VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Městská památková zóna Mladá Boleslav a její regenerace Bakalářská práce Autor: Veronika Báťková Vedoucí práce: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Jihlava 2012

2 Copyright 2012 Veronika Báťková

3 Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, Jihlava ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce: Veronika Báťková Ekonomika a management Cestovní ruch Městská památková zóna Mladá Boleslav a její regenerace Zjistit a vyhodnotit postoje návštěvníků, turistů, občanů a veřejné správy k vyhlášení městské památkové zóny v Mladé Boleslavi a zhodnotit její význam pro cestovní ruch a regeneraci města. RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. vedoucí bakalářské práce RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

4 Abstrakt BÁŤKOVÁ, Veronika: Městská památková zóna Mladá Boleslav a její regenerace. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Cílem bakalářské práce je zjistit a zhodnotit postoje návštěvníků, turistů, občanů a veřejné správy k vyhlášení městské památkové zóny v Mladé Boleslavi zhodnotit její význam pro cestovní ruch a regeneraci města. Klíčová slova Mladá Boleslav. Památková péče. Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Cestovní ruch. Návštěvník. Turista. Občan. Veřejná správa.

5 Abstract BÁŤKOVÁ, Veronika: The urban conservation of Mladá Boleslav and her regeneration. The bachelor work. The College of polytechnics Jihlava. The department of Tourism. The work supervisor: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. The degree of professional qualification: bachelor. Jihlava pages. The main purpose of this thesis is to find out attitudes of visitors, tourists, citizens and public administration to declaration a conservation area in the city of Mladá Boleslav and evaluate its importance for tourism and regeneration of the city. Key words Mladá Boleslav. The urban conservation. The Regeneration programme of urban conservation areas and zones. Tourism. Tourist. Visitor. Citizen. Public administration.

6 Poděkování Ráda bych poděkovala RNDr. Stanislavě Pachrové, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce. Také pracovnicím Památkového úřadu v Mladé Boleslavi, především slečně Anetě Nosálkové, za ochotu a věnovaný čas. Dále těm, kdo pracují v infocentru v Mladé Boleslavi a všem, kdo se podíleli na zpracování této bakalářské práce.

7 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne. Podpis

8 Obsah Obsah 8 Úvod 11 1 Teoretická část Město Mladá Boleslav základní informace Historie města Turistické atraktivity Mladoboleslavský hrad Městský palác templ Sbor Českých bratří Stará radnice Kostely Židovský hřbitov Michalovická putna Škoda Auto muzeum Zahrada a minizoo při DDM Životní prostředí Přírodní zajímavosti Radouč Lesopark Štěpánka Krásná louka Kultura Jarní jazzové dny 20 8

9 1.6.2 Středověký jarmark Rally Bohemia Festival evropských filmových úsměvů Interdog Bohemia Svatováclavská jízda Ubytování Stravování Dopravní dostupnost Sportovní zařízení Památková péče v České republice Zákon o památkové péči č. 20/1987 sb Vybrané části Zákona o památkové péči Program regenerace památkových rezervací a zón Městská památková zóna Mladá Boleslav Památkově chráněné objekty na území MPZ Mladá Boleslav Program regenerace městské památkové zóny Mladá Boleslav Financování regenerace MPZ v Mladé Boleslavi Nejdůležitější projekty Programu regenerace v Mladé Boleslavi 30 2 Praktická část Cestovní ruch v Mladé Boleslavi Návštěvnost Mladé Boleslavi Metalová cesta Návštěvnost turistických atraktivit v Mladé Boleslavi 34 9

10 2.2 Propagace Mladé Boleslavi jako destinace cestovního ruchu Metodika sběru primárních dat Výsledky dotazníkového šetření postojů občanů města k MPZ Výsledky dotazníkového šetření návštěvníků MPZ Výsledky dotazníkového šetření s představiteli samosprávy Výsledky dotazníkového šetření s přestaviteli NPÚ Připravované projekty Letecké muzeum Metoděje Vlacha Krytý plavecký bazén SWOT analýza Mladé Boleslavi Zhodnocení výzkumu a návrhy 57 3 Závěr 59 Seznam použité literatury 61 Seznam internetových zdrojů 62 Seznam obrazového materiálu 67 Přílohy 69 10

11 Úvod Téma Městská památková zóna Mladá Boleslav a její regenerace jsem si vybrala, protože Mladá Boleslav je mé rodné město a celý život zde mám trvalé bydliště. Boleslav má pověst spíše průmyslového města než turistické destinace, proto jsem se rozhodla, jako studentka cestovního ruchu, zaměřit se na městskou památkovou zónu, která má dobrý potenciál přilákat do města výletníky a turisty. Hlavním cílem mé práce bylo zjistit postoje občanů, veřejné správy, turistů a návštěvníků Mladé Boleslavi k památkové zóně a zhodnotit její význam pro cestovní ruch a regeneraci města. V teoretické části se budu zabývat základními informacemi o městě, jako je jeho historie, turistické atraktivity či ubytování a stravování. Dále památkovou péčí na území České republiky a Programem regenerace městských památkových rezervací a zón. Praktická část bude rozdělena na data získaná primárně a sekundárně. Sekundární data se věnují problematice městské památkové zóny Mladá Boleslav a Programu regenerace tohoto města, stejně jako jeho financování a návštěvnosti zdejších památek. Primární data budou získána pomocí dotazníkového šetření a budou se zabývat postojem a povědomím občanů o městské památkové zóně ve městě, jaké si myslí, že má tato skutečnost výhody a nevýhody. Také budou moci prezentovat své návrhy a opatření, která by podle nich vedla ke zvýšení návštěvnosti města. Další dotazník bude připraven také pro návštěvníky a turisty, ze kterého by měl vyplynout profil návštěvníka Mladé Boleslavi a dále pro představitele samosprávy Mladé Boleslavi a pracovníky Národního památkového ústavu. Na základě svých poznatků se pokusím se navrhnout případné změny, které by mohli pomoci v přilákání turistů a návštěvníků do Mladé Boleslavi. 11

12 1 Teoretická část 1.1 Město Mladá Boleslav základní informace Kraj: Středočeský Okres: Mladá Boleslav Počet obyvatel: Rozloha: 28,89 km² Mladá Boleslav se nachází cca 50 km severovýchodně od hlavního města České republiky Prahy a 50 km jižně od metropole severních Čech Liberce. Městem protéká řeka Jizera a potok Klenice. Boleslav je statutárním městem, které proslavily především závody firmy Škoda Auto, který je největším výrobcem automobilů v ČR a stavebně navazuje na sousední městečko Kosmonosy. Skládá se ze 13 městských částí a 7 katastrálních území. [24] 1.2 Historie města Okolí dnešního města bylo osidlováno již v pravěku a svůj domov zde mělo mnoho kmenů, jako Keltové, Germáni či Slované. Archeologové tu nacházejí části keramických nádob a mohylové hroby, přesto o tomto období Mladé Boleslavi moc nevíme. Největším pozůstatkem z této historické etapy je zbytek slovanského hradiště, respektive jeho valu na vrchu Chlum, jež je pojmenováno Švédské šance. Švédské proto, že se zde za třicetileté války ukrývali lidé před Švédy, kteří terorizovali okolí. [1] Historie Mladé Boleslavi jako takové se začala psát v 10. století, kdy byl na skalním ostrohu nad soutokem Jizery a Klenice vybudován dřevěný hrad na popud českého krále Boleslava II. Původní stavba však byla zničena již ve 13. století a díky četným pozdějším přestavbám se do dnešních dob z původní budovy nezachovalo vůbec nic. [1] S výstavbou hradu přišlo i zbudování osady okolo něj, která se nacházela na místě zvaném Hrobie, dnešní Staroměstské náměstí. Díky blízkosti brodu přes Jizeru a důležité obchodní stezky vedoucí do Žitavy se obec čile rozvíjela. Ale po vpádu Braniborů do Českých zemí její rozvoj ustal a díky výstavbě Bezdězu začal boleslavský hrad chátrat, a jak jsem uvedla výše, ke konci 13. století byl zcela zničen. [1] 12

13 I když hrad nebyl dlouho obnoven, osada okolo něj se opět probudila k životu. Její správa ve 14. století spadala pod šlechtický rod pánů z Michalovic. Dostala status městečka, hrad byl znovu vybudován, ale nebyl již sídelním místem. Tím se stal nedaleký hrad Michalovice. [1] Za Husitských válek město Mladá Boleslav otevřelo své brány Husitům, a jelikož páni z Michalovic byli katolíci, uprchli a správa města přešla na husitské hejtmany. Jako za každé války město strádalo, přehnalo se okolo něj mnoho válečných výprav, jež požadovali peníze, jídlo, ubytování [1] Pod tlakem událostí byl, stejně jako král Zikmund, který v Jihlavě podepsal dokument, jímž se zavazoval respektovat katolíky i kališníky, nucen učinit tak i Petr z Michalovic. V roce 1436 vydal listinu, kde přiznal právo vyznávat obě náboženství. [1] V polovině 15. století vymřeli Michalovičtí po meči a panství připadlo pánům z Cimburka a Tovačova, kteří si zvolili své sídlo opět na boleslavském hradě. Ti to páni byli nábožensky velice tolerantní, a tak zde pro církve nastaly zlaté časy. V této době bychom zde našli kališníky, katolíky, židy, luterány i Jednotu bratrskou, která až do vydání Rudolfova majestátu v roce 1609 byla zakázána. [1] Na konci 15. století Jednota bratská rostla na významu a bratři získali starý minoritský klášter ve čtvrti, kterou pojmenovali Karmel. Vybudovali školu, Sbor českých bratří, který je dodnes největší církevní stavbou ve městě, špitál a Mikuláš Klaudián zde založil tiskárnu, kde byla vydána první tištěná mapa Čech. Boleslav se tak stala významným centrem Jednoty bratské a byla přezdívána bratrským Římem. [1] Město bohatlo, byla postavena nová radnice bohatě zdobená sgrafity, zvyšovala se úroveň školství, byl vystavěn dřevěný vodovod, jenž vedl do kašen na náměstí a dokonce i do některých domů. Ovšem přišla třicetiletá válka a s ní celkový úpadek. Bratrský sbor byl uzavřen. [1] Boleslav se v té době skládala ze Starého města, ke kterému patřil hrad a Hrobie, dále přilehlé čtvrti jako Nové město, Podolec a Pták. Tyto nové městské části neměly hradby a Staré město je mělo brzy pobořené. Z hradu se stala kasárna, ve kterých se střídaly vojenské posádky jedné nebo druhé strany a zatěžovaly Boleslav svou přítomností. Na zkáze se podíleli zejména Švédové, kteří si zde vytvořili své stanoviště a terorizovali celý kraj. [1] 13

14 Náboženská svoboda se vytratila. Všichni, kdo nebyli katolíci, byli vyhnáni nebo je donutili přistoupit na katolickou víru. Po konci bojů byla Mladá Boleslav pobořená, topila se v dluzích, byla bída a hlad. K postupnému zlepšování situace přispělo povolení k pořádání výročních trhů. V roce 1680 se Čechami prohnala morová epidemie, která se obci naštěstí vyhnula a jako poděkování Panně Marii byl na Staroměstském náměstí vztyčen morový sloup. [1] Všichni se pomalu vzpamatovávali z dlouholetých útrap, probíhali barokní přestavby zdejších kostelů, na Karmeli se otevřelo gymnázium. Ale město postihla další katastrofa. Roku 1697 se z židovské čtvrti rozšířil požár, kvůli kterému lehlo popelem celé židovské město společně s celou řadou domů ze Starého i Nového města. Poničen byl i kostel Nanebevzetí Panny Marie. Za 13 let se vše opakovalo znovu, tentokrát se oheň rozšířil z radnice. Naštěstí byl před plameny ušetřen nově opravený kostel s farou, ale domy na náměstí se mu už nevyhnuly. Boleslav zasáhlo ještě několik ničivých požárů a povodní. [1] Během 17. a 18. století v kraji začaly vznikat významné manufaktury. Známá byla papírna v Bělé pod Bezdězem, tkalcovna v nedalekých Kosmonosech a na levém břehu Jizery valcha. Fungoval zde také pivovar, cukrovar mnoho dalších továren. Ta nejvýznamnější, firma Laurin&Klement, vznikla v roce 1895 jako dílna na výrobu a opravu kol, poté se zde začaly vyrábět motocykly a roku 1905 odsud vyjel 1. automobil. Na začátku 20. věku se v Boleslavi dařilo průmyslu i živnostenskému podnikání, rostl počet obyvatel, budovaly se nové školy, sokolovna a především divadlo. Roku 1912 se tu konala hospodářská výstava, jejíž pozůstatky můžeme obdivovat dodnes v podobě parku Výstaviště. O dva roky později přišla 1. světová válka a Mladá Boleslav se stala posádkovým městem. Hrad do té doby obýval 36. pěší pluk a po vyhlášení války se posádka rozšířila o dalších mužů. Zdejší vojáci odešli v červnu roku 1915 na frontu a většina těch co přežila, se dala k čsl. Legiím. [1] Po válce nastala pozemková reforma a značná část půdy byla přidělena zdejším rolníkům. Firma Laurin&Klement zažívala těžké období, a tak hledala silného partnera, kterého našla v plzeňské Škodě. [1] Životní úroveň obyvatel rostla. Stavěli se nové veřejné budovy, na kterých se podíleli významní architekti, jako např. J. Kroha, který v Boleslavi nechal postavit několik 14

