MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství Ivana Poláčková Komunikační dovednosti všeobecných sester v cizím jazyce Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D. Brno 2015

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod odborným vedením doc. PhDr. Andrey Pokorné, Ph.D. a všechny použité literární a odborné zdroje jsem uvedla v seznamu literatury. V Brně dne.... Podpis

3 Děkuji doc. PhDr. Andree Pokorné, Ph.D. za odborné vedení, poskytování cenných rad, připomínek a vstřícný přístup při zpracování bakalářské práce. Rovněž děkuji všem respondentům z Fakultní nemocnice Brno a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně za pomoc při realizaci průzkumného šetření. V neposlední řadě chci poděkovat své rodině za podporu v průběhu celého studia.

4 OBSAH ÚVOD SOCIÁLNÍ INTERAKCE Vymezení pojmů sociální interakce a komunikace Komunikace Proces komunikace Neverbální sdělení Složky neverbálního sdělení Verbální sdělení Verbální komunikační dovednosti VLIV KULTURY NA SOCIÁLNÍ INTERAKCE Cizinci a národnostní menšiny v České republice Cizinci ve zdravotnických zařízeních Právní aspekty v poskytování péče cizincům ve vztahu ke komunikaci 16 3 SOCIÁLNÍ INTERAKCE V TRANSKULTURNÍM OŠETŘOVATELSTVÍ Interkulturní komunikace Pojem interkulturní komunikace Komunikační etiketa Interkulturní rozdíly ve verbální komunikaci Interkulturní rozdíly v neverbální komunikaci Jazykové bariéry v českém zdravotnictví Doporučení v interkulturní komunikaci Alternativní metody v interkulturní komunikaci Tlumočení Komunikační karty a piktogramy

5 4 PROBLEMATIKA VYUŽÍVÁNÍ CIZÍHO JAZYKA V INTERKULTURNÍ KOMUNIKACI Jazyk a interkulturní komunikace Znalost cizích jazyků jako předpoklad efektivní interkulturní komunikace Kritéria v hodnocení znalostí cizích jazyků Celoživotní výuka cizích jazyků pro povolání všeobecná sestra Formální vzdělávání v cizích jazycích Neformální vzdělávání v cizích jazycích Informální vzdělávání v cizích jazycích CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY METODIKA A ORGANIZACE PRŮZKUMU Charakteristika výzkumné metody Realizace průzkumu VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA Demografická charakteristika respondentů Analýza vlastních výsledků dotazníkového šetření OVĚŘENÍ OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ DISKUZE DOPORUČENÍ PRO KLINICKOU PRAXI ZÁVĚR ANOTACE ANNOTATION SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH

6 ÚVOD V důsledku politických změn od roku 1989 a v souvislosti se vstupem České republiky (dále jen ČR) do Evropské Unie (dále jen EU) v roce 2004, dochází ke zvýšené migraci obyvatelstva, což se následně projevuje i v počtu cizinců využívajících služby českého zdravotnického systému. V současnosti jsou zdravotničtí pracovníci mnohem intenzivněji vystaveni kontaktům s příslušníky odlišných států, národností a etnik. To pro ně představuje zátěž především po psychické stránce, zejména vyskytne-li se jazyková bariéra. Komunikovat s cizincem neznamená jen domluvit se v cizím jazyce. Problémem jsou existující kulturní rozdíly, které mohou narušit interakci mezi všeobecnou sestrou, pacientem nebo jeho rodinou. Od profesionálních pečujících se očekává, že jsou i na tyto situace připraveny. Je samozřejmě nemyslitelné, aby zvládaly komunikaci ve všech cizích jazycích. Proto by měl být zdravotnický personál vybaven i jazykovými modifikacemi různých dokumentů (souhlas s hospitalizací, informovaný souhlas apod.) i možnostmi využití alternativních způsobů komunikace (tlumočení, komunikační karty, piktogramy, slovníky apod.). Vhodné by však bylo, aby zdravotníci ovládali alespoň jeden hlavní světový jazyk (v současnosti je nejpreferovanější angličtina). Téma bakalářské práce je zaměřeno na komunikační dovednosti všeobecných sester v cizím jazyce. Ve svém zaměstnání se setkávám nejen s pacienty hovořícími cizím jazykem, ale i s anglicky mluvícími studenty anebo zahraničními lékaři na stáži. Také z vlastní zkušenosti vím, jak je obtížné komunikovat v případě jazykové bariéry. Právě tato skutečnost mi byla podnětem k výběru tématu práce. Domnívám se, že jsou to právě nedostatečné znalosti cizích jazyků, které brání sestrám efektivně komunikovat s pacientem - cizincem. Cílem práce je posoudit schopnosti a zkušenosti všeobecných sester s komunikací v cizím jazyce a zjistit jejich názor na proces komunikace ve zdravotnickém zařízení. Domnívám se, že vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je daná problematika velmi aktuální. Svědčí o tom i fakt, že nezávisle na psaní bakalářské práce, byla na pracovišti, kde pracuji, vytvořena pracovní skupina na tvorbu piktogramů, které mají ulehčit komunikaci s pacientem - cizincem. 6

7 V teoretické části práce je v jednotlivých kapitolách věnována pozornost sociálním interakcím obecně, ale i podmíněným kulturními rozdíly, které využívá obor transkulturní ošetřovatelství. Zaměřila jsem se i na problematiku výuky cizích jazyků pro povolání všeobecná sestra. V empirické části jsou vyhodnoceny výsledky průzkumu, který se uskutečnil ve dvou fakultních nemocnicích v Brně. Jednotlivé cíle jsou spolu s očekávanými výsledky prezentovány ve formě tabulek a grafů se slovním hodnocením. Problematika komunikace s pacienty - cizinci je dosti obsáhlé téma. Snaha v rámci tohoto textu směřovala k nastínění problematiky využívání cizího jazyka jako komunikačního prostředku v širokém oboru nazývaném transkulturní ošetřovatelství. 7

8 1 SOCIÁLNÍ INTERAKCE Pojetí sociální interakce se postupně rozvíjelo a formovalo s vývojem společnosti. Je elementární formou sociálního chování, k níž dochází při veškerých kontaktech s jinými osobami. Na konci 19. století byl odhalen model společnosti označený z hlediska interakce. Podal vysvětlení, že společnost není výsledkem vrozených vlastností jednotlivců, ale vnímal člověka jako osobnost existující prostřednictvím jejich vzájemného působení. Pojem interakce pochází z latinského slova interaction, který Jandourek charakterizuje jako reciproční působení účastníků nebo systémů. Sociální interakcí se rozumí vzájemné propojení akce dvou nebo více osob, nebo jako vzájemné vztahy mezi partnery akce Vymezení pojmů sociální interakce a komunikace Podle Vališové umožňuje sociální interakce formování osobnosti člověka získávajícího sociální dovednosti potřebné pro život ve společnosti, kam patří specificky lidské vzorce chápání, smýšlení a snažení. K realizaci sociální interakce je potřeba nikoli jen dvou pólů (jedince a sociálního prostředí), ale i prostředku, pomocí kterého se mohou lidé dohovořit, porozumět si - komunikaci (verbální a neverbální). Součástí lidské efektivity v jakýchkoli oblastech života jsou zejména dovednosti, které se během života nabývají učením a nácvikem. Vališová uvádí, že sociální dovednosti jsou učením získané předpoklady pro adekvátní sociální interakci a komunikaci. 2 V těchto schopnostech je zahrnuto rozeznávání a hodnocení lidí, porozumění sobě, dovednosti komunikovat, kooperovat, jednat s lidmi a řídit jejích činnost, správně se rozhodovat apod. 3 Mikuláštík 4 podotýká, že sociální komunikace je interakční proces mezilidského sdělování. Interakci je možné uskutečnit v pozitivní formě jako kooperaci (spolupráci), konsenzus (shodu názorů, souhlas), koordinaci (vzájemný soulad) nebo akomodaci (přizpůsobení). V negativní formě jako rivalitu (soupeření), diskriminaci (rozlišování), 1 Srov. JANDOUREK, J., Slovník sociologických pojmů, s VALIŠOVÁ, A., Komunikace pro vzájemné porozumění: Hry pro dospívající, s Srov. VALIŠOVÁ, A., Komunikace pro vzájemné porozumění: Hry pro dospívající, s Srov. MIKULÁŠTÍK, J., Komunikační dovednosti v praxi, s

9 konflikt (neshodu), boj. Pojem komunikace může být posuzován rozdílně. Jestliže jsou dva jedinci ve vzájemném konfliktu, obvykle sdělují, že spolu nekomunikují. Ale i takové nekomunikování je komunikace. 5 Má-li se tedy mezi jedinci uskutečnit komunikace, musí dojít nejdřív k sociální interakci. Pojmy sociální interakce a sociální komunikace spolu souvisí, navíc sociální interakce je pojem obecnější a v celkovém kontextu dominantnější. 1.2 Komunikace Slovo komunikace pochází z latinského slova communicatio, což znamená spojení, spojování nebo sdělování. Špatenková a Králová uvádějí, že komunikovat znamená poskytovat a sdílet informace, předávat si mezi sebou myšlenky takovým způsobem, aby se aktéři komunikace navzájem pochopili. 6 Janáčková definuje komunikaci obecně jako sdělování informací prostřednictvím signálů a prostředků. Signály jsou přijímány aktivně nebo pasivně, vysílány a dešifrovány. 7 V psychologii se komunikace nepovažuje jen za přenos informací mezi sdělujícím a příjemcem. Jde navíc o snahu zjistit, jestli jsou jedinci schopni vyjadřovat své úmysly, jaké jsou v případě shody nebo neshody v procesu komunikace účinky na lidskou psychiku, projevy a postoje účastníků Proces komunikace Pokorná označuje komunikaci jako transakční proces přenosu informací mezi dvěma nebo více komunikujícími subjekty, které můžou ve stejném okamžiku vzájemně vysílat i přijímat sdělení v určité situaci. V tomto pojetí se tedy každá osoba považuje zároveň za mluvčího i posluchače. Objektem komunikace je následně reakce subjektů na danou situaci. 9 Komunikační proces je tvořen několika důležitými součástmi. Komunikátor nejdříve vysílá nějakou zprávu neboli komuniké, která může mít verbální nebo 5 Srov. MIKULÁŠTÍK, J., Komunikační dovednosti v praxi, s Srov. ŠPATÉNKOVÁ, I., KRÁLOVÁ, J., Základní otázky komunikace, s Srov. JANÁČKOVÁ, L., Komunikace ve zdravotnické péči, s Srov. MIKULÁŠTÍK, J., Komunikační dovednosti v praxi, s Srov. POKORNÁ, A., Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství, s. 9. 9

10 neverbální podobu. Zprávy jsou zakódovány ve formě myšlenek nebo pocitů, vyslány prostřednictvím komunikačního jazyka komunikantovi, ten následně zprávě porozumí, dekóduje ji. Cesta, kterou je určitá zpráva vysílána se nazývá komunikační kanál. Důležitou součástí tohoto procesu je tzv. feedback (zpětná vazba), neboť poskytuje informaci o tom, jak byla informace přijata a pochopena. Místo, kde se komunikace odehrává, se nazývá komunikační prostředí. Faktory ovlivňující efektivitu komunikace se označují jako komunikační šum. 10 Všechny výše uvedené složky je třeba akceptovat v procesu komunikace s pacientem. 1.4 Neverbální sdělení Neverbální komunikace neboli řeč těla, je sdělování informací beze slov. Uskutečňuje se pomocí výrazů obličeje, dotekem, postojem, oddálením nebo přiblížením, gesty, úpravou zevnějšku apod. Ve srovnání s verbální komunikací je fylogeneticky i ontogeneticky starší. 11 Podle Mikuláštíka může někdy neverbální komunikace úplně nahradit komunikaci verbální, většinou se však doplňují a navzájem umocňují své účinky. Komunikující osoba vědomě kontroluje mnohem více verbální řeč, než řeč těla. Pokud jsou tedy slovní projev a neverbální složka v rozporu, věříme spíše řeči těla. Ovšem může také docházet k přeceňování a nesprávné interpretaci neverbálních signálů. Toto riziko lze eliminovat vyvarováním se vyvozování předčasných závěrů. Nejdůležitější význam v neverbální komunikaci mají projevy v oblasti obličeje (oční kontakt, výraz tváře) a hlavy, následně jsou to pohyby rukou a paží, dále pohyby a pozice těla a nohou. 12 Neverbální projevy ovlivňuje kultura, prostředí, sociální skupina a rodinná výchova. 13 Neznalost alespoň základních neverbálních projevů specifických pro osoby jiné kultury nebo etnické příslušnosti může být zdrojem neporozumění. Tato situace může 10 Srov. MIKULÁŠTÍK, J., Komunikační dovednosti v praxi, s Srov. POKORNÁ, A., Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství, s Srov. MIKULÁŠTÍK, J., Komunikační dovednosti v praxi, s Srov. PLEVOVÁ, I., Ošetřovatelství II, s

11 vyústit až v nespolupráci pacienta, obzvláště je-li přítomna současně i jazyková bariéra Složky neverbálního sdělení Mezi základní složky neverbálního sdělení patří: Vizika (komunikace pohledem) - oční kontakt, jeho délka, vzájemné pohledy; Mimika (komunikace prostřednictvím výrazu obličeje) pohyby úst, očí, nosu; Kinetika (komunikace pohybem) chůze, pohyby těla; Gestika (komunikace gesty) pohyby rukou; Haptika (komunikace dotekem) padání ruky, poplácávání; Chronemika (zacházení s časem) strukturování a používání času k jiným lidem; Proxemika (komunikace udržováním určité vzdálenosti) vzdálenost v průběhu komunikace; Posturologie (komunikace postojem, polohou těla) polohy rukou, nohou apod.; Teritorialita (komunikace prostorem) velikost zóny, kterou si jedinec kolem sebe tvoří a pustí tam jen chtěnou osobu; Paralingvistika přízvuk, rychlost, plynulost, hlasitost řeči nebo síla, intenzita a intonace hlasu; Jiné znaky oděv, jednání, skutky apod. 14 Podrobněji jsou tyto základní složky zmíněny v oddílu č Interkulturní rozdíly v neverbální komunikaci. 1.5 Verbální sdělení Verbální komunikací rozumíme vyjadřování informací prostřednictvím slov. Mluvení lze formulovat jako sdělování myšlenek artikulovanou řečí příslušného jazyka. Řečí chápeme způsobilost konkrétní společnosti domluvit se konkrétním jazykem. Janáčková a Weiss zdůrazňují, že slova mohou skrývat různé významy. Jazyk logiky používáme při racionálním sdělení přesně definovanými pojmy. Je 14 Srov. POKORNÁ, A., Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství, s

12 stručný, objektivní a neosobní. Jazyk poezie naopak vnáší do abstraktního prostředí definic osobní názory a emoce. 15 Všechny jazyky existují ve specifickém prostředí. Jazykové prostředí představují čtyři elementární složky: lidi, jejich myšlenky, komunikační zvyklosti a skutečně používaná řeč v určité situaci. Speciální způsob komunikace má i sféra zdravotnictví jak ze strany používaní odborného jazyka, tak i z blízkého kontaktu mezi zdravotníkem a pacientem. Zdravotník svůj styl konverzace přizpůsobuje mnoha faktorům, např. věku, zdravotnímu stavu pacienta, tělesnému postižení, bolesti apod. 16 Verbální komunikaci je možno realizovat ve formě mluvené nebo psané, živé nebo reprodukované, přímé nebo zprostředkované Verbální komunikační dovednosti V profesi všeobecné sestry je obzvlášť nezbytné osvojení si speciálních verbálních dovedností. Mezi klíčové dovednosti patří naslouchání, je nazýváno nejdůležitější součásti rozhovoru. Je podstatné v rozhovoru nejen slyšet, ale i rozumět sděleným myšlenkám a ty následně správně interpretovat. Jestliže nám pacient sděluje svoje potíže nebo obavy, můžeme ho v projevu podpořit, povzbudit a uklidnit. Neméně důležitou dovedností je empatie, schopnost vcítění se do stavu prožívání jedince. Vyjadřujeme tím pacientovi, že s ním soucítíme a nezlehčujeme jeho situaci. Mlčení může mít v komunikaci s nemocným několik významů. Někdy potřebuje přemýšlet nad otázkou, odpovědí nebo po nepříjemné informaci. V této situaci musíme být k pacientovi obzvlášť vnímaví a rozeznat, kdy potřebuje pacient podporu, čas na reagování nebo vyrovnání se s nepříjemnou zprávou Srov. JANÁĆKOVÁ, L., WEISS, P., Komunikace ve zdravotnické péči, s Srov. ZACHAROVÁ, E., ŚIMIĆKOVÁ-ĆÍŹKOVÁ, J., Základy psychologie pro zdravotnické obory, s Tamtéž s Srov. VENGLÁŘOVÁ, M., MAHROVÁ, G., Komunikace pro zdravotní sestry, s

