2 Středisko výchovné péče v Chomutově

Transkript

1 2 Středisko výchovné péče v Chomutově V předchozí kapitole se diplomová práce zaměřila na činnost středisek výchovné péče obecně. Nyní se pokusíme přiblížit Středisko výchovné péče Chomutov od jeho vzniku až po současnost. 2.1 Vznik Střediska výchovné péče v Chomutově Činnost Střediska výchovné péče v Chomutově byla zahájena jako detašované pracoviště Střediska výchovné péče Most, pod názvem KULIČKA. (příloha č. 1) Prvořadým úkolem bylo legislativně zajistit činnost střediska, neboť přijetím některých nových zákonů se na preventivní výchovnou práci opomnělo. V péči o klienta v době zahájení činnosti intenzivně probíhala prezentace a informace o středisku v regionu (příloha č. 2). Na rozdíl od Mostu, v Chomutově velmi dobře zareagovalo oddělení sociální prevence okresního úřadu, které kontaktovalo několik klientů a dokonce i tito pracovníci osobně s klientem středisko navštívili. Školní instituce jako pedagogicko-psychologická poradna a výchovní poradci na školách kontaktovali problémového žáka a středisko. Rodiče kontaktovali středisko jen v menším procentu (příloha č. 3). V roce 2003 se název chomutovského střediska výchovné péče změnil. Do povědomí veřejnosti vstoupilo středisko výchovné péče pod názvem DYÁDA (příloha č. 4). V současné době je možné pracovníky střediska výchovné péče zajistit etopedickou a psychologickou diagnostiku. Po této diagnostice zůstává klient dále v péči a dochází pravidelně podle potřeby na terapeutická sezení. Ve velice krátké působnosti střediska (5-ti měsíců) bylo provedeno 24 depistáží na základních školách. Uskutečnilo se celkem 39 prezentací a byl zmapován celý region okresu Chomutov. Pracovníci střediska zajížděli na žádost do škol, které jsou mimo přímého dosahu střediska (horské oblasti Vejprty, Kovářská, Perštejn), ale také do lounského okresu, který spádově patří do péče chomutovského střediska. 29

2 Po čtyřletém působení ambulantní péče nedošlo ke snížení přílivu klientů. Dobře funguje systém kontaktu klienta se střediskem a institucemi, které kontaktují chomutovské středisko, dostávají zpětnou vazbu, zda-li dítě či mladistvý, který měl problém, středisko navštívil. Chomutovskou ambulanci kontaktovali i sami klienti. V loňském školním roce s pracovištěm ambulance v Chomutově spolupracovaly, kromě rodičů a škol, instituce jako pedagogicko-psychologická poradna, dětská psychiatrická ambulance, speciálně pedagogické centrum, oddělení sociální prevence při referátech sociálních věcí okresních úřadů, Linka bezpečí, Policie ČR, probační a mediační služba, někteří pediatři a K-centrum. V rámci další péče, především při předávání klientů do jiné péče, spolupracovalo středisko s Dětskou psychiatrickou léčebnou v Lounech, dětským diagnostickým ústavem, diagnostickým ústavem pro mládež, výchovným ústavem, detoxikačním oddělením při nemocnici, kam v tomto školní roce bylo z ambulantní části Chomutov předáno 15 klientů. V průběhu školního roku 2002/2003 došlo ve Středisku výchovné péče pro děti a mládež v Mostě k významným změnám. Byl zahájen provoz internátní části střediska, kde byli umisťováni klienti z celé spádové oblasti Mostecka, Lounska, Chomutovska a Teplicka, výjimkou nebyli ani klienti z Ústecka či jiných oblastí. Děti byly pravidelně vyučovány dle individuálních plánů speciálním pedagogem. Pracovalo se s nimi individuálně i ve skupině, i v mimoškolním čase za odborné pomoci psychologa, etopeda, odborných vychovatelů i pomocných vychovatelů ( příloha č. 5). Celkem bylo přijato na internátní pobyt 35 klientů (10 dívek a 25 chlapců). Terapeutický pobyt dokončilo 20 dětí, nedokončilo 12 : pro útěk (5), předčasně ukončený pobyt rodiči (3), vyloučením pro porušování řádu (3), převozem do Dětského diagnostického ústavu v Liberci (1). Klienti pocházeli : ze základní školy - 29 ze zvláštní školy 2 ze speciální školy 2 z úřadu práce 2 (vyloučeni z učiliště) (Výroční zprávy, ) 30

