá krupice se těžko rozpouští a pomalu zcukřuje. Je-li zastoupena ve větším podílu, klesá dosažitelné prokvašení mladiny a vzrůstá obsah nezcukřeného extraktu v mlátě. Zpracování hrubšího šrotu proto vyžaduje intenzivní, delší rmutování. Šrot pro scezovací káď má tedy mít pokud možno nejlépe vymleté, minimálně poškozené pluchy, nízký podíl hrubé krupice a vysoký podíl jemné krupice. Zastoupení nejjemnější části šrotu moučky je třeba přizpůsobit konkrétním podmínkám při scezování, zejména zatížení scezovacího dna a scezovací rychlosti. K problémům může dojít, je-li

12 podíl moučky výrazně vyšší než 12 %. Při snížené propustnosti filtrační vrstvy stoupá vyložitelný extrakt mláta a při častějším kopání se zvyšuje koncentrace suspendovaných látek ve sladině. (Kosař a kol., 2000) Šrot pro sladinový filtr má mít naopak dobře rozemleté pluchy. To je dáno odlišným způsobem scezování, které probíhá za přetlaku 0,04 0,08 MPa a při nízké vrstvě mlátového koláče mm. Za těchto podmínek vzniká při větší ploše částic pluch tzv. taškový efekt, který zvyšuje tlakovou ztrátu a prodlužuje filtrační cyklus. Vyluhování chuťově nepříznivých látek z jemné rozdrcených pluch je částečně eliminováno kratší dobou vyslazování. (Kosař a kol., 2000) Příklad zrnitosti sladu pro různé scezovací technologie je uveden v Tab. 1. Tab. 1 Příklad zrnitosti sladu pro scezovací káď a pro sladinový filtr (převzato z Kosař a kol., 2000) Šrotovníky pro suché šrotování Šrotovníky pro suché šrotování jsou nejpoužívanějším zařízením pro šrotování sladu. Podle počtu válců rozlišujeme dvouválcové až šestiválcové šrotovníky. Moderní šestiválcové šrotovníky jsou často doplněny o kondicionovaní šnek, v kterém je slad před šrotováním zvlhčen vodou nebo párou. Výkon šrotovníku musí umožnit sešrotování potřebného množství sladu na várku za 1,5 až 2 hodiny a počítá se v kg sladu na 1 cm délky válce za hodinu. (Kosař a kol., 2000)

13 Dvouválcový šrotovník Dvouválcový šrotovník bývá instalován v malých nebo hostinských pivovarech, případně se používá pro mletí křehkých barevných sladů. Dva stejně velké válce se otáčejí proti sobě stejnou rychlostí. Průměr válců je 250 mm, počet otáček min-1 a výkon kg.cm -1.h -1. Mlecí štěrbina se nastavuje na cca 0,7 mm. (Kosař a kol., 2000) Čtyřválcový šrotovník Čtyřválcové šrotovníky jsou ideální pro dobře rozluštěné slady. V oblibě ho mají především výrobci britských typů piv. Jsou to dva oddělené páry válců. První pár, který se otáčí pomaleji zrno přijme a rozmačká, přičemž pluchy zůstanou téměř bez poškození. Odhalený endosperm a embryo jsou pak dále rozemlety druhým párem válců s vyšším počtem otáček. Tím získáme jemnější částice jako krupice a moučku. (Hornsey, 1999) Šestiválcový šrotovník Šestiválcový šrotovník představuje nejlepší a nejvíce používaný typ šrotovníku pro suché šrotování. První pár válců zrno rozmáčkne, druhý vymílá pluchy a třetí drtí hrubou krupici. Rozdělení jednotlivých podílů šrotu zajišťují sítová vysévala mezi prvním a druhým i druhým a třetím párem válců. Výkon tohoto typu šrotovníku je 25 až 50 kg.cm -1.h -1. U některých konstrukcí šestiválcových šrotovníků chybí sítové vysévadlo mezi prvním a druhým párem válců a veškerý šrot je po dvojím průchodu válci zaveden na velkoplošnou sadu sít, kde jsou dokonale odděleny pluchy a jemné podíly. Hrubá krupice je zavedena do třetího páru válců, kde je rozdrcena za vzniku vysokého podílu jemné krupice. Mlecí štěrbiny jsou u těchto šrotovníků nastavovány elektronicky a základní nastavení mlecích štěrbin pro suchý šrot je přibližně 1,5-0,4 mm. (Kosař a kol., 2000) Mousia a kol (2003) uvádí že Sladina ze sladu mletého na šestiválcovém šrotovníku obsahuje větší koncentraci cukru, než sladina ze sladu mletém na čtyřválcovém šrotovníku

14 Mlecí válce Proces mletí má výrazný vliv na výtěžnost při hydrolýze škrobu. Je prokázáno, že na následnou hydrolýzu škrobu má vliv i mezera mezi válci i rozdílné rychlosti otáčení válců. (Mousia a kol., 2003) Konstrukce mlecích válců a rychlost jejich otáčení ovlivňují rozhodující měrou složení šrotu. Mlecí válce se zhotovují z tvrzené litiny, pro mokré šrotování legované chromem a niklem. Zrno je vtahováno do mezery mezi protisměrně se otáčející válce, jejichž obvodová rychlost je 2,5 5 ms -1. Pro zvýšení střihového efektu se obvodová rychlost obou válců v páru může lišit až o 25 %. Jeden válec uložen pevně, druhý v posunovatelných ložiscích a jeho poloha je fixována silnými pružinami. To umožňuje nastavit souosost a šířku štěrbiny mezi válci. Průměr válců by mel být menší než 250 mm, aby byl zajištěn dostatečný úhel pro vstup zrn mezi válce a tím i potřebný výkon šrotovníku. Moderní vysokovýkonné šrotovníky mají všechny páry válců rýhované. Rýhování je odkloněno od podélné osy válců o 4 14 %, čímž se dále zvyšuje střihový efekt. Rýhy mají na příčném řezu jednu stranu méně skloněnou břit, druhou více skloněnou hřbet. Pro jemný šrot mají všechny páry válců vzájemnou polohu rýh břit proti břitu, pro hrubý šrot je poloha rýh prvního a druhého páru válců opačná, tj. hřbet proti hřbetu. (Kosař a kol., 2000) 3.3 Scezování sladiny Scezování je kritický krok v produkci sladiny kvůli svému dopadu na kvalitu i výtěžnost sladiny. Scezování zahrnuje dvě operace: odstranění suspendovaných částic ze sladiny a extrakci zbývajících rozpustných látek v pevné fázi obklopené kapalinou. (Schneider, Weisser 2004) Tato operace se většinou provádí ve scezovací kádi, do které se vyrobené dílo z vystírací kádě nebo jiné nádoby přečerpá. Po určité době mláto sedimentuje na scezovací dno kádě a vytvoří vrstvu vysokou přibližně cm, přes kterou začne protékat a čistit se sladina. (Chládek, 2007) První část sladiny je samozřejmě kalná, a proto se vrací scezovacím čerpadlem zpět potrubím do scezovací kádě nad vrstvu mláta. Vařič sleduje čirost a stupňovitost stékající sladiny, zvané předek, až dosáhne požadované čirosti. Kromě tuků a mastných kyselin obsahují zakalené sladiny více vysokomolekulárních proteinových komplexů,

15 nebo protein polyfenolových komplexů, které způsobují menší výtěžek hořkých látek jejich pohlcováním během chmelovaru. (Kühbeck, Back, Krottenthaler, 2006) Při scezování je vysoce zakalená sladina charakterizována výskytem středně (5 µm) velkých částic, zatímco v čiré sladině jsou dominantní jemné částice (20 25 µm) a střední hrubé (> 200 µm) zde chybí. (Kühbeck, Back, Krottenthaler, 2007) Poté předek začne téci do mladinové pánve. Pro zlepšení činnosti průtočnosti sladiny touto vrstvou se mláto prořezává soustavou svisle postavených nožů, tzv. kypřícím zařízením nebo kopačkou. (Chládek, 2007) Scezování může probíhat jak na scezovacích kádích, tak na sladinových filtrech. Tyto technologie vyžadují každá jiný typ filtračního koláče. Pro jejich správnou funkci je potřeba rozlišovat namletí sladu na správnou zrnitost a výšku filtračního koláče. Tyto dva ukazatele jsou velice úzce spojeny s kvalitou výsledné sladiny a správným vyslazením. (Harmegnies, Tigel, 2006) Po skončení stékání předku obsahuje mláto ještě hodně extraktu (cukru), a proto je nutno jej vysladit. Tj. prolít horkou vodou, tzv. výstřelkem, jehož stupňovitost se měří sacharimetrem. Postup vyslazování se opakuje, až dosáhne stupňovitosti posledních výstřelků požadované hodnoty, zpravidla 1 %; dalším kritériem pro objem výstřelků je požadovaná stupňovitost sladiny a výstřelků. Poslední výstřelky s nízkou stupňovitostí se nazývají patoky a většinou se vedou do odpadu, někdy se používají pro další várku. Vyslazování je velice důležitá část procesu scezování zabere 40 60% času, při špatném zacházení může velice negativně ovlivnit výslednou sladinu vyloužením negativních látek a ovlivňuje stupňovitost sladiny. (Harmegnies, Tigel, 2006) 3.4 Zařízení k posouzení velikosti zrn Pfungstadské prosévadlo Základním zařízením pro kontrolu jemnosti částí sladového šrotu je Pfungstadské prosévadlo. Je to soustava sít umístěných na vibrační podložce, přičemž jednotlivá síta mají přesně dané mezery pro propad vzorku a tyto mezery se s jednotlivými síty zmenšují tak, že nahoře je vždy nejhrubší část vzorku a dole moučka. Na vrchní síto se vloží vzorek sladové tluče, uzavře se a zapne se vybrační

16 podložka. Po skončení programu je vzorek rozdělen na sítech, z nichž se každý podíl zváží a určí se procenticky jeho zastoupení v celém vzorku. (Chládek, 2007) Základní stanovované frakce jsou uvedeny v Tab. 2. Pluchy jsou zodpovědné jen za málo extraktu a při výrobě sladiny slouží převážně k vytvoření filtrační vrstvy. Zatímco jemnější frakce hmotnostně tvoří % sladové tluče, ale tvoří % extraktu. (Lewis, Young, 2002) Tab. 2 Velikost sít a pojmenování frakcí sladu (převzato z Chládek, 2007) pluchy nad sítem 1,47 mm hrubá krupice jemná krupice 1 jemná krupice 2 mouka moučka nad sítem 1 mm nad sítem 0,547 mm nad sítem 0,253 mm nad sítem 0,152 mm propad

17 4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Vaření sladiny Sladina se vařila na laboratorním rmutovacím zařízení (viz Obr. 1). Do vytárovaných rmutovacích kádinek se navážilo 50 g sladového šrotu, přidalo se 200 ml vodovodní vody 45 C teplé. Obsah se promíchal a vložil do rmutovaní lázně vyhřáté na 45 C a rmutoval 30 minut. Po této době se zvýšila teplota během 25 minut na 70 C, přidalo se 100 ml vody ohřáté na 70 C a rmutovalo se 1 hodinu. Poté se rmutovací kádinka ochladila, osušila a dovážila destilovanou vodou na 450 g. Obsah se promíchal tyčinkou a zfiltroval přes textilní plachetku, přičemž prvních 100 ml sladiny se vrátilo na filtr. (Basařová a kol., 1992) Od každé zrnitosti sladu se zaráz vařily dva vzorky pro dosažení přesnějšího výsledku zprůměrováním hodnot. Prováděla se také zkouška zcukření od dosažení teploty 70 C asi po 5 10 minutách se kápla na křídu kapka rmutu a kapka jódu (0,02 M), modré zbarvení by svědčilo o nerozloženém škrobu. Optimální doba zcukření je minut. Obr. 1 Laboratorní rmutovací zařízení

