Univerzita Karlova v Praze. Právnická fakulta. Oto Ryneš DAŇOVÉ ASPEKTY HOLDINGOVÝCH SPOLEČNOSTÍ NĚMECKA A NIZOZEMÍ VE VZTAHU K ČR.
|
|
- Ludvík Vaněk
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Oto Ryneš DAŇOVÉ ASPEKTY HOLDINGOVÝCH SPOLEČNOSTÍ NĚMECKA A NIZOZEMÍ VE VZTAHU K ČR Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: JUDr. Petr Novotný, Ph.D. Katedra: finančního práva a finanční vědy Datum vypracování práce: 26. března 2012
2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci na téma Daňové aspekty holdingových společností Německa a Nizozemí ve vztahu k ČR vypracoval samostatně za použití zdrojů a literatury v ní uvedených. Předkládanou diplomovou práci jsem neužil k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze, dne 26. března 2012 Oto Ryneš
3 Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu mé diplomové práce JUDr. Petrovi Novotnému, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při zpracování této práce.
4 OBSAH 1. ÚVOD Filozofické východisko HOLDINGOVÁ STRUKTURA Druhy holdingových společností Německé společnosti Nizozemské společnosti Transparentní společnosti Druhy koncernů (s ohledem na aktivity v České republice) Organizační složka a stálá provozovna Dceřiná společnost Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Komanditní společnost Jiné alternativy Joint-venture Special purpose vehicle DAŇOVÉ ASPEKTY Zdanění v České republice Zdanění holdingových společností Smlouvy o zamezení dvojího zdanění a legislativa EU Dividendy (čl. 10) Úroky (čl. 11) Licenční poplatky (čl. 12) Kapitálové zisky (čl. 13/ čl. 14)...44
5 Zdanění v národním režimu Německo Nizozemí Zdanění vlastníků holdingových společností SROVNÁNÍ VYBRANÝCH HOLDINGOVÝCH STRUKTUR Americká softwarová společnost Individuální investor s biofarmami Investiční fond s minoritními podíly ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SUMMARY ABSTRAKT...66
6 1. ÚVOD Současný právní svět se stal natolik provázaným a spletitým, že pouhá znalost jednotlivých národních předpisů již nestačí. Aby si člověk mohl utvořit komplexnější obrázek, musí porozumět jak globálním jevům v obecné rovině, tak jednotlivým konkrétním vztahům na přeshraniční úrovni. Toto platí rovněž pro svět finančnictví a zejména pak pro oblast daňového plánování. Smysl této práce spočívá primárně v důkladné analýze systému zdanění holdingových společností založených podle nizozemského nebo německého práva, a to ve vztahu k ziskům plynoucím z České republiky. Zisky v tomto případě zahrnují zejména dividendy, kapitálové zisky, úroky a licenční poplatky. Důraz se klade na jednotlivé možnosti strukturace celého holdingu a neopomíjí se ani zdanění vlastníků holdingové společnosti. Jedná se zásadně o daň z příjmů právnických osob. Částečně se v relevantních kontextech zmiňují daně související nebo navazující na podnikání právnické osoby, např. živnostenská daň nebo tzv. transakční daně převodní daně, daň z vkladů do kapitálu, atd. Téma nepřímých daní u daňového plánování příliš nerozhoduje, a rovněž se tak nachází až za hranicí této práce. Cíl práce se neomezuje na pouhý popis stávající situace, ale směřuje též k hlubšímu pochopení jednotlivých institutů daňového práva, k jejich komparaci a celkově k tvořivé interpretaci souvisejících jevů. Z tohoto pohledu stojí například za zmínku problematika transparentních společností. Diplomová práce je rozdělena na tři hlavní části, a to na část týkající se holdingové struktury jako takové, část zaměřující se na proces zdanění jednotlivých příjmů holdingových společností a část, která se zabývá příklady používaných holdingových struktur a jejich 1
7 systémem zdanění. První dvě části obsahují teoretická východiska, přičemž pečlivě analyzují jednotlivé daňové aspekty. Třetí část se odvíjí od tvořivého přístupu k některým možným způsobům, jak lze celý holding optimálně zkonstruovat. První část se věnuje základním pojmům holdingová společnost a holding (koncern). V tomto smyslu dopodrobna rozebírá jednak druhy holdingových společností, jež lze podle nizozemského nebo německého práva založit, a jednak možnosti strukturace holdingu ve vztahu k České republice. Druhá část tvoří jádro této diplomové práce a analyzuje celkový proces zdaňování zisků, který spadá pod působnost (i) jednotlivých národních režimů (zákony České republiky v. zákony Německa, Nizozemí), (ii) relevantních smluv o zamezení dvojího zdanění a (iii) legislativy a judikatury Evropské unie. Z hlediska daňového plánování hraje klíčovou roli konečné daňové zatížení vlastníka holdingové společnosti, jehož optimalizace se zmiňuje v závěru této části. Třetí část obsahuje výběr několika daňových struktur, jež využívají německé nebo nizozemské holdingové režimy ve vztahu k České republice. Na jejich příkladech lze doložit funkčnost a efektivnost systémů zdanění podle první a druhé části. Jak při výběru metod, tak při samotném psaní práce se snažím tuto práci směřovat na základě intuice, s lehkostí a elegancí, nežli předložit pouhý logicky uspořádaný, svázaný a rigidní deskriptivní výčet. Věřím v duši své práce a doufám, že předkládám nikoliv pouhou popisnou práci, ale propracovanou vědeckou práci s tvůrčím nádechem a s přidanou hodnotou. 1.1 Filozofické východisko Rád bych na tomto místě zmínil základní filozofickou tezi ohledně daní, ze které vycházím. Jsem naprosto přesvědčen, že je správné platit daně a přispívat tak na řízení státu, 2
8 budování potřebných infrastruktur i na věci obecné solidarity. Výše, způsob i druhy výdajů a příjmů státního rozpočtu se mají ustanovit vůlí společnosti na základě společenského konsensu týkajícího se celospolečenských potřeb, hodnot, národního směřování, apod. Činí se tak zejména skrze volené zástupce lidu, kteří si mají zodpovědně uvědomovat tíhu tohoto břemene. Otázku diskrepancí mezi společenským konsensem a projevenou vůlí ponechám stranou; ostatně tento základ se standardně překrývá s ideou demokratického a právního státu. U daní z příjmů jsem pak konkrétněji inspirován myšlenkou, že příjem daňových subjektů by se měl pokud možno zdanit ve státě, ve kterém byl vytvořen. Jestliže pak jednotlivé mezinárodní právní instrumenty přiznávají z důvodu efektivnosti danit určité příjmy v jiných státech, stát by měl dbát na to, aby v celku získal stejný objem peněžních prostředků, který by vybral, pokud by veškeré příjmy realizované na jeho území byly zároveň i zde zdaněny. V opačném případě stát i jeho rezidenti tratí. Stát se svým daňovým systémem jednak vymezuje oproti ostatním zemím, ale zároveň si do jisté míry svazuje ruce, neboť zvolený systém zdanění stát následně de lege lata zavazuje. Stát tak poskytuje určité rigidní mantinely pro osoby, které spadají pod daňovou působnost tohoto státu, tj. daňoví poplatníci. Daňoví poplatníci obvykle nemají jinou možnost než respektovat zmiňovaný společenský konsens, který pravidla vytváří. Odejít do zahraničí se v dnešní době sice relativně nabízí, ale stát by již ze své podstaty neměl nikoho jakýmkoliv způsobem tlačit k odchodu ze země. Dle mého názoru by se právě z tohoto důvodu měla tato pravidla nastavovat přiměřeně, v rozumných mezích a s ohledem na situaci v okolních státech, aby nedocházelo k významným diskriminačním odchylkám. Z časového hlediska má pak velký význam právní jistota, která patří mezi nejzákladnější pilíře práva jako takového. Právní jistota v oblasti daní spočívá v legitimním očekávání daňových poplatníků, že jejich celkové daňové 3
9 zatížení nebude výrazně kolísat v závislosti na libovůli zákonodárce. U některých států se novelizují daňové předpisy běžně i několikrát za rok, daňové sazby se mohou napřesrok změnit i dvojnásobně, ale i celé jednotlivé systémy zdanění se každoročně modifikují. Toto se z mého pohledu týká i České republiky, což považuji za největší slabinu tuzemského daňového práva za posledních 20 let. Pokud se daňový poplatník nechce smířit s daněmi v domácím státě, může svobodně odejít do jiné jurisdikce. Evropská unie v tomto směru vystupuje zvlášť vstřícně, a to zejména skrze benevolentní politiku svobodného usazování. Osoby by však nemělo k opuštění země donutit diskriminační zdanění. Pokud to však společenský konsens vyžaduje, dokáži si i zde představit výjimky (např. vysoké zdanění výroby cigaret ve státě, který si přeje potlačovat kouření). V každém případě, pokud se osoba usadí v jiném státě, není právního ani jiného problému v uplatňování tamějších daňových zákonů. Existuje zde tzv. ekonomické opodstatnění. Problém však nastává, pokud se odchod do zahraničí tváří právně jako odchod (např. založení společnosti v cizím státě), ale faktická činnost nadále probíhá v tuzemsku (např. výroba). Domnívám se, že ve všech takovýchto případech dochází k jednání in fraudem legis. U holdingů dochází vždy k vnitřním peněžním tokům, které se ocitají na pomezí ekonomického opodstatnění a splnění rigidních formálních norem (např. transfer pricing). Nadnárodní holdingy se tak často mohou pohybovat na hranicí práva. Zastávám myšlenku, že splnění formálních zákonných předpisů samo o sobě nikdy nestačí, a že ekonomické opodstatnění tvoří vždy nedílnou součást. Nepochybuje-li se však o ekonomickém opodstatnění, holding má mít následně možnost volně se pohybovat v dostupném právním rámci. V takových situacích by se mělo předpokládat, že jedná in bona fides, než že se pokouší vyhýbat daňovému zatížení ač tak bezpochyby obvykle mnohdy činí za účelem maximalizace zisku. 4