3 Ve školním roce 2003/2004 bylo jedním z úkolů rozšířit pracoviště Střediska výchovné péče o ambulanci na Lounsku. Jelikož MŠMT neplánuje v dohledné době navyšovat počet ambulantních pracovišť vzhledem ke klesajícímu počtu žáků, tento úkol se nepodařilo zrealizovat. Byly ale realizovány projekty zaměřené na prevenci kriminality -,,Podzimní terapeuticko-relaxační pobyt v Chudenicích pro klienty ambulantních částí Střediska výchovné péče Most a Chomutov, pro klienty internátní části Střediska výchovné péče Most víkendové pobyty,,expedice do sebe IV a,,učíme se prožitkem. Do dětské psychiatrické léčebny, dětského diagnostického ústavu, diagnostického ústavu pro mládež, detoxikačního oddělení při nemocnici bylo celkem ve školním roce 2003/2004 z ambulantní části Chomutov předáno 5 klientů. V tomto školním roce bylo uskutečněno odborných kontaktů, z toho 31 depistáží, 35 besed, 38 krizových intervencí, 128 telefonických intervencí a 19 informačních konzultací (příloha č. 6). 2.2 Personální zastoupení Počet pracovníků střediska je plněn zajištěn. Personální strategie je zaměřena tak, aby základem byla kvalifikace a odbornost. Dále je přihlíženo k možnostem uplatnit pracovníka v některém z regionálních pracovišť. V chomutovském středisku výchovné péče je zaměstnán na plný úvazek speciální pedagog etoped, psycholog a sociální pracovnice. V průběhu školního roku je umožněna odborná praxe studentům, kteří pracují v podobných zařízeních nebo se chtějí více seznámit s problematikou preventivní výchovné péče (Výroční zpráva, 2003). 2.3 Formy péče Střediska výchovné péče v Chomutově o klienta a rodinu Práce střediska ukazuje, jak lze výchovu v rodině partnerskou a koordinovanou spoluprací, nabídkou aktivit i všestrannou informovaností stimulovat, a tak preventivně a výchovně působit v případech, kdy funkce rodiny selhávají a výchova dítěte je ohrožena. Funkčnost střediska bude plně zabezpečena, podaří-li se je koncipovat jako internátní výchovná zařízení, kde existuje možnost účinného a dlouhodobějšího zásahu do výchovného procesu. Minimálně je třeba zabezpečit, aby středisko mělo možnost 31

4 přijmout klienta na krátkodobý pobyt, a to zvláště tehdy, když se předpokládá, že výchovné a rodinné problémy nejsou trvalého rázu a ústavní výchova není nutná. Problémem zůstává otázka spolupráce s rodinou, jak s ní navázat a udržet vzájemný kontakt. Většinou se daří spolupracovat jen s menší částí rodičů, kteří ale přicházejí do střediska dost pozdě, takže nakupené výchovné problémy jsou značně zafixované a těžko se odstraňují Preventivní programy Během celého školního roku probíhá přednášková činnost a program besed zaměřených na problematiku protidrogové prevence, prevence kriminality, zneužívání návykových látek, sebepoznání, schopnosti komunikace, problematiku mezilidských vztahů, prevence projevů agresivity šikany (příloha č. 7, příloha č.8). Jsou prováděna sociometrická šetření ve třídách, které vybrali výchovní poradci základních škol. O výsledcích jsou třídní učitelé informováni a je s nimi proveden i rozbor šetření (příloha č. 9) Psychoterapeutické skupiny Tyto skupiny pro děti a mládež jsou rozdělené podle druhu poruchy : skupina pro děti s poruchou pozornosti skupina pro děti s poruchou pozornosti s hyperaktivitou skupina pro děti s poruchami chování skupina pro děti s poruchami chování a zvýšenou agresivitou Prázdninové aktivity O podzimních, jarních a letních prázdninách probíhají prázdninové terapeutické pobyty (příloha č. 10), jejichž cílem je posilovat sociální zralost klientů, výchovu ke zdravému životnímu stylu, apod. Dále mají klienti možnost ve spolupráci se Střediskem výchovné péče Most navštěvovat,, Prázdninové kluby střediska výchovné péče (příloha č. 11), kdy společně podnikají výlety do okolí, turistické pochody, výlety na hrady a zámky. Velké oblibě se v poslední době těší,,příměstské tábory (příloha č.12, příloha č. 13), pořádané ve spolupráci se Střediskem výchovné péče Most. 32