18 4.2 Materiál k vaření sladiny Sladina se vařila ze 4 druhů sladu, které poskytnul brněnský minipivovar Richard. Plzeňský Mnichovský Barvící Pšeničný Zde se tyto slady i šrotovaly na dvouválcovém Mačkači Super 1000 s výkonem kg šrotu za hodinu (viz Obr. 2). Výrobcem je zámečnictví Vladimír Štos, Strakonice. Obr. 2 Mačkač Super 1000 Byly našrotovány dvě zrnitosti od každého vzorku hrubší v pivovaru standardně využívána a jemnější. Bylo technicky nemožné změřit mezery mezi

19 ozubenými válci (viz Obr. 3) a taktéž nastavovací páka nemá žádnou regulérní stupnici, sládek vycházel z empirických zkušeností. Proto je jemnost našrotování v práci určena jen na Pfungstadském prosévadle a na digitálním mikroskopu. Třetí, nejjemnější zrnitost použitá na výrobu sladiny byla dosažena našrotováním sladů na laboratorním mlýnku. 4.3 Scezování sladiny Obr. 3 Ozubené válce Mačkače super 1000 Uvařená sladina se scezovala na laboratorní aparatuře sestávající z kónických nálevek vyložených textilní plachetkou, které ústily do sběrné kádinky (viz. Obr. 4). Plachetka byla předem navlhčená a její pórovitost byla stanovena na digitálním mikroskopu naměřením a stanovením průměrné velikosti mezer mezi jednotlivými vlákny. Naměřena byla průměrná hodnota 17,702 µm (z 20 měření). Měřil se čas od vrácení prvních 100 ml filtrátu zpět na filtr do doby než se tekutá část přefiltrovala a na filtračním koláči se utvořily praskliny. Na filtračním koláči bylo jasně patrné rozložení

20 vrstev mláta, kdy dole sedimentovaly nejjemnější částice a s přibývající výškou koláče se velikost částic zvětšovala až po pluchy, které zůstaly na povrchu. Obr. 4 Schéma laboratorní scezovací aparatury. 4.4 Hustota sladiny Hustota sladiny se zjišťovala pyknometricky. Pyknometr o objemu 50 ml se naplnil nejdříve destilovanou vodou, vytemperovanou na 20 C a zvážil na analytických vahách na 4 desetinná místa. Stejný postup se provedl se všemi vzorky sladin. Výpočet hustoty sladiny se provedl podle vzorce: hmotnost pyknometru se sladinou ρ = [gcm -3 ] hmotnost pyknometru s vodou Hodnota extraktu se odečetla z hustoty sladiny tabelárně dle Dudáše a Pelikána (1977)

21 4.5 Měření dynamické viskozity Viskozita sladiny je statisticky významný ukazatel rozluštění sladu. Orientačně informuje o stupni degradace hemicelulóz, zvláště β-glukanů v analyzovaném vzorku a o předpokladu doby scezování sladiny. Dynamická viskozita se měřila na Hopplerově viskozimetru (viz Obr. 5). Do skleněné trubice se nalije vzorek sladiny. Dále se do této trubice vloží standardní skleněná kulička a trubice se uzavře. Měří se čas, který uplyne, než kulička urazí vzdálenost mezi dvěma ryskami. Poté se zařízení otočí o 180 a měření se zopakuje. (Basařová a kol., 1992) Z těchto časových údajů a po výpočtu hustoty vzorku lze vypočítat dynamickou viskozitu dle vztahu: η = t. (ρ k ρ s ). K [mpa.s] t doba pádu kuličky (s) ρ k hustota kuličky (2,409 g.cm -3 ) ρ s hustota vzorku (g.cm -3 ) K konstanta kuličky (9, mpa.cm -3 g -1 )

22 Obr. 5 Hopplerův viskozimetr 4.6 Měření zrnitosti našrotovaného sladu Pfungstadské prosévadlo Rozložení frakcí sladové tluče se provedlo na pfungstadském prosévadle. Použity byly následující síta: 2 mm 0,853 mm 0,485 mm 0,446 mm 0,366 mm 0,257 mm 0,162 mm propad

23 Od každé zrnitosti se navážilo 100 g šrotu. Aby bylo dosaženo reprezentativního vzorku, odebíralo se lžící vždy z horní, ze střední části a ze spodní části sklenice se vzorkem. Důvodem takového postupu byla nehomogennost obsahu sklenice vzhledem k rychlému usazování menších frakcí u dna. Takto vybraný reprezentativní vzorek se nanesl na vrchní síto a stroj se zapnul na 3 minuty, s nastavením vibrací na 1,5 mmg -1. Poté se podíly nad jednotlivými síty převedly do nádob a zvážily na 2 desetinná místa a tyto hodnoty se vyjádřily v procentech jednotlivých frakcí obsažených ve vzorku Digitální mikroskop Velikost frakcí se také ověřovala na digitálním mikroskopu zn. Delta Optical (viz. Obr. 6). Od každé frakce každého vzorku roztříděného na prosévadle se odebral vzorek (celkem 32). Tyto podíly se pozorovaly na mikroskopu a pomocí software ScopeImage 9.0 se pozorovaná zrnka měřila s přesností na tisíciny mikrometru. Celkem bylo změřeno 10 zrn od každého vzorku a to vždy délka a šířka části zrna. Obr. 6 Digitální mikroskop Delta Optical

24 5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Naměřené hodnoty V Tab. 3 je uvedeno kódové označení vzorků používané během experimentu. Slady jsou označeny čísly 1 4 a typy šrotování jsou označeny písmeny A C. Pro každou zrnitost sladu byly 2 opakování vaření sladiny druhé opakování je vždy označeno indexem x. Příklady měření velikosti částic z frakcí nad sítem 2 mm a propadu jsou na Obr. 9 Tab. 3 Kódové označení vzorků Slady Hrubý Střední Jemný 1. opakování 2. opakování 1. opakování 2. opakování 1. opakování 2. opakování Plzeňský 1A 1Ax 1B 1Bx 1C 1Cx Mnichovský 2A 2Ax 2B 2Bx 2C 2Cx Barvící 3A 3Ax 3B 3Bx 3C 3Cx Pšeničný 4A 4Ax 4B 4Bx 4C 4Cx Velikostní frakce sladů V Tab. 4 je uvedeno procentické zastoupení velikostních frakcí všech zkoumaných sladů naměřené na prosévadle. Obr. 7 a Obr. 8 velikosti frakcí zobrazují graficky. Tab. 4 Procentické zastoupení velikostních frakcí ve vzorcích Velikost síta 2 [%] 0,853 [%] 0,485 [%] 0,446 [%] 0,366 [%] 0,257 [%] 0,162 [%] Propa d [%] 1A 43,95 31,82 9,15 0,51 2,02 2,35 2,26 7,93 1B 19,88 39,74 14,84 0,85 3,82 4,39 4,73 11,75 1C 0,14 13,2 45,64 2,42 7,99 7,97 7,37 15,26 2A 34,33 32,61 11,76 0,84 2,87 3,28 3,46 10,85 2B 24,6 36,12 13,78 0,91 3,37 3,71 4,03 13,48 2C 0,12 13,61 42,04 2,08 8,38 7,74 6,94 19,08 3A 15,29 40,94 17,24 1,04 3,69 4,42 4,52 12,85 3B 6,83 39,62 20,57 1,22 4,54 5,61 5,64 15,97 3C 0,02 6,17 43,33 2,04 10,03 9,98 8,26 20,16 4A 44,17 35,54 9,01 0,47 1,81 2,16 2,05 4,79 4B 32,09 37,68 11,88 0,77 2,71 3,39 3,5 7,98 4C 0,16 15,21 46,24 2,15 8,9 7,79 7,13 12,

25 2,26% 2,35% 2,02% 0,51% PLZEŇSKÝ SLAD NEJHRUBŠÍ ZRNĚNÍ 7,93% 4,73% 11,75% PLZEŇSKÝ SLAD STŘEDNÍ ZRNĚNÍ 19,88% 15,26% PLZEŇSKÝ SLAD JEMNÉ ZRNĚNÍ 0,14% 13,20% 9,15% 4,39% 7,37% 2 mm 43,95% 3,82% 0,85% 7,97% 0,853 mm 14,84% 7,99% 45,64% 0,485 mm 31,82% 39,74% 2,42% 0,446 mm BAVORSKÝ SLAD NEJHRUBŠÍ ZRNĚNÍ BAVORSKÝ SLAD STŘEDNÍ ZRNĚNÍ BAVORSKÝ SLAD JEMNÉ ZRNĚNÍ 0,366 mm 3,46% 10,85% 13,48% 24,60% 19,08% 0,12% 13,61% 0,257 mm 3,28% 2,87% 0,84% 11,76% 34,33% 4,03% 3,71% 3,37% 0,91% 6,94% 0,162 mm propad 7,74% 13,78% 42,04% 8,38% 32,61% 36,12% 2,08% Obr. 7 Rozložení podílů frakcí sladové tluče změřené na Pfungstadském prosévadle (plzeňský a bavorský slad)

26 BARVÍCÍ SLAD NEJHRUBŠÍ ZRNĚNÍ BARVÍCÍ SLAD STŘEDNÍ ZRNĚNÍ BARVÍCÍ SLAD JEMNÉ ZRNĚNÍ 12,85% 15,29% 15,97% 6,83% 20,16% 0,02% 6,17% 4,52% 4,42% 5,64% 2 mm 3,69% 1,04% 5,61% 4,54% 39,62% 8,26% 43,33% 0,853 mm 17,24% 40,94% 1,22% 9,98% 0,485 mm ,05% 2,16% 4,79% 1,81% 0,47% 9,01% PŠENIČNÝ SLAD NEJHRUBŠÍ ZRNĚNÍ 2,71% 0,77% 3,39% 3,50% 20,57% PŠENIČNÝ SLAD STŘEDNÍ ZRNĚNÍ 7,98% 32,09% 7,13% 10,03% 12,41% 2,04% PŠENIČNÝ SLAD JEMNÉ ZRNĚNÍ 0,16% 15,21% 0,446 mm 0,366 mm 0,257 mm 0,162 mm 44,17% 11,88% 7,79% propad 8,90% 35,54% 2,15% 46,24% 37,68% Obr. 8 Rozložení podílů frakcí sladové tluče změřené na Pfungstadském prosévadle (barvící a pšeničný slad)