13 2 VLIV KULTURY NA SOCIÁLNÍ INTERAKCE Kultura je komunikace a komunikace je kultura. (Edward T. Hall) Kulturu tvoří určitý souhrn morálních a spirituálních hodnot, systémů, tradic, poznání a schopností, které si osvojuje jedinec v průběhu života procesem učení. Autorky Ivanová, Špirudová a Kutnohorská přirovnávají kulturu k cibuli skládající se ze tří vrstev: - zevní vrstva: její složky (oblečení, řeč, stravování, architektura) je možno ihned vidět a vnímat; - střední vrstva: zřejmé hodnoty a zvyklosti odkrývá v důvěrnějším styku s určitou kulturou (dopravní předpisy, gestika, haptika); - vnitřní vrstva: k odhalení základních principů a stereotypů je potřeba intenzivního a těsného kontaktu; 19 Mikuláštík zdůrazňuje, že lidé obvykle začnou chápat svoji kulturu až prostřednictvím setkání se s lidmi kultury odlišné. Tyto rozdíly ovšem nemusí existovat pouze v rámci jednotlivých národů. Často vzniká na úrovni jednoho národa a kultury, pomocí různých komunit několik odlišných subkultur. Zároveň je potřeba uvědomit si možné rozdíly, které mohou být zapříčiněny vlivem kultury nebo i projevu jedince jako vyhraněné osobnosti. 20 Při delším pobytu v cizí kultuře může člověk zažít stresovou reakci nazývanou kulturní šok, která se projevuje pocitem osamocení, strachem z nepřijetí novým kulturním společenstvím, uvědomováním si kulturních rozdílů, frustrací ze ztráty části své vlastní kultury apod. Tato reakce může trvat i několik let. Jsou popisovány čtyři fáze kulturního šoku: - fáze počáteční euforie: trvá přibližně tři týdny, všechno okolo je zajímavé, úchvatné; - fáze rozhořčení, osamocenosti, zoufalství: trvá tři měsíce až rok, jedinec upírá pozornost na kulturní rozdíly; - postupná adaptace: jedinec se přizpůsobuje podmínkám v nové kultuře; 19 Srov. IVANOVÁ, K., ŠPIRUDOVÁ, L., KUTNOHORSKÁ J., Multikulturní ošetřovatelství I, s Srov. MIKULÁŠTÍK, M., Komunikační dovednosti v praxi, s

14 - adaptace nebo bikulturalismus: jedinec nemyslí na rozdíly, cítí se v odlišném prostředí jako doma. 21 Přebírání (ale i přeměňování nebo odmítnutí) součástí jedné kultury členy jiné kultury, je charakterizováno jako proces akulturace. Běžným případem akulturace je integrace přistěhovalců v hostitelské zemi, při níž dochází k adaptaci k hostitelské kultuře a následné asimilaci. Tyto procesy probíhají prostřednictvím interkulturní komunikace, která má v tomto případě zcela zásadní význam. 22 Při poskytování ošetřovatelské péče cizinci, je nutno si uvědomit nejen rozdíly ve znalosti jazyka, ale i v jeho kultuře, které jsou patrné především u osob pobývajících v České republice krátkou dobu. Zejména v běžném nemocničním provozu není možné respektovat všechny nábožensky podmíněné zvyky, doporučení a omezení. Zdravotnický personál by však měl projevit maximální úsilí a snažit se zajistit alespoň ty nejzákladnější. 2.1 Cizinci a národnostní menšiny v České republice ČR se potýká s větší imigrací až vlivem politických událostí z konce osmdesátých let minulého století. V tomto období však fungovala více jako tranzitní země směrem do západních zemí. Na základě záznamů Ministerstva pro místní rozvoj za rok 2013 navštívilo ČR celkem 9, 0 milionů zahraničních turistů, 11,9 milionů jednodenních návštěvníků a 2,1 milionů tranzitujících cizinců. 23 Cizinec v ČR je osoba, která nemá české státní občanství. Celkově mezi cizinci převládají občané třetích zemí (státy mimo EU), nejvíc jsou zastoupeni Ukrajinci, následováni Vietnamci a občany Ruské federace. Ze zemí EU dominují Slováci, následováni Poláky a Němci. Podle údajů Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) dosáhl v roce 2013 počet legálně pobývajících cizinců (tj. s vízy nad 90 dní, 21 Srov. MIKULÁŠTÍK, M., Komunikační dovednosti v praxi, s Srov. IVANOVÁ, K., ŠPIRUDOVÁ, L., KUTNOHORSKÁ J., Multikulturní ošetřovatelství I, s Srov. UZIS, Čerpání zdravotní péče cizinci v roce 2013 [online], Dostupné z: [cit ]. 14

15 dlouhodobým nebo trvalým pobytem, včetně registrovaných občanů EU) osob. Oproti roku 2012 to představuje navýšení o osob. 24 Určité odlišnosti jsou i v rozmístění cizinců podle státního občanství. Nejpřitažlivější oblastí pro cizince je Praha. Občané Ukrajiny se navíc vyskytují ve větším počtu v kraji Jihomoravském a Středočeském, zato občané Vietnamu se vyskytují ve větší míře také v česko-německém pohraničí. Občané Ruské federace mají v oblibě Středočeský a Karlovarský kraj. 25 Počet cizinců pobývajících nebo pohybujících se v ČR ilegálně lze jen stěží posoudit. Nicméně toto množství osob spolu s cizinci tranzitujícími a pobývajícími v ČR se projevuje v počtu pacientů ošetřených ve zdravotnických zařízeních. 26 Nezanedbatelnou skupinu obyvatel ČR tvoří také národnostní menšiny. Je to skupina občanů ČR odlišující se od majoritní společnosti počtem, jazykem, původem a tradicemi, s ČR je pojí historická souvislost. Na území ČR mají statut menšiny přiznány tyto národnosti: romská, slovenská, ukrajinská, německá, polská, ruská, řecká, bulharská, chorvatská, maďarská, rakouská a rusínská Cizinci ve zdravotnických zařízeních Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále jen ÚZIS) z roku 2013 využilo lékařskou péči ve všech zdravotnických zařízeních České republiky cizinců, z toho skoro polovina byli občané států EU. Z demografického hlediska byla poskytnutá péče cizincům častěji v Praze, dále následuje Jihomoravský, Karlovarský, Středočeský kraj. Nejčastěji ošetřovanými cizinci v ČR za rok 2013 byli Slováci. Dále následují ostatní země (např. z evropských zemí Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Kosovo apod. a další země mimo EU nebo nezjištěné), Ukrajinci, Rusové, Němci a Vietnamci Srov. ČSÚ, Cizinci v České republice 2014, s. 21. [online], Dostupné z: [cit ]. 25 Srov. ČSÚ, Cizinci v České republice 2014, s [online], Dostupné z: [cit ]. 26 Srov. IVANOVÁ, K., ŠPIRUDOVÁ, L., KUTNOHORSKÁ J., Multikulturní ošetřovatelství I, s Tamtéž, s Srov. UZIS, Čerpání zdravotní péče cizinci v roce 2013 [online], Dostupné z: [cit ]. 15

16 2.1.2 Právní aspekty v poskytování péče cizincům ve vztahu ke komunikaci Efektivní komunikace je zásadní součástí i v ošetřovatelské péči o pacienta cizince, neuskutečňuje se jen z dobré vůle personálu, ale vychází také z legislativních požadavků na poskytování náležité zdravotní péče. Nejvyšší legislativní normou ČR je Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny, která bývá stručně nazývána jako Úmluva o biomedicíně. Vznikla na doporučení Rady Evropy. V České republice platí od roku 2001, klade za povinnost opatřit k výkonu svobodný (lze ho kdykoli zrušit) a informovaný (jestli byl pacient poučen o typu zákroku, jeho důsledcích, případných komplikacích apod.) souhlas. Zdravotnické zařízení má odpovědnost tyto podmínky k udělení souhlasů zajistit. 29 V Amsterdamu roku 1994 schválili zástupci Světové zdravotnické organizace dokument nazvaný Principy práv pacientů v Evropě: všeobecný rámec. V oddílu 2), bod 4) je dle českých autorek uvedeno, že se musí pacientovi sdělovat informace takovým způsobem, aby je dokázal pochopit. Rovněž je nutné co nejvíc omezit odbornou terminologii. Jestliže pacient nerozumí jazyku, v němž se s ním komunikuje, je potřebné zajistit vhodnou interpretaci. 30 Nedostatečné informování pacienta může podstatně ovlivnit nejen diagnostický, ale i léčebný proces, což může být důvodem jeho nespokojenosti, případných žalob a soudních sporů. V současné době si zdravotnická zařízení vytváří jazykové modifikace různých dokumentů. Ve Fakultní nemocnici Brno, kde pracuji, se v jazykových modifikacích nejčastěji využívá informovaný souhlas s výkonem, souhlas s hospitalizací, negativní revers nebo protokol o předání cenností. Tyto dokumenty jsou přeloženy do jazyka anglického, německého, vietnamského, ukrajinského, ruského, polského, španělského, italského a francouzského. 29 Srov. PTÁČEK, R., BARTŮNĚK, R., A KOL., Etika a komunikace v medicíně, s Srov. IVANOVÁ, K., ŠPIRUDOVÁ, L., KUTNOHORSKÁ J., Multikulturní ošetřovatelství I, s

17 3 SOCIÁLNÍ INTERAKCE V TRANSKULTURNÍM OŠETŘOVATELSTVÍ Zdravotničtí pracovníci přicházejí v rámci své profese opakovaně do interakcí s jedinci rozdílných národních kultur a jazykových systémů. V naší republice to jsou převážně imigranti, zahraniční studenti nebo turisté ze zahraničí. Interkulturní komunikace se může ve zdravotnictví uskutečňovat i prostřednictvím zahraničních misí do různých zemí. Za všech výše uvedených situací může v různém měřítku docházet k bariérám v komunikaci, spočívajících zejména v nepochopení stanovené diagnózy nebo léčebného procesu. Důvod potíží často pramení jak z neznalosti jazyka, tak i z neznalosti kultury. Problematika komunikace mezi zdravotnickými pracovníky a pacienty cizinci vyvolala vlnu zájmu nejen u nás a v zemích Evropy, ale i v mnoha jiných zemích světa. Vlivem těchto okolností se začal rozvíjet nový obor s názvem transkulturní ošetřovatelství. 31 Obor transkulturní ošetřovatelství se začal rozvíjet ve druhé polovině minulého století. U jeho začátku kromě jiných teoretiků stála profesorka Madeleine Leiningerová, která vytvořila na podkladě svých praktických zkušeností teorii kulturně diverzifikované (různorodé) a univerzální (shodné) péče. Tato teorie tvoří východisko pro transkulturní ošetřovatelství a spočívá v porozumění, potřebných poznatcích a využívání společných a rozdílných znaků kultur. 32 Zdravotničtí pracovníci by měli být vybaveni nejen odbornými znalostmi, ale i znalostmi souvisejícími s poskytováním zdravotních služeb zaměřených na specifické potřeby cizinců. Jsou jimi např. odlišné potřeby související s přijímáním potravy, vyšetřováním, prováděním náboženských rituálů apod. Ze strany zdravotnického personálu je zejména v těchto situacích vyžadována trpělivost a empatický přístup. Nedodržováním konkrétních požadavků se mohou stát zdravotníci objektem konfliktů nebo i případných soudních sporů Srov. PRŮCHA, J., Interkulturní komunikace, s Srov. ŠPIRUDOVÁ, L., A KOL., Multikulturní ošetřovatelství II., s Srov. IVANOVÁ, K., ŠPIRUDOVÁ, L., KUTNOHORSKÁ J., Multikulturní ošetřovatelství I, s

18 3.1 Interkulturní komunikace Už od vzniku civilizace docházelo ke kontaktům lidí různých národů a etnických skupin, které se odlišovaly nejen svými názory a předsudky, ale i používáním rozdílných jazyků Pojem interkulturní komunikace Synonymem k pojmu interkulturní komunikace bývá u nás některými autory užíván termín mezikulturní komunikace, avšak pojem interkulturní komunikace je již relativně ustálený, protože harmonizuje s pojmy interkulturní psychologie, interkulturní kompetence a v neposlední řadě i s anglickým termínem intercultural communication. Průcha definuje interkulturní komunikaci jako termín označující procesy interakce a sdělování probíhající v nejrůznějších typech situací, při nichž jsou komunikujícími partnery příslušníci jazykově a/nebo kulturně odlišných etnik, národů, rasových či náboženských společenství. Tato komunikace je determinována specifičnostmi jazyků, kultur, mentalit a hodnotových systémů komunikujících partnerů. 34 Jako příklad uvádí komunikaci mezi Čechy a Slováky, Romy nebo Vietnamci, kdy nastávají v různém poměru jazykové a kulturní odlišnosti Komunikační etiketa Existují dvě vrstvy určitého typu interkulturní komunikace, kdy jedna je spojená s jazykem, pomocí kterého se dorozumíváme. Druhá vrstva se nazývá komunikační etiketa, která je spojená s pravidly doprovázejícími sociální kontakt. Potíže mohou nastávat ve chvíli, kdy subjekty interkulturní komunikace ovládají požadovaný jazyk, ale neznají nebo ignorují zvyklosti v komunikační etiketě svých partnerů. Například v jedné kultuře je pokládán přímý pohled do očí mluvícího jako projev neúcty, v druhé kultuře se vyhýbání očnímu kontaktu může pokládat za projev neúcty a nečestnosti. 36 Komunikace s pacientem je velmi důležitá součást v ošetřovatelském procesu a v interkulturní komunikaci to platí dvojnásob. Zdravotnický personál by měl ovládat alespoň základní rozdíly v kontaktu s pacientem jiné kultury nebo etnické příslušnosti 34 PRŮCHA, J., Interkulturní komunikace, s Srov. PRŮCHA, J., Interkulturní komunikace, s Srov. KOLEKTIV, OSTRAVSKÁ UNIVERZITA., Komunikace s cizinci při poskytování zdravotní péče, s

19 a při péči o pacienta je využívat. Chování k pacientovi s respektem k jeho kultuře napomáhá k získání důvěry a navázání efektivní komunikace. Ve zdravotnictví jsou vidět rozdíly v projevech komunikace lidí z jiných kultur. Jedním z projevů, který má verbální i neverbální charakter je projevování bolesti. Vietnamci prožívají bolest klidně, zato občané z arabských zemí projevují bolest často neklidně s výraznými verbálními a neverbálními projevy Interkulturní rozdíly ve verbální komunikaci V následujícím oddílu budou zmíněny základní kulturní odlišnosti týkající se verbálního sdělování. K rozdílům ve verbální komunikaci může patřit i způsob oslovování. Ve skandinávských zemích je dávána přednost formálnímu oslovení příjmením nebo jménem. V Čechách, Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku je dávána přednost formálnímu oslovení s častým používáním titulů. Proto je vhodné se při rozhovoru pacienta zeptat, jak si přeje být oslovován a zaznamenat to do dokumentace. Tykání a vykání se používá např. v českém, německém, francouzském jazyce. V angličtině se zdvořilostní vykání nepoužívá, k projevení úcty můžeme použít oslovení pane (Mr.), paní (Mrs.) nebo slečno (Miss). Evropani obvykle říkají ve svém projevu pravdu, a pokud lžou, uvědomují si svojí nemorálnost. Afghánci si zase myslí, že pravda může člověku někdy uškodit více než lež, proto nejsou na sebe ve vyjadřování pravdy tak přísní Interkulturní rozdíly v neverbální komunikaci Rovněž i složky neverbální komunikace mají svá specifika, která se mohou lišit napříč různými kulturami. Mimika nejdůležitějším mimickým projevem v oblasti ošetřovatelství je bezesporu úsměv, kterým zdravotnický personál dokáže mnohdy navodit přátelskou atmosféru. Pro Evropany a Američany je úsměv projevem dobré nálady, sympatií a důvěry. V kultuře Japonců, Vietnamců a Korejců je však projevem nejistoty, rozpaků nebo omluvy, že příjemce zprávy nerozuměl sdělenému obsahu Srov. IVANOVÁ, K., ŠPIRUDOVÁ, L., KUTNOHORSKÁ J., Multikulturní ošetřovatelství I, s Tamtéž s Tamtéž, s