5 2.3.4 Individuální terapie Krátkodobá dynamická nebo krátkodobá psychoterapie Tato terapie je mnohem kratší a sezení se nekonají tak často. Větší důraz je kladen na konkrétní problémy. Většina krátkých psychoterapeutických postupů spoléhá na nalezení úhlu pohledu, skrz nějž lze na problémy pohlížet. Vhodnost krátké psychoterapie závisí na kvalitě vztahu mezi klientem a terapeutem. Tento typ krátké psychoterapie je indikován, pokud je u klienta motivace pro dosažení změny a klient má jasně vymezený problém bez přítomnosti těžké duševní poruchy. Terapie hrou Hra je prostředkem, kterým dítě dosahuje poznání světa. Když je postaveno před problém nebo těžko pochopitelnou situaci, pak je přirozenou reakcí dítěte zakomponovat ji do hry. Pravidelným opakováním se dostaví objasnění a pochopení, které je dítě schopno přijmout. Hru je třeba pojímat jako samozřejmý prostředek pro terapeutickou práci s malým dítětem. Lze ji použít jako metodu komunikace s vnitřním světem pocitů. Hra může být prostředkem, kterým dojde k terapeutické změně, a lze ji použít cíleněji. Krátká terapie (zaměřená na řešení) Je přístupem, který se opírá o předpoklad, že úspěšná práce závisí na znalosti toho, kam se chce klient dostat. Obsah terapeutického sezení není předem stanoven. Cíl pro každé sezení se často najde na základě jednoduché otázky. Hlavním cílem každého sezení je sledovat základní princip zdůrazňování pozitivního a hledání výjimek, kdy potíže přestaly nebo se vůbec neobjevily Rodinná terapie Rodinná terapie se snaží objasnit, jaké vlivy, okolnosti problém udržují, a potom se je pokouší změnit. V rámci tohoto hlavního směru se objevují dvě odlišné školy : strukturální terapie, která vychází z uspořádání vztahů v rodině. Snaží se najít úkoly a cíle, které rodinu nasměrují pozitivním směrem. rozpoznání specifického způsobu fungování rodiny a nalezení, v čem problém spočívá 33

6 Krátkodobá rodinná terapie zaměřená na řešení Úkolem terapeuta v rámci sezení je řídit konverzaci směrem k hovoru o řešení problému. Terapeut se zapojí do rodinného procesu, přičemž konfrontuje rodinu potenciálními dosud nalezenými řešeními, a schopnostmi jedince či rodiny, které si oni sami uvědomují Skupinová péče Skupinová terapie Dynamická skupinová terapie přidává rozměr sdílení problémů s ostatními a zmenšuje pocit izolace. Vyžaduje však na členech skupiny schopnost vypořádat se s těžkostmi důvěrných vztahů. Taková témata se řeší ve skupinách dětí nebo rodičů, kteří mají společnou zkušenost nebo problém. Skupinová terapie se využívá u dětí, které byly zneužívány, protože zmenšuje pocit izolace a může dát všem zúčastněným pocit bezpečí, který členům umožňuje sdělit mnohem více než za jiných okolností Další formy péče o klienta a rodiče ve Středisku výchovné péče Chomutov Mezi další formy péče chomutovského střediska patří : vstupní etopedické a speciálně pedagogické vyšetření individuální konzultace psychologické vyšetření skupinové terapie provádí se při internátních pobytech, vede je vychovatel nebo psycholog víkendové a prázdninové terapeutické pobyty prázdninové kluby besedy a přednášky pro školy, učiliště, výchovné poradce spolupráce s ostatními institucemi 34

