VYHODNOCENÍ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Transkript

1

2 Liberec 4, U Domoviny 491/1, tel.: , fax: , info@saul.eu, VYHODNOCENÍ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Objednatel: Pořizovatel: LIBERECKÝ KRAJ U Jezu 642/2a Liberec 2 Krajský úřad Libereckého kraje odbor územního plánu a stavebního řádu U Jezu 642/2a Liberec 2 Zhotovitel: SAUL s.r.o. U Domoviny 491/ Liberec 4 Zhotovitel vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ: Ing. Zuzana Toniková ENVI-TON držitelka autorizace dle zák. č. 100/2001 Sb. Řešitelský tým : Ing. Zuzana Toniková ENVI-TON držitelka autorizace dle zák. č. 100/2001 Sb. Ing. Hana Koryntová Mgr. Pavel Bauer držitel autorizace dle 45i zák. č. 114/1992 Sb. Bc. Petr Bauer Zakázkové číslo zhotovitele: 003/2007 Zakázkové číslo objednatele: OLP/68/2007 Liberec: červen 2011

3

4 OBSAH Obsah ÚVOD 5 A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA 7 A.0. Úvod 7 A.1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni 10 A.2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. 12 A.2.1. Vymezení dotčeného území 12 A.2.2. Ovzduší a klima 12 A.2.3 geologie, geomorfologie, horninové prostředí a přírodní zdroje 19 A.2.4. Skládky a odpady 25 A.2.5. Hydrologická charakteristika 29 A.2.6. Půda 32 A.2.7. Fauna, flóra 36 A.2.8. Způsoby ochrany životního prostředí 44 A.2.9. Hluk 58 A Obyvatelstvo A Bydlení, kulturní, historické, archeologické památky A.2.12.předpokládaný vývoj, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace zásady územního rozvoje Libereckého kraje A.3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny 63 A.4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti 66 A.5. A.6. A.7. A.8. A.9. A.10. A.4.1. Imisní limity A.4.2. Prioritní problémy a střety s územími přírodních a kulturních hodnot A.4.3. Lokality soustavy natura 2000 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných A.5.1. Rozvojové oblasti (kapitola B.1, zásady Z1, Z2) A.5.2. Rozvojové osy (kapitola B.2, zásady Z3-Z6) A.5.3. Specifické oblasti (kapitola C., zásady Z7-Z15) A.5.4. Plochy a koridory (kapitola D.) A.5.5. Závěry hodnocení vlivů ZÚR LK na lokality soustavy NATURA2000 A.5.6. Vyhodnocení vlivu na chráněné krajinné oblasti a geopark Český ráj A.5.7. Vyhodnocení souladu s doposud proběhlými procesy EIA na území Libereckého kraje A.5.8. Přeshraniční vlivy Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. A.6.1. Varianty A.6.2. Metody hodnocení A.6.3. Vyhodnocení splnění požadavků ze závěru zjišťovacího řízení pro návrh aktualizovaného zadání ÚP VÚC LK Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí A.7.1. Opatření zahrnutá v územně plánovací dokumentaci A.7.2. Doporučená opatření Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ

5 Obsah Seznam osob podílejících se na posouzení Použité podklady Seznam použitých zkratek Příloha č.1 Vyhodnocení střetů ROB, ROS a SOB s limity využití území Příloha č.2 Vyhodnocení střetů koridorů a ploch s limity využití území Příloha č.3 Přehled záměrů posuzovaných na území Libereckého kraje B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE NA SOUSTAVU NATURA 2000 PODLE 45 H,I ZÁKONA Č.114/1992SB. B.1. Základní údaje o ZÚR LK B.1.1. Obsah ZÚR LK B.2. Základní údaje o EVL a PO B.2.1. Právní rámec soustavy NATURA 2000 B.2.2. Přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit v zájmovém území B.3. Hodnocení dopadů na EVL a PO B.3.1. Hodnocení dopadů zásad územního rozvoje bez konkrétní územní specifikace B.3.2. Hodnocení konkrétní návrhů ZÚR s územním průmětem B.3.3. Kumulativní vlivy a vliv na celistvost EVL a PO B.4. Závěr, podmínky, opatření Seznam osob podílejících se na posouzení Seznam použité literatury Schéma Hodnocení dopadů koncepce ZÚR LK na EVL a PO Příloha č.1 Přehled a charakteristika předmětů ochrany potenciálně dotčených EVL a PO C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH C.I. Vybrané sledované jevy území LK pro zpracování RURÚ a pro vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (URÚ) C.II. Souhrnná SWOT analýza území LK podle jednotlivých problémových okruhů v pilířích URÚ C.III. Souhrnná SWOT analýza území LK podle pilířů URÚ C.IV. Souhrn tendence a vývoj C.V. Stanovení přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území LK C.VI. Stanovení limitů využití území LK C.VII. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek C.VIII. Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na stav a vývoj území podle pilířů URÚ D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ D.0. Vyhodnocení vlivů návrhu dopravní a technické infrastruktury na výsledky SWOT analýzy D.I. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území D.II. Vliv na posílení slabých stránek řešeného území D.III. Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území D.IV. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SHRNUTÍ F.I. Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje. F.II. Shrnutí přínosu zásad územního rozvoje k vytváření podmínek pro předcházení - zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území, - předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích Seznam použitých zkratek Seznam použitých podkladů Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ

6 Obsah Seznam obrázků část A Obrázek č. 1 Mapa klimatických regionů...13 Obrázek č. 2 Průměrný úhrn srážek v České republice za rok 2004 [mm]...13 Obrázek č. 3 OZKO na základě dat Obrázek č. 4 Průměrná roční koncentrace SO 2 a NO 2 v g.m -3 (rok 2004)...18 Obrázek č. 5 Převažující kategorie radonového rizika z podloží...22 Obrázek č. 6 Geologické jevy v Libereckém kraji, Geofond - SurIS Obrázek č. 7 Sesuvná a poddolovaná území v LK...25 Obrázek č. 8 Staré ekologické zátěže v LK...29 Obrázek č. 9 Plochy orné půdy a jejich změny podle CORINE Land Cover Obrázek č. 10 Biogeografické členění Libereckého kraje...36 Obrázek č. 11 Hranice přírodních lesních oblastí v Libereckém kraji...39 Obrázek č. 12 Kategorie lesů v Libereckém kraji...42 Obrázek č. 13 Migračně významná území v Libereckém kraji...44 Obrázek č. 14 Krajinné typy podle koeficientu ekologické stability...45 Obrázek č. 15 Krajinné typy podle koeficientu ekologické stability Míchal, Miklós...46 Obrázek č. 16 Vymezené oblasti krajinného rázu, 2009 (Brychtová)...47 Obrázek č. 17 Přírodní parky v Libereckém kraji...49 Obrázek č. 18 Krajinné typy v Libereckém kraji...49 Obrázek č. 19 Nadregionální ÚSES v Libereckém kraji...50 Obrázek č. 20 Velkoplošná chráněná území na území Libereckého kraje...53 Obrázek č. 21 Lokality NATURA 2000 v Libereckém kraji...55 Obrázek č. 22 Elementy mezinárodní ochrany...56 Obrázek č. 23 Křídlatka japonská...57 Obrázek č. 24 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ekosystémy/vegetaci, překračování limitu včetně AOT40, Obrázek č. 25 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ( )...68 Obrázek č. 26 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, bez zahrnutí ozonu 2005/2006/2007/ Obrázek č. 24 Varianty D01B (jihozápadnější vedení). D01C (severovýchodní vedení trasy) Obrázek č. 25 Varianty D15D-C v území Obrázek č. 19 Varianty D18D-C v území Obrázek č. 20 D26 a D26R celé území a detail Obrázek č. 27 Varianty D33 A - B v území Seznam tabulek část A Tabulka č. 1 Charakteristiky klimatických oblastí...12 Tabulka č. 2 Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (tis.t/rok)...15 Tabulka č. 3 Počet obcí a obyvatel v OZKO v LK Tabulka č. 4 Produkce odpadů z hlediska původu podle OKEČ a kategorie v územním členění kraje, vývoj [t]...26 Tabulka č. 5 Sledování vývoje monitorovaných indikátorů POH LK podle kategorií, porovnání let (t/rok)...27 Tabulka č. 6 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod...30 Tabulka č. 7 Vybrané ukazatele jakosti podzemních vod (rok 2005)...30 Tabulka č. 8 Procentní zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů (údaje za rok 2005)...31 Tabulka č. 9 Třídy ochrany ZPF v Libereckém kraji...32 Tabulka č. 10 Potenciální ohrožení zemědělské půdy vodní erozí na území ČR, stav Tabulka č. 11 Skupiny půd ohrožených erozí podle NV č. 103/2003 Sb., příloha č Tabulka č. 12 Bilance půdy a podíly z celkové výměry vývoj (poslední stav k )...36 Tabulka č. 13 Bioregiony v Libereckém kraji...37 Tabulka č. 14 Přehled PLO v Libereckém kraji...38 Tabulka č. 15 Procentuelní zastoupení jednotlivých PLO na území LK...40 Tabulka č. 16 Kategorizace lesů v Libereckém kraji (rok 2007)...41 Tabulka č. 17 Základní údaje o stavu lesa podle kategorií a subkategorií (rok 2000)...42 Tabulka č. 18 Funkce a ekosystémové schopnosti/účinky lesů...43 Tabulka č. 19 Přehled vývoje poškození lesních porostů (komplexní poškození dle družicových snímků) (rok 2005)...43 Tabulka č. 20 Oblasti a podoblasti krajinného rázu...47 Tabulka č. 21 Nadregionální biocentra - NC...51 Tabulka č. 22 Nadregionální biokoridory Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ

7 Obsah Tabulka č. 23 Regionální biocentra v Libereckém kraji...52 Tabulka č. 24 Počet registrovaných VKP v jednotlivých ORP Libereckého kraje...54 Tabulka č. 25 Výčet navrhovaných EVL dotýkající se území Libereckého kraje...54 Tabulka č. 26 Sledované invazní druhy rostlin v Libereckém kraji...57 Tabulka č. 27 Kulturní památky Libereckého kraje...59 Tabulka č. 28 Vyhlášená ochranná pásma v Libereckém kraji...60 Tabulka č. 29 Archeologické lokality Libereckého kraje...61 Tabulka č. 30 Překročení limitní hodnoty (LV) AOT40 pro ochranu ekosystémů a vegetace (rok 2005)...67 Tabulka č. 31 Překročení hodnoty cílového imisního limitu v území, Tabulka č. 32 Stupnice vyhodnocení vlivů na stanovené složky životního prostředí...72 Tabulka č. 33 Střety ROB s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami...74 Tabulka č. 34 Vyhodnocení vlivů ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ na stanovené složky životního prostředí...75 Tabulka č. 35 Střety ROS s vybranými environmentálními a kulturními hodnotam...81 Tabulka č. 36 Vyhodnocení vlivů ROZVOJOVÝCH OS na stanovené složky životního prostředí...82 Tabulka č. 37 Střety SOB s vybranými environmentálními a kulturními hodnotam...92 Tabulka č. 38 Vyhodnocení vlivů SPECIFICKÝCH OBLASTÍ na stanovené složky životního prostředí...93 Tabulka č. 39 Vyhodnocení vlivů KORIDORŮ A PLOCH na stanovené složky životního prostředí Tabulka č. 40 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí Tabulka č. 41 Střety/překryvy SILNIČNÍ dopravy s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území Tabulka č. 42 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí Tabulka č. 43 Střety ŽELEZNIČNÍ dopravy s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území 116 Tabulka č. 44 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí Tabulka č. 45 Střety/překryvy LETECKÉ dopravy s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území Tabulka č. 46 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí Tabulka č. 47 Střety/překryvy PROPOJENÍ TURISTICKÝCH OBLASTÍ s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území Tabulka č. 48 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí Tabulka č. 49 Střety/překryvy MULTIFUNKČNÍCH TURISTICKÝCH KORIDORŮ s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území Tabulka č. 50 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí Tabulka č. 51 Střety/překryvy PŘESHRANIČNÍHO SPOJENÍ s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území Tabulka č. 52 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí Tabulka č. 53 Střety TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území Tabulka č. 54 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí Tabulka č. 55 Střety koridorů Protipovodňové ochrany s evropsky významnými lokalitami Tabulka č. 56 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí Tabulka č. 57 Vyhodnocení překryvů CHKO se ZÚR LK Tabulka č. 58 Překryvy D01B-C se sledovanými jevy (limity) území Tabulka č. 59 Vyhodnocení vlivů D18C, D na jednotlivé složky životního prostředí abulka č. 60 Překryvy D15 D-C se sledovanými jevy (limity) území Tabulka č. 61 Vyhodnocení vlivů D18C, D na jednotlivé složky životního prostředí Tabulka č. 62 Překryvy D18 D-C se sledovanými jevy (limity) území Tabulka č. 63 Vyhodnocení vlivů D18C, D na jednotlivé složky životního prostředí Tabulka č. 64 Překryvy D26 D26R se sledovanými jevy (limity) území Tabulka č. 65 Vyhodnocení vlivů D26, D26R na jednotlivé složky životního prostředí Tabulka č. 66 Překryvy D33A-B se sledovanými jevy (limity) území Tabulka č. 67 Vyhodnocení vlivů D33A, B na jednotlivé složky životního prostředí Tabulka č. 68 Stupnice naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí prioritami a zásadami ZÚR LK Tabulka č. 69 Naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí prioritami a zásadami ZÚR LK Tabulka č. 70 Doporučené indikátory stavu životního prostředí Seznam grafů část A Graf č. 1 Podíl jednotlivých zdrojů znečišťování na produkci NOx [t/rok] v letech Graf č. 2 Způsob využití půdy [%] v okresech Libereckého kraje (stav k )...35 Seznam příloh část A Příloha č.1 Vyhodnocení střetů ROB, ROS a SOB s limity území Příloha č.2 Vyhodnocení střetů koridorů a ploch s limity území Příloha č.3 Přehled záměrů posuzovaných na území Libereckého kraje 4 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ

8 Úvod ÚVOD Udržitelný rozvoj je novým rámcem strategie civilizačního rozvoje. Vychází z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z r. 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním tak, aby jeden nebyl preferován před druhým. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů: - sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech - účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů - udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Jedním z úkolů územního plánování, stanovených v novém stavebním zákoně (zákona č.183/2006sb., o územním plánování a stavebním řádu, dále SZ, s účinností od ) je také vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace (ÚPD) na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území tzv. vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí (zpracované dle přílohy k tomuto stavebnímu zákonu) a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (tzv. lokality systému Natura 2000), pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takový vliv nevyloučil. Nový stavební zákon dále stanovuje, že na úrovni území kraje jsou jako ÚPD zpracovávány zásady územního rozvoje (ZÚR), jejichž součástí je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (URÚ). ZÚR stanoví zejména základní požadavky na účelné uspořádání území kraje, stanoví priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby (VPS), veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. ZÚR v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. Struktura a obsah vyhodnocení vlivů ZÚR na udržitelný rozvoj území je uvedena v příloze č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, následovně: Část A tohoto vyhodnocení vlivů na UR území obsahuje vyhodnocení vlivů ZÚR na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona, jež nyní nahrazuje dřívější vyhodnocení vlivů koncepce (ÚPD) na životní prostředí podle příl. č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. dokumentaci SEA). Struktura a obsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí je uvedena v příloze stavebního zákona, v bodech Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíší a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje. Část B tohoto vyhodnocení vlivů na UR území obsahuje vyhodnocení vlivů ZÚR na území Natura 2000, pokud orgán ochrany přírody závažný vliv na tato území nevyloučil. Část C obsahuje vyhodnocení vlivů ZÚR na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech (ÚAP). Územně analytické podklady (na úrovni obcí a na úrovni kraje) jsou územně plánovací podklady, které obsahují jednak podklady pro zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území (včetně hodnot a limitů území), jednak rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ). Obsah ÚAP obcí a kraje je stanoven v části A a části B v příloze č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. podle tzv. sledovaných jevů (pro ÚAP obcí 119 sledovaných jevů, pro ÚAP kraje 37 sledovaných jevů). Část D obsahuje předpokládané vlivy na výsledky SWOT analýzy v území. Část E obsahuje vyhodnocení přínosu ZÚR k naplnění priorit územního plánování. Část F obsahuje shrnutí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. 5 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ - ÚVOD

9 Úvod V roce 2001 rozhodlo Zastupitelstvo LK o pořízení Územního plánu velkého územního celku Libereckého kraje (ÚP VÚC LK), který by řešil vazby nadmístního významu. Zadání ÚP VÚC LK bylo schváleno Zastupitelstvem LK v r Během procesu pořizování ÚP VÚC LK vzhledem k blížící se účinnosti nového stavebního zákona (NSZ) od byla na základě přechodných ustanovení tohoto zákona zahájena příprava transformace rozpracovaného ÚP VÚC LK do nového typu územně plánovací dokumentace kraje, kterou jsou Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR LK). V květnu 2006 schválilo Zastupitelstvo Libereckého kraje záměr transformace ÚP VÚC LK do ZÚR LK. S využitím přechodného ustanovení NSZ bylo aktualizováno zadání ÚP VÚC LK, které věcně vychází z výstupů procesu pořizování ÚP VÚC LK a které stanoví požadavky pro splnění obsahových náležitostí pro pořízení ZÚR LK. Návrh Aktualizovaného zadání (plnící současně funkci oznámení koncepce ÚPD dle zák. č. 100/2001 Sb.) byl projednán podle SZ a v rámci zjišťovacího řízení příslušný úřad (MŽP ČR) stanovil v závěru zjišťovacího řízení z října 2006, že koncepce bude posouzena z hlediska svých vlivů na životní prostředí. V závěru zjišťovacího řízení také stanovil požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí. Vzhledem k nabytí účinnosti nového SZ od však vyhodnocení ZÚR již v současné době musí respektovat a obsahovat náležitosti podle nového SZ a jeho přílohy. Vzhledem ke značně odlišnému charakteru ZÚR oproti ÚP VÚC jsou proto požadavky ze závěru zjišťovacího řízení zohledněny přiměřeně charakteru ZÚR. Na základě Aktualizovaného zadání ÚP VÚC LK (schváleno v prosinci 2006) byl v září 2007 zpracován návrh ZÚR LK, ke kterému bylo zpracováno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území podle požadavků 36 a dalších stavebního zákona. Návrh ZÚR LK včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byl předložen k projednání a v prosinci 2007 se konalo společné jednání. Návrh ZÚR LK včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byl na základě požadavků vyplýajících z Politiky územního rozvoje ČR schválené v roce 2009, stanovisek dotčených orgánů a výsledků projednání stanovisek upraven. Dne se konalo opakované společné jednání k upravenému návrhu ZÚR LK (2010) včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Na základě obdržených stanovisek a výsledků řešení rozporů a na základě posouzení návrhu ZÚR LK ministerstvem (MMR) byl dle Pokynů pořizovatele upraven návrh ZÚR LK včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (05-06/2011). K požadavku ze závěru zjišťovacího řízení na případné vyhodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 uvádíme, že příslušné orgány ochrany přírody tento vliv nevyloučily, tudíž bylo v rámci vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR LK na udržitelný rozvoj území zpracováno i samostatné vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR LK na lokality soustavy Natura 2000 k tomu autorizovanou osobou. Toto vyhodnocení je zařazeno v části B vyhodnocení vlivů ZÚR na udržitelný rozvoj území s uvedením jeho závěrů i v kapitole A.5. Vyhodnocení vlivů na ŽP (SEA). Postupný vývoj procesu pořizování ZÚR LK vyvolal další požadavky a upřesnění na zpracování vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj území, na životní prostředí i na lokality NATURA Tyto požadavky jsou součástí Pokynů pro úpravu návrhu ZÚR LK. K uvedeným požadavkům na vyhodnocení vlivů uvádíme, že jsou přiměřeně vyhodnoceny a zohledněny v příslušných kapitolách. Popis přiměřeného splnění jednotlivých bodů závěru zjišťovacího řízení, vzhledem k charakteru ZÚR, je uveden v části A (vyhodnocení vlivů ZÚR LK na životní prostředí) v závěru kapitoly A.6. Oproti předchozím verzím vyhodnocení ZÚR LK na udržitelný rozvoj území je tato verze členěna formálně mírně odlišně, a to zcela v souladu se strukturou vyhodnocení podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., to znamená, že byly v postupném sledu za sebou zařazeny kompletní celé části A, B, C, D, E a F včetně jejich případných příloh (v předchozích verzích vyhodnocení ZÚR LK na udržitelný rozvoj území byl nejprve zpracován do kapitol A a B stručný výtah z těchto částí a kompletní části A a B byly zařazeny na konec materiálu do příloh). Jednotlivé přílohy mají vlastní stránkování. 6 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ - ÚVOD

10 A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA Úvod A.0. ÚVOD Jedním z úkolů územního plánování, stanovených v novém stavebním zákoně (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, dále SZ, s účinností od ) je také vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace (ÚPD) na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území tzv. vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí (zpracované dle přílohy k tomuto zákonu) a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (tzv. lokality systému Natura 2000), pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takový vliv nevyloučil. Struktura a obsah vyhodnocení vlivů ZÚR na udržitelný rozvoj území je uveden v příloze č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, následovně: Část A vyhodnocení vlivů na UR území obsahuje vyhodnocení vlivů ZÚR na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona, jež nyní nahrazuje dřívější vyhodnocení vlivů koncepce (ÚPD) na životní prostředí podle příl. č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. Vyhodnocení SEA). Struktura a obsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí je uveden v příloze stavebního zákona. Stavební zákon říká, že ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíší a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje. Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Libereckého kraje na životní prostředí je členěno v souladu s přílohou stavebního zákona na následující kapitoly: A.1. A.2. A.3. A.4. A.5. A.6. A.7. A:8. A.9. A.10. Zhodnocení vztahu ÚPD k cílům ochrany ŽP přijatým na vnitrostátní úrovni Údaje o současném stavu ŽP v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna ÚPD Charakteristiky ŽP, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny Současné problémy a jevy ŽP, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD, včetně vlivů sekundárních, atd. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany ŽP do ÚPD a jejich zohlednění při výběru variant řešení Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚPD na ŽP Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Vzhledem ke struktuře a charakteru ZÚR LK bylo vyhodnocení vlivů na životní prostředí provedeno podle: - priorit a zásad - rozvojových oblastí a rozvojových os - specifických oblastí - vymezených ploch a koridorů a to s ohledem na cílové charakteristiky krajiny a na hodnoty a limity území LK. 7 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

11 Úvod ZÚR nebyly jako celek zpracovány ve variantách, neboť podle ustanovení stavebního zákona je jejich obsahem návrh uspořádání území kraje a vymezení požadovaných ploch a prvků, který bude schválen jako závazná část pro územní plánování na území LK. Návrh ZÚR LK tedy musí být zcela jednoznačný, bez variant. Z tohoto důvodu proto nebyly, a ani nemohly být, žádné varianty ZÚR LK hodnoceny. Vnávrhových koridorech je však uvedeno několik variant řešení napojení především dopravní infrastruktury, např. vzhledem k návaznosti na územní rezervy nebo i jiné regiony (kraje, státy), kde trasy nejsou v současné době stabilizovány. Pro ZÚR LK však tyto varianty představují možnost výběru některé nebo i zachování všech vedení pro budoucí rozhodovací procesy, které určí konečné vedení koridorů, a to i procesem EIA, který zohlední optimální trasu z hlediska dopadů na jednotlivé složky životního prostředí. V této fázi to jsou varianty dopravních tras: D01B,C - kapacitní silnice D01B varianta A (sever) kapacitní silnice S5 úsek Ohrazenice - Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK D01C varianta C (superseverní) kapacitní silnice S5, úsek Rádelský Mlýn - Semily - hranice LK D15D,C - silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky D18C, D - silnice II/283 D18C - silnice II/283, úsek Rovensko pod Troskami - Semily, napojení na kapacitní silnici S5 (územní rezerva) D18D - silnice II/283, úsek Turnov - Semily (územní rezerva) Varianta úseku D26 D26R D26 železniční koridor, úsek hranice LK Turnov Liberec, modernizace, nové úseky, elektrizace, zdvojkolejnění D26R železniční spojení Praha Mladá Boleslav Liberec, úsek Příšovice- Čtveřín D33A,B - železniční spojení Liberec Česká Lípa, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek, variantní řešení V květnu 2006 schválilo Zastupitelstvo Libereckého kraje záměr transformace ÚP VÚC LK do ZÚR LK. S využitím přechodného ustanovení nového stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) bylo aktualizováno zadání ÚP VÚC LK, které věcně vychází z výstupů procesu pořizování ÚP VÚC LK a které stanoví požadavky pro splnění obsahových náležitostí pro pořízení ZÚR LK. Návrh Aktualizovaného zadání (plnící současně funkci oznámení koncepce ÚPD dle zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, pro zjišťovací řízení) byl projednán ještě podle starého stavebního zákona (zákon č. 50/1976 Sb.), platného v té době, a v rámci závěru zjišťovacího řízení z října 2006 příslušný úřad (MŽP ČR) stanovil, že koncepce bude posouzena z hlediska svých vlivů na životní prostředí. V závěru zjišťovacího řízení také stanovil požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí. Nový stavební zákon však přinesl i změnu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (v 10i), týkající se posuzování politiky územního rozvoje a ÚPD, které je nyní již v režimu stavebního zákona a nikoliv zákona o posuzování vlivů na životní prostředí jako dříve. Vzhledem k nabytí účinnosti nového SZ od tedy vyhodnocení ZÚR již v současné době musí respektovat a obsahovat náležitosti podle nového SZ a jeho přílohy. Na základě změny legislativy (stavebního zákona i zákona o posuzování vlivů) jsou požadavky ze závěru zjišťovacího řízení, na základě uvedených 22, 10b a přílohy č. 9 zák. č. 100/2001 Sb., v současné době již částečně neplatné a irelevantní vůči posouzení vlivů ZÚR v režimu stavebního zákona. Vzhledem ke značně odlišnému charakteru a úrovni podrobností ZÚR oproti ÚP VÚC jsou proto požadavky ze závěru zjišťovacího řízení zohledněny pouze přiměřeně charakteru ZÚR. K požadavku ze závěru zjišťovacího řízení na případné vyhodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 uvádíme, že příslušné orgány ochrany přírody tento vliv nevyloučily, tudíž bylo v rámci vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR LK na udržitelný rozvoj území zpracováno i samostatné vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR LK na lokality soustavy Natura 2000 k tomu autorizovanou osobou. 8 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

12 Toto vyhodnocení je zařazeno v části B vyhodnocení vlivů ZÚR na udržitelný rozvoj území s uvedením jeho závěrů i v kapitole A.5 Vyhodnocení vlivů na ŽP (SEA). Postupný vývoj procesu pořizování ZÚR LK vyvolal další požadavky a upřesnění na zpracování vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj území, na životní prostředí i na lokality NATURA Tyto požadavky jsou součástí Pokynů pro zpracování Návrhu ZÚR LK. K uvedeným požadavkům na vyhodnocení vlivů uvádíme, že jsou přiměřeně vyhodnoceny v příslušných kapitolách a popis přiměřeného splnění jednotlivých bodů závěru zjišťovacího řízení, vzhledem k charakteru ZÚR, je uveden v závěru kapitoly A.6. Úvod 9 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

13 Zhodnocení vztahu ÚPD k cílům ochrany ŽP A.1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Posuzovaná územně plánovací dokumentace Zásady územního rozvoje Libereckého kraje jsou vymezeny územím celého kraje a uplatňují se zde všechny obecné cíle ochrany životního prostředí, stanovené pro nespecifikovaná území ČR v relevantních koncepčních materiálech na různých úrovních, např. Státní politika životního prostředí, Akční plán zdraví a životního prostředí ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny, Strategie udržitelného rozvoje ČR apod., včetně platné legislativy. Další sledovanou úrovní je krajská, jejíž strategické dokumenty jsou harmonizovány s národními cíli v oblasti ochrany životního prostředí. Jako obecnější referenční cíle ochrany ŽP, deklarované v národních dokumentech, je možno uvést ochranu ZPF, obecnou ochranu přírody a krajiny podle zákona č.114/1992 Sb. atd. Území Libereckého kraje je charakterizováno největším podílem zvláště chráněných území z České republiky, a to i jeho morfologickou různorodostí území, které diferencuje a vytváří vysokou míru biologické rozmanitosti a pestré spektrum krajinných oblastí se specifickými přírodními a kulturními hodnotami. Územními průměty ochrany životního prostředí jsou v posuzovaném území chráněná území, jejichž ochrana je stanovena a zaručena zvláštními právními předpisy, a jejichž respektování je nutné při každé územně plánovací i stavební činnosti (území chráněná např. z hlediska ochrany vod, ochrany přírody a krajiny, ochrany nerostného bohatství apod.). V oblasti ochrany přírody a krajiny jsou to jednak území se zvláštní ochranou (zvláště chráněná území - ZCHÚ), jež se řídí Plány péče, stanovenými příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny, jednak území a fenomény s obecnou ochranou (např. VKP, ÚSES, přírodní parky, obecná ochrana rostlin a živočichů atd.). Zvláště chráněná území, stejně tak i prvky ÚSES nadmístního významu jsou v posuzovaných ZÚR LK zohledněny a respektovány; jejich plošná lokalizace vychází a navazuje na schválený ÚP VÚC. ZÚR LK se po schválení stane závazným dokumentem, který bude koordinovat územně plánovací dokumentaci územně samosprávních celků na nižších úrovních, což platí i pro územní ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v rámci řešeného území. Cíle v oblasti životního prostředí jsou na národní, krajské a regionální úrovni stanoveny příslušnými strategickými dokumenty. Návrh ZÚR LK z těchto cílů vychází a zahrnuje je do celkového přístupu a nového pohledu na organizaci území. Návaznost a koordinace ZÚR LK vychází především z následujících dokumentů, které nárokují soulad nejen s cíli v oblasti ochrany životního prostředí, ale rovněž koordinaci v ostatních sektorech rozvoje území. Vzhledem ke specifické poloze kraje jsou zde uvedeny i některé dokumenty sousedních států, které vyžadují vzájemnou spolupráci pro požadovaný rozvoj a komunikaci mezi regiony: - Národní rozvojový plán - Politika územního rozvoje - ÚPD sousedních krajů Středočeský, Ústecký, Královéhradecký a Pardubický kraj - Regionální operační program NUTS 2 Severovýchod (Liberecký, Pardubický, Královéhradecký kraj) - Operační programy Přeshraniční spolupráce ČR Sasko a ČR Polsko - Zemský plán rozvoje území Saska (Landesentwicklungsplan Sachsen) Státní politika životního prostředí - Strategie udržitelného rozvoje České republiky - Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje - Strategie rozvoje Libereckého kraje - Program rozvoje Libereckého kraje - Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje - Program snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje - Územní energetická koncepce Libereckého kraje 10 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

14 Zhodnocení vztahu ÚPD k cílům ochrany ŽP ZÚR LK a jimi vymezené rozvojové a specifické oblasti, rozvojové osy, plochy a koridory vycházejí z dalších oborových a sektorových koncepcí, plánů a studií, jež byly při návrzích relevantně zohledněny. Při posuzování vlivů na životní prostředí byly vzaty v úvahu především Státní politika životního prostředí, Strategie udržitelného rozvoje ČR, LK a Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje; rámcově byly zohledněny i ostatní výše vyjmenované dokumenty. Popis způsobu zapracování a míra zohlednění cílů životního prostředí v Návrhu ZÚR LK je uveden v kapitole A.8. tohoto vyhodnocení 11 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

15 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji A.2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE. A.2.1. VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ Liberecký kraj, o velikosti km 2, je tvořen 4 okresy (Liberec, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou a Semily), které zahrnují celkem 214 obcí, z nichž má 38 statut města. Liberecký kraj společně s kraji Královéhradeckým a Pardubickým tvoří podle nomenklatury EU NUTS, na základě Usnesení vlády ČR č. 707 ze dne NUTS II Severovýchod. Ten je rozlohou i počtem obyvatel největší v ČR. Ze správního hlediska je Liberecký kraj rozdělen na celkem 10 ORP, tj. obcí s rozšířenou působností (Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov a Železný Brod). Dle údajů z ČSÚ žilo k v Libereckém kraji obyvatel, což činí hustotu 136 obyv./km 2. A.2.2. OVZDUŠÍ A KLIMA KLIMATICKÁ CHARAKTERISTIKA Liberecký kraj leží v mírném klimatickém pásmu. Dle Quitta [1] se území Libereckého kraje dělí do devíti klimatických regionů tří chladných (CH4, CH6 a CH7) a šesti mírně teplých (MT2, MT4, MT7, MT9, MT10, MT11). Asi 4/5 území spadají do mírně teplé oblasti (MT11-MT2), zbytek území odpovídá horským oblastem Jizerských hor a Krkonoš, jež jsou součástí chladné klimatické oblasti (CH7-CH4). Průměrné roční srážky se pohybují od mm v podhorských oblastech až po 1200 mm v nejvyšších částech území (roční úhrn v Jizerských horách > mm). Ve srovnání s celorepublikovým průměrem (450 mm za rok, 7,3 C) je Liberecký kraj srážkově velmi nadprůměrný a teplotně podprůměrný. Z uvedených informací vyplývá mimořádná klimatická pestrost Libereckého kraje, která je způsobena velmi členitým, geomorfologicky výjimečným územím. Tato diferencovanost spočívá zejména v rozložení ročního úhrnu srážek a poměru charakteristických dnů viz. tabulka č. 1 a obrázek č. 1. Tabulka č. 1 Charakteristiky klimatických oblastí Klimatické charakteristiky CH4 CH6 CH7 MT2 MT4 Počet letních dnů Počet dnů s teplotou vyšší než 10 C Počet mrazových dnů v roce Počet ledových dnů Průměrná teplota měsíce Leden ( C) -6 až-7-4 až-5-3 až-4-3 až-4-3 až -4 Průměrná teplota měsíce Červenec ( C) 12 až až až až až 17 Srážkový úhrn za vegetační období (mm) Srážkový úhrn za zimní období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou Klimatické charakteristiky MT7 MT9 MT10 MT11 Počet letních dnů Počet dnů s teplotou vyšší než 10 C Počet mrazových dnů v roce Počet ledových dnů Průměrná teplota měsíce Leden ( C) -2 až -3-2 až -3-2 až -3-2 až -3 Průměrná teplota měsíce Červenec ( C) 16 až až až až 18 Srážkový úhrn za vegetační období (mm) Srážkový úhrn za zimní období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou Zdroj: [1] 12 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

16 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Obrázek č. 1 Mapa klimatických regionů Zdroj: [3] Nejteplejší části Českolipsko a jihozápad Semilska (Český ráj a okolí Lomnice nad Popelkou), spadají do mírně teplých oblastí, kde je téměř vyrovnaný poměr letních dnů (40-50) a dnů se sněhovou pokrývkou (50-60), při průměrné roční teplotě 6-8 C a ročním průměrným úhrnem srážek mm. Východní část zahrnující Jizerské hory, část Krkonoš a dále Ještědský hřbet spadají do chladných klimatických oblastí, charakteristických zejména velkým počtem mrazových dnů za rok ( , vrcholové partie Jizerských hor a Krkonoš až 180 dní) a počtem dnů se sněhovou pokrývkou ( ), při velmi malém počtu letních dnů (10-30, případně až 0 vrcholky hor). V této části kraje jsou průměrné roční teploty 4-5 C a průměrný roční úhrn srážek mm. Obrázek č. 2 Průměrný úhrn srážek v České republice za rok 2004 [mm] Zdroj: [3] Území je typické četnými teplotními inverzemi, zejména v zimním a podzimním období (např. v Podkrkonošské pahorkatině v okolí Semil a samozřejmě v Liberecké kotlině). Časté jsou také lokální teplotní inverze v horských údolích, ale i mnohem rozsáhlejší inverze postihující jižní (povodí Jizery a Ploučnice) a severní (Frýdlantsko) části regionu. Tyto povětrnostní situace v nižších polohách úzce korelují se zhoršenými rozptylovými podmínkami, nízkými teplotami a četnými mlhami resp. kouřem. Tyto faktory značně zapříčiňující snížený klimatický komfort proti podmínkám ve vyšších polohách. 13 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

17 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji OVZDUŠÍ Větrné poměry jsou ovlivněny převládajícím rozložením tlakových útvarů, tedy zimní anticyklónou a letní cyklónou. Převládá jihozápadní a severozápadní směr proudění. Orografické podmínky způsobují směrovou deformaci místních větrných proudů. Nejvyšší průměrné rychlosti větru jsou dosahovány v Jizerských horách (více než 4,6 m/s) a jejich podhůří (Lučany, Jilemnice, Liberec 3,5 m/s). Nejnižší hodnoty se vyskytují v západní části Libereckého kraje, v okolí České Lípy a Cvikova (průměrná rychlost větru 1,2 až 1,7 m/s). Bezvětří je nejčastější v západní a střední části Libereckého kraje (Česká Lípa až 54 % roku, Mimoň a Cvikov cca 33 % roční doby). Naopak nejlepší rozptylové podmínky lze očekávat v Jizerských horách (bezvětří pouze po 3 % roku), v okolí Frýdlantu a podhůří Jizerských hor. Vrcholové partie Ještědského hřbetu, Jizerských hor a Krkonoš patří v ČR mezi území s vysokou hustotou výkonu větru ve 40 m nad povrchem ( W/m 2, resp. i více v nejvyšších částech), což je podstatný parametr pro úvahy nad využitím větrné energie v území. EMISE Na území Libereckého kraje je široké spektrum výrobních procesů. Do kategorie zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší je řazeno 168 provozovatelů a do kategorie středních zdrojů je zařazeno 825 zdrojů znečišťování ovzduší (rok 2003). Kategorie malých zdrojů se týká především spalování paliv v domácnostech a v sektoru obchodu a služeb. Největší podíl na znečištění ovzduší TZL (tuhými znečišťujícími látkami) mají v Libereckém kraji malé zdroje (51,7 %), které jsou rovněž největšími producenty SO 2 a současně největšími producenty emisí NH 3 (57,4 %). Na produkci emisí SO 2 se vedle malých zdrojů (48,1 %) významně podílejí velké a velmi velké zdroje (41,3 %). Největšími producenty emisí jsou Teplárna Liberec, a.s., Jablonecká teplárenská a realitní, a.s., Slezan Frýdek-Místek, a.s. (závod Frýdlant), Falkon Mimoň a United Energy Ralsko, a.s. [30, 35]. Mobilní zdroje (evidované v REZZO 4) jsou největšími producenty emisí NO x (76,7 %) a CO (64,3 %). V roce 2004 došlo k mírnému nárůstu znečištění ovzduší amoniakem, u ostatních znečišťujících látek (TZL, SO 2, CO) došlo k mírnému poklesu. Malé zdroje a doprava se tak bezesporu dají označit za nejvýznamnější problém znečišťování ovzduší. [30] Nárůst dopravních intenzit je nutné respektovat jako objektivní realitu, vyplývající z dané úrovně společenského rozvoje. S tímto trendem je spojen mírný nárůst emisí škodlivin z automobilové dopravy (zejména oxidů dusíku, uhlovodíků, oxidů uhlíku, ozónu a polétavého prachu), jejich krátkodobých imisních koncentrací a hlukové zátěže v blízkosti komunikací. Mírný nárůst emisí škodlivin je způsoben poměrem nárůstu počtu motorových vozidel a snižováním průměrné úrovně jejich emisních hodnot. Graf č. 1 Podíl jednotlivých zdrojů znečišťování na produkci NOx [t/rok] v letech podíl jednotlivých zdrojů znečišťování na produkci NOx ,2 6027,5 1205,9 704, , ,4 1691,7 760,2 6153,9 REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO Zdroj: [30, 35] Vytvořeno CityPlan t/rok 14 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

18 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Specifickým znečišťovatelem byla v minulých letech společnost Ornela a. s., a to emisemi těžkých kovů As, Cd a Pb. Zejména se jednalo o emise ze závodu Desná a Polubný (28,7 kg As, 15,2 kg Cd, 223,9 kg Pb za rok 2004) a závodu Horní huť (152 kg As, 89,9 kg Cd, 262,3 kg Pb za rok 2004). Po instalaci filtrů sklářských pecí je vykazováno podstatné snížení emisí těchto znečišťujících látek. [35] Tabulka č. 2 Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (tis.t/rok) Stacionární zdroje Emise celkem Zvl.velké a velké zdroje Střední zdroje Malé zdroje Mobilní zdroje * odborný odhad z ČHMÚ Rok REZZO TZL SO 2 NO x CO VOC NH ,07 4,69 8,46 19,41 8,18 1, ,77 4,31 8,17 18,89 7,90 1,14 (0,94)* ,79 4,30 6,96 18,22 7,30 0, ,14 1,95 1,21 0,28-0, ,14 1,67 1,28 0,40 0,37 0, ,12 1,65 1,26 0,40 0,30 0, ,31 0,33 0,19 0,36-0, ,22 0,30 0,19 0,34 0,17 0, ,16 0,27 0,18 0,25 0,12 0, ,63 2,19 0,7 6,44-0, ,52 2,15 0,67 6,22 4,82 0, ,61 2,31 0,74 6,85 4,65 0, ,99 0,21 6,36 12,32 2,58 0, ,90 0,19 6,03 11,93 2,54 0, ,91 0,07 4,79 10,72 2,21 0,10 Pozn.: U mobilních zdrojů jsou zahrnuty emise z otěrů pneumatik, brzd a vozovek. Zdroj: [27,47 data za rok 2005 a pro NH 3 ;30 všechna ostatní data] V Libereckém kraji probíhá kontinuální plynofikace obcí a měst i velkých stacionárních zdrojů znečišťování, čímž dochází ke snižování emisí SO 2 a tuhých látek. Všechna větší sídla jsou dnes již plynofikována, stejně jako velké zdroje průmyslové areály (Preciosa, Ateso, městské kotelny, kotelny výrobních podniků, apod.). Hodnoty oxidů dusíku stagnují, neboť z jedné strany dochází ke snižování emisí plynofikací stacionárních zdrojů, z druhé strany však dochází k nárůstu automobilové dopravy. Po instalaci filtrů sklářských pecí v provozech akciové společnosti Ornela se předpokládá v oblasti Tanvaldska snížení emisí TZL a zároveň imisní zátěže těžkými kovy. IMISE V rámci vyhodnocení údajů imisního monitoringu, pravidelně prováděném ČHMÚ, byla zpracována data z jednotlivých měřicích stanic umístěných v Libereckém kraji [5]. Na území Libereckého kraje se nachází celkem 22 stanic pro sledování kvality ovzduší. Nejvíce jich provozuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) 16 stanic. Dalšími provozovateli je Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV), Hygienická stanice 2 a společnost Ekotoxa. Na základě imisních analýz ČHMÚ jsou každoročně, dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší [12], vymezovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), jejichž rozsah se pravidelně aktualizuje podle výsledků měření. Na Tanvaldsku byl dlouhodobě překračován imisní limit kadmia a arsenu. Aktuální hodnocení kvality ovzduší bylo zpracováno na základě dat za rok 2004 [5a], za rok 2005 [27, 34] a dále aktualizovány na základě posledních dostupných dat ČHMÚ(data rok 2007). [5b] VÚAP 2010 je naznačen vývoj a porovnání za poslední 3 roky OZKO z pohledu celkových, cílových limitů pro ochranu zdraví, jež poukazují na postupné zlepšování kvality ovzduší v kraji. 15 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

19 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Obrázek č. 3 OZKO na základě dat Vývoj vyhlašovaných oblastí OZKO nám však ukazuje pouze absolutní hodnoty za rok, ale povaha změn je velmi relativní, a to dle faktorů - jak kvalitu ovzduší ovlivňují změny teplot (výkyvy během roku, průměry, začátek topné sezóny), ale i vědomé hospodaření v kraji, jež se mění dle směřování rozvoje a dle realizovaných opatření v oblasti kvality ovzduší. 16 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

20 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Tabulka č. 3 Počet obcí a obyvatel v OZKO v LK Zdroj: [ÚAP 2010] V lokalitách Liberec, Jablonec nad Nisou a Česká Lípa byly v roce 2005 překročeny imisní limity pro tuhé látky jako důsledek dopravní situace v centru měst a dále v Radimovicích jako důsledek dálničního provozu.[27] Vroce 2006 to bylo již pouze 14 městkých/obecních úřadů, které byly vyhlášeny jako OZKO a o rok později pouze městký úřad Turnov. Dle údajů ČHMÚ, týkajících se roční depozice síry (SO 4 2- ) za rok 2004, jsou zejména vrcholové části Jizerských hor postiženy zvýšeným depozičním tokem této znečišťující látky v rozmezí 1,0-1,5 g.m -2.rok -1 (mokrá depozice) resp. 0,5-1,0 g.m -2.rok -1 (suchá depozice). [5] Kadmium je možné na základě imisních údajů v území LK za rok 2004 označit za významný ekologický problém v rámci celé ČR. Na východě území bylo v roce 2004 dosaženo zcela mimořádných hodnot průměrné koncentrace kadmia v ovzduší (více než 6 ng.m -3 při celostátním průměru menším než 2 ng.m -3 ). Klíčovou roli zde měly místní zdroje emisí zpracovatelské závody společnosti Ornela a.s. v Lučanech nad Nisou, ve Smržovce a v Desné. Dle dlouhodobého ( ) měření koncentrace kadmia na stanici Souš (ČHMÚ) je zřejmé, že v této oblasti byly nadprůměrné koncentrace této znečišťující látky dosahovány téměř permanentně. Zvýšenou depozicí bylo postiženo celé území kraje, na východě se depoziční toky pohybovaly na maximu v intervalu 1,0-1,5 mg.m -2.rok -1 při celostátním průměru cca 0,1 mg.m -2.rok -1. Podobná, ale již méně výrazná byla v roce 2004 situace s průměrnou roční koncentrací arsenu [6]. V roce 2003 bylo dokončeno zpracování Krajského programu snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Poměrně velkým problémem je na území Libereckého kraje v případě znečišťování ovzduší přeshraniční vliv průmyslových aktivit. Konkrétně se jedná o průmyslovou oblast města Bogatynia (Polsko), jehož vliv se projevuje na Frýdlantsku. Jde o staré hornické město (Bogatynia je dodnes nejdůležitějším hornickým a energetickým městem Polska), kde se těží hnědé uhlí. Znečištění způsobuje tepelná elektrárna Turów (spalující hnědé uhlí z místních povrchových dolů) o instalovaném výkonu MW (produkce elektrické energie v roce 2004: GWh), a to přesto, že ve srovnání s emisemi produkovanými v roce 1994 došlo do roku 2004 k jejich snížení: TZL o 96 %, SO 2 o 84 %, NO 2 o 42 %. [6] Vliv tohoto přeshraničního znečištění na celkovou imisní situaci kraje dokládají následující obrázky zachycující průměrnou roční koncentraci SO 2 a NO 2 v g.m Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

21 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Obrázek č. 4 Průměrná roční koncentrace SO 2 a NO 2 v g.m -3 (rok 2004) L40 g.m -3 - limit pro průměrnou roční koncentraci NO 2 v ovzduší (40 g.m -3 ); L350 g.m -3 - limit pro průměrnou roční koncentraci SO 2 v ovzduší (350 g.m -3 ) Zdroj: [38] V roce 2005 bylo do provozu uvedeno několik zařízení na snižování emisí tuhých znečišťujících látek, především těžkých kovů ve sklářských provozech, a proto se očekává jejich výrazné snížení. 18 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

22 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji A.2.3 GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE GEOLOGICKÉ POMĚRY Pestrá geologická stavba je příčinou velké výškové členitosti území, která společně s bohatým spektrem tvarů jeho reliéfu podstatně ovlivňuje půdní a biogeografické poměry. Oblast je rozdělena do dvou přibližně stejně velkých, zásadně odlišných celků. Západní část území představují převážně druhohorní usazené horniny křídy, prorážené četnými tělesy třetihorních vulkanických hornin, východní část je staršího původu. Výrazným předělem je tzv. lužická porucha geologický zlom, jehož průběh se na povrchu projevuje jako Ještědsko-kozákovský hřbet. Ta dělí území do dvou zřetelně odlišných částí: západní, která je částí severního zakončení české křídové pánve s převládajícími usazenými horninami svrchní křídy, proráženými četnými průniky vulkanických hornin třetihorního stáří; východní, tvořenou převážně starými, v různém stupni přeměněnými horninami a žulami krkonošsko-jizerského krystalinika. Území se řadí k lugické (lužické) oblasti Českého masivu (lugikum). Hlavními jednotkami geologické stavby této oblasti jsou lužický pluton, krkonošsko-jizerské krystalinikum a krkonošskojizerský masiv. Lužický pluton je jedním z největších těles hlubinných magmatických hornin v Evropě. Zasahuje na Frýdlantsko a vystupuje i u Hrádku nad Nisou a Chrastavy. Tvoří ho převážně tzv. rumburská žula hrubozrnná nebo porfyricko-biotitická s typickými modravými křemeny a východolužický typ lužické žuly střednězrnitý biotitický granodiorit. Krkonošsko-jizerské krystalinikum v důsledku své tektonické a morfologické pozice a významného podílu pevnějších hornin buduje především výše položené horské části regionu. Stavba a zastoupení horninových typů jsou značně různorodé od ortoruly přes svorové horniny a fylity na severním kontaktu jizersko-krkonošského masivu až po granodiorit a porfyrickou hrubozrnnou biotitickou žulu. Ta obsahuje velký podíl draselných živců oranžové až červené barvy a bílého plagioklasu, které hornině dávají narůžovělou barvu, což umožňuje její využití jako vynikajícího stavebního a dekoračního kamene, těženého zejména v okolí Liberce (liberecká žula). Charakteristickou složkou železnobrodského krystalinika jsou grafititické fylity s vyšším obsahem karbonátů a krystalické vápence a dolomity, které daly vzniknout známým krasovým jeskyním u Bozkova (severně od Semil). [10] Charakteristickými geologickými podmínkami jižní části území (na Českolipsku a v jižní části okresu Semily) jsou kvádrové pískovce, které v této části území daly vzniknout velmi charakteristické krajině. Právě tyto horniny jsou v lužické i jizerské oblasti české křídové pánve příčinou mimořádné krajinné přitažlivosti Českého ráje, Kokořínska, Lužických hor, Dubska a Dokeska. Nacházejí se v nich také ložiska sklářských písků, jejichž těžba však narušuje přirozený ráz krajiny. GEOMORFOLOGIE ÚZEMÍ Území je součástí provincie Česká vysočina a dělí se do tří soustav: Krušnohorská soustava (okraj západní části území), Krkonošsko-jesenická soustava (sever), Česká tabule (jih). Pestrý a mimořádně atraktivní reliéf ukazuje sám na příslušnost jeho jednotlivých částí k dílčím geomorfologickým jednotkám České vysočiny. Pro dané území je charakteristická výrazná výšková členitost. Nejvyšší nadmořskou výšku má vrchol Kotel 1435 m.n.m. (severovýchod okresu Semily), nejníže položeným místem kraje je hladina řeky Smědá na hranici s Polskem (208 m.n.m) na severu okresu Liberec. Reliéf má většinou charakter členitých pahorkatin, vrchovin a hornatin. Nejvíce dynamické co se týče krajinného rázu je území prudkých svahů severozápadního okraje Jizerských hor, jižních svahů Krkonoš, obou úbočí Ještědsko-kozákovského hřbetu a celé území Lužických hor. Pro vrcholové polohy Krkonoš, Jizerských hor a Ještědského hřbetu jsou pak charakteristické tvary vzniklé působením ledovců a následného zvětrávání, dalšími hlavními modelačními činiteli v horském a podhorském terénu jsou působení mrazu, vodní eroze a svahové sesuvy. 19 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

23 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Krkonošsko-jesenická soustava má charakter ploché či členité hornatiny, tvořené kvádrovými pískovci a vulkanickými horninami. Jednotlivé hřbety jsou odděleny tektonickými sníženinami. Častý je výrazný, silně rozčleněný reliéf s četnými strukturními tvary. Místně se vyskytují i mohutné skalní stěny. Na severu je soustava vymezena Lužickými horami, které jsou výrazně ohraničeny zlomovým svahem. Tvoří je vyzdvižená kra s nejvyšším vrcholem Luž (792 m.n.m.). Jako celek představují plochou hornatinu se silně rozčleněným erozně-denudačním reliéfem s charakteristickými vulkanickými suky (Luž, Hvozd). Na Lužické hory navazuje Ještědsko-kozákovský hřbet, výrazný geomorfologický krajinný prvek probíhající v SZ-JV směru v délce asi 60 km. Největší výšky (1012 m.n.m.) dosahuje v Ještědském hřbetu křemencový vrchol Ještěd. Na hřbetu se vyskytují skalní tvary, modelované kryogenními procesy v pleistocénu a rovněž jeskyně v krystalických vápencích. Frýdlantský výběžek vyplňuje Frýdlantská pahorkatina, jejímiž výraznými dominantami jsou osamělé čedičové nebo znělcové vrchy Větrný (510 m.n.m.), Hradiště (493 m.n.m.), Andělský vrch (572 m.n.m.). Jizerské hory tvoří geologicky jeden celek s Krkonošemi, odlišují se však tvářností povrchu. V Jizerských horách dominují rozsáhlé plošiny s širokými údolními depresemi. Nejvyšší část Smrk (1124 m.n.m.), Jizera (1122 m.n.m.), tvoří členitá hornatina, od které se zřetelně odlišují okrajové oblasti s příkře ukloněnými tektonickými svahy s erozními údolími. Severní zlomový svah je vysoký, strmý, s roklemi a vodopády (Velký Štolpich, vodopády na Černém potoce). Mezi Jizerskými horami a Ještědským hřbetem je sevřena Žitavská pánev protáhlá (šířka 3-7 km, délka asi 30 km, orientace SZ-JV) tektonická sníženina na horním toku Lužické Nisy. Východní okraj území tvoří nejvyšší pohoří České republiky Krkonoše. Od Jizerských hor jsou odděleny Novosvětským sedlem. Ačkoli podstatná část leží mimo území Libereckého kraje, projevují se i v relevantní západní části všechny charakteristické rysy tohoto pohoří. V nejvyšší části se zachovaly zbytky etchplénu (starého zarovnaného povrchu) okolí Kotle (1435 m.n.m.), Lysé hory (1343 m.n.m.), Vysokého kola (1502 m.n.m.) a Violíku (1471 m.n.m.). V pleistocénu byla některá údolí Krkonoš zaledněna horským ledovcem, jehož existenci dokládají kary, trogy a ledovcové a fluvioglaciální sedimenty. Mimořádným je pak dvojitý kar Malá a Velká Kotelní jáma. V okolí Vilémova a Rokytnice nad Jizerou se vyskytují krasové jevy. Krkonošské podhůří má podobu ploché vrchoviny až členité pahorkatiny a leží mezi Krkonošemi, Jizerskými horami a Ještědsko-kozákovským hřbetem. Na území zasahuje jeho západnější část členitějším vrchovinným reliéfem s kernou stavbou a hluboce zaříznutými údolími pravoúhlé říční sítě Jizery. Soustava Česká tabule zasahuje do území částmi dvou geomorfologických oblastí Severočeská tabule a Středočeská tabule. Ve středu se nachází Ralská pahorkatina, která je tvořena kotlinami, akumulačními rovinami, pahorkatinami a vrchovinami (Bezdězská a Kotelská). Dominantami jsou četné neovulkanické suky (Ralsko 696 m.n.m.). Ze skalních měst je zde Sloup a na jihu území Českodubsko a Turnovsko (Klokočské skály). Mimořádně a nejen krajinářsky hodnotná jsou pískovcová skalní města na Hruboskalsku a v Prachovské pahorkatině. Tato se vizuálně podporují s vulkanickými suky, kterým dominují Trosky (514 m.n.m.). Soustava Krušnohorská má charakter ploché hornatiny tvořené třetihorními sopečnými horninami převážně povrchových výlevů. Zasahuje do území jen okrajem Českého středohoří západně od Nového Boru (Dvorský kopec, Kozlí, Vlčí hora, Česká skála). [10] RADONOVÉ RIZIKO Podle údajů UNSCEAR (United Nations Scientific Committee on the Effects of Atomic Radiation) dosahuje podíl radonu na celkovém ozáření lidského organismu až 55 %. Na celkovém ozáření se podílejí i další zdroje (např. kosmické záření či lékařské procedury), a proto je zřejmé, že se hodnoty pro jednotlivé země budou lišit. Ve všech případech však radon z geologického podloží zůstává jako hlavní zdroj. Charakter geologického podloží má proto výrazný vliv na množství uvolňovaného radonu, a tím i na radonové riziko příslušného území. 20 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

24 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Primárním zdrojem radonu v geologickém prostředí je uran 235 U v horninách. Uran tvoří samostatné minerály (např. uraninit, uranové slídy) nebo je přítomen v horninotvorných minerálech jako biotit, zirkon a apatit. Jednotlivé skupiny hornin dělené podle způsobu vzniku (vyvřelé, přeměněné-metamorfované, usazené-sedimentární) se liší průměrným obsahem uranu. Obecně lze říci, že v průměru nejvyšší obsahy uranu jsou v horninách vyvřelých (např. v durbachitech, žulách), střední obsahy jsou v metamorfovaných horninách (např. pararulách) a nejnižší v sedimentárních horninách (např. pískovcích, jílovcích). Protože horninové podloží České republiky je z velké části tvořeno právě vyvřelými a metamorfovanými horninami, je zřejmé, že podíl přírodní radioaktivity z geologického podloží hraje významnou roli v celkovém ozáření organismu. Ve srovnání s ostatními evropskými státy jsou v objektech na území České republiky zjišťovány jedny z nejvyšších koncentrací radonu (díky její geologické stavbě). V rámci ČR vyniká Liberecký kraj, jehož značná část (oblast Jizerských hor) se řadí do kategorie s nejvyšším radonovým rizikem (viz obrázek č. 4). Radonové riziko z geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v určité geologické jednotce. Protože hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby, je možno na základě většího množství měření radonu v určitém typu horniny odhadnout přibližný rozsah hodnot objemové aktivity radonu v půdním plynu. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v určité geologické jednotce proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zároveň indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. Tento odhad se však týká standardních geologických podmínek, tzn. že měřená plocha reprezentuje horninový typ v homogenním vývoji, bez příměsí ostatních hornin, bez významného ovlivnění tektonickými poruchami, drcením vlivem tlaku při vzniku horniny, apod. I vysoké radonové riziko v geologickém podloží však neznamená, že v objektu na něm situovaném musí být naměřeny vysoké hodnoty radonu. Velmi záleží na stavebně-technickém stavu objektu. [8] Radonové riziko tedy těsně odpovídá geologické stavbě území. Nejvyšší radonové riziko v území Libereckého kraje je vázáno na podloží se staršími horninami Českého masivu, které jsou zastoupeny na východě a severovýchodě území (Jizerské hory, Krkonoše). Zde dosahuje převažující radonový index hodnoty 4 (vysoké riziko). V Žitavské pánvi, Krkonošském podhůří a na Frýdlantsku (kromě nižších poloh, kde je index = 2) klesá na 3 a na zbytku území se pohybuje na úrovni 1-2. [35] Radonové riziko z podloží obvykle vzrůstá i v místech tektonických poruch, zlomů (např. na linii obcí Rozstání-Kotel-Těšnov vzrůstá na hodnotu 2 proti 1 v okolí). Detailnější zobrazení je patrné z obrázku č. 5 oblast Libereckého kraje je zvýrazněna obdélníkem. 21 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

25 Obrázek č. 5 Převažující kategorie radonového rizika z podloží Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Zdroj: [39] NEROSTNÉ SUROVINY Na území LK se vyskytuje poměrně široká škála nerostných surovin. V současnosti se těžba zaměřuje zejména na slévárenské písky (Českolipsko) a štěrkopísky (Liberecko). Na Liberecku se těží i cihlářské hlíny. V kraji je tradice těžby a zpracování dekoračních a stavebních kamenů, těží se především čedič (okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily) a žula (okres Liberec, Jablonec nad Nisou). V Libereckém kraji je v současnosti vymezeno celkem 56 dobývacích prostorů, z nichž je 29 těženo (povolena hornická činnost). Ložisek stavebních surovin je v kraji celkem 89 (viz Surovinová politika kraje), z nichž jsou zastoupena ložiska stavebního a drceného kameniva (34 ložisek, z nich 11 využívaných), ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu (19 ložisek, z nich 7 využívaných), ložiska štěrkopísků (27 ložisek, z nich 6 využívaných) a ložiska cihlářských surovin (9, žádné využívané).[úap2010, 50] 22 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

26 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Obrázek č. 6 Geologické jevy v Libereckém kraji, Geofond - SurIS 2010 Zdroj:[50] Významný je výskyt nízkoobsahových uranových rud. V okrese Česká Lípa se nachází několik (5) samostatných ložisek uranu: Hamr na Jezeře těženo hlubinně, probíhá sanace; Stráž pod Ralskem těženo chemicky, probíhá sanace; Osečná-Kotel a Holičky netěžena z důvodu vysokého zvodnění; Křižany hlubinná těžba, probíhá sanace; doly Břevniště pod Ralskem dřívější hlubinná, vytěženy probíhá sanace. V Novém Městě pod Smrkem se vyskytuje ložisko cínových rud, které není vedeno v bilanci, ale je vedeno jako opuštěné průzkumné dílo a poddolované území (stáří před i po 1945). Obsah cínu byl posledními průzkumy identifikován však jako malý, a proto je ložisko považováno za neekonomické. V Žitavské pánvi se vyskytuje ložisko hnědého uhlí a v Syřenově na Semilsku ložisko černého uhlí (vedeno jako CHLÚ), obě ložiska jsou netěžitelná. Ložiska lignitu se vyskytují v oblastech Frýdlant Višňová a Hrádek nad Nisou Kristýna. Obě tyto oblasti mají relativně nízký rozsah zásob. Ložisko Kristýna je zatopeno a využívá se jako rekreační plocha. Na svazích Ještědského hřbetu se vyskytují ložiska vápenců a dolomitických vápenců s mocností m. Na všech ložiscích bylo ověřeno velké množství zásob suroviny. Ložiska se nacházejí na území přírodního parku a není je proto možné průmyslově využívat. Na Semilsku jsou ložiska vápenců a dolomitických vápenců: CHLÚ Jesenný I-V těženo pouze jedno ložisko; CHLÚ Horní Štěpanice zrušeno; CHLÚ Rokytno netěženo; CHLÚ Roztoky u Semil netěženo. Na Českolipsku se těží především čedič a melafyr (Tachov, Žandov, Tlustec), jsou zde čtyři výhradní ložiska slévárenských písků (Provodín, Srní, Střeleč a Okřešice) a stavebních štěrkopísků (Dubnice, Velký Grunov, dále v kraji: Horní Řasnice, Oldřichov Hrádek nad Nisou, Rynoltice 2, Žizníkov). Na Liberecku se nachází 11 výhradních ložisek štěrkopísků, z nichž pouze tři jsou těžena (Horní Řasnice, Grábštejn, Chotyně). Dále se zde těží stavební kámen čedič (Krásný les), žula hrubá a ušlechtilá kamenická výroba (Liberec - Ruprechtice), cihlářská surovina (Hrádek nad Nisou, v současnosti netěžené). 23 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

27 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Na Jablonecku se těží žula hrubá a ušlechtilá kamenická výroba (Hraničná, Horní Černá Studnice), fylitická břidlice (Loužnice - Bratříkov), melafyr a čedič (Bezděčín). Na Semilsku se těží stavební kámen čedič (Smrčí, Záhoří, Chuchelna, Košťálov). [10] CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ Na území LK je dle GIS ÚP LK stanoveno 50 CHLÚ o celkové ploše 113 km 2. Maximální plochu 50 km 2 zabírá CHLÚ Stráž pod Ralskem. Průměrná velikost CHLÚ v LK činí 2,2 km 2. Do uvedených čísel bylo započítáno i CHLÚ Syřenov, které přibližně polovinou své rozlohy leží mimo LK. [úaprurú] DOBÝVACÍ PROSTORY V LK je Českým báňským úřadem evidováno celkem 56 dobývacích prostorů o celkové ploše 44 km 2. Celková rozloha DP, na nichž probíhá těžba, je 10,3 km 2. Podíl všech DP na rozloze LK činí 1,5 %, přičemž DP Stráž pod Ralskem převyšuje výrazně svojí rozlohou 24,1 km 2 ostatní DP v LK. Z toho je 29 DP využívaných (je zde povolena hornická činnost), 1 DP je uzavírán, na 17 DP je zastavená těžba, 3 DP jsou rezervní a na 6 DP je ukončená těžba. V uvedených číslech je promítnut i DP Střeleč, který se týká LK pouze okrajově a je stanoven OBÚ Trutnov. [úap- rurú] SESUVY, SEIZMICITA Na území Libereckého kraje se nacházejí 2 oblasti s vysokou četností výskytu sesuvů, bodových i plošných. První oblastí je CHKO Český ráj, kde je zvláště na jejím severním a severovýchodním okraji značné množství větších sesuvných území (např. okolí i intravilán obce Všeň, intravilán městských částí Turnova Mašov, Podhájí, dále okolí Hrubé Skály). Druhou oblastí je pak pás táhnoucí se od Stráže pod Ralskem na západ až do Ústeckého kraje a je tak vázán na České středohoří, Cvikovskou pahorkatinu a Podještědskou pahorkatinu. V rámci tohoto území je významnější úsek mezi Českou Lípou a Cvikovem. [35] Další oblastí s větším výskytem sesuvných území je Turnovsko a částečně Semilsko. V důsledku těžební činnosti se na území vyskytují i poddolovaná území menšího či většího rozsahu. V LK je dle dat ČGS Geofond registrováno celkem 188 poddolovaných území s různou výměrou (65 lokalit plošných a 123 bodových). [úap- rurú] Oblasti s větším výskytem poddolovaných území: - Frýdlantsko (Višňová lignit; Nové Město pod Smrkem cín, wolframová ruda, železné rudy, měděná ruda, polymetalické rudy; Raspenava Vápenný vrch železné rudy), - Hrádek nad Nisou Chrastava Stráž ( Hvězdov železné rudy, Loučná a Hrádek nad Nisou lignit, Bílý Kostel nad Nisou polymetalické rudy a magnezit, Hamr pod Ralskem a Křižany radioaktivní suroviny, Paneneská Hůrka měděná ruda a polymetalické rudy) - Jihovýchodní oblast kraje Jablonec nad Nisou, Horní Rokytnice, Semily, Jilemnice (Harrachov, Jesenný, Jilemnice, Horní Rokytnice, Roztoky u Semil, Nedvězí u Semily, Lhotka, Pohoří u Stružnice, Roprachtice atd.). 24 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

28 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Obrázek č. 7 Sesuvná a poddolovaná území v LK Zdroj: [50] A.2.4. SKLÁDKY A ODPADY Dle údajů uvedených v následujícíh tabulkách bylo v roce 2004 v území vyprodukováno cca 930 tisíc tun odpadů, z toho 84 tisíc tun nebezpečného (což činí 8,7 % z celkového množství lze označit za nadprůměrné v porovnání s celorepublikovým průměrem 4,4, %) a vposledním monitorovaném roce to bylo už tisíc tun za roku, z toho 75tis. Tun nebezepčného. Ve vztahu k celkové produkci se jedná o relativně menší množství. To je způsobeno zejména nižším zastoupením stavebních odpadů (10,0 %) a odpadů z energetiky (0,2 %) oproti průměru ČR (23,7 %, resp. 13,7 %). Naopak velký podíl na celkové produkci mají průmyslové odpady (38,8 % téměř dvojnásobek průměru ČR), které představují i ¾ produkce nebezpečných odpadů v kraji. [37] 25 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

29 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Tabulka č. 4 Produkce odpadů z hlediska původu podle OKEČ a kategorie v územním členění kraje, vývoj [t] Odvětví Celková produkce [ t ] z toho: 1 Zemědělství, myslivost a související činnosti Lesnictví, těžba dřeva a přidružené činnosti Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba a úprava ostatních nerostných surovin Výroba potravin a nápojů Výroba textilií a textilních výrobků Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin i.d Činění a úprava usní; výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi.. 26 Zprac. dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a reprodukce zvukových a obrazových nahrávek Výroba chemických výrobků Výroba pryžových a plastových produktů Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základ. kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě výroby strojů a zařízení Výroba strojů a zařízení pro další výrobu Výroba elektrických strojů a přístrojů Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Výroba dvoustopých motor. vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba nábytku; ostatní zpracovatelský průmysl Recyklace druhotných surovin Výroba a rozvod elektřiny, plynu a teplé vody Stavebnictví Obchod, opravy motor. vozidel a spotřebního zboží Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Služby převážně pro podniky Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti Odstraňování odpadů; čištění města Ostatní služby.. i.d. Zdroj: [37, ÚAP 2010] V oblasti nakládání s odpady je pro území charakteristické nižší zastoupení skládkování hlavními skládkami jsou Košťálov, Chotyně a Svébořice, proti průměru ČR, což je způsobeno především významným podílem spalování a termického zneškodnění s využitím tepla (průměr ČR 2,0 %). V současnosti je v LK provozováno celkem 8 skládek (ÚAP 2010). 26 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

30 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Nejvýznamnějším subjektem v této oblasti je spalovna komunálního odpadu společnosti TERMIZO, a.s., v Liberci o roční kapacitě tun (v roce 2001 bylo množství spáleného odpadu t, tj. asi 90 % podíl na tomto způsobu nakládání v kraji; v roce 2005 pak t). Dalšími spalovnami jsou SPL Jablonec nad Nisou, spol. s r.o., (1 640 t/rok 2005 nebezpečný odpad), NELI servis, s.r.o., (321 t/rok 2005 nebezpečný odpad), SAP Mimoň, spol. s r.o., v Ralsku (1 473 t/rok 2005 spoluspalování kafilérního tuku). Zastoupení využívání odpadů jako druhotné suroviny je poměrně malé proti průměru ČR poloviční. [9, 25, 37] Zařízení k úpravě odpadů biodegradací funguje v Rynolticích, Lomnici nad Popelkou. V Mimoni (kaly z ČOV), České Lípě, Stráži pod Ralskem (v rámci Diamo, s.p.), Krásné Studánce a Václavicích jsou kompostárny. V následující tabulce je uveden přehled monitorovaných indikátorů v rámci odpadového hospodářství Libereckého kraje a porovnání jejich vývoje z let 2000/2001 a 2004/2005 podle výroční zprávy plnění POH LK. [31, ÚAP 2010] Tabulka č. 5 Sledování vývoje monitorovaných indikátorů POH LK podle kategorií, porovnání let (t/rok) Kód Základní indikátor jednotka *) I.1 Celková produkce odpadů 1000 t/rok 935, ,35 663,63 813, ,74 907,18* Celková produkce ostatních 1000 t/rok 850,95 odpadů 822,88* Celková produkce 1000 t/rok 84,40 nebezpečných odpadů 84,30* I.3 Podíl ostatních odpadů na % z cel.prod. 90,71 celkové produkci odpadů odpadů 90,71* Podíl nebezpečných odpadů na % z cel.prod. celkové produkci odpadů odpadů I.4 Produkce odpadu na obyvatele kg/obyvatel.rok 2 187, ,42* Produkce nebezpečných kg/obyvatel.rok 0,20 odpadů na obyvatele 195,08* 711,68* 636,32 643,57* 519,03 68,10* 55,08 90,43* 9,29 44,92 9,57* 2 692, ,98* 1 209,78 157,61* 594,33 744,33 974, , ,80* 161,24 160,38* 69,30 68,79 75,09 89,56 91,54 92,85 10,44 8,46 7, , ,81 159,21 172,30 I.5 Podíl využitých odpadů (R1- R11,N1) I.6 Podíl materiálově využitých odpadů (R2-R11, N1) I.7 Podíl energeticky využitých odpadů (R1) I.8 Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12) I.10 Podíl odpadů odstraněných spalováním (D10) Podíl nebezpeč. odpadů odstraněných spalováním (D10) I.13 Celková kapacita zařízení pro využívání odpadů (R1-R8, R11) I.14 Celková kapacita zařízení pro materiálové využívání odpadů (R2 R6, R7-R11) I.15 Celková kapacita zařízení pro energetické využívání odpadů (R1) I.16 Celková kapacita na spalování odpadů (D10) I.17 Celková kapacita zařízení pro skládkování odpadů (D1,D5, D12) I.20 Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví I.21 Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů (podskupina a 15 01) I.22 Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) % z cel.prod. 155,78 201,44 53,22 75,73 odpadů 47,53* 65,89* 55,40* 66,35 % z cel.prod. 143,34 192,61 41,11 55,00 66,91 odpadů 35,10* 51,55* % z cel.prod. 12,44 8,83 14,29 11,34 8,82 odpadů 14,34* % z cel.prod. 16,37 13,74 26,08 14,01 11,03 odpadů 22,30* % z cel.prod. 0,10 0,06 0,24 0,22 0,14 odpadů 0,10* % z cel.prod. 0,40 0,06 2,18 2,28 1,71 odpadů 0,45* t/rok * t/rok * * * t/rok t/rok m * % 97,19 93,91 91,86 83,79 86,87 kg/obyvatele.ro k % 100% = ,87 47,90* 69 85,48* 397,46 46,04* 90 65,56* 437,40 52,08* 100,8 89,52 44,25 48,07 86,39 71,43 27 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

31 ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základně 1995 (100 % t = 148 kg x osob) I.23 Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů I.24 Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů (R1, R3, R4, R5, R11, N1) I.25 Podíl stavebních a demoličních odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12) t kg/obyv./rok % z celkové produkce odpadů % ze stavebních a demoličních odpadů % ze stavebních a demoličních odpadů 18,11 18,68* 108,21* Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji 16,70 27,41* 50,52 84,16* 16,59 15,20* 36,28 50,78 106,92 84,53 103,73 15,23 19,72 9,17 2,04 1,58 I.27 Celková produkce odpadů t/rok 5,81 1,24 2,18 822,54 11,37 s obsahem PCB I.28 Celková produkce odpadních t/rok - 814, , olejů (do sumy odpadních olejů byly zařazeny odpady , , xx, ) I.29 Celková produkce odpadních t/rok 788, , , ,42 - baterií a akumulátorů ( , , ) I.30 Celková produkce kalů t/rok 7 857, , , , ,04 z čistíren odpadních vod I.31 Podíl kalů z produkce čistíren % odpadních vod použitých na zemědělské půdě I.32 Celková produkce odpadů t/rok 2 197,36 474,38 637,80 478,55 702,47 azbestu I.33 Celková produkce autovraků t/rok 727,41 606,18 376,41 258, ,42 Kód Komunální odpady jednotka I.1 Celková produkce 1000 t/rok 197,84 150,75 176,46 172,26 162,00 komunálních odpadů 158,18* 157,02* I.3 Podíl na celkové produkci % z celkové 21,00 13,05 26,59 21,19 15,43 odpadů produkce 17,44* 22,06* I.4 Produkce na obyvatele kg/obyvatel.ro 462,73 307,64 410,56 398,66 371,75 k 366,06* 363,38* 408,36* I.5 Podíl využitých odpadů (R1- % z celkové 51,17 67,91 53,22 52,27 63,21 R11,N1) produkce 53,95* 61,85* I.6 Podíl materiálově využitých % z celkové 2,62 13,89 12,85 9,80 16,29 odpadů (R2-R11,N1) produkce 2,87* 12,58* I.7 Podíl energeticky využitých % z celkové 48,55 54,02 42,62 44,16 46,92 odpadů (R1) produkce 52,07* 51,86* 43,02* I.8 Podíl odpadů odstraněných % z celkové 46,87 40,32 46,17 47,17 55,31 skládkováním (D1,D5 a D12 produkce 50,27* 38,71* 46,60* I.10 Podíl odpadů odstraněných % z celkové 48,55 54,02 0,01 0,08 0,07 spalováním (D-10) produkce 0,00* 0,00* *) Tabulka je ve sloupcích Rok 2004 a 2005 shodná s tabulkou poskytnutou MŽP v roce Sloupec Rok 2005 byl při vyhodnocení POH LK v roce 2006 postižen chybou, která byla v následujícím období zjištěna a odstraněna. Aby nedocházelo k rozporům, byly chybné hodnoty z roku 2005 ponechány v hodnotách z vyhodnocení POH LK za rok Poznámky: Hodnoty indikátorů za roky 2005, 2006 a 2007 byly získány z hodnot systému evidence EVI9. Za rok 2006 byly hodnoty ze systému evidence EVI9 verifikovány s hodnotami z ISOH. Hodnoty označené * a psané kurzivou jsou verifikované hodnoty podle aktuálních číselných řad jednotlivých ukazatelů získaných ze systému evidence EVI9 v roce Za rok 2008 byly indikátory vypočítány podle nové metodiky, navržené odborem odpadů MŽP v červnu 2009 Návrh matematického vyjádření výpočtu Soustavy indikátorů OH. Podle tohoto nového výpočtu se změnily hodnoty indikátorů v časových řadách viz tabulka č. 1a. V tabulce č. 1 byly ponechány aktuální výpočty ve sledovaných rocích. Poznámka: * zdroj KOH Libereckého kraje,2008 Zdroj: [37] 28 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

32 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji V posledních letech roste podíl tříděného odpadu. Probíhá osvětová kampaň, obce jsou dotovány sběrovými nádobami a coby původci komunálního odpadu začínají zřizovat sběrné dvory vytříděných složek komunálního odpadu (v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech). Využití tříděného odpadu závisí na dostupnosti zpracovatelských kapacit. Významné zařízení (celková projektovaná kapacita t/rok) na odstraňování nebezpečného odpadu, konkrétně na sběr, výkup a zpracování chladicích zařízení a ostatního elektrošrotu včetně získávání regulovaných látek, provozuje společnost Praktik Liberec, s.r.o., ve Stráži pod Ralskem. [41] Staré ekologické zátěže (SEZ) ohrožují zejména kvalitu podzemní vody. Nejvýznamnější ekologickou zátěž v LK tvoří bývalý vojenský prostor Ralsko a odkaliště z těžby a úpravy uranu ve Stráži pod Ralskem (celkem řádově stovky objektů zanesených do databáze SEZ). Kromě toho jsou sanovány menší zátěže v areálech některých průmyslových podniků významné lokality se SEZ se nacházejí v Liberci (např. areál distribučních skladů Benzina a.s.) a Jablonci nad Nisou (např. areál ELEKTRO-PRAGA Jablonec, s.p.). Řada skládek průmyslového i komunálního odpadu ohrožuje životní prostředí výluhy s obsahem těžkých kovů. Obrázek č. 8 Staré ekologické zátěže v LK Zdroj:[35] A.2.5. HYDROLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA POVRCHOVÉ VODY Celé území Libereckého kraje náleží povodím k Labi (tj. úmoří Severního moře) a Odře (tj. úmoří Baltského moře) a rozděluje se na dílčí povodí několika dalších významných toků. Za páteřní vodní toky v území se považují: Smědá, Lužická Nisa (povodí Odry), Ploučnice, Mohelka a Jizera (povodí Labe). Velmi významným faktorem je, že oblast Jizerských hor patří v rámci ČR k územím s nejvyšším množstvím srážek (roční úhrn až > mm). Jizera opouští území kraje s Q a =18,7 m 3.s -1 (Q a průměrný roční průtok), Ploučnice s Q a =8,2 m 3.s - 1 a Lužická Nisa s Q a =4,7 m 3.s -1 [10, 12]. Dále na území Libereckého kraje leží několik údolních nádrží, převážně s účelem ochranným a vodárenským. Některé byly postaveny již počátkem 20. století, zejména v povodí Lužické Nisy a Jizery (povodí Kamenice). Malé vodní nádrže a rybníky jsou v kraji zastoupeny poměrně málo, nejvíce jich je v západní části území (okres Česká Lípa) a v jihovýchodní části (jižní část okresu Semily). 29 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

33 PODZEMNÍ VODY Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Území Libereckého kraje lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vod, zásobami podzemní vody patří kraj k nejbohatším v České republice. Na území kraje zasahují celkem tři CHOPAV (chráněné oblasti přirozené akumulace vod) (viz tabulka č. 5). Tabulka č. 6 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Název CHOPAV Plocha [km 2 ] Podíl z LK [%] Severočeská křída 1 585,0 50,1 Jizerské hory 370,7 11,7 Krkonoše 98,0 3,1 Zdroj: [27] Hydrogeologické podmínky území jsou podmíněny jeho geologickou stavbou a složením hornin, které budují jeho území. Severní a severovýchodní část území je tvořena převážně slabě propustnými horninami krystalinika a permu, menší jižní a jihozápadní část je budována vesměs dobře puklinově a průlinově propustnými pískovci křídy. Malá severozápadní oblast při státní hranici je tvořena průlinově propustnými glacifluviálními sedimenty v povodí Lužické Nisy a Smědé. Největší zásoby převážně průlinových podzemních vod jsou zejména v pískovcích svrchní křídy v povodí Ploučnice a Jizery (CHOPAV Severočeská křída). Tabulka č. 7 Vybrané ukazatele jakosti podzemních vod (rok 2005) Počet vzorků Počet objektů Normativ Ukazatel všech < MS > B > C Všech > B > C > B nebo C [%] B C jednotky Berylium ,1 0,001 0,0025 mg.l -1 Bor ,1 0,5 5 mg.l -1 Hliník ,1 0,25 0,4 mg.l -1 Celkem , Zdroj: [27] Celé území Libereckého kraje se nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob podzemních vod. Vymezit lze tři oblasti s různými časovými úseky nejvyšších průměrných měsíčních stavů hladin podzemních vod. Oblast Frýdlantské pahorkatiny a Hrádecké a Liberecké kotliny se nachází v regionu II B 5 charakterizovaném nejvyššími stavy v období březen duben a nejnižšími v období září listopad a průměrným specifickým odtokem podzemních vod v rozmezí 1,51 2,00 l.s -1.km -2. Oblast Lužických hor, jejich podhůří, včetně severní a severovýchodní části Ralské pahorkatiny, Jizerské hory a Krkonoše se nachází v regionu II G 6 (nejvyšší partie Jizerských hor a Krkonoš v regionu II G 7). Ty jsou charakterizovány nejvyššími stavy v období květen červen a nejnižšími v období prosinec únor a nejvyšším průměrným specifickým odtokem podzemních vod v rozmezí 2,01 5,00 l.s -1.km -2 a více. Zbývající část Libereckého kraje se nachází v regionu II E s nejvyššími stavy v období květen červen a nejnižšími v období září listopad [10, 12]. V řešeném území se vyskytují 3 zdroje léčivých vod Lázně Libverda, Lázně Kundratice (k.ú. Hamr na Jezeře, Osečná) a zřídelní oblast Vratislavice nad Nisou (pouze přírodní minerální vody), které mají stanovena svá ochranná pásma. Uvedené zdroje se nacházejí na území okresu Liberec, ochranné pásmo 2. stupně zdroje Vratislavice zasahuje do okresu Jablonec nad Nisou. OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ Na území Libereckého kraje se nacházejí dvě vodárenské nádrže (dle vyhlášky č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů): Josefův Důl na Kamenici a Souš na Černé Desné, s ochrannými pásmy I. stupně. Největší rozlohu zabírají ochranná pásma vodních zdrojů na území okresu Česká Lípa. Zde se jedná vesměs o pásma hygienické ochrany (PHO) II. stupně (např. okolí Břehyňského rybníka, Máchova jezera, okolí Mimoně a Stráže pod Ralskem, území západně od Dubé (jižní část CHKO Kokořínsko), oblast severně od Nového Boru a Kamenického Šenova (PHO I. a II. stupně). Menší ochranná pásma II. stupně se pak nacházejí jihozápadně od Chrastavy a jihovýchodně od Jablonce nad Nisou. 30 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

34 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji ZNEČIŠTĚNÍ VOD Nejvýznamnější zátěží v oblasti vodního hospodářství jsou staré ekologické zátěže. Jde především o území s těžbou uranové rudy v sousedství bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko Mimoň, kde jsou v podzemních vodách přítomny nepolární extrahovatelné látky (NEL), chlorované uhlovodíky a těžké kovy. V území po těžbě uranu v okrese Česká Lípa v současnosti probíhá sanace. Sanace rozsáhlého znečištění podzemních vod chlorovanými uhlovodíky probíhá také v areálu SAP, s.r.o., Mimoň. Dále probíhají sanace v bývalém vojenském újezdu Ralsko, v lokalitě Hradčany, v lokalitě Kuřivody, v Benzině, a.s., v Liberci-Rochlicích a dlouhodobým problémem je kontaminace troj- išestimocným chromem a fenoly v areálu firmy TANEX, s.r.o., Hrádek nad Nisou. Sanace pokračuje v areálu společnosti LUCAS Autobrzdy, s.r.o. v Jablonci nad Nisou a v areálu závodu 12 firmy Preciosa, a.s., v Turnově (sanace podzemních vod). Liberecký kraj je významná pramenná oblast (Jizera, Lužická Nisa, Smědá, Ploučnice, atd.), a proto se kvalita povrchové vody výrazně mění se vzdáleností od pramene, v důsledku kumulace ovlivnění různými místními zdroji znečištění (plošnými i bodovými). Zejména zřetelný je tento fakt v případě Lužické Nisy, která po průtoku Jabloncem nad Nisou a Libercem opouští území kraje jako silně znečištěná voda (třída IV. dle ČSN ) [11]. Plošný původ znečištění je způsobován zejména splachy dešťovou vodou ze zemědělsky obdělávaných pozemků (kontaminace průmyslovými hnojivy, herbicidy a pesticidy; znečištění a eutrofizace povrchových vod). V případě horských oblastí Krkonoš a Jizerských hor přistupuje eroze z poškozených lesních ploch, která dále přispívá ke znečištění povrchových vod a zvyšování podílu sedimentů zejména v nádržích. Bodovými původci znečištění jsou kanalizační výusti, a to zejména z obcí bez čistíren odpadních vod (ČOV) nebo s nedostatečně čištěnými průmyslovými odpadními vodami. Možné je i znečištění drenážními vodami z nezajištěných skládek. Podíl čištěných odpadních vod bez vod srážkových dosahuje v kraji 99,6 % (průměr ČR 94,6 %), podíl počtu obyvatel bydlících v domech připojených na veřejnou kanalizaci činí 68,5 % (3. nejnižší v ČR, průměr ČR 79,1 %) a podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV činí 61,8 % (průměr ČR 71,1 %). Počet obyvatel napojených na veřejný vodovod je 88,3 % při průměru za ČR 91,6 % (údaje za rok 2005) [11, 27]. V posledních letech jsou postupně realizována nápravná opatření (výstavba ČOV u obcí s větším počtem obyvatel, opatření k účinné likvidaci průmyslových vod, zajišťování a rekultivace skládek). Důležitá opatření jsou také realizována pro podporu samočisticího procesu vody (úpravy a revitalizace vodních toků). V Libereckém kraji je sledováno 9 profilů na řekách Jizera, Ploučnice, Nisa, Kamenice a Smědá. Ukazatele jakosti povrchových vod uvádí tabulka č. 7. Tabulka č. 8 Procentní zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů (údaje za rok 2005) Skupiny ukazatelů A B C D Počet měřených profilů Třída jakosti % I II III IV V Skupiny ukazatelů: A Obecné fyzikální a chemické ukazatele, B Specifické organické látky, C Kovy a metaloidy, D Mikrobiologické a biologické ukazatele. Třídy jakosti: I Neznečištěná voda, II Mírně znečištěná voda, III Znečištěná voda, IV Silně znečištěná voda, V Velmi silně znečištěná voda. Zdroj: [27] 31 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

35 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji A.2.6. PŮDA V závislosti na morfologii terénu, geologickém podloží, klimatu a dalších faktorech se v území vyvinuly různé typy půd. Určujícím faktorem je v severní a střední části kraje převaha podložních kyselých hornin, na západě je půdní kryt ovlivněn především georeliéfem tabule a pahorkatiny s různě mocnými čtvrtohorními a třetihorními sedimenty. [10] PŮDY POSUZOVANÉHO ÚZEMÍ Značné zastoupení má skupina hnědozemí, kambizemí a luvizemí, a to včetně zkulturněných zemědělských forem, nacházející se na substrátech eolického původu (spraše a sprašové hlíny) i na smíšených svahových sedimentech. V Liberecké kotlině, na Frýdlantsku, Českolipsku, okolí Dubé a v okolí Jablonného se nacházejí ilimerizované půdy a hnědozemě, které jsou převážně zemědělsky využívány. Tyto půdy s vysokým produkčním potenciálem se vyvíjejí v méně svažitých územích, zpravidla na podloží sprašových hlín. Velmi rozsáhlou oblast pokrývají arenické podzoly v Ralské pahorkatině. Tyto půdy se vyvinuly na extrémně chudých písčitých substrátech (pískovcích, navátých píscích), na zvětralinách pískovců i terasových štěrkopíscích s borovými doubravami. Na žulách a na pískovcovém podloží horských a podhorských oblastí vznikly podle stupně zvětrávání nevyvinuté mělké až středně hluboké kyselé až velmi kyselé hnědé půdy. Vyšší polohy zaujímá hnědá půda podzolovaná, v nadmořské výšce m přecházející do podzolové půdy a v nejvyšších partiích Krkonoš se vyskytují alpinské půdní formy (podzol a kryptopodzol kambizemní). Kryptopodzoly (rezivé půdy) tvoří přechodnou jednotku mezi podzoly a hnědými lesními půdami a dominují v nejvyšších částech Jizerských hor (v kombinaci s gleji a rašelinnými půdami), na svazích Krkonoš a na Ještědském hřbetu. Nejtypičtějšími půdami sníženin (v depresních polohách podél vodotečí s nivními uloženinami) a nižších pahorkatin jsou pseudogleje. Lokálně se vyskytují na zvětralinách silikátových hornin rankery, rendziny na zvětralinách karbonátových hornin a pararendziny na vápnitých pískovcích. [10] Podle kvality a produkční schopnosti se půdy kategorizují do 5 tříd ochrany, z nichž I. a II.třída je považována za nejbonitnější a tedy nevhodnou pro využití zástavbou. V Libereckém kraji je těchto půd témě 35% z celé rozlohy ZPF v kraji. Tabulka č. 9 Třídy ochrany ZPF v Libereckém kraji Třída ochrany ZPF I. třída II. třída III. třída IV. třída V. třída celkem výměra [ha] , , , , , ,23 podíl z výměry ZPF [%] 15,61 19,00 17,00 20,26 28,13 100,00 Zdroj: [ÚAP2010] ZNEČIŠTĚNÍ PŮD Škodlivé látky se do půdy dostávají jako spad škodlivin z ovzduší, jako hnojiva, ochranné prostředky a další chemické látky používané v zemědělství a lesnictví, škodliviny ze skládek tuhých odpadů, aj. Půdy v Libereckém kraji jsou zatíženy depozicemi škodlivin a znečišťujících látek z ovzduší, které mění chemismus půd (degradace lesních půd), a tím i růstové podmínky pro vegetaci. Významným problémem je také zatížení půd nadměrnými dávkami hnojiv ze zemědělské výroby a jejich splach do vodních toků a nádrží, i do podzemních vod. I přes výrazný pokles používání průmyslových hnojiv je setrvačnost procesu značná a následky se projevují dodnes. Na Liberecku se projevují vyšší hodnoty obsahu rizikových prvků v půdách v oblasti Jizerských hor, čehož je zřejmě příčinou větší objem atmosférické depozice ve vyšších polohách. Plošné zátěže půd cizorodými látkami souvisejí se starými ekologickými zátěžemi, se špatně sanovanými nebo založenými skládkami a s následky využívání vojenského výcvikového prostoru (VVP) Ralsko okolí bývalého letiště. 32 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

36 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji EROZE PŮD Lidská činnost může dramaticky akcelerovat přirozeně pozvolně probíhající proces eroze, který je za normálních podmínek kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Erozní ohroženost pozemků je obecně ovlivněna půdními vlastnostmi, místním klimatem, způsobem využití a hospodaření na půdě, sklonem a délkou svahu, vegetačním krytem a dalšími vlivy. Eroze snižuje mocnost ornice, v extrémních případech je zcela zlikvidována orniční vrstva i podorničí. Omezují se ekologické funkce půdy, rychleji dochází k poškozování povrchových a podzemních vod. Snižuje se retence vody a regulační funkce půdy v hydrosféře. Omezuje se produkční schopnost půdy. Neméně důležité jsou i vedlejší účinky eroze jedná se o zanášení toků a nádrží, obohacování vody živinami, atd. V ČR je potenciálně ohroženo přes 50 % rozlohy ZPF vodní erozí (viz tabulka č.8). Aktuální vodní erozí je postiženo 40 % orných půd. Větrná eroze poškozuje téměř 10 % orných půd. Ztráty materiálu humusového horizontu vlivem vodní nebo větrné eroze jsou na značné rozloze ZPF nejvýznamnějším negativním činitelem. Tabulka č. 10 Potenciální ohrožení zemědělské půdy vodní erozí na území ČR, stav 2008 Kategorie Koeficient ohrožení Stupeň ohrožení Plocha v ČR (ha) Podíl na ploše BPEJ (%) 1 <= 0,15 bez ohrožení ,16-0,30 půdy náchylné ,31-0,45 půdy mírně ohrožené ,46-0,60 půdy ohrožené ,70 10,06 5 0,61-0,75 půdy silně ohrožené ,34 7,58 6 > 0.75 půdy nejohroženější ,12 13,79 4,5, ,16 31,43 Zdroj: [ÚAP2010,51] Pozemky ohrožené erozí se nacházejí zejména ve svažitých částech území Libereckého kraje a v exponovaných lokalitách bez zpevňujícího vegetačního krytu. Erozně nejvíce jsou ohroženy pozemky v pahorkatinném reliéfu, kde se v důsledku intenzifikace zemědělství a zcelování pozemků z území vytratily přirozené protierozní bariéry (remízky, příkopy, meze, větrolamy, aj.). Změnami v podílu orné půdy a s klesající intenzitou využívání zemědělských pozemků klesá jejich celková erozní ohroženost. Pro zranitelné oblasti (dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., příloha č. 1) jsou v 11 stanovena protierozní opatření: vhodná agrotechnická protierozní opatření ve zranitelných oblastech, která odpovídají stanovištním podmínkám, se provádějí na půdách ohrožených erozí, jejichž skupiny jsou uvedeny v tabulce č. 5 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, z důvodů ochrany půd před erozí a vod před znečištěním se nesmí pěstovat širokořádkové plodiny (kukuřice, slunečnice, sója, bob, brambory apod.) na pozemcích se sklonitostí nad 7 (č. číslice kódu BPEJ je 4 a více), které přiléhají k vodnímu toku nebo k jinému vodnímu útvaru. Tabulka č. 11 Skupiny půd ohrožených erozí podle NV č. 103/2003 Sb., příloha č. 2 Skupina půd ohrožených erozí Klimatický region (KR) Hlavní půdní jednotka (HPJ) Účelová charakteristika , 14, 15, 19, 24, 25, 26, 43, 47, Půdy se sklonitostí 7-12, čtvrtá 48, 49 číslice kódu BPEJ je , 41 Půdy se sklonitostí 12-17, čtvrtá číslice kódu BPEJ je , 41 Půdy se sklonitostí > 17, čtvrtá číslice kódu BPEJ je , 78 Strže, půdy se sklonitostí > 25, čtvrtá číslice kódu BPEJ je 8-9 Zdroj: [46] 33 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

37 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Lesní půdy zpravidla nejsou ohroženy větrnou erozí. Vodní erozí jsou ohroženy výjimečně v případě vysokých srážek, na prudkých svazích nebo pokud je narušen vegetační kryt. Mimořádně ohroženy jsou suťové svahy a balvaniska především introskeletovou erozí. Ta posunuje organické i minerální částice především vertikálně mezi balvany a kameny do spodiny. Pokud zmizí stromový kryt, může být následkem eroze úplné odhalení skeletu. Návrat lesa v původní kvalitě na taková stanoviště je otázkou staletí. Význam má dále eroze vznikající podél sítě cest a eroze při rozrušení půdního povrchu těžbou a přibližováním dřeva. Ochrana lesní půdy před erozí je možná jen ochranou stability lesních ekosystémů. [27, 45] VYUŽITÍ PŮDY V současné době zaujímá zemědělská půda cca 45 % z celkové rozlohy kraje. Nejvíce je zemědělská půda zastoupena v okresu Semily (54 %), nejmenší podíl je v okresu Jablonec nad Nisou (32 %). Přibližně polovinu zemědělské plochy tvoří orná půda; podíl orné půdy na celkové rozloze je hluboko pod celostátním průměrem. Oblast Libereckého kraje patří k nadprůměrně zalesněným oblastem. Lesy zaujímají 44,2 % plochy kraje, kdy republikový průměr činí 33,4 %. Nejvyšší podíl lesní půdy je v okrese Jablonec nad Nisou (55,4 %), relativně nejméně je lesů na Semilsku (37 %). Podíl lesa na 1 obyvatele činí 0,33 ha a je třetí nejvyšší v ČR. Významná část lesních porostů byla v minulosti zničena imisemi a stopy poškození jsou na porostech patrné i v současné době (viz tabulka č. 13), kdy jsou velké lesní plochy zařazeny do pásem ohrožení A a B a spolu s Ústeckým krajem patří k nejohroženějším lesům v ČR. Z tohoto důvodu také kraj disponuje druhým nejmenším objemem těžby a produkuje čtvrtý nejmenší výnos mezi ostatními kraji. Liberecký kraj kopíruje trend úbytku zemědělské půdy, pozorovaný obecně v celé ČR orná půda je zatravňována (nebo leží ladem), zemědělská půda obecně zalesňována a také (avšak v mnohem menším měřítku) převáděna na nezemědělskou půdu za účelem využití pro stavební aktivity (viz obrázek č. 5). Vysoký podíl dlouhodobě ladem ležících zemědělských pozemků (v Libereckém kraji je tento vysoký podíl patrný zejména v příhraničních oblastech - Frýdlantsko a v oblastech svými podmínkami méně příznivých pro zemědělství, kde současná produktivita zemědělské výroby spolu s nízkými státními dotacemi zajišťuje pouze minimální ziskovost), které nekontrolovaně zarůstají plevely a náletovými dřevinami, a stávají se tak zdroji šíření invazních a alergenních rostlinných druhů, jsou potenciálně velkým ekologickým i zdravotním problémem. Obrázek č. 9 Plochy orné půdy a jejich změny podle CORINE Land Cover Zdroj: [30] 34 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

38 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Na konci roku 2004 tvořily trvalé travní porosty (TTP) téměř pětinu rozlohy kraje (19,7 %), přitom orná půda pokrývala jen o 2,2 % více. Takto vyrovnaný poměr OP/TTP je jedním ze specifik Libereckého kraje (podobně je tomu již pouze v Karlovarském kraji). V okrese Semily je největší zastoupení zemědělské půdy (53,7 % rozlohy okresu), orné půdy (25,0 %) a TTP (25,1 %). Naopak nejnižší podíl zemědělské (32,2 %) i orné půdy (8,0 %) je v okrese Jablonec nad Nisou. Relativně malá plocha zemědělské půdy koresponduje s nejvyšším zastoupením lesních ploch, které zaujímají více než polovinu rozlohy okresu (55,4 %). Zastavěných ploch na území je ve všech okresech mezi 1,5 % (Semily) a 2,0 % (Jablonec nad Nisou). Graf č. 2 Způsob využití půdy [%] v okresech Libereckého kraje (stav k ) Semily 100% 80% 60% Liberec Jablonec nad Nisou Česká Lípa 40% 20% Zdroj: [3] 0% zem.půda OP zahrady TTP nezem.půd les vodní zast.plochy K bylo v kraji evidováno ha zemědělské půdy, roku 2003 to bylo ha, a v roce 2004 již ha. Jak už bylo uvedeno, ke změnám dochází i uvnitř zemědělského půdního fondu; vývoj výměry zemědělské půdy v Libereckém kraji sleduje (přes nárůst ploch TTP) stejný trend jako vývoj rozlohy orné půdy stálý pokles. Její snižování od roku 1990 patří v rámci ČR mezi nejvýraznější vůbec. V porovnání roku 2004 s rokem 2002 došlo ke snížení výměry orné půdy o ha ze ha na ha a naopak ke zvýšení ploch trvalých travních porostů o 930 ha ze ha na [12] Na území LK došlo v minulosti vlivem dlouhodobého působení imisí (zejména SO 2 ) k degradaci půd, jež vzniká vyplavením kationtů Mg, Ca, K, Na a dalších bazických prvků z půdy, která se projevuje zhoršeným zdravotním stavem nově založených lesních porostů. Hlavním problémem je předchozí imisní zatížení SO 2 apůsobení NO x, jehož hlavním zdrojem je silniční doprava. V případě, že by došlo k synergii negativních vlivů, například s klimatickými, může dojít i k odumření mlazin a mladších porostů. Tato situace nastala např. v nedávné minulosti v Krušných i Orlických horách. Podíl ekologického zemědělství je v Libereckém kraji nízký. Z celkového počtu uvedených zpravodajských jednotek ekologicky hospodařilo (k roku 2005) 49 subjektů, z toho 42 subjektů pak hospodařilo výhradně ekologicky. V Libereckém kraji bylo tak ekologicky obhospodařováno ha zemědělské půdy, z toho 658 ha tvořila půda orná. Dalších ha zemědělské půdy (z toho 293 ha orné půdy) se na přechod k ekologickému zemědělství v roce 2005 připravovalo. Ekologický chov zvířat u všech chovů uplatňovalo 42 zpravodajských jednotek. [47] ostatní 35 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

39 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Tabulka č. 12 Bilance půdy a podíly z celkové výměry vývoj (poslední stav k ) Způsob využití Celková výměra Zemědělská půda v tom: orná půda zahrady ovocné sady trvalé travní porosty chmelnice vinice Nezemědělská půda v tom: lesní plochy vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy Zdroj:[3, 27, 37] Z tabulky je zřetelný pokračující trend mírného zvyšování rozlohy nezemědělské půdy na úkor ploch půdy zemědělské. A.2.7. FAUNA, FLÓRA BIOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Dle biogeografického členění ČR [2] náleží celé území Libereckého kraje do biogeografické podprovincie hercynské, v rámci které je na území kraje vymezeno 11 bioregionů. Obrázek č. 10 Biogeografické členění Libereckého kraje Zdroj: [2] 36 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

40 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Tabulka č. 13 Bioregiony v Libereckém kraji Označení bioregionu Název Celková výměra [ha] Z toho v LK [ha] 1.15 Verneřický Kokořínský Ralský Hruboskalský Železnobrodský Podkrkonošský Žitavský Lužickohorský Jizerský Krkonošský Mladoboleslavský Zdroj: [2] 1.15 VERNEŘICKÝ BIOREGION neovulkanické plošiny s květnatými bučinami a okrajovými údolními výraznými svahy, na nichž se uplatňují i dubohabřiny KOKOŘÍNSKÝ BIOREGION kyselé kvádrové pískovce rozčleněné v kaňony s kyselými doubravami a ostrůvky dubohabrových hájů na malých plošinách mezi kaňony; reprezentativní jsou i malé výchozy neovulkanitů s ostrůvky květnatých bučin RALSKÝ BIOREGION pískovcové plošiny s borovými doubravami, rašeliništi, luhy, olšinami a neovulkanickými suky s květnatými bučinami; nereprezentativní část bioregionu má pokryv spraší a vegetačně je charakterizována dubohabrovými háji HRUBOSKALSKÝ BIOREGION pískovcová skalní města s borovými doubravami a ostrůvky květnatých bučin na neovulkanických sucích ŽELEZNOBRODSKÝ BIOREGION členitý reliéf údolí Jizery a jejích přítoků s bikovými bučinami na plochých vršcích a s květnatými bučinami a suťovými lesy v údolích; nereprezentativní část tvoří jihovýchodní výběžek bez údolních zářezů, tvořící přechod k ploššímu Podkrkonošskému bioregionu (1.37) PODKRKONOŠSKÝ BIOREGION pahorkatina na permu a karbonu s monotónně rozšířenými bikovými bučinami a liniemi luhů, na jižním okraji i s acidofilními doubravami, ostrovy květnatých bučin a malými výskyty olšin ŽITAVSKÝ BIOREGION členitá kotlina s výplní neogenních sedimentů, neovulkanitů a glacifluviálních sedimentů a s acidofilními doubravami, dubohabrovými háji, bikovými bučinami a menšími ostrovy květnatých bučin včetně fragmentů suťových lesů; nereprezentativní část je tvořena uzavřenou chladnou Libereckou kotlinou a vyššími kopci, tvořícími přechod k Jizerským horám LUŽICKOHORSKÝ BIOREGION měkké křídové sedimenty s měkkým reliéfem proraženým kyselými neovulkanity tvořícími vysoké kupy. Převažující vegetační jednotkou jsou květnaté bučiny; nereprezentativní část je tvořena kyselými křídovými pískovci se skalními městy a s bikovými bučinami a okraji s acidofilními doubravami JIZERSKÝ BIOREGION centrální část Jizerských hor (tvořená převážně žulami) s vrcholovými plošinami se smíšenými horskými bučinami, klimaxovými smrčinami a rašeliništi. Dále typická část bioregionu zahrnuje strmé okrajové svahy s jedlinami a smíšenými horskými bučinami; nereprezentativní část bioregionu zahrnuje nižší samostatné kopce a hřbety na jihu a západě bioregionu včetně Ještědského hřbetu, tvořené převážně metamorfity KRKONOŠSKÝ BIOREGION vysoké hřbety a pláně s ledovcovými kary a hlubokými údolími. Potenciální vegetací jsou květnaté bučiny, horské suťové lesy, acidofilní horské bučiny, horské a podmáčené smrčiny, subalpinská nelesní společenstva a vrchoviště. Nereprezentativními částmi jsou nižší okrajové horské skupiny a okraje pohoří, zahrnující zpravidla pouze květnaté bučiny, nanejvýš s ostrovy acidofilních bučin. Krkonoše jsou nejvyšším pohořím hercynské podprovincie a jako jediné z této podprovincie mají široce rozvinutý subalpinský vegetační stupeň, navíc s bohatými porosty autochtonní kosodřeviny a s enklávami alpinského stupně. Mezi nejvýznamnější fenomény patří i dobře vyvinuté ledovcové kary s unikátní květenou. 37 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

41 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji 1.6 MLADOBOLESLAVSKÝ BIOREGION nižší reliéf tvořený Mrlinskou tabulí, východní částí Jizerské tabule a jižní částí Turnovské pahorkatiny, v Libereckém kraji leží pouze nereprezentativní přechodné území bioregionu. A.2.7. FAUNA, FLÓRA FLÓRA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Současnou vegetaci na území Libereckého kraje charakterizuje převaha kulturních, antropogenně více či méně ovlivněných společenstev s hojným uplatněním synantropních prvků. Největším problémem lesního hospodářství je nevhodná druhová skladba porostů a jejich nízká odolnost vůči imisnímu poškození, nemocem, parazitům atd. Místní lesy jsou také velmi zatíženy civilizačními faktory a velké plochy jsou zařazeny do pásem ohrožení A, B spolu s Ústeckým krajem patří k nejohroženějším lesům v ČR. Množí se snahy o zalesňování méně produktivních, komerčně nezajímavých zemědělských pozemků, neboť na realizaci záměru lze čerpat dotaci. Tyto akce však mohou mít negativní dopady na krajinný ráz i biotu, zvláště v případě střetu s lokalitami chráněných druhů rostlin nebo živočichů. Lesy zaujímají významnou část území kraje, úhrnem ha (44,2 % celkové rozlohy kraje) a ha porostní půdy. Jde o hodnotu značně vyšší, než odpovídá celorepublikovému průměru (33 %) a současně o největší míru lesnatosti ze všech krajů ČR. Podíl lesa na 1 obyvatele činí 0,33 ha a je třetí nejvyšší v ČR. Se zvyšující nadmořskou výškou a změnou klimatických podmínek se postupně mění i druhové složení lesních porostů, jež kategorizujeme na lesní vegetační stupně (LVS). V Libereckém kraji se jedná o kontinuální přechod od 1. LVS v nízkých polohách až do 8. LVS. V nízkých polohách řešeného území převládá 3. LVS (dubobukový), ve vyšších polohách převládá 6. LVS (smrkobukový). Důležitá jsou v Libereckém kraji rozšířená borová stanoviště, která jdou napříč lesními vegetačními stupni. Hospodaření v lesích musí být prováděno v souladu s požadavky ochrany přírody, přičemž podíl lesů zahrnutých ve velkoplošných zvláště chráněných územích je největší v ČR. Z toho vyplývá, že kraj má jeden z největších podílů státního lesního majetku a nejmenší podíl majetků obecních. Rovněž podíl soukromých majetků je podprůměrný. V kraji je zastoupeno celkem 7 přírodních lesních oblastí (PLO) s významnými rozdíly v přírodních a porostních poměrech. Tabulka č. 14 Přehled PLO v Libereckém kraji PLO PUPFL číslo název ha % 5 České středohoří ,97 17 Polabí 14 0,01 18 Svč. Pískovcová plošina a Český Ráj ,37 19 Lužická pískovcová vrchovina ,08 20 Lužická pahorkatina ,21 21 Jizerské hory, Ještěd ,05 22 Krkonoše ,82 23 Podkrkonoší ,5 Celkem Zdroj: [13] 38 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