27 Z analýzy šrotu na mikroskopu je třeba pro srovnání s velikostmi sít brát v úvahu spíše hodnotu šířky zrna, jelikož pro propad frakce sítem je zásadní ta nejmenší část. Když se podíváme na průměrnou hodnotu velikostí částic v Tab. 5, Tab. 6, Tab. 7 a Tab. 8, tak vidíme, že hodnoty odpovídají svou velikostí umístěním nad jednotlivými síty. Zajímavá pro nás může být hodnota nad největším sítem, jelikož ukazuje, který slad nechává po našrotování největší či nejmenší pluchy. Pšeničný slad má nad tímto sítem vlastně jen větší nerozemleté části zrna, jelikož pluchy neobsahuje. Tab. 5 Velikost zrn sladové tluče plzeňského sladu, odebraných z jednotlivých sít prosévadla, měřené pomocí digitálního mikroskopu, d délka zrna, š - šířka zrna, Ø průměr, s. o. směrodatná odchylka Velikost síta 2 0,853 0,485 0,446 0,366 0,257 0,162 Propad d 8,0632 2,5344 1,0952 0,8140 1,6480 0,8119 0,3538 0,1450 š 5,0989 2,2746 0,7850 0,7446 0,4458 0,3650 0,2086 0,1286 d 8,0874 2,3699 0,9261 0,7632 0,9171 0,6839 0,3384 0,2777 š 3,6860 1,6305 0,7061 0,4708 0,4507 0,4455 0,2804 0,1249 d 9,0245 2,7116 2,2534 0,6767 0,9924 0,5836 0,3456 0,1768 š 4,0603 1,8893 0,9519 0,3796 0,4693 0,4348 0,2450 0,1079 d 4,2498 3,1534 1,5721 1,5551 0,8086 0,6614 0,7455 0,1313 š 2,9614 2,3489 0,6900 0,6284 0,4161 0,3890 0,2221 0,0922 d 8,8924 2,4694 1,0519 1,0139 0,7771 0,5508 0,3713 0,2455 š 5,6641 1,5828 0,6722 0,6056 0,4951 0,3200 0,2184 0,0900 d 3,9623 1,8427 2,2672 1,2013 0,9597 0,4610 0,4523 0,2060 š 2,8445 1,4017 0,7856 0,5554 0,5408 0,4571 0,2604 0,1761 d 3,3289 1,9097 1,0481 1,4262 0,6467 1,1784 0,5285 0,1904 š 2,5568 1,2795 0,5425 0,4827 0,4940 0,3395 0,2171 0,0743 d 4,8684 2,4231 0,8846 0,6670 0,6449 0,5352 0,3148 0,1534 š 4,4737 1,9828 0,8372 0,5360 0,4469 0,4201 0,2513 0,1297 d 4,7367 2,0546 1,3732 0,9855 1,1251 0,4427 0,5469 0,1956 š 2,5798 1,6041 0,7939 0,3530 0,4045 0,3073 0,2677 0,1671 d 3,0656 1,5180 1,3512 0,8217 1,4930 0,9242 0,3748 0,3089 š 2,9326 1,4006 0,7702 0,6511 0,4993 0,2548 0,1953 0,1781 Ø d 5,8279 2,2987 1,3823 0,9925 1,0012 0,6833 0,4372 0,2030 Ø š 3,6858 1,7395 0,7535 0,5407 0,4662 0,3733 0,2366 0,1269 s. o. d 2,2731 0,4511 0,4835 0,2946 0,3201 0,2184 0,1280 0,0552 s. o. š 1,0473 0,3514 0,1038 0,1163 0,0395 0,0640 0,0267 0,

28 Z Tab. 7 vyplývá, že nejmenší částice nad sítem s mezerou 2 mm (tj. délka: 3,4395 mm a šířka: 2,4809 mm) má slad barvící, stejně jako má tento slad nejmenší částice v sekci propad (tj délka: 0,1855 mm a šířka 0,1141 mm). Barvící slad se rozemele na menší částice díky jeho odlišným fyzikálním vlastnostem převážně větší křehkosti. To může být jeden z důvodů, proč se sladiny z něho vařené poměrně dlouho scezovaly. Tab. 6 Velikost zrn sladové tluče mnichovského sladu, odebraných z jednotlivých sít prosévadla, měřené pomocí digitálního mikroskopu, d délka zrna, š - šířka zrna, Ø průměr, s. o. směrodatná odchylka Velikost síta 2 0,853 0,485 0,446 0,366 0,257 0,162 Propad d 5,0953 3,7125 1,4104 0,6524 0,8648 0,6757 0,4050 0,1701 š 2,9510 1,8376 0,6902 0,5483 0,4412 0,3337 0,3233 0,1301 d 4,0478 2,5463 0,8377 0,9767 0,7973 0,4887 0,4150 0,2545 š 3,3929 1,9036 0,6643 0,5107 0,4769 0,3954 0,2561 0,0993 d 3,9720 2,1118 0,8766 1,6191 1,2712 0,5102 0,6129 0,2807 š 2,7438 1,9886 0,8601 0,6057 0,4997 0,3407 0,2804 0,0550 d 4,3255 2,3049 1,0041 0,7827 0,6607 0,8301 0,3297 0,2171 š 3,9428 1,6565 0,6378 0,2977 0,3677 0,3066 0,1947 0,1320 d 3,3512 2,9307 2,1892 0,9908 1,1540 1,2009 0,3821 0,2401 š 2,6519 1,9414 0,7267 0,5419 0,4677 0,4524 0,2680 0,1718 d 4,1311 1,9370 0,8855 0,9153 0,6076 1,0720 0,7593 0,1768 š 3,9325 1,0781 0,6667 0,5571 0,4053 0,3925 0,2446 0,0802 d 2,9551 2,4060 1,1673 0,6705 0,7504 0,7002 0,3659 0,2140 š 1,5624 1,7502 0,8225 0,2752 0,4875 0,4457 0,1736 0,2084 d 4,5927 1,9995 2,1646 1,0377 0,6203 0,5235 0,4639 0,1309 š 3,1435 1,5154 1,1427 0,6493 0,5089 0,4497 0,2010 0,0781 d 5,8178 2,2680 1,1903 0,8598 0,6657 0,8527 0,4258 0,2251 š 2,9601 1,4299 0,8801 0,6073 0,5506 0,4674 0,2851 0,1801 d 4,3255 1,9093 1,4807 1,6416 0,4325 0,5873 0,3912 0,2351 š 3,9428 1,8323 0,5301 0,5423 0,3691 0,3368 0,3714 0,0930 Ø d 4,2614 2,4126 1,3206 1,0147 0,7824 0,7441 0,4551 0,2144 Ø š 3,1224 1,6934 0,7621 0,5135 0,4574 0,3921 0,2598 0,1228 s. o. d 0,7692 0,5243 0,4755 0,3314 0,2435 0,2313 0,1247 0,0419 s. o. š 0,7021 0,2678 0,1632 0,1199 0,0577 0,0565 0,0574 0,

29 Tab. 7 Velikost zrn sladové tluče barvícího sladu, odebraných z jednotlivých sít prosévadla, měřené pomocí digitálního mikroskopu, d délka zrna, š - šířka zrna, Ø průměr, s. o. směrodatná odchylka ,853 0,485 Velikost síta 0,446 0,366 0,257 0,162 Propad d 2,8075 2,2690 3,9201 0,8498 1,0078 0,6930 0,4264 0,0532 š 2,2328 1,4675 1,0951 0,5776 0,8165 0,3912 0,2250 0,0532 d 3,1223 3,0814 1,2267 0,6599 0,7066 0,8127 0,7107 0,1063 š 2,6622 2,0924 0,9159 0,3717 0,5147 0,4134 0,2178 0,0832 d 2,4437 2,3079 2,3723 1,0937 0,6951 0,5718 0,3459 0,1589 š 2,3617 1,6669 1,1121 0,5351 0,6553 0,3256 0,2202 0,1005 d 4,7928 2,6447 2,0377 0,5702 1,0686 0,8721 0,4003 0,1301 š 2,4579 1,5619 0,7001 0,5265 0,5583 0,3381 0,2405 0,0951 d 2,7808 1,4795 1,4058 1,2453 0,5802 0,5706 0,4633 0,1320 š 2,6341 1,2686 1,0935 0,9750 0,5127 0,4092 0,2468 0,1026 d 4,4725 2,3902 3,0694 1,2457 0,7110 0,7047 0,4563 0,2101 š 2,6426 1,6992 0,9534 0,9750 0,5601 0,3908 0,2550 0,1540 d 3,2431 2,1815 1,3384 1,1850 0,8530 0,7988 0,5023 0,2301 š 2,3221 1,6337 0,6210 0,5728 0,4400 0,5771 0,3010 0,1769 d 5,8038 3,3833 1,2717 1,4359 0,5342 0,9841 0,4973 0,1950 š 3,0987 1,7206 0,8526 0,4809 0,5056 0,5563 0,2230 0,1408 d 2,7468 1,6494 1,7934 2,4888 0,5603 0,6481 0,5218 0,4036 š 2,3571 1,2302 0,6601 0,4495 0,4954 0,3045 0,2517 0,1430 d 2,1820 2,2770 1,4588 0,9264 0,7678 0,4699 0,3041 0,2355 š 2,0398 1,8481 0,6140 0,5056 0,5050 0,2961 0,2267 0,0912 Ø d 3,4395 2,3664 1,9894 1,1701 0,7484 0,7126 0,4628 0,1855 Ø š 2,4809 1,6189 0,8618 0,5970 0,5564 0,4002 0,2408 0,1141 s. o. d 1,1186 0,5458 0,8499 0,5108 0,1722 0,1484 0,1057 0,0912 s. o. š 0,2785 0,2441 0,1919 0,1975 0,1018 0,0925 0,0239 0,0360 Velikosti frakcí nad 2 mm u plzeňského sladu (viz. Tab. 5) byly ze všech 4 zkoumaných sladů největší. O necelý milimetr na délku i šířku měl pšeničný slad. I když nemá pluchy, které jsou například v případě plzeňského sladu zodpovědné za většinu velkých částic nad 2 mm, obsahuje pšeničný slad větší kusy zrna. Je oproti ječným sladům tvrdší a hůře se šrotuje, což bylo vidět již při šrotování na mačkači, kdy se při stejném nastavení válců ječný slad pomlel bez problémů a pšeničný jen s obtížemi a dvakrát se mačkač dokonce zasekl

30 Další zajímavou metodu měření velikosti sladu je měření pomocí laserové difrakce, kterou publikovali Tippmann, Voigt a Summer (2011). Zaměřuje se však spíše na měření frakcí mláta a částic šrotu během rmutování. Pro stanovení frakcí sladové tluče se však dá také použít. Walker a Panozzo (2012) vyvinuli digitální zobrazovací metodu, která pomocí kalibrace založené na morfologických údajích rozpozná velikost, hmotnost, objem a hustotu ječného zrna dle 2-D zobrazení jednotlivých částic. Tab. 8 Velikost zrn sladové tluče pšeničného sladu, odebraných z jednotlivých sít prosévadla, měřené pomocí digitálního mikroskopu, d délka zrna, š - šířka zrna, Ø průměr, s. o. směrodatná odchylka Velikost síta 2 0,853 0,485 0,446 0,366 0,257 0,162 Propad d 5,7907 3,3525 1,8094 1,2271 0,9985 0,3905 0,4281 0,2649 š 3,2569 1,9652 1,4444 0,5506 0,4632 0,3422 0,2662 0,1442 d 3,1918 3,8873 0,9935 0,9322 0,7702 0,8823 0,3536 0,4846 š 2,9462 2,1927 0,8529 0,5882 0,5277 0,3381 0,2587 0,1281 d 3,5557 3,0238 2,4555 0,8118 0,7426 0,8705 0,411 0,254 š 2,945 1,8655 0,8766 0,5772 0,4412 0,3525 0,297 0,1193 d 6,9791 2,348 0,9296 1,2529 0,9842 0,7354 0,461 0,2954 š 3,0116 1,8467 0,6334 0,4285 0,5518 0,3624 0,1844 0,2538 d 6,7364 2,8333 2,1397 0,7286 0,8687 0,5979 0,442 0,3574 š 3,3859 2,3931 0,7653 0,4104 0,4541 0,3542 0,2691 0,2474 d 3,2187 2,3074 0,7064 1,2321 1,0296 0,6936 0,3102 0,1656 š 1,6289 1,5428 0,6277 0,5632 0,3869 0,3244 0,306 0,143 d 4,255 2,0539 1,1032 0,7819 1,276 0,7611 0,283 0,2455 š 3,2667 1,5072 0,7227 0,5835 0,7315 0,4257 0,2302 0,2056 d 4,9233 1,8849 1,2747 0,5996 1,0552 0,6485 0,4255 0,2384 š 2,415 1,0492 1,101 0,5118 0,5902 0,3751 0,33 0,1454 d 5,5301 2,5463 1,7715 1,9771 0,9114 1,0393 0,411 0,3001 š 2,7076 1,4431 0,9677 1,0048 0,6915 0,5062 0,1628 0,1792 d 5,8783 1,9764 1,96 1,1254 1,1265 0,4437 0,3542 0,2442 š 3,5882 1,9443 1,0152 0,5729 0,4572 0,335 0,2043 0,1916 Ø d 5,0059 2,6214 1,5143 1,0669 0,9763 0,7063 0,3879 0,285 Ø š 2,9152 1,775 0,9007 0,5791 0,5295 0,3716 0,2509 0,1758 s. o. d 1,3303 0,6167 0,5587 0,3764 0,1533 0,1888 0,0563 0,0815 s. o. š 0,5361 0,3738 0,235 0,1543 0,1071 0,0523 0,0518 0,