15 budov ve funkcionalistickém stylu (např. budova průmyslové školy), které jsou velice ceněné. [1] S 15. březnem roku 1939 přišla okupace tehdejšího Československa a vojáci Wehrmachtu přišli do Boleslavi, kde byla zřízena služebna gestapa. Po vypuknutí 2. světové války sloužil boleslavský hrad jako shromaždiště pro Židy, kteří odsud byli dále posíláni do koncentračních táborů. Ve Škodových závodech se výroba zcela podřídila válce. [1] Dne 8. května 1945 válka oficiálně skončila, ovšem v Mladé Boleslavi se dále prolévala krev. Dne 9. Května se na obloze objevila letadla a lidí v ulicích, přihlížejících odchodu Němců, bylo v této chvíli plno. Najednou z nebe začaly padat bomby. Zahynulo mnoho civilního obyvatelstva, desítky domů byly zničeny. Nejdříve se předpokládalo, že útočili Němci, ovšem později se potvrdilo, že i přesto, že byla válka oficiálně skončena, útočila Rudá armáda. Proč, to se s určitostí neví. Tato pravda však mohla vyjít najevo až po roce [1] Nástup komunismu se zde projevil stejně jako v ostatních částech země. Byl zřízen výbor národní fronty, v 50. letech se zde konaly soudní procesy s protistátními živli. Po srpnu 1968 se spřátelená vojska usadila v okolních obcích Boleslavi, jako byla Mimoň, Bělá, Milovice apod. V samotném městě byla také silná posádka, kvůli jejímž rodinám se začala rozvíjet další bytová výstavba města dále na sever. Ale ne jen kvůli nim. Tímto směrem se také rozšiřovala výroba Škodovky. [1] Díky budování Severního města začal upadat ruch v historické části Mladé Boleslavi. Staroměstské náměstí a jeho okolí chátralo. [1] V roce Sametové revoluce bylo v Boleslavi vytvořeno Občanské fórum, přijeli aktivisté především z řad herců zdejšího hereckého souboru, nahrazovali se komunističtí funkcionáři a v dubnu 1991 odešli i poslední sovětští vojáci. V tomtéž roce se zdejší automobilka stala součástí německého koncernu Volkswagen. [25] 15

16 1.3 Turistické atraktivity Mladoboleslavský hrad Byl založen spolu s městem v polovině 10. století. Sloužil jako obydlí pro zdejší vrchnost a později kastelány. Za svou existenci několikrát zpustl. V 18. století byl přestavěn na vojenská kasárna a pro vojenské účely sloužil až do roku 1953, kdy se z něj stal sklad textilu. Za této situace se nám z původního vybavení hradu téměř nic nezachovalo.[2] Od 70. let na hradě sídlí muzeum Mladoboleslavska. Návštěvníci zde mohou najít expozice z mladoboleslavských dějin z období mezi lety cca 1700 až do 20. století. Po celý rok se také konají tematické výstavy, jako například Dějiny medicíny na Mladoboleslavsku nebo Austrálie. V prostorách hradu je muzejní herna určená pro malé návštěvníky, kde si mohou vyzkoušet například práci archeologa či kurátora muzea. [26] Městský palác Templ Dům byl postaven v pozdně gotickém stylu jako hejtmanské sídlo. Je zabudován do hradebního systému, což mu dávalo i obranou funkci. Jeho majiteli bývali důležití aristokraté, a to až do bitvy na Bílé hoře. Po ní byl prodán boleslavským měšťanům a barokně přestaven. [2] V druhé polovině 19. století zde sídlilo muzeum, jež bylo před 1. světovou válkou přemístěno do sboru Českých bratří a Templ poté sloužil jako modlitebna československé husitské církve. Dnes je v paláci multimediální expozice rané historie regionu, při které se můžeme podívat, jak vypadala keltská svatyně nebo obdivovat poklady, které se našly na území Boleslavska. [27] Sbor Českých bratří Jak jsem se již výše zmínila, sbor Českých bratří je největší církevní stavbou na území Mladé Boleslavi. Pochází z 16. století, kdy ho postavil pro Jednotu bratrskou italský architekt Matteo Borgorelli. Od roku 1787 byl používán jako vojenské skladiště. Špatné 16

17 zacházení s budovou narušilo její statiku. Silně narušená památka se dočkala rekonstrukce roku Další opravy se uskutečnily také v 70. letech 20. století. [2] Sbor sloužil v minulosti jako muzeum a dnes funguje jako výstavní sál a díky jeho výborné akustice i jako koncertní síň. [2] Stará radnice Stará radnice byla postavena v polovině 16. století opět Matteem Borgorellim. Za téměř 500 let své existence změnila několikrát svou tvář. Budova se skládá ze dvou křídel, z čehož krátké hlavní křídlo má dvě věže. Přední strana je dekorována sgrafity, na kterých jsou vyobrazeny biblické výjevy. Tato renesanční výzdoba byla dlouho skryta pod barokní fasádou a po její objevení v roce 1890 byly zahájeny restaurační práce na její záchranu. [2] V 90. letech byla radnice kompletně opravena a velká věž zpřístupněna. Je z ní krásný výhled do všech světových stran. Další části radnice slouží jako odbory magistrátu a tak nejsou veřejnosti zpřístupněny k prohlídkám. Ostatně původní podobu si zachovala pouze velká zasedací síň. [1] Kostely Pokud nepočítáme sbor Českých bratří, který neslouží k církevním účelům již řadu let, nacházejí se na území Mladé Boleslavi čtyři kostely. (Zdroj: Vlastní poznatky) Nejdůležitější a nejstarší svatostánek je na Starém městě a byl zasvěcen Panně Marii. Původně dřevěná stavba vznikla v 10. století a kamenné přestavby se dočkala ve století 14. Kostel byl původně katolický, ale za husitských válek se stal kališnickým, o čemž svědčí i kamenný kalich, který je vyobrazen v kružbě okna v hlavním průčelí. V 15. věku nechala mladoboleslavská mecenáška K. Militká budovu přestavět v pozdně gotickém stylu. Po velkém požáru si kostel vyžádal další rekonstrukci, tentokrát barokní, která byla zakončena roku Z interiéru je nejvzácnější gotická křtitelnice z 15. století a renesanční malby. [2] Nedaleko stojící kostel sv. Jana Nepomuckého z druhé poloviny 14. století byl postaven johanity. Během husitských válek byl zničen a znovu obnoven byl v roce 1590, kdy 17

18 začal sloužit luteránům. V první polovině 18. století dostal svou nynější barokní podobu. Uvnitř se nalézá obraz od V. V. Raniera sv. Jana Nepomuckého. [1] Kostel sv. Havla a přilehlý hřbitov byl zřízen roku 1539 z důvodu nedostatku místa na stávajícím hřbitově u kostela sv. Jana Nepomuckého kvůli epidemii moru, která se městu již nevyhnula. Jeho jméno je odvozeno od prvního pohřbeného. Jako i na jiných významných stavbách v Boleslavi, se i zde na její realizaci nejspíš podílel stavitel Borgorelli. Na zdejším hřbitově bylo pohřbeno mnoho významných osobností města, například matka B. Smetany, bratrský biskup Jan Augusta a další. Toto místo velmi dlouho chátralo, a to až do roku 2003, kdy bylo renovováno a nyní slouží ke mším, koncertům a ze hřbitova se stal park vhodný k odpočinku. [1] Poslední svatostánek stojící na Karmeli je zasvěcen sv. Bonaventurovi. Neví se, kdy přesně vznikl, ale odhaduje se 14. století. V tomto čase zde totiž založil řád benediktinů klášter. Po 200 let tu od 15. věku sídlila Jednota bratrská. V nedávné době byla Karmel rekonstruována firmou Škoda Auto, která zde zřídila vysokou školu a kostel nyní slouží jako její aula. [1] Židovský hřbitov Židovský hřbitov, jenž vznikl v 17. století, umístěný na okraji města, je se svou velikostí m² jedním z největších na území Česka a je jediným pozůstatkem židovské obce v Boleslavi. Najdeme tu například hrob Jakuba Baševiho, který byl jako první Žid povýšen na šlechtice. [1] Michalovická putna Hrad vzdálený 4 km od Starého města nedaleko řeky Jizery je tak těsně spjatý s historií města, že ho nelze nezmínit. Michalovice, stojící na strmém výběžku, nechal postavit Jan z rodu Markvarticů. Měl obrannou funkci a také se stal sídelním hradem boleslavským. Jeho dominantou je válcovitá věž, která je dnes nahnutá. Říká se, že je to kvůli hledačům pokladů, kteří věřili, že se jeden skrývá právě pod základy věže. [1] 18

19 1.3.8 Škoda Auto muzeum Hnacím motorem rozvoje Mladé Boleslavi je od přelomu 19. a 20. století automobilka Škoda Auto. Přímo se tedy nabízelo vytvořit zde muzeum její historie. To nabízí tři expozice, a to: 100 let firmy, Spící kráska, kde jsou k vidění nezrenovované staré vozy a Galerie motorů. [28] Zahrada a minizoo při DDM Zahrada a minizoo je určena především pro rodiny s dětmi, které si zde mohou zblízka prohlédnout exotická i domácí zvířata, jako například kajmany, hady, kozla či poníka. Pěstují se tu také rostliny z cizích i našich krajů. Zahrada pořádá během celého roku mnoho akcí pro děti. [29] 1.4 Životní prostředí Jak jsem se již zmínila, Mladá Boleslav je průmyslové město, což má za následek i zhoršené životní prostředí. Jedná se především o zhoršenou kvalitu vzduchu, která je způsobena stále se zvyšující automobilovou dopravou, která zapříčiňuje také vysokou hadinou hluku v některých částech města. [6] Pokud se podíváme na zelené plochy nacházející se na území města, zjistíme, že jich je zde nedostatek. Ty největší, Radouč, lesopark Štěpánka a Krásná louka, se nacházejí na okrajích města. Největší nedostatek zeleně je v Severním sídlišti, kde najdeme jen Nový park a na Novém městě Výstaviště. Město se snaží tuto situaci zlepšit a vybudovat více zelených ploch. Ovšem ty stávající jsou v dobrém stavu a jsou pečlivě udržovány. [6,7] 1.5 Přírodní zajímavosti Radouč Na okraji města se nachází Radouč, která je zoologicky a botanicky velice ceněna již od roku 1933, kdy byla vyhlášena národní přírodní památkou, a od roku 2009 je zapsána na seznamu Natura Na vápencových skalách najdeme ostřici nízkou nebo koniklec luční. Z říše zvířat tu žije sysel obecný, majky či stepním rudý. Je to ideální místo pro 19

20 relaxaci či krátké procházky v podstatě ve městě. V létě zde mohou návštěvníci vidět pasoucí se stádo koz a ovcí, které jedí nežádoucí rostliny. [30] Lesopark Štěpánka V údolí říčky Klenice byl v roce 1881 založen park Štěpánka pojmenovaný po snoubence Rudolfa Habsburského. Najdeme tu mosty křižující říčku, hudební altán nebo tenisové kurty. Park je využíván k relaxaci, procházkám či sportu. V následujícím roce čeká lesopark revitalizace. [31] Krásná louka Krásná louka, ležící na levém břehu Jizery, je sídlem zdejšího kynologického spolku, v jehož areálu se konají psí výstavy a závody. V létě je to ideální místo ke koupání v řece, nachází se tu volejbalové hřiště či ohniště s posezením. [20] 1.6 Kultura Návštěvník Mladé Boleslavi má možnost navštívit zdejší divadlo, nacházející se v nádherné secesní budově, hudební i filmové festivaly, plesy a další kulturní akce. O událostech konajících se ve městě se lidé mohou dozvědět z Kulturního měsíčníku, který vychází každý měsíc nebo na internetu na stránkách města či infocentra. (Zdroj: Vlastní poznatky) Jarní jazzové dny Každý rok v březnu se milovníci jazzu mohou podívat do Mladé Boleslavi, kde se pořádají jazzové dny. Místa pořádání koncertů jsou různá. Některé koncerty se konají v muzeu Škoda Auto nebo v Kulturním domě. [23] Poprvé se tato akce konala roku 2003 a za tu dobu se zde vystřídaly hvězdy jako Eva Pilarová, Jiří Stivín nebo Peter Lipa. [23] Středověký jarmark S více jak desetiletou tradicí se na Staroměstském náměstí a na nádvoří hradu koná středověký jarmark při kterém je připraven bohatý kulturní program a stánky 20