10 2. HOLDINGOVÁ STRUKTURA Většina podnikatelů má zpravidla zájem zorganizovat svoje podnikání tak, aby co nejefektivněji dosahovalo co nejvyššího zisku. Existuje řada způsobů, jak tohoto cíle dosáhnout zvolení správných produktů, dobré načasování vstupu na trh, marketing, financování, řízení firmy, apod. Tyto záležitosti řeší vesměs člověk s ekonomickým vzděláním, ale jen málokdy se obejde bez porady s právníkem. Právník, jakožto osoba znalá právního rámce, zde přidává hodnotu v podobě rad, jak co nejlépe podnikat secundum et praeter legem, popř. jak následně co nejlépe zmírnit dopady jednání podnikatele contra legem nebo in fraudem legis. Tato hodnota se projevuje o to markantněji, čím větší objem obratu podnikatel generuje. Z tohoto lze vyvodit, že standardní právník drží ochrannou ruku nad podnikatelem. Dobrý právník však rovněž pomáhá vytvářet nová řešení, která sama o sobě vedou k větší efektivitě a potažmo k většímu zisku z podnikání. Mezi takováto řešení nepochybně patří daňové plánování, s kterým úzce souvisí strukturace společností v jedné skupině. Strukturace společností má často daňové důvody, ale v dnešním světě se též hojně využívá výhod jiných právních režimů pro existenci specifických institutů (např. trust v systémech angloamerického práva), pro rozdílnou míru konkrétních omezení v národních legislativách (např. pracovněprávní limity) nebo pro případnou možnost ochrany investice, vymahatelnost práva, utajení vlastnictví, apod. Pro tuto práci má význam především strukturace společností z daňového hlediska. Skupina provázaných obchodních společností tvoří tzv. holding nebo koncern. V čele této skupiny pak stojí holdingová společnost. U holdingu vlastní holdingová společnost pouze podíly v dceřiných společnostech a sama o sobě nevyvíjí jiné aktivity, kdežto mateřská společnost u koncernu sama o sobě zpravidla ještě podniká, popř. vyvíjí jinou činnost. Pojem holding lze v zásadě subsumovat pod pojem koncern, nikoliv však naopak. Jelikož české právo nezná pojem 5
11 holding, interpretuje se standardně skrze pojem koncern, jejž užívá české obchodní právo. Pro účely této práce se pak pojmy koncern a holding často překrývají. Koncern se často nepřesně zaměňuje s pojmem konglomerát, který má však význam spíše ekonomický jedná se o jednotné řízení dvou nebo více společností podnikajících v různých odvětvích. Finančním konglomerátem se pak označují takové skupiny, které spadají pod definici 4 zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o finančních konglomerátech). Ve finančním prostředí se lze ještě setkat s pojmem konsorcium, které označuje sdružení osob společně podnikajících bez vytvoření právnické osoby, nicméně české soukromé právo takový termín neužívá. Jinou záležitost tvoří zdanění skupiny jako celku v České republice např. možnost zdaňování skupiny spojených osob v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ). V některých státech Evropské unie lze pak v rámci skupiny zdaňovat veškeré příjmy jednotlivých společností tvořících koncern - ideální pro uplatňování ztrát z některých dceřiných společností vůči ziskům z jiných společností. Celkově se takto snižuje daňový základ a skupina jako celek zdaní po uplatnění ztrát menší zisk. Z právního hlediska má v tomto kontextu dále velký význam pojem podnik. Rozlišuje se definice podniku podle českého práva a definice podle práva Evropské unie. Český zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obchodní zákoník ) definuje v 5 podnik jako soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Podnikem se 6
12 rozumí věc hromadná. Právo EU však chápe podnik ( undertaking ) dynamičtěji a přisuzuje mu i právní subjektivitu, např.: českým právem upravený podnik ne zcela odpovídá pojmu undertaking používanému Nařízením. Zatímco podle Nařízení je undertaking, tedy podnik, subjektem práv, dle české úpravy v 5 ObchZ. je podnik, tj. soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání, považován za předmět práv. 1 Podnik tedy může podle unijního práva obsahově odpovídat holdingu, a to zejména při aplikaci norem soutěžního práva. Pro daňové účely si však vystačíme se skupinou společností označovaných jako holding nebo koncern. V první řadě se zabývám jednotlivými druhy holdingových společností, které lze založit podle německých a holandských právních předpisů. Nechybí analýza výhod a nevýhod jednotlivých společností a srovnání s českými protějšky. V druhé řadě se zaměřuji na strukturaci celého holdingu s ohledem na aktivity v České republice a zvažuji výhody a nevýhody jednotlivých struktur. 2.1.Druhy holdingových společností Holdingovou společností se rozumí společnost, která vlastní jiné společnosti. Tato práce se zabývá společnostmi založenými podle německého nebo nizozemského práva. Vždy se má na mysli právnická osoba. Ne každá právnická osoba však může zakládat či vlastnit jiné společnosti. Toto se liší podle jednotlivých právních řádů. Nicméně, krom nejrůznějších forem družstev a sdružení, se nejvíce nabízí obchodní společnosti, a to buď osobní nebo kapitálové. Nejčastější holdingovou společnost představuje obdoba české společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, tzn. zejména kapitálové společnosti. 1 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ČR, Oznámení o konceptu spojení soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže, část II.1.2., odst. 11, (Nařízením se rozumí Nařízení Rady č. 139/2004 o kontrole spojování podniků), online ze 14. února 2012, 7
13 Obecně se v této sekci pokouším udělat zevrubný přehled nejrůznějších právnických osob, které mohou tvořit holdingovou strukturu. Jde minimálně o možnost držet určitý podíl v jiné společnosti, popř. vlastnit akcie. To v zásadě může kdokoliv, kdo má právní subjektivitu a není v tomto směru omezen. Z toho tedy vyplývá, že například sdružení nikdy nic nevlastní, neboť majetek vždy patří jednotlivým subjektům, které sdružení zformovali. Osobní společnosti se nemusí jako holdingové společnosti vždy úplně hodit, neboť hrozí riziko ručení za závazky; na druhou stranu je lze využít v daňovém plánování koncernu jako transparentní entity. V každém případě předkládám přehled možností právních forem se základními daňovými aspekty. Hlouběji budu zdanění vysvětlovat pouze u kapitálových společností v části 3 této práce, přičemž část 4 zaměřím na konkrétní příklady holdingových struktur z hlediska daňového plánování. O holdingovou společnost se zpravidla jedná, pokud vlastní dostatečně velký podíl v dceřiné společnosti. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění často spojují tento podíl s výší 25% jmění (někdy stačí přímá i nepřímá hlasovací práva o stejné výši). Evropské právo vychází dnes z podílu 10% na základním kapitálu nejméně po dobu 12 měsíců (od roku 2009). České daňové právo vychází z evropské legislativy, ale vymezuje výčet subjektů, které lze považovat za české mateřské nebo dceřiné společnosti jen akciová společnost, společnost s ručením omezeným a družstvo ( 19, odst. 3, písm. b), c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů - dále jen Zákon o daních zpříjmů ). Daňové rozlišení nelze však zaměňovat s koncernovým právem spadajícím pod právo obchodní Německé společnosti Německý zákonodárce rozlišuje právní formy společností na osobní a kapitálové. Mezi osobní společnosti řadí: (i) veřejnou obchodní společnost ( Offene Handelsgesellschaft 8
14 OHG), (ii) komanditní společnost ( Kommanditgesellschaft KG), (iii) sdružení ( Gesellschaft bürgerlichen Rechts GbR), (iv) společný podnik ( Gemeinschaftsunternehmen aneb joint venture) a (v) tichou společnost ( Stille Gesellschaft ). Tyto společnosti se podle německého daňového práva považují za transparentní viz níže. Mezi kapitálové společnosti pak patří: (i) akciová společnost ( Aktiengesellschaft AG), (ii) společnost s ručením omezeným ( Gesellschaft mit beschränkter Haftung GmbH), (iii) komanditní společnost na akcie ( Kommanditgesellschaft auf Aktien KGaA), (iv) evropská akciová společnost ( Societas Europaea SE), (v) družstvo ( Genossenschaft ) a (vi) sdružení podnikatelů ( Unternehmergesellschaft UG). 2 Mezi další modifikované formy, z nichž se mnohé nacházejí na pomezí osobních a kapitálových společností, lze zařadit též GmbH & Co. KG, Limited & Co. KG, AG & Co. KG, apod. Svá specifika mají svobodná povolání, např. Partnerschaftgesellschaft; oblast pojišťovnictví, např. Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit; evropské právo nabízí možnost evropského hospodářského sdružení ( Europäische wirtschaftliche Interessenvereinigung EWIV ), apod. Budu se věnovat jednotlivým typům společností, které lze využít ke konstrukci holdingu. Nebudu zabíhat do přílišné hloubky, neboť takovéto záležitosti zajímá spíše obchodní právo, ale pokusím se vybrat pouze ty typy, které splňují kritéria pro předmět této práce, tj. že společnost musí mít charakter holdingové společnosti (zejména možnost vlastnit dceřiné společnosti) a pokud možno náležet do výčtu subjektů, jejichž práva upravují smlouvy o zamezení dvojího zdanění, popř. evropská legislativa. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku ze dne 19. prosince 1980, publikovanou formou vyhlášky č. 18/1984 Sb., ze dne 9. prosince 1983 (dále jen smlouva 2 NOVOTNY P. Daňovy systém SRN, prf.cuni.cz, 2011, online z 28. listopadu 2011, 9