7 2.4 Přehled evidovaných klientů ve Středisku výchovné péče Chomutov Ve školním roce 1999/2000 bylo evidováno celkem 96 klientů. Z toho : před započetím školní docházky 1 klient, plnící povinnou školní docházku 83 klientů po skončení povinné školní docházky 12 klientů Ve školním roce 2000/2001 počet klientů vzrostl na 210. Pro opakovanou absenci kontrol, terapeutických sezení, ukončení péče nebo předání klienta do jiného zařízení (Pedagogicko-psychologické poradny, Výchovného ústavu, Dětského diagnostického ústavu apod.) bylo v chomutovském středisku celkem vyřazeno 74 klientů. Ve školním roce 2001/2002 bylo nově evidováno 113 klientů. Celkový počet tak vzrostl na 323 klientů. V dalším školním roce 2002/2003 bylo nově přijato 88 klientů, z toho 26 dívek a 62 chlapců. Z tohoto počtu plnilo povinnou školní docházku 81 klientů, 7 klientů bylo po ukončení povinné školní docházky. Celkem tak bylo evidováno 408 klientů. Za školní rok 2003/2004 bylo k v Chomutově nově přijato 61 klientů, z toho 54 plnících povinnou školní docházku a 7 po skončení povinné školní docházky. Z posledních zpráv je v evidenci již 469 klientů (příloha č. 14). Důvodem pro příchod do střediska výchovné péče byla asociální a antisociální činnost, drogový experiment, patologické hráčství, psychické a osobnostní problémy, rodinné problémy a školní problémy. (Výroční zprávy Střediska výchovné péče Chomutov za rok ). 35

8 3 Praktická část 3.1 Cíl praktické části Cílem praktické části diplomové práce bylo zmapování rodinného prostředí a klientely ve středisku výchovné péče. Výzkum se týkal: porovnání typů rodin, které využívají pomoci střediska výchovné péče věkové struktury nejvyššího dosaženého vzdělání, které převažuje u těchto rodičů zaměstnanosti rodičů či jejich evidence na úřadu práce do jaké míry má vliv rodina na formování osobnosti dítěte kdo rodičům doporučil vyhledat odbornou pomoc ve středisku výchovné péče zkoumání nejčastějších příčin kontaktování střediska výchovné péče převahy vyskytujících se výchovných problémů u chlapců či u dívek počtu sourozenců evidovaných dětí sociálních podmínek vytipovaných rodin nabízených forem pomoci ze strany střediska výchovné péče při řešení vzniklých problémů Základní soubor tvořilo 469 klientů. 3.2 Stanovení hypotéz Při stanovení hypotéz se vycházelo z tvrzení, že klienti pocházejí častěji z neúplných rodin, jejich rodiče jsou věkově mladší a spíše se základním vzděláním. K ověření těchto hypotéz byla zvolena technika,,analýzy dokumentů. Po podrobném prostudování osobních spisů, zjištění potřebných informací o rodičích a jejich dětech, byly získané informace zpracovány a vyhodnoceny. 36

9 3.3 Popis výběrového souboru Výběrový soubor, který byl k prvotnímu průzkumu vybrán, činil 66 klientů. Jednalo se o náhodným výběrem vytvořenou skupinu, u které se zjišťovalo co nejvíce informací, podle kterých se dalo usuzovat, jaký typ rodin nejvíce vyhledává pomoc ve středisku výchovné péče, v jakém věkovém rozmezí jsou rodiče těchto dětí, jaké je nejvyšší vzdělání těchto rodičů, zda jsou či nejsou rodiče ve stálém pracovním poměru, do jaké míry ovlivňuje rodina vývoj osobnosti dítěte, jaké jsou hlavní povahové rysy rodičů, kdo rodině doporučil návštěvu střediska výchovné péče, jaké příčiny způsobily nutnost hledat pomoc ve středisku výchovné péče, zda středisko výchovné péče navštěvuje více dívek či chlapců, kolik sourozenců mají klienti z evidovaných rodin a jaké jsou sociální podmínky rodiny. Základní a výběrový soubor základní soubor výběrový soubor N = 66 Veškeré informace byly získány ve Středisku výchovné péče v Chomutově (detašovaném pracovišti Střediska výchovné péče Most) analýzou dokumentů, rozhovory s tamějším vedoucím etopedem a sociální pracovnicí a nahlédnutím do výročních zpráv Střediska výchovné péče Chomutov od jeho vzniku v roce 2000 až do roku

