OP FX Opportunities Podrobný prodejní prospekt standardního fondu včetně smluvních podmínek Vydání: prosinec 2006

Transkript

1 Podrobný prodejní prospekt standardního fondu včetně smluvních podmínek Vydání: prosinec 2006 Správcovská společnost: Oppenheim Kapitalanlagegesellschaft mbh Distributor fondu: Oppenheim Pramerica Fonds Trust GmbH

2

3 Obsah Podrobný prodejní prospekt standardního fondu včetně smluvních podmínek Vydání: prosinec 2006 Prodejní prospekt Základy 3 Správcovská společnost 3 Uschovatel 3 Fond 4 Ocenění 7 Vývoj hodnoty 7 Upozornění na rizika 8 Zvýšená volatilita 9 Profil typického investora 9 Podíly 9 Vydávání a zpětný odkup podílů 9 Burzy a trhy 10 Emisní a odkupní cena a náklady 10 Správní a jiné náklady 10 Podfondy 11 Podílové třídy 11 Pravidla pro stanovení a užití výnosů 11 Účetní období fondu 11 Systém výplat dividend 11 Zrušení a převod fondu 11 Stručné údaje o daňových předpisech 12 Outsourcing 15 Výroční a pololetní zprávy a auditor fondu 15 Výplaty podílníkům, distribuce zpráv a jiných informací 15 Další fondy obhospodařované společností 15 Poučení o právu kupujícího na zrušení smlouvy podle 126 zákona o kapitálových investičních společnostech (podomní obchody) 15 Všeobecné smluvní podmínky 17 Zvláštní smluvní podmínky 23 Příloha ke Zvláštním smluvním podmínkám standardního fondu: Seznam burz pro úřední obchodování a ostatních organizovaných trhů 26 Další informace pro investory v Rakousku 27 Seznam firem 28 1

4 Nákup a prodej investičních podílů probíhá na základě aktuálního prodejního prospektu a Všeobecných smluvních podmínek ve spojení se Zvláštními smluvními podmínkami. Není dovoleno poskytovat informace nebo vysvětlení odchylující se od prodejního prospektu. Každý nákup a prodej podílů na základě informací a vysvětlení, které nejsou obsaženy v prodejním prospektu, se provádí výhradně na riziko kupujícího. Tento prodejní prospekt je doplněn poslední výroční zprávou. Pokud byla poslední výroční zpráva vydána před více než osmi měsíci, bude nabyvateli poskytnuta i pololetní zpráva. Základem smluvního vztahu mezi kapitálovou investiční společností a investorem, jakož i předsmluvních vztahů je německé právo. Podle 23 odst. 2 Všeobecných smluvních podmínek se sjednává soudní příslušnost pro spory ze smluvního vztahu v sídle kapitálové investiční společnosti, pokud pro investora v tuzemsku neexistuje obecná soudní příslušnost. Podle 123 zákona o investičních společnostech se veškeré prodejní podklady sepisují v německém jazyce. Kapitálová investiční společnost povede nadále veškerou komunikaci se svými investory v německém jazyce. 2

5 PRODEJNÍ PROSPEKT Základy Fond je standardní fond ve smyslu zákona o investičních společnostech. Je obhospodařován společností Oppenheim Kapitalanlagegesellschaft mbh (dále jen zkráceně společnost ). Obhospodařování fondu spočívá především v tom, že finanční prostředky uložené investory u společnosti jsou s ohledem na zásadu rozložení rizik investovány do jednotlivých aktiv odděleně od majetku společnosti. Fond nepatří do konkurzní podstaty společnosti. V zákoně o investičních společnostech a ve smluvních podmínkách, které upravují právní vztah mezi investory a společností, je stanoveno, do jakých aktiv může společnost investovat finanční prostředky a jaká pravidla přitom musí dodržet. Smluvní podmínky se skládají ze všeobecné a zvláštní části ( Všeobecné smluvní podmínky a Zvláštní smluvní podmínky ). Použití smluvních podmínek pro fond a jejich změny podléhají zásadně schvalovací povinnosti Spolkového úřadu pro dohled nad finančními službami. Výjimku z tohoto pravidla tvoří pouze ustanovení ve Zvláštních smluvních podmínkách, jehož předmětem jsou odměny a úhrady nákladů, jež mohou být připsány fondu k tíži. U fondu je to 30 Zvláštních smluvních podmínek (podrobnosti o odměnách a úhradách nákladů viz kapitoly Emisní a odkupní ceny a náklady a Správní a jiné náklady ). Změny investičních zásad fondu vyžadují zásadně schválení dozorčí radou společnosti. Podrobný a zjednodušený prodejní prospekt, smluvní podmínky a dále aktuální výroční a pololetní zpráva jsou bezplatně k dispozici u společnosti Oppenheim Pramerica Fonds Trust GmbH a na internetových stránkách Další informace o investičních omezeních při řízení rizik tohoto fondu, metody řízení rizik a nejnovější vývoj rizik a výnosnosti nejdůležitějších kategorií aktiv jsou k dispozici v písemné formě u výše uvedené společnosti nebo u společnosti Oppenheim Pramerica Fonds Trust GmbH. Smluvní podmínky jsou zveřejněny v tomto prospektu (str. 19). Smluvní podmínky mohou být společností měněny. Plánované změny jsou oznamovány v elektronickém Spolkovém věstníku a na internetových stránkách Změny vstupují v platnost nejdříve tři měsíce po jejich oznámení. Spolkový úřad pro dohled nad finančními službami může stanovit dřívější okamžik vstoupení v platnost. Změny ustanovení o odměnách a úhradách nákladů vstupují v platnost nejdříve 13 měsíců po jejich oznámení. Změny dosavadních investičních zásad fondu vstupují v platnost nejdříve 13 měsíců po jejich oznámení a jsou přípustné pouze tehdy, když kapitálová investiční společnost investorům nabídla, že si mohou své podíly bezplatně vyměnit za podíly jiných fondů. V rámci smluvních podmínek může společnost uskutečňovanou investiční politiku fondu kdykoliv případně i zásadně změnit. O takové změně společnost informuje v nejbližší výroční, resp. pololetní zprávě. Správcovská společnost Fond je obhospodařován společností Oppenheim Kapitalanlagegesellschaft mbh se sídlem v Kolíně nad Rýnem založenou v roce Společnost je kapitálovou investiční společností ve smyslu zákona o investičních společnostech. Má právní formu společnosti s ručením omezeným (spol. s r.o.). Společnost Oppenheim Kapitalanlagegesellschaft mbh může od roku 1971 obhospodařovat fondy cenných papírů. Dále může společnost obhospodařovat fondy peněžního trhu (od září 1994), fondy podílů investičních fondů, smíšené fondy cenných papírů, pozemků a důchodového zabezpečení (od října 1998). Po přizpůsobení jejích stanov investičnímu zákonu může společnost od roku 2004 spravovat standardní fondy, smíšené fondy a zastřešující fondy s dalšími riziky. Bližší údaje o vedení společnosti, složení dozorčí rady a o okruhu společníků, dále o upsaném a splaceném kapitálu naleznete na konci prodejního prospektu. Informace o postupu při hlasování a politice hlasování společnosti najdete na domovské stránce společnosti Oppenheim Pramerica Fonds Trust GmbH ( Uschovatel Firma, právní forma, sídlo a hlavní předmět činnosti Zákon o investičních společnostech stanovuje oddělení obhospodařování od úschovy majetku fondu. Úschovou aktiv jednotlivých fondů, což jsou převážně cenné papíry a likvidní prostředky, pověřila společnost jiný peněžní ústav jako uschovatele. Uschovatel drží pro majitele podílů aktiva v úschově na vázaných účtech cenných papírů, resp. na vázaných účtech. Uschovatel je povinen zajistit zejména, aby emise a zpětný odkup podílů a výpočet hodnoty podílů odpovídaly ustanovením tohoto zákona a 3

6 smluvním podmínkám, aby byla protihodnota z obchodů prováděných na společný účet majitelů uložena během obvyklých lhůt a aby byly výnosy fondu vynakládány podle ustanovení tohoto zákona a smluvních podmínek. Uschovatel je kromě toho povinen prověřit, zda uložení prostředků na vázaných účtech jiného peněžního ústavu odpovídá zákonu a smluvním podmínkám. Pokud tomu tak je, je povinen udělit souhlas s uložením prostředků. Hodnotu fondu a hodnotu podílů vypočítává společnost za spolupůsobení uschovatele. Pro fond popsaný v tomto prospektu převzal funkci uschovatele bankovní dům Sal. Oppenheim jr. & Cie. Kommanditgesellschaft auf Aktien se sídlem v Kolíně nad Rýnem, Unter Sachsenhausen 4, PSČ Uschovatel je peněžní ústav podle německého práva. Jeho hlavní činností je přijímání vkladů a obchod s cennými papíry. Fond Označení, založení, podílové třídy, doba trvání Fond / ISIN DE000A0EAWJ5 byl založen dne 1. března 2006 na dobu neurčitou. Majitelé podílů se podílejí na příslušných aktivech fondu podle počtu svých podílů jako spoluvlastníci, resp. věřitelé podle poměrných částí. Podílové listy znějí na majitele a jsou do nich vtělena práva majitele vůči společnosti. Se všemi vydanými podíly jsou spojena táž práva. Podílové třídy nebyly ve fondu vytvořeny. Fond není podfondem zastřešujícího fondu. Investiční cíle, investiční zásady a investiční limity Investiční cíl Cílem investiční politiky je dosažení co nejvyššího přírůstku hodnoty v euro investováním na globálních devizových trzích při využití kolísání devizových kurzů volně směnitelných měn. Investiční zásady Společnost může pro fond nabývat aktiva, přípustná podle zákona o investičních společnostech a smluvních podmínkách. Společnost bude pro fond nabývat pouze taková aktiva, u nichž lze očekávat dosažení výnosu a (nebo) růstu. Deriváty je možné nabývat k investičním a zajišťovacím účelům. Podrobnosti o investičních nástrojích Pro fond mohou být nabývány následující cenné papíry: cenné papíry podle 47 zákona o investičních společnostech, obligace, směnitelné a opční obligace, akcie bez nominální hodnoty, podílové listy, indexové certifikáty, ostatní dluhové a jiné obchodovatelné cenné papíry, pokud se nejedná o nástroje peněžního trhu a deriváty, dále investiční podíly podle 50 zákona o investičních společnostech, deriváty podle 51 zákona o investičních společnostech a ostatní investiční nástroje podle 52 zákona o investičních společnostech tuzemských a zahraničních emitentů. Uplatnění práva úpisu, práva na výměnu dluhopisů a opčních práv je přípustné, avšak takto nabyté akcie musí být prodány během přiměřené lhůty. Společnost nabývá na účet fondu cenné papíry tuzemských a zahraničních emitentů, jestliže: 1. jsou přijaty k obchodování na oficiálním trhu na burze členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo jsou přijaty k obchodování na organizovaném trhu členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, 2. jsou přijaty k obchodování na oficiálním trhu na jedné z burz, uvedených v příloze ke Zvláštním smluvním podmínkám, nebo jsou zapojeny do jednoho z uznaných organizovaných trhů, uvedených v příloze ke Zvláštním smluvním podmínkám. Dále mohou být nabývány cenné papíry z nových emisí, jejichž emisní podmínky obsahují povinnost požádat o přijetí k obchodování na burze nebo na organizovaném trhu, uvedeném v bodě 1 nebo 2, pokud k přijetí dojde nejpozději před uplynutím jednoho roku po jejich vydání. Kromě toho mohou být nabývány cenné papíry ve formě akcií, které fondu připadají při zvyšování kapitálu z prostředků společnosti, nebo při výkonu práva úpisu, které patří fondu. Za cenné papíry se považují rovněž odběrová práva, pokud se cenné papíry, z nichž se odběrová práva odvozují, mohou nacházet v majetku fondu. Společnost může pro fond vlastnit zůstatky na bankovních účtech podle 49 zákona o investičních společnostech. Společnost může pro fond nabývat nástroje peněžního trhu podle 48 zákona o investičních společnostech. Nástroji peněžního trhu se rozumějí nástroje, které se obvykle obchodují na peněžním trhu, a úročené cenné papíry, které v okamžiku nabytí do fondu mají splatnost, resp. zbytkovou splatnost maximálně dvanáct měsíců. Pokud je jejich splatnost delší než dvanáct měsíců, musí být jejich úročení pravidelně, minimálně jedenkrát za dvanáct měsíců, upraveno podle podmínek trhu. Nástroje peněžního trhu mohou být do majetku fondu nabývány, jestliže jsou vydány: 1. státem, spolkovými fondy, spolkovou zemí, jiným členským státem Evropské unie nebo jiným smluvním státem Dohody o evropském hospodářském prostoru, 2. jiným tuzemským územním celkem nebo místní vládou nebo místním územním celkem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o evropském hospodářském prostoru, 3. Evropskou unií nebo státem, který je členem Organizace pro hospodářský rozvoj a spolupráci, 4. centrální bankou členského státu Evropské unie nebo smluvního státu Dohody o evropském hospodářském prostoru, Evropskou centrální bankou nebo Evropskou investiční bankou, 5. mezinárodní organizací, jejímž řádným členem je i Spolková republika Německo, 6. společností, jejíž cenné papíry jsou úředně obchodovány na tuzemské nebo zahraniční burze nebo organizovaném trhu, 7. finanční institucí se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném smluvním státě Dohody o evropském hospodářském prostoru nebo finanční institucí se sídlem ve třetím státě, jejíž ustanovení o dohledu podle Spolkového úřadu pro dohled nad finančními službami odpovídají ustanovením komunitárního práva, 8. společností, jejíž vlastní kapitál činí minimálně deset miliónů eur a který sestavuje výroční zprávu podle ustanovení Čtvrté směrnice 78/660/EHS Rady ze dne 25. července 1978 o výroční zprávě společností určitých právních forem, naposledy změněné směrnicí 2003/51/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. července 2003, 9. koncernem ve smyslu 18 zákona o akciových společnostech, pokud jiná společnost téhož koncernu, která splňuje podmínky podle bodů 6, 7 a 8, převzala záruku za úročení a splacení těchto nástrojů peněžního trhu, 10. jiným právním subjektem, jehož podnikatelská činnost je zaměřena na umisťování závazků prostřednictvím cenných papírů na trhu, pokud tento právní subjekt disponuje úvěrovými linkami peněžního ústavu k zajištění likvidity. 4

