Historická paměť Pohořelic

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Historická paměť Pohořelic"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav evropské etnologie Studijní obor: etnologie Iva Kounková Historická paměť Pohořelic Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Alena Kříţová, Ph.D. 2010

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury... podpis autora 2

3 Ráda bych poděkovala doc. PhDr. Aleně Kříţové, Ph.D., za vstřícnost, pochopení a cenné odborné rady, které mi během vedení práce poskytovala, a všem respondentům za ochotu spolupracovat a podělit se se mnou o jejich vzpomínky. Dále děkuji své rodině za pomoc a vytvoření vhodných podmínek při práci. 3

4 OBSAH ÚVOD 5 HISTORICKÁ ČÁST..10 HISTORIE MĚSTA 10 VÝVOJ NĚMECKÉHO OSÍDLENÍ..12 VÝVOJ ŢIDOVSKÉHO OSÍDLENÍ.19 VÝVOJ OSÍDLENÍ PO VÁLCE 21 VZPOMÍNKOVÁ ČÁST.23 OBRAZ DOBY PODLE M. ŠPINAROVÉ 23 OBRAZ DOBY PODLE Z. CRHY 25 OBRAZ DOBY PODLE M. BLAHOVÉ...27 OBRAZ DOBY PODLE A. HORKÉHO...29 OBRAZ DOBY PODLE RESPONDENTA AB OBRAZ DOBY PODLE A. PETERKOVÉ 33 ZÁVĚR 35 SEZNAM LITERATURY...38 SEZNAM PŘÍLOH.42 4

5 ÚVOD Vyrovnání se s minulostí je nejednoduchý úkol, bez jehoţ vyřešení ovšem není a nemůţe být klidný vývoj v budoucnosti. K práci, zabývající se léty , mě přiměl všeobecný názor nepřijatelnosti poválečného souţití obyvatel ve smíšeném pohraničí Československa. Chtěla jsem pochopit a přiblíţit mechanizmy, které způsobily rozpad dlouholetých sousedských vztahů a daly prostor k nebývalým násilnostem. Souţití kultur je sloţitý, avšak nadmíru inspirativní proces. Je otázkou, zda třecí plochy mezi nimi musí vţdy způsobit jejich rozchod. Důvodů je vţdy mnoho a pouze studium historie nás můţe navést na jejich pravou stopu. Nejdříve bych chtěla nastínit konkrétní historický kontext ve městě Pohořelice (hlavním pramenem mi byla Pamětní kniha města Pohořelic) 1 a pokračovat vlivem historie na ţivoty lidí a souţití národností. Vnitřní mezilidské vztahy přiblíţím pomocí metody oral history, která poodhalí individuálnost a pestrost postojů a osudů, jeţ se v historickém výkladu dějin poněkud ztrácí. První část práce je věnovaná popisu specifik historických událostí mezi léty v Pohořelicích. Toto rozpětí je záměrně vybráno za účelem podchycení změn v kontinuitě zdejšího osídlení. Rok 1930 je nejen rokem hospodářské krize se všemi jejími důsledky, ale i rokem sčítání obyvatel, které se povaţuje za jedno z nejobjektivnějších z dob Československé republiky. A rokem 1947 se uzavírá pohyb obyvatelstva způsobený odsunem německých obyvatel a příchodem nových osídlenců. Ve vzpomínkové části se dostávám k tzv. malým dějinám, tedy k dějinám jednotlivců a jejich individuální paměti. Ty mohou poodhalit vliv/odraz historie v konkrétních biografiích. Historie totiţ vţdy je a bude jen rekonstrukcí tehdejší doby. Nutně zjednodušující a nabízející pouze vizi hlavního proudu dějin. Ale ţivot takový není. Naopak, potýká se s dilematy, která makrosvět historie není schopen obsáhnout. Tyto detaily jsou zpětně zachytitelné pouze ve vzpomínkách pamětníků. Je třeba však počítat se všemi zákonitostmi, kterým paměť podléhá. Jde totiţ o výklad minulosti z přítomných pozic, s nynějšími vědomostmi a hodnotami, s ohledem na sdělení, které tu necháváme pro budoucnost. Jak ale pan Miloš Havelka v doslovu knihy Aleny Wagnerové 2 popisuje, právě paměť nám poodhaluje národní hodnoty předávané podvědomě dál. To, co uchováváme i co vytěsňujeme, má vypovídající hodnotu o našich postojích. Ale hlavně jde o obraz, který pamětníci ve svých 1 Pamětní kniha města Pohořelic [rukopis] WAGNEROVÁ, Alena. Neodsunuté vzpomínky: česká zkušenost pohraničí. Praha: Prostor, 2000, s

6 vzpomínkách uchovávají a předávají dalším generacím. Druhá část se proto věnuje popisu rozhovorů s pamětníky, které byly věnovány zmiňovaným letům. Pouţitím metody oral history sleduji zachycení právě mikrostruktur ve městě mezilidských vztahů, vnímání velikých proměn obyvatelstva pamětníky a výklad historických událostí, které zasáhly nevratně do kontinuity osídlení. Jde o jednostranný pohled, neboť se zaměřuji na české informátory. Neusiluji o objektivní výklad, ale o pohled jedné strany a její interpretaci. Nikoli tedy nezaujatý popis a objektivní výklad událostí, ale skutečnost, jak si lidé události pamatují a jak se mezi nimi tyto události tradují, má zásadní vliv na vznik kulturní a etnické rozdílnosti, kde se tvoří stereotypy ve vnímání vlastního národa i v hodnocení těch druhých, kde se udrţují národní animozity a kde také přeţívají etnická, sociální, politická i skupinová napětí. 3 Co se týká literární pramenné základny k historii Pohořelic, jde o starší tvorbu. Dějiny do roku 1853 se pokusil zpracovat Johann Andrea Eder v díle Chronik der Orte Seelowitz und Pohrlitz und ihrer Umgebung. 4 Na něj navázal Joseph Calasanz Pfann dílem Chronik der Stadt Pohrlitz, 5 kde popsal následujících 70 let. Z českých autorů jmenujme Františka Noska Die Geschichte der Stadt Pohrlitz [rukopis] 6 a Augustina Kratochvíla Vlastivěda moravská: Pohořelský okres, 7 vydaná V posledních letech se historií města zabývá Karel Maráz, např. v publikacích Z nejstarších písemných zmínek o Pohořelicích 8 a Královské město Pohořelice (2009 ještě nevydaná). Mezi novější práce patří i publikace Břeclavsko (1969) 9 a monografie 750 let města Pohořelic 10 z roku 1973, která je však značně poznamenána dobou svého vzniku. Z výše jmenovaných se kvůli popisovanému období můţeme opřít pouze o poslední dvě. Proto mi hlavním historickým pramenem byla Pamětní kniha města Pohořelic, 11 zachycující roky Při jejím sepisování se vystřídali čtyři kronikáři. Koncem roku 1927 zpětně zaznamenal historii od převratových dnů ředitel české měšťanské školy František Mervart. Posléze pokračuje učitel české měšťanské školy Vladimír Malý tradičním kronikářským způsobem v tematickém členění kaţdého roku ( ) a stejně tak pracuje 3 Tamtéţ, s EDER, Johann Andreas. Chronik der Orte Seelowitz und Pohrlitz und ihrer Umgebung. Brün, PFANN, Joseph Calasanz. Chronik der Stadt Pohrlitz. Pohrlitz, Jedinou monografií Františka Noska je NOSEK, František. Zur Geschichte von Pohrlitz. Augsburg/Pohrlitz, 2008., kterou vydal Wilhelm Jun. 7 KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská: II. Místopis, Pohořelský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, MARÁZ, Karel. Z nejstarších písemných zmínek o Pohořelicích. Pohořelice, Břeclavsko: Vlastivěda moravská. Brno, let města Pohořelic. Pohořelice: Městský národní výbor v Pohořelicích, Pamětní kniha města Pohořelic: Op. cit. 6

