Využití krátkých a dlouhých švihadel v různých pohybových aktivitách. Bakalářská práce

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Centrum univerzitního sportu Využití krátkých a dlouhých švihadel v různých pohybových aktivitách Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: PaedDr. Věra Večeřová Vypracoval: Eva Motáňová ASAK - MA Brno, 2013

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně dne podpis

3 Poděkování: Děkuji PaedDr. Věře Večeřové za velmi vstřícný přístup, ochotu a odborné vedení při psaní této bakalářské práce, a zejména za její cenné připomínky, rady a rychlou komunikaci. Dále děkuji Mgr. Dagmar Trávníkové, Ph.D. za odbornou konzultaci v oblasti psychomotoriky a všem odborníků Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity, kteří mi poskytli informace k jednotlivým sportům. A v neposlední řadě děkuji všem, co mi pomohli při tvorbě fotografií.

4 Obsah Úvod... 5 Historie... 7 Fyziologické účinky při cvičení se švihadly... 9 Švihadla na Základní škole Využití švihadla v různých sportovních odvětvích a psychomotorice Sporty využívající švihadlo pouze okrajově Sporty vhodné pro využívání švihadla Využití švihadla v gymnastice Psychomotorika Švihadla na trhu Provazová švihadla Kabelová švihadla Korálková švihadla Speciální švihadla Základní formy skákání přes švihadlo (rope skipingu) Jeden skokan jedno švihadlo (Single Rope) Dva skokani dvě švihadla (Wheel Formation) Dvě švihadla točící se proti sobě (Double Doutch - Dvojitý Holanďan) Rychlostní skákání (Speed single rope) Přeskoky dlouhého švihadla (Long rope) Dvojice s jedním švihadlem (two in the loop) Cestování řadou cvičenců s jedním švihadlem (the traveller) Krátké švihadlo Skákání přes švihadlo (rope skipping) Nácvik přeskoků Správné provedení přeskoků Časté chyby Držení a základní polohy švihadla další využití krátkých švihadel komíhání a kroužení cvičení se švihadlem jako s krátkou tyčí Cviky s krátkým švihadlem... 42

5 Přeskoky Hry a závody Cviky s přeloženým švihadlem Ostatní cviky se švihadlem Dlouhé švihadlo Podběhy Přeskoky Podběhy s přeskoky Bez kroužení Hry a závody Další cviky s dlouhým švihadlem Diskuze Závěr Seznam použitých zdrojů RESUMÉ... 74

6 Úvod Využití krátkých a dlouhých švihadel v různých pohybových aktivitách, jsem si vybrala, protože si myslím, že se dnes na tuto účinnou a nenáročnou pomůcku zapomíná. Také doufám, že mne toto téma obohatí do budoucí praxe pedagoga tělesné výchovy. Dále si o švihadle myslím, že je to výborná pomůcka využitelná ve spoustě sportovních disciplín. Není finančně náročná na pořízení a dá se s touto pomůckou cvičit téměř kdekoli. Dnes spousta lidí řeší nadváhu a to jak přebytečná kila odstranit a vyhazují peníze za cvičení ve fit centrech, místo toho aby zavzpomínali, jak zábavné bylo v mladším věku skákání právě přes švihadlo. Protože si myslím, že se na toto cvičební náčiní zapomíná a moc se nepoužívá, ráda bych švihadlo ve své práci vyzdvihla a upozornila na jeho přednosti a všestrannou využitelnost hlavně ve školách, ale nejen tam. Ráda bych, aby moje práce byla inspirací pro učitele tělesné výchovy, trenéry různých sportovních odvětví a pro jedince, kteří si chtějí udržet nebo zvýšit svoji fyzickou kondici a nechtějí kvůli tomu chodit do fit center. Po průzkumu trhu jsem zjistila, že v brněnských knihkupectvích není k dostání žádná kniha zaměřená pouze na cvičení se švihadly. Na internetu jsem na pár titulů s touto tématikou narazila, ale protože je na internetu nelze prolistovat nemohu zhodnotit jejich obsah. Toto zjištění mě utvrdilo v tom, že je potřeba se tímto tématem zabývat. Cílem mé práce je vyzdvihnout a zatraktivnit cvičení se švihadlem, na které se dnes podle mě zapomíná, a přitom je velmi účinné pro zlepšení kondice a koordinace pohybů. Práce by měla být návodem pro začátečníky, jak se švihadlem začít, ale také by měla motivovat již pokročilé cvičence ke zdokonalování a obměnám již naučeného. Dále by měla práce poukázat i na možnost využití švihadel v různých sportovních disciplínách a v psychomotorice. Metody k dosažení vytyčených cílů jsem zvolila studium relevantní literatury a internetových zdrojů. Získané informace jsem kategorizovala podle potřeb mojí práce. Také jsem se dotazovala odborníků, z různých sportovních odvětví, zda je 5

7 švihadlo vhodné náčiní k rozvoji schopností a dovedností potřebných pro jejich sportovní disciplínu. Dále jsem oslovila několik náhodně vybraných škol, kde jsem se zajímala o to, zda škola vlastní švihadla, a zda je využívají v hodinách tělesné výchovy. 6

8 1 Historie Skákání přes švihadlo můžeme dnes najít také pod moderním anglickým názvem rope skipink. Přeskakování provazu je zábava známá již tisícovky let a má kořeny ve starověkém Egyptě. V egyptských hrobkách byly nalezeny kresby, jak lidé pletli provazy z bylin s tuhým vláknitým stonkem a konopí. Stonky stáčeli a kroutili, aby vytvořili silnější provaz, přes který mimo jiné zjistili, že se dá skákat (Plichta, [online]) Dnes cvičí se švihadlem spíše ženy a dívky, ale vždy tomu tak nebylo. Ženy začaly skákat přes švihadlo, až přišla revoluce v oblékání a začaly nosit kalhoty, které byly k této činnosti pohodlnější. Z pouliční zábavy, jakou bylo skákání přes švihadlo, se stal v šedesátých letech rope skiping" regulérním sportovním odvětvím (FITHALL, , [online]). Rope skipping, jako sportovní odvětví, založil na konci šedesátých let Richard Cendali z U.S.A. Richard Cendali byl učitel tělocviku na základní škole (Boulder, Colorado, USA) a také hráč amerického fotbalu. Přes švihadlo začal skákat, protože neměl dobrou kondici a jeho trenér mu dal ultimátum: Musíš zlepšit svojí kondičku. Bud budeš běhat po schodech stadionu nebo denně 15 min. skákat přes švihadlo. Začal skákat přes švihadlo a kondice se mu začala zlepšovat. Po pár měsících jej však obyčejné skákání nahoru a dolů přestávalo bavit. Aby si skákání zpestřil, začal vymýšlet různé triky, jako jsou například: dvojšvihy, trojšvihy, nůžky, jumping jack, slalom Protože vymýšlel stále nové a nové triky, skákání jej neomrzelo a po čase představil rope skipping svým žákům ve škole. Žáky rope skipping tak ohromil, že začali sami vymýšlet nové a nové triky, až předčili učitele. Po Spojených státech amerických začal Richard Cendali šířit rope skiping na začátku sedmdesátých let a později se rozšířil až za hranice amerického kontinentu (Beránková, 2008, [online]). Největší propagátorky rope skipingu u nás v ČR jsou Jana Beránková a Mgr. Jana Černá Beránková. 7