42 Obrázek č. 11 Hranice přírodních lesních oblastí v Libereckém kraji Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Zdroj: [ÚAP2010, 36, 38] Charakteristika jednotlivých PLO: PLO 5 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ Oblast je geomorfologicky velmi členitá. Mezi různě velkými lesními komplexy jsou menší sídelní útvary obklopeny zemědělskou půdou, povětšinou podél vodního toku, a přístup k lesu vede často po polních cestách. Západní okraj oblasti (již mimo Liberecký kraj) tvoří menší lesíky a obsahuje místa povrchové těžby uhlí a rekultivované výsypky. Zpřístupnění prudkých svahů a vrcholových partií četných kopců a okolí kamenolomů, které se nacházejí na celém území PLO, je obtížné. PLO 18 A,B SEVEROČESKÁ PÍSKOVCOVÁ PLOŠINA A ČESKÝ RÁJ Velmi diferencovaná oblast. Západní část je skalnatá (CHKO Kokořínsko a prostor mezi obcemi Dubá a Želízy) s výškovými rozdíly a nepřístupnými částmi lesních komplexů. Část vojenských lesů s přilehlými okraji ve správě LČR, LS Česká Lípa je plošší, tvoří lesnatější, relativně souvislý lesní komplex. Jihozápadní okraj oblasti je tvořen lesními částmi v podobě různě dlouhých údolí s krátkými prudkými svahy, ve východním okraji (Českodubsko) jsou lesní komplexy fragmentované sídelními útvary, zemědělskou půdou a náleží mnoha drobným vlastníkům lesa. Oblast je ohrožena lesními požáry. Podoblast 18b Český Ráj je velmi skalnatá, a to spolu se členitostí terénu značně omezuje provozní obhospodařování lesů. PLO 19 LUŽICKÁ PÍSKOVCOVÁ VRCHOVINA Na území Libereckého kraje zaujímá pohraniční oblast se SRN od Hrádku n.n. směrem na západ, po hranici kraje. Prakticky celá je na území CHKO Lužické hory. Za hranicí kraje přechází ve velmi členitou a skalnatou oblast Českosaského Švýcarska. V Libereckém kraji však má charakter poměrně ploché hornatiny na křídových pískovcích s jednotlivými neovulkanickými vrchy. Je porostlá souvislými, převážně smrkovými porosty. PLO 20 LUŽICKÁ PAHORKATINA Na území Libereckého kraje zaujímá tato oblast Frýdlantský výběžek a území východně od Liberce (mezi Libercem a Hrádkem nad Nisou). Pohraniční část má větší souvislé lesní komplexy, menší část se nachází se na sever od Liberce (část LS Frýdlant a Ještěd) a převažuje v ní zemědělská půda. V okolí Chlumu u Raspenavy je vojenský prostor ve správě VLS, s. p., Divize Mimoň. 39 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

43 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji PLO 21 JIZERSKÉ HORY A JEŠTĚD Centrální část Jizerských hor tvoří zaoblené vrcholy a ploché hřbety a široká údolí s malým převýšením. Po imisní kalamitě z 80. let převažují ve vyšších polohách této centrální části mladé porostní skupiny. Jizerské hory jsou chráněnou oblastí přirozené akumulace vod s častým výskytem vodních nádrží a podzemních vodních zdrojů, okolo kterých vedou obvodové komunikace. Ve vrchních partiích se nachází mnoho, většinou chráněných, rašelinišť. PLO 22 KRKONOŠE Nejvyšší české pohoří, celé je vyhlášeno národním parkem. Tyto 2 aspekty značí výrazné odlišnosti od zbývajících PLO. Reliéf má typický charakter hornatiny s hlubokými erozními údolími a oblastmi zarovnaného povrchu na temenech pohoří (Labská louka). Kryt je tvořen smrkovými monokulturami, přecházející v kosodřevinu a horské louky nad horní hranicí lesa. V PLO se nachází nejvyšší bod Libereckého kraje Kotel (1 435 m.n.m.). PLO 23 PODKRKONOŠÍ Oblast je tvořena pahorkatinou, jejíž svahové partie často přecházejí do hlubokých zářezů vodních toků.vysoká lesnatost území odráží přírodní podmínky, které jsou většinou nevyhovující pro intenzivnější zemědělskou výrobu. Rozsáhlé zastoupení mají lesní porosty různých typů, především horských smrčin a bučin a rozsáhlých borových monokultur zejména v pískovcových oblastech Českolipska a Českého ráje. Významným fenoménem ovlivňujícím druhovou rozmanitost je přítomnost poměrně rozsáhlých mokřadů a vodních ploch, zejména na Českolipsku. Častý je také výskyt rašelinišť a slatinišť. Procentuelní zastoupení jednotlivých PLO a jejich podoblastí je patrné z následující tabulky: Tabulka č. 15 Procentuelní zastoupení jednotlivých PLO na území LK Číslo Název Rozloha v LK (ha) Zastoupení v LK % 5 České středohoří 17 Polabí Severočeská pískovcová plošina a Český ráj Lužická pískovcová vrchovina 20 Lužická pahorkatina 21 Jizerské hory, Ještěd c podoblast Milešovské středohoří b podoblast J a S okrajová pásma a podoblast: Polomené hory, Zákupská a českodubská pahorkatina, Bezdězská plošina b podoblast: Český ráj, Vyskeřská plošina, Libuňská brázda 13286,18 4,2 976,62 0, ,78 40,4 b podoblast: Lužické hory 11630,87 3,7 b podoblast: Frýdlantská pahorkatina a podoblast: Jizerské hory b podoblast: Ještěd 36644,33 11, , Krkonoše 11763,21 3,7 23 Podkrkonoší 60534,82 19,1 Zdroj: [ÚAP2010, 36] Lesním porostům lze přidělit i kategorie vyjadřující účel jeho pěstování a údržby, stejně tak z ní vyplývá i určitý postup hospodaření a omezení činností. 40 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

44 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Tabulka č. 16 Kategorizace lesů v Libereckém kraji (rok 2007) Kategorie lesa Výměra [ha] Podíl z celkové Podíl z celkové výměry PUPFL [%] výměry LK [%] Lesy hospodářské (jev A39) ,54 64,4 28,8 Lesy ochranné (jev A37) ,62 8,1 3,6 Lesy zvláštního určení (jev A38) ,49 28,5 12,7 Celkem ,80-45,1 Zdroj: [ÚAP2010, 36] Podrobněji lze lesy zvláštního určení rozdělit do dalších subkategorií zde uvádíme tři možné přístupy k členění, jež vyplynuly ze specifických potřeb: Zákon č. 289/1995 Sb., v pozdějším znění, o lesích a o změně a doplnění některých zákonů blíže rozlišuje lesy zvláštního určení podle specifických funkcí v 8: (1) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. (2) Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy : a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. V lesních hospodářských osnovách a plánech je uváděno členění, jež částečně vychází z platného lesního zákona a z dalších potřeb v oblasti řízení a plánování lesa zde je uveden přehled a zastoupení jednotlivých kategorií pro rok 2000, kdy nebyla dostupná současná data. 41 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

45 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Tabulka č. 17 Základní údaje o stavu lesa podle kategorií a subkategorií (rok 2000) kategorie subkategorie porostní plocha [ha] lesy hospodářské lesy ochranné lesy zvláštního určení zásoba 1000[m 3 ]b.k. [m 3 /ha] , ,22 192,66 mimořádně nepříznivá stanoviště 3 743,71 765,26 204,41 vysokohorské lesy 1 162,90 141,94 122,06 lesy v klečovém lesním vegetačním stupni 784,09 12,42 15,83 Celkem 5 690,70 919,62 161,6 pásma ochrany vodních zdrojů I.stupně 1 627,67 304,77 187,24 území nár. parků a nár.přírodních rezervací 1.zóny CHKO, přír. rezervace, přírodní památky 7 014, ,34 211,33 440,86 106,83 242,32 příměstské a rekreační lesy 436,74 102,78 235,34 lesy se zvýšenou funkcí ochrannou (půda, 1 046,59 242,47 231,68 voda, klima, krajina) lesy významné pro uchování biodiverzity 1 805,92 401,39 222,26 uznané obory a samostatné bažantnice 87,82 22,96 261,47 jiný veřejný zájem , ,19 224,03 Celkem , ,73 220,52 Úhrnem , ,56 198,86 Zdroj: [36] Obrázek č. 12 Kategorie lesů v Libereckém kraji Zdroj: [ÚAP2010, 36, 37] 42 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

46 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Z pohledu ekosystémového pojetí funkce a služeb lesa jsou lesním porostům přiřazovány určité produkované naturální funkce (viz.tabulka č.15), které působí vždy synergicky a neodtržitě v každém lesním ekosystému. Jejich účelové schopnosti a preference jsou vždy relativní a subjektivní. Odrazem jejich funkčnosti je působení vnitřních a vnějších faktorů ekosystému. [28] Tabulka č. 18 Funkce a ekosystémové schopnosti/účinky lesů funkční účinky ekosystémové schopnosti - účinky lesů klimatické hydrické edafické fytobiotické (zoobiotické) krajinotvorné Zdroj: [28] aerotechnické - antiradiační filtrační - hygienické izolační vodní režim vodní bilance půdotvorné - protisesuvné půdoochranné - protilavinové primární produkce diverzita ekosystémů stabilita ekosystémů ekologická rovnováha krajinně-stabilizační krajinně - kreativní Tabulka č. 19 Přehled vývoje poškození lesních porostů (komplexní poškození dle družicových snímků) (rok 2005) Plochy porostů v jednotlivých stupních poškození 2004 a mortality [%] ,0 4,3 0.,/I. 24,3 27,1 Jehličnaté porosty I. 37,0 36,9 II. 20,5 19,4 III.a 7,9 6,7 III.b IV. 5,3 5,6 0. 1,9 1,3 0.,/I. 16,1 12,0 Listnaté porosty I. 29,2 28,8 II. 25,7 28,5 III.a IV. 27,2 29,4 0. Zdravé porosty, 0./I. První známky poškození, I. Mírné, II. Střední, III.a Silné, III.b Velmi silné, IV. Odumírající porosty Zdroj: [3(2004); 27 (2005)] Z tabulky č. 16 je patrné relativně vyšší zastoupení více poškozených porostů v případě listnatých dřevin. Tato skutečnost souvisí s celkovým vývojem zdravotního stavu listnatých porostů, který má trvale zhoršující tendenci v důsledku dlouhodobého kumulativního působení s nepříznivým stavem půdy v dotčených lokalitách. Dle údajů ÚHÚL [36] byl průměrný stupeň poškození a mortality listnatých porostů v Libereckém kraji v roce ,96 (O: 1,0 %, O/I: 45,1 %, I: 38,7 %, II: 12,4 %, IIIa-IV: 2,8 %), v roce 1999 již 1,71 (O: 0,3 %, O/I: 10,5 %, I: 40,7 %, II: 29,6 %, IIIa-IV: 18,9 %) a v roce 2004 byl stupeň poškození 1,77 (O: 0,8 %, O/I: 15,8 %, I: 34,4 %, II: 24,5, IIIa-IV: 24,4 %). Dle mapových zdrojů ÚHÚL [36] se listnaté porosty s nejvyššími stupni poškození a mortality nacházejí ve vrcholových partiích kraje a v severní části Jizerských hor. Z pohledu prostorového rozmístění se nabízí jako zjevná příčina znečištění ovzduší pocházející z hnědouhelné elektrárny Turów. Značně poškozené porosty se nacházejí např. i jižně od České Lípy, východně od Doks a jižně od Stráže pod Ralskem. Tyto tři oblasti silného a velmi silného poškození se ale týkají spíše jehličnatých porostů. Průměrný stupeň poškození a mortality jehličnatých porostů se v období nezměnil tak výrazně jako u listnatých porostů 1995: 1,02, 1999: 1,31, 2004: 1, Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

47 FAUNA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Území Libereckého kraje je velmi různorodé a členité, což se významně projevuje i ve složení jeho fauny. Značná pestrost geologické stavby, půdního a vegetačního krytu dává předpoklad k výskytu bohatého druhového spektra živočichů od teplomilných druhů nížin a stepních biotopů na kontaktu s termofytikem v západní a jižní části území až po severské druhy subalpinského stupně Krkonoš (např. arktoalpinní druhy pěvuška podhorní, slavík modráček tundrový, kulík hnědý) a montánního pásma ostatních pohoří (např. vrchovišť Jizerských hor). Výrazné je zastoupení lesních živočišných společenstev. Na četných rašeliništích a slatiništích se vyskytují významná živočišná společenstva bezobratlých. Reliktní faunu hostí též rozsáhlé sutě v jednotlivých pohořích, na pískovcových půdách se vyskytují vzácné psamofilní druhy. Významnými refugii fauny jsou zachovalé říční nivy s neregulovanými úseky, např. na Jizeře, Kamenici, Ploučnici nebo Smědé. Největší koncentrace ptactva je v okolí velkých rybničních soustav na Českolipsku. Rybníky se každoročně od října do dubna stávají zimovištěm vodních ptáků a mnoha dalším druhům slouží jako důležitá zastávka při tahu. Počet druhů zaznamenaných v této oblasti se blíží 270 (jsou mezi nimi i např. orel mořský, jeřáb popelavý). [3, 10] Téměř celé území Libereckého kraje je zahrnuto do významného území pro migraci organismů. Obrázek č. 13 Migračně významná území v Libereckém kraji Zdroj: [36] A.2.8. ZPŮSOBY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Zachování biodiverzity je jedním z hlavních strategických cílů ochrany přírody a krajiny a jako takové musí vycházet také z biogeografických poznatků. Jejich základem je biogeografické členění území, které je podkladem pro projektování územních systémů ekologické stability krajiny i pro tvorbu tzv. Evropské ekologické sítě (EECONET). KRAJINA A KRAJINNÝ RÁZ Krajinný ráz je tvořen přírodní, kulturní a historickou charakteristikou místa či oblasti a je chráněn zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Pro ochranu krajinného rázu je možno vyhlásit přírodní park. 44 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

48 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Krajinu Libereckého kraje lze charakterizovat pomocí krajinných typů. Většinu území kraje lze zahrnout do typu B (krajina harmonická), zatímco do typu A (krajina plně antropogenizovaná) spadají všechny větší sídelní areály, areály průmyslové a těžební (pískovny, kamenolomy), v menším měřítku pak i souvislé plochy orné půdy. Celková rozloha antropogenizované krajiny je méně než 15 %. Do typu C (krajina relativně přírodní) náležejí přírodě blízké ekosystémy lesů s alespoň částečně přirozeným druhovým složením, rybniční plochy a navazující mokřadní lada, v omezeném rozsahu i jiné ekosystémy. Tyto plochy tvoří % území kraje a lze je nalézt ve velké části Lužických hor, souvisle v Jizerských horách, v nejvyšších polohách Krkonoš a lokálně i v nižších partiích, např. v údolí Jizerky, v ose Holanské rybníky-novozámecký rybník- Hradčanské stěny, z dalších lokalit např. v Českém středohoří a na některých neovulkanických kopcích Ralské pahorkatiny. Pro vymezení krajinných typů lze využít tzv. koeficient ekologické stability (zkratka KES), který vyjadřuje podíl relativně přírodních kultur (lesy, louky, pastviny, zahrady, ovocné sady, vinice, rybníky a ostatní vodní plochy) vůči kulturám výrazně antropogenním (orná půda, chmelnice, zastavěné plochy). Pro výpočet KES je možné použít několik metod výpočtu i výkladu zde uvádíme používané. Obrázek č. 14 Krajinné typy podle koeficientu ekologické stability Zdroj: [14] 45 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

49 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Obrázek č. 15 Krajinné typy podle koeficientu ekologické stability Míchal, Miklós Zdroj: [ÚAP2010] Mimo krajinné typy lze na území vyčlenit oblasti krajinného rázu (též krajinné celky), které se skládají z jednotlivých míst krajinného rázu (příp. krajinných prostor). Zatímco oblast krajinného rázu může být značně rozsáhlá a nepřehlédnutelná a současně může představovat mozaiku různorodých dílčích území, tak místa krajinného rázu již tvoří pohledově poměrně uzavřený celek s relativně homogenními charakteristikami. 46 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

50 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Obrázek č. 16 Vymezené oblasti krajinného rázu, 2009 (Brychtová) Zdroj: [ÚAP2010] V jednotlivých oblastech krajinného rázu byly dále vylišeny jejich podoblasti: Tabulka č. 20 Oblasti a podoblasti krajinného rázu 47 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

51 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Zdroj: [ÚAP2010] 48 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

52 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Na území se nacházejí 3 přírodní parky: PP Maloskalsko, PP Peklo a PP Ještěd, které se překrývají s významnými oblastmi krajinného rázu. Obrázek č. 17 Přírodní parky v Libereckém kraji Činností člověka se charakter krajiny neustále mění, byť s různou intenzitou. V současné době lze zaznamenat jako hlavní vlivy člověka na krajinu: a) změny ve využití zemědělské půdy (pokles využívání ZPF, zatravňování a zalesňování), b) nová zástavba (expanze zástavby do volné krajiny bez respektování krajinných kvalit území, estetická otázka vysílačů GSM a větrných elektráren), c) tlak na krajinu vlivem rekreačních činností (motoristické sporty, chataření a zahrádkaření, lyžařské a jiné sportovní areály). Dle standardních metodik můžeme krajinu kategorizovat dle 3 základních hledisek dle využití území, osídlení a reliéfu. Kombinací těchto charakteristik nám vznikne propojení do číselně kategorizovaných krajinných typů. Obrázek č. 18 Krajinné typy v Libereckém kraji Zdroj: [35] 49 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

53 OSÍDLENÍ 1 - stará sídelní krajina Hercinyca a Poloni a 2 - stará sídelní krajina Pannon ca 3 - vrcholně středověká sídelní k ajina Hercyni a 4 - vrcholně středověká sídelní krajina Carpatica 5 - pozdně středověká krajiny Hercyynic 6 - novověká sídlení krajiny Hercynica 7 - novověká sídelní krajina Carpatica Zdroj: [ÚAP2010] VYUŽITÍ H - krajiny horských holí L - lesní krajiny M - lesozemědělské krajiny R - rybniční krajiny U - urbanizované krajiny X krajiny bez vyz. pokryvu Z - zemědělské krajiny Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji RELIÉF 0 -krajiny bez vyl š. reliéfu 1 - krajiny plošin a pah rkatin 2 - krajiny vrchovin H rcynica 3 - krajiny vrcho in Carpat ca 4 - kraj ny rovin 5 - krajiny rozřezaných tabulí 6 krajiny hornatin 7 - krajiny sopečných pohoří 8 - krajiny vysoko pol. plošin 9 - krajiny vátých písků 10 - těžební krajiny 11 - krajiny širokých říčních niv 12 - krasové kraj ny 13 - krajiny výrazných svahů a skal horských hřebenů 14 - krajiny ledovcových karů 15 - krajiny zaříznutých údolí 16 - krajiny izolovaných kuželů 17 - krajiny kuželů a kup 18 - krajiny v penc. bradel 19 - krajiny skalních měst ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) ÚSES je dle zákona vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení ÚSES má zajistit uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální územní systém ekologické stability. Skladebnými prvky ÚSES jsou biocentra a biokoridory jednotlivých úrovní, příp. interakční prvky. Vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) na nadregionální a regionální úrovni zahrnuje v Libereckém kraji 6 nadregionálních biocenter či jejich částí (viz tabulka č. 17) a 101 regionálních biocenter propojených biokoridory. Převážná většina prvků regionálního systému ekologické stability leží na lesní půdě, pouze na několika místech se trasování biokoridorů nevyhnulo přechodu mimo lesní plochy. Významně jsou zastoupeny i ekosystémy mokřadních a vodních společenstev. Obrázek č. 19 Nadregionální ÚSES v Libereckém kraji Zdroj: [52] 50 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

54 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Tabulka č. 21 Nadregionální biocentra - NC Kód Název Ekosystémy Ekotopy Výměra [ha] reliktní bory a bory kyselých podkladů 41 Kokořínský důl skal a písků borové doubravy doubravy a borové doubravy dubo-habrové háje mokřadní a pobřežní křoviny a lesy v LK jen část luhy a olšiny suchomilná a teplomilná travinno bylinná společenstva Břehyně Pecopala Údolí Jizery a Kamenice 68 Poustecká obora mezofilní bučinné mezofilní hájové nivní rašelinné borové mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní hájové borové 82 Studený vrch mezofilní bučinné 83 Jizerské louky Jizerskohorské 84 bučiny Zdroj: [15] mezofilní bučinné horské rašelinné pískovcové plošiny a skály, podmáčené sníženiny a rašeniliště, neovulkanické suky, rybníky vlhké vrchoviny na úpatí hor s hlubokými zářezy řek pahorkatiny na kyselém krystaliníku s pokryvy neogenních a kvartérních (glaciálních) sedimentů vrchovina na křídě, z níž vystupují výrazné znělcové kužely ploché vrcholové části s rašenilišti mezofilní bučinné výrazné skalnaté okrajové svahy Tabulka č. 22 Nadregionální biokoridory Kód Název Vegetační typ osy Délka [km] K 5 Stříbrný roh Studený vrch MB 39,5 K 18 Kokořínský důl Břehyně Pepocala B 16,9 K 19 Studený vrch Jizerskohorské bučiny H 30,0 K 19 Studený vrch Jizerskohorské bučiny MB 76,0 K 22 K 19 Prameny Úpy MB 42,7 K 23 Jizerskohorské bučiny Jizerské louky H 0,9 K 23 Jizerskohorské bučiny Jizerské louky MB 6,0 K 24 Jizerskohorské bučiny Poustecká obora MB 6,0 K 25 Poustecká obora hranice ČR MH 11,0 K 26 Poustecká obora hranice ČR MH 7,0 K 27 Jizerské louky Prameny Úpy H 20,0 K 27 Jizerské louky Prameny Úpy V 11,0 K 30 Jizerské louky Údolí Kamenice a Jizery MB 41,5 K 30 Jizerské louky Údolí Kamenice a Jizery V 41,5 K 31 Údolí Kamenice a Jizery Příhrazské skály B 13,0 K 31 Údolí Kamenice a Jizery Příhrazské skály MB 12,5 K 31 Údolí Kamenice a Jizery Příhrazské skály N 16,5 K 31 Údolí Kamenice a Jizery Příhrazské skály V 0,0 K 33 Břehyně, Pecopala Příhrazské skály B 36,0 K 34 Břehyně, Pecopala K 19 B 42,4 K 35 Příhrazské skály Les Království B 20,5 Vegetační tyty: MB mezofilní bučinný, MH mezofilní horský, B - borový, V - vodní, N nivní. Zdroj: [15] Regionální prvky ÚSES navazují na nadregionální síť a zajišťují zachování funkce ekosystémů na regionální úrovni vkraji bylo vymezeno/navrženo v rámci předešlých dokumentů cca 100 regionálních biocenter a kolem 80 částí regionálních biokoridorů, níže je uveden seznam biocenter. 51 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

55 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Tabulka č. 23 Regionální biocentra v Libereckém kraji Kód Název Kód Název RC01 Novina RC1267 Harcovské bučiny RC02 Čertova zeď RC1268 Kateřinky RC03 Bučiny RC1270 Stříbrník RC04 Velký Buk RC1271 Dlouhá hora RC05 Nad Betlémem RC1272 Vápenný RC06 Tlustec RC1273 Loupežnický vrch RC07 Černá hora RC1274 Hvozd RC08 Prales Jizera RC1275 Úbočí Smrku RC09 Chlum RC1276 Hřebenáč RC10 Dlouhý kopec RC1279 Bulovka RC11 Hamry RC1286 Plošina Rač RC12 Prosečský hřeben RC1287 Beškovský kopec RC13 Bezděčínské skály RC1288 Čáp RC14 Bouřný RC1301 Skalní město RC15 Holubník RC1302 Vlhošť RC382 Novozámecký rybník, Konvalinkový vršek RC1304 Holanské rybníky RC384 Prameny Labe RC1305 Binov (Bobří soutěska) RC386 Hruboskalsko RC1306 Králův vrch RC387 Karlovské bučiny RC1307 Strážný vrch RC388 Jezevčí vrch RC1309 Žižkův vrch - Bažantnice RC1205 Bradlec RC1354 Svojkovské pohoří RC1206 Obora, Kozlov - Tábor RC1355 Klíč RC1207 Kavkazsko RC1356 Hřeben Kozlí-Kameník RC1218 Bransko RC1357 Výsluní RC1219 Pod Mošnou RC1358 Smrčník RC1220 Řečiště Jizerky RC1359 Pěnkavčí vrch RC1221 Hradsko RC1360 Suchý vrch RC1222 Rezek RC1361 Ještěd RC1224 Kamenné Mlýny RC1366 Meandry Ploučnice RC1233 Rybník Věžák RC1657 Výsplachy RC1240 Radechov RC1658 Zadní Blansko RC1242 Pankrác RC1659 Víchová RC1244 Velký a Malý Bezděz RC1660 Strážník RC1245 Kozákov RC1661 Zabyly RC1246 Klokočské skály RC1662 Bezděčín RC1247 Údolí Mohelky RC1664 Všeň RC1249 Kalich RC1665 Huť (Prameny Žernovníka) RC1250 Údolí Jizery RC1666 Suché skály RC1251 Malá Skála RC1667 Milíř RC1252 Jestřebí RC1668 Malá Strana RC1253 Hradešín RC1787 Meandry Smědé RC1254 Muchov RC1788 Řasnice RC1257 Ralsko RC1790 Boreček RC1258 Jelení vrchy RC1791 Brazilka RC1259 Chrastenský vrch RC1792 Janovice RC1260 Prameny Ploučnice (Jenišavský mlýn) RC1794 Zourov RC1262 Velenický kopec RC1795 Borová RC1264 Mariánská hora RC1913 Nonoveský vrch RC1265 Jedlový Důl RC1914 Mimoň RC1266 Cikaňák RC1978 Padouchov RC 1204 Kozinec RC 16 Kumburk Zdroj: [ÚAP2010] 52 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

56 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji OCHRANA PŘÍRODY Zákon o ochraně přírody a krajiny rozlišuje obecnou a zvláštní ochranu přírody. Obecná ochrana přírody zahrnuje ochranu všech druhů rostlin, hub a živočichů před vymizením nebo poškozením (včetně snížení jejich genetické variability, vymizení dílčích populací, nebo zničení jejich stanovišť a ekosystému), dále i ochranu významných přírodních jevů (např. jeskyně, paleontologické nálezy, naleziště nerostů, apod.). Obecná ochrana se vztahuje i na územní systémy ekologické stability a významné krajinné prvky, na krajinný ráz. Obecná ochrana a její podmínky jsou specifikovány v příslušné české legislativě (např. zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o lesích, zákon o územním plánování a stavebním řádu, zákon o ochraně ZPF, horní zákon a další). Zvláštní ochrana přírody je dále rozlišena na územní a druhovou ochranu, nově se objevuje jejich provázanost související s implementací soustavy NATURA Zvláštní ochrana vymezuje podle velikosti chráněného území velkoplošná (2 kategorie: NP a CHKO) a maloplošná (4 kategorie: NPR, PR, NPP, PP) zvláště chráněná území. Dalším typem chráněných území jsou lokality soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti). Zvláštní ochrana přírody zahrnuje i zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, vyhlášené památné stromy, zvláštní ochranu nerostů, ochranu jeskyní aj. V Libereckém kraji se nachází 6 velkoplošných zvláště chráněných území, a to 5 chráněných krajinných oblastí CHKO Lužické hory (část), CHKO České středohoří (část), CHKO Kokořínsko (část), CHKO Jizerské hory, CHKO Český ráj (část) a část Krkonošského národního parku. V kraji je vyhlášeno 112 maloplošných zvláště chráněných území (z toho 4 leží ve dvou krajích a jsou započítané pro každý kraj zvlášť). Nachází se zde celkem 8 národních přírodních rezervací (NPR), 35 přírodních rezervací (PR), 8 národních přírodních památek (NPP) a 61 přírodních památek (PP). Obrázek č. 20 Velkoplošná chráněná území na území Libereckého kraje Zdroj: [ÚAP2010] Zvláště chráněná území (ZCHÚ) tvoří téměř třetinu rozlohy LK. Maloplošná ZCHÚ zaujímají přibližně 2 % rozlohy kraje, jejich počet je v mezikrajském srovnání silně podprůměrný. 53 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

57 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Ostatní ochrana Na území kraje se dále nacházejí 3 přírodní parky (Peklo, Ještěd, Maloskalsko) o celkové rozloze 141 km 2, jež zajišťují ochranu krajinného rázu vymezeného území. Na území kraje je registrováno 249 významných krajinných prvků (VKP, k roku 2010) a vyhlášeno 269 památných stromů (data 2005). [27, 31] Tabulka č. 24 Počet registrovaných VKP v jednotlivých ORP Libereckého kraje ORP01 ORP02 ORP03 ORP04 ORP05 ORP06 ORP07 ORP08 ORP09 ORP * Zdroj: [ÚAP2010] NATURA 2000 Celkem bylo na území Libereckého kraje vybráno a navrženo 51 evropsky významných lokalit a 3 ptačí oblasti (Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady, Jizerské hory a Krkonoše; ty jsou již vyhlášeny příslušnými nařízeními vlády). Poslední změny v seznamu proběhly nařízením vlády č. 371/2009 Sb. na konci roku Tabulka č. 25 Výčet navrhovaných EVL dotýkající se území Libereckého kraje MEZINÁRODNÍ KÓD POŽADOVANÝ OCHRANY INSTITUT NÁZEV EVL CZ CHKO Horní Kamenice CZ CHKO Jizerskohorské bučiny CZ CHKO Klíč CZ CHKO Bukovec CZ CHKO/PR/PP Horní Ploučnice CZ NP Krkonoše CZ CHKO Průlom Jizery u Rakous CZ CHKO Podtrosecká údolí CZ PP Český Dub - základní umělecká škola CZ CHKO Roverské skály CZ PP Doksy - zámek CZ CHKO/PP Slatinné vrchy CZ CHKO/NPR/NPP/PP Kokořínsko CZ CHKO Podhájí - chalupa CZ PP Kozlov - Tábor CZ CHKO Lužickohorské bučiny CZ CHKO/PP Svitavka CZ CHKO Suchý vrch - Naděje CZ CHKO Rašeliniště Jizery CZ CHKO/PP Dolní Ploučnice CZ CHKO Quarré CZ CHKO Smědava CZ CHKO Jezevčí vrch CZ CHKO Rašeliniště Jizerky CZ CHKO Prácheň - Zicht CZ PR Západní jeskyně CZ PP Lemberk - zámek CZ PP Skalice u České Lípy CZ CHKO Bílá Desná - kanál protržené přehrady CZ PP Zdislava - kostel CZ PP Manušické rybníky CZ PP Stružnické rybníky CZ PP Cihelenské rybníky CZ PP Česká Lípa - mokřad v nivě Šporky CZ PP Luční potok CZ PP Janovické rybníky CZ PP Zahrádky 54 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

58 CZ CHKO Jeskyně Sklepy pod Troskami CZ PP Červený rybník CZ CHKO Jizerské smrčiny CZ CHKO Binov - Bobří soutěska CZ CHKO/PP Ronov - Vlhošť CZ PP Vápenice - Basa CZ CHKO/NPR/PR Velký a Malý Bezděz CZ CHKO Poselský a Mariánský rybník CZ PR Smědá CZ PR/PP Ralsko CZ PR/PP Údolí Jizery a Kamenice CZ CHKO/NPR/NPP/PR/PP Jestřebsko - Dokesko CZ PP Rokytka CZ PP Pelíkovice Zdroj: [ÚAP2010] Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Obrázek č. 21 Lokality NATURA 2000 v Libereckém kraji Zelená barva EVL, purpurová PO, žlutá hranice kraje Zdroj: [35] 55 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

59 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Mezinárodní ochrana přírody Obrázek č. 22 Elementy mezinárodní ochrany Zdroj:[52] Evropská ekologická síť EECONET Součástí této sítě je u nás výše zmíněná soustava ÚSES, především na nadregionální úrovni. Také EECONET tvoří dva typy skladebných částí klíčová území (keystone areas) odpovídající našim biocentrům, která jsou propojena biokoridory evropského významu. Biosférické rezervace Biosférická rezervace je v Libereckém kraji ustanovena pouze jediná, a to biosférická rezervace Krkonoše na území KRNAPu (včetně ochranného pásma) a národního parku na polské straně Krkonoš. Její celková rozloha činí ha, z toho 91 % plochy leží na české straně a pouhých 9 % v Polsku. Základem biosférické rezervace je jádrové území Krkonoš, které pokrývá nejcennější ekosystémy při horní hranicí lesa a nad ní alpínské a květnaté horské louky, subarktická rašeliniště, ledovcové kary či zbytky původních smrkových a smíšených lesních porostů (I. a II. zóna KRNAP). Na jádrové území navazuje nárazníková zóna s volnějším ochranným režimem. Jádrové a nárazníkové území je obklopeno přechodovou zónou, shodnou s ochranným pásmem KRNAP. Biogenetické rezervace Ze souboru zvláště chráněných území České republiky byly experty Rady Evropy vybrány jako reprezentativní vzorky rozmanitých typů ekosystémů a stanovišť vzácných a ohrožených druhů rostlin či živočichů Národní přírodní památka Blanice a Národní přírodní rezervace Břehyně Pecopala. Mokřady Ramsarské úmluvy Na území Libereckého kraje se nacházejí tři evidované ramsarské mokřady (Ramsar sites). Jsou to Břehyně a Novozámecký rybník, Mokřady Pšovky a Liběchovky a Krkonošská rašeliniště. Významná ptačí území (IBA Important Bird Areas) Jedná se o ornitologicky významné lokality, které jsou zařazeny do evropského projektu BirdLife International. V Libereckém kraji se nachází jediná IBA Krkonoše. CORINE Na území Libereckého kraje se nachází 9 CORINE biotopů (programu EU COoRdination of INformation on the Environment ): Novozámecký a Břehyňský rybník, Karlovské bučiny, Jestřebská blata, Rašeliniště Jizery, Rašeliniště Vidlák, Arkticko-alpinská tundra Krkonoše západní část, Mokřady Liběchovky a Pšovky, Krkonoše, Dokeské pískovce a mokřady. 56 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

60 Geopark Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji Hlavním cílem geoparků je podle Charty evropských geoparků ochrana geologických lokalit, výzkum, vzdělávání a popularizace geověd, rozvoj specificky orientované turistiky a udržitelný rozvoj území. Každý Evropský geopark se stává automaticky Geoparkem UNESCO. Institut geoparků u nás nevychází z legislativy. Geoparky vznikají na základě dobrovolné spolupráce různých subjektů v daném území, v úzké spolupráci se státní ochranou přírody. Jedná se o ochrannou známku ve spojení geologice a cestovního ruchu. Prvním a zatím jediným českým geoparkem v Síti evropských geoparků se stal Geopark Český ráj, který svou rozlohou 700 km 2 výrazně přesahuje stejnojmennou chráněnou krajinnou oblast a nachází se na území LK. Geopark zahnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. [49] Invazní druhy V rámci kraje byl v roce 2003 zaveden monitoring invazních druhů rostlin, jejichž rozšíření a zásahy proti nim jsou průběžně sledovány a vyhodnocovány. V současné době je evidován výskyt křídlatek, netýkavky žlaznaté a třapatky, významným je i celík kanadský a lokálně i bolševník velkolepý. Tabulka č. 26 Sledované invazní druhy rostlin v Libereckém kraji Reynoutria sachalinensis Reynoutria japonica Reynoutria bohemica Impatiens glandulifera Heracleum mantegazzianum Solidago gigantea Solidago canadensis Helianthus tuberosus Telekia speciosa Aster novi-belgii Rudbeckia laciniata Pinus strobus Robinia pseudacacia Zdroj: [31, 38] Nejvýznamnějším invazním druhem v Libereckém kraji je křídlatka, která se na území vykytuje ve 2 druzích se společným křížencem podél všech hlavních vodních toků - křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) a křídlatka japonská (Reynoutria japonica Polygonum cuspidatum), kříženec křídlatka česká (Reynoutria x bohemica). K účinné likvidaci je nutná kombinace chemického a mechanického zásahu 2 ročně po dobu 3-5 let. [38] Obrázek č. 23 Křídlatka japonská Křídlatka sachalinská Křídlatka japonská Křídlatka česká Netýkavka žlaznatá Bolševník velkolepý Celík obrovský Celík kanadský Topinambur hlíznatý Kolotočník ozdobný Hvězdnice novobelgická Třapatka dřípená Borovice vejmutovka Trnovník akát Zdroj: [38] 57 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

61 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji A.2.9. HLUK Hluk jako průvodní rys přírodních jevů i lidských aktivit je ta část akustických signálů v prostředí, která člověka ruší, obtěžuje a jeho zvýšená úroveň poškozuje. Vzhledem ke skutečnosti, že hluku se nelze přizpůsobit, ani mu nelze přivyknout a že v současnosti mají jeho hodnoty v prostředí neustále zvyšující tendenci, je nutné v souladu s možnostmi ovlivňování hluku v prostředí adekvátně reagovat přijímáním nezbytných globálních a lokálních opatření. Hlavním zdrojem hluku v Libereckém kraji je doprava. Na území je hustá silniční dopravní síť, která je značně zatížena. Problémem jsou především chybějící obchvaty měst a obcí, ve kterých tak dochází k enormní zátěži obytných území hlukem. Některé silnice I. a II. třídy jsou zatíženy průjezdem 16 až 20 tisíci aut během 24 hodin, což znamená zátěž kolem 70 db, tedy dosažení hlukového limitu (50 db) s korekcí (+20 db) pro starou hlukovou zátěž (historicky vzniklá zátěž z pozemních komunikací a drážní dopravy). Přitom limit 55 db (tj. limit bez korekce na starou hlukovou zátěž ) je stanoven s ohledem na zdravotní účinky expozice hlukem a odpovídá např. doporučení Světové zdravotnické organizace pro zajištění bezpečné ochrany zdraví před hlukem. Možnost navýšení limitu o korekci na starou zátěž je politickým kompromisem (odráží nákladnost a složitost předpokládaných opatření ke snížení hluku), jedná se ale o kompromis na úkor občanů, kteří v postižených lokalitách bydlí. [7] Hlukovou zátěž způsobuje rovněž železniční doprava. Hustota železniční sítě v Libereckém kraji přesahuje o 34 % celostátní průměr, avšak po provozní stránce již neodpovídá současným dopravním nárokům, a proto je využití železniční dopravy spíše v útlumu. A OBYVATELSTVO Liberecký kraj je počtem obyvatel druhým nejmenším krajem v ČR (po Karlovarském kraji) na konci roku 2005 měl celkem obyvatel (4,2 % ČR), v roce 2008 celkem obyvatel. Mezi lety 1970 a 1990 došlo na území kraje k výraznému nárůstu počtu obyvatel (o více než 10 %), ale od 90. let roste jen mírně a od roku 2001 kolísá. Trendy ve vývoji charakteristik obyvatelstva se po roce 1990 radikálně změnily (na úrovni ČR i kraje). Významně se snížila sňatečnost i počet narozených dětí, zvyšuje se průměrný věk matek, poklesla kojenecká a novorozenecká úmrtnost, snížila se také úmrtnost v poproduktivním věku; obyvatelstvo začalo přirozenou měnou ubývat. Tento trend se však již podařilo překonat. I přes pokles v 90. letech je v LK stále vysoká porodnost (10,0 v roce 2005, tj. druhá nejvyšší mezi kraji ČR). Poměrně vysoká je i míra imigrace (počet přistěhovalých na obyvatel) 12,5. Míry úmrtnosti a emigrace jsou nižší, a proto byl v kraji zaznamenán přírůstek obyvatel přirozenou měnou (což je v ČR řídký jev), i přírůstek migrací. Na úrovni ORP (obce s rozšířenou působností) ovšem existují značné rozdíly. Obecně lze říci, že počet obyvatel na východě kraje klesá (zejména ORP Semily a Tanvald), naproti tomu v západní a severní části obyvatelé přibývají (ORP Česká Lípa, Nový Bor, Frýdlant). Migračně nejatraktivnějšími obvody jsou Liberecko a Jablonecko, neboli obvody s největší nabídkou pracovních míst a občanské vybavenosti, které současně nabízejí také atraktivní plochy pro bydlení. Obyvatelstvo LK má proti republikovému průměru mladší věkovou strukturu (podíl osob do 15 let je v rámci ČR nadprůměrný 14,53 %, podíl osob nad 65 let je podprůměrný, 13,24 %; údaje k ); věková skladba je ovšem v jednotlivých oblastech kraje značně rozdílná. Zatímco na Českolipsku patří populace k nejmladším v republice, naopak na Semilsku a Turnovsku je jednou z nejstarších. V důsledku nízké úrovně porodnosti postupně dochází ke stárnutí populace, což povede k růstu nákladů na zdravotní a sociální péči a k tlaku na růst kapacity příslušných zařízení. U porodnosti je však očekáváno zvýšení v důsledku dorůstání silných populačních ročníků. Vzdělanostní struktura obyvatel Libereckého kraje je o něco méně příznivá než je průměr ČR [12]. Rozdílem je mírně vyšší podíl osob se základním vzděláním a bez maturity (dohromady 64,4 % v LK, 61,5 % v ČR) a nižší podíl osob se vzděláním vysokoškolským (6,9 % v LK, 8,9 % v ČR). Od roku 1991 však došlo ke zvýšení vzdělanosti obyvatel podíl osob s nižším než maturitním vzděláním tehdy na území LK činil 72,0 % a podíl vysokoškolsky vzdělaných pouze 5,6 %. Méně příznivá struktura vzdělanosti souvisí mj. s nabídkou pracovních míst, v níž převažují méně kvalifikované pozice, dále s dostupností vzdělání, sociální situací rodin atd. Nižší vzdělanost obyvatel většinou vede k nárůstu nezaměstnanosti, růstu podílu osob závislých na sociálních dávkách a k dalším sociálně patologickým jevům (kriminalita apod.). [12] 58 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

62 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji A BYDLENÍ, KULTURNÍ, HISTORICKÉ, ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY HISTORICKÝ VÝVOJ, BYDLENÍ Z historického pohledu byl Liberecký kraj v období před 2. světovou válkou jedním z významných průmyslových center celé republiky. To platí především pro pás osídlení Tanvald Jablonec nad Nisou Liberec Hrádek nad Nisou. Nejvýznamnějším, již tradičním výrobním odvětvím byl textilní a sklářský průmysl. Vývojem po 2. světové válce začal textilní průmysl ztrácet na významu a do popředí se dostávala odvětví těžkého průmyslu, zejména strojírenství a těžba uranových rud. Nepřerušená zůstala tradice sklářství (Železnobrodsko, Novoborsko) a výroby bižuterie (Jablonecko). Po roce 1990 došlo v průmyslu k významným odvětvovým změnám. Nedokončenými a spornými privatizacemi bohužel často docházelo k zachování neperspektivních, nekonkurenceschopných podniků, což ještě nyní způsobuje strukturální problémy včetně např. nedobrovolné nezaměstnanosti (zejména pracovníků tradičních textilních a strojírenských výrob). Reakcí na nové podmínky byl zároveň značný rozvoj malého a středního podnikání, zaměřeného zejména na výrobu pro automobilový průmysl, stavebnictví a služby. Nově vzniklé firmy výrazně zredukovaly nezaměstnanost. Převážně v 2. pol. 90. let byl zřejmý příliv zahraničních firem. Bytový fond v LK je poměrně starý (průměrně 44,1 let v roce 2001), proto je nutné vynakládat poměrně značné finanční prostředky na jeho modernizaci (zejména na regeneraci panelové výstavby). Přesto se však stavební práce zaměřují téměř výhradně na novou bytovou výstavbu i přes nárůst podílu od roku 2002 se modernizace bytového fondu týká pouze přibližně 7 % bytů (rok 2004). V současné době převažuje výstavba bytů v rodinných domech (přibližně 60 % bytů). Průměrná obytná plocha bytu v LK (61,4 m 2 ) je druhá nejnižší mezi kraji ČR. Zvyšuje se poptávka po bydlení v zázemí větších měst. Suburbanizace s sebou však v některých případech nese např. narušení rázu krajiny nevhodnými stavbami, zvýšenou zátěž vodovodní sítě a kanalizace. KULTURNÍ PAMÁTKY Mezi nejznámější a nejvýznamnější kulturní památky patří hrad Bezděz, zámek Frýdlant, Lemberk, Sychrov, Zákupy a Hrubý Rohozec, zřícenina hradu Trosky. Dále se na území nachází 15 městských památkových zón, 8 vesnických památkových rezervací, 10 vesnických památkových zón a 2 krajinné památkové zóny (Zahrádecko, Lembersko)- následující tabulka. Tabulka č. 27 Kulturní památky Libereckého kraje okres název od roku Janovice 1995 vesnické památkové rezervace vesnické památkové zóny Česká Lípa Jablonec nad Nisou Semily Česká Lípa Lhota 1995 Rané 1995 Žďár 1995 Jizerka (Kořenov) 1995 Železný Brod - Trávníky 1995 Horní Štěpanice 1995 Lomnice nad Popelkou - Karlov 1995 Bukovec 1995 Kravaře 1995 Kruh 2004 Sloup 1995 Tubož 1995 Velenice 1995 Vojetín 2004 Jablonec nad Nisou Železný Brod Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

63 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji městské památkové zóny Liberec Kryštofovo Údolí 2004 Semily Újezdec 2004 Česká Lípa Česká Lípa 1992 Dubá 1992 Jablonné v Podještědí 1992 Kamenický Šenov 1992 Nový Bor 1992 Zákupy 2003 Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou 1992 Český Dub 1992 Frýdlant v Čechách 1992 Hodkovice nad Mohelkou 1995 Hrádek nad Nisou 2003 Liberec Liberec 1992 Semily Jilemnice 1990 Lomnice nad Popelkou 2003 Turnov 1990 krajinné 1996 Lembersko památkové zóny Česká Lípa Zahrádecko 1996 národní památky Zdroj: [31, 44] Česká Lípa kulturní Liberec Semily Bezděz, hrad 1978 Lvová, zámek Lemberk 2001 Zákupy, zámek Zákupy 2001 Hospodářský dvůr zámku v Zákupech 2010 Frýdlant, zámek Frýdlant 2001 Liberec, horský hotel a televizní vysílač Ještěd u Liberce 2006 Sychrov, areál zámku 1995 Hrad Grabštejn 2008 Kostel sv.vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí 2008 Daliměřice, zámek Hrubý Rohozec 2001 Troskovice, zřícenina hradu Trosky 2001 Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova 2010 V rámci některých chráněných objektů byla vymezena i ochranná pásma a podmínky jejich ochrany: Tabulka č. 28 Vyhlášená ochranná pásma v Libereckém kraji Číslo Ochranné pásmo památky 1 OP domu č.p. 23 v Příšovicích 2 OP Hradu a Zámku Frýdlant 3 OP Hradu Grabštejn 4 OP kamenného kříže v Hodkovicích nad Mohelkou 5 OP souboru nemovitých kulturních památek Lomnice nad Popelkou 6 OP Zříceniny hradu Bezděz 7 OP Zámku Sychrov 8 OP Zříceniny hradu Trosky Zdroj: [31, 44] 60 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

64 ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji V praxi se však používá členění území do 4 kategorií tzv. území s archeologickými nálezy I. IV. Stupně (dále jen ÚAN): ÚAN I - území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů; ÚAN II - území, na němž nebyl doposud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují: pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů %; ÚAN III - území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt arch. nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje 0-50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů ; ÚAN IV - území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu arch. nálezů veškerá vytěžená území - lomy, cihelny, pískovny apod. Na všechny typy ÚAN mimo ÚAN IV se vztahuje povinnost vyplývající z zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění. Z následujícího obrázku vyplývá, že mezi archeologicky nejcennější oblasti LK patří území mezi obcemi Rokytnice nad Jizerou, Benecko, Jilemnice, Lomnice nad Popelkou a Semily. Dále pak menší území v oblasti Českého ráje a Kokořínska (v obou případech přibližně odpovídá území chráněných krajinných oblastí), část dolního toku Jizery (přibližně v úseku Turnov Svijany) a okolí Českého Dubu a dalších center historického osídlení. Archeologické lokality prohlášené za kulturní památky na území Libereckého kraje jsou tyto: Tabulka č. 29 Archeologické lokality Libereckého kraje Číslo Sídelní útvar/katastr Památka 1 Dolní Prysk hrad Pustý zámek, zřícenina a archeologické stopy 2 Holany tvrz Rybnov, archeologické stopy 3 Hostíkovice tvrz Milčany, archeologické stopy 4 Mařenice výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy 5 Pihel výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy 6 Velenice tvrz, archeologické stopy 7 Zahrádky výšinné opevněné sídliště - hradiště Frýdlant, archeologické stopy 8 Frýdštejn hrad - strážní hrádek Drábovna, zřícenina a archeologické stopy 9 Hradčany výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy 10 Kobyly rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy 11 Loučná- Saň/ výšinné opevněné sídliště hradiště slovanské, archeologické stopy Andělka 12 Pěnčín rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy 13 Pěnčín rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy 14 Předlánce/ Tvrz, výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy Andělka 15 Svijany pohřebiště, archeologické stopy 16 Svijany rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy 17 Svijany rovinné neopevněné sídliště Na skalce, archeologické stopy 18 Svijany rovinné neopevněné sídliště Slezsko, archeologické stopy 19 Kundratice tvrz, archeologické stopy 20 Mříčná tvrz, archeologické stopy 21 Mříčná tvrz Smiřično, archeologické stopy 22 Žďár tvrz, archeologické stopy Zdroj: [31] 61 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

65 Údaje o současném stavu ŽP a jeho vývoji A.2.12.PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE Bez implementace a schválení ZÚR LK by mohlo dojít k nekoordinovanému rozvoji v rámci regionu a nadregionálních vazeb, lokální úroveň území by odrážela pouze místní potřeby území bez širších souvislostí. Nebylo by dosaženo koordinace rozvoje ve všech oblastech udržitelného rozvoje, především v klíčových jako je rozvoj dopravní a technické infrastruktury, cílený hospodářský rozvoj kraje, podpora podprůměrných oblastí, řešení nadmístních závad a střetů v území. Bez implementace ZÚR LK lze, na základě znalosti současného stavu území a jeho problémů, očekávat jejich další přetrvávání, případně i vznik nových závad území s negativními dopady na jednotlivé složky životního prostředí. ZÚR LK by měla pozitivně přispět k vývoji stavu životního prostředí jeho cíleným zlepšováním, respektováním přírodních, krajinných a kulturních hodnot území a snižování současné zátěže území cílenou podporou a rozvojem regionu dle specifik jednotlivých oblastí. 62 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

66 Charakteristiky ŽP, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny A.3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Implementací a uplatňováním navrhovaných Zásad územního rozvoje Libereckého kraje budou ovlivněny všechny složky životního prostředí, jejichž stav a vývoj je popsán v předešlé kapitole. Jako jedny z nejcitlivějších charakteristik lze označit chráněná území nebo oblasti s vysokými přírodními, kulturními nebo civilizačními hodnotami. Velice citlivými lokalitami, jež jsou pro Liberecký kraj typické, jsou lesní a horské ekosystémy. Přehled jednotlivých druhů a kategorií chráněných území (ZCHÚ, CHLÚ, CHOPAV, přírodní parky, ÚSES, atd.) i dalších prvků s ochranou je uveden v příslušných částech předchozí kapitoly A.2. Přehled hodnot území Libereckého kraje je uveden dále. Jednou z významně ovlivněných složek ŽP je krajina a krajinný ráz. ZÚR určují zásady organizace území LK a stanovují úkoly pro územní plánování, které se promítá do krajiny celého řešeného území. Podle pokryvu a hlavních způsobu využívání krajiny jsou v ZÚR vymezeny základní krajinné typy, které mohou představovat určitou typizovanou oblast, jež se vyznačuje nejen určitým poměrem přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, ale také určitou stabilitou a zranitelností vůči specifickým zásahům souvisejících s nezastavitelným rozvojem území. V Návrhu ZÚR bylo definováno 7 krajinných typů, které jsou vyznačeny i v grafické části ZÚR LK : Horské krajiny při horní hranici lesa Hřebenové a nejvyšší partie Krkonoš v lesním klečovém vegetačním stupni a nad horní hranicí lesa s přirozenými bezlesními partiemi. Pro obyvatele bez zásadnějšího významu, plochy vyskytující se v nejpřísnějších zónách KRNAP nepřístupné běžnému návštěvníkovi. Z hlediska ochrany přírody a krajiny velmi cenné partie začleněné v lokalitách zvláštní i mezinárodní ochrany přírody a krajiny. Cílem je zachování charakteru prostoru a jeho jednoznačná ochrana. Lesní krajiny Rozsáhlejší homogenní plochy lesa s menším podílem ostatních druhů pozemků. K nejcennějším přírodním hodnotám zde patří existence krajinářsky určujících složek (lesa a reliéfu terénu), dále přírodní a přírodě blízké prvky požívající legislativní ochranu. Ke kulturním prvkům jsou řazeny veškeré antropogenní struktury, ale i prostorová měřítka plošných obnov lesa zejména v hospodářských lesích. Prostor naplňují produkční i mimoprodukční funkce. Cílem veškerých činností ve vymezeném prostoru je územně i fakticky vyvážený poměr mezi zájmy uživatelů krajiny a hospodářskými činnostmi specifikovanými produkčními funkcemi lesů hospodářských. Lesozemědělské krajiny V LK plošně nejvýznamnější a charakteristický krajinný typ (heterogenní, přechodový), tvořený pestrou mozaikou lesních pozemků drobných až středně velkých komplexů lesa, zemědělské půdy a ostatních druhů pozemků. Vymezený prostor poskytuje velmi široké spektrum využití ryze výnosové, bydlení i rekreaci. Ke krajinářsky nejcennějším aspektům patří zejména reliéf terénu s dominantními prvky, existence přírodních a přírodě blízkých struktur, pestrost kultur, jejich střídání a členitost, existence nelesní vzrostlé zeleně, ale i urbanizované prvky. Cílem veškerých činností je územně i fakticky vyvážený poměr mezi zájmy uživatelů krajiny a hospodářskými činnostmi. Zemědělské krajiny Ucelené kulturní partie převahy zemědělských pozemků vesměs s nejúrodnějšími půdami o nejvyšší ochraně ZPF, z velké části tvořené zorněnou půdou. Součástí je i nutná zemědělskovýrobní infrastruktura. Z krajinářského hlediska nejfádnější výraz krajiny se značným výskytem nadměrných honů, často s vysokým stupněm zainvestovanosti provedenými melioračními opatřeními. Prostor patří k výrazně kulturním aspektům, poskytuje zejména obživu obyvatel v místním i širokém územním měřítku. Cílem je další zemědělská činnost v intenzitě dle místních a časových podmínek. 63 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

67 Krajiny s výrazným zastoupením vodních ploch Charakteristiky ŽP, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny Ucelenější území s převahou vodních ploch, vymezená bez ohledu na způsoby jejich vzniku, využívání a poslání. Do kategorie zahrnujeme i pozemky okolí vodních ploch s přírodními a přírodě blízkými strukturami, pozemky ZPF většinou extenzivně udržované, vodou silně ovlivněnými partiemi (bažiny, močály, mokřady), ale rozptýlenou obytnou i účelovou zástavbou. Existence těchto struktur patří k nejcennějším krajinotvorným prvkům Libereckého kraje, zejména přírodní a přírodě blízké plochy se širokou biodiverzitu. Krajinný typ patří často k objektům tuzemské i mezinárodní ochrany přírody, je prostorem pro výnosovou činnost i pro sport a rekreaci za dodržení podmínek ochrany přírody. Cílem je ochrana a zachování současného charakteru. Urbanizované krajiny Ucelená území s intenzivní a vesměs sevřenou zástavbou všeho druhu, ale s existencí urbanizačních pólů s dominantními prvky, a s územně i druhově rozdílnou strukturou osídlení. Pro obyvatele a jejich život je tento prostor významnou a nenahraditelnou kulturní hodnotou, kde ke krajinářsky i kulturně významných prvkům patří historicky a urbanisticky cenné objekty a plochy v památkové péči. Cílem je vytvoření harmonického vztahu mezi jednotlivými potřebami široké společnosti. Krajiny význačné (Krajiny výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů, kuželů a kup, krasové krajiny, krajiny vysoko položených plošin) Nejvýznamnější krajinně unikátní přírodní dominanty, nejčastěji v územním překryvu s lesním typem, často tvořící lokality v zájmech zvláštní i mezinárodní ochrany přírody a krajiny. Existence těchto unikátních reliéfově dominantních struktur patří i k významných kulturním hodnotám a jsou častým cílem návštěvníků krajiny. Cílem je zachování těchto přírodních i kulturních struktur následným generacím cestou jejich důsledné ochrany. Krajiny unikátní (Krajiny izolovaných kuželů, skalních měst) Významné přírodní lokality, v Libereckém kraji naprosto unikátního charakteru, ve zdejších podmínkách nejčastěji v územním překryvu s lesním typem, často tvořící lokality v zájmech zvláštní i mezinárodní ochrany přírody a krajiny. Tyto oblasti jsou i kulturním zázemím pro obyvatele a cílem pro návštěvníky. Cílem je zachování současného charakteru a jeho důsledná ochrana. Negativní dopady se mohou nejčastěji projevit územními střety s těmito oblastmi (chráněnými územími, krajinnými typy, viz výše), což často souvisí nejen se zábory ZPF, PUPFL nebo vodních ploch, ale rovněž s možností ohrožení specifických hodnot území, které vytvářejí jeho jedinečnost (krajinný ráz s výškovými dominantami, průzory a výhledy, zachovalé kulturní, technické a historické památky a místa, atd.). V rámci pracovního zpracování RURÚ Libereckého kraje pro vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR LK byly stanoveny hodnoty území kraje, a to hodnoty přírodní, hodnoty kulturní a hodnoty civilizační, jež by měly být v rámci zásad rozvoje kraje zachovány nebo ještě zvyšovány. Pro ilustraci zde uvádíme přehled těchto hodnot, které se týkají oblasti životního prostředí a environmentálního pilíře UR. Přírodní hodnoty území: zvláště chráněná území na národní úrovni ostatní chráněná území nebo prvky vymezený ÚSES (nadregionální, regionální a místní), jeho funkčnost a kvalita (HR) (SJ30) geomorfologicky cenné lokality regionu (HR) lokality/oblasti mezinárodního významu (GEOPARK UNESCO, NATURA 2000, biosférická rezervace Krkonoše, biogenetická rezervace NPR Břehyně Pecopala, mokřady Ramsarské úmluvy atd.) (HR) zásoby nerostných surovin 64 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

68 dostatečná zásoba kvalitní pitné vody, CHOPAV Charakteristiky ŽP, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny retenční schopnost krajiny, podíl vodních ploch na celkové výměře katastru (SJ28) vysoká lesnatost podíl lesů na celkové výměře katastru (SJ29) přírodní atraktivita území, často unikátní v rámci ČR, vysoká rozmanitost přírodních podmínek (SJ32,33,34) vysoká biodiverzita hodnotný a zachovalý krajinný ráz, vymezeny 3 přírodní parky (vymezeny oblasti krajinného rázu, významná vyhlídková místa, obzory a dominanty) podíl zemědělské půdy, orné půdy především I. a II.třídy ochrany (SJ22,23,24,25,37d) Podle charakteru záměrů, jimiž budou naplňovány rozvojové a specifické oblasti, osy, plochy a koridory navržené v ZÚR LK, budou specificky ovlivněny určité složky životního prostředí a hodnoty území, a to jak pozitivním, tak i negativním směrem. Jedním z úkolů vyhodnocení vlivů na životní prostředí a vyhodnocení vlivů NATURA 2000, které jsou nedílnou součástí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, je proto navržení takových opatření a podmínek uplatňování ZÚR LK, které by zamezily, minimalizovaly, případně kompenzovaly takové dopady a změny charakteristik životního prostředí, aby byly jeho hodnoty zachovány, chráněny a posilovány. Tato opatření a podmínky jsou uvedeny dále v kapitole A.7. Pro sledování možných změn složek životního prostředí (i ekonomického a sociodemografického vývoje) jsou ve vyhodnoceních stanoveny ukazatele, které by měly při průběžném monitoringu odhalit negativní trendy vývoje území. V reakci lze poté uplatnit příslušná navrhovaná nebo další relevantní opatření, která zastaví nebo zvrátí nechtěný směr rozvoje území. Návrh ukazatelů pro sledování vlivů ZÚR LK na životní prostředí je uveden v kapitole A.9. Již v samotném návrhu ZÚR LK jsou definována kritéria, podmínky a úkoly pro územní plánování, jež popisují taková pravidla rozvoje území, která částečně chrání a posilují dané specifiky dotčených oblastí. 65 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

69 Současné problémy a jevy ŽP, které by mohly být uplatněním ÚPD vzájemně ovlivněny A.4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI A.4.1. IMISNÍ LIMITY V oblasti ovzduší existují dva srovnávací ukazatele pro posouzení prostorového rozložení kvality ovzduší na území ČR. První z nich je založen na imisních limitech pro ochranu ekosystémů a vegetace, které se aplikují pouze na specificky vymezené oblasti (EKO zóny; CHUEV). Druhým srovnávacím ukazatelem je vymezování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) vztažené k ochraně zdraví obyvatel, které se vyhlašují pro území, na nichž byly překročeny sledované ukazatele. Sleduje přitom překročení krátkodobých i dlouhodobých limitních hodnot. OCHRANA EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE Vedle imisních limitů pro ochranu zdraví zavádí česká národní legislativa, v souladu se směrnicemi EU, i imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace nařízení vlády č. 579/2006 Sb. (prováděcí vyhláška č. 570/2006 Sb.). Sledovány jsou hodnoty SO 2, NO x, O 3. Území, na nichž musí být podle nařízení vlády dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace (EKO zóny), jsou: - území národních parků a chráněných krajinných oblastí, - území s nadmořskou výškou 800 m.n.m. a vyšší, - ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP. Významná část území LK spadá do těchto zón, a na většině z nich dochází překračování některého z limitů viz následující obrázek. Na celém území ČR je dlouhodobě překračován limit pro ozon, který tvoří často jedinou nadlimitní koncentraci ve sledovaných oblastech. Obrázek č. 24 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ekosystémy/vegetaci, překračování limitu včetně AOT40, 2005 Zdroj: [30, 43] 66 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

70 Současné problémy a jevy ŽP, které by mohly být uplatněním ÚPD vzájemně ovlivněny Tabulka č. 30 Překročení limitní hodnoty (LV) AOT40 pro ochranu ekosystémů a vegetace (rok 2005) CHUEV Podíl plochy ZCHÚ na CHUEV [%] Mimo NP a CHKO 0,4 100,0 CHKO České Středohoří 11,3 67,0 CHKO Český ráj 5,0 40,0 CHKO Jizerské hory 37,0 86,5 CHKO Kokořínsko 12,0 75,1 CHKO Lužické hory 15,5 84,4 KRNAP 10,5 80,1 Celkem CHUEV - 77,8 O 3 [% plochy území, kde AOT40 > µg.m -3 ] CHUEV chráněné území z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace; zahrnuje 33,2 % plochy kraje. Zdroj: [30, 43] Tabulka vztahující se k překročení limitních hodnot pro ochranu ekosystémů a vegetace ukazuje na rozsáhlé zasažení oblastí CHUEV nadlimitními hodnotami ozónu (ukazatel AOT40). Porovnáním s obrázkem č. 11 lze však konstatovat, že se na území LK ani zdaleka nejedná o výjimečný jev obdobná situace je i v dalších oblastech CHUEV v celé ČR. Zasažení CHUEV nadlimitními hodnotami je v rozsahu celé ČR z tohoto hlediska mimořádné a vyžaduje řešení. OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (OCHRANA ZDRAVÍ) Důležitým ukazatelem pro stav čistoty ovzduší je rovněž vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Sledovány jsou následující ukazatele: SO 2, NO 2, PM 10, CO, benzen, O 3, NH 3, Pb, Cd, As, Ni, Hg, benzo(a)pyren (B(a)P), a to krátkodobé i dlouhodobé imisní hodnoty. Závazné vymezení OZKO je stanoveno každoročním sdělením MŽP, kterým se hodnotí kvalita ovzduší a vymezují OZKO na územním principu podle jednotlivých krajů. K OZKO náleží vždy území obcí, resp. stavebních úřadů, které jsou jmenovitě uvedeny. Situaci v oblasti imisí kadmia v roce 2005 dokumentuje následující tabulka, kde jsou uvedeny obce Libereckého kraje, podíly na jejich území, na kterém došlo k překročení limitní hodnoty pro imise pro imise arsenu, kadmia a benzo(a)pyrenu.. Jedná se o důsledek činnosti zdejšího průmyslu sklářství, těžby a spalování hnědého uhlí (viz dále - oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší). Pro srovnání jsou u kadmia uvedeny hodnoty za roky 2001, 2004, Toto srovnání ukazuje, jakého zlepšení imisní situace bylo za sledované období dosaženo podíl rozlohy území s překročenými limity u kadmia klesl z cca % na cca 1-30 %.Nejvíce jsou limity CIL (cílový imisní limit) překračovány v územní působnosti stavebního úřadu Smržovka (31,8 %) a Tanvald (28,4 %). Tabulka č. 31 Překročení hodnoty cílového imisního limitu v území, 2005 Stavební úřad As *) [%] Cd *) [%] 2001 **) 2004 **) 2005 B(a)P *) [%] Městský úřad Desná 0,9 71,4 12,8 1,4-1,4 Městský úřad Smržovka 27,2 81,8 75,5 23,8-31,8 Městský úřad Tanvald 18,1 88,9 35,9 28,4-28,4 Městský úřad Velké Hamry 4,0 69,8 21,9 0,5-4,0 Magistrát města Liberce ,5 9,5 *) hodnota uvádí v % plochu území LK, na kterém byly překročeny imisní limity As, Cd, B(a)P, resp. CIL **) údaje uvedeny pro srovnání s rokem 2005, nejsou zohledněny v hodnotě souhrnu překročení CIL Vysvětlivky: As arsen, Cd kadmium, B(a)P benzo(a)pyren, CIL - cílový imisní limit. Zdroj: [43] Souhrn překročení CIL *) [%] 67 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

71 Současné problémy a jevy ŽP, které by mohly být uplatněním ÚPD vzájemně ovlivněny Na následujícím obrázku je přehledněji vyobrazeno vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší za rok Obrázek č. 25 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ( ) Zdroj: [27, 43] Situaci na území celé ČR dokumentuje následující obrázek (území s překročenými limity bez zahrnutí ozonu; v případě zahrnutí ozonu je překračován limit na téměř celém území ČR). 68 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

72 Současné problémy a jevy ŽP, které by mohly být uplatněním ÚPD vzájemně ovlivněny Obrázek č. 26 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, bez zahrnutí ozonu 2005/2006/2007/ Zdroj: [43] A.4.2. PRIORITNÍ PROBLÉMY A STŘETY S ÚZEMÍMI PŘÍRODNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT V předchozí kapitole byly jako nejzranitelnější a environmentálně cenné části Libereckého kraje identifikovány zvláště chráněná území, horské a lesní ekosystémy, dochované oblasti krajinného rázu, krajinné typy, přírodní a kulturní hodnoty. Vzhledem k obecné povaze ZÚR LK, zvláště pak v oblasti ekonomického rozvoje, bude docházet ke střetům s požadavky na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví. Tyto územní střety je proto nutné řešit adekvátně konkrétním situacím, kdy je nutné určité aktivity z příslušné lokality vyloučit nebo limitovat do takové míry, kdy nebudou činnosti a záměry spojené s rozvojem přetěžovat únosnost území a budou přispívat k udržitelnému rozvoji kraje. Je rovněž nutné respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny a specifické podmínky chráněných krajinných oblastí a KRNAP podle zonace. Pomocí vymezených krajinných typů je možné rozvíjet území kraje i s ohledem na zachování těchto typických krajinných struktur. Podle charakteru jednotlivých oblastí je možné směřovat pouze určité typy záměrů do určitých typů krajin, jejichž hodnota bude daným způsobem a účelem rozvoje podpořena nebo zachována. V následujících kapitolách tohoto vyhodnocení jsou rozebrány a vyhodnoceny návrhy pro rozvoj území, formulované v ZÚR, a popsány jejich možné negativní (popř. pozitivní) vlivy, společně s vyjmenovanými opatřeními pro jejich snížení, eliminaci, kompenzaci. Specifika každého plánovaného záměru, který bude pak naplňovat cíle a zásady ZÚR LK, však samozřejmě budou vyžadovat samostatné pečlivé vyhodnocení na podrobnější úrovni. 69 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

73 Současné problémy a jevy ŽP, které by mohly být uplatněním ÚPD vzájemně ovlivněny Prioritní problémy životního prostředí v dotčeném území Zpracovatel vyhodnocení SEA vyhodnotil prioritní okruhy environmentálních problémů relevantních pro Liberecký kraj. Tyto okruhy vytvořené na základě analýzy stavu životního prostředí v Libereckém kraji (viz výše) jsou následující: - přes výrazné zlepšení během posledních několika let stále poměrně vysoké emise a depozice těžkých kovů (As, Cd), - vyšší emise CO (doprava), TZL (malé zdroje) a zvýšená depozice síry (SO 4 2- ) v některých částech území (velká města, Frýdlantsko přeshraniční vliv), - zvýšení emisí (zejména TZL, SO 2 ) v důsledku přechodu na spalování méně kvalitních tuhých paliv v lokálních topeništích z důvodu zdražování ušlechtilých paliv, - vysoká dopravní zátěž a z ní vyplývající zvýšená imisní a hluková zátěž, snížená bezpečnost a plynulost provozu; chybějící obchvaty měst, nedokončená silniční síť, místně naddimenzovaná síť železnic, - aktivity necitlivě zasahující do krajinného rázu (např. suburbanizace, plánovaná elektrická vedení např. Nový Bor-Varnsdorf přes CHKO Lužické hory), - požadavky na stavby na zelené louce včetně průmyslových zón namísto revitalizace brownfields, vyjímání půdy ze ZPF, vysoký podíl dlouhodobě ladem ležících zemědělských pozemků, - požadavky na těžbu kamene a písků (vč. těžby nevýhradních nerostů), - nedostatečná péče drobných vlastníků lesa a zemědělské půdy (neobhospodařování rozsáhlých zemědělských ploch s následným šířením plevelných druhů a snižováním biodiverzity), přetrvávající důsledky těžeb, - rekonstrukce lesních porostů v horských oblastech Krkonoš, Jizerských hor, Ještědského hřbetu a Lužických hor, - nevhodná druhová skladba lesních porostů, - zastaralý kanalizační systém ve většině obcí, nízký podíl počtu obyvatel připojených na kanalizaci, resp. na kanalizaci s koncovou ČOV, - přetrvávající znečištění některých toků (III. až V. jakostní třída), - velké množství nerekultivovaných starých ekologických zátěží (Ralsko, Mimoň, Boreček, Hradčany, Robeč, Liberec-Rochlice, atd.), - nutná rekultivace starých a nevyhovujících skládek, - nedostatečné materiálové a energetické využívání odpadů včetně biologicky rozložitelných. A.4.3. LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 Dalšími oblastmi se zvláštním významem pro životní prostředí jsou lokality soustavy NATURA 2000, jež jsou ošetřeny zákonem o ochraně přírody a krajiny, v Libereckém kraji jsou zastoupeny 2 kategoriemi území 51 evropsky významnými lokalitami a 3 ptačími oblastmi. Kompletní vyhodnocení vlivu ZÚR LK na lokality soustavy NATURA 2000 je zařazeno jako část B. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a v kapitole A.5 tohoto posouzení na životní prostředí je uveden stručný souhrn z kompletního vyhodnocení NATURA Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

74 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD A.5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH V této kapitole jsou vyhodnoceny vlivy Návrhu ZÚR LK na vybrané složky životního prostředí v členění podle struktury posuzovaného dokumentu podle navržených, rozvojových oblastí a os, specifických oblastí, koridorů a ploch a v nich navržených veřejně prospěšných staveb. Veřejně prospěšné stavby a opatření byly hodnoceny v rámci navržených ploch a koridorů. Pro větší přehlednost možných střetů v daném měřítku spíše překryvů rozvojových oblastí, os, specifických oblastí, navržených ploch a koridorů s vybranými sledovanými jevy území (sledované jevy, limity, hodnoty území) byly vytvořeny souhrnné tabulky - viz tematicky u jednotlivých kapitol. Tyto střety jsou však pouze informací o překryvu navrhů ZÚR LK s vybranými jevy v území a nevypovídají o konkrétních územních průmětech jako je tomu například u posuzování EIA, kde je možné již blíže definovat povahu střetu např. komunikace s určitou plochou chráněné oblasti její rozlohou, polohou a závažností střetu apod.. Jedná se tedy spíše o informaci, zda se jevy v rámci návrhových oblastí, os, ploch a koridorů vyskytují či nikoli a tímto upozorňujeme, se kterými jevy by případně střet mohl nastat nebo jakého střetu je nutné se při konkrétních návrzích vyvarovat, pro jakou složku životního prostředí je větší riziko vzniku negativního vlivu oproti ostatním složkám a hodnotám v území. U hodnocení každé oblasti, osy, plochy a koridoru je přímo zmíněno, které překryvy se jich dotýkají v obecné rovině (např. prvky ÚSES, vodohospodářské lokality) a nadto je u zásadních (rozsáhlých, významných) zmíněno, o které se jmenovitě jedná. Všechny překryvy území, tedy potenciální střety, se sledovanými jevy území, vycházejí z grafické části Návrhu ZÚR LK, především koordinačního výkresu, který je součástí odůvodnění ZÚR LK, kde lze tyto střety dohledat (výřezy ani koordinační výkres není k SEA přikládán). Více se ve Vyhodnocení zabýváme další specifickou problematikou v kraji, kterou je zvláštní ochrana přírody a krajiny, a to z důvodu: 1) Vyhlášená území ZCHÚ pokrývají nadprůměrný podíl rozlohy kraje, a proto je v závěru této kapitoly nadstandardně zařazena podkapitola věnující se vlivům ZÚR LK na velkoplošná chráněná území, s ohledem na zákonem stanovené podmínky ochrany, i na podmínky ochrany vyplývajícíh z plánů péče pro jednotlivá ZCHÚ. 2) Téměř celé území je definováno jako území migračně významné, z čehož vyplývá i pro ÚPD povinnost zajištění migrační prostupnosti krajiny a umožnění volného pohybu živočichů (vztaženo k určitým zvláště chráněným druhů, větší savci.) 3) Migrační významnost kraje je dále posílena i hustou sítí nadregionálních a regionálních prvků územního systému ekologické stability (ÚSES), které mají v rámci biokoridorů za úkol migraci mezi vymezenými biocentry k zajištění ekologických vazeb a dynamiky daných ekosystémů. Vzhledem k měřítku ZÚR LK bylo hodnocení provedeno adekvátně, tj. na strategické úrovni. Pro co nejvyšší konkrétnost jsou uváděny jednotlivé možné překryvy území u složek životního prostředí, které mají územní průměty. U půdní složky, i když je překryv z určitých hledisek možný, bylo provedeno všeobecné hodnocení (hledisko ovlivnění půdního prostředí jako součásti biosféry) a doplněn odkaz na kvalifikovaný odhad záborů ZPF (pouze u koridorů). Ten je součástí odůvodnění ZÚR LK, kapitola E, kde je dle povahy koridorů proveden procentuelní odhad záborů ZPF dle jejich třídy ochrany. Zde tyto procentuelní odhady již nejsou uvedeny, a to z důvodu zavádějícího dojmu záborů půdy pro jednotlivé koridory, které nemají v této chvíli specifikovánu trasu, rozsah a tedy se podíl záborů ZPF, PUPFL může do doby projektové dokumentace výrazně změnit. 71 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

75 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Územně plánovací dokumentace ZÚR LK, na rozdíl od ÚP VÚC, nebyla jako celek zpracována variantně, a proto zde nebylo vyhodnoceno žádné variantní řešení celkové koncepce. Varianty konkrétních řešení lze navrhovat v rámci jednotlivých záměrů a realizačních projektů, které budou naplňovat schválenou ÚPD a budou promítnuty již do konkrétního území do lokalit na úrovni územně plánovací dokumentace obcí. Variantně jsou v ŹÚR LK navržena některá napojení dopravní infrastruktury a tato jsou blíže porovnána v kapitole A.6 i ve Vyhodnocení NATURA2000. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí je vypracováno posloupně, v souladu se strukturou navrhovaných ZÚR LK; za názvem kapitoly nebo posuzované oblasti je uvedena příslušná kapitola v ZÚR LK a zásady, kterých se oblast dotýká. Samostatně nebyly posuzovány dopady priorit a zásad, jelikož ty jsou konkrétněji naplňovány již navrženými rozvojovými oblastmi, rozvojovými osami, specifickými oblastmi, plochami a koridory. Ve všeobecné rovině lze konstatovat, že priority navržené k zajištění příznivého životního prostředí (P1-P6) a jejich respektování bude působit jednoznačně a významně příznivě na všechny složky životního prostředí. Pro posouzení byla stanovena stupnice, a to na základě zkušenosti zpracovatele a podle standardních postupů posuzování vlivů na životní prostředí koncepcí obdobného charakteru. Tabulka č. 32 Stupnice vyhodnocení vlivů na stanovené složky životního prostředí Charakter vlivu Symbol Popis Významnost/ vznik rizik vlivů Zdroj: [CityPlan] - - významný až velmi negativní vliv / významné (vysoce pravděpodobné) riziko vzniku negativního vlivu málo významný negativní vliv/ významné mírně významné - (pravděpodobné) riziko vzniku negativního vlivu 0 neutrální vliv/ bez vlivu/irelevantní mírně pozitivní vliv/ významné mírně významné + (pravděpodobné) riziko vzniku pozitivního vlivu velmi pozitivní vliv významné (vysoce pravděpodobné) riziko + + vzniku pozitivního vlivu A.5.1. ROZVOJOVÉ OBLASTI (kapitola B.1, zásady Z1, Z2) Rozvojové oblasti jako takové jsou navrženy ve 2 úrovních republikového (zásada 1, ROB1) a krajského významu (zásada 2, ROB2-5). Vlivy na životní prostředí jsou popsány všeobecně pro rozvojové oblasti a poté blíže pro každou jednotlivou oblast, a to zvláště se zaměřením na jejich územní a účelová specifika. Vnitřní členění rozvojových oblastí pro optimalizaci podmínek udržitelného rozvoje: - v jádrových polohách území rozvojových oblastí se vymezují zóny v rozsahu obcí pro přednostní umisťování ekonomických aktivit, - v okrajových polohách rozvojových oblastí na přechodu do venkovské krajiny bude upřednostňován rozvoj bydlení a příměstské rekreace. Charakter dopadů a všeobecné vyhodnocení pro jednotlivé složky životního prostředí Ovzduší vzhledem k novým ekonomickým aktivitám v rámci hospodářského rozvoje kraje dojde k výstavbě nových výrobních, průmyslových a sportovně-rekreačních areálů, ale rovněž k bytové výstavbě doprovázené obslužnou dopravní i technickou infrastrukturou, což s sebou přináší nárůst v současnosti největší skupiny zdrojů znečišťování ovzduší a to malých a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší. Na druhé straně lze předpokládat výstavbu s využitím nejnovějších technologií a možnou výstavbu obchvatů obytných zón a jejich vhodné umístění vhledem k dostupnosti a obslužnosti území, což může přinést zlepšení situace v současně zastavěných územích. 72 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

76 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Voda hospodářský rozvoj vyvolá pravděpodobně nové potřeby a nároky na odběry a čištění vod. Míra, účel odběrů a likvidace odpadních vod se budou odvíjet od konkrétních záměrů a jejich provedení v konkrétních lokalitách a podmínkách. Nově zastavěné plochy budou ovlivňovat hydrologický režim území do takové míry, do jaké bude řešeno odvedení nebo zachycování dešťových vod v území. Nová řešení s sebou mohou přinést pozitivní i negativní dopady na kvalitu i kvantitu vodního prostředí. Vodního prostředí se přímo dotýkají navrhovaná řešení protipovodňové ochrany, které mohou významně ovlivnit vodní ekosystémy a to jak pozitivním směrem, v případě vhodných doprovodných revitalizací a přirozených rozlivných ploch, nebo směrem negativním výstavbou naddimenzovaných hrází nebo technických opatření, jež změní základní ekologické charakteristiky vodních ekosystémů. V rámci rozvoje bude docházet i ke střetu nebo křížení s vodními, vodohospodářskými prvky v území (CHOPAV, křížení s vodními toky a jejich stanovenými záplavovými územími a aktivními zónami), jejich ovlivnění se bude odvíjet především od technického řešení, které může ovlivnit dané prostředí jak negativně, tak pozitivně (zmíněno výše). Vzhledem k nastaveným zásadám a úkolům pro změny v území by k negativním vlivům mělo docházet pouze minimálně a lokálně, dále by tyto měly být minimalizovány příslušnými opatřeními pro minimalizaci vlivu. Půda k pozitivnímu ovlivnění může dojít v rámci znovuvyužití lokalit brownfileds, které mohou být v současnosti kontaminované ve smyslu vodního a půdního prostředí. V rámci nového využití by tak došlo k odstranění staré ekologické zátěže a zlepšení kvality životního prostředí. Naopak, v důsledku upřesňování umístění ekonomických aktivit a strategických zón může dojít k záboru nových, volných ploch, a tím často i kvalitní půdy. Masivní výstavbou podél dopravních koridorů se posílí fragmentace a neprostupnost krajiny, stejně tak může dojít k nevratným změnám v krajinném rázu a struktuře osídlení; obdobný dopad nemusejí mít pouze ryze ekonomicky směřované aktivity, ale také stále silný urbanizační tlak na území. Velikost záborů ZPF nelze vzhledem k měřítku a charakteru ZÚR LK stanovovat, v této fázi by to nebylo ani účelné, určité kvalifikované odhady byly provedeny v rámci odůvodnění návrhu ZÚR LK, kapitole E, a to z hlediska koridorů a ploch. Příroda ohrožení přírodních složek může nastat ve střetu ekonomických zájmů se zájmy ochrany přírody a krajiny, ke kterým bude nevyhnutelně docházet. V případě některých rozvojových oblastí je ekonomický rozvoj směřován především do okrajových oblastí s respektováním přírodních hodnot a přesunutím aktivního ekonomického rozvoje z již přetížených oblastí především v oblasti cestovního ruchu. Sledování možnosti narušení a negativního ovlivnění přírodních složek bude předmětem řešení posuzování vlivů na životní prostředí konkrétních záměrů do území. V daném měřítku řešení a návrhu ZÚR LK nelze kromě překryvu rozvojových oblastí s plochami ochrany přírody a krajiny nic detailnějšího konstatovat, a i tento překryv nemůže mít dostatečnou vypovídající hodnotu, protože není v současnosti znám přesný rozsah, účel, provedení a především lokalizace konkrétních záměrů, jež povedou k naplňování navržené organizace území. Přesto je tento překryv (se všemi vybranými sledovanými jevy limity území) jako doplňující informace dále uveden, a to pro jednotlivé oblasti v tabulkové i textové podobě. Krajina organizace území s výše zmíněnými aktivitami ovlivní i ráz krajiny. Míra a způsob ovlivnění bude opět vycházet od účelu, rozsahu a způsobu realizace záměrů, nových i rekonstruovaných areálů (brownfields). Nové dopravní koridory mohou zcela změnit ráz krajiny, a to především přispěním k fragmentaci, vizuální i fyzické neprostupnosti a ke změně měřítka a obrazu krajiny. Při maximálním respektování přírodních, kulturních a civilizačních hodnot lze dosáhnout minimalizace negativního ovlivnění. V některých případech, obdobně jako u přírodních složek, lze dosáhnout i zlepšení a obnovy rázu krajiny. Kraj jako území migračně významné představuje vyšší riziko vzniku negativního ovlivnění migrační prostupnosti, proto musí být všechny aktivity s možností ovlivnění měřítka a prostupnosti krajiny pečlivě zváženy a musí být zajištěna migrační prostupnost a volný pohyb dotčených živočichů. Kulturní a historické památky úkoly územního plánování, které definují jednotlivé rozvojové oblasti, mohou nevhodnou výstavbou nových objektů v jejich blízkosti poškodit jejich kulturní nebo historickou hodnotu, obdobně je to možné i u nevhodných rekonstrukcí. ZÚR LK však ve většině případů zdůrazňují kulturní a historické dědictví kraje jako nepostradatelnou a výjimečnou komoditu pro rozvoj specifických ekonomických odvětví, jež by měly směřovat spíše k obnově, zachování nebo posílení významu památek. 73 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

77 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Hluk definovaným rozvojem mohou být optimalizovány kapacity a technický stav dopravních komunikací, řešena bude i dopravní obslužnost a dostupnost periferních oblastí a nových areálů a obytných zón, což s sebou přinese větší plynulost dopravy a zmenší se průjezdy obcemi, což přinese nižší hlukovou zátěž do území. Avšak v souvislosti s novými ekonomickými aktivitami a dlouhodobým trendem nárůstu osobní automobilové dopravy lze rovněž předpokládat navyšování hlukové zátěže. Míra a kumulace těchto vlivů bude záviset na organizaci a řešení obslužnosti nových výrobních, rekreačních areálů i obytných zón. Hluková zátěž může být, kromě dopravy, rovněž způsobena provozem hospodářských podniků. Výše zatížení se bude odvíjet od použitých technologií a realizaci protihlukových opatření. Při umisťování provozů s vyšší hlučností musí být nekompromisně splňovány stanovené limity akustického tlaku, stejně tak u výstavby. Upřesnění konkrétních tras dopravních koridorů by mělo v následné ÚPD (na úrovni obcí) proběhnout co nejdříve, aby nebylo vedení dopravních tras v budoucnu omezeno nebo znemožněno jinými způsoby využití okolního území se specifickými hlukovými limity. Obyvatelstvo podstata zásad a vymezených rozvojových oblastí je v přínosu pro hospodářskosociální rozvoj území, které kromě celkové konkurenceschopnosti a propojení vazeb se sousedními i vzdálenějšími regiony přinese do území vyváženější stav v kvantitě a kvalitě poskytovaných služeb, pracovních příležitostí, dostupností a obslužností území, který je pro místní obyvatelstvo zásadním a rozhodujícím faktorem pro výběr obytného prostředí. Zásadním ukazatelem bude nárůst pracovních příležitostí s dobrou dostupností ke kvalitnímu bydlení s dostatkem kvalitních služeb ve veřejné i komerční sféře. Řešení dostatečně kapacitní a kvalitní dopravní i technické infrastruktury povede k nárůstu trvale bydlících obyvatel ve vymezených oblastech pro bydlení, kde bude díky optimálnímu řešení organizace území dosaženo dobrého životního prostředí. Možným negativem pro obyvatelstvo je navýšení zdrojů znečišťování, které mohou zapříčinit zhoršení kvality obytného prostředí (ovzduší, hluk). ZÚR LK jsou však koncipovány s ohledem na řešení těchto faktorů, i dalších jako protipovodňová ochrana, a tudíž je tento fakt v daném měřítku posuzován jako zanedbatelný a složka obyvatelstvo je hodnocena jako s výrazně pozitivním dopadem. Níže je uveden přehled ROB a jejich střetů s některými environmentálními a kulturními hodnotami, které mají územní průmět do území a na jehož základě lze tedy uvažovat o rizikovosti vzniku vlivu, případně jeho významnosti. Tabulka č. 33 Střety ROB s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami Rozvojové oblasti ROB1 Liberec ROB2 Česká Lípa - Nový Bor ROB3 Turnov ROB4 Semily Železný Brod ROB5 Jilemnice zvláště chráněná území - CHKO, KRNAP, NPR, PR, NPP, PP 2 - chráněná území s mezinárodním statutem - evropsky významné lokality 3 - chráněná území s mezinárodním statutem - ptačí oblastí 4 - obecně chráněná území, ochrana krajiny - přírodní parky 5 - nerostné bohatství kraje - výhradní ložiska, CHLÚ, DP 6 - vodohospodářsky významná území - CHOPAV, OP vodních zdrojů, OP léčivých a minerál. vod 7 - kulturní hodnoty - KPZ, MPZ, VPZ, VPR 8 - stanovená záplavová území 9 - územní systém ekologické stability 10 - VKP ze zákona - vodní toky a vodní plochy 11 - VKP ze zákona - lesy (OP lesa) 12 - Geopark 13 - ÚAN I a ÚAN II 14 - Národní kulturní památky vč. OP 15 - OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší dle Věstníku MŽP z dat Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

78 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Tabulka č. 34 Vyhodnocení vlivů ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ na stanovené složky životního prostředí ROZVOJOVÉ OBLASTI Ovzduší Klima Voda Půda Horninové prostředí Příroda Lesy Krajina Kult.a hist. památky Hluk Obyvatelstvo ROB1 Liberec +/- 0 +/- 0/- 0/- +/- 0/- +/- +/- ++/-- ++ ROB2 Česká Lípa - Nový Bor +/- 0 ++/- 0/-- 0 0/-- 0 +/-- ++/- ++/-- ++ ROB3 Turnov +/- 0 ++/-- +/- 0 +/- 0 +/- +/- +/-- ++ ROB4 Semily Železný Brod +/- 0 ++/- 0/-- 0/- +/-- 0/-- +/-- ++/- +/-- ++/- ROB5 Jilemnice +/- 0 ++/- 0/- 0 ++/- 0/- +/- +/- +/- ++ Zdroj: [CityPlan] Z1 Ve vymezené rozvojové oblasti republikového významu s dopravním napojením na významné kapacitní silniční a železniční koridory podporovat rozvoj hospodářských a sociálních aktivit, posilujících význam LK v republikových a středoevropských vazbách. ROB1 Rozvojová oblast Liberec (část rozvojové oblasti OB7 Liberec dle PÚR ČR 2008) republikový význam Specifika vlivů ROB1 oproti všeobecným vlivům vyplývají z jejího republikového významu, tedy cíleného příhraničního až přeshraničního ovlivnění, a to na úrovni výstavby i spolupráce s navazujícími regiony, státy s navázáním a provedením skrze rozvojové osy ROS1, ROS4 a ROS8. Je nutno zdůraznit, že ZÚR LK se výhradně zabývají pouze administrativním územím kraje, tedy nenavrhují přímo rozvoj do navazujících regionů, ale jejich návrhy vyvolají nutnost koordinace rozvoje navazujících regionů, a to jak ve zmíněné výstavbě, tak i spolupráci a plánování dalších aktivit. Největší ovlivnění lze očekávat v důsledku rozvoje dopravních napojení na silniční a železniční sítě v SRN a Polsku i dotčeném regionu a navazujících oblastí. Dle specifikovaných úkolů územního plánování, které stanovují podmínku řešení napojení sítí v souladu se zachováním dostatečné prostupnosti krajiny a nenarušením ÚSES, krajinných horizontů, by nemělo k významným negativním vlivům docházet. Avšak jakýkoli rozvoj sítí dopravní infrastruktury území bude znamenat výrazný zásah do stávajících přírodních funkcí a vazeb. Zajištění podmínek pro vstup nových investorů do území včetně obytných kapacit (bod d) a e)) bude představovat, i přes podmínku intenzifikace a využití stávajících ploch a transformace ploch k obnově, velký zásah do struktury území. Efektivní řešení protipovodňových opatření v urbanizovaných plochách bude mít velký dopad na změny v hydrologickém režimu území. Všechny zmíněné rozvojové aktivity budou ovlivňovat všechny složky životního prostředí v intencích popsaných všeobecnými vlivy s převahou formy dopadů typických pro celkový rozvoj území vycházející od zvýšení dopravních kapacit proudících přes území s navazujícím cíleným hospodářským rozvojem od formy cestovního ruchu až po průmyslové a výrobní aktivity doprovázené nárůstem obytné výstavby a zajištění její ochrany. Specifikem oblasti je její zmíněné přeshraniční a nadregionální působení. Pozitivní z hlediska životního prostředí je snaha o podmíněnost výstavby respektováním krajiny a krajinného rázu a jejího měřítka včetně ekologicky stabilních prvků krajiny, tyto elementy životního prostředí budou spolu s dalšími posouzeny v rámci jednotlivých záměrů v procesu EIA, částečně v rozsahu VPS jsou posouzeny i dále v tomto Vyhodnocení. 75 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

79 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Střety s přírodními hodnotami území: Kromě ptačí oblasti a OZKO lze identifikovat překryv se všemi sledovanými jevy. ROB1 zasahuje svými okraji do: CHKO Jizerské (II., řevážně III.zóna) a Lužické hory (především II.zóna), CHOPAV Severočeská křída a Jizerské hory, místní zdroje pitné vody včetně OP, záplavové území Labe zasahuje téměř na ¾ území přírodního parku Ještěd, na část PP Maloskalsko zasahuje PR Velký Vápenný, PR Dlouhá hora, PR Hamrštejn, NPR Karlovské Bučiny, PP Terasy Ještědu, PP Panský lom, PP Lukášov, PP Rádlo, PR Malá strana, PP Jidřichovský mokřad; hraničí s PP Fojteský mokřad, PP Bílé Kameny, EVL PP Rokytka, EVL PP Luční potok, EVL PP Pelíkovice, EVL PP Vápenice Basa (hranice), EVL PR Západní jeskyně Na území se nachází několik CHLÚ, ložisek a dobývacích prostorů MPZ Liberec, Hrádek nad Nisou, Jablonec nad Nisou, Hodkovice nad Mohelkou, VPZ Kryštofovou údolí NKP hrad Grabštejn, Ještěd, přítomnost lokálních archeologických lokalit Z2 Ve vymezených rozvojových oblastech nadmístního významu podporovat rozvoj hospodářských a sociálních aktivit pro zajištění vyváženého využívání potenciálu kraje ve všech jeho částech. ROZVOJOVÉ OBLASTI KRAJSKÉHO VÝZNAMU ROB2 Rozvojová oblast Česká Lípa - Nový Bor Specifikou oblasti je cílený rozvoj především do oblasti cestovního ruchu s využitím bohatého potenciálu přírodního i kulturního dědictví. V oblasti je předpoklad vzniku i aktivit nadmístního významu, které by měly respektovat návaznost na zdejší strukturu osídlení. V ROB2 se dále obdobně jako u ROB1 počítá s vytvářením územních podmínek pro dopravní propojování místní i regionální, se zajištěním podmínek pro příchod nových investorů nahrazujících tradiční průmyslová odvětví s doplněním potřebných územních podmínek pro pokrytí potřeb bydlení. V oblasti by měl být ekonomický rozvoj cílen přímo na Českou Lípu a Nový Bor západ. Opět, i přes doporučení regulace nových urbanizovaných ploch a upřednostněním intenzifikace zástavby, dojde k viditelnému rozvoji oblasti s průvodními dopady do území, včetně všech složek životního prostředí. Jejich charakter a závažnost se bude odvíjet od konkrétních záměrů jejich formy, velikosti i účelu. K jednoznačně pozitivnímu ovlivnění dojde plněním úkolů pro ochranu vodních toků a ploch s důrazem na zachování jejich přirozených průtoků a podpory retence krajiny vymezením území k rozlivům a zadržování vody v krajině, které by měli jednoznačně zajistit preferenci přírodě blízkých úprav toků pro zajištění protipovodňové ochrany před technickými úpravami a zásahy. Střety s přírodními hodnotami území: Kromě přírodního parku a Geoparku lze identifikovat překryv se všemi sledovanými jevy. Oblast se nachází v: CHOPAV Severočeská křída, částečně i v CHKO České středohoří, vyskytují se zde - PP Okřešické louky, hraničí s NPP Peklo, s NPP Farská louka a PR Klíč 76 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

80 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD zabírá části některých lokalit NATURA2000: EVL CHKO Klíč, EVL-CHKO/PR/PP Horní Ploučnice, EVL-CHKO/PP Dolní Ploučnice, EVL-PP Skalice u České Lípy, EVL-PP Manušické rybníky, EVL- PP Cihelenské rybníky, EVL-PP Česká Lípa mokřad v nivě Šporky, EVL-PP Červený rybník, část EVL CHKO/NPR/NPP/PR/PP Jestřebsko Dokesko, EVL PP Stružnické rybníky vyskytuje se zde minimální počet geologických jevů (převaha písku, štěrkopísku) MPZ Česká Lípa, Nový Bor, VPZ Sloup v Čechách, hranice s KPZ Zahrádecko přítomnost lokálních archeologických lokalit, bez NKP ROB3 Rozvojová oblast Turnov Lákavá poloha z hlediska dopravního napojení a kvalitního životního prostředí utváří primární potenciál oblasti, jehož využití by měla být regulována podle požadavků na zachování a tvorbu přírodních hodnot území, především CHKO Český ráj. I přesto budou ekonomické aktivity a vedení dopravních a železničních koridorů představovat dopady do všech složek životního prostředí jako u ostatních ROB. Dopady budou specifické vedením trasy R35 a železničního koridoru regionálního i republikového významu s dosahem do sousedního Polska. Nové plochy bydlení zohledňující místní podmínky a vizi rozvoje budou ovlivňovat složky životního prostředí dle jejich charakteru a provedení forma vytápění, zásobování pitnou vodou a čištěním odpadních vod, a to majoritně: kvalitu ovzduší, vod, retenci půdy, půdní prostředí. Pokud bude navázáno na stávající strukturu sídel a jejich kulturní a historické hodnoty, zohledněn tak i krajinný ráz s důrazem na přírodní hodnoty CHKO, nemělo by v těchto oblastech docházet k výrazně negativnímu ovlivnění území. Obdobně tomu bude i u vybavenosti Turnova jako nástupního centra cestovního ruchu, kde se budou dopady odrážet v jednotlivých složkách životního prostředí dle charakteru záměru, jeho formy, účelu a rozsahu. Realizací protierozních a protipovodňových opatření územními průměty pro rozlivy a zadržování vody v krajině budou pro životní prostředí přínosné, a to především v oblasti půdního a vodního prostředí se sekundárním ovlivněním jak krajiny, flóry, fauny tak i dalších. Střety s přírodními hodnotami území: Kromě přírodního parku a ptačí oblasti lze identifikovat překryv se všemi sledovanými jevy. Nachází se zde: z významnějších velkoplošných území je oblast lokalizována i na území Geoparku a CHKO Český ráj, CHOPAV Severočeská křída (celá oblast), místní zdroje pitné vody včetně OP, záplavové území Labe Zásah jižní částí do CHKO Český ráj, PR Na hranicích, PR Hruboskalsko, PR Bažantník, hranice s PP Ondříkovický pseudokrasový systém EVL CHKO Podstrosecká údolí, EVL CHKO Průlom Jizery u Rakous RBC Údolí Mohelny, RBC Všeň, RBC Hruboskalsko MPZ Turnov, přítomnost lokálních archeologických lokalit, NKP Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova, NKP zámek Hrubý Rohozec, NKP zámek Sychrov 77 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

81 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD ROB4 Rozvojová oblast Semily Železný Brod Navrhovaný rozvoj oblasti vychází z její polohy mezi ROB1, ROB3 a ROB5 a důležitému průchodu dopravního napojení nadregionálního významu (územní rezerva pro R35). Oblast by měla využít předpokladu potenciálu navázání na další ROB a to především ve sféře cestovního ruchu. Vize rozvoje by tedy vnesla do území vlivy související s výstavbou jak nových obytných území, tak i komerčních objektů sloužících především pro rozvoj cestovního ruchu. Vývoj by měl směřovat k využití potenciálu jak přírodních, tak i kulturních hodnot, které by měly být prioritně chráněny a posilovány. Rozvoj a výstavba nových objektů, včetně zlepšování vnitřní dopravní sítě a nadregionálního propojení, s sebou ponesou však typické dopady do jednotlivých složek životního prostředí. I přes jeden z úkolů pro územní plánování pro respektování principů udržitelného rozvoje, budou jednotlivé složky určitou měrou ovlivněny. Míra, způsob a charakter ovlivnění bude odpovídat účelu, rozsahu a charakteru realizovaných záměrů. Vzhledem k jednomu z úkolů územního plánování na citlivé řešení protipovodňové ochrany toku Jizery lze předpokládat minimální ovlivnění v této oblasti, avšak ovlivnění hydrologie území a vodního prostředí bude dále odpovídat typu rekreačních zařízení, rozsahu zástavby a nárokům na zásobování pitnou vodou a odvodnění území atd. Příznivé vlivy lze očekávat v oblasti kulturních hodnot, další složky budou ovlivňovány zřejmě jak pozitivně, tak negativně. Půdní prostředí bude ovlivněno i negativně v důsledku nových záměrů, jejichž rozsah bude poté zrcadlit i míru ovlivnění. Střety s přírodními hodnotami území: Kromě ptačí oblasti lze identifikovat překryv se všemi sledovanými jevy, jako jedna z mála se oblast nedostává do překryvu s velkoplošným zvláště chráněným územím. V ROB se nachází: PP- přírodní park Maloskalsko (zásah téměř do ½ PP) PP Na Vápenici, PR Údolí Jizery u Semil a Bítouchova, PP Galerie EVL- PR/PP Údolí Jizery a Kamenice, v rámci něj i velká část NRBC Údolí Jizery a Kamenice, RBC Pod Mošnou CHOPAV Severočeská křída (pouze hraničí), místní zdroje pitné vody včetně OP, záplavové území Labe (soutok s Mumlavou) VPZ, VPR (zóna, rezervace) Železný Brod Trávníky Bez NKP, přítomnost lokálních archeologických lokalit ROB5 Rozvojová oblast Jilemnice ROB naplňuje přechodovou funkci dvou regionů Libereckého a Královéhradeckého kraje, kdy její část funkčně spáduje do města Vrchlabí. Cílený rozvoj oblasti ke snižování urbanizačního tlaku a celkového přetížení území v důsledku velkého kolísání přechodných obyvatel bude pozitivním dopadem, a to především z hlediska přírodních složek životního prostředí. Negativní dopady budou spojeny s umisťováním nových ekonomických aktivit a nárůstem bytových jednotek vlivy budou mírou a charakterem odpovídat jejich rozsahu, formě, konkrétnímu účelu a způsobu řešení. Opětný důraz na citlivé řešení protipovodňové ochrany na toku Jizery bude pozitivním přínosem především pro hydrologii území tedy vodní prostředí a návazně i půdní a další složky životního prostředí (viz.předešlé oblasti). Střety s přírodními hodnotami území: Kromě přírodního parku a ploch nerostných surovin lze identifikovat překryv se všemi sledovanými jevy. Z významnějších hodnot se dostává oblast do překryvu, ve své východní části, s KRNAP (III.zóna) i jeho OP, PO a EVL Krkonoše, po jižní hranici vede EVL PR/PP Údolí Jizery a Kamenice Geopark. 78 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

82 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Vyskytuje se zde: CHOPAV Krkonoše (hraniční část), místní zdroje pitné vody včetně OP, záplavové území Labe (v porovnání s ostatními ROB méně) MPZ Jilemnice Bez NKP, přítomnost lokálních archeologických lokalit SOUHRN ROZVOJOVÉ OBLASTI: Při velké měřítku 1: , typickém pro daný dokument ZÚR kraje, je patrné, že většina rozvojových oblastí, které pokrývají rozsáhlou plochu řešeného území, působí na jednotlivé složky životního prostředí nejednoznačně, často až protikladně. Ojedinělá je složka obyvatelstva, která byla vyhodnocena jako výrazně pozitivní (za výše specifikovaných podmínek). Důvodem nejednoznačnosti působení vlivů je malá podrobnost a detail specifikace rozvojových oblastí, kdy nelze identifikovat míru a způsob působení již ze samotné podstaty dokumentu, která je především strategickým územním dokumentem organizace území, a která především koordinuje směr rozvoje území kraje, jeho vnitřní, regionální i nadnárodní vazby. Všeobecně lze konstatovat, že negativně by neměly být ovlivněny kulturní složky oblastí z důvodu jednoznačného využití jejich potenciálu a tedy cílené ochrany a obnovy hodnot, u složek životního prostředí již toto působení za jednoznačné považovat nelze. Velmi pozitivním je důraz na citlivé řešení protipovodňové ochrany území, která by měla preferovat přírodě blízká řešení oproti technickým, tedy ponechání území pro rozliv a zadržování vody v území. Vnos nových ekonomických aktivit do území bude však představovat vždy potenciální negativní ovlvinění jedné či více složek životního prostředí, jejichž míru bude možné blíže hodnotit až při znalosti konkrétních záměrů v území. Dané hodnocení poukazuje především na rizika vzniku negativních vlivů na dané jevy v území, které se dostávají do střetu s rozvojovými oblasti. V těchto případech byl tedy hodnocen vliv jako pravděpodobně negativní a to dle četnosti a velikosti zasažených složek vzhledem k výskytu v celém území (tedy dle jedinečnosti a významnosti prvků) a zároveň i jako odraz porovnání jednotlivých os mezi sebou. Např. na ploše ROB6 se nenacházejí téměř žádné geologické jevy území oproti ROB1, ROB2 se vyznačuje velkým množstvím vysoce významných přírodních lokalit (EVL, zásah i do CHKO), proto je zde možnost negativního ovlivnění na složky přírodního charakteru vysoká. Hodnocení tedy odráží pravděpodobnost vzniku vlivu vzhledem ke střetu územních jevů území, z hlediska nastavené navržené koncepce jsou již preventivně tyto vlivy minimalizovány navržených charakterem rozvoje. A.5.2. ROZVOJOVÉ OSY (kapitola B.2, zásady Z3-Z6) Z hlediska možných dopadů navržených rozvojových os na životní prostředí je velmi důležitá příroda a krajina hledisko fragmentace krajiny, změny a zásahu do krajinného rázu, změna měřítka a prostupnosti krajiny migrace živočichů. V tomto ohledu je nutné zdůraznit, že téměř celé území kraje je definováno jako migračně významné území (viz. předchozí kapitola A.2). Konkrétní překryvy či střety území jsou blíže specifikovány v tabulkách a grafické části vlastních ZÚR LK, především v koordinačním výkrese. Rozvojové osy se v převážné míře vyskytují na území vymezených rozvojových oblastí. Stanovují upřesňování koridorů, především dopravního charakteru, které propojují jednotlivé rozvojové a specifické oblasti v rámci kraje, ale posilují i vazby mezikrajské a mezistátní. Charakter dopadů a všeobecné vyhodnocení pro jednotlivé složky životního prostředí Ovzduší nové trasy přinesou do vymezeného území nové zdroje mobilního znečišťování. Naopak, podporu veřejné dopravy a návaznost dopravních tahů lze hodnotit jako mírně pozitivní, protože dojde ke zlepšení obslužnosti a uspokojení kapacitních nároků, jež jsou kladeny na dopravní komunikace. Zkvalitnění technického stavu tras a rozvoj dalších druhů ekologické dopravy, podle způsobu realizace nových tras, bude rovněž pozitivním přínosem pro kvalitu životního prostředí. Výše zatížení tras bude záviset na typu a účelu ekonomických aktivit, které budou součástí os, jejichž prioritou bude bezproblémová dostupnost a obslužnost sousedních ploch. 79 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