10 3.4 Průběh průzkumu První návštěva Střediska výchovné péče Chomutov byla provedena v listopadu Hlavním důvodem návštěvy bylo seznámení se s činností a formami péče střediska výchovné péče o klienty a jejich rodiče. Po získání souhlasu vedoucího etopeda a podepsání prohlášení o zachování mlčenlivosti, bylo možno nahlédnout do příslušné dokumentace střediska. V úvodním rozhovoru s vedoucím etopedem byl nastíněn postup práce při návštěvě střediska výchovné péče rodiči a jejich dětmi. Jedná se o vstupní rozhovor s rodiči i samotným klientem, získání anamnestických údajů o rodině a hlavně o dítěti a vstupní test dítěte. Podrobnějším seznámením se s prací pracovníků střediska výchovné péče byly získány přesnější informace o způsobu práce s klienty. Dle vyjádření vedoucího etopeda není jen ve středisku výchovné péče zajišťována individuální terapie, ale také skupinová terapie dětí. Internátní pobyt pro děti s většími výchovnými problémy, poruchami chování a problémy v komunikaci s vrstevníky i rodiči je v současné době zajišťován ve Středisku výchovné péče Most. Sociální pracovnice provádí depistáž problémových dětí a má na starosti administrativní práci ve středisku výchovné péče. Psycholog, který pracuje v tomto středisku výchovné péče provádí psychologická vyšetření klientů a řeší krizovou intervenci. Za pomoci vedoucího etopeda a sociální pracovnice byl náhodným výběrem vytvořen výběrový soubor 66 klientů. V rámci první návštěvy byly získány základní údaje o dětech i jejich rodičích. Z karet klientů byly vypsány informace, zda se jedná o chlapce či dívku, jejich věk, příčinu návštěvy ve středisku výchovné péče, kdo kontaktoval jejich rodiče a nabídl jim pomoc, věk rodičů těchto dětí, jaké mají nejvyšší dosažené vzdělání, jaké je jejich povolání, zda se jedná o rodinu úplnou nebo neúplnou, jaké jsou charakteristické povahové vlastnosti rodičů i jejich dětí, jaké jsou hmotné a bytové poměry rodiny zda mají evidované děti vlastní pokoj nebo alespoň vlastní koutek pro své soukromí. Z výročních zpráv byl získán přehled o tom, jakou pomoc pracovníci střediska nabízejí rodičům a jejich dětem. Pro získání kompletních informací bylo uskutečněno 18 návštěv ve Středisku výchovné péče v Chomutově. Získané údaje byly postupně zpracovávány a vyvozeny z nich závěry. 38

11 3.5 Použité techniky K ověření daných hypotéz : Klienti střediska výchovné péče pocházejí častěji z neúplných rodin. Rodiče dětí s výchovnými problémy jsou věkově mladší. Rodiče problémových dětí mají nižší vzdělání. Úroveň rodinného prostředí má vliv na vznik výchovných problémů dítěte. bylo využito těchto technik: analýza dokumentů - karty klientů kniha klientů výroční zprávy Střediska výchovné péče Chomutov rozhovor částečně řízený; typ otázek přímé, otevřené pozorování systematické, přímé pozorování skupiny Analýza dokumentů Vzhledem k tomu, že bylo potřebné získat co nejvíce informací o klientech ve středisku výchovné péče, byla podrobně prostudována veškerá dostupná dokumentace. Karty klientů jejich obsahem byly: vstupní testy klientů průběžné testy klientů z následných kontrolních vyšetření anamnestické údaje (příloha č. 15) speciálně pedagogická diagnostika (příloha č.16) dotazník rodičům (příloha č.17) záznamy ze vstupního vyšetření záznamy z následných kontrol individuální plán každého klienta (příloha č. 18) 39