7 Pro všechny výše uvedené nástroje peněžního trhu musí být zajištěna dostatečná ochrana investic a investorů, např. formou hodnocení investičního stupně. Investičním stupněm se označuje hodnocení BBB, resp. Baa nebo vyšší v rámci hodnocení bonity ze strany ratingové agentury. Společnost může na účet fondu nabývat rovněž nástroje peněžního trhu, za jejichž úročení a splácení převzal záruku některý z emitentů uvedených v bodě 1 až 5 nebo 7 výše. Investiční limity pro cenné papíry a nástroje peněžního trhu Společnost může investovat do nástrojů peněžního trhu maximálně 100 % hodnoty majetku fondu. Společnost může investovat do cenných papírů a nástrojů peněžního trhu téhož emitenta (dlužníka) maximálně 10 % hodnoty majetku fondu. Přitom celková hodnota cenných papírů a nástrojů peněžního trhu těchto emitentů (dlužníků) nesmí překročit 40 % hodnoty majetku fondu. Kromě toho může být pouze 5 % hodnoty majetku fondu investováno do cenných papírů a nástrojů peněžního trhu téhož emitenta. Společnost může investovat do dluhopisů a dluhových certifikátů (Schuldscheindarlehen) zvláštních veřejných emitentů vždy maximálně 35 % hodnoty majetku fondu. Společnost může investovat do krytých dluhopisů maximálně 25 % hodnoty majetku fondu. Pokud je do krytých dluhopisů investováno více než 5 % hodnoty majetku fondu, nesmí celková hodnota krytých dluhopisů přesáhnout 80 % hodnoty majetku fondu. Společnost může pro fond investovat u téhož subjektu maximálně 20 % hodnoty majetku fondu do kombinace následujících aktiv: - cenné papíry a nástroje peněžního trhu vydané tímto subjektem, - prostředky na bankovních účtech u tohoto subjektu, - deriváty nabyté tímto subjektem, které nejsou přijaty k obchodování na burze nebo jiném organizovaném trhu. Jednotlivé dílčí horní limity zůstávají nedotčeny. Společnost může investovat do dluhopisů a dluhových certifikátů jednoho nebo několika emitentů více než 35 % majetku fondu: - Spolková republika Německo - Evropské společenství - Francie - Velká Británie - Japonsko - Spojené státy Bude-li využito této možnosti, musí cenné papíry popř. nástroje peněžního trhu pocházet přinejmenším z šesti různých emisí, přičemž v jedné emisi nesmí být drženo více než 30 % majetku fondu. Fond může rovněž celkově investovat do dluhopisů jednoho z uvedených emitentů. Cenné papíry vzaté do zástavy se započítávají do tohoto investičního limitu. Společnost může investovat do nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je týž subjekt nebo za něž převzal záruku týž subjekt, pouze maximálně 5 % hodnoty majetku fondu. Do těchto nástrojů peněžního trhu je možné investovat celkově maximálně 20 % hodnoty majetku fondu. Pokud činí vlastní kapitál společnosti méně než 25 miliónů nebo pokud společnost nesplňuje požadavky 48 zákona o investičních společnostech, je možno investovat do nástrojů peněžního trhu maximálně 2 % hodnoty majetku fondu. Společnost může celkově investovat pouze maximálně 10 % hodnoty fondu do - cenných papírů, které nebyly přijaty k obchodování na oficiálním trhu na burze nebo organizovaném trhu, - nástrojů peněžního trhu emitentů, kteří neodpovídají požadavkům 48 zákona o investičních společnostech, - akcií z nových emisí, jejichž plánované přijetí k obchodování se dosud neuskutečnilo, - dluhových certifikátů (Schuldscheindarlehen), které mohou být po nabytí do majetku fondu minimálně dvakrát postoupeny a byly vydány a) státem, spolkovými fondy, spolkovou zemí, jiným členským státem Evropské unie nebo jiným smluvním státem Dohody o evropském hospodářském prostoru, b) jiným tuzemským územním celkem nebo místní vládou nebo místním územním celkem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o evropském hospodářském prostoru, jejichž riziková váha podle článku 44 směrnice 2000/12/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu odpovídá nule, c) ostatními společnostmi nebo institucemi veřejného práva se sídlem v tuzemsku nebo v jiném členském státě Evropské unie nebo jiném smluvním státě Dohody o evropském hospodářském prostoru, d) společností, která vydala cenné papíry, které byly přijaty k obchodování na oficiálním trhu tuzemské nebo zahraniční burzy, e) jinými dlužníky, pokud některý subjekt uvedený v písm. a) až c) převzal záruku za splacení úroků a jistiny. Zůstatky na bankovních účtech Maximálně 100 % hodnoty majetku fondu může být drženo v prostředcích na bankovních účtech s maximální splatností dvanáct měsíců. Prostředky na bankovních účtech mohou být drženy na vázaných účtech finančních institucí se sídlem v členském státě Evropské unie nebo Dohody o evropském hospodářském prostoru. Podle ustanovení Zvláštních smluvních podmínek mohou být drženy rovněž na účtech finančních institucí se sídlem ve třetím státě. Společnost může držet pouze maximálně 20 % hodnoty majetku fondu v prostředcích na bankovních účtech u téhož peněžního ústavu. Přitom se započítávají částky, které společnost uhradila jako věřitel v repo obchodech. Investiční podíly Společnost může investovat maximálně 10 % hodnoty majetku fondu do podílů v jiných fondech, které se vztahují k cenným papírům podle 47 zákona o investičních společnostech, obligacím, směnitelným a opčním obligacím, akciím bez nominální hodnoty, podílovým listům, indexovým certifikátům, ostatním dluhovým a jiným obchodovatelným cenným papírům, pokud se nejedná o nástroje peněžního trhu nebo deriváty, dále investiční podíly podle 50 zákona o investičních společnostech, deriváty podle 51 zákona o investičních společnostech, nástroje peněžního trhu podle 48 zákona o investičních společnostech a ostatní investiční nástroje podle 52 zákona o investičních společnostech. Tyto jiné fondy mohou podle svých smluvních podmínek investovat maximálně 10 % do podílů jiných fondů. Mohou být nabývány podíly ve standardních a nestandardních tuzemských fondech, dále standardní investiční podíly EU a další zahraniční investiční podíly. Musí existovat možnost vrátit podíly každý den. 5