21 s tradičními výrobky ze dřeva či keramiky. Na jarmark může návštěvník zajít třikrát do roka, a to v červnu, září a prosinci. Pokaždé na něm uvidíte různá představení a výrobky zaměřené na roční dobu. [23] Rally Bohemia Mladá Boleslav by nedostála své přezdívce město automobilů, kdyby se zde nekonala alespoň jedna akce zaměřená na automobily. První ročník závodů, se startem a cílem u škodováckého muzea, se konal v roce Od té doby se závodní trať dlouhá km dostávala do povědomí diváků a od roku 1978 i do bodování evropských závodů. Rally se účastní okolo 130 posádek. [23] Festival evropských filmových úsměvů. Na tomto festivalu mohou diváci shlédnout úsměvné filmy, které byly natočeny v Evropě a na domácí trh se většinou nedostanou. Návštěvník má tedy jedinečnou možnost tyto veselohry vidět. Čestnými prezidenty festivalu se staly například Jiřina Bohdalová, Marián Labuda a jedním z význačných hostů byl představitel filmového Vinnetoua Pierre Brice. [23] Interdog Bohemia Mezinárodní výstavy psů a dostihy chrtů konající se několikrát do roka na Krásné louce jsou jedny z nejdůležitějších chovatelských soutěží na našem území. [23] Svatováclavská jízda Vždy 28. září se konají oslavy patrona země, sv. Václava, v duchu tohoto automobilového města. Každý rok projíždí městem konvoj automobilových veteránů značky Škoda nebo starší Laurin&Klement a dalších značek. Po projetí hlavními ulicemi města automobily zastaví v parku na Výstavišti, kde čeká návštěvníky doprovodný program a kde si mohou tato auta v klidu prohlédnout. [23] 1.7 Ubytování V Mladé Boleslavi se nachází cca 31 ubytovacích zařízení. Zdejších 13 hotelů je zastoupeno v kategoriích **** a ***. Ceny pokojů se pohybují od 1200 Kč a výše za 21

22 noc. Ve městě se nenacházejí luxusnější hotely, které by splňovaly podmínky pro kongresový cestovní ruch, pro který má toto město, díky automobilovému závodu Škoda Auto, velký potenciál. Ale zároveň zde chybí i ubytování nižší cenové kategorie, která by byla přijatelnější např. pro rodiny s dětmi. [32] V druzích hromadných ubytovacích zařízení převažují penziony, kterých je tu 14 a zbytek tvoří ubytovny. [32] 1.8 Stravování V Mladé Boleslavi je velký výběr restauračních zařízení všech různých cenových kategorií i světových kuchyní, takže by si měl vybrat každý. Ovšem pro rodiny s malými dětmi je zde nedostatek restauračních zařízení s dětskými koutky a nekuřáckými prostory. Co se týče kouření, to je zde obvykle zakázáno pouze v době obědů. Podniky se soustřeďují ve větším množství blíže k historickému centru města. Mezi často vyhledávané podniky patří především Zlatá kovadlina na Starém městě nebo pizzerie Pictures nedaleko náměstí Míru a restaurace Rožátov, což je stylová pivnice a saloon, kde se každý víkend pořádá taneční zábava. [33, 34] 1.9 Dopravní dostupnost Mladá Boleslav má velice dobrou dopravní dostupnost po rychlostní silnici R10 s Prahou, Libercem a dále do sousedního Polska. Mladoboleslavská dopravní společnost Transcentrum zajišťuje spojení po Středočeském kraji v 70 linkách. [22] Dostupné je město i po železnici, ale hlavní nádraží je nešťastně umístěno v okrajové části Čejetičky, což může být pro návštěvníky problém především o víkendu, kdy vlak na zastávku Mladá Boleslav město jezdí přibližně každou půl hodinu, někdy i déle a MHD je v těchto dnech také omezeno a jezdí každých 45 minut. Trávení času na zdejším nádraží není příliš lákavé. Budova je stará a zanedbaná a není zde v provozu žádné občerstvení, pouze automaty na teplé nápoje. Tato situace by se však měla změnit. Byly vypracovány dva návrhy, a to buď na rekonstrukci nádražní budovy, nebo její strhnutí a postavení kompletně nové stanice. [35] Ve městě a blízkém okolí se stará o dopravu Dopravní podnik Mladá Boleslav s. r. o. [36] 22

23 1.10 Sportovní zařízení V Mladé Boleslavi mají návštěvníci mnoho možností jak strávit čas aktivně. Sportovní centrum Sparing nabízí sportovcům tři tenisové kurty, dva kurty na squash, jeden na badminton a také bowlingovou dráhu. Na letní sezónu jsou tu připraveny venkovní tenisové kurty. Po celém městě je několik fitness center a pro plavce nově zrekonstruované koupaliště s tobogánem a brouzdalištěm pro děti, které je otevřené vždy od konce jara do podzimu. Po celý rok je k dispozici krytý bazén ve zdejší Sokolovně. V městské části Michalovice bylo v roce 2007 otevřeno osmnácti jamkové hřiště. [37,38,39] Pasivní sportovci se mohou jít podívat na hokejové či fotbalové zápasy mladoboleslavských prvoligových týmů hokeje a fotbalu na Městský stadion Mladá Boleslav s místy pro fotbalových fanoušků a zimní stadion ŠKO EGERGO aréna pro lidí. [40,41] 1.11 Památková péče v České republice Ochranu památek na území České republiky můžeme datovat od 18. století, kdy ale ochrana starožitností byla spíše záležitostí prestiže rodiny. Podobu ochrany jakou známe dnes, začala památková péče dostávat za vlády Marie Terezie, která v rámci svých reforem vydala dekret, který nabízel nálezcům pamětihodností finanční odměnu, poté co tuto věc odevzdají kabinetu mincí a starožitností na královském dvoře. Další dekret pocházející z 1. poloviny 19. století, zakazoval vývoz uměleckých děl, která podporují slávu státu, a jejich prodejem by vznikla nenahraditelná ztráta. [14,21] Roku 1850 byla založena Ústřední komise pro zachování stavebních památek zabývající se jejich péčí. Až roku 1872 se působení komise rozšířilo i na památky movité. V roce 1911 se stala komise odborným úřadem spolupracujícím s vědeckým ústavem. Jejich cílem bylo pamětihodnosti vyhledat, zachovat a pečovat o ně. [14] Po 1. světové válce a založení Československa vnikl Státní památkový úřad, který přijal staré vyhlášky rakousko-uherské a dále je rozšířil nařízením o zákazu vývozu historických a uměleckých děl. Později bylo nařízení upraveno vyhláškou a Ministerstvo obchodu povolilo vývoz některých uměleckých předmětů. Aby nenastal omyl, nebo se zamezilo přímému záměru vyvést věc, u které platil zákaz vývozu, 23

24 památkové úřady vydávaly potvrzení, zda se jedná či nejedná o věc, u které není dovolen vývoz. [14] S koncem 2. světové války byly pověřeny správou kulturního vlastnictví Národní kulturní komise, jež vznikly díky zákonu č. 137/1946. [14] Důležitým rokem se pro památkovou péči stal rok 1952, kdy na základě usnesení vlády, ze dne , bylo prohlášeno 30 historických jader měst městskými památkovými rezervacemi. [14,21] Zákon, který by ošetřoval památkovou péči na našem území, vešel v platnost v roce 1958 jako Zákon o kulturních památkách č. 22/1958 sb. a vymezoval co je to památka, i když velice široce. V praxi to znamenalo, že každý objekt, který dosahoval historických, architektonických a památkových kvalit, byl památkou. V současné době je platný Zákon o památkové péči č. 20/1987 sb. a provádějící vyhláška č. 66/1988 sb. ve znění pozdějších předpisů. Ten již velmi zužuje pojem kulturní památka. [14,21] Zákon o památkové péči č. 20/1987 Sb. Památková péče v České republice je ošetřena zákonem 20/1987 sb. o památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Zákon má za úkol chránit a pečovat o kulturní památky, které jsou nedílnou součástí naší historie a národního bohatství. Dále zabezpečuje jejich zpřístupňování a vhodné uplatnění. [4] Tato legislativa má šest částí, které se týkají: základních ustanovení, péče o kulturní památky, archeologických výzkumů a nálezů, orgánů a organizací státní památkové péče, opatření při porušení povinností a závěrečná ustanovení. [4] Dohled nad vykonáváním tohoto zákona má orgán inspekce památkové péče, který je zřízen při ministerstvu kultury, jež je ústředím orgánem. [4] Vybrané části Zákona o památkové péči Kulturní památka Kulturní památkou může být věc movitá, nemovitá nebo jejich soubory, které dokládají významné dějinné etapy života na našem území od dávných dob do přítomnosti. Jsou to takové objekty, jež vyjadřují tvořivost a práci lidí z různých odvětví mající převratný, 24

25 historický, umělecký, vědecký či technický význam. Kulturní památkou jsou také objekty spojené se životem nějaké významné osobnosti nebo s historickou událostí. [4] Soubory kulturních památek se vyhlašují kulturní památkou i v případě, že ne všechny objekty vně souboru jsou kulturní památkou. [4] Na prohlášení objektu kulturní památkou má podle tohoto zákona právo Ministerstvo kultury. [4] Národní kulturní památka Národní kulturní památkou jsou vyhlašovány takové objekty, které jsou nejvýznamnějšími složkami kulturního bohatství národa. [4] Památková rezervace Příkladem souboru kulturních památek je právě památková rezervace. Vláda má možnost v oblasti, kde se nacházejí nemovité kulturní památky nebo i archeologická naleziště, vyhlásit památkovou rezervaci či zónu. Pokud se tak stane, stanoví se podmínky, jež zajistí ochranu tohoto místa, které se mohou dotýkat i nemovitostí stojících v rezervaci, jež nejsou kulturními památkami. [4] Památková zóna Vedle památkové rezervace existuje i památková zóna, na jejíž území se také nacházejí objekty s významnou kulturní hodnotou, avšak v menší míře než v památkové rezervaci. Jsou vyhlašovány Ministerstvem kultury, po jednání s krajským úřadem. [4] Ochranné pásmo Ochranné pásmo se vyhlašuje v okolí kulturní památky, národní kulturní památky či okolo souboru památek, pokud to vyžaduje jejich ochrana. Pro obyvatele tohoto pásma to znamená, že některé činnosti jsou zde omezeny či zakázány, jako např. kácení stromů nebo zásahy do nemovitostí. [4] O vzniku ochranného pásma rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností na podkladě vyjádření od odborné organizace památkové péče. [4] 25

26 Povinnosti vlastníků objektů v památkových rezervacích a zónách Prohlášením části města či vesnice památkovou zónou nebo rezervací, má za cíl, toto místo chránit a uchovat jeho hodnotu. To provází nutné zásady a závazky pro vlastníky objektů v těchto vymezených prostorech. [4] Pokud nemovitost není kulturní památkou, ale je postavena na území rezervace či zóny, musí se její majitel při kterékoli úpravě obrátit na obecní úřad s rozšířenou působností, který mu vydá své stanovisko ohledně zamýšlené změny na budově. Není- li tato povinnost na základě zákona č.20/1987 vyloučena. [4] Takovéto posuzování je vždy individuální, nikde není seznam úprav, které jsou zakázány či povoleny. [13] Povolaný úředník tedy vystaví dokument, ve kterém vlastníkovi sdělí podmínky, za kterých může úpravy provést, tak aby bylo vše cenné chráněno. Tabu většinou bývají plastová okna nebo satelit zabudovaný na střeše objektu. Většinou jsou požadovány původní typy oken či barvy fasády, tak aby nemovitost co nejvíce zapadala do konkrétního kulturního prostředí.[13] Pokud vlastník poruší své povinnosti, může mu být udělena pokuta až do výše 2 milionů Kč. [4] Stejné, a ještě přísnější, závazky mají i majitelé kulturních památek. Jestliže takovémuto objektu hrozí poškození či zničení, musí její držitel tuto skutečnost oznámit na příslušném úřadu. V případě, že chce majitel nemovitost prodat, stát má ze zákona právo na přednostní koupi tohoto majetku. [4] 1.12 Program regenerace památkových rezervací a zón Program regenerace památkových rezervací a městských památkových zón České republiky vznikl v roce 1992 usnesením vlády s cílem pomoci městům zachránit a obnovit tyto kulturně historicky hodnotné plochy, zlepšit jejich životní prostředí a podnítit v nich podnikatelské aktivity.[15] Obnova památkových objektů je velice nákladná, tudíž obce a vlastníci těžko hledají finance na jejich opravu. Ale díky programu regenerace, který je založen na vícezdrojovém financování, tzn., že část peněz poskytne obec či vlastník nemovitosti 26