9 Na území České republiky se používají švihadla ke cvičení již dlouhá léta převážně v tělocvičnách. Na veřejnosti se cvičení se švihadly objevilo až v roce 1907 v ukázce v hrách sokolského žactva na 5. sletu. Velkému uznání se tomuto náčiní dostalo až v roce 1965 při 3. spartakiádě, když předvedl učňovský dorost působivé vystoupení v desetitisícovém celku. Předvedli, že lze secvičit moderní cvičení se švihadly v tak velkém celku (Horáková & Bémová, 1971). 8

10 2 Fyziologické účinky při cvičení se švihadly Proč cvičit se švihadlem? Co mi přinese toto cvičení po fyzické stránce? Na tyto otázky by se dalo odpovědět jednou větou. Toto cvičení prospěje po fyzické stránce celému tělu a i psychicky se při cvičení odreagujeme od všedních starostí a je vhodné i k redukci hmotnosti. To se však dá říct o spoustě aerobních cvičení provozovaných ve fit centrech a sportech, které provozujeme rekreačně. Kos (1965, p. 5) shrnul cvičení se švihadly do následující věty: Celkově přispívá cvičení se švihadly k harmonickému rozvoji organismu a vytváří tak předpoklady k vynikajícím sportovním výkonům. Nyní však konkrétně, co mi přinese cvičení se švihadlem a v kterých oblastech prospívá toto cvičení tělesnému zdraví. Cvičením se švihadly rozvíjíme základní pohybové vlastnosti sílu, rychlost, vytrvalost i obratnost (Kos, 1965, s. 4). Švihadlo je výborné náčiní pro udržení tělesné kondice, protože cvičení s ním není příliš technicky náročné. Cvičení se švihadlem nejsou omezená ani věkem, mohou s ním cvičit jak malé děti, tak dospělí i starší lidé. Cvičení lze dávkovat přiměřeně individuálním schopnostem a fyzické zdatnosti (Kos & Teplý, 1980). Přeskoky působí převážně na svalstvo nohou tak, že jej posiluje. V tomto případě jde o dynamické posilování svalů dolních končetin (Kos & Teplý, 1980). Jde hlavně o natahovače dolních končetin svaly plosky nohy, lýtkové svalstvo, svalstvo na přední straně stehna a svalstvo hýžďové. U cvičence se tak rozvíjí odrazová síla (Kos, 1965). Při přeskocích dochází také k značnému zvýšení činnosti vnitřních orgánů. Krevní oběh a srdeční činnost stoupne na několikanásobnou hodnotu klidového stavu, plicní ventilace se zvětšuje zrychlením dechové frekvence a prohloubením dechu. V rámci zvýšení činnosti vnitřních orgánů stoupá i funkce vyměšovací soustavy (Kos, 1965, s. 4). Zvýší-li se funkce vnitřních orgánů, zvyšuje se tak i 9

11 celková tělesná zdatnost. Mírné mechanické otřesy vedou ke zpevnění orgánů v břišní dutině (Kos, 1965). Přeskoky přes švihadlo působí také na zlepšení kloubní pohyblivosti. Nejde jen o hlezenní kloub při měkkém pérování v kotnících při dopadu, ale také v kloubu zápěstním při kroužení švihadlem (Kos, 1965). 10

12 3 Švihadla na Základní škole Se švihadlem se většina dětí setkává na základní škole v rámci tělesné výchovy. Pro mnohé jedince je to první setkání se s tímto cvičebním náčiním, pokud jim je rodiče nepořídí domů. Občas se mohou se švihadlem setkat i děti i v mateřských školách, ale z vlastních zkušeností vím, že to není tak obvyklé jako na základní škole. Protože mě zajímalo, jaké zkušenosti mají děti v mateřské škole, kde krátkou dobu pracuji, vzala jsem několik švihadel a nabídla je svým svěřenců. S nadšením si švihadla děti rozebraly a pokoušely se o přeskoky, jak je vidět na obrázcích (obr. 1, obr. 2). Zjistila jsem, že jen jedna holčička má švihadlo doma a ostatní vypadali, že vidí švihadlo poprvé v životě. Po krátké instruktáži se povedlo asi pěti dětem přeskočit švihadlo v přešvihu, ale žádnému ne více jak jednou. Ani holčička, která vlastní švihadlo, nezvládala plynulé přeskakování kroužícího švihadla. Protože jsem viděla, že má spousta dětí problémy s kroužením švihadla v zápěstí vyzkoušela jsem kroužit švihadlem sama jako s dlouhým švihadlem a nechala jsem takto jednotlivce přeskakovat. Pokud jsem radila, kdy mají vyskočit, přeskočili švihadlo i několikrát za sebou. Neskákali však nahoru, ale přeskakovali jej dopředu a tak se přemisťovali vpřed. Mladší děti použily intuitivně švihadlo k zapřáhnutí se jako koníci a běhali takto po hřišti. Obr. 1: První pokusy dětí v MŠ o přeskoky švihadla 11

13 Obr. 2: První pokusy dětí v MŠ o přeskoky švihadla Abych zjistila, jak jsou na tom žáci na základních školách, oslovila jsem několik základních škol, zda využívají v hodinách tělesné výchovy švihadla, jak často, v jaké části hodiny, k jakým činnostem je využívají a jaká švihadla mají na škole k dispozici, případně jestli vlastní i dlouhá švihadla a využívají je. Ze všech škol mi přišla kladná odpověď na otázku, zda využívají švihadel v tělesné výchově, až na jednoho vyučujícího, který se přiznal, že je využije maximálně jednou do roka, když zakopne o švihadla v kabinetě a chce zpestřit hodinu. Všechny školy, až na jednu již zmíněnou výše, využívají krátkých švihadel k přeskokům. Některé školy věnují švihadlu více času jiné méně. Například protože mají na škole bazén a věnují se více činnostem v bazénu. Nejčastěji využívají švihadel, krom přeskoků dotázané školy, k zahřátí v úvodní části. Mnoho škol využívá švihadel také v hlavní části hodiny ke zvýšení fyzické zdatnosti a zlepšení pohybových dovedností žáků. Na dvou z dotázaných škol využívají švihadla také v závěru hodiny k protažení. Jedna z dotázaných škol se věnuje cvičení se švihadly na prvním stupni a pak na dosažené dovednosti navazuje těžšími prvky na druhém stupni, kde provádí různé druhy přeskoků, sestavy na obratnost a přeskoky na čas. Na školách probíhá cvičení v jednotlivcích nebo skupinově, případně i závodivou formou. Jedna z dotázaných škol nabízí svým žákům švihadlo o přestávkách na 12