20 Vizika pohled hraje v ošetřovatelství důležitou roli. Většinou se jím zahajuje rozhovor. Oboustranný oční kontakt se považuje za nejhlubší neverbální sdělení v sociální interakci. Ve Střední Evropě, Finsku a v Americe udržováním očního kontaktu vyjadřujeme zájem o druhé. V Německu a Rusku je vyžadován při vzájemné interakci přímý oční kontakt, jeho neudržení je považováno za výraz nečestnosti. 40 Kinetika pohyb celého těla (např. chůze) nebo jeho částí zprostředkuje přes šedesát procent informací o komunikující osobě. Vietnamci považují za projev slušného chování klidné, pomalé pohyby. Za projev neslušnosti se považuje přeložení si nohy přes nohu nebo smrkání na veřejnosti do kapesníku. V Severní Koreji je neslušné si v průběhu komunikace nasadit černé brýle, i když svítí slunce. 41 Gestika gesta mají ve verbální komunikaci doprovodnou funkci, mnohdy i za účelem vyjádření emocí. Nejčastěji se v gestikulaci používají pohyby rukou, hlavy, ale občas i nohou. Existují odlišnosti nejen ve významu gest, ale i v jejich množství a obecně platí, že čím jsou národy víc na jihu, tím více gestikulují. Platí to třeba u Italů nebo Arabů Vymětal ještě dodává, že svázat jim při komunikaci ruce má stejný účinek, jako jim přiškrtit krk. 42 Zato Skandinávci nebo Angličané jsou v gestech umírnění. V Turecku je urážlivé na cokoli ukázat prstem, ve Španělsku nebo Latinské Americe to patří k běžnému projevu gestiky. 43 Haptika nejčastějším haptickým kontaktem je podání ruky, položení ruky na rameno nebo poplácání po rameni. Možnosti uplatnění haptického kontaktu by měly být známy všem zdravotnickým pracovníkům. Na podání ruky má značný vliv kultura. U Vietnamců je projevem přátelství podat pravou ruku a levou ji zároveň lehce sevřít. V muslimských zemích je tělesný kontakt s opačným pohlavím (kromě rodiny) i při pozdravu tabu. Taktéž ve zdravotnictví není možné dotýkat se určitých míst na těle ženy ani během vyšetření. Ve frekvenci doteků se odlišují i evropské státy. Zatímco jižní národy se navzájem dotýkají často, Angličané, Němci nebo Finové mají frekvenci doteků nízkou. 44 Chronemika i způsob zacházení s časem bývá v různých kulturách odlišný. Ve Francii se vyžaduje dochvilnost, v Japonsku s naprostou přesností. V USA je tolerance 40 Srov. IVANOVÁ, K., ŠPIRUDOVÁ, L., KUTNOHORSKÁ J., Multikulturní ošetřovatelství I, s Srov. KOLEKTIV, OSTRAVSKÁ UNIVERZITA., Komunikace s cizinci při poskytování zdravotní péče, s VYMĚTAL, J., Průvodce úspěšnou komunikací, s Srov. VYMĚTAL, J., Průvodce úspěšnou komunikací, s Srov. IVANOVÁ, K., ŠPIRUDOVÁ, L., KUTNOHORSKÁ J., Multikulturní ošetřovatelství I, s

21 větší. 46 Zejména při provádění ošetřovatelských výkonů (např. odběr krve, aplikace zpoždění přibližně 5 minut, mnoho jiných zemí udává toleranci 15 minut. Rusko má toleranci v přesnosti domluvené schůzky kolem hodiny. 45 Proxemika komunikace prostřednictvím vzdálenosti mezi sdělujícími subjekty. Při kontaktu s cizincem je potřeba respektovat především kulturní rozdíly v požadované vzdálenosti. Pro komunikaci v osobní zóně (vzdálenost cm) platí v mnoha kulturách různá pravidla. Japonci a Vietnamci si udržují vzdálenost během kontaktu menší, ale Angličané, Kanaďané a Australané si raději udržují tuto vzdálenost injekcí, hygiena na lůžku) si personál mnohdy neuvědomuje, jak často vstupuje do intimní zóny pacienta. Je proto nezbytné před každou intervencí nemocného o všem informovat. Posturologie zabývá se přenosem informací vyjádřených polohou a držením těla. Ve Francii není postoj člověka s rukama v kapsách projevem slušného chování, ve Finsku je to už projev nezdvořilosti. 47 Paralingvistika soubor vokálních a hlasových projevů na pomezí verbální a neverbální komunikace. Patří sem barva hlasu, výška hlasu, intenzita hlasu, melodie hlasu apod. Obecně platí, že čím je národ temperamentnější, tím více využívá v řeči paralingvistické projevy. Ve vietnamské kultuře je hlasitá a rázná argumentace považována za nemístnou a nepříjemnou. V Dánsku považují za vhodné vsouvat do konverzace pauzy ticha. 48 Komunikace úpravou zevnějšku jde o sdělení vzhledem, úpravou zevnějšku. Patří sem způsob oblečení, účes, kosmetika, bydlení apod. I když je odívání ovlivňováno módou, nadále se v něm projevuje vliv kultury, která určuje i to, která část těla se nesmí odkrývat. V Indii je odhalení ramena nebo horní části ruky projev nemravnosti. Mnoho muslimských žen nosí oděv zvaný čádor, zahalující celé tělo kromě očí, ty liberálnější si zahalují pouze vlasy Srov. VYMĚTAL, J., Průvodce úspěšnou komunikací, s Srov. IVANOVÁ, K., ŠPIRUDOVÁ, L., KUTNOHORSKÁ J., Multikulturní ošetřovatelství I, s Srov. KOLEKTIV, OSTRAVSKÁ UNIVERZITA., Komunikace s cizinci při poskytování zdravotní péče, s Tamtéž, s Tamtéž, s

22 3.2 Jazykové bariéry v českém zdravotnictví U cizinců, kteří se ocitnou ve zdravotnickém zařízení v ČR a neovládají jazyk naší země, vzniká komunikační bariéra. Nemožnost popsat svoje potíže a porozumět pokynům v nich vyvolává obavy, zlost a jiné negativní emoční stavy. 50 Tyto jazykové potíže vedou k deficitu informací a následně k nedostatečné spolupráci pacienta. V důsledku chybně odebrané anamnézy může být nesprávně stanovena diagnóza a zahájena léčba. Jak naznačují některé díla, dochází k pozdnímu nebo naopak nadměrnému využívání lékařů specialistů. 51 Péče o migranty nekomunikující (nebo téměř nekomunikující) jazykem dané země zatěžuje zdravotnické zařízení i po finanční stránce z důvodů finančně náročných vyšetření, vyššího počtu komplikací nebo opakovaných hospitalizací zapříčiněných nedostatečnou informovaností pacienta Doporučení v interkulturní komunikaci V kontaktu s pacientem cizincem je nutné dodržovat všeobecně platné doporučení: - na komunikaci s cizincem je potřeba si vyčlenit více času a usilovat o vytvoření klidné atmosféry; - nezapomínat na zásady slušného vystupování, do komunikace s cizincem patří pozdrav, oslovení a slova děkuji a prosím; - zjistit, v jakém jazyce je možné se s cizincem dorozumět a na jaké úrovni daný jazyk ovládá; - je nutné mluvit pomalu a v jednoduchých větách, vyhýbat se medicínským výrazům a zdravotnickému slangu, udržovat oční kontakt, zřetelně vyslovovat, ale nezvyšovat hlas; - při neporozumění sděleného obsahu, vyzvěte cizince k jeho zopakování, případně i jinými slovy; - pokud není v dosahu tlumočník, je možné používat slovník, gesta, obrázky nebo piktogramy; 50 Srov. KUTNOHORSKÁ, J., Multikulturní ošetřovatelství pro praxi, s Srov. ELBERTOVÁ, Z., Jazykové bariéry v českém zdravotnictví, s. 2. [online], Dostupné z [cit ]. 52 Srov. ŠPIRUDOVÁ, L., A KOL., Multikulturní ošetřovatelství II., s

23 - při častějším kontaktu s příslušníky stejné kultury je vhodné naučit se aspoň jejich pozdrav jako projev zájmu; - navrhnout nejvhodnější možnost řešení daného problému, s ohledem na etické, etnické a kulturní rozdíly cizince; - je stejně důležité nejen přivítání se s pacientem, ale i rozloučení se s ním. 53 Výše uvedené znalosti by měl zdravotnický personál nabýt za studia předmětů zaměřených na transkulturní ošetřovatelství a následně je rozvíjet formou celoživotního vzdělávání na odborných seminářích, vzdělávacích akcích apod. Ovšem nejdůležitější je dokázat uplatnit potřebné znalosti v praxi při kontaktu s pacientem jiné kultury nebo etnické skupiny. 3.3 Alternativní metody v interkulturní komunikaci Zdravotnická zařízení mají snahu vyvíjet různé strategie ve vztahu k pacientům pro uspokojení jejich potřeb a cizinci nejsou výjimkou Tlumočení Nejčastěji se tlumočení ve zdravotnických zařízeních ČR uskutečňuje prostřednictvím známé nebo příbuzné osoby pacienta, kterou bývá často i dítě. Je to nejjednodušší a nejdostupnější metoda, která bývá mnohdy zatracována pro vysoké procento chyb a nevyzrálost dětí jako tlumočníků. 54 Rovněž příbuzní mohou zkreslit překlad tím, že nemusí všechno přeložit, nebo zde mohou uplatňovat i své zájmy. 55 Druhá nejčastější forma tlumočení spočívá ve využití jazykových znalostí personálu, na které se bohužel není možné spoléhat pro možný nesoulad v přítomnosti tlumočícího zdravotníka a pacienta. Další možností je tlumočení po telefonu, tato služba je však málo využívána, i když překladatelské agentury jsou schopné zajistit tlumočnické služby ve zdravotnictví jak po telefonu, tak i jako doprovod do zdravotnického zařízení. Může za to pravděpodobně neznalost nebo obava z vysokých 53 Srov. IVANOVÁ, K., ŠPIRUDOVÁ, L., KUTNOHORSKÁ J., Multikulturní ošetřovatelství I, s Srov. ELBERTOVÁ, Z., Jazykové bariéry v českém zdravotnictví, s. 3. [online], Dostupné z: [cit ]. 55 Srov. ŠPATÉNKOVÁ, I., KRÁLOVÁ, J., Základní otázky komunikace, s

24 finančních nákladů na tuto službu z důvodu nejasné úhrady nákladů za tlumočníka. Jako nejvhodnější varianta se jeví neustálá přítomnost tlumočníka v nemocnici pro jeho rychlost a vysokou profesionalitu překladu, bohužel v českém zdravotnictví ji nelze pro její vyšší finanční náročnost očekávat. 56 Při tlumočení by se měla dodržovat následující pravidla: - nechat pacientovi i tlumočníkovi čas na vzájemné seznámení; - ověřit si, jestli zná tlumočník i kulturní aspekty, ne jen jazyk; - mluvit v krátkých větách, pomalu, dát dost času tlumočníkovi na překlad textu; - otázky adresovat přímo na pacienta, ne na tlumočníka; - trvat na přesném, nemodifikovaném překladu; - na konci poděkovat tlumočníkovi za překlad Komunikační karty a piktogramy Dalším, někdy časově náročnějším způsobem komunikace je zhotovení sady tzv. komunikačních karet a piktogramů, které dokážou zpravidla poskytnout potřebné informace. Pracoviště může tvorbu karet přizpůsobit potřebám pacientů podle vlastní specifičnosti. Symbol musí být na kartě výstižný a snadno pochopitelný, někdy může být doplněn textem. Sadu karet je možné vytisknout barevně, vytvořit sešit nebo rozstříhat a případně zatavit i do fólie. Při používání karet je ovšem nutná spolupráce pacienta. 58 V některých situacích, kdy se není možné s cizincem domluvit verbálně (ani s pomocí tlumočníka), přichází na řadu např. využití mimiky, gestikulace, názorné ukázky nebo dramatizace. Je-li pacient gramotný, je možné použít psané texty nebo slovníky. Jestli se jedná o malé dítě nebo negramotného jedince, přicházejí na řadu obrázky, fotografie, videofilmy nebo audionahrávky Srov. ELBERTOVÁ, Z., Jazykové bariéry v českém zdravotnictví, s. 3. [online], Dostupné z: [cit ]. 57 Srov. IVANOVÁ, K., ŠPIRUDOVÁ, L., KUTNOHORSKÁ J., Multikulturní ošetřovatelství I, s Srov. ŠPIRUDOVÁ, L., A KOL., Multikulturní ošetřovatelství II., s Srov. ŠPIRUDOVÁ, L., A KOL., Multikulturní ošetřovatelství II., s

25 4 PROBLEMATIKA VYUŽÍVÁNÍ CIZÍHO JAZYKA V INTERKULTURNÍ KOMUNIKACI K základům efektivní interkulturní komunikace v současné globalizované společnosti patří osvojení si kvalitní znalosti cizích jazyků. To platí i pro výuku cizích jazyků u budoucích zdravotníků, kteří se ve zdravotnických zařízeních setkávají s cizinci stále častěji. Průcha uvádí, že bez jazyka není komunikace a bez znalosti cizího jazyka nelze uskutečňovat interkulturní komunikaci. 60 Znalost může mít nejen přímý účastník komunikace, ale i zprostředkující tlumočník. V českém školství se výuce cizích jazyků vždy přikládala vysoká důležitost. Je to i důsledkem toho, že český národ podobně jako ostatní málo početné národy, cítí potřebu se učit cizí jazyky za účelem vyrovnání se světu. Výuka cizích jazyků procházela různými etapami: - před 2. světovou válkou se na středních školách vyučovala němčina, francouzština, latina, řečtina, výjimečně angličtina; - po 2. světové válce byla jako povinný cizí jazyk zavedena ruština na všech druzích českých škol. Výuka druhého cizího jazyka byla možná jen na gymnáziích a některých typech středních škol. Tato situace trvala až do konce roku 1989 a zanechala nepříznivé dopady pro znalost cizích jazyků v české populaci. 61 Vliv uvedených událostí do roku 1989 se podepsal ve velké míře i na znalostech cizích jazyků u mnoha zdravotnických pracovníků, v důsledku preferování výuky ruského jazyka na základních a středních školách. Od začátku 21. století byly ve výuce cizích jazyků zaznamenány velké změny související i se vstupem ČR do EU. V evropském měřítku se požaduje mnohojazyčnost, která vyžaduje od každého Evropana ovládání kromě mateřského jazyka minimálně další dva cizí jazyky. Do popředí se dostává angličtina, která je pro velkou část Evropy prvním cizím jazykem. Němčina a další cizí jazyky se vyučují zpravidla jako druhý cizí jazyk po angličtině PRŮCHA, J., Interkulturní komunikace, s Srov. PRŮCHA, J., Interkulturní komunikace, s Srov. JANÍKOVÁ, V., A KOL., Výuka cizích jazyků, s