8 Do podílů téhož investičního fondu je možno investovat pouze maximálně 20 % hodnoty majetku fondu. Do nestandardních fondů je možno investovat celkově pouze maximálně 30 % hodnoty majetku fondu. Společnost nemůže na účet fondu nabývat více než 25 % podílů vydaných jiným fondem. Deriváty Společnost může s majetkem fondu provádět derivátové obchody za účelem zajištění, efektivního řízení portfolia a dosažení dodatečných výnosů. Tyto obchody slouží v rámci zajištění ke snížení celkového rizika fondu, avšak použitím derivátů se může také přinejmenším přechodně zvýšit riziko ztráty fondu a vzhledem k tomu se mohou snížit šance na výnos. Užitím derivátů může být potenciál tržního rizika fondu maximálně zdvojnásoben. Tržním rizikem se rozumí riziko, které vzniká vývojem tržních cen nepříznivým pro fond. Toto riziko může být vypočteno různým způsobem (jednoduchý nebo kvalifikovaný výpočet). Při výpočtu potenciálu tržního rizika pro nasazení derivátů může společnost kdykoliv změnit jednoduchý výpočet na kvalifikovaný podle 8 nařízení o derivátech. Ke změně na kvalifikovaný výpočet není třeba souhlas Spolkového úřadu pro dohled nad finančními službami, avšak společnost je povinna tuto změnu neprodleně oznámit Spolkovému úřadu pro dohled nad finančními službami a zveřejnit ji v nejbližší pololetní nebo výroční zprávě a na internetových stránkách Pokud společnost použije jednoduchý postup ve smyslu vyhlášky o derivátech, platí následující: Společnost může používat společně s těmito deriváty ve fondu výhradně následující základní formy derivátů nebo kombinace těchto derivátů nebo kombinace jiných aktiv, které mohou být pro fond nabývány: a) termínové kontrakty na cenné papíry, nástroje peněžního trhu, ostatní investiční nástroje, uznané finanční indexy, úrokové sazby, směnné kurzy a měny; b) opce nebo opční listy na cenné papíry, nástroje peněžního trhu, ostatní investiční nástroje, uznané finanční indexy, úrokové sazby, směnné kurzy nebo měny a termínové kontrakty podle písm. a), pokud mají následující vlastnosti: - realizace je možná během celé doby splatnosti nebo na konci doby splatnosti, a - hodnota opce je zlomkem nebo násobkem rozdílu mezi sjednanou cenou a tržní hodnotou sjednané ceny a rovná se nule, pokud je rozdíl záporný; c) úrokové swapy, měnové swapy nebo úrokové a měnové swapy; d) opce na swapy podle písm. c), pokud vykazují vlastnosti popsané v písm. b) (swapce - swaptions); e) swapy úrokového selhání (credit default swaps), pokud výhradně a zjevně slouží k zajištění úvěrového rizika přesně přiřaditelných aktiv z majetku fondu; f) termínové kontrakty, opce a opční listy na investiční podíly podle 50 zákona o investičních společnostech, dluhové certifikáty (Schuldscheindarlehen) podle 52 odst. 4 zákona o investičních společnostech a swapy úvěrového selhání (credit default swaps) na dluhové certifikáty (Schuldscheindarlehen) podle 52 odst. 4 zákona o investičních společnostech nesmějí být uzavírány. Výše uvedené finanční nástroje mohou být samostatnými aktivy nebo součástí aktiv. Pokud společnost použije kvalifikovaný výpočet ve smyslu vyhlášky o derivátech, platí následující: Rizika spojená s použitím derivátů jsou eliminována postupem pro řízení rizik, který umožňuje v kterémkoliv okamžiku kontrolovat a měřit riziko spojené s investiční pozicí a příslušný podíl na celkovém rizikovém profilu investičního portfolia. Potenciál tržního rizika příslušného fondu se může použitím derivátů maximálně zdvojnásobit. Společnost však může za použití vhodného systému řízení rizik investovat do jakýchkoliv derivátů odvozených z aktiv, které mohou být nabývány pro fond, nebo z uznávaných finančních indexů, úrokových sazeb, směnných kurzů nebo měn. Patří sem zejména opce, termínové finanční kontrakty a swapy, jakož i jejich kombinace. Při stanovení potenciálu tržního rizika pro nasazení derivátů společnost v současnosti používá kvalifikovaný výpočet ve smyslu vyhlášky o derivátech. Termínové kontrakty Společnost může na účet fondu uzavírat v rámci investičních zásad termínové kontrakty na cenné papíry a nástroje peněžního trhu, které může fond nabývat, a na uznané finanční indexy, úrokové sazby, směnné kurzy nebo měny. Termínové kontrakty jsou smlouvy zavazující obě smluvní strany koupit, resp. prodat v určitý okamžik (datum splatnosti) nebo během určitého období určité množství určitého pokladového aktiva za předem sjednanou cenu. U termínových kontraktů na cenné papíry, nástroje peněžního trhu a investiční podíly podle 50 zákona o investičních společnostech musí být podkladová aktiva v okamžiku uzavření obchodu v majetku fondu, pokud není předpokládáno vyrovnání v hotovosti. Pokud se předpokládá vyrovnání v hotovosti, musí být k dispozici dostatečné krytí ve formě zůstatku na bankovních účtech nebo likvidních finančních nástrojů. Opční obchody Společnost může na účet fondu kupovat nebo prodávat v rámci investičních zásad kupní a prodejní opce na cenné papíry a nástroje peněžního trhu a dále na uznané finanční indexy, úrokové sazby, směnné kurzy nebo měny a obchodovat s opčními listy. Opční obchody znamenají, že třetí osobě je za odměnu (opční prémii) poskytnuto právo během určitého období nebo na jeho konci požadovat za předem sjednanou cenu (základní cenu) dodávku nebo odběr aktiv nebo platbu rozdílové částky, nebo získat odpovídající opční práva. Opce nebo opční listy musí dovolovat výkon během celého období nebo na jeho konci. Kromě toho musí hodnota opce představovat v okamžiku realizace zlomek nebo násobek rozdílu mezi sjednanou cenou a tržní hodnotou sjednané ceny a rovnat se nule, jestliže je rozdíl záporný. Swapy Společnost může na účet fondu uzavírat v rámci investičních zásad úrokové swapy, měnové swapy nebo úrokové a měnové swapy. Swapy jsou směnné obchody, při nichž jsou podkladové peněžní toky nebo rizika vyměňována mezi smluvními partnery. Swapce (swaptions) Swapce jsou opce na swapy. Na účet fondu mohou být nabývány pouze takové swapce, které se skládají z výše uvedených opcí a swapů. Swapce je právo, nikoliv však povinnost vstoupit v určitý okamžik nebo během určité doby do swapu, jehož podmínky jsou přesně specifikovány. Jinak platí zásady uvedené v souvislosti s opčními obchody. Swapy úvěrového selhání (credit default swaps) Swapy úvěrového selhání jsou úvěrové deriváty, které umožňují převést objem předpokládaného úvěrového selhání na jinou osobu. Při převzetí rizika úvěrového selhání zaplatí prodávající svému smluvnímu partnerovi prémii. Společnost může nabývat 6

9 pouze jednoduché, standardizované swapy úvěrového selhání, které se používají k zajištění jednotlivých úvěrových rizik ve fondu. Výklady o swapech platí přiměřeně. Finanční nástroje vtělené do cenných papírů Společnost může získávat výše uvedené finanční instrumenty pouze tehdy, jestliže jsou vtěleny do cenných papírů. Přitom mohou být obchody, jejichž předmětem jsou finanční instrumenty, obsaženy v cenných papírech jen částečně (např. opční dluhopisy). Výše uvedená konstatování o příležitostech a rizicích platí pro takové sekuritizované finanční instrumenty přiměřeně, avšak tak, že riziko ztráty je u sekuritizovaných finančních instrumentů omezeno na hodnotu cenného papíru. Mimoburzovní derivátové obchody Společnost může provádět jak derivátové obchody, které nejsou přijaté k obchodování na burze nebo jiném organizovaném trhu, tak i mimoburzovní obchody. Derivátové obchody, které nejsou přijaty k obchodování na burze nebo na jiném organizovaném trhu, může společnost provádět pouze s vhodnými peněžními ústavy a institucemi poskytujícími finanční služby na základě standardizovaných rámcových smluv. U mimoburzovně obchodovaných derivátů je riziko platební neschopnosti kontrahenta omezeno na 5 % hodnoty majetku fondu. Pokud je smluvním partnerem peněžní ústav se sídlem v Evropské unii, Evropském hospodářském prostoru nebo třetím státě se srovnatelnou úrovní dohledu, může riziko platební neschopnosti kontrahenta činit až 10 % hodnoty majetku fondu. Mimoburzovně obchodované deriváty, které jsou uzavírány s centrálním zúčtovacím střediskem burzy nebo jiného organizovaného trhu jako smluvním partnerem, se nezapočítávají na investiční omezení, pokud deriváty podléhají dennímu oceňování tržními kurzy s denním vyrovnáváním marže. Půjčky cenných papírů Aktiva v majetku fondu mohou být za tržní cenu převedena na třetí osoby formou půjčky. Pokud jsou aktiva převedena na třetí osobu na neurčitou dobu, má společnost možnost okamžité výpovědi, přičemž musí být sjednáno, že na fond budou po ukončení doby půjčky převedena zpět aktiva téhož druhu, téže kvality a téhož množství. Předpokladem pro půjčku cenných papírů však je, že bude fondu před převodem cenných papírů poskytnuto dostatečné zajištění. Přitom je možno postoupit nebo zastavit finanční prostředky, resp. zastavit cenné papíry. Výnosy ze zajištění jsou k dispozici fondu. Příjemce půjčky je kromě toho povinen výnosy z půjčených cenných papírů zaplatit v den splatnosti uschovateli na účet fondu. Pokud jsou cenné papíry půjčeny na dobu určitou, musí být půjčka omezena na 15 % hodnoty majetku fondu. Všechny cenné papíry půjčené jednomu příjemci půjčky nesmějí přesáhnout 10 % hodnoty majetku fondu. Společnost nesmí poskytovat na účet fondu peněžní půjčky třetím osobám. Repo obchody s cennými papíry Společnost může uzavírat na účet fondu s peněžními ústavy a institucemi provádějícími finanční služby pouze repo obchody s cennými papíry s maximální dobou splatnosti 12 měsíců. Repo obchody smějí být prováděny pouze formou tzv. pravých repo obchodů. U repo obchodů přejímá věřitel povinnost převést zpět cenné papíry v určitou nebo dlužníkem určenou dobu. Přijímání úvěrů Přijímání krátkodobých úvěrů na společný účet investorů maximálně do výše 10 % majetku fondu je přípustné, pokud uschovatel souhlasí s přijetím úvěru a pokud jsou dodrženy obvyklé tržní podmínky. Ocenění Obecná pravidla oceňování majetku Aktiva obchodovaná na burze nebo organizovaném trhu Aktiva, která jsou kotována na oficiálním trhu burzy nebo obchodována na jiném organizovaném trhu, a práva úpisu pro fond se oceňují příslušnou kurzovní hodnotou, pokud není ve Zvláštních pravidlech oceňování uvedeno jinak. Aktiva neobchodovaná na burze nebo organizovaném trhu nebo aktiva bez obchodovatelného kurzu Aktiva, která nejsou kotována na oficiálním trhu burzy nebo obchodována na jiném organizovaném trhu nebo pro která neexistuje obchodovatelný kurz, jsou oceňována aktuální tržní hodnotou, která je přiměřená při pečlivém odhadu na základě vhodných oceňovacích systémů s ohledem na aktuální tržní situaci, pokud není ve Zvláštních pravidlech oceňování uvedeno jinak. Zvláštní pravidla pro jednotlivé druhy aktiv Nekotované dluhopisy a dluhové certifikáty (Schuldscheindarlehen) Pro oceňování dluhopisů, které nejsou kotovány na oficiálním trhu burzy nebo obchodovány na jiném organizovaném trhu (např. nekotované obligace, vkladové certifikáty a krátkodobé dluhopisy), a dluhových certifikátů se použijí ceny sjednané pro srovnatelné dluhopisy a dluhové certifikáty a případně kurzovní hodnoty obligací srovnatelných emitentů s odpovídající splatností a odpovídajícím úročením, v případě potřeby se srážkou k vyrovnání snížené obchodovatelnosti. Nástroje peněžního trhu Nástroje peněžního trhu jsou oceňovány aktuální tržní hodnotou. Opční práva a termínové kontrakty Opční práva a závazky z opčních práv v majetku fondu poskytnutých třetím osobám, které jsou kotovány na oficiálním trhu burzy nebo obchodovány na jiném organizovaném trhu, se oceňují příslušným naposledy zjištěným kurzem. Totéž platí pro pohledávky a závazky z termínových kontraktů uzavřených na účet fondu. Vklady provedené na účet fondu se započítávají do hodnoty fondu včetně oceňovacích zisků a ztrát zjištěných v burzovní den. Finanční prostředky na bankovních účtech, finanční prostředky na termínovaných účtech, investiční podíly a půjčky Finanční prostředky na bankovních účtech se zásadně oceňují jmenovitou hodnotou. Finanční prostředky na termínovaných účtech se oceňují výnosovým kurzem, pokud se jedná o vklady na viděnou, které jsou vyplaceny při výpovědi za výnosový kurz. Investiční podíly se oceňují odkupní cenou. Nároky na vrácení plynoucí z půjček cenných papírů se oceňují kurzovou hodnotou aktiv převedených jako půjčka. Aktiva denominovaná v cizí měně Aktiva denominovaná v cizí měně se přepočítávají v každý burzovní den na eura devizovým kurzem příslušné měny, jehož základem jsou ranní kurzy společnosti Reuters AG v 10:00 hodin. Vývoj hodnoty 7