31 Frakce nad 2 mm sítem Plzeňský slad Propad Mnichovský slad Frakce nad 2 mm sítem Propad Frakce nad 2 mm sítem Barvící slad Propad Frakce nad 2 mm sítem Pšeničný slad Propad Obr. 9 Příklady měření frakcí sladové tluče pomocí mikroskopu a SW ScopeImage

32 5.1.2 Hodnoty získané při laboratorním rozboru sladin V Tab. 9, Tab. 10, Tab. 11 a Tab. 12 jsou uvedeny hodnoty získané rozborem sladin z plzeňského, mnichovského, barvícího a pšeničného sladu. Konkrétně jde o dobu scezování sladiny, dynamickou viskozitu, hustotu a hodnotu extraktu. V Tab. 13 je uvedeno 10 hodnot doby scezování sladiny v pivovaru Richard pro 3 druhy vařeného piva. Tab. 9 Údaje naměřené rozborem sladiny z plzeňského sladu Doba scezování [s] Viskozita [mpa.s] Hustota [gcm -3 ] E [%] 1A 6,00 1, , ,88 1Ax 6,80 1, , ,006 1B 10,50 1, , ,255 1Bx 12,30 1, , ,055 1C 16,00 1, , ,505 1Cx 16,50 1, , ,654 Tab. 10 Údaje naměřené rozborem sladiny z mnichovského sladu Doba scezování [s] Viskozita [mpa.s] Hustota [gcm -3 ] E [%] 2A 11,30 1, , ,98 2Ax 10,20 1, , ,08 2B 18,20 1, , ,255 2Bx 16,20 1, , ,305 2C 21,50 1, , ,505 2Cx 24,00 1, , ,53 Tab. 11 Údaje naměřené rozborem sladiny z barvícího sladu Doba scezování [s] Viskozita [mpa.s] Hustota [gcm -3 ] E [%] 3A 26,20 1, , ,329 3Ax 21,20 1, , ,278 3B 14,50 1, , ,354 3Bx 16,80 1, , ,278 3C 17,20 1, , ,354 3Cx 17,80 1, , ,

33 Tab. 12 Údaje naměřené rozborem sladiny z pšeničného sladu Doba scezování [s] Viskozita [mpa.s] Hustota [gcm -3 ] E [%] 4A 9,50 1, , ,88 4Ax 9,80 1, , ,805 4B 12,00 1, , ,13 4Bx 13,60 1, , ,205 4C 41,20 1, , ,629 4Cx 37,20 1, , ,654 Tab. 13 Doba scezování sladiny v pivovaru Richard Světlý ležák [min] Tmavý ležák [min] Pšeničný ležák [min] Průměr

34 5.2 Závislost doby scezování sladiny na zrnitosti sladu Následující bodové grafy znázorňují jednotlivé závislosti doby scezování na zrnitosti sladu, ze kterých byla sladina vařena. Osa x udává procentický podíl moučky jednotlivých zrnitostí. Na ose y je pak znázorněna doba scezování sladiny. Parametr r udává směrodatnou odchylku měření, parametr r 2 udává rozptyl míru proměnlivosti (varianci) hodnot. Hodnota p znázorňuje pravděpodobnost pro výskyt určité hodnoty. Pro interval spolehlivosti 0,95 je žádoucí, aby p dosahovalo hodnot do 0,05, aby byla závislost statisticky průkazná. (Chloupek, 1996) Plzeňský slad Obr. 10 Závislost doby scezování sladiny na zrnitosti plzeňského sladu (určené podílem moučky), ze kterého byla sladina uvařena Plzeňský slad se scezoval dle očekávání nejrychleji v nejhrubší zrnitosti. Doba scezení dvou opakování vzorků se téměř nelišila. Ze 4 zkoušených sladů jeho scezování probíhalo obecně nejrychleji a závislost doby scezování na zrnitosti je téměř lineární. Hypotéza o závislosti zrnitosti sladu na době scezování se neprokázala, ale p = 0,0519 při intervalu spolehlivosti 0,95, což je jen lehce za hranicí průkaznosti. Trend grafu je

35 poměrně jednoznačný a potvrzuje teorii o závislosti mezi zrnitostí sladu a dobou stékání sladiny z tohoto sladu. (viz Obr. 10) Mnichovský slad Obr. 11 Závislost doby scezování sladiny na zrnitosti mnichovského sladu (určené podílem moučky) ze kterého byla sladina uvařena Stékání sladiny z mnichovského sladu celkově trvalo o něco déle než z plzeňského, u hrubého zrnění trvalo přes 10 minut, u plzeňského začínalo na 6 minutách. Celkově šrot obsahoval asi o 3 % více moučnatého podílu proti plzeňskému sladu, statisticky se však vliv na dobu scezování neprokázal, ale lze usuzovat na větší křehkost endospermu. Závislost doby scezování na zrnitosti sladu nebyla u tohoto měření statisticky průkazná (p = 0,2585 při intervalu spolehlivosti 0,95). (viz Obr. 11)

36 5.2.3 Barvící slad Obr. 12 Závislost doby scezování sladiny na zrnitosti barvícího sladu (určené podílem moučky), ze kterého byla sladina uvařena Vliv zrnitosti sladové tluče na době scezování se v tomto případě neprojevil (viz Obr. 12). Byl statisticky vysoce neprůkazný (p = 0,5281 při intervalu spolehlivosti 0,95). Scezení sladiny vařené z nejhrubší zrnitosti dokonce trvalo nejdéle. Za toto nečekané chování bylo pravděpodobně zodpovědné velké množství β glukanů a odlišné fyzikální vlastnosti barvícího sladu, především absence pluch ve šrotu. Jeho křehkost měla při šrotování velký vliv na tvorbu menších částic, než tomu bylo u ostatních zkoušených sladů (viz Tab.4)

37 5.2.4 Pšeničný slad Obr. 13 Závislost doby scezování sladiny na zrnitosti pšeničného sladu (určené podílem moučky), ze kterého byla sladina uvařena Závislost doby scezování na zrnitosti sladu (viz Obr. 13), resp. na obsahu moučky byla zřejmá jako v případě plzeňského a mnichovského sladu. Tato závislost však opět není statisticky významná (p = 0,2288 pro interval spolehlivosti 0,95). Scezování sladiny z nejjemnější pšeničné sladové tluče trvalo přes 40 minut, což je téměř dvojnásobná doba oproti zbylým třem sladům

38 5.3 Závislost dynamické viskozity sladiny na zrnitosti sladu Následující bodové grafy znázorňují jednotlivé závislosti dynamické viskozity na zrnitosti sladu, ze kterých byla sladina vařena. Osa x udává procentický podíl moučky jednotlivých zrnitostí. Na ose y je pak znázorněna doba scezování sladiny Plzeňský slad Obr. 14 Závislost dynamické viskozity sladiny vařené z plzeňského sladu na zrnitosti sladu (určené podílem moučky), ze kterého byla sladina uvařena Vliv zrnitosti sladu na viskozitu sladiny z tohoto sladu vařené nebyl statisticky průkazný (p = 0,3766 při intervalu spolehlivosti 0,95). Sladiny z hrubého a středního zrnění měly podobné hodnoty viskozity. U sladiny vařené z jemné směsi sladové tluče byl naopak nárůst viskozity obrovský. (viz Obr. 14)

39 5.3.2 Mnichovský slad Obr. 15 Závislost dynamické viskozity sladiny vařené z mnichovského sladu na zrnitosti sladu (určené podílem moučky), ze kterého byla sladina uvařena Závislost zrnitosti na viskozitě se nepotvrdila ani u mnichovského sladu - byla statisticky vysoce neprůkazná (p = 0,3970 při intervalu spolehlivosti 0,95). Viskozita u jednotlivých vzorků začínala výše než u pšeničného sladu a trend odskočení viskozity u jemně zrnitého sladu byl podobný jako u pšeničné varianty. (viz Obr. 15)

40 5.3.3 Barvící slad Obr. 16 Závislost dynamické viskozity sladiny vařené z barvícího sladu na zrnitosti sladu (určené podílem moučky), ze kterého byla sladina uvařena Závislost zrnitosti sladu na viskozitě sladiny se u barvícího sladu neprokázala. Je statisticky vysoce neprůkazná (p = 0,9749 při intervalu spolehlivosti 0,95). V tomto případě u barvícího sladu neexistuje ani žádný trend směřující k prokázání takovéto závislosti, podobně jako při době scezování. (viz Obr. 16)

41 5.3.4 Pšeničný slad Obr. 17 Závislost dynamické viskozity sladiny vařené z pšeničného sladu na zrnitosti sladu (určené podílem moučky), ze kterého byla sladina uvařena Závislost zrnitosti sladu na viskozitě sladiny je u pšeničného sladu statisticky průkazná (p = 0,0375). Měření v tomto případě potvrdilo hypotézu o přímé úměře zrnitosti sladové tluče a velikostí viskozity sladiny vařené z pšeničného sladu (viz Obr. 17). Za neprůkaznost prvních tří vzorků může být zodpovědná vyšší koncentrace β - glukanů a arabinoxylanů tyto hlavní neškrobové polysacharidy ve sladu jsou zodpovědné za problémy se scezováním sladiny a významně ovlivňují její viskozitu. (Szwajgier, 2011)

42 5.4 Závislost extraktu sladiny na zrnitosti sladu Následující bodové grafy znázorňují jednotlivé závislosti hodnoty extraktu na zrnitosti sladu, ze kterých byla sladina vařena. Osa x udává procentický podíl moučky jednotlivých zrnitostí. Na ose y je pak znázorněna hodnota extraktu sladiny v hmotnostních procentech Plzeňský slad Obr. 18 Závislost hodnoty extraktu sladiny vařené z plzeňského sladu na zrnitosti sladu (určené podílem moučky), ze kterého byla sladina uvařena Podle p = 0,2363 vyplývá, že závislost extraktu na zrnitosti sladu u plzeňského sladu je statisticky neprůkazná (viz Obr. 18). Rozdíl mezi hrubou a střední zrnitostí byl malý. Ze sladiny vařené z jemně šrotovaného sladu se získala sladina o více než procento vyšším extraktem