26 4.1 Jazyk a interkulturní komunikace Z hlediska potřeb lidí v souvislosti s interkulturní komunikací je nutné zohlednit tři činitele vztahující se k jazykům, kterými jsou: - populační obsáhlost; - komunikační důležitost; - příbuznost jazyků. 63 Populační obsáhlostí se rozumí okolnosti označující počet obyvatelstva komunikujícího určitým jazykem, kam patří jak rodilí mluvčí, tak i osoby, které se ve světě tímto jazykem dorozumívají a používají ho jako tzv. druhý jazyk, vedle svého mateřského jazyka. Patří sem např. angličtina, kterou nemluví jen rodilí mluvčí v USA, Kanadě, Británií a jinde, ale taky početné obyvatelstvo v Indii, Pákistánu a dalších zemích, pro které je angličtina druhým, zpravidla úředním, jazykem. Měřítkem komunikační důležitosti určitého jazyka je skutečnost, jak často se užívá v mezinárodní komunikaci v oblasti turismu, obchodu, diplomacie, vědy apod. Jazyky s nejvyšším stupněm důležitosti jsou nazývány výrazem mezinárodní jazyky (často též označované jako světové jazyky ). Tyto jazyky nejsou jen mateřským jazykem určité populace, ale slouží k interkulturní komunikaci více států, či dokonce různých kontinentů. Na základě této skutečnosti jsou některé z těchto jazyků označovány termínem lingua franca. Patří sem především jazyk anglický, v menším měřítku jazyk francouzský, německý, španělský, ruský a další. Příbuznost jazyků s jazykem mateřským má velký význam jak z teoretického, tak i praktického hlediska. Jedinec si ho lépe osvojuje jako cizí jazyk, protože vykazuje určitou míru podobnosti s jeho mateřským jazykem. Pro Čechy je příbuzným jazykem slovenština, určitá podobnost je i v případě polštiny nebo ruštiny Znalost cizích jazyků jako předpoklad efektivní interkulturní komunikace Předpokladem k dosažení znalosti cizího jazyka je učení a na určitém stupni též jeho osvojení. Majoritní podíl v procesu učení se cizímu jazyku má školní vzdělávání. 63 Srov. PRŮCHA, J., Interkulturní komunikace, s Tamtéž, s

27 Znalost cizího jazyka vyžaduje schopnost mluvit a číst v cizím jazyce, porozumění významu slov cizího jazyka a schopnost písemně komunikovat v cizím jazyce. 65 Jazyková politika ČR se odvíjí od jazykové politiky EU a Rady Evropy, která si klade za cíl, aby každý občan EU komunikoval kromě mateřského, přinejmenším ve dvou dalších cizích jazycích. V důsledku jazykové rozmanitosti Evropy totiž hrozí zvětšování komunikační propasti mezi jedinci různých kultur. A právě jazyková vybavenost poskytuje lidem přístup k lepším pracovním nabídkám a lehčímu životu. V roce 2005 vláda České republiky odsouhlasila Národní plán výuky cizích jazyků na období , kde získala výuka anglického jazyka přednost ve všech etapách vzdělávání. Na podkladě schváleného Rámcového vzdělávacího programu vytvořily školy vlastní koncepci ve vyučování cizích jazyků. V českých školách má prvenství ve výuce cizích jazyků angličtina, dalšími jazyky jsou němčina, francouzština apod Kritéria v hodnocení znalostí cizích jazyků Úroveň komunikačních vědomostí a dovedností v cizích jazycích pomáhá definovat Společný evropský referenční rámec pro jazyky (dále jen ERR). Tento dokument (viz příloha č. 4, s ) je možno využívat pro rozdílné jazyky v různých zemích Evropy. Jeho hlavním plánem je usilovat o kvalitní a intenzivní osvojování cizích jazyků pomocí školního a mimoškolního učení a tím následně zvyšovat u lidí interkulturní kompetence. K tomuto záměru slouží stupnice ovládání cizího jazyka obsahující šest úrovní: uživatel základů jazyka (úroveň A1 a A2), samostatný uživatel (úroveň B1 a B2), zkušený uživatel (úroveň C1 a C2). Ve stupnici jsou detailněji upřesněné dílčí jazykové kompetence, kam patří rozsah slovní zásoby a její objem, správnost ovládání gramatiky a plynulost projevu. Podle vytvořené stupnice se může jedinec sám ohodnotit, jakou dosahuje úroveň cizího jazyka v mluvení, poslechu, psaní a čtení. 67 K dalším zdrojům hodnocení znalosti jazyka patří TOEFL (Test of English as a Foreign Language), který pomáhá ověřovat znalosti angličtiny. Využívá se ke 65 Srov. KOLEKTIV, OSTRAVSKÁ UNIVERZITA., Komunikace s cizinci při poskytování zdravotní péče, s Srov. JANÍKOVÁ, V., A KOL., Výuka cizích jazyků, s Srov. PRŮCHA, J., Interkulturní komunikace, s

28 zhodnocení znalostí jazyka pro přijetí ke studijnímu pobytu nebo stáži ve státech, kde se používá angličtina. Počítačová varianta tohoto testu se nazývá TOEFL IBT (Internet Based Testing), jenž se zaměřuje na zhodnocení schopností porozumět mluvené angličtině, schopností psát anglický text apod. Test TOEIC (Test of English for International Communication) vyhodnocuje jazykové znalosti k profesním účelům (mezinárodní podniky a instituce) Celoživotní výuka cizích jazyků pro povolání všeobecná sestra Zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních se významně zasloužil o změnu studia ošetřovatelských oborů. Od školního roku 2004/2005 byl na středních zdravotnických školách zrušen obor všeobecná sestra a nahrazen oborem zdravotnický asistent. Jestli chtějí absolventi tohoto oboru pracovat bez odborného dohledu, musí pokračovat ve studiu na vyšší odborné škole (obor diplomovaná sestra), nebo na vysoké škole v bakalářském studijním programu ošetřovatelství (obor všeobecná sestra). Dále lze pokračovat ve studiu magisterského nebo doktorandského ošetřovatelského směru. 69 Odbornou výuku na výše uvedených školách doprovází i výuka cizích jazyků, která bude zmíněna v následující podkapitole. Průcha rozděluje typy celoživotního jazykového vzdělávání na formální, neformální a informální a jeho rozdělení je respektováno i v dalším textu Formální vzdělávání v cizích jazycích Jazykové vzdělávání na středních, vyšších odborných a vysokých školách upravují v různém měřítku učební plány jednotlivých škol. Ministerstvo školství ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví vydává Rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP), které jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů ve středních zdravotnických školách. RVP vymezují 68 Srov. PRŮCHA, J., Interkulturní komunikace, s Srov. HUBOVÁ, V., MICHÁLKOVÁ, H., Historie vzdělávaní všeobecných sester. Sestra, 2012, č. 2 [online], Dostupné z vseobecnych-sester [cit ]. 70 Srov. PRŮCHA, J., Interkulturní komunikace, s

29 povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání. O této skutečnosti pojednává školský zákon č. 561/ RVP pro obor zdravotnický asistent absolvent poskytuje pod odborným dohledem nebo přímým vedením všeobecné sestry nebo porodní asistentky ošetřovatelskou péči a ve spolupráci s lékařem se účastní na léčebné, diagnostické, preventivní, rehabilitační, neodkladné a dispenzární péči. V tomto oboru se žáci vzdělávají ve dvou cizích jazycích. U prvního cizího jazyka směřuje vzdělávání k osvojení na minimální úrovni B1 a u dalšího jazyka na minimální úrovni A2 podle Evropského referenčního rámce pro jazyky (dále jen ERR). Studium cizích jazyků má připravit žáky na život v multikulturní společnosti, dovedou komunikovat o všeobecných a odborných tématech. Pro zvýšení motivace žáků k učení cizích jazyků je doporučeno organizování odborných jazykových pobytů a zahraničních stáží. 72 RVP pro obor zdravotnické lyceum absolvent lycea je připraven pro další studium na lékařských, zdravotně sociálních, farmaceutických a dalších fakultách vyšších odborných a vysokých škol. Co se týče vzdělávání v cizích jazycích, je cíl RVP a výuka stejná jako u oboru zdravotnický asistent. 73 Vzdělávací program pro obor diplomovaná všeobecná sestra - platí pro všechny vyšší odborné školy zdravotnické s udělenou akreditací. Připravuje studenty k výkonu povolání všeobecné sestry bez odborného dohledu nebo přímého vedení. Absolventky jsou oprávněny používat označení odbornosti všeobecná sestra, absolventi jsou oprávněni užívat označení odbornosti všeobecný ošetřovatel. Cílem vzdělávání v cizím jazyce je navázání na znalosti ze střední školy a dosáhnout úrovně na stupni B2 (C1) podle ERR. Připravuje studenty pro užívání cizího jazyka při poskytování ošetřovatelské péče pacientům, kteří neovládají český jazyk, pro studijní účely, pobyt nebo práci v zahraničí. 74 Na všech středních zdravotnických školách a gymnáziích musí studenti maturovat z jednoho cizího jazyka, na vyšších odborných zdravotnických školách je závěrečná zkouška z cizího jazyka součástí absolutoria. Předpokládá se tedy, že 71 Srov. MŠMT, Zákon č. 561/2004 Sb., [online], Dostupné z: [cit ]. 72 Srov. MŠMT, Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání Zdravotnický asistent, s [online], Dostupné z: [cit ]. 73 Srov. MŠMT, Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání Zdravotnické lyceum, s [online], Dostupné z: [cit ]. 74 Srov. ASOCIACE ŘEDITELŮ STŘEDNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ŠKOL ČECH, MORAVY A SLEZSKA, Vzdělávací program Diplomovaná všeobecná sestra, [online], Dostupné z: [cit ]. 29

30 studenti ze středních nebo vyšších odborných škol přijdou na vysoké školy se značně rozvinutými jazykovými znalostmi a budou si během dalšího studia prohlubovat prioritně znalosti odborné Neformální vzdělávání v cizích jazycích Možnosti neformálního mimoškolního vzdělávání poskytují jazykové školy ve formě krátkodobých nebo dlouhodobých kurzů. Další příležitostí jsou tuzemské nebo zahraniční jazykové pobyty. Vyučování se řídí individuálními požadavky zájemců v podobě různé úrovně osvojení cizího jazyka, požadavky na rodilé mluvčí nebo české učitele. Na rozhraní mezi neformální a informální výukou se nachází tzv. e-learningové jazykové kurzy Informální vzdělávání v cizích jazycích Zájemci o informální typ vzdělávání mohou být v každodenním kontaktu s cizím jazykem prostřednictvím televize, internetu, odborné literatury nebo různých časopisů. 76 Znalost cizího jazyka je cenným zdrojem nejen v interkulturní komunikaci, ale dokáže usnadnit i cestu k získávání informací ze zahraničních periodik, psát publikace v cizím jazyce anebo se účastnit odborných zahraničních konferencí. Rovněž se nabízí možnosti v podobě zahraničních stáží nebo využití pracovních nabídek pro sestry v zahraničí. Osvojování si znalostí v cizích jazycích je tedy celoživotní proces, který plně vystihuje všem obecně známé rčení: Kolik řečí umíš, tolikrát si člověkem. 75 Srov. PRŮCHA, J., Interkulturní komunikace, s Tamtéž, s

31 5 CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY V rámci průzkumu byly stanoveny tři cíle a k nim příslušné očekávané výsledky. CÍL 1: Zjistit názory respondentů na dovednosti komunikace v cizím jazyce ve zdravotnickém zařízení Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládáme, že více než 25 % respondentů uvede, že ovládá komunikaci (minimálně na úrovni mírně pokročilý) alespoň v jednom cizím jazyce. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládáme, že více než 50 % respondentů schopných komunikace alespoň v jednom cizím jazyce (minimálně na úrovni mírně pokročilý) uvede svůj věk do 35 let. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládáme, že více než 75 % respondentů uvede zájem o zlepšení se v komunikaci v cizím jazyce. CÍL 2: Zjistit zkušenosti respondentů s komunikací v cizím jazyce Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládáme, že více než 25 % respondentů uvede, že se setkává s pacienty cizinci často (minimálně 1 týdně). Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládáme, že více než 75 % respondentů uvede jako největší problém v komunikaci s pacienty - cizinci jazykovou bariéru. CÍL 3: Zjistit názor respondentů na proces komunikace v cizím jazyce ve zdravotnickém zařízení. Očekávaný výsledek č. 6: Předpokládáme, že více než 50 % respondentů zhodnotí dovednost komunikace v cizím jazyce za důležitou (stupeň 4 a 5 na hodnotící škále). 31

32 6 METODIKA A ORGANIZACE PRŮZKUMU Cílem průzkumu bylo posoudit komunikační dovednosti všeobecných sester (zdravotnických asistentů) v cizím jazyce, zjistit jejich zkušenosti a názor na proces komunikace v cizím jazyce ve zdravotnickém zařízení. Kritériem pro zařazení do průzkumu byl výkon povolání ve Fakultní nemocnici Brno a ve Fakultní nemocnici u svaté Anny na pozici nelékařský zdravotnický pracovník (všeobecná sestra a zdravotnický asistent). Dalším kritériem byla současná praxe na ambulancích interního a chirurgického zaměření nebo oddělení urgentního příjmu. Důvod byl jednoznačný identifikovat schopnost rychle reagovat na kontakt s pacientem cizincem zaměřený na komunikační dovednosti. 6.1 Charakteristika výzkumné metody Ke sběru dat jsme zvolili metodu kvantitativního šetření realizovanou pomocí anonymních dotazníků vlastní konstrukce (viz příloha č. 3, str ). Vytvoření dotazníku předcházelo studium dané problematiky, stanovení cílů a očekávaných výsledků. Výhodou metody kvantitativního průzkumu je získání informací od značného množství respondentů. Nevýhodou je nebezpečí nesprávného, neúplného anebo záměrně zkresleného vyplnění dotazníků. Dotazník se skládal z 19 položek dvou otevřených, třinácti polouzavřených a čtyř uzavřených. V úvodu byli respondenti seznámeni s pokyny k vyplnění a v případě výběru z více možností byli předem v zadání otázky na danou skutečnost upozorněni. Položky 1-3 obsahovaly údaje o respondentovi (věk, pohlaví, nejvyšší dosažené vzdělání). Položky 4-10 byly zaměřeny na zjišťování schopností komunikace a učení se cizímu jazyku. Položky 4, 6 a 8 byly filtrační. Položky se soustředily na zkušenosti respondentů s komunikací s pacienty - cizinci. Položky zjišťovaly názory respondentů na proces komunikace v cizím jazyce. V poslední položce měli respondenti prostor pro vyjádření svých připomínek a návrhů k danému tématu. 32

33 6.2 Realizace průzkumu Dotazník byl připraven k distribuci po schválení náměstkyněmi ošetřovatelské péče ve Fakultní nemocnici Brno (viz příloha č. 1, str ) a Fakultní nemocnici u svaté Anny (viz příloha č. 2, str. 83). Pilotní dotazníkové šetření bylo uskutečněno u deseti respondentů splňujících kritéria průzkumu. Sloužilo ke zjištění nedostatků a srozumitelnosti jednotlivých položek dotazníku. Na základě jednotlivých připomínek jsme umožnili v položce č. 4, v možnosti neovládám žádný světový jazyk, pokračování v odpovědi až na otázku č. 6. V položkách č. 7 a 9 měli respondenti nově na výběr odpovědi z více možností. 33

34 7 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA V následující kapitole budou prezentovány výsledky dotazníkového průzkumu, který probíhal od poloviny října do poloviny listopadu 2015 současně v obou brněnských fakultních nemocnicích. Analýza získaných dat byla zpracována pomocí počítačových programů Microsoft Word 2010 a Microsoft Excel Jednotlivé položky dotazníku byly pro lepší přehlednost a názornost zobrazeny ve formě tabulek (v absolutní a relativní četnosti) a grafů (v relativní četnosti). Ve Fakultní nemocnici Brno, Pracovišti medicíny dospělého věku, bylo distribuováno 65 formulářů na chirurgické a interní ambulance Diagnosticko terapeutického centra (DTC) a oddělení Urgentního příjmu (UP). Navrácených bylo 64 formulářů a z důvodu neúplného vyplnění bylo 13 dotazníků vyřazených. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny bylo rovněž distribuováno 65 dotazníků na ambulance I. Interní kardioangiologické kliniky, I. a II. Chirurgické kliniky a Anesteziologicko resuscitační kliniky. Navrátilo se 54 dotazníků a z důvodu neúplného nebo chybného vyplnění bylo vyřazeno 7 dotazníků. Návratnost celkem činila 118 dotazníků (91 %), ale v důsledku nedostatečného vyplnění muselo být 20 dotazníků vyřazeno. Analýza výsledků je provedena z celkového počtu 98 (100 %) respondentů. 7.1 Demografická charakteristika respondentů Analýza položky č. 1: Věk - vyjadřuje věk dotazovaných v celých letech. Nejmladšímu respondentovi bylo 21 let, nejstaršímu 62 let. Věkový rozdíl mezi dotazovanými byl 41 let, průměrný věk činil 36,8 let. Analýza položky č. 2: Pohlaví Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Muži 8 8,2 Ženy 90 91,8 Celkem ,0 34

