vysokoškolské vzdělávání

Transkript

1 vysokoškolské vzdělávání

2 editorial Usus Magister est optimus (praxe je nejlepší učitelka), prohlašovali ve starém Římě významní mužové. A jak je známo, pravdivé, respektive moudré myšlenky věk neotupí; dnešní příloha o vysokých školách to jednoznačně potvrzuje. Všechny tři školy, které se zde představily, totiž považují za svou přednost či výhodu proti konkurenci to, že dávají velký důraz na praxi. Jednoznačně je to správný krok. Bohužel lepší průprava na povolání neznamená vždy i jednodušší uplatnění na přeplněném trhu práce. Tam dnes mají podle statistik výhodu především ti absolventi, kteří si prostě ke studiu vybrali žádaný obor. Nicméně každý krok nad standard vysokého učení je významným posunem ve své ceně na trhu. Přichází doba, kdy jeden diplom je málo. < Vlastimil Poliačik, editor speciálu obsah Školství čekají velké změny IV VI Rozhovor s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy IV VI Krize vysokoškoláky nešetří VI VII Rozhovor s děkanem fakulty veterinárního lékařství VIII IX Rozhovor s ředitelem London International Graduate School X Anketa XI XII Vysoká mysl univerzit V dnešní době, kdy brány univerzit opouští s diplomem v kapse stále více absolventů, bezpochyby narůstá dojem, že vysoké školy jsou pouhou továrnou na výrobu specializovaných odborníků. Historie však ukazuje, že univerzity byly zakládány s mnohem košatějším a vznešenějším posláním, než si dnes většina lidí i absolventů uvědomuje. Původ samotného označení pochází z latinského universitas magistrorum et scholarium, což znamená společenství učitelů a žáků, a zprvu se jednalo v podstatě o jakousi formu cechovní organizace seskupení učenců. Od počátku vznikaly papežskými bulami jakožto autonomní církevní instituce a nepodléhaly moci světské ani biskupské. Mohly se odvolávat přímo k papeži. Danou svobodu pak využily ke své osobité organizaci a správě. Tyto univerzity dalece přesahovaly hranice města nejvýznamnější přijímaly studenty z celého křesťanského světa, kterým pak byl garantován volný pohyb napříč státy za vzděláním. Každoroční cesty studentů po Evropě na své univerzity tvořily značný podíl na tehdejší celkové migraci obyvatelstva. V čem ale spočívala ona vysokost? Nebylo to v množství absolventy zvládnutých vědomostí, nýbrž v hledání nových cest lidského poznání i za cenu bloudění, v odpovědnosti za vědění a vzdělanost společnosti, v kreativním reagování na živého ducha doby a mělo by tomu tak být dosud. Nejstarší univerzity Dnes se těžko určuje, která univerzita je nejstarší. Instituce vyššího vzdělávání existovaly už ve starověku Řecko (Akadémie), dále pak v raném středověku - Gundišapur v Persii, All Souls College. Kolej Dušiček patří k nejhezčím v Oxfordu. Tento název získala po svém zasvěcení duším anglických vojáků padlých ve stoleté válce Pečeť UK. Karel IV. klečí před sv. Václavem Foto na titulní straně ČVUT, foto profimedia.cz založený v 6. století na zoroastriánské tradici nebo Yuelu v Číně z 10. století. Nejčastěji je jedinečnost evropských univerzit zpochybňována v souvislosti s madrasami - arabskými vyššími školami při mešitách, které mohly ovlivňovat Evropany v dobytém Španělsku, na Sicílii a především pak na Blízkém východě, kam se Evropané dostali při křížových výpravách. Nejstarší univerzita v Evropě je v Bologni, založená pravděpodobně v roce 1088 a specializovaná na právo světské i kanonické. Byla spravována studenty, a představovala tak jeden z modelů řízení univerzity. Mezi její absolventy patřili například Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Mikoláš Koperník. Je pozoruhodné, jak velké množství univerzit vzniklo v severní Itálii, a tím tuto oblast zařadilo ve vrcholném středověku na čelo evropské vzdělanosti. Sorbonna Druhým centrem vzdělanosti byla pařížská univerzita, založená okolo r. 1150, jako škola ovšem fungující od roku Její nejznámější součást Sorbonna byla založena později Robertem de Sorbonem jako kolej pro chudé studenty. Byla řízena mistry vedl ji rektor a v čele jednotlivých fakult (práva, lékařství, teologie a svobodných umění) stáli děkani, studenti pak byli rozděleni do národa francouzského, normandského, pikardského a anglického. Proslula jako centrum scholastiky a působiště nejpřednějších evropských myslitelů například Foto profimedia.cz Alberta Velikého, Tomáše Akvinského nebo sv. Bonaventury. Další zajímavá univerzita se nacházela v jihofrancouzském městě Montpellier a proslavila se především svým zaměřením na lékařství. Byla založena v roce 1220 sice právníkem z Bologne, ale slavná lékařská fakulta byla vedena pravděpodobně lékaři ze Španělska. Za svůj rozvoj vděčila také pánům z Montpellier, kteří ji významně podporovali. Mezi známé absolventy patří Francois Rabelais, pokoušel se zde studovat také známý prorok Nostradamus, ovšem byl vyhozen kvůli tomu, že provozoval lékárnictví, což bylo zakázáno jakožto nedůstojné kšeftování. Anglosaští rivalové Dlouhou tradici má také samozřejmě anglosaské vysoké školství, a to v Oxfordu od roku 1096, třebaže univerzita sama byla založena roku Odvěký rival v Cambridge přišel na svět v roce 1209, když studenti byli vyhnáni z Oxfordu po hádce s obyvateli města. Španělsko se může pochlubit univerzitou v Salamance, založenou počátkem 13. století. Pozoruhodné jsou také počátky vzdělanosti v Americe - oficiálně první univerzita vznikla v Peru, v Limě roku 1551, třebaže v Dominikánské republice v Santo Domingu snad již spatřila světlo světa v roce Na území dnešních USA to byl snad první v roce 1636 Harvard, s majetkem 27 miliard dolarů dnes nejbohatší na světě. Na východ od Rýna Naše pýcha, Karlova univerzita, nepatří v Evropě se zakládacím rokem 1348 rozhodně mezi nejstarobylejší, ale byla první na sever od Alp a na východ od Rýna. Za ní pak následovala nová vlna univerzit Krakov, Heidelberg, Lipsko, Kolín, ty mohly být zakládány už králi nebo městskými samosprávami. Na UK můžeme také demonstrovat zhoubné důsledky zasahování státní moci do chodu školy Kutnohorský dekret roku 1409 způsobil bezvýznamnost na dlouhá staletí, rovněž tak dohled KSČ po roce 1948 zničil akademickou autonomii se všemi neblahými důsledky. A dnes? Jak je to se vznešeností univerzit tváří tvář plzeňské kauze? Inu, míra noblesy je v našich rukou. < Miloslav Pešta Vysoká škola managementu a podnikání v Brně Příjímací řízení do konce září 2010 Vysoká škola NEWTON College nabízí denní a dálkové bakalářské v oborech Globální podnikání a management a Management mezinárodních institucí a veřejné správy a denní bakalářské oboru Management se zaměřením na psychologii. Dálkové je vhodné pro zaměstnance, podnikatele i studenty jiných vysokých škol, tedy pro všechny, kdo mají málo času. Výuka pobíhá 3x za semestr v rámci čtyřdenních soustředění. Proč NEWTON College? Navštivte Den otevřených dveří 11. září 2010 nebo se podívejte na on-line ukázky výuky na našich webových stránkách. Provozně ekonomická fakulta Bc. Ing. Ph.D. vybrané obory i v angličtině Provoz a ekonomika Agricultural Economics and Management Evropská agrární diplomacie Informatika Podnikání a administrativa Economics and Management Hospodářská a kulturní studia Veřejná správa a regionální rozvoj Systémové inženýrství Informatics System Engeneering Studijní odd. Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze Mgr. Ivana Berníková Kamýcká 129 tel.: Praha 6 Suchdol bernikova@pef.czu.cz Dny otevřených dveří: ledna 2011 PEF_ ZU_104x136mm.indd :06:

3 vysokoškolské vzdělávání Školství čekají velké změny Školství v příštích letech radikálně změní svou podobu. Nový ministr školství Josef Dobeš chce pokračovat v reformách, které připravovala jeho předchůdkyně Miroslava Kopicová. Bude se například povinně maturovat z matematiky, univerzity budou rozděleny na tři typy a bude se na nich platit školné. Reformy čekají i na odborné školství. Institut oceňování majetku Vysoké školy ekonomické v Praze otevírá na podzim 2010 další ročník čtyřsemestrálních kurzů pro přípravu znalců a odhadců ve specializacích: Českému státu hrozí ztráta konkurenceschopnosti, protože má stále méně technicky vzdělaných odborníků, které nutně potřebuje jak výzkum a vývoj, tak výroba. Bez nich není možné vybudovat takzvanou znalostní ekonomiku založenou na produkci s vysokou přidanou hodnotou. Proto skupina odborníků sdružená v instituci POPR připravila ještě za Topolánkovy a Fischerovy vlády rozsáhlou školskou reformu, jejímž cílem je právě příprava takových odborníků, kteří by mohli přeměnit Českou republiku ve skutečnou průmyslovou velmoc. Na ni chce navázat i nový ministr školství Josef Dobeš. Reforma sektoru terciárního vzdělávání (takzvaných vysokých a vyšších odborných škol) musí být uskutečněna, je to ostatně i v programovém prohlášení vlády. Cílem této reformy je diverzifikace systému terciárního vzdělávání a zvýšení jeho kvality. To by mělo přispět i k lepší uplatnitelnosti absolventů na trhu práce, vysvětluje Dobeš. Podle skupiny POPR, v níž zasedají ekonomové, průmyslníci, politologové i akademici, už se totiž nelze spoléhat jen na daňové prázdniny a levnou pracovní sílu. To už zahraniční firmy neosloví. Stali jsme se nejdražší ekonomikou v regionu. Jsme čtyřikrát dražší než Čína a dvakrát dražší než země Balkánu, řekla časopisu Týden exministryně školství Miroslava Kopicová s tím, že Česko se musí přeměnit z levných montážních závodů na výzkumnou velmoc. A stejně jako bohaté západoevropské státy začít přesouvat hůře placené manuální práce dál na východ. To se však neobejde bez kvalitnějšího školství, výzkumu a průmyslových inovací. Co čeká vysoké školy Podle navržené reformy bude univerzit méně, budou ale kvalitnější. Školy se totiž rozdělí na výzkumné, vzdělávací a profesní. V oblasti aplikovaného výzkumu budou spolupracovat s firmami. Studium ale už nebude zadarmo. Školné ostatně doporučuje vládě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). České vysoké školy jsou příliš těžkopádné a uzavřené. Žijí jen z peněz, které jim posílá stát, a to podle toho, kolik studentů zasedá v přednáškových sálech. Nic je tak nemotivuje zlepšit kvalitu výuky, uvedl americký expert Thomas Weko z OECD. Platit by se mělo začít zhruba za tři roky, jeho výše se bude lišit podle oboru. Studia humanitní budou pravděpodobně levnější než studia medicíny či techniky. Cena se bude pohybovat mezi pěti až deseti tisíci korunami za semestr. Týkat by se to ovšem mělo jen těch mladých lidí, kteří na univerzity nově nastoupí. Stávajících vysokoškoláků se změna nedotkne. Vláda premiéra Jana Fischera už půdu pro školné připravila: schválila systém studentského spoření, grantů a půjček. Právě tím pravicové strany zavedení školného podmiňovaly. Návrh vypracoval sociolog Petr Matějů. Pokračování na str. VI Foto profimedia.cz Sorbonna. Jedna z nejstarších univerzit v Evropě. V současné době neexistuje Sorbonna jako samostatná univerzita, ale reformou z roku 1970 byla včleněna do Pařížské univerzity. Na snímku hlavní budova oceňování nemovitostí, oceňování podniku včetně problematiky fúzí a oceňování nehmotného majetku. Podrobné informace a přihlášky je možné stáhnout z internetu nebo telefonicky požádat o jejich zaslání. Informace a přihlášky: internet: iom.vse.cz (bez www), iom@vse.cz tel.: , (cca 9 až 15 hod.), příp , fax: Josef Dobeš: Cílem reforem je lepší uplatnit elnost absolventů Školská reforma je již delší dobu předmětem diskuze a neustálých odsunů. Podle nového ministra školství, mládeže a tělovýchovy Josefa Dobeše reforma sektoru terciárního vzdělávání, tedy vysokých a vyšších odborných škol, musí být uskutečněna. Ostatně je to i v programovém prohlášení vlády, upozorňuje. E15: Jaké budou základní kameny reformy školství? Bude shodná s tou, kterou připravil Petr Matějů a ministryně Miroslava Kopicová? Pokud ne, v čem se bude lišit? Cílem této reformy je diverzifikace systému terciárního vzdělávání a zvýšení jeho kvality. To by mělo přispět i k lepší uplatnitel- nosti absolventů na trhu práce. Zcela jistě budeme vycházet z návrhů a tezí připravených dříve. Rád bych také pokračoval ve spolupráci s profesorem Haňkou a jeho Radou pro reformu terciárního vzdělávání. Na ministerstvu běží již několik projektů, jejichž výstupy budou nosnými kameny reformy terciárního vzdělávání. Hlavními výstupy projektů by měly být dva zákony, a to zákon o terciárním vzdělávání a zákon o finanční pomoci Foto mediafax studentům. Ten souvisí se zavedením finanční spoluúčasti studentů na hrazení jejich studia. Tomu ale bude předcházet zavedení účinného systému finanční pomoci studentům. E15: Chystá se snížení počtu univerzit a jejich rozdělení na tři typy? Ministerstvo nemá možnost přímo redukovat počet vysokých škol, jsou autonomní. Budeme ale podporovat postupnou diverzifikaci univerzit na výzkumné,vzdělávací a praktické. Dá se předpokládat, že případnou integraci vysokých škol zřejmě vyvolají spíše nároky na kvalitu uskutečňovaných činností, což ve spojení s demografickým útlumem může vyvolat i změnu v jejich počtu. MŠMT bude pokračovat v nastoupeném trendu změn zásad rozdělování rozpočtu. Ta spočívá v oceňování kvality vysokých škol oproti kvantitě. Ze současného poměru 95:5 procentům chceme dojít k poměru 85:15 procentům. Tyto změny oceňují výzkum na VŠ, kvalitu profesorů a docentů a mobilitu studentů. E15: Jak zajistíte, aby už se nedaly získávat vysokoškolské tituly způsobem, který se praktikoval na plzeňských právech a dalších školách? Bude v tom smyslu přijata novela vysokoškolského zákona? Kauza na plzeňských právech je výjimečná a nelze ji zevšeobecňovat. Jde o selhání jedné instituce, respektive některých zaměstnanců jedné instituce a jejích kontrolních mechanismů. Jednoznačně jsem vyslal signál, že je třeba tvrdě vystoupit proti excesům, kterých jsme stále ještě svědky na plzeňských právech. Proto i plně podporuji práci Akreditační komise v čele s profesorkou Dvořákovou, jíž je třeba vytvořit kvalitní podmínky pro práci. E15: Zajistí zavedení školného dostatek peněz pro vysoké školy, nebo chystáte například i spoluúčast průmyslu a podobně? Primárním cílem zavedení školného není zvýšení rozpočtu vysokých škol, ale zvýšení kvality vysokého školství, odpovědnosti škol za kvalitu absolventů i odpovědnosti studentů za volbu studijního oboru a průběh studia. Správným trendem je vícezdrojové financování, nejen veřejné zdroje a školné. E15: Co bude dále s vyššími odbornými školami a s odborným školstvím? Pokračování na str. VI ZVOL SI SPRÁVNOU VEJŠKU Informatika - Ekonomika - Právo Vltavská 585/14, Praha 5, tel.: , vsmie@vsmie.cz