7 odborný učitel František Kohout ( ). Následují podpisy německých vojenských velitelů. Kronika se dostává do českých rukou aţ po válce. Odborným učitelem Cyrilem Nehybou jsou popsána válečná léta podle informací od místních Čechů a roky 1945 a 1946 jsou jiţ opět rozepsány po tematických částech. Nutno zmínit dvě práce studentů Masarykovy univerzity. První je cenné zpracování archivních pramenů Evou Peterkovou v diplomové práci Dějiny Pohořelic v letech Druhou je práce od Petra Auera Z historie Mikulovska v letech se zaměřením na osídlování, 13 která mi pomohla při prvotním vyhledávání lokální literatury. Další podnětné informace jsem čerpala z přednáškových cyklů Německá menšina v českých zemích pana Miloše Melzera a Ţivotní příběh a etnologie Jany Noskové. Zájem o vývoj souţití Čechů a Němců začíná u Jana Křena v publikaci Konfliktní společenství 14 (popisující léta ). Na něj navazuje Václav Kural dílem Konflikt místo společenství? 15 (meziválečné období) a téma uzavírá knihou Místo společenství konflikt! 16. Oba autoři zastávají názor, ţe i přes konfliktní charakter má toto souţití pozitivní dopad pro obě společenství, např. poukazují na přínos jiţ středověké kolonizace nebo průmyslového rozvoje v 19. století. 17 Za německé autory jmenujme Ferdinanda Seibta. Jeho publikace Německo a Češi 18 popisuje sousedství od jeho počátků aţ do vzniklé situace po roce Stejně tak z Dějin obyvatelstva českých zemí 19 Ludmily Fialové se můţeme dozvědět, ţe česká a německá společnost jsou vlivem národních snah konce 19. století jiţ dvě vedle sebe ţijící paralelní společenství. 20 Válečnou situaci a vývoj české otázky rozebírá Boris Čelovský ve svém díle So oder so: řešení české otázky podle německých dokumentů Volker Zimmermann v knize Sudetští Němci v nacistickém státě 22 zase nabízí náhled do nálad mezi sudetskými 12 PETERKOVÁ, Eva. Dějiny Pohořelic v letech [rukopis]. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta: diplomová práce, AUER, Petr. Z historie Mikulovska v letech se zaměřením na osídlování [rukopis]. Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta: diplomová práce, KŘEN, Jan. Konfliktní společenství. Toronto: Sixty-Eight Publishers, KURAL, Václav. Konflikt místo společenství?: Češi a Němci v československém státě ( ). Praha: R, KURAL, Václav. Místo společenství konflikt!: Češi a Němci ve Velkoněmecké říši a cesta k odsunu ( ). Praha: Ústav mezinárodních vztahů, KŘEN, Jan: Op. cit., s SEIBT, Ferdinand. Německo a Češi: dějiny jednoho sousedství uprostřed Evropy. Praha: Academia, FIALOVÁ, Ludmila. Dějiny obyvatelstva českých zemí. Praha: Mladá fronta, Tamtéţ, s ČELOVSKÝ, Boris. So oder so: řešení české otázky podle německých dokumentů Šenov u Ostravy: Tilia, ZIMMERMANN, Volker. Sudetští Němci v nacistickém státě: politika a nálada obyvatelstva v říšské ţupě Sudety ( ). Praha: Prostor,

8 Němci. Ţidovskou otázkou v protektorátní politice se zabývá Miroslav Kárný v publikaci Konečné řešení. 23 Optika autorů se samozřejmě v mnohém mohla rozcházet. Zvláště pak před rokem 1989, kdy komunikace mezi českými a německými badateli byla znesnadňována, jako i přístup k archivům, nemluvě o postiţení některých historiků zákazem činnosti. Tak lze vypozorovat tendence zaměření: z německé strany převáţně na jev vyhnání, na české zase na odbojovou činnost. Jako příklad můţeme uvést kontroverzní knihu od Hannse Hertla Němci ven!: brněnský pochod smrti Jelikoţ jde zčásti o memoárovou publikaci zachycující hrůzné proţitky pochodu, neubránil se autor jednostrannému pohledu a výběru fakt tak, aby podporoval jeho tezi o nelidskosti a plánovitosti akce v celém jeho rozsahu. Za hlavního viníka a za strůjce vyhnání označil Edvarda Beneše. Naproti tomu Vojtěch Ţampach v knize Vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30. a 31. května 1945 a nouzový ubytovací tábor v Pohořelicích popisuje stejnou událost naprosto odlišně vesměs jako korektně provedenou akci, i kdyţ místy autor připouští jistá pochybení. Po sametové revoluci je snaha podobné extrémní pozice sbliţovat. Byla vytvořena komise česko - německých a slovensko - německých historiků, která se měla pokusit o objektivnější výklad a přiblíţit navzájem stanoviska a postoje. Ze spolupráce vzniklo několik sborníků jako například Češi, Němci, odsun, 26 Cesta do katastrofy 27 nebo Konfliktní společenství, katastrofa, uvolnění. 28 Ke zmíněnému kolektivu patří i Detlef Brandes, německý historik, který českým válečným dějinám věnoval značnou část svého ţivota. Jeho kniha Cesta k vyhnání popisuje právě konečnou část společné historie. Od Václava Kurala a Hanse Lemberga se však liší pohledem na postup Edvarda Beneše. V jeho politice vidí spíše kontinuitu od roku 1938 a transfer odvíjí od zkušenosti Mnichova, nikoli od 23 KÁRNÝ, Miroslav. Konečné řešení : genocida českých ţidů v německé protektorátní politice. Praha: Academia, HERTL, Hanns. Němci ven!: brněnský pochod smrti Praha: Dauphin, ŢAMPACH, Vojtěch. Vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30. a 31. května 1945 a nouzový ubytovací tábor v Pohořelicích Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, ČERNÝ, Bohumil. Češi, Němci, odsun: diskuse nezávislých historiků. Praha: Academia, KURAL, Václav. Cesta do katastrofy: Československo-německé vztahy : referáty z 3. konference česko-německé historické komise, konané ve dnech října 1992 ve Štiříně u Prahy. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, [1994]. 28 WIEDENHOFFEROVÁ, Iva. Konfliktní společenství, katastrofa, uvolnění: náčrt výkladu německo-českých dějin od 19. století. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, BRANDES, Detlef. Cesta k vyhnání : plány a rozhodnutí o "transferu" Němců z Československa a z Polska. Praha: Prostor,

9 nacionálněsocialistického násilí. 30 Stejnou problematikou se zabývá i Tomáš Staněk v Odsunu Němců z Československa Statistické údaje jsem kromě kroniky čerpala z publikací Jaroslava Školla Nové osídlení okresu Břeclav po roce a Lubomíra Slezáka Zemědělské osídlování pohraničí českých zemí po druhé světové válce. 33 Lubomír Slezák, Jaroslav Vaculík a František Čapka vydali Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. 34 Od Lubomíra Slezáka bych ještě ráda upozornila na článek Mikulovsko po druhé světové válce a zemědělské osídlování, 35 kde se přímo věnuje jihomoravskému pohraničí. Odborník na dějiny volyňských Čechů Jaroslav Vaculík je autorem publikací Dějiny volyňských Čechů 36 (k práci se vztahuje hlavně třetí díl ) nebo Poválečná reemigrace a usídlování zahraničních krajanů. 37 Zásadní byla práce od Jany Noskové Reemigrace a usídlování volyňských Čechů v interpretacích aktérů a odborné literatury. 38 Autorka totiţ nejen shrnuje a srovnává poznatky předchozích badatelů, ale věnuje se i rozhovorům se samotnými představiteli dané události a rozebírá jejich výpovědi. Z memoárové literatury bych ještě ráda zmínila Odsunuté vzpomínky 39 a Neodsunuté vzpomínky 40 Aleny Wagnerové. Jde o dvě strany jedné mince, přesto odlišné v akcentaci rozdílných událostí. Inspirující pro mne byla i publikace od Michaely Peroutkové Vyhnání: jeho obraz v české a německé literatuře a ve vzpomínkách Tamtéţ, s STANĚK, Tomáš. Odsun Němců z Československa Praha: Academia, ŠKOLL, Jaroslav. Nové osídlení okresu Břeclav po roce Mikulov, Brno: Okresní archív Břeclav, Muzejní a vlastivědná společnost, SLEZÁK, Lubomír. Zemědělské osídlování pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Brno: Blok, ČAPKA, František, SLEZÁK, Lubomír, VACULÍK, Jaroslav. Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Brno: Akademické nakladatelství CERM, SLEZÁK, Lubomír. Mikulovsko po druhé světové válce a zemědělské osídlování. In Jiţní Morava 11: ročenka Okresního archivu pro okres Břeclav v Mikulově. Mikulov: Okresní archiv pro okres Břeclav v Mikulově, VACULÍK, Jaroslav. Dějiny volyňských Čechů: III. ( ). Brno: Masarykova univerzita, VACULÍK, Jaroslav. Poválečná reemigrace a usídlování zahraničních krajanů. Brno: Masarykova univerzita, NOSKOVÁ, Jana. Reemigrace a usídlování volyňských Čechů v interpretacích aktérů a odborné literatury. Brno: Ústav evropské etnologie, WAGNEROVÁ, Alena. Odsunuté vzpomínky: z vyprávění mých sudetoněmeckých generačních vrstevníků. Praha: Prostor, WAGNEROVÁ, Alena: Op. cit. 41 PEROUTKOVÁ, Michaela. Vyhnání: jeho obraz v české a německé literatuře a ve vzpomínkách. Praha: Libri,