10 (stav k ) Běžný rok 3,4 % 1 rok 3 roky p.a. 5 let p.a. 10 let p.a. Od založení p.a. Fond může nabývat i aktiva, která nejsou kotována na oficiálním trhu burzy nebo obchodována na jiném organizovaném trhu. Nabytí takových aktiv je spojeno s nebezpečím, že dojde k problémům zejména při dalším prodeji aktiv třetím osobám. Riziko platební neschopnosti kontrahenta Platební neschopnost emitenta nebo kontrahenta může způsobit fondu ztráty. Riziko platební neschopnosti kontrahenta označuje vliv zvláštního vývoje příslušného kontrahenta, který má vedle všeobecných tendencí kapitálových trhů vliv na kurz cenného papíru. Ani při pečlivém výběru cenných papírů nelze vyloučit ztráty vzniklé propadem majetku emitenta. Riziko platební neschopnosti kontrahenta zahrnuje riziko smluvní strany, spočívající v tom, že dojde k částečnému nebo úplnému výpadku vlastní pohledávky. To platí pro všechny smlouvy, které jsou uzavírány na účet fondu. Riziko vypořádání Zejména u investic do nekotovaných cenných papírů existuje riziko, že vypořádání nebude vypořádacím systémem provedeno očekávaným způsobem kvůli zpožděné nebo nesjednané platbě nebo dodávce. Výnosnost * v kalendářních letech v % (levý sloupec) - Kumulovaná výnosnost * čisté účetní hodnoty na konci jednotlivých měsíců, vztažená ke 100 (pravý sloupec) * Minulé výsledky nepředstavují záruku budoucí výkonnosti. Výnosnost se vypočítává podle pravidel zveřejněných Spolkovým svazem investičních společností (BVI). Údaje jsou uváděny v eurech. Aktuální údaje o výnosnosti jsou zveřejňovány ve výročních a pololetních zprávách a dále na internetových stránkách Upozornění na rizika Obecně Aktiva, do nichž společnost na účet fondu investuje, obsahují vedle možnosti zvýšení hodnoty také rizika. Tak mohou vzniknout ztráty tím, že tržní hodnota aktiv klesne oproti nabývací ceně. Prodá-li investor podíly fondu v okamžiku, kdy jsou kurzy aktiv v majetku fondu nižší než v okamžiku jejich nabytí, nevrátí se mu finanční prostředky investované do fondu v plné hodnotě. Ačkoliv každý fond usiluje o neustálý přírůstek hodnoty, nelze tento vývoj zaručit. Riziko investora je však omezeno investovanou částkou. Doplatková povinnost přesahující finanční prostředky vložené investorem neexistuje. Tržní riziko Vývoj kurzu nebo tržní hodnoty finančních produktů závisí především na vývoji kapitálových trhů, který je ovlivňován všeobecnou situací světového hospodářství a hospodářskými a politickými rámcovými podmínkami v jednotlivých zemích. Nepříznivý vývoj kurzu zvláště na burze může být ovlivněn i iracionálními faktory, jakými jsou nálady, názory a nepotvrzené zprávy. Risiko transferu Risiko transferu znamená, že zahraniční dlužník i přes svou platební schopnost vzhledem k chybějící převoditelnosti nebo možnosti převodu v zemi svého sídla nemůže provést platby vůbec nebo včas. Proto může dojít k neprovedení plateb, na něž má fond nárok, nebo mohou být uskutečněny v měně, která vzhledem k devizovým omezením není směnitelná. Riziko likvidity Měnové riziko Pokud jsou aktiva fondu investována v jiných měnách než měně fondu, obdrží fond výnosy, zpětné platby a další částky z takových investic v příslušných měnách. Pokud klesne hodnota těchto měn vůči měně fondu, snižuje se hodnota majetku fondu. Riziko ztráty S úschovou aktiv zvláště v zahraničí je spojeno riziko ztráty, které vyplývá z platební neschopnosti, porušení povinnosti při správě cizího majetku nebo protiprávního chování schovatele nebo jím pověřených schovatelů. Riziko koncentrace Další rizika mohou vzniknout tím, že se investice soustřeďují na určitá aktiva nebo určité trhy. Pak se fond stává velmi silně závislým na vývoji těchto aktiv nebo trhů. Riziko inflace Inflace obsahuje riziko znehodnocení všech aktiv. Právní a daňové riziko Právní a daňový režim fondu se může neočekávaným a neovlivnitelným způsobem změnit. Změna chybně stanoveného vyměřovacího základu za minulá účetní období (např. v důsledku externí daňové kontroly) může v případě opravy zásadně nevýhodné pro investora znamenat, že investor musí nést daňovou zátěž z této opravy za minulá účetní období, ačkoliv za takových podmínek v daném okamžiku do fondu neinvestoval. Naopak může pro investora nastat případ, že mu daňově výhodná oprava za aktuální a minulá účetní období, v nichž se podílel na fondu, nepřinese prospěch vrácením nebo prodejem podílů před provedením příslušné opravy. Kromě toho může oprava daňových údajů vést k tomu, že výnosy podléhající dani, resp. daňové výhody budou zdaněny v jiném než příslušném zdaňovacím období, což může mít na investora negativní dopad. Změna investiční politiky Změnou investiční politiky v rámci investičního spektra schváleného pro standardní fond se může riziko spojené s fondem obsahově změnit. Změny smluvních podmínek; zrušení nebo sloučení fondu 8

11 Společnost si ve smluvních podmínkách fondu OP FX Opportunities vyhrazuje právo měnit smluvní podmínky (k tomu viz rovněž kapitola Základy ). Smluvní podmínky jí dále umožňují fond zcela zrušit nebo jej sloučit s jiným, jí spravovaným fondem. Proto vzniká pro investory riziko, že nebude dodržena jimi plánovaná doba trvání investice. Riziko zastavení zpětného odkupu Investoři mohou od společnosti zásadně požadovat odkoupení svých podílů v den ocenění. V případě výskytu mimořádných okolností však společnost může dočasně zastavit zpětný odkup podílů a podíly odkoupit zpět později za aktuální cenu (podrobnosti k tomu viz kapitola Zastavení zpětného odkupu ). Tato cena může být nižší než cena před zastavením zpětného odkupu. Riziko klíčových osob Fond, jehož investiční výsledky jsou v určitém období velmi příznivé, vděčí za tento úspěch rovněž kvalifikaci odpovědných osob a správným rozhodnutím managementu. Personální složení managementu fondu se však může měnit. Nové odpovědné osoby mohou případně jednat s menším úspěchem. Riziko úrokových změn S investicí do pevně úročených cenných papírů je spojena možnost, že se úroveň tržních úroků, která existovala v době vydání cenných papírů, změní. Pokud tržní úroky oproti úrokům v době vydání stoupnou, pak zpravidla klesnou kurzy pevně úročených cenných papírů. Pokud naopak tržní úroky klesnou, stoupne kurz pevně úročených cenných papírů. Tento vývoj kurzů vede k tomu, že aktuální výnosy pevně úročených cenných papírů přibližně odpovídají aktuálním tržním úrokům. Toto kolísání kurzů má podle doby splatnosti pevně úročených cenných papírů velmi různou podobu. Pevně úročené cenné papíry s kratší dobou splatnosti podléhají menším kurzovním rizikům než pevně úročené cenné papíry s delší dobou splatnosti. Pevně úročené cenné papíry s kratší dobou splatnosti však zpravidla přinášejí i nižší výnosy než pevně úročené cenné papíry s delší dobou splatnosti. Nástroje peněžního trhu jsou vzhledem ke kratší době splatnosti většinou do dvanácti měsíců spojeny s nižšími kurzovními riziky. Rizika související s derivátovými obchody Nákup a prodej opcí a uzavírání termínových kontraktů nebo swapů je spojeno s následujícími riziky: - Změny kurzů podkladových aktiv mohou snížit hodnotu opčního práva nebo termínového kontraktu až k úplné ztrátě hodnoty. Změnou hodnoty aktiva, které je základem swapu, může fond rovněž utrpět škodu. - Případné uzavření nezbytného kompenzačního obchodu může být spojeno s náklady. - Pákovým efektem opcí může být ovlivněna hodnota majetku fondu silněji, než by tomu bylo při bezprostředním nabytí podkladových aktiv. - Nákup opcí v sobě skrývá riziko, že opce nebude provedena, protože se ceny podkladových aktiv nevyvíjejí podle očekávání, takže opční prémie zaplacená fondem propadne. Při prodeji opcí existuje nebezpečí, že fond bude povinen odebrat aktiva za vyšší než aktuální tržní cenu nebo dodat aktiva za nižší než aktuální tržní cenu. Tím fond utrpí ztrátu ve výši cenového rozdílu mínus přijatá opční prémie. - Rovněž u termínových kontraktů existuje riziko, že fond v důsledku nečekaného vývoje tržní ceny utrpí v okamžiku splatnosti ztráty. Rizika související s nabýváním investičních podílů Rizika investičních podílů, které jsou fondem nabývány, úzce souvisejí s riziky aktiv v majetku těchto fondů, resp. investičními strategiemi, které tyto fondy sledují. Uvedená rizika však mohou být snížena rozložením majetkových investic v rámci fondů, jejichž podíly byly nabyty, a rozložením rizik v rámci tohoto fondu. Protože manažeři cílových fondů jednají nezávisle na sobě, může rovněž dojít k tomu, že několik cílových fondů sleduje stejné či vzájemně si odporující investiční strategie. Tím mohou být existující rizika nahromaděna a eventuální příležitosti se mohou vzájemně eliminovat. Společnost zpravidla nemá možnost kontrolovat management cílového fondu. Jeho investiční rozhodnutí se nemusí nutně shodovat s předpoklady nebo očekáváními společnosti. Společnost často nemůže včas zjistit aktuální složení cílového fondu. Pokud složení neodpovídá jejím předpokladům nebo očekáváním, má případně možnost reagovat až se značným zpožděním tak, že podíly v cílovém fondu vrátí. Nelze poskytnout záruky, že cíle investiční politiky budou skutečně dosaženy. Zvýšená volatilita Fond vykazuje vzhledem ke svému složení zvýšené kolísání hodnoty, tzn. že ceny podílů mohou být během krátké doby vystaveny výraznému kolísání směrem nahoru i dolů. Profil typického investora Investice do fondu je vhodná pro investory, kteří již mají určité zkušenosti s finančními trhy. Investor musí být ochoten a schopen přijmout kolísání hodnoty podílů a případně počítat i se zřetelnou ztrátou kapitálu. Investor by si měl být vědom střednědobého investičního horizontu Podíly Práva investorů jsou při založení fondu spjata výhradně s hromadnými listinami. Tyto hromadné listiny jsou uschovány u sběrné banky cenných papírů. Nárok investora na vydání podílů v listinné podobě neexistuje. Nabytí podílů je možné pouze v případě hromadné úschovy. Podíly znějí na majitele a zaručují nároky majitele vůči společnosti. Vydávání a zpětný odkup podílů Vydávání podílů Počet vydaných podílů není zásadně omezen. Podíly je možné získat u společnosti, uschovatele nebo zprostředkujících třetích subjektů. Jsou vydány uschovatelem za emisní cenu, která odpovídá účetní hodnotě příslušného podílu včetně emisní přirážky. Společnost si vyhrazuje právo zastavit přechodně nebo zcela vydávání podílů. Zpětný odkup podílů Investoři mohou zásadně kdykoliv sami požadovat zpětný odkup podílů nezávisle na částce minimální investice. Příkaz k odkupu se podává uschovateli nebo společnosti. Společnost je povinna odkoupit podíly za platnou odkupní cenu, která odpovídá hodnotě podílu, případně včetně odkupního poplatku. 9