4 vysokoškolské vzdělávání Dokončení ze str. V Povinná maturita z matematiky Reformy ale nezasáhnou jen univerzity. Změny nastanou i na školách základních a středních. Údajně by vysokým školám měl z jistého hlediska odlehčit dlouho diskutovaný projekt státních maturit, V podstatě by se tíha výběru schopných studentů měla přenést na střední školy. První krok už nastal. Nedávno vládou prošel návrh předložený ministrem Josefem Dobešem. Návrh obsahuje velmi zlevněnou variantu realizace státní maturity oproti stávajícím ročním nákladům, uvedl pro E15 ministr. Srovnávací zkoušky už na základních školách Jen pro zajímavost. Jednotná zkouška však nečeká v příštích letech jen středoškoláky, ale i žáky základních škol. Na konci pátého a devátého ročníku ZŠ by se totiž všichni žáci měli podrobit takzvaným srovnávacím zkouškám. Zřejmě budou z češtiny, Dokončení ze str. V Vyšší odborné školy by se měly stát součástí terciárního sektoru vzdělávání. Jejich postavení by mělo být zakotveno v zákoně o terciárním vzdělávání, jehož příprava je součástí projektu reformy. matematiky, cizího jazyka a dějepisu. Školy, které v nich uspějí, dostanou více peněz. Poprvé by se měly konat v roce A pak už každoročně vždy na jaře. Budou povinné a už teď se jim začalo přezdívat malé maturity. Zkoušky ukážou, kolik žáků má podprůměrné znalosti a v čem by měli přidat, ale také to, která škola by měla přidat. Jako politici hledají standard ve zdravotnictví, zavede se i termín školský standard a právě z něj budou žáci zkoušku skládat. Dobeš chce standard určit už v roce 2011, tedy o rok dříve, než se zkoušky zavedou. Právě myšlenka srovnávacích zkoušek je totiž velmi důležitá, neboť právě od ní se budou do budoucna odvíjet hodnocení absolventů základních škol, a tím tedy i kvality výuky profesorů. Kantor, který vyučuje svědomitě, na hodiny se připravuje a průběžně se vzdělává, by měl pobírat vyšší celkový plat díky vyšším odměnám nežli kantor, který své žáky odbývá. < Alena Adámková E15: Co by měly přinést srovnávací zkoušky na základních školách? Zavedení tohoto nástroje bude předcházet stanovení jasného standardu, tedy úrovně, ke které mají žáci na konci prvního i druhého stupně dospět. Samozřejmě nepůjde jen o dosažení absolutního výsledku, ale stejně tak i přidané hodnoty konkrétní školy, která vzdělává žáky s různými předpoklady a různými hendikepy. A rád bych, abychom zjišťovali také klima na školách. Předpokládám, že toto se podaří zahájit během dvou let. < Alena Adámková Krize vysokoškoláky nešetří Počet nezaměstnaných vysokoškoláků se za poslední rok zvýšil z necelých 11 tisíc na 16 tisíc. Toto zvýšení se nejvíce dotklo čerstvých absolventů. Vyplývá to ze statistických informací Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Rozdělíme-li fakulty jednotlivých vysokých škol do oborových skupin, je zřejmé, že k výraznějšímu zhoršení uplatnění absolventů došlo u těch oborů, které jsou těsněji provázány s krizí postiženou podnikatelskou sférou. Tedy především u technicky, ekonomicky a přírodovědně zaměřených škol. Nárůst počtu nezaměstnaných absolventů ekonomických oborů je možné přičítat i tomu, že v tomto oboru je mnohem více studentů než v oborech ostatních. Veřejné VŠ V rámci meziročního srovnání se ukazuje, že k největšímu nárůstu nezaměstnaných absolventů VŠ došlo u Vysoké školy ekonomické v Praze, kde se nárůst nezaměstnaných zvýšil více než o 60 procent. Podobně je na tom i Ekonomická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, kde se index nezaměstnaných absolventů zvýšil téměř o polovinu. Zvýšený nárůst nezaměstnaných absolventů se týká i Univerzity Hradce Králové, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Baťovy univerzity ve Zlíně, Foto mediafax Zakladatel. Socha Karla iv. v aule Univerzity Karlovy v Praze Technické univerzity v Liberci a Slezské univerzity v Opavě. Krize se podle studie zatím výrazněji neprojevila u zaměstnanosti absolventů ostatních oborů. V některých případech došlo dokonce ke zlepšení. Snadnější nalezení místa mají v současné době například absolventi uměleckých oborů, lékaři, právníci, veterináři a farmaceuti. Soukromé VŠ Soukromé vysoké školy jsou na tom podle této statistiky lépe. Jejich absolventi mají již druhým rokem nižší míru nezaměstnaných absolventů než školy veřejné. V září loňského roku to bylo jen 1,8 procenta oproti třem procentům, která byla v průměru na státních vysokých školách. Tento trend je podle autorů studie novinkou. Je však nutné brát v úvahu i tu skutečnost, že soukromé VŠ studuje řada lidí, kteří již zaměstnaní jsou a jen si doplňují či zvyšují kvalifikaci. V porovnání nezaměstnanosti podle ukončeného vzdělání jsou na tom však absolventi vysokých škol pořád nejlépe a situace na trhu práce je pro ně i v současné době příznivá. Ze studie totiž vyplývá, že celková míra nezaměstnanosti se u vysokoškoláků zvýšila jen o 0,5 procenta a je výrazně nižší než u absolventů středních škol nebo u lidí s ukončeným základním vzděláním. < Josef Pojsl Instituce 2009-C VŠ manažerské informatiky a ekonomiky 0,00 Vysoká škola zdravotnická 0,00 Policejní akademie ČR 0,00 ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola 0,00 Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo 0,00 Newton College 0,00 University of New York in Prague 0,00 Univerzita Jana Amose Komenského 0,50 Univerzita obrany 0,66 Akademie múzických umění v Praze 0,73 Bankovní institut 1,00 AKADEMIE STING 1,54 Metropolitní univerzita Praha 1,56 Vysoká škola v Plzni 1,90 Univerzita Karlova v Praze 1,95 Masarykova univerzita v Brně 1,95 Univerzita Palackého v Olomouci 2,27 Vysoké učení technické v Brně 2,65 Ostravská univerzita v Ostravě 2,70 Vysoká škola ekonomická v Praze 2,84 VŠ TV a sportu Palestra 2,94 České vysoké učení technické v Praze 2,96 Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno 3,00 Česká zemědělská univerzita v Praze 3,00 Vysoká škola podnikání 3,05 Celkem vybrané VŠ 3,06 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 3,07 Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L. 3,08 Univerzita Pardubice 3,22 Instituce 2009-C Vysoká škola obchodní v Praze 3,24 Středočeský vysokoškolský institut 3,33 Vysoká škola finanční a správní 3,50 Univerzita Hradec Králové 3,56 VŠ báňská TU Ostrava 3,56 