83 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Nová využití a činnosti spojené s cestovním ruchem jsou rovněž nejednoznačná, mohou působit negativně, pokud povedou k přetížení území a poškození přírodních hodnot, pokud je však podmínkou rozvoje respektování a zachování hodnot území, lze rozvoj hodnotit jako pozitivní, přínosný pro celé území, včetně životního prostředí. Voda protipovodňová ochrana může být, podle způsobu a charakteru provedení, pro životní prostředí pozitivní nebo negativní. Pozitivně bude působit vzhledem k obyvatelstvu a urbanizovanému prostoru, který je předmětem ochrany protipovodňových opatření. Negativním důsledkem rozvoje může být ovlivnění hydrologického režimu rozsáhlou výstavbou zpevněných ploch. Ve většině případů je však protipovodňová ochrana navrhována jako efektivní a citlivá k vodním tokům s upřednostněním ponechání území pro rozlivy a zadržování vody v krajině. Zásahy tohoto typu by měly přispět ke zlepšení hydrologických poměrů území i retence krajiny, zlepšení podmínek vodních, lužních a nivních ekosystémů. V rámci rozvoje os, obdobně jako oblastí, bude docházet i ke střetu nebo křížení s vodními, vodohospodářskými prvky v území (CHOPAV, křížení s vodními toky a jejich stanovenými záplavovými územími a aktivními zónami), jejich ovlivnění se bude odvíjet především od technického řešení, které může ovlivnit dané prostředí jak negativně, tak pozitivně především v rámci realizace dopravních koridorů. Vzhledem k nastaveným zásadám aúkolům pro změny v území by k negativním vlivům mělo docházet pouze minimálně a lokálně, dále by tyto měly být minimalizovány příslušnými opatřeními pro minimalizaci vlivu. Půda odstraněním starých ekologických zátěží může být půdní prostředí výrazně pozitivně ovlivněno. Výstavbou nových dopravních tras a koridorů, areálů ekonomických aktivit a cestovního ruchu však dojde k záboru nových ploch a novým rizikům negativního ovlivnění půdního prostředí. Velikost záborů ZPF nelze vzhledem k měřítku a charakteru ZÚR LK stanovit, v této fázi by to nebylo ani účelné, určité kvalifikované odhady byly provedeny v rámci odůvodnění návrhu ZÚR LK, kapitole E a to z hlediska koridorů a ploch. Příroda míra a způsob ovlivnění přírodního prostředí se bude odvíjet od vedení dopravních tras, na které budou navazovat ekonomické aktivity. Pravděpodobná fragmentace krajiny, jež souvisí s výstavbou nových liniových koridorů, negativně ovlivní migraci a celistvost dotčených ekosystémů. (Vliv na migrační prostupnost krajiny je blíže popsán u vyhodnocení koridorů.) V současnosti nejsou však trasy ani ekonomické aktivity konkrétněji lokalizovány, a proto nelze posoudit, zda a do jaké míry budou chráněná území a další přírodní hodnoty ovlivněny. U jednotlivých os jsou zmíněny možné střety/překryvy s přírodními hodnotami území a v rámci dalších kapitol jsou podrobněji hodnoceny střety s koridory. Krajina velmi příznivý potenciální vliv je možný při zdůraznění zachování krajinných hodnot, ozelenění měst, doprovodné zeleně, regulace urbanizace a zastavitelných ploch do volné krajiny a nevhodných exponovaných lokalit. Potenciálně negativním zásahem do krajiny však budou nové liniové koridory, které ji mohou nově fragmentovat a ohrozit tak krajinný ráz. Téměř celý kraj je kategorizován jako území migračně významné, proto je riziko negativního ovlivnění migrační prostupnosti zvýšeno, bude se však opět odvíjet od konkrétního trasování jednotlivých vedení infrastruktury. U většiny rozvojových os není specifikováno, kromě návaznosti, koordinace dopravních vazeb a rozvoje, téměř žádné konkrétnější budoucí využití nebo zaměření rozvoje oblasti, zde nelze vliv na životní prostředí téměř hodnotit, proto je zde ponecháno značení +/-. Kulturní a historické památky kulturní, ani historické památky by neměly být výrazně narušeny nebo ohroženy, v případě, že budou stanovena adekvátní regulační opatření a pravidla využití území, jak je definováno v úkolech územního plánování. V rozvojových osách však není stanovena specifická ochrana památek. Hluk akustická hladina tlaku bude navýšena v místech navýšení kapacit stávajících nebo v lokalitách nově vybudovaných dopravních tras. Pokud však dojde na některých trasách nebo v obytných územích ke snížení hlukového zatížení v důsledku nové organizace území, lze konstatovat, že daný záměr naplňující určitou rozvojovou oblast bude působit z hlediska hluku pozitivně. 80 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

84 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Obyvatelstvo obdobně jako u rozvojových oblastí, i návrh rozvojových os bude působit na obyvatelstvo výrazně pozitivně. Bude dosaženo zlepšení krajské integrity díky zpřístupnění hůře obslužných částí kraje, jejich propojením a posílením vazeb ve spádových územích. Vazby na ostatní regiony, kraje a sousední státy bude rovněž posílena, čímž bude podpořena i ekonomická základna kraje, s pravděpodobnou převahou cestovního ruchu. Výsledkem bude kromě zvýšení kvalitativní úrovně dopravní a technické infrastruktury i výhled nových pracovních příležitostí. Pokud nebudou trasy a ekonomické aktivity situovány do blízkosti obytných zón a vysoké dopravní zátěže a budou z těchto lokalit spíše odkloněny, dojde rovněž ke zlepšení kvality životního prostředí obytných a urbanizovaných území, a tedy i atributů veřejného zdraví dotčené populace. Mírný negativní vliv je u složky obyvatelstva důsledkem odklonu intenzit zpřetížených lokalit do území zcela nových, kde dojde místně ke vzniku nových zdrojů nebo nárůstu zatížení území. Realizace protipovodňové ochrany přispěje k bezpečnosti a snížení ohrožení urbanizovaného prostředí, a tedy i obyvatelstva. Níže je uveden přehled ROB a jejich střetů s některými environmentálními a kulturními hodnotami, které mají územní průmět do území a na jehož základě lze tedy uvažovat o rizikovosti vzniku vlivu, případně jeho významnosti. Střety rozvojových os s vybranými sledovanými jevy v území, kde + značí zasažení jevu, - nikoli. Tabulka č. 35 Střety ROS s vybranými environmentálními a kulturními hodnotam Rozvojové osy ROS1 Praha - hranice kraje - Turnov - Liberec Hrádek n.n. - hranice ČR ROS2 Turnov - hranice kraje - Jičín - Hradec Králové ROS3 Liberec - Jablonné v P. - Nový Bor - hranice kraje - Děčín - Ústí nad Labem ROS4 Liberec - Jablonec n.n. - Tanvald Harrachov - hranice ČR ROS5 Rumburk / Varnsdorf - hranice kraje - Nový Bor - Česká Lípa - Doksy ROS6 Turnov Železný Brod Tanvald ROS7 Horka u Staré Paky Čistá u Horek ROS8 Liberec Frýdlant Černousy hranice ČR ROS9 Zittau / Bogatynia hranice ČR - Frýdlant Nové Město p.s. - hranice ČR - Szklarska Poreba / Jelenia Góra ROS10 Dubá - Doksy - Mimoň - Jablonné v P. / Stráž p.r. - Český Dub - Hodkovice n.m. ROS11 Mimoň Česká Lípa Žandov Děčín ROS12 Jablonec n.n. Železný Brod Semily Lomnice n.p / Jičín a Jilemnice / Horka u Staré Paky a Jilemnice / Vrchlabí 1 - zvláště chráněná území - CHKO, KRNAP, NPR, PR, NPP, PP 2 - chráněná území s mezinárodním statutem - evropsky významné lokality 3 - chráněná území s mezinárodním statutem - ptačí oblastí 4 - obecně chráněná území, ochrana krajiny - přírodní parky 5 - nerostné bohatství kraje - výhradní ložiska, CHLÚ, DP 6 - vodohospodářsky významná území - CHOPAV, OP vodních zdrojů, OP léčivých a minerál. vod 7 - kulturní hodnoty - KPZ, MPZ, VPZ, VPR 8 - stanovená záplavová území 9 - územní systém ekologické stability 10 - VKP ze zákona - vodní toky a vodní plochy 11 - VKP ze zákona - lesy (OP lesa) 12 - Geopark 13 - ÚAN I a ÚAN II 14 - Národní kulturní památky vč. OP 15 - OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší dle Věstníku MŽP z dat Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

85 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Tabulka č. 36 Vyhodnocení vlivů ROZVOJOVÝCH OS na stanovené složky životního prostředí ROZVOJOVÉ OSY Ovzduší Klima Voda Půda Horninové prostředí Příroda Lesy Krajina Kult.a hist. památky Hluk Obyvatelstvo ROS 1 Praha - hranice kraje - Turnov - Liberec - Hrádek n.n. - hranice ČR ROS 2 Turnov - hranice kraje - Jičín - Hradec Králové ROS 3 Liberec - Jablonné v P.- Nový Bor - hranice kraje - Děčín - Ústí nad Labem ROS 4 Liberec - Jablonec n.n. - Tanvald - Harrachov - hranice ČR ROS 5 Rumburk/Varnsdorf - hranice kraje - Nový Bor - Česká Lípa - Doksy ROS 6 Turnov - Železný Brod - Tanvald - Harrachov ROS 7 Horka u Staré Paky - Čistá u Horek ROS 8 Liberec - Frýdlant - Černousy - hranice ČR ROS 9 Zittau/Bogatynia - hranice ČR - Frýdlant - Nové Město p.s. - hranice ČR - Sklarska Poreba/Jelenia Góra ROS10 Dubá - Doksy - Mimoň - Jablonné v P./Stráž p.r. - Český Dub - Hodkovice n.m. ROS 11 Mimoň - Česká Lípa - Žandov - Děčín +/-- 0/- 0/- 0/-- 0 0/- - 0/- 0 +/-- ++/- +/- 0 +/- 0/-- 0 0/- 0/- +/- 0/- +/-- ++/- +/- 0 0/- 0/- 0 +/-- 0/- +/-- +/- +/-- ++/- +/- 0 +/- - 0/- 0 +/- - +/- +/- +/- ++/- +/- 0 +/- 0/- 0 0/- - +/- +/- +/ /- 0 +/-- +/- 0 +/-- 0/- +/-- +/- ++/- ++ +/- 0 +/- +/- 0 +/- 0 +/- +/- +/- ++ +/- 0 ++/- +/- 0 +/- 0/- ++/- +/- +/- ++/- +/- 0 +/- +/- 0 +/-- 0/- +/-- +/- +/- ++ +/- 0 ++/- ++/- 0 +/-- - +/-- +/- +/- ++ +/- 0 ++/- +/- 0 +/- 0/- +/- +/- +/- ++ ROS 12 Jablonec n.n. - Železný Brod - Semily - Lomnice n.p./jičín a Jilemnice/Horka u Staré Paky a Jilemnice/Vrchlabí Zdroj: [CityPlan] +/- 0 ++/- +/- 0 +/- 0/- +/- +/- +/- ++ Rozvojové osy jsou, obdobně jako rozvojové oblasti, rozděleny do několika úrovní I. republikového (zásada Z3, ROS1), II.mezi-regionálního (zásada Z4, ROS2, ROS3), III.regionálního významu podporujícího propojení koridory s regionálními a mikroregionálními centry osídlení (zásada Z5, ROS4-ROS8) a IV. regionálního významu podporujícího propojení koridory s mikroregionálními a subregionálními centry osídlení (zásada Z6, ROS9-ROS12). 82 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

86 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Z3 V rozvojové ose republikového významu v prostorových vazbách na významné dopravní koridory podporovat požadavky na změny v území, posilující význam propojení rozvojové oblasti Liberec s rozvojovou oblastí Praha a se sousedními státy (Německo / Polsko). ROS1 Praha - hranice kraje - Turnov - Liberec - Hrádek n.n. - hranice ČR Rozvojová osa v celém průběhu LK prochází územím obcí, zahrnutých do rozvojových oblastí ROB1 Liberec a ROB3 Turnov. V rámci řešeného území začíná osa na hranici kraje směrem na Prahu a končí na hranicích kraje České republiky a SRN. Vzhledem k republikovému významu lze tedy předpokládat v návaznosti na okolní regiony a státy i přeshraniční ovlivnění nikoli navrhovanými územními průměty, ale nutným řešením návazností sousedních regionů. V rámci osy dojde k územnímu upřesnění dopravních vazeb sloužících pro zlepšení propojení navazujících regionů, a to jak v oblasti silniční, tak železniční dopravy. V rámci implementace osy je počtáno i s vybudováním veřejného logistického centra. Tyto aktivity představují potenciálně vysoce negativní vlivy na životní prostředí především na fragmentaci krajiny, zeleň, ekosystémy, výši emisního (vč.akustického) zatížení. Zkvalitnění veřejného dopravy a rozvoj cyklocyklistiky představují mírně negativní vlivy nebo dokonce pozitivní ovlivnění některých složek životního prostředí. U všech aktivit se míra ovlivnění bude odvíjet od trasování a umístění konkrétních záměrů a způsobu jejich provedení (technické řešení). Pozitivní dopady lze uvažovat pro složku obyvatelstva a v souvislosti s podporou veřejné a kombinované dopravy i pro emisní zátěž území (přesuny ze silniční na kombinovanou, železniční, využití stávajících tras a dopravních kapacit, podpora veřejné a cyklistické dopravy). Větší kvalita dopravní sítě a optimalizace tras může vést ke snížení emisní zátěže území, nové trasy a zkapacitnění sítí však povede místně k jejímu nárůstu. Vedení tras mimo intenzivně urbanizované území odlehčí emisní lokálně zátěži a zlepší tak životní prostředí v aglomeracích měst a tím i související atributy vedoucí ke zlepšení veřejného zdraví. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu pouze s ptačí oblastí a zvláště chráněnými územími (CHKO, ani maloplošné), s dalšími sledovanými jevy ano. Některé ze střetových environmentálních hodnot: Přírodní park Ještěd (severně hraničí, jižně jde přes část), celý RBC Boreček, EVL PP Luční potok (v celé délce), V délce osy se nevyskytuje mnoho geologických jevů, pouze několik menších ložisek převážně písků - štěrkopísků, cihlářských surovin. CHOPAV Severočeská křída, záplavové území Jizery (jih), Lužické Nisy (severní část) Jižní část osy zasahuje do Geoparku MPZ Hodkovice nad Mohelkou, Liberec, Hrádek nad Nisou, Turnov, NKP hrad Grabštejn i s jeho OP, NKP zámek Sychrov s jeho OP, v blízkosti zámek Hrubý Rohozec Z4 Ve vymezených rozvojových osách nadmístního významu v prostorových vazbách na významné dopravní cesty podporovat požadavky na změny v území, posilující význam propojení rozvojové oblasti Liberec na rozvojové oblasti Hradec Králové / Pardubice a Ústí nad Labem. ZÚR LK vymezují rozvojové osy nadmístního významu v souvislosti s dopravním koridorem S5 a S11 dle PÚR ČR ROS2 Turnov - hranice kraje - Jičín - Hradec Králové Posílení meziregionálních vazeb je podmiňováno zohledněním požadavků udržitelného rozvoje se zvláštním zřetelem na specifické oblasti SOB7 a SOB8, kde je hlavním nositelem hodnot zvláštní ochrana přírody v podobě CHKO Český ráj. 83 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

87 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Koordinování dopravních tras by mělo dle vize ZÚR LK zohledňovat přírodní hodnoty území, exponovanost významných přírodních a kulturních památek a hledat nejméně konfliktní řešení s ochranou přírody a krajiny jak v zastavěném, tak v nezastavěném území. Tato podmínka by měla zajistit minimální negativní vliv na krajinný ráz, předměty a území ochrany přírody tedy na přírodní hodnoty území včetně kulturních. V rámci osy je navrhováno vymezení a ochrana koridoru R35, stabilizace železniční trasy celostátního významu, rozvoj cyklodopravy, zlepšení funkční a prostorové provázanosti ROB2 a ROB4 a zohlednění ekonomických vazeb s minimalizací negativních vlivů na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty. Vzhledem k předpokládanému charakteru záměrů především dopravní trasy, které budou realizovány v rámci implementace osy, však nelze jednoznačně možné negativní ovlivnění vyloučit i přes podmínky a kriteria zakotvené v ZÚR. Svým charakterem budou záměry zapříčiňovat určité typy a míru vlivů, které by však dodržením principů udržitelnosti i podmínek pro rozhodování v území, měly být minimální. Vymezení nových koridorů bude nově fragmentovat krajinu, ovlivňovat migrační trasy organismů, bude zabírat nové plochy ZPF, vnášet, snižovat nebo/i přesouvat stávající emisní (vč.akustické) a imisní zátěž území. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu s lokalitami NATURA2000 (poblíž EVL Podtrosecká údolí), přírodními parky a plochami nerostného bohatství kraje. Osa se dotýká např. CHKO Český ráj a dalších maloplošných zvláště chráněných území: PR Bažantník, PR Hruboskalsko. Celá osa se nachází na území Geoparku, okraj hraničí s OP NKP Trosky. ROS3 Liberec - Jablonné v P. - Nový Bor - hranice kraje - Děčín - Ústí nad Labem Osa propojuje ROB1 ROB2 včetně kontaktu se specifickými oblastmi SOB2 Lužické hory a SOB3 Mimoňsko. Využívá převážně stávající trasy I/13 Liberec Ústí nad Labem. Hlavními úkoly ROS je: silniční koridor I/13, kdy by se v návaznosti na stabilizovaný úsek Chrastava Nový Bor měl upřesnit úsek Nový Bor Děčín spolu s úpravami na I/9; upřesnění železniční trati Liberec Bílý Kostel Rynoltice; vytváření územních podmínek pro cyklodopravu. V rámci úprav stávajících tras by nemělo docházet k výraznému negativnímu ovlivnění. Naopak při upřesnění nebo vytváření nových územních průmětů do území však lze předpokládat negativní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí odrážející opět rozsah záměru, jejich účel a charakter. Možné riziko ovlivnění v oblastech ochrany přírody a krajiny představuje křížení nebo průmět s jejími plochami nebo prvky (Lužické hory, prvky regionálního ÚSES). Vzhledem k vedení osy i mimo region, lze předpokládat i možné přeshraniční ovlivnění v podobě nutnosti koordinace navazujících úseků v kompetenci sousedních regionů. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu s ptačí oblastí a Geoparkem významnější je vedení osy po okraji a částečně i po území CHKO Lužické hory a mezi hranicemi CHKO Lužické hory a CHKO České středohoří. Dále vede i po S-okraji přírodního parku Ještěd. Zasahuje do PR Velký Vápenný, PP Dutý Kámen, PR Klíč, NPP Panská Skála, EVL- PR Západní jeskyně, malá část EVL Horní Ploučnice, EVL Svitávka, EVL PP Lemberk zámek, EVL Kamenice, EVL Prácheň, EVL Klíč, zasahuje minimum geologicky významných jevů. Další jevy v ose: MPZ Jablonné v Podještědí, Kamenický Šenov, Nový Bor, VPZ Kryštofovo údolí, NKP zámek Lemberk, NKP Kostel sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí, krajinná památková zóna Lembersko 84 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

88 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Z5 V dalších rozvojových osách nadmístního významu podporovat rozvoj hospodářských a sociálních aktivit k pro zajištění vyváženého využívání potenciálu kraje ve všech jeho částech. ROS4 Liberec - Jablonec n.n. - Tanvald - Harrachov - hranice ČR Osa spojuje ROB1 Liberec s SOB5 Jizerské hory, SOB6 Západní Krkonoše a Polsko. Tímto propojením je dán jednoznačně předpoklad možného přeshraničního ovlivnění, opět formou nutné koordinace navazujících úseků. Osa je vymezena z důvodu propojení zmíněných specifických oblastí a hlavního centra spádovosti regionu, a to formou bezpečného provedení dopravních tahů přes území s přírodními hodnotami, které musí být minimálně negativně ovlivněny. Zlepšení dopravní oblužnosti bude dáno stabilizací trasy I/10 Jablonec Tanvald, zkvalitněním páteřní dopravní obslužnosti a veřejné dopravy, umožněním realizace projektu Regiotram NISA a optimalizací dopravy v klidu v reakci na vysoké zatížení území přechodnými uživateli území využívající místní potenciál přírodních hodnot transformovaných do ekonomické základny v podobě nabídek služeb cestovního ruchu a rekreace. V rámci spojení Liberec Tanvald je navrženo i vytváření územních podmínek pro cyklodopravu. Dotčené území představuje obrovský přírodní potenciál, který bude všemi formami propojení ovlivněny. Zlepšení obslužnosti území přinese zvýšení atraktivity území i její dostupnost, což způsobí větší rizika pro přírodní složky území. Optimalizace tras společně se zaměřením na podporu veřejné dopravy by tato rizika měly na druhé straně snižovat. Stávající přetížení území bude touto osou jak optimalizováno, tak i navyšováno. Složka obyvatelstva bude opět zlepšením obslužnosti a zvýšením bezpečnosti pozitivně ovlivněna, stejně tak i výstabou nových cyklotras či cyklostezek, zvýšení atraktivity území s sebou však ponese i zvýšení zatížení území po všechny složky životního prostředí do území přímo jimi dotčených. Největší negativní ovlivnění v rámci osy představuje rozšíření páteřních komunikací, rozvoj sportovně rekreačních aktivit, příprava podmínek pro zlepšení prostupnosti silničních tahů území a vymezení územních podmínek pro cyklodopravu. Míra a charakter ovlivnění se bude opět odvíjet od kokrétního umístění, účelu, rozsahu a technického řešení. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu s přírodním parkem a Geoparkem překryv z významné části s CHKO Jizerské hory a menší s KRNAP, dále s: PP Anenské údolí, EVL Krkonoše, malá část PO Krkonoše, několik RBC, část NRBC Jizerské louky, menší část CHOPAV Jizerské hory a Krkonoše, OP zdroje přír.vod Vratislavice. ROS5 Rumburk / Varnsdorf - hranice kraje - Nový Bor - Česká Lípa - Doksy Koridor propojuje ROB2 Česká Lípa s Mladou Boleslaví a SRN a umožňuje i kontakt se SOB2 Lužické hory, je založen na stávající trase I/9. Hlavní náplní osy je stabilizovat stávající silniční trasy I/9, I/13, železniční koridor Rumburk Mladá Boleslav) a připravit územní podmínky pro rozvoj cyklodopravy s ohledem na rekreační potenciál propojovaných oblastí Lužiské hory, Máchův kraj. K výraznějším zásahům do stávající struktury krajiny dojde novými průměty cyklodopravy, případně novými úseky sledující stávající trasy I/9 a I/13. Pokud bude propojení zachováno v rámci stávajících linií, nemělo by docházet k výraznějšímu ovlivnění fragmentace krajiny, migračních tras atd.. Skutečné dopady do zkoumaného území by neměly být zásadně negativní, avšak míra vlivů se bude opět odvíjet až od konkrétních záměrů. V tomto případě je možné uvažovat s převažujícími pozitivními vlivy na obyvatelstvo, míra negativního ovlivnění bude odpovídat nárůstu emisního zatížení zatraktivněním oblastí. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu s přírodním parkem a Geoparkem, z významnějších je v překryvu s CHKO Lužické hory i dalšími ZCHÚ: 85 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

89 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD PR Klíč, NPR ovozámecký rybník, ptačí oblastí Českodokeské pískovce a mokřady, EVL Klíč, EVL Jizerskohorské bučiny, křižuje malou část EVL Horní Ploučnice, EVL Červený rybník, EVL Zahrádky, EVL Jestřebsko Dokesko, RBC Velký Buk, Klíč, Novozámecký rybník, Konvalinkový vršek, Žižkův vrch Bažantnice, Skalní město, menší část se nachází na CHOPAV Severočeská křída, MPZ Nový Bor, MPZ Česká Lípa, KPZ Zahrádecko, záplavové území Ohře (tok Šporka, Robečský potok, Ploučnice). ROS6 Turnov Železný Brod Tanvald Harrachov Osa propojuje ROB3, ROB4 a ROB1 podle stávajícího koridoru silničního a železničního propojení Trunov Tanvald a umožňuje tak přístup i do SOB5 Jizerské hory a SOB6 Západní Krkonoše, zároveň protíná specifickou oblast Český ráj. Cestovní ruch specifické zatížení propojených oblastí klade potřeby na danou osu ve smyslu zajištění dostatečných kapacit pro uživatele a návštěvníky území, a to jak v oblasti samotných dopravních sítí, tak i dopravy v klidu. Aktivity a stavby, které vyvolají zohlednění ekonomických vazeb, jsou podmíněny minimalizací negativních vlivů na přírodní a krajinné hodnoty území včetně řešení protipovodňové ochrany a regulace na Jizeře a jejích přítocích. Všechny aktivity vyvolají dle konkrétního řešení určité negativné vlivy na všechny dotčené složky životního prostředí. Všeobecně bude zajištění dostatečných kapacit představovat pozitivní vliv na obyvatelstvo a částečně i na další složky životního prostředí, a to v důsledku zvýšení bezpečnosti a technickým zajištěním např. ploch dopravy v klidu. Tyto úpravy budou však indukovat zvýšení atraktivity území, a tedy i jejího zatížení. Protipovodňová ochrana přinese pozitivní vliv především pro obyvatele území a dle technického řešení případně i pro další složky životního prostředí (biotechnická nebo přírodě blízké úpravy rozliv, zadržování vody v území apod.). Největší riziko představuje osa pro přírodní hodnoty území, protože jimi prochází nebo se jich dotýká teda míra a charakter skutečného ovlivnění bude odrážet i umístění záměrů, jejich rozsah a technické řešení. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu s ptačí oblastí, ale dotýká se všech ostatních sledovaných jevů v území, mezi zásadní patří CHKO Český ráj a KRNAP. Další environmentální hodnoty v ose: PP Na Vápenici, PR Bučiny u Rakous, PR Na hranicích, PR Klokočské skály NRBC Údolí Jizery a Kamenice, RBC Muchov, RBC Suché skály, Kalich, Klokočské skály okraj přírodního parku PP Maloskalsko EVL CHKO Průlom Jizery u Rakous záplavové území Labe (tok Kamenice, Jizera) CHOPAV Severočeská křída, okraj CHOPAV Jizerské hory několik ložisek břidlice, dolomit, písek Geopark Český ráj NKP zámek Hrubý Rohozec, Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova 86 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

90 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD ROS7 Horka u Staré Paky Čistá u Horek Průchod osy územím je minimální při hranici kraje u obce Čistá u Horek směr propojení k ROS12 k Jilemnici. Osa má splňovat napojení na SOB6 Západní Krkonoše a Vrchlabí na Prahu. V případě nové výstavby dopravních koridorů budou vlivy odpovídat opět jejich rozsahu a charakteru. Pro ZÚR LK v rámci kraje nelze významný vliv předpokládat kvůli malému území vymezenému po průchod ROS7; v případě nových tras bude však vliv lokálně odpovídat technickému řešení a rozsahu stavby. Střety s přírodními hodnotami území: Osa je vpřekryvu s VKP registrovanými, i ze zákona, Geoparkem a archeologickými lokalitami (jádro vsi Čistá u Horek), s ostatními jevy nikoli a to především kvůli vedení a rozsahu osy na území kraje. ROS8 Liberec Frýdlant Černousy hranice ČR Osa slouží k propojení ROB1 Liberec se SOB4 Frýdlantsko a dále směřuje do Polska, základem spojení je stávající silniční trasa I/13 a železniční spojení Praha Frýdlant hranice ČR (mezinárodní kombinovaná doprava), osa se dotýká i SOB5 Jizerské hory. Vzhledem k propojení oblasti Frýdlantska s navazujícími regiony lze identifikovat i přeshraniční ovlivnění polské strany. Osa má zásadní význam pro oživení ekonomiky Frýdlantska, které má být dosaženo zlepšením dopravní dostupnosti centra Frýdlant s českým i polským regionem. Negativní vlivy mohou být dle konkrétních projektů spojeny s vytvořením územních podmínek pro zmíněné zlepšení dostupnosti Frýdlant, dále s upřesněním koridoru I/13 (Liberec Habartice), železničního koridoru Praha Frýdlant hranice ČR a s rozvojem cyklodopravy. Vlivy budou odpovídat charakteru, rozsahu a technickému řešení záměru. Mírnější než standardně by bylo možné predikovat dopady na přírodní a kulturní hodnoty, jejichž ochrana je předmětem plnění vlastní osy, jednoznačné stanovení vlivů bude však možné až při hodnocení konkrétních záměrů. Pozitivním přínosem a dopadem do rozvojové osy je sledování minimalizace negativních vlivů rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty a efektivní a citlivý přístup k řešení protipovodňové ochrany a regulace vodního toku Smědá a jejích přítocích, včetně zabraňování zvyšování povrchového odtoku. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu s lokalitami NATURA2000, přírodním parkem a Geoparkem, zásadnější překryv lze sledovat s CHKO Jizerské hory osa vede po části východní hranici CHKO. Další environmentální hodnoty v ose: PR Křížový vrch NRBC Poustecká obora, RBC Bulovka Několik geologických jevů (ložiska psamity aj.) CHOPAV Jizerské hory záplavové území Labe (tok Smědá, Řasnice, Jeřice, Oleška) MPZ Frýdlant, NKP zámek Frýdlant 87 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

91 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Z6 Zlepšovat dostupnost a atraktivitu okrajových částí kraje pro snižování ekonomických a sociálních rozdílů uvnitř kraje a z hlediska udržení a posílení integrity kraje. ROS9 Zittau / Bogatynia hranice ČR - Frýdlant Nové Město p.s. - hranice ČR - Szklarska Poreba / Jelenia Góra Rozvojová osa je viditelným pojítkem pro zlepšení mezistátní spolupráce a rozvoje přes frýdlantský výběžek jak pro dopravní, technickou infrastrukturu (II/291), tak i mezistátní vztahy. Dopady na jednotlivé složky životního prostředí budou opět odpovídat charakteru konkrétních záměrů vúzemí s mnoha přírodními i kulturními hodnotami lze předpokládat riziko možného negativního ovlivnění, a to i v důsledku návaznosti na CHKO Jizerské hory, kterého se přímo dotýká. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu s ptačí oblastí a Geoparkem, s ostatními sledovanými jevy ano, částí vede po okraji CHKO Jizerské hory. Další environmentální hodnoty v ose: EVL PR Smědá RBC Hřebenáč, okraj NRBC Poustecká obora, přírodní park Peklo okraj CHOPAV Jizerské hory, ochr.pásmo přír.léč.zdrojů Lázně Libverda OP NKP zámek Frýdlant, MPZ Frýdlant ROS10 Dubá - Doksy - Mimoň - Jablonné v P. / Stráž p.r. - Český Dub - Hodkovice n.m. Koridor propojující specifickou oblast SOB3 Mimoňsko, SOB1 Jihozápadní Českolipsko s rozvojovými osami republikového významu ROS1, ROS3 a ROS5. Hlavním účelem osy je posílit podprůměrnou oblast z hlediska udržitelného rozvoje pomocí zlepšení dopravní obslužnosti, veřejné dopravy a vazby na Liberec, zvýšit i atraktivitu pro nové investory a připravit tak podmínky pro vstup nových investorů do území s respektováním lokalit Natura 2000 v rámci osy a propojených oblastí. Tyto aktivity směřující k posílení postavení oblasti povedou k ovlivnění složek životního prostředí, vzhledem k menšímu zatížení území by nemělo docházet k nadlimitnímu ohrožení oblasti dopravní zátěží. Dopady na kvalitní životní prostředí, především přírodní a kulturní hodnoty, se budou odvíjet od konkrétních záměrů a jejich řešení. Více negativních dopadů lze očekávat v oblasti záborů půdy potřebných k rozvoji nových investic, pokud tyto zábory budou nárokovány. Pozitivním přínosem pro životní prostředí bude řešení problematiky a ekologických zátěží území způsobených především těžbou a působením vojsk v daném území. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu s přírodním parkem a Geoparkem, ale překryvá se s EVL Jestřebsko Dokesko, PO Českolipsko Dokeské pískovce, významněji kříží i rozsáhlé území CHLÚ Stráž pod Ralskem, Hamr pod Ralskem. Další environmentální hodnoty v ose: CHKO Kokořínsko, okraj CHKO Lužické hory NPP Čertova zeď, okraj PR Hradčanské rybníky, křížení s NPR Břehyně-Pecopala, NPP Swamp EVL Horní Ploučnice, dotyk s EVL Český Dub, EVL Doksy- zámek RBC Tlustec, Chrastenský vrch, Čertova zeď, Mimoň, NRBC Břehyně-Pecopala Okraj PP Ještěd Několik geologických jevů (ložiska písky, štěrkopísky aj.) záplavové území Ohře (tok Panenský potok, Ploučnice, Ještědský potok, Liběchovka 88 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

92 CHOPAV Severočeská křída celá osa Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Okrajově (začátek osy) MPZ Jablonné v Podještědí, Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou, Dubá NKP Kostel sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí (začátek osy) ROS11 Mimoň Česká Lípa Žandov Děčín Koridor připojující specifické oblasti SOB1 Jihozápadní Českolipsko a SOB3 Mimoňsko k vybavenosti rozvojové oblasti ROB2 Česká Lípa. Rozvojová osa sleduje koridory silnic II/268, II/262 a železniční trati Liberec - Mimoň - Česká Lípa - Děčín. Aktivitami s potenciálními negativními dopady jsou pro tuto osu dopravní koridory (silniční, železniční i cyklodopravy), které zapříčiní v území změny v životním prostředí dle konkrétních navržených řešení a jejich rozsahu. Vzhledem k předpokládané optimalizaci trasy a úprav nepředpokládáme výrazné negativní ovlivnění složek životního prostředí, podmínkou je však zamezení negativních dopadů do území se statutem zvláštní ochrany přírody (lokality soustavy NATURA 200). Vysoce pozitivními dopady do území bude realizace opatření vedoucích k ochraně vodního toku Ploučnice, jeho přítoků, mokřadů a údolních niv. Střety s přírodními hodnotami území: Osa není v překryvu s přírodním parkem, ptačí oblastí a Geoparkem, ale překryvá se s CHKO České středohoří a významně i lokalitami NATURA 2000 (téměř po celé délce trasy vede v blízkosti EVL Horní-Dolní Ploučnice). Další environmentální hodnoty v ose: žádná N-R biocentra v trase ani maloplošná EVL Horní Ploučnice, Dolní Ploučnice záplavové území Ohře (tok Ploučnice, Svitávka, Šporka) převážná část v CHOPAV Severočeská křída MPZ Česká Lípa, Zákupy NKP Zámek Zákupy, Hospodářský dvůr zámku v Zákupech ROS12 Jablonec n.n. Železný Brod Semily Lomnice n.p / Jičín a Jilemnice / Horka u Staré Paky a Jilemnice / Vrchlabí Osa propojující rozvojové oblasti ROB4 Semily - Železný Brod a ROB5 Jilemnice s ROB1 Liberec a s rozvojovými osami republikového významu ROS6 a ROS7. Řešení optimalizace podmínek zpřístupnění ROB1, územních podmínek pro zlepšení funkční a prostorové provázanosti ROS12 se SOB6, rozvoj cyklodopravy a částečně i rozvoj veřejné dopravy může představovat riziko negativních dopadů na jednotlivé složky životního prostředí. Na druhé straně budou tyto aktivity představovat i možné zlepšení některých složek životního prostředí, díky zvýšení plynulosti provozu, bezpečnosti, provázanosti, zvýšení podílu veřejné dopravy nad osobní, zvýšení příležitosti cyklodopravy pro občasnou, ale i každodenní rekreaci apod. Jednoznačně pozitivní na hydrologii území a vodní ekosystémy bude mít citlivé a efektivní řešení protipovodňové ochrany na toku Jizery. Střety s přírodními hodnotami území: Osa se překrývá se všemi sledovanými přírodními a kulturními hodnotami, mezi zásadní patří EVL a PO Krkonoše (vedení po okraji), v blízkosti se nachází i CHKO Český ráj (od nejbližšího bodu cca 0,5km), celá osa je vedena v rámci Geoparku Český ráj. Další environmentální hodnoty v ose: PR Údolí Jizery u Semil a Bítouchova, PP Galerie EVL Krkonoše, EVL Údolí Jizery a Kamenice 89 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

93 PP (přírodní park) Maloskalsko Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD NRBC Údolí Jizery a Kamenice, RBC Pod Mošnou, Bezděčín, Bradlec, Víchová, Výsplachy V blízkosti několik ložisek, nejvýznamnější Syřenov (černé uhlí), Chuchelna (stavební kámen) Menší zásah CHOPAV Severočeská křída, okraj CHOPAV Krkonoše záplavové území Labe (tok Desná, Žernovník, Jizera, Jizerka) VPR Železný Brod Trávníky, Lomnice nad Popelkou Karlov, MPZ Jablonec nad Nisou, Lomnice nad Popelkou, bez NKP SOUHRN ROZVOJOVÉ OSY K negativnímu ovlivnění dojde především v rámci složky půda a krajina, dále voda, ovzduší, hluk a příroda. Dopady vyplývají převážně z možného rizika negativních vlivů v důsledku střetů s chráněnými prvky životního prostředí s osami, ve kterých vedou nebo budou navrhovány převážně dopravní koridory. Pozitivní ovlivnění lze jednoznačně konstatovat u některých vodních toků, na jejichž ochranu je kladen primární důraz řešení jejich protipovodňové ochrany efektivním a citlivým způsobem s upřednostněním přírodě blízkých opatření, ponechání území pro rozliv a zadržování vody v krajině, přímá ochrana mokřadů a údolních niv. Rozhodující pro míru ovlivnění bude technické řešení a rozsah záměrů. Složka veřejného zdraví, tj. obyvatelstva, bude ovlivněna převážně pozitivně, a to díky odklonu emisního a imisního zatížení z aglomerací, a tedy i ke zlepšováním životního prostředí obytného prostředí, dále se předpokládá, že optimalizací a úpravou dopravních tras dojde ke zvýšení bezpečnosti na všech dopravních trasách. Rozvoj cyklodopravy v celém kraji bude pozitivní z pohledu prostupnosti území, zvýšení možnosti individuální sezónní i každodenní rekreace a začlenění cyklodopravy i do spektra možností pro každodenní dojížďku. Mírně negativní ve srovnání s předpokládanými pozitivními dopady bude navýšení emisní a imisní zátěže do nových území v důsledku nové výstavby dopravních tras, optimalizace tras pro zvýšení kapacity a zlepšení dostupnosti vybraných oblastí. Vrámci kulturních hodnot území lze předpokládat převažující pozitivní ovlivnění a to v důsledku zpřístupnění a využívání jejich potenciálu pro rozvoj území, tedy směřování k jejich zachování a obnově. Posouzení dopadů rozvojových os je založeno na pravděpodobnostním odborném odhadu z širšího nadhledu k možnému plnění úkolů územního plánování ve vymezených osách. A.5.3. SPECIFICKÉ OBLASTI (kapitola C., zásady Z7-Z15) Hodnocení specifických oblastí je provedeno podle struktury a pořadí Návrhu ZÚR LK (není proto zachována posloupnost 1 8). Specifické oblasti byly vymezeny z důvodu podrůměrnosti některého z pilířů udržitelného rozvoje území, a proto by mělo hodnocení URÚ prokázat jejich jednoznačný pozitivní přínos pro udržitelnost celého kraje. Obdobně jako předchozí návrhy, i pro specifické oblasti, je vytvořen tabulkový přehled střetů se sledovanými jevy v území, které vyplývají z grafické části ZÚR LK, především koordinačního výkresu. Obdobně jako rozvojové oblasti a osy, i specifické oblasti jsou členěny do podskupin dle jejich významu a to na republikového/mezinárodního (SOB5, SOB6), nadmístního (SOB3, SOB4) a ostatní nadmístního významu (SOB1, SOB2). Charakter dopadů a všeobecné hodnocení specifických oblastí Ovzduší rozvoj ekonomických aktivit různých odvětví, ale i ploch pro bydlení může způsobit navýšení dopravy a dalších, především malých, zdrojů znečišťování. Do nových oblastí se rozšíří i mobilní zdroje znečišťování zlepšením dostupnosti a obslužnosti vymezených území. Naopak regulace aktivit, jak je definována ve specifických oblastech, by se měla ubírat k udržitelnému rozvoji území, kdy by mělo být dosaženo ekonomického rozvoje bez zhoršení kvality životního prostředí, ale měla by být upřednostňována jeho ochrana a zlepšování. 90 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

94 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD V některých specifických oblastech je dále navrhována podpora systému veřejné dopravy nebo přímo ekologické dopravy, která by mohla potenciálně působit pozitivně oproti trendu růstu počtu osobních automobilů a tedy přispět ke zlepšení kvality ovzduší. Voda hospodářský rozvoj vyvolá pravděpodobně nové potřeby a nároky na odběry a čištění vod. Míra, účel odběrů a likvidace odpadních vod se budou odvíjet od konkrétních záměrů a jejich provedení v konkrétních lokalitách a podmínkách. Nově zastavěné plochy budou ovlivňovat hydrologický režim území do takové míry, do jaké bude řešeno odvedení nebo zachycování dešťových vod v území. Nová řešení s sebou mohou přinést pozitivní i negativní dopady na kvalitu i kvantitu vodního prostředí. Vodního prostředí se přímo dotýkají navrhovaná řešení protipovodňové ochrany, které mohou významně ovlivnit vodní ekosystémy, a to jak pozitivním směrem, v případě vhodných doprovodných revitalizací a vymezení území přirozených rozlivných ploch, nebo směrem negativním výstavbou naddimenzovaných hrází nebo technických opatření, jež změní základní ekologické charakteristiky vodních ekosystémů. Rozsáhlý vliv budou mít rovněž lokality určené pro akumulaci povrchových vod, jež jsou zde vymezeny. Zda bude tento vliv pozitivní nebo negativní, bude záležet na způsobu a podmínkách ochrany územní rezervy. Velmi pozitivním jsou navrhované revitalizace a odstraňování starých ekologických zátěží, které s sebou přinesou zlepšení podmínek a prostředí pro vodní ekosystémy, ale i pro kvalitu podzemních a povrchových vod. Ke zlepšení kvality vod by měla rovněž přispět preference ekologických forem hospodaření a péče o krajinu, která je doporučována ve všech specifických oblastech. Ochrana zdrojů podzemních vod je rovněž výrazně pozitivním úkolem územního plánování, jež je součástí specifické oblasti Západní Českolipsko. Půda k pozitivnímu ovlivnění může dojít v rámci znovuvyužití lokalit brownfields, které mohou být v současnosti kontaminované ve smyslu vodního a půdního prostředí. V rámci nového využití by tak došlo k odstranění staré ekologické zátěže a zlepšení kvality životního prostředí. Naopak, v důsledku upřesňování umístění ekonomických aktivit a strategických zón může dojít k záboru nových, volných ploch, a tím často i kvalitní půdy. Masivní výstavbou podél dopravních koridorů se posílí fragmentace a neprostupnost krajiny, stejně tak může dojít k nevratným změnám v krajinném rázu a struktuře osídlení; obdobný dopad nemusejí mít pouze ryze ekonomicky směřované aktivity, ale také stále silný urbanizační tlak na území. Ve specifických oblastech je však kladen důraz na rozvoj udržitelným směrem a nutnost regulace zastavitelných ploch a umisťování ekonomických aktivit s minimálními dopady na životní prostředí. V mnoha případech je přímo řešeno odstraňování starých ekologických zátěží, především pak ve specifické oblasti Mimoňsko. Příroda vpřípadech střetu s územími ochrany přírody a krajiny lze uvažovat o potenciálních dopadech na předměty jejich ochrany. V rámci specifických oblastí je však rozvoj ekonomických aktivit definován jako takový rozvoj, který plně respektuje tato území, ale i ostatní přírodní, kulturní a krajinné hodnoty regionu. Pozitivním přínosem je dále zdůraznění ochrany, podmínek pro optimální využití území a přehodnocení záměrů, především v oblasti cestovního ruchu, s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny. Ve specifické oblasti Český ráj sever je pozitivním úkole územního plánování, který reguluje rozvoj ekonomických aktivit a cestovního ruchu ve zvláště chráněných územích s kumulací kulturních a přírodních památek s ohledem na udržitelný rozvoj území. Krajina obdobně jako u složky příroda, i krajina je ve specifických oblastech definována jako neopominutelná hodnota, již je třeba chránit a respektovat při všech typech rozvoje, se specifickým zaměřením na cestovní ruch a rozvoj dopravní i technické infrastruktury. Dílčími úkoly územního plánování je stanoveno zajištění údržby krajiny, hledisko udržitelného rozvoje včetně ochrany přírody a krajiny. Kulturní a historické památky téměř ve všech specifických oblastech je stanovena nutnost zvláštní péče o oblasti a soubory dochované lidové architektury. Pozitivním přínosem je i rozvoj cestovního ruchu se zvláštním důrazem na oblasti kulturního významu, jež mohou doznat díky podpoře zlepšení technického stavu, péče i další ochrany. 91 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

95 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Hluk ekonomické aktivity a hospodářský rozvoj území vyvolává nové zdroje akustického tlaku. Jejich velikost a lokalizace bude zajišťovat dostupnost a obslužnost specifických oblastí, a proto bude tímto směrem pravděpodobně zasahovat a ovlivňovat i specifické oblasti. Pozitivním přístupem je definované upřednostňování veřejné a ekologické dopravy a řešení optimálního umisťování dopravních koridorů, jež jsou nejčastějšími zdroji hlukového zatížení území. Jeho výše se bude odvíjet od kapacitního zatížení a případné kumulace s ostatními zdroji hluku v dotčených lokalitách. Obyvatelstvo specifické oblasti jsou často vymezené nedostatečnou ekonomicko-sociální vyvážeností, a proto lze konstatovat, že obyvatelstvo bude v každé oblasti ovlivněno výrazně pozitivně. Zásady definují rozvoj, který směřuje k hospodářskému rozvoji nabízejícímu nové pracovní příležitosti, ale i nové obytné plochy, s to s minimálními dopady na životní prostředí, případně jeho zlepšením díky revitalizaci, odstraňování ekologických zátěží, řešení protipovodňové ochrany nebo zajištění územních podmínek pro zlepšení dopravní dostupnosti a bezpečnosti, technické a občanské vybavenosti. Mírně negativně může působit navýšení zdrojů znečišťování v důsledku nových ekonomických aktivit, rozvoje cestovního ruchu nebo dopravních koridorů, které mohou zapříčinit zhoršení kvality obytného prostředí (ovzduší, hluk). ZÚR LK jsou však koncipovány s ohledem na řešení těchto faktorů minimalizací negativních vlivů na životní prostředí a regulací rozvoje s ohledem na udržitelnost území, a proto je toto negativum v daném měřítku mírné a složka obyvatelstvo je hodnocena jako s výrazně pozitivním dopadem. Níže je uveden přehled ROB a jejich střetů s některými environmentálními a kulturními hodnotami, které mají územní průmět do území a na jehož základě lze tedy uvažovat o rizikovosti vzniku vlivu, případně jeho významnosti. Střety rozvojových os s vybranými sledovanými jevy v území, kde + značí zasažení jevu, - nikoli. Tabulka č. 37 Střety SOB s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami Specifické oblasti SOB1 Specifická oblast Jihozápadní Českolipsko SOB2 Specifická oblast Lužické hory SOB3 Specifická oblast Mimoňsko SOB4 Specifická oblast Frýdlantsko SOB5 Specifická oblast Jizerské hory SOB6 Specifická oblast Západní Krkonoše SOB7 Specifická oblast Český ráj jih SOB8 Specifická oblast Český ráj sever zvláště chráněná území - CHKO, KRNAP, NPR, PR, NPP, PP 2 - chráněná území s mezinárodním statutem - evropsky významné lokality 3 - chráněná území s mezinárodním statutem - ptačí oblastí 4 - obecně chráněná území, ochrana krajiny - přírodní parky 5 - nerostné bohatství kraje - výhradní ložiska, CHLÚ, DP 6 - vodohospodářsky významná území - CHOPAV, OP vodních zdrojů, OP léčivých a minerál. vod 7 - kulturní hodnoty - KPZ, MPZ, VPZ, VPR 8 - stanovená záplavová území 9 - územní systém ekologické stability 10 - VKP ze zákona - vodní toky a vodní plochy 11 - VKP ze zákona - lesy (OP lesa) 12 - Geopark 13 - ÚAN I a ÚAN II 14 - Národní kulturní památky vč. OP 15 - OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší dle Věstníku MŽP z dat Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

96 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Tabulka č. 38 Vyhodnocení vlivů SPECIFICKÝCH OBLASTÍ na stanovené složky ŽP SPECIFICKÉ OBLASTI Ovzduší Klima Voda Půda Horninové prostředí Příroda Lesy Krajina Kult.a hist. památky Hluk Obyvatelstvo specifické oblasti republikového/mezinárodního významu SOB5 Jizerské hory ++/- 0 ++/- ++/- 0/- ++/- -/0 ++/- ++ +/- ++ SOB6 Západní Krkonoše +/- 0/+ ++/- +/-- 0/- ++/- -/0 ++/- +/- +/- ++ specifické oblasti nadmístního významu SOB3 Mimoňsko +/- 0 ++/- +/-- - +/- -/0 ++/- +/- +/- ++ SOB4 Frýdlantsko ++/- 0 ++/-- +/- - +/- 0/- +/- +/- +/- ++ další specifické oblasti nadmístního významu SOB1 Jihozápadní Českolipsko ++/- 0 ++/- ++/- 0/- ++/- 0/- ++/- ++ +/- ++ SOB2 Lužické hory +/- 0 +/- ++/- 0/- ++/- 0/- ++/- ++ +/- ++ SOB7 Český ráj - jih ++/- 0 ++/- +/- 0 ++/0 0/- ++/0 ++ +/- ++ SOB8 Český ráj - sever +/- 0 +/- +/- 0/- ++/0 0/- ++/0 ++/0 +/- ++ Zdroj: [CityPlan] SOB5 Specifická oblast Jizerské hory (část specifické oblasti SOB7 Krkonoše - Jizerské hory dle PÚR ČR 2008) Z7 Vytvářet územně technické podmínky pro dosažení vyváženosti zájmů ochrany přírody a krajiny se zájmy cestovního ruchu a ostatních sociálně ekonomických aktivit v území CHKO Jizerské hory. SOB leží přímo v CHKO Jizerské hory, a proto budou všechny aktivity podléhat podmínkám využití území chráněného území funkčního i prostorového. Potenciální negativní ovlivnění některých složek životního prostředí budou představovat nové záměry a ekonomický rozvoj v území a nové dopravní trasy (včetně multifunkčního turistického koridoru) sloužící pro zlepšení dostupnosti území. Účelem vymezení oblasti je však pečlivé prověřování nových záměrů a zároveň snižování již v současnosti velkého zatížení území cestovním ruchem. Vlivy nového rozvoje lze tedy označit jako mírné, a to vzhledem k dalším úkolům územního plánování specifikovaných v ZÚR, které podmiňují nový rozvoj s ohledem na zachování přírodních i kulturních hodnot území krajinných dominant a horizontů, kulturních památek atd.. V dané oblasti by poté měla být preferována ekologická doprava a šetrné formy cestovního ruchu. Výrazně pozitivním vlivem bude zajištění vhodné protipovodňové a protierozní ochrany a územní zajištění ochrany zdrojů pitné vody. Střety s přírodními hodnotami území: Překryv se všemi sledovanými prvky kromě přírodního parku a Geoparku, zásadní je z pohledu rozlohy překryv s CHKO Jizerské hory, s PO Jizerské hory a EVL Jizerskohorské bučiny. EVL s ochranným statutem: CHKO Jizerskohorské bučiny CHKO Bukovec NP Krkonoše CHKO Rašeliniště Jizery CHKO Smědava CHKO Rašeliniště Jizerky CHKO Bílá Desná - kanál protržené přehrady CHKO Jizerské smrčiny 93 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

97 PO Jizerské hory, PO Krkonoše Maloplošné ZCHÚ: PP Tichá říčka PR Jedlový důl PR Bukovec PR Klikvová louka PR Nová louka NPR Rašeliniště Jizerky PP Pod Dračí skálou PP Fojtecký mokřad PR Černá hora PR Rybí loučky PR Černá jezírka NPR Jizerskohorské bučiny ÚSES NC83 Jizerské louky NC84 Jizerskohorské bučiny RC05 Nad Betlémem RC07 Černá hora RC10 Dlouhý kopec RC1266 Cikaňák RC1265 Jedlový důl RC1267 Lukášov, Harcovské bučiny RC1264 Mariánská hora RC1667 Milíř Kulturní hodnoty: VPR Kořenov- Jizerka Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD SOB6 Specifická oblast Západní Krkonoše (část specifické oblasti SOB7 Krkonoše - Jizerské hory dle PÚR ČR 2008) Z8 Vytvářet územně technické podmínky pro dosažení vyváženosti zájmů ochrany přírody a krajiny se zájmy cestovního ruchu a ostatních sociálně ekonomických aktivit v území KRNAP. Celá oblast se vyznačuje vysoce nadprůměrnými přírodními hodnotami, pro jejichž ochranu a vyvážený rozvoj je navržena daná specifická oblast. V rámci oblasti by měl být rozvoj razantně regulován tak, aby přispěl k vyváženosti trvale bydlících obyvatel a uživatelů území, kteří v současnosti převažují a zatěžují území a aby přispěl k vývoji způsobem neohrožujícím přírodní, krajinné i kulturní hodnoty území. Přímo je vyloučeno vymezování nových ploch sloužících pro nové arály sjezdového lyžování. Celkově je rozvoj oblasti podmíněn ochranou přírodních hodnot území. Specifická oblast by měla představovat jednoznačné zlepšení udržitelnosti oblasti. Z hlediska životního prostředí by měl být nový rozvoj regulován a preferována diverzifikace a celoroční rekreace před novou výstavbou. Změny a nové záměry i tak do území přinesou nové podněty, které budou zasahovat do složek životního prostředí. Vzhledem k účelu této zásady, podmínkám pro územní plánování a vlastní lokalizace, z níž vyplývají další omezení, lze tyto potenciální vlivy označit jako mírné až zanedbatelné. Výrazně pozitivními vlivy bude opět řešení protierozních opatření a zamezení zvyšování povrchového odtoku. Lokality akumulace povrchových vod nepředstavují jako územní rezervy závažné dopady do území, z hlediska vlivů lze konstatovat, že spíše konzervují současný stav území. Střety s přírodními hodnotami území: Překryv se všemi sledovanými jevy kromě přírodního parku, téměř celé území je situování v KRNAP, PO a EVL Krkonoše, CHKO Jizerské hory (okrajově). 94 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

98 Maloplošné ZCHÚ: PP Nístějka PP Anenské údolí ÚSES RC384 Prameny Labe RC1661 Zabyly RC1658 Zadní Blansko RC1222 Rezek RC1221 Hradsko RC1220 Řečiště Jizerky RC1659 Víchová RC1661 Zabyly VPR (vesnická památková rezervace) Horní Štěpanice SOB3 Specifická oblast Mimoňsko Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Z9 Vytvářet územně technické podmínky pro sociální a hospodářský rozvoj území při využití potenciálu jeho hodnot a zdrojů - odstraňování starých ekologických zátěží a nové využití území bývalého VVP Ralsko. Mimoňsko je velmi unikátní oblast se specifickou záteží území a to rozsáhlých ploch po těžbě a po působení vojsk. Směrem rozvoje je revitalizace celého území, odstranění ekologických zátěží, využití vzniklých brownfields, oživení celé oblasti, zlepšení její dostupnosti, ale i zajištění podmínek pro odpovídající bytovou výstavbu a možný ekonomický rozvoj. V rámci cestovního ruchu by měly být upřednostňovány šetrné formy cestovního ruchu. Zmíněné aktivity určující rozvoj území ovlivní i životní prostředí území charakter tohoto ovlivnění se bude odvíjet od jednotlivých záměrů, jejich lokalizace, rozsahu a technického řešení. Příznivě až výrazně pozitivně bude implementace SOB působit v důsledku odstranění ekologických zátěží na všechny složky životního prostředí a dále v oblasti vod díky efektivnímu řešení protipovodňové ochrany Ploučnice a Panenského potoka s podporou rozlivu a zadržování vody v krajině. Střety s přírodními hodnotami území: Kromě kulturních hodnot, přírodního parku a Geoparku byl identifikován překryv se všemi sledovanými hodnotami, oblast je situována především do celého CHLÚ Stráž pod Ralskem, dále i do CHLÚ Ploužnice pod Ralskem, nachází se zde i EVL a PO Dokeské oblasti. Na území SOB se vyskytují dále: EVL s ochranným statutem: CHKO/PR/PP Horní Ploučnice PR/PP Ralsko CHKO/NPR/NPP/PR/PP Jestřebsko - Dokesko PO Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Maloplošné ZCHÚ: PR Hradčanské rybníky PP Stohánek PP Vranovské skály PP Malý a Velký Jelení vrch PP Divadlo PR Ralsko PP Široký kámen PP Rašeliniště Černého rybníka PP Děvín, Ostrý a Schachtstein 95 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

99 ÚSES NC42 Břehyně - Pecopala RC06 Tlustec RC1259 Chrastenský vrch RC1258 Jelení vrchy RC1366 Meandry Ploučnice RC1257 Ralsko RC1914 Mimoň RC1794 Zourov RC1795 Borová RC1240 Radechov SOB4 Specifická oblast Frýdlantsko Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Z10 Vytvářet územně technické podmínky pro sociální a hospodářský rozvoj území při využití potenciálu jeho hodnot a zdrojů pro zvýšení významu rekreace a cestovního ruchu v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Z11 Územní rozvoj a zlepšení nepříznivého stavu v prostorově odlehlém pohraničním území koordinovat se sousedním regionem za hranicí ČR v Polsku. Jedna z nejproblematičtějších oblastí kraje by měla vytvořit podmínky pro ekonomický rozvoj území, který by měl respektovat identifikované přírodní i krajinné hodnoty. Rozvoj je navrhován v oblasti podpory celkové ekonomiky pro zvýšení zaměstnanosti, pro příchod nových investorů do území a s tím spojenou výstavbu potřebné infrastruktury i bytového fondu. Tyto aktivity budou ovlivňovat všechny složky životního prostředí, především rozsáhlé novostavby nebo rekonstrukce. Vlivy by neměly být více něž mírně negativní a to díky důrazu na respektování hodnot území, i díky úkolům k územnímu plánování jako např. zamezení expanze nevhodných forem cestovního ruchu apod. Vysoce pozitivně bude na složky životního prostředí působit navržení opatření snižující negativní dopady těžby uhlí v Polsku, efektivní řešení protipovodňové ochrany na Smědé a jejích přítocích. Střety s přírodními hodnotami území: Oblast není v překryvu pouze s Geoparkem, s dalšími sledovanými jevy, ze zásadnějších je to CHKO Jizerské hory, PO Jizerské hory a EVL Jizerskohorské bučiny. Na území SOB se vyskytují dále: PP Peklo EVL s ochranným statutem: CHKO Jizerskohorské bučiny CHKO Rašeliniště Jizery CHKO Quarré CHKO Smědava CHKO Jizerské smrčiny PR Smědá PO Jizerské hory Maloplošné ZCHÚ: PP Černý důl PP Prameny Pšovky PP Osinalické bučiny PR Mokřady horní Liběchovky PP Kamenný vrch u Křenova PP Deštenské pastviny PR Kostelecké bory PP Martinské stěny PP Husa 96 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

100 PP PR PP PP PP PP ÚSES NC84 NC68 NC83 RC08 RC09 RC15 RC07 RC1787 RC1279 RC1275 RC1276 RC1788 Kulturní hodnoty: Stříbrný vrch Vlhošť Pod Hvězdou Ronov Kaňon potoka Kolné Bobří soutěska NC84 Jizerskohorské bučiny NC68 Poustecká obora NC83 Jizerské louky RC08 Prales Jizera RC09 Chlum RC15 Holubník RC07 Černá hora RC1787 Meandry Smědé RC1279 Bulovka RC1275 Úbočí Smrku RC1276 Hřebenáč RC1788 Řasnice Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD MPZ Frýdlant v Čechách, NKP Zámek Frýdlant včetně jeho ochranného pásma SOB1 Specifická oblast Jihozápadní Českolipsko Z12 Vytvářet územně technické podmínky pro sociální a hospodářský rozvoj území využitím potenciálu jeho hodnot a zdrojů, zlepšením dopravní dostupnosti, rozvojem ekologických forem zemědělství a rekreace a cestovního ruchu s novými pracovními příležitostmi. Cílem oblasti je zlepšit především její dostupnost a zvýšit tak i nabídku pracovních příležitostí a adekvátně využít kulturní a přírodní potenciál území. Podporou nových hospodářských odvětví i výstavbou dopravních koridorů, případně novou obytnou výstavbou, může opět docházet k negativnímu ovlivnění složek životního prostředí, jehož míra se bude odvíjet od lokalizace, rozsahu i technického řešení konkrétních záměrů. Upřednostnění ekologických forem zemědělství přispěje ke zlepšení údržby krajiny, půdních podmínek a sekundárně i kvality vod v území. V oblasti je dále podmínkou rozvoje ochrana a využití souborů lidové architektury, ochrana podzemních zdrojů pitné vody a efektivní řešení protipovodňové ochrany, což bude mít pozitivní vliv na zmíněné složky životního prostředí. Střety s přírodními hodnotami území: Mimo Geopark a přírodní park je v překryvu se všemi sledovanými jevy zásadní: CHKO Kokořínsko, CHKO České Středohoří (všechny zóny) přes polovinu SOB je v CHKO EVL s ochranným statutem: CHKO Roverské skály CHKO/NPR/NPP/PP Kokořínsko CHKO/PP Dolní Ploučnice PP Zahrádky CHKO Binov - Bobří soutěska CHKO/PP Ronov - Vlhošť CHKO/NPR/NPP/PR/PP Jestřebsko - Dokesko PO Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady 97 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

101 Maloplošné ZCHÚ: PP Černý důl PP Prameny Pšovky PP Osinalické bučiny PR Mokřady horní Liběchovky PP Kamenný vrch u Křenova PP Deštenské pastviny PR Kostelecké bory PP Martinské stěny PP Husa PP Stříbrný vrch PR Vlhošť PP Pod Hvězdou PP Ronov PP Kaňon potoka Kolné PP Bobří soutěska ÚSES RC1357 Výsluní RC1307 Strážný vrch RC1306 Králův vrch RC1305 Binov (Bobří soutěska) RC11 Hamry RC1304 Holanské rybníky RC382 Novozámecký rybník, Konvalinkový vršek RC1309 Žižkův vrch - Bažantnice RC1302 Vlhošť RC1301 Skalní město RC1288 Čáp RC1287 Beškovský kopec RC1286 Plošina Rač Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Vesnické památkové rezervace (VPR): Lhota, Janovice, Rané; vesnické památkové zóny (VPZ): Bukovec, Kravaře, Tubož; městská památková zóna (MPZ): Dubá; KPZ Zahrádecko SOB2 Specifická oblast Lužické hory Z13 V souladu s požadavky na ochranu přírody a krajiny vytvářet územně technické podmínky pro optimální využití potenciálu území CHKO Lužické hory pro rekreaci a cestovní ruch v koordinaci s obdobnými aktivitami sousedního regionu za hranicí ČR (Žitavské hory). SOB je zaměřena především zdůraznění a šetrné využití potenciálu území, a to jak přírodního, tak i kulturního. Aktivity vedoucí k rozvoji by měly upřednostňovat šetrné formy cestovního ruchu, ekologické formy zemědělství a při využití kulturních a historických atraktivit území respekovat tyto včetně souvisejících přírodních a krajinných hodnot území. V důsledku specifikace rozvojových aktivit v souladu s principy udržitelnosti, lze identifikovat zanedbatelné negativní vlivy na dotčené složky životního prostředí a pozitivní vlivy v oblasti obyvatelstva, kulturních hodnot, půdního i vodního prostředí (efektivní způsob řešení protipovodňové ochrany v povodní Panenského potoka a Svitávky), pozitivní neutrální až mírně negativní dle míry zásahu a rozvoje budou poté vlivy do ostatních složek životního prostředí (krajina, příroda, hluk, ovzduší). Střety s přírodními hodnotami území: Mimo Geopark, přírodní park a ptačí oblast je v překryvu se všemi sledovanými jevy zásadní je samozřejmě CHKO Lužické hory (zóna I, II, III), ve kterém se nachází téměř celá SOB. 98 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

102 EVL s ochranným statutem: CHKO/PR/PP Horní Ploučnice CHKO Lužickohorské bučiny CHKO/PP Svitavka CHKO Suchý vrch - Naděje CHKO Jezevčí vrch PP Lemberk - zámek Maloplošné ZCHÚ: NPR Jezevčí vrch PP Rašeliniště Mařeničky PP Brazilka ÚSES RC1359 Pěnkavčí vrch RC1791 Brazilka RC14 Bouřný RC1274 Hvozd RC1273 Loupežnický vrch RC388 Jezevčí vrch RC06 Tlustec Pam.zóna MPZ Jablonné v Podještědí Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD NKP Kostel sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí, Zámek Lemberk SOB7 Specifická oblast Český ráj - jih Z14 Vytvářet územně technické podmínky pro vyvážený rozvoj územní části CHKO Český ráj - jih, zajišťující maximální ochranu jeho přírodních a kulturních hodnot regulací zatížení území cestovním ruchem ve smyslu preferování kvality a šetrných forem rekreace před kvantitou. Směrování SOB je z hlediska dopadů na životní prostředí jednoznačně pozitivní, protože reguluje hospodářské aktivity pro zastavení až snížení neúnosného tlaku na území a zároveň chce zajistit ochranu a optimální využívání potenciálu území. Zvláštní výzam je poté přikládán péči a regulaci akivit dotýkajících se souborů lidové architektury a evropsky významné lokality. Problematické bude upřesnění provedení trasy R35 v úseku Turnov hranice kraje a železniční tratě Liberec Turnov Jičín Hradec Králové, které jsou v překryvu s mnoha sledovanými přírodními hodnotami území. Míra, charakter a významnost vlivů se bude odvíjet od konkrétní lokalizace a technického řešení záměru. Střety s přírodními hodnotami území: Není v překryvu s ptačí oblastí, přírodními parky ani nerostným bohatstvím kraje, ale téměř ze 100% se nachází CHKO Český ráj, EVL Podtroseská údolí a v Geoparku. EVL s ochranným statutem: CHKO Podtrosecká údolí CHKO Podhájí - chalupa CHKO Jeskyně Sklepy pod Troskami Maloplošné ZCHÚ: PR Apolena PP Trosky PR Podtrosecká údolí PP Tachovský vodopád PP Libuňka PR Hruboskalsko PP Vústra 99 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

103 ÚSES RC1664 Všeň RC386 Hruboskalsko RC1233 Rybník Věžák NKP Zřícenina hradu Trosky SOB8 Specifická oblast Český ráj sever Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Z15 Vytvářet územně technické podmínky pro vyvážený rozvoj územní části CHKO Český ráj - sever, zajišťující maximální ochranu jeho přírodních a kulturních hodnot regulací zatížení území cestovním ruchem ve smyslu preferování kvality a šetrných forem rekreace před kvantitou. Obdobně jako SOB7 je i tato specifická oblast zaměřena především na regulaci hospodářských ekonomických aktivit s ohledem na kulturní a přírodní hodnoty území, především pak investice významně zasahující do CHKO a EVL Průlom Jizery u Rakous. Problematické bude opět upřesňování trasy R35 a železničního koridoru Liberec Turnov Jaroměř Hradec Králové, kdy až při jejich konkrétním návrhu bude možné blíže specifikovat míru, charakter i významnost dopadů do jednotlivých složek životního prostředí. Dopady do vodní složky životního prostředí lze předpokládat jako převážně pozitivní díky navržené efektivní protipovodňové ochraně a regulaci toků povodí Jizery. Střety s přírodními hodnotami území: Není v překryvu pouze s ptačí oblastí a se sledovanými kulturními hodnotami, téměř celá se nachází v severní části CHKO Český ráj. Překryvy s dalšími hodnotami území: PP Maloskalsko EVL s ochranným statutem: CHKO Průlom Jizery u Rakous Maloplošné ZCHÚ: NPP Kozákov PR Klokočské skály PR Bučiny u Rakous PP Ondříkovický pseudokrasový systém NPP Suché skály ÚSES RC13 Bezděčínské skály RC1251 Malá Skála RC1250 Údolí Jizery RC1666 Suché skály RC1249 Kalich RC1246 Klokočské skály RC1245 Kozákov 100 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

104 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD SOUHRN SPECIFICKÉ OBLASTI Ze souhrnné tabulky vyhodnocení je patrné, že většina složek životního prostředí bude potenciálně pozitivně ovlivněna, což je způsobeno přístupem úkolů územního plánování v rámci specifických oblastí, které kladou důraz na udržitelný směr rozvoje s minimálními dopady na životní prostředí. Často je zde preferován systém veřejné nebo ekologických forem dopravy, ekologické formy hospodaření, regulace rozvoje území s ohledem na respektování zájmů ochrany přírody a krajiny a dalších přírodních a kulturních hodnot území. I přesto budou v těchto oblastech rozvíjeny hospodářské aktivity, všechny by měly vést ke zlepšování stavu životního prostředí, obytnosti, rozvíjen by měl být potenciál i hodnoty území, z čehož vyplývá i hodnocení rizik a vzniku negativních dopadů na jednotlivé složky životního prostředí. U složky klimatu bylo přistoupeno i k pohledu překryvu s OZKO, kde se předpokládá realizací aktivit SOB zlepšení stavu ovzduší i dalších složek a možné zlepšení tedy celkové klimatické situace kraje. V dalších oblastech je opět do hodnocení promítnut možný rozvoj a rizika střetů s hodnotami území, ale zároveň i navrhovaný způsob rozvoje navržený zásadami a úkoly územního plánování pro jednotlivé oblasti. Velmi dominantním je hodnocení přírody a krajiny, na níž jsou především SOB zaměřeny a koncepčně přispějí ke zlepšení současného stavu těchto složek životního prostředí. U složky les bylo přihlédnuto především k procentu zalesnění v rámci vlastních SOB, z čehož vyplývá riziko jejich ovlivnění bez konkrétnějšího cíle s jejich ochranou a hospodaření. Možnost vzniku dopadu je však zmírněn o celkový účel SOB a často překryv s CHKO, kde je hospodaření lesními porosty korigováno a koordinováno v rámci CHKO. A.5.4. PLOCHY A KORIDORY (kapitola D.) Plochy a koridory jsou hodnoceny dle struktury ZÚR LK. U každé podkapitoly pro jednotlivé typy ploch a koridorů uvádíme tabulku překryvů/střetů se sledovanými jevy/hodnotami v území, které jsou zobrazeny i v koordinačním výkrese ZÚR LK. Níže je uvedena i tabulka vlivů na jednotlivé složky životního prostředí jednotlivě pro každý koridor a plochu zvláště, souhrnně pro jednotlivé typy koridorů a ploch, pro které platí i shodné všeobecné vyhodnocení platí následující tabulka. Pro variantní vedení některých koridorů je porovnání blíže rozvedeno v následující kapitole A.6. Podrobnější rozpis vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí je textově popsán u daných koridorů a ploch a v tabulkách střetů, obecné vyhodnocení významnosti vlivů bylo provedeno pro dané typy koridorů a ploch z důvodu přehlednosti a shodných závěrů. Představuje jak hodnocení standardních dopadů a rizik na jednotlivé složky, tak i souhrnné hodnocení koridorů a ploch navržených v rámci ZÚR LK. 101 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

105 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Tabulka č. 39 Vyhodnocení vlivů KORIDORŮ A PLOCH na stanovené složky životního prostředí Ovzduší Klima Voda Půda Horninové prostředí Příroda Lesy Krajina Kult.a hist. památky PLOCHY A KORIDORY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silniční doprava +/-- +/- 0/- -/-- - -/-- -/-- -/-- +/- ++/-- ++/- Železniční doprava ++/- 0/+ 0/- 0/-- 0 0/-- - 0/-- +/- +/- +/++ Letecká doprava -/-- 0 0/ /0 -/0 -/ /+ (D37) Multifunkční turistické koridory (D39-42) +/0 0 +/- 0/- 0 0/-- 0/- 0/-- +/- 0 +/++ Přeshraniční spojení (VPS D43) 0 0 0/ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zásobování vodou (VPS V1 - V2) 0 0/+ +/- +/0 +/0 0/- +/0 0/ Lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod /- +/- 0/- - 0/- -/+ 0/- 0 + (LAPV2) Čištění odpadních vod 0 0/+ ++ +/- +/0 +/0 0/ Protipovodňová opatření 0 0/+ ++ +/0 0 ++/0 ++/- ++/ Energetika ++/- 0 +/0 +/- +/- +/-- --/0 0/-- 0/- 0/- ++ Spoje a telekomunikace /- 0 0/- 0/- 0/ Nakládání s odpady +/- 0 +/- +/- +/- +/- -/+ +/- 0 +/- +/++ Bezpečnost státu / /- ++ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY biocentra nadregionálního významu ++ +/ biokoridory nadregionálního významu ++ +/ biocentra regionálního významu ++ +/ biokoridory regionálního významu ++ +/ Zdroj: [CityPlan] Hluk Obyvatelstvo +/ / / / / /0 ++ +/++ +/ /0 ++ +/ Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

106 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Následující tabulka zobrazuje hodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí pro všechny hodnocení koridory a plochy jednotlivě, tato tabulka je pro přehlednost uváděna pro jednotlivé typy koridorů opětovně u každé podkapitoly hodnocení. Tabulka č. 40 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí PLOCHY A KORIDORY Ovzduší Klima Voda Půda Horninové prostředí Příroda Lesy Krajina Kult.a hist. památky Hluk Obyvatelstvo SILNIČNÍ INFRASTRUKTURA D02 -/0 0 -/0-0/- - -/0 -/-- -/0 +/- ++/- D01B +/- +/- - --/0 -/0 -/-- -/0 -/-- 0/- ++/-- ++/-- D01C +/- +/- - --/- -/ /-- ++/-- D03 +/- 0 0/- -/-- 0 -/-- - -/0 +/0 +/- +/- D04 +/- 0 0/ /- +/- D05B+D50 +/ /-- 0/- -/-- 0 +/- +/- D06A 0/+ 0 0/- 0/- 0 -/0 0/- -/0 0 +/0 +/0 D07 +/- 0 0/ / /- +/- D48 +/- 0 -/0 0/- 0 -/-- 0/- -/-- 0 +/- +/- D49 +/ /0 0 -/-- - -/-- 0 +/- +/- D08 +/- 0-0/ /0 0 +/- +/- D09 0/+ 0 0/- 0/ /+ +/0 D10 0/+ 0 0/- -/0 0/- 0/- 0 0/- 0 0/+ +/0 D11A +/ /0 0/ /0 0 +/- +/- D12B +/- 0 0/- - 0/- -/0 0 -/0 0 +/- +/- D /- 0 0/- -/-- - -/0 0 -/0 0/- +/- +/- D14 0/+ 0 -/0 0/ /- 0 0/+ +/0 D15D +/- 0 0/- -/ /- 0/- 0 +/- +/- D15C +/- 0 0/- -/ /- 0 +/- +/- D16 +/- 0 -/0-0/ /-- 0 +/- +/- D17A +/- 0 -/0-0/- -/ /- +/- D18C +/ /-- 0 -/-- - -/-- 0 +/- +/- D18D +/ /-- 0 -/-- - -/-- 0 +/- +/- D19A +/ /0 0 -/-- -/0 -/-- 0 +/- +/0 D21 0/ / /+ +/0 D22 0/+ 0 -/0 -/0 0 -/0 0/ /+ +/0 D23 +/- 0 0/ /0 0 +/- +/- D24 0/+ 0 0/ / D25 0/+ 0 0/ D51A 0/+ 0 0/ / D52C 0/+ 0-0/- 0 -/ /0 + D52D +/0 0 -/ / /0 + D55 +/0 0 -/0 0 0/- - 0/- -/0 0 +/0 + D58 +/0 0 -/ /0 + D59 +/0 0 -/ / Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

107 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURA D /- -/ /0 - -/-- +/0 +/++ D26R 0/+ 0 0/- 0/ / D27 +/0 0 0/- -/0 0 -/0 -/0 0/- -/0 +/0 + D28 +/0 0 0/- -/0 0 -/0 -/0 0/- 0/- +/0 + D29A +/0 0 0/- -/0 0 -/0 0 0/- 0/- +/0 + D31A +/0 0 0/ /0 -/0 0/- -/0 +/0 + D33 +/0 0 0/ /0 0/- 0/- -/0 +/0 + D33A -/+ 0 -/0-0 -/-- - -/-- 0 -/+ +/- D33B -/+ 0 -/0-0 -/-- - -/-- 0 -/+ +/- D34 +/0 0 0/ /0 -/0 0/- 0 +/0 + D35 -/+ 0 -/0-0 -/-- - -/-- 0 -/+ +/- LETECKÁ DOPRAVA D37 -/-- 0 0/ /0 -/0 -/ /+ LANOVÁ DRÁHA D / /0 --/0 0 0/- + MULTIFUNKČNÍ TURISTICKÉ KORIDORY D /0 0/- 0 --/0 0/- -/0 +/- 0 +/++ D /0 0/- 0 --/0 0/- -/0 +/- 0 +/++ D41A 0 0 -/0 0/- 0 --/0 0/- -/0 +/- 0 +/++ D /0 0/- 0 --/0 0/- -/0 +/- 0 +/++ PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ D / ZÁSOBOVÁNÍ VODOU V /+ -/0 -/0 --/0 --/0 --/ /++ V2A /+ -/0 -/0 --/0 --/0 --/ /++ LAPV /- +/- 0/- - 0/- -/+ 0/- 0 + ENERGETIKA PUR /- -/-- -/ PUR /- -/-- -/ PUR03 0/ /-- -/-- --/ E / E /-- - -/ E5A / E /- -/0 -/ E /-- 0/ E8B /-- - -/ E11A /0 -/-- 0/- -/ E12B /- 0/- 0/- 0 0 E13A /0 -/0 --/ E14C /0 -/ E35A /- 0/- 0/- 0 0 E39A /- -/0 0/- 0 0 Barevným označení v řádku je značen koridor, který je navrhován ve fromě územní rezervy. Zdroj: [CityPlan] 104 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

108 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA (zásady Z16-Z25) koridory, plochy, územní rezervy Pro dopravní infrastrukturu jsou stanovena kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území, která zdůrazňují nutnost respektovat: - kulturní a civilizační hodnoty včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví - přírodní a krajinné hodnoty zejména EVL a PO, skladebné části ÚSES - ochranná pásma a další limity využití území - vazby na okolní kraje a státy - koordinaci s ostatními záměry v území Pro všechny koridory dopravní infrastruktury platí všeobecné hodnocení, mírnější vlivy lze poté konstatovat u územních rezerv, které budou jako takové sloužit pouze jako specifická stavební uzávěra území. Při konkrétním záměru mohou poté vykazovat významnější negativní nebo pozitivní vlivy, a to dle upřesnění vedení trasy v terénu a technického řešení. Níže jsou popsány převážně míry rizika vzniku potenciálních negativních vlivů dopravní infrastruktury na jednotlivé složky životního prostředí, a to z důvodu, že významnost a charakter vlivu se bude odvíjet především od jejich technického řešení a detailního vedení trasy. Velikost a způsob narušení především ekosystému, přírodních a krajinných složek je v této rozpracovanosti a podrobnosti spíše spekulativní. Míra riziko vzniku těchto jevů lze hodnotit na základě střetů s danými jevy území, zatíženosti a únosnosti dotčené oblasti apod.. V textu je termínově popisováno riziko nebo vliv, který je metodicky zamýšlen ve výše popsané rovině, tedy mírně negativním vlivem je myšleno především mírné riziko vzniku tohoto potenciálního vlivu. Pro jednotlivé koridory jsou tedy v tabulce uvedeny a dále popsány nejvýznamnější územní překryvy se sledovanými složkami životního prostředí. Všechny tyto překryvy lze vysledovat v grafických přílohách Návrhu ZÚR LK, především koordinačním výkrese (část odůvodnění). Všeobecné hodnocení pro dopravní infrastrukturu Ovzduší Kvalitu ovzduší (klimatu) může nejvíce negativně ovlivnit případný rozvoj provoz letecké a silniční dopravy. Všechny nově vybudované trasy silniční dopravy (případně i některé trasy železniční dopravy bez elektrifikace) obsluhujících hůře dostupná území přinesou do těchto lokalit nový zdroj znečišťování ovzduší. Naopak je pravděpodobné, že zlepšením technického stavu a uspokojením kapacitních nároků dojde k plynulosti provozu, a tím ke zlepšení kvality ovzduší. Výstavbou koridorů odkloňujících nadměrné dopravní zatížení některých městských a turistických center a optimálním řešením obslužnosti specifických funkčních ploch (průmyslové, výrobní areály) dojde k odlehčení zatížení daných lokalit. Voda vodní prostředí může být mírně negativně ovlivněno veškerou výstavbou, podle provedení a způsobu odvodnění území, vzhledem k likvidaci dešťových vod a separaci možných úniků nebezpečných látek z dopravních prostředků. U turistické dopravy je dále nastíněna možnost využívání vodních cest pro rekreační a sportovní účely, čímž může být kvalita vodního prostředí narušena nebo může být zlepšena úpravami na toku, ve smyslu revitalizací a zvýšení ekologické hodnoty daného prostředí. Překryvy s plochami vodního prostředí mohou značit potenciální střety nebo křížení s danými jevy, ponejvíce křížení s vodními toky, případně jejich stanovenými záplavovými územími a aktivními zónami, a tím zvýšit možnost negativního ovlivnění toku nebo pásma/zóna. Charakter vlivů a i jejich významnost se bude odvíjet od konkrétní lokalizace a technického řešení záměrů v rámci koridorů. Technické řešení může vodní tok ovlivnit negativně neutrálně i pozitivně. Vzhledem k nastaveným podmínkám rozvoje a úkolům pro změny v území by mělo docházet především k neutrálnímu až pozitivnímu ovlivnění vodních toků a jejich okolí. Půda Vzhledem k podpoře minimalizace dopadů na životní prostředí a použitím nejlepších dostupných technologií lze předpokládat, že nebude docházet (vyjma možných rizik a havárií) k únikům nebezpečných látek do půdy a degradaci půdy. Nemělo by tedy docházet k výrazně negativnímu vlivu půdního prostředí, což se bude odvíjet především od lokalizace, velikosti a technického řešení záměrů. 105 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

109 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Dalším hlediskem je zábor půd, kdy veškerá výstavba nových koridorů a ploch související s dopravní infrastrukturou bude nárokovat nové zábory půdy, od nekvalitní půdy až po velmi kvalitní vyskytující se i na území chráněných území, např. pro rozvoj multifunkčních turistických koridorů. Zábory kvalitní orné půdy představuje negativní vliv jak na půdní prostředí, tak i na krajinu, její prostupnost i změnu struktury. Velikost záborů bude možné vyhodnotit až pro konkrétní trasy koridorů dle jejich šíře, vedení i technického řešení zohledňující specifika terénu. Kvalifikovaný odhad pro jednotlivé koridory je proveden v odůvodnění ZÚR LK, kapitole E. Příroda nejvíce nových liniových koridorů bude vznikat v oblasti silniční infrastruktury, která bude společně s dalšími druhy nových tras nově fragmentovat krajinu a měnit tak migrační prostupnost daného prostředí. Tímto dojde pravděpodobně i k narušení celistvosti některých ekosystémů, která je základem pro existenci a udržení některých druhů organismů. Nejcitlivější a nejzranitelnější jsou pak oblasti v rámci chráněných území, které mohou být výrazně ovlivněny nejen rozsáhlými silničními nebo železničními trasami, ale především pak turistickými stezkami, které jsou často vedeny skrz nebo v blízkém kontaktu se stanovišti chráněných druhů. Zde se bude míra vlivu odvíjet nejen od lokalizace vedení tras, ale i od způsobu a doby trvání realizace, použitých materiálů, navržených způsobu údržby a péče apod. Krajina shodně s přírodou, bude i na krajinu nejvíce působit podstata dopravních ploch a koridorů, jakožto liniových staveb, které jsou novými, cizorodými prvky v původní krajině s místními kulturními a přírodním hodnotami. Kompozice a krajinný ráz dotčených oblastí může být negativně ovlivněn v důsledku nevhodného zasazení staveb do geomorfologicky složitého území, do exponovaných ploch bez architektonického řešení vyhovující daným přírodním podmínkám a charakteru reliéfu. Nejvíce bude krajina fragmentována a narušena stavbami ryze technického velkokapacitního charakteru, a to silnicemi vyšších tříd i železničními sítěmi. Turistická doprava v podobě lanových drah a exponovaných stezek může rovněž výrazně negativně ovlivnit dotčené krajinné typy a oblasti. Zvýšené riziko v rámci Libereckého kraje může vycházet ze 2 dalších hledisek: 1) Husté sítě neregionálních, regionálních prvků ÚSES a tedy jejich možného křížení. 2) Kategorizace téměř celého území kraje jako migračně významného, což znamená, že v místech výskytu a migrace zvláště chráněných druhů živočichů je omezení migrační prostupnosti škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu 50 odst.2 zákona č.114/1992 Sb., a musí být tedy adekvátně řešeno (jiné vedení trasy, technická aj. opatření). Kulturní a historické památky účelem multifunkčních turistických koridorů je zpřístupnění nejen přírodně hodnotných lokalit, ale i kulturních a historických památek. Ty mohou být mírně pozitivně nebo negativně ovlivněny zlepšením dostupnosti, zvýšením návštěvnosti, která může na památky vyvolat nové nároky na rekonstrukce nebo revitalizace jejich okolí. Velký tlak a nedostatečná turistická vybavenost, kvalita služeb a technického zázemí však mohou i tyto památky, stejně jako přírodní složky ohrozit. Hluk stávající zatížení akustickým tlakem bude sníženo modernizací, zlepšením technického stavu dopravních sítí, zvýšením kapacit přetěžovaných tras, odlehčení hlukového zatížení bude dosaženo odklonem nákladní a osobní dopravy z center měst vybudováním nových obchvatů a optimálním řešením obslužnosti specifických funkčních ploch, především pro výrobu a skladování. Vybudováním nových tras propojujících méně dostupná území se však přinese hlukové zatížení do nových lokalit a oblastí. Obyvatelstvo zvýšení obslužnosti hůře dostupných míst a oblastí a zlepšení dostupnosti ve spádových oblastech přispěje k lepšímu životnímu standardu místních obyvatel i ostatních uživatelů území. Adekvátní reakce na stávající i nové kapacitní nároky a technický stav dopravních tras sníží riziko havárií a zvýší bezpečnost. Přesun emisního zatížení do nových lokalit však může mírně negativně ovlivnit určitá obytná území a obyvatelstvo. V tomto ohledu je nejvíce rizikovým výstavba silničních tras a podpora letecké dopravy. 106 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

110 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Dopravní infrastruktura územní rezervy Koridory a plochy navržené v rámci dopravní infrastruktury formou územních rezerv budou z hlediska dopadů na složky životního prostředí neutrální, protože představují určitou formu stavební úzávěry území, kde by neměla probíhat žádná výstavba nebo úpravy, které by znemožnily případné budoucí využití pro navržený účel. Tyto záměry jsou však v takové fázi strategické přípravy (nelze u mnoha mluvit o projektové), kde je vysoký předpoklad velmi dlouhodobého horizontu vlastní realizace staveb, proto není ani jejich rozsah a lokalizace konkrétní. V následné fázi lze předpokládat potenciální ovlivnění obdobné popsaným všeobecným vlivům dopravní infrastruktury. Jako územní rezervy byly navrženy tyto dopravní stavby: silniční dopravy:d01b, D01C, D15C, D18C, D18D, D48, D49, D55 železniční doprava: D26R, D33A, D33B, D35 lanové dráhy: D38 Hodnocení vlivu vzniku rizik na vybrané složky životního prostředí převažuje v rámci ploch a koridorů v pohledu vzniku rizik, není zde brán tedy velký zřetel na zásady, které blíže nespecifikují způsob výběru a vedení trasy, tak jako u hodnocení vlivu ROB, SOB, ROS. Přihlíženo je kromě závažnosti střetů/překryvů i na porovnání s dalšími koridory a na jejich kategorizaci (republikový význam, místní význam). SILNIČNÍ DOPRAVA (Z16 Z19) vymezuje několik úrovní dopravních koridorů, a to meznárodního významu, republikového, nadregionálního a regionálního. Níže je uveden přehled silničních koridorů a ploch a jejich střetů s některými environmentálními a kulturními hodnotami, které mají územní průmět do území a na jehož základě lze tedy uvažovat o rizikovosti vzniku vlivu, případně jeho významnosti. Střety rozvojových os s vybranými sledovanými jevy v území, kde + značí zasažení jevu, - nikoli. Tabulka č. 41 Střety/překryvy SILNIČNÍ dopravy s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území NÁVRH kód popis D02 silnice I/35, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou - hranice ČR D03 silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice hranice LK D04 silnice I/9, obchvat Dubá silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová D05B+ Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13) D50 D06A silnice I/9, obchvat Svor D07 silnice I. třídy, úsek Jablonec nad Nisou Smržovka - Tanvald D08 silnice I/13 úsek Stráž nad Nisou - Mníšek Dětřichov D09 silnice I/13, obchvat Frýdlant D10 silnice I/13, obchvat Pertoltice D11A silnice I/14, úsek Liberec - Jablonec nad Nisou D12B silnice I/15, obchvat Zahrádky D13 + D47 silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolíky D14 silnice I/38, obchvat Obora D15D silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky (var.) D16 silnice II/272, úsek Liberec - Osečná D17A silnice II/272, úsek Osečná - Ralsko (Kuřívody) D19A silnice II/262, úsek Žandov - Stružnice Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

111 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD kód popis D21 silnice II/270, obchvat Doksy D22 silnice II/270, obchvat Jablonné v Podj D23 silnice II/278, obchvat Český Dub D24 silnice II/291, úsek Kunratice Frýdlant D25 silnice II/268, úsek Sloup Pihel D51A silnice II/262, obchvat Zákupy D52C silnice II/268, obchvat Mimoň D52D silnice II/268, spojka Ralsko - Hradčany D58 silnice II/289, přeložka Semily D59 silnice II/293, přeložka Semily ÚZEMNÍ REZERVY RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE D01B varianta A (sever) kapacitní silnice S5 úsek Ohrazenice - Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK D01C varianta C (superseverní) kapacitní silnice S5, úsek Rádelský Mlýn - Semily - hranice LK SILNICE II.TŘÍDY D15C silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky D18C silnice II/283, úsek Semily - Rovensko pod Troskami, napojení na kapacitní silnici S5 (při realizaci D01B) D18D silnice II/283, úsek Semily - Turnov, propojení měst (při realizaci D01C) D48 silnice I/10, úsek Tanvald - Desná D49 silnice I/10, úsek Kořenov - Harrachov D55 silnice II/270, obchvat Mimoň zvláště chráněná území - CHKO, KRNAP, NPR, PR, NPP, PP 2 - chráněná území s mezinárodním statutem - evropsky významné lokality 3 - chráněná území s mezinárodním statutem - ptačí oblastí 4 - obecně chráněná území, ochrana krajiny - přírodní parky 5 - nerostné bohatství kraje - výhradní ložiska, CHLÚ, DP 6 - vodohospodářsky významná území - CHOPAV, OP vodních zdrojů, OP léčivých a minerál. vod 7 - kulturní hodnoty - KPZ, MPZ, VPZ, VPR 8 - stanovená záplavová území 9 - územní systém ekologické stability 10 - VKP ze zákona - vodní toky a vodní plochy 11 - VKP ze zákona - lesy (OP lesa) 12 - Geopark 13 - ÚAN I a ÚAN II 14 - Národní kulturní památky vč. OP 15 - OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší dle Věstníku MŽP z dat Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

112 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Tabulka č. 42 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí PLOCHY A KORIDORY Ovzduší Klima Voda Půda Horninové prostředí Příroda Lesy Krajina Kult.a hist. památky SILNIČNÍ INFRASTRUKTURA D02 -/0 0 -/0-0/- - -/0 -/-- -/0 +/- ++/- D01B +/- +/- - --/0 -/0 -/-- -/0 -/-- 0/- ++/-- ++/-- D01C +/- +/- - --/- -/ /-- ++/-- D03 +/- 0 0/- -/-- 0 -/-- - -/0 +/0 +/- +/- D04 +/- 0 0/ /- +/- D05B+D50 +/ /-- 0/- -/-- 0 +/- +/- D06A 0/+ 0 0/- 0/- 0 -/0 0/- -/0 0 +/0 +/0 D07 +/- 0 0/ / /- +/- D48 +/- 0 -/0 0/- 0 -/-- 0/- -/-- 0 +/- +/- D49 +/ /0 0 -/-- - -/-- 0 +/- +/- D08 +/- 0-0/ /0 0 +/- +/- D09 0/+ 0 0/- 0/ /+ +/0 D10 0/+ 0 0/- -/0 0/- 0/- 0 0/- 0 0/+ +/0 D11A +/ /0 0/ /0 0 +/- +/- D12B +/- 0 0/- - 0/- -/0 0 -/0 0 +/- +/- D /- 0 0/- -/-- - -/0 0 -/0 0/- +/- +/- D14 0/+ 0 -/0 0/ /- 0 0/+ +/0 D15D +/- 0 0/- -/ /- 0/- 0 +/- +/- D15C +/- 0 0/- -/ /- 0 +/- +/- D16 +/- 0 -/0-0/ /-- 0 +/- +/- D17A +/- 0 -/0-0/- -/ /- +/- D18C +/ /-- 0 -/-- - -/-- 0 +/- +/- D18D +/ /-- 0 -/-- - -/-- 0 +/- +/- D19A +/ /0 0 -/-- -/0 -/-- 0 +/- +/0 D21 0/ / /+ +/0 D22 0/+ 0 -/0 -/0 0 -/0 0/ /+ +/0 D23 +/- 0 0/ /0 0 +/- +/- D24 0/+ 0 0/ / D25 0/+ 0 0/ D51A 0/+ 0 0/ / D52C 0/+ 0-0/- 0 -/ /0 + D52D +/0 0 -/ / /0 + D55 +/0 0 -/0 0 0/- - 0/- -/0 0 +/0 + D58 +/0 0 -/ /0 + D59 +/0 0 -/ /0 + Zdroj: [CityPlan] Hluk Obyvatelstvo 109 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

113 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Z16 Vytvářet územní podmínky pro zlepšení silničního napojení Libereckého kraje na multimodální koridory (MMK). KORIDORY MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU D02, D01 D02 - silnice I/35, úsek Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou - hranice ČR Potenciální pozitivní i negativní vlivy budou v případě trasy D02 rozšířeny o přeshraniční návaznost a sní související potenciální vlivy, dále bude specifický dle kapacity odpovídající její kategorizaci. Koridor D02 prochází nebo se dotýká významných krajinných prvků ze zákona i registrovaných, ploch nerostného bohatství (CHLÚ Hrádek nad Nisou I.), vodohospodářských ploch a archeologických území. V úseku cca 1,5km prochází regionálním biokoridorem Boreček. Koridor nezasahuje do žádného biocentra, ani velko nebo maloplošného chráněného území, ani do lokalit soustavy NATURA Vzhledem k významnosti záměru je tedy hodnocen vliv na přírodní složku jako mírně negativní, mírně negativní až negativní (vyšší pravděpodobnost) na složku krajinného rázu a to v důsledku blízkosti přírodního parku Ještěd (cca necelý 0,5km od nejbližšího bodu koridoru). Na plochy PUPFL bude mít neutrální až mírně negativní vliv. Ovlivnění dalších složek vychází rovněž z rozsahu střetu se složkami s ohledem na významnost koridoru. U kulturních hodnot je vliv hodnocen jako mírně pravděpodobný až neutrální, a to v důsledku vedení trasy v těsné blízkosti OP hradu Grabštejn. Vedení trasy D01 je navrhováno ve více variantách jako územní rezerva varianta B a C, varianta A je vedena mimo území kraje. D01B - kapacitní silnice S5, úsek Ohrazenice - Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK (Úlibice) - (územní rezerva, severní varianta) navazující koridor II/283 (územní rezerva) - dopravní napojení města Semily na kapacitní silnici S5 přes obec Tatobity D01C - kapacitní silnice R 35, úsek Rádelský Mlýn - Semily - hranice LK (Úlibice) (územní rezerva, super severní varianta) související koridor II/283 (územní rezerva), dopravní spojení Turnov - Semily (přes obce Tatobity, Radostná pod Kozákovem) Obě varianty trasy jsou navrženy jako územní rezervy a jsou uvažovány jako novostavby, obě způsobují narušení dosud volné krajiny a nových stanovišť, na druhou stranu zpřístupňují a zvyšují obslužnost nových oblastí. Ani jedna z variant neprochází CHKO, ani dalšími územími ZCHÚ. Varianta B prochází a dotýká se prvků ÚSES nadregionálního významu. Ovlivnění obyvatelstva, potažmo i zatížení území emisemi, bude tedy kontroverzní (i v nadmístním měřítku) ve smyslu odlehčení některých stávajících tras, a naopak vnesením nové zátěže do dnes volné krajiny. Varianta C prochází cca v úseku 3km přírodním parkem Maloskalsko, přímo jeho středem, a je zakončena u PP Ještěd, dále prochází Geoparkem, nadregionálním biokoridorem a dotýká se i Údolí Jizery a Kamenice tj. nadregionálního biocentra, přírodní rezervace, i evropsky významné lokality. Dále do vzdálenosti cca 0,5km se nachází VPR Železný Brod Trávníky, VPR Lomnice nad Popelkou - Karlov a VPZ Železný Brod. Koridor D01B bude se tedy bude vyznačovat riziky vzniku negativních dopadů v oblasti půdy, krajiny a ekosystému, částečně obyvatelstva. Koridor D01C se bude vyznačovat významnými riziky v oblasti přírody, krajiny, půdy, částečně i dalších složek. 110 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

114 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU D03 - silnice I/13, úsek Svor- Nový Bor - Manušice (silnice I/9) - hranice LK ZÚR LK zpřesňují koridor kapacitní silnice S11 vymezený PÚR ČR (2008), D8-Děčín-Česká Lípa - Svor-Liberec - R35 (Zlepšení napojení na IV. MMK Berlín Praha Bratislava Budapešť Constanta) Velká část koridoru se nachází v CHOPAV Severočeská křída, část prochází nebo se okrajově dotýká nadregionálního biokoridoru, téměř celá je vedena v CHKO České středohoří, a to cca ze 75% ve IV. zóně a z 25% ve III.zóně. Další část vede i v CHKO Lužické hory, a to po jejím okraji, kde se nachází IV. II.zóna. Přibližně 0,5km úsek vede po okraji regionálního biocentra Výsluní. Trasa se dotýká i EVL Klíč. Koridor se dále dotýká vodních ploch i záplavových pásem i archeologických lokalit. Hlavní riziko trasy tedy spočívá v riziku ovlivnění přírodních a krajinných složek, na geologické jevy nelze předpokládat vlivy, na další složky dle typu koridoru a jeho detailního trasování. Vlivy na PUFPL a ZPF jsou na základě expertního odhadu klasifikovány jako mírně negativní až negativní. Z17 Vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravního napojení Libereckého kraje na okolní regiony. KORIDORY NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU D04 - silnice I/9, obchvat Dubá Trasa se dotýká VKP ze zákona OP lesa, vodohospodářských ploch (CHOPAV Severočeská křída) a přibližně polovina trasy (z 6ha) se nachází ve IV.zóně CHKO Kokořínsko. Dalších sledovaných jevů se obchvat nedotýká, vzhledem k jeho velikosti lze předpokládat mírné riziko vzniku vlivu na přírodní složky a na další dle specifik odpovídající dopravní trase (tedy mírně pozitivní až negativní na ovzduší, obyvatelstvo, hluk aj.). Kulturních památek ani geologických jevů se trasa významně nedotýká. Koridor nezasahuje do ploch PUPFL a je v 87% ze ZPF veden na méně bonitních půdách, tedy vlivy na ZPF budou minimální. D05B+D50 - silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13) Úsek D50 sledující trasu I/9 navazuje v Jestřebí na úsek D05B. Trasa se nepřekrývá s přírodním parkem, plochami nerostného bohatství a Geoparkem. Celá trasa se nachází v CHOPAV Severočeská křída, velká část, především D05B (část Jestřebí Sosnová) prochází ochranným pásmem vodního zdroje povrchových vod, překračuje Robečský potok se stanovenm záplavovým územím i aktivní zónou. Úsek Jestřebí Sosnová prochází přes regionální biocentrum RC382 Novozámecký rybník, Konvalinkový vršek, dále vede po okraji NPR Novozámecký rybník, EVL Jestřebsko - Dokesko a ptačí oblasti Českolipské dokeské pískovce a mokřady. Úsek Sosnová Manušice překračuje úzký profil EVL Horní Ploučnice a tedy i vlastní vodní tok Ploučnice se stanoveným záplavovým územím a ve 4 dalších profilech překračuje vodní tok Šporka se stanoveným záplavovým územím i aktivní zónou, v minimum profilů přechází i Pločnici a Robečský potok. Severní konec trasy, cca v délce 1,5km, je veden ve IV.zóně CHKO České středohoří. Trasa se dotýká rovněž pam.rezervace Zahrádecko. Nejvýraznější rizika vlivu jsou tedy na přírodní a krajinné složky, dále i na vodní prostředí, vlivy na geologické a kulturní vlivy budou minimální, vlivy na ostatní složky budou odpovídat charakteru dopravní trasy. Výjimkou je půdní prostředí, u něhož je klasifikováno riziko vzniku vlivu jako mírně negativní až významné, a to z důvodu vedení koridoru ve velké části na plochách bonitních půd. D06A - silnice I/9, obchvat Svor Koridor D06 navazuje na D03 a D05B. Trasa se v délce necelých 2km nachází v CHKO Lužické hory, cca 350m ve IV.zóně, 110m ve II.zóně a zbytek ve III.zóně; dále v 1 profilu překračuje Boberský potok se stanoveným záplavovým územím i aktivní zónou. 111 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

115 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Mírná až větší rizika jsou tedy spojena s přírodní, krajinnou složkou, ostatní odpovídají charakteru dopravní trasy. D07 - silnice I/10, úsek Jablonec nad Nisou - Smržovka - Tanvald Trasa se překrývá s vodohospodářskými plochami vodním tokem Kamenice, záplavovým územím, ÚSES téměř ¾ trasy se nalézají v nadregionálním biokoridoru, VKP (OP lesa) a archeologickými plochami. S ostatními složkami se nedostává do překryvu, celkově lze koridor považovat za neutrální až mírně negativní dle jeho charakteru, rozsahu a buducího trasování. Vlivy budou lokálního významu. Především na půdní prostředí lze předpokládat minimální vliv, celý koridor se nachází mimo bonitní půdy, pouze část na plochách PUPFL, tedy možnost vzniku negativního vlivu je hodnocena jako střední (mírný vliv). D48 - silnice I/10, úsek Tanvald - Desná (územní rezerva, peáž se silnicí I/14) Třetina trasy územní rezervy se nachází v nadregionálním biokoridoru, v 1 profilu se kříží s vodním tokem Kamenice, s tokem Desná a jeho záplavovým územím a aktivní zónou v krátkém úseku vede po jeho hraně, dále v délce cca 1,7km vede podél Desné bez stanoveného záplavového území. Přibližně ¾ délky trasy se poté nacházejí v CHKO Jizerské hory, a to ve IV. a III.zóně. Vznik vlivu je tedy nejvýznamnější v oblasti vodní a přírodní, krajinné složky, ostatní jsou hodnoceny charakteristicky pro dopravní koridor. Koridor je však zároveň veden jako územní rezerva, tzn. vlivy realizace ZRÚ LK budou odpovídat formě stavební úzávěry pro území, která nepřipouští stavby, jež by mohly ohrozit nebo znemožnit jejich navržené využití. Územní rezerva tedy bude konzervovat současný stav i vývoj území. D49 - silnice I/10, úsek Kořenov - Harrachov (územní rezerva, peáž se silnicí I/14) Územní rezerva navazuje na D48 a vede směrem k hranicím k Harrachovu. V jižní části v délce cca 1km se nachází na území CHKO Jizerské hory (převážně III.zóna), v severní části se něco málo přes 0,5km nachází ve III.zóně KRNAP. ¾ trasy bez jižního úseku se nachází v EVL Krkonoše a severní zakončení vede po okraji ptačí oblasti Krkonoše. Ve 2 místech překračuje vodní toky a to Jizeru a Milnici. Více než polovina trasy se nachází v nadregionálním biokoridoru (K27V, K30MB) a cca ¾ vede v regionálním biokoridoru (RK652, K653). U tohoto koridoru lze tedy identifikovat velké riziko vzniku vlivu na přírodní chráněné složky včetně lesních ploch, vodní složky. Nelze zde očekávat zásadní ovlivnění kulturní složky nebo vlivu na obyvatelstvo. Koridor je však veden jako územní rezerva, tzn. vlivy realizace ZÚR LK budou odpovídat formě stavební úzávěry pro území, která nepřipouští stavby, jež by mohly ohrozit nebo znemožnit jejich navržené využití. Územní rezerva tedy bude konzervovat současný stav i vývoj území. D08 - silnice I/13, úsek Liberec - Stráž nad Nisou - Mníšek - Dětřichov Koridor malým úsekem zasahuje do CHOPAV Jizerské hory, v několika místech křižuje tok Oleška a Jeřice včetně stanoveného záplavového území a aktivní zóny. V jednom místě křižuje směrové propojení regionálního biokoridoru Novovesky vrch Javorový vrch. Velmi malá část celkové trasy (cca 0,5km) vede přes IV.zónu CHKO Jizerské hory a několik metrů přes III.zónu. I přes délku trasy lze koridoru považovat za mírně negativní ze pohledu všech složek životního prostředí. D09 - silnice I/13, obchvat Frýdlantu Přibližně třetina trasy se nachází v nadregionálním biokoridoru, cca 800m se nachází ve III.zóně CHKO Jizerské hory a cca 130m ve IV.zóně, dále se dotýká z poloviny i PR Křížový vrch. V severní části koridor křižuje vodní tok Řasnice a v jižnější části Smědá se stanovenými záplavovými územími, případně aktivní zónou. Koridor se dotýká plochy státního hradu a zámku Frýdlant včetně jeho ochranného pásma. Z hlediska půdního prostředí je hodnoce vliv jako minimální, a to vzhledem k tomu, že téměř celý koridor je veden mimo bonitní půdy. Možný vznik vlivu je tedy identifikován jako mírný u kulturních památek a přírodní složky. 112 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

