Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin"

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Srovnání kvality potravin v ekologickém a konvenčním zemědělství Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jindřiška Kučerová, Ph.D. Vypracovala: Věra Obenrauchová Brno 2008

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Srovnání kvality potravin v ekologickém a konvenčním zemědělství vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně. Dne Podpis...

3 Poděkování: Děkuji Ing. Jindřišce Kučerové, PhD za odborné vedení bakalářské práce a za cenné rady a připomínky. Dále děkuji rodičům za to, že mne podporovali ve studiu na univerzitě.

4 Abstrakt V bakalářské práci je srovnána kvalita potravin pocházejících ze dvou různých systémů hospodaření konvenčního a ekologického zemědělství. V úvodu jsou uvedeny základní rozdíly hospodaření v ekologickém a konvenčním zemědělství. Dále jsou popsány kvalitativní ukazatele (nutriční, technologická, senzorická a hygienická kvalita) se zaměřením na ty, ve kterých se předpokládají rozdíly mezi konvenčními a ekologickými produkty. V poslední části jsou přiblíženy některé dostupné výzkumy zabývající se srovnáním kvality vybraných druhů rostlinných a živočišných produktů pocházejících z ekologického a konvenčního způsobu hospodaření. Klíčová slova: konvenční, ekologické, potravina, biopotravina, produkt, kvalita. Abstract In the bachelor work, there is compared the quality of food proceeding from two diverse kinds of agriculture conventional and ecological. At first, basic differences between conventional and ecological agriculture are mentioned. Next, quality indexes are described with a view to those in which differences between conventional and ecological products are assumed. In the last part, there are outlined some of the accessible research works dealing with quality of vegetable and animal products originated from ecological and conventional agriculture. Key words : conventional, ecological, food, bio-food, product, quality

5 Obsah: 1 ÚVOD CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Konvenční zemědělství Integrovaná produkce Ekologické zemědělství SROVNÁNÍ KVALITY POTRAVIN Potraviny rostlinného původu Obiloviny Pšenice setá Žito Ječmen sladovnický Pšenice špalda Oves Tritikale Okopaniny Brambory Cukrovka Zelenina Ovoce Potraviny živočišného původu Mléko a mléčné výrobky Maso a výrobky z masa Vejce ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY SEZNAM TABULEK... 48

6 1 ÚVOD Biopotraviny mají své nadšené přívržence, ale také více nebo méně zdrženlivé oponenty, kteří se domnívají, že jde o problém okrajový, proti čemuž ti prvně jmenovaní ostře protestují. Ekologické zemědělství je mnohým nadějí při snahách o zastavení devastačního vlivu chemizace přírodních biologických procesů, tedy i zemědělské činnosti, pro ty druhé ekonomickým rizikem při zajištění přiměřené výživy pro stále narůstající počet obyvatel naší planety. Je to i nabídka pro jednoduché řešení omezení zemědělské nadprodukce ve vyspělých zemích, pro některé problém spíše politický než hospodářský. Pokusme se na celou otázku biopotravin podívat z nadhledu a nezaujatě, což je velmi obtížné, protože rozporných názorů je hodně, argumentů také mnoho, i když často jen na úrovni víry bez podpory rozumu. Problém biopotravin tak může sklouznout z oblasti biologie do oblasti společenských věd, způsobu života, tedy životní filozofie (Benešová a kol, 1997). Vzrůstající zájem konzumentů o ekologické potraviny zřetelně odráží rostoucí orientaci veřejnosti na otázky životního prostředí a osobního zdraví. K tomu, aby se však mohl konzument svobodně a informovaně rozhodnout, zda si vybere potraviny připravené konvenčním způsobem nebo vycházející z ekologického zemědělství, je nutné určit jakost těchto výrobků na základě fundovaných vědeckých poznatků (Hajšlová, Schulzová, 2006). 7

7 2 CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem bakalářské práce na téma Srovnání kvality potravin v ekologickém a konvenčním zemědělství bylo prostudovat dostupnou literaturu a vypracovat literární přehled zabývající se porovnáním kvality konvenčních potravin a biopotravin. V úvodní části popsat podstatu dvou druhů hospodaření ekologického a konvenčního, v další části přiblížit ukazatele kvality nutriční, technologické, senzorické a hygienické. V závěrečné části porovnat kvalitu vybraných plodin a potravin pocházejících z ekologického a konvenčního způsobu hospodaření. 8

8 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Konvenční zemědělství V současné době je nejrozšířenějším způsobem hospodaření ve vyspělých zemích. Používá různě vysokou míru prostředků zvyšujících výnos rostlin (průmyslová lehce rozpustná hnojiva, pesticidy chemické prostředky proti škodlivým činitelům, růstové regulátory, desikanty) nebo ovlivňujících užitkovost zvířat (krmné přísady, medikamenty, enzymatické a hormonální přípravky). Speciální technologie pěstování i chovu zvířat mnohdy preferují technické a ekonomické požadavky na úkor přirozených potřeb živých organismů. Obdobně i při skladování a zpracování se používá řada umělých látek a postupů (Moudrý, 1997). Jak biopotraviny, tak i potraviny konvenčně vyráběné však musí splňovat požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost mj. podle zákona o potravinách a veterinárního zákona, včetně prováděcích předpisů. Není tedy správné a priori předpokládat nižší jakost a horší splnění kritérií zdravotní nezávadnosti u konvenčně produkovaných potravin. Pokud jde o (ne vždy naměřenými údaji potvrzený) předpoklad nižšího výskytu cizorodých chemických látek v biopotravinách, je vhodné připomenout známý rozpor mezi vnímáním rizika alimentárních nebezpečí ze strany odborníků a laické veřejnosti: laická veřejnost přikládá největší význam chemickým látkám v potravinách, biologická nebezpečí vnímá jako málo podstatná. V současné době je však jednoznačně riziko chemických nebezpečí ve srovnání s nebezpečími biologickými velice malé, bez ohledu na to, zda se jedná o biopotravinu nebo potravinu z běžné produkce (Komprda, 2008). Podle průzkumu trhu dává ekologicky orientovaný konzument přednost biopotravinám právě pro nepřítomnost reziduí agrochemikálií, čerstvosti, přírodnosti a dalším zdravotním aspektům. Do budoucna lze předpokládat, že tyto tendence se projeví i u běžné konvenční produkce, kdy konzument či zpracovatel bude vyžadovat údaje o způsobu, jak byly produkty vypěstovány, s jakými agrochemickými vstupy, případně si odběratel přímo určí odrůdu a přípravky, které mohou být při pěstování využity. Svědčí o tom zcela zřetelně záměry komise pro zemědělství EU, která se 9

9 orientuje na kvalitu nikoli jen na kvantitu produkce. Mnozí zpracovatelé zemědělských produktů již dnes vyžadují deklaraci odrůdy a agrochemických vstupů do pěstování, aby se vyhnuli riziku reziduí ve svých výrobcích. Napomáhá tomu předpis EU o tzv. tracebilitě, která vyžaduje certifikaci způsobu, jak byl produkt vypěstován či připraven (Prugar, 2008). Pokud jde o rezidua biologicky aktivních látek, zákon o ekologickém zemědělství zakazuje jejich použití u zdravých hospodářských zvířat. Prakticky totéž však zakazuje veterinární zákon i u konvenčních produktů (Komprda, 2008). 3.2 Integrovaná produkce Hledá střední cestu mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím. Při hnojení, ochraně rostlin nebo krmení používá co nejméně pomocných látek a zároveň tolik, kolik je nutné (90 argumentů pro ekologické zemědělství, 2007). 3.3 Ekologické zemědělství Ekologické zemědělství je přesně definovaná forma hospodaření, založená na produkci surovin a potravin optimální kvality a dostatečného množství, používající praktiky trvale udržitelného života, s cílem vyhnout se používání agrochemických vstupů a minimalizovat poškození životního prostředí. V ekologickém zemědělství jsou využívány přirozené metody ochrany před škůdci, plevely a nemocemi (Václavík, 2006). Ekologičtí zemědělci Osobou podnikající v ekologickém zemědělství je ekologický podnikatel, výrobce biopotravin, osoba uvádějící biopotraviny nebo bioprodukty do oběhu, výrobce nebo dodavatel ekologických krmiv nebo dodavatel ekologického rozmnožovacího materiálu (Zákon 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství ve znění pozdějších předpisů). 10

10 Ekologičtí zemědělci hospodaří způsobem šetrným ke zvířatům, půdě, rostlinám a přírodě s ohledem na přirozené koloběhy a závislosti, pečují o úrodnost půdy, zachování kvality podzemních i povrchových vod a vyváženost krajiny. Při pěstování rostlin nepoužívají syntetická hnojiva a pesticidy. Zvířata mají možnost výběhu nebo pastvy (Najděte si české BIO, 2007). Biopotraviny Biopotravina je potravinářský výrobek získaný z bioproduktů a omezeného množství povolených přísad vymezeným technologickým postupem podle zvláštního předpisu a pod kontrolním režimem. Bioprodukt je přímý zemědělský produkt (např. pšenice, mrkev, maso) ze systému hospodaření podléhajícímu zvláštnímu předpisu a režimu kontroly pro ekologické zemědělství (Moudrý, 1997). Na druhé straně lze mít výhrady k jednostrannému stavění běžných potravin do nepříznivého světla (ve smyslu nižší jakosti a nedostatečné úrovně zdravotní nezávadnosti) nekritickým nadřazováním biopotravin potravinám z běžné produkce v uvedených znacích (Komprda, 2008). Legislativa v ekologickém zemědělství Biopotraviny musí splňovat všechny požadavky na běžné, konvenčně vyráběné potraviny, a navíc musí být vyprodukovány za specifických kontrolovaných podmínek. Zákon zakazuje preferovat bioprodukty z hlediska vyšší kvality, ačkoliv vzhledem ke způsobu produkce lze v řadě aspektů vyšší kvalitu bioproduktů předpokládat. Platná legislativa v ČR je od Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 o organické výrobě zemědělských výrobků a značení takto vyráběných zemědělských výrobků a potravin se všemi navazujícími později vydanými nařízeními, Zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství a Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 53/2001 Sb., kterou se zákon provádí. Legislativa pro členské státy Evropské unie byla vypracována s pokyny IFOAM, nejvyšší světové organizace ekologického zemědělství (Moudrý, Prugar, 2002). 11

11 Nařízení Rady a Zákon o ekologickém zemědělství zakazují při produkci biopotravin používat hormony, minerální hnojiva, geneticky modifikované organizmy, škodlivé pesticidy a při dalším zpracování nesmí být uměle prodlužována trvanlivost a chemicky zlepšována barva, chuť či vůně biopotravin. Zvířata v ekologickém zemědělství jsou chována v souladu se svými přirozenými potřebami. Nesmí se chovat ve velkochovech, musí mít dostatek prostoru, přirozenou potravu (Průšová, Zemanová, 2004). V České republice je orgánem vykonávajícím dozor nad dodržením legislativy v ekologickém zemědělství Ministerstvo zemědělství ČR. Každá osoba podnikající v ekologickém zemědělství musí mít uzavřenou platnou smlouvu s některou kontrolní organizací, která je pověřena Mze výkonem kontroly a certifikace. V roce 2006 došlo v oblasti kontroly ekologicky hospodařících zemědělců k zásadní změně. Oproti předešlým rokům, kdy na trhu působila pouze jedna kontrolní organizace, byly v roce 2006 kontrolou pověřeny tyto tři subjekty: KEZ o.p.s., Abcert GmbH a Biokont CZ, s.r.o. ( IFOAM (Mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství) Je světovým vůdcem podporujícím koncepční rámec výzkumu ekologického zemědělství. Všímá si v celosvětovém měřítku sociálních a ekologických dopadů konvenční výroby. Podporuje úsilí členských organizací prosadit zásady ekologického zemědělství ( Označování bioproduktů Podle nařízení Rady EU musí být každý ekologicky vyrobený produkt označen razítkem s kódem kontrolní organizace. To je jediné závazné označení, které musí biopotraviny mít. Tato značka však není tak nápadná, aby si jí člověk povšiml, a není uzpůsobena k tomu, aby ji člověk ihned rozpoznal. Jako pomůcku k prodeji proto EU nabízí slovně-grafickou známku, kterou však v České republice málokterý výrobce používá. V České republice se naopak rozšířilo používání české státní bio značky Bio-Produkt ekologického zemědělství. 12