Evropský polytechnický institut 3,64 Technická univerzita v Liberci 3,70 Janáčkova akademie múzic. umění v Brně 3,74 Academia Rerum Civilium 3,84 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 3,86 Západočeská univerzita v Plzni 4,17 Moravská vysoká škola Olomouc 4,18 Jihočeská univerzita České Budějovice 4,31 Vysoká škola logistiky 4,35 VŠ mezinárodních a veřejných vztahů 5,04 Vysoká škola hotelová v Praze 5,47 Vysoká škola Karlovy Vary 5,71 Slezská univerzita v Opavě 5,93 Pražská VŠ psychosociálních studií 6,10 Mendelova zem. a les. univerzita v Brně 6,35 Vysoká škola aplikovaného práva 6,64 Vysoká škola Karla Engliše v Brně 7,11 VŠ evropských a regionálních studií 7,54 Lit. akademie (Soukr. VŠ J. Škvoreckého) 7,70 Akademie výtvarných umění v Praze 8,13 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze 8,76 Anglo-americká vysoká škola 9,29 Vysoká škola polytechnická Jihlava 13,84 Soukromá VŠ ekonomických studií 15,40 Standardizovaná míra nezaměstnanosti absolventů (míra nezaměstnanosti absolventů očištěná od vlivu odlišné míry nezaměstnanosti na regionálních trzích práce) vybraných vysokých škol po půl roce po ukončení studia v roce 2009 Zdroj: Středisko vzdělávací politiky pedagogické fakulty UK Pražská mezinárodní manažerská škola (PIBS) při VŠE v Praze člen České asociace MBA škol (CAMBAS) připravuje kurzy Master of Business Administration (MBA) Studium MBA je zpravidla dvouleté. Obsah a cíle studia naleznete na internetových stránkách PIBS ( distanční formou moderní forma studia je určena všem, kteří si chtějí organizovat časový rozvrh studia sami a věnovat se mu v době pro ně nejvhodnější. Studium trvá 2-3 roky (podle intenzity studia). rezidenční formou - výuka je organizována v týdenních (středa sobota) či víkendových (pátek neděle) blocích jedenkrát za měsíc. rezidenční formou v Olomouci výuka probíhá v Olomouci, obsah studia i organizace výuky je shodná s rezidenční formou. rezidenční formou, zaměřené na management zdravotnictví výuka probíhá jeden týden (úterý pátek) v každém měsíci. rezidenční formou se zaměřením na hotelnictví, gastronomii a cestovní ruch mezinárodní MBA - ve spolupráci s ESCP EAP Berlín a Paříž, probíhající v prvním roce na PIBS rezidenční formou a ve druhém v Berlíně. Podmínky přijetí: ukončené VŠ (min. Bc.), dva roky praxe, úspěšné složení přijímacích zkoušek. Přihlášky lze podávat v sekretariátu školy nebo prostřednictvím internetu ( Sekretariát PIBS J.Martího 2, Praha 6, tel.: , fax: , info@pibs.cz Škola, která je všude s vámi Studujte s námi kdykoliv a kdekoliv s využitím internetové služby Unicorn Universe

5 vysokoškolské vzdělávání Alois Nečas: Patříme mezi horní třetinu všech evropských veterinárních fakult Absolventi Fakulty veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně nemají na rozdíl od většiny svých kolegů velký problém se zařazením na pracovním trhu. Na žebříčku zaměstnanosti v České republice stojí na předních příčkách. V současné době jsme jedinou vysokou školou, která v České republice poskytuje vzdělávání v oblasti veterinárního lékařství, vysvětluje děkan fakulty Alois Nečas. E15: Ojedinělost asi nebude jediný důvod, proč jsou vaši absolventi úspěšní na trhu práce. Jistě. Důležité je, že povolání veterinárního lékaře není limitováno zaměstnatelností v podnicích nebo ve státní správě. Jedná se o svobodné povolání, regulované pouze poptávkou občanů a podniků po veterinární činnosti, která zejména v praxi malých zvířat stoupá, a vytváří velký prostor pro další naše absolventy. fakultě, kdy fakulta byla ohodnocena mezinárodní komisí expertů velmi pozitivně. To však neznamená, že není co zlepšovat. Jsme členy všech významných veterinárních asociací, které ovlivňují trendy veterinárního vzdělávání v Evropě, a ve smyslu tohoto rozvoje veterinárního vzdělávání připravujeme změny ve výuce tak, aby příští mezinárodní posouzení naší fakulty potvrdilo naše prestižní postavení v Evropě. E15: Je zájem o na vaší škole? Kolik studentů je přijato do prvního ročníku a kolik ročně absolvuje? Zájem o brněnskou Fakultu veterinárního lékařství je mezi uchazeči mimořádný. Ročně podává přihlášku ke studiu přes 800 uchazečů. Konkrétně v letošním roce se hlásilo 845 uchazečů o. Ke studiu nastupuje okolo 160 zájemců, což je 4,6násobný převis přihlášek nad možnostmi přijetí ke studiu. Úspěšnými uchazeči o jsou především absolventi gymnázií, přičemž mezi uchazeči, následně i studenty převažují do značné míry dívky - až 80 procent. Ročně absolvuje naši fakultu přibližně 140 absolventů. Chtěl bych zdůraznit, že zájem o veterinárního lékařství neklesá ani v posledních letech, kdy je ve společnosti avizován pokles demografické křivky v populaci maturantů. E15: Jste ve srovnání s evropskými veterinárními školami v něčem výjimečný? Pokud bych měl vyzdvihnout přednost našeho studia před mnoha jinými evropskými veterinárními školami, tak je to důraz na praktickou výuku na klinikách naší fakulty, kdy se studenti ve velkém rozsahu podílejí na poskytování veterinární péče pacientům, a získávají tak mnoho zkušeností a dovedností pro svou budoucí praxi. Klinická výuka je přitom organizována podle druhů zvířat, přičemž v šestém ročníku je zaměřena nanejvýš prakticky ve formě blokové výuky, kdy studenti absolvují část této výuky také v privátních praxích, zoologických zahradách a podobně. E15: Nabízíte svým studentům praxe i v zahraničí? Samozřejmě. Jsou to pobyty v rámci evropského programu mobilit Life-Long Learning Program Erasmus, CEEPUS, dále na základě bilaterálních smluv o vzájemné výměně studentů a formou freemovers. Navíc uskutečňujeme exkluzivní výměnný program s třemi univerzitami v USA, Texas A&M University, Purdue University a University of Illinois. E15: Jste spokojen s úrovní, respektive připraveností studentů na své povolání? Úroveň připravenosti pro výkon povolání veterinárního lékaře je podle mého názoru vysoká. O kvalitě našich absolventů vypovídají i příznivé reference privátních veterinárních lékařů, kde studenti vykonávají praxi. To je nakonec doloženo i výsledky mezinárodního posouzení výuky na naší E15: Chce-li, aby se váš absolvent dále vzdělávat, jaké má možnosti? Naprostá většina našich absolventů odchází do praxe. Pokud někteří z nich chtějí ve svém studiu pokračovat, a to v zaměření na vědeckovýzkumnou činnost, máme pro ně připraveny doktorské studijní programy. Ročně tak na fakultě zůstává okolo 20 absolventů. Pro veterinární lékaře působící ve státní službě je uskutečňováno postgraduální vzdělávání formou atestací organizovaných Státní veterinární správou. Učitelé naší fakulty se ve spolupráci s profesními asociacemi a Komorou veterinárních lékařů ČR podílejí také na postgraduálním vzdělávání absolventů formou aktivní účasti na odborných konferencích a kongresech. E15: Jak si stojí vaše fakulta ve srovnání s podobnými školami v Evropě? Mezinárodní srovnání naší fakulty dává takzvaná mezinárodní evaluace organizovaná Asociací evropských veterinárních škol. Naše fakulta je na jejich seznamu uvedena již mnoho let. Lze říci, že patříme mezi horní třetinu všech evropských veterinárních fakult, což je mimořádné postavení brněnské veterinární univerzity. < Josef Pojsl Vysoká škola finanční a správní 1. soukromá ekonomická univerzita v ČR Aplikovaná informatika Bankovnictví Finance a finanční služby Marketingová komunikace bakalářské magisterské Pojišťovnictví Řízení podniku a podnikové finance Veřejné finance Veřejná správa BSBA MBA doktorské