14 chodbách, kde jej mohou využít ke skákání například švihadlové školky. Na jedné ze škol zkoušeli i cvičení se švihadlem na hudbu, ale protože to nedopadlo podle představ učitele, vyučující se o další pokusy nepokoušel. Na žádné z dotázaných škol se nevěnují moderní gymnastice. Dvě z dotázaných škol se účastní projektu OVOV (Odznak Všestrannosti Olympijských Vítězů), kde je skákání přes švihadlo jednou ze sportovních disciplín. Odznak Všestrannosti Olympijských Vítězů - OVOV je pohybový program pro žáky základních škol, který zastřešují olympijští vítězové v desetiboji Robert Změlík a Roman Šebrle. Jde o alternativu desetiboje a soutěží se v následujících disciplínách sprint na 60 m, skok do dálky z rozběhu, hod 2kg medicinbalem obouruč přes hlavu vzad, shyby na šikmé lavičce po dobu 2 minut, plavání po dobu 2 minut nebo skákání přes švihadlo po dobu 2 minut, trojskok snožmo z místa, kliky po dobu 2 minut, leh-sedy po dobu 2 minut, hod míčkem 150 g, běh na 1000 m nebo dribling s basketbalovým míčem kolem dvou met po dobu 2 minut. Při skákání přes švihadlo se mění způsob skákání po půl minutě. Nejdříve se provádí přeskoky snožmo s kroužením švihadla vzad (bez meziskoku i s meziskokem), poté provádíme přeskoky snožmo s kroužením švihadla vpřed (bez meziskoku i s meziskokem), další způsob přeskoků je snožmo s kroužením zkřižmo vpřed (vajíčko) (bez meziskoku i s meziskokem), a nakonec provádíme přeskoky střídnonož s kroužením švihadla vpřed (bez meziskoku i s meziskokem) (Odznak Všestrannosti Olympijských Vítězů, 2013, [online]). Školy, které vlastní dlouhá švihadla, tak je využívají, až na jednu z dotázaných škol. Dále pak jedna z dotázaných škol využívá dlouhá švihadla, pouze pokud nemá přístup do tělocvičny, a tráví hodinu na chodbě. Všechny školy používají švihadla k přeskokům, podběhům a některé i k přetahům. Jedna z dotázaných škol využívá dlouhá švihadla k aktivitám venku například v opičí dráze nebo k různým hrám. Všechny dotázané školy vlastní konopná švihadla s dřevěnými držátky, ale velká většina škol má i švihadla gymnastická bez držátek. Dvě školy vlastní několik švihadel ze syntetických materiálů, která mají plastová držátka. 13

15 4 Využití švihadla v různých sportovních odvětvích a psychomotorice Již z první kapitoly je zřejmé, že bude cvičení se švihadly vhodné ve všech sportech k udržení tělesné kondice. Ovšem pro některé sporty je švihadlo vhodné také k rozvoji specifických dovedností a ne jen k udržení a zvýšení tělesné kondice. Například protože při přeskocích posilujeme svalstvo dolních končetin a tím rozvíjíme odrazovou sílu, budou přeskoky vhodné pro všechny sporty, při kterých je důležitý odraz dolních končetin. Příkladem těchto sportů je basketbal, volejbal, fotbal, gymnastika, lehká atletika (skok do výšky a do dálky). Pro některé sporty je švihadlo vhodné jen okrajově. Příkladem tohoto sportu je plavání. Využití švihadel v některých sportovních odvětvích jsem konzultovala s několika odborníky Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity. Všichni dotázaní vyučující mi potvrdili, že lze využít švihadlo v kondiční přípravě ve všech sportech. 4.1 Sporty využívající švihadlo pouze okrajově Plavání Při přeskocích dochází k posilování dolních končetin, síla dolních končetin je sice pro plavce důležitá, ale dochází také k posilování svalů v oblasti hlezenního kloubu, což je pro plavce kontraproduktivní. Plavec potřebuje mít hypermobilní hlezenní kloub a to se při přeskakování švihadla vylučuje. Švihadlo však plavec může využít. Například k zahřátí při posilování ne však k samotnému posilování. Dále může plavec využít švihadlo k protažení paží, ale praktičtější pomůckou je v tomto případě pro plavce ručník. 14

16 Biatlon V biatlonu se švihadla používají pouze nárazově k posilování dolních končetin, odrazové síle, pro trénink koordinace pohybů a to nejvíce v přípravném období. Cyklistika V cyklistice se švihadla používají převážně v přípravném období a to převážně v obecné přípravě. Lze jej využít v kondiční přípravě nebo před tréninkem v rámci warm upu jako prostředek zahřátí. Švihadlo je v cyklistice vhodné pro rozvoj silové vytrvalosti během kruhového tréninku nebo pro rozvoj rychlé síly. Využívají jej sprinterské disciplíny jako dráha a BMX. Jedná se o využívání při všeobecné přípravě, ne specifické přípravě, protože pohyb přeskakování švihadla je značně odlišný od cyklistického šlapání na kole. 4.2 Sporty vhodné pro využívání švihadla Fotbal Ve fotbale jsou švihadla důležitá převážně v přípravném období pro rozvoj silových schopností. V přípravném období se doporučuje využívat je 2-3 krát týdně, 15-20minut v hlavní části tréninkové jednotky. V hlavním hracím období je vhodné zařadit práci se švihadlem v průpravné části tréninkové jednotky 1-2 krát za měsíc pro rozvoj obratnostních, koordinačních a rychlostních schopností, a také pro zpestření tréninkové jednotky. Využití švihadel v tréninkovém procesu ve fotbale je vhodné ve všech věkových i výkonnostních úrovních. Basketbal Pro trénink basketbalu jsou švihadla nedílnou součástí. Měla by být využívána v celém tréninkovém procesu v basketbale, ve všech kategoriích věkových i výkonnostních. Švihadel se využívá v jednotlivých tréninkových jednotkách například pro rozvoj odrazové síly, dále pak v kondiční přípravě před sezónou. 15

17 Na mnoha internetových stránkách se také objevuje švihadlo ve spojení s tréninkem boxerů a obecně ve všech bojových sportech. Také hráči badmintonu a tenisu využívají kvalit cvičení se švihadlem. Z vlastních zkušeností mohu potvrdit také využívání švihadel v tréninkovém procesu florbalu. Nejvíce se švihadla využívají v přípravné části před sezónou pro zvýšení fyzické kondice hráček. Důležitá je ve florbale, krom kondice, také koordinace, obratnost a rychlost, což jsou všechno schopnosti, které rozvíjí cvičení se švihadly. Občas se využívají švihadla také k protažení. V hrací části sezóny se švihadlo využívá jen nárazově pro rozvoj již zmíněných schopností Využití švihadla v gymnastice Gymnastika je jediné sportovní odvětví, ve kterém se švihadla používají v soutěžích, proto jí je věnována celá kapitola. Moderní gymnastika Podle kolektivu autorů (Krištofič, J., Kubička, J., Novotná, V., Panská, Š., Skopová, M. & Svatoň, V., 2003) je moderní gymnastika výhradně ženský sport, jež klade důraz nejen na tělesný, ale i duševní rozvoj osobnosti. V moderní gymnastice je důležitá choreografie ve spojení s hudebním doprovodem a výrazový projev. Sportovní odvětví moderní gymnastika jako takové, které bylo určeno výhradně ženám a dívkám má počátky v bývalém Sovětském svazu ve 30. letech minulého století. Vyvíjela se pod názvem umělecká gymnastika a utvářela se z různých gymnastických systémů a tanečních škol již od přelomu 19. a 20. století. Od roku 1984 je moderní gymnastika zařazena na olympiádu mezi olympijské sporty. Moderní gymnastika vychází pohybovým obsahem z klasického, moderního a lidového tance, z akrobacie, složitých cvičení acyklického charakteru a méně cyklického charakteru. V moderní gymnastice cvičíme jak bez náčiní, tak s 16