35 Analýza položky č. 3: Vaše nejvyšší dosažené vzdělání Tabulka č. 2: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] SZŠ - všeobecná sestra 53 54,1 SZŠ - zdravotnický asistent 6 6,1 VOŠ 18 18,4 VŠ - Bakalářské studium 8 8,2 VŠ - Magisterské studium 6 6,1 Stále studuji 7 7,1 Jiná odpověď 0 0,0 Celkem ,0 19% 8% 6% 7% SZŠ - všeobecná sestra SZŠ - zdravotnický asistent 6% 54% VOŠ Bakalářské studium Magisterské studium Stále studuji Graf č. 1: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Tabulka č. 2 a graf č. 1 znázorňuje odpovědi 98 (100 %) respondentů na otázku nejvyššího dosaženého vzdělání. Dotazovaní mohli označit pouze jednu možnost odpovědi. Více než polovina, 53 (54,1 %) respondentů uvedla jako nejvyšší dosažené vzdělání Střední zdravotnickou školu (dále jen SZŠ) obor všeobecná sestra, vzdělání na Vyšší odborné škole diplomovaná sestra označilo 18 (18,4 %) respondentů. Vysokoškolské bakalářské vzdělání uvedlo 8 (8,2 %) respondentů. V možnosti stále studuji, kterou označilo 7 (7,1 %) respondentů, uvedl 1 respondent magisterské studium, 6 respondentů uvedlo bakalářské studium. Shodný počet 6 (6,1 %) respondentů uvedlo SZŠ obor zdravotnický asistent a vysokoškolské magisterské vzdělání. Jinou odpověď neuvedl žádný (0,0 %) respondent. 35

36 7.2 Analýza vlastních výsledků dotazníkového šetření V podkapitole jsou prezentovány výsledky položek č. 4 až 19 z dotazníku. V následující analýze (položka č. 4 a 5) je soubor respondentů rozdělen i na skupinu do 35 let a nad 35 let (korespondence se stanovenými očekávanými výsledky). Analýza položky č. 4: Který z těchto světových jazyků ovládáte Tabulka č. 3a: Znalosti světových jazyků Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Anglický jazyk 52 41,6 Německý jazyk 24 19,2 Ruský jazyk 31 24,8 Italský jazyk 3 2,4 Španělský jazyk 0 0,0 Francouzský jazyk 0 0,0 Jiný jazyk 1 0,8 Neovládám žádný světový jazyk 14 11,2 Celkem ,0 45,0% 40,0% 41,6% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 19,2% 24,8% 15,0% 11,2% 10,0% 5,0% 2,4% 0,0% 0,0% 0,8% 0,0% Anglický jazyk Německý jazyk Ruský jazyk Italský jazyk Španělský jazyk Francouzský jazyk Jiný jazyk Neovládám žádný světový jazyk Graf č. 2: Znalosti světových jazyků 36

37 Položka č. 4 zjišťovala, které světové jazyky respondenti ovládají. Dotazovaní mohli uvést více možností, celkem 125 odpovědí tak tvoří 100 %. Nejvíce, 52 krát (41,6 %) označili respondenti znalost anglického jazyka, 31 krát (24,8 %) znalost ruského jazyka. 24 krát (19,2 %) byla označena možnost německý jazyk a 14 (11,2 %) respondentů neovládá žádný světový jazyk. Znalost italského jazyka byla označena 3 krát (2,4 %) a 1 (0,8 %) respondent označil v možnosti jiný jazyk arabštinu. Žádný z respondentů neuvedl znalosti španělského nebo francouzského jazyka. Respondenti, kteří neovládají žádný světový jazyk, odpovídali až na otázku č. 6. Položka č. 4 je nyní rozdělena na dvě věkové kategorie. V kategorii do 35 let odpovídalo celkem 47 respondentů (viz tabulka dále). Tabulka č. 3b : Znalosti světových jazyků kategorie do 35 let Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Anglický jazyk 34 61,8 Německý jazyk 12 21,8 Ruský jazyk 3 5,5 Italský jazyk 2 3,6 Španělský jazyk 0 0,0 Francouzský jazyk 0 0,0 Jiný jazyk 0 0,0 Neovládám žádný světový jazyk 4 7,3 Celkem ,0 Tabulka č. 3b znázorňuje odpovědi 47 respondentů věkové kategorie do 35 let. Dotazovaní mohli označit více možností, celkem 55 odpovědí tak tvoří 100 %. Nejvíce, 34 krát (61,8 %) označili respondenti znalost anglického jazyka, 12 krát (21,8 %) znalost německého jazyka. 3 krát (5,5 %) byla označena možnost ruský jazyk, 2 krát (3,6 %) italský jazyk. Žádný světový jazyk neovládají 4 (7,3 %) respondenti a nikdo z dotazovaných neuvedl znalost španělského, francouzského nebo jiného jazyka. 37

38 V kategorii nad 35 let odpovídalo celkem 51 respondentů (viz tabulka dále). Tabulka č. 3c : Znalosti světových jazyků kategorie nad 35 let Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Anglický jazyk 18 25,7 Německý jazyk 12 17,1 Ruský jazyk 28 40,0 Italský jazyk 1 1,4 Španělský jazyk 0 0,0 Francouzský jazyk 0 0,0 Jiný jazyk 1 1,4 Neovládám žádný světový jazyk 10 14,3 Celkem ,0 Tabulka č. 3c znázorňuje odpovědi 51 respondentů věkové kategorie nad 35 let zjišťující znalosti světových jazyků. Dotazovaní mohli uvést více možností, celkem 70 odpovědí tvoří 100 %. Nejvíce, 28 krát (40 %) byla označena znalost ruského jazyka, znalost anglického jazyka byla označena 18 krát (25,7 %), německého jazyka 12 krát (17,1 %). 10 (14,3 %) respondentů neovládá žádný světový jazyk a 1 krát (1,4 %) byla označena znalost italského jazyka. Možnost jiný jazyk byla označena 1 krát (1,4 %), kde uvedl respondent znalost arabského jazyka. Graf č. 3 znázorňuje přehledné srovnání znalostí světových jazyků obou věkových kategorií. Graf č. 3: Srovnání znalostí světových jazyků u dvou věkově odlišných skupin 38

39 Analýza položky č. 5: Na jaké úrovni ovládáte komunikaci ve výše uvedeném jazyce Položka je vzhledem ke stanoveným očekávaným výsledkům rozdělena na dvě části. V první části tabulka a graf č. 4a znázorňují odpovědi všech věkových kategorií. V druhé části tabulka a graf č. 4b znázorňují odpovědi respondentů do 35 let věku. Tabulka č. 4a: Úroveň znalostí světových jazyků všechny věkové kategorie Jazyková úroveň Anglický jazyk Německý jazyk Ruský jazyk Jiný/Žádný jazyk Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Celkem [%] A1 (Začátečník) 18 39, , ,6 3 6, ,8 A2 (Mírně pokročilý) 10 40,0 8 32,0 7 28,0 0 0, ,0 B1 (Středně pokročilý) 17 68,0 3 12,0 4 16,0 1 4, ,0 B2 (Pokročilý) 7 70,0 2 20,0 1 10,0 0 0,0 10 8,0 C1 (Vysoce pokročilý) 0 0, ,0 0 0,0 0 0,0 1 0,8 C2 (Úroveň blízká mateřskému jazyku) 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Nevím, nejsem schopen/na zhodnotit své 0 0,0 0 0, ,0 0 0,0 4 3,2 Jiná odpověď 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Neovládám žádný světový jazyk 0 0,0 0 0,0 0 0, , ,2 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% AJ NJ RJ JJ Graf č. 4a: Úroveň znalostí světových jazyků všechny věkové kategorie 39

40 Položka č. 5 zjišťovala, na jaké úrovni ovládají dotazovaní znalost světového jazyka, kterou uvedli v dotazníku (položka č. 4), kde byly stručně popsány jednotlivé úrovně znalosti světového jazyka podle Evropského referenčního rámce pro jazyky (viz příloha č. 4, str ). Respondenti tak mohli označit výši úrovně a uvedenou možnost výběru světového jazyka. Jestli respondenti ovládali na více úrovních více jazyků, mohli je přiřadit k dané úrovni. Pro lepší srozumitelnost a přehlednost jsou v tabulce č. 4a uvedeny i odpovědi 14 respondentů, kteří neovládají žádný světový jazyk. V položce č. 5 tedy odpovídalo 84 respondentů, ale v tabulce č. 4a jsou znázorněny odpovědi celkového počtu 98 respondentů z výše uvedených důvodů. Celkový počet 125 odpovědí tak tvoří 100 %. Graf č. 4a rovněž znázorňuje v uvedené jednotlivé úrovni vždy 100 % odpovědí. Pro lepší orientaci uvádíme celkový počet odpovědí v jednotlivých znalostních úrovních nebo možnostech a jejich výpočet v procentech vzhledem k celkovému počtu odpovědí ve všech znalostních úrovních a uvedených možnostech: - úroveň A1 (začátečník) označili respondenti 46 krát (36,8%); - úroveň A2 (mírně pokročilý) uvedli respondenti 25 krát (20 %); - úroveň B1 (středně pokročilý) uváděli respondenti rovněž 25 krát (20 %); - úroveň B2 (pokročilý) označili respondenti 10 krát (8,0 %); - úroveň C1 (vysoce pokročilý)uvedli respondenti 1 krát (0,8 %); - úroveň C2 (blízká mateřskému jazyku) neuvedl žádný (0,0 %) respondent; - možnost nevím, nejsem schopen/na zhodnotit své vlastnosti označili respondenti 4 krát (3,2 %); - možnosti jiná odpověď nevyužil žádný (0,0 %) respondent; - žádný světový jazyk neovládá 14 (11,2 %) respondentů (podrobněji viz tab. a graf 4a). Souhrnně lze říci, že z celkového počtu 98 (100 %) respondentů, jich 61 krát (48,8 %) označilo, že ovládají komunikaci alespoň v jednom světovém jazyce minimálně na úrovni A2 (mírně pokročilý). 40

41 Tabulka č. 4b: Úroveň znalosti světových jazyků kategorie do 35 let Jazyková úroveň Anglický jazyk Německý jazyk Ruský jazyk Jiný/Žádný jazyk Celkem Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Odpověď [%] A1 (Začátečník) 8 47,1 6 35,3 1 5,9 2 11, ,9 A2 (Mírně pokročilý) 6 54,5 4 36,4 1 9,1 0 0, ,0 B1 (Středně pokročilý) 14 87,5 1 6,3 1 6,3 0 0, ,1 B2 (Pokročilý) 6 85,7 1 14,3 0 0,0 0 0,0 7 12,7 C1 (Vysoce pokročilý) 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 C2 (Úroveň blízká mateřskému jazyku) 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Nevím, nejsem schopen/na zhodnotit své znalosti 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Jiná odpověď 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 Neovládám žádný světový jazyk 0 0,0 0 0,0 0 0, ,0 4 7,3 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% AJ NJ RJ JJ Graf č. 4b: Úroveň znalostí světového jazyka věková kategorie do 35 let V kategorii do 35 let odpovídalo celkem 47 respondentů. Protože položka č. 5 v dotazníku nabízela výběr z více možností, celkový počet 55 odpovědí tvoří 100 %. Respondenti odpovídali v dotazníku stejným způsobem popsaným pod tabulkou a grafem č. 4a (str. 40). Graf č. 4b znázorňuje jednotlivé úrovně a možnosti odpovědí a každá z nich tvoří hodnotu 100 %. 41

42 Pro lepší orientaci uvádíme celkový počet odpovědí v jednotlivých znalostních úrovních nebo možnostech a jejich výpočet v procentech vzhledem k celkovému počtu odpovědí ve všech znalostních úrovních a uvedených možnostech u respondentů do 35 let: - úroveň A1 (začátečník) označili respondenti 17 krát (30,9 %); - úroveň A2 (mírně pokročilý) uvedli respondenti 11 krát (20,0 %); - úroveň B1 (středně pokročilý) uváděli respondenti rovněž 16 krát (29,1 %); - úroveň B2 (pokročilý) označili respondenti 7 krát (12,7 %); - úroveň C1 (vysoce pokročilý) neuvedl žádný (0,0 %) respondent; - úroveň C2 (blízká mateřskému jazyku) neuvedl žádný (0,0 %) respondent; - možnost nevím, nejsem schopen/na zhodnotit své vlastnosti rovněž neoznačil žádný (0,0 %) respondent; - možnosti jiná odpověď nevyužil žádný (0,0 %) respondent; - žádný světový jazyk neovládají 4 (7,3 %) respondenti (podrobněji viz tab. a graf č. 4b). Souhrnně lze říci, že z celkového počtu 47 (100 %) respondentů do 35 let, jich 34 krát (61,8 %) označilo, že ovládají komunikaci alespoň v jednom světovém jazyce minimálně na úrovni A2 (mírně pokročilý). 42

43 Analýza položky č. 6: Máte zájem zlepšit dovednosti komunikace v nějakém světovém jazyce Tabulka č. 5: Zájem zlepšit dovednosti komunikace ve světovém jazyce Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] 1 - Určitě ne 3 3,1 2 Spíše ne 11 11,2 3 - Nevím 14 14,3 4 - Spíše ano 39 39,8 5 Určitě ano 31 31,6 Celkem ,0 3% 11% 14% Určitě ne Spíše ne 32% Nevím 40% Spíše ano Určitě ano Graf č. 5: Zájem zlepšit dovednosti komunikace ve světovém jazyce Tabulka a graf č. 5 znázorňují odpovědi na otázku, zda mají respondenti zájem zlepšit si komunikaci v nějakém světovém jazyce. Mohli označit na stupnici jednu z možností určitě ne, spíše ne, nevím, spíše ano, určitě ano. Z celkového počtu 98 (100 %) respondentů označilo nejvíce 39 (39,8 %) možnost, že spíše ano, tedy, že mají zájem zlepšit schopnosti komunikace v cizím jazyce, 31 (31,6 %) dotázaných uvedlo možnost určitě ano. Možnost nevím označilo 14 (14,3 %) respondentů, spíše ne 11 (11,2 %) respondentů, určitě ne 3 (3,1 %) respondentů. Souhrnně lze říci, že zájem zlepšit schopnosti komunikace v nějakém světovém jazyce má 70 (71,4 %) dotazovaných. Celkem 28 (28,6 %) respondentů označilo možnosti určitě ne, spíše ne, nevím, tím neprojevili zájem o zlepšení komunikačních schopností ve světovém jazyce a odpovídali až na otázku č