15 o zamezení dvojího zdanění s Německem nebo smlouva s Německem ) se na základě čl. 1 vztahuje na všechny osoby, které mají bydliště či sídlo v jednom nebo v obou smluvních státech. Vynecháme-li fyzické osoby, tak z čl. 4 uvedené smlouvy vyvodíme, že osobou mající sídlo v Německu se rozumí osoba, která je podrobena zdanění podle tamějšího práva z důvodu místa vedení nebo jiného podobného kritéria. Rozhoduje též místo skutečného vedení. V oblasti této bilaterální smlouvy se tedy nevyžaduje speciální právní forma společnosti. Poněkud restriktivněji se jeví evropská směrnice č. 90/435/EHS, ze dne 23. července 2990, o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (dále jen Směrnice o zdanění mateřských a dceřiných společností ), která se dle čl. 2, odst. 1, písm. a) vztahuje pouze na společnosti mající některou z forem uvedených v příloze k této směrnici. Mezi společnosti německého práva dle této přílohy patří: Aktiengesellschaft, Kommanditgesellschaft auf Aktien, Gesellschaft mit beschränkter Haftung, Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit, Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften, Betriebe gewerblicher Art von juristischen Personen des öffentlichen Rechts a jiné společnosti založené podle německého práva, které podléhají německé korporační dani. Německý zákon o dani z příjmu právnických osob, Körperschaftsteuergesetz ze dne 31. srpna 1976, ve znění pozdějších předpisů (dále jen KStG ), vyjmenovává spektrum těchto osob. Evropská směrnice č. 2003/49/ES, o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států, ve znění pozdějších předpisů (dále jen směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků ) se pak vztahuje pouze na Aktiengesellschaft, Kommanditgesellschaft auf Aktien, Gesellschaft mit beschränkter Haftung a bergrechtliche Gewerkschaft. 10
16 Z hlediska obchodního práva má působnost jednak obchodní zákoník Handelsgesetzbuch ze dne 10. května 1897, ve znění pozdějších předpisů (dále jen HGB ) a subsidiárně německý občanský zákoník Bürgerliches Gesetzbuch ze dne 18. června 1896, ve znění pozdějších předpisů (dále jen BGB ). Pod HGB spadá veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, tiché společenství. Speciální zákony má akciová společnost, Aktiengesetz ze dne 6. září 1965, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Aktiengesetz ), společnost s ručením omezeným včetně varianty sdružení podnikatelů, Gesetz betreffend die Gesellschaften mit beschränkter Haftung ze dne 20. dubna 1892, ve znění pozdějších předpisů (dále jen GmbHG ) a družstva, Gesetz betreffend die Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschafte ze dne 1. května 1889, ve znění pozdějších předpisů (dále jen GenG ). Zvláštní zákon existuje i pro Societas Europaea. Komanditní společnost na akcie, GmbH & Co. KG a AG & Co. KG upravuje z části HGB a z části Aktiengesetz/GmbHG. Pomineme-li otázku společností, nabízí se ještě varianta tzv. svěřenectví Treuhand. Jedná se o obdobu trustů, které se hojně využívají v anglosaském právu. Treuhand se obvykle zakládá smlouvou a spočívá v přenesení aktiv jedné osoby (Treugeber) do dispozice jiné osoby (Treunehmer), která tak obhospodařuje vymezený majetek v rámci práv a povinností vymezených smlouvou. Trusty mají poněkud posunutý význam a zakládají se mnohdy i implicitně constructive trust nebo resulting trust. V trustech vždy figurují tři osoby: (i) settlor zakládá trust, (ii) trustee má trust na starosti a (iii) beneficiary v jeho prospěch je trust ustanoven (často se kryje se zakladatelem trustu). Právo trustů má dlouholetou tradici a velmi složitou judikaturu. Pojem Treuhand odpovídá nejvíce pojmu express trust, který se zakládá výslovně. Výhoda v anglosaském právu spočívá, že věcná práva zůstávají při majiteli a nejedná se tak o pouhou obligaci. V kontinentálním právu se však v tomto směru obvykle 11
17 pohybujeme na hranici mezi obligací a věcným právem. Majetek sekvestrovaný od majetku původního majitele se nazývá svěřenectví a má v kontinentálním právu povahu právnické osoby (oproti trustu). Holdingové společnosti mohou sekvestrací části majetku využít k daňovému zvýhodnění. Lze si také představit variantu, kdy by předmětem svěřenectví byla celá holdingová struktura často se využívá v bohatých rodinách za účelem zjednodušení dědického řízení a pro co nejmenší daňové dopady. Zvláštní část by si zasloužili jednotlivé druhy investičních společností, které shromažďují peněžní prostředky od investorů a investují je do jiných společností. Jedná se mnohdy svým způsobem také o holding, který ale vesměs podléhá velmi speciální úpravě z důvodu ochrany drobných investorů. Např. Real Estate Investment Fund (REIT), v České republice speciální fond nemovitostí dle 53 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, v pozdějším znění (dále jen zákon o kolektivním investování ), má v Německu podobu Immobilien- Aktiengesellschaft mit börsennotierten Anteilen a v Nizozemí Fiscale Beleggingsinstelling a vždy podléhá výrazným omezením např. rozprostření portfolia investic, výše jednotlivých investic vůči celku, omezení absolutního počtu akvizic, apod. Na druhou stranu fondy se často daňově zvýhodňují např. česká sazba daně z příjmu fondů činí 5% oproti standardní sazbě 19% (15% zvláštní sazba daně). Tuto koncepci respektují i mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění Nizozemské společnosti Rovněž v nizozemském právu se společnosti nejobvykleji dělí na osobní a kapitálové. Jelikož nizozemské právo patří do podobné rodiny kontinentálního práva jako Německo nebo Česká republika, lze vystopovat paralely ve všech základních bodech. Standardní akciové společnosti se v základních rysech podobá nizozemská naamloze vennootschap (N.V.) tento 12
18 názor zastává i většina německých právníků, např.: Die Société Anonyme (S.A.) (Frankreich) sowie die Naamlose Vennootschap (Niederlande) entsprechen in wesentlichen Punkten der deutschen AG. Bei Bezug inländischer Einkünfte sind sie beschränkt stuerpflichtig ( 2 Nr. 1 KStG). 3 Obdobně lze spatřit srovnatelné rysy u společnosti s ručením omezeným v Nizozemí besloten vennootschap met beperkte aansprakelijkheld (B.V.). Obě tyto formy se často používají k vytvoření holdingové společnosti. Samozřejmě existují i další možnosti, a to obdobné jako v Německu. Veřejná obchodní společnost nalézá svůj ekvivalent ve vennootschap onder firma a komanditní společnost v commanditaire vennootschap. Provázanost s Německem dokládá i existence speciálního druhu společností pro pojišťovny onderlinge waarborgmaatschappij a specifické možnosti pro sdružování svobodných povolání, tzv. maatschap (group practice). Existují i různé formy sdružení a družstva typu wettelijke aansprakelijkheid, beperkte aansprakelijkheid, uitsluiting van aansprakelijkheid, a mnohá další, jimiž se však pro přílišnou specifičnost a v zásadě i nadbytečnost zabývat nebudu. Společnosti dle evropského práva zmiňuji již v předchozí kapitole o německých holdingových společnostech, přičemž pro Nizozemí platí obecně to samé bez rozdílu. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Nizozemským královstvím o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku ze dne 4. března 1974, publikovanou formou vyhlášky č. 138/1974 Sb., ze dne 22. listopadu 1974, ve znění pozdějších změn (dále jen smlouva o zamezení dvojího zdanění s Nizozemím nebo smlouva s Nizozemím ) má totožný rozsah působnosti ve vztahu k právnickým osobám jako Smlouva o zamezení dvojího zdanění s Německem, tj. že rozhoduje sídlo a skutečné vedení v případě kolize 3 DÖTSCH, Ewald. Körperschaftsteuer. 14., neubearbeitete Aufl. Stuttgart: Schäffer-Poeschel, 2004, 648 s. Buchreihe Finanz und Steuern, Bd. 5. ISBN , str. 7 Societe Anonym (S.A.)(Francie) stejně jako Naamlose Vennootschap (N.V.)(Nizozemí) odpovídají v základních bodech německé AG. Při realizaci příjmů v tuzemsku [Německo] mají omezenou daňovou povinnost ( 2, odst.1 KStG). 13
19 čl.1, čl.4, odst. 1 a odst. 4. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Nizozemím. Rovněž se pro aplikaci smlouvy nevyžaduje speciální forma. Z hlediska výkladu má však význam sdělení Ministerstva financí ohledně vyplácení dividend z České republiky do Nizozemí 4, které vyjmenovává jen ty společnosti, na které lze užít č. 10, odst. 3 smlouvy. Jsou následující: naamloze vennootschap (NV), besloten vennootschap met beperkte aansprakelijkheld (BV), open commanditaire vennootschap, open fonds voor gemene rekening a jiné společnosti, jejichž jmění je zcela nebo zčásti rozděleno na podíly (jedná se o společnosti vzniklé podle jiného než nizozemského práva, ale považované za rezidenty Nizozemí pro holandské daňové účely a pro účely daňových smluv). Podle Směrnice o zdanění mateřských a dceřiných společností se mezi společnosti nizozemského práva řadí tyto: naamloze vennnootschap, besloten vennootschap met beperkte aansprakelijkheid, Open commanditaire vennootschap, Coöperatie, onderlinge waarborgmaatschappij, Fonds voor gemene rekening, vereniging op coöperatieve grondslag, vereniging welke op onderlinge grondslag als verzekeraar of kredietinstelling optreedt a jiné společnosti založené podle nizozemského práva, které podléhají nizozemské korporační dani. Směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků se pak týká pouze naamloze vennootschap a besloten vennootschap met beperkte aansprakelijkheid. V zásadě se opět jedná o totožnou konstrukci, kterou zvolilo Německo. Fondy a sdružení již podrobněji nerozebírám, neboť přesahují rámec této práce. 4 Sdělení Ministerstva financí č. 66/1997 FZ, o aplikaci článku 10 odst. 3 smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČSSR a Nizozemským královstvím č. 138/1974 Sb., č.j. 251/29 499/1997 ze dne 4. června 1997, online ze 22. února