43 5.4.2 Mnichovský slad Obr. 19 Závislost hodnoty extraktu sladiny vařené z mnichovského sladu na zrnitosti sladu (určené podílem moučky), ze kterého byla sladina uvařena Závislost extraktu na zrnitosti u mnichovského sladu je s p = 0,1399 je poněkud přímější, než tomu bylo u plzeňského sladu, ale stále je statisticky neprůkazná (viz Obr. 19). Při jemné zrnitosti sladu sladina měla oproti plzeňskému o půl procenta menší extrakt a přitom o 3 % více moučky. Z toho lze usuzovat, že mnichovský slad je obecně méně extraktivní než plzeňský

44 5.4.3 Barvící slad Obr. 20 Závislost hodnoty extraktu sladiny vařené z barvícího sladu na zrnitosti sladu (určené podílem moučky), ze kterého byla sladina uvařena Závislost extraktu sladiny na zrnitosti sladu při p = 0,160 je statisticky neprůkazná (viz Obr. 20). Hodnoty extraktu u barvícího sladu byly nejmenší ze všech sledovaných vzorků a u jednotlivých zrnitostí se lišily v řádek setiny procenta. Toto se ale předpokládalo, jelikož barvící slad se přidává do směsi sladů jen kvůli barvě a chuti v minimálním množství

45 5.4.4 Pšeničný slad Obr. 21 Závislost hodnoty extraktu sladiny vařené z pšeničného sladu na zrnitosti sladu (určené podílem moučky), ze kterého byla sladina uvařena Závislost extraktu sladiny z pšeničného sladu na zrnitosti nebyla ani v tomto případě statisticky dokázána (viz Obr. 21). Přesto je trend zvyšování hodnoty extraktu při vyšším vymletí sladu jasně patrný, ze zkoumaných vzorků nejpatrnější. Hodnoty extraktu jsou z pšeničného sladu při dané zrnitosti velmi podobné hodnotám plzeňského sladu. Naopak v zrnitosti je poměrně velký rozdíl pšeničný slad je tvrdší než ječné slady, a proto obsahuje mnohem menší podíl moučky. Z toho vyplývá, že pšeničný slad by měl být za při stejném podílu moučky extraktivnější. Obecně lze tedy souhlasit s tím, že jemnější zrnitost sladu má za následek vyšší výtěžnost extraktu ve sladině, i vyšší viskozitu (sice se statisticky neprokázalo u všech vzorků, ale závislosti na tento trend ukazují) než hrubší zrnění. Oproti tomu však jemnější zrnění způsobuje navýšení doby scezování. Toto potvrzují ve své práci i Tippmann, Voigt a Sommer (2008)

46 5.5 Závislost dynamické viskozity sladiny na dobu scezování Následující bodový graf (viz Obr. 22) znázorňuje závislost dynamické viskozity na době scezování u všech zkoumaných sladin. Osa x udává dobu scezování v minutách. Osa y uvádí dynamickou viskozitu v mpa.s. Obr. 22 Vliv dynamické viskozity na době scezování sladiny pro všechny zkoumané vzorky sladin a vyhodnocení t testu Závislost viskozity na době scezování sladiny se ukázala jako statisticky vysoce průkazná - p = 0,0010 při intervalu spolehlivosti 0,95 (viz Obr. 22). Existuje tudíž přímá závislost mezi těmito hodnotami, což se ovšem očekávalo

47 5.6 Závislost hodnoty extraktu na době scezování sladiny Následující bodový graf (viz Obr. 23) znázorňuje závislost hodnoty extraktu na době scezování ze všech zkoumaných sladin. Osa x udává dobu scezování v minutách. Osa y uvádí hodnotu extraktu v %. Obr. 23 Závislost hodnoty extraktu na době scezování sladiny pro všechny zkoumané vzorky sladin a vyhodnocení t testu Vztah mezi extraktem a dobou scezování není statisticky průkazný (p = 0,1559 pro interval spolehlivosti 0,95). Toto je patrné i z nerovnoměrného rozložení bodů v grafu (viz Obr. 23). Při vypuštění údajů barvícího sladu ze souboru již je závislost vysoce průkazná (viz Obr. 24)

48 Obr. 24 Závislost hodnoty extraktu na době scezování sladiny pro plzeňský, mnichovský a pšeničný slad

49 5.7 Závislost extraktu na viskozitě Následující bodový graf (viz Obr. 25) znázorňuje závislost hodnoty extraktu na dynamické viskozitě ze všech zkoumaných sladin. Osa x udává hodnotu dynamické viskozity v mpa.s. Osa y uvádí hodnotu extraktu v %. Obr. 25 Závislost hodnoty extraktu na dynamické viskozitě pro všechny zkoumané vzorky sladin a vyhodnocení t testu Závislost extraktu na viskozitu se ukázala jako statisticky neprůkazná při p = 0,7101. Z grafu na Obr. 25 lze usuzovat, že neprůkaznost této závislosti způsobuje velký rozptyl hodnot způsobený údaji barvícího sladu. Po odebrání hodnot barvícího sladu ze souboru se tato závislost ukázala jako vysoce průkazná s p = 0,0018 (viz Obr. 26)

50 Obr. 26 Závislost hodnoty extraktu na dynamické viskozitě pro plzeňský, mnichovský a pšeničný slad

51 6 ZÁVĚR Závislost doby scezování na zrnitosti sladu se statisticky neprokázala ani v jednom případě. Na hranici průkaznosti však byla tato závislost u plzeňského sladu (p = 0,0519). U mnichovského a pšeničného sladu byl trend zvyšování doby scezování s jemnější zrnitostí sladů taktéž viditelný. Z údajů o době scezování sladiny v pivovaru Richard je patrné, že nejrychleji se scezuje světlý ležák (jen z plzeňského sladu) s průměrem 154 minut. O něco více 159 minut se v průměru scezuje sladina s podílem pšeničného sladu a nejdéle 176 minut se scezuje sladina tmavého ležáku. V našem případě se nejrychleji scezovala sladina vařená z plzeňského sladu. Nejdéle trvalo scezení sladiny z jemně šrotovaného pšeničného sladu. Sladina z barvícího sladu se scezovala v průměru také poměrně dlouho částečně za to mohlo jeho zrnění, které bylo jemnější než u ostatních sladů, jelikož má mnohem křehčí zrna a tudíž největší podíl moučky. V případě pšeničného ležáku je za delší dobou scezování pravděpodobně přítomnost až třetiny pšeničného sladu ku sladu plzeňskému. V případě tmavého ležáku má na dobu scezování vliv spíše mnichovský a karamelový slad, které dohromady tvoří třetinu navážky a barvící jen něco přes 2%, což nemůže mít na dobu scezování vliv. Sám o sobě se přidává do směsí sladů jen v malém množství pro své senzorické vlastnosti, nikoliv pro svou extraktivnost. Závislost dynamické viskozity sladin na zrnitosti sladu, z nějž byla vařena, se statisticky průkazně projevil jen v případě pšeničného sladu (p = 0,0375). Viskozita bývá ovlivňována mnoha faktory zejména různými druhy sacharidů, β glukany a dalšími rozpuštěnými vysokomolekulárními látkami. Závislost hodnoty extraktu sladiny (která se získala tabulkově z hustoty sladiny) na zrnitosti sladu, z nějž byla vařena, se statisticky neprokázala ani u jednoho ze sladů. Trend zvyšování hodnoty extraktu s rostoucím podílem moučky u těchto závislostí byl jasně viditelný, ale také kvůli menšímu počtu měření se ho nepodařilo statisticky prokázat. Závislost mezi viskozitou sladiny a dobou jejího scezování byla statisticky vysoce průkazná (p = 0,0010), což se ovšem předpokládalo

CHEMIE. Pracovní list č. 12 žákovská verze Téma: Závislost rychlosti kvašení na teplotě. Mgr. Lenka Horutová

CHEMIE. Pracovní list č. 12 žákovská verze Téma: Závislost rychlosti kvašení na teplotě. Mgr. Lenka Horutová www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 12 žákovská verze Téma: Závislost rychlosti kvašení na teplotě Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075

Více

3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice

3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice 3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice I Základní vztahy a definice iltrace je jedna z metod dělení heterogenních směsí pevná fáze tekutina. Směs prochází pórovitým materiálem

Více

V i s k o z i t a N e w t o n s k ý c h k a p a l i n

V i s k o z i t a N e w t o n s k ý c h k a p a l i n V i s k o z i t a N e w t o n s k ý c h k a p a l i n Ú k o l : Změřit dynamickou viskozitu destilované vody absolutní metodou a její závislost na teplotě relativní metodou. P o t ř e b y : Viz seznam

Více

EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT

EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT Homola L., Hřivna L. Department of Food Technology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska

Více

plynu, Měření Poissonovy konstanty vzduchu

plynu, Měření Poissonovy konstanty vzduchu Úloha 4: Měření dutých objemů vážením a kompresí plynu, Měření Poissonovy konstanty vzduchu FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 2.11.2009 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 11 Ročník

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2015 Bc. IVA ROTREKLOVÁ Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Technologie výroby speciálních sladů

Více

Měření kinematické a dynamické viskozity kapalin

Měření kinematické a dynamické viskozity kapalin Úloha č. 2 Měření kinematické a dynamické viskozity kapalin Úkoly měření: 1. Určete dynamickou viskozitu z měření doby pádu kuličky v kapalině (glycerinu, roztoku polysacharidu ve vodě) při laboratorní

Více

CHEMIE A CHEMICKÉ TECHNOLOGIE (N150013) 3.r.

CHEMIE A CHEMICKÉ TECHNOLOGIE (N150013) 3.r. L A B O R A T O Ř O B O R U CHEMIE A CHEMICKÉ TECHNOLOGIE (N150013) 3.r. Ústav organické technologie (111) Ing. I. Dudková Doc. Ing. B. Dvořák, CSc. budova A, místnost č. S31 MĚŘENÍ VYBRANÝCH TECHNICKÝCH

Více

HVOZDĚNÍ. Ing. Josef Prokeš

HVOZDĚNÍ. Ing. Josef Prokeš HVOZDĚNÍ Ing. Josef Prokeš Cílem hvozdění je převést zelený slad s vysokým obsahem vody do skladovatelného a stabilního stavu. Zastavit životní projevy a luštící pochody v zrně a během hvozdění vytvořit

Více

Druha kameniva podle objemové hmotnosti:

Druha kameniva podle objemové hmotnosti: Kamenivo - je přírodní nebo umělý zrnitý materiál, anorganického původu určený pro stavební účely, jehož zrna projdou kontrolním sítem sčtvercovými otvory o velikosti 25 mm Kamenivo Druhy kameniva podle

Více

215.1.18 REOLOGICKÉ VLASTNOSTI ROPNÝCH FRAKCÍ

215.1.18 REOLOGICKÉ VLASTNOSTI ROPNÝCH FRAKCÍ 215.1.18 REOLOGICKÉ VLASTNOSTI ROPNÝCH FRAKCÍ ÚVOD Reologie se zabývá vlastnostmi látek za podmínek jejich deformace toku. Reologická měření si kladou za cíl stanovení materiálových parametrů látek při

Více

FILTRACE. Základní pojmy a charakteristické veličiny. Princip filtrace: povrchová filtrace (koláčová, ultrafiltrace, dialýza, elektrodialýza)

FILTRACE. Základní pojmy a charakteristické veličiny. Princip filtrace: povrchová filtrace (koláčová, ultrafiltrace, dialýza, elektrodialýza) FILTRACE Základní pojmy a charakteristické veličiny Princip filtrace: povrchová filtrace (koláčová, ultrafiltrace, dialýza, elektrodialýza) hloubková filtrace (zachycení částic přímým kontaktem, vlivem

Více

SLEDOVÁNÍ VLIVU PŘÍDAVKŮ

SLEDOVÁNÍ VLIVU PŘÍDAVKŮ MARCELA SLUKOVÁ, JOSEF PŘÍHODA, FRANTIŠEK SMRŽ: SLEDOVÁNÍ VLIVU PŘÍDAVKŮ SUCHÝCH KVASŮ NA VLASTNOSTI MOUK Tradiční využívání kvasu a kvásku ke kypření těsta bylo v historii mnohem starší než využívání

Více

Laboratorní pomůcky, chemické nádobí

Laboratorní pomůcky, chemické nádobí Laboratorní pomůcky, chemické nádobí Laboratorní sklo: měkké (tyčinky, spojovací trubice, kapiláry) tvrdé označení SIMAX (většina varného a odměrného skla) Zahřívání skla: Tenkostěnné nádoby (kádinky,

Více

13/sv. 8 (85/503/EHS) Tato směrnice je určena členským státům.