116 D10 - silnice I/13, obchvat Pertoltic Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Část úseku se nachází v nadregionálním biocentru (NC68 Poustevecká obora) a v jednom profilu se trasa křižuje s Bulovským potokem. U Pertoltic se dostává do styku s ložisky štěrkopísku, což je odraženo v mírném riziku pro geologické jevy území. Mírné riziko vliv je tedy identifikován u přírodní a krajinné složky, ostatní odpovídá charakteru dopravní trasy. D11A - silnice I/14, úsek Liberec - Jablonec nad Nisou Celá trasa koridoru se nachází v nadregionálním biokoridoru, v několika místech křižuje a vede podél Bílé a Lužické Nisy včetně stanovených záplavových území a aktivních zón. Dostává se dále do překryvu s OP přír.vod Vratislavice. Nad rámec charakteristického působení jako dopravní trasy je tedy mírně negativně hodnocen vliv na vodní a přírodní, krajinnou složku. D12B - silnice I/15, obchvat Zahrádky V úzkém profilu cca 40m vede trasa přes EVL Zahrádky, jeden z konců koridoru je ve styku s EVL Jestřebsko-Dokesko a PO Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady. Celá trasa vede však přes (cca středem) krajinnou památkovou zónu Zahrádecko. Dále kříží Robečský potok včetně jeho záplavové zóny, vlivy jsou hodnoceny tedy jako mírně negativní. Zanedbatelně se poté dotýká ložiska a CHLÚ slévárenských písků Holany, tedy vliv je hodnocen jako převážně neutrální. Na lesní pozemky je hodnocen vliv jako neutrální (žádné překryvy koridoru), na ZPF jako jednoznačně mírně negativní z důvodu překryvu s bonitními půdami. Z pohledu ostatní složek je vliv hodnocen charakteristicky pro dopravní stavbu mírně pozitivně/negativně pro ovzduší, obyvatelstvo, vodu. D13 + D47- silnice I/15, obchvat Stvolínky - Kravaře - hranice LK (Úštěk) Koridor křižuje Bobří (D13) a Úštecký potok (D47). Úsek v délce cca 400m vede přes a po okraji IV.zóny CHKO České středohoří, dotýká se rovněž EVL Ronov Vlhošť. Koridor se významně dotýká nebilancovaného ložiska cihlářských surovin Kravaře včechách Mimoňsko, vliv na geologické jevy je hodnocen tedy jako mírně negativní. Jedním z konců koridor navazuje na kraj.památkovou zónu Zahrádecko, je zde tedy možnost mírného až neutrálního vlivu (rizika). Na lesní pozemky je hodnocen vliv jako neutrální (žádné překryvy koridoru), na ZPF jako jednoznačně mírně až významně negativní z důvodu překryvu s pouze bonitními půdami. Z pohledu ostatní složek je vliv hodnocen charakteristicky pro dopravní stavbu mírně pozitivně/negativně pro ovzduší, obyvatelstvo, vodu, neutrálně pro klima aj.. D14 - silnice I/38, obchvat Obora Trasa křižuje ve 2 profilech Robečský potok a vede po okraji EVL Poselský a Mariánský rybník. S dalšími jevy je v překryvu zanedbatelně, tedy zpohledu ostatní složek je vliv hodnocen charakteristicky pro dopravní stavbu mírně pozitivně pro ovzduší, obyvatelstvo, neutrálně pro klima aj.. Pro přírodní složku mírně negativně. D15D - silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky (variantní řešení) D15C - silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky (variantní řešení, územní rezerva) Koridor je zasazen do plochy Geoparku a v jednom úseku se dotýká Kalenského potoku. Koridor není v dalších oblastech životního prostředí téměř vůbec střetový, z hlediska ostatních složek je vliv/riziko hodnoceno charakteristicky pro dopravní stavbu, tedy mírně kontroverzně pro ovzduší, hluk, obyvatelstvo; mírně negativně až neutrálně (vzhledem k rozsahu) na krajinnu, půdu. 113 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

117 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Z18 Vytvářet územní podmínky pro zlepšení silniční dostupnosti Liberce ze všech částí Libereckého kraje. KORIDORY REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU D16 - silnice II/272, úsek Liberec - Osečná Trasa křižuje několik toků a jejich záplavových území, aktivních zón Lužická Nisa, Ostašovský potok, Ploučnice, Františkovský potok; dále protíná nadregionální biokoridor s osou Studený vrch Poledník (H, MB), v délce 0,5km vede přírodní památkou Terasy Ještědu a 4,5km přírodním parkem Ještěd (křižuje jeho střed). Na jeden z konců koridoru navazují 2 významná CHLÚ stráž pod Ralskem a Kotel, riziko vzniku vlivu je tedy hodnoceno jako neutrální, popřípadě mírně negativní. Riziko vzniku vlivu je tedy hodnoceno významně u přírodní, krajinné a vodní složky složky. V případě půdní a lesní půdy je hodnocen vliv mírně negativně, kdy cca 50/50 % vede na ZPF a PUPFL, pouze minimum na urbanizovaných plochách. D17A - silnice II/272, úsek Osečná - Ralsko (Kuřívody) Celý koridor se nachází v CHOPAV Severočeská křída, trasa křiží tok Jizery a Ploučnice. V jižním úseku trasy se blíží hranici ptačí oblasti Českolipsko-dokeské pískovce a mokřady. Dále částí trasy zasahuje do nadregionálního biokoridoru a kříží regionální biokoridor Zourov-Jelení vrch. U Osečné se trasa dostává do kontaktu s CHLÚ Kotel a výhradním ložiskem dosud netěženým výhradním ložiskem Osečná Kotel. Trasa je vedena především v souběhu se stávajícími dopravními osami, tedy vliv na fragmentaci, krajinné a přírodní složky lze očekávat minimální. Vliv na ovzduší, hluk a obyvatelstvo bude poté úměrný dopravním intenzitám a přesunu současného zatížení. D18C - silnice II/283, úsek Rovensko pod Troskami - Semily, napojení na kapacitní silnici S5 (územní rezerva) Varianta napojení na koridor R35 je vedena jako územní rezerva přes regionální biokoridor Kozákov Bezděčín a nadregionální biokoridor (MB) s osou Rašeliniště Jizery Údolí Kamenice a Jizery. Trasa kříží třikráte vodní tok Olešku a Libuňku (dvakráte) a v severním zakončení sleduje vodní tok Olešky s jeho stanoveným záplavovým územím. Územní rezerva se zároveň nachází na území Geoparku. Vzhledem ke složitosti území je hodnoceno riziko vzniku vlivu jako významné u přírodní a krajinné složky, mírně i u složky vodní, ostatní rizika jsou charakteristická pro dopravní stavbu. D18D - silnice II/283, úsek Turnov - Semily (územní rezerva) Územní rezerva je další variantou navazující na možná řešení R35 a to na variantu A i C. Koridor rezervy kříží tok Libuňka i Oleška a v severním zakončení rovněž sleduje stanovené záplavové území toku Olešky. Svým počátkem a koncem zasahuje do nadregionálních biokoridorů - Rašeliniště Jizery Údolí Kamenice a Jizery, Údolí Kamenice a Jizery Příhrazské skály; dále kříží v celé číři regionální biokoridor Kozákov - Bezděčín. Svým západním koncem dosahuje na okraj CHKO Český ráj se záplavovým územím Q 100 Libuňka. Územní rezerva se zároveň nachází na území Geoparku. Vzhledem ke složitosti území je hodnoceno riziko vzniku vlivu jako významné u přírodní a krajinné složky, mírně i u složky vodní, ostatní rizika jsou charakteristická pro dopravní stavbu. D19A - silnice II/262 úsek Žandov - Stružnice Od severozápadního počátku sleduje trasa v určitém odstupu vodní tok Ploučnice, po své trase dále křižuje menší přítoky (Merboltický potok, Valteřický potok). Celá trasa vede CHKO České středohoří, 1km trasy vede přes III.zónu a cca 6,5km ve IV.zóně. Jihovýchodní konec trasy je zakončen u toku Ploučnice, který vytváří s blízkým okolím EVL Dolní Ploučnice trasa je zde přivedena k okraji EVL. Téměř celá trasa je vedena v nadregionálním biokoridoru s osou Stříbrný roh Studený vrch. 114 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

118 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Vzhledem k lokalizaci koridoru je významně hodnoceno riziko v oblasti přírodní, krajinné a vodní složky, ostatní jsou přiměřené rozsahu a charakteru dopravní stavby, tedy vlivy jsou převáně mírné pro oblast půdní a lesní složky dle předpokládaných záborů, mírně kontroverzní ohledně ovzduší i hluku. Z19 Vytvářet územní podmínky pro úpravy dopravní sítě na koridorech silnic regionálního významu. KORIDORY REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU D21 - silnice II/270, obchvat Doksy Obchvat navazuje na D14 a křižuje v jednom profilu vodní tok a dotýká se tedy i VKP, včetně lesních porostů. S ostatními složkami se nedostává do překryvu, hodnocení rizik je tedy mírné dle charakteristiky dopravní stavby. D22 - silnice II/270, obchvat Jablonné v Podještědí Obchvat města křižuje Panenský potok spolu s jeho stanoveným záplavovým územím a aktivní zónou, zároveň se kříží s železniční stavbou D33. Její severní zakončení navazuje na předěl II. a III.zóny CHKO Jizerské hory. Mírně negativně je tedy hodnoceno vliv na vodní a přírodní složku. Vzhledem k místním podmínkám je mírněji, oproti obecnému/souhrnnému hodnocení pro dopravní stavby, hodnocen dopad na ovzduší, hluk i obyvatelstvo. D23 - silnice II/278, obchvat Český Dub Trasa se vyhýbá téměř všem sledovaným jevům území, nachází se pouze v CHOPAV Severočeská křída, konce obchvatu směřují k blízkým vodním tokům, jedním z nich je tok Ještědka vlévající se poté do Mohelky. Díky obchvatu budou přesunuty některé dopravní pohyby, které zajistí zlepšení dopravní situace a jejích vlivu v dotčených sídlech, přesunou se však na okraj, kde dle technického provedení mohou přispět k různému stupni zatížení. Vliv na složku ovzduší, hluk, obyvatelstvo je tedy hodnocen pozitivně i negativně, předpoklad je však spíše pozitivního ovlivnění. D24 - silnice II/291, úsek Kunratice - Frýdlant Koridor svou trasou křižuje pouze osu i vlastní nadregionální MB biokoridor Poledník Poustecká obora. Koridor vede po linii stávající komunikace, nelze tedy předpokládat zásadní negativní ovlivnění krajiny, fragmentace, přírodních složek atd.. Vliv bude spíše pozitivní z hlediska ovzduší, hluku a obyvatel. D25 - silnice II/268, úsek Sloup Pihel Komunikace kříží vodní tok, nachází se v CHOPAV Severočeská křída. Další ze sledovaných jevů někříží ani se s nimi nedostává do střetu. Nadto vede po stávající trase komunikace, tedy nelze předpokládat zásadní negativní ovlivnění krajiny, fragmentace, přírodních složek atd.. Vliv bude spíše pozitivní z hlediska ovzduší, hluku a obyvatel. D51A - silnice II/268, obchvat Zákupy Koridor se nachází v CHOPAV Severočeská křída, nekřižuje žádný tok, ani prvky ÚSES, ale zasahuje do kulturních hodnot území, a to do OP areálu zámku Zákupy a tedy i do MPZ Zákupy, což je hodnoceno jako mírně negativní. Obchvat vede těsně po hranici urbanizovaného území nebo podél stávajících tras komunikací, vlivy na složky přírodní, krajinné a vodní budou minimální; pozitivní vliv lze předpokládat na ovzduší, hluk a obyvatelstvo. D52C - silnice II/268, jihozápadní obchvat Mimoň Část trasy se dostává do střetu s vodním tokem Ploučnice a jeho záplavovým územím i aktivní zónou, navíc se tato část dostává na toku do blízkosti EVL Horní Ploučnice a do střetu s regionálním biokoridorem Mimoň-Břehyně. Vlivy na vodní a přírodní složku jsou tedy hodnoceny jako mírně až významně negativní, významněji je hodnoceno i riziko u vodní složky. 115 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

119 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD D52D - silnice II/268, spojka Ralsko-Hradčany (propojení silnic II/268 a II/270) O mnoho jižněji vedená trasa oproti 52C se nedostává do střetu s vodním tokem, ani prvky ÚSES, ale dostává se do kontaktu s ptačí oblastí Českolipsko-dokeské pískovce a mokřady a CHLÚ Ploučnice pod Ralskem. Vlivy na vodní a přírodní složku jsou tedy hodnoceny rovněž jako mírně až významně negativní. Vzhledem k vedení trasy je jako pozitivní předpoklad zlepšení emisního zatížení centra, tedy zlepšení i hlukové i rozptylové situace a zdraví obyvatel. D55 - silnice II/270, severozápadní obchvat Mimoň (územní rezerva) Trasa územní rezervy křižuje EVL Horní Ploučnice, koridor se dotýká i ložiska Pertoltice, ale pouze minimálně. S dalšími sledovanými jevy se již do přeryvu nedostává. Mírně negativně je tedy hodnocen možný vliv (riziko) na přírodní složku, další složky odpovídají charakteru dopravní stavby a rozsahu koridoru. D58 silnice II/289, přeložka Semily Koridor se nachází v Geoparku Český ráj, při křížení toku se dostává do střetu se záplavovým územím Jizery,, s ostatními složkami se nedostává do významného překryvu, význam bude mít pouze minimální a lokálního významu ve všech složkách ŽP. D59 silnice II/292, přeložka Semily Koridor se nachází v Geoparku Český ráj, s ostatními složkami se nedostává do významného překryvu, význam bude mít pouze minimální a lokálního významu ve všech složkách ŽP. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Z20 Vytvářet v území podmínky pro zlepšení železničního spojení Libereckého kraje s okolními regiony a zajištění optimálního napojení na budoucí transevropskou dopravní síť s přihlédnutím k dohodě o nejdůležitějších trasách kombinované dohody. Níže je uveden přehled silničních koridorů a ploch a jejich střetů s některými environmentálními a kulturními hodnotami, které mají územní průmět do území a na jehož základě lze tedy uvažovat o rizikovosti vzniku vlivu, případně jeho významnosti. Střety rozvojových os s vybranými sledovanými jevy v území, kde + značí zasažení jevu, - nikoli. Tabulka č. 43 Střety ŽELEZNIČNÍ dopravy s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území NÁVRH označení popis VPS D26 železniční spojení Praha - Liberec, úsek hranice * - LK - Turnov - Liberec modernizace, nové úseky, elektrizace, zdvojkolejnění D27 železniční spojení Liberec Černousy, úsek Liberec - Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace D28 železniční spojení Liberec Hrádek nad Nisou Rybniště, úsek Liberec - Chrastava - Bílý Kostel n.n. - Hrádek nad Nisou, optimalizace, elektrizace D29A železniční spojení Turnov - Hradec Králové, úsek Turnov - Rovensko pod Troskami, modernizace, nové úseky, elektrizace D31A železniční spojení Turnov - Pardubice, úsek Turnov - Semily - Košťálov, optimalizace, elektrizace D33 železniční spojení Liberec Česká Lípa, úsek Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace, elektrizace D34 železniční spojení Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí, úsek Česká Lípa - hranice LK, optimalizace, elektrizace Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

120 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD ÚZEMNÍ REZERVY označen popis í D26R železniční spojení Praha Mladá Boleslav Liberec, úsek Příšovice- Čtveřín D33A železniční spojení Liberec Česká Lípa, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek, variantní řešení D33B železniční spojení Liberec Česká Lípa, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek, variantní řešení D35 propojení dvou železničních tratí, úsek Harrachov - Rokytnice nad Jizerou 1 - zvláště chráněná území - CHKO, KRNAP, NPR, PR, NPP, PP 2 - chráněná území s mezinárodním statutem - evropsky významné lokality 3 - chráněná území s mezinárodním statutem - ptačí oblastí 4 - obecně chráněná území, ochrana krajiny - přírodní parky 5 - nerostné bohatství kraje - výhradní ložiska, CHLÚ, DP 6 - vodohospodářsky významná území - CHOPAV, OP vodních zdrojů, OP léčivých a minerál. vod 7 - kulturní hodnoty - KPZ, MPZ, VPZ, VPR 8 - stanovená záplavová území 9 - územní systém ekologické stability 10 - VKP ze zákona - vodní toky a vodní plochy 11 - VKP ze zákona - lesy (OP lesa) 12 - Geopark 13 - ÚAN I a ÚAN II 14 - Národní kulturní památky vč. OP 15 - OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší dle Věstníku MŽP z dat 2008 Tabulka č. 44 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí PLOCHY A KORIDORY Ovzduší Klima Voda Půda Horninové prostředí Příroda Lesy Krajina Kult.a hist. památky ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURA D /- -/ /0 - -/-- +/0 +/++ D26R 0/+ 0 0/- 0/ / D27 +/0 0 0/- -/0 0 -/0 -/0 0/- -/0 +/0 + D28 +/0 0 0/- -/0 0 -/0 -/0 0/- 0/- +/0 + D29A +/0 0 0/- -/0 0 -/0 0 0/- 0/- +/0 + D31A +/0 0 0/ /0 -/0 0/- -/0 +/0 + D33 +/0 0 0/ /0 0/- 0/- -/0 +/0 + D33A -/+ 0 -/0-0 -/-- - -/-- 0 -/+ +/- D33B -/+ 0 -/0-0 -/-- - -/-- 0 -/+ +/- D34 +/0 0 0/ /0 -/0 0/- 0 +/0 + D35 -/+ 0 -/0-0 -/-- - -/-- 0 -/+ +/- Zdroj: [CityPlan] Hluk Obyvatelstvo 117 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

121 KORIDORY MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Železniční spojení Praha Mladá Boleslav - Turnov - Liberec - Frýdlant - Zawidów (PL) D26 úsek hranice LK - Turnov - Liberec, modernizace s novostavbami úseků, elektrizace, zdvojkolejnění. Koridor je velmi rozsáhlý a je dělen do dvou hlavních částí, jedná se o nové úseky, modernizaci i z dvojkolejnění některých úseků severní část od Minkovic přes Pilínkov do centra Liberce a jižnější členitá část v oblasti Loukov, Přepeře, Lažany, Sychrov, Hodkovice. Severní část kříží několik menších přítoků Lužické Nisy, jižní zakončení zasahuje do nadregionálního biokoridoru v délce 800m a jede tak zároveň přes i po hranici přírodního parku Ještěd. Přibližně 50m od trasy se v jednom bodě přibližuje k CHLÚ Pilínkov. Jižní část dozná větších změn oproti stávajícímu vedení trasy koridor vedení více napřimuje převážně v část Sedlejovice Lažany. Celý úsek se nachází v CHOPAV Severočeská křída, část se nachází v Geoparku Český ráj. Úsek křižuje několik vodních toků přítoky Mohelky, Jizery (např.čtveřínský potok), případně se dostává do kontaktu se záplavovým územím a aktivní zónou (velmi malá část u Jizery). Koridor se dotýká RBC Údolí Mohelky. Jižní část koridoru se nachází v nadregionálním biokoridoru Údolí Kamenice a Jizery Příhrazské skály. Severní zakončení tohoto úseku se dotýká CHLÚ Hodkovice nad Mohelkou-Bezděčín. V jižní části v blízkosti styku s D26R se dostává koridor do střetu s NKP zámek Sychrov, konkrétně s jeho ochranným pásmem, což je hodnoceno jeko mírně až významně negativní (vyšší riziko vzniku negativního vlivu). Riziko vzniku vlivu bude minimalizováno podmínkou pro ÚP zohledňovat kulturní a přírodní hodnoty území, významněji je však hodnoceno v oblasti přírodních, krajinných a vodních složek. D26R úsek Příšovice Čtveřín, nový úsek - územní rezerva Část trasy je vedena ve stávajícím železničním koridoru, část ve volné krajině. Koridor je situován CHOPAV Severočeská křída, v Geoparku, zasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů, do záplavového pásma Jizery, dotýká se ložiska Přepeře. Vzhledem k lokalizaci i rozsahu koridoru se nedotýká ani není v překryvu s dalšími environmentálními hodnotami území, tedy riziko (potenciální vliv) na přírodní a krajinné složky je hodnoceno jako minimální, na ovzduší, hluk, obyvatelstvo až mírně pozitivně. Vliv na půdní složku je hodnocen jako mírně negativní vzhledem k rozsahu koridoru. Všechna hodnocení jsou však opět pouze relativní vzhledem k návrhu koridoru jako územní rezervy, která realizací ZÚR LK bude sloužit jako konzervování současného stavu území. Železniční spojení Liberec - Chrastava - Hrádek nad Nisou - hranice ČR - Zittau (SRN) D27 úsek Liberec Frýdlant hranice ČR, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace Rozsáhlý úsek železničního koridoru vede od Liberce přes Frýdlant až k polské hranici, představuje tak jeden ze zásadních železničních koridorů v rámci ZÚR LK z hlediska svého rozsahu, vedoucí však převážně ve stávajícím koridoru železnice. Cestou křižuje téměř všechny sledované jevy, kromě Geoparku, přírodního parku a kulturních hodnot. Koridor zasahuje do CHLÚ Višňová, CHOPAV Jizerské hory, regionálního biokoridoru Novoveský vrch-javorový vrch, Bulovka včetně RBC Meandry Smědé, nadregionálního biokoridoru Poledník- Poustecká obora hranice ČR včetně biocentra Poustecká obora, dále vede po okraji PR Meandry Smědé. Dále se koridor dostává do styku nebo křižuje další prvky jako např. EVL Smědá, EVL Jizerskohorské bučiny, PO Jizerské hory, PR Křížový vrch, CHKO Jizerské hory, navržený NRBC Jizerskohorské bučiny atd. Z kulturních hodnot se dostává do kontaktu s NKP Zámek Frýdlant včetně jeho ochranného pásma. 118 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

122 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Vzhledem k vedení ve stávajcí trase je riziko vzniku dopadů hodnoceno velmi mírně až neutrálně, pro složku ovzduší, hluk a obyvatelstvo až pozitivně. Khodnocení vzniku záboru tedy rizik v půdní a lesní složce je přihlíženo k celému koridoru a expertnímu odhadu záborů, jsou hodnoceny jako mírně negativní až neutrální. Možné riziko vlivu je hodnoceno z pohledu velkého překryvu NKP zámku Frýdlant, není však shledáno jako závažné vzhledem k faktu, že se předpokládá vedení v rámci již stávající tratě. D28 úsek Liberec Chrastava - Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou - hranice ČR, optimalizace, elektrizace, zdvojkolejnění úseku Liberec - Bílý Kostel n.n. Rovněž rozsáhlý koridor vedoucí od Hrádku nad Nisou přes Chrastavu do Liberce křizuje některé sledované jevy v území vodní toky, OP lesa, přírodní park Ještěd, RBK Dlouhá hora-boreček, RBC Karlovské bučiny, RBK Karlovské bučiny-novoveský vrch, vede rovněž ve velké blízkosti PR Hamrštejn. V blízkosti se nachází i NKP hrad Grabštejn a MPZ Hrádek nad Nisou. Vzhledem k vedení ve stávajcí trase je riziko vzniku dopadů hodnoceno velmi mírně až neutrálně, pro složku ovzduší, hluk a obyvatelstvo až pozitivně. K hodnocení vzniku záboru tedy rizik v půdní a lesní složce je přihlíženo k celému koridoru a expertnímu odhadu záborů, jsou hodnoceny jako mírně negativní až neutrální. Možné ovlivnění NKP hradu Grabštejn i MPZ je pouze mírné, avšak vzhledem k jejich významnosti památek, není opominutelné KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Z21 Vytvářet územní podmínky pro zlepšení železničního spojení s okolními regiony a v rámci Libereckého kraje. Napojení na Královéhradecký kraj: Železniční spojení Turnov - Jičín - Hradec Králové D29A úsek Turnov - Rovensko pod Troskami, modernizace jednokolejné trati s novostavbami dílčích úseků, elektrizace. Koridor na hranici kraje představuje regionálně významnou trať, která se nachází v Geoparku Český ráj, velká část kordiroru se nachází na okraji vně i uvnitř CHKO Český ráj (převážně III. a IV.zóna, výjimečně i ve II.zóně celkem cca 1 km v rámci RBC), navrženého RBC Hruboskalsko, křižuje vodní tok Libuňka a Jizera včetně záplavového území i aktivní zóny, v CHOPAV Severočeská křída, v nadregionálním biokoridoru, i přes osu Údolí Kamenice a Jizery, Příhrazské skály Les království. Dále se koridor dotýká ochranného pásma NKP zříceniny hradu Trosky, i když velmi okrajově, vzhledem k jeho významnosti je možné riziko označeno málo pravděpodobným vznikem (0/-). Vzhledem k vedení ve stávajcí trase je riziko vzniku dopadů hodnoceno velmi mírně až neutrálně, pro složku ovzduší, hluk a obyvatelstvo až pozitivně. K hodnocení vzniku záboru tedy rizik v půdní a lesní složce je přihlíženo k celému koridoru a expertnímu odhadu záborů, jsou hodnoceny jako mírně negativní až neutrální. Železniční spojení Turnov Semily - Jaroměř D31A úsek Turnov - Semily - Košťálov, optimalizace trati, elektrizace. Koridor je umístěn v jihovýchodním cípu kraje a spojuje zde významná sídla Semily, Železný Brod, Turnov a jejich okolí až k jižní hranici kraje. Koridor se částečně nachází na území CHOPAV Severočeská křída a téměř v celé trase vede podél vodního toku Olešky a Jizery s jejich stanovenými záplavovými územími a aktivními zónami, do kterých i může zasahovat nebo být blízkém kontaktu nebo je přímo křižuje. Koridor křižuje NRBK Rašeliniště Jizery Údolí Kamenice a Jizery i NRBK Údolí Kamenice a Jizery Příhrazské skály, navržený NRBC Údolí Jizery a Kamenice, RBC Údolí Jizery, RBK Malá skála-suché skály. Jižní cíp koridoru zasahuje do CHLÚ Syřenov a v jednom úseku je v blízkosti CHLÚ Horská Kamenice. Trasa prochází i přírodním parkem Maloskalsko. V důsledku vedení trasy podél toků, můžeme konstatovat i vedení či dotčení EVL Jizera a Kamenice a průchod EVL Průlom Jizery u Rakous. 119 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

123 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Trasování koridoru se nevyhne ani průchodu části CHKO Český ráj, tedy i Geoparku a z maloplodých chráněných území vede skrz PR Údolí Jizery u Semil a Bítouchova. Z kulturních hodnot území se v těsné blízkosti nachází NKP zámek Hrubý Rozhozec a NKP Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova, dále je zde do 0,5km VPR Železný Brod Trávníky a VPZ Železný Brod. Vzhledem k vedení ve stávajcí trase je riziko vzniku dopadů hodnoceno velmi mírně až neutrálně, pro složku ovzduší, hluk a obyvatelstvo až pozitivně. K hodnocení vzniku záboru tedy rizik v půdní a lesní složce je přihlíženo k celému koridoru a expertnímu odhadu záborů, jsou hodnoceny jako mírně negativní až neutrální. Napojení na Ústecký kraj: Železniční spojení Liberec Česká Lípa D33 úsek Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace Trasa je vedena z České Lípy přes Zákupy, Mimoň, Jablonné v Podještěddí až do Rynoltic. Koridor křižuje více vodních toků včetně jejich stanovených záplavových území i aktivních zón Svitávka, Panenský potok, Ploučnice. Celá trasa se nachází v CHOPAV Severočeská křída. V severní části vede několik desítek až stovek merů od CHKO Lužické hory, v těchto místech vede skrze NRBK Břehyně-Pecopala a vede i skrze okraj RBC/RBK Meandry Ploučnice. Koridor křižuje EVL Horní Ploučnice ve třech místech, a v 1 místě vede po okraji PO Českolipsko-dokeské pískovce a mokřady. Z kulturních hodnot vede v blízkosti NKP zámek Lemberk, NKP zámek Zákupy (zasahuje mírně do jeho OP), NKP Hospodářský dvůr zámku v Zákupech, NKP Kostel sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí, MPZ Jablonné v Podještědí, MPZ Zákupy a vede skrze KPZ Lembersko. Vzhledem k vedení ve stávajcí trase je riziko vzniku dopadů hodnoceno velmi mírně až neutrálně, pro složku ovzduší, hluk a obyvatelstvo až pozitivně. K hodnocení vzniku záboru tedy rizik v půdní a lesní složce je přihlíženo k celému koridoru a expertnímu odhadu záborů, jsou hodnoceny jako mírně negativní až neutrální. D33A,B úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek - územní rezerva, elektrizace. Územní rezerva D33A prochází skrze CHKO Lužické hory (přes II. i III. zónu), NRBK Studený vrch- Poledník, RBK Dlouhá hora Boreček, křižuje Panenský potok včetně jeho aktivní zóny. Varianta D33B vede jižněji od D33A a vyhýbá se tak CHKO. Na druhé straně však vede skrze přírodní park Ještěd, dále křižuje stejné vodní toky a prvky ÚSES. Obě varianty se vyznačují významným rizikem vzniku negativních vlivů v oblasti přírodní a krajinné složky, leč lehce odlišným způsobem a měrou (podrobné posouzení variant se nachází v následující kapitole). Z důvodu vnose nového dopravního koridoru do území s sebou i tento ponese rizika a možnost vzniku vlivů typických pro danou stavbu, tedy vznik nové linie, fragmentace krajiny, vnosu nové emisní (imisní, akustické) zátěže do území, což je hodnoceno jako významně až mírně negativní dle rozsahu trasy. V současnosti jsou však obě varianty definovány pro ZÚR LK jako územní rezervy, implementací koncepce budou koridory konzervovat současný stav bez vzniku těchto potenciálních rizik a vlivů. Železniční spojení Česká Lípa Benešov n. Pl. Děčín D34 úsek Česká Lípa - hranice LK, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace. Koridor křižuje nebo/a vede podél Ploučnice a vodního toku Šporka skrze město Česká Lípa směrem na SZ k městu Žandov. Necelých 7km se nachází v CHKO České středohoří s většinovým podílem ve IV.zóně, několik stovek metrů ve III.zóně. většina trasy vede podél EVL Dolní Ploučnice a část trasy na území CHKO vede zároveň přes NRBK Stříbrný roh Studený vrch. Vzhledem k vedení ve stávajcí trase je riziko vzniku dopadů hodnoceno velmi mírně až neutrálně, pro složku ovzduší, hluk a obyvatelstvo až pozitivně. K hodnocení vzniku záboru tedy rizik v půdní a lesní složce je přihlíženo k celému koridoru a expertnímu odhadu záborů, jsou hodnoceny jako mírně negativní až neutrální. 120 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

124 KORIDORY REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Železniční spojení Tanvald Harrachov - hranice ČR a Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou. D35 úsek Harrachov Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou železničních tratí (územní rezerva). Územní rezerva křižuje nebo se dotýká těchto sledovaných jevů: NRBK Rašeliniště Jizery Údolí Kamenice a Jizery, NRBK Rašeliniště Jizery Údolí Úpy, RBK27 Rašeliniště Jizery, CHLÚ Harrachov, několik vodních toků včetně jejich záplavových území a aktivních zón (Mumlava, Milnice), PO a EVL Krkonoše (celá trasa), III.zóny KRNAP (přes 3km). Koridor se vyznačuje významným rizikem vzniku negativních vlivů v oblasti přírodní a krajinné složky. Z důvodu vnosu nového dopravního koridoru do území s sebou i tento ponese rizika a možnost vzniku vlivů typických pro danou stavbu, tedy vznik nové linie, fragmentace krajiny, vnos nové emisní (imisní, akustické) zátěže do území; což je hodnoceno jako významně až mírně negativní odpovídají danému rozsahu trasy. V současnosti je však koridor v ZÚR LK navržen jako územní rezerva, implementací koncepce bude tedy území koridoru konzervovat současný stav bez vzniku těchto potenciálních rizik a vlivů. Z22 R Využívat společný potenciál železničních a tramvajových tratí. Projekt společného využití železničních a tramvajových tratí Zásada a opatření jsou převáně bez nových územních průmětů, propojení by nastalo na základě stávajících tratí. Z jejich podstaty by měly přispět k propojení a využívání ekologičtějších forem dopravy nežli silniční, s předpokladem přispění i k podpoře dopravy veřejné, tedy by měla mít zásad převážně pozitivní (až neutrální) vliv na dotčené složky životního prostředí. LETECKÁ DOPRAVA Z23 Vytvářet územní podmínky pro leteckou dopravu. Tabulka č. 45 Střety/překryvy LETECKÉ dopravy s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území označení popis VPS D37 letiště Liberec Tabulka č. 46 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí PLOCHY A KORIDORY Ovzduší Klima Voda Půda Horninové prostředí Příroda Lesy Krajina Kult.a hist. památky LETECKÁ DOPRAVA D37 -/-- 0 0/ /0 -/0 -/ /+ Zdroj: [CityPlan] D37 letiště Liberec Dle mapových podkladů se letiště Liberec nedostává do střetu překryvu s žádným ze sledovaných jevů, avšak jeho rozsah není v měřítku ZÚR LK jednoznačně stanoven. Návrh lze na základě dané podrobnosti tedy hodnotit jako bez nebo s minimálním rizikem vzniku negativních vlivů na sledované složky životního prostředí. Možné ovlivnění lze předpokládat ve smyslu omezení výstavby v okolí a vnosu nové hlukové zátěže v odletových a přistávacích koridorech. Hluk Obyvatelstvo 121 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

125 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD PROPOJENÍ TURISTICKÝCH OBLASTÍ Z24 Vytvářet územní podmínky pro propojení turistických oblastí, podoblastí a středisek cestovního ruchu prostředky bezmotorové dopravy. D38 Koridor pozemní lanové dráhy Liberec - Bedřichov (územní rezerva). Tabulka č. 47 Střety/překryvy PROPOJENÍ TURISTICKÝCH OBLASTÍ s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území kód popis D38 lanová pozemní dráha Liberec Bedřichov Tabulka č. 48 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí PLOCHY A KORIDORY Ovzduší Klima Voda Půda Horninové prostředí Příroda Lesy Krajina Kult.a hist. památky LANOVÁ DRÁHA D / /0 --/0 0 0/- + Zdroj: [CityPlan] Územní rezerva lanové dráhy v délce přes 4km začíná na okraji Liberce a vede směrem k Bedřichovu. Přes polovina trasy se nachází v CHKO Jizerské hory (převážně III.zóna) a končí u toku Bílé Nisy. Lanová dráha představuje jak riziko vzniku negativního ovlivnění, tak i vnos pozitivního prvku do území. Jako významné riziko je hodnocen dopad na krajinné, přírodní složky, na ostatní se předpokládá pozitivní až neutrální vliv. Multifunkční turistické koridory (cyklo, pěší, lyže, event. voda). Tabulka č. 49 Střety/překryvy MULTIFUNKČNÍCH TURISTICKÝCH KORIDORŮ s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území kód popis D39 koridor - Ploučnice D40 koridor - Lužická Nisa D41A koridor - Jizera D42 koridor - Nová Hřebenovka jižní a severní větev Hluk Obyvatelstvo Tabulka č. 50 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí PLOCHY A KORIDORY Ovzduší Klima Voda Půda Horninové prostředí Příroda Lesy Krajina Kult.a hist. památky MULTIFUNKČNÍ TURISTICKÉ KORIDORY D /0 0/- 0 --/0 0/- -/0 +/- 0 +/++ D /0 0/- 0 --/0 0/- -/0 +/- 0 +/++ D41A 0 0 -/0 0/- 0 --/0 0/- -/0 +/- 0 +/++ D /0 0/- 0 --/0 0/- -/0 +/- 0 +/++ Zdroj: [CityPlan] Hluk Obyvatelstvo 122 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

126 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD D39 Koridor Ploučnice, Děčín Benešov n. P. Česká Lípa Mimoň Stráž pod Ralskem - Osečná. Rozsáhlý koridor podél toku Ploučnice od Liberce přes Stráž, Mimoň až k České Lípě křižuje nebo se dotýká během trasy všech sledovaných prvků mimo Geopark základem trasy je vedení podél vodních toků. Dotčené sledované jevy: CHLÚ Stráž pod Ralskem, navržený ÚSES RBC Břehyně Pecopala, RBC Meandry Ploučnice, RBK Mimoň-Břehyně, RBK Meandry Ploučnice, NRBK Stříbrný roh-studený vrch, CHKO České Středohoří, EVL Dolní Ploučnice, EVL Horní Ploučnice, PO Českolipsko-dokeské pískovce a mokřady. Koridor se dotýká i MPZ Česká Lípa. Vznik negativních vlivů lze definovat dle předpokládaného účelu koridorů jako možný ve všech složkách ŽP, spíše však max.mírně negativní, v některých složkách pozitivní, dle způsobu provedení stavby a využití stávajících tras. Pro složku hluku, ovzduší a obyvatelstva jsou koridory hodnoceny jako převážně pozitivní. Ovlivnění půdy a půdního prostředí, jakožto PUPFL nelze předpokládat ve významné míře. D40 Koridor Lužická Nisa, Hrádek n. N. Chrastava Liberec Jablonec n. N. Nová Ves n.n. Koridor, jehož hlavní osou je Lužická Nisa, vede skrze přírodní park Ještěd, NRBK Studený vrch- Poledník (dvojí křížení), RBK Dlouhá hora-boreček, RBK Karlovské Bučiny-Novoveský vrch, několik desítek metrů od PR Hamrštejn, CHLÚ Hrádek nad Nisou I.. Koridor se dotýká MPZ Jablonec nad Nisou. Vznik negativních vlivů lze definovat dle předpokládaného účelu koridorů jako možný ve všech složkách ŽP, spíše však max.mírně negativní, v některých složkách pozitivní, dle způsobu provedení stavby a využití stávajících tras. Pro složku hluku, ovzduší a obyvatelstva jsou koridory hodnoceny jako převážně pozitivní. Vzhledem k charakteru koridoru lze předpokládat převážně pozitivní ovlivnění kulturních hodnot, které by měly díky zvýšení jejich potenciálu v území i větší důraz na jejich využívání i ochranu; mírné riziko může nastat v případě přetížení území a nedostatečné ochrany. D41A Koridor Jizera, Mnichovo Hradiště Turnov Semily Rokytnice nad Jizerou Kořenov. Koridor podél toku Jizery významně zasahuje do mnoha sledovaných jevů: CHOPAV Jizerské hory i Severočeská křída, CHLÚ Příšovice I., CHLÚ Harrachov, CHKO Jizerské hory, CHKO Český ráj, KRNAP, PR Údolí Jizery u Semil a Bítouchova, PR Bučiny u Rakous, PO Krkonoše, EVL Bukovec, EVL Krkonoše, EVL Jizera a Kamenice, EVL Průlom Jizery u Rakous, přírodní park Maloskalsko, NRBK Rašeliniště Jizery Údolí Kamenice a Jizery, NRBK Údolí Kamenice a Jizery Příhrazské skály, RBK Bílá Desná, RBK Rašeliniště Jizery, NC44 Údolí Jizery a Kamenice, NC83 Jizerské louky, RBC Hradsko, RBC Víchová, RBC Pod Mošnou, RBC Údolí Jizery, RBK Malá Skála-Suché skály. Koridor zasahuje i do památkové rezervace VPR Kořenov Jizerka, Železný Brod Trávníky, VPZ Železný Brod. Vznik negativních vlivů lze definovat dle předpokládaného účelu koridorů jako možný ve všech složkách ŽP, spíše však max.mírně negativní, v některých složkách pozitivní, dle způsobu provedení stavby a využití stávajících tras. Pro složku hluku, ovzduší a obyvatelstva jsou koridory hodnoceny jako převážně pozitivní. Vzhledem k charakteru koridoru lze předpokládat převážně pozitivní ovlivnění kulturních hodnot, které by měly díky zvýšení jejich potenciálu v území i větší důraz na jejich využívání i ochranu; mírné riziko může nastat v případě přetížení území a nedostatečné ochrany. 123 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

127 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD D42 Nová Hřebenovka, jižní a severní větev, Krkonoše - Jizerské hory - Ještědský hřbet - Lužické a Žitavské hory - Českosaské Švýcarsko. Nejrozsáhlejší trasa vede skrze celé území kraje a zasahuje do mnoha sledovaných prvků kromě Geoparku, z nějvýznamnějších je vedení trasy skrze KRNAP, CHKO Jizerské hory a CHKO Lužické hory. Koridor zasahuje i do památkové rezervace VPR Kořenov Jizerka, MPZ Hrádek nad Nisou, VPZ Kryštofovo Údolí. Vznik negativních vlivů lze definovat dle předpokládaného účelu koridorů jako možný ve všech složkách ŽP, spíše však max.mírně negativní, v některých složkách pozitivní, dle způsobu provedení stavby a využití stávajících tras. Pro složku hluku, ovzduší a obyvatelstva jsou koridory hodnoceny jako převážně pozitivní. Vzhledem k charakteru koridoru lze předpokládat převážně pozitivní ovlivnění kulturních hodnot, které by měly díky zvýšení jejich potenciálu v území i větší důraz na jejich využívání i ochranu; mírné riziko může nastat v případě přetížení území a nedostatečné ochrany. PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ Z25 Vytvářet územní podmínky pro silniční a železniční přeshraniční spojení nadmístního významu. Tabulka č. 51 Střety/překryvy PŘESHRANIČNÍHO SPOJENÍ s vybranými environmentálními a kulturními hodnotami území označení popis VPS D43 silniční - Hrádek nad Nisou, silnice R Tabulka č. 52 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí PLOCHY A KORIDORY Ovzduší Klima Voda Půda Horninové prostředí Příroda Lesy Krajina Kult.a hist. památky PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ D / Zdroj: [CityPlan] Hluk Obyvatelstvo Silniční D43 Hrádek nad Nisou, silnice I/35 Přeshraniční silniční spojení se dostává do střetu pouze s územím jako zakončení trasy D02, kde bude muset překonat i Oldřichovský potok. Přechod jako takový nebude mít významné vlivy na složky životního prostředí. 124 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

128 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA (zásady Z26-Z36) Ovzduší ovzduší nebude realizací zásad technické infrastruktury významně ovlivněno. Pozitivní dopad na kvalitu ovzduší mohou mít energetické systémy, které preferují využívání obnovitelných zdrojů energie, dále přechod dalších obcí na jiná paliva s menší produkcí škodlivých látek do ovzduší. Obdobné je řešení odpadového hospodářství, které doporučuje využití druhotných zdrojů energie. Využíváním některých druhů obnovitelné energie může zapříčinit nárůst dopravy v důsledku dovozních vzdáleností druhotných zdrojů, a především pak biomasy z větších vzdáleností. Nová zařízení na spalování a výrobu energie budou rovněž produkovat určitá množství látek a mohou tak představovat nové zdroje znečišťování v dotčeném území. Voda realizace protipovodňové ochrany by měla výrazně pozitivně ovlivnit vodní prostředí, protože je ZÚR LK definovaná zásadou Vytvářet územní předpoklady pro realizaci adekvátních protipovodňových opatření především formou celkové revitalizace krajiny a vodních ekosystémů umožňující zvýšení ochrany proti povodním prostřednictvím zvýšení retenční schopnosti krajiny, formy protipovodňových opatření technického charakteru musí respektovat principy minimalizace negativních vlivů na stabilitu ekosystémů. Zásobování vodou, podle způsobu provedení, bude působit pozitivně na vodní prostředí ve smyslu ochrany zdrojů pitné vody, rekonstrukce a modernizace úpraven vody. Velmi příznivě bude působit realizace zásady čištění odpadních vod Zlepšit kvalitativní stav povrchových a podzemních vod, vytvářet územní podmínky pro eliminaci hlavních zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod. Při přehodnocení ochranných pásem a jejich podmínek může dojít k negativním změnám v jejich hospodaření a plným využitím kapacit stávajících vodojemů dojde k větším odběrům a tím i větší produkci a objemu čištěných vod. Územní rezervy pro lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV) by neměly nijak změnit stávající hydrologickou situaci ani ostatní složky životního prostředí v dotčených lokalitách, ta by nastala pouze v případě výstavby technického zařízení, které by splňovalo definovanou funkci. V současném návrhu ZÚR LK jsou plochy pouze územními rezervami ve smyslu územní uzávěry blokující případnou výstavbu, která by v budoucnu mohla omezit nebo zabránit požadované funkci. Plochy nejsou v současnosti ve fázi záměru nebo specifického funkčního vymezení nebo úprav, které by zásadně měnily jejich současný stav. Zde by se míra a charakter vlivu odvíjel od rozsahu a způsobu realizace tohoto zařízení. Půda zábory pro technickou infrastrukturu se nepředpokládají jako výrazné, proto může být vliv mírně negativní v případě nutných záborů kvalitní půdy nebo větších lokalit pro zařízení energetického a technického vybavení. Přínosem může být odstranění černých skládek, snaha o nevytváření nových lokalit pro skládkování, rekonstrukce a modernizace vodovodních řadů kvůli zamezení úniků balastních vod, částečně i podpora využívání obnovitelných druhů energie, zejména biomasy, která může zamezit degradaci ladem ležící půdy a zlepšit celkovou údržbu krajiny. Územní rezervy pro LAPV nijak neovlivní stav půdního prostředí, v sekundárním působení mohou mít mírně pozitivní vliv jako území s ponechanou nezastavitelnou funkcí a případně jako území s možností rozlivů v povodňových situacích. Diskutabilní mohou být územní průměty pro umístění zařízení obnovitelných zdrojů energie, které by měly být regulovány mimo ornou půdu a volnou krajinu s preferencí brownfields apod. Kvalifikovaný odhad pro jednotlivé koridory je proveden v odůvodnění ZÚR LK, kapitole E. Příroda přírodní složky budou technickou infrastrukturou ovlivněny v závislosti na trase, způsobu a typu uložení vedení sítí, a dále rozsahu, umístění a typu zařízení technického nebo energetického zařízení. Pozitivně mohou být ovlivněny ekosystémy, jejichž stanoviště budou revitalizována, např. v důsledku realizace protipovodňových opatření. Výstavba některých energetických nebo technologických zařízení, např. větrných elektráren nebo kultivace ploch pro pěstování energetických plodin, může negativně ovlivnit stávající ekosystémy. Jak již bylo zmíněno u vodní složky, protipovodňová opatření by měla výrazně přispět ke zlepšení stavu vodních ekosystémů. 125 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

129 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Krajina vedení inženýrských sítí, jakožto liniového prvku, může negativně ovlivnit ráz krajiny a podpořit její fragmentaci, obdobně jako dopravní koridory, riziko může být zvýšeno i křížením migračních tras (vč.prvků ÚSES) a tím, že je téměř celé území LK kategorizováno jako migračně významné území (viz vlivy pro dopravní infrastrukturu). U koridorů technické infrastruktury se nepředpokládá vysoké riziko omezení migrace z důvodu vedení tras většinově ve stejných koridorech jako dopravní trasy, v případě jejího prokázání musí být přistoupeno k dostatečným opatřením zajišťujících migrační prostupnost krajiny a volný pohyb dotčených druhů živočichů (viz.kapitola A.7.). Negativnější působení může nastat v případech, kdy jsou sítě a jejich zařízení vedena samostatně, především v exponovaných polohách rušící výhledy a degradující pozici přírodních nebo kulturních dominant v některých pohledových prostorech. Kulturní a historické památky památky nebudou zásadami technické infrastruktury významně ovlivněny. V určitých případech mohou mírně pozitivně působit protipovodňová opatření, která tak zabezpečí jejich ochranu a snížit rizika poškození pro případ povodňových stavů. Příčinou negativních vlivů se může stát výstavba zařízení pro energetické a technické zařízení v bezprostřední blízkosti historických nebo kulturních staveb. Hluk ovlivnění hladiny hluku může nastat provozem některých typů technických nebo energetických zařízení, která jsou potřebná k fungování a provozu inženýrských sítí. Příkladem může být výstavba větrných elektráren nebo doprava vyvolaná svozem biomasy ze vzdálenějších zemědělských ploch k místu jejího využití, kde se následně zpracovává standardními postupy (spalovny, lisovny, bioplynové stanice, pletárny, atd.). Žádné další významné vlivy na hlukové zatížení nelze v současnosti blíže specifikovat. Obyvatelstvo složka obyvatelstva bude realizací zásad technické infrastruktury ovlivněna jednoznačně pozitivně, a to jak z hlediska zlepšení zásobování vodou, čištěním odpadních vod, zlepšením kvality a kapacit spojů a telekomunikací, zásobováním plynem, energiemi, optimálním řešením nakládání s odpady, ale i realizací protipovodňových opatření. Technická infrastruktura - Územní rezervy Územní rezervy technické infrastruktury, obdobně jako je tomu u dopravní, budou generovat jako určitá forma stavební uzávěry neutrální vliv na současný stav životního prostředí. Až v případě jejich bližší specifikace bude možné očekávat obdobné vlivy jako koridory technické infrastruktury. Překryvy se sledovanými jevy v území byly provedeny pro tyto rezervy rovněž a jsou uvedeny na konci podkapitoly. Jako územní rezervy byly navrženy tyto technické stavby: Vodovodní přivaděče: V1, V2A, Lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod: LAPV2. Koridor pro umístění el.vedení: E8B. Níže je uveden přehled silničních koridorů a ploch a jejich střetů s některými environmentálními a kulturními hodnotami, které mají územní průmět do území a na jehož základě lze tedy uvažovat o rizikovosti vzniku vlivu, případně jeho významnosti. Střety rozvojových os s vybranými sledovanými jevy v území, kde + značí zasažení jevu, - nikoli. 126 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

130 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Tabulka č. 53 Střety TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY svybranými environmentálními a kulturními hodnotami území NÁVRH Koridory pro umístění vedení VVN 400, 110 kv označení popis PUR01 vedení VVN 400 kv - TR Chotějovice - TR Babylon (v PÚR ČR (2008) ozn.e10) PUR02 zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kv, úsek hranice LK - TR Babylon PUR03 zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kv, úsek TR Babylon - TR Bezděčín E3 vedení VVN 110 kv - TR Babylon - hranice LK (TR Úštěk) E4 vedení VVN 110 kv - TR Babylon - hranice LK (TR Děčín) E5A vedení VVN 110 kv - TR Babylon - TR Doksy E6 vedení VVN 110 kv - TR Babylon - TR Česká Lípa Dubice E7 vedení VVN 110 kv - Česká Lípa Sever - TR Nový Bor E11A vedení VVN 110 kv - TR Bezděčín Šimonovice E12B vedení VVN 110 kv, úsek TR Liberec východ TR Liberec Nové Pavlovice, podzemní vedení E13A vedení VVN 110 kv odb. ze stav. vedení do TR Železný Brod E14C vedení VVN 110 kv - odb. ze stav. vedení - TR Jablonec nad Nisou jih E35A vedení VVN 110 kv, úsek odbočení ze stav vedení - TR Český Dub E36_37 vedení VVN 110 kv odb. ze stav. vedení do TR Turnov E39A vedení VVN 110 kv odb. ze stáv. vedení TR Liberec Doubí Transformovny označení popis E17A transformovna - Český Dub E18 transformovna - Nový Bor E19A transformovna Doksy E20A transformovna - Železný Brod E21 transformovna - Turnov E23 transformovna Liberec Doubí E24 transformovna - Liberec Růžodol E25 transformovna Liberec Nové Pavlovice - náhrada za stávající E26 transformovna - Jablonec nad Nisou jih Plochy pro bezpečnost státu nadmístního významu označení popis B01 pěchotní střelnice, k.ú. Svébořice (obec Ralsko) Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

131 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Koridory pro umístění staveb a opatření na ochranu a ke snižování ohrožení území před povodněmi označení popis P01 Černá Desná, Desná - Tanvald P02 Dubnický potok, Dubnice P03 Jeřice, Oldřichov v Hájích - Mníšek P05_1 Jizera, Svijany - Rakousy P05_2 Jizera, Železný Brod Líšný P05_3 Jizera, Semily P05_4 Jizera, Jablonec nad Jizerou P08 Libchava, Horní Libchava P09 Lužická Nisa, Jablonec nad Nisou Hrádek nad Nisou P12 Panenský potok, Jablonné v Podještědí P13 Panenský potok, Brniště - Mimoň P14 Ploučnice, Mimoň P15 Ploučnice, Česká Lípa P16 Ploučnice, Stružnice - Dolní Police P17 Řasnice, Horní Řasnice - Krásný Les P18 Smědá, Bílý Potok - Frýdlant P19 Smědá, Višňová P20 Smědá, Černousy P21 Svitávka, Mařeničky P22 Svitávka, Kunratice u Cvikova-Svitava P23 Svitávka, Velenice - Zákupy P24 Boberský potok,cvikov P25 Šporka, Polevsko P28 Mohelka, Kokonín P29 Mohelka, Třtí P30 Ploučnice, Stráž pod Ralskem P31 Kočičí potok, Habartice P32 Libverdský potok, Lázně Libverda P33 Minkovický potok, Minkovice u Frýdlantu P34 Oleška, Heřmanice P35 Oleška, Dětřichov P36 Boberský potok, Lindava P37 Bílá Nisa, Bedřichov - Janov nad Nisou P38 Dobranovský potok, sídlo Dobranov P39 Dobranovský potok, sídlo Písečná P40 Dobranovský potok, Bukovany - Sloup v Čechách P41 Žernovník, Železný Brod P42 Údolský potok, Kryštofovo Údolí P43 Novoveský potok, Nová Ves nad Nisou P44 Šporka, Horní Libchava P45 Radčický potok, Liberec - Radčice P46 Ostašovský potok, Liberec - Ostašov P47 Harcovský potok, Liberec - Harcov P48 Janovodolský potok, Liberec - Janův Důl P49 Vesecký potok, Liberec - Vesec P50 Františkovský potok, Liberec - Františkov P51 Luční potok, Liberec - Vesec P52 Ještědský potok, Dubnice P53 Oldřichovský potok, Oldřichov na Hranicích P54 Šporka, nad obcí Horní Libchava P55 Ploučnice, nad sídlem Srní potok P56 Panenský potok, Lvová P57 Druzcovský potok, Osečná Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

132 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD ÚZEMNÍ REZERVY Koridory přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje označení popis V1 vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska V2A vodovodní přivaděč ÚV Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska Lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod označení popis LAPV2 LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera Koridory pro umístění vedení VVN 110 kv označení popis E8B územní rezerva - vedení VVN 110 kv, úsek TR Nový Bor - hranice LK zvláště chráněná území - CHKO, KRNAP, NPR, PR, NPP, PP 2 - chráněná území s mezinárodním statutem - evropsky významné lokality 3 - chráněná území s mezinárodním statutem - ptačí oblastí 4 - obecně chráněná území, ochrana krajiny - přírodní parky 5 - nerostné bohatství kraje - výhradní ložiska, CHLÚ, DP 6 - vodohospodářsky významná území - CHOPAV, OP vodních zdrojů, OP léčivých a minerál. vod 7 - kulturní hodnoty - KPZ, MPZ, VPZ, VPR 8 - stanovená záplavová území 9 - územní systém ekologické stability 10 - VKP ze zákona - vodní toky a vodní plochy 11 - VKP ze zákona - lesy (OP lesa) 12 - Geopark 13 - ÚAN I a ÚAN II 14 - Národní kulturní památky vč. OP 15 - OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší dle Věstníku MŽP z dat 2008 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Z26 Zabezpečit bezproblémové zásobování obyvatel a dalších odběratelů nezávadnou a kvalitní vodou, vytvářet územní podmínky pro dosažení evropských standartů při pokrytí území LK zásobovacími vodovodními systémy. Tabulka č. 54 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí PLOCHY A KORIDORY Ovzduší Klima Voda Půda Horninové prostředí Příroda Lesy Krajina Kult.a hist. památky ZÁSOBOVÁNÍ VODOU V /+ -/0 -/0 --/0 --/0 --/ /++ V2A /+ -/0 -/0 --/0 --/0 --/ /++ LAPV /- +/- 0/- - 0/- -/+ 0/- 0 + Zdroj: [CityPlan] V1 Koridor pro vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok - územní rezerva Rezerva je vedena přímočaře z Josefova Dolu (od nádrže) do Bílého Potoka, celá trasa se tedy nachází v CHOPAV, CHKO a PO Jizerské hory, křižuje několik vodních toků, zasahuje do EVL Jizerskohorské bučiny, EVL Jizerskohorské bučiny, NPR Jizerskohorské bučiny, PR Černá hora, NRBC Jizerskohorské bučiny, navržený RBC Černá hora. Hluk Obyvatelstvo 129 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

133 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Velikost a charakter vlivu se bude v tomto případě odvíjet především od technického řešení stavby, i tak lze konstatovat vznik rizika u přírodní, krajinné složky, dle provedení i lesa, půdy, horninového a poté i vodního prostředí, nikoli pouze čerpáním a spotřebovou vody, ale i riziky s jejím nakládáním apod., na druhé straně může dojít k lokálnímu zlepšení koordinovanou spotřebou a úpravou vody. U většiny zmíněných složek je potenciální vliv (riziko) hodnocen jako negativní, u složky hluk, ovzduší, obyvatelstvo jako neutrální až pozitivní. Jako již předchozí hodnocení územních rezerv však i tato, realizací implementací koncepce ZÚR LK, nebude představovat téměř žádný vliv na současný stav složek životního prostředí, které tak bude konzervovat v současném stavu a vývoji. V2A Koridor pro vodovodní přivaděč Harrachov - Rokytnice nad Jizerou územní rezerva Územní rezerva prochází od Harrachova k Rokytnici nad Jizerou několika sledovanými jevy: KRNAP (převážně III.zóna), K27 Rašeliniště Jizery, NRBK Rašeliniště Jizery Údolí Kamenice a Jizery, K22 Prameny Labe, RBC a PP Prameny Labe, vodní toky, CHLÚ Harrachov - fluoritbarytová surovina. Územní rezervy pro vedení vodovodních přivaděčů by měly optimálně zajišťovat zásobování pitnou vodou, jejich technické provedení bude hlavním faktorem pro míru ovlinění složek životního prostředí v dotčeném území a především vodního prostředí dle výše a způsobu odběru vody. Určitá rizika lze tedy i jako u V1 konstatovat u přírodní, krajinné, půdní složky, horninového prostředí, lesa dle technického provedení. U vodní složky dle výše spotřeby a technického zabezpečení. U těchto složek je tedy vliv riziko hodnoceno jako negativní mírně až středně, u hluku, ovzduší, obyvatelstva jako neutrální až mírně pozitivní vliv. Vysoké odběry a nové velkokapacitní vodovoní řady budou podléhat posouzení vlivů záměrů na životní prostředí (EIA). Z27 Územně chránit lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV). LAPV2 Vilémov, vodní tok - Jizera (územní rezerva) LAPV je navržena jako územní rezerva, tedy jak je výše zmíněno, ve formě stavební úzávěry pro území, která nepřipouští stavby, jež by mohly ohrozit nebo znemožnit jejich navržené využití. V případě již konkrétního záměru a technického řešení LAPV se tento záměr musí posoudit procesem EIA s prioritním zaměřením na ovlivnění hydrologie a vodního prostředí území a navazujících ekosystémů. Jako územní uzávěra tedy návrh nebude generovat žádný vliv na současný stav životního prostředí, jako návrh nebo záměr v území již ano. V tomto případě lze očekávat významné vlivy na životní prostředí, především v oblasti ovlivnění hydrologického režimu lokality a jejího okolí, vodního prostředí a sekundárně i všech dalších složek, vyjma zásadního ovlivnění hluku, ovzduší (až sekundárně, terciérně), kulturních hodnot, obyvatelstva (spíše až pozitivně). ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Z28 Zlepšit kvalitativní stav povrchových a podzemních vod, vytvářet územní podmínky pro eliminaci hlavních zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod. Zásada zaměřená jednoznačně na zlepšení kvality vod bude primárně pozitivní pro vodní složku životního prostředí a návazně sekundárně pozitivně ovlivní téměř všechny ostatní složky především půdu, flóru a faunu, ekosystémy, stabilitu území atd.. PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA ÚZEMÍ Z29 Vytvářet územní předpoklady pro realizaci adekvátních protipovodňových opatření především formou celkové revitalizace krajiny a vodních ekosystémů umožňující zvýšení ochrany proti povodním prostřednictvím zvýšení retenční schopnosti krajiny, formy protipovodňových opatření technického charakteru musí respektovat principy minimalizace negativních vlivů na stabilitu ekosystémů. 130 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

134 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD P01 Černá Desná, úsek Desná - Tanvald P02 Dubnický potok, Dubnice P03 Jeřice, úsek Oldřichov v Hájích - Mníšek P05_1 Jizera, úsek Svijany - Rakousy P05_2 Jizera, úsek Železný Brod Líšný P05_3 Jizera, Semily P05_4 Jizera, Jablonec nad Jizerou P08 Libchava, Horní Libchava P09 Lužická Nisa, úsek Jablonec nad Nisou - Hrádek nad Nisou P12 Panenský potok, Jablonné v Podještědí P13 Panenský potok, úsek Brniště - Mimoň ) P14 Ploučnice, Mimoň P15 Ploučnice, Česká Lípa P16 Ploučnice, úsek Stružnice - Dolní Police P17 Řasnice, úsek Horní Řasnice - Krásný Les P18 Smědá, úsek Bílý Potok - Frýdlant P19 Smědá, Višňová P20 Smědá, Černousy P21 Svitávka, Mařenice sídlo Mařeničky P22 Svitávka, úsek Kunratice u Cvikova - Svitava P23 Svitávka, úsek Velenice - Zákupy P24 Boberský potok, Cvikov P25 Šporka, Polevsko P28 Mohelka, Kokonín P29 Mohelka, Třtí P30 Ploučnice, Stráž pod Ralskem P31 Kočičí potok, Habartice P32 Libverdský potok, Lázně Libverda P33 Minkovický potok, Minkovice u Frýdlantu P34 Oleška, Heřmanice P35 Oleška, Dětřichov P36 Boberský potok, Lindava P37 Bílá Nisa, úsek Bedřichov - Janov nad Nisou P38 Dobranovský potok, Dobranov P39 Dobranovský potok, Písečná P40 Dobranovský potok, úsek Bukovany - Sloup v Čechách P41 Žernovník, Železný Brod P42 Údolský potok, Kryštofovo Údolí P43 Novoveský potok, Nová Ves nad Nisou P44 Šporka, Horní Libchava P45 Radčický potok, Liberec - Radčice P46 Ostašovský potok, Liberec - Ostašov P47 Harcovský potok, Liberec - Harcov P48 Janovodolský potok, Liberec - Janův Důl P49 Vesecký potok, Liberec - Vesec P50 Františkovský potok, Liberec - Františkov P51 Luční potok, Liberec - Vesec P52 Ještědský potok, Dubnice P53 Oldřichovský potok, Oldřichov na Hranicích P54 Šporka, nad obcí Horní Libchava P55 Ploučnice, nad sídlem Srní potok P56 Panenský potok, Lvová P57 Druzcovský potok, Osečná 131 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

135 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Jak je zmíněno u všeobecného hodnocení, řešení protipovodňové ochrany bude pozitivní především pro ochranu obyvatelstva a majetku, dle technického řešení a rozsahu budou tato opatření na jednotlivých tocích ovlivňovat i další složky životního prostředí. V případě efektivního a citlivého přístupu s převahou biotechnických řešení (přírodě blízká opatření, organizační opatření) lze předpokládat pozitivní dopady na celé ekosystémy podél vodních toků i na hydrologii dotčeného povodí, a to především respektováním dané zásady s podmínkou minimalizace negativních vlivů na dotčené ekosystémy. Změna hydrologie území oproti současnému stavu však může mít zásadní dopady na stávající ekosystémy, proto nelze vyloučit, že tato, i když přírodě blízká opatření, budou mít negativní dopad na stávající ekosystémy, i když méně původní než při ponechání rozlivu apod.. V rámci hodnocení lze upozornit na zvýšení riziko vzniku negativního dopadu na předměty ochrany v rámci střetu s EVL (viz. Vyhodnocení NATURA2000) u těchto koridorů: Tabulka č. 55 Střety koridorů Protipovodňové ochrany s evropsky významnými lokalitami P05_1 P21 Průlom Jizery u Rakous Svitavka P05_3 P22 Údolí Jizery a Kamenice Svitavka P05_4 P25 Krkonoše Klíč P09 P30 Rokytka Horní Ploučnice P12 P33 Horní Ploučnice Smědá P13 P36 Horní Ploučnice Svitavka P14 P42 Horní Ploučnice Rokytka P15 P49 Dolní Ploučnice Luční potok Horní Ploučnice P51 P16 Luční potok Dolní Ploučnice P52 P18 Horní Ploučnice Jizerskohorské bučiny P54 Smědá Česká Lípa - mokřad v nivě Šporky P19 Manušické rybníky Smědá P55 P20 Horní Ploučnice Smědá P56 Lemberk - zámek Z pohledu střetu/překryvu s kulturními památkami nelze předpokládat jejich zásadní ovlivnění, které se bude odvíjet opět od technického řešení a provedení, které by mělo sledovat přirozené a přírodě blízké řešení, ty by měly přispět i k podtržení původní krajinné scény až rozvolnění prvků a působení na dotčené kulturní hodnoty v území. V rámci podrobných úkolů pro územní plánovávní Z29 by nemělo docházet k negativnímu ovlivnění dotčených složek životního prostředí a především pak dotčených ekosystémů. Ostatní složky mohou být realizací sekundárně ovlivněny, a to dle technického provedení a dané lokalizace tedy pozitivní až negativní dopady mohou nastat v případě ovzduší, hluku (minimálně), půdní a lesní složky, kulturních hodnot území (pouze v případě blízkosti nebo dotčení kulturní hodnoty a její přidružené krajinné scény nebo ochranného pásma). 132 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

136 ENERGETIKA (Z30-Z33) Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Z30 Zajistit územní podmínky pro efektivní zásobování území energiemi a hospodaření s nimi. Z31 Vytvářením územních podmínek pro reálný nárůst výroby energií z obnovitelných zdrojů zvyšovat soběstačnost LK v dodávkách energií. Z32 Vytvářet územní podmínky pro zajištění spolehlivosti systému zásobování elektrickou energií a pro odstranění výkonového deficitu k očekávaným potřebám území. Zásady vedou ke zlepšení dodávek energie, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů i dalších, které budou vést ke snížení produkce emisí; zásady by tedy měly vést prioritně ke zlepšování kvality ovzduší a životního prostředí pro obyvatele, dle přemisťování zátěže však může vést i k lokálnímu zhoršení kvality ovzduší výstavbou nového zdroje znečišťování ovzduší. U ostatních složek se bude charakter a míra ovlivnění odvíjet od konkrétní lokalizace a technického řešení záměrů. Tabulka č. 56 Vyhodnocení vlivů jednotlivých ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí PLOCHY A KORIDORY Ovzduší Klima Voda Půda Horninové prostředí Příroda Lesy Krajina Kult.a hist. památky ENERGETIKA PUR /- -/-- -/ PUR /- -/-- -/ PUR03 0/ /-- -/-- --/ E / E /-- - -/ E5A / E /- -/0 -/ E /-- 0/ E8B /-- - -/ E11A /0 -/-- 0/- -/ E12B /- 0/- 0/- 0 0 E13A /0 -/0 --/ E14C /0 -/ E35A /- 0/- 0/- 0 0 E39A /- -/0 0/- 0 0 Zdroj: [CityPlan] Hluk Obyvatelstvo KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU PUR01 - vedení VVN 400 kv, úsek hranice LK - TR Babylon Trasa vede přes IV.zónu CHKO České středohoří, v jedné části vede několik desítek metrů od PP Kaňon potoka Kolné a křižuje několik vodních toků, vedení křižuje i RK603 a CHLÚ Kravaře. Riziko vzniku vlivu je hodnoceno jako mírně až významné pro přírodní, krajinnou složku i lesní, a to kvůli zásahu do lesních porostů a krajinného rázu. Na ostatní složky je hodocen vliv riziko jako minimální nebo neutrální. 133 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

137 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD PUR02 - zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kv, úsek hranice LK - TR Babylon Trasa je obdobná, pouze s menším odklonem, jako PUR01, vede přes IV.zónu CHKO České středohoří, v jedné části vede několik desítek metrů od PP Kaňon potoka Kolné a křižuje několik vodních toků, vedení křižuje i RK603. Riziko vzniku vlivu je hodnoceno jako mírně až významné pro přírodní, krajinnou složku a vzhledem k vedení převážné délky trasy lesními pozemky i na lesní, a to kvůli zásahu do lesních porostů. Na ostatní složky je hodocen vliv riziko jako minimální nebo neutrální. PUR03 - zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kv, úsek TR Babylon - TR Bezděčín Trasa se okrajově dotýká přírodního parku Ještěd, dále ve 3 profilech EVL Horní Ploučnice, NPP Peklo, z prvků ÚSES zasahuje do: RBK Meandry Ploučnice-Svojkovské pohoří, NRBK Břehyně, Pecopala, RBK Údolí Mohelky-Jestřebí, RBK Chrastenský vrch - Prameny Ploučnice. Koridor protíná CHLÚ Stráž pod Ralskem, CHLÚ Kotel, dobývací prostor Hamr pod Ralskem III, ložisko Břevniště pod Ralskem (radioakt.sur.), Hamr pod Ralskem (radioakt.sur.), Pole-Postřelná (cihlářská surovina), Žizníkov (štěrkopísky). Návrh vedení zasahuje i do několika záplavových území - Ještědský potok Mohelka, Panenský potok, Ploučnice, Robečský potok, Svitávka. Dle charakteru a účelu koridoru lze předpokládat minimální až neutrální rizika, ovlivnění složky hluku, vodního a půdního prostředí, klimatu, kulturní hodnoty. Sekundárně pozitivně může ovlivnit obyvatelstvo, ovzduší. Neutrálně až mírně negativně může ovlivnit geologické jevy spíše sekundárně z hlediska jejich plánů těžby. KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU E3 - vedení VVN 110 kv, úsek TR Babylon - hranice LK - (TR Úštěk) Části koridoru se nachází v CHKO České středohoří, RBK Bínov-Hočanské rybníky, PP Kaňon potoka Kolné (cca 150m od něj). 18% délky z celé trasy se nachází na lesních plochách. Mírně až významně negativně je tedy hodnoceno riziko na složky přírodní, krajinné a lesní. Ostatní složky jsou hodnoceny převážně neutrálně. E4 - vedení VVN 110 kv, úsek TR Babylon - hranice LK - (TR Děčín Želenice) Trasa křižuje několik vodních toků včetně jejich záplavových území či aktivních zón, jedním z nich je např. i Labe, dále se část nachází na plochách nebo na okrajích ÚSES RBC Hamry, RBC Strážný vrch, okrajem míjí PP Kaňon potoka Kolné, nejvýznamnějším střetem překryvem je vedení téměř celé trasy v CHKO České středohoří a to v II., III. a IV.zóně. Necelých 20% trasy opět leží na lesních plochách. Mírně až významně negativně je tedy hodnoceno riziko na složky přírodní, krajinné a lesní. Ostatní složky jsou hodnoceny převážně neutrálně. E5A - vedení VVN 110 kv, úsek TR Babylon - TR Doksy Trasa se dotýká kulturních hodnot území vede skrze krajinnou památkovou zónu Zahrádecko, necelý 1km je veden okrajem CHKO Kokořínsko (III.zóna), dotýká se RBC Hočanské rybníky, RBK Hočanské rybníky Žižkův vrch, RBC Skalní město (křížení ve 3místech), kříží i několik měnších vodních toků. Necelých 20% trasy opět leží na lesních plochách. Mírně až významně negativně je tedy hodnoceno riziko na složky přírodní, krajinné a lesní, ale i kulturní. Ostatní složky jsou hodnoceny převážně neutrálně. E6 - vedení VVN 110 kv, úsek TR Babylon - TR Česká Lípa Dubice Koridor se dostává do styku s Robečským potokem, jeho záplavovým územím i aktivní zónou, s dalšími prvky kromě OP lesa se již do překryvu nedostává. Mírně negativně až neutrálně je tedy hodnoceno riziko vlivů na přírodní, krajinnou a lesní složku, ostatní jsou hodnoceny jako neutrální (bez vlivu). 134 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

138 E7 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD - vedení VVN 110 kv, úsek Česká Lípa Sever - TR Nový Bor Vedení je částečně trasováno skrze CHKO České středohoří (IV. i III.zóna), jižním zakončením se dostává do EVL Cihelenské rybníky, ve 3 profilech kříží i vodní toky (přítoky Šporky). Trasa koridoru se téměř vyhýbá lesním plochám, geologickým jevům i dalším. Mírně negativně až negativně je hodnoceno riziko vlivů na přírodní a krajinnou složku, ostatní jsou hodnoceny jako neutrální (bez vlivu), max mírně negativní. E11A - vedení VVN 110 kv, úsek TR Bezděčín Šimonovice Koridor křižuje v několika profilech vodní toky (povodní Mohelky), dotýká se kulturních hodnot území, vede skrze CHLÚ Hodkovice nad Mohelkou Bezděčín, přírodní park Ještěd v délce cca 3,4km, NRBK K19MB Studený vrch-poledník, RBK Údolí Mohelky-Jestřebí. Mírně negativně až negativně je hodnoceno riziko vlivů na přírodní a krajinnou složku, mírně na horninové prostředí, ostatní jsou hodnoceny jako neutrální (bez vlivu), max mírně negativní. Riziko vzniku vlivu je největší na krajinný ráz. E12B - vedení VVN 110 kv, úsek TR Liberec východ - TR Liberec Nové Pavlovice, podzemní vedení Vedení křižuje Harcovský potok (vč.aktivní zóny a zápl.území), vede částečně i skrze NRBK Studený vrch-poledník. Dotýká se MPZ Liberec. Koridor se nevyznačuje žádným významným rizikem pro složky životního prostředí. E13A - vedení VVN 110 kv, úsek odbočení ze stav. vedení do TR Železný Brod Koridor vede větší částí v NRBK Údolí Kamenice a Jizery - Příhrazské skály a přírodním parkem Maloskalsko. Významné až mírně významné riziko bude tedy na krajinnou až přírodní složku, na ostatní lze identifikovat neutrální až mírná rizika. E14C - vedení VVN 110 kv, úsek odbočení ze stav. vedení do TR Jablonec n.n. jih Koridor křižuje vodní tok Mohelka s jeho stanoveným záplavovým územím a NRBK Prameny Úpy. Koridor se nevyznačuje žádným významným rizikem pro složky životního prostředí. E35A - vedení VVN 110 kv, úsek odbočení ze stav. vedení do TR Český Dub Trasa křižuje pouze menší vodní tok a částí zasahuje do okraje NRBK Studený vrch-poledník. Koridor se nevyznačuje žádným významným rizikem pro složky životního prostředí. E36_37-vedení VVN 110 kv, úsek odbočení ze stáv. vedení do TR Turnov Vedení se nachází v NRBK, další významné jevy nezasahuje. Vzhledem ke svému rozsahu lze konstatovat, že koridor nebude generovat významná rizika pro složky životního prostředí. E39A - vedení VVN 110 kv, úsek odbočení ze stáv. vedení do TR Liberec Doubí Koridor zasahuje do PP Ještěd a do CHLÚ Pilínkov, avšak pouze okrajově a v malém rozsahu. Jako mírné je hodnoceno riziko na krajinu, na ostatní složky jsou riziky téměř zanedbatelné. KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU ÚZEMNÍ REZERVA E8B - vedení VVN 110 kv, úsek TR Nový Bor hranice LK - TR Varnsdorf (územní rezerva) Nejmarkantnějším překryvem je vedení trasy územní rezervy v CHKO Lužické hory ve všech jejích zónách, dále se lehce dotýká i CHKO České Středohoří. Trasa se překrývá nebo dotýká dvou regionálních biokoridorů a EVL Klíč. Okraj koridoru míjí RC04 Velký Buk. Významné až mírně významné riziko lze tedy identifikovat u přírodní, krajinné a lesní složky, u ostatní neutrální. Z hlediska realizace koncepce se však opět jedná o územní rezervu, která konzervuje současný stav a vývoj dotčeného území. 135 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

139 PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU E17A - transformovna Český Dub E18 - transformovna Nový Bor E19A - transformovna Doksy E20A - transformovna Železný Brod E21 E23 E24 E25 E26 - transformovna Turnov - transformovna Liberec Doubí - transformovna Liberec Růžodol - transformovna Liberec Nové Pavlovice - transformovna Jablonec nad Nisou jih Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Plochy transformoven budou představovat menší zásahy do složek životního prostředí, a to převážně dle jejich velikosti a umístění mohou zanedbatelně, lpouze lokálně, ovlivnit krajinný ráz, půdní prostředí pro zábory, případně další přímo dotčené složky životního prostředí. Z navrhovaných transformoven se nachází E20A v PP Maloskalsko a z E23 navazuje infrastruktura do PP Ještěd, transformovna E21 se nachází v Geoparku Český ráj a transformy se střetem s vodním prvekm se nacházejí nejčastěji v blízkosti vodního toku nebo v CHOPAV Severočeská křída. Z33 Vytvářet územní podmínky pro plynofikaci obcí. Ovlivnění složek životního prostředí se bude odvíjet od způsobu provedení a technického řešení záměru, ze svého účeluby měl přispět ke zlepšení kvality ovzduší a tedy i veřejného zdraví, vlastní provedení ovlivní další složky životního prostředí. SPOJE A TELEKOMUNIKACE Z34 Vytvářet podmínky pro zlepšení dostupnosti služeb spojů a telekomunikací ve vztahu k potřebám území. Vlivy na jednotlivé složky životního prostředí budou úměrně odpovídat lokalizaci a způsobu technického řešení opatření, zařízení a vedení realizovaných v důsledku této zásady. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Z35 Vytvářet územní podmínky pro realizaci koncepce nakládání s odpady založené na maximálním třídění a recyklaci odpadů a umožňující racionální využití stávajících kapacit technicky zabezpečených skládek a centrální spalovny Liberec. Zásada nemá v současnosti přímý územní průmět, proto ji není možné z tohoto hlediska vyhodnotit. Z dlouhodobého a koncepčního hlediska by však směrování koncepce nakládání s odpady mělo směřovat k environmentálně příznivějšímu než je tomu v současnosti zvýšení podílu recyklace a znovuvyužití jako druhotných materiálů a surovin by mělo přispět ke snížení nároků na primární zdroje surovin a měl by vést i ke snížení podílu skládkování a s ním spojených negativních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí. Specifika naplňování této zásady budou odrážet i následnou míru a charakter vlivů na životní prostředí dotčených oblastí. BEZPEČNOST STÁTU Z36 B01 Vytvářet územní podmínky pro zajišťování obrany a bezpečnosti státu. Plocha pěchotní střelnice, k.ú.svébořice (stavba k zajištění bezpečnosti státu). Střelnice by neměla zásadně ovlivnit složky životního prostředí, především pokud bude dbáno na její dostatečné zajištění a údržbu. 136 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

140 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY (zásada Z37) Pro realizaci územního systému ekologické stability lze jednoznačně konstatovat, že téměř všechny složky budou výrazně nebo alespoň mírně pozitivně ovlivněny. Funkční prvky ÚSES pozitivně ovlivní celkovou kvalitu životního prostředí, která bude dále působit na obytné prostředí a obyvatelstvo. Kulturní a historické památky mohou být pozitivně ovlivněny doplněním nebo obnovou původní rozptýlené, doprovodné nebo jiné zeleně a přírodních prvků, revitalizací vybraných lokalit a posílením krajinného rázu dotčené oblasti. SOUHRN PLOCHY I KORIDORY DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Plochy i koridory dopravní a technické infrastruktury budou ve většině případů dále podléhat procesu posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění. Plochy i koridory doplňují rozvojové a specické oblasti a osy a zajišťují tak jejich dopravní dostupnost, obslužnost i technickou vybavenost odpovídající a případně posilující jejich funkce. Dopady na jednotlivé složky životního prostředí se budou odvíjet především od konkrétní lokalizace a technického řešení záměrů, v této fázi je možné definovat potenciální střety překryvy s hodnotami území, které mohou vyvolat riziko jejich negativního i pozitivního ovlivnění. Hodnocení ploch a koridorů bylo provedeno podle oblastí a odvětví, pro která jsou stanoveny obdobné podmínky a úkoly územního plánování. Dopravní infrastruktura je velmi specifickou oblastí, kde bylo jako potenciálně nejvíce negativní vyhodnoceno odvětví silniční a letecké dopravy. K největšímu ovlivnění dojde pravděpodobně u kvality ovzduší, hlukového zatížení, půdy, krajiny a případně přírodního prostředí. Nové dopravní stavby budou působit změny v krajinném rázu, v migrační prostupnosti, ale způsobí i nové emisní zatížení dosud méně dostupných a obsluhovaných území. Optimalizací, rekonstrukcí a modernizací dopravních tras se však zlepší jejich technický stav a průjezdnost díky kapacitnímu přizpůsobení současným a budoucím nárokům. Rovněž může dojít k odklonu nákladní a osobní dopravy z přetížených území, což bude pozitivním přínosem pro některá území a obytné zóny měst. Technická infrastruktura by neměla dosahovat výraznějších změn, co se týče vedení tras inženýrských sítí, které jsou často umisťovány do společných koridorů se stávajícími (nebo novými) liniovými stavbami, především dopravními komunikacemi. Nejvíce mohou území ovlivnit stavby liniových vedení jako samostatných staveb a doprovodná zařízení potřebná k zajištění jejich funkčnosti. To se týká především rozsáhlejších staveb (např. větrných elektráren, spaloven, bioplynových stanic atd.) pro energetické účely, které mohu kromě ovlivnění přírody a krajiny způsobit změny v míře emisního zatížení způsobeného vyvolanou dopravou pro zajištění jejich efektivního fungování (např. doprava dostatečného množství biomasy k provozovnám jejich zpracování, logistické sítě pro efektivnější zpracování druhotných zdrojů energie atd.). Jako u předchozích návrhů rozvojových a specifických oblastí a os, i plochy a koridory budou jednoznačným přínosem především pro obyvatelstvo a sociální oblast. Podle způsobu ovlivnění kvality ovzduší, hlukového zatížení a krajiny bude přiměřeně zasaženo i obytné prostředí a případně i veřejné zdraví. Míra ovlivnění bude odpovídat způsobu realizace a konkrétní lokalizaci jednotlivých záměrů, jež budou naplňovat definované zásady ZÚR LK. Veřejně prospěšná opatření, do kterých se kromě územního systému ekologické stability řadí například i protipovodňová opatření, jsou jednoznačně pozitivními návrhy, které budou zajišťovat zachování nebo obnovu a zlepšení současného stavu všech složek životního prostředí. Důsledkem bude často i zvýšení ekologické stability území a zlepšení obytného prostředí pro trvalé obyvatele i uživatele území. 137 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

141 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD ÚZEMNÍ PODMÍNKY KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ KRAJE (kapitola E.) Pro zásady (Z38-63) v rámci definovaných územních podmínek ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot kraje nebylo vyhotoveno samostatné podrobné vyhodnocení podle jednotlivých složek životního prostředí. Důvodem je převážně pozitivní charakter podmínek, které jsou obdobou opatření pro ochranu hodnot a předmětů ochrany přírodního prostředí, a proto lze téměř všechny označit za výrazně nebo mírně pozitivní z hlediska vlivu na životní prostředí, a to především zásady obecného charakteru nebo zaměřené na ochranu a rozvoj přírodních hodnot. Možným rizikem pro životní prostředí jsou zásady týkající se osídlení, uspořádání a organizace ekonomických aktivit na území kraje (zásady koncepce pro ochranu civilizačních hodnot). Jejich nesprávné umístění nebo rozsah se mohou dostat do střetu s chráněnými územími. Specifická je z hlediska životního prostředí zásada Z47 Nakládat uvážlivě s nerostným bohatstvím kraje, řešit územní střety mezi zájmy těžby nerostných surovin a zájmy ochrany přírody a krajiny. Případná rozšiřování nebo nové otvírky těžby jsou v některých specifických oblastech velmi citlivou otázkou, i přesto, že budou zaujímat pouze chráněná ložisková území k tomu určená. Každá nová těžba nebo její zvýšení a přesun bude znamenat i vznik nebo posun s nimi spojených negativních vlivů na složky životního prostředí především na krajinu, dotčené ekosystémy, emisní zatížení a tedy i veřejné zdraví tedy změna krajinného rázu až reliéfu krajinu, hydrologického i hydrogeologického režimu území. Jak je uvedeno v zásadě samotné, tak i úkolech pro změny v území, otvírky a rozšiřování těžby musí respektovat místní podmínky a zájmy ochrany přírody a krajiny. VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY (kapitola F.) Zásady představují cílové vlastnosti krajiny, které blíže vymezují a definují charakteristiky krajinných oblastí a podoblastí krajinného rázu, vymezují krajinné typy (dle převládajících způsobů využití a dle reléfu význačnosti a unicity) a způsob jejich ochrany. Všechny tyto zásady jsou z hlediska životního prostředí upřesňujícího, informativního charakteru nebo jsou přímo v souladu s koncepcí a zájmy ochrany přírody a krajiny. Zaměřují se především na ochranu a zásady využití území z hlediska zachování a ochrany typického krajinného rázu pro vymezené oblasti a to v souladu se stanovnými oblastmi krajinného rázu, podoblastmi, krajinnými typy, stupni ochrany krajinného rázu atd.. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A VYMEZENÝCH ASANAČNÍCH ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, PRO KTERÁ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT (kapitola G.) Zásady 68, 69 a 70 naplňující danou část ZÚR LK jsou z hlediska vyhodnocení pouze informativního charakteru o vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, která jsou již posouzena v rámci Ploch a koridorů. STANOVENÍ POŽADAVKŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ A NA ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ, ZEJMÉNA S PŘIHLÉDNUTÍM K PODMÍNKÁM OBNOVY SÍDELNÍ STRUKTURY (kapitola H.) Zásada 71 naplňující danou část ZÚR LK jsou pouze informativního charakteru o koordinaci územně plánovací činnosti obcí a vymezených veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, která jsou již posouzena v rámci Ploch a koridorů. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ (kapitola I.) Zásada 72 naplňující danou část ZÚR LK jsou pouze informativního charakteru o nutnosti prověření některých Ploch a koridorů. 138 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

142 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD A.5.5. ZÁVĚRY HODNOCENÍ VLIVŮ ZÚR LK NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA2000 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na lokality NATURA 2000 je nedílnou součástí vyhodnocení vlivů na urdžitelný rozvoj území, kapitola B. Zde jsou proto uvedeny pouze souhrnné závěry, a to z důvodu, že lokality soustavy NATURA 2000 jsou specifické z hlediska ochrany přírodní složky životního prostředí flóry a fauny, ekosystémů, návazně i krajiny a dalších složek životního prostředí. Vlastní hodnocení bylo provedeno velmi podrobně pro každou lokalitu, která se nachází na území Libereckého kraje, tedy pro 51 evropsky významných lokalit a 3 ptačí oblasti; nadto v některých případech bylo hodnocení rozšířeno i o hodnocení přímo dotčených předmětů ochrany a bylo provedeno i hodnocení kumulace vlivů návrhu ZÚR LK. Hlavním účelem hodnocení je zjištění, zda mají ZÚR LK významný vliv na EVL a PO nebo zda lze významný vliv vyloučit. Významný vliv přitom nastává v okamžiku, kdy alespoň jeden dílčí prvek ZÚR může mít významný vliv. Významný vliv nastává v okamžiku, kdy není zajištěn požadavek ochrany, tj. není zajištěn příznivý stav evropských stanovišť a evropsky významných druhů z hlediska ochrany. Dále je úkolem posuzování hledat řešení s nejmenším vlivem. Níže uvádíme samotné závěry hodnocení dle jeho struktury a stanovené stupnice, blíže nejsou již uváděny zásady pro zmírnění vlivu, které jsou obsahem vlastního vyhodnocení a kapitoly A.7. Vyhodnocení SEA. Na základě zhodnocení obecných zásad ZÚR Libereckého kraje lze konstatovat: - Většinu zásad ZÚR LK nelze na dané úrovni hodnotit z hlediska konkrétního vlivu na EVL a PO s ohledem na obecnou povahu zásad. - Byly zjištěny zásady rozvoje území, které aktivně pozitivně působí na rozvoj a ochranu přírodního prostředí včetně evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. - Zásady, které by mohly působit negativní trendy ve vývoji stavu EVL a PO jsou v kapitole 3.1. doplněny, popř. upraveny tak, aby ochrana EVL a PO byla respektována. Na základě zhodnocení návrhů ZÚR LK s územním průmětem (viz schéma 1 Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA2000) lze konstatovat: Míra ovlivnění EVL a PO byla stanovena jako potenciální odhad velikosti vlivu. V některých případech není proto možné, s ohledem na nejistoty vyplývající z úrovně posuzování, významný vliv vyloučit, i když je reálné hledat v dalších projektových fázích taková řešení, která významný vliv mít nebudou. V těchto případech je v závěrech hodnocení vyloučení významného vlivu podmíněno. Níže jsou shrnuty jednotlivé stupně výstupů posouzení, ve vlastním hodnocení jsou dále uváděny i zásady opatření pro minimalizaci nebo prevenci vlivu (viz. kapitola A.7). 1. Významný vliv na EVL a PO, který při realizaci s velkou jistotou nastane (dle použité stupnice hodnota 4 ): - LAPV2 - LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera Komentář: Realizace přehrady ve vymezené zátopě by znamenala významný negativní vliv na evropsky významnou oblast Krkonoše a ptačí oblast Krkonoše. (Územní rezerva ovšem neumožňuje realizace plánovaného záměru, pouze vymezuje územní ochranu pro tento záměr. V tomto smyslu k negativnímu vlivu v této fázi nedojde a pro statut územní rezervy je uváděno vyhodnocení vlivu 0.) 139 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

143 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD 2. Podrobnost ZUR neumožňuje vyloučit významný negativní vliv (3), přesto je reálné záměr dále sledovat a hledat vhodné řešení na podrobnější úrovni zpracování. Návrhy je třeba vést v režimu podmínečně přípustném (tzn. musí být vybráno řešení, kde bude významný negativní vliv vyloučen): - D12 silnice I/15, obchvat Zahrádky - D31 železniční koridor, úsek Turnov Semily Košťálov, optimalizace, elektrizace - D39 - multifunkční turistický koridor Ploučnice - D41A - multifunkční turistický koridor Jizera - D42 - koridor - Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) - D49 - silnice I/10, úsek Kořenov Harrachov Protipovodňová opatření: - P05 - protipovodňová opatření na toku Jizera - P12 - Panenský potok, Jablonné v Podještědí - P13 - Panenský potok, Brniště - Mimoň - P14 - Ploučnice, Mimoň - P15 - Ploučnice, Česká Lípa - P16 - Ploučnice, Stružnice D. Police - P19 - Smědá, Višňová - P20 - Smědá, Černousy - P21 - Svitavka, Mařeničky - P22 - Svitavka, Kunratice u Cvikova Svitava - P30 - Ploučnice, Stráž pod Ralskem - P42 - Údolský potok, Kryštofovo Údolí - P51 Luční potok, Liberec Vesec - P52 - Ještědský potok, Dubnice - P54 - Šporka, nad obcí Horní Libchava - P55 - Ploučnice, nad sídlem Srní potok 3. Do skupiny záměrů s možným mírným vlivem (2) patří návrhy, které zasahují do EVL nebo PO v místech spotenciálním výskytem předmětů ochrany, je reálné řešení s mírným vlivem: - D01C - silnice II/283, úsek Semily - Rovensko pod Troskami, napojení na R35 - D27 - železniční koridor, úsek Liberec Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace - D34 - železniční koridor, úsek Česká Lípa hranice LK, optimalizace, elektrizace - D50 - silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí - E7 - vedení VVN 110 kv - Česká Lípa Sever TR Nový Bor - P05 - protipovodňová opatření na toku Jizera 4. U záměrů s kódem potenciálního ovlivnění (1 a 0) se vliv neočekává: - Existuje teoretická možnost ovlivnění soustavy EVL a PO v některé z fází realizace pro míru vlivu (1). 5. Některé návrhové koridory a plochy nebylo možné na úrovni ZÚR posoudit z hlediska velikosti vlivu: - D33B - železniční spojení, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek - územní rezerva, elektrizace, variantní řešení - D35 - železniční koridor, úsek Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí, územní rezerva - D39 - multifunkční turistický koridor Ploučnice - D41 - multifunkční turistický koridor Jizera - D42 - koridor - Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický koridor) - V1 - vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska územní rezerva V2A - vodovodní přivaděč Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska územní rezerva 140 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

144 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD 6. Záměry, kde již proběhl proces posuzování vlivů na životní prostředí projektů a bylo vydáno kladné stanovisko: Hodnocení vlivu návrhů ZÚR bylo provedeno, ale výsledky nejsou s ohledem na podrobnější stupeň posouzení vlivu a kladné stanovisko dotčených orgánů státní správy v závěrech zohledněny. (Pokud nebyl v posouzení návrhů ZÚR předpokládán negativní vliv na EVL a PO, tak není návrh uveden. - D03 - silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK - D05A - silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13) - D22 - silnice II/270, obchvat Jablonné v Podj. ZÁVĚR VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÚR LK NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA2000: Na posuzované úrovni zpracování lze při respektování uvedených závěrů a zásad vyloučit významný vliv Zásad územního rozvoje Libereckého kraje na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. A.5.6. VYHODNOCENÍ VLIVU NA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI A GEOPARK ČESKÝ RÁJ Zvláštní a nadstandardní kapitola oproti struktuře dané legislativou, tj. zákonem 100/2001 Sb. byla do hodnocení zařazena na základě dodatečného požadavku příslušného orgánu MŽP, který požadoval vyhodnocení vlivů na lokalitu Geoparku a dostatečné zohlednění vyhodnocení souladu s Plány péče dotčených CHKO. Tato nadstandardní kapitola je tedy pojata z pohledu CHKO a Geoparku a jejich dotčení vzhledem k jejich účelu vyhlášení a jejich obecným ochranným podmínkám k jejich využívání. GEOPARK ČESKÝ RÁJ Dle současné české legislativy nemá geopark statut zvláštní ochrany a není tedy limitem využití území obdobně jako u chráněných krajinných oblastí, jeho vznik je podmíněn dobrovolnou spoluprací dotčených subjektů ve spolupráci se státní ochranou přírody. Geopark byl vyhlášen díky své jedinečnosti jako doposud jedinný v České republice a jeho hlavním účelem je ochrana jeho geologických hodnot lokalit pro výzkum, vzdělávání a popularizace geověd, rozvoj specificky orientované turistiky a udržitelný rozvoj území. Každý Evropský geopark se stává automaticky Geoparkem UNESCO. Geopark Český ráj o rozloze 700 km 2 výrazně přesahuje stejnojmennou chráněnou krajinnou oblast a nachází se na území LK i sousedního kraje. Geopark zahnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. Do seznamu Geoparků byl zařazen roku Největší hodnotou Geoparku je jeho naplnění velmi různorodými geologickými jevy v jednom území, z nejcennějších hodnot to jsou krasové jevy (Bozkovské jeskyně), ložiska rud, naleziště drahých kamenů, uhlí, břidlic, písků, vápenců, hrnčířských a cihlářských hlín, výskyt zkamenělin (amonitů, hlavonožců), cenných archeologických lokalit a dalších fenoménů. Geopark tak slouží jako živý soubor dochované rozličnosti geologických jevů sloužící pro vzdělávací účelyi podporu turistického ruchu regionu. [ Tyto hodnoty by tedy měly být pro pokračující funkci Geoparku zachovány a chráněny, což by mělo být i jedním z cílů rozvoje regionu. Návrhem ZÚR LK je Geopark dotčen návrhem rozvoje, a to konkrétně: Rozvojové oblasti - ROB1, ROB3, ROB4, ROB5 Rozvojové osy ROS1, ROS2, ROS6, ROS7, ROS12 Specifické oblasti SOB6, SOB7, SOB8 Plochy a koridory dopravní infrastruktury D26, D29, D01B, D01C, D15A, D15B, D18C, D18D, D30, D31, D41 D26, D29, D01B, D01C, D15A, D15B, D18C, D18D, D30, D31, D41: Technické infrastruktury: E21, E36_37, P05_1, P05_2, P05_3, P Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

145 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD VPO prvky ÚSES biocentra: NC44, RC386, RC1246, RC1249, RC1250, RC1251, RC1667, RC1245, RC1233, RC1268, RC1266, RC1267, RC1668, RC1265, RC1264, RC10, RC1664, RC1662, RC1206, RC1205, RC1207, RC1660, RC1219, RC1659 Prvky ÚSES biokoridory: K30V, K30MB, K35B, K31B, K31MB, K31VN, RK669, RK670, RK671, RK672, RK675, RK685, RK686, RK704, RK705, RK713, RK727, RK728, RK699 Z výše zmíněných návrhů by mohly představovat riziko související s dopravní infrastrukturou, ty by však měly být ve většině území korigovány podmínkami a úkoly územního plánovaní stanovenými v rozvojových oblastech, specifických oblastech a rozvojových osách, které jsou podmíněny minimalizací negativního vlivu na životní prostředí a hodnoty území, mezi něž patří i Geopark. Hodnotné jevy a fenomény Geoparku by měly tak být zohledněny při realizaci záměrů, případně jejich posuzování procesem EIA, i pokud nejsou tyto fenomény chráněny jiným statutem ochrany (zvláště chráněné území, VKP, součást ÚSES), jedná se o charakteristické prvky dotvářející krajinný ráz dané oblasti. CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI A KRNAP Velkoplošných zvláště chráněných území se na území Libereckého kraje vyskytuje na jeho rozlohu nadprůměrně jedná se o CHKO Kokořínsko, CHKO České středohoří, CHKO Lužické hory, CHKO Jizerské hory, CHKO Český ráj a Krkonošský národní park. Na všech těchto územích je definována určitá odstupňovaná ochrana území, která s sebou přináší i jistá omezení pro využití území. Obecné podmínky využití území stanoví zákon o ochraně přírody a krajiny, podrobněji jsou tyto podmínky stanoveny v plánech péče pro jednotlivá území. Níže je, na úrovni odpovídající ZÚR LK, zhodnocen dopad - soulad ZÚR LK s těmito podmínkami. KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK Obecné podmínky stanovené zákonem 16 Základní ochranné podmínky národních parků (1) Na celém území národních parků je zakázáno a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, b) zneškodňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku a zneškodňovat ostatní odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, c) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, d) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu a vozidel vodohospodářských organizací, e) pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce a provozovat vodní sporty mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, f) provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, g) sbírat rostliny kromě lesních plodů či odchytávat živočichy, není-li stanoveno jinak v tomto zákoně, bližších ochranných podmínkách či návštěvním řádu národního parku, h) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, i) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice, kromě záchranných chovů, a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, 142 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

146 j) měnit stávající vodní režim pozemků, Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD k) stavět nové dálnice, silnice, železnice, průmyslové stavby, sídelní útvary, plavební kanály, elektrická vedení velmi vysokého napětí a dálkové produktovody, l) provádět chemický posyp cest, m) těžit nerosty, horniny a humolity kromě stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku, n) pořádat vyhlídkové lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky, o) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národního parku. (2) Na území první zóny národního parku ( 17 odst. 1) je dále zakázáno a) povolovat a umisťovat nové stavby, b) vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, c) měnit současnou skladbu a plochu kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o národní park, d) hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady. Cíle dle plánu péče KRNAP Krkonošský národní park byl původně vyhlášen Vládním nařízením o zřízení KRNAP č.41/1963 Sb. ze dne , nově byl zřízení Nařízením vlády ČR č.165/1991 Sb. ze dne , kterým se zřizuje KRNAP a stanoví podmínky jeho ochrany. Území KRNAP o rozloze 36,327ha se dále překrývá s CHKO Jizerské hory, EVL Krkonoše, PO Krkonoše, CHOPAV Krkonoše, PP Slunečná stráň, PP Lom Strážné, PP Herlákovické štoly, PP Labská soutěska a PP Anenské údolí. Hodnoty Krkonoš se odvíjejí především z její polohy. Oblast přeshuje alpínskou hranici lesa s místy charakteristickými pro vysokohorskou přírodu, s výskytem endemických druhů i glaciálních reliktů. KRNAP je místem setkání severské tundry a alpínských, vysokohorských a nížinných ekosystémů. Pramení zde několik významných vodních toků a lze zde identifikovat až 4 vegetační stupně. Přírodní prostředí Krkonoš je však v posledních desetiletích negativně ovlivňováno dvěma zásadními faktory velkoplošně působícím imisně ekologickým zatížením a intenzívním cestovním ruchem. Zatímco působení průmyslových imisí se postupně snižuje, velmi významný vliv cestovního ruchu nejen stále přetrvává, ale tlak na zvýšení intenzity využití území pro rekreaci a na další zábory ploch pro sportovní a rekreační zařízení dále roste. Dle Nařízení vlády: Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí. Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů. Pro území KRNAP jsou v souladu s dokumentem Vize Krkonoše 2050 stanoveny dlouhodobé cíle: Celé území KRNAP Zachování příznivého stavu, příp. zlepšení současného stavu předmětů ochrany v KRNAP, EVL a PO Krkonoše, udržení celistvosti a spojitosti (zabránění další fragmentaci) ekosystémů. Zachování a podpora druhové diverzity a přírodních procesů ve všech přirozených a vybraných druhotných ekosystémech (např. na horských loukách). Rekonstrukce lesních ekosystémů směrem k přírodě blízkému stavu, ponechání části lesů samořídícím procesům. Udržování vybraných druhotných nelesních ekosystémů (především horských luk) ve stavu optimálním z hlediska předmětu ochrany. 143 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

147 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Trvale udržitelný rozvoj krkonošských obcí a podpora/diverzifikace alternativních (měkkých) forem využívání území, nepoškozujících přírodní prostředí. Zachování, příp. obnova specifického krajinného rázu horské krajiny Krkonoš. Využití Krkonoš jako modelového území pro dlouhodobé sledování ekosystémů, ovlivněných intenzivními rekreačními aktivitami, globální změnou klimatu a působením imisí, a pro mezinárodní spolupráci při ochraně a managementu horských ekosystémů. Využití přírodovědného a historického potenciálu území pro výchovné a vzdělávací aktivity. Zachování současné managementové kategorie IUCN, tj. kategorie V (chráněná krajina). Podpora tvorby finančních zdrojů pro naplňování cílů uvedených v plánu péče. Ochranné pásmo (OP) Zachování, příp. zlepšení funkce OP jako nárazníkového pásma pro aktivity, které by mohly negativně ovlivnit předmět ochrany v KRNAP, EVL a PO Krkonoše. Zachování, příp. zlepšení stavu ekosystémů v OP, který zajistí omezení negativních vlivů na strukturu a funkce ekosystémů v NP. Směrování rozvoje sídel k souladu s jejich charakterem a okolní krajinou; preference kvality prostředí uvnitř zastavěného území před extenzivním kvantitativním růstem zastavěných ploch do okolní přírody a krajiny. Preference takových aktivit v cestovním ruchu, které svou povahou a plošnými nároky vůči přírodnímu prostředí neohrožují ekologickou stabilitu území a respektují charakter krkonošské krajiny. Podpora obslužné a rekreační funkce OP s cílem zmírnění tlaku na intenzívní sportovní a rekreační využití vlastního NP. Vytvoření takového prostoru pro rozvoj sportovních a rekreačních aktivit, ve kterém nebudou v rozporu s předměty ochrany NP, EVL a PO. Podpora řemeslných, průmyslových a zemědělských výrobních provozů a služeb, odpovídajících svým měřítkem okolní zástavbě, lidským i přírodním podmínkám a zdrojům v místě a regenerační schopnosti okolní přírody. Podpora tradičního hospodaření spojeného s chovem dobytka v kombinaci s lokálním využitím produktů a poskytováním služeb turistickému ruchu (agroturismus). Přednostní využívání obnovitelných zdrojů (lesy, půda, voda, krajinný prostor apod.) při rozvojových aktivitách (s rychlostí a způsoby, které nenarušují schopnost těchto zdrojů se obnovovat a umožňují tak dlouhodobý udržitelný rozvoj těchto činností). Obnova lesních porostů směrem k druhové a věkové skladbě odpovídající stanovištním podmínkám a ke zvyšování stability porostů. Podpora tvorby finančních zdrojů pro naplňování cílů uvedených v plánu péče. Vyhodnocení souladu se ZCHÚ KRNAP Překryvy: Oblasti a osy: ROB5, SOB5, SOB6, ROS4 Koridory a plochy: územní rezerva D35 regionální železniční spojení úsek Harrachov- Rokytnice, multifunkční turistické koridory D41 Jizera a D42 Hřebenovka, D49 územní rezerva pro silnic II.třídy I/10 úsek Kořenov-Harrachov, LAPV2 Vilémov, V2A vodovodní přivaděč Harrachov-Rokytnice, P05_4 PPO Jizera_Jablonec nad Nisou ÚSES biocentra: RC1661, RC384, RC1222, RC1220; biokoridory: K27H, K27V, K22MB, K30MB, RK709, RK702, RK Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

148 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Navržené ZÚR LK nejsou v přímém rozporu s obecnými podmínkami ochrany NP, ani jeho dlouhodobými cíli. Rozvojová oblast, specifická oblast i rozvojová osa se zaměřují na možnosti snížení tlaku na zatížení území způsobeného nadměrným cestovním ruchem - úkoly pro změny v území, přičemž SOB5 a SOB6 jsou zaměřeny na podporu udržitelného rozvoje dotčených oblastí (Jizerské hory a západní Krkonoše) např.: ROB5 b) Hledat cesty ke snížení negativních dopadů nezvladatelných zátěží území KRNAP cestovním ruchem vytvářením územních podmínek pro rozvoj aktivit spojených s využíváním volného času zejména mimo EVL Krkonoše. V rozvoji aktivit pro rekreaci a cestovní ruch upřednostňovat optimální lokalizaci a kvalitní nabídku služeb před neustálým zvyšováním kapacit. Řešit zajištění kapacit veřejné infrastruktury pro rozsáhlý spádový obvod s velkým vlivem ostatních, trvale nebydlících uživatelů území s ohledem na dělbu funkcí a kooperaci s okolními centry Rokytnice n.j. / Jablonec n.j. a Vrchlabí / Špindlerův Mlýn. d) Regulačními nástroji územního plánování zajistit koncepční a koordinovaný rozvoj obcí v sídelní struktuře. ROS4 Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. a) Připravovat územní podmínky pro zlepšení podmínek bezpečné prostupnosti silničních tahů územím, obslužnosti území při minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Rizikovými pro potenciální střety v podmínkami ochrany a cíli je koridor D 35 a D49 ze statutu železniční a silniční trasy, oba koridory jsou však navrženy jako územní rezervy, tedy by v tomto statutu neměly ovlivnit současný stav životního prostředí území. Potenciálním ohrožením mohou být i multifunkční turistické koridory Jizera a Hřebenovka, avšak pouze vtom případě, že by nenaplňovaly dlouhodobé (i další ) cíle plánu péče KRNAP a úkoly pro změny v území stanovené přímo v ZÚR LK, tedy kdyby do území přinesly novou zátěž. Pokud budou mít tyto koridory důsledek snížení zatížení v nejcitlivějších oblastech, mohou být pro ochranu a management NP pozitivní. U vodovodního přivaděče se bude vliv odvíjet od lokalizace v území a technického řešení, plocha LAPV1 Vilémov je opět navržena jako územní rezerva, tedy by neměla ovlivnit současný stav životního prostředí. Navržené prvky ÚSES představují pozitivní přínos posilující ochranu přírody a krajiny na území KRNAP. CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI Obecné podmínky stanovené zákonem 26 Základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí (1) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu, 145 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

149 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, e) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály, g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže, h) provádět chemický posyp cest, i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti. (2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno a) umisťovat a povolovat nové stavby, b) povolovat a měnit využití území, c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast, d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady, e) těžit nerosty a humolity. (3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu, b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice, c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. Podmínky stanovené v plánech péče Podmínky pro jednotlivá území jsou v obecnější rovině definovány jejich dlouhodobými cíli, které jsou v převážné většině obdobné a jsou stanoveny odstupňovaně pro jednotlivé zóny ZCHÚ, střednědobé a krátkodobé cíle zde nebyly hodnoceny. Pro CHKO jsou stanovovány dlouhodobé cíle na velmi obdobné úrovni, zde jsou uvedeny různé z jednotlivých CHKO, případně agregované do cílů platných pro všechny CHKO. Cíle se často dělí na ty, které platí pro celé CHKO a poté na cíle podmínky ochrany pro jednotlivé stupně ochrany: Výběr - souhrny z dloudobých cílů pro celá území CHKO: - obnova narušených částí přírody a krajiny, management klíčových ekosystémů, společenstev či druhů, ochrana biodiverzity; ochrana tradičního krajinného rázu podmíněného unikátní geomorfologií, koncentrací lidové architektury a dlouhodobým harmonickým soužitím člověka s přírodou, citlivé posuzování nových moderních staveb (CHKO Kokořínsko) - uchování kulturně-ekologických hodnot území spolu s rozvojem socioekonomického potenciálu krajiny (CHKO České Středohoří) - zajistit ochranu přírodního bohatství krajiny, jejího vzhledu se zachováním typických krajinných znaků, včetně udržení charakteru místní zástavby; udržet a postupně zlepšovat stávající kvalitu přírodního prostředí jako celku a podle odstupňované ochrany přírody zachovat a vytvářet optimální ekologické funkce území tak, aby nedocházelo k poškozování přírodních a krajinných hodnot; zachování a postupné zvyšování biologické rozmanitosti, krajinného rázu, vytvoření soustavy NATURA2000, adekvátní hospodaření v krajině, zvýšení spoluodpovědnosti obyvatel CHKO za současný stav přírody a krajiny v území, v němž žijí a které využívají (souhrn CHKO Český ráj) 146 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