12 Dle platného zákona 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství je použití značky na českých biovýrobcích povinné (Václavík, 2006). Obr. 3.1 Logo Společenství v černobílé a barevné verzi (Nařízení Rady (EHS) č.2092/91) Podle posledních zpráv z Komise EU to vypadá, že bude schválena nová podoba evropského loga označující biopotraviny. Nová podoba loga bude povinná pro označování všech biopotravin vyrobených v EU od 1. ledna 2009 (Václavík, 2008). Obr. 3.2 Grafický znak, kterým se značí bioprodukt, biopotravina a ostatní bioprodukt, černobílá a barevná verze (Vyhláška Ministerstva zemědělství č.16/2006 Sb.) 13

13 Vývoj ekologického zemědělství v ČR Ekologické zemědělství v ČR je na vzestupu. Každoročně narůstá celková výměra zemědělské půdy obhospodařované ekologickým způsobem (tab. 3.1). Stoupá i počet hospodářských zvířat chovaných na ekofarmách. To závisí především na zvýšené poptávce po produktech pocházejících z ekologického zemědělství ( Tab. 3.1 Vývoj ekologického zemědělství. Statistické údaje k (Čapounová a kol., 2007) Vývoj ekologického zemědělství Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy (%) Výměra zemědělské půdy v ekologickém zemědělství (ha) 6,45 7, Výměra orné půdy (ha) Výměra trvalých travních porostů (ha) Výměra trvalých kultur (sady, vinice) (ha) (z toho ha sadů a 215 ha vinic) Ostatní plochy (ha) Počet výrobců biopotravin Počet ekofarem

14 4 SROVNÁNÍ KVALITY POTRAVIN Kvalita biopotravin není dosud nikde ve světě legislativně definována, pochopitelně kromě základního požadavku, že byly vyprodukovány a kontrolovány podle zásad IFOAM. Musí ovšem splňovat limity příslušných jakostních a hygienických norem pro běžné potraviny (Moudrý, Prugar, 2002). V současné době existuje několik studií zabývajících se posouzením kvality plodin z ekologické a konvenční zemědělské produkce s cílem objektivně zhodnotit možné rozdíly v jednotlivých jakostních parametrech. Největší pozornost oponentů či kritiků je v souvislosti s ekologicky pěstovanými plodinami věnována otázkám zdravotní nezávadnosti. Sledovány jsou zejména hladiny mykotoxinů a jiných přírodních toxinů, obsahy dusičnanů, toxické kovy i rezidua pesticidů jako markery dodržování závazných technologických postupů. Zmíněné přírodní toxiny, reprezentující vesměs produkty sekundárního metabolismu, jsou součástí přirozeného ochranného systému rostlin. Ve zvýšené míře je rostlina produkuje ve stresových situacích (poranění, napadení škůdci, nevhodné podmínky pěstování či skladování), které jsou v případě ekologické produkce pravděpodobně častější. Někteří stoupenci ekologických směrů považují charakterizaci kvality pomocí laboratorního stanovení významných komponent za nedokonalé, nedostatečně vystihující podstatu a pozitivní vliv ekologických produktů na živý organismus a snaží se demonstrovat kvalitu biopotravin pouze pomocí biologických testů. Některé z nich s ohledem na netradiční aplikované metodiky vyvolaly značné diskuse. Snahou odborníků je neopomenout ani možnou zvláštní podstatu ekologicky pěstovaných produktů. Jak již bylo naznačeno, důvodem zvýšeného zájmu spotřebitelů o bioprodukty je snížený obsah nežádoucích kontaminujících látek, dále pak očekávaný zvýšený obsah některých živin, vyšší obsah vlákniny, výraznější senzorické vlastnosti, lepší skladovatelnost a uchovatelnost. Mezi limitující aspekty biopotravin patří možná větší pravděpodobnost výskytu mykotoxinů, možný vyšší obsah výše diskutovaných přírodních toxických látek, dále 15

15 horší technologická jakost (např. nižší obsah lepku u chlebového obilí). Biopotraviny mohou být pro spotřebitele hůře dostupné a mají omezený sortiment. Limitující skutečností je i vyšší cena v porovnání s konvenčními potravinami (Hajšlová, Schulzová, 2006). Nutriční kvalita Při vyjadřování nutriční (výživové) hodnoty máme na mysli převážně pozitivní aspekty, tedy obsah látek příznivě se uplatňujících v lidské výživě, jejich vnitřní skladbu a vzájemné poměry. Jsou to především bílkoviny s výhodnou aminokyselinovou skladbou, dieteticky významné polysacharidy, jako jsou potravinová vláknina a pektiny, tuky s esenciálními nenasycenými mastnými kyselinami, vitaminy, enzymy, nezbytné minerální prvky atd. Při srovnávacích studiích odlišných od pěstitelských technologií bývají po stránce nutriční častěji výše hodnoceny produkty z ekologického zemědělství. Obsah bílkovin je někdy nižší v důsledku dusíkového deficitu při absenci průmyslových hnojiv, zastoupení nezbytných aminokyselin v nich však naopak může být i vyšší. V odborné literatuře je možné se setkat i s méně příznivými úvahami o nutriční hodnotě produktů vypěstovaných v ekologickém zemědělství. Připomíná se zhoršená využitelnost a stravitelnost některých živin, zejména bílkovin. Důvodem je přítomnost některých antinutričních látek. Jejich obsah narůstá při stresových stavech, jimž mohou být ekologicky pěstované rostliny vystaveny častěji než při konvenčním způsobu pěstování s minerálním hnojením a s aplikací pesticidů (Moudrý, Prugar, 2002). Výzkumy financované v rámci výzkumu EU demonstrují, že biopotraviny jsou nutričně hodnotnější, než konvenční potraviny. Bylo to oznámeno na konferenci v Bruselu v roce Ještě nedávno byl nedostatek vědeckých poznatků o vlivu produkčních zemědělských systémů na kvalitu potravin. Studie porovnávající bio a konvenční mléko zjistila, že hladina prospěšných mastných kyselin, jako jsou omega-3, byla v bio mléku o 60 % vyšší než v konvenčním a bio mléko obsahovalo o 20 % více antioxidantů a vitaminů ( 16

16 Technologická kvalita Technologická kvalita vystihuje vhodnost plodiny pro různé způsoby zpracování za průmyslových a kulinárních podmínek (loupatelnost, výtěžnost, barevná stálost, vhodnost k vaření, pečení), odolnost proti mechanickému poškození, skladovatelnost atd. Produkty z ekologického zemědělství vykazují většinou menší skladovací ztráty. Konvenční produkty mají díky dusíkatým hnojivům větší obsah vody a méně sušiny. Pro škrobárenský průmysl je např. důležitý obsah sušiny v bramborové hlíze, ten však závisí převážně na odrůdě brambor. U ekologicky pěstovaných obilovin bývá často nižší obsah lepku (důležitý ukazatel pro pekárenské využití) a tím celkově snížená technologická jakost (Hajšlová, Schulzová, 2006). Senzorická (smyslová) hodnota Senzorická hodnota je značně diskutabilní. Pomocí průmyslových hnojiv, pesticidů a dalších chemickotechnologických postupů lze snáze dosáhnout správné velikosti, tvaru a barvy produktů. Většina zákazníků kupuje očima a reklamní odborníci toho důkladně využívají. Chemicky neošetřené bioprodukty někdy trpí vadami krásy (strupovitost, barevná a velikostní nevyrovnanost apod.). Vzhledem k nižšímu obsahu vody jsou často bioprodukty tužší, houževnatější či tvrdší (Moudrý, 1997). Hygienická kvalita Z aspektů ekologického zemědělství je možno výraznější zlepšení očekávat především v případě hygienické jakosti, vyjadřující zejména stupeň kontaminace produktů cizorodými a ostatními škodlivými látkami. Ekologický způsob pěstování rostlin dává předpoklady k tomu, aby produkty byly méně zatíženy např. toxickými kovy, rezidui pesticidů a dusičnany. Poměrně jasná je situace v oblasti těžkých kovů, jejichž obsah v produktech je dán jejich výskytem v prostředí a dostupností pro rostliny, nikoliv způsobem pěstování (ekologicky či konvenčně). Pomocí plošného monitoringu lze vytipovat oblasti, kde je pravděpodobnost zvýšené kontaminace značná. Jsou to zpravidla území s vysokou 17

17 expozicí emisemi z blízkých nebo i vzdálenějších (uplatňují se směry větrů) průmyslových zdrojů. U olova se může jednat o pozemky v blízkosti komunikací s hustým provozem motorových vozidel. Rozšířením spotřeby bezolovnatých druhů benzinu tato příčina postupně mizí. Kadmium je rostlinami přijímáno více z půdy. V minulých letech zvyšovala koncentraci kadmia v půdách též aplikace fosforečných hnojiv, na jejichž výrobu se použily suroviny z některých oblastí, především afrických, kde je výskyt kadmia vysoký. Tyto suroviny se již delší dobu nedovážejí, mohou se ovšem lokálně projevit doznívající účinky. Při současných citlivých analytických metodách, kterými se pracuje v koncentračních oblastech jednoho mikrogramu na kg vzorku, je možné dokázat např. i stopová množství organohalogenů (Moudrý, Prugar, 2002). Je nutné podotknout, že dosud žádná z realizovaných studií nebyla natolik komplexní, aby byly shledány významné rozdíly v obsahu toxických kovů u vzorků z ekologické a konvenční produkce (Hajšlová, Schulzová, 2006). Složitější je situace v případě dusičnanů, které i při výhradním hnojení pouze statkovými hnojivy se mohou za meteorologicky k tomu příznivých podmínek nahromadit v produktech ve zvýšených množstvích (Moudrý, Prugar, 2002). V případě rizika kontaminace dusičnany se odebírají vzorky na laboratorní analýzy a taková produkce, je-li kontaminace prokázána, nemůže být osvědčena a tudíž ani označována BIO. V tomto kontextu je zajímavé zmínit dvě studie srovnávající mateřské mléko. Pokud se matka stravuje z 80 % biopotravinami, její mléko obsahuje významně nižší obsah pesticidových reziduí a už při 50 % podílu biopotravin ve stravě matky se v mléku prokázal významný nárůst nenasycených mastných kyselin (zdraví prospěšných látek s preventivními účinky) (Průšová, Zemanová, 2004). Hygienická hodnota se v poslední době více zabývá přírodními toxickými látkami v potravinových surovinách a v potravinách, tedy o problému, který právě u ekologicky vypěstovaných produktů nelze podceňovat (tab. 4.1). Někteří odborníci přisuzují přirozeným toxinům, včetně mikrobiální kontaminace, dokonce významnější negativní úlohu ve výživě než klasickým antropogenním kontaminantům, jakými jsou těžké kovy, rezidua syntetických pesticidů a potravinářská aditiva. V jednotlivých 18