27 a zbytek jde z fondu Regenerace, se dostane pomoci většině památek, které to potřebují. V následující tabulce můžeme vidět, kolik peněz od roku 1992 do roku 2010 bylo z fondu Programu regenerace investováno. [15] Tabulka č. 1: Přehled financí na Program regenerace městských památkových rezervací a zón [15] Rok Výdaje státního rozpočtu celkem v Kč Počet akcí obnovy Cena provedeného díla celkem v Kč Celkem Městská památková zóna Mladá Boleslav Městská památková zóna Mladá Boleslav, dále jen MPZ, byla vyhlášena 10. září 1992 na základě vyhlášky č. 476/1992 sb. Ministerstvem kultury. V oblasti, jež spadá pod památkovou zónu, platí jistá omezení, především v obnově a renovacích nemovitostí, které mají zachovat historický ráz a hodnotu území. [5] Do boleslavské MPZ patří lokality Staré město, Nové město, Podolec a Na Ptáku. Tato území jsou členěna na plochy, které mají nejvyšší hodnotu a na plochy, jež je dotvářejí. Nejcennější území se nachází na Staroměstském náměstí a přilehlých ulicích, včetně skalního ostrohu s hradem, dále pak v Železné ulici, náměstíčko Na Kozině, Karmel a Českobratrské náměstí včetně Klaudiánovy ulice. Části dotvářející MPZ 27

28 jsou Komenského náměstí, areál kostela sv. Havla, stráně hradního skalního ostrohu, areál Výstaviště včetně Žižkových kasáren a Průmyslové školy, části Podolce a židovský hřbitov. [5] Památkově chráněné objekty na území MPZ Mladá Boleslav V prostoru MPZ Mladá Boleslav můžeme najít na 34 chráněných nemovitostí. Většina z nich se nachází na Staroměstském náměstí, kde se jedná především o měšťanské domy pocházející především ze 17. a 18. století, ale i starší. Na některých domech objevíme i plakety, jež nám říkají, že zde bydlel například F. Gellner nebo p. Macek. Dále jsou na tomto seznamu zejména sakrální stavby. [21,3] Vlastníky těchto staveb jsou soukromníci, město a církev. Jsou využívány pro komerční účely (v některých jsou obchody a restaurací), další slouží k bydlení. Zbytek slouží veřejnosti jako školy, muzeum či výstavní prostory. [3] Program regenerace městské památkové zóny Mladá Boleslav V Mladé Boleslavi vznikl první dokument programu regenerace v roce 1992 s dobou platnosti na deset let. Nyní je v účinnosti jeho druhé zpracování na období Tyto dokumentu obsahují analýzy zóny a návrhy na její zlepšení. [3] Z Programu regenerace MPZ vyplývá, že především lokality Staré město, Podolec a Na Ptáku jsou ve špatném technickém stavu, ale na rozdíl od Nového města, zde nebyla narušena stavební kompozice socialistickou výstavbou 60. let. To oslabilo i přirozené centrum města, které se dříve nacházelo v historické části Boleslavi, na Staroměstském náměstí. V současné době je město v podstatě bez centra a velká část jeho obyvatelstva se soustřeďuje v severním sídlišti, kde se nachází i občanská vybavenost, což má negativní dopad na život v historickém jádru. [3] V dokumentu Programu regenerace MPZ jsou vytyčeny návrhy jak tyto lokality znovu oživit. Zabývá se i přestavbou a renovací těchto území, z nichž se již většina uskutečnila. Jedná se především o rekonstrukci Staroměstského náměstí, opravu hodnotných měšťanských domů, které se na něm nacházejí, okolních ulic, jako je Krajířova, jež vede k paláci Templ. Dále jde o úpravu hřbitova a kostela sv. Havla a přilehlé Hejdovy zahrady a areálu Karmel. Je zde zmíněna i regenerace Mírového náměstí v Novém městě, ale jeho obnova je nejobtížnější částí tohoto projektu a zatím 28

29 nebyla realizována. Co se týče městské části Podolec, ta je velmi zničena díky průmyslové a skladové funkci, kterou mívala. Oblast Na Ptáku vyžaduje především rekonstrukci komunikace a nalezení využití pro starý pro lihovar, který velmi narušoval celkový vzhled ulice. Tyto poslední projekty by se měly realizovat v roce [3] V současné době se pracuje na novém dokumentu pro další dekádu. (Zdroj: Vlastní poznatky) Financování regenerace MPZ v Mladé Boleslavi Finance z Programu regenerace V rámci Programu regenerace dostává město Mladá Boleslav každý rok finanční dotaci od Ministerstva kultury na renovaci zdejších památek. Ovšem samo město má vytvořený městský program regenerace, jež je financován z rozpočetu města a to tak, že přispívá vlastníkům významných nemovitostí, ať už památek či nepamátek, na jejich opravy. [10, 7,8] Tabulka č. 2:Finance poskytnuté státem na program regenerace. [10] Rok Kč Středočeský Fond kultury a obnovy památek Soukromí vlastníci památkově chráněných objektů, jež jsou zapsány v Ústředním seznamu památek ČR, si mohou zažádat skrze tento fond o dotace na obnovu památky a to v rozmezí ,- Kč až ,- Kč. Přičemž je minimální spoluúčast žadatele 5 %. [11] Fondy EU Regionální operační program Střední Čechy Z fondu Regionálního operačního programu Střední Čechy, ze kterého se čerpají peníze Evropské unie na dopravu, integrovaný rozvoj území a cestovní ruch, využívá Mladá Boleslav prioritní osu 3 Integrovaný rozvoj území, z jejíchž financí se dotují důležité 29

30 projekty na území MPZ, jako revitalizace Staroměstského náměstí, lokality Ptácká, parku Výstaviště, rekonstrukce městského divadla a také projekt naučné stezky Metalová cesta, jejímž úkolem je rozvoj cestovní ruchu ve městě. [19] Nejdůležitější projekty Programu regenerace v Mladé Boleslavi Revitalizace Staroměstského náměstí Jak jsem se zmínila výše, Staroměstské náměstí po dobu totalitního režimu velice trpělo. Nebylo udržováno a místo, aby bylo chloubou města, bylo spíše ostudou. [1] Velkou plochu historického jádra Mladé Boleslavi zabíraly parkovací plochy. Domy zde byly velice zanedbané, stejně jako komunikace a chodníky. Zdejší parčík, který byl zbudován po 2. světové válce místo bloku domů, které byly vybombardovány, jehož zeleň byla v havarijním stavu, nebyl vhodným místem k relaxaci obyvatel ani návštěvníků. [1] Cílem této revitalizace bylo celkově oživit náměstí, zvýšit kvalitu života v této lokalitě, přilákat návštěvníky a vytvořit pro ně prostory, kde můžou trávit svůj čas. [3] Přestavba byla započata 22. ledna 2010 a skončila 9. září téhož roku. Investorem je město a projekt stál cca 110 milionů Kč (včetně DPH), z čehož bylo 85% hrazeno z Regionálního operačního fondu Střední Čechy Evropské unie a cca 15 % hradilo město samo. [42] V centrální části lokality se nacházelo parkoviště, to bylo v rámci projektu rušeno a vybudovala se zde shromažďovací plocha, jež je na jihu zakončena morovým sloupem. V průběhu let bylo původní dláždění nahrazeno nevzhledným asfaltem. Díky revitalizaci byla kamenná dlažba navrácena zpět. Pro oživení celého prostoru byla vybrána fontána, která má trysky zabudované v dlažbě a v noci je barevně podsvícena. Ale asi největším lákadlem pro návštěvníky je vodní kaskáda ve tvaru řeky Jizery, která protéká městem. Po obvodu této plochy jsou umístěny lavičky a vysázena zeleň. Stavba získala cenu veřejnosti v soutěži Stavba roku [3,18] Jako dalším projektem na Staroměstském náměstí je stavba parkovacího podzemního domu v jeho severní části, na jehož střeše do konce roku 2012 vyroste centrum volnočasových aktivit. Tento projekt se skládá ze tří součástí. První z nich je naučná expozice ve vstupní hale, kde se návštěvníci dozvědí o historii náměstí. Tato hala se 30

31 bude nacházet pod kupolí, jež bude částečně prosklená a částečně železobetonová, porostlá vegetací. Druhá část je vytesána ve skalních podložích náměstí, kde archeologové našli zbytky původních sklepení pocházejících ze středověku. Dále tu, především pro děti, bude připraveno zrcadlové bludiště. Poslední part projektu je parčík určený k relaxaci s mnoha herními prvky a vodopádem. [17,12] Výdaje na centrum volnočasových aktivit byly 56,068 milionů Kč, z toho město zaplatilo 8,410 milionů Kč. Zbytek financí pochází Regionálního operačního fondu Střední Čechy. [17] 2 Praktická část 2.1 Cestovní ruch v Mladé Boleslavi Mladá Boleslav byla dlouhou dobu prezentována především jako průmyslové město. Turistický ruch zde nebyl nijak výrazný a přitom toto město má turistický potenciál. Nachází se zde městská památková zóna s historickým náměstím a středověkým hradem, pro milovníky techniky je zde vybudováno Škoda Auto muzeum. Boleslav je také vstupní branou do nedalekého Českého ráje. (Zdroj: Vlastní poznatky) Velkým problémem v Mladé Boleslavi je samotná organizace cestovního ruchu. Neexistuje tu žádná destinační agentura ani odbor. Vše ohledně turismu spadá pod Odbor školství, kultury a tělovýchovy. [6] Pod tímto odborem byla založena v roce 2007 Kultura města Mladá. Pracovní náplní této organizace, pod kterou patří také Dům kultury, kulturní Středisko svět a infocentrum, je správa budov jí patřící, realitní činnost, pořádání a propagace kulturních akcí a provoz zařízení, jež slouží k zábavě, provoz cestovní agentury, pořádání veletrhů, výstav a dalších podobných akcí. [6,43] 31

32 2.1.1 Návštěvnost Mladé Boleslavi V tabulkách níže můžeme vidět, počet návštěvníků infocentra v Mladé Boleslavi. Tato statistika ale není úplně přesná, protože zde jsou započítání všichni, kdo služeb infocentra využili, tedy i občané Mladé Boleslavi. (Zdroj: Vlastní poznatky) Tabulka č. 3 :Návštěvnost infocentra Mladá Boleslav v roce 2011[44] Návštěvnost červen - září 2011 Návštěvnost leden-prosinec 2011 Češi Podíl Zahraniční návštěvníci Tabulka č 4. :Návštěvnost infocentra Mladá Boleslav zahraničními návštěvníky v roce 2011[44] Zahraniční návštěvníci 2011 Německo Nizozemí Polsko Velká Británie Francie Rusko Dánsko Slovensko Ostatní V Tabulce č. 6 můžeme vidět, kolik turistů přespalo na území Mladé Boleslavi od roku 2000 do roku Průměrně zde pobývalo hostů. V posledních letech se počty příjezdů zmenšovaly, nejspíše v důsledku ekonomické krize. V roce 2010 se příjezdy hostů začaly opět pozvolna zvedat. Mnoho návštěvníků Mladé Boleslavi je ubytovaných mino město, nejčastěji v Praze. Myslím, že situace by se mohla do budoucna zlepšit, především díky snaze města o regeneraci historického jádra a úsilí o vytváření nových tradic. Ovšem to samo o sobě nestačí. Dle mého názoru, by se měla vytvořit destinační agentura, ve které by město s majiteli ubytovacích zařízení spolupracovalo a vytvářelo balíčky služeb. 32