18 náčiním. Moderní gymnastika při cvičení s náčiním i bez něj je náročná na koordinačně obratnostní schopnosti. Technika cvičení bez náčiní je zastoupena skupinou pohybových, tvarů jako jsou například skoky, rovnováhy, obraty, vlny, tvary ohebnosti, chůze, běh, taneční kroky a akrobatické prvky (Krištofič, J., Kubička, J., Novotná, V., Panská, Š., Skopová, M. & Svatoň, V., 2003). Mě však zajímá více cvičení s náčiním. Podle kolektivu autorů (Krištofič, J., Kubička, J., Novotná, V., Panská, Š., Skopová, M. & Svatoň, V., 2003) technika vychází převážně z tvarů a z vlastností materiálů náčiní. Limitující je pro cvičence také tvar a hmotnost náčiní. Náčiní v moderní gymnastice můžeme rozdělit na dvě skupiny podle proměnlivosti a stálosti tvaru. Náčiní s pevným tvarem je obruč, kužel a míč. Náčiní s proměnlivým tvarem je stuha a švihadlo. Základní pohybové tvary jsou stejné jako v technice cvičení bez náčiní. Cvičení s náčiním je koordinačně složitější o manipulaci s náčiním. Technika manipulace s náčiním například: oblouky, kruhy, osmy, kutálení, odrážení, roztáčení, otáčení, poskakování, prolézání, vyhazování a chytání. Veškeré pohybové tvary těla a manipulace s náčiním musí být v dokonalé harmonii s hudebním doprovodem. Soutěže moderní gymnastiky jsou organizovány jak pro jednotlivkyně, tak pro družstva složená z pěti členů. Závodnice jsou limitovány časovým limitem, velikostí plochy pro cvičení, která je 13 x 13m a je pokryta kobercem. Sportovní výkon cvičenky hodnotí tři skupiny rozhodčích, přičemž každá skupina rozhodčích hodnotí jinou oblast. Jedna skupina hodnotí technickou úroveň kompozice, druhá uměleckou úroveň kompozice jako je hudební doprovod a choreografie a třetí skupina hodnotí provedení sestav. Československá moderní gymnastka Hana Sitnianská Mičechová se v roce 1965 stala absolutní mistryní světa v moderní gymnastice a v roce 1966 se stala mistryní světa ve cvičení se švihadlem (Krištofič, J., Kubička, J., Novotná, V., Panská, Š., Skopová, M. & Svatoň, V., 2003). V umělecké gymnastice se používala švihadla gumová a kožená opatřená u držadel kulovitými čepy. (Kos, 1965) Dnes se název umělecká gymnastika 17

19 nepoužívá, ale je nahrazen názvem moderní gymnastika a používají se provazová švihadla, jaké je vidět na obrázku (obr. 3). Tato švihadla jsou na trhu v mnoha různých barvách. Obr. 3: Švihadlo pro moderní gymnastiku Aerobní gymnastika (Aerobik) Podle Krapkové aerobní gymnastika neboli stručněji Aerobik vznikl díky americkému lékaři K.H.Cooperu. Jde o vytrvalostní cvičení, při kterém získají cvičenci optimální zdatnost a účinnost oběhových systémů. Aby mělo toto cvičení požadovaný efekt, musíme jej provádět dostatečně dlouhou dobu v optimální intenzitě. Krapková (1995) dělí aerobní gymnastiku na aerobik s nižší účinností (low impact aerobics) při tomto cvičení se výška tepové frekvence pohybuje v rozmezí 55-70% maximální tepové frekvence a aerobik s vyšší účinností (higt impact aerobics) jde o cvičení, při kterém tepová frekvence přesahuje 70% maximální tepové frekvence. Zmíním zde několik forem aerobiku, ale zaměřím se pouze na jednu, při které se ke cvičení využívá švihadlo, které je pro tuto práci stěžejní. Jednou z forem je například Rubber Band jde o cvičení s posilovací gumou, Cardio 15 číslo nám udává délku zátěže, Step-aerobics a Step-Class jedná se o cvičení, při kterém vystupujeme a sestupujeme na step-bedýnku, Ropic cvičení se švihadlem (Krapková, 1995). 18

20 Ropics je jednou z forem aerobiku. Při tomto cvičení se využívají švihadla. Při využívání tohoto aerobního cvičení rozvíjíme rychlost, vytrvalost, koordinaci a dynamicky posilujeme. Toto cvičení se švihadlem je často opomíjeno, ale patří k těm nejúčinnějším. Pro cvičení ropics se nejčastěji využívá švihadlo k přeskakování kroužícího švihadla a kroužení švihadlem (Krapková, 1995). 4.3 Psychomotorika Psychomotorika zahrnuje pohybové aktivity za účelem zlepšení obratnosti, posílení fyzické zdatnosti a jejím cílem je bezděčné prožívání radosti z pohybu, ze hry a z tělesných cvičení. Směřuje k vytvoření tzv. bio psycho socio spirituální pohody člověka. (Trávníková, Sebera, Blahutková, 2007 [online]) Psychomotorika je velmi úzce spjata nejen s pohybem, ale i s mnoha vědními disciplínami jako je pedagogika, psychologie, sociologie, fyziologie, etika, estetika, sexuální výchova a filosofie. Mimo to souvisí i s obory jako je hudebně pohybová výchova (rytmus a jeho vnímání) a duševní hygiena (relaxace, masáže a psychostimulace). Psychomotorika využívá řadu netradičních pomůcek a náčiní, které jsou však běžně dostupné. Například: padák, molitanový míč, deky, noviny, balanční pomůcky (šlapák, chůdy, rolovací deska s válcem), pivní tácky či víčka od PET lahví, kelímky od jogurtů nebo také švihadla případně lana a mnohé další. (Trávníková, Sebera, Blahutková, 2007 [online]) Psychomotorika je tedy další pohybová aktivita, při které je možno využít švihadla k mnoha různým aktivitám. V psychomotorice se využívá švihadlo k jiným aktivitám než k přeskokům. Švihadlo můžeme využít pro vymezení určitého prostoru, jako překážku na podlézání či přelézání nebo zapřažení hráče, který tak táhne například vozík. Jako příklad se mi zalíbila aktivita s vozíkem a švihadlem, kterou uvádí Blahutková (2007, s. 66) pod názvem koníci s povozem. Hráči vytvoří dvojice, každá dvojice má vozík a švihadlo. Jeden z hráčů provede stabilní sed na vozík (turecký sed) a uchopí konce švihadla. Druhý hráč si upevní švihadlo kolem pasu a jako koník se na pokyny jezdce pohybuje prostorem. Obměna: sedící hráč může 19

21 střídat polohy na vozíku (leh na břiše, leh apod.) Stejným způsobem můžeme využít švihadlo také při hře s názvem vláček, kterou uvádí Blahutková (2007, s. 67). Mašinka však netáhne jednoho jezdce, ale rovnou tři, kteří se vzájemně drží za kotníky. Při osobní konzultaci mě seznámila Mgr. Dagmar Trávníková, Ph.D. působící na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity s následující aktivitou, která mě zaujala tím, že využívá švihadla odlišným způsobem. Aktivita je zaměřena na důvěru, a potřebujeme k ní větší množství švihadel. Všechny švihadla se společně propletou v jejich středu a volné konce chytí spoluhráči do rukou a vytvoří kruh okolo švihadel. Jeden hráč se postaví na spleť švihadel a ostatní jej mohou přenést nebo si může hráč sám sednout a následně se zvednout. Skupina drží celou dobu švihadla nad zemí. 20