20 Transparentní společnosti Společnost, která nezdaňuje své příjmy jako právnická osoba, ale jejíž příjmy se zdaňují až na úrovni vlastníka této osoby, se nazývá transparentní. Příjmy skrze tyto společnosti v zásadě jen protékají. Jedná se zpravidla o osobní společnosti, mezi něž obvykle patří veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Výčet společností považovaných jednotlivými státy za transparentní se vyvíjí a je složité tuto problematiku jednoduše uchopit. Jako prvotní vodítko může posloužit názor Ministerstva financí, 5 které uvádí následující: V zásadě je zahraniční entita považována za daňově transparentní, pokud ve vztahu ke svým příjmům není podle daňového práva státu, ve kterém je založena, zřízena či ke kterému má úzký vztah, a to i na základě provedené volby umožněné daňovým právem tohoto státu, považována za daňového poplatníka a příjmy této entity se alespoň zčásti přičítají podle daňového práva tohoto státu jiným osobám (skutečným vlastníkům příjmů) obdobně jako je to v ČR u společníků v.o.s. a komplementářů k.s. V České republice se za daňově transparentní považuje veřejná obchodní společnost vůči společníkům a komanditní společnost vůči komplementářům (nikoliv však již vůči komanditistům!). Toto vyplývá ze zákona o daních z příjmu, a to zejména z 22, odst. 3. Z výše uvedeného sdělení Ministerstva financí lze dále vyčíst, že mezi transparentní entity náleží různé formy trustů (s ohledem na Nizozemí), institut tzv. Treuhandu (s ohledem na Německo) a konkrétně německé Kommanditgesellschaft, Offene Handelsgesellschaft, Gesellschaft 5 Sdělení Ministerstva financí k praktické aplikaci Pokynu č. D-286 ke zdaňování příjmů daňových nerezidentů plynoucích ze zdrojů na území ČR, ze dne 3. března 2006, online z 22. února
21 bürgerlichen Rechts a Stille Gesellschaft. Jiří Zoubek zmiňuje mezi transparentními společnostmi logicky též německou GmbH & Co. KG. 6 Ohledně zdaňování v případě transparentních entit rozhoduje vždy smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi státem, kde byl realizován zisk a státem, ve kterém podléhá neomezenému zdanění vlastník. Žádnou roli nehraje sídlo transparentní společnosti. Jako příklad mohu uvést českou akciovou společnost, kterou vlastní německá Kommanditgesellschaft, jejímž komplementářem je německá Aktiengesellschaft a komanditisty italský a rakouský občan. Zdanění se bude posuzovat podle tří smluv o zamezení dvojího zdanění (Česká republika s Itálií, Německem a Rakouskem), neboť německá komanditní společnost není podle německého daňového práva poplatníkem daně - jedná se o transparentní entitu, a to i vůči komanditistům! 7 Výhody transparentních společností lze spatřovat v možnostech daňové optimalizace na úrovni vlastníka společnosti, tj. jednak konsolidace zisků a ztrát ze všech aktivit vlastníka, jednak možnost využití daňového režimu státu, kde je vlastník daňovým rezidentem např. nižší celkové daňové zatížení. Problémy mohou nastat zejména v rozdílném přístupu konkrétních států ke kvalifikaci transparentních společností, popř. i k rozdílnému posouzení obdržených příjmů, např. příjmy z podnikání v. dividendy. 8 Mělo by se vycházet ze zásady, že rozhoduje kvalifikace ve státě zdroje při současné akceptaci této kvalifikace státem rezidence osoby, která je příjemcem. Tuto tezi razí především OECD. 9 Zvláštní problematiku u transparentních 6 ZOUBEK, J. Daňové plánování přednáška č. 11. prf.cuni.cz, online z 28. listopadu 2011, 7 Příklad inspirován článkem: DRÁB, Ondřej Konzernsteuerrecht: national, international. 2. Auflage. München: Beck, ISBN , str. 323 a.n.. Zdanění podílů na zisku. danarionline.cz. online z 22. února ZOUBEK, J. Daňové plánování přednáška č. 11. prf.cuni.cz, online z 28. listopadu 2011, 9 Blíže k této problematice: BAKER P. The Application of the Convention to Partnerships, Trusts and Other, Non- Corporate Entities. taxbar.com, online z 23. února a BUZANICH H. A Comparison between 16
22 společností tvoří prokazování skutečného vlastníka (beneficial owner) zejména s ohledem na srážkové daně z dividend skrze evropskou legislativu. 2.2.Druhy koncernů (s ohledem na aktivity v České republice) Kolegium německých autorů Kössler, Kröner a Köhler rozlišují druhy koncernů na čtyři typy: (i) společnost podnikající skrze své organizační složky (pobočky) v jiných zemích, (ii) holdingová společnost vlastnící vícero dceřiných společností, (iii) podnikání v rámci společného podniku (joint-venture), a (iv) koncern využívající tzv. special purpose vehicle. 10 Pro tuto kapitolu si vždy představme mateřskou společnost založenou podle nizozemského nebo německého práva viz výše a soustřeďme se na její aktivity v České republice. Ptáme se, jaké struktury koncernu může mateřská společnost zvolit ve vztahu k České republice? Holdingových společností se týká především držení podílů v dceřiných společnostech, ale nelze opomenout ani otázku samotného podnikání. Z tohoto důvodu se věnuji i možnosti podnikání skrze organizační složku, což se týká hlavně koncernů, ale i holdingovým společnostem může za určitých podmínek vzniknout z daňového hlediska stálá provozovna v České republice, což může činit některé daňové obtíže viz níže Organizační složka a stálá provozovna Rozhodne-li se nizozemská nebo německá společnost, že bude podnikat v České republice, nemusí na základě evropských předpisů zakládat novou společnost, ale postačí splnit kritéria pro vytvoření organizační složky (odštěpného závodu 21 a 7 obchodního zákoníku), jimiž se obecně rozumí zápis do obchodního rejstříku. Organizační složka nemá vlastní právní subjektivitu a návrh na zápis do obchodního rejstříku proto obvykle podává zahraniční osoba the U.S. and OECD Approaches to Hybrid Entities. Tax Analysts. Online z 23. února KESSLER, KRÖNER, KÖHLER. Konzernsteuerrecht: national, international. 2. Auflage. München: Beck, ISBN , str. 323 a.n. 17
23 nebo její zástupce. Organizační složka musí mít po svém ustanovení vždy odpovědného zástupce. Schéma na obrázku č. 1 se může zdát jednoduché, ale skýtá některá obchodněprávní a některá finančněprávní úskalí. Daňově totiž může vzniknout holdingové společnosti v České republice stálá provozovna, aniž by zde byla obchodněprávně a priori registrována. Stálá provozovna pak spadá jakožto subjekt českého daňového práva pod působnost zákona o daních z příjmů a své příjmy daní včeské republice. Rozhodující kritéria pro vznik stálé provozovny stanovují relevantní smlouvy o zamezení dvojího zdanění čl. 5 modelové smlouvy OECD o zamezení dvojího zdanění a následně národní předpisy. Německo i Nizozemí ze vzorové smlouvy OECD vycházejí a jejich rozsah se v čl. 5 navzájem překrývá. Stálou provozovnou se dle smluv rozumí trvalé zařízení pro podnikání, v němž podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost. Z tohoto vyplývá, že vztah mezi organizační složkou a stálou provozovnou se nepřekrývá. Vesměs však bude organizační složka zahraničních osob považována za stálou provozovnu. 11 Stálou provozovnou se dle čl. 5, odst. 2 smluv rozumí obzvláště: (i) místo vedení, (ii) závod, (iii) kancelář, (iv) továrna, (v) dílna, (vi) důl, lom nebo jiné místo, kde se těží přírodní zdroje a (vii) staveniště nebo montáž, které trvají déle než 12 měsíců. Jedná se o demonstrativní, pozitivní vymezení. Mantinely rámce uzavírá negativní taxativní výčet v čl. 5, odst. 3, který říká, že za stálou provozovnu se nepovažuje: (i) zařízení, které se využívá pouze za účelem 11 KLEIN, Štěpán. Mezinárodní daňové plánování. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 230 s. ISBN X, str
24 uskladnění, vystavení nebo zasílání zboží patřícího podniku, (ii) zásoba zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo zasílání, (iii) zásoba zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem jeho zpracování jiným podnikem, (iv) trvalé zařízení sloužící podnikání, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik a (v) trvalé zařízení sloužící podnikání, které se udržuje pouze za účelem reklamy, poskytování informací, vědeckého výzkumu nebo podobných činností pro podnik, které mají přípravný nebo pomocný charakter. Stálou provozovnu vytvoří dle smluv o zamezení dvojího zdanění i tzv. agent, který má možnost uzavírat smlouvy jménem holdingové společnosti, a kterou obvykle v druhém státě využívá; pokud není jeho činnost omezena pouze na nákup zboží pro společnost. Naopak nezávislý zástupce společnosti typu makléře nebo komisionáře stálou provozovnu nevytvoří. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění v zásadě vytvářejí jen rámec, skrze nějž má stát oprávnění příjmy zdanit, ale činit tak nemusí. 12 V tomto směru rozhoduje české daňové právo, které konkrétněji určí (v rámci smluv o zamezení dvojího zdanění), co se přesně považuje za stálou provozovnu. Zákon o daních z příjmů, 22, odst. 2, rozumí pod tímto pojmem místo k výkonu činností daňových poplatníků na území České republiky, např. dílna, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště, jakož i činnost tzv. agenta vymezeného smlouvami o zamezení dvojího zdanění. V případě poskytování služeb český zákonodárce specifikuje, že vznik stálé provozovny se váže až k okamžiku, kdy poskytování služeb přesáhne dobu trvání šesti měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Otázky spjaté s tzv. službovou stálou provozovnou se v nejnovějších smlouvách o zamezení dvojího zdanění přímo vyskytují (a samostatně uplatňují časový test jako česká 12 Blíže k této problematice: MKRTCHYAN T., Baker & McKenzie, Ekonom č. 10/2006, online z 23. února