33 Tabulka č. 5: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Mladé Boleslavi [45] Počet příjezdů hostů z toho rezidenti Počet přenocování z toho rezidenti Průměrný počet přenocování Průměrná doba pobytu (ve dnech) ,8 3, ,5 3, ,7 3, ,5 3, ,0 3, ,8 2, ,0 3, ,0 3, ,1 3, ,9 2, ,9 2, Metalová cesta Projekt Metalové cesty vznikl jako podpora cestovního ruchu ve městě. Jejím hlavní účelem je přivést návštěvníky známých památek k těm méně populárním a zvýšit tak přitažlivost města. [9] Cesta dlouhá 4 km má dva výchozí body. Jeden je na autobusovém nádraží a druhý u vchodu do infocentra. Celkem má dvanáct zastávek, u kterých na návštěvníky čeká audiovizuální panel s informacemi o dané pamětihodnosti a to česky, anglicky a německy. Tyto panely mají jednotný designe, ale každý je stylizován tak, aby připomínal památku, ke které náleží. [9] Stejné panely můžeme najít i u památek, které nejsou součástí cesty, ale řadí se k zajímavým místům Boleslavi, jako například klinika Dr. Pírka nebo zřícenina hradu Michalovická putna. [9] Celá cesta je bezbariérová a pro dětské návštěvníky je připravena i její zkrácená verze. [9] Součástí projektu Metalové cesty byla i rekonstrukce informačního centra, které nevyhovovalo dnešním standardům a instalování turistického značení ve městě a blízkém okolí. [9] Projekt byl oficiálně ukončen 6. ledna Jeho celkové náklady činily 25,2 milionů Kč, z čehož bylo 13,5 milionů dotováno z fondů ROP pro Středočeský kraj. [9] 33

34 2.1.3 Návštěvnost turistických atraktivit v Mladé Boleslavi V tabulce níže můžeme vidět, že nejnavštěvovanější památkou města je Škoda Auto muzeum, které mělo největší návštěvnost v roce 2009, kdy tyto expozice vidělo návštěvníků, v dalších dvou letech měla ale návštěvnost spíše klesající charakter, nejméně návštěvníků mělo v roce 2011, což bylo způsobeno tím, že část výstavy je v rekonstrukci. Na druhém místě je Zahrada a minizoo při Domu dětí a mládeže, které naopak návštěvnost rok od roku stoupá. [46] Tabulka č. 6: Návštěvnost turistických atraktivit Mladé Boleslavi v letech [46] Turistické atraktivity Michalovická putna Škoda Auto Muzeum Sbor Českých bratří Městský palác Templ Muzeum Mladoboleslavska Vyhlídková věž na Staré radnici Zahrada a minizoo při DDM Propagace Mladé Boleslavi jako destinace cestovního ruchu Propagaci cestovního ruchu má na starosti zdejší infocentrum. To vydává a nabízí tištěné propagační materiály v několika jazykových mutacích, dále je provozován web kde lidé najdou informace o městě a turistických atraktivitách a dále také na webu Českého ráje (Zdroj: Vlastní poznatky) Město se také prezentuje na veletrzích cestovního ruchu společně s regionem Český ráj a to jak na území České republiky, tak i v zahraniční. V únoru byl také odvysílán pořad Toulavá kamera České televize, kde se objevila reportáž o Metalové cestě. (Zdroj: Vlastní poznatky) 2.3 Metodika sběru primárních dat Ke sběru primárních dat jsem využila dotazníkového šetření. Toto šetření jsem provedla mezi obyvateli Mladé Boleslav žijícími, jak v památkové zóně, tak i mimo ni (Příloha A1). Objekty mého zájmu byli nejen obyvatelé, ale i návštěvníci města (Příloha A2). 34

35 V případě dotazníkového šetření obyvatel Mladé Boleslavi měl dotazník celkem 13 otázek, jež se vztahovaly především k jejich vztahu k tomuto městu, povědomí o MPZ a Programu regenerace, přičemž většina otázek byla uzavřeného typu s jednou možností odpovědi. U třech otázek mohli dotazovaní uvést svůj úsudek na danou problematiku a jedna otázka mohla být zodpovězena maximálně třemi odpověďmi. Dotazník pro návštěvníky města obsahoval 14 otázek, které zjišťovaly důvody jejich návštěvy a způsob trávení jejich volného času zde. Tento výzkum probíhal od dubna 2011 do března 2012 a celkem bylo vyzpovídáno 128 obyvatel, z čehož bylo vyhodnotitelných 125 dotazníků. Návštěvníků odpovědělo na mé dotazy 121 respondentů, ze kterých mohlo být vyhodnoceno 114 dotazníků. Zjišťovala jsem také postoje pracovníků Národního památkového úřadu (Příloha D), jež mají na starosti MPZ Mladá Boleslav a veřejné správy (Příloha C), a to pomocí řízených rozhovorů. Cílem tohoto dotazování bylo zjistit stanoviska občanů, návštěvníků a veřejné správy k vyhlášení MPZ a posoudit její významnost pro cestovní ruch ve městě. Výsledky výzkumu jsem vyhodnotila pomocí výsečových grafů, které jsou doprovázeny komentářem. 35

36 2.3.1 Výsledky dotazníkového šetření postojů občanů města k MPZ Otázka č. 1: Jaký je Váš vztah k tomuto městu Graf č. 1: Forma bydlení lidí ve městě 2% 25% mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu 73% jsem vlastníkem rekreačního objektu První otázka se týkala vtahu respondenta k tomuto městu. Ten měl na výběr ze tří kategorií. Nejčastější odpovědí s 73% bylo, že zde má trvalé bydliště ve vlastním domě nebo bytě. 25% je trvalým obyvatelem Mladé Boleslavi a bydlí zde v nájmu. Pouhá 2% dotázaných byla vlastníkem rekreačního objektu. Otázka č. 2: Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? Graf č. 2: Délka pobytu ve městě 5% 6% 51% 14% 11% 13% do 1 roku 1-5 let 6-10 let let let nad 30 let 36

37 Další otázka se týkala délky bydlení občana ve městě, ať už trvalého nebo přechodného. 51% dotázaných uvedlo, že zde žije více jak 30 let. Druhou nejpočetnější skupinou se 14 % byli lidé žijící zde let. V délce let ve městě žije 13 % dotázaných lidí. Jen 5% jich zde žije méně než jeden rok. Otázka č. 3: Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou zónou? Graf č. 3: Prohlášení historické části Mladé Boleslavi MPZ 7% 5% 42% 46% vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá 42% dotázaných, se o tom, že je v Boleslavi městská památková zóna, dozvěděla až při dotazování. Povědomí o její existenci mělo 46% respondentů a 7%, uvedlo, že je to nezajímá. 5% o zdejší MPZ ví a zajímají se o ni. Celkové povědomí o městské památkové zóně je malé, a to díky její nepatrné propagaci. Po průzkumu internetových stránek Mladé Boleslavi, bylo zjištěno, že po zadání tohoto hesla do vyhledavače, byl nalezen pouze jeden odkaz na tuto problematiku, a to mapa zóny (Příloha C). Stejně tak v měsíčníku Boleslavan, který vydává město a dává jej zdarma svým obyvatelům. Za dva poslední roky se v tomto listě objevily jen tři nepatrné zmínky o dotacích poskytnutým majitelům kulturních památek, tudíž ten, kdo v zóně nebydlí, se s touto skutečností nesetká. 37

38 Otázka č. 4: Máte představu, jaké výhody to městu přináší? Graf č. 4: Výhody vyplývající z MPZ 11% nevím 34% 55% tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu... Tento graf nám ukazuje, že 55% dotázaných nemá žádnou představu o tom, jaké výhody přináší našemu městu vyhlášení MPZ. 34% tuší, ale neví nic konkrétního a 11% vědělo a uvedlo příklady. Mezi nejčastějšími odpověďmi týkajících se výhod byly: dotace na ochranu památek a rozvoj turismu. Otázka č. 5: Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Graf č. 5:Nevýhody vyplývající z MPZ 14% nevím 39% 47% tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu... Téměř polovina dotázaných napsala, že neví, jaké nevýhody by MPZ mohla přinášet, 39% tušilo, ale nevědělo nic určitého a jen 14% uvedlo příklady. Mezi nevýhodami byla nejčetnější odpovědí omezené parkování a omezení při rekonstrukcích objektů v MPZ 38

39 Otázka č. 6: Setkal/a jste se při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou zónou? Graf č. 6: Situace, kdy se občané setkali s prohlášením MPZ při jednání s úřady 12% ne ano 88% Velká většina dotázaných, tj. 88%, se při jednání na úřadech se skutečností, že v Mladé Boleslavi byla vyhlášena městská památková zóna, nesetkalo. 12% se s tím setkalo, a to při příležitosti rekonstrukce stavby nebo výměny oken. Otázka č. 7: Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou zónou bylo pro Vaše město přínosem? Graf č. 7: Hodnocení přínosu MPZ občany 7% 20% 34% 39% určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne 39

40 Když se podíváme na tento graf, vidíme, že většina lidí si myslí, že vyhlášením MPZ je pro město přínosem (59%). Pouhých 7% s tímto tvrzením nesouhlasí a 34% jej nedovede posoudit. Otázka č.8: Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? Graf č. 8: Povědomí o Programu regenerace MPZ a MPR nikdy jsem o něm neslyšel 18% 39% tuším, čeho by se mohl týkat 13% jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace atd.) 30% jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města Na tento dotaz občané města odpověděli v 39%, že o tomto programu nikdy neslyšeli. 30% tušilo, čeho by se mohl týkat, 18% dotazovaných uvedlo správnou odpověď, že jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města a zbylých 13% se domnívalo, že se jedná o obnovu infrastruktury historického centra města. 40

41 Otázka č. 9: Setkal/a jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? Graf č. 9: Setkání dotázaných s návštěvníky města 3% 21% 34% 42% velmi často občas zřídka nikdy Pouze 3% respondentů se s návštěvníky historického centra setkává velmi často. Občas je potká 42% obyvatel. 34% dotázaných odpovědělo, že se s návštěvníky střetne zřídka 21% nikdy. Tato situace je nejspíše způsobena tím, že návštěvníci Mladé Boleslavi ve většině míří pouze do muzea Škoda Auto. Otázka č. 10: Myslíte si, že se primátor a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Graf č. 10: Názor občanů na primátora a zastupitelstvo města ve věci památkové ochrany 43% 6% 21% 30% určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne 41

42 51% občanů odpovědělo na tuto otázku kladně, tedy domnívají se, že se zastupitelstvo určitě nebo spíše ano, zajímá o problémy spojené s památkovou péčí. 43% dotázaných to nedovede posoudit a 6% si myslí, že se spíše nezajímají. Otázka č. 11. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? Graf č. 11: Vztah občanů k městu 2% 5% 2% jsem na své město hrdý/á a jsem rád/a, že zde bydlím jsem celkem spokojený/á s bydlením v tomto městě 29% je tu bydlení jako v každém jiném městě 62% klidně bych šel bydlet jinam nelíbí se mi tady a nejraději bych se odstěhoval/a někam jinam Tento graf nám říká, že 62% respondentů je celkem spokojená s bydlením v Mladé Boleslavi. 29% dotázaných se shoduje, že je zde bydlení jako v každém jiném městě. 5% občanů by se klidně přestěhovalo do jiného města. A 2% je na toto město hrdá, stejný počet odpověděl, že se mu tu nelíbí a chtěl by se odstěhovat někam jinam. 42

43 Otázka č. 12: Co by mělo město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? Graf č. 12: Návrhy na zvýšení počtu návštěvníků 18% 33% 4% 1% nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů zlepšit pořádek a vzhled 12% 31% 1% vydat propagační tiskoviny o městě vybudovat další informační středisko zlepšit stav silnic a veřejných prostranství přispět občanům na opravy domů jinak Většina dotázaných se shoduje, že by bylo potřeba zlepšit stav silnic a veřejných prostranství (33%). Jako další překážku k rozvoji turismu v Mladé Boleslavi vidí její občané v celkovém pořádku a vzhledu města, který by se měl zlepšit. 18% je pro to, aby se více přispívalo občanům na opravy jejich domů a 12% by vydalo více propagačních materiálů o městě. 1% dotázaných by tu vybudovalo ještě jedno informační centrum a 4% volilo jinou variantu, ve které se objevil návrh na prodloužení otevírací doby stávajícího infocentra nebo pořádání více kulturních akcí ve městě. Zanedbatelné množství, 1%, nemá zájem o to, aby sem jezdilo více turistů. 43