22 5 Švihadla na trhu Dnes nalezneme na trhu mnoho druhů švihadel. K dostání jsou jak švihadla klasická jutová s dřevěnými držátky, gymnastická švihadla různých barev bez držátek, kožená švihadla a švihadla z různých syntetických materiálů. K dostání jsou také švihadla se zátěží nebo počítadly, která nám spočítají počet provedených přeskoků. Podle Černé Beránkové lze klasifikovat švihadla podle materiálů, z jakého je švihadlo vyrobeno na tyto druhy švihadel: provazová, kabelová, korálková a já bych je doplnila ještě o švihadla kožená. Pak lze švihadla specifikovat podle toho, zda má švihadlo rukojeť či ne. Ty dělí Černá - Beránková na švihadla bez rukojeti, s krátkou rukojetí a s rukojetí prodlouženou. Dále bych mohla rozdělit švihadla s rukojetí na švihadla s rukojetí z umělé hmoty nebo ze dřeva případně z jiného materiálu. 5.1 Provazová švihadla Dle Černé Beránkové jsou tato švihadla vhodná pro začátečníky, protože pohyb švihadla je pomalejší, což je právě pro začátečníky výhodou. Jsou dobře vidět díky většímu průměru a v případě chybného zacházení nedojde k tak bolestivému švihnutí, proto jsou tato švihadla, také nejvhodnější k hromadnému cvičení v tělocvičnách. Provazová švihadla jsou méně vhodná pro pokročilejší cvičence, kteří potřebují ke svému cvičení zvýšit rychlostní frekvenci přeskoků. Dále jsou provazová švihadla méně vhodná ke cvičení venku z důvodu nepraktičnosti materiálu. Provazová švihadla snadno nasáknou vlhkost a snadno se ušpiní. (Černá Beránková, 2003, [online]). Provazová švihadla mohou být bez rukojetí zakončena uzlíkem nebo s rukojetí jak je vidět na obrázku (obr. 4). 21

23 Obr. 4: Provazová švihadla s rukojetí 5.2 Kabelová švihadla Kabelové švihadlo (obr. 5) je rychlejší než švihadlo provazové, proto je vhodnější pro již zkušenější cvičence a rychlejší přeskoky. Jsou také vhodnější pro přeskoky ve venkovním prostředí, protože nenasáknou vlhkost. V tělocvičně jsou více slyšet údery švihadla o zem, proto jsou vhodná pro secvičení větších skupin a sjednocení společných přeskoků. Kabelová švihadla se velmi dobře drží, protože jsou většinou zakončena rukojetí. V tělocvičně je ovšem větší riziko vzájemného švihnutí, které tímto švihadlem více bolí. Proto je důležité dbát větší bezpečnosti a dodržovat větší rozestupy pokud skáčeme ve větších skupinách. Nevýhodou tohoto materiálu je také to, že jej můžeme prodřít, jestliže skáčeme na hrubém povrchu (Černá Beránková, 2003, [online]). Obr. 5: Kabelové švihadlo (zdroj: ropeskipping.dnes.info) 22

24 5.3 Korálková švihadla Korálková švihadla jsou méně známá a používaná než švihadla provazová nebo kabelová. Korálkové švihadlo (obr. 6) je vhodné jak pro začátečníky, tak pro pokročilé cvičence. Švihadla jsou vyrobena z navlečených plastových měkkých korálků. Proto když na něj stoupneme, korálek se sešlápne a my na něm neuklouzneme. Pokud cvičíme venku na hrubém povrchu, neprodře se nám celé švihadlo, ale jen jeden korálek, který se nejčastěji dotýká země. To je výhodou oproti kabelovému švihadlu. Kabelové švihadlo se při prodření rozpůlí, kdežto na korálkovém švihadle se prodře pouze jeden korálek, který lze oddělat, a můžeme pokračovat v přeskocích. Další výhodou korálkového švihadla je, že přes něj můžeme skákat venku i při mírném větru. Vítr nesfoukne švihadlo ze směru, ale projde skrz korálky. Korálková švihadla jsou barevná, proto jdou dobře vidět a v tělocvičně jsou i dobře slyšet, což jsou další pozitiva těchto švihadel (Černá Beránková, 2003, [online]). V literatuře se objevuje tento druh švihadla také pod názvem Beaded rope švihadlo s bužírkou (Zimmerová, 2001). Obr. 6: Korálkové švihadlo (zdroj: ropeskipping.dnes.info) Dále můžeme na trhu najít švihadla kožená a švihadla z různých syntetických materiálů, které však můžeme zařadit do již zmíněných kategorií a to mezi švihadla provazová nebo kabelová. Dále trh nabízí také švihadla s počítadly přeskoků a se závažím. 23

25 5.4 Speciální švihadla Speciální švihadla jsou švihadla, která jsou upravena pro určitou formu přeskoků. Příkladem je švihadlo Speed single rope. Speed single rope (obr. 7) Tato švihadla jsou specielně upravena pro rychlostní skákání. Jsou vhodná pro pokročilé cvičence, kteří zvládnou vyvinout vysokou frekvenci přeskoků. Speed single rope jsou švihadla s podstatně kratší rukojetí a jsou opatřeny potaženým lankem (někdy i ložiskem), které umožňuje vysokou frekvenci přeskoků. Toto švihadlo není vhodné pro úplné začátečníky a pro trikové skákání. Pro trikové skákání je totiž vhodnější prodloužená rukojeť (Černá Beránková, 2003, [online]). Obr. 7: Speed single rope - švihadlo pro rychlostní skákání (zdroj: ropeskipping.dnes.info) Dětská švihadla jsou kratší švihadla, která mohou mít upravenu rukojeť tak, aby švihadlo děti více motivovalo k jeho využití. Jak vidíme na obrázku (obr. 8) může být rukojeť upravena například do podoby zvířátka. Obr. 8: Dětská švihadla 24

26 Dlouhé švihadlo (lano) (obr. 9) je vhodné pro přeskoky ve větších celcích a pro podbíhání nebo šplhání. V rope skipingu se využívá pro skákání formou long rope a Double Doutch. Obr. 9: Dlouhé švihadlo - lano (zdroj: K rychlostnímu skákání jsou vhodnější švihadla s kratší rukojetí, pro trikové skákání freestyle a volné sestavy v rope skipingu jsou nejvhodnější švihadla s prodlouženou rukojetí. Pro vyhazování a chytání, jsou vhodnější, švihadla zakončena uzlíky, protože je můžeme snadněji chytat (Černá Beránková, 2003, [online]). Švihadla s uzlíky se používají nejčastěji v moderní gymnastice. 25

27 6 Základní formy skákání přes švihadlo (rope skipingu) 6.1 Jeden skokan jedno švihadlo (Single Rope) Tato forma Single Rope (obr. 10) je založena na skákání jednoho cvičence s jedním švihadlem. Výhodou této formy skákání je, že cvičenec může pracovat sám vlastním tempem a svojí rychlostí, proto je tato forma skákání vhodná pro začátečníky nebo pro jednotlivce, kteří se chtějí zdokonalovat nezávisle na někom jiném. Další výhodou této formy cvičení je nejen to, že cvičenci mohou trénovat sami kdykoli a kdekoli, ale i v jakkoli velké skupině. Skupina cvičenců se může vzájemně motivovat ke zdokonalování a k tvoření různých jednoduchých i složitějších sestavách. Single rope je vhodná forma pro kreativní cvičence, kteří mohou vymyslet velké množství triků a různé kombinace triků (Beránková, 2011, [online]). Obr. 10: Single Rope 6.2 Dva skokani dvě švihadla (Wheel Formation) Forma cvičení Wheel Formation (obr. 11) je založena na spolupráci dvou cvičenců, kteří drží dvě švihadla. Cvičenci provádí nesoudobé pohyby paží, které 26