6 Foto ČVUT Informační společnost potřebuje elektrotechnické odborníky Ať chceme, či nechceme, výpočetní technika, respektive informační technika, se stává téměř nezbytností nejen ve všech oborech lidské práce, ale i v soukromém životě. Vždyť sociologové již soudobou společnost nazývají informační. Není tedy překvapení, že odborníci na informační technologii jsou na trhu práce stále více žádáni, a to především praktici, tedy studenti elektrotechnických fakult. Je tedy pochopitelné, že informatiku jako studijní obor zařadily mnohé ekonomické a přírodovědné fakulty včetně ČVUT. Jenomže tyto fakulty jsou zaměřeny především na oblast teoretické informatiky. Dnes ale není problémem mít k dispozici velmi sofistikované programy obecného typu. Daleko frekventovanější potřebou současné praxe je například realizace speciálních programů pro řízení výrobních technologií, provozu telekomunikačních i různých distribučních sítí či vývoje speciálních technologických mikroprocesorů. Ukazuje se, že další zvyšování výkonu a efektivity výpočetní techniky je závislé hlavně na zajištění dálkového přístupu k počítačům pomocí prostředků telekomunikační techniky. Tyto potřeby v oblasti programového a technického vybavení výpočetní techniky však obvykle nemohou plně zvládat specialisté vychovávaní jen v oblastech teoretické informatiky. Je třeba si uvědomit, že kromě matematického teoretického základu je praktická informatika závislá na aplikaci fyzikálních zákonů a elektronických technologií. Informatika, tak jak ji dnes vnímáme, by například nemohla existovat nejen bez elektrických zdrojů, elektronických součástek, teorie elektrických obvodů, telekomunikačních metalických a optických vedení, rádiové komunikace, ale i bez moderního managementu elektrotechnické výroby, elektroenergetiky a telekomunikačních sítí, říká Jaroslav Svoboda z katedry telekomunikační techniky Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Symbióza Podle Jaroslava Svobody by se již celá tato oblast měla nazývat teleinformatikou. Je to v podstatě symbióza elektrotechniky, elektroniky a výpočetní techniky. A takové pojetí přijala většina elektrotechnických středních a vysokých škol. V České republice je poměrně dostačující počet elektrotechnických fakult. Působí po celé republice - v Praze, Brně, Plzni a Ostravě. Nejdelší tradici ve výuce elektrotechnických oborů má však současná Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze, která je následnicí staroslavného technického učení pražského, založeného již v roce Vynecháme-li prvopočátky výuky elektrotechniky, kdy profesor K. V. Zenger měl tříhodinovou přednášku, jakožto součásti fyziky, pak prvním samostatným předmětem na pražské české technice byla nepovinná tříhodinová přednáška 'Elektrotechnika' s jednohodinovým praktickým cvičením, kterou ve školním roce 1884/1885 přednášel profesor K. Domalíp, připomíná historii Jaroslav Svoboda. ČVUT dnes Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze, která v tomto roce začíná slavit 60leté výročí od svého vzniku, je dnes prestižním českým vysokoškolským pracovištěm s šesti tisíci studenty. Nedávná nová akreditace studia vyústila do pěti bakalářských studijních programů, které buď připravují studenty pro samostatné řešení úkolů v praxi, nebo pro další v šesti magisterských studijních programech. Výuka informatiky probíhá ve dvou samostatných studijních programech Softwarové technologie a management a Otevřená informatika. Informatika je pevně propojena i rovněž s výukou elektrotechniky a elektroniky, takže absolventům poskytuje dobré zázemí pro řešení aktuálních problémů praxe. říká Boris Šimák, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. V posledních letech se přístupy ke studiu elektrotechnických oborů na elektrotechnické fakultě výrazně změnily. V nabízených studijních programech se již zdaleka nezaměřuje pouze na výzkum, vývoj a konstrukci elektrotechnických a elektronických výrobků a zařízení. Dnes lze studovat manažerské řízení provozu energetických i telekomunikačních sítí, počítačových firem, silnoproudých i slaboproudých průmyslových závodů, obsluhu moderních lékařských zařízení, provoz rozhlasových, televizních a filmových studií a jiné zajímavé profese v manažersko-ekonomických funkcích středního a vyššího managementu. Všechny tyto obory mohou být zajímavé i pro dívky. Ty v posledních letech obecně projevují stále větší zájem o na technických vysokých školách. Současný podíl studentek na naší fakultě je zatím okolo sedmi procent. Jejich uplatnění je velmi dobré. Víme, že řada našich absolventek zastává významné technicko- -manažerské funkce v různých podnicích a institucích, upozorňuje Boris Šimák. < Michal Holub FEL. Studenti před budovou Fakulty elektrotechnické ČVUT Jeden vysokoškolský titul už nestačí Žijeme v době, která podporuje a požaduje vzdělání, což je sice chvályhodné, ale na druhé straně požadavky společnosti a trhu vytvářejí tlak na to, aby se vzdělání neustále zvyšovalo. Vysoké školy každoročně chrlí nové a nové absolventy. Jeden získaný titul už zdaleka nemá dřívější prestiž. Ten, kdo se chce uplatnit, musí nabídnout něco víc. Začíná být docela obvyklým jevem, že po vysoké škole se zkrátka ještě dál studuje. Pro získání vyšší kvalifikace se nabízí několik alternativ. Můžete například studovat další vysokou školu, která vám předchozí vzdělání vhodně doplní nebo rozšíří. Osvědčená je kupříkladu kombinace studia sociologie s psychologií, ale časté bývá i spojení kulturně či umělecky orientovaných oborů s marketingem. Jinou variantou je v zahraničí, kde si zároveň vylepšíte jazykovou vybavenost. Další možností je pokračovat ve studiu specializovaným doktorským programem. V ekonomické oblasti se doktorské zakončuje titulem DBA, kterým se označuje nejvyšší dosažené manažerské vzdělání. Kromě tohoto typu doktorského studia se však prosazuje stále populárnější forma studia MBA. Znalost angličtiny je nutností Masters in Business Administration (MBA) nabízí vzdělání pro čerstvé absolventy vysokých ekonomických škol i pro už zavedené manažery, kteří se chtějí zdokonalovat. Proto také většina vysokých škol, na kterých se MBA studuje, spolupracuje s některou z prestižních zahraničních univerzit. Příkladem je US MBA při Fakultě podnikatelské na VUT v Brně, jejíž absolventi získávají diplom z Dominikánské univerzity v Chicagu USA. Lektory tu jsou jak profesoři z amerických a českých univerzit, tak