10 HISTORICKÁ ČÁST HISTORIE MĚSTA Tuto část uvedu krátkým nástinem místní historie. Jedná se o údobí předcházející studovanému. Tento náhled předkládám pro lepší pochopení kraje a historického vývoje. Nejstarší zmínka o Pohořelicích se nachází v listině z roku 1222, z které lze jiţ usuzovat na existenci kostela. Charakteristická stavba a zároveň nejvzácnější historická památka města v sobě uchovává fresku ze 14. století nejstarší památku moravského malířství. 42 Do roku 1514 byly Pohořelice královským městem, ve kterém byly podepsány i důleţité listiny Janem Lucemburským. Věnným právem náleţely královně Kunhutě, Gutě (manţelce Václava II.) a markraběnce Blance (manţelce Karla IV.). Od roku 1417 byly Pohořelice městem zástavním. Aţ roku 1514 bylo dáno v pravé dědictví Vilému z Pernštejna a na Ţidlochovicích, a tak kleslo na poddanské městečko. Do podoby obce se výrazněji zapsaly níţe uvedené panské rody. Pánové z Pernštejna ( ) dodnes v krajině zanechali patrné stopy vybudováním rybniční soustavy. Doba pánů z Ţerotína ( ) se vyznačovala přecházením z utrakvismu k luterství a k českým bratřím a usazováním novokřtěnců. Aţ pánové z Valdštejna ( ) po bitvě na Bílé hoře 1622 dali výzvu k vystěhování nekatolíků bylo město vyloupeno a po morové nákaze zde zůstalo pouhých 44 obyvatel. Roku 1663 se města zmocnili Turci a částečně je i vypálili. Následujícího roku zde byl ubytován celý bádský regiment. Roku 1693 bylo Ţidlochovské panství rozděleno mezi sestry Růţenu a Marii, vdanou za hraběte Josefa Paara. Marii připadla část s Pohořelicemi, kde si na místě bývalého zámku vystavěla nový Paarův zámek, k němuţ upravila i zahradu. Stavba první císařské silnice na Moravě (l727) z Brna do Vídně přes Pohořelice (postavena v letech ) učinila Pohořelice stanicí a východiskem silnice do Znojma. Pánové Dietrichštejni ( ) se zaslouţili o vystavění zámečku ve Velkém Dvoře. Počátek 19. století se nesl ve znamení návštěv mnoha význačných osobností. To trvalo aţ do roku 1839, kdy byla zahájena jízda na ţeleznici z Vídně do Brna a císařská silnice tím pozbyla na významu. K rozmachu na konci 19. století a ke znovujmenování na město roku dopomohly významné události jako vybudování cukrovaru (1873), přemístění 42 PETERKOVÁ, Eva: Op. cit., s KRATOCHVÍL, Augustin: Op. cit. 10

11 ředitelství kounického velkostatku do Pohořelic, zřízení telegrafní stanice (1873) nebo ustanovení městské spořitelny (1877). 44 Rozvoj města v 2. polovině 19. století probíhal pod německou správou, 45 působila na germanizaci města. I obchod, který byl většinou v rukou Ţidů, 46 která situaci nepomáhal, protoţe většina se hlásila k německé národnosti. 47 Češi byli většinou zemědělští a tovární dělníci, domkaři, malorolníci a drobní ţivnostníci, kteří pracovali na velkostatku nebo u sedláků či na nich byli jinak závislí. Charakter města, ještě počátkem 19. století český, 48 se tak v druhé polovině začal měnit. Dojem německého města byl zvyšován i tím, ţe se k němectví hlásila politická reprezentace města, úřednictvo, bohatí řemeslníci, obchodníci a sedláci. Nepomohl ani vlastenecky aktivní farář Jan Bohuslav Fáborský, působící v 2. polovině 19. století, který po sobě zanechal česky psané matriky. Spíše byl zdrojem rozporů pro upřednostňování Čechů. 49 Počátkem 20. století lze podle zpovědí odhadovat na 75 % Čechů, přičemţ ve sčítání v roce 1900 bylo napočítáno Němců a 710 Čechů a v roce 1910 Němců a Čechů 321. Takové rozdíly poukazují spíše na kolísání lidí mezi národnostmi. Ve styku s okolím jsou dále důleţité výroční trhy, které se konaly 5x ročně, a týdenní trhy vţdy v úterý. Týdenní trhy se zásluhou místních Ţidů staly před válkou nejţivějšími trhy na obilí na celé jiţní Moravě. 50 Město mělo tedy své vzestupy i pády. Jeho poloha byla několikrát významným činitelem pro růst města, ale zároveň byla příčinou, proč se městu nevyhýbala ţádná taţení vojsk na Moravu. Převládající zemědělství a národnostně smíšený charakter bylo pro město zásadní. Jak je vidět, jiţ v 16. století zde nacházeli na jedno století útočiště i čeští bratři a novokřtěnci. Po roce 1622 jiţ nebylo ve městě českého bratra, evangelíka, novokřtěnce. Souţití Němců, Čechů a Ţidů není na Moravě ničím zvláštním, přesto nepochybně vţdy zásadním let města Pohořelic: Op. cit., s Srov. BARTOŠ, Josef. Historický místopis Moravy a Slezska v letech Sv. 9, Okresy Znojmo, Moravský Krumlov, Hustopeče, Mikulov. Ostrava: Profil, 1984, s [ ], kde vedle sebe nejméně od 13. století koexistovaly tři skupiny obyvatelstva Němci, které obvykle nalézáme ve většině úřadů, tvořili přibliţně třetinový podíl na populaci města, Češi pak se svými necelými 66 procenty většinové etnikum (alespoň v novověku, pro dřívější dobu to prokázat pochopitelně nelze) a Ţidé (něco pod 5 procent). MARÁZ, Karel. K dějinám Pohořelic v dílech Johanna Andrease Edera, dr. Josepha Calasanze Pfanna a Františka Noska. In Muzeum Brněnska. Předklášteří: Muzeum Brněnska, 2009, s Ţidé ve městě od 15. stol., 16. stol. tvoří vlastní ghetto, od roku 1850 má obec i vlastního starostu. 750 let města Pohořelic: Op. cit., s Ţidovská obec R: 1790: 26 domů, 453 obyv.; 1890: 114 domů, 659 obyvatelů (232 kat., 427 ţidů, 74 Čechů a ostatní Němci); r. 1900: 117 domů, 612 obyv., z nichţ 256 kat., 7 evang. a 349 ţidů, 594 N. a 13 Č.; r. 1910: 112 domů, 505 obyv. (60 Č. a 445 N., 260 kat., 239 ţidů a 6 evang.). KRATOCHVÍL, Augustin: Op. cit., s let města Pohořelic: Op. cit., s MARÁZ, Karel: Op. cit., s let města Pohořelic: Op. cit., s

12 VÝVOJ NĚMECKÉHO OSÍDLENÍ Jak jiţ bylo naznačeno, zkoumání početního poměru Čechů a Němců, potaţmo Ţidů, před první světovou válkou není jednoduché z mnoha důvodů. Lidé sami nepřikládali národnostní otázce zásadní význam. Troufám si tvrdit, ţe zařazení pod habsburskou monarchii bylo všeobecně přijímáno. Mnoho lidí bylo zvyklých na německé prostředí ze ţivota ve Vídni a po roce 1918 se opět vraceli zpět do Pohořelic. Německá byla místní státní správa, školy, zaměstnavatel. A tak se v Pohořelicích před státním převratem ztrácel ţivel český skoro na dobro, a Pohořelice platily na venek za město ryze německé, neboť nikomu nevadilo, ţe se tu mluvilo česky téměř napořád, jen kdyţ vláda byla v rukou německých. Jinak se německé široké obyvatelstvo do germanisačních snah úředních nemíchalo. 51 Další z faktorů, které ztěţují orientaci v tématu, je fakt, ţe pramenný materiál je mnohdy národnostně zabarven. Stav těsně po skončení první světové války byl velice nejistý. 6. listopadu 1918 Němci odhlasovali přihlášení se k Deutsch Österreich. Situace se uklidnila aţ příchodem vojenské posádky, která se ve městě zdrţela do roku 1921 a pomohla i k jasnému vítězství Čechů v prvních popřevratových volbách (spolu s 230 chovanci invalidovny, coţ bylo Němci připomínáno i v roce 1938 při obsazení města). Český společenský ţivot se rychle začal rozvíjet. Byl opět zaloţen odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, který měl hned na 300 členů. Začal působit odbor Sokolu a Českého srdce. Počátkem února 1919 se otevřela první česká škola, do které se přihlásilo neuvěřitelných 310 dětí. Co se národnostní otázky týká, nebyly rozpory zahojeny. Německé obyvatelstvo se nechtělo smířit se vznikem Československa. Došlo i k národnostním sráţkám (1919 při strţení sochy císaře Josefa II. na náměstí nebo 1920 při protestu proti rekvizici obilí), 52 které však pamětní kniha vůbec nezmiňuje. Ztráta jejich výsadního postavení ve městě byla zjevně hořkým soustem i pro Němce v Pohořelicích. Proto se začali soustředit na osvětovou, sociální a kulturní činnost. Vznikaly organizace jako Volksrat, okresní péče o mládeţ, okresní osvětový sbor, Německý dům. Od roku 1923 po dobu jednoho roku vycházel list Pohrlitzer Zeitung, který slouţil k šíření německé myšlenky. Dvacátá léta a konsolidace státní situace naznačila jakési smíření a ustálení i národnostní otázky. Proto sčítání lidí v těchto letech lze brát jako vhodný odrazový můstek pro orientaci v národnostní otázce meziválečných let. 51 Pamětní kniha města Pohořelic: Op. cit., s let města Pohořelic: Op. cit., s