150 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD - zachování, ochrana, revitalizace všech přírodních, estetických a kulturních hodnot krajiny, vytvoření podmínek pro harmonický sociálně ekonomický rozvoj v oblasti, kontrola dodržování základních ochranných podmínek, provádění a koordinace přírodovědných průzkumů, ochrana biotopů a druhů a jejich (souhrn CHKO Lužické hory) - celková revitalizace poškozeného přírodního prostředí oblasti a ekologická optimalizace hospodářských, rekreačních a sportovních aktivit s dostatečným prostorem pro stabilizaci a rozvoj společenského a hospodářského života obcí, při respektování základních ochranných podmínek CHKO a krajinného rázu (CHKO Jizerské hory) Cíle ochrany pro jednotlivé zóny platí obdobně pro všechny obecné formulace pro všechna CHKO na základě jednotlivých plánů péče: I.zóna - uchování nebo postupná obnova samořídících funkcí přírodního prostředí, docílení přirozené druhové skladby a omezení lidských zásahů v daném území na nejnižší míru. II.zóna - uchování přírodních a kulturních hodnot, zachování a postupné přibližování k přirozeným ekosystémům, např. vytvářením funkčního systému ekologické stability. Lidská činnost usměrňována tímto směrem, tj. spíše extenzivní způsoby hospodaření. III.zóna - ochrana dochovaných přírodních prvků a uchování krajinného rázu (vč.lpůvodního osídlení a lidové architektury), dotvoření funkčního systému ekologické stability krajiny zvyšováním druhové a prostorové pestrosti ekosystémů a usměrňováním lidské činnosti v tomto smyslu, především s ohledem na I. a II.zónu IV.zóna - Vhodně zastavěné území pro rozvoj podnikatelských aktivit a bydlení v CHKO, včetně umožnění dostavby inženýrských sítí. Ekologicky stabilizované intenzivní formy zemědělské činnosti uchování, údržba a tvorba prvků ÚSES, zachování krajinného rázu. 147 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

151 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Tabulka č. 57 Vyhodnocení překryvů CHKO se ZÚR LK oblasti rozvojové osy doprava energetika protipovodňová opatření CHKO Kokořínsko ÚSES-BC SOB1 ROS10 D04 E5A - RC1302, RC1288, RC1286, RC1287 ÚSES-BK K18B, RK608, RK609, RK614, RK626, RK613, RK631 CHKO České středohoří ROB2, SOB1 ROS11, ROS3 D03, D05B, D13, D39, D19A, D34 PUR01, PUR02, E3, E4, E7, E8B P16, P08, P16, P44, P54 RC1307, RC1305, RC11, RC1306, RC01, RC1357, RC1356, RC1358 K5MB, RK556, RK601, RK602, RK603 CHKO Lužické hory ROB1, ROB2, SOB2 ROS3, ROS5 D03, D06A, D22, D42, D33, D33A* E8B* P26, P24, P21, P22, P25, P56 NC82, RC03, RC1355, RC04, RC14, RC1359, RC1360, RC1791, RC1274, RC388, RC1273, RC143 K5MB, K19MB, K19H, K34B, RK557, RK558, RK02, RK03, RK641 CHKO Jizerské hory ROB1, SOB4, SOB5, SOB6 ROS4, ROS9, ROS8 D09, D08, D27, D35*, D38*, D48*, D49*, D40, D41A, D42 - P18, P32, P35, P03, P47, P37, P01, P09, V1* (VHS), LAPV2* NC84, NC83, RC1275, RC05, RC1268, RC1667, RC15, RC08, RC07 K24MB, K23MB, K23H, K19MB, K19H, K22MB, K30MB, K27V, RK652, RK651, RK650, RK649, RK648, RK647, RK646, RK645, RK14, RK13, RK12, RK11, RK10, RK08, RK63 CHKO Český ráj ROB3, ROB4, SOB7, SOB8 ROS2, ROS6 D29A, D31, D41A, D18D - P05_1, P05_2 RC386, RC1246, RC1249, RC1251, RC1667, RC1245, RC1233, RC1268, RC1266, RC1267, RC1668, RC1265, RC1264, RC10 K35B, K31B, K31MB, K31VN, RK670, RK671, RK672, RK675, RK685, RK686 *územní rezervy Zdroj: [Saul, upraveno CityPlan] 148 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

152 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Vyhodnocení obecných podmínek ochrany dle zákona Vzhledem k výše uvedeným podmínkám by vlivy rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na CHKO by měly být pouze v minimální míře negativní, vzhledem k definici SOB (cílené zlepšování slabých stránek a odstraňování závad a hrozeb) a k úkolům pro změny v území v rámci jednotlivých zásad lze předpokládat i pozitivní vlivy, přičemž by všechny ochranné podmínky měly být dodržovány. U jednotlivých koridorů může být působení sporné, protože i přes území CHKO jsou navrženy např. dopravní koridory, nejsou to však dálnice nebo nové sídelní útvary, ani plavební kanály. Do I.zóny není navrhováno téměř nic, pouze v souvislosti se stávajícími sídly. Lze tedy říci, že koncepčně jsou ZÚR LK v souladu s podmínkami ochrany stanovenými českou legislativou. Vyhodnocení konkrétních podmínek pro celé území a zóny Plány péče blíže specifikují ochranné podmínky jednotlivých CHKO, dlouhodobé cíle pro celá území i pro zóny jsou velmi obdobné a pro potřeby vyhodnocení byly pro přehlednost shrnuty. Návrhy rozvojových oblastí, os a specifických oblastí by neměly být příčinou vzniku významných negativních vlivů na složky životního prostředí, a to především v územích, na kterých jsou přímo vymezeny SOB, jež jsou zaměřeny specificky na zajištění udržitelnosti dotčených oblastí. Potenciálně negativní vlivy mohou vyvolat až konkrétní záměry, jež budou naplňovat zásady vymezených ploch a koridorů, a to především dopravní a technické infrastruktury. Lze však konstatovat, že na území CHKO bylo navrženo minimum koridorů, a pokud, tak převážně ve stávajících trasách nebo takové, které zajistí oživení nebo zachování životnosti sídel v CHKO, což je i v souladu s ochrannými podmínkami IV.zóny CHKO. Koridory ze své podstaty a účely nejsou v rozporu s dlouhodobými cíli pro celá území nebo pro zóny CHKO. V současné době však nejsou ještě konkrétními záměry, ze kterých by vyplývaly střety či nesoulad s podmínkami plánů péče. Tyto střety však nelze jednoznačně vyloučit, avšak lze předpokládat, že by k těmto nemělo docházet, a to ze statutu české legislativy jak zákona o ochraně přírody a krajiny, tak i ze statutu správního řádu, kdy pro všechny změny ve funkčních využití území nebo nové stavby je dotčeným orgánem Správa CHKO, která dále může směrovat a regulovat rozvoj dle potřeb a nároků celého CHKO, ale i specifik jednotlivých lokalit i pozemků. Pokud oblasti, osy, plochy nebo koridory vedou přes území i jednotlivé zóny (velmi výjimečně I. a II.zóna), nelze zde jednoznačně identifikovat negativní nebo pozitivní dopady na jednotlivé složky životního prostředí, lze pouze upozornit na nutnost respektování daných zásad a podmínek využití území, i na jeho obrovský potenciál, který musí být využit pouze udržitelným způsobem zohledňujícím všechny hodnoty území a především pak ty, které jsou jádrem a spoluvytvářejí charakter CHKO. Podrobné podmínky využívání území musí být tedy stanoveny a kontrolovány na nižším stupni ÚPD, a především konkrétních záměrů. Z koncepčního hlediska lze tedy konstatovat, že zásady ZÚR LK jsou v souladu i plány péče CHKO. A.5.7. VYHODNOCENÍ SOULADU S DOPOSUD PROBĚHLÝMI PROCESY EIA NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE Na území Libereckého kraje bylo v průběhu let navrženo a posuzováno procesem EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., mnoho záměrů, z nichž některé se dotýkají i navrhovaných koridorů a ploch ZÚR LK. Vněkterých trasách či úsecích bylo již vydáno souhlasné stanovisko, v jednom případě byl proces ukončen z jiných důvodů (D01), některé koridory se dle závěru zjišťovacího řízení posuzovat nemusí a mnoho z navrhovaných koridorů a v nich vedoucích VPS nebyly procesem EIA prozatím dotčeny. U záměrů, které byly posuzovány a byl k nim vydáno souhlasné stanovisko, byly v této podobě zohledněny i v Návrhu ZÚR LK a tyto úseky nebudou dále podléhat posouzení EIA. Přehled záměrů, které byly na území Libereckého kraje posuzovány a výsledky celého procesu jsou uvedeny v příloze č.3 tohoto Vyhodnocení. 149 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

153 A.5.8. PŘESHRANIČNÍ VLIVY Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD Mnoho rozvojových oblasti, os, specifických oblastí, ale i ploch a koridorů přesahuje svým působením (nikoli rozsahem) hranice kraje i České republiky, což je i jedním z hlavních účelů ZÚR LK propojit regiony na všech úrovních dle jejich specifik a potřeb. Návaznosnosti na ostatní navazující regiony ovlivní dále i je a bude záviset na spolupráci a dohodě technického řešení daných zásad oblastí, os, ploch či koridorů v navazujícím území, jaké budou mít vlivy na jednotlivé složky životního prostředí. Problematikou konzultací a vyjádření se zabývá i kapitola B odůvodnění ZÚR LK a tyto konzultace probíhají a nadále budou probíhat v rámci projednávání vlastních ZÚR LK. V současné době panuje shoda na obdobné úrovni strategického plánování s okolními státy i regiony. Níže jsou uvedeny některé z návrhů ZÚR LK, které mají nadnárodní dosah: ROB1 ROS1, ROS3 (SRN), ROS4 ( Polsko), ROS5 (SRN), ROS8 (Polsko), ROS9 (SRN, Polsko) SOB4 (Polsko), SOB2 (SRN) Dopravní koridory na hranici státu hraniční přechod, D02, železnice D26, D27, D Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

154 Porovnání vlivů podle variant a jejich zhodnocení, metody vyhodnocení A.6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ. A.6.1. VARIANTY Zásady územního rozvoje Libereckého kraje byly jako celek zpracovány monovariantně s průběžným korigováním jednotlivých návrhů na základě odborných doporučení různých profesí, objednatele ZÚR LK i zpracovatele SEA. V rámci dopravních koridorů je však uvažováno několik tras s variantním řešením, které se mohou v průběhu projednávání ZÚR LK stabilizovat nebo nikoli, a budou tedy zachovány v rámci ZÚR LK všechny pro budoucí následné rozhodovací procesy. Všechny tyto varianty, ať již jako schválené stabilizované koridory v ZRÚ LK či nikoli, budou dále podléhat posuzování vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění, o posuzování vlivů na životní prostředí, ve fázi projekční dokumentace vlastní stavby. Jedná se o následující koridory, pro každý bylo provedeno strategické obecné hodnocení pouze na základě překryvů, střetů se sledovanými jevy území jako koridorů v území, nikoli konkrétních tras, je tedy možné, že v případě podrobného posouzení EIA by byly závěry porovnání variant odlišné: D01B,C - kapacitní silnice S5 Obě variantní vedení trasy jsou navrženy jako územní rezervy, jako stavební uzávěry by tedy neměly ovlivnit současný stav životního prostředí území. Jako návrhy nebo záměry již budou generovat dopady do území dle technického řešení a konkrétního vedení trasy. Jako územní rezervy nebyly varianty předmětem odhadu záborů ZPF (kapitola E odůvodnění ZÚR LK). Dle vyhodnocení NATURA 2000 jsou obě trasy akceptovatelné. Tabulka č. 58 Překryvy D01B-C se sledovanými jevy (limity) území popis D01B varianta A (sever) kapacitní silnice S5 úsek Ohrazenice - Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK D01C varianta C (superseverní) kapacitní silnice S5, úsek Rádelský Mlýn - Semily - hranice LK Zdroj:[Saul, příloha č.3] Tabulka č. 59 Vyhodnocení vlivů D18C, D na jednotlivé složky životního prostředí PLOCHY A KORIDORY Ovzduší Klima Voda Půda Horninové prostředí Příroda Lesy Krajina Kult.a hist. památky D01B +/- +/- - --/0 -/0 -/-- -/0 -/-- 0/- ++/-- ++/-- D01C +/- +/- - --/- -/ /-- ++/-- Zdroj: [CityPlan] Obě varianty trasy jsou uvažovány jako novostavby, obě způsobují narušení dosud volné krajiny a nových stanovišť, na druhou stranu zpřístupňují a zvyšují obslužnost nových oblastí. Ani jedna z variant neprochází CHKO, ani dalšími územími ZCHÚ. Varianta D01B prochází a dotýká se v oblasti ochrany přírody a krajiny pouze prvků ÚSES nadregionálního významu. Z daného hodnocení překryvů území vyplývá, že varianta D01C se dostává oproti D01B do střetu Hluk Obyvatelstvo 151 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

155 Porovnání vlivů podle variant a jejich zhodnocení, metody vyhodnocení s více jevy a to cca 3 km úsekem přírodním parkem Maloskalsko, dále vede po okraji, spíše se okrajově dotýká PR Údolí Jizery u Semil a Bítouchova, jež je zároveň součástí navrženého nadregionálního biocentra NC44 Údolí Jizery a Kamenice, jež je zároveň přírodní rezervací i evropsky významnou lokalitou. Dále prochází CHLÚ Horská Kamenice a okrajem CHLÚ Košťálov II. Nadto se část trasy nachází na území vyhlášeného Geoparku. Ovlivnění obyvatelstva, potažmo i zatížení území emisemi, bude kontroverzní (i v nadmístním měřítku) ve smyslu odlehčení některých stávajících tras, a naopak vnesením nové zátěže do dnes volné krajiny, potažmo i přilehlých sídel a obcí. Z hlediska překryvů s hodnotami území, především přírodních a krajinných, lze vyhodnotit tedy variantu D01C jako méně vhodnou. Jako významné lze hodnotit především průchod přírodním parkem, ostatní lokality jsou zasaženy pouze okrajově a obě trasy vedou složitým různorodým terénem. Rozhodujícím pro zhodnocení vhodnosti varianty takto významného a rozsáhlého dopravního koridoru bude výsledek posouzení EIA na úrovni projektové dokumentace. Obrázek č. 27 Varianty D01B (jihozápadnější vedení). D01C (severovýchodní vedení trasy) 152 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

156 Porovnání vlivů podle variant a jejich zhodnocení, metody vyhodnocení Zdroj: [Saul, 35,52,53 vytvořeno CityPlan] D15D, C- silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky Varianta D15D je navrhována jako návrh koridoru, varianta D15C je navrhována ve formě územní rezervy. V případě vedení I/16 se obě varianty nacházejí na území Geoparku, dotýkají se útvarů povrchových vod, případně OP lesa a archeologických lokalit. Nedotýkají se lokalit NATURA2000, tudíž lze u obou vliv vyloučit. Dle odhadu záborů ZPF (kapitola E odůvodnění ZÚR LK) jsou varianty identické. Z hlediska strategického posouzení vlivů na životní prostředí lze označit varianty jako rovnocenné, a to v důsledku jejich rozsahu, tak i vedení obdobným terénem a prostředím. U varianty D15D lze pouze konstatovat, že bude odvádět dopravu dále od urbanizovaného sídla Horek nežli varianta D15C. Tabulka č. 60 Překryvy D15 D-C se sledovanými jevy (limity) území Kód popis D15D silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky (var.) - - D15C silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky - - Zdroj:[Saul, příloha č.3] Tabulka č. 61 Vyhodnocení vlivů D18C, D na jednotlivé složky životního prostředí PLOCHY A KORIDORY Ovzduší Klima Voda Půda Horninové prostředí Příroda Lesy Krajina Kult.a hist. památky D15D +/- 0 0/- -/ /- 0/- 0 +/- +/- D15C +/- 0 0/- -/ /- 0 +/- +/- Zdroj: [CityPlan] Hluk Obyvatelstvo 153 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

157 Obrázek č. 28 Varianty D15D-C v území Porovnání vlivů podle variant a jejich zhodnocení, metody vyhodnocení Zdroj: [Saul, 35,52,53 vytvořeno CityPlan] D18C, D silnice II/283 D18 představuje variantní řešení navázání na vybranou trasu D01. Tabulka č. 62 Překryvy D18 D-C se sledovanými jevy (limity) území popis D18C silnice II/283, úsek Semily - Rovensko pod Troskami, napojení na kapacitní silnici S5 (při realizaci D01B) D18D silnice II/283, úsek Semily - Turnov, propojení měst (při realizaci D01C) Tabulka č. 63 Vyhodnocení vlivů D18C, D na jednotlivé složky životního prostředí Ovzduší Klima Voda Půda Horninové prostředí Příroda Lesy Krajina Kult.a hist. památky PLOCHY A KORIDORY D18C +/ /-- 0 -/-- - -/-- 0 +/- +/- D18D +/ /-- 0 -/-- - -/-- 0 +/- +/- Zdroj: [CityPlan] D18C - silnice II/283, úsek Rovensko pod Troskami - Semily, napojení na kapacitní silnici S5 (územní rezerva) Varianta napojení na koridor R35 je vedena jako územní rezerva přes regionální biokoridor Kozákov Bezděčín a nadregionální biokoridor (MB) s osou Rašeliniště Jizery Údolí Kamenice a Jizery. Trasa kříží třikráte vodní tok Olešku a Libuňku (dvakráte) a v severním zakončení sleduje vodní tok Olešky s jeho stanoveným záplavovým územím. Územní rezerva se zároveň nachází na území Geoparku a pásmu přír.léč.zdroje Lázně Libverda. D18D - silnice II/283, úsek Turnov - Semily (územní rezerva) Hluk Obyvatelstvo 154 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

158 Porovnání vlivů podle variant a jejich zhodnocení, metody vyhodnocení Územní rezerva je další variantou navazující na možná řešení R35 a to na variantu A i C. Koridor rezervy kříží tok Libuňka i Oleška a v severním zakončení rovněž sleduje stanovené záplavové území toku Olešky. Svým počátkem a koncem zasahuje do nadregionálních biokoridorů - Rašeliniště Jizery Údolí Kamenice a Jizery, Údolí Kamenice a Jizery Příhrazské skály; dále kříží v celé šíři regionální biokoridor Kozákov - Bezděčín. Svým západním koncem dosahuje na okraj CHKO Český ráj se záplavovým územím Q 100 Libuňka. Územní rezerva se zároveň nachází na území Geoparku a pásmu přír.léč.zdroje Lázně Libverda. U obou variant je hodnoceno významné riziko vzniku vlivu na přírodní a krajinné složky, které je srovnatelné a úměrné jejich rozsahu. Variana 18D se dostává do blízkého styku s CHKO a vede delším územím a tedy reliéfem. Rozdíl rizika je však velmi mírný, vhodnost a preference varianty by měla vyplynout především z podrobné dokumentace EIA. V úrovni měřítka koncepce ZÚR LK lze konstatovat, že jsou varianty z hlediska dopadů na environmentální a kulturní hodnoty srovnatelné. Rozhodují pro výběr trasy budou tedy dopady na krajinný ráz a přírodní složky, rovněž i výstupy porovnání přínosu snížení hlukové a emisní zátěže na dotčené území a obyvatele. Obrázek č. 29 Varianty D18D-C v území Zdroj: [Saul, 35,52,53 vytvořeno CityPlan] 155 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

159 Porovnání vlivů podle variant a jejich zhodnocení, metody vyhodnocení D26 úsek hranice LK - Turnov - Liberec, modernizace s novostavbami úseků, elektrizace, zdvojkolejnění. D26R úsek Příšovice Čtveřín, nový úsek - územní rezerva Tabulka č. 64 Překryvy D26 D26R se sledovanými jevy (limity) území Kód popis D26 železniční spojení Praha - Liberec, úsek hranice LK * - - Turnov - Liberec modernizace, nové úseky, elektrizace, zdvojkolejnění )* D26R železniční spojení Praha Mladá Boleslav Liberec, úsek Příšovice- Čtveřín Tabulka č. 65 Vyhodnocení vlivů D26, D26R na jednotlivé složky životního prostředí PLOCHY A KORIDORY Ovzduší Klima Voda Půda Horninové prostředí Příroda Lesy Krajina Kult.a hist. památky ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURA D /- -/ /0 - -/-- +/0 +/++ D26R 0/+ 0 0/- 0/ / Zdroj: [CityPlan] Jedná se pouze o lokální variantní řešení v oblasti Turnova, porovnáván je návrh s územní rezervou. Oba koridory mají srovnatelný dopad na přírodní hodnoty, riziko vzniku na krajinný ráz, hluk, ovzduší a tedy i veřejné zdraví bude rozhodujícím kriteriem pro výběr varianty vedení trasy, který vyplyne z podrobného hodnocení v rámci procesu EIA. Nejvíce bude zálěžet na technickém řešení stavby a jeho minimalizačních opatření z pohledu změny hlukového zatížení dotčené populace a z pohledu krajinného rázu fragmentace krajiny území. Z hlediska strategického hodnocení v měřítku ZÚR jsou dané varianty řešení srovnatelné. Obrázek č. 30 D26 a D26R celé území a detail Hluk Obyvatelstvo 156 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

160 Porovnání vlivů podle variant a jejich zhodnocení, metody vyhodnocení D33A, B - úsek Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace územní rezervy Obě variantní vedení trasy jsou navrženy jako územní rezervy, jako stavební uzávěry by tedy neměly ovlivnit současný stav životního prostředí území. Jako návrhy nebo záměry již budou generovat dopady do území dle technického řešení a konkrétního vedení trasy. Dle vyhodnocení NATURA2000 lze varianty považovat za rovnocenné a jako územní rezervy nebyly varianty předmětem odhadu záborů ZPF (kapitola E odůvodnění ZÚR LK). Z hlediska environmentálních hodnot území se jedná o vedení varianty A přes CHKO Lužické hory a varianty B přes přírodní park Ještěd, ostatní jevy v území jsou na obdobné úrovni křížení s vodními toky, prvky ÚSES. Dle přeryvů s hodnotami území jsou varianty tedy srovnatelné, i přesto, že by mohl být kladen větší důraz na významnost CHKO před přírodním parkem z důvodu vyššího statutu ochrany a pravděpodobněji i většího počtu prvků a fenoménů ochrany, avšak z hlediska strategického hodnocení se bude jednat především o dopad na krajinu a reliéf, přičemž není známo technické řešení trasy. Rozhodující tedy bude pro výběr varianty dopad na krajinný ráz a fragmentaci území a dále na dotčené ekosystémy. V případě vedení trasy přes CHKO bude dalším rozhodujícím elementem dodržení všech podmínek ochrany jak legislativních, tak i podrobných stanovených plánem péče i Správou CHKO. Tabulka č. 66 Překryvy D33A-B se sledovanými jevy (limity) území Kód popis D33A železniční spojení Liberec Česká Lípa, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek, variantní řešení D33B železniční spojení Liberec Česká Lípa, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek, variantní řešení Zdroj:[Saul, příloha č.3] 157 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

161 Porovnání vlivů podle variant a jejich zhodnocení, metody vyhodnocení Tabulka č. 67 Vyhodnocení vlivů D33A, B na jednotlivé složky životního prostředí Ovzduší Klima Voda Půda Horninové prostředí Příroda Lesy Krajina Kult.a hist. památky PLOCHY A KORIDORY D33A -/+ 0 -/0-0 -/-- - -/-- 0 -/+ +/- D33B -/+ 0 -/0-0 -/-- - -/-- 0 -/+ +/- Zdroj: [CityPlan] Obrázek č. 31 Varianty D33 A - B v území Hluk Obyvatelstvo Pozn.severně barevně odstupňvaná zonace CHKO Lužické hory, jižně zeleně přírodní park Ještěd (menší plochy maloplošná chráněná území a EVL) Zdroj: [Saul, 35,52,53 vytvořeno CityPlan] A.6.2. METODY VYHODNOCENÍ Hodnocení vlivů ZÚR LK na životní prostředí bylo zpracováváno v členění odpovídající příloze zákona č.183/2006 Sb., v platném znění, o územním plánování a stavebním řádu. Hodnocení bylo provedeno: - vzhledem k plnění a zohlednění cílů ochrany životního prostředí na národní úrovni, stanovených v relevantních dokumentech, a to vzhledem k formulovaným prioritám a zásadám územního plánování v Návrhu ZÚR LK. - vzhledem k předpokládanému ovlivnění typů území (specifické oblasti) a základních krajinných typů, území se stanovenými limity (ZCHÚ, CHLÚ, CHOPAV, atd.) - vzhledem k předpokládanému ovlivnění stanovených jednotlivých složek životního prostředí (ovzduší/klima; voda; půda; příroda; krajina; kult.a hist.památky; hluk; obyvatelstvo) podle charakteru návrhů rozvoje v ZÚR LK t.j. podle rozvojových oblastí a os, podle specifických oblastí, podle ploch a koridorů, s ohledem na územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. 158 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

162 Porovnání vlivů podle variant a jejich zhodnocení, metody vyhodnocení Na základě identifikovaných vlivů byla navržena preventivní, minimalizační, případně kompenzační opatření, která mají v případě zjištěných negativních tendencí při implementaci ZÚR LK zastavit nebo zmírnit působení negativních vlivů na životní prostředí. Pro průběžný monitoring a odhalení trendů s negativními dopady na jednotlivé oblasti životního prostředí byly stanoveny monitorovací indikátory, z jejichž vývoje lze usoudit na soudobé a odhadnout možné budoucí tendence působení určitého územního rozvoje. V reakci na výsledky monitoringu lze aplikovat příslušná opatření. Stanovené indikátory lze operativně rozšířit o zcela nové nebo doplnit o prohlubující znalosti o konkrétních oblastech životního prostředí, pokud to bude vyžadovat daná situace při realizaci příslušných záměrů naplňujících ZÚR LK. Vzhledem k obecnému charakteru a krajské úrovni ZÚR LK, jež přistupuje k řešenému území ve zcela novém a větším měřítku, nelze detailně nebo konkrétně určit povahu a míru negativních nebo pozitivních vlivů. K vyhodnoceným vlivům bylo proto přistupováno přiměřeně měřítku, podrobnosti a specifikaci řešených oblastí. Jeho výsledkem je odborný odhad potenciálních vlivů se slovním popisem přístupu k hodnocení pro jednotlivé složky životního prostředí a podstaty jejich možného ovlivnění. V rámci vyhodnocení nebylo provedeno podrobné vyhodnocení dopadů na ZPF a PUPFL, neboť kvantifikace dopadů není na této úrovni možná. To je součástí odůvodnění Návrhu ZÚR LK, kde jsou hodnoceny dopady navržených koridorů a ploch na jednotlivé kategorie ZPF a PUPFL, ovšem opět jen na úrovni podrobností ZÚR LK. Výsledkem odborných odhadů a výpočtů je pouze procentuelní zastoupení jednotlivých kategorií v územním průmětu s vymezenými plochami a koridory. A.6.3. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZE ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ PRO NÁVRH AKTUALIZOVANÉHO ZADÁNÍ ÚP VÚC LK Jak již bylo uvedeno v úvodu, některé požadavky ze ZŘ, které se odkazují na ustanovení zákona č. 100/2001 Sb., nejsou již vzhledem k nově platné legislativě relevantní k návrhu ZÚR LK a k vyhodnocení jejich vlivů na ŽP. K požadavkům na vyhodnocení vlivů, uvedených v závěru ZŘ, uvádíme, že jsou přiměřeně vyhodnoceny v příslušných kapitolách. Zde je nutno připomenout několik skutečností: a) charakter, rozsah a obsah ZÚR LK je značně odlišný od charakteru, rozsahu a obsahu ÚP VÚC b) ZÚR LK jsou de facto obecnějším a méně podrobným stupněm územního plánování před stupněm dřívějšího ÚP VÚC c) měřítko map ZÚR LK (1: ) je méně podrobné než měřítko ÚP VÚC (1:50 000, 1:10 000) d) ZÚR LK neřeší jednotlivé záměry, trasy, lokalizace konkrétního způsobu využití území atd., ale upřesňují uspořádání a organizaci území celého kraje na základě jeho hodnot, limitů území a rozboru udržitelného rozvoje území e) ZÚR LK především stanovují podmínky pro územní plánování vrůzných dílčích oblastech v rámci zajištění udržitelného rozvoje území f) ZÚR LK stanovují priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území vymezením rozvojových oblastí a rozvojových os, zpřesněním specifických oblastí, zpřesněním vymezení ploch a koridorů v politice územního rozvoje ČR a nadmístního významu. Tyto rozvojové oblasti, osy, plochy a koridory jsou v ZÚR vymezeny pouze schematicky v daném měřítku ZÚR g) ZÚR LK upřesňují územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje na dané úrovni podrobností (území celého kraje, měřítko 1: ) a vymezují cílové charakteristiky krajiny h) ZÚR vymezují veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření nadmístního významu na dané úrovni podrobností 159 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

163 Porovnání vlivů podle variant a jejich zhodnocení, metody vyhodnocení i) ZÚR LK ve vymezených oblastech, osách, plochách a koridorech stanoví pouze požadavky na jejich využití, kritéria a podmínky pro následné rozhodování o možných variantách změn v území a pro jejich posuzování zejména s ohledem na jejich budoucí využití, význam, možná ohrožení, rozvoj a rizika j) vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj i na životní prostředí tedy může v podstatě pouze posoudit, zda návrh ZÚR vychází z rozboru udržitelného rozvoje území, zda je či není v souladu s obecnými principy udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí nebo v souladu s konkrétnějšími principy UR a ochrany ŽP, formulovanými v relevantních rozvojových dokumentech pro území Libereckého kraje k) vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj i na životní prostředí může dále pouze posoudit, zda rozvojové oblasti, osy, plochy a koridory jsou v souladu nebo ve střetu s existujícími limity území nebo s identifikovanými hodnotami území, a pokud jsou ve střetu, stanovit z hlediska UR a ŽP omezení nebo podmínky pro následný rozvoj navržených území Z výše uvedených skutečností tedy vychází i charakter a rozsah zpracovaného vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Popis přiměřeného splnění jednotlivých bodů závěru zjišťovacího řízení (bod 19 závěru ZŘ) vzhledem k charakteru ZÚR je uveden dále: 1) Uvést, které navržené koridory a plochy jsou převzaty z již schválených ÚPD, zejména ÚP VÚC; Tento požadavek je splněn v samotných ZÚR. Na území Libereckého kraje byly zpracovány níže uvedené ÚP VÚC, které jsou platné, ale s ohledem na uplynulou dobu od jejich schválení často i překonané. Aktuálnost řešení obsažených a schválených v ÚP VÚC na území LK byla prověřena při procesu pořizování ÚP VÚC LK, etapa koncept,. Při zpracovávané ZÚR LK byla prověřena aktuálnost rozpracované transformované části ÚP VÚC LK. Aktualizováno bylo vedení koridorů a ploch, dle projektové přípravy, případně i dle procesu EIA. - ÚP VÚC Krkonoše, 1984 zátopové území vodní nádrže Vilémov na rozdíl od VÚC je v ZÚR LK navržen jako územní rezerva, lokalita pro akumulaci povrchových vod - ÚP VÚC Ralsko, 1995 koridor silnice II/272 převzat v úseku Kuřivody Osečná, v ZÚR LK prodloužen kolem Osečné - ÚP VÚC LSRA, 1984 koridor silnice I/14 (I/10) v úseku Jablonec n.n. Smržovka, v ZÚR LK upřesněn na základě nových podkladů (ŘSD,2007) - ÚP VÚC Českolipsko. Žádné záměry z platných ÚP VÚC nebyly převzaty bez věcné změny, všechny záměry jsou projednávány s dotčenými orgány 2) Uvést soulad navržených ploch a koridorů se záměry posouzenými z hlediska vlivů na ŽP (EIA) (ukončených i probíhajících); Navržené rozvojové plochy a koridory jsou v ZÚR navrženy schematicky na základě rozboru udržitelného rozvoje území, jehož součástí je i vyhodnocení současného stavu řešeného území kraje. Plochy i koridory jsou v ZÚR LK určeny celými částmi. dotčených obcí, nejsou vymezeny konkrétní trasou (natož nějakým konkrétním řešením s konkrétním průmětem do území, např. na základě projektové dokumentace). Vymezení ploch a koridorů bude teprve následně předmětem tvorby nebo změny územních plánů jednotlivých obcí a následných projektových dokumentací na konkrétní záměry v rámci vymezených ploch a koridorů. Zde teprve bude možno zohlednit konkrétní soulad s jinými záměry v území. I přes rozdílné měřítko ZÚR LK a záměrů posuzovaných procesem EIA, bylo provedeno šetření (KÚLK) o již proběhlých procesech EIA na území Libereckého kraje a jejich návaznost na plochy a koridory navržené v rámci ZÚR LK. Výstup šetření je přílohou č.3 Vyhodnocení SEA. 160 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

164 Porovnání vlivů podle variant a jejich zhodnocení, metody vyhodnocení 3) U záměrů, které jsou lokalizovány ve zvláště chráněných územích, vyhodnotit jejich soulad s plány péče; Jak již bylo uvedeno výše, předmětem ZÚR LK nejsou návrhy konkrétních záměrů (ani jejich následného konkrétního provedení) lokalizovaných do konkrétních území. Z toho důvodu nelze vyhodnotit jejich soulad či nesoulad s plány péče o ZCHÚ a jejich konkrétními ochrannými podmínkami. Pro ZÚR LK lze stanovit omezení a podmínky, které musí následné konkrétní záměry, vycházející z následného uplatňování ZÚR LK, splňovat vzhledem ke schváleným plánům péče, pokud by byly v budoucnu lokalizovány do konkrétních ZCHÚ. I tak bylo do Vyhodnocení SEA doplněna podkapitola kapitoly A.5. Vyhodnocení vlivů, která se blíž zabývá potenciálními vlivy na velkoplošná chráněná území Libereckého kraje, a to ve 2 rovinách naplnění souladu s ochrannými podmínkami stanovenými českou legislativou a souladem s dlouhodobými cíli stanovenými v plánech péče. 4) Vyhodnocení případných přeshraničních vlivů ; Tento bod byl ve vyhodnocení vlivů splněn vzhledem k tomu, že ZÚR se zabývá především nadmístními územními vztahy a jedním z hlavních úkolů návrhu ZÚR LK je zajistit návaznost rozvoje LK na sousední regiony či státy a územní vztahy v rámci již existujících nebo v ZÚR posílených vazeb. Případné přeshraniční vlivy lze předpokládat zejména u návrhů rozvojových os, které mají pokračování na území sousedních států (Polsko, Německo) nebo krajů (Královéhradecký, Středočeský, Ústecký). Na území sousedního státu, na které rozvojové osy navazují, lze předpokládat obdobný charakter vlivů jako na území Libereckého kraje. Vzhledem k obecnost ZÚR LK nelze tyto vlivy podrobně specifikovat, komplexní vyhodnocení vlivů je uvedeno v kap. A.5. Problematika přeshraničních konzultací je rovněž předmětem kapitoly B odůvodnění ZÚR LK. 5) Vyhodnotit předpokládané vlivy všech navržených koridorů a ploch zejména na zvláště chráněná území Libereckého kraje, přírodní parky, ÚSES (regionální a neregionální), VKP relevantní k měřítku ÚP VÚC a např. dalších ploch významných a cenných z hlediska ochrany životního prostředí ; Tento bod byl splněn, vyhodnocení bylo provedeno v kap. A.5 tohoto posouzení a v části B dokumentu Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj. Vyhodnocení bylo provedeno v adekvátním měřítku ZÚR LK na základě průmětů navržených rozvojových ploch a koridorů a průmětů chráněných a cenných ploch. Podrobněji podle jednotlivých návrhů ZÚR LK bylo provedeno i samostatné vyhodnocení vlivů na lokality Natura 2000 (zprac. Mgr. P.Bauer), které je zařazeno jako příloha dokumentu Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj, jehož je nedílnou součástí. 6) Vyhodnocení pravděpodobných střetů jednotlivých záměrů s lokalitami výskytu zvláště chráněných, kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů (ve smyslu vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona) relevantních k měřítku ÚP VÚC ; Požadovaný bod byl z velké části splněn a vyhodnocení adekvátní měřítku návrhu ZÚR LK bylo provedeno především v části B vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj, t.j. ve vyhodnocení vlivů ZÚR LK na lokality soustavy Natura ) Zvýšenou pozornost věnovat vlivu ploch a koridorů navržených pro rekreační využití území na životní prostředí (např. navrhované lyžařské areály, sportovně rekreační plochy, golfová hřiště, hraniční přechody); Na úrovni návrhu ZÚR LK nejsou navržené plochy pro rekreační využití takto podrobně vymezeny nebo specifikovány. Jsou pouze stanoveny obecnější zásady rozvoje a případně regulace cestovního ruchu na území LK, přičemž je kladen důraz na prioritní zachování přírodních a cenných území, na udržitelné a měkké formy cestovního ruchu a rekreace, na diverzifikaci cestovního ruchu v rámci celého kraje a na snížení nadměrné zátěže nejvíce navštěvovaných sportovních a turistických středisek. 161 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

165 Porovnání vlivů podle variant a jejich zhodnocení, metody vyhodnocení 8) Navržené koridory a plochy zhodnotit z hlediska krajinného rázu, území rámcově kategorizovat podle jeho hodnoty z hlediska krajinného rázu a vyhodnotit rozsah posuzovaných ploch a koridorů v jednotlivých kategoriích; V rámci vyhodnocení vlivů ZÚR LK na životní prostředí byl vyhodnocen současný stav a charakteristiky území, které by mohly být ZÚR LK ovlivněny. Území LK bylo popsáno podle krajinných typů i podle oblastí krajinného rázu. V rámci zpracování ZÚR LK bylo nově vymezeno a charakterizováno 7 krajinných typů podle hodnot území, podle převládajících způsobů využití, podle stability a zranitelnosti. Vše je podrobně uvedeno v kap. A.2. a A.3. Protože navržené rozvojové koridory a rozvojové plochy jsou v ZÚR LK vymezeny pouze na schematické úrovni, jež odpovídá úrovni případné územní neujasněnosti těchto ploch, nelze rozsah koridorů a ploch blíže specifikovat a vyhodnotit rozsah ploch a koridorů v jednotlivých kategoriích krajinného rázu. Lze jen říci, že rozvojová území zasáhnou prakticky téměř všechny oblasti krajinného rázu v LK. V zásadách rozvoje území je však zdůrazněna zásada minimalizace narušení krajinného rázu, ochrany krajinného rázu a dalších přírodních hodnot, a to na principu diferenciace podle vymezených oblastí krajinného rázu a krajinných typů, rovněž viz. kapitola A.5., kapitola A.8 (naplnění referenčních cílů ochrany přírody a krajiny). 9) V rámci vyhodnocení vlivů na ovzduší klást důraz na oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (např. kumulativní vlivy lokalizace jednotlivých ploch a koridorů); Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší byly vytipovány jako jedny z citlivých oblastí, kde je nutno řešit kvalitu ovzduší a ve kterých je nutno při rozvoji respektovat a zohlednit tento omezující faktor. Podrobněji je problematika OZKO zohledněna v kap. A.4, je zde uveden vývoj za OZKO za několik posledních let, kde je prokázána jeho proměnlivost, ale i jeho dlouhodobé zlepšování. 10) Zhodnocení vazeb na související koncepční dokumenty v oblasti životního prostředí na krajské, národní a případně komunitární úrovni; Požadavek byl splněn, vazby na související koncepční dokumenty na krajské, národní a nadnárodní úrovni byly vyhodnoceny v kap. A.1. a A.8. Vzhledem k tomu, že předmětem návrhu ZÚR LK jsou pouze návrhy nadmístního významu (na území více obcí nebo celého kraje), nemají ZÚR vazbu na koncepční dokumenty komunitárního charakteru. 11) Navržené rozvojové plochy a koridory posoudit vzhledem k vyvolanému dopravnímu zatížení a indukované dopravě; Lze předpokládat, že navržené rozvojové plochy a koridory mohou přinést do daného území zvýšení dopravy a dopravních zátěží území, zejména pokud v navržených plochách a koridorech budou v budoucnu realizovány ekonomické aktivity vyvolávající zvýšenou dopravu nebo budou realizovány návrhy v oblasti dopravní infrastruktury (např. rozvojové osy Praha-Turnov-Liberec- Hrádek n.nisou, Trutnov-Hradec Králové, Liberec-Nový Bor-Děčín a další). Na úrovni podrobnosti a charakteru ZÚR LK nelze stanovit velikost vyvolaného dopravního zatížení pro navržené rozvojové plochy a koridory, tudíž je nelze z tohoto hlediska podrobněji posoudit. 12) Posoudit, zda jsou rozvojové plochy navrženy s důrazem na přednostní využití starých areálů (brownfields); Požadavek byl splněn, posouzení bylo provedeno v příslušných kapitolách dokumentu. Rozvojové plochy v ZÚR LK jsou navrženy jako celek v určitém území, ve kterém není podrobněji specifikováno stávající ani budoucí využití území. Lze konstatovat, že v návrhu ZÚR LK je jednoznačně preferováno a doporučeno přednostní využití brownfields (včetně jejich případné potřebné asanace od SEZ) pro odpovídající rozvojové aktivity je to deklarováno jednak v prioritách územního plánování (P3), ve stanovených zásadách územního rozvoje (Z7) a zejména ve stanovených úkolech pro územní plánování. 162 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

166 Porovnání vlivů podle variant a jejich zhodnocení, metody vyhodnocení 13) U variantních řešení navržených ploch a koridorů porovnat vliv jednotlivých variant na všechny složky životního prostředí s důrazem na zábory ZPF a PUPFL, dopady na obyvatelstvo, vlivy na odtokové poměry a kvalitu vod, vlivy na horninové prostředí (zdroje nerostných surovin, poddolovaná území, svahové deformace), fragmentaci krajiny, dotčení krajinného rázu, rekreačních funkcí území atd.; Varianty návrhu ZÚR LK jako celku nebyly navrženy, pouze několik variant dopravních koridorů, z nichž je polovina navržena jako územní rezervy. Tyto varianty byly posouzeny ze strategického hlediska, tedy byly zde identifikovány překryvy s hodnotami území, a to v kapitole A.6, podkapitole A.6.1. Je však nutné zdůraznit, že hodnocení bylo provedeno pouze na obecné úrovni a v případě posuzování konkrétního záměru s již jednoznačným územním průmětem území bude toto posouzení podrobné a bude hodnotit již konkrétní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí, nikoli především překryvy s danými hodnotami. 14) Zhodnotit vedení dopravních tras vzhledem k jejich kolizi s migračními trasami živočichů; Na úrovni ZÚR LK nejsou vymezeny trasy pro vedení dopravních tras, u kterých by bylo možno kolizi s migračními koridory posoudit konkrétně jako je tomu u procesu EIA. Na úrovni měřítka a podrobností ZÚR LK jsou pouze navrženy rámcové rozvojové koridory pro posílení vazeb (včetně dopravních) mezi navrženými rozvojovými oblastmi a plochami. Vzhledem k měřítku ZÚR bude tedy možné adekvátní hodnocení až v nížších stupních dokumentace, nyní byly pouze konstatovány překryvy a křížení s biokoridory ÚSES a zohledněno, že téměř celé území kraje je kategorizováno jako významné pro migraci. 15) Případné navržené plochy vhodné pro lokalizaci větrných elektráren vyhodnotit především s ohledem na krajinný ráz a vlivy na obyvatelstvo a zohlednit doporučení a výsledky Metodického pokynu MŽP k vybraným aspektům postupu orgánů ochrany přírody při vydávání souhlasu podle 12 a případných dalších rozhodnutí dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, které souvisí s umisťováním staveb vysokých věterných elektráren, publikovaný ve Věstníku MŽP v červnu 2005; při vymezování území vhodných pro umístění věterných elektráren doporučujeme zohlednit zejména dostatečnou hustotu věterné energie, dostatečnou vzdálenost od současně zastavěných a zastavitelných území (min. 1000m), další důležité aspekty a limitující skutečnosti; V ZÚR LK nejsou vymezena území ani navrženy plochy vhodné pro lokalizaci větrných elektráren. ZÚR LK ani výstavbu větrných elektráren samostatně nenavrhuje. Pouze v zásadách koncepce rozvoje technické infrastruktury je v oblasti energetiky formulována zásada Z30 Vytvářením územních podmínek pro reálný nárůst výroby energií z obnovitelných zdrojů zvyšovat soběstačnost LK v dodávkách energií, a to v územích potenciálně vhodných pro rozvoj obnovitelných zdrojů energií. Tato potenciálně vhodná území však ZÚR LK neuvádí ani nevymezuje. Jako úkol pro územní plánování, týkající se větrných elektráren, je formulován následující: Výstavbu větrných elektráren odpovědně posuzovat ve vztahu k ochraně přírody, krajiny, životnímu prostředí a krajinnému rázu. Více se ZÚR LK větrnými elektrárnami nezabývají, proto ani ve vyhodnocení vlivů není možno vyhovět výše uvedeným požadavkům ohledně větrných elektráren. 16) Vyhodnotit navržená protipovodňová opatření zejména s ohledem na zachování, popř. obnovení přirozené funkce niv; V rámci protipovodňové ochrany území je formulována zásada Z29 Vytvářet územní předpoklady pro realizaci adekvátních protipovodňových opatření především formou celkové revitalizace krajiny a vodních ekosystémů umožňující zvýšení ochrany proti povodním prostřednictvím zvýšení retenční schopnosti krajiny, formy protipovodňových opatření technického charakteru musí respektovat principy minimalizace negativních vlivů na stabilitu ekosystémů. V rámci úkolů pro územní plánování jsou formulována i opatření pro provádění protipovodňových opatření, jež vesměs zlepšují přirozený stav a funkčnost toků a je kladen i důraz na uvolnění a obnovu údolních niv a jejich přirozenou funkci. Proto je navržená protipovodňová ochrana hodnocena jako velmi pozitivní zhlediska životního prostředí a environmentálního pilíře. Protipovodňová opatření jsou navržena jako veřejně prospěšné stavby a opatření na konkrétních úsecích toků (P01 P57). 163 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

167 Porovnání vlivů podle variant a jejich zhodnocení, metody vyhodnocení 17) Součástí posouzení musí být tzv. problémový výkres, do kterého budou současně promítnuty záměry dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, a zájmy ochrany přírody a krajiny, které vyplývají ze zákona č.114/1992 Sb., v platném znění: zvláště chráněná území (u NP a CHKO s vymezením I. a II. zón ochrany přírody), soustava NATURA 2000, přírodní parky, regionální a neregionální ÚSES; z požadovaného zákresu by měly být zřejmé možné střety, které je nutno řešit; Požadovaný problémový výkres by obsahoval jevy, které jsou promítnuty v koordinačním výkresu, a byl by s ním v podstatě shodný. Takový výkres je součástí vlastních ZÚR LK, jedná se o koordinační výkres (část odůvodnění). Nepovažujeme za nutné stejný výkres opakovat v dokumentu Vyhodnocení vlivů na ŽP, který je součástí ZÚR LK. 18) Koncept ÚP VÚC LK musí být v konečné fázi posouzen jako celek s ohledem na širší vztahy a vazby; Požadavek na koncept ÚP VÚC nelze splnit, neboť v tomto případě se jedná o ZÚR LK, tedy zcela jinou kategorii ÚPD podle nového stavebního zákona. Posouzení ZÚR je dáno ustanoveními stavebního zákona. Vzhledem k charakteru ZÚR byl návrh ZÚR LK vyhodnocen především jako celek, určující budoucí uspořádání a využití území LK. ZÚR se zabývají především širšími vztahy a vazbami LK nadmístního významu jak na vlastním území LK, tak i vazbami na sousední regiony a státy. Nyní je zpracován návrh ZÚR LK včetně vyhodnocení vlivů na UR, který bude projednáván, na základě uplatněných připomínek bude zpracována konečná verze, která bude schválena Zastupitelstvem LK. 19) Popsat splnění jednotlivých bodů závěru zjišťovacího řízení; Požadavek splněn ve výše uvedených bodech. 164 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

168 Popis navrhovaných opatření A.7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A.7.1. OPATŘENÍ ZAHRNUTÁ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Již v samotném Návrhu ZÚR LK jsou definována opatření k minimalizaci nebo předcházení negativních vlivů na životní prostředí v podobě úkolů územního plánování. Dále jsou přímo některé zásady (vyjma obecněji formulovaných zásad rozvojových oblastí a os) nebo priority územního plánování formulovány ve smyslu ochrany nebo zlepšování kvality životního prostředí. Zde jsou uvedeny vybrané příklady: Vybrané priority územního plánování ZAJIŠTĚNÍ PŘÍZNIVÉHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ P1. Prostředky a nástroji územního plánování ve veřejném zájmu chránit přírodní hodnoty území kraje, zvyšovat funkční účinnost zvláště a obecně chráněných území přírody a zajistit jejich organické doplnění a propojení s prvky ÚSES a NATURA Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci upřednostňovat komplexní řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Nepřipouštět takové zásahy a aktivity, které by samy o sobě nebo ve svých důsledcích poškozovaly stav zvláště chráněných území. P2. Vhodným přístupem k využívání území a respektováním územních opatření zajistit ochranu vodohospodářsky významných území v systému CHOPAV, ochranu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů zvyšujících retenční schopnost území s cílem zabezpečit dostatek zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí rozvojové potřeby kraje. Stanovit podmínky pro hospodárné využívání území, chránit a přiměřeně využívat přírodní surovinové, léčivé a energetické zdroje území, podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie. P3. Vhodným přístupem k využívání území, respektováním územních opatření, odstraněním starých ekologických zátěží, vhodným využitím devastovaných území a zamezením nežádoucích civilizačních projevů na kvalitu životního prostředí a obytné hodnoty kraje zajistit ochranu ovzduší, vod a půdy před znečištěním v území. P4. Vhodným přístupem k ochraně půdního fondu, upřednostňováním ekologických forem hospodaření a účinným rozvíjením prvků ÚSES zajistit ochranu zemědělské a lesní půdy před vodní a větrnou erozí, před svahovými deformacemi a neodůvodněnými zábory pro jiné účely ve smyslu ochrany půdy jako prakticky neobnovitelné složky životního prostředí a ve smyslu uchování produkční hodnoty území. P5. Citlivým přístupem k řešení urbanizace území, odpovědným hospodařením s nerostným bohatstvím kraje - obnovitelnými i neobnovitelnými zdroji, minimalizací nevhodných zásahů a podporou úprav, směrovaných ke zkvalitnění krajinných hodnot území, zachovat potenciál, kvalitu a jedinečnost kulturní krajiny v její rozmanitosti. P6. Preventivními zásahy pro ochranu území před přírodními katastrofami a potenciálními riziky minimalizovat rozsah možných škod z působení přírodních sil v území. ZAJIŠTĚNÍ HOSPODÁŘSKÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ P9. Chránit a přiměřeně využívat přírodní surovinové zdroje. P14. Důsledně přistupovat k zajištění efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí. P16. Vytvářet územní podmínky pro uplatnění ekologicky šetrnějších primárních energetických zdrojů a realizaci rozsáhlého programu využití obnovitelných zdrojů energie. 165 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

169 ZAJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI OBYVATEL ÚZEMÍ Popis navrhovaných opatření P23. V rozvojových koncepcích diferencovaně zohledňovat rozdílné charaktery jednotlivých částí kraje a podmínky pro jejich využívání - oblasti s převahou přírodních hodnot, oblasti s vysokou koncentrací socioekonomických aktivit a oblasti venkovského prostoru. P24. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. P25. Koncentrací hlavních ekonomických aktivit v rozvojových oblastech a podél rozvojových os zajistit ochranu nezastavěného území a podmínky nerušeného vývoje venkovského prostoru a přírodního potenciálu území kraje. Vybrané zásady ZÚR LK Z7 Z8 Z9 Z10 Z13 Vytvářet územně technické podmínky pro dosažení vyváženosti zájmů ochrany přírody a krajiny se zájmy cestovního ruchu a ostatních sociálně ekonomických aktivit v území CHKO Jizerské hory. Vytvářet územně technické podmínky pro dosažení vyváženosti zájmů ochrany přírody a krajiny se zájmy cestovního ruchu a ostatních sociálně ekonomických aktivit v území KRNAP. Vytvářet územně technické podmínky pro sociální a hospodářský rozvoj území při využití potenciálu jeho hodnot a zdrojů - odstraňování starých ekologických zátěží a nové využití území bývalého VVP Ralsko. Vytvářet územně technické podmínky pro sociální a hospodářský rozvoj území při využití potenciálu jeho hodnot a zdrojů pro zvýšení významu rekreace a cestovního ruchu v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. V souladu s požadavky na ochranu přírody a krajiny vytvářet územně technické podmínky pro optimální využití potenciálu území CHKO Lužické hory pro rekreaci a cestovní ruch v koordinaci s obdobnými aktivitami sousedního regionu za hranicí ČR (Žitavské hory). Z14 Vytvářet územně technické podmínky pro vyvážený rozvoj územní části CHKO Český ráj - jih, zajišťující maximální ochranu jeho přírodních a kulturních hodnot regulací zatížení území cestovním ruchem ve smyslu preferování kvality a šetrných forem rekreace před kvantitou. Z15 Vytvářet územně technické podmínky pro vyvážený rozvoj územní části CHKO Český ráj - sever, zajišťující maximální ochranu jeho přírodních a kulturních hodnot regulací zatížení území cestovním ruchem ve smyslu preferování kvality a šetrných forem rekreace před kvantitou. Z28 Z29 Z35 Z37 Z42 Z43 Z44 Zlepšit kvalitativní stav povrchových a podzemních vod, vytvářet územní podmínky pro eliminaci hlavních zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod. Vytvářet územní předpoklady pro realizaci adekvátních protipovodňových opatření především formou celkové revitalizace krajiny a vodních ekosystémů umožňující zvýšení ochrany proti povodním prostřednictvím zvýšení retenční schopnosti krajiny, formy protipovodňových opatření technického charakteru musí respektovat principy minimalizace negativních vlivů na stabilitu ekosystémů. Vytvářet územní podmínky pro realizaci koncepce zneškodňování odpadů založené na maximálním třídění a recyklaci odpadů a umožňující racionální využití stávajících kapacit technicky zabezpečených skládek a centrální spalovny Liberec. Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení funkcí územního systému ekologické stability. Zajistit ochranu přírodních hodnot území kraje jejich vhodným využíváním a odpovídající péčí. Zabezpečovat ochranu přírodních hodnot v územích se sportovně rekreačním zatížením. Zabezpečovat ochranu přírodních hodnot v oblasti zemědělského hospodaření, lesního hospodářství a myslivosti. 166 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

170 Popis navrhovaných opatření Z45 Z46 Z47 Z48 Z49 Z50 Z51 Z57 Z59 Z64 Z65 Z66 Z67 Zabezpečovat zachování krajinných hodnot a krajinného rázu diferencovaně dle vymezených oblastí krajinného rázu a krajinných typů. Odpovědně vymezit potenciálně vhodné oblasti pro pěstování biomasy a rychlerostoucích dřevin pro energetické účely. Nakládat uvážlivě s nerostným bohatstvím kraje, řešit územní střety mezi zájmy těžby nerostných surovin a zájmy ochrany přírody a krajiny. Územně chránit a hospodárně využívat povrchové a podzemní zdroje vody a prameniště minerálních a léčivých vod, podporovat posilování retenční schopnosti území kraje. Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o památkový fond kraje, respektovat dochované historické dědictví jako významný fenomén území, vytvářet územní podmínky pro jeho využívání ve prospěch rozvoje cestovního ruchu, kongresové a poznávací turistiky na území kraje. Zajistit evidenci a vytvářet územní podmínky pro vhodné využití území s koncentrací objektů lidové architektury, vnímat dochované soubory jako významnou součást osídlení a obrazu krajiny v kontextu historie osídlení s přesahem do sousedních krajů a států. Respektovat archeologická naleziště dle evidence ÚAP Libereckého kraje a zajistit jejich ochranu. Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení významných ekonomických přínosů ze zemědělství a lesního hospodářství na území kraje, s cílem zachování a rozšíření mimoprodukčních funkcí složek krajiny v zemědělství a lesnictví v souladu s principy udržitelného rozvoje. Vytvářet územní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu jako perspektivního sektoru ekonomiky při upřednostňování šetrných forem - udržitelného cestovního ruchu ohleduplného k životnímu prostředí, který neohrozí přírodní a kulturní hodnoty území. Ochranu krajinného rázu realizovat dle podmínek péče o krajinný ráz ve vymezených oblastech a podooblastech krajinného rázu. Územní rozvoj realizovat v souladu se základními krajinnými typy dle převládajících způsobů využití. Územní rozvoj realizovat v souladu se základními krajinnými typy dle reliéfu, význačnosti a unicity Ochranu krajinného rázu realizovat diferencovaně. Vybrané úkoly územního plánování v rozvojových oblastech a osách, ve specifických oblastech, zásadách, případně některá vybraná kriteria a podmínky pro rozhodování o změnách v území ROB1 c) část: Upřesňování koridorů dopravní a technické vybavenosti vždy řešit v souladu s principy zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny a nenarušení územního systému ekologické stability a krajinných horizontů. f) část: Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků, údolních niv před nevratnými urbanizačními zásahy. g) Řešit nové využití nebo odstranění tzv. brownfields. Zajistit ochranu a optimální využití technických památek, industriální architektury a lidové architektury. i) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Lužické Nise a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území CHKO Jizerské hory a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. 167 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

171 Popis navrhovaných opatření ROB2 kriteria a podmínky pro změny v území: c) část: Zajistit ochranu a využití technických památek, industriální architektury (sklářství) a ochranu lidové architektury. Úkoly: f) Regulačními nástroji upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch - minimalizovat nároky na rozsahy nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontální přístupy k urbanizaci, regulovat umístění a koncentraci obslužných a zábavních zařízení podél komunikační sítě, zejména v souvislosti s navrženým koridorem silnice I/9. g) Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků, údolních niv a mokřadů před nevratnými urbanizačními zásahy. h) Vytvářet územní podmínky pro zajištění efektivní protipovodňové ochrany urbanizovaných ploch na Ploučnici a jejich přítocích, navrhovat opatření na zvýšení retenční schopnosti území, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. ROB3 kriteria a podmínky pro změny v území: b) Limitem využití území bude zejména ochrana zemědělského půdního fondu a sousedství specifických oblastí SOB7 Český ráj jih a SOB8 Český ráj sever se zvláštní ochranou přírody a krajiny (CHKO Český ráj). e) část: Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků, údolních niv před nevratnými urbanizačními zásahy. f) Vytvářet územní podmínky pro protierozní opatření a protipovodňovou ochranu na toku Jizery a jejích přítocích - podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. ROB4 a) Umisťovat rozvojové aktivity ve smyslu principů udržitelného rozvoje a souvislosti se zónami vymezené rozvojové oblasti - prověřit možnosti intenzifikace využití urbanizovaných ploch v centrech osídlení a přednostní umisťování ekonomických aktivit do stávajících ploch (využívání brownfield). d) část: Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. f) Využívat technické památky industriálních staveb a chránit dochované soubory lidové architektury. g) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. ROB5 b) část: Hledat cesty ke snížení negativních dopadů nezvladatelných zátěží území KRNAP cestovním ruchem vytvářením územních podmínek pro rozvoj aktivit spojených s využíváním volného času zejména mimo EVL Krkonoše. d) část: Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. f) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území KRNAP a jeho ochranného pásma a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. ROS2 kriteria a podmínky pro změny v území: b) Zohlednit požadavky udržitelného rozvoje území v kontaktu rozvojových aktivit s narůstajícím objemem dopravy na rozvojové ose ROS2 se specifickými oblastmi SOB7 Český ráj - Jih a SOB8 Český ráj - Sever se zvláštní ochranou přírody. 168 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

172 Popis navrhovaných opatření c) Koordinovat systémy dopravní infrastruktury nezbytně umístěné v území s ohledem na užitnou kvalitu a ochranu a rozvoj hodnot území: - zajistit vyšší kvalitu dopravy, zvýšení přepravní rychlosti a atraktivity veřejné hromadné dopravy, - řešit nejméně konfliktní řešení průchodu dopravních tras v zastavěném i nezastavěném území s ohledem na ochranou přírody a krajiny. d) Zohlednit pohledovou exponovanost významných přírodních a kulturních památek. Úkoly: c) Zohlednit vazby ekonomických aktivit v rozvojové ose na kulturní hodnoty a rekreační potenciál SOB7 Český ráj - Jih a SOB8 Český ráj - Sever se zvláštní ochranou přírody. Minimalizovat negativní vlivy ekonomického rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území: - vhodným vedením a technickým řešením tras, - regulací rozsahu zastavitelných ploch v území obcí dotčeného vymezením ROS2 se stanovenými pravidly pro jejich využití, - dostatečným zastoupením veřejné zeleně v urbanizovaných částech a doprovodné zeleně na tranzitních trasách. ROS4 a) Připravovat územní podmínky pro zlepšení podmínek bezpečné prostupnosti silničních tras územím a jeho optimální obslužnost při minimalizaci negativních environmentálních dopadů na prostředí. ROS6 b) Zohlednit vazby rekreačních a dalších ekonomických aktivit v rozvojové ose na SOB8 Český ráj sever se zvláštní ochranou přírody. Minimalizovat negativní vlivy rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území: - technickým řešením tras ve složitých geomorfologických podmínkách, - regulací rozsahu zastavitelných ploch v území obcí dotčeného vymezením osy se stanovenými pravidly pro jejich využití, - dostatečným zastoupením veřejné zeleně v urbanizovaných částech a doprovodné zeleně na tranzitních trasách, - návrhem řešení efektivní protipovodňové ochrany a regulace na Jizeře a přítocích. ROS8 d) Sledovat minimalizaci negativních vlivů rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a na dostatečné zastoupení veřejné a doprovodné zeleně v průchodech dopravních koridorů urbanizovaným územím. f) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Smědé a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. ROS10 c) Prostřednictvím zlepšené dostupnosti a atraktivity území připravit územní podmínky pro řešení odstranění starých i nových ekologických zátěží a nové využití brownfields (zejména bývalého VVP Ralsko - letiště Hradčany a vybavenost po těžbě uranu). e) Připravit územní podmínky pro optimální využití přírodního potenciálu území pro cestovní ruch. Respektovat a posuzovat únosnost území aktivitami cestovního ruchu s ohledem na EVL Jestřebsko Dokesko a PO Českolipsko - Dokeské pískovce. ROS11 b) Chránit vodní tok Ploučnice a její přítoky včetně ploch údolních niv a mokřadů mimo zastavěné území před umisťováním obytné zástavby a výrobních zón. ROS12 d) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL 169 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

173 Popis navrhovaných opatření SOB5 a) V územím rozvoji koordinovat a regulovat rekreační využívání území s ohledem na přírodní a krajinné hodnoty CHKO Jizerské hory. Přijmout mimořádná rozvojová a územně plánovací opatření z hlediska udržitelného rozvoje území pro regulaci rostoucího tlaku na zvyšování zatížení území cestovním ruchem, novými sportovně rekreačními a ubytovacími kapacitami. b) Odpovědně prověřovat další záměry rozvoje sportovně rekreační vybavenosti s ohledem na limity ochrany přírody a krajiny a výsledky územní studie ÚS1 Prověření rozvoje potenciálu cestovního ruchu oblastí cestovního ruchu Frýdlantsko a Jizerské hory (Z72). Vytvářet územní podmínky zejména pro rozvoj šetrných forem rekreace a cestovního ruchu a možnosti celoročního využití. Preferovat kvalitativní rozvoj služeb cestovnímu ruchu před zvyšováním kvantity. Zamezit expanzi nevhodných forem cestovního ruchu významně ohrožujících přírodní hodnoty území. c) část: Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. Vytvářet územní podmínky pro rozvoj takových odvětví a aktivit, které budou diferencovaně a harmonicky a v souladu s požadavky ochrany přírody a krajiny využívat společenský, ekonomický a environmentální potenciál celého území a zvláštnosti jeho různých částí. d) Zajistit ochranu přírodních a kulturních hodnot území při zohlednění demografických a sociálních podmínek a optimálním využívání ekonomického potenciálu. Stavební zásahy v území podmiňovat ochranou krajinných dominant a horizontů a ochranou dochovaných souborů lidové architektury (měřítko a tvarosloví původní zástavby, postorové souvislosti s případnou novou zástavbou). Zajistit ochranu a využití industriálních a technických památek. e) část: Preferovat ekologické formy dopravy a řešit problematiku dopravy v klidu. Zmírňovat střety nadměrného zatížení území cestovním ruchem se zájmy ochrany přírody. h) Vytvářet územní podmínky pro zajištění ochrany zdrojů pitné vody, zejména povrchových zdrojů VD Josefův Důl, VD Souš. i) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany a přistupovat citlivě k regulaci na tocích, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Zejména na území CHKO Jizerské hory navrhovat k přírodě šetrné formy regulace a protipovodňové ochrany. SOB6 a) část: Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. Vytvářet územní podmínky pro rozvoj takových odvětví a aktivit, které budou diferencovaně a harmonicky a v souladu s požadavky ochrany přírody a krajiny využívat lidský, přírodní i ekonomický potenciál celého území a zvláštnosti jeho různých částí. b) Připravovat územní podmínky pro udržení trvale bydlícího obyvatelstva, zajištění údržby krajiny i další odvětví využívající místní potenciál území a respektující požadavky ochrany přírody. j) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území KRNAP a jeho ochranného pásma a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. 170 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

174 Popis navrhovaných opatření SOB3 a) V součinnosti s orgány státní správy, odbornými institucemi a uživateli dotčených ploch stanovit časový harmonogram odstraňování starých ekologických zátěží a rekultivace ploch devastovaných těžbou a působením cizích vojsk a sledovat jeho plnění, omezovat záměry s negativními vlivy na hodnotné přírodní a krajinné prostředí, vytvářet předpoklady pro revitalizaci negativně dotčených ploch. b) Vytvářet územně technické podmínky pro revitalizaci a nové využití brownfields d) část: Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. g) Územní rozvoj zaměřit na rozvoj příležitostí, které poskytuje cestovní ruch s upřednostněním forem šetrných k životnímu prostředí (udržitelný cestovní ruch), obnovit rekreační funkce původních letovisek Stráž pod Ralskem - Hamr na Jezeře. i) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci zejména Ploučnice a Panenského potoka návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. SOB4 d) část: Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. e)využívat kulturních a přírodních hodnot území pro rozvoj cestovního ruchu a s ním spojenou nabídkou nových pracovních míst. Odpovědně prověřovat záměry rozvoje sportovně rekreační vybavenosti a zvyšování návštěvnosti centrální části Jizerských hor. Zajistit ochranu přírodních a kulturních hodnot území preferencí šetrných forem cestovního ruchu a zamezit expanzi nevhodných forem cestovního ruchu významně ohrožujících hodnoty území. Podporovat aktivity směřující k posílení významu lázeňského střediska Lázně Libverda. f) Navrhovat ochranná a kompenzační opatření proti přímým vlivům těžby uhlí v Polsku (Turów) a zajištění dostatku pitné a užitkové vody. g) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Smědé a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území CHKO Jizerské hory a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. SOB1 d) Připravovat územní podmínky pro stabilizaci a rozvoj trvale bydlícího obyvatelstva, pro nová odvětví ekonomických aktivit využívajících místní potenciál, zejména ekologickými formami zemědělství zajistit údržbu krajiny. f) Zajistit podmínky pro ochranu a využití souborů lidové architektury v atraktivní přírodní a krajinné scenérii. g) Zajistit ochranu zdrojů podzemní vody. Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci zejména na Ploučnici návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezené EVL. SOB2 a) Připravit územní podmínky pro regulaci ekonomických aktivit spojených zejména s rozvojem cestovního ruchu v území se zvláštní ochranou přírody. Upřednostňovat rozvoj forem cestovního ruchu šetrných k životnímu prostředí. b) Podporovat aktivity posilující význam sv. Zdislavy s odkazem, vázaným na významné kulturní památky - chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí a zámek Lemberk při zohlednění předmětu ochrany vymezené EVL c) část : Zajistit podmínky pro ochranu a využití souborů lidové architektury. 171 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

175 Popis navrhovaných opatření d) V zemědělských aktivitách upřednostňovat ekologické formy hospodaření a zajištění péče o krajinu. e) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Svitávce a v povodí Panenského potoka návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území CHKO Lužické hory a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. SOB7 a) Vytvářet územní podmínky pro regulovaný rozvoj ekonomických aktivit, zejména cestovního ruchu, v souladu s podmínkami CHKO Český ráj. S ohledem na udržitelný rozvoj zde vyloučit umisťování aktivit s negativním vlivem na životní prostředí a na hodnoty území. b) Zajistit ochranu hodnot území jejich optimálním využíváním. c) Regulačními nástroji územního plánování zajistit koncepční a koordinovaný rozvoj obcí v sídelní struktuře. Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. Zamezit expanzi nevhodných forem cestovního ruchu, upřednostňovat rozvoj forem cestovního ruchu šetrných k životnímu prostředí. Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků, údolních niv a mokřadů před nevratnými urbanizačními zásahy. e) Věnovat zvláštní péči dochovaným souborům lidové architektury. SOB8 e) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území CHKO Český ráj, přírodního parku Maloskalsko a s ohledem na předměty ochrany vymezené EVL. ZÁSADY a jejich úkoly pro ÚP, které jsou pro rozvoj kraje formulovány JEDNOZNAČNĚ jako preventivní či minimalizační opatření Z28 d) Vhodným návrhem hospodaření v krajině a v urbanizovaných plochách snížit odtok dešťových vod z území a následně vnos nežádoucích látek do povrchových vod. Z29 a) Zabránit další urbanizaci inundačních území a maximálně tyto prostory údolních niv uvolňovat a ve zdůvodněných případech posoudit ekonomické a sociální dopady redislokace riskantně umístěných objektů, přehodnotit urbanistické záměry v těchto územích. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. b) Vytvářet územní podmínky pro navyšování retenční schopnosti krajiny, návrhem vhodných krajinných a technických úprav území zabraňovat vzniku povrchového odtoku vod, erozních a transportních procesů z povodí.podporovat revitalizaci nevhodně upravených toků jako součást protipovodňové ochrany. c)v místech, kde je to vhodné, vytvářet územní podmínky pro neškodný přirozený rozliv povodňových toků ve volné krajině. d) Obce a významné provozy chránit adekvátní protipovodňovou ochranou. Protipovodňová opatření na tocích ve zvláště chráněných územích a územích EVL řešit přírodě blízkými způsoby, vyloučit zásahy měnící charakter úseků s dochovaným přírodním korytem. 172 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

176 Popis navrhovaných opatření Z30 Z31 Z35 Z37 a) Vytvářet územní podmínky pro zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energií a paliv. c) Vytvářet územní podmínky pro ekonomicky efektivní aplikaci kombinované výroby elektřiny a tepla ve stávajících i nových zdrojích energie. d) Výstavbu větrných a fotovoltaických elektráren odpovědně posuzovat ve vztahu k ochraně přírody, krajiny, životnímu prostředí a krajinnému rázu. e) V ÚPD obcí vytvářet územní podmínky pro využití energie z obnovitelných zdrojů a koordinovat jednotlivé systémy v souladu s ochranou přírodních hodnot území. a) Vytvářet podmínky pro založení krajské logisticky propojené sítě zařízení na využití biologicky rozložitelných, spalitelných odpadů a travní biomasy umožňující racionální využití kapacit a efektivní odbyt kompostu a energií. b) Vytvářet územní předpoklady pro surovinové a energetické využití odpadů. c) Snižovat podíl skládkovaných spalitelných odpadů na 0%. d) Preferovat integrované systémy nakládání s odpady, tzn. komplexní regionální systémy za předpokladu zajištění logistiky a odbytu výstupů. e) Nevytvářet podmínky pro vznik nových lokalit pro skládkování komunálních a velkoobjemových odpadů. f) Vytvářet územní předpoklady pro řešení odstranění starých ekologických zátěží - černých skládek. a) Prvky ÚSES respektovat jako plochy a koridory nezastavitelné, s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny, kde lze výjimečně umístit protipovodňová opatření a stavby dopravní a technické infrastruktury. Plochy vymezených biocenter a biokoridorů v případě, že jejich současný stav odpovídá cílovému, všestranně chránit. b) Prvky ÚSES (bez ohledu na jejich biogeografický význam, či jejich příslušnost k V- ZCHÚ) upřesňovat dle katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa, a jejich vymezení koordinovat ve vzájemných návaznostech propojenosti systému a zohlednit geomorfologické a ekologické podmínky daného území. Vytvářet územní podmínky pro odstraňování překryvů prvků ÚSES a zastavěných ploch, případné nutné překryvy minimalizovat. c) Případné územní překryvy a střety prvků ÚSES s lokalitami těžby nerostů řešit v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území - pro potřeby ÚSES i pro těžbu surovin. Situaci řešit na základě projektové dokumentace rekultivací dotčených území po ukončení těžby v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. V tomto procesu budou prvky ÚSES považovány dočasně s omezenou funkčností, cílem opatření je podpora funkcí ÚSES při samotné těžbě a zejména obnova dotčených prvků ÚSES po jejím ukončení. d) Vytvářet územní předpoklady pro funkčnost systému v prostorech protipovodňových opatření, včetně stanovení dalších způsobů využívání těchto ploch s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny, na základě zpracované podrobné projektové dokumentace dle metodiky ÚSES. e) Územní překryvy prvků ÚSES s liniovými stavbami dopravní a technické infrastruktury minimalizovat a v případě nutnosti řešit překryvy odbornou projektovou přípravou staveb za podmínky, že nedojde k významnému snížení funkčnosti ekosystému a k podstatnému snížení jeho ekostabilizující funkce v krajině. f) Při vymezování lokálních prvků ÚSES zohlednit označování prvků ÚSES podle celokrajské posloupnosti (podklad KOPK LK). 173 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

177 Z42 Popis navrhovaných opatření a) Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o přírodní hodnoty území upřednostňováním šetrných forem využívání území se zájmy ochrany přírody a krajiny. Dle principů udržitelného rozvoje navrhovat obnovu a zvyšování zastoupení přírodních složek v narušených územních částech. b) Dbát na zachování přírodních a přírodě blízkých biotopů a respektovat lokality zvláště chráněných rostlin a živočichů v území. c) Vytvářet územní podmínky pro zajištění a obnovu migrační průchodnosti vodních toků Z43 Z44 Z45 Z51.zásady zaměřeny přímo na ochranu a rozvoj přírodních a kulturních hodnot území Atd. A.7.2. DOPORUČENÁ OPATŘENÍ Výše zmíněné úkoly územního plánování, priority a zásady téměř dostatečně pokrývají podmínky a opatření pro prevenci a minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí, zvláště s přihlédnutím k velkému měřítku a charakteru ZÚR LK. Vyjmenovaná opatření by měla být uplatnitelná nejen ve vybraných ROB, SOB, ROS, ale ve všech oblastech a v celém území Libereckého kraje s přihlédnutím k citlivosti na změny kvality životního prostředí dle místních specifik navrhovaných zásad. Pozitivní opatření navržená v rámci ZÚR LK zaručují z 95% KONCEPČNÍ STRATEGICKÉ zajištění ochrany životního prostředí a všech jeho složek. Důvodem, takto vysoké míry zohlednění životního prostředí v koncepci, je interaktivní spolupráce zpracovatelů ZÚR LK a zpracovatelů SEA, kteří během tvorby dokumentu průběžně korigovali a doporučovali optimální řešení a zaměření úkolů územního plánování. Tyto doporučení byla akceptována a zařazena přímo do návrhu ZÚR LK, čímž byly pro tuto fázi eliminovány negativní vlivy na životní prostředí, které by potenciálně mohly nastat v důsledku jejich implementace. Definované priority územního plánování, jež zastřešují a určují podstatu celého dokumentu ZÚR LK, by měly zajistit pozitivní přístup k ochraně všech přírodních hodnot a k udržitelnému směřování rozvoje kraje. Určitá možnost vzniku negativních dopadů do území zde zůstává jako pravděpodobnostní odchylka od daného směru rozvoje kraje, a to v důsledku převahy ekonomických a sociálních zájmů nad zájmy ochrany životního prostředí, případně neadekvátního řešení konkrétních situací a záměrů, jež nelze v současnosti odhadnout. SPECIFICKÁ DOPORUČENÍ K VYBRANÝM HODNOTÁM A FENOMÉNŮM ÚZEMÍ: Níže jsou uvedena navržená opatření či podmínky pro implementaci projektů v rámci ZÚR LK, které platí pro všechny environmentální a kulturní hodnoty území, především potom ty, u kterých byl v předchozí kapitole definován střet překryv s navrhovanými ROB, ROS, SOB, plochami či koridory. Na území zvláště chráněných území (velkoplošné, maloplošné), VKP o V případě nevyhnutelného zásahu do lokalit je nutné zohlednit a ochránit účel jejich ochrany, a to vzhledem k rozsahu chráněného území a jeho významnosti a unikátnosti. o Doporučeno je provést adekvátní biologický průzkum lokalit, na jehož základě bude možné prověřit významnost a velikost dopadu na dané území. Na území velkoplošných chráněných území o Při implementaci všech návrhů ZÚR LK musí být dodrženy všechny ochranné podmínky ZCHÚ dané požadavkami i podmínkami k zachování, ochraně a tvorbě hodnot, jež vytvářejí charakter daných území. o Využíváním velkoplošných ZCHÚ hledat nové cesty ke snížení jejich zatížení a využít tak adekvátně jejich potenciál např. pro vhodné formy cestovního ruchu. 174 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

178 Na území prvků ÚSES všech úrovní Popis navrhovaných opatření o Je nutné rozlišovat míru zásahu dle úrovně prvku ÚSES, jeho současné funkčnosti, rozsahu a důležitosti vazeb na navazující prvky a fungování celého systému ÚSES. o Přednostně respektovat a vytvářet územní předpoklady pro tvorbu a funkčnost celého systému, ponechávat odstup ochranné pásmo od hranice vlastních navržených ÚSES tak, aby volně navazovali na jednotlivé plochy s různým využitím. o V případě střetu s liniovou stavbou řešit v projektové dokumentaci návrh opatření pro zachování funkčnosti, průchodnosti celého systému. o Při návrzích nových prvků ÚSES respektovat STG, dotčené krajinné prostory, i celky. Na území lokalit NATURA 2000 o Do lokalit by nemělo být vůbec zasahováno, měl by být podporován jejich rozvoj, zachování, ochrana celých stanovišť a to s ohledem na jejich specifické předměty ochrany. Nedoporučuje se realizovat minimalizační, ale preventivní opatření k zajištění nenarušení celých ekosystémů a stanovišť. Dále je nutné se řídit navrženými opatřeními, zásadami, vyplývajícími z Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na lokality soustavy NATURA 2000, jež je nedílnou součástí Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na udržitelný rozvoj území. Na území, které je kategorizováno jako migračně významné území: o musí být zohledněna problematika migrace volně žijících živočichů (vztaženo pouze k místům migrace a výskytu určitých druhů živočichů, především větší savci); tj. mělo by být zajištěno zachování migrační prostupnosti krajiny a omezeno takové využití území (včetně umísťování staveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. Na území lesních ploch, mimolesní rozptýlená zeleň o Zohlednit kategorii lesního porostu, jeho rozlohu a začlenění do krajinných struktur. o Zohlednit význam a hodnotu mimolesní a rozptýlené zeleně, včetně solitérů, pro daný typ krajiny. o V případě zásahu je doporučeno navrhnout kompenzační opatření ve formě odpovídající náhradní výsadby a zvyšovat zlepšovat tak nejen zdravotní stav lesů a půdy, ale i polyfunkčnost využívání lesních ploch a obnovu přirozené druhové skladby i krajinných struktur. Na území nezastavěné krajiny - opatření pro ochrannu krajiny, krajinného / městského rázu o Zahrnovat do realizace i prvky krajinného plánování, tj. zohlednit a navrhovat již v projektových přípravách i pohled zachování a obnovy krajiny a typických krajinných struktur a jejich znaků, tj. např. zahrnovat nutnost zachování znaků tvořících daný krajinný celek a místo krajinného rázu. o Preferovat využívání brownfields a ploch těsně sousedících se současně urbanizovanými plochami před rozvojem ve volné krajině. o Nepřipouštět spontánní a nekoordinované zastavování nových ploch. o Zohledňovat exponovanost rozvojových ploch a postavení vůči stávajícím přírodním a kulturním dominantám. Na území Geoparku o při rozvoji musí být zohledněny a chráněny všechny fenomény a hodnoty tvořící Geopark takovým způsobem, aby mohl dále sloužit svému účelu. 175 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

179 Popis navrhovaných opatření Na území CHOPAV, křížení s vodním tokem či plochou, ochrana hydrologického potenciálu území, PPO o Respektovat charakter toku a s ním spojenou funkci v krajině či urbanizovaném území, respetovat a zachovat průchodnot a přístupnost k toku a jeho migrační, ekologické funkce. o Pro rozvoj, který generuje nové zábory půdy, navrhnout řešení, která nebudou zvyšovat povrchový odtok, navrhovat taková, která povedou ke zvýšení celkové retenční schopnosti krajiny. o Podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině, umožnit přirozený průtok krajinou, chránit především území údolních niv před nevratnými urbanizačními zásahy. o V rámci protipovodňových opatření realizovat přírodě blízká opatření dle specifik území, zohlednit i širší vztahy území a toku, respektovat významné a unikátní ekosystémy v ovlivněném území. o Při realizaci koncepce respektovat ochranná pásma vodních zdrojů, nezasahovat především do I.stupňů. Opatření pro ochranu půdního prostředí o Minimalizovat zábory ZPF a volné krajiny, především kvalitních půd I. a II.třídy ochrany. Na území OZKO o V území, které bylo klasifikováno jako OZKO, není doporučen rozvoj takové formy, jež by přinášela do území nové, především velké, zdroje znečišťování ovzduší a při zásahu do těchto území je nutné rozvoj směřovat takovým způsobem, který by současnou zátěž snížil. V blízkosti NKP, vč.op, MPZ, VPZ, VPR, KPZ o Respektovat nejen vlastní vymezené plochy, ale i jejich návazné okolí tak, aby nebyla narušena celková krajinná scéna, působení v krajině a dominantnost prvků. Ovzduší, hluk, obyvatelstvo, sídla o Při rozvoji kraje volit takové umístění a vedení ploch, koridorů a jejich technická řešení, která budou zlepšovat kvalitu ovzduší a akustickou situaci, a to především v oblastech dnes přetížených. o Při výběru dopravních tras v rámci koridorů volit takové umístění a technické řešení, které bude minimalizovat vliv hlukového zatížení na stávající i navrhované obytné prostředí dotčených sídel. Rozšiřování nebo otvírky nové těžby Z47 o Jak je uvedeno v zásadě samotné, tak i úkolech pro změny v území, otvírky a rozšiřování těžby musí respektovat místní podmínky a zájmy ochrany přírody a krajiny, ale i dopady na veřejné zdraví a emisní zatížení území. SOB3 Mimoňsko Při využití potenciálu bývalého vojenského prostoru tento potenciál ochránit před přílišným zatížením především cestovním ruchem, ale i dalšími aktivitami, které by dochované přírodní hodnoty mohly poškodit tedy preferovat spíše extenzivní formy před intenzivními 176 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

180 Popis navrhovaných opatření DOPORUČENÉ ZÁSADY PRO JEDNOTLIVÉ KORIDORY VYPLÝVAJÍCÍ Z VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA2000: D31A železniční koridor, úsek Turnov Semily hranice LK, optimalizace, elektrizace Zásady: Dle konkrétní situace je třeba omezit případné zásahy mimo stávající železniční těleso na území EVL Údolí Jizery a Kamenice. D39 - multifunkční turistický koridor Ploučnice Zásady: Konkrétní projekty je třeba umísťovat mimo EVL a mimo bezprostřední okolí toku Ploučnice a Panenského potoka. Nenavrhovat pokud možno bezprostřední souběh liniových tras s tokem Ploučnice, využívat stávajících cest. D41 - multifunkční turistický koridor Jizera Zásady: V případě budování nových cest vyloučit (výrazně omezit) umístění podél toku Jizery, využívat stávající cesty. D42 - koridor - Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) Zásady: Podle výsledků projektového posuzování nezasahovat do citlivých částí (např. vrcholových partií hor), v rámci EVL (v místech výskytu předmětů ochrany) nezakládat nové cesty, stavby apod. D49 - silnice I/10, úsek Kořenov Harrachov Speciální zásady nejsou navrhovány. - Protipovodňové stavby a opatření: Zásady: Vyloučit (výrazně omezit) zásahy do koryta měnící jeho přírodní charakter (napřimování, prohlubování, opevňování břehů, vytváření migračních bariér, apod.) a soustředit se na takové prvky protipovodňové ochrany, jako jsou podpora rozlivu vody a její zdržení ve volné krajině, revitalizace, přírodě blízký charakter toku, popř. protipovodňových hrází a valů. V EVL s ochranou vydry minimalizovat zásahy do břehových porostů. Prokázat účinnost navržených protipovodňových opatření z hlediska protipovodňové ochrany. D01C - silnice II/283, úsek Semily - Rovensko pod Troskami, napojení na R35 Zásady: Nezasahovat na území EVL Údolí Jizery a Kamenice D50 - silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí Zásady: MÚK realizovat na západní straně od silnice I/38 Vzhledem k obecnému charakteru a měřítku ZÚR LK a výše zmíněných skutečností zde již nedoporučujeme další preventivní, minimalizační nebo kompenzační opatření. 177 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

181 Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany ŽP A.8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ Vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí jsou v ZÚR LK zohledněny v podobě respektování ekologicky stabilních prvků ÚSES, zvláště chráněných území a přírodních parků, které jsou zahrnuty v grafické části, a dále v podobě definování kritérií, podmínek a úkolů pro územní plánování v jednotlivých částech textové části, které do určité míry stanovují omezení a směr rozvoje, který respektuje cíle životního prostředí stanovené na národní i regionální úrovni. Při zohlednění souladu s cíli životního prostředí byly vzaty v úvahu především cíle Národního rozvojového plánu, Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, Strategie rozvoje Libereckého kraje a Strategie udržitelného rozvoje ČR i Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje. Cíle v oblasti životního prostředí, které se zaměřují na zvýšení ekologické stability území, zlepšení dostupnosti a rozvoje environmentální infrastruktury, zvýšení a zajištění podílu čištěných odpadních vod apod., jsou v ZÚR LK zapracovány (přiměřeně měřítku řešení). Kromě prvků nadregionálního významu převzatých z aktuálních ÚP VÚC je struktura doplněna a rozšířena, a to nejen ve smyslu zajištění napojení na dopravní a technickou infrastrukturu (VPS), ale i vzhledem k vazbám územního systému ekologické stability. V ZÚR LK je dále sledován cíl upřednostňování záborů ploch brownfileds před volnou krajinou, je doporučováno zvyšování využití ekologických forem dopravy, podpora vytváření podmínek pro zlepšování dopravní sítě a jejich vazeb k lepší dostupnosti a vyvážené obslužnosti území, podpora regenerace bytových objektů, je navrhována tvorba územních podmínek pro protierozní opatření a protipovodňovou ochranu na tocích, stejně tak i koordinace a regulace urbanizace území, prověření řešení a reálných možností odstranění starých ekologických zátěž, ve spolupráci s orgány ochrany přírody a krajiny, vodních zdrojů a hygieny prostředí stanovit limity, omezující podmínky a zonaci únosného zatížení území, regulovat zatížení cestovním ruchem a zamezit expanzi nevhodných forem cestovního ruchu, významně ohrožujících přírodní a kulturní hodnoty území atd. V daném měřítku a úrovni řešeného území nelze u některých definovaných zásad, které budou naplňovány využitím rozvojových os, rozvojových a specifických oblastí, koridorů a ploch, konkrétněji definovat způsob a míru naplnění cílů životního prostředí na vnitrostátní úrovni. Obecně lze však konstatovat, že dané ZÚR LK vycházejí a sledují strategie na národní i krajské úrovni, jež se přímo nebo částečně zabývají a zahrnují cíle v oblasti životního prostředí. ZÚR LK je přiměřeně reflektují a nejsou s nimi v rozporu. Tabulka č. 68 Stupnice naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí prioritami a zásadami ZÚR LK Charakter vlivu Symbol Popis + Cíl je naplněn (alespoň rámcově) významnost vlivu 0 Naplnění cíle nemá, vzhledem k charakteru ZÚR LK, průmět do území; není zásadami naplňován nebo je naplnění diskutabilní Zdroj:[CityPlan] / Cíl není daným opatřením naplněn 178 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

182 Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany ŽP Tabulka č. 69 Naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí prioritami a zásadami ZÚR LK Referenční cíle ochrany životního prostředí na Charakter priority ZÚR LK zásady ZÚR LK národní úrovni vlivu 1. Zastavení poklesu biodiverzity, ochrana význačných biotopů, omezení fragmentace krajiny 2. Zastavit zhoršování zdravotního stavu lesů a jejich věkové a druhové skladby 3. Omezit zásahy, obnovit a chránit krajinný ráz a lépe využívat kulturní a přírodní dědictví 4. Environmentálně příznivé využívání krajiny s upřednostňováním environmentálně šetrných technologií ve všech hospodářských odvětvích + P1, (P20), P26, P27, (P28) (Z9), Z37, (Z42-48), + (P1) (Z9), Z37, (Z42-48), Z P3, P5, (P20,23,25), P26, P27 (P3) P4, P5, (P7), P24,(P25), P27, P28 (Z9), Z11, (Z13), Z14, Z15, Z37, (Z38), (Z42-48), Z44, Z64, Z66, Z67 (Z7,8,9), Z10, Z12, Z14, Z15, (Z42-48), Z45, Z46, Z47, Z57, Z59 5. Snižovat zábor půdy + P4, P5 (P26) 0 6. Zamezit ztrátám přirozených vlastností půd + (P3) Zlepšovat stav zastavěných území (protipovodňová ochrana, přírodní prvky, snížení intenzity dopravy) + P3, P4, P29 (Z7, Z8, Z14, Z15, Z27), Z28, Z29, Z37, 8. Zlepšovat retenční funkci krajiny + P2 Z48 9. Dosáhnout zlepšení ekologického stavu povrchových a podzemních vod, včetně vodních a mokřadních ekosystémů + P2 (Z27), Z28, Z Ochrana množství a jakosti povrchových a podzemních vod jako zdroje pitné vody + P2 (P13,14) Z26, (Z27), Z28, (Z42), Z Omezovat vstupy hlavních environmentálních toxikantů do prostředí a hledat náhradní řešení + P3 Z9, Z26, Z28, Z Dosažení národních emisních a imisních stropů + P Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů + (P15, P17, P18, P23) P9 Z Využívání obnovitelných zdrojů + P15-18, P23 Z31, Z Prevence vzniku, upřednostnění recyklace a využití odpadů včetně odpovědného nakládání s nebezpečnými odpady + 0 Z Podporovat využívání ploch brownfields + (P3, P25),P27 Z Podporovat environmentálně šetrné formy dopravy, včetně organizačních opatření + (P7) (Z20), Z24, (Z59) 18. Ochrana živ. prostředí a člověka před hlukem Omezování a ochrana před antropogenními a přírodními riziky a krizovými situacemi + P6, P29 Z9, Z28, Z62,(Z63) 20. Povzbudit poptávku a nabídku výrobků šetrných k životnímu prostředí, a tím stimulovat potenciál pro neustálé, trhem řízené environmentální zlepšování 21. Podpora povědomí o environmentálních hodnotách a problémech, EVVO 22. Zapojit široké spektrum partnerů do ochrany životního prostředí a navázat partnerství veřejného, nevládního a soukromého sektoru 23. Zvýšení pořízených investic na ochranu životního prostředí, zejm.. pro oblast ochrany přírody a krajiny Zdroj: [CityPlan] + (P28) (P6) (Z69) 179 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

183 Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany ŽP Referenční cíle ochrany životního prostředí, které nejsou zásadami nebo prioritami naplňovány (označení 0 ) nemají často průmět do území nebo je jejich naplnění diskutabilní ve smyslu sekundárního nebo nepřímého působení. Například referenční cíl č.5 Snižovat zábor půdy není přímo naplňován nijakou zásadou, ale lze konstatovat, že upřednostňování využití brownfield ploch a propagace intenzifikace provozů před novými určitou částí tento cíl naplňuje. Naopak, některé cíle nelze přímo zásadami ani prioritami sledovat, protože neodpovídají charakteru a obsahu ZÚR LK, typickým příkladem může být referenční cíl č. 21 a 22, které nemohou mít územní průmět do území. Průřezové zásady, které obecně navrhují a podmiňují rozvoj území udržitelným směrem k vyváženosti socio-ekonomického rozvoje s ohledem a respektováním ochrany přírody a krajiny např. Priorita 22, zásada Z38, Z39, Z40, Z41 apod. Nejvíce zásad, i priorit, je zaměřeno na obecnou ochrany přírody a krajiny, se zaměřením na územní využití regionu s respektováním zvláště chráněných území a lokalit a s ohledem na zachování, obnovu a respektování vymezených krajinných typů specifických pro jednotlivé oblasti Libereckého kraje. 180 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

184 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚPD na ŽP A.9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Pro potřeby sledování vlivů uplatňování ZÚR LK a jimi vymezených rozvojových a specifických oblastí, rozvojových os, ploch a koridorů, VPS aj. na životní prostředí byly SEA zpracovatelem stanoveny indikátory měřitelnosti. V tabulce č. 3 jsou uvedeny vybrané monitorovací indikátory, které mají povahu obecných ukazatelů indikujících změny v životním prostředí, jež mohou nastat během a při provádění ZÚR LK. K definovaným indikátorům by mělo být přistupováno z hlediska důsledků rozvoje kraje jako jednotného celku se specifickými vnitřními a vnějšími vazbami na další regiony, jež zahrnují i sousední státy. Jednotlivé indikátory byly navrženy na základě zkušenosti SEA zpracovatele. Vycházejí nejen z referenčních cílů ochrany životního prostředí, ale sledují i provázanost s indikátory sledovanými v rámci dalších krajských koncepcí (POH LK, SUR LK) z důvodu níže uvedených obecných kritérií kladených na indikátory. Pokud se vyskytnou další skutečnosti, je možné tyto indikátory operativně doplnit a rozšířit o nové nebo použít pouze vybrané pro daný sledovaný dopad. Návrh na rozšíření indikátorů může vzejít z povinně zpracovávané Zprávy o uplatňování ZÚR dle vyhlášky č.500/2006 Sb. : 9 Zpráva o uplatňování zásad územního rozvoje obsahuje a) vyhodnocení uplatňování zásad územního rozvoje včetně sdělení, zda nebyly zjištěny negativní dopady na udržitelný rozvoj území, a byly-li zjištěny, návrhy na jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci, b) problémy k řešení v zásadách územního rozvoje vyplývající z územně analytických podkladů kraje, c) vyhodnocení souladu zásad územního rozvoje s politikou územního rozvoje, d) vyhodnocení návrhů obcí na aktualizaci zásad územního rozvoje, e) požadavky a podmínky pro zpracování návrhu aktualizace zásad územního rozvoje, popřípadě návrhu nových zásad územního rozvoje, včetně požadavků na zpracování variant řešení a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, f) návrhy na aktualizaci politiky územního rozvoje. Dále je možné doporučit co nejširší využití mezinárodně i národně přijatých indikátorů v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje, u kterých je většinou dostupná i metodika výpočtu (měření). To je samozřejmě důležité nejen z hlediska relevance a citlivosti, ale zejména přesnosti a správnosti. Konečně je nutno vzít v úvahu i dostupnost dat, vzhledem ke skutečnosti, že celá řada údajů je již měřená v rámci stávajícího statistického šetření na krajské úrovni. V takovém případě je lépe využít alternativní ukazatel a nezvyšovat náklady na získávání primárních dat (měření, statistické šetření). Dostupnost znamená, že data k indikátorům, umožňující jejich vyhodnocení, by měla být měřitelná a dostupná v relativně krátkém časovém intervalu, aby bylo možné je uplatnit jako nástroj při rozhodování a jako poklad pro případnou revizi koncepce. 181 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

185 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚPD na ŽP Tabulka č. 70 Doporučené indikátory stavu životního prostředí Oblast vlivu Indikátor Zdroj Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z celkové rozlohy kraje MŽP Kvalita ovzduší Měrné emise skleníkových plynů a dalších sledovaných látek ČHMÚ, ČSÚ LK Emise tuhých znečišťujících látek ČHMÚ, ČSÚ LK Rozloha CHOPAV a ochranných pásem vodních zdrojů ČHMÚ, KÚLK Podíl obyvatel napojených na vodovod a kanalizaci ČSÚ LK Kvalita vod Kvalita vody (dle kategorií) ve vybraných tocích a profilech LK ČSÚ LK Odběry a vypouštění vody ČSÚ LK Fosfor a dusík v povrchových vodách ČSÚ LK Biochemická spotřeba kyslíku ve vodách ČSÚ LK Znečištění půdy, staré ekologické zátěže Přírodní zdroje, energetika Zemědělské a lesní pozemky Podíl a lokalizace kontaminovaných ploch a brownfields na celkové ploše LK Počet a plocha revitalizovaných brownfields Roční depozice těžkých kovů zejména Cd, As, Pb Podíl sanovaných starých zátěží z celkového počtu SEZ Chráněná ložisková území Počet a podíl ploch těžených DP na celkové ploše kraje Roční spotřeba a výroba energie Podíl obcí nebo obyvatel napojených na základní veřejné druhy technické infrastruktury (elektrická síť, plynofikace, vodovod, kanalizace) Podíl výroby elektřiny z OZE Rozloha/podíl zemědělské půdy v řešeném území podíl vyňatých ZPF Podíl orné půdy ze zemědělské půdy Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy Podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy -podíl zahrad a ovocných sadů Podíl vodních ploch na celkové výměře katastru Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy KÚLK KÚLK ČHMÚ SZÚ GEOFOND ČR KÚLK ČSÚ LK ČSÚ LK MPO, ERÚ KÚLK ČSÚ LK KÚLK ČSÚ LK ČSÚ LK MZE, ČSÚ LK Nakládání s odpady Péče o přírodu a krajinu Podíl jednotlivých kategorií lesa (hospodářské, ochranné a zvláštního určení) Lesnatost Celková a měrná produkce odpadů Podíl energeticky a materiálově využitých komunálních odpadů Počet zařízení (dle druhu) na recyklaci a znovuvyužtí odpadů Podíl odpadů ukládaných na skládky Počet a rozloha skládek na řešeném území Celkové pořízené investice na ochranu životního prostředí Podíl rozlohy velkoplošných chráněných území na rozloze kraje Podíl rozlohy maloplošných chráněných území na rozloze kraje Celkové roční neinvestiční náklady vynaložené na prevenci, ochranu a tvorbu životního prostředí Podíl zrevitalizovaných ploch krajiny z celkové rozlohy LK Počet projektů / rozloha na revitalizaci brownfields v rámci LK Počet projektů / rozloha / délka revitalizovaných toků a jejich okolí (nivní, lužní ekosystémy) Podíl ploch se zvýšenou hlukovou zátěží z celkové plochy LK (s lokalizací oblastí s hlukovou zátěží z dopravy) ÚHUL ÚHUL ISOH, ČSÚ LK KIS KIS KIS KIS ČSÚ LK ČSÚ LK ČSÚ LK ČSÚ LK KÚLK KÚLK KÚLK KÚLK 182 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

186 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚPD na ŽP Péče o urbanizovaná území Kulturní a historické památky, cestovní ruch Doprava Zdroj: [CityPlan] Počet výjimek dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Podíl obcí zapojených do Programu obnovy venkova Podíl obcí s platnými územními plány Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru Investice do protipovodňových opatření Počet zrekonstruovaných kult./hist. památek Pořízené investice do obnovy kult./hist. památek Počet a kapacita hromadných ubytovacích zařízení (dle kategorie) Podíl ekologicky šetrné dopravy v kraji v důsledku rozvoje cestovního ruchu Rekonstrukce a zlepšení technického stavu dopravní infrastruktury Délka nových nebo rekonstruovaných úseků turistických tras (cyklo, pěší, hipostezky atd.) a jejich podíl v ZCHÚ KÚLK KÚLK KÚLK, ÚÚR ČSÚ LK ČSÚ LK - Český statistický úřad Libereckého kraje, ČR, KÚLK - Krajský úřad Libereckého kraje, KORID LK - KORID LK, s.r.o., MŽP - Ministerstvo životního prostředí ČR, ÚÚR - Ústav územního rozvoje, ISOH - Informační systém odpadového hospodářství, VÚV T.G.M - Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M, ÚHUL - Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, MZE - Ministerstvo zemědělství, MPO - Ministerstvo průmyslu a obchodu, ERÚ - Energetický regulační úřad, GEOFOND ČR - Česká geologická služba, ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav, KIS - Krajský informační systém o odpadech, evidence a ohlašování odpadů a zařízení, SZÚ - Existující databáze SZÚ a aktualizační průzkum. Zdroj: [CityPlan] Účelem monitorování stavu životního prostředí pomocí navržených indikátorů je průběžné sledování dopadů realizovaných záměrů v rámci ZÚR LK. V případě zjištění negativních vlivů, pokračujících a nežádoucích tendencí vývoje je nutné zohlednit a dodržet adekvátní doporučovaná opatření pro eliminaci, minimalizaci, případně kompenzaci těchto negativních vlivů na životní prostředí. KÚLK KÚLK KÚLK KÚLK KÚLK KÚLK KÚLK 183 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

187 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů A.10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Libereckého kraje (ZÚR LK) na životní prostředí je součástí Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jak udává povinnost ze zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Ten ve své příloze rovněž stanoví obsah a strukturu vyhodnocení vlivů na životní prostředí, které nyní nahrazuje dříve zpracovávané posouzení územně plánovací dokumentace podle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění, o posuzování vlivů na životní prostředí. ZÚR LK je územně plánovací dokumentací na krajské úrovni, která v daném měřítku jednoznačně určuje a definuje organizaci a územní rozvoj řešeného území. Vnadhledu velkého měřítka (1: ) vymezuje rozvojové a specifické oblasti, které jsou propojeny rozvojovými osami. Dále jsou zde definovány plochy a koridory stanoveného využití, do kterých budou v dalších projekčních fázích jednoznačně umístěny např. trasy dopravních nebo technických sítí, případně biokoridory ÚSES, které jsou veřejně prospěšnými stavbami nebo opatřeními. ZÚR LK rovněž stanovuje podmínky rozvoje a ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot a sídelního uspořádání. Toto vše je řešeno v podrobnosti odpovídající zobrazenému měřítku kraje, neřeší tedy konkrétní umístění záměrů, ale určuje a územně vymezuje směr rozvoje kraje, který by měl vést k udržitelné vyváženosti všech odvětví se zachováním jedinečných hodnot a posílení konkurenceschopnosti kraje jako celku se silnými integrálními i vnějšími vazbami na ostatní regiony a státy. Vzhledem ke struktuře a charakteru ZÚR LK bylo vyhodnocení vlivů na životní prostředí provedeno podle: priorit a zásad rozvojových oblastí a rozvojových os specifických oblastí vymezených ploch a koridorů a to s ohledem na cílové charakteristiky krajiny a na hodnoty a limity území LK. Zohledněny a posouzeny byly i zásady definované v dalších kapitolách ZÚR LK a to: územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot kraje * vymezení cílových charakteristik krajiny vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnost státu a vymezených asanačních území nemístního významu, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy sídelní struktury vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování ZÚR LK nebyla jako celek zpracována ve variantách, neboť podle ustanovení stavebního zákona je jejím obsahem návrh uspořádání území kraje a vymezení požadovaných ploch a prvků, který bude schválen jako závazná část pro územní plánování na území LK. Návrh ZÚR LK jako celek tedy musí být zcela jednoznačný, bez variant. V rámci dopravních koridorů je však uvažováno několik tras s variantním řešením, které se mohou v průběhu projednávání ZÚR LK stabilizovat nebo nikoli, a budou tedy zachovány v rámci ZÚR LK všechny pro budoucí následné rozhodovací procesy. Všechny tyto varianty, ať již jako schválené stabilizované koridory v ZÚR LK či nikoli, budou dále podléhat posuzování vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění, o posuzování vlivů na životní prostředí, ve fázi projekční dokumentace vlastní stavby. 184 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

188 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Vyhodnocení vlivů bylo vztaženo k současnému zjištěnému stavu životního prostředí v Libereckém kraji, které je podrobně popsáno v kapitole A.2. a na které navazuje shrnutí nejzávažnějších problémů v životním prostředí. Pro posouzení byla stanovena stupnice, a to na základě zkušenosti zpracovatele a podle standardních postupů posuzování vlivů na životní prostředí koncepcí obdobného charakteru. Vlastní hodnocení bylo provedeno slovním vyjádřením s doplněním tabulkového vyhodnocení potenciálních vlivů na stanovené složky životního prostředí. V konečném shrnutí lze konstatovat, že pro rozvojové oblasti a osy platí, že při velké měřítku, typickém pro daný dokument ZÚR kraje, je patrné, že oblasti a osy pokrývají rozsáhlou plochu řešeného území a působí na jednotlivé složky životního prostředí nejednoznačně, často až protikladně. Ojedinělá je složka obyvatelstva, která byla vyhodnocena jako výrazně pozitivní (za konkrétně specifikovaných podmínek). Kvantitativním rozvojem bude nejvíce ovlivněna složka ovzduší, hluku a půdy, ale pouze za určitých podmínek realizace již konkrétních záměrů. Důvodem nejednoznačnosti působení vlivů je malá podrobnost a detail specifikace oblastí a os, kdy nelze identifikovat míru a způsob působení již ze samotné podstaty dokumentu, která je především strategickým územním dokumentem organizace území, a která koordinuje směr rozvoje území kraje, jeho vnitřní, regionální i nadnárodní vazby. Blíže jsou popsány specifické oblasti a především plochy a koridory, ke kterým se již vztahuje konkrétnější využití a specifika. Z tabulky vyhodnocení vlivů specifických oblastí je patrné, že většina složek životního prostředí bude pozitivně ovlivněna, což je způsobeno přístupem úkolů územního plánování v rámci oblastí, které kladou důraz na udržitelný směr rozvoje s minimálními dopady na životní prostředí. Často je zde preferován systém veřejné nebo ekologických forem dopravy, ekologické formy hospodaření, regulace rozvoje území s ohledem na respektování zájmů ochrany přírody a krajiny a dalších přírodních a kulturních hodnot území. Míra a charakter působení se však opět bude odvíjet od určitého způsobu realizace a lokalizace záměru. Hodnocení ploch a koridorů bylo provedeno podle oblastí a odvětví, pro která jsou stanoveny obdobné podmínky a úkoly územního plánování. Dopravní infrastruktura je velmi specifickou oblastí, kde bylo jako potenciálně nejvíce negativní vyhodnoceno odvětví silniční a letecké dopravy. Největšího ovlivnění dojde pravděpodobně v kvalitě ovzduší, hlukového zatížení, půdě, krajině a případně přírodním prostředí. Nové dopravní stavby budou působit změny v krajinném rázu, migrační prostupnosti, ale způsobí i nové emisní zatížení dosud méně dostupných a obsluhovaných území. Optimalizací, rekonstrukcí a modernizací dopravních tras se však zlepší jejich technický stav a průjezdnost díky kapacitnímu přizpůsobení současným a budoucím nárokům. Rovněž může dojít k odklonu nákladní a osobní dopravy z přetížených území, což bude pozitivním přínosem pro některá území a obytné zóny měst. Přesun ke kombinované dopravě by měl dále snižovat emisní zátěž území. Technická infrastruktura by neměla dosahovat výraznějších změn, co se týče vedení tras inženýrských sítí, které jsou často umisťovány do společných koridorů se stávajícími (nebo novými) liniovými stavbami, především dopravními komunikacemi. Nejvíce mohou území ovlivnit stavby liniových vedení jako samostatných staveb a doprovodná zařízení potřebná k zajištění jejich funkčnosti. To se týká především rozsáhlejších staveb (např. věterných elektráren, spaloven, bioplynových stanic atd.) pro energetické účely, které mohu kromě ovlivnění přírody a krajiny způsobit změny v míře emisního zatížení způsobeného vyvolanou dopravou pro zajištění jejich efektivního fungování (např. doprava dostatečného množství biomasy k provozovnám jejich zpracování, logistické sítě pro efektivnější zpracování druhotných zdrojů energie atd.). Jako u předchozích návrhů rozvojových a specifických oblastí a os, i plochy a koridory budou přínosem především pro obyvatelstvo a sociální oblast. Podle způsobu ovlivnění kvality ovzduší, hlukového zatížení a krajiny bude přiměřeně zasaženo i obytné prostředí a případně i veřejné zdraví. Míra ovlivnění bude odpovídat způsobu realizace a konkrétní lokalizaci jednotlivých záměrů, jež budou naplňovat definované zásady ZÚR LK. 185 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