13/sv. 8 (85/503/EHS) Tato směrnice je určena členským státům. 62 31985L0503 L 308/12 ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ 20.11.1985 PRVNÍ SMĚRNICE KOMISE ze dne 25. října 1985 o metodách pro analýzu potravinářských kaseinů a kaseinátů (85/503/EHS) KOMISE EVROPSKÝCH

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Bobtnání dřeva Fyzikální vlastnosti dřeva Protokol č.3 Vypracoval: Pavel Lauko Datum cvičení: 24.9.2002 Obor: DI Datum vyprac.: 10.12.02 Ročník: 2. Skupina:

Více

Suspenze dělíme podle velikosti částic tuhé fáze suspendované v kapalině na suspenze

Suspenze dělíme podle velikosti částic tuhé fáze suspendované v kapalině na suspenze 14. FILTRACE dělíme podle velikosti částic tuhé fáze suspendované v kapalině na suspenze hrubé s částicemi o velikosti 100 μm a více, jemné s částicemi mezi 1 a 100 μm, zákaly s částicemi 0.1 až 1 μm,

Více

PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ

PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ Ing. Ladislav Bartoš, PhD. 1), RNDr. Václav Dubánek. 2), Ing. Soňa Beyblová 3) 1) VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., Pařížská 11, 110 00 Praha 1 2)

Více

Dostupné technologie pro výrobu piva pro malé pivovary v ČR Bakalářská práce

Dostupné technologie pro výrobu piva pro malé pivovary v ČR Bakalářská práce Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Dostupné technologie pro výrobu piva pro malé pivovary v ČR Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing.

Více

STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY

STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY Úloha č. 1 Stanovení vodního potenciálu refraktometricky - 1 - STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY VODNÍ POTENCIÁL A JEHO SLOŽKY Termodynamický stav vody v buňce můžeme porovnávat se stavem čisté

Více

SOUHRNNÁ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH MEZILABORATORNÍHO POROVNÁNÍ ZKOUŠEK 2004 (MPZ 2004)

SOUHRNNÁ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH MEZILABORATORNÍHO POROVNÁNÍ ZKOUŠEK 2004 (MPZ 2004) SOUHRNNÁ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH MEZILABORATORNÍHO POROVNÁNÍ ZKOUŠEK 2004 (MPZ 2004) Název MPZ : Mezilaboratorní porovnání zkoušek v oblasti zkoušek asfaltových pojiv, asfaltových směsí a kameniva Organizátor

Více

215.1.9 - REKTIFIKACE DVOUSLOŽKOVÉ SMĚSI, VÝPOČET ÚČINNOSTI

215.1.9 - REKTIFIKACE DVOUSLOŽKOVÉ SMĚSI, VÝPOČET ÚČINNOSTI 215.1.9 - REKTIFIKACE DVOUSLOŽKOVÉ SMĚSI, VÝPOČET ÚČINNOSTI ÚVOD Rektifikace je nejčastěji používaným procesem pro separaci organických látek. Je široce využívána jak v chemické laboratoři, tak i v průmyslu.

Více

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ KORLAČNÍ FUNKCE DĚLOHY U HRACHU (Pisum sativum L.) Mikušová Z., Hradilík J. Ústav Biologie rostlin,

Více

p V = n R T Při stlačování vkládáme do systému práci a tím se podle 1. věty termodynamické zvyšuje vnitřní energie systému U = q + w

p V = n R T Při stlačování vkládáme do systému práci a tím se podle 1. věty termodynamické zvyšuje vnitřní energie systému U = q + w 3. DOPRAVA PLYNŮ Ve výrobních procesech se často dopravují a zpracovávají plyny za tlaků odlišných od tlaku atmosférického. Podle poměru stlačení, tj. poměru tlaků před a po kompresi, jsou stroje na dopravu

Více

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Elektrická vodivost elektrolytů. stud. skup.

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Elektrická vodivost elektrolytů. stud. skup. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II. Úloha č. 26 Název: Elektrická vodivost elektrolytů Pracoval: Lukáš Vejmelka stud. skup. FMUZV 73) dne 12.12.2013 Odevzdal

Více

Vlákninu z cukrové řepy

Vlákninu z cukrové řepy Společnost BK Servis CZ s.r.o. Dodavatel potravinářských přísad Vám představuje: Vlákninu z cukrové řepy V podrobné prezentaci Stránka 1 z 11 Co je Fibrex? Pro výrobu Fibrexu je používána drť zbylá z cukrové

Více

215.1.4 HUSTOTA ROPNÝCH PRODUKTŮ

215.1.4 HUSTOTA ROPNÝCH PRODUKTŮ 5..4 HUSTOTA ROPNÝCH PRODUKTŮ ÚVOD Hustota je jednou ze základních veličin, které charakterizují ropu a její produkty. Z její hodnoty lze usuzovat také na frakční chemické složení ropných produktů. Hustota

Více

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov Zeemanův jev Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov 1 Abstrakt Při tomto experimentu jsme zopakovali pokus Pietera Zeemana (nositel Nobelovy ceny v roce 1902) se

Více

NÁVRH MATERIÁLU A POVRCHOVÉ ÚPRAVY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE URČENÝCH K OBRÁBĚNÍ PRYŽOVÝCH HADIC ZPEVNĚNÝCH KEVLAREM

NÁVRH MATERIÁLU A POVRCHOVÉ ÚPRAVY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE URČENÝCH K OBRÁBĚNÍ PRYŽOVÝCH HADIC ZPEVNĚNÝCH KEVLAREM NÁVRH MATERIÁLU A POVRCHOVÉ ÚPRAVY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE URČENÝCH K OBRÁBĚNÍ PRYŽOVÝCH HADIC ZPEVNĚNÝCH KEVLAREM Bc. Jiří Hodač Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika

Více

PŘÍKLADY 1. P1.4 Určete hmotnostní a objemovou nasákavost lehkého kameniva z příkladu P1.2 21,3 %, 18,8 %

PŘÍKLADY 1. P1.4 Určete hmotnostní a objemovou nasákavost lehkého kameniva z příkladu P1.2 21,3 %, 18,8 % Objemová hmotnost, hydrostatické váhy PŘÍKLADY 1 P1.1 V odměrném válci je předloženo 1000 cm 3 vody. Po přisypání 500 g nasákavého lehčeného kameniva bylo kamenivo přitíženo hliníkovým závažím o hmotnosti

Více

Podvodní sopky 9-11. Author: Christian Bertsch. Mat. years. Vzdělávací obsah: Člověk a příroda / Fyzika

Podvodní sopky 9-11. Author: Christian Bertsch. Mat. years. Vzdělávací obsah: Člověk a příroda / Fyzika 9-11 years Mat Vzdělávací obsah: Člověk a příroda / Fyzika Klíčové pojmy: Hustota pevných a kapalných látek Cílová věková skupina: 9-11 let Délka aktivity: 3 hodiny Shrnutí: Žáci si osvojí pojem hustota

Více

PIV MEASURING PROCESS THROUGH CURVED OPTICAL BOUNDARY PIV MĚŘENÍ PŘES ZAKŘIVENÁ OPTICKÁ ROZHRANÍ. Pavel ZUBÍK

PIV MEASURING PROCESS THROUGH CURVED OPTICAL BOUNDARY PIV MĚŘENÍ PŘES ZAKŘIVENÁ OPTICKÁ ROZHRANÍ. Pavel ZUBÍK PIV MEASURING PROCESS THROUGH CURVED OPTICAL BOUNDARY FLOW LIQUID - OBJECT - VICINITY PIV MĚŘENÍ PŘES ZAKŘIVENÁ OPTICKÁ ROZHRANÍ PROUDÍCÍ KAPALINA OBJEKT OKOLÍ Pavel ZUBÍK Abstrakt Problematika použití

Více

12. SUŠENÍ. Obr. 12.1 Kapilární elevace

12. SUŠENÍ. Obr. 12.1 Kapilární elevace 12. SUŠENÍ Při sušení odstraňujeme z tuhého u zadrženou kapalinu, většinou vodu. Odstranění kapaliny z tuhé fáze může být realizováno mechanicky (filtrací, lisováním, odstředěním), fyzikálně-chemicky (adsorpcí

Více

LEPENÉ SPOJE. 1, Podstata lepícího procesu

LEPENÉ SPOJE. 1, Podstata lepícího procesu LEPENÉ SPOJE Nárůst požadavků na technickou úroveň konstrukcí se projevuje v poslední době intenzivně i v oblasti spojování materiálů, kde lepení je často jedinou spojovací metodou, která nenarušuje vlastnosti

Více

AGRITECH S C I E N C E, 1 1 KOMPOSTOVÁNÍ PAPÍRU A LEPENKY

AGRITECH S C I E N C E, 1 1 KOMPOSTOVÁNÍ PAPÍRU A LEPENKY KOMPOSTOVÁNÍ PAPÍRU A LEPENKY COMPOSTING OF PAPER AND PAPERBOARD Abstract V. Altmann 1), S. Laurik 2), M. Mimra 1) 1) Česká zemědělskí univerzita, Praha 2) Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha

Více

Kalibrace teploměru, skupenské teplo Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s metodou kalibrace teploměru a na základě svých

Kalibrace teploměru, skupenské teplo Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s metodou kalibrace teploměru a na základě svých Úloha 6 02PRA1 Fyzikální praktikum 1 Kalibrace teploměru, skupenské teplo Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s metodou kalibrace teploměru a na základě svých měření i ověří Gay-Lussacův zákon.

Více

Možnosti výroby a aplikace speciálních sladů pro výrobu piva Bakalářská práce

Možnosti výroby a aplikace speciálních sladů pro výrobu piva Bakalářská práce Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Možnosti výroby a aplikace speciálních sladů pro výrobu piva Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Tomáš Gregor, Ph.D. Vypracovala:

Více

The target was to verify hypothesis that different types of seeding machines, tires and tire pressure affect density and reduced bulk density.