manažeři z praxe. International School of Business and Management je vzdělávací institut založený na Vysoké škole ekonomické v Praze při Fakultě podnikohospodářské. Devízou pražské VŠE je, že jako první vysoká škola získala pro MBA prestižní mezinárodní akreditaci FIBAA, která garantuje vysokou úroveň studia a jeho mezinárodní platnost. Perfektní znalost angličtiny je podmínkou, neboť výuka částečně probíhá v angličtině. Kurzy pro zájemce o zvýšení kvalifikace Vedle komplexního studijního programu MBA institut ovšem nabízí také širokou škálu kurzů z obchodní a manažerské sféry. Jedná se o standardizované kurzy jako například: Psychologie a sociologie pro manažery, Obchodní politika a strategie, Vedení a podnikání, Tvořivost a inovace, Personální management, Koučování. Tyto kurzy se však mohou rozšiřovat a upravovat na míru podle potřeb a zadání klienta. Výuka probíhá formou několikadenního školení nebo kratších seminářů. Znalost angličtiny je opět žádána, i když na ni nejsou kladeny tak přísné požadavky jako při studiu MBA. Studium pro frankofonní manažery Absolventi vysokých ekonomických škol, kteří jsou zaměřeni na francouzsky mluvící teritorium, mají možnost studovat ve Francouzsko-českém institutu řízení (IFTG), který už od roku 1990 podporuje ekonomickou spolupráci mezi Francií a Českou republikou. Studium spočívá ve zvládnutí jazykové zkoušky z francouzštiny, po něm následují desetitýdenní studijní kurzy, tříměsíční stáž ve francouzské firmě (může být u nás nebo ve Francii) a obhajoba závěrečné práce s udělením diplomu. Titul MAE (Master Managment et Administration des Enterprises) je obdobou už zmiňovaného titulu MBA. Oba tituly mají především zaručit větší konkurenceschopnost na trhu práce. < Ivana Peroutková jwt_unyp_in_bac_104x136_e15_01.indd :52:32 PŘIHLÁŠKY do 23. září

7 Pavel Makovský: Nejdůležitější a nejpřínosnější je předávání praktických zkušeností Škol a institucí, které u nás nabízejí manažerské vzdělání s titulem MBA (Master of Business Administration) či LLM (Master of Laws), je již víc než dostatek. London International Graduate School (původně Institut manažerského vzdělávání A&W Business School) je však v České republice poměrně jedinečný, protože jde v podstatě proti proudu. Nabízí totiž vlastní program, a to výhradně v češtině. Jsme přesvědčeni o tom, že získání znalostí a dovedností v rodném jazyce je mnohem efektivnější než v jakémkoli cizím, říká její ředitel pro střední a východní Evropu Pavel Makovský. E15: Ale většina škol, které nabízejí výukový program MBA či LLM považuje za výhodu, že vyučují převážně v anglickým jazyce, a to především proto, že tak připravují manažery na mezinárodní posty a že zprostředkovávají přednášky zahraničních lektorů. My za výhodu naopak považujeme výuku v českém jazyce. Myslíme si totiž, že MBA a LLM není jakýmsi jazykovým kurzem. Chci-li se pořádně naučit angličtinu, tak se pojedu učit anglicky nejlépe do Anglie. Většina účastníků našich programů jsou manažeři na středních až nejvyšších pozicích, kteří angličtinu dobře ovládají. Mnozí z nich ji v práci používají denně. Ale naše kurzy si vybrali proto, že chtějí získat další zkušenosti pro svůj manažerský rozvoj, zdokonalit se například v řízení lidí, managementu, komunikaci a tak podobně. Nechtějí se však stresovat, zda napsali gramaticky správně a bezchybně eseje. Není to prostě jejich rodný jazyk. E15: Absolventi programů MBA či LLM, většinou poboček některých zahraničních škol vyučujících v anglickém jazyce, mají certifikát, řekněme, na evropskoamerický region. Je to i ve vašem případě? Získali jsme akreditaci od americké asociace American Association for Higher Education and Accreditation (AAHEA, a to na základě dlouhodobého a náročného akreditačního procesu a jsme velmi rádi, že byl úspěšně zakončen, protože jsme nešli cestou jako mnoho podobných ústavů u nás, kteří jsou franšízou nějaké zahraniční vzdělávací instituce a které k nám přinášejí pouze cizí know-how. My jsme vytvořili vlastní program, o kterém jsme přesvědčeni, že je efektivní a že pro lidi je zajímavý a přínosný. Zároveň jsme sestavili kvalitní tým tutorů, tedy lektorů v distančním vzdělávání, což je podle mne to nejdůležitější. E15: Bylo obtížné získat od American Association for Higher Education and Accreditation akreditaci? Bylo to velmi náročné, neboť jsme překládali stovky a stovky materiálů, vzdělávacích plánů, organizačních a metodických dokumentů, představovali naše tutory, prokazovali finanční zdraví, předkládali účetnictví ke kontrole, absolvovali dohlídku a prověření naší instituce od zástupců asociace u nás. E15: Přesto není jednodušší využít spojení s již zajetou a zkušenou institucí? I my jsme měli několik nabídek z různých zahraničních institucí, abychom u nás vybudovali jejich franšízu. Znamenalo by to vesměs stoprocentně akceptovat postupy dané instituce, způsobu výuky, a podobně, což znamená většinou velmi těžko, ne-li vůbec, přizpůsobení místním podmínkám a potřebám. A domnívám se, že právě to, že program byl vyvinut v Česku, je náš velký přínos. Máme velmi kvalitní tutory, kteří velmi často prošli významnými manažerskými pozicemi a jsou pro účastníky programů velmi inspirativní. E15: Vedení oněch poboček však vyzdvihuje právě zázemí a zkušenosti svých mateřských základen. Nechybí vám to? I včetně zahraničních lektorů, kteří jezdí k nim přednášet? Nechybí. Zaprvé vývoj programu vycházel z dlouhodobých vzdělávacích zkušeností a očekávání. Zadruhé, tutoři u nás jsou jednak lidé z praxe a jednak mnozí z nich učí i částečným úvazkem na vysokých školách, což u různých specializací, jako například právní, je velmi důležité. A za třetí, spolupracujeme s některými vysokými školami. Takže se snažíme do programu přivézt nové pohledy. E15: Ale jsou to stále převážně zkušenosti z tohoto regionu. Musí být i přínosem získat pohled a zkušenosti ze zemí s rozvinutou ekonomikou. Ten částečně získáváme přes kolegy z asociace, se kterými máme domluvenou možnost různých chatových či video konferencí. Ale především tutoři, kteří u nás působí, neprošli většinou jen zkušeností z domácích firem, ale mnohdy přicházejí z postů zahraničních či nadnárodních společností. Pohled jenom z Česka by byl vskutku málo. V podstatě se snažíme přinést poznatky a zkušenosti z celého světa v českém jazyce. Foto E15 Anna Vacková Přednost našich tutorů je to, že mají praktické zkušenosti o českém i zahraničním prostředí a umějí je předat dále E15: Předpokládám, že občas využijete některého odborníka z ciziny. Jak dodržíte, aby byla ve výuce pouze čeština? V těchto případech využíváme simultánního překladu. Takže záleží na každém, v jaké řeči ho bude poslouchat. E15: Takže o zájemce nemáte nouzi? Jsme velmi rádi, že ne. Jsem přesvědčen, že právě cesta výuky v národním jazyce je pro velké množství lidí zajímavá. Ostatně to dokazuje statistika a ohlasy našich účastníků programu. Ale výuka v českém jazyce není jediná naše