25 legislativa), ale jelikož smlouvy s Nizozemím a Německem patří k nejstarším, které Česká republika uzavřela, jednoznačné smluvní ujednání chybí. Tento rozpor se pokoušel svým výkladem vyřešit Nejvyšší správní soud ve věci týkající se aplikace staré smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Rakouskem, která rovněž neupravovala službovou stálou provozovnu: S tím pak souvisí otázka, zda v případě, kdy ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění není tzv. službová stálá provozovna výslovně upravena, je na místě aplikace vnitrostátní právní úpravy, či se nadále uplatní přednostní aplikace mezinárodní smlouvy. S ohledem na skutečnost, že českorakouská smlouva č. 48/1979 Sb. obsahuje v čl. 5 vlastní definici stálé provozovny, pak v podmínkách, kdy tzv. službová stálá provozovna není v této smlouvě výslovně upravena, je Nejvyšší správní soud toho názoru, že lze o vzniku stálé provozovny hovořit pouze při splnění podmínky existence trvalého místa (zařízení) k výkonu podnikání (k tomu srovnej shodně Vyškovská, M., Výklad smluv o zamezení dvojího zdanění, 1.vydání, Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010, str. 61). 13 Při užití obou relevantních smluv o zamezení dvojího zdanění musíme mít ještě na zřeteli čl. 5, odst. 6, který zdůrazňuje následující: skutečnost, že společnost jednoho státu vykonává svoje činnosti (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak) v druhém státě nebo že vlastní společnost druhého státu, neučiní samo o sobě z této společnosti stálou provozovnu společnosti. Aby stálá provozovna vznikla, musí se tedy naplnit i jiná výše uvedená kritéria. Pro úplnost, podle 7, odst. 3 obchodního zákoníku se provozovnou rozumí prostor, v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. Provozovna pak musí být označena obchodní firmou nebo jménem a příjmením anebo názvem podnikatele, k níž může být připojen název provozovny nebo jiné rozlišující označení. Provozovna dle obchodního práva se 13 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. ledna 2011, č.j. 9 Afs 66/
26 nepřekrývá se stálou provozovnou dle daňového práva, ale lze ji dle mého názoru využít subsidiárně k interpretaci Dceřiná společnost Kostru holdingů tvoří síť dceřiných společností. Jedná se o nejobvyklejší formu podnikání v České republice z hlediska zahraničních osob. Důvody se nepochybně týkají omezeného ručení (krom společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů u komanditní společnosti) a možnosti výhodně využít smluv o zamezení dvojího zdanění se státem rezidence mateřské společnosti. Vztah české dceřiné společnosti a nizozemské nebo německé holdingové společnosti představuje nepochybně jádro této práce. Pro představu holdingové struktury přikládám obrázek č. 2. Mezi nejatraktivnější formy dceřiných společností patří společnost s ručením omezeným, akciová společnost a komanditní společnost. Těmto formám se věnuji v této části jednotlivě se zvláštním zřetelem. Mezi jinými alternativy lze nalézt veřejnou obchodní společnost a družstvo. 21
27 Zmiňuji se též o možnosti kapitálové účasti formou tichého společenství, ač se podle českého práva jedná pouze o závazkový vztah. Okrajově se zabývám též otázkou nadací a svěřenectví. Z hlediska koncernové struktury má význam ustanovení 66a obchodního zákoníku o podnikatelských seskupeních, které vymezuje pojem koncernu a jeho obchodněprávní podklad. Dále se dceřiných společností, zejména společností s ručením omezeným a akciových společností, týkají ustanovení 190a- 190j obchodního zákoníku ohledně obchodněprávní povahy ovládací smlouvy a smlouvy o převodu zisku na mateřskou společnost. Daňově mají převody zisku stěžejní význam viz níže Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným se na první pohled jeví jako ideální dceřiná společnost pro holdingovou strukturu. Založit společnost není kapitálově ani právně příliš složité a společníci ručí pouze do výše svého vkladu. Obchodní podíl lze relativně snadno převést, popř. podmínky převodu si ušít na míru ve stanovách společnosti. Společnost s ručením omezeným upravuje obchodní zákoník nejen v e, ale i v jiných částech např. ustanovení ohledně ovládací smlouvy a podnikatelských seskupeních. Společnost s ručením omezeným daňově spadá pod působnost zákona o daních z příjmů daň z příjmu právnických osob. Sazba v současné době činí 19%. V mezinárodním zdanění se často uvažuje o převodu zisku do zahraničí nebo o snížení daňového základu o náklady za licenční poplatky nebo o úroky z poskytnutého úvěru mateřskou společností (obojí však podléhá mnohým omezením viz 3. část této práce). Mezi společnostmi v koncernu dochází rovněž k poskytování služeb a přechodu zboží problematika transfer pricingu. Ta se však již toliko netýká holdingových společností. 22
28 Akciová společnost Akciová společnost skýtá podobné výhody jako společnost s ručením omezeným, přičemž se spíše uplatní u společností s vyšším obratem nebo s množstvím drobnějších akcionářů. Opomíjet by se neměla ani možnost vstupu na burzu s takovouto společností. Zejména v dnešní době se tato varianta může jevit jako ideální i v případě menších společností např. Varšavská burza cenných papírů (GPW) se na menší společnosti přímo specializuje v odnoži NewConnect, a to vcelém regionu střední a východní Evropy tedy i ve vztahu k českým akciovým společnostem. Akciovou společnost regulují ustanovení zb obchodního zákoníku. Daňově podléhá společnost opět dani z příjmu právnických osob. Z hlediska mezinárodního zdanění se týká akciové společnosti především vyplácení dividend akcionářům. V tomto směru přistupuje právní úprava k rozlišování akcionářů vlastnících určitou výši podílu (zpravidla 10%, 15% nebo 25%, výjimečně majoritní podíl) a drobné akcionáře. Výše podílu má význam nejenom u sazby daně z příjmu z dividend, ale i u osvobození od daně v České republice podle výše podílu 6 měsíců nebo 5 let. Holdingová společnost si musí též dobře nastavit systém licenčních poplatků a úvěrování, aby příliš netratila při zdaňování. Eventuelně by měla též počítat s možností zdanit kapitálové zisky při prodeji podílu v akciové společnosti Komanditní společnost Komanditní společnost představuje daňově velice zajímavou alternativu, kterou lze mnohdy velmi dobře využít s ohledem na ustanovení jednotlivých smluv o zamezení dvojího zdanění. Spojuje výhody (ale i nevýhody) osobních a kapitálových společností. Komplementář tak mnohdy podléhá jinému režimu zdanění než komanditisté viz sekce o transparentních společnostech výše. 23
29 Jiné alternativy Veřejná obchodní společnost se užívá zejména v případech, kdy se jí přiznávají mimořádné daňové výhody, a to i chybou/opomenutím zákonodárce např. český zákon o daních z příjmů umožňoval zahraničním společníkům české veřejné obchodné společnosti se v určitých případech vyhnout dani z příjmů. Společníkem veřejné obchodní společnosti bude jen zřídkakdy holdingová společnost, neboť riziko neomezeného ručení představuje až přílišné riziko. Často se mezi veřejnou obchodní společnost a holdingovou společnost vkládá společnost s ručením omezeným nebo komanditní společnost, kdy se holdingová společnost stane komanditistou musí se však vždy individuálně řešit s ohledem na režimy zdanění. Další alternativu skýtá družstvo založené dle 221 a.n. obchodního zákoníku. Sice jej nezařazujeme mezi obchodní společnosti, ale lze jej teoreticky rovněž využít při budování holdingové struktury. Praktický potenciál však rapidně klesá s omezením, že musí být založeno nejméně dvěma právnickými osobami. Rovněž statut člena se v obecné rovině jeví jako slabší než podíl společníka u obchodní společnosti. Omezení se též kladou na představitele družstva (členové představenstva, členové kontrolní komise, ředitel, prokurista, apod., kteří podléhají přísnému zákazu konkurence lze však upravit odlišně). Nicméně se domnívám, že družstvo může za určitých okolností posloužit při společném podniku dvou nebo více společností typu joint venture viz níže. Pro úplnost dodávám, že existuje evropská družstevní společnost, kterou lze s jistými specifiky dle českého práva též založit. Smlouva o tichém společenství ( obchodního zákoníku) skýtá možnost kapitálové účasti na podnikání bez založení právnické osoby. Jedná se o obligační vztah, kdy tichý společník vkládá prostřednictvím společníka určité společnosti peněžní prostředky určené k podnikání. Podle povahy dohody má tichý společník právo podílet se v té které výši na zisku 24