44 Otázka č. 13: Jaké je Vaše pohlaví, věk, vzdělání, kde pracujete a jaké je Vaše zaměstnání? Tabulka č. 7: Údaje o respondentech Počet respondentů v % Pohlaví Žena 51% Muž 49% Věk do 17 let 5% let 15% let 7% let 39% let 26% 56 a více 8% Vzdělání základní/vyučen 25% střední 54% vysokoškolské 21% Kde pracujete trvale zde nebydlím 1% v tomto městě 60% dojíždím za prací 21% nepracuji 18% Zaměstnání zaměstnanec 61% soukromý podnikatel 2% v domácnosti/ mateřská dovolená 5% student/ka 22% v důchodu 6% nezaměstnaný 4% Většina dotazovaných byly ženy. Věk respondentů se nejvíce pohyboval mezi 36 a 45 (39%) lety a 46 až 55 lety (26%). Další velká skupina byli lidé od 18 do 25 let, kteří tvořili 15% dotazovaných. Malou skupinu dotázaných tvořili občané starší 56 (8%) a mladí do 17 let (5%). V kategorii vzdělání měli značnou převahu středoškolsky vzdělaní lidé s 54%, dále lidé se základním vzděláním či s výučním listem. Nejméně bylo vysokoškoláků s 21%. V tabulce vidíme, že 60% občanů pracuje v tomto městě, 21% za prací dojíždí. Trvale zde nebydlí pouze 1% dotázaných, což byli studenti studující zdejší vysokou školu, kteří mají v Mladé Boleslavi pronajatý byt a bydlí zde většinu roku, ale jejich trvalé bydliště se nachází v jiném městě. 18% uvedlo, že nepracuje. 44

45 Z tabulky také vyplývá, že přes 60% dotázaných jsou zaměstnanci a pouhá 2% se živila jakou soukromí podnikatelé. 22% byli studenti. 6% dotázaných napsalo, že jsou důchodci a 5% bylo matek na mateřské dovolené či v domácnosti. Jen 4% byla nezaměstnaná Výsledky dotazníkového šetření návštěvníků MPZ Otázka č. 1: Jaký je důvod Vaší návštěvy? Graf č. 13: Důvody návštěvy respondentů 4% 18% 11% 7% 6% 54% dovolená výlet návštěva příbuzných služební cesta pouze projíždím jiné důvody Z toho grafu můžeme vyčíst, že nejvíce návštěvníků tohoto města jako důvod své návštěvy uvedla výlet (54%). 18% lidí uvedlo, že do Mladé Boleslavi přijelo na služební cestu. Pouze 4% uvedla, že přijeli na dovolenou. Mezi jinými důvody návštěvy (6%) byla nejčastější odpověď účast na sportovní akci. 45

46 Otázka č. 2: Jak často navštěvujete toto město? Graf č. 14: Četnost návštěv návštěvníků Mladé Boleslavi 2% 2% 34% 8% 16% 38% jsem zde poprvé jsem zde podruhé jsem zde potřetí několikrát ročně asi jednou ročně asi jednou za tři roky Nejvíce dotazovaných uvedlo, že město navštívili poprvé. Lidé navštěvující město několikrát ročně (34%) většinou pocházeli z blízkého okolí Boleslavi a jezdí sem pravidelně. Otázka č. 3: Ve kterém ročním období do toho místa zpravidla zavítáte? Graf č. 15: Návštěvnost města rozložená do ročních období 8% 23% 33% jaro léto podzim zima 36% Největší návštěvnost Mladé Boleslavi je na jaře (33%) a v létě (36%). Návštěvníků na podzim postupně ubývá a nejméně jich je v zimě (8%). Návštěvu města na podzim a v zimě uvedli především ti respondenti, kteří se účastní sportovních zápasů nebo sem jezdí na služební cesty. 46

47 Otázka č. 4: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě? Graf č. 16: Délka pobytu návštěvníků v Mladé Boleslavi 4% 2% 19% 75% bez přespání 2-3 přespání 3-4 dny přespání 5 dnů a více Účastník cestovního ruchu v Mladé Boleslavi se zde nejdéle zdrží pouze několik hodin bez přespání. Pokud zde turisté přespí, je to obvykle 2 3 dny (19%). Ti, co zde navštěvují příbuzné či známé nebo jedou na služební cestu, tu přespávají 3 4 dny (4%) nebo 5 a více dnů (2%). Nejspíše je to způsobeno tím, že Mladá Boleslav se nachází nedaleko Prahy a jak uvidíme na grafu č. 19, většina turistů přespává právě tam a do Boleslavi jezdí pouze na jednodenní výlety. Otázka č. 5: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice (pouze pro cizince)? Graf č. 17: Délka pobytu zahraničních hostů v ČR 3% 24% 11% 62% bez přespání 2-3 přespání 3-4 přespání 5 dnů a více 47

48 Ze 114 vyplněných dotazníků bylo vyplněno 37 cizinci, ti uvedli, že se v České republice zdrží 3 4 dny, většinou se jednalo o tzv. prodloužené víkendy. 24% uvedlo, že se v naší zemi zdrží 5 a více dnů. Otázka č. 6: Co hodláte v tomto městě navštívit nebo jste již navštívil/a? Graf č. 18: Návštěvnost turistických cílů 12% 17% městský palác Templ Škoda-Auto muzeum 1% 11% 8% Mladoboleslavské muzeum Zahrada i minizoo sbor Českých bratří 6% 3% 42% Židovský hřbitov Vyhlídková věž na Staré radnici Jiné Jak můžeme v tomto grafu vidět, jasným favoritem mezi turistickými cíli v Mladé Boleslavi je Škoda Auto muzeum, které navštívilo 42% dotázaných. Na druhém místě s 17% je městský palác Templ. Poté lidé uváděli jiné turistické cíle (12%), mezi nimi se nejčastěji objevily fotbalový a zimní stadion nebo obchodní centrum Bondy a zřícenina Michalovické putny. Oblíbeným cílem návštěvníků je také vyhlídková věž na Starém městě. Tuto situaci, kdy lidé navštíví pouze muzeum Škoda Auto a poté odjíždějí pryč, by měla změnit Metalová cesta, která provází návštěvníky k dalším významným památkám města. 48

49 Otázka č. 7: Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován/a? Graf č. 19: Místo ubytování turistů 4% 3% 54% 17% 22% v Mladé Boleslavi v tomto regionu v Praze na více místech jinde Mladá Boleslav se nachází pouze 50 km od hlavního města ČR, majoritní podíl v místě ubytování má tedy Praha (54%), která je výchozím bodem pro turisty. 22% respondentů napsalo, že je ubytováno v tomto regionu. Jen 17% bylo ubytováno přímo ve městě. Otázka č. 8: Pokud jste zde více dnů, kde jste ubytován? Graf č. 20: Druh ubytovacího zařízení 19% 41% hotel penzion u přátel/příbuzných 40% Do tohoto grafu jsem zahrnula jen ty, kteří byli ubytovaní v Mladé Boleslavi. Z toho byla většina z nich ubytována u přátel nebo příbuzných. Ti, kteří bydleli v ubytovacích zařízeních, volili raději penziony než hotel. 49

50 Otázka č. 9: Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? Graf č. 21:Priority při výběru tohoto regionu příroda 9% 7% 13% historická města a památky 11% kulturní akce a zábava 26% 34% jiné důvody pracovní důvody soukromé důvody Jak můžeme vidět v grafu, nejčastějším důvodem k návštěvně regionu, byla historická města a památky (34%), dále kulturní akce a zábava, kde se jednalo především o Středověký jarmark a festival Filmových úsměvů. 13% uvedlo jako důvod přírodu díky nedaleko Boleslavi se nacházejícímu Českému ráji. Jiné důvody zahrnují odpovědi jako návštěva sportovního zápasu či nákupy. Otázka č. 10: Jak cestujete? Graf č. 22: S kým návštěvníci cestují 10% 17% sám/a s přáteli/příbuznými skupinový zájezd 73% Návštěvníci cestují nejvíce s přáteli či příbuznými. 17% jezdí samo a 10% se zájezdem. Ti co vyplnili způsob cestování se skupinovým zájezdem, byly španělské děti na 50

51 školním zájezdu do České republiky, na jiný zájezd jsem po dobu svého výzkumu nenarazila. Otázka č 11: Jaký dopravní prostředek do tohoto města jste použil/a? Graf č. 23:Použitý druh dopravního prostředku 1% Způsob dopravy 10% osobní automobil/motocykl 22% 67% autobus vlak kolo 67% dotázaných zodpovědělo, že do Mladé Boleslavi přijelo osobním automobilem nebo na motocyklu. 22% respondentů se do města dopravilo pomocí autobusu a 10% vlakem. Jen 1% přijelo na kole. Otázka č. 12: Odhadnete vzdálenost z místa Vašeho bydliště od tohoto města? Graf č. 24:Vzdálenost bydliště návštěvníků od Mladé Boleslavi 2% 10% 1% 9% do 10 km 11 až 50 km 6% 9% 51 až 100 km 101 až 200 km 401 až 800 km 7% 42% 801 až 1200 km 1201 až 1600 km 14% 2001 až 3000 km 5001 km a více 51

52 Nejvíce dotázaných má trvalé bydliště do 50 km od Mladé Boleslavi. 14% bydlí 51 až 100 km od města. 1% pochází z místa vzdáleného více než 5001km. Otázka č. 13: Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh)? Graf č 25: Průměrně vydané peníze za ubytování na osobu a den 3% 20% 8% 47% 22% do 100 Kč Kč Kč Kč nad 1300 Kč Za ubytování turisté vydají nejčastěji Kč. Dále do 100 Kč na den, tuto částku udal většinou ten, kdo zde bydlel u příbuzných nebo známých. Graf č 26: Průměrně vydané peníze za stravování na osobu a den 3% 2% 38% 9% 23% 25% do 100 Kč Kč Kč Kč Kč nad 1300 Kč Na tomto grafu můžeme vidět, že nejvíce lidí utratí průměrně Kč za den za stravování. 52

53 Graf č 27: Průměrně vydané peníze za vedlejší výdaje na osobu a den 2% 7% 3% 32% 10% 46% do 100 Kč Kč Kč Kč Kč nad 1300 Kč Jako nejčastější průměrně vydanou částku za vedlejší výdaje uvedli dotázaní 101 až 400 Kč. Otázka č. 14: Jaké je vaše pohlaví, věk, vzdělání a ve které zemi máte trvalé bydliště? Tabulka č. 8: Údaje o respondentech počet respondentů v % Pohlaví Žena 57% Muž 43% Věk do 17 let 13% let 25% let 10% let 28% let 14% 56 a více 10% Stát, ve kterém máte ČR 68% trvalé bydliště Španělsko 10% Německo 11% Holandsko 6% Francie 2% Rusko 2% Vzdělání základní/vyučen 18% Středoškolské 58% Vysokoškolské 24% 53

54 Stejně jako v předchozím výzkumu, i zde byly ženy (57%) ochotnější odpovídat na mé dotazy. Nejvíce respondentů bylo ve věku od 36 do 46 let (28%) a od 18 do 25 (25%). Většina dotázaných pocházela z České republiky (68%). Nejvíce cizinců pocházelo z Německa a ze Španělska. Na dotaz ohledně jejich nejvyššího dosaženého vzdělání nejčastěji odpovídali, že vystudovali střední školu Výsledky dotazníkového šetření s představiteli samosprávy města Na mé dotazy odpovídaly tři pracovnice oddělení územního plánování, které pracují na pozici referentek. Všechny mají středoškolské vzdělání. V jenom případě jim bylo mezi 26 až 35 lety a dvěma mezi 36 a 45 lety. V otázce na délku jejich pobytu ve městě dvě odpověděly, že zde pobývají více jak 30 let. Jedna 10 až 20 let. Respondentky si nebyly zcela jisté, kdy byla část města prohlášena MPZ. Jen jedna odpověděla správně, že se tak stalo roku Ve věci týkající se územně plánovací dokumentace se všechny tři shodly, že pro město je vypracován územní a regulační plán. Mladá Boleslav má zpracovaný i strategický plán rozvoje města, jehož poslední verze pochází z roku Otázku ohledně existence komise regenerace zodpověděly všechny tři dotazované kladně, s tím, že její práce je aktivní. Dvě dotazované si myslí, že prohlášení historické části města MPZ bylo pro město spíše přínosem, jedna, že zcela jistě. Další otázkou byly ženy dotazovány, zda se zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou města, odpověděla každá jinak, a to spíše ano, nedovedu posoudit a spíše ne. Na dotaz, jaké výhody má památková ochrana, respondentky vesměs odpověděly stejně, tedy zachování památek. Nevýhody vidí dvě dotázané ve větší byrokracii a jedna se domnívala, že žádné nevýhody nemá. Co se týče spolupráce s památkovým úřadem, mají ženy jen dobré zkušenosti. Všechny se shodují, že návštěvníky potkávají občas a přilákali by je systematičtějším propagováním Mladé Boleslavi. 54