13 obyvatel: obyvatel: Čechů, Čechů, Němců, Němců, 236 Ţidů, 190 Ţidů, 77 cizích, 50 cizích jiné. Kronikáři se shodně snaţí vţdy zdůrazňovat pozitivní okamţiky spolupráce mezi národnostmi. Jako například účast českých zástupců při oslavě 25 let německé školy nebo naopak německou účast na 28. říjnu Konfliktní situace zmiňují jako dočasné rozvíření atmosféry na rozdíl od veřejných projevů snášenlivosti, které mají za důkaz slibné společné budoucnosti. Kronikář tak píše o zrušených obecních volbách roku 1924, při kterých Němci dosáhli více mandátů neţ Češi, jako o zčeřené hladině jinak poklidného města. O skutečné problematičnosti popisovaných událostí se tak dozvídáme z jiných zdrojů. Například bojkot návštěvy biskupa ThDr. Josefa Kupky je popsán následovně: 24. září 1928 zavítal sem brněnský biskup ThDr. Josef Kupka, by udělil svátost biřmování. Při příjezdu uvědoměle jej vítali Češi i Ţidé část Němců se však oficialně vítání z různých důvodů nezúčastnila. K biřmování přistoupilo asi 450 osob 2/3 Čechů a 1/3 Němců. 54 Kronikář sice na událost upozorní, ale dále ji nerozebírá. Stejně tak okomentuje vyvěšení vlajek národních barev Němci na rozdíl od státních barev, které vyvěsili Češi a Ţidé při návštěvě Tomáše Garrigua Masaryka. Dalším sporem na poli obecní politiky byl prodej městské spořitelny 55 nebo postavení pomníku pohořelickým padlým občanům za první světové války. 56 Nakolik byla tato střetnutí pouze v oblasti politické nebo i veřejné se lze jen dohadovat. Ovšem v letech 1932, 1933 a 1934 se objevují v pamětní knize i zprávy o jedincích přiklánějících se na stranu nacionálně-socialistickou. Pro zločin úkladu o republiku zatčeno 6 a udáno 12 osob, kdeţto v r nikdo. Byli to většinou lidé, svedení agitací nacionalistickou. Nutno ovšem zdůrazniti, ţe rozváţní občané německé národnosti agitaci nacionalistickou odmítali. 57 Roku 1933 se zvýšil počet zatčených na 54 a udání na Pamětní kniha města Pohořelic: Op. cit., s Tamtéţ, s. 69. Srov. MARÁZ, Karel: Op. cit., s PETERKOVÁ, Eva: Op. cit., s MARÁZ, Karel: Op. cit., s Pamětní kniha města Pohořelic: Op. cit., s

14 Kronikář se snaţí i objektivně argumentovat hospodářskou krizí. Nezaměstnanost opravdu vzrostla od roku 1930, kdy v zimě bylo na 207 rodin bez práce (coţ znamenalo 656 osob i s rodinnými příslušníky), na 1570 osob v roce Tak i kdyţ ve volbách roku 1935 dostala Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei - SdP) 501 hlas a stabilně si udrţovala tento počet i v následujícím období, v projevu při příleţitosti návštěvy prezidenta Beneše se zástupce německých občanů nijak o napětí či hrozícím válečném konfliktu nezmínil. Naopak, uctivou řečí dal najevo důvěru, kterou do osobnosti Edvarda Beneše vkládají, a posteskl si pouze nad neutěšenou hospodářskou situací. Čeští řečníci neopomněli zmínit hraničářskou úlohu, kterou přijímají pro případ potřeby. Nastala tedy doba zbrojení a příprav na obranu státu. Od roku 1937 jsou zápisy zpětně doplněné kronikářem podle výpovědí občanů. Za vyostřující období je popisováno jaro 1938, kdy se projevili nejen jednotlivci, ale postoje všech Němců proti čemukoli českému. Dosavadní chování Němců bylo označeno jako přetvářka, pouze čekali na vhodnou příleţitost. Z české strany šlo o nepochopení nejtíţivějšího národnostního problému 58 způsobeného ztrátou výsadního postavení Němců 59 po rozpadu Rakouska-Uherska. Navíc za tíţivé hospodářské situace se zdálo, ţe velkoněmecká myšlenka jim zajistí zlepšení hospodářského a sociálního postavení. 60 Z německého pohledu šlo o osvobození, z českého o obsazení. Odtud pramenily další nesrovnalosti. Jak tomu bylo přímo mezi lidmi, zatím nelze z těchto tvrzení v kronice usuzovat. Je však pravděpodobné, ţe rok 1938 jiţ opravdu mezi některými učinil nepřekročitelnou dělicí hranici. 61 Během léta se kopaly zákopy, coţ je v kronice okomentováno slovy: Během léta bylo na tomto opevnění pracováno dnem i nocí a v době před i za mobilisace byl obranný systém zesilován střeleckými zákopy, které kopali starší muţi i ţeny, zejména Němci. Ti neměli mnoho chuti do práce a bylo slyšeti hlasy, ţe naše mobilisace nic neznamená, neboť prý z této bouře nebude pršeti. 62 Do všeobecné mobilizace 24. září však nastoupila i většina Němců. 63 Ještě 58 Obyvatelstvo republiky mělo naprostou svobodu. Češi a Slováci, Ukrajinci, Poláci, Němci nebo Maďaři, všichni měli stejná práva. Neslovanští obyvatelé republiky volili si své zástupce do obec. zastupitelstva, do sněmu. Pro jejich děti byly zřízeny školy s jejich mateř. jazykem vyučovacím. Uţívali všech výhod, které dává občanu spořádaný stát. Tamtéţ, s Velmi brzy se objevují jedinci, kterým se zdá, ţe je německý ţivel utlačován a ţe se Němci nemohou vyţíti po svém. Toto sémě nespokojenosti se rozšiřuje a r jasně ukazuje, ţe chování téměř všech Němců je a bylo pouhou přetvářkou. Tamtéţ, s ZIMMERMANN, Volker: 2001, s Jiţ tehdy se cítili pány v tomto kraji, neboť jim v uších zněla slova štváčů ze schůzí., Mnoho Němců se tehdy potajmu odebralo do Rakouska, kde se formovaly jednotky oblečené do čsl. uniforem a které terorizovaly české obyvatelstvo pohraničních krajů. Pamětní kniha města Pohořelic: Op. cit., s Tamtéţ, s

15 se doufalo po rozhodnutí v Mnichově září, ţe Pohořelice do záboru patřit nebudou. V pátém pásmu byly však zabrány také. Z města odešlo na obyvatel (Jaroslav Školl uvádí obyvatel české národnosti). 64 Z 90 % odešlo i ţidovské obyvatelstvo. Přesto ve městě zůstalo 48 % obyvatel české a slovenské národnosti, coţ bylo na okolní poměry nebývalé a mohlo to být způsobeno pouze převáţně českým osídlením z dob předcházejících. 65 Gestapo začalo úřadovat hned první den. První přišli na řadu Ţidé (popis v následující kapitole), posléze komunisté. Od dalšího zatýkání se nakonec upustilo, protoţe byli potřeba lidé na práci. Následovaly výslechy a arizace. Po obsazení a uzavření českých škol 8. října ještě dodatečně odcházeli zbylí učitelé. Škola se jiţ znovu neotevřela. 66 Projev při příleţitosti uvítání vojska ve městě byl poměrně umírněný. Vybírám z něj pouze výrazné momenty: Pohořelice byly od staletí německé. [ ]. Usedlé něm. obyvatelstvo stojí proti cizáckému češství a nepřátelskému ţidovstvu. [ ]. Kus po kuse ztrácejí se posice Němců, čechizace pokračuje, kaţdé obec. volby zhoršují naše posice. [ ]. Poslední měsíce vystavily nacionalistické němectví v Pohořelicích tvrdé zkoušce. V menšině jsme stáli proti strašlivému tlaku Čechů, komunistů a Ţidů, ale zůstali jsme věrni své idei. Pevně jsme věřili, ţe na nás vůdce nezapomene, věděli jsme, ţe patříme k těm 10 mil. Němců, kterým vůdce slíbil ochranu. [ ]. Nechci dnes kritisovati dvacetileté hospodaření Čechů, ale chci jenom říci, ţe uděláme Pohořelice německým městem. 67 Řečník zmínil hlasování vojska a invalidů, které pomohlo k jasné české převaze na počátcích ustanovování Československa, i shromáţdění v roce 1920 rozehnané vojskem, které kronikář zcela pominul. Z davu se ozývaly uráţky představitelů první republiky. Lampionový průvod se nesl městem za doprovodu hesla: Jdeme z Československa! Děkujeme našemu vůdci! Také přivítání v německé škole se neobešlo bez proslovu ředitele, kde popisoval úlevu a ulehčení po osvobození. 68 Propaganda, silná zbraň nacistů, se uplatňovala v mnohém i ve městě. Příchozí vojsko rozdávalo sice lidem různé potraviny, 69 ale vzápětí se kronika zmiňuje o vyprazdňujících se 63 Tamtéţ, s Tamtéţ, s Srov. ŠKOLL, Jaroslav: Op. cit., s Tamtéţ, s Česká mládeţ pak byla zapsána do něm. školy. Národní hrdost dětí byla mnohde větší neţ u jejich rodičů, kteří velmi často byli odchovanci něm. škol. Většina českých dětí německy neuměla. Pamětní kniha města Pohořelic: Op. cit., s Tamtéţ, s Konečně jsme osvobozeni od českých slavností, které nám byly nařizovány a které jsme nenáviděli. Jiţ nemusíme mluviti a psáti o Masarykovi a Benešovi, můţeme hovořiti o tom, čím je naplněno naše srdce, a to jest láska k našemu národu a vůdci. Německé děti jásají, ale Češi nerozumějí rouhačské řeči muţe, který ještě před půl rokem pěl chválu o republice a jejích presidentech. Tamtéţ, s Hladovějícímu obyvatelstvu se rozdávaly obleky, konservy, mouka, luštěniny, čokoláda, obuv. Většina obdarovaných byla z řad místních a přespolních Němců, ač i několik Čechů přišlo pro almuţnu. Převáţná většina 15