30 společnosti. Tato forma podnikání má velkou výhodu, že se investor nemusí nikterak podílet na vlastním podnikání a pouze investuje peněžní prostředky. Odpadají tak pro investora i složité administrativně-právní záležitosti. Investor může rovněž zůstat zcela anonymním. Nevýhoda pak spočívá v nemožnosti přímo rozhodovat o strategických věcech týkajících se podnikání a samotná povaha obligačního vztahu (nejedná se o věcné právo). Holdingové společnosti mohou využít tohoto institutu např. při přebytku peněžních prostředků. V zahraničí hojně využívané instituty svěřenectví (trusty v anglosaském režimu nebo Treuhand v Německu viz výše) nenašly v českém právu doposavad svoje místo. Nejvíce se tomuto režimu podobají nadace podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o nadacích ), které však podléhají velkým omezením. Z hlediska podnikání nepřichází prakticky vůbec v úvahu, neboť účel jejich činnosti musí směřovat k obecně prospěšným cílům. Zákonodárce však připravuje institut svěřenectví v novém občanském zákoníku, který by měl vejít v účinnost v roce Tento institut se podobá anglosaské koncepci trustů, nicméně stále podléhá mnohým diskusím, jakou podobu nakonec bude mít. Je rovněž otázkou, jakou pozici zaujmou k interpretaci české soudy. Zásadní bude, zda se k institutu svěřenectví bude přistupovat spíše z pohledu obligací nebo jako k věcným právům. Nový občanský zákoník se sice inspiruje úpravou kanadské provincie Quebec, ale lze očekávat, že interpretace půjde ve stopách německé jurisprudence Joint-venture Holdingová společnost (nebo i jiná společnost v holdingu) se může dohodnout s jinou externí společností, že spojí své síly v určitém společném podniku. Tento společný podnik se pak nazývá joint venture (JV). Holding může např. disponovat přebytkem kapitálu, který chce investovat na poli, kde ji chybí potřebné know-how, ale které potřebuje strategicky obsadit, a 25
31 proto se rozhodne spojit se společností, která potřebné know-how vlastní. Vytvoří tak pro daný účel speciální entitu (JV). Prakticky bude holding spíše usilovat o akvizici daného know-how, ale v některých případech bude joint venture nevyhnutelné (společnost se nechce vzdát daného know-how a není jiné alternativy nebo by realizace projektu bez druhého subjektu byla příliš neefektivní). U joint venture se tak zpravidla rozlišují dva subjekty, přičemž první z nich má finanční prostředky a druhý fungující podnik, který obsahuje určité know-how, výrobní prostředky, podíl na určitém trhu, zákazníky, apod. Jiné rozlišení subjektů u joint-venture bude na místní subjekt, který má výhodu lokálních kontaktů, znalosti místních specifik trhu, apod. a zahraniční subjekt, který má know-how, zkušenosti, popř. finanční prostředky. Z hlediska českého práva půjde nejčastěji o založení nové společnosti, resp. o akvizici podílu či akcií. Každá ze stran bude mít dohodnutá práva a povinnosti a zejména kapitálový podíl ve společnosti. Z hlediska joint ventures se vyžadují určité specifické vlastnosti obou subjektů, a tak se často omezuje možnost převodu podílu v předmětné společnosti. Ten by neměl být možný bez souhlasu druhé strany. Jiné možnosti vytvořit joint venture skýtá družstvo nebo tiché společenství, ale obě tyto formy trpí právním rámcem, který může znevýhodňovat vždy jeden ze subjektů. Ač by se tyto formy mohly za určitých okolností daňově dobře využít, předpokládalo by to vysokou důvěru mezi partnery na joint venture. 26
Srovnání české a německé právní úpravy zdanění příjmů obchodních společností se zaměřením na s.r.o. a GmbH
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Zbyšek Faja Srovnání české a německé právní úpravy zdanění příjmů obchodních společností se zaměřením na s.r.o. a GmbH Diplomová práce Vedoucí diplomové práce:
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická DIPLOMOVÁ PRÁCE Zaměstnávání cizinců na území ČR, vývoj právní úpravy od 1. 1. 2007 Soňa Vildová Plzeň 2012 1 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická
Více29. Přehled platných konstantních symbolů, třídy 1 - vztahy ke státnímu rozpočtu a rozpočtům místních samospráv používaných v platebním styku ČNB...
30. 6. 2004 Ročník XXXVIII Cena 18 Kč ISSN-0322-9653 6 MINISTERSTVO FINANCÍ 29. Přehled platných konstantních symbolů, třídy 1 - vztahy ke státnímu rozpočtu a rozpočtům místních samospráv používaných v
VíceVzor citace: ONDREJOVÁ, D. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s. 328
I Vzor citace: ONDREJOVÁ, D. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s. 328 Kapitola 5, nazvaná Právní prostředky proti nekalé soutěži obsažené v obchodním zákoníku,
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE. Mezinárodní a vnitrostátní finančně právní aspekty.
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Mezinárodní a vnitrostátní finančně právní aspekty dvojího zdanění Zpracoval: David Novotný Plzeň, 2014 Prohlášení Prohlašuji, že jsem
VícePresumpce poctivosti a dobré víry
Výjezdní workshop z obchodního práva Obchodní právo v roce II 10. 12. dubna 2015 Presumpce poctivosti a dobré víry Tomáš Mach 3. ročník PF UK Resumé Práce se zabývá problematikou zakotvení zásady presumpce
VíceSpolková republika Německo. Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5.
Spolková republika Německo Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr informace o jurisdikci Německo je federativní parlamentní zastupitelská
VíceN á v r h u s n e s e n í S e n á t u PČR
271 10. funkční období 271 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Turkmenistánem o zamezení dvojímu zdanění a zabránění
VíceDiplomová práce. Postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti v pracovněprávních vztazích. Jana Daňhelová
Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení Diplomová práce Postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti v pracovněprávních vztazích
VícePŘEDMLUVA... 9 POUŽITÉ ZKRATKY... 11
OBSAH PŘEDMLUVA.................................................. 9 POUŽITÉ ZKRATKY............................................ 11 1. Odpovědnost za vady a právo reklamovat....................... 13 1.1
VíceNávrh Oznámení o pojmu spojujících se soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže
Návrh Oznámení o pojmu spojujících se soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže OBSAH: I. ÚVOD II. SPOJUJÍCÍ SE SOUTĚŽITELÉ II.1. Obecně II.2. Fúze II.3. Nabytí podniku či jeho části II.4.
VíceAKTUALIZACE ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Komentář Díl I.
AKTUALIZACE ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Komentář Díl I. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, byl změněn s účinností od 1. 1. 2014 zákonným opatřením Senátu
VíceVysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů. Diplomová práce
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Diplomová práce Tomáš Matošík 2010 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Komerční právo Téma diplomové
VíceVYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM: Část materiálu: VII.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM: Část materiálu: VII. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další
VíceSdělení k 19 odst. 3 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění
Sdělení k 19 odst. 3 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění Referent: Ing. Petr Zdeněk, tel.: 257 044 056 Č.j.: 15/112 988/2006-151 Ministerstvo financí uveřejňuje podle 19
VíceZamezení dvojího zdanění při realizaci zakázek českých podnikatelů na Slovensku, v Bulharsku a Polsku
Zamezení dvojího zdanění při realizaci zakázek českých podnikatelů na Slovensku, v Bulharsku a Polsku MEZINÁRODNI ZDANĚNÍ Mgr. Magdaléna Vyškovská, daňový poradce č. 2371, PETERKA & PARTNERS v. o. s. advokátní
VíceMožnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku
Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku Vaške Vašková ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ http://vaske.cz/ 1 Obsah
VícePrávní rámcové podmínky pro zákládání poboček českých společností v SRN
Právní rámcové podmínky pro zákládání poboček českých společností v SRN Prof. Dr. Arsène Verny, M.E.S. Advokát v ČR a SRN Sdružení českých podniků v Německu Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace
VíceSEMINÁŘE Z EKONOMIKY LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ MULTIMEDIÁLNÍ PŘÍRUČKA SEMINÁŘE Z EKONOMIKY LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Ing. Roman Sloup, Ph.D. 2012 Určeno pro posluchače ČZU (předmětu Ekonomika
VíceS 244/06-15962/2006/710 V Brně dne 7. září 2006
S 244/06-15962/2006/710 V Brně dne 7. září 2006 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S 244/06, zahájeném dne 11. srpna 2006 podle 44 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Veřejné zakázky na dodávky Jakub Švejda Plzeň 2014 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ KATEDRA SPRÁVNÍHO PRÁVA Studijní program:
VíceZákon. o účetnictví. s komentářem. Jana Pilátová. Svazu účetních. s komentářem od prezidentky. s účinností od 1. 1. 2016
Jana Pilátová Zákon o účetnictví s komentářem s účinností od 1. 1. 2016 ѼѼ rozsáhlá novela, týkající se všech účetních jednotek ѼѼ nové členění účetních jednotek ѼѼ nová pravidla pro účetní závěrku ѼѼ
VíceMANUÁL. pro Bytové družstvo Lýskova 2066, 2067, 2068. Postupy a kroky při převodu bytů z družstevního do osobního vlastnictví - SVJ a
MANUÁL pro Bytové družstvo Lýskova 2066, 2067, 2068 Postupy a kroky při převodu bytů z družstevního do osobního vlastnictví - SVJ a Bytové družstvo Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