12 Při velkém počtu žádostí o zpětný odkup zůstává společnosti v zájmu všech podílníků vyhrazeno právo před odkupem podílů při zachování zájmů všech podílníků neprodleně prodat příslušná aktiva a teprve potom odkoupit podíly za platnou odkupní cenu. O velký počet žádostí o zpětný odkup ve výše uvedeném smyslu se jedná zpravidla tehdy, jestliže v den ocenění má být odkoupeno 10 % nebo víc vydaných podílů. Zúčtování při vydávání a zpětném odkupu podílů Zúčtování se provádí nejpozději v den výpočtu hodnoty následujícím po příchodu žádosti o zpětný odkup. Zastavení zpětného odkupu podílů Společnost může dočasně zastavit zpětný odkup podílů, pokud nastaly mimořádné okolnosti, které ospravedlňují toto zastavení s ohledem na zájmy investorů. Mimořádné okolnosti nastaly například tehdy, jestliže burza, na níž je obchodována podstatná část cenných papírů fondu, je mimořádně uzavřena nebo nelze ocenit podstatná aktiva. Společnost seznámí investory se zastavením a opětovným zahájení odkupu oznámením v elektronickém Spolkovém věstníku a na internetových stránkách fondu. Společnost může emisní příplatek poskytnout jako odměnu distributorům za distribuci. Odkupní poplatek Emisní cena odpovídá odkupní ceně. Odkupní poplatek se nevybírá. Zveřejnění emisních a odkupních cen Emisní a odkupní ceny jsou k dispozici v sídle společnosti a uschovatele. Ceny se pravidelně zveřejňují v dostatečně rozšířených denících a hospodářských novinách a dále na internetových stránkách (viz kapitola Vydávání a zpětný odkup podílů ). Náklady na vydávání a zpětný odkup podílů Vydávání a zpětný odkup podílů provádí společnost, popř. uschovatel bez výpočtu dodatečných nákladů za emisní cenu (hodnota podílu nebo hodnota podílu plus emisní příplatek), resp. odkupní cenu (hodnota podílu). Pokud budou podíly vráceny u třetích osob, mohou vzniknout náklady při zpětném odkupu podílů. Při prodeji podílů prostřednictvím třetích osob mohou být vypočteny i vyšší náklady než emisní cena. Burzy a trhy Nelze vyloučit, že jsou podíly obchodovány i na burze. Tržní cena, která je základem burzovních obchodů nebo obchodů na jiných trzích, není určována výhradně hodnotou aktiv, která vlastní fond, nýbrž i nabídkou a poptávkou. Proto se může tato tržní cena odchylovat od vypočtené ceny podílu. Emisní a odkupní cena a náklady Emisní a odkupní cena Emisní a odkupní cenu podílů vypočítává společnost za spolupráce uschovatele v každý den ocenění hodnoty aktiv v majetku fondu po odečtení závazků (dále jen účetní hodnota ). Vydělením účetní hodnoty počtem vydaných podílových listů se získá hodnota podílu. Dny ocenění podílů fondu jsou všechny burzovní dny. Ve státem stanovených svátcích v oblasti platnosti zákona o investičních společnostech, které jsou burzovními dny, a 24. a 31. prosince každého roku nemusí uschovatel a společnost provádět výpočet hodnoty. Výpočet ceny podílu se v současné době neprovádí na Nový rok, Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. máj, Nanebevstoupení Ježíše Krista, Svatodušní pondělí, Boží tělo, Den německé jednoty, Svátek všech svatých, Štědrý den, 1. a 2. svátek vánoční a Silvestr. Zastavení výpočtu emisní a odkupní ceny Společnost může dočasně zastavit výpočet emisní a odkupní ceny za týchž podmínek, za nichž se zastavuje zpětný odkup podílů. Tyto podmínky jsou blíže vysvětleny v kapitole Zastavení zpětného odkupu podílů. Emisní příplatek Při stanovení emisní ceny bude k účetní hodnotě každého podílu připočten emisní příplatek. Emisní příplatek činí maximálně 5,0 % (v současné době 3,0 %) účetní hodnoty každého podílu. Tento emisní příplatek může zvláště v případě krátké doby uložení snížit nebo dokonce zcela spotřebovat výnosnost. Emisní příplatek představuje v podstatě odměnu za distribuci podílů Správní a jiné náklady Ustanovení o odměnách a úhradách nákladů ve smluvních podmínkách, poskytovaných z majetku fondu společnosti, uschovateli a třetím osobám, nepodléhá schvalovací povinnosti Spolkového úřadu pro dohled nad finančními službami. Za obhospodařování majetku fondu obdrží společnost denní odměnu ve výši 1/365 maximálně z 1,5 % (v současné době 1,0 %) z hodnoty majetku fondu vypočtené předchozí bankovní den. Kromě toho obdrží společnost na konci kalendářního čtvrtletí k tomuto okamžiku stanovenou a vyúčtovanou odměnu závisející na vývoji hodnoty ve výši 20 % z vývoje hodnoty dosažené v kalendářním čtvrtletí v procentech, je-li překročena poslední maximální výše cen za podíl. Kromě toho obdrží společnost u úrokových swapů provizi maximálně 0,05 % (v současné době se neinkasuje) z nominálního objemu, jakož i 20 % z výnosů fondu dosažených z půjček cenných papírů. Uschovatel obdrží denní odměnu ve výši 1/365 maximálně z 0,10 % (v současné době 0,10 %) z hodnoty majetku fondu vypočtené předchozí bankovní den. Kromě odměn a úhrad nákladů, poskytovaných z majetku fondu společnosti, uschovateli a třetím osobám, jdou k tíži fondu následující výdaje: - náklady vzniklé v souvislosti se nabytím a prodejem aktiv; - obvyklé bankovní poplatky za úschovu, popř. včetně obvyklých bankovních nákladů na úschovu zahraničních cenných papírů v zahraničí; - náklady na vytištění a distribuci výročních a pololetních zpráv, příp. zpráv o likvidaci určených majitelům podílů; - náklady na zveřejnění výročních a pololetních zpráv a dále emisních a odkupních cen, resp. výplat dividend a zpráv o likvidaci; - náklady na audit fondu auditorem společnosti; - náklady na zveřejnění daňových základů a osvědčení, že daňové údaje byly vypočteny podle německého daňového práva; 10

13 - daně vzniklé v souvislosti s náklady na obhospodařování a úschovu; - náklady na uplatnění a prosazení právních nároků fondu. Ve výroční zprávě jsou zveřejňovány náklady vzniklé při obhospodařování majetku fondu během uplynulého období (bez nákladů na transakce), které jsou účtovány k tíži fondu a které se vykazují jako podíl na průměrném majetku fondu (TER = Total Expense Ratio, tj. ukazatel celkových nákladů). Tento podíl se skládá z odměny správcovské společnosti, odměny uschovatele a nákladů, které mohou být fondu dále připsány k tíži. Výjimku tvoří náklady, které fondu vzniknou při nabytí a prodeji aktiv. Společnost vyplácí zprostředkovatelům pravidelnou odměnu zvanou zprostředkovatelská provize, která slouží ke krytí nákladů zprostředkovatele vzniklých při péči o zákazníky. Výše těchto provizí se zpravidla stanovuje v závislosti na zprostředkovaném majetku fondu. Tyto provize jsou případně zcela nebo zčásti poskytovány i dalším zprostředkovatelům. Kapitálové investiční společnosti může v souvislosti s obchody na účet fondu vzniknout finanční prospěch (vyhledávání brokerů, finanční analýzy, systémy tržních a kurzovních informací), které se užívají při investičních rozhodnutích v zájmu investorů. Aby byla optimálně zachována zásada provádění obchodů za nejlepších podmínek i při měnových obchodech (s třetími osobami), provádí společnost forexové obchody prostřednictvím tzv. prvních makléřů. Náklady a výdaje, které společnosti v této souvislosti vzniknou, může tzv. první makléř zcela nebo zčásti uhradit. Zvláštnosti při nabývání investičních podílů Vedle odměny za obhospodařování fondu se vypočítává odměna správcovské společnosti za podíly v majetku fondu. Investoři fondu jsou povinni nést zprostředkovaně náklady na transakce, obvyklé bankovní poplatky za úschovu, náklady na vytištění a distribuci výročních a pololetních zpráv, příp. zpráv o likvidaci, náklady na zveřejnění emisních a odkupních cen, náklady na zveřejnění daňových základů, případně vzniklé daně, náklady na uplatnění a prosazení právních nároků fondu. Ve výroční a pololetní zprávě jsou zveřejněny emisní a odkupní poplatky, které jsou fondu vyúčtovány v souvislosti s nabytím a odkupem podílů v jiných fondech. Dále jsou zveřejňovány odměny, které byly fondu vyúčtovány tuzemskou nebo zahraniční kapitálovou investiční společností nebo společností, s níž je společnost Oppenheim Kapitalanlagegesellschaft mbh spojena účastí, jako odměna správcovské společnosti za podíly v majetku fondu. Podfondy Fond není podfondem zastřešující konstrukce. Podílové třídy Pro fond mohou být vytvořeny podílové třídy ve smyslu 16 odst. 2 Všeobecných smluvních podmínek. Vytvoření podílových tříd je možné kdykoliv a záleží na společnosti. V současné době neexistují žádné rozdílné podílové třídy. Pravidla pro stanovení a užití výnosů Společnost znovu investuje úroky, dividendy a jiné výnosy, které byly během účetního období připsány ve prospěch fondu a nebyly použity ke krytí nákladů při zohlednění příslušného přizpůsobení výnosů jakož i zisky z prodeje do majetku fondu. Postup vyrovnání výnosů Společnost používá pro fond tzv. řízení k vyrovnání výnosů. Obsahem tohoto řízení je, že poměrné výnosy vzniklé během účetního období, které musí nabyvatel podílu uhradit jako část emisní ceny a které prodávající obdrží z podílů jako část odkupní ceny, budou zúčtovány průběžně. Při výpočtu vyrovnání výnosů se zohledňují vzniklé výdaje. Postup vyrovnání výnosů slouží k vyrovnání výkyvů v poměru mezi výnosy a ostatními aktivy, které jsou způsobeny přírůstky netto prostředků nebo splácením netto prostředků na základě prodeje nebo odkupu podílů, neboť každý netto přírůstek likvidních prostředků by jinak znamenal snížení podílu výnosů na účetní hodnotě fondu a každé splácení by mělo za následek jeho zvýšení. Ve své podstatě vede postup vyrovnání výnosů k tomu, že výnos vykázaný ve výroční zprávě na každý podíl není ovlivněn počtem podílů v oběhu. Účetní období fondu Účetní období fondu končí 31. ledna. Systém výplat dividend U fondu se výnosy nevyplácejí, nýbrž jsou znovu investovány ve fondu. Zrušení a převod fondu Investoři nejsou oprávněni požadovat zrušení fondu. Společnost však může vypovědět obhospodařování fondu při dodržení výpovědní lhůty třinácti měsíců zveřejněním v elektronickém Spolkovém věstníku a dále ve výroční nebo pololetní zprávě. Dále zaniká právo společnosti obhospodařovat fond, pokud je zahájeno konkursní řízení na majetek společnosti nebo je pro nedostatek majetku zamítnut návrh na zahájení konkursu podle ustanovení 26. V takovém případě přechází právo dispozice s fondem na uschovatele, který provede likvidaci fondu a vyplatí likvidační zůstatek podílníkům. S povolením Spolkového úřadu pro dohled nad finančními službami může uschovatel od likvidace a výplaty upustit a převést obhospodařování na jinou kapitálovou investiční společnost podle dosavadních smluvních podmínek. Postup při zrušení fondu Pokud má být fond zrušen, je tato skutečnost zveřejněna v elektronickém Spolkovém věstníku a na internetových stránkách Vydávání podílů je okamžitě zastaveno. Výnos z prodeje aktiv fondu při odečtení nákladů, které je fond povinen uhradit, a nákladů vzniklých zrušením se rozdělí mezi podílníky, přičemž tito podílníci mají nárok na vyplacení likvidačního zůstatku ve výši svých podílů na majetku fondu. Uschovatel je oprávněn uložit nevyžádané likvidační zůstatky po uplynutí lhůty dvanácti měsíců u okresního soudu, který je pro 11