přednost. Nás si vesměs zájemci vybírají proto, že jsme hodně zaměření do praxe. Jsou někteří účastníci programu, kteří přešli z jiných škol právě proto, že jim chybělo větší napojení na praxi, a až potom příjemnější učení v češtině. E15: V minulých dnech vstoupila majetkově do vašeho projektu skupina investorů. Přibližte nám důvody. Před nějakou dobou jsme byli skupinou britských investorů, kteří se chtějí dlouhodobě věnovat profesnímu manažerskému vzdělávání v regionu střední a východní Evropy, Asie a podobně. Po dlouhodobém průzkumu v těchto zemích si vybrala pro oslovení ke spolupráci právě A&W Business School. Jsem velmi rád, že oceňovali naše pojetí praktických distančních manažerských programů v národním, takzvaném českém jazyce. Protože náš dlouhodobý cíl v oblasti zahraniční expanze je shodný, dohodli jsme se velmi rychle na majetkovém propojení, a tím na urychlení přípravy rozšíření programů do dalších zemí. Proto jsem velmi rád, že jsme byli osloveni ke spolupráci právě my. Z těchto důvodů došlo k přejmenování Institutu manažerského vzdělávání A&W Business School na London International Graduate School, což je název britské společnosti založené pro tento společný projekt zahraniční expanze. Navíc region střední a východní Evropy bude řízen z České republiky. E15: Co to konkrétně znamená? V podstatě jde o to, že praktické distanční manažerské programy MBA a LLM budou postupně přizpůsobeny pro další státy střední, východní Evropy a další regiony. My tím získáme určité nové know-how a další finanční prostředky na rozvoj. E15: Takže svůj český model MBA a LLM implementujete a přizpůsobíte do jiného národního prostředí? Přesně tak. Nejde jen o to přeložit program například do maďarštiny, ale především skutečně jej přizpůsobit tamním podmínkám. Využít maďarské tutory jako u nás české. S jiným postupem bychom se dostali na úroveň jakýchsi kdekoli možných provozovaných franšíz a pro účastníky vzdělávání bychom nebyli tak efektivní a přínosní, stali by se z nás jedni z mnoha a to nechceme. Naopak, my vše, co děláme, děláme pro efektivní, kvalitní distanční vzdělávání přizpůsobené zemi, kde chceme působit. Toto se dá shrnout naší vizí, kterou je: Přímá cesta k vašemu úspěchu, zaměřeno na praxi a vážíme si vašeho času. < Vlastimil Poliačik Soukromá vysoká škola ekonomických studií _08 E15 104x136_013_kriv.indd 1 Bc. Ing. bakaláøské management, mezinárodní ekonomika a právo, úèetnictví, bezpeènostní management navazující magisterské Lindnerova 1, Praha 8 tel.: , info@svses.cz Pøijímací pohovory do nejsme suchaøi /19/2010 3:27:30 PM

8 vysokoškolské vzdělávání Anketa: Odpovídají představitelé vybraný ch vysokých škol I. Co očekáváte od nového vysokoškolského zákona? (Co by tam nemělo chybět)? II. Souhlasíte se zavedením školného na vysokých školách? (Jaký konkrétní dopad by mělo školné na váš institut?) III. Co byste doporučil(a) vašim čerstvým absolventům, aby zvýšili svou cenu na pracovním trhu? Jan Hron, děkan Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze I. Nový vysokoškolský zákon by měl respektovat získanou a dlouhodobě udržovanou autonomii vysokých škol se zachováním akademických svobod. Zároveň by měl umožnit profesionalizaci řízení a hlavně vytvoření souladu mezi rozhodovací pravomocí řídících subjektů a odpovědností. Znamená to uvážlivě řešit jak rozsah pravomocí a míry odpovědnosti vedoucích kateder, děkanů a rektorů na jedné straně, tak samosprávných útvarů na straně druhé (akademické senáty, správní rady ). Rovněž by nový zákon měl vytvářet takzvaný podnikatelský prostor umožňující rychlejší a efektivnější pro-nikání jednotlivých aktivit (věda, výuka) do uživatelské sféry, a tím se i podílet nejen na diverzifikaci jednotlivých vysokých škol, ale i zabezpečení jejich finanční stability. II. Tato otázka těsně souvisí s předchozí, neboť právě ta část nového zákona, která umožňuje přizpůsobování se vnějšímu prostředí, zahrnuje otázku školného. Jsem přesvědčen, že většina akademické obce souhlasí se zavedením školného, ve kterém vidí nástroj ke zvýšení motivace studentů k zodpovědnému studiu, zvýšení odpovědnosti ve vztahu k univerzitám, zvýšení odpovědnosti pedagogických pracovníků nejen v pedagogické činnosti, ale i činnosti vědeckovýzkumné. Hlavní přínos však lze spatřovat v uplatnění vícezdrojového financování, získání stabi-lity vysokých škol, jejich diferenciaci podle zájmu uchazečů, a tím i nepřímé evaluace jejich úrovně. Zároveň je však nutné si uvědomit zvýšení administrativní zátěže. Diskutabilní zůstávají otázky spojené s úlohou bankovních domů, dostupnosti studia pro všechny, které mají schopnosti a chuť studovat, sociální aspekty. III. Absolventi naší provozně ekono-mické fakulty mají vynikající předpoklady pro uplatnění na trhu práce v oblasti manažerských, ekonomických, personálních, marketingových, obchodních a dalších aktivit. Podmínkou dlouhodobé úspěšnosti je ochota naučit se učit a přijmout toto jako celoživotní poslání, schopnost rozlišit podstatné problémy od nepodstatných, řešit to, co se řešit dá, být flexibilní. Tak by se mohli i řídit krédem, že je třeba věřit v to, co si přejí, a snášet to, co se stane. Jiří Kleibl, rektor Unicorn College I. Předpokládám, že vyřeší některé problémy, o kterých se již dlouho mluví, ale neřeší. Především kategorizaci vysokých škol, která by umožnila efektivní profilaci těchto škol vzhledem k cílům každé kategorie, dále specifikaci podmínek školného a přizpůsobení dotační politiky školství profilu školy a větší volnost podnikatelským aktivitám škol jako jedné z podmínek více jež se zdrojového financování vysokých škol. Dále se domnívám, že i soukromé vysoké školy by měly být v určité míře zahrnuty do systému dotací. I plátci školného platí daně, a přispívají tak k rozpočtové rovnováze. II. Zavedení školného podle mne pomůže řešit některé problémy, není samospasitelné. V žádném případě by nemělo tvořit sociální bariéru pro skupinu nadaných dětí ze sociálně slabších rodin. Mělo by být propojeno jednak se systémem půjček na splatných po určité době, jednak systémem stipendií pro nadané studenty. Příjmy ze školného by měly být jednoznačně využity k rozvojovým aktivitám a zvýšení kvality pedagogického procesu na vysoké škole. Současně s tím je však nutno očekávat změny vyplývající z demografického vývoje a nižší počet mladých lidí vstupujících do systému studia. III. Doporučení se týká nejen absolventů, ale rozhodování již při výběru školy ke studiu. Trh práce nyní vykazuje značné deficity, zejména u technických oborů, klesá počet zájemců o tato studia. A proto již dnes víme, které profese se stanou vyhledávaným zbožím na trhu práce. Dále bych jim doporučil, aby rozvíjeli všechny formy kreativity a samostatnost při řešení problémů. Svět, do kterého vstupují, se vyznačuje turbulencí, která přináší změny v takovém rozsahu a čase dosud nevídané. Konkurence na trhu práce se bude zvyšovat i díky internacionalizaci ekonomik a všech