189 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Veřejně prospěšná opatření, do kterých se kromě územního systému ekologické stability řadí například i protipovodňová opatření, jsou jednoznačně pozitivními návrhy, které budou zajišťovat zachování nebo obnovu a zlepšení současného stavu všech složek životního prostředí. U protipovodňových opatření je toto pozitivní působení podmíněno plněním úkolů pro změny území a dalších opatření v rámci ZÚR LK a SEA, která jednoznačně trvají na podpoře takového technického řešení, které bude přispívat ke zlepšení stavu vodních toků a jejich okolí v rovině zvýšení jejich ekologické stability tedy revitalizaci toků přírodě blízkým způsobem, preference zadržování vody v krajině a celkové snížení povrchového odtoku. Důsledkem bude často i navýšení ekologické stability území a zlepšení kvality obytného prostředí pro trvalé obyvatele i uživatele území. Další zásady v navazujících kapitolách ZÚR LK blíže vymezují a definují určité charakteristiky a území v Libereckém kraji. Všechny tyto zásady jsou z hlediska životního prostředí upřesňujícího, informativního charakteru nebo jsou přímo v souladu s koncepcí a zájmy ochrany přírody a krajiny, a proto nebyly hodnoceny samostatně jako předchozí oblasti, osy, plochy a koridory. Již v samotném Návrhu ZÚR LK jsou definována opatření k minimalizaci nebo předcházení negativních vlivů na životní prostředí v podobě úkolů územního plánování nebo přímo zásad a priorit územního plánování, kde jsou formulovány ve smyslu ochrany nebo zlepšování kvality životního prostředí. Tato pozitivní opatření navržená v rámci ZÚR LK zaručují z 95% zajištění ochrany životního prostředí a všech jeho složek. Důvodem je interaktivní spolupráce zpracovatelů ZÚR LK a zpracovatelů SEA, kteří během tvorby dokumentu průběžně korigovali a doporučovali optimální řešení a zaměření úkolů územního plánování. Tyto doporučení byla akceptována a zařazena přímo do návrhu ZÚR LK, čímž byly eliminovány negativní vlivy na životní prostředí, které by potenciálně mohly nastat v důsledku jejich implementace. Definované priority územního plánování, jež zastřešují a určují podstatu celého dokumentu ZÚR LK, by měly zajistit pozitivní přístup k ochraně všech přírodních hodnot a k udržitelnému směřování rozvoje kraje. Minimální možnost vzniku negativních dopadů do území zde zůstává jako pravděpodobnostní odchylka od daného směru rozvoje kraje, a to v důsledku převahy ekonomických a sociálních zájmů nad zájmy ochrany životního prostředí, případně neadekvátního řešení konkrétních situací a záměrů, jež nelze v současnosti odhadnout. Vzhledem k obecnému charakteru a měřítku ZÚR LK a výše zmíněných skutečností bylo k opatřením, zahrnutým v ZÚR LK, doporučeno pouze několik opatření vázaných na specifické oblasti nebo předměty ochrany v Libereckém kraji. V kapitole A.8. byl vyhodnocen soulad a respektování stanovených referenčních cílů životního prostředí na vnitrostátní úrovni. Závěrem je skutečnost, že cíle jsou ZÚR LK téměř ve všech bodech naplňovány a to především v oblastech obecné ochrany životního prostředí, čemuž odpovídá i charakter a měřítko ZÚR LK. Dále byly navrženy indikátory pro průběžný monitoring stavu a vývoje složek životního prostředí, který by měl zajistit včasné zjištění negativních trendů v oblasti životního prostředí, na které bude adekvátně reagováno aplikací příslušných zmírňujících opatření. Závěrem lze konstatovat, že základní podstatou a přístupem ZÚR LK je soulad s ochranou a zlepšováním životního prostředí. V hlavních prioritách i úkolech územního plánování je rozvoj Libereckého kraje navrhován udržitelným směrem při respektování a posilování přírodních, kulturních i civilizačních hodnot, a proto při dodržení všech zmíněných a definovaných zásad a opatření nelze předpokládat, že by naplňování ZÚR LK mělo významně negativní vliv na hodnoty území nebo životní prostředí. 186 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

190 Seznam osob podílejících se na posouzení SEZNAM OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA POSOUZENÍ Ing. Zuzana Toniková ENVI-TON, autorizovaná osoba dle 19 zákona č. 100/2001 Sb., osvědčení odborné způsobilosti č.j. 2826/316/OPVŽP/94 ze dne , autorizace dle 19 zákona č. 100/2001 Sb., č.j. 4532/OPVŽP/02, ze dne , prodloužení autorizace č.j /ENV/06, ze dne , Nám. Interbrigády 3, Praha 6, IČO: CityPlan, spol. s r.o. Jindřišská 17, Praha 1 IČO: Ing. Hana Koryntová, hana.koryntova@cityplan.cz Praha, červen Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

191 Použité podklady POUŽITÉ PODKLADY Literatura: 1 Quitt, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, Culek, M. et.al. Biogeografické členění České republiky. Praha: MŽP, ENIGMA, s. ISBN Tesařová, J. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce Liberecký kraj. Praha: MŽP ČR, s. ISBN X. 4 Hodnocení kvality ovzduší v roce 2004, vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. MŽP ČR, a Znečištění ovzduší na území České republiky v roce Praha: ČHMÚ, b Znečištění ovzduší na území České republiky v roce Praha: ČHMÚ, Ochrana atmosféry. CIRE.PL, Elektrownia Turów S.A., Fadrný, M. Kdo nás ochrání před hlukem? Via Iuris. 8 Barnet, I., Mikšová, J., Procházka, J. Mapa radonového rizika z geologického podloží Praha: ČGÚ, Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje. Praha, Liberec: ISES, s.r.o., Liberecký kraj, Mackovčin P., Sedláček M., Kuncová J. et al. Liberecko. In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR. 3.díl. Praha, Brno: AOPK ČR, EkoCentrum, Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce Praha: MZe ČR, MŽP ČR, Statistická ročenka Libereckého kraje Liberec: ČSÚ, Krajský úřad Liberec, s. ISBN Oliva & kol. Krajský lesnický program Libereckého kraje. Liberec: ČZU, Liberecký kraj, Hromek, J. et al. Koncepce ochrany přírody Libereckého kraje. Část A. Liberec: Jan Hromek Lesprojekt, lesnické a parkové úpravy, Liberecký kraj, Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje Průzkumy a rozbory. Liberec: SAUL s.r.o., Liberecký kraj, Smutný, M. et al.: Vyhodnocení Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje pro období Praha, Liberec: Regionální environmentální centrum ČR, Liberecký kraj, Valenta, V. et al. Zdravotní politika Libereckého kraje. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel. Liberec: Krajský úřad Libereckého kraje, Svobodová, J.: Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí. Praha: Centrum pro komunitní práci, Handbook on SEA for Cohesion Policy GRDP, Hodnocení vlivů na zdraví Health Impact Assessment (HIA) pro strategické hodnocení vlivů na životního prostředí (SEA). Praha: MŽP ČR, MZd ČR, SZÚ, Pracovní návrh Plánu hlavních povodí ČR. Praha: MZe ČR, Evropská úmluva o krajině. Florencie: Rada Evropy, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje. Praha, Liberec: Liberecký kraj, Mze ČR, Hydroprojekt CZ a.s., Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji. Integrovaný krajský program snižování emisí a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší. Liberec: Liberecký kraj, ATEM Ateliér ekologických modelů, s.r.o., Územně energetická koncepce Libereckého kraje. Praha, Liberec: Liberecký kraj, ATEM Ateliér ekologických modelů, s.r.o., Tebodin Czech Republic s.r.o., SCES Group s.r.o., Koncepce odpadového hospodářství. ISES, s.r.o., Vrtišková,L. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce Liberecký kraj. Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KúLK. Listopad Vyskot, I. Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky. Praha: MŽP, Str. ISBN Volf, J., Janout, V.: Hodnocení vlivu na zdraví v hygienické službě. In: Hygiena, 2001, vol. 46, no. 3, p Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

192 Použité podklady Elektronické zdroje: mapový server životního prostředí Libereckého kraje mapová aplikace radonového rizika na území České republiky geologická prognózní mapa radonového rizika tabulka: Produkce odpadů z hlediska původu podle odvětvové klasifikace ekonomických činností a kategorie v územním členění na kraje, Hodnocení kvality ovzduší v roce 2005, vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Praha: MŽP, Dostupné z: 44 Národní památkový ústav: Světové dědictví, NKP, chráněná území: Výsledky Strukturálního šetření v zemědělství 2005 v Libereckém kraji databáze informací Geofondu ČR mapy.nature.cz mapový server AOPK 53 heis.vuv.cz Hydroekologický informační systém VÚV TGM Hlavní použitá legislativa: Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší Nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění Vyhláška MŽP ČR č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů atd. (Katalog odpadů) Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhl. č. 294/2005 Sb. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění Nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb., o ukazatele a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., v platném znění Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Nařízení vlády ČR č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a další relevantní právní předpisy 189 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

193 Použité podklady SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AOT40 přízemní ozón - kritická úroveň kumulativní expozice nad prahovou hodnotu 40 ppb (z angl. Accumulated exposure over a threshold of 40 ppb) APR CR LK aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje ARO akutní respirační onemocnění AVG aritmetický průměr BPEJ bonitované půdně ekologické jednotky CBA Cost Benefit Analysis CEHAPE Children s Environment and Health Action Plan for Europe CO oxid uhelnatý ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČR Česká republika DCE dichlorethan EHAPE The European Health Action Plan for Europe EIA posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) EO ekvivalentní obyvatel ES ekologická stabilita EU Evropská Unie EVVO environmentální výchova, vzdělávání a osvěta GEOM geometrický průměr HIA posuzování vlivů na veřejné zdraví (Health Impact Assessment) HPJ hlavní půdní jednotka CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod INPSE Integrovaný národní plán snižování emisí KES koeficient ekologické stability KOH LK Koncepce odpadového hospodářství Libereckého kraje KPE kaz, plomba, extrakce zubu KPZ krajinná památková zóna KSEI Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší KÚ krajský úřad LAPV lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod LBC lokální biocentrum LBK lokální biokoridor LFA Less Favoured Areas (území s méně příznivými podmínkami) LK Liberecký kraj LV imisní limit LVS lesní vegetační stupeň LV+MT imisní limit zvýšený o toleranční mez MONARO monitoring akutních respiračních onemocnění MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MPZ městská památková zóna MT mez tolerance MZSO monitorování zdravotního stavu obyvatel MŽP ČR Ministerstvo životního prostředí České republiky NEHAP Národní akční plán zdraví a životního prostředí (National Environmental Health Action Plan) NO x oxidy dusíku NP národní park NPK-P nejvyšší přípustné koncentrace (škodlivin) NV nařízení vlády OHRR odbor regionálního a hospodářského rozvoje OP ochranné pásmo OÚ obecní úřad OZKO oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 190 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

194 Použité podklady PAU PEL PER PHO PLO PM 10 POH ppm PPO PUPFL RD SEA SEZ SFDI SPOPK SZO TTP ÚP ÚPD ÚPNSÚ ÚP VÚC ÚSES VKP VPR VPZ VLS ČR VOC VTL VÚRV VVP VVV WHO ZCHÚ ZPF ZP LK ŽP polycyklické aromatické uhlovodíky přípustný expoziční limit tetrachlorethylen pásmo hygienické ochrany přírodní lesní oblast suspendované částice (částice, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře) frakce PM 10, které projdou velikostně selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μg odlučovací účinnost 50 % plán odpadového hospodářství jednotka koncentrace (parts per million; jedna miliontina celku) protipovodňová opatření pozemky určené k plnění funkcí lesa rodinné domy hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) staré ekologické zátěže Státní fond dopravní infrastruktury Státní program ochrany přírody a krajiny Světová zdravotnická organizace (= WHO World Health Organization) trvalé travní porosty územní plán územně plánovací dokumentace územní plán sídelního útvaru (návrh) územní plán velkého územního celku územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vesnická památková rezervace vesnická památková zóna Vojenské lesy a statky těkavé organické látky vysokotlaké vedení zemního plynu Výzkumný ústav rostlinné výroby vojenský výcvikový prostor vrozené vývojové vady World Health Organization (= SZO Světová zdravotnická organizace) zvláště chráněné území zemědělský půdní fond Zdravotní politika Libereckého kraje životní prostředí 191 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

195 Použité podklady 192 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

196 Příloha č.1 PŘÍLOHA Č. 1 Vyhodnocení střetů SOB, ROB, ROS s vybranými limity využití území Jsou uvedeny významné potenciální střety při zohlednění měřítka mapového podkladu 1: Byly posuzovány významné potenciální střety s limity využití území vyplývajících z ochrany přírodních hodnot (ochrana přírody a krajiny, ochrana vodních zdrojů, ochrana nerostného bohatství), z ochrany kulturních hodnot (KPZ, MPZ, VPZ, VPR), se stanovenými záplavovými územími. Mimo střetů s limity využití území je hodnocen potenciální střet s návrhem územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu. Posouzení střetů záměrů na provedení změn v území a limitů využití území bylo provedeno v rámci grafického informačního systému. Potenciální střety záměrů s vybranými limity využití území jsou hodnoceny z pohledu možného zásahu do území vymezeného limitem využití území, není hodnocen rozsah ani význam potenciálních střetů (hodnocení + možný vliv, záměr zasahuje do území vymezeného limitem využití území / - bez vlivu, do území vymezeného limitem využití území záměr nezasahuje). Legenda k tabulkové části: Limity využití území 1 - zvláště chráněná území - CHKO, KRNAP, NPR, PR, NPP, PP 2 - chráněná území s mezinárodním statutem - evropsky významné lokality 3 - chráněná území s mezinárodním statutem - ptačí oblastí 4 - obecně chráněná území, ochrana krajiny - přírodní parky 5 - nerostné bohatství kraje - výhradní ložiska, CHLÚ, DP 6 - vodohospodářsky významná území - CHOPAV, OP vodních zdrojů, OP léčivých a minerál. vod 7 - kulturní hodnoty - KPZ, MPZ, VPZ, VPR 8 - stanovená záplavová území 9 - územní systém ekologické stability 10 - VKP ze zákona - vodní toky a vodní plochy 11 - VKP ze zákona - lesy (OP lesa) 12 - Geopark 13 - ÚAN I a ÚAN II 14 - Národní kulturní památky vč. OP 15 - OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší dle Věstníku MŽP z dat Vyhodnoceni vlivů ZÚR LK na URU ČÁST A

197 Příloha č.1 Kód popis Specifické oblasti SOB1 Specifická oblast Jihozápadní Českolipsko SOB2 Specifická oblast Lužické hory SOB3 Specifická oblast Mimoňsko SOB4 Specifická oblast Frýdlantsko SOB5 Specifická oblast Jizerské hory SOB6 Specifická oblast Západní Krkonoše SOB7 Specifická oblast Český ráj jih SOB8 Specifická oblast Český ráj sever Rozvojové oblasti ROB1 Rozvojová oblast Liberec ROB2 Rozvojová oblast Česká Lípa - Nový Bor ROB3 Rozvojová oblast Turnov ROB4 Rozvojová oblast Semily Železný Brod ROB5 Rozvojová oblast Jilemnice Rozvojové osy ROS1 Praha - hranice kraje - Turnov - Liberec Hrádek n.n. - hranice ČR ROS2 Turnov - hranice kraje - Jičín - Hradec Králové ROS3 Liberec - Jablonné v P. - Nový Bor - hranice kraje - Děčín - Ústí nad Labem ROS4 Liberec - Jablonec n.n. - Tanvald - Harrachov hranice ČR ROS5 Rumburk / Varnsdorf - hranice kraje - Nový Bor - Česká Lípa - Doksy ROS6 Turnov Železný Brod Tanvald ROS7 Horka u Staré Paky Čistá u Horek ROS8 Liberec Frýdlant Černousy hranice ČR ROS9 Zittau / Bogatynia hranice ČR - Frýdlant Nové Město p.s. - hranice ČR - Szklarska Poreba / Jelenia Góra ROS1 Dubá - Doksy - Mimoň - Jablonné v P. / Stráž p.r. - Český Dub - Hodkovice n.m. ROS1 Mimoň Česká Lípa Žandov Děčín ROS1 2 Jablonec n.n. Železný Brod Semily Lomnice n.p / Jičín a Jilemnice / Horka u Staré Paky a Jilemnice / Vrchlabí Pozn.: vymezené střety s rozvojovými osami (ROS) jsou pouze orientační s ohledem na šíři rozvojových os, která není exaktně dána (osy jsou vedeny schématicky a sledují významné dopravní tahy). Zdroj: [vyhotovil Saul] 2 Vyhodnoceni vlivů ZÚR LK na URU ČÁST A

198 PŘÍLOHA Č. 2 Vyhodnocení střetů koridorů a ploch s limity využití území Příloha č.2 Jsou uvedeny významné potenciální střety při zohlednění měřítka mapového podkladu 1: Byly posuzovány významné potenciální střety s limity využití území vyplývajících z ochrany přírodních hodnot (ochrana přírody a krajiny, ochrana vodních zdrojů, ochrana nerostného bohatství), z ochrany kulturních hodnot (KPZ, MPZ, VPZ, VPR), se stanovenými záplavovými územími. Mimo střetů s limity využití území je hodnocen potenciální střet s návrhem územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu. Posouzení střetů záměrů na provedení změn v území a limitů využití území bylo provedeno v rámci grafického informačního systému. Potenciální střety záměrů s vybranými limity využití území jsou hodnoceny z pohledu možného zásahu do území vymezeného limitem využití území, není hodnocen rozsah ani význam potenciálních střetů (hodnocení + možný vliv, záměr zasahuje do území vymezeného limitem využití území / - bez vlivu, do území vymezeného limitem využití území záměr nezasahuje). Legenda k tabulkové části: Limity využití území 1 - zvláště chráněná území - CHKO, KRNAP, NPR, PR, NPP, PP 2 - chráněná území s mezinárodním statutem - evropsky významné lokality 3 - chráněná území s mezinárodním statutem - ptačí oblastí 4 - obecně chráněná území, ochrana krajiny - přírodní parky 5 - nerostné bohatství kraje - výhradní ložiska, CHLÚ, DP 6 - vodohospodářsky významná území - CHOPAV, OP vodních zdrojů, OP léčivých a minerál. vod 7 - kulturní hodnoty - KPZ, MPZ, VPZ, VPR 8 - stanovená záplavová území 9 - územní systém ekologické stability 10 - VKP ze zákona - vodní toky a vodní plochy 11 - VKP ze zákona - lesy (OP lesa) 12 - Geopark 13 - ÚAN I a ÚAN II 14 Národní kulturní památky vč. OP 15 - OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší dle Věstníku MŽP z dat 2008 SILNIČNÍ DOPRAVA Kód popis D02 silnice I/35, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou - hranice ČR D03 silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice hranice LK D04 silnice I/9, obchvat Dubá D05B+ silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová D50 Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13) D06A silnice I/9, obchvat Svor D07 silnice I. třídyúsek Jablonec nad Nisou - Smržovka Tanvald D08 silnice I/13 úsek Stráž nad Nisou - Mníšek - Dětřichov D09 silnice I/13, obchvat Frýdlant D10 silnice I/13, obchvat Pertoltice D11A silnice I/14, úsek Liberec - Jablonec nad Nisou D12B silnice I/15, obchvat Zahrádky D13 + D47 silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolíky D14 silnice I/38, obchvat Obora D15D silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky (var.) D16 silnice II/272, úsek Liberec - Osečná - * D17A silnice II/272, úsek Osečná - Ralsko (Kuřívody) D19A silnice II/262, úsek Žandov - Stružnice D21 silnice II/270, obchvat Doksy D22 silnice II/270, obchvat Jablonné v Podj D23 silnice II/278, obchvat Český Dub D24 silnice II/291, úsek Kunratice Frýdlant D25 silnice II/268, úsek Sloup Pihel Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

199 Příloha č.2 Kód popis D51A silnice II/262, obchvat Zákupy D52C silnice II/268, obchvat Mimoň D52D silnice II/268, spojka Ralsko - Hradčany D58 silnice II/289, přeložka Semily D59 silnice II/293, přeložka Semily Pozn.: * za předpokladu tunelového řešení ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Kód popis D26 železniční spojení Praha - Liberec, úsek hranice * - LK - Turnov - Liberec modernizace, nové úseky, elektrizace, zdvojkolejnění )* D27 železniční spojení Liberec Černousy, úsek Liberec - Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace D28 železniční spojení Liberec Hrádek nad Nisou Rybniště, úsek Liberec - Chrastava - Bílý Kostel n.n. - Hrádek nad Nisou, optimalizace, elektrizace D29A železniční spojení Turnov - Hradec Králové, úsek Turnov - Rovensko pod Troskami, modernizace, nové úseky, elektrizace D31A železniční spojení Turnov - Pardubice, úsek Turnov - Semily - Košťálov optimalizace, elektrizace D33 železniční spojení Liberec Česká Lípa, úsek Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace, elektrizace D34 železniční spojení Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí, úsek Česká Lípa - hranice LK, optimalizace, elektrizace Poznámka: projekt Propojení tramvajových a železničních tratí - po stávajících železničních tratích - nehodnoceno LETECKÁ DOPRAVA Kód popis D37 letiště Liberec MULTIFUNKČNÍ TURISTICKÉ KORIDORY Kód popis D39 koridor - Ploučnice D40 koridor - Lužická Nisa D41A koridor - Jizera D42 koridor - Nová Hřebenovka jižní a severní větev PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ Kód popis D43 silniční - Hrádek nad Nisou, silnice R Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

200 Příloha č.2 ENERGETIKA Koridory pro umístění vedení VVN 400, 110 kv Kód popis PUR01 vedení VVN 400 kv - TR Chotějovice - TR Babylon (v PÚR ČR (2008) ozn.e10) PUR02 zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kv, úsek hranice LK - TR Babylon PUR03 zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kv, úsek TR Babylon - TR Bezděčín E3 vedení VVN 110 kv - TR Babylon - hranice LK (TR Úštěk) E4 vedení VVN 110 kv - TR Babylon - hranice LK (TR Děčín) E5A vedení VVN 110 kv - TR Babylon - TR Doksy E6 vedení VVN 110 kv - TR Babylon - TR Česká Lípa Dubice E7 vedení VVN 110 kv - Česká Lípa Sever - TR Nový Bor E11A vedení VVN 110 kv - TR Bezděčín Šimonovice E12B vedení VVN 110 kv, úsek TR Liberec východ - TR Liberec Nové Pavlovice, podzemní vedení E13A vedení VVN 110 kv odb. ze stav. vedení do TR Železný Brod E14C vedení VVN 110 kv - odb. ze stav. vedení - TR Jablonec nad Nisou jih E35A vedení VVN 110 kv, úsek odbočení ze stav vedení - TR Český Dub E36_37 vedení VVN 110 kv odb. ze stav. vedení do TR Turnov E39A vedení VVN 110 kv odb. ze stáv. vedení TR Liberec Doubí Transformovny Kód popis E17A transformovna - Český Dub E18 transformovna - Nový Bor E19A transformovna Doksy E20A transformovna - Železný Brod E21 transformovna - Turnov E23 transformovna Liberec Doubí E24 transformovna - Liberec Růžodol E25 transformovna Liberec Nové Pavlovice náhrada za stávající E26 transformovna - Jablonec nad Nisou jih Plochy pro bezpečnost státu nadmístního významu Kód popis B01 pěchotní střelnice, k.ú. Svébořice (obec Ralsko) Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

201 Příloha č.2 Koridory pro umístění staveb a opatření na ochranu a ke snižování ohrožení území před povodněmi kód popis P01 Černá Desná, Desná - Tanvald P02 Dubnický potok, Dubnice P03 Jeřice, Oldřichov v Hájích - Mníšek P05_1 Jizera, Svijany - Rakousy P05_2 Jizera, Železný Brod Líšný P05_3 Jizera, Semily P05_4 Jizera, Jablonec nad Jizerou P08 Libchava, Horní Libchava P09 Lužická Nisa, Jablonec nad Nisou - Hrádek n.n. P12 Panenský potok, Jablonné v Podještědí P13 Panenský potok, Brniště - Mimoň P14 Ploučnice, Mimoň P15 Ploučnice, Česká Lípa P16 Ploučnice, Stružnice - Dolní Police P17 Řasnice, Horní Řasnice - Krásný Les P18 Smědá, Bílý Potok - Frýdlant P19 Smědá, Višňová P20 Smědá, Černousy P21 Svitávka, Mařeničky P22 Svitávka, Kunratice u Cvikova-Svitava P23 Svitávka, Velenice - Zákupy P24 Boberský potok,cvikov P25 Šporka, Polevsko P28 Mohelka, Kokonín P29 Mohelka, Třtí P30 Ploučnice, Stráž pod Ralskem P31 Kočičí potok, Habartice P32 Libverdský potok, Lázně Libverda P33 Minkovický potok, Minkovice u Frýdlantu P34 Oleška, Heřmanice P35 Oleška, Dětřichov P36 Boberský potok, Lindava P37 Bílá Nisa, Bedřichov - Janov nad Nisou P38 Dobranovský potok, sídlo Dobranov P39 Dobranovský potok, sídlo Písečná P40 Dobranovský potok, Bukovany - Sloup v Čechách P41 Žernovník, Železný Brod P42 Údolský potok, Kryštofovo Údolí P43 Novoveský potok, Nová Ves nad Nisou P44 Šporka, Horní Libchava P45 Radčický potok, Liberec - Radčice P46 Ostašovský potok, Liberec - Ostašov P47 Harcovský potok, Liberec - Harcov P48 Janovodolský potok, Liberec - Janův Důl P49 Vesecký potok, Liberec - Vesec P50 Františkovský potok, Liberec - Františkov P51 Luční potok, Liberec - Vesec P52 Ještědský potok, Dubnice P53 Oldřichovský potok, Oldřichov na Hranicích P54 Šporka, nad obcí Horní Libchava P55 Ploučnice, nad sídlem Srní potok P56 Panenský potok, Lvová P57 Druzcovský potok, Osečná Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

202 Příloha č.2 ÚZEMNÍ REZERVY Koridory pro umístění rychlostních silnic Kód popis D01B varianta A (sever) kapacitní silnice S5, úsek Ohrazenice - Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK D01C varianta C (superseverní) kapacitní silnice S5 úsek Rádelský Mlýn - Semily - hranice LK Koridory pro umístění silnic II. třídy Kód popis D15C silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky D18C silnice II/283, úsek Semily - Rovensko pod Troskami, napojení na kapacitní silnici S5 (při realizaci D01B) D18D silnice II/283, úsek Semily - Turnov, propojení měst (při realizaci D01C) D48 silnice I/10, úsek Tanvald - Desná D49 silnice I/10, úsek Kořenov - Harrachov D55 silnice II/270, obchvat Mimoň Koridory železničních tratí- Kód popis D26R železniční spojení Praha Mladá Boleslav Liberec, úsek Příšovice- Čtveřín D33A železniční spojení Liberec Česká Lípa, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek, variantní řešení D33B železniční spojení Liberec Česká Lípa, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek, variantní řešení D35 propojení dvou železničních tratí, úsek Harrachov - Rokytnice nad Jizerou Koridory pro umístění lanovek Kód popis D38 lanová pozemní dráha Liberec Bedřichov TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Koridory přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje Kód popis V1 vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska V2A vodovodní přivaděč ÚV Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska Lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod Kód popis LAPV2 LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera ENERGETIKA Koridory pro umístění vedení VVN 110 kv označení popis E8B územní rezerva - vedení VVN 110 kv, úsek TR Nový Bor - hranice LK Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

203 Příloha č.3 PŘÍLOHA Č. 3 Přehled záměrů, které byly posuzovány podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů nebo podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů pro potřeby zpracování zásad územního rozvoje Libereckého kraje Silniční doprava KORIDORY MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU Kód VPS Popis VPS - lokalizace Dotčená území obcí Posouzení vlivů na ŽP (EIA) D01B + D01C (územní rezerva) kapacitní silnice S5, Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK + Rádelský Mlýn - Semily - hranice LK Karlovice, Ktová, Mírová pod Kozákovem, Ohrazenice, Přepeře, Radostná pod Kozákovem, Rovensko pod Troskami Turnov, Žernov + Bradlecká Lhota, Chuchelna, Košťálov, Libštát, Lomnice nad Popelkou, Malá Skála, Nová Ves nad Popelkou, Pulečný, Rychnov u Jablonce n.n., Semily, Slaná, Skuhrov, Záhoří, Železný Brod Posuzování záměru Ohrazeníce Sedmihorky-Jinolice ukončeno z jiných důvodů dne Posuzována jiná varianta než je sledována v ZÚR LK. KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Kód VPS Popis VPS - lokalizace Dotčená území obcí Posuzování vlivů na ŽP (EIA) D02 úsek Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou - hranice ČR Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek nad Nisou, Chotyně Záměr Silnice Bílý Kostel-Hrádek nad Nisou, státní hranice posuzován, vydáno souhlasné stanovisko dne Záměr v souladu se ZÚR D03 silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK Česká Lípa, Horní Libchava, Nový Bor, Okrouhlá, Skalice u České Lípy, Svor, Radvanec, Volfartice, Žandov LK Záměr Silnice I/13 Nový Bor Děčín, vydáno souhlasné stanovisko Záměr v souladu se ZÚR LK KORIDORY NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU Kód VPS Popis VPS - lokalizace Dotčená území obcí Posuzování vlivů na ŽP (EIA) D04 silnice I/9, obchvat Dubá Dubá Záměr Silnice I/9 obchvat Dubá posuzován, souhlasné stanovisko vydáno Doporučená varianta shodná se ZÚR LK D05B + D50 silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky -Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13) Česká Lípa, Horní Libchava, Chlum, Jestřebí, Sosnová, Zahrádky, Záměr Přeložka silnice I/9 Sosnová -Zahrádky-Jestřebí posuzován, souhlasné stanovisko vydáno dne (nebyla hodnocena Natura 2000) Doporučená varianta průchodu obcí Zahrádky v souladu se ZÚR LK. Záměr D50 neposuzován. D06A silnice I/9, obchvat Svor Svor Záměr Mimoúrovňové křížení silnic I/9 a I/13 a obchvat obce Svor posuzován, souhlasné stanovisko vydáno Záměr v souladu se ZÚR LK. Záměr I/13 Svor křižovatka, vydán závěr zjišťovacího řízení, záměr není nutné posuzovat D07 silnice I.třídy, úsek Jablonec nad Nisou Smržovka - Tanvald Jablonec nad Nisou, Nová Ves nad Nisou, Smržovka, Tanvald Záměr Homogenizace silnice I/14 Jablonecké Paseky Lučany nad Nisou posuzováno, souhlasné stanovisko ze dne Posuzována homogenizace stávající silnice, ne silnice v novém koridoru. 1 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

204 D08 silnice I/13 úsek Stráž nad Nisou - Mníšek - Dětřichov Dětřichov, Frýdlant, Heřmanice, Liberec, Mníšek, Nová Ves, Stráž nad Nisou Příloha č.3 Záměr Silnice I/13 Stráž nad Nisou - Dětřichov posuzován a souhlasné stanovisko vydáno dne Záměr v souladu se ZÚR LK D09 silnice I/13, obchvat Frýdlant Frýdlant, Raspenava Záměr Silniční obchvat města Frýdlant v Čechách posuzován a souhlasné stanovisko vydáno Posuzována jiná varianta než je sledována v ZÚR LK. D10 silnice I/13, obchvat Pertoltice Pertoltice Neposuzováno D11A silnice I/14, úsek Liberec Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou, Liberec Záměr Novostavba silnice I/14 Liberec - Jablonec nad Nisou posuzován a souhlasné stanovisko vydáno dne Dokumentaci EIA nemá pořizovatel k dispozici. D12B silnice I/15, obchvat Zahrádky Holany, Zahrádky Neposuzováno D13 + silnice I/15, obchvat Kravaře a D47 Stvolínky Blíževedly, Kravaře, Stvolínky Záměr Silnice I/15 Kravaře obchvat - závěr zjišťovacího řízení ze dne záměr nemá významný vliv na ŽP a nebude posuzován. Záměr D13 v souladu se ZÚR LK. Záměr D47 neposuzován. D14 silnice I/38, obchvat Obora Doksy K záměru I/38 Doksy Obora byl vydán závěr zjišťovacího řízení dne , záměr je nutné posuzovat podle zákona. Posuzován záměr v jiné trase než je v ZÚR LK. D15C D15D silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky Čistá u Horek, Horka u Staré Paky, Levínská Olešnice, Studenec Záměr Silnice I/16 Horka u Staré Paky je nutné posuzovat. Záměr v souladu se ZÚR LK. KORIDORY REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU Kód VPS Popis VPS - lokalizace Dotčená území obcí Posouzení vlivů na ŽP (EIA) D16 silnice II/272, úsek Liberec - Kryštofovo Údolí, Křižany, Liberec, Neposuzováno Osečná Osečná,Stráž nad Nisou, Světlá pod Ještědem D17A silnice II/272, úsek Osečná Cetenov, Osečná, Ralsko Neposuzováno D18C + D18D Ralsko (Kuřivody) Územní rezerva - silnice II/283, úseky v prostoru Rovenska pod Troskami, napojení na kapacitní silnici S5 Karlovice, Mírová pod Kozákovem, Radostná pod Kozákovem, Semily, Slaná, Rovensko pod Troskami, Stružinec, Tatobity, Turnov, Žernov Horní Police, Stružnice, Žandov Neposuzováno D19A silnice II/262, úsek Žandov - Stružnice Neposuzováno D21 silnice II/270, obchvat Doksy Doksy Obchvat posuzován na jiné trase viz. obchvat Obora. Posuzován záměr v jiné trase než je v ZÚR LK. D22 silnice II/270, obchvat Jablonné v Podještědí Neposuzováno Jablonné v Podj. D23 silnice II/278, obchvat Český Český Dub Neposuzováno Dub D24 silnice II/291, úsek Kunratice Frýdlant, Kunratice Neposuzováno Frýdlant D25 silnice II/268,úsek Častolovice Nový Bor, Sloup v Čechách Neposuzováno Pihel D48 Územní rezerva silnice I. Tanvald, Desná Neposuzováno třídy, úsek Tanvald - Desná D49 Územní rezerva silnice I/10, Kořenov, Harrachov Neposuzováno úsek Kořenov - Harrachov D51A Silnice II/268, obchvat Zákupy Zákupy Závěr zjišťovacího řízení ze dne Nebude posuzováno. D52C + Silnice II/268, II/270 obchvat Mimoň Neposuzováno D55 Mimoň D52D Silnice II/268, spojka Ralsko - Ralsko Neposuzováno Hradčany D58 Silnice II/289, přeložka Semily Semily Neposuzováno D59 Silnice II/289, přeložka Semily Semily Neposuzováno 2 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

205 Příloha č.3 Železniční doprava KORIDORY MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU Kód VPS Popis VPS - lokalizace Dotčená území obcí Posouzení vlivů na ŽP (EIA) D26 úsek hranice LK - Turnov Liberec modernizace, nové úseky, elektrizace, zdvojkolejnění Bílá, Čtveřín, Dlouhý Most, Hodkovice nad Mohelkou, Lažany, Liberec, Ohrazenice, Paceřice, Přepeře, Příšovice, Turnov, Svijany, Šimonovice, Žďárek Neposuzováno D27 úsek Liberec - Frýdlant hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace D28 úsek Liberec - Chrastava - Bílý Kostel n.n. - Hrádek nad Nisou, optimalizace, elektrizace Černousy, Frýdlant, Kunratice, Liberec, Mníšek, Oldřichov v Hájích, Raspenava, Stráž nad Nisou, Višňová, Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek n.n., Chotyně, Chrastava, Kryštofovo údolí, Liberec, Stráž nad Nisou Neposuzováno ++ Neposuzováno ++ KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Kód VPS Popis VPS - lokalizace Dotčená území obcí Posouzení vlivů na ŽP (EIA) D29A úsek Turnov - Rovensko pod Troskami, modernizace, nové úseky, elektrizace Hrubá Skála, Karlovice, Ktová, Rovensko pod Troskami, Turnov Neposuzováno D31A úsek Turnov - Semily Košťálov, optimalizace, elektrizace D33 D34 Územní rezerva - úsek Bílý Kostel n.n. - Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace, nový úsek, elektrizace úsek Česká Lípa - hranice LK, optimalizace, elektrizace Chuchelna, Koberovy, Košťálov, Lišný, Malá Skála, Rakousy, Semily, Slaná, Turnov, Záhoří, Železný Brod Bílý Kostel nad Nisou, Bohatice, Brniště, Česká Lípa, Hrádek nad Nisou, Jablonné v Podještědí, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Rynoltice, Velký Valtinov, Zákupy Česká Lípa, Horní Police, Stružnice, Žandov Neposuzováno ++ Neposuzováno Neposuzováno ++ KORIDORY REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU Kód VPS Popis VPS - lokalizace Dotčená území obcí Posouzení vlivů na ŽP (EIA) D35 Územní rezerva - úsek Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí Harrachov, Jablonec nad Jizerou, Rokytnice nad Jizerou Neposuzováno Letecká doprava Kód VPS Popis VPS - lokalizace Dotčená území obcí Posouzení vlivů na ŽP (EIA) D37 Letiště Liberec Liberec Záměr Dostavba letiště v Liberci, vydáno souhlasné stanovisko Přeshraniční spojení Kód VPS Popis VPS - lokalizace Dotčená území obcí Posouzení vlivů na ŽP (EIA) D43 silniční - Hrádek nad Nisou, silnice R35 Hrádek nad Nisou Součást záměru D02 3 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

206 Příloha č.3 Zásobování vodou Kód VPS Popis VPS - lokalizace Dotčená území obcí Posouzení vlivů na ŽP (EIA) V2A Územní rezerva - vodovodní přivaděč ÚV Harrachov - Rokytnice nad Jizerou Harrachov, Rokytnice nad Jizerou Neposuzováno Energetika KORIDORY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Kód VPS popis VPS - lokalizace dotčená území obcí Posouzení vlivů na ŽP (EIA) PUR01 Koridor vedení VVN 400 kv - TR Chotějovice - TR Babylon Blíževedly, Holany, Kozly, Kravaře, Stvolínky PUR02 PUR03 zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kv, úsek hranice LK - TR Babylon zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kv, úsek TR Babylon - TR Bezděčín Blíževedly, Holany, Kozly, Kravaře, Stvolínky Bílá, Brniště, Český Dub, Česká Lípa, Dubnice, Frýdštejn, Hamr na Jezeře, Hodkovice nad Mohelkou, Holany, Janův Důl, Kozly, Kvítkov, Osečná, Proseč pod Ještědem, Sosnová, Stráž pod Ralskem, Stvolínky, Světlá pod Ještědem, Zákupy, Žďárek Oznámení záměru - ukončení procesu dne (záměr bylo nutné posuzovat) Předložena jiná varianta než je sledována v ZÚR LK. KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU kód popis VPS - lokalizace dotčená území obcí Posouzení vlivů na ŽP (EIA) VPS E3 vedení VVN 110 kv - TR Babylon - hranice LK (TR Úštěk) Blíževedly, Holany, Kozly, Kravaře, Stvolínky Neposuzováno E4 E5A E6 E7 E11A E12B E13A E14C E35A E36_37 vedení VVN 110 kv - TR Babylon - hranice LK (TR Děčín) vedení VVN 110 kv - TR Babylon - TR Doksy vedení VVN 110 kv - TR Babylon - TR Česká Lípa Dubice vedení VVN 110 kv - Česká Lípa Sever - TR Nový Bor vedení VVN 110 kv - TR Bezděčín Šimonovice vedení VVN 110 kv, úsek TR Liberec východ - TR Liberec Nové Pavlovice, podzemní vedení vedení VVN 110 kv odb. ze stáv. vedení do TR Železný Brod vedení VVN 110 kv - odb. ze stáv. vedení - TR Jablonec nad Nisou jih vedení VVN 110 kv, úsek odbočení ze stáv. vedení - TR Český Dub vedení VVN 110 kv odb. ze stav. vedení do TR Turnov Holany, Kozly, Kravaře, Stvolínky, Žandov Doksy, Holany, Chlum, Jestřebí, Stvolínky, Zahrádky Česká Lípa, Holany, Kozly, Kvítkov, Stvolínky Horní Libchava, Nový Bor, Okrouhlá, Skalice u České Lípy, Volfartice Dlouhý Most, Frýdštejn, Hodkovice nad Mohelkou, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Šimonovice Liberec Dalešice, Malá Skála, Skuhrov, Železný Brod Jablonec nad Nisou, Pulečný, Rychnov u Jablonce nad Nisou Český Dub, Proseč pod Ještědem Přepeře Neposuzováno Neposuzováno Neposuzováno Neposuzováno Na záměr Liberec, PZ Doubí Galvanoplast ks VN,pvVN, RVN bylo vydáno sdělení dne Neposuzováno Neposuzováno Záměr Přívodní vedení VVN 2 x 110 kv k nové TR Jablonec nad Nisou Jih posuzován, závěr zjišťovacího řízení vydán , že ve variantě, která je v souladu se ZÚR LK nebude posuzován Neposuzováno Neposuzováno 4 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

207 E39A E8B vedení VVN 110 kv, úsek odbočení ze stáv. vedení - TR Liberec Doubí Územní rezerva, vedení VVN 110 kv, úsek TR Nový Bor hranice LK Liberec Nový Bor, Radvanec, Svor Příloha č.3 Záměr Liberec-průmyslová zóna Doubí, přívodní vedení VVN 110 kv z nové rozvodny TR 110/35 kv zahájen. Ukončeno z jiných důvodů dne Posuzována jiná varianta než je sledována v ZÚR LK. Záměr Propojovací vedení 110kV Nový Bor Varnsdorf posuzován. Nesouhlasné stanovisko s nadzemním vedením. PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Kód VPS popis VPS - lokalizace dotčená území obcí Posouzení vlivů na ŽP (EIA) E17A Transformovna - Český Dub Český Dub Neposuzováno +++ E18 Transformovna - Nový Bor Nový Bor Neposuzováno +++ E19A Transformovna - Doksy Doksy Neposuzováno +++ E20A Transformovna - Železný Brod Železný Brod Neposuzováno +++ E21 Transformovna - Turnov Přepeře Součást záměru Vedení 110 kv Bezděčín Turnov a Vedení 110 kv Turnov Semily záměry není nutné posoudit E23 Transformovna - Liberec Doubí Liberec E24 Transformovna - Liberec Stráž nad Nisou Neposuzováno +++ Růžodol E25 Transformovna - Liberec Nové Liberec Pavlovice E26 Transformovna - Jablonec n.n. jih Jablonec nad Nisou Neposuzováno některé záměry z oblasti železniční dopravy není nutné posuzovat viz. sdělení Ministerstva životního prostředí Praha ze dne ohledně racionalizace v trati Jaroměř Stará Paka Železný Brod. +++ záměry transformoven nenaplňují žádný bod z přílohy č. 1 k zákonu, proto podléhají postupu podle zákona, pouze jsou-li součástí záměrů uvedených pod bodem 3.6 v kategorii II Vedení elektrické energie od 110 kv, pokud nepřísluší do kategorie I nebo pod bodem 3.6 v kategorii I Nadzemní vedení elektrické energie o napětí nad 110 kv a délce nad 15 km Zpracoval: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu ve spolupráci s Odborem životního prostředí a zemědělství 5 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST A

208 Základní údaje o ZÚR LK B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE NA SOUSTAVU NATURA 2000 PODLE 45 H,I ZÁKONA Č.114/1992SB. B.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZÚR LK B.1.1. OBSAH ZÚR LK ZÚR Libereckého kraje - stanovuje priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje (část A) - vymezuje a zpřesňuje rozvojové oblasti, rozvojové osy, které svým významem přesahují území více obcí (část B) - vymezuje a zpřesňuje specifické oblasti nadmístního významu (část C) - stanovuje zásady koncepce rozvoje dopravní a technické infrastruktury a ÚSES (část D) - stanovuje zásady koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot (část E) - vymezuje cílové charakteristiky krajiny (část F) - vymezuje koridory a plochy veřejně prospěšných staveb a opatření a plochy pro stavby k zajišťování bezpečnosti státu (část G) - stanovuje požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti obcí (část H) - stanovuje plochy a koridory, kde je podmínkou pro rozhodování územní studie (část I) Výše uvedené části ZÚR jsou dále stručně popsány, komplexní popis je obsahem ZÚR. Z hlediska hodnocení dopadů ZÚR na EVL a PO je zásadní informace o územních průmětech jednotlivých návrhů, ta je dána zejména vymezením koridorů a ploch veřejně prospěšných staveb a opatření, jejichž dopady jsou dále konkrétně hodnoceny. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE (ČÁST A) ZÚR stanovuje celkem 31 priorit k zajištění příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel území. K zajištění příznivého životního prostředí je stanoveno 6 priorit k ochraně přírody, vodních zdrojů, ovzduší a půdy, zemědělské a lesní půdy, nerostného bohatství a před působením přírodních sil (přírodní katastrofy). 13 priorit k zajištění hospodářského rozvoje území se týká zejména podpory rozvoje ve vymezených rozvojových oblastech a osách, minimalizace negativních dopadů ekonomických aktivit na životní prostředí, zajištění kvalitního dopravního napojení a hospodaření se zdroji. 12 priorit k zajištění sociální soudržnosti obyvatel území se týká zejména optimalizace prostorové a organizační struktury území, stanovení priorit pro rozvojové a specifické oblasti a rozvojové osy, ochrany krajinného rázu, rozvoje cestovního ruchu, ochrany před záplavami, rozvoje vzdělanosti a jevů s negativním sociálním dopadem. ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY VÝZNAMEM PŘESAHUJÍCÍ ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ (ČÁST B) ZÚR vymezují rozvojové oblasti republikového a nadmístního významu a stanovují pro ně kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování: Rozvojové oblasti republikového významu: ROB1 Rozvojová oblast Liberec Rozvojové oblasti nadmístního významu: ROB2 Rozvojová oblast Česká Lípa Nový Bor ROB3 Rozvojová oblast Turnov ROB4 Rozvojová oblast Semily Železný Brod ROB5 Rozvojová oblast Jilemnice 193 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

209 Základní údaje o ZÚR LK ZÚR vymezují rozvojové osy I. IV. řádu a stanovují pro ně kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování: ROS1 Praha - hranice kraje - Turnov - Liberec - Hrádek n.n. - hranice ČR (ROS I. řádu) ROS2 Turnov - hranice kraje - Jičín - Hradec Králové (ROS II. řádu) ROS3 Liberec - Jablonné v P. - Nový Bor - hranice kraje - Děčín - Ústí nad Labem (ROS II. řádu) ROS4 Liberec - Jablonec n.n. - Tanvald - Harrachov - hranice ČR (ROS III. řádu) ROS5 Rumburk / Varnsdorf - hranice kraje - Nový Bor - Česká Lípa - Doksy (ROS III. řádu) ROS6 Turnov Železný Brod Tanvald (ROS III. řádu) ROS7 Horka u Staré Paky Čistá u Horek (ROS III. řádu) ROS8 Liberec Frýdlant Černousy hranice ČR (ROS III. řádu) ROS9 Zittau / Bogatynia hranice ČR - Frýdlant Nové Město p.s. - hranice ČR - Szklarska Poreba / Jelenia Góra (ROS IV. řádu) ROS10 Dubá - Doksy - Mimoň - Jablonné v P. / Stráž p.r. - Český Dub - Hodkovice n.m. (ROS IV. řádu) ROS11 Mimoň Česká Lípa Žandov Děčín (ROS IV. řádu) ROS12 Jablonec n.n. Železný Brod Semily Lomnice n.p / Jičín a Jilemnice / Horka u Staré Paky a Jilemnice / Vrchlabí SPECIFICKÉ OBLASTI NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU (ČÁST C) Specifické oblasti se vymezují k řešení problémů z hlediska regionálních disparit a udržitelného rozvoje území, jedná se o: SOB1 Specifická oblast Jihozápadní Českolipsko SOB2 Specifická oblast Lužické hory SOB3 Specifická oblast Mimoňsko SOB4 Specifická oblast Frýdlantsko SOB5 Specifická oblast Jizerské hory SOB6 Specifická oblast Západní Krkonoše SOB7 Specifická oblast Český ráj jih SOB8 Specifická oblast Český ráj sever ZÁSADY KONCEPCE ROZVOJE DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY A ÚSES (ČÁST D) ZÁSADY KONCEPCE ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ZÚR vymezují koridory nadmístního významu a stanovují pro ně úkoly pro územní plánování. SILNIČNÍ DOPRAVA Koridory mezinárodního významu: Rychlostní silnice R35, úsek Turnov - Rovensko pod Troskami - hranice LK (územní rezerva, variantní řešení D01 B,C) Silnice I/35, úsek Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou - hranice ČR (D02) Koridory republikového významu: Silnice I/13, úsek Svor- Nový Bor - Manušice (silnice I/9) - hranice LK (D03) Koridory nadregionálního významu: Silnice I/9, obchvat Dubá (D04). Silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová Č. Lípa - MÚK Manušice (I/13) (D05B, D50) Silnice I/9, obchvat Svor (D06A) Silnice I/10, úsek Jablonec nad Nisou Smržovka - Tanvald (D07) 194 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

210 Silnice I/10, úsek Tanvald Desná (územní rezerva, D48) Silnice I/10, úsek Kořenov. Harrachov (územní rezerva, D49) Silnice I/13, úsek Liberec - Stráž nad Nisou - Mníšek - Dětřichov (D08) Silnice I/13, obchvat Frýdlantu (D09) Silnice I/13, obchvat Pertoltic (D10) Silnice I/14, úsek Liberec - Jablonec nad Nisou (D11A) Silnice I/15, obchvat Zahrádky (D12B) Silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolínky (D13,D47) Silnice I/38, obchvat Obora (D14) Silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky (D15D) Silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky (územní rezerva D15C) Základní údaje o ZÚR LK Koridory regionálního významu: Silnice II/272, úsek Liberec - Osečná (D16) Silnice II/272, úsek Osečná Ralsko (Kuřívody) (D17A) Silnice II/283, úsek Semily - Rovensko pod Troskami, napojení na R35 (územní rezerva D18C) Silnice II/283, úsek Semily Turnov, propojení měst (územní rezerva D18D) Silnice II/262 úsek Žandov - Stružnice (D19A) Silnice II/270, obchvat Doksy (D21) Silnice II/270, obchvat Jablonné v Podještědí (D22) Silnice II/278, obchvat Český Dub (D23) Silnice II/291, úsek Kunratice Frýdlant (D24) Silnice II/268, úsek Sloup Pihel (D25) Silnice II/268, obchvat Zákupy (D51A) Silnice II/268, jihozápadní obchvat Mimoň (D52C) Silnice II/270, severozápadní obchvat Mimoň (územní rezerva, D55) Silnice II/268, spojka Ralsko-Hradčany, propojení silnic II/268 a II/270 (D52D) Silnice II/289, přeložka Semily (D58) Silnice II/292, přeložka Semily (D59) ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Koridory mezinárodního významu: Úsek hranice LK Turnov Liberec, modernizace s novostavbami úseků, elektrizace, zdvojkolejnění (VPS D26) Úsek Liberec Frýdlant hranice ČR, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace (D27) Úsek Liberec Chrastava Bílý Kostel Hrádek nad Nisou hranice ČR, optimalizace, elektrizace, zdvojkolejnění úseku Liberec Bílý Kostel n.n. (D28) Koridory republikového významu: Úsek Turnov Rovensko pod Troskami, modernizace jednokolejné trati s novostavbami dílčích úseků, elektrizace (D29A) Úsek Turnov Semily, optimalizace trati, elektrizace (D31A) Úsek Rynoltice Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace VPS D33, územní rezerva - variantní řešení D33A, B) Úsek Česká Lípa hranice LK, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace (D34) Koridory regionálního významu Úsek Harrachov Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou železničních tratí (územní rezerva D35). 195 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

211 LETECKÁ DOPRAVA Letiště Liberec (D37) Základní údaje o ZÚR LK PROPOJENÍ TURISTICKÝCH OBLASTÍ Koridor pozemní lanové dráhy Liberec Bedřichov (územní rezerva D38) Koridor Ploučnice, Děčín Benešov n. P. Česká Lípa Mimoň Stráž pod R. (D39) Koridor Lužická Nisa, Hrádek n. N. Chrastava Liberec Jablonec n. N. Nová Ves n.n. (D40) Koridor Jizera, Mnichovo Hradiště Turnov Semily Rokytnice nad Jizerou Kořenov (D41A) Nová Hřebenovka, jižní a severní větev, Krkonoše Jizerské hory Ještědský hřbet Lužické a Žitavské hory Českosaské Švýcarsko (D42) PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ Silniční Hrádek nad Nisou, silnice I/35 (D43) ZÁSADY KONCEPCE ROZVOJE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Koridor pro vodovodní přivaděč VD Josefův Důl ÚV Bílý Potok (územní rezerva V1) Koridor pro vodovodní přivaděč Harrachov Rokytnice n. Jizerou (územní rezerva V2A) ÚZEMNÍ OCHRANA LAPV LAPV Vilémov, vodní tok Jizera (územní rezerva, LAPV2) PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA ÚZEMÍ koridory pro umístění protipovodňových opatření na tocích Černá Desná, úsek Desná Tanvald (P01) Dubnický potok, Dubnice (P02) Jeřice, úsek Oldřichov v Hájích Mníšek (P03) Jizera (P05): P05_1 Jizera, Svijany Rakousy, P05_2 Jizera, Železný Brod Líšný, P05_3 Jizera, Semily, P05_4 Jizera, Jablonec nad Jizerou Libchava, úsek Horní Libchava (P08) Lužická Nisa, úsek Jablonec nad Nisou Hrádek nad Nisou (P09) Panenský potok, Jablonné v Podještědí (P12) Panenský potok, úsek Brniště Mimoň (P13) Ploučnice, Mimoň (P14) Ploučnice, Česká Lípa (P15) Ploučnice, Stružnice Dolní Police (P16) Řasnice, úsek Horní Řasnice Krásný Les (P17) Smědá, úsek Bílý Potok pod Smrkem Frýdlant (P18) Smědá, úsek Višňová (P19) Smědá, Černousy (P20) Svitavka, Mařeničky (P21) Svitavka, Kunratice u Cvikova Svitava (P22) Svitavka, úsek Velenice Zákupy (P23) Boberský potok, úsek Cvikov (P24) Šporka, Polevsko (P25) Mohelka, Kokonín (P28) Mohelka, Třtí (P29) Ploučnice, Stráž pod Ralskem (P30) 196 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

212 Kočičí potok, Habartice (P31) Libverdský potok, Lázně Libverda (P32) Minkovický potok, Minkovice u Frýdlantu (P33) Oleška, Heřmanice (P34) Oleška, Dětřichov (P35) Boberský potok, Lindava (P36) Bílá Nisa, Bedřichov Janov nad Nisou (P37) Dobranovský potok, sídlo Dobranov (P38) Dobranovský potok, sídlo Písečná (P39) Dobranovský potok, Bukovany Sloup v Čechách (P40) Žernovník, Železný Brod (P41) Údolský potok, Kryštofovo Údolí (P42) Novoveský potok, Nová Ves nad Nisou (P43) Šporka, Horní Libchava (P44) Radčický potok, Liberec Radčice (P45) Ostašovský potok, Liberec Ostašov (P46) Harcovský potok, Liberec Harcov (P47) Janovodolský potok, Liberec Janův Důl (P48) Vesecký potok, Liberec Vesec (P49) Františkovský potok, Liberec Františkov (P50) Luční potok, Liberec Vesec (P51) Ještědský potok, Dubnice (P52) Oldřichovský potok, Oldřichov na Hranicích (P53) Šporka, nad obcí Horní Libchava (P54) Ploučnice, nad sídlem Srní potok (P55) Panenský potok, Lvová (P56) Druzcovský potok, Osečná (P57) ENERGETIKA Efektivní zásobování energiemi a hospodaření - území celého Libereckého kraje Základní údaje o ZÚR LK Energie z obnovitelných zdrojů, soběstačnost regionu potenciálně vhodná území LK ELEKTRICKÁ ENERGIE Koridor republikového významu: Vedení VVN 400 kv, úsek hranice LK TR Babylon (PUR01) Zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kv, úsek hranice LK TR Babylon (PUR02) Zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kv, úsek TR Babylon TR Bezděčín (PUR03) Koridory nadmístního významu: Vedení VVN 110 kv, úsek TR Babylon hranice LK TR Úštěk (E3) Vedení VVN 110 kv, úsek TR Babylon hranice LK (TR Děčín) (E4) Vedení VVN 110 kv, úsek TR Babylon TR Doksy (E5A) Vedení VVN 110 kv, úsek TR Babylon TR Česká Lípa Dubice (E6) Vedení VVN 110 kv, úsek Česká Lípa Sever TR Nový Bor (E7) Vedení VVN 110 kv, úsek TR Bezděčín Šimonovice (E11A) Vedení VVN 110 kv, úsek TR Liberec východ TR Liberec Nové Pavlovice, podzemní vedení (E12A) Vedení VVN 110 kv, úsek odbočení ze stav. Vedení do TR Železný Brod (E13A) 197 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

213 Základní údaje o ZÚR LK Vedení VVN 110 kv, úsek odbočení ze stav. Vedení TR Jablonec n. Nisou jih (E14C) Vedení VVN 110 kv, úsek odbočení ze stávajícího vedení TR Český Dub (E35A) Vedení VVN 110 kv, úsek odbočení ze stávajícího vedení do TR Turnov (E36_37) Vedení VVN 110 kv, úsek odbočení ze stávajícího vedení TR Liberec Doubí (E41) Koridor nadmístního významu rezerva: Vedení VVN 110 kv, úsek TR Nový Bor hranice LK (územní rezerva E8B) Plochy nadmístního významu: Transformovna Český Dub (E17A) Transformovna Nový Bor (E18) Transformovna Doksy (E19A) Transformovna Železný Brod (E20A) Transformovna Turnov (E21) Transformovna Liberec Doubí (E23) Transformovna Liberec Růžodol (E24) Transformovna Liberec Nové Pavlovice (E25) Transformovna Jablonec nad Nisou jih (E26) SPOJE A TELEKOMUNIKACE Zlepšení dostupnosti služeb spojů a telekomunikací území celého Libereckého kraje. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Realizace koncepce zneškodňování odpadů území celého Libereckého kraje. BEZPEČNOST STÁTU Plocha pěchotní střelnice, k.ú. Svébořice (stavba k zajištění bezpečnosti státu B1). ÚSES ZÚR vymezuje skladebné prvky nadregionálního a nadregionálního ÚSES viz textová i grafická část ZÚR LK a stanovuje úkoly pro územní plánování. 198 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

214 Základní údaje o EVL a PO B.2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O EVL A PO B.2.1. PRÁVNÍ RÁMEC SOUSTAVY NATURA 2000 Soustavu NATURA 2000 představují ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Ochrana přírody je v EVL i PO zaměřena na tzv. předměty ochrany. V rámci EVL se jedná o evropská stanoviště a evropsky významné druhy, které byly vymezeny současně se zařazením lokality do národního seznamu. Výběr předmětů ochrany (stanovišť a druhů) na lokalitách vychází ze směrnice o stanovištích (92/43/EHS), přílohy I a II. Předměty ochrany v ptačích oblastech byly vybírány podle směrnice o ptácích (79/409/EHS). Ochranou druhů se rozumí ochrana vlastní populace, ale i ochrana dostatečně velkého vhodného biotopu. Cílem této legislativní úpravy je přispět k zajištění biologické rozmanitosti prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na území členských států EU. Cílem opatření přijímaných na základě této legislativní úpravy je zachování nebo obnova příznivého stavu z hlediska ochrany u přírodních stanovišť a u volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody krajiny, je vymezen pojem soustava NATURA 2000 a definovány další termíny týkající se ochrany této soustavy: NATURA 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněná území. Přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství (dále jen evropská stanoviště ) jsou přírodní stanoviště na evropském území členských států Evropských společenství těch typů, které jsou ohroženy vymizením ve svém přirozeném areálu rozšíření nebo mají malý přirozený areál rozšíření v důsledku svého ústupu či v důsledku svých přirozených vlastností nebo představují výjimečné příklady typických charakteristik jedné nebo více z biogeografických oblastí, a která jsou stanovena právními předpisy evropských společenství. Jako prioritní se označují ty typy evropských stanovišť, které jsou na evropském území členských států Evropských společenství ohrožené vymizením, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanoveny právními předpisy Evropských společenství (směrnice Rady 92/43/EHS). Druhy v zájmu Evropských společenství (dále jen evropsky významné druhy ) jsou druhy na evropském území členských států Evropských společenství, které jsou ohrožené, zranitelné, vzácné nebo endemické, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství. Jako prioritní se označují evropsky významné druhy, vyžadující zvláštní územní ochranu, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství. Evropsky významná lokalita je lokalita, která významně přispívá k udržení nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany nebo k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti. Tato lokalita je zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území České republiky vybraných na základě kritérií stanovených právními předpisy Evropských společenství a vyžadující územní ochranu (dále jen národní seznam ), a to až do doby jejího zařazení do seznamu lokalit významných pro Evropská společenství (dále jen evropský seznam ). Stavem přírodního stanoviště z hlediska ochrany se rozumí souhrn vlivů, které působí na přírodní stanoviště a na jeho typické druhy, jež mohou ovlivnit jeho dlouhodobé přirozené rozšíření, strukturu a funkce, jakož i dlouhodobé přežívání jeho typických druhů. Stav přírodního stanoviště z hlediska ochrany se považuje za příznivý, pokud: - jeho přirozený areál rozšíření a plochy, které v rámci tohoto areálu pokrývá, jsou stabilní nebo se zvětšují a - specifická struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé zachování, existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále existovat a - stav jeho typických druhů z hlediska ochrany je příznivý (viz níže). 199 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

215 Základní údaje o EVL a PO Stavem druhu z hlediska ochrany se rozumí souhrn vlivů, působících na příslušný druh, které mohou ovlivnit jeho dlouhodobé rozšíření a početnost jeho populací. Stav druhu z hlediska ochrany se považuje za příznivý, pokud: - údaje o populační dynamice příslušného druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště a - přirozený areál rozšíření druhu není a zřejmě nebude v dohledné budoucnosti omezen, - existují a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací. B.2.2. PŘEHLED PTAČÍCH OBLASTÍ A EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT V ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ Ptačí oblasti (PO) na území Libereckého kraje byly vyhlášeny nařízením vlády: NV č. 598/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Českolipsko Dokeské pískovce a mokřady, NV č. 600/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Krkonoše, NV č. 605/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Jizerské hory. Evropsky významné lokality (EVL) byly vyhlášeny nařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Tento seznam byl upraven a doplněn nařízením vlády č. 371/2009 Sb., kterým se mění NV č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb. EVL tak byly doplněny o 4 nové lokalita (EVL48 EVL51), 3 EVL byly přejmenovány (tučná kurzíva) a byly změněny hranice a předměty ochrany. U dalších 5 EVL (kurzívou) byly doplněny předměty ochrany nebo upraveny hranice. Tab.: 1 Přehled EVL a PO na území Libereckého kraje Číslo lokality Kód lokality EVL1 CZ Bílá Desná kanál protržené přehrady EVL2 CZ Bukovec EVL3 CZ Cihelenské rybníky EVL4 CZ Česká Lípa mokřad v nivě Šporky EVL5 CZ Český Dub základní umělecká škola EVL6 CZ Doksy zámek EVL7 CZ Dolní Ploučnice EVL8 CZ Horní Kamenice EVL9 CZ Horní Ploučnice EVL10 CZ Janovické rybníky EVL11 CZ Jeskyně Sklepy pod Troskami EVL12 CZ Jestřebsko Dokesko EVL13 CZ Jezevčí vrch EVL14 CZ Údolí Jizery a Kamenice EVL15 CZ Jizerskohorské bučiny EVL16 CZ Klíč EVL17 CZ Kokořínsko EVL18 CZ Kozlov Tábor EVL19 CZ Krkonoše EVL20 CZ Lemberk zámek EVL21 CZ Luční potok EVL22 CZ Lužickohorské bučiny EVL23 CZ Manušické rybníky EVL24 CZ Poselský a Mariánský rybník Název lokality 200 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

216 Číslo lokality Kód lokality EVL25 CZ Pelíkovice EVL26 CZ Podhájí chalupa EVL27 CZ Podtrosecká údolí EVL28 CZ Prácheň Zicht EVL29 CZ Průlom Jizery u Rakous EVL30 CZ Quarré EVL31 CZ Rašeliniště Jizerky EVL32 CZ Rašeliniště Jizery EVL33 CZ Rokytka EVL34 CZ Roverské skály EVL35 CZ Skalice u České Lípy EVL36 CZ Slatinné vrchy EVL37 CZ Smědá EVL38 CZ Smědava EVL39 CZ Stružnické rybníky EVL40 CZ Ronov Vlhošť EVL41 CZ Suchý vrch Naděje EVL42 CZ Svitavka EVL43 CZ Vápenice Basa EVL44 CZ Velký a Malý Bezděz EVL45 CZ Zahrádky EVL46 CZ Západní jeskyně EVL47 CZ Zdislava kostel EVL48 CZ Binov Bobří soutěska EVL49 CZ Červený rybník EVL50 CZ Jizerské smrčiny EVL51 CZ Ralsko PO1 CZ Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady PO2 CZ Jizerské hory PO3 CZ Krkonoše Název lokality Základní údaje o EVL a PO Poznámka: číslo lokality je identifikační prvek pro účely tohoto posouzení; kód lokality a název lokality jsou dle NV, kterými byly lokality vyhlášeny. Přehled předmětů ochrany a stručná charakteristika EVL a PO je uveden v kapitole Hodnocení dopadů ZÚR LK je zaměřeno na cíle ochrany konkrétních EVL a PO. Výstupy ZÚR LK lze rozdělit na dva typy: - Zásady rozvoje obecného charakteru ve smyslu jak funkčním tak ve smyslu umístění. - Konkrétní koridory a jsou zpravidla na dané úrovni zpracování poměrně přesně vymezeny jak ve smyslu funkčním tak ve smyslu umístění. Oba dva typy prvků ZÚR jsou ze své podstaty odlišně hodnoceny z hlediska vlivu na EVL a PO. Obecné zásady ZÚR není možné konkrétně hodnotit. Naopak konkrétní koridory a plochy územně i technicky specifikují některé obecné zásady a jsou nástrojem na dosažení obecně specifikovaných cílů. Proto jsou oba typy prvků ZÚR posuzovány samostatně. 201 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

217 Hodnocení dopadů na EVL a PO B.3. HODNOCENÍ DOPADŮ NA EVL A PO B.3.1 HODNOCENÍ DOPADŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE BEZ KONKRÉTNÍ (ÚZEMNÍ) SPECIFIKACE Protože vlivy zásad územního rozvoje jsou pro rozsáhlé území Libereckého kraje, nelze vlivy těchto zásad v mnoha případech kvantifikovat a přesněji lokalizovat. Lze pouze předpokládat pozitivní, negativní nebo žádné dopady na EVL a PO. Pro realizaci všech zásad je nutné počítat s tím, že soustava evropsky významných lokalit a ptačích oblastí je limitem území, kterému je nutné rozvojové aktivity přizpůsobit nebo postupovat v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Některé zásady územního rozvoje řeší ZÚR vymezením konkrétních koridorů, které jsou podrobně hodnoceny. K posouzení obecných zásad rozvoje bylo přistoupeno selektivní metodou. Protože řada zásad s hlediska možných dopadů na EVL a PO nemůže mít vliv nebo i úvaha o možném vlivu je na dané úrovni irelevantní, jsou vybrány zásady se zjevně potenciálně pozitivním nebo zjevně potenciálně negativním vlivem. Tyto zásady jsou komentovány nebo doplněny. B ROZVOJOVÉ OBLASTI A OSY, SPECIFICKÉ OBLASTI ROZVOJOVÉ OBLASTI ROB1 rozvojová oblast Liberec - Upřesňování koridorů dopravní a technické vybavenosti vždy řešit při respektování evropsky významných lokalit a ptačích oblastí a v souladu s principy zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny a nenarušení územního systému ekologické stability a krajinných horizontů. Lze souhlasit. - Regulačními nástroji územního plánování zajistit koncepční a koordinovaný rozvoj obcí v sídelní struktuře. Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, regulovat umístění a koncentraci obslužných a zábavních zařízení podél komunikační sítě. Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků a údolních niv před nevratnými urbanizačními zásahy. Tento úkol působí preventivně proti potenciálním rozporům s EVL a PO. Doplnit tento úkol o ochranu toků, niv a mokřadů před umísťováním staveb (zejména obytné zástavby a výrobních zón apod.).lze souhlasit. - Cílevědomým rozvojem sportovně rekreační vybavenosti posilovat význam nástupních center cestovního ruchu a řešit předmětné vazby středisek cestovního ruchu a jejich propojení (úkoly pro územní plánování - bod h). Rozvoj sportovně rekreační vybavenosti v řadě případů přímo zasahuje EVL a PO (např. Krkonoše). Konkrétní střety ochrany EVL a PO jsou známy na úrovni územních plánů obcí i konkrétních projektů. (V řadě případů byl konstatován významně negativní vliv a následně bylo nutné návrhy ÚP upravovat). Upozorňujeme, že je limitem rozvoje sportovně rekreační vybavenosti je zachování příznivého stavu z hlediska ochrany EVL a PO. Tuto skutečnost zřejmě není nutné doplňovat, protože vyplývá přímo ze zákona o ochraně přírody a krajiny. - Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Lužické Nise a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území CHKO Jizerské hory a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. Lze souhlasit. 202 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

218 Hodnocení dopadů na EVL a PO ROB2 rozvojová oblast Česká Lípa Navrhované úkoly pro územní plánování vhodným způsobem zajišťují vyvážený rozvoj oblasti. Bez připomínek s ohledem na ovlivnění EVL a PO. ROB3 rozvojová oblast Turnov - e) Regulačními nástroji územního plánování zajistit koncepční a koordinovaný rozvoj obcí v sídelní struktuře. Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, regulovat umístění a koncentraci obslužných a zábavních zařízení podél komunikační sítě. Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků, údolních niv před nevratnými urbanizačními zásahy. Lze souhlasit, opatření snižuje riziko střetu s EVL a PO. ROB4 rozvojová oblast Semily Železný Brod - g) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. Lze souhlasit, opatření snižuje riziko střetu s EVL a PO. ROB5 rozvojová oblast Jilemnice - f) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území KRNAP a jeho ochranného pásma a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. Lze souhlasit, opatření snižuje riziko střetu s EVL a PO. ROZVOJOVÉ OSY Většinou bez konkrétních připomínek. Obecné zásady a cíle mají územní průměty navržením konkrétních koridorů, které jsou podrobně posuzovány v kapitole 3.2. Rozvoj infrastruktury, navazující na hlavní dopravní koridory, musí respektovat územní ochranu EVL a PO. ROS8 Liberec Frýdlant Černousy hranice ČR - f) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Smědé a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. Lze souhlasit, opatření snižuje riziko střetu s EVL a PO. ROS12 Jablonec n.n. Železný Brod Semily Lomnice n.p / Jičín a Jilemnice / Horka u Staré Paky a Jilemnice / Vrchlabí - d) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. Lze souhlasit, opatření snižuje riziko střetu s EVL a PO. 203 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

219 Hodnocení dopadů na EVL a PO SPECIFICKÉ OBLASTI Většinou bez konkrétních připomínek. Obecné zásady a cíle mají územní průměty navržením konkrétních koridorů, které jsou podrobně posuzovány v kapitole 3.2. Rozvoj specifických oblastí musí respektovat územní ochranu EVL a PO. SOB1 Specifická oblast Jihozápadní Českolipsko - g) Zajistit ochranu zdrojů podzemní vody. Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci zejména na Ploučnici návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezené EVL. Lze souhlasit, opatření snižuje riziko střetu s EVL a PO. SOB2 Specifická oblast Lužické hory - e) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Svitavce a v povodí Panenského potoka návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území CHKO Lužické hory a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. SOB3 Specifická oblast Mimoňsko V části oblasti je vymezena plošně rozsáhlá PO Čekolipsko-Dokeské pískovce a mokřady a EVL Jestřebsko-Dokesko, oblastí prochází liniová EVL Horní Ploučnice. - Územní rozvoj zaměřit na rozvoj příležitostí, které poskytuje cestovní ruch s upřednostněním forem šetrných k životnímu prostředí (udržitelný cestovní ruch), obnovit rekreační funkce původních letovisek Stráž pod Ralskem Hamr na Jezeře (úkoly pro územní plánování bod g). Zásada, která může pozitivně působit na snižování rekreační zátěže Dokeska. Nutno respektovat ochranu EVL Horní Ploučnice na Panenském potoce a Ploučnici (biotop vydry říční a klínatky rohaté, lososa atlantského), viz konkrétní VPO dále v textu. - i) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci zejména Ploučnice a Panenského potoka návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. SOB4 Specifická oblast Frýdlantsko - g) Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Smědé a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území CHKO Jizerské hory a s ohledem na předměty ochrany vymezených EVL. Lze souhlasit, opatření snižuje riziko střetu s EVL a PO. SOB5 Specifická oblast Jizerské hory Ve specifické oblasti Jizerské hory je několik větších EVL (Jizerskohorské bučiny, Rašeliniště Jizerky, Rašeliniště Jizery, Bukovec, Querré) a ptačí oblast Jizerské hory. Doporučujeme zabývat se limity návštěvnosti ve vztahu k výskytu tetřívka obecného v PO, popř. i s ohledem na vybraná stanoviště v přítomných EVL. ZÚR doporučuje řešit ochranu přírodních a krajinných hodnot samostatnou územní studií viz Zásada Z72 US Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

220 Hodnocení dopadů na EVL a PO SOB6 Specifická oblast Západní Krkonoše Na většině území specifické oblasti je vymezena velkoplošná EVL Krkonoše a PO Krkonoše. Návrh ZÚR vhodným způsobem zohledňuje požadavek na respektování potřeb předmětů ochrany EVL a PO. Je zmíněna potřeba sledování a vyhodnocování limitů únosnosti území ve vztahu k návštěvnosti, včetně zhodnocení konkrétních záměrů. SOB7 Specifická oblast Český ráj jih Úkoly pro územní plánování: - Vytvářet územní podmínky pro regulovaný rozvoj ekonomických aktivit, zejména cestovního ruchu, v souladu s podmínkami CHKO Český ráj. S ohledem na udržitelný rozvoj zde vyloučit umisťování aktivit s negativním vlivem na životní prostředí a na hodnoty území. - Zajistit ochranu hodnot území jejich optimálním využíváním. - Regulačními nástroji územního plánování zajistit koncepční a koordinovaný rozvoj obcí v sídelní struktuře. Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. Zamezit expanzi nevhodných forem cestovního ruchu, upřednostňovat rozvoj forem cestovního ruchu šetrných k životnímu prostředí. Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků, údolních niv a mokřadů před nevratnými urbanizačními zásahy. - Koordinovat ochranu a rozvoj území specifické oblasti s kontaktními aktivitami v ROB3 Turnov a v ROS2, zejména s upřesněním vymezení koridorů pro rychlostní komunikaci R35 v úseku Turnov hranice kraje a železniční trati Turnov Jičín Hradec Králové. - Věnovat zvláštní péči dochovaným souborům lidové architektury. - Koordinovat plánovací a rozvojové aktivity se sousedními kraji Středočeským a Královéhradeckým krajem mezi úřady ORP Turnov, ORP Mladá Boleslav a ORP Jičín. Navržené zásady zdůrazňují ochranu přírodního prostředí, tím se snižuje riziko střetu s ochranou EVL a PO Při péči o lidovou architekturu je vhodné upozornit zejména na ochranu EVL Podhájí-chalupa. Není třeba podmínku doplňovat, protože vyplývá přímo ze zákona. SOB8 Specifická oblast Český ráj sever Úkoly pro územní plánování: - Vytvářet územní podmínky pro regulovaný, úměrný, rovnoměrný udržitelný rozvoj území v souladu s podmínkami CHKO Český ráj, vyloučit umisťování aktivit s negativním vlivem na životní prostředí a na hodnoty území - Zajistit ochranu hodnot území jejich optimálním využíváním. - Regulačními nástroji územního plánování zajistit koncepční a koordinovaný rozvoj obcí v sídelní struktuře. Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, chránit přírodní a kulturní hodnoty území před nevratnými urbanizačními zásahy. Zamezit expanzi nevhodných forem cestovního ruchu, upřednostňovat rozvoj forem cestovního ruchu šetrných k životnímu prostředí. Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků, údolních niv a mokřadů před nevratnými urbanizačními zásahy. - Koordinovat ochranu a rozvoj území specifické oblasti s kontaktními aktivitami v ROB1 Liberec, ROB3 Turnov, ROB4 Semily Železný Brod a přímou vazbou na rozvojové osy ROS1, ROS2 a ROS6 zejména s upřesněním vymezení koridorů pro rychlostní komunikaci R35 v úseku Turnov hranice kraje a železniční trati Turnov Semily Hradec Králové. - Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Jizeře a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochrany zejména na území CHKO Český ráj, přírodního parku Maloskalsko a s ohledem na předměty ochrany vymezené EVL. 205 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

221 Hodnocení dopadů na EVL a PO - Koordinovat plánovací a rozvojové aktivity sousedních ORP Turnov, ORP Železný Brod, ORP Semily, ORP Jablonec n.n. a ORP Liberec. Navržené zásady zdůrazňují ochranu přírodního prostředí, tím se snižuje riziko střetu s ochranou EVL a PO. Není třeba podmínku doplňovat, protože vyplývá přímo ze zákona. B VYMEZENÍ A ZPŘESNĚNÍ PLOCH A KORIDORŮ VYMEZENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, OVLIVŇUJÍCÍCH ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ, VČETNĚ PLOCH A KORIDORŮ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY A ÚZEMNÍCH REZERV (ČÁST D TEXTOVÉ ČÁSTI ZÚR LK) Zásady koncepce rozvoje dopravní infrastruktury (část D.1 textové části ZÚR LK) Výstupem zásad koncepce rozvoje dopravní infrastruktury jsou konkrétní koridory, které jsou podrobně posouzeny z hlediska možného vlivu v kapitole 3.2. Zásady koncepce rozvoje technické infrastruktury (část D.2 textové části ZÚR LK) Výstupem zásad koncepce technické infrastruktury jsou konkrétní koridory (např. VPS a územní rezervy), které hodnoceny v kapitole 3.2. Čištění odpadních vod - Pro zajištění lepší jakosti povrchových a podzemních vod řešit v ÚPD v souladu s PRVK LK vyhovující systém odkanalizování a čištění komunálních a průmyslových odpadních vod ve všech návaznostech, a to zejména v rozvojových oblastech Libereckého kraje (úkoly pro územní plánování bod a). Zásada s pozitivním vlivem na EVL i PO. - Vytvářet územní podmínky pro zvýšení kapacity stávajících čistíren odpadních vod a pro výstavbu lokálních malých čistíren (úkoly pro územní plánování bod b). Zásada s pozitivním vlivem na EVL i PO (při vhodné lokalizaci). - Vhodným návrhem hospodaření v krajině a v urbanizovaných plochách snížit odtok dešťových vod z území a následně vnos nežádoucích látek do povrchových vod (úkoly pro územní plánování bod d). Velmi významná zásada pro obrácení nepříznivého trendů s pozitivním vlivem na EVL i PO (při vhodné lokalizaci). Protipovodňová opatření Výstupem návrhu protipovodňových opatření jsou veřejně prospěšné stavby a opatření (VPS a VPO), která jsou hodnocena v kapitole 3.2. Dále jsou navrženy tyto zásady pro územní plánovaní s možným vlivem na EVL nebo PO: - Zabránit další urbanizaci inundačních území a maximálně tyto prostory údolních niv uvolňovat a ve zdůvodněných případech posoudit ekonomické a sociální dopady redislokace riskantně umístěných objektů, přehodnotit urbanistické záměry v těchto územích Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. (úkoly pro územní plánování bod a). Velmi potřebné opatření s pozitivním vlivem na životní prostředí a v blízkosti vodních EVL i pozitivním vlivem na EVL (předmět ochrany je vodní živočich). - Vytvářet územní podmínky pro navyšování retenční schopnosti krajiny a to především formou revitalizací toků a mokřadních biotopů v nivách a v pramenných oblastech, návrhem vhodných krajinných a technických úprav území zabraňovat vzniku povrchového odtoku vod, erozních a transportních procesů z povodí. Podporovat revitalizaci nevhodně upravených toků jako součást protipovodňové ochrany. (úkoly pro územní plánování bod b). 206 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

222 Hodnocení dopadů na EVL a PO Velmi potřebné opatření s pozitivním vlivem na životní prostředí a v blízkosti vodních EVL i pozitivním vlivem na EVL. - Obce a významné provozy chránit adekvátní protipovodňovou ochranou. Protipovodňová opatření na tocích ve zvláště chráněných územích a územích EVL řešit přírodě blízkými způsoby, vyloučit zásahy měnící charakter úseků s dochovaným přírodním korytem. (úkoly pro územní plánování bod d). Preferovat vnější opatření (podélné valy, zídky) před zásahy do koryta toků. - Prioritně řešit protipovodňovou ochranu zejména v nejkritičtějších částech inundací vodních toků: Ploučnice, Svitavky, Smědé, Lužické Nisy, Jizery (úkoly pro územní plánování-bod e). Respektovat požadavky předmětů ochrany příslušných EVL nebo prokázat významně převažující veřejný zájem a prokázat nemožnost jiných řešení, popř. navrhnout kompenzační opatření. Energetika, spoje a telekomunikace Výstupem zásad územního rozvoje v oblasti energetiky jsou VPS (E01 E41), které hodnoceny v kapitole 3.2. Další zásady - Vytvářet územní podmínky pro zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energií a paliv (úkoly pro územní plánování bod a). Pozitivní vliv zejména na EVL s ochranou lesních stanovišť (snižování imisní zátěže). Při využívání obnovitelných zdrojů (vodní energie) nutno respektovat EVL vymezené pro ochranu vodních živočichů (např. EVL Horní Ploučnice, Dolní Ploučnice, Svitavka, Jizera a Kamenice a řadu dalších). Nakládání s odpady Bez připomínek. Bezpečnost státu Bez připomínek. Zásady koncepce rozvoje územního systému ekologické stability (část D.3 textové části ZÚR LK). Zásady, které jednoznačně přispívají k vytváření příznivého životního prostředí a jsou základem pro fungující trvale udržitelné krajiny. Obecně lze hodnotit pozitivně i pro soustavu EVL a PO. Na projektové úrovni respektovat požadavky předmětů ochrany. Podrobně není hodnoceno. B UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ KRAJE (ČÁST E TEXTOVÉ ČÁSTI ZÚR LK) Z 42 - Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o přírodní hodnoty území upřednostňováním šetrných forem využívání území v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. V souladu s principy udržitelného rozvoje, navrhovat obnovu a zvyšování zastoupení přírodních složek v narušených územních částech (úkoly pro územní plánování bod a). Obecně pozitivní úkol s kladnými dopady i na EVL a PO. - Dbát na zachování přírodních a přírodě blízkých biotopů a respektovat lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů v území (úkoly pro územní plánování bod b). Evropsky významné druhy jsou zároveň druhy chráněné zákonem v kategorii silně ohrožených jedná se o přímou ochranu některých EVL. Ochrana přírodních biotopů je dosud poměrně podceňována. Umísťování staveb v prostoru přírodních biotopů by mělo být pouze výjimečné (velkým problémem je zejména obytná zástavba). 207 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

223 Z 43 Hodnocení dopadů na EVL a PO - V rozvoji středisek a center cestovního ruchu upřednostňovat šetrné formy rekreace a sportovního vyžití ve smyslu ochrany přírodních hodnot území: - Výstavbu areálů a zařízení pro cestovní ruch nadmístního významu umisťovat v souladu s územní studií US1 a se zájmy ochrany přírodních a krajinných hodnot. - Omezovat další nežádoucí zátěže ve zvláště chráněných územích stanovením podmínek a limitů rekreačního využívání exponovaných území ve prospěch zvyšování kvality služeb s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny (úkoly pro územní plánování bod a). Úkoly s pozitivním vlivem i na EVL a PO. Z 48 - Navyšovat retenční schopnost krajiny návrhy vhodných terénních pokryvů (lesní plochy, převádění orné půdy na trvalé travní porosty v záplavových územích aj.) a lokalizací menších vodních nádrží v horních částech povodí při respektování ochrany přírodních hodnot území. Podporovat revitalizaci nevhodně upravených toků (úkoly pro územní plánování bod b). Zásada s pozitivním vlivem i na EVL a PO. - Zajistit územní ochranu lokalit pro akumulaci povrchových vod za účelem výhledových vodohospodářských potřeb pro nádrž Vilémov (úkoly pro územní plánování bod c). Využití zátopy ve Vilémově pro akumulaci vod bude mít významný negativní vliv na EVL a PO, viz konkrétní návrh R LAPV2 LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera. Významný vliv na EVL a PO pro vodní nádrž Vilémov byl opakovaně prokázán i na dalších úrovních posuzování: Hodnocení dopadů na soustavu NATURA 2000 ÚP VÚC Libereckého kraje (Bauer, 2005), Dokumentace SEA ÚPO Paseky n.j. (Bauer, 2006), Dokumentace SEA ÚPO Rokytnice n.j. (Bauer, 2006), Hodnocení dopadů na soustavu NATURA 2000 ÚPO Harrachov (Bílek, Musiol, 2007). Statut územní rezervy zajišťuje území pro případné budoucí využití, ale neumožňuje bez změny ZÚR realizaci návrhu. V tomto smyslu nebude ovlivněna EVL ani PO Krkonoše. - Nepřipouštět nevhodné využívání území v údolních nivách vodních toků, zajišťovat prostupnost podél vodních toků, nepovolovat nevhodné morfologické úpravy (úkoly pro územní plánování bod d). Zásada s pozitivním vlivem i na EVL a PO. Z 60 Při vytváření územních podmínek pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu je třeba respektovat požadavky na ochranu EVL a PO v Jizerských horách, Krkonoších a Českém ráji. 208 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

224 Hodnocení dopadů na EVL a PO B.3.2. HODNOCENÍ KONKRÉTNÍ NÁVRHŮ ZÚR S ÚZEMNÍM PRŮMĚTEM Hodnocení dopadů konkrétních koridorů je prováděno ve dvou stupních, následuje porovnání variant v případě, že jsou navrženy: - Prvním krokem posouzení vlivu na EVL a PO je vytypování možných střetů EVL a PO konkrétních koridorů, popř. ploch (kapitola ). V této fázi je rozhodnuto, zda bude vliv na konkrétní EVL nebo PO podrobně posuzován nebo zda je možné vliv ZÚR LK vyloučit. - Druhým krokem je vlastní hodnocení dopadů konkrétních koridor, popř. ploch včetně vyhodnocení velikosti vlivu (kapitola ). - Porovnání variant ZÚR LK z hlediska vlivu na EVL a PO kapitola ). B VÝBĚR KONKRÉTNÍCH NÁVRHŮ S POTENCIÁLNÍM VLIVEM NA EVL A PO V této fázi je rozhodnuto, zda konkrétní EVL nebo PO mohou být potenciálně ovlivněny aktivitami navrženými v ZÚR (konkrétními koridory, popř. plochami). Vliv byl vyloučen v případě, že se v dostatečné vzdálenosti od konkrétní lokality neplánují podle ZÚR žádné konkrétní aktivity, popř. bylo zřejmé, že s ohledem na požadavky ochrany EVL a PO a povahu posuzovaných aktivit není reálně možný. V tabulce 2 je uveden přehled EVL a PO v Libereckém kraji podle očíslované databáze dodané pořizovatelem ZÚR. Ke každé EVL nebo PO je přiřazen nejbližší rozvojový záměr a uvedena nejkratší vzdálenost. Je rozhodnuto identifikátorem (ano/ne), zda lze vliv vyloučit. Jestliže byl vliv vyloučen (ve sloupci vliv je ne ), je v poznámce uvedeno stručné zdůvodnění a lokalitou se dále podrobně nezabýváme. V případech, kdy jedna lokalita je potenciálně ovlivněna více záměry, je uveden výčet těchto záměrů. Podrobné vyhodnocení všech záměrů s potenciálním vlivem je provedeno v následující kapitole. 209 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

225 Hodnocení dopadů na EVL a PO Tab.2: Přehled evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v LK a vytypování možných střetů s konkrétními návrhovými koridory, popř. plochami ZÚR LK. Číslo lokality EVL1 EVL2 Název lokality Vliv (ano/ne) Číslo záměru Název Bílá Desná kanál protržené přehrady Bukovec ne ano D42 D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) Vzdálenost (km) ano D41A multifunkční turistický koridor Jizera x 0 x Poznámka Přestože v dané podrobnosti zpracování ZUR koridor zasahuje do EVL, fakticky je v EVL chráněna podzemní štola, která za normálních okolností nemůže být turisty ovlivněna štola je nepřístupná veřejnosti. EVL3 Cihelenské rybníky ano E7 vedení VVN 110 kv - Česká Lípa Sever TR Nový Bor x EVL4 Česká Lípa mokřad v nivě Šporky ano P54 protipovodňová opatření na toku Šporka, nad obcí Horní Libchava x EVL5 Český Dub ZUŠ ne E35A vedení VVN 110 kv, úsek odbočení ze stav. Vedení TR Český Dub 1,1 Dostatečná vzdálenost, vliv lze vyloučit. EVL6 Doksy zámek ne E5A vedení VVN 110 kv, úsek TR Babylon TR Doksy 0,2 Koridor pro vedení je ukončen cca 200 m od budovy zámku. Vliv lze vzhledem k povaze záměru a nárokům předmětu ochrany netopýra velkého vyloučit. ano D05B silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Česká Lípa MÚK Manušice (I/13) 0,2 ne D19A silnice II/262, úsek Žandov Stružnice 0,1 0,5 Dostatečná vzdálenost, vliv lze vyloučit. Na projektové úrovni zabránit možnosti kontaminace vod v EVL. EVL7 Dolní Ploučnice Ano D34 železniční koridor, úsek Česká Lípa hranice LK, optimalizace, elektrizace 0 ano D39 multifunkční turistický koridor Ploučnice x ano P16 protipovodňová opatření na toku Ploučnice, Stružnice D. Police x 210 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

226 Hodnocení dopadů na EVL a PO Číslo lokality Název lokality Vliv (ano/ne) Číslo záměru Název Vzdálenost (km) Poznámka EVL8 Horní Kamenice ne D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) 0,2 Koridor se přibližuje pouze okrajově k EVL, vzhledem k charakteru záměru lze vliv s velkou pravděpodobností vyloučit. Nutno prověřit případné konkrétní řešení. ano D05B silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Česká Lípa MÚK Manušice (I/13) x ano D22 silnice II/270, obchvat Jablonné v Podj. x ano D33 železniční koridor, úsek Rynoltice Česká Lípa, optimalizace, elektrizace x ano D34 železniční koridor, úsek Česká Lípa hranice LK, optimalizace, elektrizace x ano D39 multifunkční turistický koridor Ploučnice x ne D52C silnice II/268,jihozápadní obchvat Mimoň 0,7 Trasa končí cca 700 m od EVL Horní Ploučnice. EVL9 Horní Ploučnice ano ano D52D D55 silnice II/268, spojka Ralsko-Hradčany (propojení silnic II/268 a II/270) územní rezerva silnice II/270, severozápadní obchvat Mimoň 0,3 x ne P02 protipovodňová opatření na toku Dubnický potok 0 Úpravy jsou předpokládány na přítoku Ploučnice, což by nemělo tok Ploučnice jako biotop lososa ovlivnit. Ano P12 protipovodňová opatření na toku Panenský potok, Jablonné v Podještědí x ano P13 protipovodňová opatření na toku Panenský potok, Brniště Mimoň x ano P14 protipovodňová opatření na toku Ploučnice, Mimoň x ano P15 protipovodňová opatření na toku Ploučnice, Česká Lípa x ano P30 protipovodňová opatření na toku Ploučnice, Stráž pod Ralskem x 211 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

227 Hodnocení dopadů na EVL a PO Číslo lokality Název lokality Vliv (ano/ne) Číslo záměru Název Vzdálenost (km) Poznámka ano P52 protipovodňová opatření na toku Ještědský potok, Dubnice 0 ano P55 protipovodňová opatření na toku Ploučnice, nad sídlem Srní potok 0 EVL10 Janovické rybníky ne D33B železniční spojení, úsek Bílý Kostel nad Nisou Rynoltice, nový úsek územní rezerva, elektrizace, variantní řešení 2,2 Vliv lze vzhledem ke vzdálenosti, povaze záměru a nárokům předmětů ochrany vyloučit. EVL 11 Jeskyně sklepy pod Troskami ne D1B rychlostní silnice R35, úsek Turnov Rovensko pod Troskami hranice LK 2,0 Vliv lze vzhledem ke vzdálenosti, povaze záměru a nárokům předmětů ochrany vyloučit. EVL12 Jestřebsko Dokesko ano ano D05B D39 silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Česká Lípa MÚK Manušice (I/13) multifunkční turistický koridor Ploučnice 0 0 ano D50 silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí 0 EVL13 Jezevčí vrch ne D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) 0,6 Přestože je koridor zřejmě nahrubo vymezen, je zřejmé, že konkrétní projektové řešení je možné navrhnout tak, aby byl vliv vyloučen. EVL14 Údolí Jizery a Kamenice ano ano D01C D31A varianta C (super sever) rychlostní silnice R35, úsek Rádelský Mlýn Semily hranice LK železniční koridor, úsek Turnov Semily- Košťálov, optimalizace, elektrizace ano D41A multifunkční turistický koridor Jizera x 0 x ano P05 protipovodňová opatření na toku Jizera X EVL15 Jizerskohorské bučiny ano D27 železniční koridor,úsek Liberec Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace x 212 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

228 Hodnocení dopadů na EVL a PO Číslo lokality Název lokality Vliv (ano/ne) Číslo záměru Název Vzdálenost (km) Poznámka ano D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) x ano V1 vodovodní přivaděč VD Josefův Důl ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska x EVL16 Klíč ano ano D03 E8B silnice I/13, úsek Svor Nový Bor Manušice hranice LK územní rezerva vedení VVN 110 kv, úsek TR Nový Bor hranice LK 0 0 EVL17 Kokořínsko ne D04 silnice I/9, obchvat Dubá 0,9 Vzhledem ke vzdálenosti a nárokům předmětů ochrany lze vliv vyloučit. EVL18 Kozlov Tábor ne D29A úsek Turnov Rovensko pod Troskami, modernizace, nové úseky, elektrizace 4,2 Vzhledem ke vzdálenosti lze vliv vyloučit. ano D35 úsek Harrachov Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí x ano D41A multifunkční turistický koridor Jizera x ano D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) x ano D49 silnice I/10, úsek Kořenov Harrachov x EVL19 Krkonoše ano P05 protipovodňová opatření na toku Jizera x ano V2A vodovodní přivaděč Harrachov Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska x ano R LAPV2 LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera x EVL20 Lemberk zámek ne D33 železniční koridor, úsek Rynoltice Česká Lípa, optimalizace, elektrizace 0,3 Chráněno je stanoviště vrápence v zámku na druhé straně Panenského potoka, než je plánována optimalizace železnice. Vliv lze vyloučit. 213 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

229 Hodnocení dopadů na EVL a PO Číslo lokality Název lokality Vliv (ano/ne) Číslo záměru Název Vzdálenost (km) Poznámka EVL21 Luční potok ano P51 protipovodňová opatření na toku Luční potok, Liberec Vesec x EVL22 Lužickohorské bučiny ne D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) 0 V prostoru EVL může být využita stávající komunikace (široká cesta), s ohledem na nároky předmětů ochrany lze vliv vyloučit. EVL nutno respektovat pro umísťování navazujících aktivit. EVL23 Manušické rybníky ano D05B silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Česká Lípa MÚK Manušice (I/13) 0 EVL23 Manušické rybníky ano P54 protipovodňová ochrana na toku 0-0,2 EVL24 Poselský a Mariánský rybník ano D14 silnice I/38, obchvat Obora 0 EVL25 Pelíkovice ne E11A vedení VVN 110 kv - TR Bezděčín Šimonovice 1,8 Vzhledem ke vzdálenosti, povaze záměru a nárokům předmětu ochrany lze vliv vyloučit. EVL26 Podhájí chalupa ne D01B rychlostní silnice R35, úsek Turnov Rovensko pod Troskami hranice LK 2,0 Vzhledem ke vzdálenosti, povaze záměru a nárokům předmětu ochrany lze vliv vyloučit. EVL27 Podtrosecká údolí ne D29A železniční koridor,úsek Turnov Rovensko pod Troskami, modernizace, nové úseky, elektrizace 0,5 Vzhledem k povaze záměru,vzdálenosti, nárokům předmětů ochrany a konfiguraci terénu (jedná se o opačnou stranu povodí Libuňky) lze vliv vyloučit. EVL28 Prácheň Zicht ne D03 EVL29 Průlom Jizery u Rakous ano D31A silnice I/13, úsek Svor Nový Bor Manušice hranice LK úsek Turnov Semily - Košťálov, optimalizace, elektrizace ano D41A multifunkční turistický koridor Jizera x 2,5 Vzhledem ke vzdálenosti (2,5 km) lze vliv vyloučit. x 214 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

230 Hodnocení dopadů na EVL a PO Číslo lokality Název lokality Vliv (ano/ne) Číslo záměru Název Vzdálenost (km) Poznámka ne P05 protipovodňová opatření na toku Jizera x Přestože koridor je umístěn uprostřed EVL, s ohledem na povahu a nároky předmětů ochrany lze výskyt v toku Jizery a nejbližším okolí vyloučit, stejně jako možnost ovlivnění. EVL30 Quarré ne D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) 1,6 Vliv lze vzhledem ke vzdálenosti a nárokům předmětů ochrany vyloučit. EVL31 Rašeliniště Jizerky ano D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) x EVL32 Rašeliniště Jizery ne D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) 1,8 Vliv lze vzhledem ke vzdálenosti a nárokům předmětů ochrany vyloučit. EVL33 Rokytka ne P09 protipovodňová opatření na toku Lužická Nisa, Jablonec n.n. Hrádek n.n. 0 PPO jsou navržena na L.Nise pod EVL.Vliv lze vyloučit.přesto je žádoucí,aby tok L.Nisy měl co nejvíce přírodě blízký charakter. Ano P42 protipovodňová opatření na toku Údolský potok, Kryštofovo Údolí x EVL34 Roverské skály ne D04 silnice I/9, obchvat Dubá 2,8 Vliv lze vzhledem ke vzdálenosti, povaze záměru a nárokům předmětů ochrany vyloučit. EVL35 Skalice u České Lípy ne P25 protipovodňová opatření na toku Šporka, Polevsko do 0,1 Přestože je EVL v bezprostřední blízkosti toku, lze vyloučit, že by mohlo dojít k ovlivnění, protože jsou chráněna terestrická stanoviště. EVL36 Slatinné vrchy ne D14 silnice I/38, obchvat Obora 1,8 Vliv lze vyloučit vzhledem ke vzdálenosti, uspořádání území (mezi EVL a přeložkou je zastavěné území) a nárokům předmětů ochrany. EVL37 Smědá ne D24 silnice II/291, úsek Kunratice Frýdlant 0,3 ano D27 železniční koridor, úsek Liberec Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace x Vzhledem k povaze záměru a nárokům předmětů ochrany lze vliv vyloučit. Na projektové úrovni.je nutno věnovat pozornost znečištění vod. 215 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

231 Hodnocení dopadů na EVL a PO Číslo lokality Název lokality Vliv (ano/ne) Číslo záměru Název ano ano P19 P20 EVL38 Smědava ano D42 protipovodňová opatření na toku Smědá, Višňová protipovodňová opatření na toku Smědá, Černousy koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) Vzdálenost (km) x x x Poznámka EVL39 Stružnické rybníky ne E7 vedení VVN 110 kv - Česká Lípa Sever TR Nový Bor 0,4 Vliv lze vzhledem ke vzdálenosti, povaze záměru a nárokům předmětů ochrany vyloučit. EVL40 Ronov Vlhošť ano D13,D47 silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolínky 0 EVL41 Suchý vrch Naděje ne D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) 0,3 Přestože koridor vede v blízkosti EVL, je trasa v této části vymezena stávající komunikací, tudíž ovlivnění lze vyloučit. EVL42 Svitavka ano ano P21 P22 protipovodňová opatření na toku Svitavka, Mařeničky protipovodňová opatření na toku Svitavka, Kunratice u Cvikova Svitava x x EVL43 Vápenice Basa ne D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) 0,2 Přestože koridor vede v blízkosti EVL, je trasa v této části vymezena jako hřebenová, ovlivnění biotopu netopýrů v prudkém svahu pod hřebenem nelze očekávat. EVL44 Velký a Malý Bezděz ne D14 silnice I/38, obchvat Obora 2,4 Vliv lze vzhledem ke vzdálenosti, povaze záměru a nárokům předmětů ochrany vyloučit. EVL45 Zahrádky ano D12B silnice I/15, obchvat Zahrádky x EVL46 Západní jeskyně ano D33B železniční spojení, úsek Bílý Kostel nad Nisou Rynoltice, nový úsek územní rezerva, elektrizace, variantní řešení? EVL47 Zdislava kostel ne D33B železniční spojení, úsek Bílý Kostel nad Nisou Rynoltice, nový úsek územní rezerva, elektrizace, variantní řešení 2,8 Vliv lze vzhledem ke vzdálenosti, povaze záměru a nárokům předmětů ochrany vyloučit. Nelze předpokládat, že koridor bude procházet obcí a kostelem. EVL48 Binov Bobří soutěska ne E4 Vedení VVN 110 kv, úsek TR Babylon hranice LK (TR Děčín) 1,5 Vliv lze vzhledem ke vzdálenosti, povaze záměru a nárokům předmětů ochrany vyloučit. 216 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

232 Hodnocení dopadů na EVL a PO Číslo lokality Název lokality Vliv (ano/ne) Číslo záměru Název Vzdálenost (km) Poznámka EVL49 Červený rybník ano D25 silnice II/268, úsek Sloup Pihel 0,3 EVL50 Jizerské smrčiny ano ano D42 V1 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) vodovodní přivaděč VD Josefův Důl ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska x x EVL51 Ralsko ne D39 multifunkční turistický koridor Ploučnice 1,1 Vliv lze vzhledem ke vzdálenosti, povaze záměru a nárokům předmětů ochrany vyloučit. ano D05B silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Česká Lípa MÚK Manušice (I/13) 0 ano D12B silnice I/15, obchvat Zahrádky 0 PO1 Českolipsko- Dokeské pískovce a mokřady ano ano D17A D33 silnice II/272, úsek Osečná Ralsko (Kuřívody) úsek Rynoltice Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace x 0 ano D39 multifunkční turistický koridor Ploučnice x ano D50 silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí 0 ano D52D silnice II/268, spojka Ralsko Hradčany 0 PO2 Jizerské hory ano D27 železniční koridor, úsek Liberec Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace x 217 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

233 Hodnocení dopadů na EVL a PO Číslo lokality Název lokality Vliv (ano/ne) Číslo záměru Název Vzdálenost (km) Poznámka ano D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) x ano V1 vodovodní přivaděč VD Josefův Důl ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska x ano D35 úsek Harrachov Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí x ano V2A vodovodní přivaděč Harrachov Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska x PO3 Krkonoše ano D41A multifunkční turistický koridor Jizera x ano D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) x ano R LAPV2 LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera x Vysvětlivky: U střetů, kde je předpokládáno alespoň teoretické ovlivnění, není poznámka uvedena, protože vliv je posouzen podrobně v kapitole 3.2. V případě, že vliv nepředpokládáme, je uveden jeden nejbližší záměr. Ve sloupci vzdálenost x znamená křížení lokality nebo umístění uvnitř lokality; 0 znamená dotyk na hranici, vzdálenost se rozumí od osy koridoru 218 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

234 Hodnocení dopadů na EVL a PO B PODROBNÉ HODNOCENÍ MÍRY VLIVU POPIS METODIKY VYHODNOCENÍ MÍRY VLIVU ZÚR NA EVL A PO Podrobnost a přesnost vyhodnocení velikosti vlivu ZÚR odpovídá rozsahu řešeného území, podrobnosti zpracování a zobrazení ZÚR na výkresech v měřítku 1 : Protože ZÚR řeší jednotlivé záměry na úrovni stanovení ploch pro dané použití, popř. vymezuje koridory pro vedení prvků infrastruktury a navrhuje jejich kapacitu, lze míru vlivu na této úrovni jen těžko přesně kvantifikovat. Byla zavedena 6 bodová stupnice, která převádí různou mírů vlivu záměru do číselné stupnice. Stupnice míry vlivu hodnotí záměry na základě potenciálního ovlivnění. Jedná se o zjednodušené hodnocení, které je doplněno podrobným rozborem problému v textové části a které je podmíněno a zpřesněno řadou dalších kroků (podmínky realizace, návrhy opatření, způsob dalšího posuzování apod.), které je potřeba na nižších úrovních ÚPD nebo na projektové úrovni zohlednit a realizovat. -1 Pozitivní vliv. 0 Vliv lze vyloučit, v dosahu vlivu není EVL nebo PO. 1 Vliv je při standardním (šetrném) řešení málo pravděpodobný až teoretický, přesto je potřeba posoudit nebo zvážit posouzení konkrétního řešení. 2 Vliv nelze vyloučit, očekává se mírný vliv, doporučujeme záměr dále sledovat. 3 Vliv nelze vyloučit, může být i významný. Je reálné hledat řešení s mírným vlivem, realizovat záměr v omezeném rozsahu nebo realizovat účinná opatření na minimalizaci vlivu. Realizovatelnost prvku ZÚR je nutné podmínit vyloučením významného vlivu na EVL nebo PO na další úrovni ÚPD nebo na úrovni projektu. 4 Vliv pravděpodobně silný; ani technické řešení významný vliv zřejmě nevyloučí. N ZS Vliv nelze hodnotit, není známo řešení ani lokalizace prvku ZÚR. Zohlednění stavu pokud bylo provedeno hodnocení podle zákona č. 100/2001 Sb. a vydáno kladné stanovisko. U některých potenciálně dotčených lokalit je vyhodnocení vlivu na předměty ochrany provedeno zvlášť pro každý předmět ochrany a pro každý předmět ochrany je uveden odhad vlivu. Konečná velikost vlivu je ta nejvyšší zjištěná. Cílem tohoto hodnocení dopadů je zjištění, zda mají ZÚR LK významný vliv na EVL a PO nebo zda lze významný vliv vyloučit. Významný vliv přitom nastává v okamžiku, kdy alespoň jeden dílčí prvek ZÚR může mít významný vliv. Významný vliv nastává v okamžiku, kdy není zajištěn požadavek ochrany, tj. není zajištěn příznivý stav evropských stanovišť a evropsky významných druhů z hlediska ochrany. Postup hodnocení dopadů konkrétních koridorů a ploch V této kapitole jsou podrobně hodnoceny konkrétní koridory a plochy, u nichž nebylo možné v první fázi hodnocení dopadů (kapitola ) vyloučit potenciální vliv na EVL a PO. Podrobné hodnocení jednotlivých střetů je v dokumentu seřazeno podle EVL a PO. Nejprve je uvedena EVL nebo PO se stručným popisem, následuje výčet předmětů ochrany a přehled konkrétních koridorů a ploch s potenciálním vlivem (větším než 0) a vyhodnocení vlivu. U každého potenciálního vlivu záměru je uveden seznam potenciálně dotčených předmětů ochrany (podtržení v textu). Dále jsou uvedeny návrhy opatření, zásady (limity) pro realizaci. Kromě podrobného hodnocení v textu setříděného podle lokalit je tato fáze hodnocení zpracována do tabulky 4, kde hlavním třídícím kritériem je kód konkrétních návrhů koridorů a ploch. Ke každému koridoru, popř. ploše (včetně variant) je uveden seznam potenciálně ovlivněných EVL a PO. Vzniká tak matice ovlivněné naturové lokality a posuzovaných návrhových koridorů a staveb. V případě, že návrhové koridory a plochy nemají vliv na naturové lokality, je ve sloupci název EVL nebo PO uveden text bez vlivu a ve sloupci číslo lokality je uvedeno NT0 Ve sloupci popis vlivu je uvedeno stručné zdůvodnění. Některé návrhy jsou již řešeny na projektové úrovni, byly posouzeny podle zákona č. 100/2001 Sb. a je vydáno kladné stanovisko dotčeného orgánu státní správy. Pokud nebylo možné na úrovni posuzování ZUR vliv vyloučit, je v tabulce č. 4 uvedeno ZS (zohlednění stavu). 219 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