55 2.3.4 Výsledky dotazníkového šetření s představiteli pobočky NPÚ Pracovnici pobočky NPÚ odpovědnou za MPZ Mladá Boleslav se mi nepodařilo kontaktovat. Dotazník určený pro ni jsem tedy upravila pro vedoucí oddělení památkové péče v Mladé Boleslavi. Tato pracovnice zde pracuje 1 až 5 let, má vysokoškolské vzdělání a její věk se pohybuje mezi 26 až 35 lety. Na první otázku, týkající se data prohlášení MPZ Mladá Boleslav, odpověděla správně, v roce Co se týče jejího názoru na zájem o problematiku památkové péče představiteli města, je toho názoru, že se o tyto problémy spíše nezajímají. Mezi výhody, které přináší MPZ městu, zodpověděla zachování historické hodnoty, urbanismu a kulturních památek. Naopak jako nevýhody zvýšené finanční nároky a přísnou byrokracii. K otázce, jaké postoje zaujímají obyvatelé města k jejím návštěvám, pokynům a rozhodnutím, uvedla, že jejich postoje jsou neutrální, noví obyvatelé jsou překvapeni, ale vesměs vše akceptují. Na stejnou otázku ohledně postojů představitelů města, řekla, že se spíše snaží prosadit své vlastní požadavky. Respondentka se domnívá, že prohlášení části Mladé Boleslavi MPZ, bylo pro město určitě přínosem a s lidmi, kteří si sem přijeli prohlédnout historické stavby, se setkává občas. Jako návrh, jak přilákat do Mladé Boleslavi více návštěvníků, podala zviditelnit město více propagačními materiály. 2.4 Připravované projekty Letecké muzeum Metoděje Vlacha Projekt výstavby leteckého muzea, jehož stavba byla započata na jaře roku 2012, je financován částečně z fondů Evropské unie. Celkové náklady budou činit asi 160 milionů. První návštěvníky muzeum přivítá příští rok a ti budou moci obdivovat přes třicet letadel. Některá z nich, ta nefunkční, budou zavěšená, ta která budou na zemi, budou plně funkční a mohou být využita i k vyhlídkovým letům. [16] 55

56 2.4.2 Krytý plavecký bazén Plavecký bazén v Mladé Boleslavi chybí již dlouhou dobu, stávající bazén s maximální kapacitou pro 80 osob je nedostačující. Proto byl vytvořen projekt nového krytého bazénu s kapacitou pro 320 osob, jehož součástí má být i tobogán, divoká řeka či brouzdaliště určené dětem. Stavba by měla být dokončena do konce roku [47] 2.5 SWOT analýza Mladé Boleslavi Tabulka č. 9: SWOT analýza Mladé Boleslavi Silné stránky MPZ Mladá Boleslav Blízkost Českého ráje Muzeum Škoda Auto Dostatek ubytovacích zařízení Dobrá dopravní dostupnost Revitalizace Staroměstského náměstí Metalová cesta Tradiční kulturní akce Slabé stránky Malé povědomí obyvatel Mladé Boleslavi o MPZ Malé využití ubytovacích zařízení Upřednostňování muzea Škoda Auto vůči ostatním památkám Krátké otevírací hodiny infocentra o víkendu Špatná propagace města Špatná jazyková vybavenost pracovníků služeb Příležitosti Rozvoj kongresového cestovního ruchu Propagace města jako turistické destinace Plánovaná výstavba nového krytého bazénu a leteckého muzea Přestavba hlavního vlakového nádraží Využití Evropských fondů i v dalším období Oživení historické části města Hrozby Zvyšující se ceny služeb Kriminalita Zhoršení ekonomické situace v ČR Zhoršující se dopravní situace ve městě Méně financí na obnovu památek 56

57 2.6 Zhodnocení výzkumu a návrhy Výzkum nám ukázal, že většina obyvatel města bydlí ve svém vlastním bytě nebo domě a s žitím v tomto městě je spokojena. Více jak polovina dotázaných má střední vzdělání a 61% je zaměstnaná. Ovšem povědomí o městské památkové zóně je v Mladé Boleslavi malé a to především díky tomu, že město o ní nepublikuje téměř řádné informace. To je také důvod, proč lidé ve 43% případů nedovedli posoudit, zda se samospráva města zajímá o problémy spojené s památkovou péčí a co je to program regenerace. Občané návštěvníky či turisty ve městě často nepotkávají a jsou otevření jejich myšlence jejich příjezdů ve větší míře. Jen 1% dotázaných nemělo zájem o větší množství návštěvníků ve městě. V návrzích změn, které by účastníky cestovního ruchu měli nalákat do Mladé Boleslavi, převažovalo zlepšení stavu silničních komunikací a zlepšení vzhledu a pořádku města. Mám-li tedy zhodnotit postoj občanů k prohlášení části města MPZ, ta část, která má povědomí o této skutečnosti jej hodnotí většinou kladně, spíše jako výhodu pro město, díky které sem bude přilákáno více návštěvníků a turistů a zdejší památky budou více chráněny a finančně podporovány. Ovšem velké procento lidí, nebylo vůbec obeznámeno s existencí MPZ, což je potřeba změnit. Jak jsem se dozvěděla od pracovnic oddělení památkové péče, noví majitelé objektů v památkové zóně ne kulturních památek jsou touto skutečností velice překvapeni, ale pokyny a návštěvy těchto pracovnic přijímají. Z rozhovorů, které jsem s obyvateli města při svém dotazníkovém výzkumu vedla, vyplynulo, že by měli zájem se o této problematice dozvědět víc, ale nemají k dispozici informační zdroj. Zlepšení povědomí o MPZ by mohlo pomoci, kdyby se jí zabýval ve svých článcích měsíčník Boleslavan, například v části historie města, která se věnuje dějinám jednotlivých městských objektů nebo událostem. Dále by mohlo pomoci založení sekce o městské památkové zóně na internetových stránkách města. Co se týče návštěvníků Mladé Boleslavi, většina jich sem přijíždí se svou rodinnou nebo přáteli v turistické sezóně. Během podzimu a především zimy návštěvnost města výrazně klesá. Nejvyužívanějším dopravním prostředkem se stal osobní automobil, 57

58 který využilo 67% dotázaných. Návštěvníci se do Boleslavi poměrně vrací a to hlavně ti, kteří bydlí ve vzdálenosti od Mladé Boleslavi do 50 km. Z dotazníkového šetření je patrno, že účastníci cestovního ruchu Boleslavi ve městě často nepřespávají, navštěvují je spíše v rámci jednodenního výletu a poté se vracejí do místa ubytování, což je nejčastěji Praha a volí menší ubytovací zařízení, jako penziony a ubytování u příbuzných a známých. Mezi nejvíce navštěvované turistické cíle města bylo největší lákadlo města, které zastiňuje ostatní památky, Škoda Auto muzeum. K přilákání více návštěvníků a především turistů do města je důležité zlepšení propagace města jako turistické destinace. V této chvíli je Boleslav propagována prostřednictvím webových stránek které jsou ale psané pouze v českém jazyce a některé odkazy nejsou funkční. V roce 2010 se objevil projekt na vytvoření nových www stránek zaměřených na turismus v Mladé Boleslavi a okolí, ale dosud nebyl uskutečněn. Dle mého názoru je třeba vytvořit nové a přehlednější internetové stránky a přeložit je minimálně do dvou světových jazyků. Dále jsou vydávány propagační materiály o městě, jeho památkách a okolí, a to v několika jazykových mutacích a k dostání jsou pouze v infocentru Mladá Boleslav. Tyto letáky, které jsou zdarma, by se mohly prezentovat také v digitální formě, kde by byly přístupnější pro velké množství potencionálních návštěvníků a turistů. K tomu, aby se cestovní ruch ve městě zdravě rozvíjel, je třeba založit organizaci destinačního managementu, která by zajišťovala propagaci, vytvářela balíčky zaměřené na různé formy cestovního ruchu, jako například kongresový nebo kulturně poznávací turismus, pro které má Mladá Boleslav velký potenciál. Iniciátorem k založení této organizace by mělo být město, jež by spolupracovalo s provozovateli služeb na bázi partnerství. 58

59 3 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit a zhodnotit postoje občanů, veřejné správy, návštěvníků a turistů k prohlášení části Mladé Boleslavi městskou památkovou zónou a zhodnotit její význam pro cestovní ruch a regeneraci města. Dle mého mínění se mi povedlo splnit tento stanovený cíl. Názory občanů a veřejné správy na MPZ Mladá Boleslav jsou z velké části pozitivní, pokud ovšem mají o této problematice povědomí, což část obyvatel nemá. MPZ je vnímána jako adekvátní ochrana historických památek, která vypráví část historie Mladé Boleslavi, a proto je důležité je zachovat pro další generace. Ale má také předpoklad pro komerční využití, jež přinese městu a jejím obyvatelům více finančních zdrojů. Ovšem jako vše, má MPZ svá pozitiva i negativa. Nevýhody jsou viděny hlavně ve velkých finančních nákladech a omezeních. Je pravda, že Mladá Boleslav má největší příjmy z automobilového průmyslu, který zde má již dlouhou tradici, ale krize z minulých let ukázala, že se nemůžeme spoléhat jen na Škodu Auto a hledat i jiné zdroje příjmu. To viděli i lidé z města a pracovníci veřejné správy a shodují se, že je třeba do Mladé Boleslavi přilákat více turistů a to pomocí zlepšení vzhledu města, oprav a lepší propagace. Pozitivní dopad vyhlášení MPZ má i na regeneraci města. Díky její existenci se do města dostávají finanční prostředky na její obnovu, ať už z Programu regenerace, z fondů Středočeského kraje nebo Evropské unie. Díky těmto penězům se stav zdejších objektů a komunikací velice zlepšil. Při zkoumání postojů návštěvníků a turistů města, a z tabulek týkajících se ubytovacích zařízení, vyšlo najevo, že jen minimu návštěvníků se stává turisty a stráví zde tedy minimálně jednu noc. Je to způsobeno blízkostí Prahy. Poloha města tedy přináší nevýhodu v tom, že většina návštěvníků se na noc vrací zpět do hlavního města a do Boleslavi jede jen na jednodenní výlet. Ovšem je to i výhoda, právě proto, že Praha je tak blízko. Díky tomu sem zavítají i lidé, kteří by při větší vzdálenosti od Prahy toto město nenavštívili. 59

60 Nejnavštěvovanější turistickou atraktivitou je dlouhodobě Škoda Auto muzeum, ovšem návštěvnost mu pozvolna klesá, kde naopak návštěvnost stoupla, je Zahrada a minizoo při DDM, která je oblíbeným cílem rodin s dětmi. Ostatní turistické atraktivity za těmito dvěma zaostávají. Situace by se měla zlepšit s vybudováním Metalové cesty, která byla otevřena na podzim roku A co je tedy potřeba změnit? Rozhodně povědomí občanů města o MPZ, o které téměř polovina dotázaných nevěděla. Poté také zlepšit propagaci města a založit destinační společnost, v níž by spolupracovalo město se soukromým sektorem a vytvářelo balíčky služeb zaměřené na určité skupiny návštěvníků a především turistů, kterých je ve městě velice málo. Záleží tedy především na veřejné správě a soukromých podnikatelích i občanech města, jak se k problematice cestovního ruchu postaví a zlepší stávající situaci. 60

61 Seznam použité literatury 1. HERČÍK, Karel. Čtení o Mladé Boleslavi. 2., rozš. vyd. Mladá Boleslav: Infocentrum Mladá Boleslav, 2010, 311 s. ISBN HERČÍK, Karel. Procházky Mladou Boleslaví 1&2. Mladá Boleslav: Knihovna města Mladá Boleslav, 2002, 20s. ISBN Program regenerace městské památkové zóny Mladá Boleslav Mladá Boleslav, Zákon č.20/1987 sb. o státní památkové péči. 5. Vyhláška Ministerstva kultury ČR č. 476/ 1992 sb., Strategický plán rozvoje města Mladá Boleslav: Analýza a profil města, Ročenka Mladá Boleslav Mladá Boleslav: MS Polygrafie. s.r.o., Ročenka Mladá Boleslav Mladá Boleslav: MS Polygrafie. s.r.o., Interní materiály IC. 10. Interní materiály Magistrátu města Mladá Boleslav. 61

62 Seznam internetových zdrojů 11. Středočeský kraj. Podpora obnovy kulturních památek:[online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 12. Internetový zpravodaj komunikace a doprava. Na střeše nového parkovacího domu se buduje volnočasové centrum:[online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 13. Idnes. Jak bydlet v památkové zóně. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 14. Dotace na památky. Historie památkové péče v ČR [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: <. > 15. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka. Výroční zpráva [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 16. České noviny. Letecké muzeum otevře Mladá Boleslav za rok. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 17. Oficiální stránky Mladé Boleslavi. V Mladé Boleslavi začala stavba areálu volnočasových aktivit. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 62