14 společnost příslušný. Na práva podílníků se použijí předpisy o úschově ze dne Společnost sestaví v den, kdy zaniká její povinnost obhospodařovat fond, zprávu o likvidaci fondu, která odpovídá požadavkům na výroční zprávu. Nejpozději tři měsíce po rozhodném dni zrušení fondu je zpráva o likvidaci zveřejněna v elektronickém Spolkovém věstníku na uvedené internetové adrese. Převod všech aktiv fondu Všechna aktiva fondu mohou být ke konci účetního období (rozhodný den převodu) převedena do jiného fondu. Ke konci účetního období jiného fondu je rovněž možné převést jeho aktiva do majetku tohoto fondu. Tento jiný fond musí splňovat následující podmínky: - Musí být rovněž obhospodařován společností. - Jeho investiční zásady a omezení se nesmějí výrazně odlišovat od investičních zásad a omezení fondu. - Odměny vyplácené kapitálové investiční společnosti a uschovateli a dále emisní příplatky a odkupní poplatky se nesmějí výrazně odlišovat od částek účtovaných fondem. Postup při převodu fondu V rozhodný den převodu se zúčtují všechna aktiva převádějícího a přebírajícího fondu, stanoví se převodní poměr a celý postup se nechá prověřit auditorem. Převodní poměr se vypočte podle poměru čistých účetních hodnot převádějícího a přebírajícího fondu v okamžiku převodu. Investor obdrží podíly v novém fondu v takovém počtu, který odpovídá hodnotě jeho podílů v převáděném fondu. Převod všech aktiv fondu do jiného fondu se může provést pouze se souhlasem Spolkového úřadu pro dohled nad finančními službami. Stručné údaje o daňových předpisech Výklady k daňovým předpisům platí pro investory, kteří mají v Německu neomezenou daňovou povinnost. Zahraničním investorům doporučujeme, aby se před nabytím podílů fondu popsaného v tomto prodejním prospektu spojili se svým daňovým poradcem a individuálně si zjistili možné daňové důsledky nabytí podílů v zemi svého bydliště (sídla). Fond je jako účelový majetek osvobozen od daně z příjmů právnických osob a živnostenské daně. Výnosy fondu jako příjmy z kapitálového majetku však u soukromých investorů podléhají dani z příjmů, pokud překročí společně s ostatními kapitálovými výnosy nezdanitelnou paušální částku včetně nezdanitelné paušální částky na dosažení, zajištění a udržení příjmů v roční výši 1.421,-, resp. od ,- (u samostatně žijících nebo odděleně zdaněných manželů), resp ,-, resp. od ,- (u společně zdaněných manželů). Pokud jsou podíly součástí podnikového majetku, jsou výnosy účetně vedeny jako podnikové příjmy. Daňové předpisy vyžadují ke stanovení zdanitelných výnosů, popř. výnosů podléhajících dani z kapitálových výnosů diferencované posouzení. Je nutno rozlišovat, zda jsou výnosy u investora evidovány v okamžiku výplaty, resp. kapitalizace výnosu. Podíly v soukromém majetku (daňoví tuzemci) Zisky z prodeje cenných papírů a zisky z termínovaných obchodů Zisky z prodeje cenných papírů a zisky z termínovaných obchodů, které byly dosaženy na úrovni fondů, nejsou investory zdaňovány ( 2 odst. 3 bod 1 zákona o investičních společnostech). Úroky a obdobné výnosy Úroky a obdobné výnosy zásadně podléhají zdanění. To platí nezávisle na tom, zda jsou výnosy vypláceny nebo kapitalizovány. Vyplácené nebo kapitalizované výnosy fondu podléhají částečně srážkové dani z úroků a solidárnímu příspěvku. Jedná se přitom pouze o zálohovou platbu na daň, která může být započtena na konečnou daňovou povinnost investora. Nezahrnuje však celou zdanitelnou výplatu, popř. veškeré investované výnosy, nýbrž pouze výnosy z úroků fondu a zisky z termínovaných obchodů. Srážkovou daní z úroků nejsou zatíženy tuzemské a zahraniční dividendy, zisky z prodeje z obchodů s cennými papíry, odběrovými právy k podílům v kapitálových společnostech, zisky z termínovaných obchodů a příjmy, u nichž nemá Spolková republika Německo podle Dohod o zamezení dvojího zdanění právo na zdanění. Podrobnosti o srážkové dani z úroků připadající na vyplácené nebo kapitalizované výnosy fondu je možné zjistit z výroční zprávy a z oznámení o vyměřovacích základech. Od odvodu srážkové daně z úroků je možné upustit, pokud je investorem daňový tuzemec a předloží žádost o osvobození od daně, pokud výnosové části, které jsou zatíženy srážkovou daní z úroků, nepřekročí částku 1.421,-, resp. od ,- u výměru pro jednotlivého plátce daně a 2.842,-, resp. od ,- u společného výměru pro manželský pár. Totéž platí i při předložení potvrzení o nevyměřování daně a u zahraničních investorů při doložení skutečnosti, že se jedná o daňového cizozemce. Pokud tuzemský investor uloží podíly dividendového nebo částečně růstového fondu na tuzemském účtu cenných papírů u společnosti nebo jiného peněžního ústavu (úschova), peněžní ústav, který vede účet cenných papírů, jako zprostředkovatel plateb upustí od odvodu srážkové daně z úroků, pokud mu bude před stanoveným termínem výplaty, resp. kapitalizace předložena žádost o osvobození od daně podle úředního vzoru nebo potvrzení o nevyměřování daně, které udělí finanční úřad na dobu tří let. V takovém případě bude investorovi připsána celá nezkrácená výplata. Pokud se jedná o růstový fond, odvede srážku úroků z kapitalizovaných výnosů fondu, které jsou zatíženy srážkovou daní z úroků, ve výši 30 % sama společnost. Emisní a odkupní cena se v takovém případě snižuje o srážkovou daň z úroků po uplynutí účetního období. Pokud se podíly nacházejí na účtu cenných papírů u tuzemského peněžního ústavu, bude investorovi, který svému peněžnímu ústavu vedoucímu účet cenných papírů předloží žádost o osvobození od daně nebo potvrzení o nevyměřování daně před uplynutím účetního období ukládajícího fondu, odvedená srážková daň z úroků připsána na jeho účet. Pokud nebude předložena žádost o osvobození od daně nebo potvrzení o nevyměřování daně nebo nebudou-li tyto dokumenty předloženy včas, obdrží investor v každém případě od banky vedoucí účet cenných papírů daňové osvědčení o odvedené srážkové dani z úroků a solidárním příspěvku. Investor pak má možnost započítat srážkovou daň z úroků v rámci svého přiznání k dani z příjmů na dlužnou daň. Totéž platí pro výnosy přesahující částku osvobozenou od daně. Pokud podíly dividendových fondů nebudou uloženy na účtu cenných papírů a tuzemskému peněžnímu ústavu budou předloženy výnosové listy (vlastní úschova), bude odvedena srážková daň z úroků ve výši 35 % a solidární příspěvek. Investor obdrží na požádání daňové osvědčení, aby mohl srážkovou daň z úroků a solidární příspěvek započítat u svého přiznání k dani z příjmu. U podílů růstových fondů, které budou uloženy ve 12

15 vlastní úschově, činí srážková daň z úroků 30 %. Náhrada srážkové daně z úroků jako u podílů uložených na účtu cenných papírů není možná. Investor musí naopak přiložením nezbytných dokladů požádat o započtení srážkové daně z úroků u svého přiznání k dani z příjmu. Tuzemské a zahraniční dividendy Tuzemské a zahraniční dividendy, které byly fondem vyplaceny nebo kapitalizovány, podléhají u investora daňové povinnosti pouze do výše jedné poloviny. Při výplatě nebo kapitalizaci je od tuzemských dividend odečtena daň z kapitálových výnosů ve výši 20 % a solidární příspěvek; majiteli podílů je okamžitě uhrazena daň z kapitálových výnosů v plné výši, pokud má podíly uschovány u společnosti nebo jiné tuzemské banky a pokud byla předložena žádost o nezdanitelnou částku nebo potvrzení o nevyměřování daně. V opačném případě může daň z kapitálových výnosů a solidární příspěvek započítat na svou daňovou povinnost. Záporné daňové výnosy Pokud jsou celkové daňové výnosy fondu záporné, je tato hodnota na úrovni fondu přenesena a může být na této úrovni započítána s budoucími kladnými daňovými výnosy příštích let. Přímé započtení záporných daňových výnosů investorovi není možné. Proto mají tyto negativní částky vliv na daň z příjmu investora až v tom zdaňovacím období (roce), v němž končí účetní období fondu, resp. v němž se vyplácejí dividendy za účetní období fondu, za nějž byl záporný daňový výnos na úrovni fondu započten. Dřívější uplatnění v rámci daně z příjmu investora není možné. Zisky z prodeje na úrovni investorů Pokud soukromý investor prodá investiční podíly fondu do jednoho roku po jejich nabytí (spekulační lhůta), podléhají zisky z prodeje zásadně dani jako příjmy ze soukromého prodeje. Při prodeji po uplynutí spekulační lhůty zisk soukromých investorů nepodléhá dani. Při výpočtu zisku z prodeje musí být pořizovací náklady sníženy o průběžný zisk v okamžiku prodeje, aby nedošlo k dvojímu zdanění průběžných zisků daní z příjmu (viz níže). Postup pro zdanění polovičních příjmů se na zisky z prodeje nepoužije. Pokud činí celkový zisk dosažený na základě soukromých prodejů méně než 512,- za kalendářní rok, nepodléhá dani (nezdanitelná částka). Pokud je tato částka překročena, podléhá veškerý zisk ze soukromých prodejů dani. Podíly v podnikovém majetku (daňoví tuzemci) Zisky z prodeje cenných papírů a zisky z termínovaných obchodů Zisky z prodeje cenných papírů a zisky z termínovaných obchodů jsou u investorů daňově zanedbatelné, pokud jsou kapitalizovány. Pokud jsou tyto zisky vypláceny, musí být na úrovni investorů zohledněny. Přitom jsou zisky z prodeje akcií zcela (u právnických osob) nebo z poloviny (u ostatních institucionálních investorů, např. podnikatelů) osvobozeny od daně. Zisky z dluhopisů a zisky z termínovaných obchodů naproti tomu podléhají dani v plné výši. Úroky a obdobné výnosy Úroky a obdobné výnosy zásadně podléhají zdanění. To platí nezávisle na tom, zda jsou výnosy vypláceny nebo kapitalizovány. Pokud se podíly nacházejí v podnikovém majetku, je možné upustit od srážky úroků a od úhrady daně z příjmu právnických osob nebo daně z kapitálových výnosů předložením žádosti o nezdanitelnou částku. Majitel podílů jinak obdrží daňové osvědčení o srážce úroků a započitatelné dani z kapitálových výnosů. Tuzemské a zahraniční dividendy Dividendy v tuzemských a zahraničních akciových společnostech, které jsou vypláceny nebo kapitalizovány z podílů v podnikovém majetku, jsou u kapitálových obchodních společností osvobozeny od daně. Osobní společnosti tyto výnosy stejně jako soukromí investoři zdaňují z jedné poloviny (postup pro zdanění polovičních příjmů). Záporné daňové výnosy Pokud jsou celkové daňové výnosy fondu záporné, je tato hodnota na úrovni fondu přenesena a může být na této úrovni započítána s budoucími kladnými daňovými výnosy příštích let. Přímé započtení záporných daňových výnosů investorovi není možné. Proto mají tyto negativní částky vliv na daň z příjmu investora až v tom zdaňovacím období (roce), v němž končí účetní období fondu, resp. v němž se vyplácejí dividendy za účetní období fondu, za nějž byl záporný daňový výnos na úrovni fondu započten. Dřívější uplatnění daně z příjmů právnických, resp. fyzických osob není možné. Zisky z prodeje na úrovni investorů Zisky z prodeje podílů v podnikovém majetku jsou pro společnosti osvobozeny od daně, pokud se jedná o dividendy a realizované a nerealizované zisky fondu z tuzemských a zahraničních akcií (tzv. akciový zisk). Zisky z prodeje akcií jsou osobními společnostmi z poloviny zdaněny. Společnost zveřejňuje tento tzv. akciový zisk v každý burzovní den jako procentní sazbu ceny podílu. Daňoví cizozemci Pokud má daňový cizozemec uschovány podíly růstového fondu na tuzemském účtu cenných papírů u kapitálové investiční společnosti nebo jiné banky (úschova), neodvede banka vedoucí účet cenných papírů srážkovou daň z úroků, pokud cizozemec předloží doklad o cizí státní příslušnosti. Jak dalece může zahraniční majitel uplatnit zápočet nebo úhradu daně z příjmu právnických osob, závisí na dohodě o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi státem, v němž se nachází sídlo majitele podílů, a Spolkovou republikou Německo. Pokud nebude bance vedoucí účet cenných papírů cizí státní příslušnost cizozemce známa, resp. včas doložena, je zahraniční majitel podílů nucen podat žádost o úhradu odvedené srážkové daně z úroků cestou řízení o úhradě podle 37, odst. 2 zákona o poplatcích a daních. Pro toto řízení je příslušný finanční úřad banky vedoucí účet cenných papírů, resp. kapitálové investiční společnosti. Pokud má zahraniční majitel podílů uschovány podíly růstového fondu na účtu cenných papírů u tuzemské banky, bude mu po doložení cizí státní příslušnosti uhrazena odvedená srážková daň z úroků ve výši 30 %. Pokud bude žádost o úhradu podána se zpožděním, může být podána žádost o úhradu podle 37, odst. 2 zákona o poplatcích a daních. Pokud zahraniční majitel podílů nemá podíly v úschově u tuzemské banky a nepředloží výnosové listy k proplacení u tuzemské banky, bude provedena srážka úroků ve výši 35 %. Pokud se jedná o podíly růstových fondů, které se nacházejí ve vlastní úschově, činí srážka úroků i zde 30 %. Cizozemec má v těchto případech možnost požádat o úhradu odvedené srážkové daně z úroků podle 37, odst. 2 zákona o poplatcích a daních u finančního úřadu banky, resp. kapitálové investiční společnosti. Jako doklad o připsaných výnosech obdrží majitel podílů na vlastní žádost daňové osvědčení, v němž jsou vykázány odvedené daně (daň z kapitálových zisků / srážková daň z úroků, daň z příjmu právnických osob). Solidární příspěvek 13