235 Hodnocení dopadů na EVL a PO EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ KONKRÉTNÍCH KORIDORŮ A PLOCH EVL 1 Bílá Desná kanál protržené přehrady (CZ ) Stručná charakteristika Přepouštěcí kanál Protržené přehrady 3 km severně od obce Albrechtice v Jizerských horách, osady Mariánská Hora. Významné zimoviště netopýra velkého. V rámci širšího regionu (ten výrazně přesahuje hranice Libereckého kraje) jediné zimoviště, kde počet zimujících jedinců předmětného druhu je pravidelně vyšší než 100. Rozloha lokality je 0,08 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1324 Netopýr velký (Myotis myotis) Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 2 Bukovec (CZ ) Stručná charakteristika Jedná se o čedičový kužel Bukovce (1005 m), jádro stejnojmenného přírodního komplexu, který se tyčí nad jihovýchodním okrajem osady Jizerka. Do popisovaného území patří rovněž louky v jihovýchodní části osady a smrkové porosty na jihovýchodních svazích Bukovce. Rozloha lokality je 120,35 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9140 Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem Acer a šťovíkem horským Rumex arifolius) 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91D0 Rašelinný les 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) - hvězdička označuje prioritní stanoviště Nejvýznamnější potenciální vlivy D41A multifunkční turistický koridor Jizera x EVL2 Bukovec S ohledem na šíři koridoru, jehož osa prochází po okraji EVL, nelze vliv uspokojivě hodnotit. Lze však předpokládat, že pokud bude využito stávajících cest a nebudou do prostoru umísťovány související aktivity (občerstvení, ubytování apod.), bude vliv na EVL malý. Osa koridoru je navržena tak, že vede po stávající široké cestě na jižním úpatí hory Bukovec do sedla pod Bukovcem, kde se napojuje na koridor D42. Vyhodnocení vlivu = N D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) x EVL2 Bukovec S ohledem na šíři koridoru, jehož osa prochází po okraji EVL, nelze vliv uspokojivě hodnotit. Lze však předpokládat, že pokud bude využito stávajících cest a nebudou do prostoru umísťovány související aktivity (občerstvení, ubytování apod.), bude vliv na EVL malý. Vyhodnocení vlivu = N 220 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

236 Hodnocení dopadů na EVL a PO EVL 3 Cihelenské rybníky (CZ ) Stručná charakteristika Soustava čtyř rybníků na Stružnickém potoce, asi 1 km severozápadně od Horní Libchavy u České Lípy. Mělké rybníky v bažinaté, vrbami porostlé nivě. Na hrázích solitéry břízy, bezu černého a olše lepkavé. Rybníky jsou obklopeny ze severní strany poli a ruderální vegetací. Přítomny jsou i rákosiny. Na lokalitě bylo zjištěno 25 druhů vážek, včetně vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) druh z přílohy II směrnice o stanovištích. Jedna z mála lokalit kuňky ohnivé v Libereckém kraji. Rozloha lokalita je 9,05 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1188 Kuňka ohnivá (Bombina bombina) Nejvýznamnější potenciální vlivy E7 vedení VVN 110 kv - Česká Lípa Sever TR Nový Bor x EVL3 Cihelenské rybníky Koridor vedení protíná EVL pro ochranu kuňky ohnivé. S ohledem na povahu záměru a nároky kuňky je vliv málo pravděpodobný. Udržování bezlesí v okolí předmětných rybníků může mít pozitivní vliv na EVL, protože kuňky potřebují prosvětlené vodní plochy. Naopak navazující remízek slouží jako zimoviště, zde k ovlivnění může dojít. Občasné disturbance na loukách a cestách rozježdění podmáčených ploch těžkou technikou a jejich následné zaplavení vodou, může mít z pohledu kuněk rovněž pozitivní vliv. Nutno posoudit na projektové úrovni. Vyhodnocení vlivu = 2 EVL 4 Česká Lípa mokřad v nivě Šporky (CZ ) Stručná charakteristika Mokřad s vodní plochou dvou rybníčků, prameniště, rákosiny a vlhké podmáčené louky, dále s rašelinnou olšinou o celkové rozloze cca 9 ha v nadmořské výšce m n. m., se nachází při SZ okraji České Lípy. Jedna z mála lokalit kuňky ohnivé v Libereckém kraji. Rozloha lokality je 20,26 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1188 Kuňka ohnivá (Bombina bombina) Nejvýznamnější potenciální vlivy P54 protipovodňová opatření na toku - Šporka, nad obcí Horní Libchava x EVL 4 Česká Lípa mokřad v nivě Šporky Opatření je vymezeno na Šporce mezi Horní Libchavou a Častolovicemi. Opatření bylo podrobněji zpracováno na úrovni studie a oznámení záměru (Bauer, 2011), bylo posouzeno v procesu zjišťovacího řízení a posuzování bylo ukončeno se závěrem, že není třeba dále posuzovat. Jednalo se o suchý poldr s hrází v dolní části úseku. V prostoru EVL by byla pouze zátopa pro případ povodňových stavů, kde by se voda oproti přirozenému průtoku zdržena o několik jednotek hodin až dolních desítek hodin. Na úrovni ZUR není možné předjímat, jaké projektové řešení bude zvoleno. Rizikem je hlavně destrukce vlhkých luk v nivě Šporky a ovlivnění tak terestrického biotopu kuněk. ale i tůní a rybníku. Vliv lze předpokládat spíše mírný (v případě poldru s hrází na dolním okraji řešeného úseku až zanedbatelný). Na úrovni ZUR nelze vyloučit ani významný negativní vliv v případě rozsáhlých nevratných disturbancí, popř. v případě dramatického odvodnění prostoru EVL. Vyhodnocení vlivu = Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

237 Hodnocení dopadů na EVL a PO EVL 5 Český Dub základní umělecká škola (CZ ) Stručná charakteristika Půda ZUŠ uprostřed obce Český Dub (0,05 ha). Jedna z pěti největších letních kolonií druhu Myotis myotis v ČR. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1324 Netopýr velký (Myotis myotis) Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 6 Doksy zámek (CZ ) Stručná charakteristika Půda zámku uprostřed obce Doksy letní kolonie netopýra velkého. Rozloha lokality je 0,57 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1324 Netopýr velký (Myotis myotis) Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 7 Dolní Ploučnice (CZ ) Stručná charakteristika Lokalita sleduje tok od České Lípy po soutok s Labem v Děčíně. Rozloha EVL je 779,28 ha. Tok Ploučnice se nachází v hluboko zaříznutém údolí místy kaňonovitého charakteru. Ploučnice částečně protéká intravilány menších obcí, kde je tok regulován. Tok Ploučnice je lemován fragmenty lužních lesů, vlhkých podmáčených luk a bylinných břehových porostů. Regulační úpravy postihly přibližně % délky území. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1106 Losos atlantský (Salmo salar) 1188 Kuňka ohnivá (Bombina bombina) 1355 Vydra říční (Lutra lutra) Nejvýznamnější potenciální vlivy D05B silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Česká Lípa MÚK Manušice (I/13) x EVL 7 Dolní Ploučnice Osa koridoru silnice prochází mimo EVL, cca 200 m od západního okraje. Mohou být potenciálně ovlivněny zejména kuňka ohnivá a vydra říční. Případný vliv by spočíval ve vytvoření migrační bariéry a usmrcování živočichů pod koly vozidel. S ohledem na morfologii terénu je pravděpodobné, že v předmětném území bude komunikace nad úrovní terénu a bude tedy technicky jednoduše řešitelné vybudování funkčních přechodů pro uvedené druhy. Vliv předpokládáme velmi mírný (1). 222 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

238 Hodnocení dopadů na EVL a PO Na řešenou část přeložky silnice I/9 bylo vydáno v roce 2003 souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. (Vyhodnocení vlivu na soustavu NATURA 2000 nemohlo být provedeno, protože v té době nebyla soustava NATURA 2000 vymezena.) Je tedy možné, pokud to bude v souladu s výkladem dotčeného orgánu, považovat situaci za zohlednění stavu. Vyhodnocení vlivu = ZS D19A silnice II/262, úsek Žandov Stružnice x EVL 7 Dolní Ploučnice Koridor prochází ve svahu nad údolím Ploučnice. Koridor oddaluje dopravu od toku, těleso silnice vede, oproti stávající silnici, mimo hranice EVL. K přímému ovlivnění záborem území EVL nedojde. Pro ochranu lososa a vydry je důležité zajistit dostatečnou kvalitu vody, což je dnes technicky řešitelné, jedná se o standard, které musí nové stavby splňovat. Rovněž nezbytné a řešitelné je zajištění průchodnosti území pro sledované druhy (kuňku ohnivou a vydru říční). Vyhodnocení vlivu = 0 D34 železniční koridor, úsek Česká Lípa hranice LK, optimalizace, elektrizace x EVL 7 Dolní Ploučnice Trasa vede v souběhu (většinou tvoří severní hranici) s EVL Dolní Ploučnice, a to od České Lípy až na hranici kraje. EVL tvoří tok Ploučnice a místy části nivy. Bude záležet na konkrétním technickém řešení. Pro ochranu lososa existuje riziko zejména ve znečištění vody při výstavbě (míra vlivu 1). Pro kuňku ohnivou je negativní případný zábor vhodných biotopů, popř. znečištění těchto biotopů. Při orientačním průzkumu byl zjištěn pouze jeden vhodný biotop - rybník (i když s výhradami rybník byl poměrně značně zarybněn) a přilehlá olšina u Stružnice. Vydra s největší pravděpodobností může migrovat podél celého toku. Negativní mohou být zásahy v nivě mimo železniční těleso, popř. znečištění toku. Vliv nelze na této úrovni vyloučit, doporučujeme záměr dále sledovat. Doporučujeme omezit až vyloučit zásahy mimo železniční těleso zejména na přivrácené straně k toku Ploučnice a změny v její nivě. Vyhodnocení vlivu = 2 D39 multifunkční turistický koridor Ploučnice x EVL 7 Dolní Ploučnice Významným vlivem může být vyrušování vydry říční a dále realizace souvisejících a navazujících aktivit a staveb s možností dopadů na většinu předmětů ochrany. Záměr je široce vymezen, jeho vliv nelze na dané úrovni hodnotit. Významným vlivem může být vyrušování vydry říční a dále realizace souvisejících a navazujících aktivit a staveb s možností dopadů na většinu předmětů ochrany. V posledních letech dochází ke specifikaci využití koridoru, objevují se projekty výstavby cyklostezek podél toku Ploučnice. Realizace cyklostezek popř. jiných liniových staveb v nivě Ploučnice bude mít významný negativní vliv na biotop vydry říční. Rovněž masivní rozvoj vodní turistiky by zřejmě působil negativně na vydru říční. V případě zásahu do břehů, popř. koryta toku Ploučnice je pravděpodobné negativní ovlivnění biotopu lososa atlantského. Vyloučení vlivu je naopak pravděpodobné za předpokladu, že konkrétní stavby nebudou procházet bezprostředně podél EVL (příčné přechody po stávajících trasách budou zřejmě většinou akceptovatelné) a že nebude docházet k plošnému ovlivnění nivy v bezprostředním okolí toku. Vyhodnocení vlivu = Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

239 Hodnocení dopadů na EVL a PO P16 protipovodňová opatření na toku Ploučnice, Stružnice D. Police x EVL 7 Dolní Ploučnice Protipovodňová opatření nejsou blíže specifikována. Míra vlivu na předměty ochrany se však odvíjí právě ze skutečnosti, jak budou protipovodňová opatření vypadat. Má li být tok např. prohlouben a opevněn bude vliv na předměty ochrany značný, má li se jednat např. o suché poldry, ochranné zídky, může být vliv malý až zanedbatelný. Obecně platí, že je třeba zachovat diverzitu říčního koryta (hloubkovou členitost, členitost břehů a charakter dna), střídání rychle a pomalu proudících úseků, jeho migrační prostupnost apod. Co se týká bezprostředního okolí toku (ve vztahu k vydře) platí v podstatě obdobné podmínky míra vlivu bude malá při zachování přírodního a dostatečně rozmanitého charakteru příbřežních partií s dostatkem úkrytů a potravy. Změny v charakteru toku mohou ohrozit zejména lososa (vlastní změna charakteru koryta, změny v potravní nabídce v důsledku úbytku dalších vodních živočichů, zejména ryb apod.), popř. vydru (změna v potravní nabídce díky zničení koryta). Změny charakteru okolí toku se pak mohou dotknout zejména populace vydry říční (odstranění vegetačního krytu spojené se ztrátou úkrytů, rušení v průběhu stavby apod.). Vyhodnocení vlivu = 3 EVL 8 Horní Kamenice (CZ ) Stručná charakteristika EVL je v úseku Kamenice od Srbské Kamenice po Hraniční rybník včetně vybraných drobných přítoků. Povodí horní Kamenice představuje komplex většinou malých vodních toků podhorského pásma s vhodnými trdlišti lososa atlantského (štěrkové plochy s prokysličenou vodou). Toky mají většinou přirozené koryto, zastoupení plochy v intravilánu obcí není převažující. Tok Kamenice se nachází převážně v lesích (smrčiny a olšiny). Pro lososa představuje povodí Kamenice (tok Kamenice od Srbské Kamenice po Hraniční rybník a dolní tok přítoků Bynoveckého potoka, Olešničky, Bílého potoka, Pryského potoka a Líseckého potoka) unikátní lokalitu v rámci ČR. Území je také kvalitní lokalitou vydry říční. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1355 Vydra říční (Lutra lutra) 1106 Losos atlantský (Salmo salar) Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 9 Horní Ploučnice (CZ ) Stručná charakteristika EVL doprovází tok Ploučnice od České Lípy proti proudu k Mimoni, kde se dělí na 2 větve, jedna sleduje Panenský potok až do Jablonného v Podještědí, druhá je vymezena podél toku Ploučnice do Stráže pod Ralskem a podél Ještědského potoka ke Křížanům. V celé délce je chráněn tok jako stanoviště a migrační cesta lososa, v části do Mimoně je chráněn biotop vydry v omezeném rozsahu i klínatky rohaté. Výskyt dalších chráněných druhů je místní. Rozloha je 837,35 ha. 224 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

240 Hodnocení dopadů na EVL a PO Předměty ochrany NV č. 371/2009 Sb. rozšiřuje seznam předmětů ochrany EVL Horní Ploučnice. Evropská stanoviště: 2330 Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 3260 Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 91D0* Rašelinný les 91F0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) hvězdička označuje prioritní stanoviště Evropsky významné druhy: 1037 Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) 1106 Losos atlantský (Salmo salar) 1061 Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) 1059 Modrásek očkovaný (Maculinea teleius) 1078* Přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* 1016 Vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) 1355 Vydra říční (Lutra lutra) hvězdička označuje prioritní druh Nejvýznamnější potenciální vlivy D05B silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Česká Lípa MÚK Manušice (I/13) x EVL 9 Horní Ploučnice Koridor trasy kříží EVL Horní Ploučnice na okraji České Lípy. V dotčeném úseku je vymezen biotop lososa atlantského a vydry říční. EVL v okolí průchodu koridoru je vymezena v úzkém pásu podél toku s nejbližšími břehovými porosty. Zásahy do toku by neměly být významné. Pro ochranu biotopu lososa je potřeba na projektové úrovni řešit odvedení srážkových vod z vozovky, minimalizovat úpravy koryta. Pro vydru říční jsou hlavními negativními faktory zábor břehových porostů, znečištění vody, vyrušování a migrační bariéra spojená s usmrcováním zvířat na silnici. Míra zásahu do břehových porostů bude závislá na technickém řešení. V místě přechodu osy koridoru silnice může být zasažen pobřežní remízek hustě zapojených vrbin. Vytvoření migrační bariéry a případné usmrcování zvířat na silnici je možné řešit dostatečně vysokým mostním objektem ve fázi projektové přípravy. S ohledem na vhodnost biotopu pro vydru říční se jedná o okraj regulovaného úseku, který prochází Českou Lípou. Rovněž se jedná o konec zastavěného území, kde nejsou pro vydru vhodné podmínky i kvůli nadměrnému vyrušování. Vliv je hodnocen opět jako mírný (2). Na řešenou část přeložky silnice I/9 bylo vydáno v roce 2003 souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. (Vyhodnocení vlivu na soustavu NATURA 2000 nemohlo být provedeno, protože v té době nebyla soustava NATURA 2000 vymezena.) Je tedy možné, pokud to bude v souladu s výkladem dotčeného orgánu, považovat situaci za zohlednění stavu. Vyhodnocení vlivu = ZS D22 silnice II/270, obchvat Jablonného v Podj. X EVL 9 Horní Ploučnice Koridor překonává EVL Horní Ploučnici na jižním okraji obce. EVL (tok Ploučnice) má v místě střetu polopřirozený charakter, v nivě jsou fragmenty olšin a vrbin, dno toku bude převážně bahnité. V této části je z vyhlášených předmětů ochrany chráněn biotop lososa, tedy pouze tok. Potenciálně vhodné podmínky jsou zde i pro vydru, která může podél toku migrovat. 225 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

241 Hodnocení dopadů na EVL a PO Podél toku lze rovněž očekávat migraci vydry říční. Křížení komunikací bude znamenat snížení migrační propustnosti pro vydru a v okolí křížení zvýšené vyrušování. S ohledem na technické možnosti lze očekávat vliv maximálně mírný (2). Na řešený úsek bylo vydáno v roce 2003 souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. (Vyhodnocení vlivu na soustavu NATURA 2000 nemohlo být provedeno, protože v té době nebyla soustava NATURA 2000 vymezena.) Je tedy možné, pokud to bude v souladu s výkladem dotčeného orgánu, považovat situaci za zohlednění stavu. Vyhodnocení vlivu = ZS D33 úsek Rynoltice Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace x EVL 9 Horní Ploučnice Koridor se na několika místech dostává do kontaktu s EVL: 1. U obce Dobranov u České Lípy přechází železnice EVL mostem. Železnice prochází přes širší nivu Ploučnice na náspu a mostem překonává řeku. Ve sledovaném úseku může být dotčen vhodný biotop s výskytem vydry, lososa, klínatky rohaté a stanoviště 2330 otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem a psinečkem. Lze předpokládat, že úpravy budou v rámci stávající trasy, nedojde k velkým a novým zásahům do EVL. Zásah do toku a případné ovlivnění lososa lze prakticky vyloučit. Vzhledem k pravděpodobně malému ovlivnění toku lze předpokládat maximálně lokální, tj. velmi malý vliv na populaci klínatky rohaté. V případě kácení a záboru vrbin to znamená zásah do biotopu vydry. Je pravděpodobné, že rozsah kácení bude malý nebo žádný a podmínky pro vydru se nezmění. Dalším negativním vlivem může být vyrušování v době výstavby, minimalizace tohoto vlivu je organizačně řešitelná, jedná se časově omezený vliv. Stanoviště 2330 otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem a psinečkem se vyskytuje v degradovaných typech na úpatí železničního náspu mostu přes Ploučnici. Minimalizaci vlivu je třeba řešit na projektové úrovni, vliv lze hodnotit v této fázi jako přibližně středně silný. Vyhodnocení vlivu = 2 2. u Mimoně prochází trať územím EVL v délce 1,3 km Na levém břehu Ploučnice je EVL rozšířena i mimo nivu řeky a zabírá mozaikovitou krajinu kulturních luk a lesních kulturních remízků. Tato část EVL je biotopem s hojným výskytem přástevníka kostivalového. Zásah bude omezen na stávající koridor. S ohledem na nízký stupeň ohrožení přástevníka kostivalového hodnotíme vliv spíše jako teoretický (1). Vyhodnocení vlivu = 1 3. za obcí Pertoltice přechází železnice EVL mostem Železnice překovává řeku a nivu Ploučnice na okraji obce Pertoltice p.r. poměrně dlouhým mostním objektem. V této části EVL je z vyhlášených předmětů ochrany chráněn biotop lososa, tedy pouze tok. Potenciálně vhodné podmínky jsou zde i pro vydru. Vyskytují se doprovodné břehové porosty vrbin a olše. Lze předpokládat, že úpravy nebudou znamenat velké zásahy do EVL. Zásah do toku a případné ovlivnění lososa lze prakticky vyloučit. Rizikem může být fáze výstavby spojená s kontaminací vody v případě havárie. Zásah do břehových porostů nebude zřejmě velký. Vyhodnocení vlivu = 1 4. u obce Brniště přechází železnice EVL mostem a dále vede v souběhu ve vzdálenosti 150 až 500 m Přechod Ploučnice je realizován v otevřené zemědělské krajině s ornou půdou, doprovodné porosty představuje úzký pruh topolů (Populus x canadensis). Vlastní tok má opravené napřímené koryto. V této části EVL je z vyhlášených předmětů ochrany chráněn biotop lososa, tedy pouze tok. Lze předpokládat, že úpravy nebudou znamenat velké zásahy do EVL. Zásah do toku a případné ovlivnění lososa lze prakticky vyloučit. Pro všechny dílčí střety s EVL je rizikem fáze výstavby spojená s kontaminací vody v případě havárie. Tento vliv je spíše teoretický při respektování platných předpisů. Vyhodnocení vlivu = Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

242 Hodnocení dopadů na EVL a PO D34 žel. koridor, úsek Česká Lípa hranice LK, optimalizace, elektrizace x EVL 9 H. Ploučnice Koridor kříží EVL uprostřed zastavěného území v České Lípě. V této části je EVL vymezena především pro ochranu lososa. S ohledem na stávající silně ovlivněnou část toku, nároky předmětu ochrany a povahu záměru (lze očekávat maximálně úpravu stávajícího mostu) může k ovlivnění dojít v důsledku znečištění vod. Tento vliv je při respektování platných předpisů spíše teoretický. Vyhodnocení vlivu = 1 D39 multifunkční turistický koridor Ploučnice x EVL 9 Horní Ploučnice Významným vlivem může být vyrušování vydry říční a dále realizace souvisejících a navazujících aktivit a staveb s možností dopadů na většinu předmětů ochrany. V posledních letech dochází ke specifikaci využití koridoru, objevují se projekty výstavby cyklostezek podél toku Ploučnice. Realizace cyklostezek, popř. jiných liniových staveb v nivě Ploučnice bude mít významný negativní vliv na biotop vydry říční, Vliv na další předměty ochrany nelze s ohledem na jejich většinou nespojité rozšíření konkrétně kvantifikovat, ovšem je reálné rovněž ovlivnění stanoviště 6430 vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva (biotop T1.6 - tužebníková lada). V případě zásahu do koryta toku Ploučnice je pravděpodobné negativní ovlivnění klínatky rohaté, popř. lososa atlantského. Vyloučení vlivu je naopak pravděpodobné za předpokladu, že konkrétní stavby nebudou procházet podélně EVL (příčné přechody po stávajících trasách budou zřejmě většinou akceptovatelné) a že nebude docházet k plošnému ovlivnění nivy v bezprostředním okolí toku. Vyhodnocení vlivu = 3 D52D silnice II/268, spojka Ralsko Hradčany x EVL 9 Horní Ploučnice V řešeném úseku nebude EVL dotčena. Zvýší se provoz na silnici Doksy Mimoň, která prochází při křížení Ploučnice přes EVL. Teoreticky lze uvažovat o zvýšení rizika kolizí vydry s dopravními prostředky. Stávající most přes Ploučnici je ovšem natolik vysoký, že toto riziko může být spíše teoretické.vliv hodnotíme jako nulový. Vyhodnocení vlivu = 0 D55 - územní rezerva silnice II/270, severozápadní obchvat Mimoň, x EVL 9 Horní Ploučnice Obchvat zasahuje do EVL při překonávání nivy Panenského potoka. Na úrovni mapy 1:5000 je záměr řešen formou územní rezervy v ÚP Mimoně, která byla rovněž posouzena z hlediska vlivu na EVL a PO (Bauer, 2007). Modrásek bahenní a modrásek očkovaný Trasa zasahuje do biotopu chráněných evropských druhů, a to modráska bahenního a modráska očkovaného. Míru vlivu je možné řešit podrobněji až na projektové úrovni a při zaměření v terénu. Malý posun trasy směrem na sever nebo jih může dotčenou plochu biotopu modrásků významně změnit. V nejpříznivějším případě lze očekávat disturbanci biotopu modrásků napříč nivou v délce m. Jak široký pás podél komunikace bude narušen, bude závislé na technickém řešení (výšce a délce mostu) a technologii provedení. K dalším vlivům za provozu by docházet nemělo, je třeba vyřešit odvod dešťových vod. Realizace obchvatu rozdělí louky s modrásky. Bude přerušena největší souvislá plocha biotopu modrásků ve své jižní části. Fragmentaci biotopu ve smyslu vytvoření neprostupné migrační bariéry nepředpokládáme. Modrásek je motýl, pro kterého nebude problém silnici přeletět nebo podletět. Hrozí však určité riziko ruderalizace biotopu podél komunikace a odvodnění okolí (bude záviset na technickém řešení). Celková plocha biotopu modrásků mezi Mimoní a Pertolticemi v EVL Horní Ploučnice je cca 4,6 ha (k roku 2007). Další výskyty jsou prokázány z úseku EVL mezi Mimoní a Českou Lípou. Hranice významného vlivu se pohybuje v rozpětí 1-5% populace. Pro formát územní rezervy nemá smysl relativní zábor přesně specifikovat, protože se rozšíření modrásků v čase mění v závislosti zejména na hospodaření na loukách v nivě Ploučnice. 227 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

243 Hodnocení dopadů na EVL a PO Nezanedbatelná je i celková znalost rozšíření modrásků. Je zřejmé, že vliv záměru může být za určitých podmínek významný negativní. Je třeba návrh vést v režimu podmínečně přípustném. Je třeba realizaci podmínit vyloučením vlivu v dalších fázích včetně projektové úrovně. Z dalších chráněných evropsky významných druhů koridor naruší severní migrační trasu vydry říční. Přímý vliv na jedince vydry bude malý, na projektové úrovni lze předpokládat dlouhý a vysoký mostní objekt přes Panenský potok. O migrační bariéru, která by působila úhyn vyder na vozovce, by se jednat nemělo. Zásah je bodový, prochází přibližně prostředkem úseku, kde se tok vzdaluje od zástavby, a tím prostor fragmentuje. Vliv považujeme za mírný. Okrajově trasa obchvatu zasahuje hranici EVL v části, kde je ochrana zaměřena na přástevníka kostivalového. Biotopem jsou louky v mozaice s remízky. Vliv bude maximálně mírný. Stavba protíná Panenský potok biotop lososa, bude vybudován mostní objekt. Při respektování ochrany vod a zachování přirozeného stavu koryta lze vliv vyloučit. Vyhodnocení vlivu = 3 P12 protipovodňová opatření na toku Panenský potok, Jablonné v Podještědí x EVL 9 Horní Ploučnice Protipovodňová opatření jsou navržena v rámci intravilánu Jablonného v Podještědí. Ve sledovaném úseku je vymezen biotop pouze pro lososa. Z tohoto důvodu je třeba zejména zachovat migrační prostupnost toku a nezasahovat do charakteru koryta. Protipovodňová opatření by se zde měla odehrávat spíše mimo vlastní koryto toku (protipovodňové hráze apod.). Na nižších úrovních je potřeba vyhodnotit význam této nejvýše položené části EVL pro populaci lososa, neboť je to klíčová informace pro zpřesňování míry ovlivnění. Vyhodnocení vlivu = 3 P13 protipovodňová opatření na toku Panenský potok, Brniště Mimoň x EVL 9 Horní Ploučnice Protipovodňová opatření jsou navržena od obce Brniště až do Mimoně. V celém sledovaném úseku je udáván biotop pouze lososa. Míra ovlivnění tohoto druhu je přímo závislá na použitých opatřeních (nejsou blíže specifikována). Negativně na biotop lososa budou působit zejména opatření, při kterých by došlo k zásahům do koryta toku (napřimování, bagrování dna a prohlubování toku apod.), naopak malý vliv by měla opatření podporující rozlivy do volné krajiny a zadržení vody v ní, např. formou suchých poldrů. Ve spodní části úseku u Mimoně se EVL rozšiřuje i na louky v nivě Ploučnice, které jsou biotopem modráska bahenního a m. očkovaného. K přímému ovlivnění záborem vhodného biotopu zřejmě nedojde. Riziko ovlivnění biotopu modrásků pod EVL spočívá zejména v narušení vodního režimu na předmětných loukách. Je potřeba zachovat stávající režim zaplavování luk a přirozený režim a úroveň podzemní vody. Vliv bude závislý na typu opatření, může být ale významný. Výběr akceptovatelných opatření nutno řešit na nižších stupních. Nevhodné zásahy do toku poškodí rovněž biotop vydry říční, které podél toku migruje. Vyhodnocení vlivu = 3 P14 protipovodňová opatření na toku Ploučnice, Mimoň x EVL 9 Horní Ploučnice V celém úseku je udáván a chráněn biotop lososa. Míra ovlivnění tohoto druhu je přímo závislá na použitých opatřeních (nejsou blíže specifikována). Negativně na biotop lososa budou působit zejména opatření, při kterých by došlo k zásahům do koryta řeky (napřimování, bagrování dna a prohlubování toku apod.), naopak malý vliv by měla opatření podporující rozlivy do volné krajiny a zadržení vody v ní např. formou suchých poldrů. V části sledovaného úseku pod Mimoní je udáván biotop pro vydru. Vyskytují se zde doprovodné porosty vrbin a vysokostébelné bylinné vegetace (často značně ruderalizované). Silně negativní dopady na její populace by mělo zejména napřimování a prohlubování koryta a vytváření homogenního prostředí, což snižuje potravní nabídku ryb, možnosti úkrytů pro vydry apod. 228 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

244 Hodnocení dopadů na EVL a PO Negativní je i přímá plošná disturbanci břehových porostů při provádění úprav. Aktuálně je úsek mezi Mimoní a ústím Ploužnického potoka regulován a je podstatně snížen biologický potenciál v tomto úseku. Vliv bude závislý na typu opatření, může být ale významný. Výběr akceptovatelných opatření nutno řešit na nižších stupních. Vyhodnocení vlivu = 3 P15 protipovodňová opatření na toku Ploučnice, Česká Lípa x EVL 9 Horní Ploučnice V dotčeném úseku EVL je vymezeno stanoviště pro lososa, vydru (migrace) a v horní části nad Českou Lípou i klínatku rohatou. Negativní vliv by měly zejména změny v charakteru koryta (narušení jeho členitosti, odbagrování kamenů a štěrkových lavic apod.). Z evropských stanovišť se v horním úseku nad Českou Lípou vyskytuje stanoviště 6430 vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva (biotop T1.6 - tužebníková lada) a stanoviště 91E0 jasanovo-olšové lužní lesy (degradované typy), která mohou být negativně ovlivněna odvodněním v případě nevhodných úprav na toku Ploučnice. Úsek toku protékající Českou Lípou neposkytuje již v současnosti příliš vhodné podmínky jak z hlediska charakteru toku tak z důvodu neúměrného vyrušování (vydra). Naopak horní část je pro uvedené předměty ochrany funkční biotop. Vliv bude závislý na typu opatření, může být ale významný. Výběr akceptovatelných opatření nutno řešit na nižších stupních. Vyhodnocení vlivu = 3 P30 protipovodňová opatření na toku Ploučnice, Stráž pod Ralskem x EVL 9 Horní Ploučnice Ve sledovaném úseku je vymezen biotop pouze pro lososa. Z tohoto důvodu je třeba zejména zachovat migrační prostupnost toku a přírodě blízký charakter koryta. Protipovodňová opatření by se zde měla odehrávat spíše mimo vlastní koryto toku (protipovodňové hráze apod.). Na nižších úrovních je potřeba vyhodnotit význam této nejvýše položené části EVL pro populaci lososa, neboť je to klíčová informace pro zpřesňování míry ovlivnění. Vyhodnocení vlivu = 3 P52 protipovodňová opatření na toku Ještědský potok, Dubnice x EVL 9 Horní Ploučnice PPO je vymezeno na Ještědském potoce pod obcí Žibřice. Opatření bylo podrobněji zpracováno na úrovni studie a oznámení záměru (Bauer, 2011), bylo posouzeno v procesu zjišťovacího řízení a posuzování bylo ukončeno se závěrem, že není třeba dále posuzovat. Jedná se o suchý poldr s hrází v dolní části úseku. Opatření je navrženo na části Ještědského potoka, kde je vymezena EVL Horní Ploučnice. EVL je navržena v úzkém pásu vymezujícím stávající koryto Ještědského potoka. Z předmětů ochrany EVL lze potenciálně uvažovat o biotopu vydry říční, teoreticky i klínatky rohaté. O jádrové území s vysokou hustotou populace se nejedná. Hlavně se ovšem jedná o horní část biotopu lososa atlantského. Pro reintrodukci lososa probíhá v posledních letech záchranný program. Návrat ryb od moře se zatím v Ještědském potoce nepodařilo prokázat. Důvodem jsou zřejmě migrační překážky níže na toku. Současný stav toku odpovídá dobrému hydromorfologickému stavu. Na úrovni ZUR není možné předjímat, jaké projektové řešení bude zvoleno. Silně negativní dopady na populace uvedených předmětů ochrany má napřimování a prohlubování koryta a vytváření homogenního prostředí, což snižuje potravní nabídku ryb, možnosti úkrytů pro vydry apod. Negativní je i přímá plošná disturbance břehových porostů při provádění úprav. Naopak opatření s minimálním zásahem do toku, jako jsou suché poldry, biotop uvedených předmětů ochrany významně neovlivní, pokud bude zvoleno citlivé a přírodě blízké řešení. Hráz poldru poškodí biotop uvedených druhů v délce m. Podmínkou je zajištění prostupnosti toku pro vodní organismy. Vyhodnocení vlivu = Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

245 Hodnocení dopadů na EVL a PO P55 protipovodňová opatření Ploučnice, nad sídlem Srní potok x EVL 9 Horní Ploučnice Opatření je vymezeno mezi Srním potokem a Novinami pod Ralskem na Ploučnici. Opatření bylo podrobněji zpracováno na úrovni studie a oznámení záměru (Bauer, 2011), bylo posouzeno v procesu zjišťovacího řízení a posuzování bylo ukončeno se závěrem, že není třeba dále posuzovat. Jednalo se o suchý poldr s hrází v dolní části úseku a o provedení revitalizace toku v nové stopě blížící se historické trase. Vhodně provedená revitalizace by měla mít pozitivní vliv na uvedené druhy. Lokální ovlivnění toku hrází suchého poldru významný negativní vliv mít nebude. Opatření zasahuje část EVL Horní Ploučnice. EVL je navržena v úzkém pásu vymezujícím stávající koryto Ploučnice. Z předmětů ochrany EVL lze potenciálně uvažovat o biotopu vydry říční, teoreticky i klínatky rohaté. Předmětný úsek Ploučnice je ale silně regulován a pro uvedené druhy není aktuálně příliš vhodný. Populace klínatky rohaté je v řešeném úseku minimální. Hlavně se ovšem jedná o biotop lososa atlantského (také v nevhodném stavu). Pro reintrodukci lososa probíhá v posledních letech záchranný program. Návrat ryb od moře se zatím v Ještědském potoce nepodařilo prokázat. Důvodem jsou zřejmě migrační překážky níže na toku. Na úrovni ZUR není možné předjímat, jaké projektové řešení bude zvoleno. Silně negativní dopady na populace uvedených předmětů ochrany má napřimování a prohlubování koryta a vytváření homogenního vodního prostředí, což snižuje potravní nabídku ryb, možnosti úkrytů pro vydry apod. (v daném úseku aktuálně provedeno). Negativní je i přímá plošná disturbance břehových porostů při provádění úprav. Naopak opatření s minimálním zásahem do toku, jako jsou suché poldry, biotop uvedených předmětů ochrany významně neovlivní, pokud bude zvoleno citlivé a přírodě blízké řešení. Hráz poldru poškodí biotop uvedených druhů v délce m. Podmínkou je zajištění prostupnosti toku pro vodní organismy. Vyhodnocení vlivu = 3 EVL 10 Janovické rybníky (CZ ) Stručná charakteristika Tři lesní rybníky (východně od obce Janovice v Podještědí) na lesnatém úbočí Ještědského hřbetu. Hráze jsou ze žulových kvádrů, zatím holé. První z rybníků nejblíže k obci má charakter zkonsolidovaného mokřadu, další dvě nádrže jsou mělkými rybníky. Rybníky nemají přítok. Jedná se o jednu z mála lokalit vážky jasnoskvrnné v Libereckém kraji. Rozloha lokality je 1,86 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1042 Vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 11 Jeskyně Sklepy pod Troskami (CZ ) Stručná charakteristika Pseudokrasová jeskyně puklino-rozsedlinového charakteru cca 1 km JV od zříceniny hradu Trosky a cca 3 km JZ od Rovenska pod Troskami. Jeskyně představuje zimoviště netopýrů, sídlí zde však také letní kolonie vrápence malého. Rozloha lokality je 0,04 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1303 Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros ) 230 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

246 Hodnocení dopadů na EVL a PO Nejvýznamnější potenciální vlivy D01B rychlostní silnice R35, úsek Turnov Rovensko pod Troskami hranice LK x EVL 11 Jeskyně Sklepy pod Troskami V oblasti Rovenska p.t. obchází tato varianta Rovensko východním obloukem. Vzdálenost silničního koridoru od biotopů vrápence malého je cca o 2 km. Atraktivní potravní biotop vrápence ovlivněn nebude. Vliv lze vyloučit. Vyhodnocení vlivu = 0 EVL 12 Jestřebsko Dokesko (CZ ) Stručná charakteristika Rozsáhlé území s dominantami Novozámeckého a Břehyňského rybníka, Máchova jezera a Hradčanských stěn. V jižní části je lokalita ohraničena (od západu na východ) obcemi Zahrádky, Jestřebí, Staré Splavy, Doksy a zasahuje nejdále na východ k vrcholu Velké Bukové (474 m). Severní hranice (směrem opačným) tvoří Hradčanské rybníky a niva Ploučnice až k Brenskému mlýnu a zahrnut je i Heřmanický rybník. Charakteristickými geomorfologickými prvky Jestřebsko- Dokeska jsou ploché pánve s četnými rybníky a rašeliništi, kvádrové pískovce rozčleněné do bizarních skalních útvarů a kaňonovitých soutěsek a dále neovulkanické vrchy, které jsou výraznými krajinnými dominantami. Předměty ochrany NV č. 371/2009 Sb. rozšiřuje seznam předmětů ochrany EVL Jestřebsko-Dokesko. Evropská stanoviště: 2330 Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 3160 Přirozená dystrofní jezera a tůně 4030 Evropská suchá vřesoviště 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 7150 Prolákliny na rašelinném podloží 7230 Zásaditá slatiniště 8310 Jeskyně přístupné veřejnosti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 91D0* Rašelinný les 91T0 Středoevropské lišejníkové bory 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) hvězdička označuje prioritní stanoviště Evropsky významné druhy: 1903 Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) 1477 Koniklec otevřený (Pulsatilla patens) 1084* Páchník hnědý (Osmoderma emerita) 1758 Popelivka sibiřská (Ligularia sibirica) 1393 Srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus) 1087 * Tesařík alpský (Rosalia alpina ) 1042 Vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) 1421 Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) 1016 Vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) hvězdička označuje prioritní druh 231 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

247 Nejvýznamnější potenciální vlivy Hodnocení dopadů na EVL a PO D05B silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Č. Lípa MÚK Manušice (I/13) x EVL 12 Jestřebsko-Dokesko Koridor přeložky je veden v trase stávající silnice, do kontaktu s hranicí EVL se dostává v lese před obcí Zahrádky v délce cca 0,7 km. Na kontaktu EVL a navrhované přeložky se vyskytuje jehličnatá monokultura. Podle podkladů AOPK ČR do prostoru přeložky zasahuje okraj plochy s výskytem hlízovce Loeselova, jedná se o širší vymezení, podle aktuálního průzkumu biotopy s potenciálním výskytem hlízovce dotčeny nebudou. Přes obec Zahrádky je koridor veden v trase stávající silnice, na hrázi Novozámeckého rybníka v obci Zahrádky se dostává do kontaktu s hranicí EVL. Ze stanovišť, která jsou předměty ochrany v EVL, se u hráze na hladině Novozámeckého rybníka vyskytuje stanoviště 3150 přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition. Jedná se o porosty vodních makrofyt s dominantním stulíkem žlutým. Vliv je teoreticky možný při nestandardních stavech, nicméně lze očekávat, že na nové širší komunikaci bude riziko havárie nižší než ve stávající situaci. Celkově lze hodnotit jako vliv velmi mírný (1). Na řešenou část přeložky silnice I/9 bylo vydáno v roce 2003 souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. (Vyhodnocení vlivu na soustavu NATURA 2000 nemohlo být provedeno, protože v té době nebyla soustava NATURA 2000 vymezena.) Je tedy možné, pokud to bude v souladu s výkladem dotčeného orgánu, považovat situaci za zohlednění stavu. Vyhodnocení vlivu = ZS D39 multifunkční turistický koridor Ploučnice x EVL 12 Jestřebsko-Dokesko Koridor vede po severním okraji EVL. S ohledem na obecné vymezení jak trasy tak aktivit nelze vliv hodnotit, nelze odhadnout, které předměty ochrany by mohly být dotčeny. Lze ale předpokládat, že při využití stávající komunikací apod., je reálné projektové řešení tak, aby bylo možné významný negativní vliv vyloučit. Vyhodnocení vlivu = N D50 silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí x EVL 12 Jestřebsko-Dokesko Koridor přeložky se přibližuje k hranici EVL na východním konci úseku, kde bude navržena MÚK. V bezprostřední blízkosti se nevyskytují předměty ochrany EVL. Nelze hodnotit případné změny hydrologického režimu, na které je stanoviště Jestřebských slatin značně citlivé. Vliv lze předběžně hodnotit jako spíše teoretický, maximálně mírný. Vyhodnocení vlivu = 1 EVL 13 Jezevčí vrch (CZ ) Stručná charakteristika Jedná se o význačnou znělcovou kupu severně silnice I/13 mezi městy Cvikov a Jablonné v Podještědí. Bučiny a suťové lesy ve vrcholové oblasti dosahují vysokého stupně přirozenosti. Rozloha lokality je 96,00 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích - hvězdička označuje prioritní stanoviště Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. 232 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

248 Hodnocení dopadů na EVL a PO EVL 14 Údolí Jizery a Kamenice (CZ ) Stručná charakteristika Původní EVL Jizera a Kamenice byla na základě NV č. 371/2009 Sb. rozšířena a přejmenována. Území pokrývá oblast podél řek Jizery (k soutoku s Jizerkou u Horní Sytové) a Kamenice (cca na úroveň obce Držkov). Jedná se o proudné toky se silným zastoupením kamenitého substrátu s poměrně zachovalým původním korytem. Jizera od soutoku s Kamenicí po soutok s Jizerkou a Kamenice od soutoku s Jizerou po Bohuňovsko představují velmi významné prostředí stabilní populace vranky obecné. EVL byla rozšířena o údolí Jizery pod Semily a údolí Kamenice v úseku mezi obcemi Držkov a Jesenný. Rozloha lokality je 400,55 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů 3260 Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 4030 Evropská suchá vřesoviště 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích - hvězdička označuje prioritní stanoviště Evropsky významné druhy: 1163 Vranka obecná (Cottus gobio) Nejvýznamnější potenciální vlivy D01C rychlostní silnice R35, úsek Rádelský Mlýn Semily hranice LK (Úlibice)- úz. rezerva x EVL 14 Údolí Jizery a Kamenice Koridor komunikace okrajově zasahuje okraj EVL Údolí Jizery a Kamenice, a sice horní kraj údolí Jizery mezi Semily a soutokem s Kamenicí. Koridor vede v souběhu s místní komunikací Proseč Semily, která představuje v části západní hranici EVL. V tomto úseku se poblíž dotčeného okraje EVL vyskytují stanoviště 4030 evropská suchá vřesoviště, 8220 chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů, 9110 bučiny asociace Luzulo-Fagetum, bučiny asociace Asperulo-Fagetum, stanoviště 9180 suťové a roklinové lesy. Lze předpokládat, že konkrétní vedení trasy bude respektovat hranice EVL a nebude do EVL zasahovat. V takovém případě lze vliv předběžně odhadnout jako maximálně mírný. Nejistou na této úrovni je vliv na hydrologický režim svahu pod plánovanou komunikací. Vyhodnocení vlivu = 2 D31A železniční koridor, úsek Turnov Semily Košťálov, optimalizace, elektrizace x EVL 14 Údolí Jizery a Kamenice Koridor prochází EVL v useku pod Semily v délce cca 2,3 km, téměř až k soutoku s Kamenicí. Trasa koridoru je dána stávající tratí. V celém uvedeném úseku se podél trati vyskytují stanoviště, která mohou být negativně ovlivněna. Jedná se o 4030 evropská suchá vřesoviště, 8220 chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů, 9110 bučiny asociace Luzulo-Fagetum, bučiny asociace Asperulo-Fagetum, 9180 suťové a roklinové lesy. Velikost vlivu bude závislá na míře úprav trasy a na rozsahu zásahu do uvedených stanovišť. Vliv může být až významný negativní. Vyhodnocení vlivu = Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

249 D41A multifunkční turistický koridor Jizera x EVL 14 Údolí Jizery a Kamenice Koridor zasahuje přibližně údolí Jizery v rámci celého úseku, kde je vymezena EVL. Hodnocení dopadů na EVL a PO Vlivem může být realizace souvisejících a navazujících aktivit a staveb s možností dopadů na většinu předmětů ochrany. V posledních letech dochází ke specifikaci využití území podél některých řek, objevují se projekty výstavby cyklostezek. Realizace cyklostezek popř. jiných liniových staveb v údolí může mít s velkou pravděpodobností významný negativní vliv na řadu stanovišť. Realizace nových tras v bezprostřední blízkosti podél Jizery může ovlivnit zejména stanoviště 3220 alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů, 3260 nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion, stanoviště 6430 vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva. Jedná se o maloplošně rozšířená stanoviště a je pravděpodobné, že i poměrně malý zásah může uvedená stanoviště významně ovlivnit. Rovněž důležité je nenarušovat koryto toku a neměnit přirozený hydrologické režim. Vyloučení vlivu je naopak reálné za předpokladu, že konkrétní stavby nebudou procházet v bezprostřední blízkosti toku Jizery, budou využívány stávající cesty apod. Ovlivnění vranky obecné je možné především při zásahu do toku v případě, že budou vytvářeny migrační překážky, budou prováděny zásahy do dna toku a do břehů nebo dojde ke znečištění vody. Vyrušování v tomto případě není velkým rizikem. Vyhodnocení vlivu = 3 P05 protipovodňová opatření na toku Jizera x EVL 14 Údolí Jizery a Kamenice Opatření jsou plánována na úsecích Svijany Rakousy, Železný Brod Semily. PPO mají být v rámci EVL realizována od Semil u Hrabačova až k soutoku s Kamenicí nad Železným Brodem. Dotčeným předmětem ochrany může být vranka obecná a stanoviště 3220 alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů, 3260 nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion. Výskyt vranky je v současné době doložen na Jizeře od Poniklé až po soutok s Kamenicí. Nevhodné úpravy toku jsou: napřimování, opevňování, prohlubování a vytváření migračních bariér. Je potřeba zachovat přirozený charakter koryta s různou hloubkou, kamenitým substrátem a členitými břehy. Doporučujeme realizovat protipovodňová opatření formou podpory rozlivu vody ve volné krajině a jejího zadržení, např. formou suchých poldrů (na vhodně vybraných místech). V případě, že to morfologické podmínky v území nedovolují, je třeba preferovat stavbu vnějších povodňových hrázek v dostatečné vzdálenosti od toku tak, aby nebyl narušen přirozený charakter toku a jeho hydrologický režim. Protože v praxi jsou navrhována i PPO, která mohou EVL významně ovlivnit, může být vliv až významný (3). Vyhodnocení vlivu = 3 D58 silnice II/289, přeložka Semily x EVL 14 Údolí Jizery a Kamenice Je navržen nový most přes Jizeru v Semilech. Z předmětů ochrany se může vyskytovat pouze vranka obecná, popř. se jedná o její biotop. Návrh může způsobit pouze lokální úpravy břehů, migrační propustnost toku se nezmění. Při výstavbě může docházet k lokálním zásahům a popř. ke znečištění nerozpustnými látkami vířených ze dna a břehů. Za provozu je třeba řešit odvod dešťových vod z komunikace a zajistit ochranu proti případnému znečištění. Vliv lze téměř vyloučit popř. může být maximálně mírný. Vyhodnocení vlivu = Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

250 Hodnocení dopadů na EVL a PO EVL 15 Jizerskohorské bučiny (CZ ) Stručná charakteristika Jizerskohorské bučiny se rozprostírají na severních svazích Jizerských hor nad, v nadmořské výšce přibližně m. Jedná se o největší komplex lesních porostů s převahou buku lesního v celém Českém masívu. Reliéf území je velmi členitý příkré skalnaté svahy, hluboké rokle horských potoků s četnými vodopády, skaliska a skalní města, kamenná moře atd. Rozloha lokality je 3536,96 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9140 Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem Acer a šťovíkem horským Rumex arifolius) 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích - hvězdička označuje prioritní stanoviště Nejvýznamnější potenciální vlivy D27 železniční koridor, úsek Liberec Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace x EVL 15 Jizerskohorské bučiny Železnice prochází EVL mezi Oldřichovem v Hájích a Raspenavou v délce cca 3 km. V okolí stávající trasy se vyskytují v podstatě v celé délce velmi pěkné bučiny stanoviště Je třeba úpravy omezit na stávající koridor, minimalizovat (vyloučit) zábory lesa. S ohledem na velikost zásahu k celkové rozloze dotčených předmětů ochrany může být vliv maximálně mírný. Vyhodnocení vlivu = 2 D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) x EVL 15 Jizerskohorské bučiny Osa koridoru prochází centrální částí Jizerských hor, jižně podél EVL. S ohledem na šíři koridoru, jehož osa prochází po okraji EVL, nelze vliv uspokojivě hodnotit. Lze však předpokládat, že bude využito stávajících širokých a zpevněných cest. Pokud nebudou do EVL a jejího bezprostředního okolí v centrální části Jizerských hor umísťovány doprovodné aktivity (což je málo pravděpodobné s ohledem na území CHKO Jizerské hory), lze vliv téměř vyloučit. Vyhodnocení vlivu = N V1 - vodovodní přivaděč VD Josefův Důl ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska x EVL 15 Jizerskohorské bučiny Naznačený koridor prochází EVL od jihu na sever. Vliv záměru nelze hodnotit, protože trasu v mapě charakterizuje pouze schématicky zdroj vody (nádrž Josefův Důl) a cílové místo (Frýdlanstko). Existuje řada rozdílných technických řešení s odlišnými vlivy. Vliv nelze hodnotit. Vyhodnocení vlivu = N EVL 16 Klíč (CZ ) Stručná charakteristika Klíč u Nového Boru je tvořen fonolitem, jiné vrcholy různými typy trachytů. Maloplošně se vyskytují i živinami bohatší vulkanity. Pro oblast jsou typické kvartérní deluviální sedimenty, nejtypičtěji jsou vyvinuty jako kamenná moře a suti na Klíči. Rozloha lokality je 322,83 ha. Jedinečná jsou společenstva bezlesí typu časného postglaciálu. Nejrozšířenějším předmětem ochrany jsou acidofilní bučiny. 235 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

251 Předměty ochrany Evropská stanoviště: 4030 Evropská suchá vřesoviště Hodnocení dopadů na EVL a PO 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 8150 Středoevropské silikátové sutě 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Nejvýznamnější potenciální vlivy D03 silnice I/13, úsek Svor Nový Bor Manušice hranice LK x EVL 16 Klíč Na začátku úseku vede koridor silnice po hranici EVL v délce cca 300 m. Koridor je veden v trase stávající silnice I/9 na úpatí čedičového kužele Borská skalka. Kopec je zalesněn, na straně přivrácené k silnici jsou vyvinuty druhově chudé dubohabřiny na velmi prudkém svahu. V bezprostředním okolí stávající silnice jsou velmi silně degradované nekosené ovsíkové trávníky stanoviště 6510 ovsíkové louky, které mohou být stavbou zčásti zasaženy. V další části se hranice EVL odklání od osy koridoru silnice a vede v souběhu ve vzdálenosti cca 500 m. Na východním konci se EVL opět přibližuje na vzdálenost cca 100 m, kde se v přivrácené části EVL uplatňuje poměrně narušené stanoviště 6510 ovsíkové louky a menší remízky dřevin s ruderalizovaným bylinným patrem (nejedná se o chráněné stanoviště). Vliv lze očekávat pouze v západní části, a to pravděpodobně zanedbatelný, spíše teoretický (1). Na řešenou část přeložky silnice I/13 bylo vydáno v roce 2003 souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. (Vyhodnocení vlivu na soustavu NATURA 2000 nemohlo být provedeno, protože v té době nebyla soustava NATURA 2000 vymezena.) Je tedy možné, pokud to bude v souladu s výkladem dotčeného orgánu, považovat situaci za zohlednění stavu. Vyhodnocení vlivu = ZS (zohlednění stavu) E8B územní rezerva vedení VVN 110 kv, úsek TR Nový Bor hranice LK x EVL 16 Klíč Koridor zasahuje jihozápadní výběžek EVL Klíč s čedičovým kuželem Borská skalka (479 m n.m.) porostlým malým lesíkem. Jedná o malý segment stanoviště 9180 lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích. Toto stanoviště není předmětem ochrany v EVL Klíč. K ovlivnění EVL tímto nedojde. Vyhodnocení vlivu = 0 EVL 17 Kokořínsko (CZ ) Stručná charakteristika Rozsáhlá oblast, která na území Libereckého kraje zasahuje pouze zčásti. Do území jsou zahrnuty především lesní komplexy v kaňonovitých údolích s výchozy pískovce s výskytem vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum). Územím protékají dvě přirozeně meandrující říčky Liběchovka a Pšovka. Rozloha EVL je 9 679,78 ha. 236 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

252 Předměty ochrany Evropská stanoviště: Hodnocení dopadů na EVL a PO 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) (* význačná naleziště vstavačovitých ) 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 7210* Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus) a druhy svazu Caricion davallianae 7230 Zásaditá slatiniště 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 8230 Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-veronicion dillenii) 8310 Jeskyně přístupné veřejnosti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) - hvězdička označuje prioritní stanoviště Evropsky významné druhy: 1145 Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) 1149 Sekavec písečný (Cobitis taenia) 1016 Vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) 1014 Vrkoč útlý (Vertigo angustior) 1902 Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) 1421 Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 18 Kozlov Tábor (CZ ) Stručná charakteristika Jedná se o les mezi obcemi Pekloves a Košov. Jedna z posledních lokalit souvislejšího výskytu bučin v Podkrkonoší. Unikátnost podtrhuje i atraktivní reliéf průlomu Cidliny Kozákovským hřbetem. Rozloha lokality je 304,25 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) - hvězdička označuje prioritní stanoviště Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 19 Krkonoše (CZ ) Stručná charakteristika Přírodní komplex Krkonoše představuje nejvyšší část středoevropských hercynských pohoří. Tvoří horský hraniční val mezi Českou a Polskou republikou, státní hranice probíhá v délce 40 km mezi sídelními útvary Harrachov na západním okraji a Žacléřem na východním okraji. Výškové rozpětí: 400 m 1602 m n. m. Rozloha je ,60 ha a zahrnuje i intravilány obcí. 237 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

253 Předměty ochrany Evropská stanoviště: 4030 Evropská suchá vřesoviště 4060 Alpínská a boreální vřesoviště Hodnocení dopadů na EVL a PO 4070* Křoviny s borovicí klečí a pěnišníkem Rhododendron hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti) 4080 Subarktické vrbové křoviny 6150 Silikátové alpínské a boreální trávníky 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 6520 Horské sečené louky 7110* Aktivní vrchoviště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 8110 Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 8310 Jeskyně přístupné veřejnosti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9140 Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem a šťovíkem horským) 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91D0* Rašelinný les 910E* Smíšené jasan.-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) - hvězdička označuje prioritní stanoviště Evropsky významné druhy: 1318 Netopýr pobřežní (Myotis dasycneme) 1163 Vranka obecná (Cottus gobio) 4094* Hořeček český (Gentianella bohemica) 4113* Svízel sudetský (Galium sudeticum) 2217* Všivec krkonošský pravý (Pedicularis sudetica subsp. Sudetica) 4069* Zvonek český (Campanula bohemica) - hvězdička označuje prioritní druh Nejvýznamnější potenciální vlivy D35 - úsek Harrachov Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí, územní rezerva x EVL 19 Krkonoše Jedná se o široce vymezený koridor, který bude v budoucnu dále prověřován. V koridoru se vyskytuje celá řada předmětů ochrany EVL: 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 6520 Horské sečené louky 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9140 Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem a šťovíkem horským) 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0* Smíšené jasan.-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 4069* Zvonek český (Campanula bohemica) - hvězdička označuje prioritní stanoviště 238 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

254 Hodnocení dopadů na EVL a PO S ohledem na šíři vymezení koridoru nelze vliv přesně hodnotit. Kromě povrchového vedení se uvažuje o vedení části trasy v tunelu. Zjednodušeně lze říci, čím delší tunel, tím menší vliv a tím větší náklady nutno najít optimální řešení. Vliv může být významný, zároveň však je reálné hledat řešení s vlivem mírným. Na úrovni ZÚR ovšem nelze spolehlivě hodnotit. Vyhodnocení vlivu = N D41A multifunkční turistický koridor Jizera x EVL 19 Krkonoše Podél Jizery se vyskytuje několik předmětů ochrany EVL: 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6430 Vlhkomilná vysokobyl. Lemová společ. nížin a horského až alpínského stupně 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 6520 Horské sečené louky 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9140 Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem a šťovíkem horským) 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy 1163 Vranka obecná (Cottus gobio) - hvězdička označuje prioritní stanoviště Možnost ovlivnění spočívá především v zásahu do toku jako potenciálního biotopu vranky obecné. Ohroženy jsou stanoviště doprovázející údolí Jizery. Negativní je vytváření migračních překážek, dále zásahy do dna toku a do břehů nebo znečišťování vody. Vyrušování v tomto případě není velkým rizikem. Ostatní předměty ochrany mohou být ovlivněny v souvislosti s umísťováním nových staveb a aktivit. V posledních letech dochází ke specifikaci využití území podél toků, objevují se projekty výstavby cyklostezek. Realizace cyklostezek popř. jiných liniových staveb v údolí může mít s velkou pravděpodobností negativní vliv na řadu stanovišť, ovšem bližší specifikace není na úrovni ZUR možná. Rovněž důležité je nenarušovat koryto toku a neměnit přirozený hydrologické režim. Je třeba zajistit, že konkrétní stavby nebudou procházet v bezprostřední blízkosti toku Jizery, budou využívány stávající cesty apod. Vyhodnocení vlivu = 3 D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) x EVL 19 Krkonoše Osa koridoru prochází centrální částí EVL. Specifikace dotčených předmětů ochrany je na dané úrovni velmi obtížná, jednalo by se o spekulaci. Lze konstatovat, že může být zasažena většina předmětů ochrany, přičemž riziko ovlivnění hrozí zejména ve vrcholových partiích pro společenstva a druhy rostoucí na/nad hranicí lesa. Tato společenstva jsou většinou velmi vzácná maloplošně rozšířená a náchylná k sešlapu a eutrofizaci. K ovlivnění může docházet při překročení únosné úrovně návštěvnosti, kterou je nutno se pokusit v rámci zpřesňování VPS specifikovat. Vyhodnocení vlivu = 3 D49 silnice I/10, úsek Kořenov Harrachov, územní rezerva x EVL 19 Krkonoše Koridor návrhu prochází na svazích nad Mumlavou (na severní straně), kde se z předmětů ochrany EVL vyskytuje zejména stanoviště 9110 bučiny asociace Luzulo-Fagetum. S ohledem na předpokládanou šířku záboru v rozsahu několika dolních desítek metrů a celkovou délku úseku, může být přímý zábor tohoto stanoviště maximálně v rozsahu jednotek hektarů, což s ohledem na celkové rozšíření stanoviště v EVL představuje jen malý zlomek. Na úrovni ZÚR nelze ovšem hodnotit vlivy související s ovlivněním stability porostů v důsledku vzniku lesního průseku. Návrh je proto třeba vést v režimu podmínečně přípustném (realizovatelnost je možná za předpokladu vyloučení vlivu na úrovni projektu). Vyhodnocení vlivu = Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

255 LAPV2 LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera x EVL 19 Krkonoše LAPV Vilémov je vymezeno v údolí Jizery nad obcí Vilémov až po Dolní Kořenov. Přehled dotčených evropských stanovišť (jedná se o zábor vymezený zátopou): Kód Předměty ochrany Hodnocení dopadů na EVL a PO Zábor (ha) Rozloha v EVL (ha)** % záboru 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech 0,19 (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 805,4 0, Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského 0,16 stupně 788 0, Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis) 0, ,4 0, Horské sečené louky 3, ,1 0, Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů ,95 14, Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 48, ,5 0, Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 0, ,8 0, Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem a šťovíkem horským) 6, ,2 0, * Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 18,88 185,2 10,19 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, 4,26 Alnion incanae, Salicion albae) 298,9 1,43 Celkem 97,94 označuje prioritní stanoviště ** Výpočet byl proveden dle podkladu SKRNAP ve formátu shp (Bauer, 2009) S ohledem na konkrétní rozsah případné zátopy bylo možné v tomto případě přesněji specifikovat míru vlivu. Hranice významného vlivu, která se v závislosti na předmětu ochrany pohybuje přibližně v rozsahu 1 5 % záboru, popř. degradace celkové rozlohy stanoviště, bude výrazně překročena pro stanoviště 8220 chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů (15 %) a stanoviště 9180 suťové a roklinové lesy (10 %) prioritní stanoviště. Na vymezené ploše se nachází 98 ha evropských stanovišť chráněných v EVL. Z chráněných druhů EVL vymezená plocha přeruší vhodný biotop pro vranku (v současné době je její výskyt udáván na Jizeře až od Poniklé). Případná výstavba přehrady si kromě přímého záboru zatopením vyžádá přeložky silnic, které budou znamenat další zábory zbytků lesa v údolí. Přehrada pravděpodobně zasáhne i řadu objektů, které v případě že budou nahrazeny v rámci přilehlé oblasti, budou znamenat další zásahy do přírodního prostředí EVL. Již v této fázi lze konstatovat se značnou jistotou významný negativní vliv případného budoucího záměru na EVL (vyhodnocení vlivu 4). Dotčena jsou ve velkém rozsahu i prioritní stanoviště. Územní rezerva neumožňuje realizaci plánovaného záměru, pouze vymezuje územní ochranu pro tento záměr. V tomto smyslu k negativnímu vlivu v této fázi nedojde (vyhodnocení vlivu 0). Vyhodnocení vlivu = 0/4 P05 protipovodňová opatření na toku Jizera x EVL 19 Krkonoše V rámci EVL Krkonoše se jedná o úpravu Jizery v Jablonci nad Jizerou. Z chráněných stanovišť lze v úzkém fragmentu očekávat stanoviště 91E0 - smíšené jasanovoolšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) a stanoviště 6430 vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně. Stanoviště 6430 je reprezentováno biotopem M5 (dle Katalogu biotopů ČR ed. Chytrý, 2001), vyskytuje se podél břehové linie ojediněle. Způsoby ovlivnění obou stanovišť jsou podobné. K ovlivnění může docházet přímou disturbancí při realizaci opatření, ukládáním sedimentů z toku, vyhrnováním břehů apod. Z dlouhodobého hlediska je velké riziko změna hydrologických poměrů. Vliv bude závislý na konkrétním řešení a způsobu provedení. Vliv nelze vyloučit, s ohledem na rozsah opatření lze míru vlivu hodnotit předběžně jako mírný vliv (2). 240 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

256 Hodnocení dopadů na EVL a PO Protipovodňová opatření je potřeba realizovat z vnějšku, tzn. umísťovat protipovodňové hráze dále od koryta toku až za předmětná stanoviště. Vlastní tok by měl mít přirozený charakter. Při přípravě konkrétních opatření je potřeba aktualizovat výskyt předmětů ochrany v okolí toku a opatření tomu přizpůsobit. Dotčeným chráněným evropsky významným druhem je vranka obecná. Aktuálně se ovšem vranka obecná v okolí Jablonce nad Jizerou nevyskytuje. Nevhodné jsou úpravy toku jako je: napřimování, opevňování koryta, prohlubování a vytváření nových migračních bariér. Ve volné krajině je potřeba zachovat přirozený charakter koryta s různou hloubkou a kamenitým substrátem. Konkrétní vliv záměru nelze hodnotit, protože opatření nejsou blíže specifikována, určité typy zásahů mohou potenciální biotop vranky obecné negativně ovlivnit. Vyhodnocení vlivu = 2 V2A vodovodní přivaděč Harrachov- Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska x EVL 19 Krkonoše Naznačený koridor VVP prochází EVL od severu k jihu. Vliv záměru nelze hodnotit, protože trasu v mapě charakterizuje pouze schématicky zdroj vody v Harrachově a cílové místo v Rokytnici. Existuje řada rozdílných technických řešení s odlišnými vlivy. Vliv nelze hodnotit. Vyhodnocení vlivu = N EVL 20 Lemberk zámek (CZ ) Stručná charakteristika Jedná se o půdu zámku Lemberk (1 km sv. od obce Jablonné v Podještědí) jedna z nejvýznamnějších letních kolonií vrápence malého v severních Čechách. Rozloha lokality je 0,25 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1303 Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros ) Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 21 Luční potok (CZ ) Stručná charakteristika Luční potok od Liberce k rybníku u Horního Podlesí je významným biotopem mihule potoční v povodí Lužické Nisy. Rozloha lokality je 1,18 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1096 Mihule potoční (Lampetra planeri) 241 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

257 Hodnocení dopadů na EVL a PO Nejvýznamnější potenciální vlivy P51 protipovodňová opatření na toku Luční potok, Liberec Vesec x EVL 21 Luční potok Změny v charakteru toku mohou ohrozit předmět ochrany mihuli potoční. Nevhodné jsou úpravy toku jako je: napřimování, opevňování, prohlubování a vytváření nových migračních bariér. V důsledku těchto úprav může dojít k přímé likvidaci vhodného biotopu (písčitých náplavů). Vliv může být významný, ale existují i opatření, která budou mít vliv minimální. Doporučujeme realizovat protipovodňová opatření formou podpory rozlivu vody ve volné krajině. Ve volné krajině je potřeba zachovat přirozený charakter koryta. Před realizací opatření je potřeba prokázat účinnost navrženého řešení. Vyhodnocení vlivu = 3 EVL 22 Lužickohorské bučiny (CZ ) Předměty ochrany Evropská stanoviště: 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích - hvězdička označuje prioritní stanoviště Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 23 Manušické rybníky (CZ ) Stručná charakteristika Soustava šesti rybníků na potoce Šporka u České Lípy. Mělké rybníky jsou obklopeny částečně lesem, rákosinami, porosty vrb, resp. vlhkými podmáčenými loukami. Jedna z několika lokalit kuňky ohnivé v Libereckém kraji. Rozloha lokality je 16,38 ha. Populace kuněk je odhadována na 50 jedinců. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1188 Kuňka ohnivá (Bombina bombina) Nejvýznamnější potenciální vlivy D05B silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Česká Lípa MÚK Manušice (I/13) x EVL23 Manušické rybníky V okolí EVL je osa koridoru vedena v souběhu se západní hranicí EVL cca m od okraje lokality. Přestože trasa silnice nezasahuje přímo do EVL, bude mít stavba negativní vliv na populaci kuňky ohnivé. Koridor silnice je totiž veden širokou plochou nivou Šporky s rozsáhlými porosty vlhkých luk, v nichž místy stagnuje voda. Tyto biotopy jsou kuňkami využívány jednak jako trofické stanoviště a jednak v době disperze populace (jak adultů tak zejména juvenilních jedinců) v pozdějších obdobích ročního cyklu vyhledávají kuňky drobnější kaluže a tůně v podmáčených loukách (potvrzeno i během orientačního průzkumu lokality v srpnu 2005). Dále v dotčeném úseku mohou vést migrační trasy kuněk (i ostatních druhů obojživelníků) na zimoviště (je třeba ověřit). Vliv je o to významnější, že realizací záměru bude EVL téměř ze všech stran izolována komunikacemi. 242 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

258 Hodnocení dopadů na EVL a PO Realizací stavby v navrženém koridoru hrozí riziko, že dojde k významnému zásahu (vzhledem k malé rozloze lokality) do biotopu kuňky ohnivé. Minimálně dojde ke ztrátě části vhodných stanovišť pro život kuněk, což povede ke snížení početnosti předmětu ochrany na této lokalitě. Je pravděpodobné, že stavba bude křížit migrační trasy kuněk i ostatních druhů obojživelníků. Zda bude vliv významný, je možné zjistit až na úrovni projektu (3). Na část přeložky silnice I/9 bylo vydáno v roce 2003 souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Jedná se tedy o zohlednění stavu, proto z vyhodnocení nejsou vyvozovány závěry pro ZUR. Vyhodnocení vlivu = ZS P54 protipovodňová opatření na toku - Šporka, nad obcí Horní Libchava x EVL23 Manušické rybníky Opatření je vymezeno na Šporce mezi Horní Libchavou a Častolovicemi. Opatření bylo podrobněji zpracováno na úrovni studie a oznámení záměru (Bauer, 2011), bylo posouzeno v procesu zjišťovacího řízení a posuzování bylo ukončeno se závěrem, že není třeba dále posuzovat. Jednalo se o suchý poldr s hrází v dolní části úseku u EVL Manušické rybníky, kde je předmětem ochrany kuňka ohnivá. Vliv spočívá v záboru vlhkých luk v nivě Šporky, které slouží kuňkám v terestrické fázi života zejména v druhé polovině sezóny. Zesílení vlivu je možné očekávat v kumulaci se záměrem silnice I/9, která prochází po okraji Vinného vrchu (D05B). Na úrovni ZUR není možné předjímat, jaké projektové řešení bude zvoleno. Rizikem je hlavně destrukce vlhkých luk v nivě Šporky a ovlivnění tak terestrického biotopu kuněk. Vliv lze předpokládat spíše mírný, nelze ale vyloučit ani vliv významný negativní, zejména v kumulaci se záměrem D05B. Vyhodnocení vlivu = 3 EVL 24 Poselský a Mariánský rybník (CZ ) Stručná charakteristika Původní EVL Mariánský rybník byla na základě NV č. 371/2009 Sb. rozšířena a přejmenována. EVL je vymezena v nivě Robečského potoka s Poselským a Mariánským rybníkem a mokřadními a rašelinnými biotopy jižně od města Doksy, v těsné blízkosti obce Obora, východně od silnice Česká Lípa Mladá Boleslav. Rozloha lokality je 79,68 ha. Chráněna jsou cenná společenstva rašelinných lesů rašelinné brusnicové bory a rašelinné březiny se suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium), rojovníkem bahenním (Ledum palustre), klikvou bahenní (Oxycoccus palustris), vlochyní bahenní (Vaccinium uliginosum) a rašelinné biotopy přechodová rašeliniště, otevřená vrchoviště, vrchovištní šlenky a nevápnitá mechová slatiniště s kyhankou sivolistou (Andromeda polifolia), prstnatcem pleťovým (Dactylorhiza incarnata), p. plamatým (D. maculata), p. májovým (D. majalis), rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), kruštíkem bahenním (Epipactis palustris), vřesovcem čtyřřadým (Erica tetralix), suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium), s. pochvatým (E. vaginatum), pupečníkem obecným (Hydrocotyle vulgaris), sítinou ostrokvětou (Juncus acutiflorus), s. slatinnou (J. subnodulosus), vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata), klikvou bahenní (Oxycoccus palustris), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), vzácně také s vegetací oligotrofních tůní. Plošně nejrozsáhlejšími biotopy jsou makrofytní vegetace přirozeně eutrofních stojatých vod s výskytem bublinatky jižní (Utricularia australis) a slatinné rákosiny v rozsáhle vyvinutém litorálu Poměrně hojně jsou zastoupeny i mokřadní olšiny a mokřadní vrbiny. Dále se v lokalitě vyskytují bezkolencové louky a maloplošně jsou kostřavové trávníky (T5.3) v severní části území. Vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) se vyskytuje na Poselském rybníce v bultech podél břehové linie. Výskyt vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) byl prokázán v zadních partiích Mariánského rybníka, kde do porostů rákosin zasahují nálety prosychajících nízkých borovic rostoucích na vyvýšených bultech. 243 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

259 Hodnocení dopadů na EVL a PO Předměty ochrany Evropská stanoviště: 2330 Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 3160 Přirozená dystrofní jezera a tůně 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) 7110* Aktivní vrchoviště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 91D0* Rašelinný les hvězdička označuje prioritní stanoviště Evropsky významné druhy: 1016 Vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana ) 1042 Vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) Nejvýznamnější potenciální vlivy D14 silnice I/38, obchvat Obora x EVL 24 Poselský a Mariánský rybník Novelizací národního seznamu EVL došlo k územnímu rozšíření EVL Mariánský rybník a k jeho přejmenování na EVL Poselský a Mariánský rybník. Tím se hranice EVL přiblížila na východní okraj zastavěného území obce Obora, přičemž na severním a jižním okraji obce hranice EVL zasahuje až ke stávající silnici I/38. Přeložkou komunikace I/38 dojde v severní části oddálení silnice I. třídy od hranice EVL, což lze na úrovni ZUR hodnotit jako vliv pozitivní. Na jižním okraji obce, kde se obchvat obce napojuje do stávající komunikace, se vliv na EVL přímo nezvyšuje. Je třeba na projektové úrovni sledovat odvod dešťových tak, aby nedocházelo ke kontaminaci vod v EVL. Vliv bude velmi mírný, spíše teoretický. Vyhodnocení vlivu = 1 EVL 25 Pelíkovice (CZ ) Stručná charakteristika Jedná se o vlhkou krvavcovou louku s navazujícími lesními okraji, na severu přiléhá rybník (1 km Z od Rychnova u Jablonce nad Nisou) lokalita modráska bahenního s regionálním významem. Rozloha lokality je 2,31 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1061 Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 26 Podhájí chalupa (CZ ) Stručná charakteristika Jedná se o roubenou chalupu (Podhájí), která se nachází ve vzdálenosti 400 m od vchodu do jeskyně Sklepy pod Troskami (asi 1 km JV od zříceniny hradu Trosky). Letní kolonie vrápence malého využívá oba výše uvedené prostory v závislosti na vývoji počasí. Za parných dnů se vrápenci zdržují v jeskyni, za chladných dnů se stěhují na půdu chalupy. Chalupa v Podhájí se nachází na louce se zahradami obklopené lesem. Rozloha lokality je 0,02 ha. 244 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

260 Hodnocení dopadů na EVL a PO Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1303 Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros ) Nejvýznamnější potenciální vlivy D01B rychlostní silnice R35, úsek Turnov Rovensko pod Troskami hranice LK hranice LK x EVL 26 Podhájí chalupa V oblasti Rovenska p.t. obchází tato varianta Rovensko východním obloukem. Vzdálenost silničního koridoru od biotopů vrápence malého je cca o 2 km. Atraktivní potravní biotop vrápence ovlivněn nebude. Vliv lze vyloučit. Vyhodnocení vlivu = 0 EVL 27 Podtrosecká údolí (CZ ) Stručná charakteristika Jedná se o soustavu kaňonovitých údolí pod vrcholem Trosek, podél říčky Žehrovky a Želejovského potoka a Hruboskalské skalní město s komplexem mokřadních luk v údolní nivě. V území je jedna z deseti lokalit hlízovce Loeselova na území ČR, jediná lokalita v Českém ráji. Vláskatec tajemný se vyskytuje na větším počtu podlokalit jak v prostoru samotných Podtroseckých údolí, tak ve skalním městě Hruboskalsko. V EVL je známa 1 ze 3 navrhovaných lokalit srpnatky fermežové v Libereckém kraji. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 8310 Jeskyně přístupné veřejnosti Evropsky významné druhy: 1061 Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) 1149 Sekavec písečný (Cobitis taenia) 1303 Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) 1903 Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) 1393 Srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus) 1421 Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 28 Prácheň Zicht (CZ ) Stručná charakteristika Jedná se o mokřad na severním okraji obce Prácheň, 1 km od Kamenického Šenova. Od roku 1985 je zde sledován stabilní výskyt čolka velkého. Rozloha lokality je 2,08 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1166 Čolek velký (Triturus cristatus) Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. 245 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

261 Hodnocení dopadů na EVL a PO EVL 29 Průlom Jizery u Rakous (CZ ) Stručná charakteristika Území mezi Turnovem a Malou Skálou na obou březích podél toku Jizery. Jedná se o komplex údolní nivy, svahových bučin a suťových lesů a teplomilných trávníků. Jsou přítomna pískovcová skalní města na plošinách a hluboce zaříznutá říční údolí s prudkými svahy. Vodní tok vytváří u Rakous mohutný meandr. Rozloha lokality je 1062,15 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) (* význačná naleziště vstavačovitých ) 8210 Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 8310 Jeskyně přístupné veřejnosti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9150 Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích hvězdička označuje prioritní stanoviště Nejvýznamnější potenciální vlivy D31A úsek Turnov-Semily- Košťálov, optimal., elektrizace x EVL 29 Průlom Jizery u R. Navržené úpravy jsou poměrně jednoznačně určeny lokalizací stávající tratě. Zásahy mimo stávající železniční těleso jsou málo pravděpodobné. V kontaktu se místy vyskytují stanoviště bučin. Vliv je možné očekávat maximálně mírný. Vyhodnocení vlivu = 2 D41A multifunkční turistický koridor Jizera x EVL 29 Průlom Jizery u Rakous V případě této EVL, kde jsou chráněna stanoviště, spočívá možnost ovlivnění především při umísťování nových liniových staveb, popř. doprovodných aktivit (staveb). Nebude zřejmě velký problém chráněná stanoviště respektovat. Záměr je široce vymezen, jeho vliv nelze na dané úrovni hodnotit. Je třeba na projektové úrovni výrazně preferovat využití stávajících cest a komunikací. Doprovodné aktivity umísťovat přednostně mimo EVL. Vyhodnocení vlivu = N EVL 30 Quarré (CZ ) Stručná charakteristika Lokalita Quarré zahrnuje rašelinnou louku s rašelinnou smrčinou. Vrchoviště je situováno na vrcholové plošině izolovaného kopce. Jedná se o relativně velké přirozené bezlesí s mozaikou zachovalých vrchovištních společenstev, včetně vegetace šlenků svazu Leuko-Scheuchzerion. Rozloha lokality je 2,39 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 7110* Aktivní vrchoviště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 91D0* Rašelinný les hvězdička označuje prioritní stanoviště Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. 246 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

262 Hodnocení dopadů na EVL a PO EVL 31 Rašeliniště Jizerky (CZ ) Stručná charakteristika Jádrové území EVL se rozkládá severozápadně od osady Jizerka v plochém údolí mezi Vlašským a Středním jizerským hřebenem v nadmořské výšce cca m. Rašeliniště Jizerky zahrnuje rozsáhlý komplex rašelinných luk, porostů kleče a smrkových lesů v povodí říčky Jizerky. Území představuje kombinaci rašelinných bezlesí, klečových a smrkových porostů s lučními ekosystémy a rozptýlenou zástavbou v osadě Jizerka. Rozloha lokality je 263,53 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 7110* Aktivní vrchoviště 7410 Přechodová rašeliniště a třasoviště 91D0 * Rašelinný les 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) hvězdička označuje prioritní stanoviště D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) Jizerka x EVL 31 Rašeliniště Jizerky Osa koridoru prochází po asfaltové silnici. Provoz běžné turistiky lokalitu s ohledem na nároky předměty ochrany neovlivní. Případné další aktivity jsou omezeny ochrannými podmínkami ZCHÚ. Vliv očekáváme malý, zanedbatelný. Na úrovni ZÚR však nelze spolehlivě vyhodnotit, protože nejsou ani přibližně známy parametry záměru. Vyhodnocení vlivu = N EVL 32 Rašeliniště Jizery (CZ ) Stručná charakteristika Rašeliniště Jizery se nachází v pánevní poloze na pravém břehu horního toku řeky Jizery. Zachovaly se zde původní populace rašelinné smrčiny a podmáčené smrčiny. Přirozená bezlesí představují rašelinná společenstva. Meandrující tok Jizery s mohutnými štěrkovými náplavy je rovněž unikátní a dodnes velmi aktivní. Rozloha lokality je 396,80 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 7110* Aktivní vrchoviště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 91D0* Rašelinný les 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) hvězdička označuje prioritní stanoviště Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 33 Rokytka (CZ ) Stručná charakteristika EVL představuje Rokytka (Údolský potok) od soutoku s Lužickou Nisou ke Kryštofovu údolí, cca 5 km západně od Liberce. Jedná se o malý vodní tok pstruhového pásma, v němž převládají úseky s hrubým štěrkovým substrátem a úseky písčitoštěrkového dna. Významná lokalita vranky obecné. 247 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

263 Hodnocení dopadů na EVL a PO Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1163 Vranka obecná (Cottus gobio) Nejvýznamnější potenciální vlivy P42 protipovodňová opatření na toku Údolský potok, Kryštofovo Údolí x EVL 33 Rokytka Změny v charakteru toku mohou ohrozit vranku obecnou. Nevhodné jsou úpravy toku jako je: napřimování, opevňování, prohlubování a vytváření nových migračních bariér. V důsledku těchto úprav může dojít k přímé likvidaci vhodného biotopu i omezení potravní nabídky. Vliv může být významný, ale existují i opatření, která budou mít vliv minimální. Doporučujeme realizovat protipovodňová opatření formou podpory rozlivu vody ve volné krajině a její zadržení, např. formou suchých poldrů. Ve volné krajině je potřeba zachovat přirozený charakter koryta s různou hloubkou a kamenitým substrátem. Pro přímou ochranu obytných území preferovat vnější opatření jako valy, zídky apod. dále od koryta roku. Před realizací opatření je potřeba prokázat účinnost navrženého řešení. Vyhodnocení vlivu = 3 EVL 34 Roverské skály (CZ ) Stručná charakteristika Jedná se o rozsáhlý lesní komplex v severní části CHKO Kokořínsko. V pískovcových skalách se nacházejí četné mikrolokality vláskatce tajemného, který zde vytváří vitální a rozsáhlé kolonie. Rozloha lokality je 1 688,58 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1421 Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 35 Skalice u České Lípy (CZ ) Stručná charakteristika Pískovcový lom na východním okraji obce Skalice u České Lípy. Lokalita navazuje na urbanizované území. Jedná se o vytěžené podzemní prostory. Okolní prostředí tvoří borové monokultury. Jedná se o významné zimoviště a sociální místo pro druh netopýra velkého, druhé nejpočetnější zimoviště tohoto druhu na uzemí Libereckého kraje. Rozloha lokality je 0,04 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1324 Netopýr velký (Myotis myotis) Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 36 Slatinné vrchy (CZ ) Stručná charakteristika Slatinné vrchy (430 m n.m.) se nacházejí cca 4 km sv. od Doks a cca 2 km s. od Velkého a Malého Bezdězu. Jedná se o jednu z mála lokalit tesaříka alpského v ČR. Rozloha lokality je 138,46 ha. 248 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

264 Hodnocení dopadů na EVL a PO Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1421* Tesařík alpský (Rosalia alpina) hvězdička označuje prioritní druh Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 37 Smědá (CZ ) Stručná charakteristika Meandry řeky Smědé v úseku Frýdlant státní hranice. Přirozený tok s vyvíjejícími se meandry a mrtvými rameny, s mozaikou přirozených lesních, nivních, mokřadních a vodních společenstev (nadmořská výška m). Řeka má proměnlivou šířku toku od 4 do 12 m i proměnlivou hloubku od mělčin po hluboké tůně. Protéká loukami s břehovými porosty vrb, místy lesy. Niva řeky bývá 1-2x do roka zaplavovaná. Rozloha lokality je 143,16 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1037 Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) 1096 Mihule potoční (Lamperta planery) 1163 Vranka obecná (Cottus gobio) Nejvýznamnější potenciální vlivy D27 - žel. koridor, úsek Liberec Frýdlant hran. Přechod PL, optimalizace, elektrizace x EVL 37 Smědá Trať vede v souběhu s EVL (cca 12,5 km) a 2krát ji kříží. Nejsou známy konkrétní úpravy. Vliv nelze na této úrovni vyhodnotit. Je třeba zhodnotit konkrétní zásahy do vodního toku a břehových porostů, které by mohly místní populace vranky a klínatky ovlivnit. Vyhodnocení vlivu = 2 P19 protipovodňová opatření na toku Smědá, Višňová x EVL 37 Smědá Změny v charakteru toku mohou ohrozit vranku i klínatku rohatou. Nevhodné jsou úpravy toku jako je: napřimování, opevňování, prohlubování a vytváření nových migračních bariér. V důsledku těchto úprav může dojít k přímé likvidaci vhodného biotopu pro oba druhy i omezení potravní nabídky. Vliv může být významný, ale existují i opatření, která budou mít vliv minimální. Doporučujeme realizovat protipovodňová opatření formou podpory rozlivu vody ve volné krajině a její zadržení, např. formou suchých poldrů. Ve volné krajině je potřeba zachovat přirozený charakter koryta s různou hloubkou a kamenitým substrátem. Pro přímou ochranu obytných území preferovat vnější opatření jako valy zídky apod. Před realizací opatření je potřeba prokázat účinnost navrženého řešení. Vyhodnocení vlivu = 3 P20 protipovodňová opatření na toku Smědá, Černousy x EVL 37 Smědá Změny v charakteru toku mohou ohrozit vranku i klínatku rohatou. Nevhodné jsou úpravy toku jako je: napřimování, opevňování, prohlubování a vytváření nových migračních bariér. V důsledku těchto úprav může dojít k přímé likvidaci vhodného biotopu pro oba druhy i omezení potravní nabídky. Vliv může být významný, ale existují i opatření, která budou mít vliv minimální. Doporučujeme realizovat protipovodňová opatření formou podpory rozlivu vody ve volné krajině a její zadržení např. formou suchých poldrů. Ve volné krajině je potřeba zachovat přirozený charakter koryta s různou hloubkou a kamenitým substrátem. Pro přímou ochranu obytných území preferovat vnější opatření jako valy, zídky apod. dále od koryta roku. Před realizací opatření je potřeba prokázat účinnost navrženého řešení. Vyhodnocení vlivu = Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

265 Hodnocení dopadů na EVL a PO EVL 38 Smědava (CZ ) Stručná charakteristika EVL představuje prameniště jižně od Smědavy, na rozvodí Hnědé Smědé a Černé Desné. Nadmořská výška lokality činí přibližně m. Chráněny jsou relativně zachovalé přírodní biotopy v okolí silnice Bílý Potok-Souš obklopené komplexy mladých lesů a imisních holin. Jedná se o zrašelinělé úžlabiny s přechodem horských bučin do klimaxových smrčin. Plocha je 41,24 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 7110* Aktivní vrchoviště 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 91D0 * Rašelinný les 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) hvězdička označuje prioritní stanoviště Nejvýznamnější potenciální vlivy D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) Jizerka x EVL 38 Smědava Osa koridoru prochází po asfaltové silnici. Provoz běžné turistiky lokalitu s ohledem na nároky předměty ochrany neovlivní. Případné další aktivity jsou omezeny ochrannými podmínkami ZCHÚ. Vliv očekáváme malý, zanedbatelný, ovšem konkrétně ho není možné na úrovni ZUR specifikovat. Vyhodnocení vlivu = N EVL 39 Stružnické rybníky (CZ ) Stručná charakteristika Soustava čtyř rybníků asi 1 km sv. od obce Stružnice, 4 km zsz. Od Č. Lípy jedna z mála lokalit kuňky ohnivé v Libereckém kraji. Rozloha lokality je 17,51 ha. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1188 Kuňka ohnivá (Bombina bombina) Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 40 Ronov Vlhošť (CZ ) Stručná charakteristika Jedná se o původní lokalitu Stvolínky Kravaře (CZ513258), která byla rozšířena a přejmenována. Lokalita se nachází v nivě Bobřího potoka. Území mezi Stvolínkami a Kravařemi tvoří mělké údolí s širokou nivou potoka s pestrou mozaikou převážně lučních porostů, od intenzivně sečených luk po rákosiny. Typický je mozaikovitý výskyt olšin, popř. liniových lemů vodotečí a kanálů. Významnou část lokality představují svahy Ronova a Vlhoště. Rozloha lokality je 747,36 ha. 250 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

266 Předměty ochrany Evropská stanoviště: 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Hodnocení dopadů na EVL a PO 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* Smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem, j. habrolistým, jasanem ztepilým nebo j. úzkolistým podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) hvězdička označuje prioritní stanoviště Evropsky významné druhy: 1061 Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) 1059 Modrásek očkovaný (Maculinea teleius) 1014 Vrkoč útlý (Vertigo angustior) Nejvýznamnější potenciální vlivy D13 + D47 silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolíky x EVL 40 Ronov Vlhošť VPS prochází ve vzdálenosti cca m od EVL mezi obcí Kravaře a Stvolínky. Ve východní části se obchvat Stvolínek oproti stávající silnici I/15 od EVL vzdaluje. Na východním konci překládaného úseku hranice EVL vede v trase stávající silnice I/15. Na východě řešený úsek končí v místě, kde se EVL dostává do kontaktu se silnicí I/15, která představuje v úseku cca 400 m její hranici. V bezprostřední blízkosti komunikace se předměty ochrany v relevantní kvalitě nevyskytují. Vliv lze prakticky vyloučit. Toto hodnocení bylo potvrzeno již i na projektové úrovni v závěru zjišťovacího řízení v roce 2007 (jednalo se o stav před úpravou EVL). Vyhodnocení vlivu = 0 EVL 41 Suchý vrch Naděje (CZ ) Stručná charakteristika Jedná se o zalesněné území v centrální části Lužických hor mezi obcemi Rousínov a Trávník- Naděje. Bohatá podrostová květena na Milštejně má zřetelně reliktní charakter. Cenné jsou i porosty pionýrských dřevin na sutích Suchého vrchu. Jedna z mála známých a dobře zachovaných lokalit s výskytem reliktního druhu Myotis bechsteinii na uzemí ČR s dostatečnou plochou listnatých (zejména bukových) porostů, s dostatkem doupných stromu pro letní i zimní úkryt umožňující existenci stabilní populace. Významným prvkem na lokalitě je pseudokrasová jeskyně sloužící jako sociální místo. Rozloha lokality je 187,75 ha. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 4030 Evropská suchá vřesoviště 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 8310 Jeskyně přístupné veřejnosti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 251 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

267 Hodnocení dopadů na EVL a PO Evropsky významné druhy: 1323 Netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii ) 1308 Netopýr černý (Barbastella barbastellus) Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 42 Svitavka (CZ ) Stručná charakteristika Drobný vodní tok v úseku mezi obcí Lindava a státní hranicí východně od Nového Boru. Úsek malého vodního toku protékající převážně menšími obcemi. Vedle proudných částí se zde vyskytuje i dostatek jemných bahnitopísčitých náplavů. Úsek Svitavky od Lindavy po státní hranici představuje lokalitu velmi početné populace mihule potoční vysokého regionálního významu. Rozloha lokality je 10,11 ha. NV č. 371/2009 Sb. upravuje hranice EVL. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1096 Mihule potoční (Lampetra planeri ) Nejvýznamnější potenciální vlivy P21 protipovodňová opatření na toku Svitavka, Mařeničky x EVL 42 Svitavka P22 protipovodňová opatření na toku Svitavka, Kunratice u Cvikova Svitava x EVL 42 Svitavka Na větší části trasy plánovaných protipovodňových opatření je vyhlášena EVL. Potenciálně je ohrožen biotop mihule. Pro mihuli jsou významně nevhodné úpravy toku jako je: napřimování, opevňování, prohlubování, výstavba případných migračních bariér. V případě výraznějších zásahů do dna koryta je možné očekávat velmi významný vliv. Naopak existují opatření s mírným nebo žádným vlivem. Proto je třeba pečlivě hodnotit jednotlivá dílčí opatření. Je potřeba zachovat přirozený charakter koryta s různou hloubkou a jemnozrnnými sedimenty a protipovodňová opatření realizovat spíše formou podpory rozlivu ve volné krajině, výstavbou suchých poldrů, popř. výstavbou protipovodňových hrázek v intravilánech obcí dále od toku. Vyhodnocení vlivu = 3 EVL 43 Vápenice Basa (CZ ) Stručná charakteristika Jedná se o jižní a jihovýchodní svahy Ještědského hřbetu. Na lokalitě je mnoho menších vápencových lomů se vstupy do krasových jeskyní. Vyskytují se zde krasové jeskyně a opuštěné vápencové lomy sloužící jako sociální místo pro netopýry (zejména druhu Myotis bechsteinii). Dále se zde nachází mozaika suťových lesů s květnatou bučinou, kde druh Myotis bechsteinii nachází úkryt pro letní kolonie a přirozená loviště. Rozloha lokality je 137,56 ha. Předměty ochrany NV č. 371/2009 Sb. rozšiřuje seznam předmětů ochrany EVL Vápenice Basa a částečně mění hranice. Evropská stanoviště: 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6520 Horské sečené louky 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích hvězdička označuje prioritní stanoviště 252 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

268 Hodnocení dopadů na EVL a PO Evropsky významné druhy: 1308 Netopýr černý (Barbastella barbastellus) 1323 Netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii) hvězdička označuje prioritní druh Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 44 Velký a Malý Bezděz (CZ ) Stručná charakteristika Velký a Malý Bezděz tvoří výraznou krajinnou dominantu nad obcí Bezděz, cca 8 km východně od Doks. Dva znělcové vrcholy o výšce 603 m n.m. (Velký Bezděz) a 578 m n.m. (Malý Bezděz) s význačnou přirozenou nelesní vegetací a se smíšeným listnatým lesem na sutích. V bukových doubravách a dubových bučinách nalezneme zajímavou květenu, jsou však především biotopem,ve kterém žije a rozmnožuje se vzácný tesařík alpský. Rozloha lokality je 70,34 ha. Předměty ochrany NV č. 371/2009 Sb. rozšiřuje seznam předmětů ochrany EVL Velký a Malý Bezděz a částečně mění hranice (omezuje rozlohu lokality). Evropská stanoviště: 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Evropsky významné druhy: 1323 Netopýr velkouchý ((Myotis bechsteini) 1421* Tesařík alpský (Rosalia alpina) hvězdička označuje prioritní druh Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 45 Zahrádky (CZ ) Stručná charakteristika Zámecký park na okraji obce Zahrádky u České Lípy a navazující lipové aleje. Zámecký park anglického typu s kombinací porostu původních teplomilných doubrav a pravidelně sečených lučních ploch. Původní solitérní dřeviny jsou doplněny výsadbou exotů. Na park navazují lipové aleje. Významná entomologická lokalita, refugium xylofágního hmyzu. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1084* Páchník hnědý (Osmoderma emerita) hvězdička označuje prioritní druh Nejvýznamnější potenciální vlivy D12B silnice I/15, obchvat Zahrádky x EVL 45 Zahrádky Jižní obchvat obce Zahrádky kříží samostatnou část EVL, a to stromořadí starých dubů. Průchodem trasy bude několik stromů zřejmě pokáceno, což může znamenat redukci vhodného biotopu pro páchníka hnědého. 253 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

269 Hodnocení dopadů na EVL a PO Míra vlivu bude závislá na velikosti zásahu (rozsahu dotčené populace) a na stavu (velikosti) celé populace páchníka v EVL v okamžiku realizace VPS. (Tzn. míra vlivu se může v čase měnit v závislosti na velikosti a rozložení populace páchníka v EVL). Významný vliv proto nelze vyloučit, nicméně je pravděpodobné, že řešení s mírnějším vlivem je reálné na projektové úrovni. Hodnotíme vliv stupněm 3. Vyhodnocení vlivu = 3 EVL 46 Západní jeskyně (CZ ) Stručná charakteristika Vchod do jeskyně se nachází ve stěně vápencového lomu na západním svahu Vápenného vrchu. Lokalitou je krasová jeskyně, v okolí vchodu je vápencový lom se štěrbinovou vegetací vápnomilných skal. Lokalita je významným zimovištěm a sociálním místem netopýrů, zejména druhu Rhinolophus hipposideros. Jedná se o nejseverněji položené zimoviště dlouhodobě stabilní populace tohoto druhu. Zjištěny byly také následující druhy: Myotis myotis, Myotis daubentonii, Myotis nattereri, Myotis mystacinus, Myotis brandtii, Myotis emarginatus, Eptesicus nilssonii, Eptesicus serotinus a Plecotus auritus. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti Evropsky významné druhy: 1303 Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros ) Nejvýznamnější potenciální vlivy D33B železniční spojení, úsek Bílý Kostel nad Nisou Rynoltice, nový úsek územní rezerva, elektrizace, variantní řešení x EVL 46 Západní jeskyně Varianta B prochází jižně od silnice I/13, prostorem Jitravského vrchu. Cca 0,6 km osy koridoru se nachází EVL Západní jeskyně, kde je předmětem ochrany krasová jeskyně a vrápenec malý. S ohledem na šíři koridoru a naopak malou rozlohu jeskyně nelze vliv v tomto případě vyhodnotit. Je velmi pravděpodobné, že bude možné najít řešení bez možnosti ovlivnění. Vyhodnocení vlivu = N EVL 47 Zdislava kostel (CZ ) Stručná charakteristika Půda kostela v obci Zdislava, 2 km z. od Liberce. Středně velká letní kolonie netopýra velkého. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1324 Netopýr velký (Myotis myotis) hvězdička označuje prioritní druh Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. 254 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

270 Hodnocení dopadů na EVL a PO EVL 48 Binov Bobří soutěska (CZ ) EVL byla doplněna do seznamu dle nařízení vlády č. 371/2009 Sb. Stručná charakteristika Čedičový vrch Binov se nachází 1 km jihovýchodně od obce Loučky u Verneřic na západním okraji Libereckého kraje. Součástí EVL je i údolí Bobřího potoka. Významnou část EVL představují lesy. Převládají suťové lesy, dále dubohabřiny, květnaté a acidofilní bučiny. V údolí Bobřího se jedná o jasano-olšové luhy. Z nelesních biotopů jsou významná společenstva skal a sutí skalní vegetace s kostřavou sivou atd. Při okrajích lokality se uplatňují louky s převahou ovsíkových luk. Na podmáčených a vlhkých místech se objevují tužebníková lada a pcháčové louky. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* Jeskyně nepřístupné veřejnosti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 91I0* Eurosibiřské stepní doubravy hvězdička označuje prioritní druh Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. EVL 49 Červený rybník (CZ ) EVL byla doplněna do seznamu dle nařízení vlády č. 371/2009 Sb. Stručná charakteristika Jedná se o podmáčený okraj rybníku severně od České Lípy u osady Pihel, nedaleko stávající silnice I/9. EVL představují mokřadní olšiny, rašelinné březiny a vlhké louky, které navazují na oligotrofní rybník s litorálními porosty. Předmětem ochrany EVL je srpnatka fermežová. Předměty ochrany Evropsky významné druhy: 1393 Srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus) Nejvýznamnější potenciální vlivy D25 silnice II/268, úsek Sloup Pihel x EVL 49 Červený rybník Koridor komunikace, který zřejmě počítá s využitím stávající trasy, vede cca 0,3 km od okraje EVL. Koridor je navržen cca 50 m od rybníka a navazujících porostů, které s EVL funkčně souvisejí, avšak nejsou do EVL zařazeny. Vliv komunikace na EVL, kde je předmětem ochrany mech, který se vyskytuje na slatinách a rašelinných loukách, lze očekávat velmi malý, či spíše teoretický vzhledem k měřítku, v jakém jsou ZÚR LBK posuzovány. Potenciálním teoretickým rizikem je narušení vodního režimu lokality, které je nutné posoudit pro fázi konkrétního projektu. Vyhodnocení vlivu = Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

271 Hodnocení dopadů na EVL a PO EVL50 Jizerské smrčiny (CZ ) EVL byla doplněna do seznamu dle nařízení vlády č. 371/2009 Sb. Stručná charakteristika EVL zahrnuje centrální část náhorní plošiny Jizerských hor s vrcholy Jizerou a Černou horou v nadmořské výšce okolo 1000 m (Jizera 1022 m n.m.). Jedná se o lesnaté území s třtinovými a pomáčenými a rašelinnými smrčinami. Méně zastoupeny jsou horské papratkové smrčiny. Významný podíl (4 %) představují v EVL rašelinná společenstva jako jsou otevřená vrchoviště, přechodová rašeliniště, vrchovištní šlenky. Na balvanitých a skalnatých substrátech se vyskytuje brusnicová vegetace skal a drolin a štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin. Předměty ochrany Evropská stanoviště: 4030 Evropská suchá vřesoviště 7110* Aktivní vrchoviště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 91D0* Rašelinný les 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) hvězdička označuje prioritní stanoviště Nejvýznamnější potenciální vlivy D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev x EVL 50 Jizerské smrčiny S ohledem na šíři koridoru, jehož osa protíná EVL, nelze vliv uspokojivě hodnotit. Lze však předpokládat, že bude využito stávajících cest a nebudou do prostoru umísťovány související aktivity (občerstvení, ubytování apod.). Osa koridoru je vedena po široké panelové cestě, běžný provoz ukázněných turistů by neměl mít na EVL podstatnější vliv. Koridor lze v rámci ZÚR akceptovat s tím, že konkrétní parametry záměru je nutné posoudit na projektové úrovni. Vyhodnocení vlivu = N V1 vodovodní přivaděč VD Josefův Důl ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska x EVL 50 Jizerské smrčiny Naznačený koridor VVP prochází EVL od jihu na sever. Vliv záměru nelze hodnotit, protože trasu v mapě charakterizuje pouze schématické spojení zdroje vody (nádrž Josefův Důl) a cílového místa (Frýdlantsko). Existuje řada rozdílných technických řešení s odlišnými vlivy. Vliv nelze na úrovni ZÚR hodnotit. Vyhodnocení vlivu = N EVL51 Ralsko (CZ ) EVL byla doplněna do seznamu dle nařízení vlády č. 371/2009 Sb. Stručná charakteristika Ralsko je nejvýraznějším vrchem poměrně rozsáhlého území Ralské pahorkatiny. Hlavní hodnotu představují na jedné straně kvalitní lesní ekosystémy zachovalé na velké ploše, na straně druhé primární bezlesí skalních výchozů (neovulkanitů i pískovců). Jedná se o neovulkanický vrch Ralsko 2 km severovýchodně od Mimoně, dosahující výšky 696 m n.m. Rozloha EVL je 143,7 ha. V EVL výrazně převažují lesní biotopy. Z chráněných stanovišť jsou nejrozšířenější květnaté bučiny, a acidofilní bučiny. V exponovaných polohách vrcholového kuželu a s přesahy níže do východního svahu jsou rozšířeny suťové lesy asociace Mercuriali-Fraxinetum a Lunario-Aceretum. V bylinném patře se poměrně hojně vyskytují česnek medvědí (Allium ursinum), árón plamatý (Arum maculatum), dymnivka plná (Corydalis cava), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva). 256 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

272 Hodnocení dopadů na EVL a PO Předměty ochrany Evropská stanoviště: 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích hvězdička označuje prioritní stanoviště Nejvýznamnější potenciální vlivy Nebyly zjištěny žádné potenciální vlivy. 257 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

273 Hodnocení dopadů na EVL a PO PTAČÍ OBLASTI MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ KONKRÉTNÍCH NÁVRHOVÝCH KORIDORŮ A PLOCH PO1 Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Stručná charakteristika Dominantami navržené ptačí oblasti jsou rybníky Novozámecký, Břehyně a Heřmanický. Všechny se vyznačují rozsáhlými litorálními porosty a společně hostí nejpočetnější českou populaci jeřába popelavého (Grus grus). Z dalších významných druhů zde hnízdí slavík modráček (Luscinia svecica), bukač velký (Botaurus stellaris), moták pochop (Circus aeruginosus), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus) a cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides). Na rybníky z hnízdišť v okolních v lesích zaletuje orel mořský (Haliaeetus albicilla). Ve východní části území se vyskytují rozsáhlé borové lesy na písčitém podkladě, které dávají prostor početným populacím lelka lesního (Caprimulgus europaeus) a skřivana lesního (Lullula arborea). Předměty ochrany Jeřáb popelavý (Grus grus) Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) Moták pochop (Circus aeruginosus) Skřivan lesní (Lullula arborea) Slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica) Nejvýznamnější potenciální vlivy D05B silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Česká Lípa MÚK Manušice (I/13) x PO1 Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Koridor přeložky je veden v trase stávající silnice, do kontaktu s hranicí PO se dostává v úseku mezi obcemi Jestřebí a Zahrádky v délce cca 3 km. Z předmětů ochrany PO nelze vyloučit ovlivnění pouze pro jeřába popelavého. Jeden pár jeřába popelavého hnízdní v mokřadu sídla Borek u Zahrádek. Trasa koridoru do hnízdiště zasahuje. Další 1-2 páry jeřába popelavého vycházejí na pastvu v prostoru mimoúrovňové křižovatky (navržena v nižších stupních ÚPD a DÚR) na pole mezi hotelem Stará pošta v Zahrádkách a Mnichovskou průrvou (přítok Bobřího potoka do rybníka), což je těsné sousedství rákosin Novozámeckého rybníka. Využití pole pro mimoúrovňovou křižovatku bude znamenat vážné ohrožení kvality hnízdního biotopu pro jeřáby popelavé v části Novozámeckého rybníka při ústí Bobřího potoka. Jiné pole s obilím v bezprostřední blízkosti Novozámeckého rybníka není. Není reálné, že za provozu MÚK a nového peážního úseku silnice, bude pole jeřábem s ohledem na únikovou vzdálenost (cca 150 m) nadále využíváno. Riziko ovlivnění celého hnízdního biotopu souvisí s životními potřebami druhu v různých fázích vývoje. Jeřáb popelavý využívá různé zdroje obživy v závislosti na fázi sezóny a na fázi péče o mláďata. Biotop pole má v tomto podstatné místo zejména v období, kdy se mláďata začínají samostatně živit a nemají ještě dostatek síly, aby vyhledala vzdálenější lokality. Na úrovni ZÚR nelze tedy vyloučit podstatné ovlivnění biotopu pro 2-3 páry, což představuje % z celkové populace v PO. V případě naplnění předpokladů o vlivu by se jednalo o významný negativní vliv na PO. Na úrovni ZÚR nelze významný vliv vyloučit, ale je reálné ve vymezeném koridoru hledat řešení s vlivem mírným (3). Na řešenou část přeložky silnice I/9 bylo vydáno v roce 2003 souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. (Vyhodnocení vlivu na soustavu NATURA 2000 nemohlo být provedeno, protože v té době nebyla soustava NATURA 2000 vymezena.) Je tedy možné, pokud to bude v souladu s výkladem dotčeného orgánu, považovat situaci za zohlednění stavu. Vyhodnocení vlivu = ZS 258 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