28 připomínjí pohyb točení mlýnku. Cvičení wheels je vhodné k procvičování koordinace a k vzájemné komunikaci. Důležitá je vzájemná souhra cvičenců a správné načasování neboli timing, protože každý z obou cvičenců drží v jedné ruce švihadlo, přes které skáče sám a v druhé ruce krouží švihadlem druhému cvičenci. I v této formě přeskoků přes švihadlo se kreativitě cvičencům meze nekladou (Beránková, 2011, [online]). Obr. 11: Wheel Formation 6.3 Dvě švihadla točící se proti sobě (Double Doutch - Dvojitý Holanďan) Forma cvičení double doutch (obr. 12) je založena na přeskocích dvou dlouhých švihadel, kterými točí dva cvičenci stojící proti sobě s posunem o 180 z vnější strany nahoru a přes střed těla dolů. Další cvičenec skáče uprostřed případně více cvičenců najednou. Jde tedy o týmovou formu cvičení s dlouhým švihadlem. Tato forma cvičení procvičuje koordinaci cvičenců a je zde také důležitá komunikace mezi členy skákajícího družstva. Nejtěžší je při tomto cvičení timing (načasování) a vzájemná schopnost přizpůsobování se mezi všemi členy (Beránková, 2011, [online]). 27

29 Obr. 12: Double Doutch 6.4 Rychlostní skákání (Speed single rope) Forma rychlostního skákání přes švihadlo. Jednotlivec skáče přes specielní švihadlo určené právě k tomuto rychlostnímu skákání. Švihadlo má kratší rukojeť a umožňuje vysokou frekvenci přeskoků a mnohonásobné přeskoky jako například dvojšvihy. Tato technika přeskoků je náročnější, proto je určena pro již pokročilé cvičence, kteří mají za sebou již základní průpravu a dobrou kondici. Tato forma cvičení je většinou časově vymezena. Skáče se většinou po dobu 30 sekund až 3 minuty, přičemž se počítá počet přeskoků. Při přeskocích střídnonož se počítá pouze dopad pravé nohy, protože někteří cvičenci skáčou velmi rychle a počítání obou nohou by bylo velmi složité. Při násobných přeskocích se počítá každý doskok snožmo na podložku (Beránková, 2011, [online]). 6.5 Přeskoky dlouhého švihadla (Long rope) V této formě rope skipingu přeskakují cvičenci dlouhé lano. Přeskoky mohou provádět jednotlivci, dvojice, trojice ale i větší celky. 28

30 Obr. 13: Long rope 6.6 Dvojice s jedním švihadlem (two in the loop) Dva cvičenci přeskakují jedno společné švihadlo. Mohou se držet za ruce nebo za ramena pro lepší souhru přeskoků. Cvičenci mohou stát nejen vedle sebe, ale i za sebou, zády k sobě, nebo může švihadlem kroužit pouze jeden cvičenec. Obr. 14: Two in the look 29

31 6.7 Cestování řadou cvičenců s jedním švihadlem (the traveller) Tato forma přeskoků je založena na podobném principu jako forma two in the look (dva cvičenci s jední švihadlem) tak, že švihadlem krouží pouze jeden cvičenec. Cvičenec kroužící švihadlem a postupně zapojuje do přeskoků ostatní cvičence, kteří stojí například v řadě vedle sebe, aniž by sám přerušil provádění přeskoků. Všechny formy rope skippingu můžeme libovolně kombinovat. 30

32 7 Krátké švihadlo Krátké švihadlo je náčiní nejčastěji využívané k přeskokům. Často se také využívá k protahování a posilování. Při mnoha cvicích můžeme využít složeného švihadla na půl nebo na čtvrt. Krátká švihadla jsou většinou 2,5 3m dlouhé. Pokud chceme začít cvičit s menšími dětmi, nabízí trh i švihadla kratší, nebo můžeme švihadlo zkrátit omotáním okolo prstů. Doporučuji menším dětem pořídit švihadla odpovídající délky. Z vlastních zkušeností vím, že se jim omotaná švihadla špatně drží a odvádí to jejich pozornost od samotných přeskoků. Klasické konopné švihadlo bývá uprostřed zesíleno (obr. 15). Tím se zvětšuje pohybující se hmota i odstředivá síla, což vede k plynulejšímu kroužení. Na koncích švihadla bývají dřevěná držadla, která jsou kuželovitě provrtaná. Díky tomu lze švihadlo zkracovat dle potřeby tak, že uděláme na konci uzel. Držadla nejsou však nutná. Švihadlo lze držet na koncích rovnou za provaz a délku upravit omotáním kolem prstů ruky. Dnes se však konopná švihadla tolik nepoužívají, i když se stále nejčastěji vyskytují na základních školách. Na trhu se více vyskytují modernější švihadla ze syntetických materiálů, kožená, kabelová nebo korálková švihadla, která nebývají uprostřed zesílena. Obr. 15: Prostřední konopné švihadlo uprostřed zesíleno, ostatní bez zesílení střední části 31

33 7.1 Skákání přes švihadlo (rope skipping) Pro pohodlné skákání bychom si měli obout pohodlné boty, které jsou odpružené a mírní dopady na kloubní aparát. Nejvhodnější jsou tenisky s pevnou patou, aby se noha lehce nemohla zvrtnout. Oblečení bych volila sportovní, pohodlné tak aby se nám v něm dobře pohybovalo. Vhodnou délku švihadla (obr. 16) pro přeskoky zjistím tak, že stoupnu na střed švihadla, každý konec uchopím do jedné ruky a švihadlo napnu podél těla. Pokud konce švihadla končí v podpaží, je délka švihadla v pořádku. Máme-li švihadlo vytaženo ke krku nebo až nad hlavu, je švihadlo příliš dlouhé. Je-li švihadlo příliš dlouhé, můžeme jej omotat kolem zápěstí, abychom jej zkrátily (Horáková & Bémová, 1971). Obr. 16: Vhodná délka švihadla k přeskokům Tato délka je vhodná pro klasické skákání přes švihadlo. Lze se setkat i s jinými variantami přeskoků přes švihadlo, pro které je vhodnější švihadlo kratší, jako je například rychlostní skákání (Speed single rope). Naopak pro formu přeskoků, kdy přeskakují dva cvičenci jedno švihadlo (two in the look), je vhodnější švihadlo delší. 32

34 7.1.1 Nácvik přeskoků Před samotným nacvičováním přeskoků přes kroužící švihadlo musíme začít s nácvikem kroužení švihadla. Kroužení švihadlem se nacvičuje tak, že se uchopí oba koce švihadla do jedné ruky a krouží v bočné rovině nejdříve pravidelně. Tento nácvik se provádí postupně oběma rukama a postupně se mění rychlost kroužení. Nácvik kroužení lze provádět ve dvojicích čelem proti sobě tak, že každý cvičenec drží konec švihadla v jedné ruce, nebo ve vázaných řadách, případně v kruhu (Kos, 1965). Pro nácvik přeskoků se využívají průpravná cvičení. Nejdříve se provádí hmity výponmo, ty se postupně zvýší v mírné poskoky. Při tomto nácviku je důležité měkké pérování v kotnících a doskoky na přední část chodidla. Dalším průpravným cvičením pro nácvik přeskoků je přeskakování ležícího švihadla na zemi vpřed, vzad, s meziskokem i bez meziskoku. Dále je vhodné využít komíhajícího švihadla a jeho přeskakování až se dostanu cvičenci k překračování kroužícího švihadla. Nakonec se cvičenec snaží sladit kroužení švihadla se samotnými přeskoky například, tak že krouží švihadlem podél těla a současně provádí poskoky. Po zvládnutí nácviku a koordinace paží a nohou se můžeme pustit do samotného přeskakování kroužícího švihadla (Kos, 1965). Dále pak postupujeme přirozeně od nejlehčích přeskoků ke složitějším až ke svázání cviků s odlišným rytmem (Skopová & Zítko, 2005). Chceme-li kroužit švihadlem rychleji, soustředíme pohyb pouze do kloubu zápěstního a paže přitiskneme více k tělu. Naopak, když potřebujeme pohyb švihadla zpomalit, provedeme to pomocí pohybu paží vzhůru až do vzpažení (Kos, 1965). 33