VícePODNIKÁNÍ ČESKÝCH FIREM S OHLEDEM NA MEZINÁRODNÍ DAŇOVÉ ASPEKTY. Mgr. Magdaléna Vyškovská
PODNIKÁNÍ ČESKÝCH FIREM S OHLEDEM NA MEZINÁRODNÍ DAŇOVÉ ASPEKTY Mgr. Magdaléna Vyškovská Daňový poradce č. 2371 Obsah 1. Vztah smluv o zamezení dvojímu zdanění a zákona o dani z příjmů 2. Dělení na daňové
VíceINSIGHT INSIGHT Č. NO. 03 PROSINEC DECEMBER 2013. REKODIFIKACE Nová koncepce práva nemovitých věcí podle nového občanského zákoníku
INSIGHT INSIGHT Č. NO. 03 PROSINEC DECEMBER 2013 REKODIFIKACE Nová koncepce práva nemovitých věcí podle nového občanského zákoníku EDITORIAL OBSAH 03 NOVÁ KONCEPCE PRÁVA NEMOVITÝCH VĚCÍ PODLE NOVÉHO OBČANSKÉHO
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
6 Afs 52/2015-29 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy, soudce zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška a soudce
VíceVÝBOR PRO AUDIT, POROVNÁNÍ JEHO ROLÍ V ČR, EU A USA. 1
VÝBOR PRO AUDIT, POROVNÁNÍ JEHO ROLÍ V ČR, EU A USA. 1 Audit Committee, it s role in the Czech Republic, EU and USA. Vladimír Králíček Úvod V posledním době se relativně často setkáváme s pojmem výbor
VíceZaložení podniku, právní formy podnikání, výhody, nevýhody, možnosti získávání fin. zdrojů
Založení podniku, právní formy podnikání, výhody, nevýhody, možnosti získávání fin. zdrojů I. ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ SE ZALOŽENÍM PODNIKU Nad čím by se měl zamyslet zakladatel podniku? - vymezit předmět
VícePROSPEKT. Raiffeisen-Europa-HighYield Fonds
PROSPEKT fondu Raiffeisen-Europa-HighYield Fonds kapitálového investičního fondu podle 20 rakouského Zákona o investičních fondech společnosti Raiffeisen Kapitalanlage-Gesellschaft m. b. H. A-1010 Vídeň,
VíceTechnická univerzita v Liberci Ekonomická fakulta
Technická univerzita v Liberci Ekonomická fakulta Studijní program: N 6208 Ekonomika a management Studijní obor: Podniková ekonomika Daňová optimalizace výnosu z přímých zahraničních investic v České republice
VíceS 57/03-1747/03 V Brně dne 20. května 2003
S 57/03-1747/03 V Brně dne 20. května 2003 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 57/03, zahájeném dne 4. dubna 2003 podle 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád),
VíceZápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 21. 10. 2009 OBSAH
Ministerstvo financí Letenská 15, Praha 1 Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 21. 10. 2009 OBSAH ČÁST A PROJEDNANÉ PŘÍSPĚVKY Příspěvky uzavřeny k 21. 10. 2009
VíceS 169/03-3758/03 V Brně dne 23. října 2003
S 169/03-3758/03 V Brně dne 23. října 2003 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 169/03, zahájeném dne 26. srpna 2003 podle 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
8 Afs 125/2006-75 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana
VíceARI: KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY ZAKÁZEK NA STAVEBNÍ ČINNOST
Ředitelství silnic a dálnic ČR Ing. Jan Kroupa, ředitel Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4-Krč e: jan.kroupa@rsd.cz Praha, ARI: KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY ZAKÁZEK NA STAVEBNÍ ČINNOST Vážený pane řediteli,
VíceZakládání obchodních společností v zahraničí se zaměřením na Rakousko
Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Zakládání obchodních společností v zahraničí se zaměřením na Rakousko Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Bohumila Salachová, Ph.D. Autor práce:
VíceOddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze
PODNIKÁNÍ V POLSKU 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE Zákon o svobodě podnikání Dne 21. srpna 2004 vstoupil v platnost zákon ze dne 2. července 2004 o svobodě podnikání (Sb. Polské republiky z r. 2004, č. 173, pol.
VíceEliška Chalupová ZMĚNA PRÁVNÍHO POSTAVENÍ STRAN SMLUV O NÁJMU NEBYTOVÝCH PROSTOR V SOUVISLOSTI S NABYTÍM ÚČINNOSTI ZÁKONA Č. 89/2012 SB.
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Eliška Chalupová ZMĚNA PRÁVNÍHO POSTAVENÍ STRAN SMLUV O NÁJMU NEBYTOVÝCH PROSTOR V SOUVISLOSTI S NABYTÍM ÚČINNOSTI ZÁKONA Č. 89/2012 SB. Diplomová práce Vedoucí
VíceDŮVODOVÁ ZPRÁVA. k návrhu zákona o směnárenské činnosti A. OBECNÁ ČÁST. 1. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad
DŮVODOVÁ ZPRÁVA k návrhu zákona o směnárenské činnosti A. OBECNÁ ČÁST 1. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad Viz přílohu k důvodové zprávě. 2. Důvod předložení návrhu zákona
VíceIII. Věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností
III. Věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností Ministerstvo životního prostředí, 2. 11. 2014 Obsah A. Přehled právních předpisů vztahujících se k věcnému záměru... - 4 - B. Zhodnocení stávající
VíceNEWSLETTER. Veřejná podpora a veřejné zakázky
Veřejná podpora a veřejné zakázky Veřejná podpora a veřejné zakázky jsou oblastmi právní úpravy, které stojí zdánlivě samostatně, vedle sebe. Každá z obou oblastí disponuje vlastními pravidly a kompetencemi
VíceOBSAH. Česká pojišťovna a.s. Obsah konsolidované účetní závěrky pro rok končící 31. prosincem 2003
Konsolidovaná účetní závěrka pro rok končící 31. prosincem 2003 Obsah konsolidované účetní závěrky pro rok končící 31. prosincem 2003 OBSAH Obsah...2 Konsolidované finanční výkazy...8 Konsolidovaná rozvaha...9
VíceMEZINÁRODNÍ ZDANĚNÍ Z POHLEDU ČESKÉHO ZÁKONA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ. Lenka Pazderová
MEZINÁRODNÍ ZDANĚNÍ Z POHLEDU ČESKÉHO ZÁKONA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Lenka Pazderová OBSAH I. Daňové rezidentství II. III. IV. Zdroj příjmů Zdanění příjmů plynoucích nerezidentům ze zdrojů v ČR Zdanění příjmů
VíceZjednodušený prospekt: podfond Fund Partners CSOB Asian Winners 2
Zjednodušený prospekt: podfond Fund Partners CSOB Asian Winners 2 i) Informace týkající se společnosti FUND PARTNERS 1) stručná charakteristika společnosti FUND PARTNERS Datum vzniku : 10. dubna 2002 Místo
VícePŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-R40/2014/VZ-16792/2014/310/BRy Brno: 13. srpna 2014
*UOHSX00658ZO* UOHSX00658ZO PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-R40/2014/VZ-16792/2014/310/BRy Brno: 13. srpna 2014 Ve správním řízení o rozkladu ze dne 13. 2. 2014, doručeném
VíceROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu) 6. prosince 2007 *
WALDERDORFF ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu) 6. prosince 2007 * Ve věci 0451/06, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Unabhängiger
VíceOznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o výpočtu obratu pro účely kontroly spojování soutěžitelů
Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o výpočtu obratu pro účely kontroly spojování soutěžitelů OBSAH: I. ÚVOD II. ÚČETNÍ VÝPOČET OBRATU II.1 Obrat jako odraz činnosti II.1.1 Pojem obratu II.1.2
VícePATRIA FINANCE, A. S. A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA 31. PROSINCE 2003
PATRIA FINANCE, A. S. A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Poznámka 31. prosince 2003 31. prosince 2002 Úrokové výnosy 4 14 317 24 767 Úrokové náklady 4-8
VíceČ.j: S 98/06-8122/06-620 V Brně dne 3. května 2006
OT Č.j: S 98/06-8122/06-620 V Brně dne 3. května 2006 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 98/06, zahájeném dne 3. dubna 2006 podle 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
9 Afs 83/2008-82 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely
VíceA. Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt I přesto, že jsou místní poplatky svou povahou daňovými výnosy, je zjevné, že mají svoji specifickou
problematiky místních poplatků, s důrazem na poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt a poplatek z ubytovací kapacity, a to zejména z hlediska jejich platné právní úpravy, jejich fungování v praxi, a
VíceTento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
2012R0267 CS 16.01.2016 017.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012
VíceVybraná doporučení k uzavírání spotřebitelských smluv (dle NOZ) seminář AEM, 29. května 2014. Mgr. Jan Kořán. Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o.
Vybraná doporučení k uzavírání spotřebitelských smluv (dle NOZ) seminář AEM, 29. května 2014 Mgr. Jan Kořán Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. Platná právní úprava od 1. 1. 2014 Klíčové právní normy (Nový)
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 2 Afs 92/2005-45 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr.
VíceStanoviska II. odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje
Stanoviska II. odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu K ustanovení 104 stavebního zákona Jak
VíceÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ
*UOHSX007OQ7Q* UOHSX007OQ7Q ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0714/2015/VZ-34310/2015/521/OPi Brno: 16. října 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 7 Afs 108/2006-153 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
10 Afs 88/2015-64 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného
VíceProtržení firemního závoje odpovědnost společníků za protahování krizové situace a opožděné podání insolvenčního návrhu
Protržení firemního závoje odpovědnost společníků za protahování krizové situace a opožděné podání insolvenčního návrhu JUDr. MICHAL ŽIŽLAVSKÝ Dnem 1. ledna 2012 došlo k významné změně v insolvenčním právu.