18 rostlinných druzích se vyskytuje řada různých bioaktivních látek, z nichž mnohé jsou toxické. Vyvinuly se jako součást obranného systému rostlin proti různým chorobám a škůdcům a jsou proto někdy též evidovány jako přírodní pesticidy, přírodní toxiny nebo fytoalexiny (Moudrý, Prugar, 2002). Tab. 4.1 Výskyt přírodních toxinů v zemědělských plodinách (Hajšlová, Schulzová, 2006) Přírodní toxiny Alkenyl benzeny Antrachinony Kapsaicinoidy Kumariny Kumestany Kukurbitaciny Kyanogenní glykosidy Furokumariny Glukosinoláty Glykoalkaloidy Glycyrrhizinová kyselina Hydrazony Inhibitory proteinas Isoflavonoidy Lektiny Laktony sesquiterpenů Nitrily Oligosacharidy Oxaláty Phenylhydraziny Pyrrolizidinové alkaloidy Quinolizidinové alkaloidy Saponiny Toxické aminokyseliny Toxické mastné kyseliny Toxické pyrimidiny Xanthinové alkaloidy rostliny Myristicaceae, Labiatae, Lauraceae, Piperaceae Polygonaceae Solanaceae Leguminosae, Rubiaceae, Umbelliferae Leguminosae Cucurbitaceae Leguminosae, Gramineneae, Rosaceae Apiaceae, Rutaceae Cruciferae Solanaceae Leguminosae, Sapindaceae Morchellaceae Leguminosae Leguminosae, Rosaceae, Vitaceae Leguminosae Asteraceae, Convolvulaceae, Rutaceae, Umbelliferae Leguminosae Leguminosae Chenopodiaceae Agaricaceae Asteraceae, Boraginaceae, Leguminosae, Sapindaceae Berberidaceae, Chenopodiaceae, Leguminosae, Solanaceae Leguminosae Leguminosae Cruciferae Leguminosae Buttneriaceae, Rubiaceae, Theaceae 19

19 Podstatnější rozdíl mezi biopotravinami a potravinami z běžné produkce by se mohl týkat látek přídatných a určených k aromatizaci. Obsah aditivních látek je však i v konvenčně vyráběných potravinách striktně limitován legislativně pomocí hodnot nejvyššího povoleného množství. Pravděpodobnost, že potravina obsahující přídatné látky bude měřitelně více ohrožovat zdravotní stav konzumenta než biopotravina bez přídatných látek je tedy velice nízká. Naopak nelze vyloučit vyšší míru ohrožení konzumenta patogenními mikroorganismy, resp. produkty jejich metabolismu v případě biopotravin, které neobsahují chemické konzervanty. Rozdíl v obsahu chemických látek mezi biopotravinami a potravinami z běžné produkce je zřejmě minoritní na pozadí celkových vstupů kvantitativně významných cizorodých chemických látek do lidského organismu např. z prostředí domácností (Komprda, 2008). V posledních letech je v celém světě ostře sledována hygienická hodnota rostlinných produktů, hlavně cereálií, z hlediska jejich mikrobiologické a mykotoxikologické kvality. Souvisí to s vývojem nových mikrobiologicky citlivých potravin a s rostoucími požadavky na jejich skladovatelnost, s uplatněním v přípravě některých dietních potravin, v dětské výživě a v neposlední řadě i se vzrůstající přecitlivělostí populace na alimentární alergeny. Týká se to samozřejmě i konvenčně pěstovaných plodin, od biopotravin však konzumenti očekávají zvýšenou ochranu před činiteli ohrožujícími zdraví a v úrovni hygienické kvality přímo jistotu nezávadnosti. Největší riziko přinášejí některé plísně, napadající zrno buď již v průběhu jeho tvorby na poli, při a těsně po sklizni nebo při skladování v nevhodných podmínkách, produkující sekundární metabolické produkty mykotoxiny. Podle jejich množství přijatého s potravou a podle individuální dispozice postiženého vyvolávají tyto karcinogenní, mutagenní a teratogenní látky u lidí i zvířat akutní nebo chronické formy mykotoxikóz. Některé druhy hub z rodu Fusarium, počítaných k typické polní floře, produkují např. toxiny trichotheceny, fumonisiny a zearalenony. V našich klimatických podmínkách je za hlavní fusariový toxin na obilninách považován deoxynivalenol (DON). Některé druhy rodu Aspergillus a Penicillium vyskytující se zejména v obilních skladech mohou vytvářet ochratoxin A (OTA). Žlutá plíseň Aspergillus flavus produkuje hepatokarcinogenní aflatoxiny. 20

20 S možností kontaminace zrna je nutné počítat v pěstitelských systémech a oblastech všech klimatických zón. Často stačí krátký čas na přemnožení plísní vedoucí k produkci mykotoxinů. Některé z nich mají velmi nepříjemnou vlastnost: jsou termostabilní, nerozkládají se při teplotách do 160 C. Upeče-li se z mouk obsahujících takové toxiny chléb, neinaktivují se, ale zůstávají ve výrobku. To může být zvlášť nebezpečné ve výživě makrobiotiků, konzumujících syrové naklíčené nebo jen nedostatečně tepelně upravené zrno. Zde by vždy měl být znám původ a nezávadnost by měla být ověřena analytickou kontrolou. Je přirozené, že při ekologickém způsobu pěstování bez aplikace chemických rostlinolékařských přípravků je zvýšená obezřetnost na místě. Při hledání obranných opatření je třeba se zaměřit především na prevenci. V obilnářské praxi to znamená věnovat pozornost kontrole jakosti zrna už před sklizní, v jejím průběhu, v rámci posklizňového ošetření, přepravy a skladování. Vyvarovat se neodborné manipulace, která by mohla vést k plesnivění zrna a tím i k hygienickým rizikům. Zvlášť důležité je to v ročnících s nadměrnými srážkami a zvýšenou teplotou ovzduší v době sklizně (Moudrý, Prugar, 2002). 21

21 4.1 Potraviny rostlinného původu Obiloviny Jakost obilného zrna se formuje v průběhu celé vegetace, s nejdůležitější fází od květu do sklizně. Na kvalitě se podílí mnoho faktorů, počínaje strukturou porostů, jejich hustotou, podílem plodných a neplodných stébel, počtem zrn v klasu atd. až po zdravotní stav a minerální výživu. Z těchto hledisek je třeba konstatovat, že ekologicky pěstované obilniny se zpravidla vyznačují slabším odnožováním, porosty jsou proto řidší a rostliny mají méně klasů. Vegetace ekologicky pěstovaných obilnin bývá kratší, což se týká hlavně období plnění obilek, kdy dochází k dřívějšímu stárnutí asimilačního aparátu horních částí rostlin. Při extenzivních způsobech pěstování, jaké představuje ekologické zemědělství, absence rychle působících dusíkatých hnojiv, zejména v pozdních fázích vegetace, může vyvolat deficit dusíku. Nemožnost použití morforegulátorů zase může v nepříznivých ročnících vést k poléhání porostů, což opět zpravidla nezůstane bez odezvy na kvalitativní ukazatele. Svou roli sehrává i absence účinných herbicidů a fungicidů (Moudrý, Prugar, 2002). Pro získání kvalitního zrna s přijatelným výnosovým efektem je i v ekologickém systému hospodaření mimořádně důležitá správná volba odrůdy. Četné dosavadní studie dokázaly, že geneticky podmíněné rozdíly např. ve znacích pekařské kvality pšenice stanovené u zrna z konvenčního zemědělství se zachovávají i při extenzivním pěstování, což je významné při zařazování do skupin jakostního třídění. Vysoce kvalitní odrůdy poskytují i při sníženém obsahu bílkovin často velmi dobrý objem pečiva díky vynikajícím vlastnostem lepku a tudíž plně uspokojivým reologickým vlastnostem těst. Cíleným výběrem odrůd je tedy možné dosáhnout velmi dobrých výsledků i u pšenic vypěstovaných ekologickým způsobem (Prugar, 1999). Z porovnávacích studií mezi ekologicky a konvenčně pěstovanými obilninami lze dedukovat, že hlavní rozdíl kvality spočívá v obsahu bílkovin. U pšenice je lepek dominující složkou, určující z valné části technologické vlastnosti mouk a dalších produktů z nich vyráběných. Dobrá kvalita lepku se ovšem může uplatnit až při jeho určitém minimálním množství, což závisí též na odrůdě. Příliš nízký obsah i sebekvalitnějšího lepku celkovou jakost mouky nezlepší. 22

22 Nutriční hodnota obilných bílkovin, daná jejich frakční a aminokyselinovou skladbou, byla hodnocena u ekologicky a konvenčně vypěstovaných obilovin s kolísavými výsledky. Jen minimální nebo žádné rozdíly přinášejí stanovení mechanických vlastností zrna, obsahu minerálních látek a vitaminů, jakož i nežádoucích reziduí pesticidů a toxických kovů (Moudrý, Prugar, 2002) Pšenice setá V technologické jakosti, která vymezuje vhodnost produkce k určitému způsobu zpracování a využití, je třeba u ekologicky vypěstované pšenice počítat s řadou odlišností ve srovnání s technologickou jakostí pšenice vypěstované konvenčním způsobem (tab. 4.2) (Capouchová, aj., 2006). Hmotnost 1000 zrn je sice silně odrůdovou vlastností, v řadě různých studií však přece jen byly zaznamenány určité závislosti, většinou vyšší hodnoty při konvenčním pěstování. Objemová hmotnost zrna pšenice vypěstované ekologickým způsobem dosahuje zpravidla nižších hodnot než na porovnatelných variantách konvenčních. V obsahu vitamínů a minerálních látek většinou nebyly zjištěny žádné průkazné závislosti (Moudrý, Prugar, 2002). K nejvýraznějším rozdílům mezi kvalitativními ukazateli obilovin vypěstovaných v konvenčním a ekologickém způsobu pěstování zpravidla patří rozdíly v obsahu N-látek v sušině zrna. Obsah bílkovin významně koreluje s řadou dalších ukazatelů technologické jakosti zrna pšenice zejména s obsahem mokrého lepku, sedimentačním testem a hodnotami zjišťovanými v rámci reologických měření. Zvýšená potřeba dusíku zejména v pozdních vegetačních fázích, kdy se zrno vytváří a zraje, je v ekologickém systému s absencí průmyslových, rychle působících hnojiv častou příčinou deficitu dusíku, který se v zrně projeví sníženou akumulací zásobních bílkovin. To zhoršuje možnosti potravinářského, zvláště pekárenského využití (Capouchová, aj., 2006). Objem pečiva je nižší, přičemž menší rozdíly bývají u celozrnných mouk než u mouk nízkovymletých. Uspokojivá pekařská hodnota může být zabezpečena i u ekologické produkce správnou volbou odrůd a přizpůsobením pekařské technologie, 23