16 Z částky daně z kapitálových výnosů nebo srážkové daně z úroků odváděné při výplatě nebo kapitalizaci dividend se vybírá solidární příspěvek ve výši 5,5 %. Solidární příspěvek je započitatelný s daní z příjmu. Pokud nevznikne povinnost platby daně z kapitálových výnosů, resp. pokud je v případě kapitalizace daň z kapitálových výnosů vracena (např. při podání žádosti o osvobození od daně, potvrzení o nevyměřování daně nebo potvrzení daňového cizozemce), solidární příspěvek se neodvádí, resp. vybraný solidární příspěvek se v případě kapitalizace vrátí. Zahraniční srážková daň Ze zahraničních výnosů fondu je v zemi původu zčásti vybírána srážková daň. Společnost může odvést započitatelnou srážkovou daň na úrovni investora v případě výpočtu výnosů jako nákladů na dosažení, udržení a zajištění příjmů. V tomto případě není zahraniční srážková daň na úrovni investora ani započitatelná, ani odpočitatelná. Pokud si společnost nezvolí odpočet zahraniční srážkové daně na úrovni fondu, pak započitatelná zahraniční srážková daň je na žádost při výpočtu součtu příjmů odpočitatelná nebo započitatelná na část německé daně z příjmu fyzických, resp. právnických osob majitele podílů, která připadá na příslušné odpovídající zahraniční příjmy. Nezávislá zjištění, externí audit Vyměřovací základy, zjišťované na úrovni fondu, musí být vypočítávány nezávisle. Za tímto účelem musí investiční společnost odevzdat příslušnému finančnímu úřadu prohlášení o provedení výpočtu. Změny v prohlášení např. v důsledku externího auditu provedeného finanční správou ( 11 odst. 3 zákona o investičních společnostech) jsou účinné v účetním období, v němž se změna stala pravomocnou. Daňové započtení této změny na úrovni investorů se provede na konci tohoto účetního období. Zdanění průběžného zisku Od 1. ledna 2005 se opět zdaňují tzv. průběžné zisky. Průběžný zisk je částka, kterou investor obdrží v prodejní nebo odkupní ceně za přijaté nebo naběhlé úroky, které fondem nebyly vyplaceny nebo kapitalizovány, v důsledku čehož dosud nepodléhají u investora dani (srovnatelné s úroky počítanými ode dne splatnosti pevně úročených cenných papírů). Úroky a nároky na úroky získané fondem podléhají při odkupu nebo prodeji podílů daňovým tuzemcem dani z příjmu nebo dani z kapitálových výnosů. Daň z kapitálových výnosů uplatňovaná u průběžných zisků činí 30 % v případě cizí úschovy, resp. 35 % v případě vlastní úschovy (vždy plus solidární příspěvek z daně z kapitálových výnosů ve výši 5,5 %). Daň z příjmu fyzických osob je vybírána zálohově a musí být zapsána do přílohy KAP. Průběžný zisk zaplacený při nabytí podílů může být v následujícím roce odpočítán jako záporný příjem. Také při daňovém odpočtu je zohledňován jako položka snižující daň. Daňový odpočet se naproti tomu neprovádí v rámci žádosti o nezdanitelnou paušální částku nebo při předložení potvrzení o nevyměřování daně. Daňoví cizozemci zásadně nemají možnost daňového odpočtu. Průběžný zisk se vypočítává při každém výpočtu hodnoty podílu a denně zveřejňuje. Průběžné zisky, které je investor povinen zapsat do přílohy KAP přiznání k dani z příjmu, se vypočítají jako součin příslušného průběžného zisku na jeden podíl a počtu podílů uvedených ve vyúčtování prodeje nebo nákupu podílů. Průběžné zisky je rovněž možno pravidelně zjišťovat z vyúčtování a výkazu výnosů bank. Důsledky sloučení fondů V případě převodu veškerých aktiv fondu do jiného fondu podle 40 zákona o investičních společnostech nedochází na úrovni investorů ani zúčastněných fondů k odhalení skrytých rezerv, tzn. že tento proces nemá vliv na zdanění. Průhledné, částečně průhledné a neprůhledné zdanění Výše uvedené zdaňovací zásady (tzv. průhledné zdanění) platí pouze tehdy, pokud byly vyměřovací základy oznámeny ve smyslu 5 odst. 1 zákona o investičních společnostech (tzv. daňová oznamovací povinnost). Tato povinnost platí i tehdy, když fond nabyl podíly v jiném tuzemském nebo zahraničním fondu (cílové fondy ve smyslu 10 zákona o investičních společnostech), který dostál své daňové oznamovací povinnosti. Společnost zveřejní všechny vyměřovací základy, které jí jsou známy. Nezbytné zveřejnění však nemůže být zaručeno, pokud fond nabyl cílové fondy, které nesplnily svou daňovou oznamovací povinnost. V tomto případě budou zveřejněny výplaty dividend a průběžných zisků příslušného cílového fondu a 70 % zvýšené hodnoty za poslední kalendářní rok příslušného cílového fondu (minimálně však 6 % odkupní ceny) jako částka podléhající dani na úrovni fondu. Nařízení o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (směrnice EU) Dne 1. července 2005 vstoupilo v platnost nařízení o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb. Toto nařízení (směrnice /ES Rady ze dne 3. června 2003, Úřední věstník EU č. L 157 s. 38) má zajistit efektivní zdanění úrokových výnosů fyzických osob na území EU. S některými třetími státy (zejména se Švýcarskem, Lichtenštejnskem, Normanskými ostrovy, Monakem a Andorou) uzavřela EU dohodu, která v podstatě odpovídá zmíněnému nařízení. Podle tohoto nařízení nahlásí německá banka Spolkovému úřadu financí a ten pak zahraničnímu finančnímu úřadu v místě sídla fyzické osoby úrokové výnosy, které byly fyzické osobě se sídlem v evropském zahraničí nebo určitém třetím státě připsány k dobru německou bankou (jednající v tomto případě jako zprostředkovatel plateb). Podle tohoto nařízení nahlásí zahraniční banka německému finančnímu úřadu v místě sídla fyzické osoby úrokové výnosy, které byly fyzické osobě v Německu připsány k dobru zahraniční bankou v evropském zahraničí nebo určitém třetím státě. Alternativně vybírají některé zahraniční státy srážkovou daň, kterou je možno v Německu započítat. Konkrétně jsou tímto nařízením dotčeni soukromí investoři se sídlem v Evropské unii, resp. v příslušných třetích státech, kteří vedou účet a získávají úrokové výnosy v jiném členském státě EU. Lucembursko a Švýcarsko se mimo jiné zavázaly, že budou vybírat srážkovou daň ve výši 15 % (od 1. července 2008: 20 % a od 1. července 2011: 35 %) z úrokových výnosů. Investor obdrží v rámci daňové dokumentace potvrzení, které mu umožní provést v rámci jeho daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob zápočet odvedené srážkové daně. Alternativně má soukromý investor možnost nechat se osvobodit od srážkové daně, přičemž zahraniční bance odevzdá zmocnění k dobrovolnému zveřejnění úrokových výnosů, které bance umožní upustit od sražení daně a namísto toho nahlásit zákonem stanovenému finančnímu úřadu úrokové výnosy. Podle nařízení o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb musí společnost uvést za každý tuzemský a zahraniční fond, zda podléhá (in scope) nebo nepodléhá (out of scope) 14

17 předmětnému nařízení o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb. Pro toto posouzení obsahuje nařízení o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb dvě podstatná investiční omezení. Pokud se majetek fondu skládá maximálně z 15 % pohledávek ve smyslu nařízení o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, nemusí zprostředkovatelé plateb, které v podstatě užívají údaje nahlášené společností, zasílat hlášení Spolkovému úřadu financí. V opačném případě má překročení patnáctiprocentní hranice za následek ohlašovací povinnost zprostředkovatele plateb vůči Spolkovému úřadu financí týkající se výplaty obsaženého úrokového podílu. Při překročení čtyřicetiprocentní hranice musí být nahlášen úrokový podíl obsažený při zpětném odkupu nebo prodeji podílů fondu. Jedná-li se o růstový fond, musí být navíc v případě výplaty nahlášen Spolkovému finančnímu úřadu i obsažený úrokový podíl. Jedná-li se o růstový fond, provádí se hlášení důsledně pouze v případě zpětného odkupu nebo prodeje podílů fondu. Upozornění Daňové výklady vycházejí ze současné platné právní úpravy. Jsou zaměřeny na osoby neomezeně podléhající dani z příjmu fyzických osob a neomezeně podléhající dani z příjmu právnických osob. Nepřebíráme však záruku za to, že se daňové hodnocení změní vlivem legislativy, jurisdikce a rozhodnutí daňové správy. Outsourcing Společnost převedla následující úkoly zcela nebo zčásti na jiné firmy: - interní kontrola - ochrana dat - bezpečnost práce - compliance - výpočetní technika/it - lidské zdroje - rizikový management/controlling - podniková organizace Výroční a pololetní zprávy a auditor fondu Informační zdroje uvedené v tomto prodejním prospektu, např. prodejní prospekt, smluvní podmínky a dále výroční a pololetní zprávy jsou bezplatně k dispozici u výše uvedené společnosti a společnosti Oppenheim Pramerica Fonds Trust GmbH. Dále mohou být vyžádány u uschovatele. Tyto informace lze rovněž získat na internetových stránkách Auditem fondu a výroční zprávy byla pověřena auditorská společnost KPMG Deutsche Treuhand-Gesellschaft Aktiengesellschaft, auditorská společnost v Düsseldorfu. Výplaty podílníkům, distribuce zpráv a jiných informací Pověřením uschovatele je zajištěno, že podílníci obdrží výplaty a že budou zpět odkoupeny podíly. Informace pro investory uvedené v tomto prodejním prospektu je možné získat způsobem uvedeným na straně 3 (Základy). Tyto podklady jsou kromě toho k dispozici u uschovatele. Další fondy obhospodařované společností Kromě fondu uvedeného v tomto prospektu obhospodařuje společnost následující veřejné fondy: a) Standardní fondy Advisor Global OP, Albatros Aktien Europa OP, Albatros Aktien International OP, Albatros Fonds OP, Best Managers Concept I OP, CC-Aktien Europa OP, CC-Aktien Welt OP, Delbrück Bethmann Maffei Classic OP, Delbrück Bethmann Maffei International OP, Delbrück Bethmann Maffei Interrent OP, Fürst Fugger Wachstum OP, FVV Select I OP, FVV Select II OP, Global Selection OP, GR Dynamic OP, Inovesta Classic OP, Inovesta Opportunity OP, KSG Global Trends OP, NOAH-Mix OP, OP American Equities, OP Bond Active, OP Bond Euro Corporate, OP Bond Euro K, OP Bond Euro L, OP Bond Euro M, OP Bond Euro Plus, OP Bond Global Opportunities, OP Bond Spezial K, OP DAX-Werte, OP Dynamics, OP East Asia, OP Eastern Europe, OP EURO STOXX 50-Werte, OP European Mid & Small Caps, OP Extra Bond Euro, OP Extra Portfolio, OP Food, OP Global Securities, OP Japan, OP Moneymarket EURO, OP Nikkei 225-Werte, OP S&P 500-Werte, OP Select Global, OP Technology, OP Value European Equities, Oppenheim Aktien Strategie MultiManager, Oppenheim DA, Oppenheim Dynamic Europe Balance, Oppenheim Europe Aggregate, Oppenheim Global-Invest, Oppenheim Portfolio 1, Oppenheim Portfolio E, Oppenheim Priva-Rent E, Oppenheim Renten Strategie K, Oppenheim Rentenstrategie M, Oppenheim Spezial III, Oppenheim Strategiekonzept I, Oppenheim Strategiekonzept II, Santander Europäische Aktien OP, Santander Globale Aktien OP, Santander Mix OP, Santander Rent Global OP, Santander Rent OP, ST Interkapital OP, Stuttgarter Europa Balance OP, Stuttgarter Global Dynamic OP, Union PanAgora Europa Value OP b) Smíšené fondy advantage dynamisch OP, advantage konservativ OP, RPC 4 International OP, RPC 6 Branchen & Märkte OP, W & M Exklusiv OP, W & M Global OP c) Zastřešující fondy s dalšími riziky OP Hedge Multi Strategies, OP Hedge Multi Strategies Plus Společnost v současné době dále obhospodařuje přibližně 73 speciálních fondů. Poučení o právu kupujícího na zrušení smlouvy podle 126 zákona o kapitálových investičních společnostech (podomní obchody) 1. Pokud se kupující podílů na základě ústního jednání mimo trvalé obchodní prostory příslušného subjektu, který prodává podíly nebo zprostředkovává jejich prodej, rozhodl učinit projev vůle směřující ke koupi, je tímto projevem vůle vázán pouze tehdy, pokud jej vůči společnosti ve lhůtě dvou týdnů neodvolá; to platí i v případě, jestliže ten, kdo prodává podíly nebo zprostředkovává jejich prodej, nemá trvalé obchodní prostory. 2. K zachování lhůty stačí včasné podání odvolání. Lhůta začíná běžet, jakmile kupující obdrží prodejní prospekt. Pokud je sporné, zda a ve kterém okamžiku kupující obdržel prodejní prospekt, nese důkazní břemeno prodávající. 3. Právo na odvolání neexistuje, pokud prodávající prokáže, že a) kupující získal podíly v rámci výkonu své živnosti nebo 15