16 obchodech pod návalem vojáků, kteří posílali zboţí domů. Pro vojáky a vyhladovělé Vídeňáky byly Pohořelice rájem, ze kterého se jim nechtělo. 70 Jelikoţ byly Pohořelice zemědělským městem, nebyla zde potravinová nouze. Masa a sádla byl dostatek, černé poráţky nebyly nic neobvyklého. Slyšel jsem od nejednoho Čecha, ţe nikdy v ţivotě nesnědli tolik masa, jako za Reichu. 71 Lístkový systém fungoval, příděly byly poměrně velké, za práci bylo i dost marek. Zvláště po obsazení Balkánu v roce 1941, kdy se začalo vyuţívat tamních zdrojů. Jenom řemeslnické a průmyslové výrobky byly nedostatkovým zboţím. 72 Jezdilo se proto do Vídně i do českých krajů (Brno), kde se dostalo za potraviny vše. Protoţe získat propustku bylo často pro Čechy komplikované, jezdilo se tedy načerno. Styk s okolními protektorátními vesnicemi udrţovala i mládeţ. Česká mládeţ chodívala pěšky do Ţabčic, Hrušovan a Ţidlochovic, kde v kruhu našinců pookřála a nasbírala dojmy, které dodaly náladu a posílení k ţivotu mezi uniformami něm. pánů. 73 Provokace nutila Čechy hledat ještě místo na československém území, které bylo ovšem přeplněné. 74 Prvním vyhroceným střetem byl 14. březen 1939, tzv. Prügelstrafe, kdy Němci bili Čechy holemi a vytloukali jim okna. 75 Zmiňována byla postava pana Oprchala, který následkem bití oslepl. V tomto stavu nadšení zůstali Němci i po poráţce u Stalingradu. Roku 1944 se dovídáme o situaci Čechů následující: Němci v našem městě se naparovali neslýchaným způsobem. Vyhroţovali, ţe všichni Češi budou odvezeni na Sibiř. Poměry byly takové, ţe se ani člověk česky v P. nedomluvil. V místní lékárně nedostal koupiti lék ten Čech, který nezdravil německým pozdravem. 76 Příčiny lze hledat ve správné motivaci lidí politickými špičkami. 77 Moţná i zde můţeme hledat důvody, proč se nechali i někteří Češi přesvědčit k účasti v SA nebo k odvedení na frontu. Je také známo, ţe se mnoho Čechů Čechů zůstala tohoto dne doma. Věděli, ţe nemohou očekávati nic dobrého od lidí, kteří byli úředními představiteli města. Tamtéţ, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s Kaţdá německá rodina, zejména s více dětmi, je hojně podporována. Peněz je dostatek, na lístky se dostane všechno koupiti. Tamtéţ, s Příděly látek, boty atd. mohli získati povětšině jenom Němci, Čech poukaz nedostal. Tamtéţ, s Tamtéţ, s O provokace není ovšem nouze a je častým zjevem, ţe výrostci nenechají jíti Čecha po chodníku, neboť pro něho je místo v jízdní dráze. Tamtéţ, s Do něm. domu byla svolána schůze občanů, i Češi prý mají přijíti. Bylo třeba, aby Češi vyšli na ulici. Jiţ předem byla místními pohlaváry organisována akce zvaná Prügelstrafe. Osnovatelé byli v pozadí, ale své práci dobře rozuměli. Z okolních vsí přišly houfy ozbrojených výrostků a ti podnikli honbu na nic netušící Čechy. Který Čech byl venku, seznámil se s něm. kulturou, kterou představovaly hole v rukou běsnících Němců. Tamtéţ, s Tamtéţ, s Citace o návštěvě Adolfa Hitlera v Pohořelicích 27. října 1938: Jak praví školní kronika, vyhlíţí skvěle a mladě a všem prý vstoupily slzy do očí, kdyţ uviděli vůdce. [ ] Tato okázalá promenáda uvádí lid u vytrţení. Vůdčí osobnosti svými častými rozhlasovými projevy a horečnou činností udrţují lid ve stálém kvasu. Všichni ţijí v očekávání velkých událostí. Tamtéţ, s

17 hlásilo do SA (snad z neznalosti), neboť se ví o výroku Fr. Neubauera, který tehdy řekl: Jen se tak netlačte (do řad Němců), na všechny dojde! [ ]. Přesto je však jisto, ţe většina lidí si své češství uchovala. Při sčítání lidu v P. konaném 19. května 1939, bylo ještě v P. 43 % Čechů z celkového počtu lidí, t. j. asi obyvatelů. 78 Skladba obyvatel se měnila i v průběhu války. Pracovní místa od roku 1942 ve městě zaplňovali zajatci (Francouzi, Poláci, Srbové, nakonec Rusové). Rozhlas se v těchto dnech stal pro místní hlavním zdrojem informací. Roku 1943 bylo odsouzeno za tento čin osm muţů. Nejdelší trest (osm roků vězení) obdrţel Vilém Brzobohatý, u kterého se rozhlas poslouchal. Rokem 1944 ale u Němců mizela odvaha. Na jaře šly městem poprvé uprchlé německé ţeny s dětmi ze západního Německa. 79 Počátkem roku 1945 zase utíkali Němci z Horního Slezska a odcházely i místní politické špičky. 80 Tak bylo 17. května 1945 napočteno 990 obyvatel německé národnosti. Počátkem května docházelo mezi vojáky, místy i civilisty, k drancování. Z města se odváţel dobytek, obilí. Po osvobození 7. května přišlo na řadu znárodňování klíčového průmyslu, 81 řešení situace Němců a nového osídlování. K práci městského výboru, který byl ustanoven 9. května (11. května byl reorganizován), se pisatel pamětní knihy vyjádřil vesměs uznale, i kdyţ vţdy poznamenal, ţe došlo k určitým chybám. 82 Konkrétně však nic popsáno není. 11. července musela být ustanovena správní komise. Z dalšího zdroje se dozvídáme, ţe byla opět 11. září obměněna pro nezvládnutí poţadavků po ostřejším zákroku proti negativním stránkám ţivelného osídlování, po zvýšené bezpečnosti a pořádku v obci. 83 Rudá armáda se podle 78 Tamtéţ, str Na sklonku roku se objevili noví uprchlíci; těm zase naháněla strach blíţící se poraţená a rozprášená armáda ruská. Nepřehledné kolony táhly naším městem a jejich jízda nebyla jízdou triumfální. Vypadali jako cikáni, roztrhaní a unavení. Na rozbitých vozech vezli svršky a hodně obilí. Všichni počítali s tím, ţe v zázemí říše a v protektorátě jsou pro ně připraveny komfortní statky. Místní Němci se o ně starali, ale přílišnou ochotu nebylo vidět, třebaţe si jiţ tehdy měli uvědomiti, ţe ani oni nemají naději na jiný lepší osud. Tamtéţ, s Proudy uprchlíků nepřestávají. Selhávají nervy i místním Němcům; propaganda o tajemné zbrani přestala účinkovati. Ti z Němců, kteří nejvíce křičívali o věčně německých Pohořelicích, hledali spásu v útěku. Během březnových dnů r zmizeli z města, ale trpký úděl si aspoň trochu zpříjemnili tím, ţe vzali ohromné zásoby potravin, které je chránily před hladem v zemi, kam je srdce táhlo jiţ v osudném roce Tamtéţ, s V mnoha závodech bylo vyměněno vedení, neboť někteří vedoucí úředníci či ředitelé se nechovali tak, jak se od nich očekávalo. Ti zmizeli v propadlišti, i kdyţ to byli často dobří odborníci. Tato očista se provedla povětšině ihned v prvních dnech popřevratových. Tamtéţ, s A Němci ovšem kapitulovali i v našem městě to byli ovšem civilisté. Revoluční národní výbor měl mnoho práce, aby vyřešil problémy, které vznikly poráţkou Němců. Nebylo ţádných předpisů a zákonů, jimiţ by se činnost řídila. Můţeme však říci, ţe členové nár. výboru svůj úkol splnili, i kdyţ se někdy dopustili určitých chyb. Splnili všechny úkoly, které ţádali velitelé Rudé armády a její příslušníci a učinili zadost svým povinnostem i vůči českému obyvatelstvu. Tamtéţ, s let města Pohořelic: Op. cit., s