23 mimo jiné třeba úpravou intenzity hnětení těst. Vlastnosti mouk z ekologicky vyprodukovaného pšeničného zrna možno do určité míry upravit i pomocí povolených přírodních zlepšovatel na bázi vitamínu C, sójového lecitinu apod., přitom je ovšem třeba přihlédnout k reaktivnosti odrůd (Moudrý, Prugar, 2002). Na bílkovinách obilných zrn si ovšem neceníme jenom množství, nýbrž také frakční, resp. aminokyselinové skladby, která určuje jejich nutriční a pro užitková zvířata krmnou hodnotu. Je známo, že se stoupajícím obsahem celkových bílkovin v zrně pšenice zpravidla klesá podíl albuminových a globulinových frakcí s charakteristickým vyšším obsahem lyzinu a některých dalších esenciálních aminokyselin, tedy z hlediska nutriční kvality nejhodnotnějších. Naopak zvyšuje se podíl frakce gliadinu rozpustné v alkoholu, z hlediska aminokyselinové skladby neplnohodnotné. Obsah gluteninu, frakce ovlivňující zejména pekařsko-technologické vlastnosti zrna a mouk či šrotů z něho semletých, se mění jen málo. Žádoucí zvýšení celkového obsahu bílkovin ekologických pšenic jde pak hlavně cestou zvýšení gliadinové frakce, čímž se naopak relativně snižuje podíl albuminů a globulinů. Ukazuje se však, že kompenzace nadnebo podprůměrných obsahů gluteninu proměnlivými podíly ostatních frakcí probíhá různě v závislosti na genotypu. Na ČZU v Praze byly v rámci výzkumu kvality odrůd pšenice pěstovaných jak v ekologických, tak i konvenčních podmínkách provedeny krmné pokusy s potkany. Zvířata v průběhu celého pokusu přesvědčivě preferovala krmivo obsahující pšenice z ekologického pěstování před týmiž odrůdami konvenčními. Autoři považují za možné vysvětlení tohoto jevu konkrétně u pšenice právě rozdílné zastoupení bílkovinných frakcí v zrně. Při ekologickém způsobu pěstování bez rychle působících rozpustných dusíkatých hnojiv se relativně zvyšuje podíl albuminů a globulinů charakterizovaných lepším aminokyselinovým složením a tedy vyšší nutriční hodnotou, zatímco hnojení dusíkem podporuje převážně tvorbu méně hodnotné frakce prolaminové. To bylo již dokázáno početnými pokusy se stupňovaným dusíkatým hnojením. Zvířata nehodnotí ovšem svou potravu podle chemické analýzy. Důkazy o preferenci ekologických produktů však nutí k zamyšlení nad zvláštní podstatou jejich kvalitativních parametrů (Prugar, 1999). 24

24 Tab. 4.2 Ukazatele jakosti a výnosu souboru odrůd pšenice pěstované ekologickým a konvenčním způsobem v pokusech ČZU ( ) (Prugar, 1999) Ukazatel ekologicky konvenčně Objemová hmotnost (g/l) Tvrdost zrna (B.j.) Popel v zrnu (%) 1,78 1,64 Obsah bílkovin (%) 10,53 12,46 Obsah mokrého lepku (%) 25,4 30,7 Gluten-index (%) 61,9 76,9 Sedi-test Zeleny (ml) 35,6 40,9 SDS sedimentace (ml) 62,8 62,4 Číslo poklesu šrotu (s) Číslo poklesu mouky (s) Farinografická vaznost (%) 58,5 62,9 Výtěžnost mouk (%) 70,8 71,5 Měrný objem pečiva (cm 3 ) Výnos zrna (t/ha) 6,49 9,02 Vedle řady nutričně významných sloučenin je nutné sledovat i hygienickotoxikologickou jakost obilovin, a to nejen obsah těžkých kovů, ale především mykotoxinů. Obiloviny a řada dalších zemědělských plodin jsou vhodným substrátem k růstu vláknitých hub na poli, v průběhu sklizně či skladování. Mikromycety mohou sekundárním metabolismem produkovat toxické látky souhrnně nazývané mykotoxiny, přičemž k nejvýznamnějším skupinám patří fusariové mykotoxiny produkované především rodem Fusarium. V rámci projektu Mze ČR č. QF 3121 řešeného v letech na Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT, Praha ve spolupráci s Výzkumným ústavem pícninářským (VÚPT, Troubsko) a Zemědělským výzkumným ústavem (ZVÚ, Kroměříž) Kontaminace pšenice mykotoxiny a rezidui pesticidů v různých pěstitelských systémech a možnosti jejich eliminace, bylo jednou z dílčích aktivit 25

25 sledovat obsah látek zhoršujících hygienicko-toxikologickou jakost zrna (mykotoxinů) na modelových pokusech s potravinářskou pšenicí při různých způsobech hospodaření. Různé odrůdy potravinářské pšenice byly každoročně pěstovány dvěma různými agrotechnickými postupy konvenčním a ekologickým. V rámci konvenční technologie byly intenzity pěstitelské technologie odstupňovány ve třech úrovních nízká, střední, vysoká. Hlavní rozdíly byly v úrovni dusíkaté výživy, přičemž u vysoké intenzity bylo navíc provedeno pozdní přihnojení a několik zásahů listové výživy. Dalším zásadním rozdílem byla fungicidní ochrana, která byla u nízké intenzity prováděna pouze jednou, u střední intenzity dvakrát a v případě vysoké intenzity čtyřikrát. U vysoké intenzity byly navíc aplikovány morforegulátory k omezení poléhání porostu. Z celkového vyšetřeného souboru 108 vzorků pšenice sklizených v letech , byl hygienický limit pro deoxynivalenol (DON), nejvýznamnější fusariový mykotoxin, překročen pouze u dvou vzorků pěstovaných konvenčním způsobem sklizených v roce V letech 2004 a 2006 byly hladiny DON v pšenici při všech sledovaných intenzitách konvenčního pěstování vyšší než hladiny DON v pšenici pěstované ekologicky (obr. 4.1). V roce 2005 byly průměrné hladiny DON při střední a vysoké intenzitě pěstování nižší než hladiny DON v ekologické pšenici. Rezistence odrůd potravinářské pšenice, pěstované konvenčním a ekologickým způsobem hospodaření ve vztahu ke kontaminaci DON je graficky znázorněna s patrným rozdílem odolnosti jednotlivých odrůd pěstovaných konvenčním a ekologickým způsobem (obr. 4.2). 26

26 Obr. 4.1 Srovnání ekologického a konvenčního způsobu pěstování pšenice ozimé z hlediska kontaminace DON (agregovaná data pro průměrný obsah ve všech odrůdách) (Hajšlová, Schulzová, 2006) Obr. 4.2 Rezistence různých odrůd pšenice pěstovaných ekologicky a konvenčně, charakterizovaná vzhledem k rozsahu kontaminace DON (agregovaná data ze tří let studie, ) (Hajšlová, Schulzová, 2006) 27

27 Výnosy zemědělské produkce byly díky efektivnímu systému střídání plodin poměrně vysoké jak při konvenčním, tak při organickém způsobu pěstování (průměrně 8,5 t/h). Přesto nejvyšší výnosy měla pšenice pěstovaná konvenční technologií s vysokou intenzitou aplikace dusíkatých hnojiv, nejnižší výnosy byly zaznamenány při ekologickém způsobu pěstování (rozdíl činil průměrně 1,5 3 t/h) (Hajšlová, Schulzová, 2006) Žito Mlynářská a pekařská jakost žita je jiná než u pšenice. U mlynářské jakosti je řada ukazatelů podobná, ale pekařskou kvalitu nelze stanovit podle jednoznačného kriteria jako je u pšenice, např. obsah a kvalita lepku. Při nákupu a burzovních obchodech se hodnotí vlhkost, objemová hmotnost, příměsi a nečistoty, číslo poklesu a porostlost. Mlynáři si mimo běžných kritérií všímají i barvy zrna, tvaru obilek a také barevných změn, prozrazujících výskyt patogenů. I výskyt námele vyžaduje zvláštní pozornost (Petr, aj., 2006). Pečivost žita je určována průběhem mazovatění škrobu a aktivitou amyláz, které ho odbourávají. Směrodatným ukazatelem technologické hodnoty je proto vedle pekařského pokusu číslo poklesu a charakteristika amylogramu. Ve studii z počátku osmdesátých let ve Spolkovém výzkumném ústavu v Detmoldu s odrůdami žita vypěstovanými ekologickým i konvenčním způsobem se žito vypěstované ekologicky jevilo v příznivějším světle co do výtěžnosti mouk, pádového čísla a amylografického hodnocení, na výtěžnosti těst a objemu pečiva se to však neprojevilo. I když ekologicky vypěstované žito má zpravidla signifikantně nižší obsah bílkovin, nemá to (na rozdíl od pšenice) klíčový vliv pro pekařsko-technologický potenciál této obiloviny. Autoři z toho vyvozují závěry významné pro ekologické zemědělství, že nedostatek pohotových živin (dusíku) při absenci průmyslových hnojiv v půdě nemusí vždy negativně ovlivnit technologickou hodnotu zrna žita (Prugar, 1999). 28

28 Ječmen sladovnický Obsah bílkovin v zrně z ekologické produkce se pohybuje v průměru v rozmezí 0,5-0,7 % pod hodnotami z konvenční produkce (tab. 4.3), což z hlediska sladařské kvality je příznivým ukazatelem. V klíčivosti nebyly zjištěny žádné rozdíly, což se potvrdilo i při hodnocení sladu, kde se ekologické vzorky od konvenčních nelišily ani v extraktivnosti. Piva z ekologicky či konvenčně vypěstovaných surovin se z pohledu pivovarsko-technologických parametrů neliší (Moudrý, Prugar, 2002). Tab. 4.3 Jakost sladovnického ječmene při různém způsobu pěstování tříleté průměry souboru šesti odrůd (Prugar, 1999) Ukazatel konvenční způsob ekologický způsob Bílkoviny v zrnu (%) 10,8 10,7 Extrakt (%) 82,6 82,4 Relativní extrakt při 45 C (%) 45,5 46,4 Kolbachovo číslo 49,5 51,1 Diastatická mohutnost WK Stupeň prokvašení (%) 82,6 82,2 Friabilita (%) 85,0 89,3 β-glukany ve sladině (mg/l) Pšenice špalda Vlastnosti pšenice špaldy ji přímo předurčují k pěstování v extenzivních podmínkách hospodaření. Patří k zrninám, které i při nižších inputech v marginálních podmínkách přinášejí díky své plasticitě uspokojivé výnosy. Významným poznatkem byla skutečnost, že špalda na rozdíl od pšenice obecné poskytuje i v extenzivních podmínkách poměrně vysoký obsah bílkovin v zrně (tab. 4.4). S jejich množstvím průkazně koreluje obsah gliadinové frakce, zatímco 29