18 b) že kupujícího vyhledal za účelem jednání, které vedlo k prodeji podílů, na základě předchozí objednávky podle 55 odst. 1 živnostenského řádu. 4. Pokud došlo k odvolání a kupující již uhradil platby, je společnost povinna vyplatit kupujícímu popř. na základě vrácení získaných podílů uhrazené náklady, jakož i částku, která odpovídá hodnotě uhrazených podílů v den, kdy obdrží odvolání projevu vůle. 5. Práva na odvolání se nelze vzdát. 6. Ustanovení odstavců 1 až 5 platí analogicky pro prodej podílů investory. 16

19 VŠEOBECNÉ SMLUVNÍ PODMÍNKY k úpravě právních poměrů mezi investory a společností Oppenheim Kapitalanlagegesellschaft mbh (dále jen společnost ) pro standardní fondy založené společností, které platí pouze ve spojení se Zvláštními smluvními podmínkami pro příslušný fond. 1 Základní ustanovení 1. Společnost je kapitálovou investiční společností, která se řídí ustanoveními zákona o kapitálových investičních společnostech. 2. Společnost investuje peníze vlastním jménem na společný účet investorů podle zásady rozložení rizika do aktiv schválených podle zákona o kapitálových investičních společnostech odděleně od vlastního majetku ve formě fondu. O právech investorů, která z toho vyplývají, společnost vystaví listiny (podílové listy). 2 Uschovatel 1. Společnost ustanoví peněžní ústav jako uschovatele; uschovatel jedná nezávisle na společnosti a výhradně v zájmu majitelů podílů. 2. Uschovatel je povinen plnit úkoly podle zákona o kapitálových investičních společnostech a těchto smluvních podmínek. 3 Obhospodařování fondu 1. Společnost nabývá a obhospodařuje aktiva vlastním jménem na společný účet investorů s péčí řádného obchodníka. Společnost jedná při plnění svých úkolů nezávisle na uschovateli výhradně v zájmu investorů a integrity trhu. 2. Společnost je oprávněna z peněžních prostředků uložených investory nabývat aktiva, tato aktiva znovu prodávat a výnos investovat jiným způsobem; dále je zmocněna provádět veškeré ostatní právní úkony vyplývající z obhospodařování aktiv. 3. Společnost nemůže na společný účet investorů poskytovat peněžní půjčky ani uzavírat závazky z dohody o ručení nebo ze záruční smlouvy; dále nemůže prodávat aktiva podle 47, 48 a 50 zákona o kapitálových investičních společnostech, které v okamžiku uzavření obchodu nepatří do majetku fondu. 51 zákona o kapitálových investičních společnostech zůstává nedotčen. 4 Investiční zásady Společnost může nabývat do majetku fondu pouze taková aktiva, u nichž lze očekávat výnos a (nebo) růst. Společnost stanoví ve Zvláštních smluvních podmínkách, která aktiva mohou být nabývána do majetku fondu. 5 Cenné papíry Pokud nejsou ve Zvláštních mluvních podmínkách stanovena další omezení, společnost může s výhradou 52 zákona o investičních společnostech nabývat cenné papíry, pokud a) jsou přijaty k obchodování na oficiláním trhu burzy členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo jsou přijaty k obchodování na organizovaném trhu členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, b) jsou přijaty k obchodování na ofiiálním trhu burz uvedených v příloze nebo přijaty k obchodování na organizovaných trzích uvedených v příloze, c) o jejich přijetí k obchodování na oficiálním trhu jedné z uvedených burz nebo přijetí k obchodování na jednom z uvedených organizovaných trhů podle emisních podmínek je třeba požádat a k přijetí dojde do jednoho roku po jejich emisi, d) jsou akciemi, které náležejí fondu při navýšení kapitálu z finančních prostředků společnosti, e) byly nabyty při výkonu práva úpisu. 6 Nástroje peněžního trhu 1. Pokud Zvláštní smluvní podmínky nestanovují další omezení, může společnost s výhradou 52 zákona o investičních společnostech nabývat pro fond nástroje, které se obvykle obchodují na peněžním trhu, a úročené cenné papíry, které mají v okamžiku nabytí do majetku fondu zbytkovou splatnost maximálně dvanáct měsíců nebo jejichž úročení je podle emisních podmínek během celé doby splatnosti pravidelně, minimálně však jedenkrát za dvanáct měsíců přizpůsobováno tržním podmínkám (nástroje peněžního trhu). Nástroje peněžního trhu mohou být do majetku fondu nabývány, jestliže jsou vydány a) státem, spolkovými fondy, spolkovou zemí, jiným členským státem Evropské unie nebo jiným smluvním státem Dohody o evropském hospodářském prostoru, b) jiným tuzemským územním celkem nebo místní vládou nebo místním územním celkem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o evropském hospodářském prostoru, c) Evropskou unií nebo státem, který je členem Organizace pro hospodářský rozvoj a spolupráci, d) centrální bankou členského státu Evropské unie nebo smluvního státu Dohody o evropském hospodářském 17

20 prostoru, Evropskou centrální bankou nebo Evropskou investiční bankou, e) mezinárodní organizací, jejímž řádným členem je i Spolková republika Německo, f) podnikem, jehož cenné papíry jsou úředně obchodovány na tuzemské nebo zahraniční burze nebo organizovaném trhu, g) finanční institucí se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném smluvním státě Dohody o evropském hospodářském prostoru nebo finanční institucí se sídlem ve třetím státě, jejíž ustanovení o dohledu podle Spolkového úřadu pro dohled nad finančními službami (Spolkový úřad pro dohled) odpovídají ustanovením komunitárního práva, h) společností, jejíž vlastní kapitál činí minimálně deset miliónů eur a který sestavuje výroční zprávu podle ustanovení Čtvrté směrnice 78/660/EHS Rady ze dne 25. července 1978 o výroční zprávě společností určitých právních forem, naposledy změněné směrnicí 2003/51/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2003, i) koncernem ve smyslu 18 zákona o akciových společnostech, pokud jiná společnost téhož koncernu, která splňuje podmínky písm. f), g) nebo h), převzala záruku za úročení a splacení těchto nástrojů peněžního trhu, j) jiným právním subjektem, jehož podnikatelská činnost je zaměřena na umisťování závazků prostřednictvím cenných papírů na trhu, pokud tento právní subjekt disponuje úvěrovými linkami peněžního ústavu k zajištění likvidity a emise nebo emitent těchto nástrojů podléhají ustanovení o ochraně investic a investorů. 2. Dále může společnost nabývat na účet fondu rovněž nástroje peněžního trhu, za jejichž úročení a splacení převzal záruku emitent uvedený v odstavci 1 písm. a) až e) nebo g). 7 Prostředky na bankovních účtech Společnost může držet na účet fondu prostředky na bankovních účtech, jejichž splatnost činí maximálně dvanáct měsíců. Prostředky vedené na vázaných účtech mohou být drženy u finančních institucí se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném smluvním státě Dohody o evropském hospodářském prostoru; prostředky mohou být rovněž drženy u finančních institucí se sídlem ve třetím státě, jejichž ustanovení o dohledu podle Spolkového úřadu pro dohled nad finančními službami (Spolkový úřad pro dohled) odpovídají ustanovením komunitárního práva. Pokud není ve Zvláštních smluvních podmínkách uvedeno jinak, mohou být prostředky na bankovních účtech denominovány také v cizí měně. 8 Investiční podíly 1. Pokud není ve Zvláštních smluvních podmínkách uvedeno jinak, může společnost nabývat na účet fondu podíly ve standardních zahraničních fondech a zahraniční investiční podíly Evropské unie ve smyslu zákona o investičních společnostech. Podíly v jiných tuzemských fondech a zahraniční investiční podíly, které nejsou investičními podíly Evropské unie, a podíly v investičních akciových společnostech s proměnlivým kapitálem mohou být nabývány, jestliže a) jsou povoleny podle předpisů, které je podřizují účinnému veřejnému dohledu na ochranu investorů a existuje dostatečná záruka pro uspokojivou spolupráci mezi úřady, b) úroveň ochrany investorů odpovídá úrovni ochrany investorů ve standardním tuzemském fondu ve smyslu zákona o investičních společnostech a zvláště předpisy pro oddělenou úschovu aktiv, přijímání úvěrů, poskytování úvěrů a fiktivní prodej cenných papírů a nástrojů peněžního trhu odpovídají požadavkům směrnice 85/611/EHS, c) je obchodní činnost předmětem výročních a pololetních zpráv, které umožňují vytvořit si úsudek o majetku a závazcích, výnosech a transakcích ve sledovaném období, d) jsou podíly nabízeny veřejnosti bez omezení jejich počtu a investoři mají právo na zpětný odkup podílů. 2. Podíly v tuzemských fondech a investičních akciových společnostech s proměnlivým kapitálem, investiční podíly Evropské unie a zahraniční investiční podíly může společnost nabývat pouze tehdy, když podle smluvních podmínek nebo stanov kapitálové investiční společnosti, investiční akciové společnosti nebo zahraniční investiční společnosti může být investováno celkem maximálně 10 % hodnoty jejího majetku do podílů jiné kapitálové investiční společnosti, investiční akciové společnosti nebo zahraniční investiční společnosti ve smyslu 50 zákona o investičních společnostech. 9 Deriváty Společnost určí ve Zvláštních smluvních podmínkách, zda a v jakém rozsahu a za jakým účelem mohou být prováděny obchody s deriváty na účet fondu. Při použití derivátů musí společnost dodržovat právní nařízení o řízení a určování rizik ve fondech vydané podle 51 odst. 3 zákona o investičních společnostech (Nařízení o derivátech V). 10 Ostatní investiční nástroje Společnost může celkově investovat pouze maximálně 10 % hodnoty majetku fondu do a) cenných papírů, které nebyly přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy nebo na organizovaném trhu, b) nástrojů peněžního trhu emitentů, kteří neodpovídají požadavkům 48 zákona o investičních společnostech, c) akcií, které neodpovídají požadavkům 47 odst. 1 bod 3 a 4 zákona o investičních společnostech, 18