63 20. Informační centrum Mladá Boleslav. Krásná louka. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW Oficiální stránky Mladé Boleslavi. Staroměstské náměstí získalo cenu veřejnosti v soutěži stavba roku. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 19. ROP Střední Čechy. Metalová cesta Mladou Boleslaví. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < d369b> 21. Oficiální stránky Ministerstva kultury. Památková péče v ČR. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 22. Transcentrum bus. Pravidelná autobusová doprava. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 23. Informační centrum mladá Boleslav. Tradiční akce. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 24. Informační centrum Mladá Boleslav. Základní údaje. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 25. Oficiální stránky Mladé Boleslavi. Dějiny města atomobilů. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 63

64 26. Muzeum Mladoboleslavska. Historie muzea. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 27. Kulturní středisko svět. Městský palác Templ. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 28. Kudy z nudy. Škoda Auto muzeum. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 29. Idnes. Minizoo v zahradě Jaselská ulice Mladá Boleslav. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 30. Oficiální stránky regionu Český ráj. Radouč. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 31. Oficiální stránky regionu Český ráj. Lesopark Štěpánka. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 32. Informační centrum Mladá Boleslav. Ubytování v Mladé Boleslavi. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 33. Restaurace Rožátov. Saloon u Krvavé hnáty. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 34. Restaurace Zlatá Kovadlina. Restaurace. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 64

65 35. Oficiální stránky Mladé Boleslavi. Diskuse o vlakovém nádraží [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 36. Oficiální stránky Dopravního podniku Mladá Boleslav. Dopravní podnik. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 37. Ško energo. Sport centrum Sparing. [online]. Aktualizováno Golf Mladá Boleslav. Hřiště. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < Informační centrum Mladá Boleslav. Koupání a vodní sporty. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 40. FK Mladá Boleslav. Stadion. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 41. BK Mladá Boleslav. Historie stadionu. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < [cit ]. Dostupný z WWW: < Oficiální stránky Mladé Boleslavi. Nově otevřené Staroměstské náměstí. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 43. Kultura města Mladá Boleslav. Kultura. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 65

66 44. Oficiální stránky regionu Český ráj. Návštěvnost infocenter. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 45. Český statistický úřad. Návštěvnost ubytovacích zařízení. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < U&kapitola_id=39&pro_3_27=CZ0207&druh_1_18=51&cas_3_17=2010&pro_3_25= CZ020&cas_2_24=2010&pro_2_26=CZ020&pro_7_31=535419&pro_8_34=2115&> 46. Oficiální stránky regionu Český ráj. Návštěvnost památek. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 47. Oficiální stránky Mladé Boleslavi. Krytý bazén. [online]. Aktualizováno [cit ]. Dostupný z WWW: < 66

67 Seznam obrazového materiálu Tabulka č. 1: Přehled financí na Program regenerace městských památkových rezervací a zón 27 Tabulka č. 2:Finance poskytnuté na program regenerace. 29 Tabulka č. 3 :Návštěvnost infocentra Mladá Boleslav v roce Tabulka č 4. :Návštěvnost infocentra Mladá Boleslav zahraničními návštěvníky v roce Tabulka č. 5: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Mladé Boleslavi 33 Tabulka č. 6: Návštěvnost turistických atraktivit Mladé Boleslavi v letech Tabulka č. 7: Údaje o respondentech 44 Tabulka č. 8: Údaje o respondentech 53 Tabulka č. 9: SWOT analýza Mladé Boleslavi 56 Graf č. 1: Forma bydlení lidí ve městě 36 Graf č. 2: Délka pobytu ve městě 36 Graf č. 3: Prohlášení historické části Mladé Boleslavi MPZ 37 Graf č. 4: Výhody vyplývající z MPZ 38 Graf č. 5:Nevýhody vyplývající z MPZ 38 Graf č. 6: Situace, kdy se občané setkali s prohlášením MPZ při jednání s úřady 39 Graf č. 7: Hodnocení přínosu MPZ občany 39 Graf č. 8: Povědomí o Programu regenerace MPZ a MPR 40 Graf č. 9: Setkání dotázaných s návštěvníky města 41 Graf č. 10: Názor občanů na primátora a zastupitelstvo města ve věci památkové ochrany 41 67

68 Graf č. 11: Vztah občanů k městu 42 Graf č. 12: Návrhy na zvýšení počtu návštěvníků 43 Graf č. 13: Důvody návštěvy respondentů 45 Graf č. 14: Četnost návštěv návštěvníků Mladé Boleslavi 46 Graf č. 15: Návštěvnost města rozložená do ročních období 46 Graf č. 16: Délka pobytu návštěvníků v Mladé Boleslavi 47 Graf č. 17: Délka pobytu zahraničních hostů v ČR 47 Graf č. 18: Návštěvnost turistických cílů 48 Graf č. 19: Místo ubytování turistů 49 Graf č. 20: Druh ubytovacího zařízení 49 Graf č. 21:Priority při výběru tohoto regionu 51 Graf č. 22: S kým návštěvníci cestují 50 Graf č. 23:Použitý druh dopravního prostředku 51 Graf č. 24:Vzdálenost bydliště návštěvníků od Mladé Boleslavi 51 Graf č 25: Průměrně vydané peníze za ubytování na osobu a den 52 Graf č 26: Průměrně vydané peníze za stravování na osobu a den 52 Graf č 27: Průměrně vydané peníze za vedlejší výdaje na osobu a den 53 68

69 Přílohy A Dotazníky A1 Dotazník pro občany A2 Dotazník pro návštěvníky A3 Dotazník pro představitele samosprávy A4 Dotazník pro představitele NPÚ B Mapy B1 Mapa MPZ Mladá Boleslav B2 Mapa Mladé Boleslavi C Obrázky C1 hrad v Mladé Boleslavi C2 Staroměstské náměstí C3 Informační panely Metalové cesty židovský hřbitov C4 Informační panely Metalové cesty Škoda Auto muzeum D Tabulka D1 Památkově chráněné objekty v MPZ Mladá Boleslav 69

70 Příloha A1 DOTAZNÍK Pro obyvatele městských památkových rezervací a zón 1. Jaký je Váš vztah k tomuto městu? mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu jsem vlastníkem rekreačního objektu Jiný 2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku 1 5 let 6-10 lete let let nad 30 let 3. Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá 4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Nevím tuším, ale nevím nic konkrétního 5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu vím, jako příklad uvedu 6. Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? ano Ne pokud ano, v jaké souvislosti? Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací (zónou) bylo pro Vaše město přínosem? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 8. Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? nikdy jsem o něm neslyšel tuším, čeho by se mohl týkat jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace atd.) jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města 9. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? 70

71 velmi často Občas zřídka nikdy 10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 11. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě je tu bydlení jako v každém jiném městě klidně bych šel bydlet jinam nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam 12. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů zlepšit pořádek a vzhled vydat propagační tiskoviny o městě vybudovat další informační středisko zlepšit stav silnic a veřejných prostranství přispět občanům na opravy domů jiná opatření, která? Údaje o Vás: Pohlaví muž Žena Věk do 17 let a více Vzdělání základní/vyučen střední Vysokoškolské kde pracujete trvale zde nebydlím v tomto městě dojíždím za prací Nepracuji soukromý v domácnosti, nezaměstnaný zaměst- zaměstnanec podnikatel mateřská dovolená student/ka v důchodu nání Místo: Tazatel: Datum: 71

72 Příloha A2 DOTAZNÍK Pro návštěvníka vybrané destinace 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? dovolená, odpočinek Výlet návštěva příbuzných, známých jiné důvody pouze projíždím služební cesta zdravotní pobyt, léčení, lázně 2. Jak často navštěvujete toto město (místo)? poprvé Podruhé potřetí několikrát ročně asi jednou ročně asi jednou za tři roky pravidelně jednou za 3. Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? jaro Léto podzim zima 4. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě? kolik hodin (bez přenocování)... kolik dnů.. 5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice (pouze pro cizince)? kolik hodin (bez přenocování)... kolik dnů.. 6. Co hodláte v tomto městě nebo jeho okolí navštívit a nebo jste již navštívil? Hrad a muzeum Mladoboleslavska Muzeum ŠKODA AUTO Městský palác Templ jiné Sbor českých bratří Vyhlídková věž staré radnice Židovský hřbitov 7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? v tomto místě v tomto regionu v Praze na více místech jinde 8. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Hotel ubytování v soukromí chata, chalupa jinak Penzión kempink/tábořiště u známých/příbuzných 9. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (uveďte i více odpovědí) Příroda čisté životní prostředí klidné prostředí bez hluku lesy, krajina vodní plochy a toky Kultura historická města a památky dobře vybavená zařízení pro turisty kulturní akce a zábava 72

73 sport, pohyb výkonnostní sport rekreační sport, turistika aktivní rekreace Ostatní pracovní důvody soukromé důvody jiné 10. Jak cestujete? Sám s rodinou nebo přáteli skupinový zájezd Jinak Jaký dopravní prostředek jste použil/a? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto města) osobní automobil/motocykl Autobus vlak kolo, lyže Loď pěšky jiný způsob přepravy Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 101 až 200 km 201 až 400 km 4001 až 800 km 801 až 1200 km 1201 až 1600 km 1601 až 2000 km 2001 až 3000 km 3001 až 5000 km 5001 a více 13. Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh)? za ubytování do nad 1300 za stravování do nad 1300 vedlejší výdaje/nákupy do nad Údaje o Vás: Pohlaví Muž Žena stát, ve kterém máte Rakousko Německo Holandsko Slovensko Francie Polsko trvalé bydliště jiný, uveďte který.. Věk do 17 let a více Vzdělání základní/vyučen střední vysokoškolské Místo: Tazatel: Datum 73

74 Příloha A3 DOTAZNÍK pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón Název města: Mladá Boleslav Jde o: městskou památkovou zónu (MPZ) 1. Jakou funkci v obci zastáváte? Starosta Místostarosta Tajemník jiná.. 2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? do 1 roku 1 5 let 6-10 lete let let nad 30 let 3. V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPZ? bylo to v roce nevím 4. Má Vaše města zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPZ? územní plán regulační plán urbanistickou studii jiný typ územně-plánovací dokumentace 5. Má Vaše město zpracovanou nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? má plán z roku je připravován uvažujeme o jeho zpracování 6. Má Vaše město zpracován Program regenerace MPZ? má plán je připravován uvažujeme o jeho zpracování 7. Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? ano a je velmi aktivní ano, ale její práce je formální ne, ale uvažujeme o jejím zřízení ne a ani nám nechybí 8. Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho MPZ bylo pro Vašeho města přínosem? nedovedu určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne posoudit 9. Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 10. Máte představu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? 11. Máte představu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? 12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? 74

75 13. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do Vašeho města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často Občas zřídka Nikdy 14. Co by měla Vašeho města udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? 15. Údaje o Vás: Pohlaví muž žena Věk do 17 let a více Vzdělání základní/vyučen střední Vysokoškolské 75

76 Příloha A4 DOTAZNÍK Pro představitele pobočky Národního památkového ústavu v daném kraji zodpovědného za danou MPZ Název města, za které je pracovník NPÚ zodpovědný. 1. Jakou funkci v Národním památkovém ústavu zastáváte? Jak dlouho již v ústavu pracujete? do 1 roku 1 5 let 6-10 lete let nad 20 let 3. V kterém roce byla ve Vámi spravovaném městě prohlášena MPZ? V roce 4. Myslíte si, že se představitelé tohoto města se zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? nedovedu určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne posoudit 5. Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) městům přináší? 6. Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) městu přináší? 7. Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? 8. Jaké postoje zaujímají představitelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? 9. Domníváte se, že prohlášení Vámi spravované MPR nebo MPZ byla pro toto město přínosem? nedovedu určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne posoudit 10. Setkal jste se v tomto městě s lidmi, kteří do tohoto města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často Občas zřídka Nikdy 11. Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? 12. Údaje o Vás: pohlaví muž žena Věk do 17 let a více Vzdělání základní/vyučen střední vysokoškolské 76

77 Příloha B1 mapa MPZ Mladá Boleslav Zdroj: < 77

78 Příloha B2 Zdroj: d&xhr=t&q=mlad%c3%a1%20boleslav%20mapa&um=1&safe=active&client=firefox &rls=org.mozilla:cs:official&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&biw=1366&bih=639 &ie=utf-8&sa=n&tab=il 78

79 Příloha C1 Zdroj: < 3BAF /0/MladaBoleslavhradsidlomuzea1a0a0ec337c634566bab1134eb7422d 19_preview.jpg> Příloha C2 Zdroj: < 79

80 Příloha C3 Zdroj: Interní materiály infocentra Mladá Boleslav Příloha C4 Zdroj: Interní materiály infocentra Mladá Boleslav 80