29 korelace s podílem gluteninu je nižší. Širší hodnoty poměru gliadin:glutenin jsou pro špaldu hlavním rozlišovacím znakem od pšenice obecné (Prugar, 1999). Tab. 4.4 Některé ukazatele kvality zrna špaldy a pšenice obecné (z pokusů VÚRV Praha-Ruzyně) (Moudrý, Prugar, 2002) Ukazatel bílkoviny % (N x 5,75) lepek (%) gluten index sedi-test (ml) Pšenice varianta konvenční 10,9 25,2 57,5 34 obecná varianta ekologická 9,9 21,4 54,0 25 Pšenice varianta konvenční 11,1 18,5 27,0 16,8 špalda varianta ekologická 11,5 12,7 53,0 14, Oves Oves má nejvyšší nutriční hodnotu mezi všemi obilovinami především díky příznivému aminokyselinovému složení bílkovin, lipidům s vynikajícím zastoupením esenciálních mastných kyselin a β-glukanům spolupůsobícím při redukci obsahu cholesterolu v krevní plazmě (Prugar, 1999). Tab. 4.5 Hodnoty některých znaků pluchatého ovsa při konvenčním a ekologickém způsobu pěstování (Moudrý, Prugar, 2002) Odrůda konvenčně ekologicky Zlaťák Auron Zlaťák Auron Výnos zrna (%) (100 % = 6,43 t.ha HTZ (g) 33,8 35,1 31,4 33,1 Bílkoviny v sušině (%) 12,1 11,9 10,8 9,7 30

30 Tritikale Tritikale má některé vlastnosti, které jsou výhodné pro ekologické zemědělství. Z pěstitelského hlediska je to menší náročnost na dávky hnojení ve srovnání se stejně výnosnými obilninami. Nevyžaduje takový rozsah chemické ochrany, což souvisí s kombinací odolnosti chorobám pšenice a žita. Je tolerantní k méně úrodným podmínkám a horší předplodině. Očekávala se kombinace dobré pekařské jakosti po pšenici a příznivé vlastnosti žitného chleba. To se však nestalo, ale prokázala se vysoká krmná hodnota tritikale. Při hodnocení mlynářské a pekařské kvality se potvrdila u intenzivního i ekologického pěstování nevhodnost současných odrůd tritikale k pekařskému využití. Jakostní ukazatele však nevylučují možnost využití tritikale k přípravě řady dietních a pečivárenských výrobků (Petr, 2006) Okopaniny Brambory Pěstování brambor v ekologických zemědělských systémech klade na výrobce značné požadavky. Pro systémy ekologického zemědělství se budou hodit spíše ranější odrůdy, u nichž důležitým měřítkem jakosti bude právě jejich skladovatelnost. Biobrambory mají zpravidla vyšší obsah škrobu. Příčinou naopak nižšího obsahu sušiny a škrobu v některých ročnících na ekologických variantách může být např. kratší doba existence asimilačního aparátu v důsledku jeho znehodnocení po napadení plísní bramborovou. Rostliny ošetřené chemicky na konvenčních parcelách si nať udržují déle. To může ovlivnit i obsah redukujících cukrů. Brambory obsahují sice nevelké množství bílkovin (něco přes 2 % v čerstvé hmotě), ale s velmi hodnotnou aminokyselinovou skladbou. Brambory vypěstované konvenční technologií s aplikací pohotových a rychle využitelných minerálních hnojiv mají zpravidla vyšší obsah celkového dusíku a hrubých bílkovin, který stoupá úměrně ke zvyšujícím se dávkám dusíku. Ekologické brambory však prokázaly v některých pokusech vyšší relativní obsah čistých bílkovin a lepší skladbu aminokyselin vyjádřenou EAA-indexem. 31

31 U stanovených minerálních prvků (K, Na, Ca, Mg, P) a popelovin nebyla shledána žádná souvislost se způsobem pěstování (Moudrý, Prugar, 2002). Brambory, vzhledem k širokému konzumu, jsou označovány za významného donátora vitaminu C. Ve většině pokusů jsou výsledky vyšší u ekologicky vypěstovaných brambor, anebo jsou rozdíly minimální. Ve skladovacím pokusu byl úbytek vitaminu C poněkud vyšší u konvenčních brambor. K látkám, které z hlediska nutriční a hygienické hodnoty považujeme u brambor za negativní, patří toxické kovy, rezidua pesticidů, dusičnany a glykoalkaloidy. Studie obsahu dusičnanů v přesvědčivé většině ukazují tendenci k nižšímu obsahu dusičnanů u ekologicky pěstovaných brambor. Neznamená to však, že i při výlučně organickém hnojení by nemohlo dojít ke zvýšené koncentraci dusičnanů v hlízách. Příčinou může být např. větší množství dusíku nahromaděného předplodinou, jakož i nadměrné a časově nevhodné dávky organických hnojiv bohatých dusíkem k bramborám samotným. Důležitou roli při tom sehrávají meteorologické podmínky spolu se způsobem zpracování půdy a její mineralizační schopností. Tak může v některých případech dojít ke zvýšení nitrifikační aktivity a k mineralizaci dusíku z organické substance v půdě až v pozdních vegetačních fázích a tudíž i k abnormálnímu nahromadění dusičnanů v hlízách (Prugar, 1999). Brambory obsahují přirozené toxické sloučeniny, tzv. solanin. Jde o komplex steroidních glykoalkaloidů, které jsou součástí ochranných mechanizmů rostliny proti chorobám a škůdcům. Jejich množství je závislé především na odrůdě, vliv mají také půdní a klimatické podmínky, lokalita, ročník, fyziologická zralost, mechanické poškození, intenzita a druh osvětlení během skladování, teploty atd. Ve studiích byl zjištěn mírně vyšší obsah glykoalkaloidů v bramborách pěstovaných ekologicky; rozdíly však většinou nebyly statisticky významné. Hladina glykoalkaloidů závisí především na odrůdě (Hajšlová, Schulzová, 2006). Pokud jde o senzorické vlastnosti, brambory z ekologického zemědělství jsou zpravidla drobnější, s pevnější slupkou a kompaktnější dužinou. Tyto vlastnosti zvyšují odolnost hlíz proti mechanickému poškození. Výrazný vliv zde má odrůda. Biobrambory mívají většinou lepší skladovatelnost. Při kuchyňské přípravě vyžadují poněkud delší dobu na uvaření. Dosavadní výsledky senzorického hodnocení naznačily 32

32 u některých odrůd při ekologickém pěstování lepší chuťové vlastnosti, texturní ukazatele zase někdy byly lepší u konvenčních. Výsledky kolísaly pod vlivem stanoviště (Moudrý, Prugar, 2002). Fenolické sloučeniny patří mezi sekundární metabolity rostlin a spolu se svými deriváty hrají důležitou úlohu při obranných mechanismech rostliny. V hlízách bramboru je zastoupena především kyselina chlorogenová. Fenolické látky jsou prekurzory sloučenin, které způsobují typické barevné změny produktů z brambor. Hnědé či modrošedé pigmenty vznikají při dezintegraci pletiv procesem nazývaným enzymové hnědnutí. Tyto změny jsou konzumenty vnímány negativně, a proto je snahou jim v řadě technologií předcházet. Při zpracování brambor se k inhibici těchto procesů používá oxid siřičitý. Polyfenolické sloučeniny však také vykazují antimutagenní a antikarcinogenní účinky. Na straně druhé mají schopnost vyvazovat elektrofily, volné radikály a toxické kovy, které mohou poškozovat DNA. Inhibují enzymy aktivující prekarcinogeny na karcinogeny a indukují karcinogen-detoxikační systémy. Ve studiích byl zjištěn vyšší obsah chlorogenové kyseliny v ekologicky pěstovaných bramborách. Hladiny chlorogenové kyseliny se liší také v závislosti na odrůdě (Hajšlová, Schulzová, 2006). Tab. 4.6 Vliv způsobu pěstování na výnos a některé kvalitativní ukazatele brambor (Moudrý, Prugar, 2002) Ukazatel ekologicky konvenčně Sušina (%) 21,0 21,6 Redukující cukry 0,44 0,59 Nepoškozené hlízy (%) 59,4 61,5 Glykoalkaloidy (mg.kg -1 ) 90,9 77,0 Celkové polyfenoly (mg.kg -1 ) 4,8 4,3 Výnos hlíz (t.ha -1 ) 29,1 45,5 33

33 Cukrovka U cukrové řepy jsou z hlediska kvality nejsledovanějšími znaky cukernatost a obsah látek, které nežádoucím způsobem ovlivňují technologický proces v cukrovaru, především rozpustných popelovin a tzv. škodlivého α-aminodusíku (tab. 4.7). Právě obsah těchto sloučenin silně ovlivňují podmínky prostředí, v němž je cukrovka pěstována; především se to týká výživy rostlin. Proto se dá očekávat, že mezi konvenčním a ekologickým systémem existují v tomto směru znatelné rozdíly. Studie ukázaly statisticky neprůkazné snížení výnosů na ekologické variantě, současně však průkazný nárůst cukernatosti a výtěžnosti rafinády. Tomu odpovídaly nižší hodnoty obsahu draslíku, sodíku a α-aminodusíku. Tržní hodnota cukrovky z ekologické varianty byla proti konvenční hodnotě vyšší. Při absenci syntetických přípravků na ochranu rostlin bylo ovšem nutné nasadit mechanickou likvidaci plevelů v řádcích. Interakce mezi náklady na agrochemikálie a mechanickým bojem proti plevelům na straně jedné a sníženým výnosem bulev při vyšší cukernatosti na straně druhé je kritériem pro ekonomickou analýzu obou systémů hospodaření (Prugar, 1999). Tab. 4.7 Jakost cukrovky při konvenčním a ekologickém způsobu hospodaření (průměrné hodnoty , pokusy VÚRV Praha-Ruzyně) (Moudrý, Prugar, 2002) Varianta cukernatost draslík sodík α-aminodusík výtěžnost výnos výnos (%) (mmol.100 g -1 (%) bulev rafinády ) (t.ha -1 ) (t.ha -1 ) Konvenční 18,25 5,74 0,93 6,61 15,05 41,9 6,3 Ekologická 19,35 4,83 0,74 4,88 16,70 40,0 6, Zelenina Z hlediska významu ve výživě široké populace řadíme tradičně na přední místa zeleninu a ovoce. Tím, že se do značné míry konzumují čerstvé, je právě u bioproduktů zvlášť ceněna okolnost, že při jejich pěstování nebyly aplikovány syntetické pesticidy ani průmyslová hnojiva. Na druhé straně však nutno připomenout, že právě u zeleniny a ovoce je v běžné praxi takřka výsadním kritériem, podle kterého kupující posuzuje 34

34 zboží, vnější vzhled. Absence agrochemikálií v ekologickém zelinářství a ovocnářství tak nesporně zvyšuje riziko horšího zatřídění. Významná pozornost při hodnocení kvality zeleniny a porovnání produktů z konvenčního a ekologického pěstování je trvale věnována problematice reziduí pesticidů. Předmětem dosavadních výzkumů již byla řada různých druhů listové, kořenové, košťálové i cibulové zeleniny a byla stanovena pestrá škála pesticidů, jejich účinných látek a metabolitů. Ve většině případů byla zaznamenána tendence k nižším koncentracím těchto látek v zelenině a zeleninových výrobcích pocházejících z ekologického hospodaření, ovšem ani v produktech z konvenčních systémů nedosahovala nalezená množství zpravidla hranici hodnot maximálně přípustných. V žádné z dosavadních publikovaných prací nebyly zjištěny podstatnější rozdíly mezi obsahem těžkých kovů (kadmia, olova, rtuti, cínu, zinku, mědi a arzenu). V podstatě totéž co pro toxické kovy platí i pro polychlorované bifenyly, jejichž průnik do životního prostředí neovlivňují pěstitelské systémy (Moudrý, Prugar, 2002). Dusičnany jsou u některých zeleninových druhů chronickým problémem. V zeleninách vypěstovaných ekologicky a při výlučně organickém hnojení byl jednoznačně stanoven nižší obsah dusičnanů než u zelenin konvenčních. V některých případech nebyly rozdíly velké, většinou však zcela zřetelné a průkazné. U plodových a cibulových zelenin, kde akumulace dusičnanů je relativně nízká, hovořily výsledky ve prospěch ekologických variant přibližně v jedné polovině případů, v ostatních byly rozdíly jen nepatrné. Naopak velmi příznivě hodnocenými obsahovými složkami zeleniny jsou některé vitaminy a minerální látky. V některých případech se jevily ekologické varianty lepšími v obsahu vitaminu A, resp. β-karotenů (obr. 4.3), např. v pokusu s rajčaty nebo kadeřávkem. Podobně tomu bylo i v případě vitaminu C. V obsahu minerálních látek se zelenina z ekologického a konvenčího zemědělství nelišila (Prugar, 1999). 35

Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D.

Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. Katedra kvality zemědělských produktů, Česká zemědělská univerzita v Praze Produkční systémy Konvenční Integrované

Více

Ústav chemie a analýzy potravin. Mykotoxiny. Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. Ing. Marta Kostelanská

Ústav chemie a analýzy potravin. Mykotoxiny. Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. Ing. Marta Kostelanská Mykotoxiny Zpracovatelé: Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. Ing. Marta Kostelanská Zpracováno v rámci projektu MŠMT 2B06118 Vliv technologického zpracování na osud nutričně významných látek a kontaminantů

Více

NÁZEV/TÉMA: Biopotraviny

NÁZEV/TÉMA: Biopotraviny NÁZEV/TÉMA: Biopotraviny Vyučovací předmět: Chemie potravin a biochemie Učitel: Ing. Marie Rumíšková Škola: VOŠ, SOŠ a SOU Bzenec Třída, počet žáků: 2. ročník (19 žáků) Časová jednotka: 45 min. Použité

Více

Mléčné BIO výrobky z naší ekofarmy

Mléčné BIO výrobky z naší ekofarmy Mléčné BIO výrobky z naší ekofarmy BIO - Jogurtové mléko kyselomléčný výrobek Ochucený jogurtový nápoj různých příchutí. balení: plastová lahev hmotnost: 0,45 kg BIO - Čerstvé mléko čerstvé pasterizované

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 7 BIOPOTRAVINY A JEJICH VÝHODY 7. ročník

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 7 BIOPOTRAVINY A JEJICH VÝHODY 7. ročník Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 7 BIOPOTRAVINY A JEJICH VÝHODY 7. ročník DOPORUČENÝ ČAS NA VYPRACOVÁNÍ: 45 minut INFORMACE K TÉMATU: BIOPOTRAVINY PRODUKTY EKOZEMĚDĚLSTVÍ - BOHATÝ ZDROJ ENERGIE,

Více

Vědecký výbor pro potraviny. Výsledky reprezentativního průzkumu názorů veřejnosti ČR na biopotraviny

Vědecký výbor pro potraviny. Výsledky reprezentativního průzkumu názorů veřejnosti ČR na biopotraviny Vědecký výbor pro potraviny Klasifikace: Draft Pro vnitřní potřebu VVP Oponovaný draft Pro vnitřní potřebu VVP Finální dokument Pro oficiální použití Deklasifikovaný dokument X Pro veřejné použití Název

Více

Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů. Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD.

Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů. Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD. Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD. Socioekonomické zakotvení systému EZ V západní Evropě cca od 50.

Více

Ozimá pšenice. SELGEN, a. s. Stupice 24, 250 84 Sibřina tel.: 281 091 443, 46; fax: 281 971 732 e-mail: selgen@selgen.cz, www.selgen.

Ozimá pšenice. SELGEN, a. s. Stupice 24, 250 84 Sibřina tel.: 281 091 443, 46; fax: 281 971 732 e-mail: selgen@selgen.cz, www.selgen. Ozimá pšenice Sultan PEKAŘSKÁ JAKOST Odrůdová agrotechnika SELGEN, a. s. Stupice 24, 250 84 Sibřina tel.: 281 091 443, 46; fax: 281 971 732 e-mail: selgen@selgen.cz, www.selgen.cz Obsah Úvod............................................................

Více

ZMĚNY V PRODUKCI ROSTLIN JAKO ODRAZ VSTUPŮ A PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU

ZMĚNY V PRODUKCI ROSTLIN JAKO ODRAZ VSTUPŮ A PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU ZMĚNY V PRODUKCI ROSTLIN JAKO ODRAZ VSTUPŮ A PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU Prof. Ing. Lubomír Minx, DrSc. Vysoká škola zemědělská Brno Rostlinná výroba prochází od začátku devadesátých let velmi složitým obdobím.

Více

EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED TRITICALE FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS

EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED TRITICALE FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED TRITICALE FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS Krobot R., Zeman L. Department of Animal Nutrition and Forage Production, Faculty of Agronomy,

Více

Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně

Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně Tato prezentace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Bakterie Enterobacteriaceae

Více

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ 26. 7. VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ Informace o očekávané sklizni polních plodin zveřejňuje Český statistický úřad každoročně v první polovině července. Podkladem pro výpočet jsou osevní

Více

SLEDOVÁNÍ VLIVU PŘÍDAVKŮ

SLEDOVÁNÍ VLIVU PŘÍDAVKŮ MARCELA SLUKOVÁ, JOSEF PŘÍHODA, FRANTIŠEK SMRŽ: SLEDOVÁNÍ VLIVU PŘÍDAVKŮ SUCHÝCH KVASŮ NA VLASTNOSTI MOUK Tradiční využívání kvasu a kvásku ke kypření těsta bylo v historii mnohem starší než využívání

Více

Alternativní zemědělství

Alternativní zemědělství Jméno autora Název práce Anotace práce Pavlína Emlarová Alternativní zemědělství V úvodu práce autorka stručně vysvětluje pojem alternativní zemědělství a popisuje jeho jednotlivé druhy. Dále vytyčuje

Více

Využití biopotravin ve stravování obyvatel ČR. Bc. Iveta Vaculíková

Využití biopotravin ve stravování obyvatel ČR. Bc. Iveta Vaculíková Využití biopotravin ve stravování obyvatel ČR Bc. Iveta Vaculíková Diplomová práce 2009 ABSTRAKT Cílem práce bylo sestavit a srovnat jak nutričně, tak i ekonomicky jídelní lístky připravené z běžných

Více

Povinnosti PPP. Kamila Míková

Povinnosti PPP. Kamila Míková Povinnosti PPP Kamila Míková Zákon č. 110 / 1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích Vydán MZe r. 1997 Poslední znění č. 224 / 2008 Sb. (návaznost na předpisy ES) Prováděcí vyhlášky MZe a MZdrav.

Více

POŽADAVKY NA KVALITU SUROVIN PRO WELLNESS GASTRONOMII

POŽADAVKY NA KVALITU SUROVIN PRO WELLNESS GASTRONOMII POŽADAVKY NA KVALITU SUROVIN PRO WELLNESS GASTRONOMII Měli bychom dbát nejen na nutriční hodnotu stravy, ale i na mikrobiologickou a chemickou čistotu! V současnosti se celkem dbá na základní hygienické

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy Ú PL NÉ ZNĚNÍ zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů 242/2000 Sb. ZÁKON ze

Více

VERIFICATION OF NUTRITIVE VALUE OF LINES SPRING BARLEY OVĚŘENÍ NUTRIČNÍ HODNOTY LINIÍ JARNÍCH JEČMENŮ

VERIFICATION OF NUTRITIVE VALUE OF LINES SPRING BARLEY OVĚŘENÍ NUTRIČNÍ HODNOTY LINIÍ JARNÍCH JEČMENŮ VERIFICATION OF NUTRITIVE VALUE OF LINES SPRING BARLEY OVĚŘENÍ NUTRIČNÍ HODNOTY LINIÍ JARNÍCH JEČMENŮ Pipalová S., Procházková J., Ehrenbergerová J. Ústav výživy a krmení hospodářských zvířat, Agronomická

Více

KRITICKÉ ZHODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍ ZÁTĚŽE AGRÁRNÍHO EKOSYSTÉMU ČR Z HLEDISKA PRODUKCE BEZPEČNÝCH BIOPLODIN

KRITICKÉ ZHODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍ ZÁTĚŽE AGRÁRNÍHO EKOSYSTÉMU ČR Z HLEDISKA PRODUKCE BEZPEČNÝCH BIOPLODIN Klasifikace: Draft Pro vnitřní potřebu VVF Oponovaný draft Pro vnitřní potřebu VVF Finální dokument Pro oficiální použití Deklasifikovaný dokument Pro veřejné použití Název dokumentu: KRITICKÉ ZHODNOCENÍ

Více

Státní veterinární správa Èeské republiky. Informaèní bulletin è. 1/2002

Státní veterinární správa Èeské republiky. Informaèní bulletin è. 1/2002 Státní veterinární správa Èeské republiky Informaèní bulletin è. 1/2002 Kontaminace potravních øetìzcù cizorodými látkami - situace v roce 2001 Informační bulletin Státní veterinární správy ČR, č. 1 /

Více

Biopotraviny bez mýtů

Biopotraviny bez mýtů Ekologické zemědělství pohledem odborníků z praxe Názory odborníků včetně otázek a odpovědí Úvod Text na následujících stránkách shrnuje témata a otázky, která zazněla na panelových diskusích realizovaných

Více

1. kolo příjmu žádostí Programu rozvoje venkova 2014-2020

1. kolo příjmu žádostí Programu rozvoje venkova 2014-2020 1. kolo příjmu žádostí Programu rozvoje venkova 2014-2020 Operace 16.2.2 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií při zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh Ing. Tereza Říhová

Více

TRH S EKOLOGICKÝM OVOCEM A ZELENINOU V ITÁLII A VE FRANCII MARKETS FOR ORGANIC FRUITS AND VEGETABLES IN ITALY AND FRANCE

TRH S EKOLOGICKÝM OVOCEM A ZELENINOU V ITÁLII A VE FRANCII MARKETS FOR ORGANIC FRUITS AND VEGETABLES IN ITALY AND FRANCE TRH S EKOLOGICKÝM OVOCEM A ZELENINOU V ITÁLII A VE FRANCII MARKETS FOR ORGANIC FRUITS AND VEGETABLES IN ITALY AND FRANCE Jaroslav Jánský, Iva Živělová Anotace: Příspěvek se zabývá problematikou trhu s

Více

ZÁKON 321 ze dne 29. dubna 2004 o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství)

ZÁKON 321 ze dne 29. dubna 2004 o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství) ZÁKON 321 ze dne 29. dubna 2004 o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství) Změna: 179/2005 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České

Více

Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy

Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy Pavel Hartman Název konference: Intenzivní metody chovu ryb a ochrana kvality vody Třeboň, únor 2012 1. Úvod a literární přehled Mnoho generací rybníkářů

Více

SPRÁVNÁ VÝROBNÍ A HYGIENICKÁ PRAXE V ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBĚ A ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH. MVDR. VLADIMÍR ČERMÁK KVS PRO JMK v.cermak.kvsb@svscr.