35 7.1.2 Správné provedení přeskoků Ke správnému provedení přeskoku kroužícího švihadla (obr. 17) se musí vyžadovat správná technika cvičení. Ač se to nemusí zdát, při přeskocích kroužícího švihadla zapojujeme do pohybu celé tělo, pokud provádíme cvičení technicky správně. Hlava a hrudník jsou drženy zpříma, to umožňuje lepší dýchání, které je při tomto cvičení velmi důležité. Důležité je také umět dýchat pravidelně, klidně a zhluboka vdechovat i vydechovat stejně jako sladit dýchání s rytmem přeskoků. Při kroužení jsou paže mírně skrčené připažmo s lokty u těla, jak je vidět na obrázku (obr. 18). Impuls pro pohyb švihadla vychází z kroužení především zápěstím a jen velmi málo předloktím. Ve velmi málo případech lze kroužit i celými pažemi (v kloubu ramenním). Například chceme-li prodloužit dráhu švihu. Ve výskoku musí být nohy propnuty v kolenou, určitě bychom je neměli krčit ohybem vzad. Ohnutí bérce vzad je nejčastěji prováděná chyba u většiny cvičenců (Horáková & Bémová, 1971). Při některých cvicích však lze skrčit nohy přednožmo. Obr. 17: Správné provedení přeskoku kroužícího švihadla 34

36 Obr. 18: Správné držení rukou při přeskocích Chodidla udržujeme rovnoběžně, nevytáčíme je zevnitř, protože bychom tím zbytečně zvětšovali bederní lordózu (Kos, 1965, s. 7). Skoky by měly být lehké a pružné. Toho lze dosáhnout tak, že se doskočí na přední polovinu chodidel a postupným zhoupnutím chodidel se došlápne naposled na patu. Při doskoku na celá chodidla se svaly nohou brzy unaví, protože doskoky na celé chodidlo jsou tvrdé a těžké. Odrazy se provádí opačně než doskoky. Začínají zvedáním paty od země a postupným zhoupnutím přes střed chodidla se pokračuje až k vypérování špiček chodidel a provedení odrazu do výšky. (Horáková & Bémová, 1971) Základním postavením pro přeskoky vpřed je stoj se švihadlem za tělem s držením za konce švihadla s držátky nebo uzlem v rukou (střed švihadla těsně nad zemí). Paže jsou mírně pokrčené s lokty u těla a opakované kroužení zajišťují zápěstí, nikoli celé paže (Skopová & Zítko, 2005). 35

37 Obr. 19: Základní postavení pro přeskoky vpřed Časté chyby Chyby bych mohla rozdělit na chyby aktivní a pasivní. Aktivní chyby jsou ty, které se provádí u samotného přeskoku, mezi pasivní chyby zařadím například nevhodnou obuv. Pasivní chyby Mezi pasivní chyby patří již zmíněná nevhodná obuv jako například pantofle a veškerá obuv, která nedrží kotník. Obuv je velmi důležitá hlavně při přeskocích. Další chybou jsou rozvázané tkaničky a příliš široké nebo dlouhé kalhoty (obr. 20), o které lze snadno při přeskocích zakopnout. Švihadlo je příliš krátké nebo dlouhé (obr. 21). 36

38 Obr. 20: Pasivní chyby (rozvázané tkaničky, dlouhé kalhoty) Obr. 21: Příliš dlouhé švihadlo Aktivní chyby Nejčastější chyby u začátečníků podle Kosa (1965) jsou příliš vysoké skoky a ohýbání zánožmo (obr. 22), kroužení celými pažemi (obr. 23), nekoordinované pohyby paží a nohou a odrážení švihadla od země nebo zachytávání švihadla za nohy. Obr. 22: Aktivní chyba ohnutí zánožmo 37

39 Obr. 23: Aktivní chyba - kroužení celými pažemi 7.2 Držení a základní polohy švihadla Švihadlo s držátky se drží držátky v dlani s palcem v opozici proti ostatním prstům. V případě, švihadla bez držátek je švihadlo mezi palcem a ukazovákem, uzlík v dlani, prsty mírně pokrčeny a přimknuty k dlani. (Kostková, Mihule, Šťastná & Wálová, 1990) Podle Kostkové, lze rozdělit způsoby držení švihadla na držení složeného a rozloženého švihadla. Způsoby držení složeného švihadla 1. držením obouruč a. za konce švihadla, ruce u sebe b. jedna ruka drží konce švihadla, druhá střed Švihadlo složené na třetinu nebo čtvrtinu je možno držet i jinými způsoby. 2. držením jednoruč a. za konce švihadla 38

40 b. za střed švihadla Způsoby držení rozloženého švihadla 1. držením obouruč v pokrčení předpažmo dolů, předloktí zevnitř 2. držením obouruč uprostřed, ruce podál toto držení s volnými konci švihadla se uplatňují například při soudobém či nesoudobém kroužení konců švihadla, mlýncích nebo osmách. 3. držením jednoruč za konce i střed např. jako výchozí poloha, při kroužení, spirálách rozloženého švihadla, vyhazování (Kostková, Mihule, Šťastná & Wálová, 1990) 7.3 Další využití krátkých švihadel Nejčastěji se švihadla využívají k přeskokům, ale je i řada dalších možností jak švihadla použít. Se švihadly je možno provádět protahovací a posilovací cviky stejným způsobem jako s krátkou tyčí. Nebo lze převzít některé cviky z moderní gymnastiky jako například kroužení, komíhání, osmy atd Komíhání a kroužení KOMÍHÁNÍ Komíhání je kyvadlový pohyb švihadla v bočné nebo čelné rovině. (Kostková, Mihule, Šťastná & Wálová, 1990, s. 211) Základní držení při komíhání je držení jednoruč (obr. 24) i obouruč v mírně pokrčených pažích. Rozsah kmihu závisí na impulzu, který vychází z pohybu těla a je násobený mírou rozsahu krčení a napínání paží. Komíhání se často váže na pérování v postoji, pérování v postoji s přenosy, pohyby trupu a na taneční kroky. (Kostková, Mihule, Šťastná & Wálová, 1990) 39

41 Obr. 24: Komíhání jednoruč v bočné rovině KROUŽENÍ Kroužení je podobný pohyb jako komíhání. Vychází z podobných technických principů pohybu těla a paží stejně jako komíhání. Švihadlo je v držení jednoruč nebo obouruč. Kroužení švihadlem se provádí ve třech rovinách bočné (obr. 25), čelné (obr. 26), pasové (vodorovné) (obr.27). Často se kroužení používá v rovnovážných tvarech, při převalech a kotoulech. (Kostková, Mihule, Šťastná & Wálová, 1990) Kroužení švihadla se využívá také při přeskocích. Jde o kroužení rozloženého švihadla držením obouruč. Kroužení rozloženého švihadla můžeme vyčlenit podle směru kroužení vpřed, vzad, stranou, vodorovně a obměny jako křížení a vícenásobné kroužení dvojšvihem a trojšvihem. (Kostková, Mihule, Šťastná & Wálová, 1990) Obr. 25: Kroužení jednoruč v bočné rovině 40