18 pamětní knihy chovala při osvobozování vhodně. 84 Pohyb Němců nebyl omezen, i kdyţ mnoho z nich bylo zadrţeno v bývalém zajateckém táboře. Nařízením z 12. července museli nosit ţluté pásky. Lze se jen dohadovat, zda kronikář záměrně nezmiňuje excesy z konce války či ţádné vskutku nebyly. 85 Projednávaly se tedy pouze prohřešky německé strany z dob války. Hlavní část úřední agendy bezpečnost. orgánů byla práce s řešením německé otázky a vyšetřování Němců, kteří byli mnozí v podezření ze zločinů podle retribučního dekretu. Celkově bylo zatčeno na 80 Němců. Udání, domovních prohlídek u obyvatelů města, vyšetřování a kontrol bylo mnoho, ale vesměs v řadách místních Němců. 86 Ještě se snad objevila zmínka o machinacích s majetkem. Vyšetřovány a zatčeny byly většinou osoby něm. národnosti. Z českých řad to byli lidé, kteří byli obviněni ze spolupráce s Němci anebo pro majetkové machinace s konfiskovaným německým majetkem. 87 Počátkem června se stalo město azylem pro německé vystěhované obyvatelstvo z Brna. Byl zde zaloţen tábor a mnoho jich zde bylo pochováno na plánovaném místě pro nový hřbitov (početní údaj se pohybuje v rozmezí obětí). Zemřeli na vyčerpání, střevní tyfus, špatné zásobování. Nemůţe se vyloučit ani násilí a sebevraţdy, o kterých vypovídali účastníci pochodu. V pamětní knize jsou zaznamenány spíše komplikace se zabezpečením pomoci pro tak početný přírůstek, který téměř sedmkrát převýšil původní obyvatelstvo ve městě. 88 Teprve počátkem července přišlo československé vojsko. Kronikář upozorňuje i na snahu ještě zajistit si setrvání ve městě. I mnozí Němci doufali, ţe přehnanou horlivostí a úsluţností dosáhnou toho, aby i nadále byli organickým článkem v hospodářství naší obce. 89 Ale pokud neodešli hned v prvních měsících před či po 84 Ruského vojska ovšem bylo v Pohořelicích neustále mnoho. Bezprostředně po útěku Němců prohledali Rudoarmějci všechny domy a hledali Germánce. K civil. němec. obyvatelstvu se chovali v podstatě korektně a toho mnohdy Němci velmi zneuţívali. Pamětní kniha města Pohořelic: Op. cit., s Zákroků bezp. orgánů nebylo v tomto roce celkem třeba, neboť lidé měli dosud v ţivé paměti přísné zákony z válečné doby, které naháněly dosti strachu, a vystříhali se všech trestných činů. Více práce bylo v podzimních měsících, kdy projíţděly městem ohromné transporty vojska a počet členů stráţe byl rozhojněn 30 pomocnými stráţníky. Tamtéţ, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s Počátkem června 1945 byly Pohořelice zaplaveny proudem Němců z Brna, kteří se stěhovali do Rakouska. Vedrem a namáhavým pochodem zesláblí lidé (většinou ţeny s dětmi a starší muţi) zaplavili město jako lavina, která zatopila náměstí a přilehlé ulice. Většina jistě nemohla dále a jenom jednotlivé skupiny táhly dále k Mikulovu vlekouce svůj majetek na zádech či na malých vozících. A tato masa lidí musela býti ţivena delší dobu, neboť odsun do Rakouska nebylo moţno provést. Onemocnělo totiţ mnoho lidí úplavicí. Místní úřední místa byla postavena před těţký úkol. Mělo se opatřiti jídlo pro nějakých lidí, bylo třeba ošetřiti nemocné, ale nebylo ani prostředků, ani léků. Vykonalo a udělalo se však všechno, co se za daných okolností udělati dalo. Nemohlo se však pomoci mnoha lidem, kteří podlehli epidemii úplavice. Ti všichni byli pohřbeni (v počtu 500 osob) na nově proponovaném hřbitově. Problém odsunovaných Němců z Brna byl nakonec rozřešen tak, ţe se transport rozdělil na několik skupin, jeţ byly ubytovány v sousedních vesnicích a tak břímě výţivy těchto lidí se přeneslo na širší okolí. Tamtéţ, s Tamtéţ, s

19 skončení války, 90 byli odsunuti roku 1946 (565 osob). 91 Takţe z 990 německých obyvatel ze sčítání 17. května roku 1945 zbylo 27 roku Shromaţdiště odsunovaných Němců bylo na Náměstí gen. Stalina. Bývalo tam velmi rušno. Němci se pomalu scházeli; na zádech vlekli zavazadla, po případě je vezli si na vozu. Tvořila se skupina, jiţ tvořili lidé stejného osudu, vršila se hromada zavazadel. I místní Češi postávali opodál, mnozí se loučili s odjíţdějícími. [ ]. Z Pohořelic bylo v r odsunuto 565 lidí. 92 VÝVOJ ŢIDOVSKÉHO OSÍDLENÍ V jaké době se počali Ţidé ve městě usazovat, není zcela jisté. První písemnou zmínkou je smlouva z roku 1490, kterou podepsali i dva místní Ţidé. Předpokládá se tedy, ţe přišli po vyhnání z královských měst Počty kolísají podle historických událostí. Tak po třicetileté válce zbylo ze 43 obydlených domů a roku 1890 měla ţidovská obec na 114 domů a 659 obyvatel (232 katolíků, 427 Ţidů, 74 Čechů a ostatní Němci). 94 Ţidovská obec bývala samostatnou náboţenskou obcí. Od roku 1850 se stala i politickou obcí s vlastním starostou, která byla katastrálně sloučena s křesťanskou pohořelickou obcí. Je ještě zajímavé, ţe nová synagoga, posvěcená roku 1856, byla třípatrová, tzn. dvě patra pro ţenskou galerii. Roku 1657 ve městě působil i Rabi Löw. 95 Zdejší ţidovský hřbitov byl zaloţen v 17. století (nejstarší pomník nese rok 1676) a uchovává i náhrobky haličských uprchlíků z první světové války Mnozí Němci ovšem utekli z Pohořelic jiţ v r Ti se stěhovali často s celým zařízením, a jak bylo zjištěno, usadili se většinou v Rakousku a získali i slušné existence; to bylo ještě za Reichu. Během letních a podzimních měsíců, tedy jiţ za nové republiky, opouštěli Němci nadále naše město. Za noci si odnesli cenné majetkové hodnoty za město, tam je naloţili do nákladních aut (vojenských) a ujeli také za hranice. Byly to však jednotlivé akce podnikavých jedinců, povětšině ţen. Valná většina Němců čekala na vyjasnění situace a doufala, ţe se snad přece zapomene na heslo, jeţ sami propagovali a zneuţívali: Wir wollen Heim ins Reich! (Chceme do Říše). Neţ jarní měsíce přinesly konečné rozhodnutí. Vedoucí politikové světa uznali náš oprávněný poţadavek: Němci musí opustiti ČSR, náš stát stane se státem národním. Odsun Němců z Pohořelic započal v březnu a trval do konce září. Kdy a kolik Němců bude určitého dne odtransportováno, bylo nařizováno Okres. nár. výborem v Mikulově, respektive OSK v Mikulově. Tamtéţ, s Průměrný stav obyvatelstva v Pohořelicích během r byl osob. Stav Němců před odsunem 950 osob; po odsunu zůstalo v městě na 200 lidí jako osoby smíšeného manţelství a osoby českého původu včetně 2 osob němec. národnosti, kterým bylo navrţeno uděliti stát. občanství typu B. Tamtéţ, s Tamtéţ, s let města Pohořelic: Op. cit., s KRATOCHVÍL, Augustin: Op. cit., s let města Pohořelic: Op. cit., s KLENOVSKÝ, Jaroslav. Ghetto v Pohořelicích, In Mf Dnes