SPRÁVNÁ VÝROBNÍ A HYGIENICKÁ PRAXE V ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBĚ A ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH. MVDR. VLADIMÍR ČERMÁK KVS PRO JMK v.cermak.kvsb@svscr. SPRÁVNÁ VÝROBNÍ A HYGIENICKÁ PRAXE V ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBĚ A ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH MVDR. VLADIMÍR ČERMÁK KVS PRO JMK v.cermak.kvsb@svscr.cz ÚVOD ZÁKLADNÍ PRINCIPY BEZPEČNOSTI POTRAVIN NAŘÍZENÍ 178/2002

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

Stanovení vybraných chemických charakteristik biopotravin. Bc. Barbara Stonawská

Stanovení vybraných chemických charakteristik biopotravin. Bc. Barbara Stonawská Stanovení vybraných chemických charakteristik biopotravin Bc. Barbara Stonawská Diplomová práce 2009 ABSTRAKT Cílem práce bylo porovnání vybraných chemických charakteristik ovoce a zeleniny pěstovaných

Více

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny 32 TÉMA: Cíl: uvědomit si vazby mezi zemědělstvím, přírodou a životním prostředím, seznámit žáky s prioritami současné zemědělské výroby v souladu s ochranou životního prostředí Základní pojmy: meliorace,

Více

PROBLEMATIKA DISTRIBUCE BIOPRODUKTŮ PROBLEMS OF THE ORGANIC PRODUCTS DISTRIBUTION. Iva Živělová, Jaroslav Jánský

PROBLEMATIKA DISTRIBUCE BIOPRODUKTŮ PROBLEMS OF THE ORGANIC PRODUCTS DISTRIBUTION. Iva Živělová, Jaroslav Jánský PROBLEMATIKA DISTRIBUCE BIOPRODUKTŮ PROBLEMS OF THE ORGANIC PRODUCTS DISTRIBUTION Iva Živělová, Jaroslav Jánský Anotace: Příspěvek je zaměřen na odbyt bioproduktů zejména z pohledu nejčastějších odbytových

Více

HYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák

HYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák Lis tová hno jiva n e j ž e n e... víc HYCOL do e kol o g ic ké p ro d u kce BIHOP-K+ HYCOL-BMgS HYCOL-NPK chmel, kukuřice, mák HYCOL-E OBILNINA řepka, slunečnice, mák zelenina, slunečnice pšenice, ječmen,

Více

Zákon č. 242/2000 Sb. + praktická cvičení. Vypracovala Hana Řehořková studentka VŠE a ČZU

Zákon č. 242/2000 Sb. + praktická cvičení. Vypracovala Hana Řehořková studentka VŠE a ČZU Zákon č. 242/2000 Sb. + praktická cvičení Vypracovala Hana Řehořková studentka VŠE a ČZU Část první ekologické zemědělství Předmět úpravy Zákon upravuje pouze oblasti, které EU ponechává na členských zemích

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2004 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL AKTUALIZOVANÉHO ZNĚNÍ: Titul původního předpisu: Vyhláška o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití Citace pův. předpisu:

Více

Malý vliv na krevní cholesterol. Další zdravotní aspekty

Malý vliv na krevní cholesterol. Další zdravotní aspekty Vejce představují významný zdroj bílkovin a dalších živin. Nové poznatky potvrzují, že konzumace vajec je spojena se zlepšením kvality stravy, zvýšením pocitu plnosti po jídle a může ovlivňovat a upravovat

Více

Zjišťování a stanovení kontaminujících látek při intervenčním nákupu obilovin

Zjišťování a stanovení kontaminujících látek při intervenčním nákupu obilovin Zjišťování a stanovení kontaminujících látek při intervenčním nákupu obilovin Komise Evropských společenství jasně deklaruje, že v zájmu ochrany veřejného zdraví je nezbytné udržet množství kontaminujících

Více

Správné. a bezpečné. používání přípravků na ochranu rostlin

Správné. a bezpečné. používání přípravků na ochranu rostlin Správné a bezpečné používání přípravků na ochranu rostlin Správné a bezpečné používání přípravků na ochranu rostlin 2 Obsah Předmluva 4 Úvod 5 Obecné a právní podmínky používání přípravků 6 na ochranu

Více

SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN V EU CONSUMPTION OF BIOFOODS IN EU

SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN V EU CONSUMPTION OF BIOFOODS IN EU ABSTRACT SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN V EU CONSUMPTION OF BIOFOODS IN EU BROŽOVÁ Ivana, (ČR) KEY WORDS bio-production, bio-food, quality, consumption, turnover ÚVOD Spotřeba biopotravin má v posledních letech

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Agronomická fakulta. Seminární práce na téma:

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Agronomická fakulta. Seminární práce na téma: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Seminární práce na téma: Využití a zpracování odpadů mlynářského a škrobárenského průmyslu Vypracovala: Hron Martin Obor: Zootechnika

Více

Půda a potraviny. Souvislosti tušené i netušené. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

Půda a potraviny. Souvislosti tušené i netušené. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno Půda a potraviny Souvislosti tušené i netušené Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno Témata prezentace půda a potravinová bezpečnost půdní úrodnost a kvalita potravin půda, agrotechnika

Více

Kvalita a bezpečnost potravin a zemědělských produktů

Kvalita a bezpečnost potravin a zemědělských produktů Kvalita a bezpečnost potravin a zemědělských produktů kostra prezentace ze dne 17.3.2016 lektor: Ing. Ivan Miller, Ph.D ČZU v Praze Institut vzdělávání a poradenství Katedra celoživotního vzdělávání a

Více

BIOPOTRAVINY Pavlína Kose čková

BIOPOTRAVINY Pavlína Kose čková BIOPOTRAVINY Pavlína Kosečková CO JSOU BIOPOTRAVINY? CO JSOU BIOPOTRAVINY? BIOPOTRAVINY jsou zboží, které pochází z ekologického zemědělství. Jsou vyrobeny z rostlin, živočichů a jejich produktů pěstovaných,

Více

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2008 PAVLÍNA PIVKOVÁ Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění

Více

Falšování potravin. Matej Pospiech, Bohuslava Tremlová Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Ústav hygieny a technologie vegetabilních potravin

Falšování potravin. Matej Pospiech, Bohuslava Tremlová Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Ústav hygieny a technologie vegetabilních potravin Falšování potravin Matej Pospiech, Bohuslava Tremlová Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Ústav hygieny a technologie vegetabilních potravin MENDELU 2014 Obsah přednášky úvod, historie co považujeme

Více

Minerální a doplňková krmiva pro spárkatou zvěř Premin

Minerální a doplňková krmiva pro spárkatou zvěř Premin Minerální a doplňková krmiva pro spárkatou zvěř Premin Ing. Ondřej FALTUS, VVS Verměřovice s.r.o. Výživa je klíčovým faktorem, který ovlivňuje úroveň a kvalitu chovu srnčí zvěře. Jedině kvalitním systémem

Více

kvasinky x plísně (mikromycety)

kvasinky x plísně (mikromycety) Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 23. dubna 2013 (OR. en) 5394/1/13 REV 1. Interinstitucionální spisy: 2011/0156 (COD)

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 23. dubna 2013 (OR. en) 5394/1/13 REV 1. Interinstitucionální spisy: 2011/0156 (COD) RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 23. dubna 2013 (OR. en) Interinstitucionální spisy: 2011/0156 (COD) 5394/1/13 REV 1 DENLEG 4 AGRI 20 SAN 17 CODEC 94 PARLNAT 98 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: Postoj Rady

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Uplatní se i v ČR názor na nezbytnost produkce cukrové řepy

Uplatní se i v ČR názor na nezbytnost produkce cukrové řepy Uplatní se i v ČR názor na nezbytnost produkce cukrové řepy Doc. Ing. Josef Pulkrábek, CSc. Prof. Ing. Vladimír Švachula,DrSc. Prof. Ing. Josef Šroller, CSc. Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze Věříme,

Více

Již několik let se stále více zabýváme mykotoxiny zejména proto, že je pomocí vyvíjející se techniky daří stále lépe odhalovat

Již několik let se stále více zabýváme mykotoxiny zejména proto, že je pomocí vyvíjející se techniky daří stále lépe odhalovat Mykotoxiny u zvířat Mykotoxiny u zvířat Úvod Již několik let se stále více zabýváme mykotoxiny zejména proto, že je pomocí vyvíjející se techniky daří stále lépe odhalovat 1. Podstata a původ mykotoxinů

Více

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha. zrnin

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha. zrnin Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha Skladování a ošetøování zrnin Prosinec 2002 Autor: Ing.Josef Dvoøák Zpracováno na základì pokynu è.j. 29620/02-2010/372/St k projektu Zemìdìlská technika - pøíruèky

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT 1. přednáška DOC. ING. ALOIS KODEŠ, CSc. VÝŽIVA ZVÍŘAT

Více

JABLEČNÉ MOŠTY Z BÍLÝCH KARPAT

JABLEČNÉ MOŠTY Z BÍLÝCH KARPAT JABLEČNÉ MOŠTY Z BÍLÝCH KARPAT Radim Machů 1 Abstrakt Od roku 2000 dodává moštárna v Hostětíně v Bílých Karpatech na český trh přírodní jablečnou šťávu jablečný mošt. Přibližně 80% produkce je certifikováno

Více

B NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách

B NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách 2008R1333 CS 02.11.2015 026.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1333/2008

Více

Přídatné a pomocné látky při výrobě cereálií

Přídatné a pomocné látky při výrobě cereálií Přídatné a pomocné látky při výrobě cereálií Doc. Ing. Josef Příhoda, CSc. Ing. Marcela Sluková, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta potravinářské a biochemické technologie Ústav

Více

PROGRAM. XLII. Symposia o nových směrech výroby a hodnocení potravin

PROGRAM. XLII. Symposia o nových směrech výroby a hodnocení potravin Odborná skupina pro potravinářskou a agrikulturní chemii ČSCH Odbor potravinářské techniky a technologie ČAZV Odbor výživy obyvatelstva a jakosti potravin ČAZV Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i.

Více

NOVÉ METODY V CHOVU RYB

NOVÉ METODY V CHOVU RYB NOVÉ METODY V CHOVU RYB doc. Dr. Ing. MAREŠ Jan, doc. Ing. KOPP Radovan Ph.D., Ing. BRABEC Tomáš Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelova univerzita v Brně www.rybartsvi.eu Produkce světové akvakultury

Více

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Výzkumný tým Genová banka

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Výzkumný tým Genová banka Strana: 1/ 23 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Výzkumný tým Genová banka Směrnice S 2 POLNÍ POKUSY S GENETICKÝMI ZDROJI Výtisk číslo: Zpracoval za společnost: Ověřil: Schválil: Funkce: Řešitel plodinové

Více

Mikroorganismus Kategorie potravin NMH Nejvyšší mezní hodnota na g(ml)

Mikroorganismus Kategorie potravin NMH Nejvyšší mezní hodnota na g(ml) Penny Standard (PS) Penny Standard stanoví mikrobiologické požadavky na potraviny uváděné do oběhu, způsob jejich kontroly a způsob hodnocení potravin z mikrobiologického hlediska. Potraviny uváděné do

Více

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY Následující text podává informace o základních minerálních a stopových prvcích, jejich výskytu v potravinách, doporučených denních dávkách a jejich významu pro organismus. Význam

Více

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Obsah přednášky legislativa, pojmy zdroje znečištění ukazatele znečištění způsoby likvidace odpadních

Více

ČERSTVÉ POTRAVINY A AKTUÁLN LNÍ STAV LEGISLATIVY. Cyklus semínářů PK ČR Čerstvé potraviny a jejich kontrola dozorovými orgány

ČERSTVÉ POTRAVINY A AKTUÁLN LNÍ STAV LEGISLATIVY. Cyklus semínářů PK ČR Čerstvé potraviny a jejich kontrola dozorovými orgány ČERSTVÉ POTRAVINY A AKTUÁLN LNÍ STAV LEGISLATIVY V OBLASTI POTRAVINOVÉHO PRÁVA EU Cyklus semínářů PK ČR Čerstvé potraviny a jejich kontrola dozorovými orgány březen duben 2012 Ministerstvo zemědělství

Více

2008R1333 CS 20.07.2010 001.001 1

2008R1333 CS 20.07.2010 001.001 1 2008R1333 CS 20.07.2010 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1333/2008

Více

54/2004 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST 1 OBECNÁ USTANOVENÍ

54/2004 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST 1 OBECNÁ USTANOVENÍ Systém ASPI - stav k 8.9.2014 do částky 80/2014 Sb. a 23/2014 Sb.m.s. - RA609 54/2004 Sb. - potraviny určené pro zvláštní výživu a způsob jejich použití - poslední stav textu Změna: 402/2006 Sb. Změna:

Více

2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1

2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1 2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007

Více

EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT

EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT Homola L., Hřivna L. Department of Food Technology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska

Více

Léčivé rostliny v ekozemědělství

Léčivé rostliny v ekozemědělství Průkopníkem ekologického pěstování, výkupu, zpracování a prodeje léčivých rostlin v kvalitě BIO v České republice je ing. Tomáš Mitáček, spoluzakladatel a dlouholetý ředitel firmy Sluneční brána Čejkovice.