42 Obr. 26: Kroužení jednoruč v čelné rovině Obr. 27: Kroužení jednoruč ve vodorovné rovině Kroužení i komíhání můžeme provádět v rovině bočné, čelné nebo vodorovné. Švihadlo můžeme také vyhazovat a následně chytat za jeden konec, oba konce nebo za střed. V technice cvičení se švihadlem je nutná jemná diferenciace dynamiky a časového členění pohybu náčiní v souladu s pohybem těla. To ovlivňuje přesnost dráhy pohybu švihadla, jeho kresbu a je základní podmínkou pro plynulost vazeb různých tvarů. (Kostková, Mihule, Šťastná & Wálová, 1990, s 211) Cvičení se švihadlem jako s krátkou tyčí Při tomto cvičení je švihadlo přeloženo na půl nebo na čtvrt (obr. 28). Toto cvičení je vhodné pro všechny věkové i výkonnostní skupiny cvičenců. Se švihadlem lze provádět většinu cviků jako s krátkou tyčí. Tyče patří k tradičnímu náčiní základní gymnastiky. Tyč je lehká, dřevěná a dlouhá 90cm. Využívají se převážně ke zlepšení držení těla, obratnosti a rozvoji 41

43 kloubní pohyblivosti. Tyč může sloužit jako opora nebo překážka a umožňuje provedení cviků do krajních poloh. (Skopová & Zítko, 2005) Švihadla nelze použít jako oporu stejně jako tyče. Jako překážka a hlavně pro rozvoj kloubní pohyblivosti a obratnosti, švihadlo poslouží, podobným způsobem stejně dobře jako tyč. Výhodou švihadel je možnost některé cviky zjednodušit, tak že se švihadlo prověsí nebo se rozloží a zvětší se jeho délka. Nejčastěji se provádí cviky protahovací a posilovací nebo cviky vhodné pro zlepšení kloubní pohyblivosti. Obr. 28: Přeložené švihadlo na čtvrt 7.4 Cviky s krátkým švihadlem V této kapitole představím několik konkrétních příkladů, jak se švihadlem cvičit. Cviky jsem rozdělila do následujících kapitol přeskoky, hry a závody, cviky s přeloženým švihadlem, ostatní cviky Přeskoky Všechny přeskoky lze provádět s meziskokem nebo bez meziskoku, na místě nebo z místa a tak se lze při skákání pohybovat v prostoru. Přeskoky je možno provádět snožmo, zkřižmo, jednonož, střídnonož, z nohy na nohu a roznožmo. Dále můžeme provádět přeskoky vpřed, vzad nebo stranou. Všechny vyjmenované přeskoky lze různě kombinovat, a to nejen s jinými přeskoky, ale také s kroužením a komíháním. Přeskoky rozvíjí kondiční, koordinační, vytrvalostní i silové schopnosti. 42

44 Příklady cviků: Přeskoky vpřed: Výchozí poloha pro přeskoky vřed je, stoj se švihadlem za tělem a každý konec švihadla držíme v jiné ruce, lokty u těla a paže mírně pokrčeny jak vidíme na obrázku (obr. 29). Obr. 29: Výchozí poloha pro přeskoky vpřed Přeskoky vpřed provádíme, jak již jsem zmínila například snožmo, zkřižmo, jednonož, střídnonož, z nohy na nohu a roznožmo. Další typický přeskok pro přeskoky vpřed je vajíčko jde o přeskok, při kterém překřížíme ruce při přeskoku. Po přeskoku lze vrátit ruce do výchozí polohy, nebo provádět několik přeskoků s překříženýma rukama. Zdatnější jedinci mohou tento typ přeskoku provádět i při přeskocích vzad, na jedné noze a jakkoli jej dle svých možností obměnit. Přeskoky snožmo lze provádět s dalším pohybem nohou. Například se zanožováním, přednožováním, unožováním, s křížením nohou, s roznožením ve výskoku případně se skrčováním přednožmo. Přeskoky snožmo můžeme provádět s natáčením pánve, v dřepu nebo s míčem, který držíme mezi koleny. Dalšími typy přeskoků vpřed jsou přeskoky zkřižmo, tedy ve stoji zkřižném, přeskoky roznožmo, tedy ve stoji rozkročném, přeskoky z nohy na nohu, jakoby 43

45 běh na místě, přeskoky střídnonož, neboli jednou nohou po druhé přičemž je stále jedna stejná noha vpřed, přeskoky jednonož, tedy přeskoky stále na jedné noze. Těžšími přeskoky jsou pak vícešvihy (dvojšvihy, trojšvihy ). Vícešvih je přeskok, při kterém na jeden výskok přetočíme švihadlo vícekrát. U dvojšvihu přetočíme švihadlo dvakrát, u trojšvihu třikrát atd. Pokud si provedení tohoto skoku chceme zjednodušit, provádíme jej z vyvýšeného místa. Pokročilí a tanečně zdatní jedinci mohou vyzkoušet přeskoky různými druhy tanečních kroků. Například mazurkovým krokem, polkovým krokem, krokem pata-špička, valašským dupem, s příklepem volné nohy. Nebo lze na hudbu vymyslet mnoho dalších variant. Tyto typy přeskoků se používají převážně v moderní gymnastice. Přeskoky vzad: Výchozí poloha pro přeskoky vzad (obr. 30) je téměř totožná jako pro přeskoky vpřed. Stoj se švihadlem před tělem a každý konec švihadla držíme v jiné ruce, lokty u těla a paže mírně pokrčeny. Obr. 30: Výchozí poloha pro přeskoky vzad Všechny přeskoky, které jsou uvedeny u přeskoků vpřed lze provádět i jako přeskoky vzad. 44

46 Přeskoky stranou: Většina výše zmíněných přeskoků leze provádět také stranou (obr. 31). Výchozí poloha pro přeskoky stranou je podobná jako u přeskoků vřed a vzad. Švihadlo je vedle těla vlevo (případně vpravo), jedna ruka je před tělem a druhá za tělem. Obr. 31: Výchozí poloha pro přeskoky stranou Přeskoky můžeme provádět i vodorovně dovnitř nebo zevnitř. Při těchto přeskocích držíme oba konce švihadla v jedné ruce. Všechny výše zmíněné přeskoky můžeme provádět na vyvýšené podložce jako například na lavečce, na bedně, na koze, na kladině atd. K udržení rytmu a zpestření přeskoků je vhodné pustit hudbu. Ve dvojici s jedním švihadlem (two in the loop) Two in the loop je jedna z forem rope skippingu. Jde o přeskoky jednoho kroužícího švihadla ve dvojici. Cvičenci mohou skákat oba zároveň, může skákat jen jeden nebo se mohou různě střídat, otáčet a podtáčet. Cvičenci jsou v postavení vedle sebe (obr. 33), zády k sobě (obr. 34), čelem k sobě (obr. 35), jeden bokem druhému zády (obr. 32), v zástupu atd. Dále uvedu několik příkladů konkrétních cviků. 45