20 Kronika je však na informace o ţidovské obci a osudech místních Ţidů poměrně skoupá. Na počátku je zmíněno sloučení křesťanské a ţidovské obce v jednu výnosem z roku Oddělená správa se spojila, ţidovská škola byla zrušena. Dále se popisuje hlavně loajalita ţidovského obyvatelstva, kdyţ odmítlo připojení k Rakousku. Stejně tak, kdyţ roku 1928 přijel Tomáš Garrigue Masaryk, vyvěsili prapory státních barev spolu s Čechy a o pár měsíců později vítali s nimi i příjezd biskupa na biřmování. Je těţké odhadnout, zda rozdíl v počtu ţidovského obyvatelstva mezi léty 1921 a 1930 (236 a 190) byl způsoben odstěhováním či příklonem k češství. V předmnichovském období roku 1938 byl jiţ tento příklon zcela jasný, i kdyţ, jak si kronikář postěţoval, ne tak z hlediska finanční podpory. 97 Je také nutno zaznamenat jazykový postřeh: O jednací řeči mezi ţidov. příslušníky nemluvím, poněvadţ jich bylo málo, kteří mluvili mezi sebou česky. 98 Po 6. říjnu 1938, kdy bylo rozhodnuto o dalším osudu města, odešlo s občany i 90 % ţidovského obyvatelstva. Hned 9. října započalo úřadovat gestapo. Němci brzy zasáhli do neněmeckých řad. První přišli na řadu Ţidé. Gestapo, které zabralo dům na Brněnské ulici č. 616, počalo úřadovati jiţ odpoledne 9. října. Jejich auto se objevilo na ulici a s nimi jeden místní občan (jméno se dnes neví), který ukazoval ţid. domy a byl tedy informátorem. Většina Ţidů, jak uţ bylo dříve řečeno, město opustila a zůstali jenom ti poměrně chudobnější. 99 Předpokládali, ţe vystačí s taktikou, kterou zastávali za Rakouska Uherska. Příkladem je příběh, kdy se místní kavárník objevil před gestapem s řadou vyznamenání z první světové války. Ani to jim však nepomohlo. Shromaţdiště zajištěných lidí bylo v radnici. Ţidé byli svezeni (Adler, Bader, Kohn, Brunner, bří Fischlové, J. Hüttner a jiní) a transportováni na demarkační čáru. Ţidovské ţeny a děti nebyly prozatím znepokojovány a je známo, ţe ještě v březnu r ţilo v Pohořelicích 22 ţidov. ţen a dětí. 100 Následovala arizace. V projevu po obsazení byli nazváni nepřátelským ţidovstvem. Po vystěhování z města pro ně tedy platil stejný osud, jaký potkal Ţidy v Protektorátu Čechy a Morava. Konec války znamenal i konec Ţidů v Pohořelicích. Ţádný z nich se do města nevrátil (někteří ţijí v Brně, někteří v Izraeli nebo jinde v zahraničí, mnozí druhou světovou válku nepřeţili). 97 Jejich finanční moţnosti se málokdy projevily tak, aby plně podporovaly úsilí Čechů. Pamětní kniha města Pohořelic: Op. cit., s Tamtéţ, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

Opakování Mnichovská dohoda Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov.

Opakování Mnichovská dohoda Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov. Opakování Mnichovská dohoda 29.9.1938 Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov. a Podkarpatské Rusi. ČSR přišla o cca 30% svého území s 1 450 000

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA Osvobozování začalo od východu a trvalo zhruba 7 měsíců. Začalo v září 1944 KARPATSKO-DUKELSKOU OPERACÍ, ve

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

První světová válka, vznik Československého státu

První světová válka, vznik Československého státu První světová válka, vznik Československého státu Záminkou k vypuknutí první světové války se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda, synovce císaře Františka Josefa I. Atentát

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

ČEŠI ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY

ČEŠI ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0938 Název projektu: Zlepšení podmínek pro vzdělávání na SUŠ, Ostrava ČEŠI ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY DĚJINY 20. STOLETÍ ČÍSLO DUM: VY_32_INOVACE_OBN_3_37 PROTEKTORÁT ČECHY

Více

SAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO

SAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO SAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se situací za doby trvání prvního samostatného československého státu. Učebnice: Obrazy z novějších

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

Žáci použijí snímky s úkoly a závěrečným testem, které slouží k procvičení látky.

Žáci použijí snímky s úkoly a závěrečným testem, které slouží k procvičení látky. Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_15. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI

VY_32_INOVACE_D5_20_15. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI VY_32_INOVACE_D5_20_15 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI VY_32_INOVACE_D5_20_15 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?

Více

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ PO VÁLCE 1945 1948 PREZIDENTEM OPĚT EDVARD BENEŠ ODDĚLILA SE PODKARPATSKÁ RUS A PŘIČLENILA SE K SOVĚTSKÉMU SVAZU ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA 1946

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Ověření ve výuce: dějepis Třída: IX. Datum: 13. 02. 2011 Předmět: dějepis Ročník: IX. Klíčová slova: Protektorát Čechy

Více

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMÁTNÍK TEREZÍN MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA BÝVALÁ MAGDEBURSKÁ KASÁRNA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMĚTNÍ DESKA U

Více

První světová válka Vznik Československého státu

První světová válka Vznik Československého státu První světová válka Vznik Československého státu 1 První světová válka Vznik Československého státu záminkou k vypuknutí 1. SV koncem června v Sarajevu její pravou příčinou byly spory mezi velmocemi a

Více

Češi za 1. světové války

Češi za 1. světové války Češi za 1. světové války Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 15. 10. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_32_INOVACE_20_D_Češi za 1. světové

Více

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice PŘÍPADOVÁ STUDIE Bc. Věra Okénková Důležitost studia volného času? OFICIÁLNÍ POSTOJE K TRÁVENÍ Situace bezprostředně po válce Postoj vládnoucí

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. III/2/Př VY_32_INOVACE_P16. Pořadové číslo: 16. Datum vytvoření: Datum ověření: 11.6.

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. III/2/Př VY_32_INOVACE_P16. Pořadové číslo: 16. Datum vytvoření: Datum ověření: 11.6. VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL Název: Autor: Sada: Testové úkoly Mgr. Anna Hessová III/2/Př VY_32_INOVACE_P16 Pořadové číslo: 16. Datum vytvoření: 9.6.2012 Datum ověření: 11.6.2012 Vzdělávací oblast (předmět): Vlastivěda

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ

II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se situací za doby okupace Československa, II. světové války a následné vlády KSČ. Učebnice:

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s událostmi roku 1938 v Československu,

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA Vznik Československa První republika 28. 10. 1918-30. 9. 1938 po rozpadu Rakouska-Uherska v závěru první světové války nový státního útvaru bez historické tradice Československo

Více

NÁZEV ŠKOLY: ZŠ,Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org.

NÁZEV ŠKOLY: ZŠ,Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org. NÁZEV ŠKOLY: ZŠ,Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org. AUTOR: Ing. Věra Bubíková VYTVOŘENO: 01.05.2013 NÁZEV: VY_32_Dějepis_02_II. světová válka, ZŠ praktická, 9. R - TÉMA: Období okupace ČÍSLO

Více

Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky

Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS DĚJEPIS 9. ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky T.G. Masaryk Charakteristické

Více

Schindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ

Schindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ Schindlerova továrna Továrna života Továrna života - obnova území opuštěného průmyslového komplexu uprostřed obce Brněnec. Prostory areálu by se mohly stát živým centrem obce, ale i naší soudobé historie

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech část

Historie české správy. Správní vývoj v letech část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 4. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

SAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO A ŽIVOT ZA PRVNÍ REPUBLIKY pracovní list

SAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO A ŽIVOT ZA PRVNÍ REPUBLIKY pracovní list SAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO A ŽIVOT ZA PRVNÍ REPUBLIKY pracovní list 1. Vyber správnou možnost: Samostatné Československo vzniklo dne 28. října 1918 13. září 1926. Vzniklo sloučením tří území českých zemí,

Více

České stavovské povstání

České stavovské povstání České stavovské povstání Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 10. 9. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_ 32_ INOVACE_ 16_D_ Stavovské povstání

Více

Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych)

Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych) Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych) Český protestantsky orientovaný kazatel, spisovatel, publicista, radikální pacifista a sociální pedagog. Přemysl Pitter Bez lásky, bez lidskosti,

Více

Tabulka č.1: Počet škol,studentů, profesorů v období 1.republiky. Řádní studenti. Podíl žen z celk. počtu studentů čs.stát.přísluš nosti v % z toho

Tabulka č.1: Počet škol,studentů, profesorů v období 1.republiky. Řádní studenti. Podíl žen z celk. počtu studentů čs.stát.přísluš nosti v % z toho 1.7.Vysoké školy v období 1.republiky ze statistického pohledu Vzhledem k velkému časovému rozsahu je použito řady pramenů a přehledů, vydávaných jednorázově či periodicky dřívějšími orgány státní statistiky

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

Obyvatelstvo České republiky

Obyvatelstvo České republiky Obyvatelstvo České republiky Počet obyvatel: 10 505 445 (k 1. 1. 2012) osídlení v 5.-6. století Slovany Podobný počet obyvatel mají: Řecko, Belgie, Portugalsko, Maďarsko Hustota zalidnění: 131 obyvatel/km

Více

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3079 č. archivní pomůcky: 8987 Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ 1938-1940 inventář Mgr.

Více

Dějiny 20. století, totalitní režimy

Dějiny 20. století, totalitní režimy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Dějepis (DEJ) Dějiny 20. století, totalitní režimy Kvarta 2 hodiny týdně Dataprojektor Mezinárodní vztahy před 1. světovou válkou Ukáže na mapě kolonie evropských

Více

Prameny a literatura. Prameny:

Prameny a literatura. Prameny: Prameny a literatura Prameny: Horácké listy. 1909, roč. I., č. 5. Horácké listy. 1909, roč. I., č. 8. Horácké listy. 1910, roč. II., č. 52. Horácké listy. 1911, roč. III., č. 14. Horácké listy. 1911, roč.

Více

Dějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích

Dějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích Dějiny od konce 19.století do 1. světové války - umí charakterizovat hlavní změny koncem 19. a počátkem 20.století v oblasti hospodářské, společenské,kulturní a v mezinárodních vztazích - vysvětlí příčiny

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

Studijní pobyt v Turecku

Studijní pobyt v Turecku Studijní pobyt v Turecku V květnu tohoto roku jsem měla moţnost společně s dalšími účastníky studijní návštěvy poznat město Afyonkarahisar v Turecku, o jehoţ existenci jsem do té doby neměla ani potuchy.