Více

Rybářství. Co je Akvakultura 11.11.2013. Studijní literatura. Tradiční dělení rybářství : Podle intenzity hospodaření nebo výlovu rozlišujeme:

Rybářství. Co je Akvakultura 11.11.2013. Studijní literatura. Tradiční dělení rybářství : Podle intenzity hospodaření nebo výlovu rozlišujeme: Studijní literatura Špaček a kol.: 1980, Speciální chov hospodářských zvířat 2. s. 405-583. Čítek, J., Krupauer, V., Kubů, F.: 1993, 1998, Rybnikářství, Informatorium, Praha. Pokorný, J., Dvořák, J., Šrámek,

Více

326/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 29. dubna 2004. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů

326/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 29. dubna 2004. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů 326/2004 Sb. ZÁKON ze dne 29. dubna 2004 o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákonů č. 626/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 131/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 189/2008

Více

Rostlinná výroba a Cross Compliance Integrovaná ochrana rostlin a praxe

Rostlinná výroba a Cross Compliance Integrovaná ochrana rostlin a praxe Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rostlinná výroba a Cross Compliance Integrovaná ochrana rostlin a praxe Podklady pro školení Říjen 2013 PV-Agri s.r.o.,

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 9 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR I VE SVĚTĚ - CHOV ZVÍŘAT NA EKOFARMÁCH 9. ročník

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 9 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR I VE SVĚTĚ - CHOV ZVÍŘAT NA EKOFARMÁCH 9. ročník Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 9 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR I VE SVĚTĚ - CHOV ZVÍŘAT NA EKOFARMÁCH 9. ročník DOPORUČENÝ ČAS K VYPRACOVÁNÍ: 45 60 minut INFORMACE K TÉMATU: EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Více

Listová hnojiva HYCOL

Listová hnojiva HYCOL Listová hnojiva HYCOL Produkty a přípravky HYCOL BIHOP-K + chmel, kukuřice, mák HYCOL-BMgS řepka, slunečnice, mák HYCOL-NPK zelenina, slunečnice d o ekologické prod ukce d o ekologické prod ukce d o ekologické

Více

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Výživa zvířat a její vliv na užitkovost u a zdraví zvířete ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Za podpory Ministerstva

Více

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Nutrienty v potravě Energetická bilance Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Energetická bilance energetický příjem ve formě chemické energie živin (sacharidů 4kcal/17kJ, tuků 9kcal/38kJ, bílkovin

Více

Evina středně raná pekařská kvalita elitní registrace ČR 2012, SR 2014

Evina středně raná pekařská kvalita elitní registrace ČR 2012, SR 2014 E KVALITA Evina středně raná pekařská kvalita elitní registrace ČR 2012, SR 2014 Královna kvality I nadále převyšuje ostatní y nejstabilnější prémiovou potravinářskou kvalitou E, nejen v registračních

Více

MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2009

MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2009 Krajský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2009 Myslivecká a veterinární legislativa, škody způsobené černou zvěří SBORNÍK REFERÁTŮ 13. listopadu 2009 zasedací místnost

Více

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE WWW.HOLUB-CONSULTING.DE Kukuřice jako monokultura způsobující ekologické problémy Jako například: půdní erozi díky velkým rozestupům mezi jednotlivými řadami a pozdnímu pokrytí půdy, boj proti plevelu

Více

Biomléko důležitá biokomodita

Biomléko důležitá biokomodita Biomléko důležitá biokomodita České ekologické zemědělství (EZ) pomalu, ale jistě začíná zkvalitňovat svoji produkci a přibývají i odbytově zaměřené projekty. Tak je to i s produkcí biomléka. Jedná se

Více

Zdravý životní styl předškolních dětí

Zdravý životní styl předškolních dětí Zdravý životní styl předškolních dětí Charakteristika předškolního věku dynamika vývoje a rozvoj dovedností ve všech oblastech, zejména v oblasti motorické, kognitivní, řečové a sociální rychlost růstu

Více

Kontrola, certifikace a značení biopotravin. Milan Berka

Kontrola, certifikace a značení biopotravin. Milan Berka Kontrola, certifikace a značení biopotravin Milan Berka Legislativa Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů Nařízení Komise (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví

Více

OBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich

Více

10. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 687 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 4.

10. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 687 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 4. 248 10. funkční období 248 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a

Více

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Pracovní verze NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014 o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Vláda nařizuje podle 3a odst. 4 a odst. 5 písm. f), 3i, 3l a 3m zákona č. 252/1997 Sb.,

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.9.2008 KOM (2008) 570 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv CS CS ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv 1. ÚVOD Podle

Více

dodržování zásad pro uchování zdraví (dnes synonymum pro dodržování čistoty)

dodržování zásad pro uchování zdraví (dnes synonymum pro dodržování čistoty) Otázka: Hygiena a toxikologie Předmět: Chemie Přidal(a): dan 1. Definice, základní poznatky HYGIENA = dodržování zásad pro uchování zdraví (dnes synonymum pro dodržování čistoty) vnějším znakem hygieny

Více

Aplikace zdravotních a výživových tvrzení na potravinách

Aplikace zdravotních a výživových tvrzení na potravinách Státní zemědělská a potravinářská inspekce Aplikace zdravotních a výživových tvrzení na potravinách Ing. Miriam Bellofattová Označování potravin Povinné údaje Výživová tvrzení Dobrovolné údaje Tvrzení

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin NÁVRH STANOVISKA

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin NÁVRH STANOVISKA EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 2014/0100(COD) 4.2.2015 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Více

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

CASA-FERA Puppy Štěně 3 KG 12,5 KG

CASA-FERA Puppy Štěně 3 KG 12,5 KG Puppy Štěně 12,5 KG CASA-FERA Puppy je přímo ušito na míru vysokým nárokům na živiny štěňat všech plemen: Malá plemena : od 4 do 21 týdnů Středně velká plemena: od 4 do 26 týdnů Velká plemena: od 4 do

Více

CHEMIE. Pracovní list č. 12 žákovská verze Téma: Závislost rychlosti kvašení na teplotě. Mgr. Lenka Horutová

CHEMIE. Pracovní list č. 12 žákovská verze Téma: Závislost rychlosti kvašení na teplotě. Mgr. Lenka Horutová www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 12 žákovská verze Téma: Závislost rychlosti kvašení na teplotě Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075

Více

Studentská vědecká konference 2015. Sekce: Technologie potravin I (přednášková) Ústav Konzervace potravin (324) 20. 11. 2015 Učebna B11, 9:00

Studentská vědecká konference 2015. Sekce: Technologie potravin I (přednášková) Ústav Konzervace potravin (324) 20. 11. 2015 Učebna B11, 9:00 Studentská vědecká konference 2015 Technologie potravin I (přednášková) Ústav Konzervace potravin (324) 20. 11. 2015 Učebna B11, 9:00 Sponzoři: Seznam sekcí a složení komisí ústav 324 Komise: Předseda:

Více

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída

Více

Výskyt mykotoxinů v obilovinách ze sklizně roku Ivana Polišenská Agrotest fyto, s.r.o. Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.

Výskyt mykotoxinů v obilovinách ze sklizně roku Ivana Polišenská Agrotest fyto, s.r.o. Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Výskyt mykotoxinů v obilovinách ze sklizně roku 2017 Ivana Polišenská Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Fuzáriové mykotoxiny situace ve sklizni 2017 Mykotoxiny o čem se mluví a co se chystá -

Více

BARIÉRY VSTUPU V ODVĚTVÍ PRODUKCE JABLEK V ČESKÉ REPUBLICE BARRIERS TO ENTRY IN THE CZECH APPLES PRODUCTION INDUSTRY.

BARIÉRY VSTUPU V ODVĚTVÍ PRODUKCE JABLEK V ČESKÉ REPUBLICE BARRIERS TO ENTRY IN THE CZECH APPLES PRODUCTION INDUSTRY. BARIÉRY VSTUPU V ODVĚTVÍ PRODUKCE JABLEK V ČESKÉ REPUBLICE BARRIERS TO ENTRY IN THE CZECH APPLES PRODUCTION INDUSTRY Dagmar Kudová Anotace: Příspěvek, který je součástí řešení výzkumného záměru PEF MZLU

Více

KLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ

KLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ KLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ Seed Germination and Vigor of Chosen Species of Spring Cereals in Relation to Yield in Organic Farming

Více

Význam meteorologických měření v systému integrovaného pěstování ovoce

Význam meteorologických měření v systému integrovaného pěstování ovoce Význam meteorologických měření v systému integrovaného pěstování ovoce Tomáš Litschmann Dne 29. března 2005 nabylo účinnosti nařízení vlády č.119/2005 Sb., které ve svém 14a ukládá pěstitelům žádajícím

Více

SBIÂRKA ZAÂ KONUÊ. RocÏnõÂk 2004 CÏ ESKAÂ REPUBLIKA. CÏ aâstka 17 RozeslaÂna dne 13. uâ nora 2004 Cena KcÏ 35,± OBSAH:

SBIÂRKA ZA KONUÊ. RocÏnõÂk 2004 CÏ ESKA REPUBLIKA. CÏ aâstka 17 RozeslaÂna dne 13. uâ nora 2004 Cena KcÏ 35,± OBSAH: RocÏnõÂk 2004 SBIÂRKA ZA KONUÊ CÏ ESKA REPUBLIKA CÏ aâstka 17 RozeslaÂna dne 13. uâ nora 2004 Cena KcÏ 35,± OBSAH: 54. Vyhla sï ka o potravinaâch urcïenyâch pro zvlaâsïtnõâ vyâzïivu a o zpuê sobu jejich

Více

Úvod do potravinářské legislativy. Označování potravin. Kamila Míková

Úvod do potravinářské legislativy. Označování potravin. Kamila Míková Úvod do potravinářské legislativy Označování potravin Kamila Míková Označování potravin Upravuje Zákon o potravinách č.110/97 Sb.a Vyhláška č. 113/2005 Sb. - Potraviny balené výrobcem - Potraviny balené

Více