44 Analýza položky č. 7: Ve kterém světovém jazyce byste si chtěl/la zlepšit komunikaci Tabulka č. 6 : Zájem o zlepšení komunikace v konkrétním světovém jazyce Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Anglický jazyk 58 68,2 Německý jazyk 16 18,8 Ruský jazyk 5 5,9 Italský jazyk 3 3,5 Španělský jazyk 2 2,4 Francouzský jazyk 1 1,2 Jiná odpověď 0 0,0 Celkem ,0 6% 4% 2% 1% 0% Anglický jazyk 19% Německý jazyk Ruský jazyk Italský jazyk Španělský jazyk 68% Francouzský jazyk Jiná odpověď Graf č. 6: Zájem o zlepšení komunikace v konkrétním světovém jazyce Na otázku v položce č. 7 odpovídali pouze ti respondenti, kteří označili v předchozí položce č. 6 na stupnici odpovědí možnosti spíše ano, určitě ano, čímž projevili zájem zlepšit schopnosti komunikace v nějakém světovém jazyce. Tabulka a graf č. 6 znázorňují odpovědi, kde měli respondenti na výběr z více možností. Z celkového počtu 85 (100 %) odpovědí, měli respondenti největší zájem zlepšit si schopnosti komunikace v anglickém jazyce a danou možnost označili 58 krát (68,2 %), v německém jazyce 16 krát (18,8 %). Možnost ruského jazyka byla označena 5 krát (5,9 %), italského jazyka 3 krát (3,5 %). Zlepšit si komunikaci ve španělském jazyce byla označena 2 krát (2,4 %), ve francouzském jazyce 1 krát (1,2 %). Jinou odpověď neuvedl žádný respondent (0,0 %). 44

45 Analýza položky č. 8: Jak často se učíte cizí jazyk Tabulka č. 7: Frekvence učení cizího jazyka Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Denně 2 2,9 3 krát týdně 3 4,3 1 krát týdně 9 12,9 2 krát měsíčně 9 12,9 Učím se nepravidelně 22 31,4 Neučím se 25 35,7 Jiná odpověď 0 0,0 Celkem ,0 0% 3% 4% 13% Denně 3krát týdně 36% 13% 1krát týdně 2krát měsíčně 31% Učím se nepravidelně Neučím se Jiná odpověď Graf č. 7: Frekvence učení cizího jazyka V položce č. 8 rovněž odpovídali respondenti, kteří v položce č. 6 projevili zájem o zlepšení komunikace ve světovém jazyce. Učinilo tak 70 (100 %) dotazovaných, bylo možné označit pouze jednu možnost odpovědi. Tabulka a graf č. 7 znázorňují odpovědi, jak často se respondenti učí cizí jazyk. Nejvíce, 25 (35,7 %) respondentů uvedlo, že se cizí jazyk neučí, 22 (31,4 %) respondentů se učí nepravidelně. Shodný počet 9 (12,9 %) odpovědí byl u možností 1 krát týdně a 2 krát měsíčně. Možnost 3 krát týdně označili 3 (4,3 %) respondenti, denně se učí cizí jazyk pouze 2 (2,9 %) respondenti. Celkem 25 (35,7 %) ze 70 (100 %) respondentů, kteří by si chtěli zlepšit komunikační dovednosti v nějakém světovém jazyce, ale zatím se neučí žádný jazyk, odpovídali v dotazníku až na otázku č

46 Analýza položky č. 9: Jakou formou se učíte cizí jazyk Tabulka č. 8: Forma učení se cizímu jazyku Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Jazyková škola 1 1,5 Jazykový kurz v zaměstnání 11 16,2 E-learning výuka 16 23,5 Individuální výuka 34 50,0 Jiná odpověď 6 8,8 Celkem ,0 1% Jazyková škola 9% 16% Jazykový kurz v zaměstnání 24% E-learning výuka 50% Individuální výuka Jiná odpověď Graf č. 8: Forma učení se cizímu jazyku V položce č. 9 měli dotazovaní uvést, jakou formou se učí cizí jazyk. Celkem 45 respondentů mohlo uvést více možností a 100 % tvoří celkový počet odpovědí. Nejvíce, 34 krát (50,0 %) označili respondenti individuální výuku, e-learningovou výuku 16 krát (23,5 %). Možnost jazykový kurz v zaměstnání byla označena 11 krát (16,2 %), výuka v jazykové škole 1 krát (1,5 %). Jiná odpověď byla označena 6 krát (8,8 %). Učení se cizímu jazyku čtením knih v anglickém jazyce uvedli dva respondenti, jeden respondent uvedl jazykový kurz mimo zaměstnání. Sledování filmů a seriálů v anglickém jazyce uvedli dva respondenti a jeden respondent se učí cizí jazyk v rámci přípravy s dítětem na školní výuku. 46

47 Analýza položky č. 10: Jaká je Vaše motivace k učení se cizího jazyka Tabulka č. 9: Motivace k učení se cizího jazyka Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Možnost profesního růstu 7 10,0 Možnost práce v zahraničí 19 27,1 Možnost v případě potřeby běžně komunikovat v jiném, než mateřském jazyce 43 61,4 Jiná odpověď 1 1,4 Celkem ,0 1% Možnost profesního růstu 10% 27% Možnost práce v zahraničí 62% Možnost v případě potřeby běžně komunikovat v jiném než mateřském jazyce Jiná odpověď Graf č. 9: Motivace k učení se cizího jazyka V položce č. 10 uvádělo 45 respondentů, jakou mají motivaci k učení se cizího jazyka. Dotazovaní mohli opět uvést více možností a 100 % tvoří celkový počet odpovědí. Z výsledků vyplývá, že možnost v případě potřeby běžně komunikovat v jiném, než mateřském jazyce byla označena nejčastěji - 43 krát (61,4 %), možnost práce v zahraničí 19 krát (27,1 %) a možnost profesního růstu 7 krát (10,0 %). Možnosti jiná odpověď využil 1 (1,4 %) respondent, kterého motivuje k učení se cizímu jazyku studium na vysoké škole. 47

48 Analýza položky č. 11: Jak často se s pacientem cizincem setkáváte Tabulka č. 10: Kontakt s pacientem - cizincem Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Často (minimálně 1 týdně) 23 23,5 Ojediněle (minimálně 1 měsíčně) 50 51,0 Výjimečně (maximálně 1 ročně) 21 21,4 Jiná odpověď 4 4,1 Celkem ,0 4% 24% Často (minimálně 1 týdně) 21% Ojediněle (minimálně 1 měsíčně) 51% Vyjímečně (maximálně 1 ročně) Jiná odpověď Graf č. 10: Kontakt s pacientem cizincem V položce č. 11 odpovídali dotazovaní, jak často se setkávají s pacienty cizinci. V této položce již odpovídali všichni respondenti, tedy i ti, kteří neprojevili zájem o zlepšení svých komunikačních schopností v cizím jazyce nebo se neučí žádný cizí jazyk. Bylo možné zvolit pouze jednu možnost odpovědi. Z celkového počtu 98 (100 %) respondentů označila většina, 50 (51,0 %) respondentů možnost ojediněle (minimálně 1 měsíčně), 23 (23,5 %) respondentů odpovědělo často (minimálně 1 týdně). Výjimečně (maximálně 1 ročně) uvádělo setkání s pacientem cizincem 21 (21,4 %) respondentů, 4 (4,1 %) respondenti využili jinou odpověď a zaznamenali možnost vícekrát do roka. 48

49 Analýza položky č. 12: S jakou skupinou pacientů cizinců se nejčastěji setkáváte Tabulka č. 11: Nejčastější národnost pacientů - cizinců Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Ukrajinci 64 29,8 Slováci 53 24,7 Vietnamci 20 9,3 Němci 23 10,7 Rakušané 19 8,8 Jiná odpověď 36 16,7 Celkem ,0 9% 11% 9% 17% Ukrajinci Slováci Vietnamci Němci 24% 30% Rakušané Jiná odpověď Graf č. 11: Nejčastější národnost pacientů cizinců V položce č. 12 jsme zjišťovali, s jakou skupinou pacientů cizinců se respondenti nejčastěji setkávají. Přestože otázka nenabízela možnost více odpovědí, uváděli respondenti mnohem více možností. Proto 100 % tvoří 215 odpovědí. Nejintenzivnější kontakt s Ukrajinci byl uveden 64 krát (29,8 %), 53 krát (24,7 %) byla označena možnost Slováci. 23 krát (10,7) byla zvolena možnost Němci, 20 krát (9,3 %) odpověď Vietnamci a 19 krát (8,8 %) možnost Rakušané. Možnost jiné odpovědi byla označena 36 krát, kde respondenti označili čtyřikrát Nory, Nizozemce a Brity, třikrát byli označeni Francouzi, Poláci, Rusové a Arabové. Dvakrát uvedli Italy, Švédy, Švýcary, Rumuny a Španěly. Dva respondenti odpověděli: Je to různé. 49

50 Analýza položky č. 13: Máte na Vašem pracovišti k dispozici dokumentaci pro pacienty (souhlas s hospitalizací, informovaný souhlas ) v cizím jazyce Tabulka č. 12a: Dostupnost dokumentace v cizím jazyce Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Ano 62 63,3 Ne 20 20,4 Nevím 16 16,3 Celkem ,0 16% Ano 21% 63% Ne Nevím Graf č. 12a: Dostupnost dokumentace v cizím jazyce Položka č. 13 zjišťovala, jestli mají respondenti k dispozici dokumentaci pro pacienty v cizím jazyce. Z tabulky a grafu č. 12a je patrné, že nadpoloviční většina 62 (63,3 %) respondentů odpověděla ano. Naopak, 20 (20,4 %) respondentů odpovědělo ne, tedy, že nemají k dispozici cizojazyčnou dokumentaci. O existenci cizojazyčné dokumentace na pracovišti neví 16 (16,3 %) respondentů. Pokud respondenti odpověděli, že mají na pracovišti k dispozici dokumentaci pro pacienty v cizím jazyce, uvedli i její jazykové modifikace (viz tabulka dále). 50

51 Tabulka č. 12b: Jazykové modifikace dokumentace Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Anglický jazyk 50 43,1 Německý jazyk 27 23,3 Ruský jazyk 18 15,5 Vietnamský jazyk 13 11,2 Jiný jazyk 8 6,9 Celkem ,0 50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% 43,1% 23,3% 15,5% 11,2% Anglický jazyk Německý jazyk Ruský jazyk Vietnamský jazyk 6,9% Jiný jazyk Graf č. 12b: Jazykové modifikace dokumentace Tabulka a graf č. 12b demonstrují doplňující odpovědi respondentů v položce č. 13, kteří mají k dispozici dokumentaci v cizím jazyce na pracovišti. Dotazovaní mohli doplnit více možností odpovědí. Počet odpovědí tak tvoří 100 %. Nejvíce, 50 krát (43,1 %) byla označena existence dokumentace na pracovišti v anglickém jazyce, 27 krát (23,3 %) v jazyce německém. 18 krát (15,5 %) byla označena možnost ruský jazyk a 13 krát (11,2 %) možnost vietnamský jazyk. 8 krát (6,9 %) bylo využito odpovědi jiný jazyk, kde respondenti uvedli 2 krát překlad do italského jazyka, 1 krát do španělského, rumunského, polského, maďarského, francouzského a arabského jazyka. 51

52 Analýza položky č. 14: Pokud pacientovi nerozumíte, jakou metodu komunikace zvolíte Tabulka č. 13: Metoda komunikace v případě jazykové bariéry - neporozumění Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Tlumočník profesionální 9 4,3 Tlumočník laický 10 4,8 Kolega - lékař 85 40,9 Kolega - sestra 54 26,0 Slovníky 14 6,7 Piktogramy - komunikační karty 24 11,5 Jiná odpověď 12 5,8 Celkem ,0 Tlumočník profesionální 7% 11% 6% 4% 5% Tlumočník laický Kolega - lékař 26% Kolega - sestra 41% Slovníky Piktogramy - komunikační karty Jiná odpověď Graf č. 13: Metoda komunikace v případě jazykové bariéry - neporozumění V položce č. 14 respondenti odpovídali, jakou metodu komunikace zvolí v případě výskytu jazykové bariéry. Dotazovaní mohli uvést více možností, 100 % tvoří celkový počet odpovědí. Pomoc v komunikaci v případě jazykové bariéry kolegou lékařem byla označena 85 krát (40,9 %), kolegou sestrou 54 krát (26,0 %). Metoda piktogramy komunikační karty byla označena 24 krát (11,5 %), slovníky 14 krát (6,7 %), laický tlumočník 10 krát (4,8 %) a profesionální tlumočník 9 krát (4,3 %). Možnost jiné odpovědi byla označena 12 krát (5,8 %), kde 11 respondentů uvedlo využití gestikulace a jeden respondent volání na linku

53 Analýza položky č. 15: Jaký cizí (třetí nejedná se o rodný jazyk ani pacienta ani Váš) jazyk používáte nejčastěji, pokud se s pacientem cizincem vzájemně nedomluvíte Tabulka č. 14: Nejčastěji používaný cizí jazyk Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Anglický jazyk 44 44,9 Německý jazyk 6 6,1 Ruský jazyk 11 11,2 Cizí jazyk nepoužívám, mluvím jen česky 37 37,8 Jiná odpověď 0 0,0 Celkem ,0 6% 11% Anglický jazyk 45% Německý jazyk Ruský jazyk 38% Cizí jazyk nepoužívám, mluvím jen česky Jiná odpověď 0% Graf č. 14: Nejčastěji používaný cizí jazyk V položce č. 15 uváděli respondenti, jaký třetí cizí jazyk používají nejčastěji, pokud se s pacientem cizincem vzájemně ve svém rodném jazyce nedomluví. Největší počet 44 (44,9 %) respondentů nejčastěji používá anglický jazyk. Celkem 37 (37,8 %) respondentů cizí jazyk nepoužívá, mluví jen česky. 11 (11,2 %) respondentů zvolilo možnost ruský jazyk a 6 (6,1 %) respondentů používá v komunikaci německý jazyk. Možnost jiné odpovědi nevyužil žádný respondent. 53

54 Analýza položky č. 16: Co je pro Vás osobně největší problém v komunikaci s pacientem cizincem Tabulka č. 15: Největší problém v komunikaci s pacientem - cizincem Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] Jazyková bariéra 78 79,6 Neznalost kultury a náboženství 4 4,1 Zdrženlivý postoj k cizincům 8 8,2 Jiná odpověď 8 8,2 Celkem ,0 4% 8% Jazyková bariéra 8% Neznalost kultury a náboženství 80% Zdrženlivý postoj k cizincům Jiná odpověď Graf č. 15: Největší problém v komunikaci s pacientem cizincem V položce č. 16 měli dotazovaní uvést, co je pro ně největší problém v komunikaci s pacientem cizincem. Pro 78 (79,6 %) respondentů je největší problém jazyková bariéra. Zdrženlivý postoj k cizincům uvedlo 8 (8,2 %) respondentů, neznalost kultury a náboženství označili 4 (4,1 %) respondenti. Možnost jiné odpovědi využilo 8 (8,2 %) respondentů, kdy 6 respondentů nemá v komunikaci s pacientem cizincem žádný problém, jeden respondent považuje za největší problém stud a jeden respondent neví. 54

55 Analýza položky č. 17: Domníváte se, že je nutné, aby všeobecná sestra ovládala komunikaci minimálně v jednom světovém jazyce Tabulka č. 16: Názor na nutnost ovládání komunikace minimálně v jednom světovém jazyce Odpověď Absolutní četnost [n] Relativní četnost [%] 1 - Určitě ne 6 6,1 2 - Spíše ne 13 13,3 3 - Nevím 14 14,3 4 - Spíše ano 45 45,9 5 - Určitě ano 20 20,4 Celkem ,0 13% 14% Určitě ne 6% Spíše ne 21% 46% Nevím Spíše ano Určitě ano Graf č. 16: Názor na nutnost ovládání komunikace minimálně v jednom světovém jazyce V položce č. 17 měli dotazovaní uvést svůj názor na nutnost ovládání komunikace minimálně v jednom světovém jazyce. Nejvíce 45 (45,9 %) respondentů uvádělo odpověď spíše ano, možnost určitě ano 20 (20,4 %) respondentů. Celkem 14 (14,3 %) respondentů odpovědělo, že neví a 13 (13,3 %) respondentů odpovědělo spíše ne. Pouze 6 (6,1 %) respondentů zvolilo možnost odpovědi určitě ne. Souhrnně lze říci, že celkem 65 (66,3 %) respondentů z 98 (100 %), kteří odpověděli spíše ano a určitě ano (stupeň 4 a 5 na hodnotící škále) mají kladný názor na nutnost ovládání komunikace minimálně v jednom světovém jazyce. 55

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných

VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. individuálního plánování poskytovaných VĚDOMÍ A JEHO VÝZNAM PRO POROZUMĚNÍ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (Individuální plánování poskytovaných služeb) Jiří Miler Anotace: I lidé s mentální retardací mají vědomí sebe sama.