Více

pro období mezi lety 1918 1938 se v Československu vžilo označení první republiky

pro období mezi lety 1918 1938 se v Československu vžilo označení první republiky Otázka: Československo 1918-1938 Předmět: Dějepis Přidal(a): Terezie Chiara 1. charakteristika politického systému a ekonomiky 2. nejdůležitější zákony a reformy, ústava 3. zahraničně-politická orientace

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

ČSR mezi válkami VY_32_INOVACE_D_428

ČSR mezi válkami VY_32_INOVACE_D_428 VY_32_INOVACE_D_428 ČSR mezi válkami Autor: Karel Primas, Mgr. Použití: 9. ročník Datum vypracování: 6. 1. 2013 Datum pilotáže: 8. 1. 2013 Metodika: žáci mohou vyplňovat pracovní list buď jako opakování

Více

HISTORIE LIBERCE. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012

HISTORIE LIBERCE. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012 HISTORIE LIBERCE Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s historií Liberce Prezentace slouží k názornému výkladu a opakování, žáci si

Více

Konec 2.sv. války Osvobození Československa obnova republiky. odsun

Konec 2.sv. války Osvobození Československa obnova republiky. odsun Sociální práce v historickém kontextu Konec 2.sv. války Osvobození Československa obnova republiky. odsun Jan Dočkal Konec války v Evropě Pokračující válka v Tichomoří Průběh kapitulace 4.května - Severní

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0112. Dějepis

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0112. Dějepis Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti.

Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti. 1 Bratislava 2011 2 Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti. Autoři: Doc. JUDr. Karel Schelle,

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

A B C D E F. Třicátá léta ve 20.

A B C D E F. Třicátá léta ve 20. A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Dějepis 3 Vzdělávací předmět: Dějepis 4 Ročník: 9. 5 Klíčové kompetence Výstupy Učivo (Dílčí kompetence) 6 Kompetence k učení rozlišením

Více

Mezi světovými válkami

Mezi světovými válkami Mezi světovými válkami První světová válka byla velkým mezníkem v lidských dějinách především v Evropě dalekosáhlé změny důsledkem poválečného uspořádání je druhá světová válka Pařížská mírová konference

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Více

Zpráva ze zahraniční cesty

Zpráva ze zahraniční cesty Zpráva ze zahraniční cesty Místo: Levoča (Slovensko) Termín: 20. 22. června 2006 Doprava: autobus / vlak Odjezd: 19. 6. 7.00 hod. Praha, ÚAN Florenc 19. 6. 15.40 hod. Poprad, aut. nádraží 19. 6. 16.10

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Dějepis II: 19.-20. STOLETÍ Dějepis Mgr. Pavel Vaníček 01 Francouzská revoluce - Písemná

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_24. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_24. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_24 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: listopad 2012 Ročník: 2., příp. 3. Tematická

Více

Soupis vybraných bohemik z bývalého Ústředního státního archivu NDR v Postupimi ( )

Soupis vybraných bohemik z bývalého Ústředního státního archivu NDR v Postupimi ( ) Národní archiv Číslo fondu: 1314/1 Soupis vybraných bohemik z bývalého Ústředního státního archivu NDR v Postupimi (1934-1945) Bohemika - NDR (1887) 1934-1945 Tématický soupis (Dílčí část archivní sbírky

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.

Více

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U Název archivní pomůcky: Rodinný archiv Swetliků, Cheb Časové rozmezí: 1941-1945 Druh archivní pomůcky: inventář Číslo listu JAF: 549 Evidenční číslo pomůcky:

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

okupace českých zemí německem 1938 1939. karmická studie bojů o československo v letech 1938 1939 a jejich poválečného důsledku.

okupace českých zemí německem 1938 1939. karmická studie bojů o československo v letech 1938 1939 a jejich poválečného důsledku. Byli jsme a budem! okupace českých zemí německem 1938 1939. karmická studie bojů o československo v letech 1938 1939 a jejich poválečného důsledku. text zpracoval jiří krutina DUCHOVNÍ SKRIPTA / 2012 Byli

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Historie policie I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 5.9.2013

Více

(1953) EL NAD č.: 18 AP.: 7

(1953) EL NAD č.: 18 AP.: 7 Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Rokycany Archiv obce Borek - Obecní úřad Borek u Rokycan 1807-1945 (1953) Inventář EL NAD č.: 18 AP.: 7 prom. hist. Petros Cironis Rokycany 1962 Obsah

Více

DRUHÁ REPUBLIKA, OKUPAC E

DRUHÁ REPUBLIKA, OKUPAC E DRUHÁ REPUBLIKA, OKUPAC E Druhá republika = období od 1. října 1938 do 15. března 1939. (167 dní) V říjnu 1938 vyhlásilo autonomii Slovensko a Podkarpatská Rus. Nový název Česko Slovenská republika federativní

Více

Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Regionální kultura, vy_32_inovace_ma_34_13

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo

Více

Období komunistické vlády

Období komunistické vlády Materiál pro domácí VY_06_Vla5E-20 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V C H E B

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V C H E B S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V C H E B Název archivní pomůcky: Americká vojenská správa Cheb Časové rozmezí: 1945 Druh archivní pomůcky: inventář Číslo listu JAF: 573 Evidenční číslo pomůcky: 1440

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Svědectví vězně z ďáblovy dílny http://www.nacr.cz/c-fondy/znasichfondu.aspx

Svědectví vězně z ďáblovy dílny http://www.nacr.cz/c-fondy/znasichfondu.aspx Svědectví vězně z ďáblovy dílny http://www.nacr.cz/c-fondy/znasichfondu.aspx Národní archiv začal přebírat osobní archiv jednoho z našich nejznámějších penězokazců. Archivní dokumenty vydávají svědectví

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 9. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Tematický okruh: Mezinárodní polit. situace

Více

D-3 Moderní doba. (Anotace k sadě 20 materiálů)

D-3 Moderní doba. (Anotace k sadě 20 materiálů) Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II D-3 Moderní doba ( k sadě 20 materiálů) Poř. 1. D-3_01 Druhá světová válka (základní pojmy) tématu druhá světová válka. Např. k opakování na začátku nebo jako shrnutí

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

KAPITOLA 1 Habsburská monarchie ( ) KAPITOLA 2 Boj za československou státnost v období první světové války ( )

KAPITOLA 1 Habsburská monarchie ( )  KAPITOLA 2 Boj za československou státnost v období první světové války ( ) Obsah Úvod... 11 KAPITOLA 1 Habsburská monarchie (1848 1918)... 15 1. Počátky revoluce 1848... 15 2. Pillersdorfova ústava 1848... 16 3. Návrh kroměřížské ústavy 1849... 19 4. Moravská zemská ústava 1848...

Více

Hospodářské dějiny Československa (opakování)

Hospodářské dějiny Československa (opakování) VY_32_INOVACE_DEJ_30 Hospodářské dějiny Československa 1918-1948 (opakování) Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Československo 1918-48 Předmět:

Více

Učebnice, atlas, pracovní list- dokončení Zápis z vyučovací hodiny:

Učebnice, atlas, pracovní list- dokončení Zápis z vyučovací hodiny: Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_17 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0571 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Předmět Téma ŠVP (RVP) Dějepis v kostce Základy společenských

Více

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na 1940 Dne 28. 10. 1940 vydal K. H. Frank v zastoupení říšského protektora v Čechách a na Moravě nařízení o rozpuštění Junáka. Dne 4. 11. 1940 nacisté přepadli ústředí Junáka a zabavili veškerý majetek.

Více

EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje říjen 2010 Mgr. Jitka Riedlová EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA 21.

Více

Židé jako menšina. Židovské identity

Židé jako menšina. Židovské identity Židé jako menšina 115 Na konci první světové války se nadnárodní habsburská monarchie rozpadla. Místo nadnárodního mocnářství, v němž přinejmenším v Předlitavsku, jeho západní části, platilo, že i přes

Více

PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013

PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Součástí pracovních listů jsou i pokyny pro učitele a další pracovní listy a náměty pro

Více

Náš Domov 21/2016. Leden 2016

Náš Domov 21/2016. Leden 2016 Náš Domov 21/2016 Leden 2016 1 Leden narozeniny budou slavit Tarantová Věra 03.01.1924 92 let Jarolímková Anežka 12.01.1929 87 let Ekr Jiří 16.01.1931 85 let Nosek Miloslav 19.01.1933 83 let Vojtěchová

Více

Základní vzdělávání lehké mentální postižení > Člověk a společnost > Dějepis >čtenářská gramotnost

Základní vzdělávání lehké mentální postižení > Člověk a společnost > Dějepis >čtenářská gramotnost Mnichovská dohoda Základní vzdělávání lehké mentální postižení > Člověk a společnost > Dějepis >čtenářská gramotnost Anotace: Autor: Jazyk: Pracovní list vybízející žáky k aktivitě a uplatnění získaných

Více