VíceČ.j. : S 11/2000-644/00-230 V Brně dne 30. května 2000
Č.j. : S 11/2000-644/00-230 V Brně dne 30. května 2000 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení čj. S 11/2000-230, zahájeném dne 7.3.2000 na návrh účastníka řízení a to společnosti Erste
VíceOBCHODNÍ REJSTŘÍK V ROCE 2015 CO VÁM NESMÍ UNIKNOUT
NEWSLETTER 2/2015 NEWSLETTER 2/2015 OBCHODNÍ REJSTŘÍK V ROCE 2015 CO VÁM NESMÍ UNIKNOUT Obsah: I. Úvodem II. Současná právní úprava obchodního rejstříku III. Obchodní rejstřík pojem, zapisované osoby a
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2012 Bc. Lucie Hlináková
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE 2012 Bc. Lucie Hlináková JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta Katedra účetnictví a financí Studijní
VíceVysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2008 Lenka Ponocná Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra : Bankovnictví a pojišťovnictví Studijní
VíceČD Cargo, a.s. dluhopisový program v maximálním objemu nesplacených dluhopisů 6.000.000.000 Kč s dobou trvání programu 10 let
ČD Cargo, a.s. dluhopisový program v maximálním objemu nesplacených dluhopisů 6.000.000.000 Kč s dobou trvání programu 10 let DOPLNĚK DLUHOPISOVÉHO PROGRAMU Dluhopisy s pevným úrokovým výnosem v celkové
VíceP EHLED JUDIKATURY. ve vûcech nekalé soutûïe. Sestavila DANA ONDREJOVÁ
P EHLED JUDIKATURY ve vûcech nekalé soutûïe Sestavila DANA ONDREJOVÁ PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech nekalé soutěže Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech nekalé
VíceKRIZOVÁ LEGISLATIVA DE LEGE FERENDA (NĚKTERÉ ASPEKTY)
KRIZOVÁ LEGISLATIVA DE LEGE FERENDA (NĚKTERÉ ASPEKTY) Plk. doc. JUDr. František Vavera, Ph.D. Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Fakulta právnická Západočeské univerzity
VíceKatedra občanského práva. Diplomová práce. Nájem bytu. Petra Pavlíková
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Katedra občanského práva Diplomová práce Nájem bytu Vedoucí diplomové práce: prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc. Petra Pavlíková Září 2013 Čestné prohlášení Prohlašuji,
VíceRozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
7 Afs 264/2014-35 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr.
VíceZamezení dvojího zdanění
Zamezení dvojího zdanění Dvojí zdanění se týká přímých daní daní, jejichž platbu nemůže poplatník přenést fakticky na jiný subjekt, tedy daní důchodových a daní majetkových. V čem spočívá problém dvojího
VícePrameny a systém soukromého práva. Subjekty občanského práva Základy soukromého práva ESF MU v Brně JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D. Občanské právo a soukromé právo občanské právo a ostatní soukromoprávní obory
VíceDAŇOVÝ ŘÁD S KOMENTÁŘEM
DAŇOVÝ ŘÁD S KOMENTÁŘEM 2. aktualizované vydání 2. aktualizace k 1. 1. 2015 Na změny provedené přímou novelizací daňového řádu přijatou zákonem č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o
VíceZákladní ustanovení. INSOLVENČNÍ ZÁKON s judikaturou
Základní ustanovení INSOLVENČNÍ ZÁKON s judikaturou 1 Obecná část 2 Základní ustanovení INSOLVENČNÍ ZÁKON s judikaturou Sestavil Lukáš Pachl 3 Obecná část Vzor citace: Pachl, L.: Insolvenční zákon s judikaturou.
VícePřiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 Ing. Kateřina Illetško D P 1. Zásadní změny zákona o daních z příjmů V této kapitole jsou souhrnně uvedeny zásadní změny týkající se
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
10 Afs 89/2015-63 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného
Více2.1.4. 2004-2006 PRAVIDLA LEADER+
PRAVIDLA, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finanční pomoci na projekty z podopatření 2.1.4. Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+) v rámci Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční
VícePrávní novinky. Právní novinky. březen 2016. Deloitte Česká republika. Jaké změny nás čekají v právní úpravě pro oblast kybernetické bezpečnosti
Právní novinky Deloitte Česká republika Jaké změny nás čekají v právní Že to Evropa s kybernetickou a online bezpečností myslí vážně svědčí i prosincové dohody o znění směrnice o opatřeních k zajištění
VíceU S N E S E N Í. O d ů v o d n ě n í : 6 Ads 48/2009-87
6 Ads 48/2009-87 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v rozšířeném senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Karla Šimky, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Michala
VícePRÁVO a) Vysvětlete, co je to právo, jaký je vztah mezi objektivním a subjektivním právem
PRÁVO a) Vysvětlete, co je to právo, jaký je vztah mezi objektivním a subjektivním právem Právo soubor předpisů, podle kterých se organizuje a řídí život lidské společnosti. Právní předpisy závazně určují,
VíceMimoto se mohou řízené transakce v tomto případě uskutečnit i mezi společnostmi A a B případě mezi společnostmi A a C.
132/2005 DS. Pokyn DS132 k uplatňování mezinárodních standardů při zdaňování transakcí mezi sdruženými podniky (převodní ceny) územními finančními orgány č.j.: 49/60878/2005491 Referent: Ing. Michal Roháček,
VíceMetodická příručka způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007-2013
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR RÁMCE PODPORY SPOLEČENSTVÍ Metodická příručka způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007-2013
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 7 Afs 66/2011-98 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a
VíceNOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK OD A DO Z
OBLASTNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ BUDĚJOVICE Vás zve na třídenní seminář NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK OD A DO Z Lektor: JUDr. Jan Mikuláš, Ph.D. Termín: 20.11. 22. 11. 2013 Čas: dopoledne: 9-12 hod. odpoledne:
VícePodnikání v Německu. Zakládání podniku, podnikání
Podnikání v Německu Svoboda podnikání = právo zahajovat a provozovat samostatnou výdělečnou činnost na území členského státu za stejných podmínek jako mají domácí podnikatelé. Právo na usazení, podnikání,
VíceStálá provozovna. aneb podnikání zahraničních osob
Stálá provozovna aneb podnikání zahraničních osob 22/1/a ZDP 21 26 Obchodní zákoník Obchodní rejstřík FO z EU, EHS stejný režim jako české FO Zahraniční osoby, které mají právo podnikat v zahraničí, se
VíceBŘEZEN 2015 ARBITRABILITA V MEZINÁRODNÍM ROZHODČÍM ŘÍZENÍ
BŘEZEN 2015 ARBITRABILITA V MEZINÁRODNÍM ROZHODČÍM ŘÍZENÍ ÚVOD Arbitrabilita představuje jedno ze stěžejních témat a problémů v rozhodčím řízení. Arbitrabilita je okruh právních vztahů, ve kterém si státní
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 2 A 20/2002 OL - 80 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
1 Afs 96/2013-32 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudců Daniely Zemanové a Miloslava Výborného v
VíceAktualizované znění. 363/1999 Sb. ZÁKON. ze dne 21. prosince 1999. o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví)
Aktualizované znění 363/1999 Sb. ZÁKON ze dne 21. prosince 1999 o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví) částka 112 Sbírky zákonů ročník 1999 rozeslána 30. prosince
VíceKatedra managementu podnikatelské sféry
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci D i p l o m o v á p r á c e Bc. Miroslava Hamerníková 2007 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec
VíceStudie k problematice souběhu funkcí jednatelů a členů představenstev Červenec 2014
Studie k problematice souběhu funkcí jednatelů a členů představenstev Červenec 2014 Autoři prof. Ing. Zuzana Dvořáková, CSc., VŠE v Praze Mgr. Kateřina Háblová, AGROFERT, a.s. Bc. Darja Krasnikova, VŠE
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 5 Afs 170/2004-59 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudců JUDr. Lenky Matyášové a
VíceS 168/2007/KS-13923/2007/620 V Brně dne 3. srpna 2007 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S 168/07, zahájeném dne 2.
S 168/2007/KS-13923/2007/620 V Brně dne 3. srpna 2007 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S 168/07, zahájeném dne 2. července 2007 podle 44 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád,
VíceNOVÉ OBČANSKÉ A OBCHODNÍ PRÁVO38
Brno 2014 Účetnictví a auditing v procesu světové harmonizace NOVÉ OBČANSKÉ A OBCHODNÍ PRÁVO38 New civil and corporate law Libuše Müllerová Úvod Rekodifikace občanského a obchodního práva, ke které došlo
Vícev souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví ve znění přijatém EU
OHL ŽS, a.s. Burešova 938/17 660 02 Brno - střed Pololetní zpráva zpracovaná k 30. červnu 2009 v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví ve znění přijatém EU Podpis statutárního orgánu OHL
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
6 Afs 119/2014-25 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudce zpravodaje JUDr. Karla Šimky a ze soudců JUDr. Petra
VíceVYHLÁŠKA ze dne 24. listopadu 2009, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT ÚPRAVY
434 VYHLÁŠKA ze dne 24. listopadu 2009, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví Česká národní banka stanoví podle 136 odst. 1 písm. a) až c), f) až h), j) až m), o), p), t), u),
VíceMetodika k doručování prostřednictvím datových schránek při provádění úkonů v zadávacím řízení
Metodika k doručování prostřednictvím datových schránek při provádění úkonů v zadávacím řízení Metodický dokument Zpracovatel: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování Staroměstské
VíceMasarykova univerzita Právnická fakulta Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva. Diplomová práce.
Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Diplomová práce Kolaudační řízení rok 2006/2007 Klára Benišová 2 Právnická fakulta Masarykovy univerzity
VíceRada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0011 (CNS) 10426/16 FISC 104 ECOFIN 628 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 17. června 2016
Více