procesů s nimi souvisejících. Váha jazykové přípravy stoupá již teď. Nezvládnutí cizích jazyků v míře potřebné pro práci bude jednoznačně hendikepem pro uplatnění na trhu práce. Radek Řechka, kvestor a ředitel Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky I. Určitě MŠMT musí odhalit, jaké vlastně vysoké školství chce v ČR mít, jaký má být jeho směr a vize. Dosavadní chaotický stav, kdy se nejprve nabádá k paušálnímu zvyšování studentů a po třech letech se upozorňuje na nadměrný počet vysokoškoláků, jen dokazuje, že v tomto nemá MŠMT vůbec jasno. A bez vize nelze dělat zákony. Dále očekávám zrovnoprávnění vztahu mezi veřejnými a soukromými vysokými školami. Soukromé VŠ ročně ušetří státu stamiliony korun, a i přesto jsou diskriminovány jak ony samotné, tak i jejich studenti. V neposlední řadě čekám zprůhlednění akreditačních procesů a více transparentnosti u rozhodování Akreditační komise, která rozhoduje o bytí a nebytí všech vysokých škol, a přesto nemá nad sebou žádné kontrolní mechanismy. II. Ano, souhlasím. A teď nemluvím jako ředitel soukromé vysoké školy, ale jako daňový poplatník. Přímý vliv to na soukromé školy mít nebude, ale studenti si začnou vážit vzdělání. Nepůjdou na veřejnou školu jen proto, aby si užili a prodloužili mládí a po roce pak byli vyloučeni. I na tyto studenty totiž daňový poplatníci platí. Dokázal bych si ještě představit nějaké daňové zvýhodnění platby za školné, jako tomu je například u odpočtu úroku z hypoték u daní. III. Aby se nebáli uplatnit vše, co se u nás naučili. Náš absolvent se ne-musí za své znalosti určitě stydět. Učíme pro praxi, takže ať jsou proaktivní a sebevědomí. Jan Mojžíš, prorektor NEWTON College I. Měl by se stát legislativním vyjádřením vysokoškolské reformy, která změní kvalitu našeho vysokého školství a zároveň nebude pouze přechodným a na efekt zaměřeným řešením. Důležitý je způsob a podmínky akreditace, nikoliv určování počtu vysokých škol a jejich zaměření. Podstatné je, aby systém financování vedl ke zvyšování kvality, a ne pouze k ovlivňování počtu studentů na jednotlivých školách. II. Se zavedením školného souhlasím. Všichni víme, že investice do vzdělání je tou nejlepší. Když se chcete naučit například cizí jazyk, také si zaplatíte kurz ze svých zdrojů a vůbec se nad tím nepozastavujete. Chci-li studovat VŠ, věřím, že mi pomůže v osobnostním i kariérním rozvoji, tedy investuji a udělám vše pro to, abych z investice vytěžil co nejvíce. Zdarma ovšem není vysokoškolské vzdělání ani nyní. Z daní platíme všichni školné na veřejných školách průměrně 70 tisíc korun za studenta a rok. Se zavedením školného by se studenti mohli při výběru vysoké školy více orientovat podle kvalitativních kritérií a svých pre-ferencí, a nikoliv jen podle financí. III. Věřím, že absolventům NEW- TON College žádná doporučení dávat nemusím. Naše vysoká škola není přípravkou na zaměstnání, ale je součástí pracovní kariéry studentů, kteří v průběhu celého studia procházejí reálnými praxemi, manažerskými výcviky a sbírají zkušenosti v zahraničí. Díky tomu naši absolventi nemají potíže s uplatněním na trhu práce. Henrieta Crkoňová, kvestorka Univerzita Palackého v Olomouci I. V porovnání se současně platnou legislativou očekáváme od nové podoby zákona o veřejných vysokých školách (VVŠ) jasné vymezení kompetencí fakult a univerzity(vysoké školy), a to ve vztahu i ke třetím osobám tak, aby se nekřížily. Současná podoba zákona o veřejných vysokých školách určuje právní subjektivitu univerzitě a fakultám i když limitovanou, přece jen hospodářskou samostatnost. Z tohoto důvodu dochází v praxi ke křížení pravomocí. To má za následek obtížné vykonávání efektivního řízení univerzity jako samostatného právního subjektu. (Příkladem je obtížná aplikace zákona o veřejných zakázkách na VVŠ). Efektivita řízení vyžaduje jednoznačnost kompetencí a toto by v nové podobě zákona nemělo scházet. S tím souvisejí i regulační mechanismy vysokých škol, které by měly být v maximálně možné míře ponechány na vnitřních předpisech VVŠ. Samozřejmostí je neomezování akademických svobod. II. Ano. Stav ekonomiky VŠ je dle mého názoru dlouhodobě neudržitelný. Zavedením školného jako doplňkového zdroje univerzity/ VVŠ/ lze spoluovlivňovat i kvalitu výuky. Je však nezbytné zabezpečit dostupnost vzdělávání i pro studenty ze sociálně slabšího zázemí, a to cestou sociálních a prospěchových stipendií a studentských půjček. Školné nesmí být sociální bariérou pro možnost vysokoškolského studia u žádné sociální skupiny. Stát však musí nastavit jasná pravidla fungování této podoby financování vysokých škol. Zavedení školného by mohlo mimo jiné umožnit dlouhodobé strategické plánování a hospodaření s finančními prostředky VVŠ. Dostupné zdroje uvádějí, že s příchodem školného o průměrné výši dvacet tisíc korun za rok studia, při současném počtu studentů cirka tři sta tisíc, by vysokým školám přineslo navíc cirka šest miliard korun. Toto představuje zhruba jednu pětinu celkové částky, která dnes směřuje ze státního rozpočtu k VVŠ na výuku a výzkum. To už není zanedbatelné. Školné mimo jiné přinese hodnocení nejen Mezinárodní institut podnikatelství a práva Vás zve na dny otevřených dveří , 9., 16. a v době od do v budově školy Ohradní 1366/49 Praha 4 Michle Studovat u nás můžete: Právo Ekonomii Informační technologie Jak bakalářské, tak navazující magisterské prezenční nebo kombinovanou formou CŽV oceňování majetku studentů, ale současně i učitelů. III. Nabízíme kvalitní vzdělání i s ohledem na to, co absolventi budou skutečně potřebovat v praxi. Z dostupných studií o uplatnění absolventů na pracovním trhu náleží Univerzitě Palackého umístění v první desítce mezi veřejnými vysokými školami. Dále je zapotřebí osobní zainteresovanosti absolventů a při současné roli státu vytvořit absolventům odpovídající podmínky ke vstupu do praxe (například stát by měl pomáhat při uplatnění absolventů tím, že pro tuto skupinu zaměstnanců poskytne zaměstnavatelům daňová či jiná zvýhodnění, dále by stát měl garantovat u nástupních platů absolventů minimální výši, která by nemusela korespondovat s minimální mzdou). < Mezinárodní institut podnikatelství a práva, s.r.o. Ohradní 1366/49, Praha 4 Michle tel.: ,

9 Myslím na budoucnost, proto vsázím na VZDĚLÁNÍ STUDIJNÍ OBORY AKREDITOVANÉ MŠMT ČR: Nabízíme vysokoškolské obory v oblasti ekonomiky managementu práva bankovnictví veřejné správy pojišťovnictví IT a další OBORY AKREDITOVANÉ V ZAHRANIČÍ: Ve spolupráci s Vysokou školou cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství a německou akademií AMAK AG na Vysoké škole Mittweida přijímáme ke studiu v zahraničních bakalářských oborech Cestovní ruch, hotelnictví a eventy Média, branding a marketing V OBLASTI DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NABÍZÍME: Akreditované celoživotního vzdělávání Kurzy pro firemní klientelu i pro veřejnost Kurzy univerzity třetího věku Najděte si více informací na