Více

TRITON Praha / Kroměříž

TRITON Praha / Kroměříž TRITON Praha / Kroměříž Jan Bouzek JAK SE DOMLUVIT S JINÝMI? Úvod do mezikulturní komunikace Jan Bouzek JAK SE DOMLUVIT S JINÝMI? Úvod do mezikulturní komunikace T R I T O N autor: Prof. PhDr. Jan Bouzek,

Více

ROZVOJ KOMUNIKAČNÍCH DOVEDNOSTÍ

ROZVOJ KOMUNIKAČNÍCH DOVEDNOSTÍ EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI ROZVOJ KOMUNIKAČNÍCH DOVEDNOSTÍ JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. AKTIVNÍ NASLOUCHÁNÍ 2 3 3. NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE 4 4.

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 6 1 1 Tato práce byla podpoøena

Více

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY světa ve fotbale nebo při pořádání významných politických vrcholných schůzek. Toto obnovení hraničních kontrol však trvalo pouze na nezbytně

Více

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Co je to Schengen? V současnosti Schengen představuje především tzv. schengenský prostor, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat

Více

OSOBNOST UČITELE. Osobnost učitele

OSOBNOST UČITELE. Osobnost učitele OSOBNOST UČITELE RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Osobnost učitele jedinec, který je charakterizován určitými diferencovanými psychologickými vlastnostmi a pedagogickými schopnostmi důležitá je specifika osobností,

Více

Implementace inkluzívního hodnocení

Implementace inkluzívního hodnocení Implementace inkluzívního hodnocení Závěrečným bodem první fáze projektu Agentury s názvem Hodnocení v inkluzívních podmínkách byla diskuze a posléze výklad konceptu inkluzívní hodnocení a formulace souhrnu

Více

ZÁKLADY POLITICKÉ GEOGRAFIE. 5. přednáška (verze na web)

ZÁKLADY POLITICKÉ GEOGRAFIE. 5. přednáška (verze na web) ZÁKLADY POLITICKÉ GEOGRAFIE 5. přednáška (verze na web) ZÁKLADY POLITICKÉ GEOGRAFIE Obyvatelstvo Vztah obyvatelstva a státu Kdo se vlastně sčítá při sčítání? 158 ZÁKON ze dne 30. června 1999 o sčítání

Více

Opravář zemědělských strojů

Opravář zemědělských strojů ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Integrovaná střední škola Cheb Opravář zemědělských strojů 41-55-H/01 Verze: v1.1 Obsah 2 Profil absolventa... 3 2.1 Úvodní identifikační údaje... 3 2.2 Popis uplatnění absolventa...

Více

Profil absolventa školního vzdělávacího programu

Profil absolventa školního vzdělávacího programu Pekař Profil absolventa školního vzdělávacího programu Název školy: Střední škola potravinářství a služeb Pardubice Adresa školy: Zřizovatel: nám. Republiky 116, 531 14 Pardubice Pardubický kraj Název

Více

Metodická zpráva č. 6

Metodická zpráva č. 6 Metodická zpráva č. 6 AKTUÁLNÍ VZTAH RODINY A ŠKOLY. SPOLUPRÁCE SE ŠKOLSKÝMI PORADENSKÝMI PRACOVIŠTI. PaedDr. PhDr. Anna Kucharská, Ph.D., PhDr. Sylva Hönigová ÚVOD Metodická zpráva č. 6, kterou zpracovávali

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 9 4 3 KOMUNIKACE PRO ZDRAVOTNÍ

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Seznam kateder, jejichž předměty jsou zastoupeny v uvedených studijních programech. 1 UJP-Ústav jazykové přípravy 2

Seznam kateder, jejichž předměty jsou zastoupeny v uvedených studijních programech. 1 UJP-Ústav jazykové přípravy 2 1 Anotace předmětů Seznam kateder, jejichž předměty jsou zastoupeny v uvedených studijních programech 1 UJP-Ústav jazykové přípravy 2 Poznámka: Texty anotací neprošly jazykovou úpravou. Za obsah anotací

Více

Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář

Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář Potřeba sociální interakce jsme společenští tvorové, potřebujeme komunikovat a sdělovat si to se odehrává v nějakém sociálním kontextu jsme součástí nějaké

Více

Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe

Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe Obor: Rehabilitační psychosociální péče o postižené děti, dospělé a staré osoby (navazující magisterské studium) Milé studentky, milí studenti, na následujících

Více

Profil absolventa školního vzdělávacího programu

Profil absolventa školního vzdělávacího programu Technologie potravin - management Profil absolventa školního vzdělávacího programu Název školy: Střední škola potravinářství a služeb Pardubice Adresa školy: nám. Republiky 116, 531 14 Pardubice Zřizovatel:

Více

66-53-H/01 Operátor skladování

66-53-H/01 Operátor skladování 66-53-H/01 Operátor skladování 3. Kompetence absolventa Vzdělávání v oboru směřuje v souladu s cíli středního odborného vzdělávání k tomu, aby si žáci vytvořili, v návaznosti na základní vzdělávání a na

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2015 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2015 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO1 ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2015 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2014/15 je určen rodičům

Více

Člověk a zdraví Výchova ke zdraví

Člověk a zdraví Výchova ke zdraví Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období ročník: Člověk a zdraví Výchova ke zdraví 3. období 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. respektuje přijatá

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Diplomová práce. Bc. Natalija Lichnovská

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Diplomová práce. Bc. Natalija Lichnovská Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Diplomová práce Bc. Natalija Lichnovská 2008 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Vyhodnocení

Více

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd 6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,

Více

65-42-M/01 HOTELNICTVÍ A TURISMUS PLATNÉ OD 1. 9. 2012. Čj SVPHT09/06

65-42-M/01 HOTELNICTVÍ A TURISMUS PLATNÉ OD 1. 9. 2012. Čj SVPHT09/06 Školní vzdělávací program: Hotelnictví a turismus Kód a název oboru vzdělávání: 65-42-M/0 Hotelnictví Délka a forma studia: čtyřleté denní studium Stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Anglický jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které

Více

Střední Průmyslová Škola na Proseku 190 00 Praha 9 Prosek, Novoborská 2. Školní vzdělávací program DOMOV MLÁDEŽE. platný od: 1.9.

Střední Průmyslová Škola na Proseku 190 00 Praha 9 Prosek, Novoborská 2. Školní vzdělávací program DOMOV MLÁDEŽE. platný od: 1.9. Střední Průmyslová Škola na Proseku 190 00 Praha 9 Prosek, Novoborská 2 Školní vzdělávací program DOMOV MLÁDEŽE platný od: 1.9.2015 Mgr. Jiří Bernát ředitel školy Identifikační údaje Název školy: Střední

Více

4.10.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Německý jazyk

4.10.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Německý jazyk 4.10. Doplňující vzdělávací obory Vzdělávací obor: Další cizí jazyk 4.10.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Německý jazyk 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Obsahem je naplňování očekávaných

Více

OBČANSKÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu - 2. stupeň

OBČANSKÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu - 2. stupeň OBČANSKÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu - 2. stupeň Obsahové, časové a organizační zařazení Předmět Občanská výchova je realizován v 6., 7. A 9. ročníku 1 hodinu týdně. Výuka probíhá v kmenové nebo multimediální

Více

Zkušenosti s integrací migrantů v České republice. Zdeněk Uherek Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. uherek@eu.cas.cz

Zkušenosti s integrací migrantů v České republice. Zdeněk Uherek Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. uherek@eu.cas.cz Zkušenosti s integrací migrantů v České republice Zdeněk Uherek Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. uherek@eu.cas.cz Téma integrace Odborně se řeší od 19. století ve velkých migračních destinacích (USA, průmyslové

Více

7.8 Pojetí vyučovacího předmětu Francouzský jazyk ( 2. cizí jazyk )

7.8 Pojetí vyučovacího předmětu Francouzský jazyk ( 2. cizí jazyk ) 7.8 Pojetí vyučovacího předmětu Francouzský jazyk ( 2. cizí jazyk ) Obecné cíle výuky francouzského jazyka Vzdělávání v cizím jazyce směřuje k osvojení úrovně komunikativních jazykových kompetencí odpovídající

Více

Etika v sociální práci

Etika v sociální práci Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy

Více

ICILS 2013 VÝSLEDKY Z PILOTNÍHO ŠETŘENÍ

ICILS 2013 VÝSLEDKY Z PILOTNÍHO ŠETŘENÍ ICILS 2013 VÝSLEDKY Z PILOTNÍHO ŠETŘENÍ Mezinárodní šetření počítačové a informační gramotnosti Praha, listopad 2012 ŠKOLNÍ ZPRÁVA Základní škola Jih, Komenského 459, Mariánské Lázně KÓD VAŠÍ ŠKOLY: S15

Více

Mateřská škola Kladno, Lacinova 2408. Školní řád. Školní rok 2015/2016

Mateřská škola Kladno, Lacinova 2408. Školní řád. Školní rok 2015/2016 Sídlo: 272 01 Kladno, Lacinova 2408 IČ: 75033771 Tel: 312 681 320 E mail: mslacinova@tiscali.cz Mateřská škola Kladno, Lacinova 2408 Č.j. 138/2011/23MŠ Spisový znak: Skartační znak Aktualizace : listopad

Více

IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ

IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ ZKUŠENOST V PROCESU UČENÍ STUDENTŮ UČITELSTVÍ IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ Anotace Článek je zaměřen na analýzu širších souvislostí využívání zkušeností v procesu učení. Za tímto účelem bylo realizováno

Více

Společný projekt třídy 1.B a 6.oddělení ŠD DRAKA JE LEPŠÍ POZDRAVIT

Společný projekt třídy 1.B a 6.oddělení ŠD DRAKA JE LEPŠÍ POZDRAVIT Společný projekt třídy 1.B a 6.oddělení ŠD DRAKA JE LEPŠÍ POZDRAVIT PROJEKT O SLUŠNÉM CHOVÁNÍ Název: Draka je lepší pozdravit Cíle: -porozumět etiketě -poznat základní pravidla slušného chování -naučit

Více

1 Profil absolventa. 1.1 Identifikační údaje. 1.2 Uplatnění absolventa v praxi. 1.3 Očekávané výsledky ve vzdělávání

1 Profil absolventa. 1.1 Identifikační údaje. 1.2 Uplatnění absolventa v praxi. 1.3 Očekávané výsledky ve vzdělávání 1 Profil absolventa 1.1 Identifikační údaje Název ŠVP: Kód a název oboru vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Stupeň poskytovaného vzdělání: Platnost ŠVP: 1.2 Uplatnění absolventa v praxi Pedagogika pro

Více

Mediálně komunikační vzdělávání

Mediálně komunikační vzdělávání Mediálně komunikační vzdělávání Základní osnova kurzu Mediálně komunikačního vzdělávání bude pokrývat zejména níže uvedená témata, způsoby vzdělávání a okruhy. Ze zpětné vazby účastníků manažerského a

Více

2 Profil absolventa. 2.1 Identifikační údaje. 2.2 Uplatnění absolventa v praxi. 2.3 Očekávané výsledky ve vzdělávaní

2 Profil absolventa. 2.1 Identifikační údaje. 2.2 Uplatnění absolventa v praxi. 2.3 Očekávané výsledky ve vzdělávaní 2 Profil absolventa 2.1 Identifikační údaje Název ŠVP: Kód a název oboru vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Stupeň poskytovaného vzdělání: Platnost ŠVP: Sociální činnost Most 75-41-M/01, Sociální činnost

Více

informací sestrám o novinkách v nutriční péči a následně by to s nimi měli konzultovat. Obě strany by měly spolu více mezi sebou komunikovat a snažit

informací sestrám o novinkách v nutriční péči a následně by to s nimi měli konzultovat. Obě strany by měly spolu více mezi sebou komunikovat a snažit Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Spolupráce sester s nutričním terapeutem v rámci multidisciplinárního týmu bakalářská práce Autor práce: Lucie Větrovská Studijní

Více

Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Grohova 14/16, 602 00 Brno

Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Grohova 14/16, 602 00 Brno Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Grohova 14/16, 602 00 Brno ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZDRAVOTNICKÉ LYCEUM od 1. 1. 2012 1 Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Grohova 14/16, 602 00 Brno

Více

Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik Shrnutí

Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik Shrnutí Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik Shrnutí Cílem celoevropského průzkumu podniků agentury EU-OSHA je napomoci pracovištím

Více

Bezpečnostně právní akademie Brno, s.r.o., střední škola

Bezpečnostně právní akademie Brno, s.r.o., střední škola Bezpečnostně právní akademie Brno, s.r.o., střední škola Číslo projektu Název projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tematický celek Název materiálu Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Inovace a individualizace

Více

KA01 ŘÍZENÍ ŠKOLY ORGANIZAČNÍ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Bc. Irena Tlapáková 1 poznámka ÚVOD Žijeme v době, která sebou nese nejen převratné úspěchy na poli vědy a techniky,

Více

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Domov pro osoby se zdravotním postižením Severní Terasa Svojsíkova 2733/52, PSČ 400 11 Ústí nad Labem, tel.: 472 772 141, 472 771 204, uspterasa@volny.cz, www.dozp-ul.cz VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 1.

Více

EVROPSKÁ DOHODA SKUPINY O ANTICIPATIVNÍM ŘÍZENÍ ZAMĚSTNANOSTI A KOMPETENCÍ

EVROPSKÁ DOHODA SKUPINY O ANTICIPATIVNÍM ŘÍZENÍ ZAMĚSTNANOSTI A KOMPETENCÍ EVROPSKÁ DOHODA SKUPINY O ANTICIPATIVNÍM ŘÍZENÍ ZAMĚSTNANOSTI A KOMPETENCÍ Preambule Tato evropská rámcová dohoda stanoví zásady, které umožní zavedení anticipativního řízení zaměstnanosti a kompetencí

Více

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Analýza stavu a potřeb členů místního uskupení Společné příležitosti 2012 Autorky: PhDr. Kamila Svobodová,

Více

Pro studenta ukončení studia, prokázání teoretických poznatků, schopnost práce s literaturou, prohloubení znalostí

Pro studenta ukončení studia, prokázání teoretických poznatků, schopnost práce s literaturou, prohloubení znalostí Absolventská práce Význam práce Pro studenta ukončení studia, prokázání teoretických poznatků, schopnost práce s literaturou, prohloubení znalostí Pro školu archivace, zdroj informací pro další studenty

Více

ŽIVOT CIZINCŮ V ČR. Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí

ŽIVOT CIZINCŮ V ČR. Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ŽIVOT CIZINCŮ V ČR 2015 Cizinci Praha, prosinec 2015 Kód publikace: 290026-15 Č. j.: 02449 / 2015-64 Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý Kontaktní

Více

Studijní obor: Rehabilitační-psychosociální péče o postiţené děti, dospělé a seniory

Studijní obor: Rehabilitační-psychosociální péče o postiţené děti, dospělé a seniory Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Katedra klinických a preklinických oborů Studijní obor: Rehabilitační-psychosociální péče o postiţené děti, dospělé a seniory Doporučený

Více

Studijní opora. Téma: Institucionální zabezpečení edukace a její plánování, specifikace edukace v AČR

Studijní opora. Téma: Institucionální zabezpečení edukace a její plánování, specifikace edukace v AČR Studijní opora Název předmětu: Andragogika Téma: Institucionální zabezpečení edukace a její plánování, specifikace edukace v AČR Vzdělávací cíl: Seznámit se zásadami plánování edukace v AČR, objasnit místo

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Předmět Odborná praxe má odborný charakter, proto je zařazen mezi odborné předměty. Doplňuje nabyté teoretické poznatky žáků (především

Více

Zážitkové vzdělávání v péči o seniory

Zážitkové vzdělávání v péči o seniory Projekt: Zážitkové vzdělávání v péči o seniory Svitavská nemocnice, a.s. Kollárova 643/7 568 25 Svitavy ICO: 275 20 552 SEKCE 2: Ošetřovatelsko-medicínská oblast Vedoucí projektového týmu a kontaktní osoba:

Více

Lidé se sluchovým postižením. Tento projekt vznikl za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR

Lidé se sluchovým postižením. Tento projekt vznikl za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR Lidé se sluchovým postižením Tento projekt vznikl za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR Klasifikace sluchového postižení NESLYŠÍCÍ osoby, které se narodily plně neslyšící nebo ztratily sluch před rozvojem

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 3. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

INFORMACE PRO PACIENTY. Vnitřní řád Nemocnice Šumperk a.s.