274 Hodnocení dopadů na EVL a PO D12B silnice I/15, obchvat Zahrádky x PO1 Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Tato VPS se dostává do kontaktu s ptačí oblastí v MÚK se silnicí I/9. MÚK se přibližuje hnízdišti jeřába popelavého a existuje reálné riziko, že z důvodu omezení potravního biotopu 1-2 páry jeřába popelavého své hnízdiště opustí (3). Vliv je podrobně popsán u vlivu VPS D05B. Na řešenou část přeložky silnice I/9 bylo vydáno v roce 2003 souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. (Vyhodnocení vlivu na soustavu NATURA 2000 nemohlo být provedeno, protože v té době nebyla soustava NATURA 2000 vymezena.) Je tedy možné, pokud to bude v souladu s výkladem dotčeného orgánu, považovat situaci za zohlednění stavu. Vyhodnocení vlivu = ZS D17A silnice II/272, úsek Osečná Ralsko (Kuřívody) x PO1 Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Osa koridoru vede ve stávající trase po hranici ptačí oblasti cca 1500 m. Dále protíná území ptačí oblasti v úseku do 1 km, kde prochází vzrostlou smrkovou kulturou a mladou stejnověkou výsadbou borovice a vede znovu po hranici PO cca dalších 350 m. Rozvolněné borové porosty jsou hnízdním biotopem lelka lesního a skřivana lesního. Zásah je plošně malého rozsahu na okraji PO. Vliv lze v této fázi označit za mírný až nevýznamný. Vyhodnocení vlivu = 1 D33 úsek Rynoltice Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace x PO1 Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Koridor, který je na kontaktu s PO u Vítkova vymezen stávající tratí, bude mít vliv na PO zřejmě malý. Nedojde ke změnám v charakteru PO, pouze při výstavbě může dojít k vyrušování mokřadních druhů v případě, že by v okolí hnízdily. Vyhodnocení vlivu = 1 D39 multifunkční turistický koridor Ploučnice x PO1 Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Významným vlivem může být vyrušování hnízdících ptáků. Jedná se zejména o druhy hnízdící v mokřadech jako je moták pochop, popř. jeřáb popelavý. Záměr je široce vymezen, jeho vliv nelze na dané úrovni hodnotit, v případě liniového souvislého zásahu v nivě Ploučnice může být významně negativní. Vyhodnocení vlivu = 3 D50 silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí x PO1 Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Koridor přeložky se přibližuje na východním konci úseku na cca 500 m k hranici PO. Tento okrajový prostor ovšem slouží jako hnízdiště pro 1 pár jeřába popelavého. Vliv hodnotíme jako mírný za předpokladu umístění MÚK západně od stávající silnice I/38. V tomto případě se oproti současnému stavu provoz na řešených komunikacích k ptačí oblasti nepřiblíží. Vyhodnocení vlivu = 2 D52D silnice II/268, spojka Ralsko Hradčany x PO1 Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Rezerva pro koridor prochází na severovýchodě okrajem PO. Bude zasažen kulturní borový remízek, kde nelze vyloučit výskyt skřivana lesního a lelka lesního. S ohledem na okrajový zásah velmi malého rozsahu lze vliv odhadnout jako velmi mírný. Vyhodnocení vlivu = Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

275 Hodnocení dopadů na EVL a PO PO2 Jizerské hory Stručná charakteristika Navržená oblast zahrnuje náhorní plošinu a severní svahy Jizerských hor. Odlesněním vrcholové partie Jizerských hor byly vytvořeny vhodné podmínky pro tetřívka obecného (Tetrao tetrix), jehož populace začátkem devadesátých let vrostla. Rovněž došlo k rozšíření a postupnému zvyšování stavů lindušky luční (Anthus pratensis), čečetky zimní (Carduelis flammea), hýla rudého (Carpodacus erythrinus) nebo bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra). Na odlesněných pláních vrcholové části oblasti dochází k periodickým gradacím populací hraboše mokřadního (Microtus agrestis), které vytvářejí potravní nabídku pro sýce rousného (Aegolius funereus). Na rašelinnných loukách, které jsou tradičními tokaništi tetřívků, ojediněle hnízdí bekasiny otavní (Gallinago gallinago), na polské straně v oblasti Rašeliniště Jizery bylo opakovaně zaznamenáno hnízdění jeřába popelavého (Grus grus). Odlišný charakter má severní část navrženého území. Ve starých bukových porostech vzácně hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), lejsek malý (Ficedula parva) a včelojed lesní (Pernis apivorus). K dalším pravidelně hnízdícím druhům patří holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), sýc rousný (Aegolius funereus), v posledních letech i kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Předměty ochrany Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Sýc rousný (Aegolius funereus) Nejvýznamnější potenciální vlivy D27 železniční koridor, úsek Liberec Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace x PO2 Jizerské hory Železnice prochází EVL mezi Oldřichovem v Hájích a Raspenavou v délce cca 3 km. V okolí stávající trasy se vyskytují v podstatě v celé délce velmi pěkné bučiny. Nelze vyloučit zásah do doupných stromů vhodných jako biotop sýce rousného. Vliv lze očekávat s ohledem na plochu PO velmi malého rozsahu. Vyhodnocení vlivu = 1 D42 multifunkční turistický koridor Nová Hřebenovka x PO2 Jizerské hory Osa koridoru prochází centrální částí Jizerských hor. Osa je vedena v trase hlavní zpevněné cestě z Oldřichova v Hájích, přes Závory, Bílou kuchyni, Hřebínek, Hrásnou Máří, Knajpu, Smědavu a Jizerku. Lze předpokládat, že bude využito stávajících širokých a zpevněných cest. S ohledem na šíři koridoru a obecný popis využití nelze vliv konkrétně hodnotit. Pokud nebudou do EVL a jejího bezprostředního okolí v centrální části Jizerských hor umísťovány doprovodné aktivity, bude vliv mírný. Zejména v zimním období může být vysoká návštěvnost v centrální části PO rizikem pro tetřívka obecného, kterého vyrušování a přelety mohou vyčerpávat natolik, že nebude schopen čelit dalším vlivům. Na nižší úrovni nutno specifikovat změny v návštěvnosti. Je ovšem rovněž možné, že v prostoru Jizerských hor plánovaný turistický koridor již dlouhodobě funguje pro pěší a cyklisty a v zimě pro běžkaře. Vyhodnocení vlivu = N V1 - vodovodní přivaděč VD Josefův Důl ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska x PO2 Jizerské hory Naznačený koridor VVP prochází EVL od jihu na sever. Vliv záměru nelze hodnotit, protože trasu v mapě charakterizuje pouze schématicky zdroj vody (nádrž Josefův Důl) a cílové místo (Frýdlanstko). Existuje řada rozdílných technických řešení s odlišnými vlivy. Vliv nelze hodnotit Vyhodnocení vlivu = N 260 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

276 Hodnocení dopadů na EVL a PO PO3 Krkonoše Stručná charakteristika Ptačí oblast Krkonoše tvoří celý národní park spolu s částmi jeho ochranné zóny. Mezi ornitologicky nejhodnotnější oblasti českých Krkonoš patří alpínské vrcholy, ledovcové kary a subarktická rašeliniště na hřebenech v západní a východní části pohoří. Pouze zde v rámci České republiky hnízdí kulík hnědý (Charadrius morinellus), slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) izolovaná populace párů a pěvuška podhorní (Prunella collaris), z dalších druhů linduška horská (Anthus spinoletta) a kos horský (Turdus torquata). Dalším významným územím je mozaika lesních a lučních biotopů v oblasti Rýchor a jejich podhůří na jihovýchodě území. Zde hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), včelojed lesní (Pernis apivorus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), chřástal polní (Crex crex), sýc rousný (Aegolius funereus), datel černý (Dryocopos martius), lejsek malý (Ficedula parva) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). Předměty ochrany Chřástal polní (Crex crex) Čáp černý (Ciconia nigra) Datel černý (Dryocopus martius) Lejsek malý (Ficedula parva) Sýc rousný (Aegolius funereus) Slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Nejvýznamnější potenciální vlivy D35 - úsek Harrachov Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí x PO3 Krkonoše Osa koridoru se do prostoru PO dostává v prostoru Černá Hora Studenov. Trasa je vymezena široce. Rozsah možných řešení, a tím i velikost vlivů, jsou natolik rozdílné, že je nelze na této úrovni zodpovědně kvantifikovat. Vyhodnocení vlivu = N D41A multifunkční turistický koridor Jizera x PO3 Krkonoše Možnost ovlivnění spočívá především ve vyrušování čápa černého. Záměr je široce vymezen, jeho vliv nelze na dané úrovni hodnotit. Lze předpokládat, že problémem může být zejména budování, popř. zpřístupňování nových tras v dosud omezeně přístupných lesích. Vyhodnocení vlivu = N D42 - koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) x PO3 Krkonoše Osa koridoru prochází centrální částí EVL. K ovlivnění by mohlo docházet vyrušováním, a to zejména slavíka modráčka, čápa černého a tetřívka obecného. K ovlivnění může docházet při překročení únosné úrovně návštěvnosti. Velkým rizikem je zejména zpřístupňování nových částí území zejména na úrovni a nad úrovní horní hranice lesa a dále hlubších omezeně přístupných lesů. Vyhodnocení vlivu = 3 V2A vodovodní přivaděč Harrachov Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska x PO3 Krkonoše Naznačený koridor VVP prochází PO od severu k jihu ve zúženém místě mezi Rýžovištěm a Studenovem. Vliv záměru nelze hodnotit, protože trasu v mapě charakterizuje pouze počáteční a cílové místo. Existuje řada rozdílných technických řešení s odlišnými vlivy. Vliv nelze hodnotit. Vyhodnocení vlivu = N 261 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

277 LAPV2 LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera x PO3 Krkonoše Hodnocení dopadů na EVL a PO Záměr vodní nádrže Vilémov zasahuje většinou své plochy do ptačí oblasti, a to od soutoku Mumlavy a Jizery až po přepokládanou hráz. Dotčené území představuje vhodný biotop pro lejska malého, čápa černého, sýce rousného a datla černého. Naplánované zatopené území představuje výrazný zásah do lesních porostů, které jsou právě na prudkých svazích tvořeny zachovalými bučinami. Ty jsou významným hnízdním biotopem lejska malého, který zde má jádro rozšíření v rámci PO. Realizací záměru dojde k výrazné redukci vhodného biotopu. Starší bukové porosty jsou dále obývány datlem, sýcem rousným, ale také čápem černým. Vzhledem k rozsahu záměru očekáváme pravděpodobně silný vliv, ani technické řešení významný vliv zřejmě nemůže s ohledem na charakter záměru podstatně zmírnit. Naopak je nutné počítat s přeložkou silnice a náhradou objektů, které budou přehradou zasaženy (vyhodnocení vlivu 4). Územní rezerva ovšem neumožňuje realizaci záměru, pouze vymezuje územní ochranu pro potenciální využití území v budoucnu. V tomto smyslu k negativnímu vlivu v této fázi nedojde (vyhodnocení vlivu 0). Vyhodnocení vlivu = Vilémov). 0/4 (územní ochrana bez realizace záměru / realizace vodní nádrže 262 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

278 Hodnocení dopadů na EVL a PO Tab.4: Vyhodnocení vlivu konkrétních návrhových koridorů a ploch ZÚR Libereckého kraje na EVL a PO. D01B Název záměru rychlostní silnice R35, úsek Turnov Rovensko pod Troskami hranice LK (Úlibice)-úz. rezerva Popis vlivu Číslo lokality Název EVL nebo PO Kód vlivu EVL26 Podhájí chalupa 0 B01 Plocha pěchotní střelnice, k.ú.svébořice V dosahu vlivu nejsou žádné EVL a ni PO NT0 bez vlivu 0 D01C D02 D03 D04 D05B D05B D05B D05B D05B D06A D07 D08 D09 rychlostní silnice R35, úsek Rádelský Mlýn Semily hranice LK (Úlibice)- úz. rezerva silnice I/35, úsek Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou hranice ČR silnice I/13, úsek Svor Nový Bor Manušice hranice LK silnice I/9, obchvat Dubá silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Česká Lípa MÚK Manušice (I/13) silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Česká Lípa MÚK Manušice (I/13) silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Česká Lípa MÚK Manušice (I/13) silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Česká Lípa MÚK Manušice (I/13) silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Česká Lípa MÚK Manušice (I/13) silnice I/9, obchvat Svor silnice I/10, úsek Jablonec nad Nisou Smržovka Tanvald silnice I/13 úsek Stráž nad Nisou Mníšek Dětřichov silnice I/13, obchvat Frýdlant EVL14 Údolí Jizery a Kamenice Nejbližší EVL (Rokytka) je ve vzdálenosti cca 4 km vliv lze vyloučit NT0 bez vlivu 0 Vydáno kladné stanovisko EIA EVL16 Klíč ZS Vzhledem ke vzdálenosti 0,9 km od EVL Kokořínsko a nárokům předmětů ochrany lze vliv vyloučit. EVL je od koridoru oddělena zástavbo (cca 0,6 km). S ohledem na charakter záměru, národy předmětu ochrany a konfiguraci území lze vliv vyloučit. NT0 bez vlivu 0 EVL7 Dolní Ploučnice ZS EVL9 Horní Ploučnice ZS EVL12 Jestřebsko Dokesko 2 ZS EVL23 Manušické rybníky ZS PO1 Českolipsko- Dokeské pískovce a mokřady NT0 bez vlivu 0 Nejbližší EVL (Pelíkovice) je ve vzdálenosti cca 4 km vliv lze vyloučit. NT0 bez vlivu 0 Nejbližší EVL (Jizerskohorské bučiny) je ve vzdálenosti 2,0 km, oproti stávající silnici se stavba od EVL vzdaluje vliv lze vyloučit. Začátek EVL Smědá je ve vzdálenosti 1,2 km od VPS, mezi záměrem a EVL je intravilán Frýdlantu - vliv lze vyloučit. NT0 bez vlivu 0 NT0 bez vlivu 0 ZS D10 silnice I/13, obchvat Pertoltice Bez vlivu, nejbližší EVL Smědá je vzdálena 2,5km. NT0 bez vlivu Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

279 Hodnocení dopadů na EVL a PO Název záměru Popis vlivu Číslo lokality Název EVL nebo PO Kód vlivu D11A silnice I/14, úsek Liberec Jablonec nad Nisou Dolní okraj EVL (Luční potok) je vzdálen od záměru 3,3 km. Mezi EVL a záměrem je intravilán Liberce vliv lze vyloučit. NT0 bez vlivu 0 D12B silnice I/15, obchvat Zahrádky EVL45 Zahrádky 3 D12B silnice I/15, obchvat Zahrádky PO1 D13,D47 silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolínky Vliv lze vzhledem ke vzdálenosti, povaze záměru a nárokům předmětů ochrany vyloučit. Zásah nové silnice na úrovni projektu do blízkosti EVL je s ohledem na konfiguraci území velmi nepravděpodobný. D14 silnice I/38, obchvat Obora EVL24 Českolipsko- Dokeské pískovce a mokřady EVL40 EVL Ronov Vlhošť 0 Poselský a Mariánský rybník D15C,D silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky Bez vlivu, vzdálenost nejméně 10 km. EVL19 Krkonoše 0 D16 silnice II/272, úsek Liberec Osečná Vzdálenost vymezeného koridoru je cca 3,3 km od nejbližší EVL, vliv lze vyloučit. D17A silnice II/272, úsek Osečná Ralsko (Kuřívody) PO1 D18C D18D D19A D21 silnice II/283, úsek Semily Rovensko pod Troskami, napojení na R35 (úz. rezerva) silnice II/283, úsek Semily Turnov, propojení měst (při realizaci D01C) (úz. rezerva) silnice II/262, úsek Žandov Stružnice silnice II/270, obchvat Doksy Vzdálenost počátku koridoru je cca 3 km od nejbližší EVL Podhájí chalupa, vliv lze vyloučit. Vzdálenost koridoru je cca 0,6 km od nejbližší EVL Údolí Jizery a Kamenice, vliv lze s ohledem na charakter EVL a charakter záměru vyloučit. Koridor vede v souběhu ve vzdálenosti 0,1-05km od EVL D. Ploučnice. Vliv lze s ohledem na povahu záměru a nároky předmětů ochrany vyloučit. EVL Jestřebsko-Dokesko je cca 600 m daleko. S ohledem na uspořádání území a povahu rozvojového prvku lze vliv vyloučit. NT0 bez vlivu 0 Českolipsko- Dokeské pískovce a mokřady NT0 bez vlivu 0 NT0 bez vlivu 0 NT0 bez vlivu 0 NT0 bez vlivu 0 D22 silnice II/270, obchvat Jablonného v Podj. EVL9 Horní Ploučnice ZS ZS 1 1 D23 silnice II/278, obchvat Český Dub EVL Český Dub základní umělecká škola je vzdálena cca 1,5 km, jedná se o intravilán obce.vliv záměru lze vyloučit. NT0 bez vlivu 0 D24 silnice II/291, úsek Kunratice Frýdlant EVL Smědá je ve vzdálenost cca 0,3 km. Vzhledem k povaze záměru a nárokům předmětů ochrany lze vliv vyloučit. Na projektové úrovni je nutno věnovat pozornost znečištění vod. NT0 bez vlivu Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

280 Hodnocení dopadů na EVL a PO Název záměru Popis vlivu Číslo lokality Název EVL nebo PO Kód vlivu D25 silnice II/268,úsek Sloup Pihel EVL49 Červený rybník 1 D26A D26R D27 D27 D27 D28 D29A D31A D31A D33 D33 D33A D33B železniční koridor, úsek hranice LK Turnov Liberec, modernizace, nové úseky, elektrizace, zdvojkolejnění železniční koridor, úsek Příšovice Čtveřín nový úsek, elektrizace, zdvojkolejnění územní rezerva železniční koridor, úsek Liberec Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace železniční koridor, úsek Liberec Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace železniční koridor, úsek Liberec Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace železniční koridor, úsek Liberec Chrastava Bílý Kostel n.n. Hrádek nad Nisou, optimalizace, elektrizace železniční koridor, úsek Turnov Rovensko pod Troskami, modernizace, nové úseky, elektrizace železniční koridor, úsek Turnov Semily Košťálov, optimalizace, elektrizace železniční koridor, úsek Turnov Semily Košťálov, optimalizace, elektrizace úsek Rynoltice Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace úsek Rynoltice Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace železniční spojení, úsek Bílý Kostel nad Nisou Rynoltice, nový úsek územní rezerva, elektrizace, variantní řešení železniční spojení, úsek Bílý Kostel nad Nisou Rynoltice, nový úsek územní rezerva, elektrizace, variantní řešení Koridor se nedostává do blízkosti žádné EVL nebo PO tak, aby bylo reálné ovlivnění. Koridor se nedostává do blízkosti žádné EVL nebo PO tak, aby bylo reálné ovlivnění. NT0 bez vlivu 0 NT0 bez vlivu 0 EVL37 Smědá 2 EVL15 Jizerskohorské bučiny PO2 Jizerské hory 1 Nejblíže je dolní část EVL Rokytka (cca 0,4km), vliv lze vyloučit. NT0 bez vlivu 0 Nejbližší EVL Podtrosecká údolí je vzdálena cca 0,5 km od koridoru. S ohledem na konfiguraci terénu lze vliv vyloučit. NT0 bez vlivu 0 EVL29 EVL14 Průlom Jizery u Rakous Údolí Jizery a Kamenice EVL9 Horní Ploučnice 2 PO1 Českolipsko- Dokeské pískovce a mokřady Nejbližší EVL je vzdálena cca 2,5 km, vliv lze vyloučit. EVL46 Západní jeskyně 0 EVL46 Západní jeskyně N D34 železniční koridor, úsek Česká Lípa hranice EVL7 Dolní Ploučnice Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

281 Hodnocení dopadů na EVL a PO Název záměru Popis vlivu Číslo lokality Název EVL nebo PO Kód vlivu LK, optimalizace, elektrizace D34 železniční koridor, úsek Česká Lípa hranice LK, optimalizace, elektrizace EVL9 Horní Ploučnice 1 D35 železniční koridor, úsek Harrachov Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí EVL19 Krkonoše N D35 železniční koridor, úsek Harrachov Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí PO3 Krkonoše N D37 letiště Liberec Nejbližší EVL je vzdálena cca 3,5 km, v okolí záměru je zastavěné území, vliv lze vyloučit. NT0 bez vlivu 0 D38 lanová pozemní dráha Liberec Bedřichov Okraj PO J.Hory je vzdálen přes 2km, vliv lze vyloučit. NT0 bez vlivu 0 D39 multifunkční turistický koridor Ploučnice EVL7 Dolní Ploučnice 3 D39 multifunkční turistický koridor Ploučnice EVL9 Horní Ploučnice 3 D39 multifunkční turistický koridor Ploučnice EVL12 D39 multifunkční turistický koridor Ploučnice PO1 D40 multifunkční turistický koridor Lužická Nisa Do vzdálenosti 1km od osy koridoru se vyskytují 2 EVL, kde jsou chráněny ryby a kruhoústí. Vliv lze s ohledem možné vlivy a nároky předmětů ochrany vyloučit. Jestřebsko Dokesko Českolipsko- Dokeské pískovce a mokřady NT0 bez vlivu 0 D41A multifunkční turistický koridor Jizera EVL2 Bukovec N N 3 D41A multifunkční turistický koridor Jizera EVL14 Údolí Jizery a Kamenice 3 D41A multifunkční turistický koridor Jizera EVL19 Krkonoše 3 D41 A multifunkční turistický koridor Jizera EVL29 Průlom Jizery u Rakous N D41 A multifunkční turistický koridor Jizera PO3 Krkonoše N D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) EVL2 Bukovec N D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev EVL15 Jizerskohorské N 266 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

282 Hodnocení dopadů na EVL a PO Název záměru Popis vlivu Číslo lokality Název EVL nebo PO Kód vlivu (multifunkční turistický) bučiny D42 D42 D42 D42 D42 D42 D43 D47 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) přeshraniční spojení, silniční Hrádek nad Nisou, silnice R35 EVL19 Krkonoše 3 EVL31 Rašeliniště Jizerky N EVL38 Smědava N EVL50 Jizerské smrčiny N PO2 Jizerské hory N PO3 Krkonoše 3 V dosahu vlivu nejsou žádné EVL nebo PO, vliv lze vyloučit. NT0 bez vlivu 0 Viz D13 D48 silnice I/10, úsek Tanvald Desná V dosahu vlivu (2,2 km) nejsou žádné EVL nebo PO, vliv lze vyloučit. NT0 bez vlivu 0 D49 silnice I/10, úsek Kořenov Harrachov EVL19 Krkonoše 3 D50 silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí EVL12 Jestřebsko-Dokesko 1 D50 silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí P01 Českolipsko- Dokeské pískovce a mokřady 2 D51A silnice II/268, obchvat Zákupy EVL Horní Ploučnice je ve vzdálenosti 2 km vliv lze vyloučit. NT0 bez vlivu 0 D52C silnice II/268, jihozápadní obchvat Mimoň EVL Horní Ploučnice je ve vzdálenosti 0,7 km vliv lze vyloučit. EVL9 Horní Ploučnice 0 D52D silnice II/268, spojka Ralsko Hradčany (propojení silnic II/268 a II/270) Trasa vede mimo EVL, mohou se zvýšit dopravní intenzity na navazujícím úseku, který vede přes EVL D52D silnice II/268, spojka Ralsko - Hradčany PO1 EVL9 Horní Ploučnice 0 Českolipsko- Dokeské pískovce a mokřady D55 silnice II/270, severozápadní obchvat Mimoň EVL Horní Ploučnice Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

283 Hodnocení dopadů na EVL a PO Název záměru Popis vlivu Číslo lokality Název EVL nebo PO Kód vlivu (územní rezerva) D58 silnice II/289, přeložka Semily EVL D59 V1 V1 V1 V2A V2A silnice II/292, přeložka Semily vodovodní přivaděč VD Josefův Důl ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska vodovodní přivaděč VD Josefův Důl ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska vodovodní přivaděč VD Josefův Důl ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska vodovodní přivaděč Harrachov Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska vodovodní přivaděč Harrachov Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska Nejbližší EVL Údolí Jizery a Kamenice je vzdálena cca 400 m přes zastavěné území Semil. Koridor pouze vymezuje propojení dvou bodů, není známa trasa ani způsob vedení. Vliv nelze hodnotit. Koridor pouze vymezuje propojení dvou bodů, není známa trasa ani způsob vedení. Vliv nelze hodnotit. Koridor pouze vymezuje propojení dvou bodů, není známa trasa ani způsob vedení. Vliv nelze hodnotit. Koridor pouze vymezuje propojení dvou bodů, není známa trasa ani způsob vedení. Vliv nelze hodnotit. Koridor pouze vymezuje propojení dvou bodů, není známa trasa ani způsob vedení. Vliv nelze hodnotit. EVL EVL15 Údolí Jizery a Kamenice Údolí Jizery a Kamenice Jizerskohorské bučiny 0-1 EVL50 Jizerské smrčiny N PO2 Jizerské hory N EVL19 Krkonoše N PO3 Krkonoše N LAPV2 LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera EVL19 Krkonoše 4 LAPV2 LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera PO3 Krkonoše 4 0 N PUR01 Koridor vedení VVN 400 kv TR Chotějovice TR Babylon Nejbližší EVL je vzdálena cca 0,5 km, chráněn je vrkoč útlý a stanoviště. S ohledem na ekologické nároky předmětů ochrany lze vliv vyloučit. NT0 bez vlivu 0 PUR02 zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kv, úsek hranice LK - TR Babylon Koridor nezasahuje do EVL ani PO, protože se jedná o posílení stávajícího vedení vliv lze vyloučit. NT0 bez vlivu 0 PUR03 zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kv, úsek TR Babylon - TR Bezděčín Vedení kříží 3x EVL Horní Ploučnice. Protože se jedná o posílení stávajícího vedení vliv lze odhadovat jako minimální, teoretický ve fázi výstavby. EVL9 Horní Ploučnice 1 E02 vedení VVN 110 kv - TR Babylon hranice LK (TR Děčín) Nejbližší EVL je vzdálena cca 1,5 km, chráněn je vrkoč útlý, s ohledem na jeho způsob života lze vliv vyloučit. NT0 bez vlivu 0 E03 vedení VVN 110 kv - TR Babylon hranice LK (TR Úštěk) Nejbližší EVL je vzdálena cca 1,0 km, chráněn je vrkoč útlý, s ohledem na jeho způsob života lze vliv vyloučit. NT0 bez vlivu 0 E04 Vedení VVN 110 kv, úsek TR Babylon hranice LK (TR Děčín) Vliv lze vzhledem ke vzdálenosti, povaze záměru a nárokům předmětů ochrany vyloučit. EVL48 Bínov Bobří soutěska 0 E05A vedení VVN 110 kv - TR Babylon TR Doksy Koridor pro vedení je ukončen cca 200 m od budovy zámku (EVL Doksy zámek). Vliv lze vzhledem k povaze záměru a nárokům předmětu NT0 bez vlivu Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

284 Hodnocení dopadů na EVL a PO Název záměru Popis vlivu Číslo lokality Název EVL nebo PO Kód vlivu ochrany netopýra velkého - vyloučit. E06 E07 E08B E11A E12A E13A E14A vedení VVN 110 kv - TR Babylon TR Česká Lípa Dubice územní rezerva vedení VVN 110 kv, úsek TR Nový Bor hranice LK vedení VVN 110 kv - Česká Lípa Sever TR Nový Bor vedení VVN 110 kv - TR Bezděčín Šimonovice vedení VVN 110 kv, úsek TR Liberec východ TR Liberec Nové Pavlovice, podzemní vedení vedení VVN 110 kv, úsek odbočení ze stav. Vedení do TR Železný Brod vedení VVN 110 kv - odb. ze stav. Vedení TR Jablonec nad Nisou jih Koridor zasahuje okrajem do vzdálenosti cca 300m od EVL Horní Ploučnice v části, kde je předmětem ochrany biotop lososa obecného. Tento úsek prochází intravilánem Č.Lípy vliv lze vyloučit. NT0 bez vlivu 0 EVL3 Cihelenské rybníky 2 Koridor okrajově zasahuje do EVL, předměty ochrany nebudou dotčeny. EVL16 Klíč 0 Nejbližší EVL je vzdálena cca 1,8 km, chráněn je modrásek bahenní, s ohledem na jeho způsob života lze vliv vyloučit. Nejbližší EVL je ve vzdálenosti 3 km, vliv lze vyloučit. Nejbližší EVL je ve vzdálenosti 3 km, vliv lze vyloučit. Nejbližší EVL je vzdálena cca 2,5 km, chráněn je modrásek bahenní, s ohledem na jeho způsob života lze vliv vyloučit. NT0 bez vlivu 0 NT0 NT0 bez vlivu 0 bez vlivu 0 NT0 bez vlivu 0 E17A Transformovna Český Dub V dosahu vlivu není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 E18 Transformovna Nový Bor V dosahu vlivu není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 E19A Transformovna Doksy V dosahu vlivu není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 E20A Transformovna Železný Brod V dosahu vlivu není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 E21 Transformovna Turnov, V dosahu vlivu není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 E23 Transformovna Liberec - Doubí V dosahu vlivu není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 E24 Transformovna Liberec Růžodol V dosahu vlivu není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 E26 Transformovna - Jablonec nad Nisou jih V dosahu vlivu není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 E35A E36_37 vedení VVN 110 kv, úsek odbočení ze stav. Vedení TR Český Dub vedení VVN 110 kv odb. ze stav. Vedení do TR Turnov Nejbližší EVL je ve vzdálenosti 1,1 km, vliv lze vyloučit. NT0 bez vlivu 0 V okruhu několika kilometrů není žádná EVL ani PO, záměr je situován v zastavěném území v blízkosti silnice R10. NT0 bez vlivu Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

285 Hodnocení dopadů na EVL a PO E41 Název záměru vedení VVN 110 kv, úsek odbočení ze stáv. Vedení TR Liberec Doubí Popis vlivu Číslo lokality Název EVL nebo PO V blízkosti (do 2km) se nevyskytuje EVL ani PO, vliv lze vyloučit. NT0 bez vlivu 0 Kód vlivu P01 protipovodňová opatření na toku - Černá Desná V blízkosti (do 3km) se nevyskytuje EVL ani PO, vliv lze vyloučit. NT0 bez vlivu 0 P02 P03 P05 P05 protipovodňová opatření na toku - Dubnický potok protipovodňová opatření na toku Jeřice, Oldřichov v Hájích Mníšek protipovodňová opatření na toku Jizera, protipovodňová opatření na toku protipovodňová opatření na toku Jizera, protipovodňová opatření na toku Přestože se Dubnický potok vlévá do Ploučnice, EVL předmět ochrany v daném úseku (losos obecný) ovlivněn nebude. Opatření jsou navržena na toku v části mimo (pod) EVL, vliv lze proto vyloučit. P05 protipovodňová opatření na toku Jizera EVL29 P08 P09 P12 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 protipovodňová opatření na toku Libchava, Horní Libchava protipovodňová opatření na toku Lužická Nisa, Jablonec n.n. Hrádek n.n. protipovodňová opatření na toku Panenský potok, Jablonné v Podještědí protipovodňová opatření na toku Panenský potok, Brniště Mimoň protipovodňová opatření na toku Ploučnice, Mimoň protipovodňová opatření na toku Ploučnice, Česká Lípa protipovodňová opatření na toku Ploučnice, Stružnice D. Police protipovodňová opatření na toku Řasnice, Horní Řasnice Krásný Les protipovodňová opatření na toku Smědá, Bílý Potok p.s. Frýdlant protipovodňová opatření na toku Smědá, Višňová EVL Manušické rybníky a EVL Cihelenské rybníky se vyskytují 0,5-0,8km daleko, ovšem na přítocích Libchavy, tudíž lze ovlivnění vyloučit. PPO jsou navržena na L.Nise pod EVL Rokytka. Vliv lze vyloučit. Přesto je žádoucí,aby tok L.Nisy měl co nejvíce přírodě blízký charakter. Může být ovlivněn přítok Smědé, ústící těsně nad EVL, vliv na EVL však předpokládat nelze. NT0 bez vlivu 0 NT0 bez vlivu 0 EVL14 Údolí Jizery a Kamenice EVL19 Krkonoše 2 Průlom Jizery u Rakous NT0 bez vlivu 0 NT0 bez vlivu 0 EVL9 Horní Ploučnice 3 EVL9 Horní Ploučnice 3 EVL9 Horní Ploučnice 3 EVL9 Horní Ploučnice 3 EVL7 Dolní Ploučnice 3 NT0 bez vlivu 0 PPO může ovlivnit pouze okrajovou část toku, vliv neočekáváme. EVL37 Smědá 0 EVL37 Smědá Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

286 Hodnocení dopadů na EVL a PO Název záměru Popis vlivu Číslo lokality Název EVL nebo PO Kód vlivu P20 protipovodňová opatření na toku Smědá, Černousy EVL37 Smědá 3 P21 protipovodňová opatření na toku Svitavka, Mařeničky EVL42 Svitavka 3 P22 protipovodňová opatření na toku Svitavka, Kunratice u Cvikova Svitava EVL42 Svitavka 3 P23 Svitavka, Velenice - Zákupy NTO bez vlivu 0 P24 Boberský potok, Cvikov PPO jsou plánována na přítoku Svitavky, cca 2 km nad EVL. S ohledem na charakter a požadavky předmětů ochrany lze vliv vyloučit. NT0 bez vlivu 0 P25 protipovodňová opatření na toku Šporka, Polevsko Přestože je EVL v bezprostřední blízkosti toku, je nepravděpodobné, že by mohlo dojít o ovlivnění, protože jsou chráněna terestrická stanoviště. NT0 bez vlivu 0 P28 Mohelka, Kokonín V dosahu vlivu (2,8 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 P29 Mohelka, Třtí V dosahu vlivu (6,4 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 P30 Ploučnice, Stráž pod Ralskem EVL9 Horní Ploučnice 3 P31 Kočičí potok, Habartice V dosahu vlivu (2,1 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 P32 Libverdský potok, Lázně Libverda V dosahu vlivu (1,3 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 P33 Minkovický potok, Minkovice u Frýdlantu Jedná se o přítok Smědé, která je EVL. Tok Smědé ovšem ovlivněn nebude NT0 bez vlivu 0 P34 Oleška, Heřmanice V dosahu vlivu (3,9 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 P35 Oleška, Dětřichov V dosahu vlivu (2,8 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 P36 Boberský potok, Lindava Jedná se o přítok Svitavky, která je EVL. EVL a její předmět ochrany (mihule potoční) ovšem ovlivněn nebude. NT0 bez vlivu 0 P37 Bílá Nisa, Bedřichov Janov nad Nisou V dosahu vlivu (7,5 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 P38 Dobranovský potok, sídlo Dobranov V dosahu vlivu (0,5 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 P39 Dobranovský potok, sídlo Písečná V dosahu vlivu (2,0 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 P40 Dobranovský potok, Bukovany Sloup v Čechách V dosahu vlivu (1,1 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

287 Hodnocení dopadů na EVL a PO Název záměru Popis vlivu Číslo lokality Název EVL nebo PO Kód vlivu P41 Žernovník, Železný Brod V dosahu vlivu (3,4 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 P42 Údolský potok, Kryštofovo Údolí EVL33 Rokytka 3 P43 Novoveský potok, Nová Ves nad Nisou V dosahu vlivu (6,8 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 P44 Šporka, Horní Libchava V dosahu vlivu (0,6 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 P45 Radčický potok, Liberec Radčice V dosahu vlivu (4,3 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 P46 Ostašovský potok, Liberec Ostašov V dosahu vlivu (3,8 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 P47 Harcovský potok, Liberec Harcov V dosahu vlivu (2,6 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 P48 Janovodolský potok, Liberec Janův Důl V dosahu vlivu (2,6 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 P49 Vesecký potok, Liberec Vesec Jedná se o přítok Lučního potoka, který je EVL. EVL a její předmět ochrany (mihule potoční) ovšem ovlivněn nebude. NT0 bez vlivu 0 P50 Františkovský potok, Liberec Františkov V dosahu vlivu (3,4 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 P51 Luční potok, Liberec Vesec EVL Luční potok 3 P52 protipovodňová opatření na toku Ještědský potok, Dubnice EVL9 Horní Ploučnice 3 P53 Oldřichovský potok, Oldřichov na Hranicích V dosahu vlivu (nejméně 8 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu 0 P54 Šporka, nad obcí Horní Libchava EVL4 Česká Lípa mokřad v nivě Šporky 3 P54 Šporka, nad obcí Horní Libchava EVL23 Manušické rybníky 3 P55 Ploučnice, nad sídlem Srní potok EVL9 Horní Ploučnice 3 P56 Panenský potok, Lvová Navrhovaná opatření na Panenském potoce jsou cca 1 km proti proudu nad začátkem EVL Horní Ploučnice. Tomto úseku je na toku větší rybník. Vliv lze vyloučit. EVL9 Horní Ploučnice 0 P57 Druzcovský potok, Osečná V dosahu vlivu (3,4 km) není EVL ani PO. NT0 bez vlivu Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

288 B POROVNÁNÍ VARIANT NÁVRHOVÝCH KORIDORŮ A PLOCH Tab.5: Přehled návrhů ZÚR ve variantách Kód návrhu D01B,C D15D D33A,B Název záměru rychlostní silnice R35, Turnov Rovensko pod Troskami hranice LK D15D - silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky D15C - územní rezerva, silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky, variantní řešení Hodnocení dopadů na EVL a PO úsek Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace (územní rezerva) Porovnání variant: D01 rychlostní silnice R35, Turnov Rovensko pod Troskami hranice LK Vzdálenost silničního koridoru varianty D1B od biotopů vrápence malého (EVL Podhájí chalupa a Jeskyně sklepy pod Troskami) je cca o 2 km. Atraktivní potravní biotop vrápence ovlivněn nebude. Vliv lze vyloučit. V případě varianty D1C je koridor komunikace veden po okraji EVL Jizera a Kamenice. Je pravděpodobné, že území EVL nebude zasaženo, vliv byl s ohledem na nejistoty v této fázi vyhodnocen jako mírný (2). Přestože je varianta vyhodnocena jako méně vhodnější, je pravděpodobné, že z hlediska vlivu na EVL a PO budou obě varianty akceptovatelné. D15 silnice I/16, přeložka Horka u Staré Paky Obě varianty se vyskytují mimo dosah vlivu na EVL nebo PO. Vliv lze vyloučit. D33 železniční koridor, úsek Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace V prostoru Rynoltice Bílý Kostel nad Nisou jsou navrženy dvě varianty nového rychlostního spojení. Varianta A prochází severně od silnice I/13, v blízkosti nejsou žádné EVL ani PO, vliv lze vyloučit. Varianta B prochází jižně od silnice I/13, prostorem Jitravského vrchu. Cca 0,6 km od osy koridoru se nachází EVL Západní jeskyně. S ohledem na šíři koridoru nelze vliv v tomto případě vyhodnotit, je velmi pravděpodobné, že bude možné najít řešení bez možnosti ovlivnění. Varianty lze považovat na úrovni ZÚR v zásadě za rovnocenné. 273 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

289 Hodnocení dopadů na EVL a PO B.3.3. KUMULATIVNÍ VLIVY A VLIV NA CELISTVOST EVL A PO Tab.6: Návrhové koridory a plochy ZÚR Libereckého kraje podle velikosti vlivu na EVL a PO (pouze míra vlivu 4-2, N a ZS). Kód Číslo Název Název záměru návrhu lokality EVL nebo PO LAPV2 LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera EVL19 Krkonoše 0/4 LAPV2 LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera PO3 Krkonoše 0/4 D12B silnice I/15, obchvat Zahrádky EVL45 Zahrádky 3 D31A železniční koridor, úsek Turnov Semily Košťálov, optimalizace, elektrizace EVL14 Údolí Jizery a Kamenice D39 multifunkční turistický koridor Ploučnice EVL7 Dolní Ploučnice 3 D39 multifunkční turistický koridor Ploučnice EVL9 Horní Ploučnice 3 D39 multifunkční turistický koridor Ploučnice PO1 Českolipsko- Dokeské pískovce 3 a mokřady D41A multifunkční turistický koridor Jizera EVL14 Údolí Jizery a Kamenice 3 D41A multifunkční turistický koridor Jizera EVL19 Krkonoše 3 D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) EVL19 Krkonoše 3 D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) PO3 Krkonoše 3 D49 silnice I/10, úsek Kořenov Harrachov EVL19 Krkonoše P05 protipovodňová opatření na toku Jizera EVL14 Údolí Jizery a Kamenice 3 P12 protipovodňová opatření na toku Panenský potok, Jablonné v Podještědí EVL9 Horní Ploučnice 3 P13 protipovodňová opatření na toku Panenský potok, Brniště Mimoň EVL9 Horní Ploučnice 3 P14 protipovodňová opatření na toku Ploučnice, Noviny p. Ralskem Mimoň EVL9 Horní Ploučnice 3 P15 protipovodňová opatření na toku Ploučnice, Česká Lípa EVL9 Horní Ploučnice 3 P16 protipovodňová opatření na toku Ploučnice, Stružnice D. Police EVL7 Dolní Ploučnice 3 P19 protipovodňová opatření na toku Smědá, Višňová EVL37 Smědá 3 P20 protipovodňová opatření na toku Smědá, Černousy EVL37 Smědá 3 P21 protipovodňová opatření na toku Svitavka, Mařeničky EVL42 Svitavka 3 P22 protipovodňová opatření na toku Svitavka, Kunratice u Cvikova Svitava EVL42 Svitavka 3 P30 protipovodňová opatření na toku Ploučnice, Stráž pod Ralskem EVL9 Horní Ploučnice 3 P42 protipovodňová opatření na toku Údolský potok, Kryštofovo Údolí EVL33 Rokytka 3 P51 protipovodňová opatření na toku Luční potok, Liberec Vesec EVL21 Luční potok 3 P52 protipovodňová opatření na toku Ještědský potok, Dubnice EVL9 Horní Ploučnice 3 P54 protipovodňová opatření na toku Šporka, nad obcí Horní Libchava EVL4 Česká Lípa mokřad v nivě Šporky P54 protipovodňová opatření na toku Šporka, nad obcí Horní Libchava EVL23 Manušické rybníky 3 P55 protipovodňová opatření na toku Ploučnice, nad sídlem Srní potok EVL9 Horní Ploučnice 3 D01C rychlostní silnice R35, úsek Rádelský Mlýn - Semily - hranice LK Údolí Jizery EVL14 (Úlibice)- úz. rezerva a Kamenice 2 D27 železniční koridor, úsek Liberec Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace EVL37 Smědá 2 D27 železniční koridor, úsek Liberec Frýdlant - hraniční přechod PL, Jizerskohorské EVL15 optimalizace, elektrizace bučiny 2 D31A železniční koridor, úsek Turnov Semily - Košťálov, optimalizace, Průlom Jizery EVL29 elektrizace u Rakous 2 D33 železniční spojení, úsek Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace jednokolejné trati, elektrizace EVL9 Horní Ploučnice 2 D34 železniční koridor, úsek Česká Lípa hranice LK, optimalizace, EVL7 Dolní Ploučnice 2 Kód vlivu Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

290 Kód návrhu elektrizace Název záměru Číslo lokality Hodnocení dopadů na EVL a PO Název EVL nebo PO E7 vedení VVN 110 kv - Česká Lípa Sever TR Nový Bor EVL3 Cihelenské rybníky 2 P05 protipovodňová opatření na toku Jizera EVL19 Krkonoše 2 D50 D33B D35 D35 železniční spojení, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek - územní rezerva, elektrizace, variantní řešení železniční spojení, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek - územní rezerva, elektrizace, variantní řešení železniční koridor, úsek Harrachov Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí železniční koridor, úsek Harrachov Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí PO1 D39 multifunkční turistický koridor Ploučnice EVL12 Českolipsko- Dokeské pískovce a mokřady Kód vlivu EVL46 Západní jeskyně N EVL19 Krkonoše N PO3 Krkonoše N Jestřebsko Dokesko D41A multifunkční turistický koridor Jizera EVL2 Bukovec N D41A multifunkční turistický koridor Jizera EVL29 Průlom Jizery u Rakous N D41A multifunkční turistický koridor Jizera PO3 Krkonoše N D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) EVL2 Bukovec N D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční Jizerskohorské EVL15 turistický) bučiny N D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) EVL31 Rašeliniště Jizerky N D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) EVL38 Smědava N D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) EVL50 Jizerské smrčiny N D42 koridor Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) PO2 Jizerské hory N V1 vodovodní přivaděč VD Josefův Důl ÚV Bílý Potok, zásobování Jizerskohorské EVL15 Frýdlantska bučiny N V1 vodovodní přivaděč VD Josefův Důl ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska EVL50 Jizerské smrčiny N V1 vodovodní přivaděč VD Josefův Důl ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska PO2 Jizerské hory N V2A vodovodní přivaděč Harrachov Rokytnice nad Jizerou, zásobování EVL19 Semilska Krkonoše N V2A vodovodní přivaděč Harrachov Rokytnice nad Jizerou, zásobování PO3 Semilska Krkonoše N D05B silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Česká Lípa MÚK Manušice (I/13) EVL7 Dolní Ploučnice ZS D05B silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Česká Lípa MÚK Manušice (I/13) EVL9 Horní Ploučnice ZS D05B silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Česká Lípa Jestřebsko- EVL12 MÚK Manušice (I/13) Dokesko ZS D05B silnice I/9, úsek Jestřebí Zahrádky Sosnová Česká Lípa MÚK Manušice (I/13) EVL23 Manušické rybníky ZS D03 silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK EVL16 Klíč ZS D03 silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK PO1 Českolipsko- Dokeské pískovce ZS a mokřady D22 silnice II/270, obchvat Jablonné v Podj. EVL9 Horní Ploučnice ZS Synergický vliv mohou mít protipovodňová opatření v rámci jednotlivých EVL, např. EVL Horní Ploučnice, EVL Dolní Ploučnice, EVL Svitavka, EVL Smědá, EVL Rokytka, Údolí Jizery a Kamenice. Ovlivněny jsou zejména vodní živočichové a další druhy s pevnou vazbou na vodní prostředí jako např.: vranka obecná, mihule potoční, vydra říční, losos atlantský, klínatka rohatá apod. V případě EVL Dolní Ploučnice, Horní Ploučnice, Údolí Jizery a Kamenice apod. je možný synergický kumulativní vliv i s návrhy D39 - multifunkční turistický koridor Ploučnice, D41A - multifunkční turistický koridor Jizera. Zásady pro realizaci protipovodňových opatření i turistických koridorů vliv na EVL a PO minimalizují, nebude se jednat o významný negativní vliv. 2 N 275 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

291 Hodnocení dopadů na EVL a PO Pokud dojde v důsledku PPO ke vzniku úseků, které nebudou pro některé předměty ochrany obyvatelné, dojde navíc ke fragmentaci lokality. Fragmentace lokality se v tomto případě týká zejména EVL pro ochranu ryb, nejvíce vranky obecné. V tomto případě by mohlo dojít i k narušení celistvosti lokality návrhy P12-16, P19-20, P30, P42, P51. Zásady pro realizaci protipovodňových opatření vliv na EVL a PO minimalizují, nebude se jednat o významný negativní vliv. Kumulativní vliv lze očekávat pro návrh D42 - multifunkční turistický koridor - Nová Hřebenovka (jižní a severní větev) a obecnou zásadu o rozvoji středisek zimních sportů, zvyšování jejich propojenosti apod. Vliv lze očekávat zejména v EVL Krkonoše a PO Krkonoše, popř. v menší míře v PO Jizerské hory, popř. v dalších EVL v Jizerských horách i jinde. Zejména v případě Krkonoš je třeba vycházet ze značné přetíženosti stávajících středisek zejména v Krkonoších, které působí v důsledku vysoké návštěvnosti EVL ohrožení předmětů ochrany EVL. Rozvoj těchto aktivit je možný pouze v míře, která stávající stav předmětů ochrany významně nezhorší. S kumulativním vlivem je nutné počítat v případě EVL Krkonoše, zejména pro návrh LAPV2 LAPV Vilémov, vodní tok Jizera (pro stanoviště 9180 suťové a roklinové lesy a chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů byl prokázán významný negativní vliv návrhu LAPV2 samostatně. Aktuálně jsou v tomto území rozsáhlé územní požadavky zejména pro bydlení a pro budování sportovních areálů. S tím souvisí i úbytek rozlohy některých předmětů ochrany. Rozsah tohoto úbytku je sledován tak, aby nedošlo k překročení hranice významného vlivu, ovšem rozsah ovlivnění se může této hranici blížit. S ohledem na režim územní rezervy pro LAPV2 není smysluplné kvantifikovat v této fázi kumulativní vliv, neboť rozsah ovlivnění se v průběhu času mění (zvětšuje). Rozsah ovlivnění jinými záměry se pro některé předměty ochrany podstatně přiblíží hranici významného vlivu a následné kumulativní posouzení může znamenat vyhodnocení významného negativního vlivu i pro další stanoviště než stanoviště 9180 suťové, roklinové lesy a chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů a lejska malého v případě PO Krkonoše. 276 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

292 Závěr, podmínky, opatření B.4. ZÁVĚR, PODMÍNKY, OPATŘENÍ Cílem hodnocení dopadů je zjištění, zda má ZÚR LK významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti nebo zda lze významný negativní vliv vyloučit. Významný negativní vliv je definován jako porušení příznivého stavu lokality z hlediska ochrany. Dále je úkolem posuzování hledat řešení s nejmenším vlivem. Měřítko zpracování a obecné zaměření posuzovaného dokumentu nedovoluje v plné míře vyhodnocení všech zásad územního rozvoje Libereckého kraje. Podrobně mohly být posouzeny průměty rozvojových zásad do sledovaného území. Byly zkoumány i ostatní zásady a v případě potenciální možnosti pozitivního či negativního ovlivnění EVL a PO jsou byly navrženy úpravy tak, aby bylo možné vliv na EVL a PO minimalizovat, popř. aby bylo možné tomuto vlivu předcházet. Řada připomínek byla zapracovat v průběhu přípravy ZÚR. Na základě zhodnocení obecných zásad ZÚR Libereckého kraje lze konstatovat: - Většinu zásad ZÚR LK nelze na dané úrovni hodnotit z hlediska konkrétního vlivu na EVL a PO s ohledem na obecnou povahu zásad. - Byly zjištěny zásady rozvoje území, které aktivně pozitivně působí na rozvoj a ochranu přírodního prostředí včetně evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. - Zásady, které by mohly působit negativní trendy ve vývoji stavu EVL a PO jsou v kapitole 3.1. doplněny, popř. upraveny tak, aby ochrana EVL a PO byla respektována. Na základě zhodnocení návrhů ZÚR LK s územním průmětem (viz schéma 1) lze konstatovat: Míra ovlivnění EVL a PO byla stanovena jako potenciální odhad velikosti vlivu. V některých případech není proto možné, s ohledem na nejistoty vyplývající z úrovně posuzování, významný vliv vyloučit, i když je reálné hledat v dalších projektových fázích taková řešení, která významný vliv mít nebudou. V těchto případech je v závěrech hodnocení vyloučení významného vlivu podmíněno. 1. Významný vliv na EVL a PO, který při realizaci s velkou jistotou nastane (dle použité stupnice hodnota 4 ): LAPV2 - LAPV Vilémov, vodní tok: Jizera (0/4) Komentář: Realizace přehrady ve vymezené zátopě by znamenala významný negativní vliv na evropsky významnou oblast Krkonoše a ptačí oblast Krkonoše. Územní rezerva ovšem neumožňuje realizaci plánovaného záměru, pouze vymezuje územní ochranu pro tento záměr. V tomto smyslu k negativnímu vlivu v této fázi nedojde a pro statut územní rezervy je uváděno vyhodnocení vlivu Podrobnost ZUR neumožňuje vyloučit významný negativní vliv (3), přesto je reálné záměr dále sledovat a hledat vhodné řešení na podrobnější úrovni zpracování. Návrhy je třeba vést v režimu podmínečně přípustném (tzn. musí být vybráno řešení, kde bude významný negativní vliv vyloučen): D12B - silnice I/15, obchvat Zahrádky D31A - železniční koridor, úsek Turnov Semily - Košťálov, optimalizace, elektrizace Zásady: - Dle konkrétní situace je třeba omezit případné zásahy mimo stávající železniční těleso na území EVL Údolí Jizery a Kamenice. D39 - multifunkční turistický koridor Ploučnice Zásady: - Konkrétní projekty je třeba umísťovat mimo EVL a mimo bezprostřední okolí toku Ploučnice a Panenského potoka. Nenavrhovat pokud možno bezprostřední souběh liniových tras s tokem Ploučnice, využívat stávajících cest. 277 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

293 Závěr, podmínky, opatření D41A - multifunkční turistický koridor Jizera Zásady: - V případě budování nových cest vyloučit (výrazně omezit) umístění podél toku Jizery, využívat stávající cesty. D42 - koridor - Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický) Zásady: - Podle výsledků projektového posuzování nezasahovat do citlivých částí (např. vrcholových partií hor), v rámci EVL (v místech výskytu předmětů ochrany) nezakládat nové cesty, stavby apod. D49 - silnice I/10, úsek Kořenov Harrachov - Speciální zásady nejsou navrhovány. Protipovodňová opatření: P05 - protipovodňová opatření na toku Jizera P12 - Panenský potok, Jablonné v Podještědí P13 - Panenský potok, Brniště - Mimoň P14 - Ploučnice, Mimoň P15 - Ploučnice, Česká Lípa P16 - Ploučnice, Stružnice D. Police P19 - Smědá, Višňová P20 - Smědá, Černousy P21 - Svitavka, Mařeničky P22 - Svitavka, Kunratice u Cvikova Svitava P30 - Ploučnice, Stráž pod Ralskem P42 - Údolský potok, Kryštofovo Údolí P51 - Luční potok, Liberec Vesec P52 - Ještědský potok, Dubnice P54 - Šporka, nad obcí Horní Libchava P55 - Ploučnice, nad sídlem Srní potok Zásady: - Vyloučit (výrazně omezit) zásahy do koryta měnící jeho přírodní charakter (napřimování, prohlubování, opevňování břehů, vytváření migračních bariér, apod.) a soustředit se na takové prvky protipovodňové ochrany, jako jsou podpora rozlivu vody a její zdržení ve volné krajině, revitalizace, přírodě blízký charakter toku, popř. protipovodňových hrází a valů. - V EVL s ochranou vydry minimalizovat zásahy do břehových porostů. - Prokázat účinnost navržených protipovodňových opatření z hlediska protipovodňové ochrany. 3. Do skupiny záměrů s možným mírným vlivem (2) patří návrhy, které zasahují do EVL nebo PO v místech s potenciálním výskytem předmětů ochrany, je reálné řešení s mírným vlivem. Realizace pravděpodobně nebude mít významný vliv na předměty ochrany soustavy NATURA 2000, což je třeba dále sledovat na nižší úrovni přípravy. Je třeba hledat řešení s co nejmenším vlivem. D01C - silnice II/283, úsek Semily - Rovensko pod Troskami, napojení na R35 Zásady: - Nezasahovat na území EVL Údolí Jizery a Kamenice 278 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

294 Závěr, podmínky, opatření D27 - železniční koridor, úsek Liberec Frýdlant - hraniční přechod PL, optimalizace, elektrizace D34 - železniční koridor, úsek Česká Lípa hranice LK, optimalizace, elektrizace D50 - silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí Zásady: - MÚK realizovat na západní straně od silnice I/38 E7 - vedení VVN 110 kv - Česká Lípa Sever TR Nový Bor - Bez speciálních zásad. P05 - protipovodňová opatření na toku Jizera - Speciální zásady nejsou navrhovány. 4. U záměrů s kódem potenciálního ovlivnění (1 a 0) se vliv neočekává. Existuje teoretická možnost ovlivnění soustavy EVL a PO v některé z fází realizace pro míru vlivu (1). 5. Některé návrhové koridory a plochy nebylo možné na úrovni ZÚR posoudit z hlediska velikosti vlivu: D33B - železniční spojení, úsek Bílý Kostel nad Nisou - Rynoltice, nový úsek - územní rezerva, elektrizace, variantní řešení D35 - železniční koridor, úsek Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, propojení dvou žel. tratí, územní rezerva D39 - multifunkční turistický koridor Ploučnice D41A - multifunkční turistický koridor Jizera D42 - koridor - Nová Hřebenovka jižní a severní větev (multifunkční turistický koridor) V1 - vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska územní rezerva V2A - vodovodní přivaděč Harrachov - Rokytnice nad Jizerou, zásobování Semilska územní rezerva Je třeba realizovatelnost návrhů podmínit posouzením a vyloučením vlivu na nižších úrovních ÚPD. Územní rezervy byly posuzovány jako ostatní návrhy. 6. Záměry, kde již proběhl proces posuzování vlivů na životní prostředí projektů a bylo vydáno kladné stanovisko Hodnocení vlivu návrhů ZÚR bylo provedeno, ale výsledky nejsou s ohledem na podrobnější stupeň posouzení vlivu a kladné stanovisko dotčených orgánů státní správy v závěrech zohledněny. (Pokud nebyl v posouzení návrhů ZÚR předpokládán negativní vliv na EVL a PO, tak není návrh uveden. D03 - silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK D05B - silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice (I/13) D22 - silnice II/270, obchvat Jablonné v Podj. Na posuzované úrovni zpracování lze při respektování uvedených závěrů a zásad vyloučit významný vliv zásad územního rozvoje Libereckého kraje na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. 279 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

295 Seznam osob podílejících se na posouzení SEZNAM OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA POSOUZENÍ JMÉNO BYDLIŠTĚ A TELEFON ZPRACOVATELE DOKUMENTACE A OSOBY, KTERÉ SE PODÍLELY NA ZPRACOVÁNÍ: EKOBAU Mgr. Pavel Bauer, Březový vrch 737, Liberec XV Bc. Petr Bauer, Merhautova 603, Beroun III Tel.: ekobau@seznam.cz Autorizace: Mgr. Pavel Bauer - rozhodnutí o autorizaci k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. čj. 630/3509/04 Konzultace a podklady: RNDr. Miroslav Honců Datum zpracování Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

296 Seznam použité literatury SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Bauer, P., 2005: Hodnocení dopadů na soustavu NATURA 2000, ÚP VÚC Libereckého kraje, Mns., EKOBAU, Příbram Bauer, P., 2006: Dokumentace SEA (posouzení vlivu na životní prostředí), územní plán Města Rokytnice n.j., Mns., EKOBAU, Příbram Bauer, P., 2006: Dokumentace SEA (posouzení vlivu na životní prostředí), územní plám obce Paseky n.j., Mns., EKOBAU, Příbram Bauer, P., 2007: Dokumentace SEA (posouzení vlivu na životní prostředí), a vyhodnocení na EVL a PO územního plánu Mimoň. Bauer, P., 2009: Posouzení oblastí se sníženým přírodním a krajinářským potenciálem ve vztahu k předmětům ochrany EVL Krkonoše. Mns., depon. SKRNAP. Bauer, P., 2011: Oznámení záměru podle zákona č. 100/1992 Sb. Zvýšení ochrany sídel v povodí Ploučnice před povodněmi studie proveditelnosti, Mns. Bílek, O., Musiol, P., 2007: Dokumentace SEA (posouzení vlivu na životní prostředí), územní plán Města Harrachov Péče o lokality NATURA 2000 ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/46/EHS (Planeta 2001). Směrnice Rady Evropských společenství 92/43, o stanovištích. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Zákon 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. (údaje o EVL a PO) Údaje u rozšíření předmětů ochrany poskytla AOPK ČR, Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

297 Seznam použité literatury 282 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

298 PŘÍLOHA Č.1 PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTŮ OCHRANY POTENCIÁLNĚ DOTČENÝCH EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT A PTAČÍCH OBLASTÍ (HODNOCENÍ DOPADŮ ZÚR LK NA EVL A PO)

299 Příloha č.1 OBSAH 1. Evropsky významné druhy Živočichové Losos atlantský (Salmo salar) Vydra říční (Lutra lutra) Kuňka ohnivá (Bombina bombina) Přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) prioritní druh Modrásek očkovaný (Maculinea teleius) Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) Páchník hnědý (Osmoderma eremita ) prioritní druh Vranka obecná (Cottus gobio) Mihule potoční (Lampetra planeri) Rostliny Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) Evropská stanoviště Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem a šťovíkem horským) Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích prioritní stanoviště E0 - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy (Alno-Padion, Alnion incanae) prioritní stanoviště Předměty ochrany v dotčených ptačích oblastech Čáp černý (Ciconia nigra) Datel černý (Dryocopus martius) Jeřáb popelavý (Grus grus) Lejsek malý (Ficedula parva) Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) Skřivan lesní (Lullula arborea) Slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica) Slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) Sýc rousný (Aegolius funereus) Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

300 Příloha č.1 1. Evropsky významné druhy 1.1. Živočichové Losos atlantský (Salmo salar) Jedná se o rybu, jejíž celková délka může v dospělosti přesáhnout i 150 cm. Losos obecný obývá evropské pobřeží Severního ledového moře a východní pobřeží Severní Ameriky. Je to tažný druh, který žije v dospělosti v moři do řek se vyplouvá třít a žije zde prvních 1 5 let svého života (strdlice).. K migraci lososů na trdliště dochází v několika vlnách, tření pak probíhá na podzim a počátkem zimy. Losos atlantský se může třít opakovaně (po vytření se část populace vrací zpět do moře). K líhnutí dochází přibližně v květnu. U mladých ryb se během života v řece postupně mění preference prostředí po vykulení vyhledávají partie s pomalejším prouděním, v dalším průběhu růstu pak postupně preferují silnější proud. Ke tření dochází na štěrkovém dně (samice zde vytloukají třecí rýhy) jikry pak zapadají do mezer mezi kameny. Z výše uvedených informací vyplývají mimo jiné poměrně specifické nároky lososa na podobu toku, který obývají přirozený tok s dostatečnou hloubkovou diverzitou, vhodným substrátem a dostatkem proudných míst (s různě silným prouděním).. Potřeba migrace (do moře a na trdliště), resp. její zamezení v důsledku výstavby neprůchodných bariér na hlavních migračních cestách lososů, bylo hlavní příčinou vymizení této ryby i z našeho území. Losos atlantský se stal součástí záchranného programu, který byl zahájen vysazením lososího plůdku na jaře 1999 a v rámci kterého je v současné době vyvíjena snaha o jeho návrat do některých našich řek. Místem, kde je tento program na našem území aplikován, je právě povodí Ploučnice, které je v současné době směrem do moře migračně zprostupněno. K vysazování lososa dochází na horním toku Ploučnice (resp. přítoku) v Ještědském potoce. Ročně je zde vysazováno jedinců plůdku. Návrat dospělých ryb byl již zaznamenán, v současné době se odhaduje na desítky jedinců (v rámci povodí Labe). Tření v Ploučnici zatím nebylo zaznamenáno, třecí rýhy byly zjištěny na Kamenici (pravostranná přítok Labe pod Ploučnicí). Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL7 CZ Dolní Ploučnice EVL8 CZ Horní Kamenice EVL9 CZ Horní Ploučnice Vydra říční (Lutra lutra) Velká lasicovitá šelma, specializovaná zejména na lov ryb a jiných vodních živočichů (např. raci, obojživelníci apod.). Vydra se zdržuje v blízkosti vodních ploch, a to jak stojatých tak tekoucích, kde nachází dostatek potravy. Podél vodních toků vedou i hlavní migrační koridory (i když je schopna migrovat na větší vzdálenosti i po souši např. mezi jednotlivými povodími). Vydra má poměrně velké domovské okrsky (pokrývají několik kilometrů toku), jejichž velikost a frekvence využívání jednotlivých jejich částí se během 3 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

301 Příloha č.1 sezóny mění. V blízkosti vody si vydry také budují nory (mohou využívat i opuštěné nory jiných druhů). Loví převážně v noci. Vydra říční je na území ČR v současné době rozšířena ostrůvkovitě prakticky po celém území zejména tam, kde nachází dostatek potravy (kromě zachovalých vodních toků se jedná zejména o rybničnaté oblasti, ve kterých je provozován intenzivní chov ryb).. Podmínkou pro trvalý výskyt a prosperitu tohoto druhu je dostatečná potravní nabídka. V případě vodních toků to znamená, že se musí jednat o přírodní potoky a řeky s neregulovanými břehy, s hloubkově členitým dnem a dostatkem úkrytových možností, které poskytují vhodné podmínky pro život dostatečně početných rybích populací. Velmi důležitý je také charakter bližšího okolí toku. Vydrám musí být umožněn bezpečný pohyb kolem vodotečí, s dostatkem možných úkrytů apod. Problémem při migraci vyder jsou zejména různé stavby, silniční propustky apod., které tito živočichové nemohou překonávat po břehové linii a jsou tak nuceni k pohybu po silničních komunikacích (ty jsou, kromě nedovoleného lovu, hlavní příčinou nepřirozených úmrtí těchto živočichů).. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL7 CZ Dolní Ploučnice EVL9 CZ Horní Ploučnice EVL8 CZ Horní Kamenice Kuňka ohnivá (Bombina bombina) Tento druh je po většinu aktivní periody vázán zejména na stojaté, dobře prosluněné a většinou bylinnou vegetací zarostlé vodní plochy, mohou to být rybníky a jiné umělé vodní nádrže, přirozené i umělé tůně, zatopené lomy a pískovny, ale i např. zatopené vyježděné koleje v terénu od těžké techniky. Na rozdíl od příbuzné kuňky žlutobřiché velmi často vytváří početné populace i v hospodářsky intenzívně využívaných vodních nádržích (podmínkou je však přítomnost dostatečně rozsáhlých litorálních partií s omezenou dostupností pro rybí obsádku). Kuňky se rozmnožují zejména v jarním období, v případě pozdního zaplavení vodních ploch (periodických tůní, rybníků vypouštěných na jaře apod.) dokáží svůj životní cyklus těmto jevům přizpůsobit a ke kladení snůšek pak dochází i mnohem později. Během sezóny (lovecká perioda) dochází často k distribuci populace do širšího okolí reprodukčních nádrží kuňky tak z větších nádrží migrují např. na vlhké louky, do lesních porostů apod., kde se zdržují i v malých zaplavených, občas i zastíněných tůňkách, vyježděných kolejích, atd. K zimování kuněk dochází na souši (např. v různých nepromrzajících skulinách pod kameny, v suťových polích, pod kořeny stromů, ve sklepích...), přičemž zimoviště mohou být od reprodukčních a trofických stanovišť poměrně dosti vzdálena.. Na území ČR známe v současné době řádově stovky lokalit. V poslední době je však tento druh silně ohrožován zejména v důsledku intenzifikace chovu ryb a nešetrného odbahňování vodních nádrží (likvidace litorálních partií).. 4 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

302 Příloha č.1 Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL3 CZ Cihelenské rybníky EVL7 CZ Dolní Ploučnice EVL23 CZ Manušické rybníky EVL4 CZ Česká Lípa - mokřad v nivě Šporky Přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) prioritní druh Přástevník kostivalový je jiho- a středoevropský druh. V ČR je poměrně široce rozšířen, především v nižších polohách. Chybí především v horských oblastech, místy proniká údolími i do vyšších nadmořských výšek. Jeho výskyt není znám například z většiny území východních Čech. Hojně se vyskytuje zejména v termofytiku středních Čech a jižní Moravy. Za centrum rozšíření v Čechách lze uvažovat údolí Vltavy, Český kras a České Středohoří. Přástevník kostivalový osidluje širokou škálu biotopů, od smrčin přes okraje cest, průseky a okraje ve smíšených lesích teplých oblastí, lužní lesy, kamenolomy, teplejší údolí se skalnatými výchozy i exponované kamenité stráně (mj. i osvětlené okraje přehrad) s řídkými porosty stromů a bohatým keřovým a bylinným patrem. Přástevníkovi vyhovuje mozaikovité prostředí s místy teplými a slunnými a zároveň s místy stinnými o vyšší vlhkosti, např. s drobnými vlhčími plochami či vodotečemi ve stržích, roklích, úvozech apod. Dospělci létají od července do září ve dne, často se soustřeďují na vlhčích místech. Motýli sají nektar na sadci konopáči, a mnoha dalších druzích rostlin. Přezimuje housenka, která je polyfágní, mezi její hostitelské rostliny před přezimováním patří hluchavky, kopřivy, vrbovky, jitrocele, po přezimování pak i ostružiníky aj. Na většině území Evropy se jedná o poměrně hojný a široce rozšířený druh, který de facto není ohrožen. Potenciální příčiny ohrožení, které by mohly vést k úbytku tohoto druhu jsou zřejmě: intenzivní lesní hospodaření spojené s likvidací lesních lemů, popř. plošné sečení v letním období. Některé lokality jeho výskytu - např.: skalní lesostepi, jsou ohroženy zarůstáním a absencí aktivní péče. V ostatních případech představuje ohrožení pouze úplná likvidace biotopu či obecně aplikace insekticidů. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL9 CZ Horní Ploučnice Modrásek očkovaný (Maculinea teleius) Modrásek očkovaný je vlhkomilný druh žijící především na extenzívně využívaných vlhkých krvavcových loukách se zachovalým vodním režimem, spíše v podhorských oblastech. Preferuje výslunná stanoviště chráněná před větrem. 5 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

303 Příloha č.1 Dospělci se vyskytují od června do srpna v jedné generaci. Sají na květenství krvavce totenu a na bobovitých bylinách. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten (Sanguisorba officinalis), jehož semeníky se živí v počátcích svého vývoje, poté padají na zem, kde jsou vyhledány dělnicemi hostitelských mravenců (především druhu Myrmica scabrinodis), které je odnáší do svých mravenišť. Tam se živí larvami a kuklami mravenců, zhruba po dobu 10 měsíců. Po přezimování se v hnízdech mravenců i kuklí. V rámci celé Evropy výrazně ustoupil ve druhé polovině 20. století. Hlavní příčinou ústupu jsou změny ve způsobu obhospodařování vlhkých luk, především odvodňování a následně přehnojování nebo zornění, v menší míře pak sukcesní změny na opuštěných loukách (zarůstání křovinami, náletem, invazními rostlinnými druhy). Recentní nebezpečí představuje výsadba rychle rostoucích dřevin na luční pozemky. Na rozdíl od méně ohroženého modráska bahenního (M. nausithous), který dokáže přežívat na celé řadě vlhkých lučních stanovišť s výskytem krvavce totenu, vyžaduje modrásek očkovaný členitější mikrostanoviště, typické pro jednosečné, ručně kosené louky. Toto určuje jeho úzká vazba na hostitelského mravence Myrmica scabrinodis, který nežije v trvale zamokřených depresích ani na rovném povrchu strojově sečených luk (kde přežívá mravenec Myrmica rubra, hostitel modráska bahenního). Ohrožujícím faktorem je rovněž aplikace insekticidů v okolí lokalit. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL9 CZ Horní Ploučnice Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) Typický druh extenzivně využívaných vlhkých luk, s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) a se zachovalým vodním režimem, ale také vlhké příkopy podél silnic a železnic, poddolovaná území, okraje vodních nádrží apod. Samice klade několik vajíček do květních hlávek živné rostliny (využívá fenologicky vyvinutější květenství než modrásek očkovaný, Maculinea telejus). Housenky žijí v semenicích hostitelské rostliny 2-3 týdny, možná je vnitrodruhová (kanibalismus) i mezidruhová konkurence s housenkami M. telejus. Přežívá 3-6 housenek v jedné květní hlávce. Ve čtvrtém instaru larvy vypadávají pod živnou rostlinu, kde jsou po velmi rychlé adopci (4-6 minut) přeneseny mravenci do mravenišť. Mravenčím hostitelem je Myrmica rubra, příležitostně také M. scabrinodis. V mraveništích se housenky chovají jako predátoři a požírají larvy a kukly mravenců (obligátní myrmekofilie), nakonec se zde i kuklí. V hnízdech velkých kolonii Myrmica rubra může přežít až několik desítek housenek. Dospělci se vyskytují od června do srpna. Sají především na kvetoucích hlávkách krvavce totenu. Vytváří uzavřené populace, imaga jsou však schopna delších přeletů než modrásek očkovány (Maculinea telejus) a jednotlivé mikrokolonie bývají navzájem propojené do systému metapopulací. 6 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

304 Příloha č.1 Přestože na našem území dosud není přímo ohrožen (místy se však vyskytuje spolu s ohroženými Maculinea telejus či M. alcon) je možné vymezit příčiny ústupu především na základě zahraničních zkušeností. Hlavním důvodem ústupu byly změny ve způsobu obhospodařování vlhkých luk, především odvodňování a následně přehnojování nebo rozorání stanovišť, případně sukcesní změny po ukončení hospodaření (zarůstání křovinami, náletem, invazními rostlinnými druhy). Ohrožujícím faktorem je rovněž aplikace insekticidů v okolí lokalit. Jako možnou příčinu ohrožení lze vidět i standardizovaný, masově aplikovaný nevhodný termín seče. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL9 CZ Horní Ploučnice Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) Klínatka rohatá vyhledává čisté lesní potůčky, říčky a řeky (preferují řeky s písčitým dnem), tedy toky s chladnější, čistší a více prokysličenou vodou. Larvy se ukrývají v slabých nánosech detritu v místech bez vegetace. Klínatky se mohou objevovat jak ve zcela přirozených starých stabilních korytech, tak i v mladších úsecích toků, kde řeka nověji eroduje nad krátkými úseky regulací provedenými u jezů a mostků, pod nimiž vznikají písečné náplavy. Pokud je regulace v delším úseku, pak se vyskytuje pouze v blízkosti jezů. Imaga létají od května až do října, páří se často na prosluněných písčitých lesních cestách, teprve před vlastním kladením vajíček se samičky vracejí k vodě. Zimují vajíčka nebo larvy, délka larválního vývoje je až dva roky. Dospělci se sluní v břehových porostech nebo na kamenech a větvích uprostřed toku. Neosidluje tůně a vedlejší ramena. Ohrožení představují především regulace říčních toků a znečišťování vody. Nebezpečím pro tento druh mohou být dále snahy o nekontrolované a nadměrné vysazování některých rybích druhů a likvidace břehových porostů. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL9 CZ Horní Ploučnice EVL37 CZ Smědá Páchník hnědý (Osmoderma eremita ) prioritní druh Podle podkladů AOPK ČR se páchník hnědý vyskytuje v rámci EVL na jedná lokalitě, a to na vrchu Borný u Máchova Jezera. 7 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

305 Příloha č.1 Páchník hnědý je saproxylofágem, typickým druhem osidlujicím stromové dutiny. Larvy mají víceletý vývoj v trouchu v dutinách živých listnatých stromů (vrb, dubů, lip, jilmů, ovocných stromů, aj.), především ve střední a horní části kmene. Preferuje pravděpodobně osvětlené kmeny a dutiny, proto lze často nalézt populace páchníka v solitérních stromech či alejích. Imaga se objevují od května do září. Aktivují se večer a v noci, dutinu však opouštějí jen výjimečně, létat jsou schopni pouze na velmi krátké vzdálenosti. Páchník hnědý se vyskytuje na dvou typech stanovišť. Jednak jsou to původní listnaté lesy (lokality na jižní Moravě), ve většině případů jsou to však staré parky a aleje, případně obory či staré ovocné sady. Tyto antropogenní biotopy představují dnes většinu lokalit, z čehož lze odvodit i příčiny ohrožení druhu. Příčinou ohrožení je především odstraňování starých stromů (jak osídlených, tak k osídlení vhodných - v parcích i lesích, kde se vyskytuje) a související likvidace alejí. Dalším významným faktorem je vypalování a sanace dutin stromů, samotné dutiny pak nesmí být otevřeny dešti. Nepřehlédnutelným faktorem je i aplikace insekticidů v lokalitách výskytu a jejich blízkém okolí. Vzhledem k tomu, že došlo k fragmentaci původního areálu (odlesnění), má Osmoderma eremita sklon k vytváření mikropopulací, které jsou o to více náchylné k vymření z vnitřních příčin, je zachování alejí klíčovým faktorem umožnění komunikace mezi mikropopulacemi. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL12 CZ Jestřebsko - Dokesko EVL45 CZ Zahrádky Vranka obecná (Cottus gobio) Vranka obecná je druh vyskytující se zejména v proudných tocích s kamenitým dnem, které jí poskytuje vhodné úkrytové podmínky - jedná se totiž o druh s redukovaným plynovým měchýřem, travící tak čas převážně na dně mezi kameny nebo v úkrytech pod nimi. Do prostor pod kameny také vranky kladou jikry (lepí je např. na jejich spodní stranu), které pak samci hlídají. Vranky se vyskytují v horských oblastech, ale i v nižších polohách, podmínkou výskytu je přítomnost vhodného kamenitého toku s dobře prokysličenou a pokud možno neznečištěnou vodou. Živí se bentickými živočichy. Vranka obecná žije maximálně osm let a dorůstá velikosti do 15 centimetrů. Vranka je poměrně citlivá na znečištění toků a dostatek kyslíku ve vodě. Mezi hlavní nebezpečí pro tento druh patří regulace a necitlivé úpravy přirozených toků. Slouží tak jako bioindikátor kvality vodního prostředí. Ohrožovat predačním tlakem ji mohou např. lososovité ryby vysazované v nadměrných počtech např. pstruh obecný potoční. V České republice se vranka obecná vyskytuje ve všech povodích, kde osidluje zejména jejich horní partie. V současnosti je známo více než 250 lokalit. 8 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

306 Příloha č.1 Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL14 CZ Jizera a Kamenice EVL19 CZ Krkonoše EVL37 CZ Smědá Mihule potoční (Lampetra planeri) Mihule potoční je druh s poměrně specifickým životním cyklem a z něj vyplývajícími ekologickými nároky. Jedná se o primitivního obratlovce (řád: Mihule) obývajícího v rámci svého životního cyklu různé typy vodních biotopů (převážně potoků a říček). Podstatnou část života tráví mihule potoční ve formě slepé larvy (minohy) která žije zahrabána v jemnozrnných sedimentech v přirozených i uměle vytvořených vodních tocích (např. různé náhony), ojediněle i ve stojatých vodách (rybníky a jiné vodní nádrže). Larvy mihulí se živí filtrací vody. Zhruba po 4 letech dochází v podzimním období k jejich metamorfóze (charakteristickým průvodním znakem je vytvoření očí, ústního přísavného terče a prolomení žaberních otvorů) - mimo jiné mihulím v této fázi atrofuje střevo a od metamorfózy tedy nepřijímají potravu. Na jaře dalšího roku (cca květen) dochází ke tření a následnému úhynu adultů. S rozmnožováním mihulí jsou často spojeny masivní migrace na vhodná trdliště (problémem jsou pro ně proto nepřekonatelné migrační bariéry v tocích). Jako trdliště slouží mihulím plochy s písčitým, popř. jemně štěrkovitým dnem, kde samice vyhrabává třecí jamku. Vykulené larvy vyhledávají jemnozrnné nánosy, ve kterých probíhá jejich další vývoj. Mihule jsou poměrně citlivé na znečištění vody, i když jednorázové rychlé otravy toku díky způsobu života larev přežívají poměrně úspěšně. Podmínkou pro existenci jejich populací je přítomnost vhodných sedimentů pro vývoj minoh a vhodných míst ke tření. Jedním z největších nebezpečí proto dnes jsou zejména úpravy a čištění vodních toků, výstavby migračních bariér, nevhodná protipovodňová opatření apod. V současné době je z našeho území známo více než 300 lokalit tohoto druhu. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL42 CZ Svitavka 1.2. Rostliny Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) Hlízovec roste na slatinách, slatinných loukách, pánevních rašeliništích, prameništích a vlhkých píscích s neutrální nebo slabě zásaditou reakcí. Je to světlomilná nebo jen mírný zástin snášející bylina s nízkou konkurenční schopností. Osídluje zpravidla místa s řídkým bylinným patrem, bohaté mechové patro jí ale nevadí. Hladina podzemní vody je obvykle těsně pod povrchem půdy. 9 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

307 Příloha č.1 Většina původních lokalit zanikla odvodňováním mokřadů, některá současná naleziště však lidskou činností vznikla. Nejbohatší české naleziště je na vytěženém rašeliništi Shnilé louky v EVL Jestřebsko - Dokesko. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL12 CZ Jestřebsko - Dokesko 1.3. Evropská stanoviště Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Obecně se jedná o vegetaci ponořených nebo na hladině plovoucích vodních rostlin kořenujících nebo nekořenujících v substrátu dna. Nejvíce bývají zastoupeny druhy rodů Lemna, Spirodela Ceratophyllum, Myriophyllum, Potamogeton, Nuphar, Nymphaea. Výskyt biotopu je vázán na přirozeně eutrofní a mezotrofní stojaté až mírně tekoucí vody nížin a pahorkatin. Zčásti jde o vody přirozeného původu, zejména mrtvá ramena řek, aluviální tůně a klidné úseky toků, ale i o rybníky a malé vodní nádrže a tůně. Nedochází k periodickému vysýchání. Na dně bývá vyvinuta silná vrstva bahna. Hlavními negativními vlivy jsou vodohospodářské úpravy a s nimi spojená absence pravidelných záplav a vysýchání aluviálních vod, přerybnění, chov vodní drůbeže, silné znečištění vod apod. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL12 CZ Jestřebsko - Dokesko 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Jednotka zahrnuje vysokobylinná společenstva v nivách planárního až alpínského stupně. Jedná se o uzavřená společenstva s převahou vysokých širokolistých bylin rostoucích na březích a náplavech horských potoků a bystřin, ve vlhkých žlabech a kotlinách v montánním stupni, zejména však v subalpínském a alpínském stupni. Patří sem také vegetace pravidelně zaplavovaných luk a vlhké louky podél řek a potoků nebo na prameništích. Vzhled porostů je velmi rozdílný a výrazně ho ovlivňují jejich dominanty. Jednotka se vyskytuje na různých geologických podložích od bazických a neutrálních až po mírně kyselé, většinou humózní, vlhké a propustné půdy. Charakteristickým druhem lemů horských potoků je např. devětsil lékařský, v subalpínských vysokobylinných a kapradinových nivách je to havez česnáčková a papratka horská, v bylinných lemech nížinných řek se pak často vyskytuje opletník plotní, ve vlhkých loukách může dominovat tužebník jilmový nebo kakost bahenní, popř. rozrazil dlouholistý či pryšec lesklý. 10 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

308 Příloha č.1 Hlavní příčiny ohrožení jsou pro tužebníková lada: odvodňování, napřimování vodních toků, zarůstání dřevinami, zamezení pravidelným záplavám. Pro devětsilové lemy horských potoků jsou příčiny ohrožení: ruderalizace, šíření invazních druhů rostlin (např. Impatiens glandulifera a Reynoutria spp.), regulace vodních toků, odlesňování, eutrofizace v důsledku znečišťování vodních toků a intenzifikace zemědělství. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL19 CZ Krkonoše 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion) Extenzivně hnojené, jedno- až dvojsečné louky s převahou vysokostébelných travin jako je ovsík vyvýšený, psárka luční, trojštět žlutavý, tomka vonná nebo kostřava červená. Vyskytují se v aluviích řek, na svazích, náspech, v místech bývalých polí, na zatravněných úhorech a v ovocných sadech od nížin do hor, většinou v blízkosti sídel. Osidlují mírně kyselé až neutrální, středně hluboké až hluboké, mírně vlhké až mírně suché půdy s dobrou zásobou živin. Variabilita těchto porostů je poměrně široká. Velká proměnlivost druhového složení odráží poměrně široké ekologické spektrum a místní způsob hospodaření. Hlavní příčiny ohrožení jsou přehnojování, ruderalizace, opouštění pozemků a následné zarůstání. V poslední době dochází k poškozování hodnotných segmentů (někdy i poměrně velikých) u obytné zástavby častým a opakovaným sekáním odrůstající trávy bez dalšího využití. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL16 CZ Klíč EVL19 CZ Krkonoše Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Stanoviště přestavují tři typy biotopů: skalní vegetace sudetských karů, acidofilní vegetace alpínských skal a štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin. První dva jmenované typy biotopů se vyskytují v Krkonoších a jejich potenciální ohrožení nebylo zjištěno. Biotop S1.2 - štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin - tvoří skály a skalní moře s proměnlivých výskytem vyšších rostlin a mechorostů. Hlavní příčiny ohrožení je eutrofizace. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL16 CZ Klíč EVL19 CZ Krkonoše EVL15 CZ Jizerskohorské bučiny 11 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

309 Příloha č Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Jedná se o floristicky chudé acidofilní bukové porosty. V bukovém porostu je přimíšen dub, ojediněle jedle. Vyskytují se na minerálně chudých horninách žuly, ruly, křemence, fylity, krystalické břidlice, kyselé vulkanity. Keřové patro je málo vyvinuté, tvoří ho zejména zmlazující jedinci hlavních dřevin. V bylinném patře převažují acidofilní a oligotrofní druhy jako je: Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Calamagrostis arundinacea, Vaccinium myrtillus (ve vyšších polohách další druhy). Toto stanoviště odpovídá v rámci ČR biotopu L5.4 Acidofilní bučiny (Katalog biotopů, ed. Chytrý, 2001). Hlavní příčiny ohrožení je vysazování jehličnatých monokultur, přezvěření, ruderalizace a nevhodný způsob lesního hospodaření (holoseče, nadměrný zápoj). Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL15 CZ Jizerskohorské bučiny EVL19 CZ Krkonoše EVL38 CZ Smědava EVL16 CZ Klíč Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Mezotrofní a eutrofní porosty nesmíšených bučin a smíšených jedlo-bukových lesů zpravidla s vícevrstevným bylinným patrem, které vytvářejí typické lesní sciofyty s vysokými nároky na půdní živiny. Vyskytují se na různém geologickém podloží, na pravidelnějších svazích se sklonem do 20 stupňů, na středně hlubokých až hlubokých, trvale provlhčených půdách s dobrou humifikační schopností. Porosty jsou charakteristické vysokým zápojem. Hlavní příčiny ohrožení je vysazování jehličnatých monokultur, přezvěření, ruderalizace a nevhodný způsob lesního hospodaření (holoseče, nadměrný zápoj). Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL15 CZ Jizerskohorské bučiny EVL19 CZ Krkonoše Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem a šťovíkem horským) Vysokobylinné horské javoro-bukové lesy s příměsí sutinových dřevin, případně jedle a smrku. Vyskytují se při hřebenových a suťových oblastech vyšších pohoří. Optimum mají tam, kde tvoří horní hranici lesa buk. Vyhovují jim mělké půdy s vyšším obsahem skeletu a příznivou humifikací, charakteristický je zvýšený obsah nitrátů. Keřové patro je chudé, tvoří ho zmlazující jedinci dřevin, naopak druhová společenstva jsou bohatá. Charakteristické jsou horské vysokobylinné druhy. Hlavní příčiny ohrožení je vysazování jehličnatých monokultur, přezvěření, ruderalizace a nevhodný způsob lesního hospodaření (holoseče, nadměrný zápoj). 12 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

310 Příloha č.1 Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL15 CZ Jizerskohorské bučiny EVL19 CZ Krkonoše Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích prioritní stanoviště Azonálně a půdním složením podmíněná společenstva smíšených javoro-jasano-lipových lesů v suťových svazích, úžlabinách a roklinách na minerálně bohatších až středně živných silikátových horninách. Velkou druhovou diverzitu dřevin zvyšuje příměs druhů z kontaktních zonálních společenstev. Keřové patro je bohatě vyvinuté. Ve společenstvu bylin se uplatňují nitrofilní druhy. Hlavní příčiny ohrožení je vysazování jehličnatých monokultur, přezvěření, ruderalizace a nevhodný způsob lesního hospodaření (holoseče). Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL15 CZ Jizerskohorské bučiny EVL19 CZ Krkonoše 91E0 - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy (Alno-Padion, Alnion incanae) prioritní stanoviště Jednotka zahrnuje lužní lesy v nejnižších částech aluvií řek a potoků, kde jsou hlavním ekologickým faktorem pravidelné záplavy způsobené povrchovou vodou nebo zamokření způsobené podzemní vodou. Patří sem nezapojené vrbo-topolové porosty (měkký lužní les) rozšířené v záplavových územích větších řek a olšiny podél potoků a menších řek ve vyšších polohách. Charakteristicky se uplatňují nitrofilní a hygrofilní druhy. Hlavní příčiny ohrožení jsou narušení hydrologického režimu krajiny, ruderalizace podrostu, výsadba náhradních nepůvodních dřevin. Výskyt v rámci potenciálně ovlivněných EVL: Číslo Kód Název EVL19 CZ Krkonoše 2. Předměty ochrany v dotčených ptačích oblastech Čáp černý (Ciconia nigra) Dává přednost rozsáhlejším lesům smíšeným, listnatým i jehličnatým. Potravu získává v tůních a drobných vodních tocích. Jeho potravu tvoří ryby, žáby a vodní hmyz. Hnízdí jednotlivě na stromech od dubna do srpna. Zimuje v Africe jižně od Sahary, vzácně ve Středomoří. 13 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

311 Příloha č.1 Přibližně od padesátých let minulého století se čápi černí začali šířit západním směrem. Od sedmdesátých do konce osmdesátých let stoupla početnost v ČR o 50%. V současnosti je rozšířen na většině území ČR od nížin po střední polohy. V ptačí oblasti Krkonoše tvoří hlavní ohrožení vyrušování na současných hnízdištích a místech sběru potravy lesních vodních tocích. Početnost v ptačí oblasti: 7-10 párů. Výskyt v rámci ptačích oblastí: Číslo Kód Název PO3 CZ Krkonoše Datel černý (Dryocopus martius) Obývá rozsáhlejší lesní celky, jehličnaté i listnaté, od nížin do hor. Je stálý, k hnízdění si vytesává dutiny, živí se hmyzem žijícím ve dřevě. Hraje klíčovou roli pro řadu druhů ptáků hnízdících v dutinách. Datel černý je v České republice rozšířen téměř všude s výjimkou bezlesých oblastí. Na většině obývaného území jsou jeho stavy stabilní. Vyskytuje se v lužních lesích v nížinách, vystupuje až k horní hranici lesa. V poslední době je prokázáno i pronikání do městských parků nebo menších lesíků v zemědělské krajině. V souvislosti s tím pravděpodobně mírně roste i jeho početnost. Početnost v ptačí oblasti: párů. Výskyt v rámci ptačích oblastí: Číslo Kód Název PO3 CZ Krkonoše Jeřáb popelavý (Grus grus) Hnízdním prostředím jeřába jsou rozsáhlá podmáčená místa v lesích i na otevřených plochách, dostatečně členěná vlhkomilnou vegetací, porosty olší, vrb a rákosu. Ve střední Evropě to mohou být i větší rákosiny v blízkosti rybníků, rašeliniště apod. Jedná se o tažný druh, jeho potravu tvoří hmyz, drobní savci, bobule, kukuřice, hnízdí od dubna do května. Údaje o hnízdění u nás ve starší minulosti jsou nepotvrzené. První hnízdění v novodobé historii bylo prokázáno až v 80. letech 20. století. Od té doby byla objevena hnízda nebo mláďata na několika dalších lokalitách v západních, severních a středních Čechách. Dnes již tradiční a početně nejvýznamnější oblastí jsou rybníky a podmáčené lesy na Českolipsku. Vhodné prostředí jeřáb nalézá i v Chebské pánvi, ve Šluknovském výběžku a na Nymbursku. Zcela nově hnízdí i v Jizerských horách na česko-polské hranici. Přes tyto údaje patří jeřábi u nás mezi velmi vzácné hnízdící druhy, ale existuje perspektiva mírného šíření. K hlavním příčinám ohrožení v ptačí oblasti patří zánik hnízdního biotopu a také vyrušování v období hnízdění a vyvádění mláďat. Dnes již tradiční a početně nejvýznamnější oblastí jeřába popelavého jsou rybníky a podmáčené lesy na Českolipsku. Početnost v ptačí oblasti je cca párů. Nejpočetnější jsou lokality Břehyňský rybník (4-5 párů), Novozámecký rybník (3-4 páry), Jestřebské slatiny (1 pár), Heřmanický rybník (1 pár), Hradčanské rybníky (1 pár), Máchovo jezero (1 pár). Těsně za hranicí ptačí oblasti v mokřadu u Borku je evidován výskyt jednoho hnízdícího páru. Kromě evidovaných hnízdících párů, se vyskytují i nehnízdící jedinci, jejichž počet lze obtížně odhadovat. 14 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

312 Příloha č.1 Výskyt v rámci ptačích oblastí: Číslo Kód Název PO1 CZ Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Lejsek malý (Ficedula parva) Je to tažný druh, jehož hnízdním prostředím jsou listnaté, hlavně bukové lesy. Hnízdí v dutinách, a proto potřebuje v porostu podíl starých stromů. Potravou je lesní hmyz a hnízdí v května a červnu. V České republice je lejsek malý vázán na rozsáhlé bukové porosty od nížin do hor. Vyskytuje se spíš vzácně ve většině pohraničních pohoří, místy i ve vnitrozemí, např. na Křivoklátsku, ve Voděradských bučinách nebo na Českomoravské vysočině. Dříve byl u nás považován za vzácného ptáka, v současnosti se díky lepšímu rozpoznávání počet hnízdních lokalit zvyšuje. Druh může být ohrožen ubýváním hnízdních příležitostí ve starých bukových lesích. Početnost v ptačí oblasti: párů. Výskyt v rámci ptačích oblastí: Číslo Kód Název PO3 CZ Krkonoše Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) Poměrně nenápadný pták s noční aktivitou. Hnízdním prostředím lelka jsou jehličnaté - hlavně borové - a listnaté lesy zpravidla na písčitém podkladě. Důležitá je přítomnost otevřených ploch a okrajů, tedy pasek, mýtin a průseků. Přirozeně jsou to např. vřesoviště nebo rašeliniště. Méně často hnízdí i na křovinatých výslunných stráních i na jiných podobných stanovištích. Hnízdí na zemi od května do července. Od poloviny 20. století došlo v Evropě k poměrně výraznému úbytku hlavně v západní části areálu. Hlavní příčinou je patrně ztráta vhodného biotopu a také nedostatek potravy, velkého nočního hmyzu, v důsledku používání pesticidů. Lelek lesní má v České republice ostrůvkovité hnízdní rozšíření, závislé na existenci vhodných biotopů. V oblastech rozsáhlejších borových lesů, hlavně v nížinách lze dosud zaznamenat i početnější výskyt, jinde však hnízdí spíše ojediněle. Dříve byl patrně mnohem rozšířenější, v posledních desetiletích se předpokládá jeho značný úbytek. Přesné znalosti jeho populačních trendů u nás jsou zatím nedostačující a je nutné je doplnit. Početnost v ptačí oblasti: párů. Výskyt v rámci ptačích oblastí: Číslo Kód Název PO1 CZ Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady 15 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

313 Příloha č.1 Skřivan lesní (Lullula arborea) U nás obývá především otevřená místa v borových lesích na písčitých podkladech, vřesoviště, výslunné stráně, ale i staré sady a vinohrady. Změny využívání hnízdního prostředí ubývání extenzivních lesostepních lokalit - však způsobily trvalý pokles ve většině států Evropy. Potravu tvoří hmyz a semena. Hnízdí na zemi 2x ročně od dubna do června. Skřivan lesní se u nás vyskytuje v Čechách ve vhodném prostředí roztroušeně, na Moravě spíš vzácně. Hojněji doposud hnízdí v borových lesích pískovcových oblastí středních a severních Čech, podstatně vzácnější je v současnosti v pohraničních horách. V posledních desetiletích dochází k poklesu početnosti na většině území České republiky, pouze v některých bývalých vojenských prostorech byly prokázány stabilní stavy. Početnost v ptačí oblasti: párů. Výskyt v rámci ptačích oblastí: Číslo Kód Název PO1 CZ Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica) Hnízdním prostředím slavíka modráčka středoevropského jsou podmáčená místa v nížinách v blízkosti vodních ploch porostlá rákosem, ostřicemi a křovinatými vrbami. Potravu tvoří hmyz a bobule. Hnízdí na zemi od dubna do června. V České republice hnízdí slavík modráček středoevropský teprve od 70. let 20.století a od té doby počet lokalit značně vzrostl. Zatímco v 80.letech hnízdil středoevropský poddruh prokazatelně téměř pouze v jihozápadních Čechách a na Ostravsku, v současnosti je jeho rozšíření mnohem větší a tento trend zřejmě pokračuje. V současnosti hlavní ohrožení může představovat zánik hnízdního biotopu. Početnost v ptačí oblasti: párů. Výskyt v rámci ptačích oblastí: Číslo Kód Název PO1 CZ Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady Slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) Slavík modráček tundrový hnízdí na vlhkých místech nad hranicí lesa, v rašeliništích s porosty kleče, břízy, vrb apod. Jediným hnízdištěm slavíka modráčka tundrového u nás jsou vrcholové partie Krkonoš. Populace se v minulých desetiletích mírně zvětšovala, ale zůstává poměrně malá. Potravu tvoří hmyz a bobule, hnízdí na zemi od dubna do června. Hlavním principem ochrany slavíka modráčka je zachování jeho hnízdního biotopu. Početnost v ptačí oblasti: párů. 16 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

314 Příloha č.1 Výskyt v rámci ptačích oblastí: Číslo Kód Název PO3 CZ Krkonoše Sýc rousný (Aegolius funereus) Stálý pták, jenž obývá starší jehličnaté a listnaté lesy, hlavně v horách, místy i v pahorkatinách a nížinách. Hnízdí v dutinách. Jeho potrava je živočišná, živí se převážně drobnými hlodavci. Ohrožujícím faktorem by mohl být nedostatek hnízdních dutin v souvislostí s intenzifikací lesního hospodářství. Sýc rousný u nás obývá většinu pohraničních pohoří, v nižších polohách pískovcové oblasti v Českém Švýcarsku nebo na Broumovsku. V posledních desetiletích byl zaznamenán nárůst početnosti i obývané plochy, což však může být způsobeno i zintenzivněním výzkumných aktivit. Důležitým předpokladem pro tento druh je přítomnost hnízdních dutin po zástupcích šplhavců. Početnost v ptačí oblasti: 90 párů. Výskyt v rámci ptačích oblastí: Číslo Kód Název PO2 CZ Jizerské hory PO3 CZ Krkonoše Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Primárním prostředím tetřívka je tundra, v nižších zeměpisných šířkách obývá krajiny podobného charakteru. V Evropě jsou to alpinské louky až do 2500 m n.m., vřesoviště, otevřené prostory ve vyšších polohách např. rašeliniště, vlhké louky nebo imisní holiny. I když vynechává souvisle zapojené lesní porosty, přítomnost vzrostlých stromů na stanovišti je patrně nezbytná. Tetřívek létá těžce, cítí-li se ohrožen uniká spíš po zemi. Stromy tedy slouží jako pozorovatelny, případně místa k nocování. Tetřívek je stálý druh, jeho potravu tvoří pupeny a mladé výhonky dřevin, bobule a hmyz. Hnízdí od května do června. V průběhu 20. století došlo ke katastrofálnímu snížení početnosti zmenšením plochy obývané tetřívkem u nás. Po ústupu do vyšších poloh se jeho rozšíření dále zredukovalo na několik málo horských oblastí hlavně v českém pohraničí. V současnosti nejlepší podmínky nachází poněkud paradoxně v imisemi poškozených pohořích především v Krušných a Jizerských horách. Dobré stavy se zachovaly i na Šumavě a v Krkonoších. Zajímavostí je přežívání ve vojenských prostorech Libavá v Oderských vrších a v Doupovských horách. Zbytkové populace o několika jedincích lze zaznamenat ještě např. ve Slavkovském a Českém lese. Mezi příčiny tohoto stavu patří rozsáhlé změny ve vodním režimu krajiny, lesní hospodaření zaměřené výlučně na les vysoký a vysoké stavy predátorů. V ptačí oblasti Krkonoše je ochrana tetřívka založena na zachování hnízdního biotopu a zamezení vyrušování na tokaništích. Početnost v ptačí oblasti: tokajících samců. 17 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

315 Příloha č.1 Výskyt v rámci ptačích oblastí: Číslo Kód Název PO2 CZ Jizerské hory PO3 CZ Krkonoše 18 Vyhodnocení vlivů ZÚR LK na URÚ ČÁST B

316 SCHÉMA 1 LEGENDA P31 P20 silnièní doprava Habartice eleznièní doprava Èernousy D27 lanová pozemní dráha Smìdá Pertoltice multifunkèní turistické koridory â D10 veøejná mezinárodní leti tì # S Bulovka Horní Øasnice pøeshranièní spojení vedení VVN P1 9 3 P3 P 1 7 Vi òová # S transformovny elektrického proudu zásobování pitnou vodou Dolní Øasnice lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod D 2 7 Jindøichovice pod Smrkem Kunratice D09 D24 # S P3 hranice obcí Hrádek nad Nisou V A 35 u Jablonce nad Nisou Dale ice Pelíkovice Pìnèín Zlatá Ole nice 5 7 Dr kov Puleèný Radèice Skuhrov E Hodkovice A Sychrov ïárek P29 elezný Brod Jeni ovice V elibice E 5 A 1A Vlastiboøice Doksy Kobyly Paceøice D26 Chlum Sobìslavice Èeskolipsko-Dokeské E19A R Víchová nad Jizerou Háje nad Jizerou 0 0 A D Mírová Turnov 9 pod Kozákovem A 01 D41A SEMILY a Kamenice 5 Chuchelna D Údolí Jizery P Klokoèí P B Peøimov Bene ov u Semil P 5 8 D41A P58 Jilemnice Bystrá nad Jizerou Radostná pod Kozákovem Modøi ice D D dírec 1 2 Møíèná C 18 D 8 Karlovice D Tatobity 9 Ole nice Luka Pøíkrý D 4 0 D 5 E36_37 Pøepeøe Okna Kokoøínsko Benecko u Rakous C 01 a Malý Bezdìz Bozkov Záhoøí D2 Velký v Krkono ích D 4 Poselský a Mariánský rybník 6 Jestøabí Poniklá Ohrazenice # S Pøí ovice Svijany Roprachtice Louèky E21 Bezdìz Koberovy u Semil Vlastiboø Prùlom Jizery Rakousy Svijanský Újezd Slatinné vrchy D1 Tachov Dubá P0 5 Roztoky D59 -zámek D Doksy Pìnèín pískovce a mokøady D Vrchovany Ètveøín La any # S Skalka u Doks Tuhaò E20A Lí ný D3 Ralsko # S D41 Frýd tejn Radimovice Jestøebsko - Dokesko P D Jesenný u Dr kova Údolí Jizery Hlavice 1 Jílové 3 Malá Skála D Vysoké nad Jizerou 1 nad Mohelkou D4 A Roverské Jablonec nad Jizerou Lou nice Cetenov Bílá D52 Krkono e 0 4 Rychnov P E17A Krkono e Plavy Vítkovice A Jestøebí skály Rokytnice nad Jizerou Zásada Mar ovice C D D23 14 # S E 11 D D P28 D01C A # Y Mimoò Horní Plouènice Provodín 5 2 D07 E B A E Èeský Dub B01 Holany Blí evedly # S D07 a Kamenice 9 C 2 E5 Paseky nad Jizerou nad Nisou E26 Rádlo Jeømanice D1 7 Ralsko D52 3 Zahrádky P1 4 E 3 D Zahrádky Ronov - Vlho 8 s t pod Je tìdem D42 D55 1 Nová Ves 3 P4 M Proseè Janùv Dùl Oseèná A ý o D39 D48 Velké Hamry Bohatice Stvolínky D Smr ovka NAD NISOU D42 D13 Tanvald JABLONEC 3 D3 Sosnová Kvítkov Kravaøe D h imonovice Hamr na Jezeøe pod Ralskem 4 V - Basa Strá pod Ralskem Noviny Luèany nad Nisou D lo u D P 01 P09 4 # S Harrachov 3 P E41 D P5 5 D P Svìtlá pod Je tìdem pod Bukovou LAPV2 D26 P5 P 3 0 D 33 A 1 5 E23 D Desná Jiøetín D D P D40 1A 4 pod Ralskem Albrechtice v Jizerských horách P48 16 PUR03 Pertoltice D Janov nad Nisou P47 Luèní potok D03 P44 Køi any Brni tì Zákupy Koøenov 7 LIBEREC Vápenice Kozly 3 D1 ÈESKÁ LÍPA Bukovec P P49 P P D3 E6 P D 42 D41A mokøad v nivì porky D38 A P51 Velenice Jizerky protr ené pøehrady Josefùv Dùl P50 D Èeská Lípa - P15 Binov - Bobøí soutìska â D37 - kostel Dubnice E25 ry Ra elini tì Bílá Desná - kanál # S E12 Zdislava Svojkov 54 B Plouènice E24 Sloup v Èechách P40 Èastolovice 05 Dolní andov nad Nisou P42 Zdislava D E # S D28 Velký Valtinov P13 Stru nice Janovické rybníky 22 Rokytka J iz D2 rybníky Janovice v Podje tìdí P zámek Kry tofovo Údolí Cihelenské D3 P 4 A 2 1 i tì smrèiny hory Jizerské Strá 7 19 P 4 Jizerské jeskynì Lemberk Kunratice u Cvikova n e D Bedøichov D2 0 Západní 2 rybníky D P 7 E Stru nické Bílý Kostel nad Nisou D33 li Smìdava Mní ek D Rynoltice a e 3 3 D4 Horní Police D R Quarré Hejnice 7 B 3A 6 5 D25 P D08 v Podje tìdí P D D4 D0 P21 Svitavka Jablonné 6 P3 6 Bílý Potok Jezevèí vrch P Èervený rybník rybníky Libchava v Hájích Nová Ves Radvanec Skalice Manu ické Horní P1 Jizerskohorské buèiny Oldøichov Chrastava Cvikov Chotovice Nový Bor u È. Lípy 0 urbanizované_území D 2 P 0 u Èeské Lípy D Chotynì P09 D06A 5 3 E18 Skalice D40 Krompach Suchý vrch - Sluneèná Volfartice Láznì Libverda P18 D Kamenice E8B Horní Hrádek nad Nisou Nadìje P2 # S hranice ÈR Raspenava Okrouhlá Prácheò - Zicht 2 Maøenice Polevsko Nový Oldøichov hranice kraje P32 4 Frýdlant Svor D D buèiny Prysk Kamenický enov ptaèí oblasti D27 Dìtøichov D Horní Kamenice Heømanice 3 P5 2 D0 Lu ickohorské evropsky významné lokality Frýdlant D43 Mìøítko 1 : plochy pro bezpeènost státu Nové Mìsto pod Smrkem P35 4 protipovodòová opatøení # Y Krásný Les D Slaná A 3 1 A Horní Branná Ko álov V eò D 01 Kacanovy B C 18 D ernov Martinice Kruh Stru inec v Krkono ích Lib tát Vyskeø Blatce Doksy údolí Roztoky Veselá PodtroseckáHrubá Skála 9A D2 u Jilemnice Studenec Rovensko pod Troskami C D01 Podhájí chalupa Svojek Bukovina Ktová Jeskynì sklepy pod Troskami Troskovice Bìlá u Èisté Lomnice nad Popelkou Holenice Kozlov - Tábor Nová Ves nad Popelkou Levínská Ole nice D15A Horka u Staré Paky D15C Èistá u Horek Syøenov Bradlecká Lhota