The target was to verify hypothesis that different types of seeding machines, tires and tire pressure affect density and reduced bulk density. INFLUENCE OF TRACTOR AND SEEDING MACHINE WEIGHT AND TIRE PRESSURE ON SOIL CHARACTERISTICS VLIV HMOTNOSTI TRAKTORU A SECÍHO STROJE A TLAKU V PNEUMATIKÁCH NA PŮDNÍ VLASTNOSTI Svoboda M., Červinka J. Department

Více

THE PREDICTION PHYSICAL AND MECHANICAL BEHAVIOR OF FLOWING LIQUID IN THE TECHNICAL ELEMENT

THE PREDICTION PHYSICAL AND MECHANICAL BEHAVIOR OF FLOWING LIQUID IN THE TECHNICAL ELEMENT THE PREDICTION PHYSICAL AND MECHANICAL BEHAVIOR OF FLOWING LIQUID IN THE TECHNICAL ELEMENT PREDIKCE FYZIKÁLNĚ-MECHANICKÝCH POMĚRŮ PROUDÍCÍ KAPALINY V TECHNICKÉM ELEMENTU Kumbár V., Bartoň S., Křivánek

Více

Základní charakteristika výzkumné činnosti Ústavu fyzikální chemie

Základní charakteristika výzkumné činnosti Ústavu fyzikální chemie Základní charakteristika výzkumné činnosti Ústavu fyzikální chemie Základním předmětem výzkumu prováděného ústavem je chemická termodynamika a její aplikace pro popis vybraných vlastností chemických systémů

Více

Materiály charakteristiky potř ebné pro navrhování

Materiály charakteristiky potř ebné pro navrhování 2 Materiály charakteristiky potřebné pro navrhování 2.1 Úvod Zdivo je vzhledem k velkému množství druhů a tvarů zdicích prvků (cihel, tvárnic) velmi různorodý stavební materiál s rozdílnými užitnými vlastnostmi,

Více

EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED TRITICALE FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS

EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED TRITICALE FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED TRITICALE FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS Krobot R., Zeman L. Department of Animal Nutrition and Forage Production, Faculty of Agronomy,

Více

CZ.1.07/1.1.30/01.0038 SPŠ

CZ.1.07/1.1.30/01.0038 SPŠ Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 3 Téma: APLIKACE TENKÝCH VRSTEV NA OBRÁBĚCÍCH NÁSTROJÍCH Lektor: Ing. Jiří Hodač Třída/y:

Více

snímače využívají trvalé nebo pružné deformace měřicích členů

snímače využívají trvalé nebo pružné deformace měřicích členů MĚŘENÍ SÍLY snímače využívají trvalé nebo pružné deformace měřicích členů a) Měřiče s trvalou deformací měřicích členů Jsou málo přesné Proto se používají především pro orientační měření tvářecích sil,

Více

Sešit pro laboratorní práci z chemie

Sešit pro laboratorní práci z chemie Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Oddělování složek směsí autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo

Více

Měření povrchového napětí kapaliny metodou maximální kapky

Měření povrchového napětí kapaliny metodou maximální kapky Měření povrchového napětí kapaliny metodou maximální kapky Online: http://www.sclpx.eu/lab2r.php?exp=3 Tento experiment byl publikován autorem práce v [33] a jedná se o zcela původní metodu pro experimentální

Více

Fyzikální praktikum 1

Fyzikální praktikum 1 Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: #12 Stirlingův stroj Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 1.12.2014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly (a) V domácí přípravě diskutujte rozdíl

Více

Moučné hospodářství. Ing. Slávka Formánková

Moučné hospodářství. Ing. Slávka Formánková Moučné hospodářství Ing. Slávka Formánková Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. Moučné

Více

ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS

ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS Pavel Tomšík, Stanislava Bartošová Abstrakt Příspěvek se zabývá analýzou struktury zaměstnanců

Více

VERIFICATION OF NUTRITIVE VALUE OF LINES SPRING BARLEY OVĚŘENÍ NUTRIČNÍ HODNOTY LINIÍ JARNÍCH JEČMENŮ

VERIFICATION OF NUTRITIVE VALUE OF LINES SPRING BARLEY OVĚŘENÍ NUTRIČNÍ HODNOTY LINIÍ JARNÍCH JEČMENŮ VERIFICATION OF NUTRITIVE VALUE OF LINES SPRING BARLEY OVĚŘENÍ NUTRIČNÍ HODNOTY LINIÍ JARNÍCH JEČMENŮ Pipalová S., Procházková J., Ehrenbergerová J. Ústav výživy a krmení hospodářských zvířat, Agronomická

Více

Úloha T2 VÁRKA SVĚTLÉHO LEŽÁKU JEDNORMUTOVÝM DEKOKČNÍM POSTUPEM

Úloha T2 VÁRKA SVĚTLÉHO LEŽÁKU JEDNORMUTOVÝM DEKOKČNÍM POSTUPEM Úkoly Řešení projektu FRVŠ č. 496/2012: Zadání laboratorních úloh Úloha T2 VÁRKA SVĚTLÉHO LEŽÁKU JEDNORMUTOVÝM DEKOKČNÍM POSTUPEM 1. Projděte si technologická schémata varny a spilky a sklepa. 2. Spočítejte

Více

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU

4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU Laboratorní cvičení z předmětu Reologie potravin a kosmetických prostředků 4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU (KAPILÁRNÍ VISKOZIMETR UBBELOHDE) 1. TEORIE: Ve všech kapalných látkách

Více

Jednotné pracovní postupy testování odrůd STANOVENÍ OBSAHU TANINŮ V ČIROKU SPEKTROFOTOMETRICKY

Jednotné pracovní postupy testování odrůd STANOVENÍ OBSAHU TANINŮ V ČIROKU SPEKTROFOTOMETRICKY 5321.1 Stanovení obsahu taninů v čiroku Strana 1 STANOVENÍ OBSAHU TANINŮ V ČIROKU SPEKTROFOTOMETRICKY 1 Účel a rozsah Postup je určen pro stanovení obsahu taninů v zrnech čiroku. 2 Princip Taniny se ze

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Změny obsahů vitaminů skupiny B v různých fázích výroby piva. Bc. Kateřina Novotná

Změny obsahů vitaminů skupiny B v různých fázích výroby piva. Bc. Kateřina Novotná Změny obsahů vitaminů skupiny B v různých fázích výroby piva Bc. Kateřina Novotná Diplomová práce 2011 ABSTRAKT Diplomová práce je zaměřena na stanovení vitaminů skupiny B v různých stádiích výroby

Více

Regresní a korelační analýza

Regresní a korelační analýza Přednáška STATISTIKA II - EKONOMETRIE Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Regresní analýza Cíl regresní analýzy: stanovení formy (trendu, tvaru, průběhu)

Více

RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS

RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS Trávníček P., Vítěz T., Dundálková P., Karafiát Z. Department of Agriculture, Food and Environmental Engineering, Faculty

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKY ČISTÉ LÁTKY A SMĚSI Látka = forma hmoty, která se skládá z velkého množství základních částic: atomů, iontů a... 1. Přiřaďte látky: glukóza, sůl, vodík a helium k níže zobrazeným typům částic.

Více

STAVEBNÍ LÁTKY. Definice ČSN EN 206 1. Beton I. Ing. Lubomír Vítek. Ústav stavebního zkušebnictví Středisko radiační defektoskopie

STAVEBNÍ LÁTKY. Definice ČSN EN 206 1. Beton I. Ing. Lubomír Vítek. Ústav stavebního zkušebnictví Středisko radiační defektoskopie Ústav stavebního zkušebnictví Středisko radiační defektoskopie STVEBNÍ LÁTKY Beton I. Ing. Lubomír Vítek Definice ČSN EN 206 1 Beton je materiál ze směsi cementu, hrubého a drobného kameniva a vody, s

Více

Zkušenosti z MPZ stanovení TZL 2009 na prašné trati a jejich další směr

Zkušenosti z MPZ stanovení TZL 2009 na prašné trati a jejich další směr 1. Úvod Zkušenosti z MPZ stanovení TZL 29 na prašné trati a jejich další směr Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Zdeněk Kysučan VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum Vysoká škola báňská

Více

Management mladých vín 2014

Management mladých vín 2014 Management mladých vín 2014 Čiření mladých vín Senzorické krášlení a filtrace vín z poškozených sběrů Šetrná naplavovací filtrace alternativa křemeliny Stabilizace krystalů s VinoStab Management kyselin

Více

1. Měřením na rotačním viskozimetru zjistěte, zda jsou kapaliny připravené pro

1. Měřením na rotačním viskozimetru zjistěte, zda jsou kapaliny připravené pro Úkoly 1. Měřením na rotačním viskozimetru zjistěte, zda jsou kapaliny připravené pro měření newtonovské. 2. Pomocí rotačního viskozimetru určete viskozitu newtonovské kapaliny. 3. Pro nenewtonovskou kapalinu

Více

(syrovátka kyselá). Obsahuje vodu, mléčný cukr, bílkoviny, mléčnou kyselinu, vitamíny skupiny B.

(syrovátka kyselá). Obsahuje vodu, mléčný cukr, bílkoviny, mléčnou kyselinu, vitamíny skupiny B. Některá omezení využitelnosti syrovátky jako dekontaminačního média Markéta SEQUENSOVÁ, Ivan LANDA Fakulta životního prostředí, ČZU, Praha marketasq@seznam.cz, landa@fzp.cz Abstrakt Sanační technologie

Více

Zpětné sací filtry. E 068 E 088 pro vestavbu do potrubí připojovací závit G¾ jmenovitý průtok do 100 l/min. 20.80-1c

Zpětné sací filtry. E 068 E 088 pro vestavbu do potrubí připojovací závit G¾ jmenovitý průtok do 100 l/min. 20.80-1c Zpětné sací filtry E 068 E 088 pro vestavbu do potrubí připojovací závit G¾ jmenovitý průtok do 00 l/min 0.80-c Popis Použití V mobilních zařízeních s hydrostatickým pohonem (uzavřený okruh) a pracovní

Více

AAS MOŽNOSTI APLIKACE NOVÉHO FILTRAČNÍHO

AAS MOŽNOSTI APLIKACE NOVÉHO FILTRAČNÍHO AAS MOŽNOSTI APLIKACE NOVÉHO FILTRAČNÍHO MÉDIA PRO ÚPRAVU PITNÉ VODY Ing. Lubomír Macek, CSc., MBA Aquion s.r.o., Praha 7, lubomir.macek@aquion.cz Abstrakt Příspěvek se zabývá možnostmi využití nového

Více

KERN YDB-03 Verze 1.0 01/2014 CZ

KERN YDB-03 Verze 1.0 01/2014 CZ KERN & Sohn GmbH Ziegelei 1 D-72336 Balingen E-mail: info@kern-sohn.com Tel.: +49-[0]7433-9933-0 Fax: +49-[0]7433-9933-149 Internet: www.kern-sohn.com Návod k obsluze Univerzální sada ke stanovení hustoty

Více

Název: Ropný písek. Výukové materiály. Téma: Ropný písek, zdroje energie. Úroveň: 2. stupeň ZŠ

Název: Ropný písek. Výukové materiály. Téma: Ropný písek, zdroje energie. Úroveň: 2. stupeň ZŠ Název: Ropný písek Výukové materiály Téma: Ropný písek, zdroje energie Úroveň: 2. stupeň ZŠ Tematický celek: Tradiční a nové způsoby využití energie Předmět (obor): chemie Doporučený věk žáků: 13 14 let

Více

STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO 22.2.2012. TAJEMSTVÍ ČESKÉHO KAMENE od Svazu kameníků a kamenosochařů ČR STAVEBNÍ KÁMEN

STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO STAVEBNÍ KÁMEN A KAMENIVO 22.2.2012. TAJEMSTVÍ ČESKÉHO KAMENE od Svazu kameníků a kamenosochařů ČR STAVEBNÍ KÁMEN AI01 STAVEBNÍ LÁTKY A GEOLOGIE Kámen a kamenivo pro stavební účely Ing. Věra Heřmánková, Ph.D. Video: A TAJEMSTVÍ ČESKÉHO KAMENE od Svazu kameníků a kamenosochařů ČR A Přírodní kámen se již v dávných dobách

Více

EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0233 Výukový materiál zpracován v rámci projektu

EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0233 Výukový materiál zpracován v rámci projektu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0233 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_129 Název školy: Jméno autora: Hotelová škola

Více

Laboratorní praktikum protivýbuchové prevence technologických procesů

Laboratorní praktikum protivýbuchové prevence technologických procesů Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem VŠB Technická univerzita Ostrava Laboratorní praktikum protivýbuchové prevence technologických procesů doc. Ing. Jaroslav Damec, CSc. Ing. Ladislav

Více

Mletí ve vodním mlýně čp. 25 v Býkovicích

Mletí ve vodním mlýně čp. 25 v Býkovicích Mletí ve vodním mlýně čp. 25 v Býkovicích O víkendu 11. a 12. července 2015 uskutečnili molinologové Lukáš Kovář, Rudolf Šimek a Radim Urbánek, kterým sekundoval specialista na větrné mlýny Jan Doubek,

Více

D. Praxe kontrolní seznam č. 8 chléb a pečivo

D. Praxe kontrolní seznam č. 8 chléb a pečivo D. Praxe kontrolní seznam č. 8 chléb a pečivo Následující tabulka obsahuje informace o skupinách výrobků uvedených v části C. V prvním sloupci je popsán problém, nedostatek výrobku nebo jeho příznaky,

Více

Jednotné pracovní postupy zkoušení krmiv STANOVENÍ OBSAHU VITAMÍNU D METODOU HPLC

Jednotné pracovní postupy zkoušení krmiv STANOVENÍ OBSAHU VITAMÍNU D METODOU HPLC Národní referenční laboratoř Strana 1 STANOVENÍ OBSAHU VITAMÍNU D METODOU HPLC 1 Rozsah a účel Tato metoda specifikuje podmínky pro stanovení vitamínu D v premixech pro výrobu krmných směsí metodou HPLC.

Více

CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky

CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky Analýza transpiračních křivek, založená na vážení odříznutých

Více

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 9.téma

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 9.téma Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 9téma Princip testování hypotéz, jednovýběrové testy V minulé hodině jsme si ukázali, jak sestavit intervalové odhady pro některé číselné charakteristiky normálního

Více

Jak neměřit Härtlovým přístrojem

Jak neměřit Härtlovým přístrojem Jak neměřit Härtlovým přístrojem Přednášející: Mgr. Radka Überhuberová, Ing. Libor Michele AQUA ENVIRO s.r.o., Ječná 1321/29a, 621 00 Brno, tel. 541 634 258, www.aquaenviro.cz, aqua@aquaenviro.cz ODBORNÝ

Více

Podklady pro cvičení: USEŇ A PERGAMEN. Určení živočišného původu kolagenového materiálu. Úkol č. 1

Podklady pro cvičení: USEŇ A PERGAMEN. Určení živočišného původu kolagenového materiálu. Úkol č. 1 Podklady pro cvičení: USEŇ A PERGAMEN Úkol č. 1 Určení živočišného původu kolagenového materiálu Během technologického zpracování surové kůže na useň nebo pergamen jsou odstraňovány podkožní vrstvy kůže

Více

Katalog odběrových zařízení a vzorkovačů OCTOPUS Verze 11.1.

Katalog odběrových zařízení a vzorkovačů OCTOPUS Verze 11.1. Katalog odběrových zařízení a vzorkovačů OCTOPUS Verze 11.1. Vážení zákazníci, představujeme Vám katalog odběrových zařízení a vzorkovačů řady Octopus a Octopus Mini, určené pro odběr vzorků kapalin, většiny

Více

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,

Více

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. III Název: Proudění viskózní kapaliny Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 16 dne: 20.3.2008

Více

SIZE DISTRIBUTION REARRANGEMENT VIA TRANSPORT ROADS IN THE SAND TRANSPORT APPLICATION. Petr Bortlík a Jiří Zegzulka b

SIZE DISTRIBUTION REARRANGEMENT VIA TRANSPORT ROADS IN THE SAND TRANSPORT APPLICATION. Petr Bortlík a Jiří Zegzulka b ZMĚNY GRANULOMETRIE SYPKÉ HMOTY NA DOPRAVNÍCH TRASÁCH V APLIKACI NA DOPRAVU PÍSKU SIZE DISTRIBUTION REARRANGEMENT VIA TRANSPORT ROADS IN THE SAND TRANSPORT APPLICATION Petr Bortlík a Jiří Zegzulka b a

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS

CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS Látka = forma hmoty, která se skládá z velkého množství základních stavebních částic: atomů, iontů a... Látky se liší podle druhu částic, ze kterých se skládají. Druh částic

Více

ÚSTAV KOVOVÝCH MATERIÁLŮ A KOROZNÍHO INŽENÝRSTVÍ. Informace k praktickému cvičení na Stanovišti 3

ÚSTAV KOVOVÝCH MATERIÁLŮ A KOROZNÍHO INŽENÝRSTVÍ. Informace k praktickému cvičení na Stanovišti 3 ÚSTAV KOVOVÝCH MATERIÁLŮ A KOROZNÍHO INŽENÝRSTVÍ Informace k praktickému cvičení na Stanovišti 3 Meziuniverzitní laboratoř pro in situ výuku transportních procesů v reálném horninovém prostředí Vypracoval:

Více

Zpětné sací filtry. E 328 E 498 pro vestavbu do nádrže připojovací závit do velikosti G1½ nebo SAE 2 jmenovitý průtok do 600 l/min. 20.

Zpětné sací filtry. E 328 E 498 pro vestavbu do nádrže připojovací závit do velikosti G1½ nebo SAE 2 jmenovitý průtok do 600 l/min. 20. Zpětné sací filtry E 8 E 98 pro vestavbu do nádrže připojovací závit do velikosti G½ nebo SAE jmenovitý průtok do 600 l/min 0.95-c Popis Použití V mobilních zařízeních s hydrostatickým pohonem (uzavřený

Více

STAVEBNÍ HMOTY. Přednáška 2

STAVEBNÍ HMOTY. Přednáška 2 STAVEBNÍ HMOTY Přednáška 2 Zkušebnictví ke zjištění vlastností materiálu je třeba ho vyzkoušet Materiál se zkouší podle zkušebních norem na vhodném vzorku Principy materiálového zkušebnictví zkoušíme za

Více

Obsah. Úvod Historie Produkt. Propagace. Lobkowicz Premium. Lobkowicz Premium Nealko. O pivu Balení Výroba. O pivu Balení Výroba

Obsah. Úvod Historie Produkt. Propagace. Lobkowicz Premium. Lobkowicz Premium Nealko. O pivu Balení Výroba. O pivu Balení Výroba Martin Fabián, 321714 Marketing v EU Jaro 2011 Obsah Úvod Historie Produkt Lobkowicz Premium O pivu Balení Výroba Lobkowicz Premium Nealko O pivu Balení Výroba Propagace Úvod Pivo Lobkowicz se vaří v pivovaru

Více

Původ a složení. Obr. 2 Vznik bentonitu pomocí zvětrávání vulkanické horniny. Obr.1 Struktura krystalové mřížky montmorillonitu

Původ a složení. Obr. 2 Vznik bentonitu pomocí zvětrávání vulkanické horniny. Obr.1 Struktura krystalové mřížky montmorillonitu Původ a složení Výrazem bentonit, který pochází z Fort Benton, Montana (první naleziště), se označují půdní minerály, jejichž hlavní složkou je montmorillonit. U kvalitních bentonitů je obsah podílu montmorillonitu

Více

Uspořádání vaší fermentace

Uspořádání vaší fermentace Science in School Issue 24: Autumn 2012 1 Přeložila Zdena Tejkalová Uspořádání vaší fermentace Pro provedení následujících aktivit bude každá skupina potřebovat přibližně 200 ml zkvašeného moštu, 200 ml

Více

TEKUTINOVÉ POHONY. Pneumatické (medium vzduch) Hydraulické (medium kapaliny s příměsí)

TEKUTINOVÉ POHONY. Pneumatické (medium vzduch) Hydraulické (medium kapaliny s příměsí) TEKUTINOVÉ POHONY TEKUTINOVÉ POHONY Pneumatické (medium vzduch) Hydraulické (medium kapaliny s příměsí) Přednosti: dobrá realizace přímočarých pohybů dobrá regulace síly, která je vyvozena motorem (píst,

Více

Technologie pro úpravu bazénové vody

Technologie pro úpravu bazénové vody Technologie pro úpravu GHC Invest, s.r.o. Korunovační 6 170 00 Praha 7 info@ghcinvest.cz Příměsi významné pro úpravu Anorganické látky přírodního původu - kationty kovů (Cu +/2+, Fe 2+/3+, Mn 2+, Ca 2+,

Více

Chemické a mineralogické složení vzorků zdící malty a omítky z kostela svaté Margity Antiochijské v Kopčanech

Chemické a mineralogické složení vzorků zdící malty a omítky z kostela svaté Margity Antiochijské v Kopčanech Akademie věd ČR Ústav teoretické a aplikované mechaniky Evropské centrum excelence ARCCHIP Centrum Excelence Telč Chemické a mineralogické složení vzorků zdící malty a omítky z kostela svaté Margity Antiochijské

Více

Test z teorie VÝBĚROVÉ CHARAKTERISTIKY A INTERVALOVÉ ODHADY

Test z teorie VÝBĚROVÉ CHARAKTERISTIKY A INTERVALOVÉ ODHADY VÝBĚROVÉ CHARAKTERISTIKY A INTERVALOVÉ ODHADY Test z teorie 1. Střední hodnota pevně zvolené náhodné veličiny je a) náhodná veličina, b) konstanta, c) náhodný jev, d) výběrová charakteristika. 2. Výběrový

Více

VYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY. ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR

VYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY. ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR VYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY Karel Trtík ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR Abstrakt Článek je zaměřen na problematiku vyztužování

Více

Zpětné filtry - lightline. FR 043 FR 072 pro vestavbu do nádrže / do potrubí připojení pro hadici do LW 19 jmenovitý průtok do 70 l/min. 20.

Zpětné filtry - lightline. FR 043 FR 072 pro vestavbu do nádrže / do potrubí připojení pro hadici do LW 19 jmenovitý průtok do 70 l/min. 20. Zpětné filtry - lightline FR 4 FR 7 pro vestavbu do nádrže / do potrubí připojení pro hadici do LW 9 jmenovitý průtok do 7 l/min.5-4c Popis Použití Ve zpětném systému hydraulických zařízení. Funkce ochrana

Více

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ 26. 7. VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ Informace o očekávané sklizni polních plodin zveřejňuje Český statistický úřad každoročně v první polovině července. Podkladem pro výpočet jsou osevní

Více

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008 Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Práce obsahuje charakteristiku konstrukčních ocelí

Více

PYROLÝZA ODPADNÍ BIOMASY

PYROLÝZA ODPADNÍ BIOMASY PYROLÝZA ODPADNÍ BIOMASY Ing. Marek STAF, Ing. Sergej SKOBLJA, Prof. Ing. Petr BURYAN, DrSc. V práci byla popsána laboratorní aparatura navržená pro zkoušení pyrolýzy tuhých odpadů. Na příkladu pyrolýzy

Více