INFORMACE PRO PACIENTY. Vnitřní řád Nemocnice Šumperk a.s. INFORMACE PRO PACIENTY Vnitřní řád Nemocnice Šumperk a.s. Vítáme Vás v Nemocnici Šumperk, snahou veškerého personálu Nemocnice Šumperk je poskytnout Vám kvalitní, bezpečnou péči a s využitím nejmodernějších

Více

Nová strategie obchodní a investiční politiky

Nová strategie obchodní a investiční politiky Úvod Na exportu EU v současné době závisí přes 30 milionů pracovních míst a předpokládá se, že v budoucích 10-15 letech bude 90% růstu generováno za hranicemi EU, proto je potřeba navázat vztahy se třetími

Více

Katalog poskytovatelů sociálních služeb. Olomouckého kraje 2011

Katalog poskytovatelů sociálních služeb. Olomouckého kraje 2011 Katalog poskytovatelů sociálních služeb Olomouckého kraje 2011 KATALOG POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OLOMOUCKÉHO KRAJE aktualizace 2011 Dokument Katalog poskytovatelů sociálních služeb Olomouckého kraje

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD základní školy

ŠKOLNÍ ŘÁD základní školy ŠKOLNÍ ŘÁD základní školy Vypracoval: Schválil: kolektiv pedagogických pracovníků Mgr. Hana Pražanová, ředitelka školy Pedagogická rada projednala dne: 25. 08. 2015 Školní řád nabývá platnosti dne: 25.

Více

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH DVOŘÁČKOVÁ DAGMAR Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita

Více

Mapa školy PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

Mapa školy PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Mapa školy PRO STŘEDNÍ ŠKOLY INDIVIDUALIZOVANÁ ZPRÁVA Mapy školy pro střední školy Analýza I - SWOT Škola: Gymnázium, ul. Školská 20 Typ školy: Kód školy: OBSAH INDIVIDUALIZOVANÉ ZPRÁVY ÚVOD... 3 VLASTNÍ

Více

Etický kodex. zaměstnanců podniku Lesy České republiky, s.p.

Etický kodex. zaměstnanců podniku Lesy České republiky, s.p. Příloha č.6 Pracovního řádu 01/2013 Etický kodex zaměstnanců podniku Lesy České republiky, s.p. 1. Poslání Lesy České republiky s.p. (dále jen LČR nebo též podnik) se tímto etickým kodexem hlásí k definovaným

Více

Minimální preventivní program Střední škola Academia Mercurii, s. r. o. Smiřických 740, Náchod Školní rok 2015-2016

Minimální preventivní program Střední škola Academia Mercurii, s. r. o. Smiřických 740, Náchod Školní rok 2015-2016 Minimální preventivní program Střední škola Academia Mercurii, s. r. o. Smiřických 740, Náchod Školní rok 2015-2016 1. Charakteristika školy Střední škola Academia Mercurii, s.r.o. se nachází ve městě

Více

Multikulturní ošetřovatelství 1

Multikulturní ošetřovatelství 1 Multikulturní ošetřovatelství 1 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 1 Cíle předmětu Cílem předmětu je porozumět pojmům etnicita, kultura, duchovno, víra, náboženství, poznat základní charakteristiky

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

BALÍČEK PROTIPŘEDSUDKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ (3 kurzy)

BALÍČEK PROTIPŘEDSUDKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ (3 kurzy) BALÍČEK PROTIPŘEDSUDKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ (3 kurzy) Stereotypy, jak je rozpoznat a využít při práci s klienty i v rámci týmu ANOTACE KURZU Introverti jsou asociální! Věc dělaná na poslední chvíli bude odfláknutá!

Více

LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace. VY_32_INOVACE_3B_12_Osobnost a jáství. DATUM VZNIKU: Leden 2013 Luboš Nergl, Andrea Skokanová

LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace. VY_32_INOVACE_3B_12_Osobnost a jáství. DATUM VZNIKU: Leden 2013 Luboš Nergl, Andrea Skokanová NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 VY_32_INOVACE_3B_12_Osobnost a jáství

Více

Výtah ze standardů určený pro veřejnost

Výtah ze standardů určený pro veřejnost Výtah ze standardů určený pro veřejnost Záměr vytvořit Standardy kvality sociální práce pro oddělení koncepcí a sociální péče odboru sociálních věcí a zdravotnictví coby nástroj pro posuzování, vyhodnocování

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Studijní materiál SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ DOVEDNOSTI

Studijní materiál SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ DOVEDNOSTI Rozvoj klíčových kompetencí pedagogů s důrazem na pozitivní přístup k práci i k životu CZ.1.07/1.3.48/02.0044 Studijní materiál ke kurzu SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ DOVEDNOSTI Tento projekt je spolufinancován

Více

Garant: prof. Mgr. I. Hashesh, PhD, MBA. Komu určeno: Cíle studia: MBA Leadership Master Program Exkluzivně zajištěné e-lerningové on-line studium

Garant: prof. Mgr. I. Hashesh, PhD, MBA. Komu určeno: Cíle studia: MBA Leadership Master Program Exkluzivně zajištěné e-lerningové on-line studium MBA Leadership Master Program Exkluzivně zajištěné e-lerningové on-line studium Garant: prof. Mgr. I. Hashesh, PhD, MBA Komu určeno: Studium je určeno všem podnikatelům, manažerům, vedoucím pracovníkům

Více

PROGRAM PRACOVNÍ REHABILITACE

PROGRAM PRACOVNÍ REHABILITACE PROGRAM PRACOVNÍ REHABILITACE V RÁMCI PROJEKTU Chráněné a integrační pracoviště ve VFN v Praze - Kateřinská zahrada II., reg. číslo CZ.2.17/2.1.00/35032 Cílová skupina: Klienti Psychiatrické kliniky VFN

Více

3 Pedagogická diagnostika

3 Pedagogická diagnostika 3 Pedagogická diagnostika Pedagogická diagnostika je speciální pedagogická disciplína, která se zabývá objektivním zjišťováním, posuzováním a hodnocením vnitřních a vnějších podmínek i průběhu a výsledků

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

Údaje o žákovi. Údaje o rodičích

Údaje o žákovi. Údaje o rodičích Údaje o žákovi Jméno a příjmení žáka Třída Datum narození Trvalé bydliště Adresa pro doručování (pouze pokud se liší od trvalého bydliště) Zdravotní pojišťovna Dětský lékař (jméno a telefon) Alergie (na

Více

STANDARD č.10 Pečovatelská služba OASA Opava o.p.s. Pečovatelská služba OASA Opava

STANDARD č.10 Pečovatelská služba OASA Opava o.p.s. Pečovatelská služba OASA Opava Pečovatelská služba OASA Opava Provozovatel: Sídlo: Raduň, Poštovní 239, 74761, IČ 26839857, Spisová značka: O 181 vedená u rejstříkového soudu v Ostravě Číslo registrované sociální služby: 3941485 Standard

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ANGLICKÝ JAZYK Mgr. Kateřina Bušková

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ANGLICKÝ JAZYK Mgr. Kateřina Bušková CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ANGLICKÝ JAZYK Mgr. Kateřina Bušková Vyučovací předmět Anglický jazyk na 2. stupni navazuje na Anglický jazyk z

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ ROK 2014 /2015

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ ROK 2014 /2015 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ ROK 2014 /2015 S účinností od 1.9.2014 Základní údaje Název a adresa školy : Základní škola pro zrakově postižené Nám. Míru 19, 120 00 Praha 2 Ředitelka školy:

Více

Veřejný projev (Prezentace výsledků výzkumné práce) Jana Miňhová

Veřejný projev (Prezentace výsledků výzkumné práce) Jana Miňhová Veřejný projev (Prezentace výsledků výzkumné práce) Jana Miňhová Prezentační a rétorické dovednosti Schopnost prezentovat svou osobu se sebedůvěrou a sebejistotou Schopnost vlastního úsudku Schopnost empatie

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD. Schválil/a za MŠ Olešná: Iveta Šmídová, Petra Sládková. Účinnost: od 01. 09. 2015

ŠKOLNÍ ŘÁD. Schválil/a za MŠ Olešná: Iveta Šmídová, Petra Sládková. Účinnost: od 01. 09. 2015 Mateřská škola Olešná, příspěvková organizace, Olešná 71, 267 64 Olešná, okres Beroun IČO 750 33 241, telefon: 311 572 152, 727 909 149, ms.olesna@seznam.cz, www.olesna-be.cz/materska-skola/ ŠKOLNÍ ŘÁD

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a společnost Výchova k občanství. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a společnost Výchova k občanství. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Člověk a společnost Výchova k občanství Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Výchova k občanství vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými

Více

1. Vymezení výzkumného problému a cíle šetření

1. Vymezení výzkumného problému a cíle šetření EVALUACE (za období 1. - 8. měsíce projektu) Obsah 1. Vymezení výzkumného problému a cíle šetření... 1 2. Šetření respondenti... 2 3. Použité metody... 3 4. Sběr dat a jeho metoda... 5 5. Metoda analýzy

Více

STANOVISKO projektu Nenech sebou zametat!

STANOVISKO projektu Nenech sebou zametat! STANOVISKO projektu Nenech sebou zametat! V rámci projektu Nenech sebou zametat! proběhlo od listopadu 2012 do dubna 2014 deset besed s odborníky, zabývajících se problematikou spjatou s Úmluvou o právech

Více

Podnět Rady vlády pro lidská práva ve věci rozvodového uspořádání péče o děti v souladu s Úmluvou o právech dítěte

Podnět Rady vlády pro lidská práva ve věci rozvodového uspořádání péče o děti v souladu s Úmluvou o právech dítěte Podnět Rady vlády pro lidská práva ve věci rozvodového uspořádání péče o děti v souladu s Úmluvou o právech dítěte Česká republika patří ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi mezi země s nadprůměrnou

Více

MIRO THAN ODOJ, KAJ MIRE NIPI. MÉ MÍSTO JE TAM, KDE JSOU MOJI LIDÉ. Romové pocházejí z indického subkontinentu. Neví se s jistotou, proč započali putování z Indie do Evropy. V průběhu staletí se přes útisk

Více

Etický kodex pracovníků

Etický kodex pracovníků Etický kodex pracovníků REMEDIA PLUS o.p.s. terénní služby REMEDIA PLUS, o.p.s. Všichni pracovníci, kteří chtějí pracovat v sociálních službách, jsou trestně a morálně bezúhonní. Trestní bezúhonnost prokazují

Více

SOUČASNÁ ŠKOLA OPÍRAJÍCÍ SE O KOMENSKÉHO VIZE

SOUČASNÁ ŠKOLA OPÍRAJÍCÍ SE O KOMENSKÉHO VIZE Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu. CZ.1.07/2.2.00/28.0115 SOUČASNÁ ŠKOLA OPÍRAJÍCÍ SE O KOMENSKÉHO VIZE Mgr. Lenka Hrušková, Ph.D. Prorektor pro studium

Více

Výchova k toleranci. 2010 pontis@pontis.cz

Výchova k toleranci. 2010 pontis@pontis.cz Výchova k toleranci PONTIS Šumperk o.p.s. WWW.pontis.cz 2010 pontis@pontis.cz 1 Obsah Výchova k toleranci... 3 Úvod:... 3 Stanovení si pravidel:... 3 Seznámení s tématem, obsahem semináře... 3 Hnědoocí

Více

Cukrář dle RVP 29-54-H/01 Cukrář

Cukrář dle RVP 29-54-H/01 Cukrář Učební plán Kněžskodvorská 33/A, 370 04 Č. Budějovice tel.: 387 319 080 e-mail: sekret@ssvos.cz www.ssvos.cz Kategorie a názvy vyučovacích předmětů Počet týdenních vyučovacích hodin v ročnících Délka přípravy:

Více

Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013)

Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013) Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013) Ing. Jana Šubrtová 31.05.2013 Obsah Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben

Více

Pilotní analýza alternativních metod šetření příjezdového cestovního ruchu Prezentace hlavních výsledků. ppm factum research

Pilotní analýza alternativních metod šetření příjezdového cestovního ruchu Prezentace hlavních výsledků. ppm factum research Pilotní analýza alternativních metod šetření příjezdového cestovního ruchu Prezentace hlavních výsledků ppm factum research 1 SBĚR DAT V LOKALITÁCH POROVNÁNÍ F2F A GSM SBĚRU DAT Hlavní výsledky Hlavní

Více

Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry

Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry Zuzana Hekelová Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry motivace řízení vedení plánování komunikace kontrola Zuzana Hekelová Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry GRADA Publishing Upozornění

Více

OBTÍŽNÝ BOJ S MEZINÁRODNÍ ORGANIZOVANOU KRIMINALITOU V ČR

OBTÍŽNÝ BOJ S MEZINÁRODNÍ ORGANIZOVANOU KRIMINALITOU V ČR POLICY PAPER OBTÍŽNÝ BOJ S MEZINÁRODNÍ ORGANIZOVANOU KRIMINALITOU V ČR Miroslav Nožina Listopad 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou. 1

Více

Zoltán Szabó, Jan Münz

Zoltán Szabó, Jan Münz PŘÍPRAVA ROZŠÍŘENÍ BAKALÁŘSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU BIOMEDICÍNSKÁ A KLINICKÁ TECHNIKA O OBOR BIOMEDICÍNCKÁ INFORMATIKA Zoltán Szabó, Jan Münz Anotace V současné době na ČVUT, Fakultě biomedicínského inženýrství

Více

Stanovisko veřejné ochránkyně práv k návrhu ustanovení 16a odst. 5 školského zákona

Stanovisko veřejné ochránkyně práv k návrhu ustanovení 16a odst. 5 školského zákona V Brně dne 6. ledna 2015 Sp. zn.: 5/2011/SZD/PPO Stanovisko veřejné ochránkyně práv k návrhu ustanovení 16a odst. 5 školského zákona Úvod Stanovisko předkládám v návaznosti na novelu školského zákona 1

Více

Světové šetření o zdraví (11. díl) Vstřícnost zdravotnického systému - úvod

Světové šetření o zdraví (11. díl) Vstřícnost zdravotnického systému - úvod Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11.5.2004 31 Světové šetření o zdraví (11. díl) Vstřícnost zdravotnického systému - úvod Zlepšování zdraví obyvatel

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

II. Souhrnná informace za rok 2011 o aktivitách realizovaných příslušnými resorty v oblasti potírání nelegálního zaměstnávání cizinců

II. Souhrnná informace za rok 2011 o aktivitách realizovaných příslušnými resorty v oblasti potírání nelegálního zaměstnávání cizinců II. Souhrnná informace za rok 2011 o aktivitách realizovaných příslušnými resorty v oblasti potírání nelegálního zaměstnávání cizinců 1 OBSAH Část první: Meziresortní spolupráce v oblasti boje proti nelegálnímu

Více

JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE (ČESKÝ JAZYK, CIZÍ JAZYK, DALŠÍ CIZÍ)

JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE (ČESKÝ JAZYK, CIZÍ JAZYK, DALŠÍ CIZÍ) 5. Učební osnovy 5.1. Jazyk a jazyková komunikace 5.1.3 Německý jazyk Blok předmětů: Název předmětu: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE (ČESKÝ JAZYK, CIZÍ JAZYK, DALŠÍ CIZÍ) Další cizí jazyk - NECKÝ JAZYK Charakteristika

Více

Úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti českých patnáctiletých žáků - výsledky mezinárodního výzkumu PISA 1

Úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti českých patnáctiletých žáků - výsledky mezinárodního výzkumu PISA 1 Úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti českých patnáctiletých žáků - výsledky mezinárodního výzkumu PISA 1 V roce 2000 proběhl ve světě prestižní výzkum Organizace pro hospodářskou spolupráci

Více

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji 30. dubna 2011 Tato zpráva byla vypracována v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a podklady pro realizaci

Více