12 Kniha klientů jejím obsahem byly Vstupní listy klienta (příloha č.19) Výroční zprávy Výroční zprávy z let 1999/2000, 2000/2001, 2001/2002, 2002/2003 a nyní nejnovější výroční zpráva ze školního roku 2003/2004 obsahovaly mimo jiné i přesný počet evidovaných klientů, přesný počet úplných a neúplných rodin Rozhovor Jako doplňkové techniky bylo využito rozhovoru a pozorování. Rozhovor byl veden s vedoucím etopedem střediska výchovné péče a sociální pracovnicí. Rozhovor s vedoucím etopedem Cílem rozhovoru bylo získat podrobnější informace o způsobu práce ve středisku výchovné péče, o zaměstnancích střediska výchovné péče, o počtu evidovaných dětí a jejich prvním vyšetřením, o spolupráci se školami. Otázky pro etopeda : 1. Kolik pracovníků pracuje ve zdejším středisku výchovné péče? V našem středisku pracuje na plný úvazek etoped, psycholog a sociální pracovnice. 2. V čem spočívá práce psychologa? Psycholog provádí psychologická vyšetření klientů, řeší krizovou intervenci. 3. Kolik dětí a v jakém věkovém rozmezí je vedeno ve středisku výchovné péče? V poslední výroční zprávě je zaznamenáno 469 klientů. Ale tento počet se již k dnešnímu datu opět změnil. Někteří klienti již byli vyřazeni z evidence z důvodu nedocházení na pravidelné kontroly nebo na přání rodičů, protože se děti natolik zlepšily, že již není nutná tak častá kontrola. V případě opětovných potíží, mohou rodiče s dětmi kdykoli přijít. Co se týká věkového složení klientů docházejí k nám děti 10-ti leté, ale také mladiství ze středních odborných učilišť tzn. i ve věku 17 let. 4. Jak probíhá první vyšetření dětí? Na doporučení školy nebo pracovníka oddělení péče o děti a mládež se rodič dostaví se svým dítětem do střediska výchovné péče. V první řadě provádíme rozhovor 40

13 s rodiči. Rodiče musí dát nejdříve souhlas se započetím péče o jejich dítě. Domluvíme se, zda si budou přát spolupracovat se školou nebo si přejí zůstat v anonymitě. Popřípadě dají souhlas k dalším vyšetřením dle závažnosti problémů, např. psychologickému, psychiatrickému. Poté s rodiči provedu anamnestický rozhovor. Zjištěné údaje zaznamenám na daný tiskopis,,anamnestické údaje ( příloha č.15). Rodiče sdělí s jakým problémem přicházejí do střediska, jakou očekávají pomoc. Po rozhovoru s rodiči následuje rozhovor s dítětem. Provedu vstupní test klienta a pohovořím s ním o problému, který ho k nám přivedl. V průběhu vyšetření dítěte si zaznamenávám jeho výrazné znaky tělesného vzezření, projev při prvním kontaktu, neurotické projevy, náladu do tiskopisu,,speciálně pedagogická diagnostika (příloha č. 16). Rodiče, kteří zatím čekají na své dítě v terapeutické místnosti, vyplní,,dotazník pro rodiče (příloha č.17) a mohou si prohlédnout nástěnky s fotografiemi jiných dětí z různých společných akcí pořádaných našim střediskem výchovné péče. Také mají možnost si pročíst informační letáčky s nabízenými službami pro klienty střediska výchovné péče. Na závěr si pozvu rodiče i dítě ke společnému rozhovoru. Domluvíme se na konkrétních opatřeních a snažím se jim poradit, jak určité situace řešit. Nabízená řešení vždy závisí na jednotlivých případech. Na kontroly docházejí buď oba rodiče s dítětem, nebo jen jeden z nich, to také záleží na konkrétním případu. Zpočátku jsou kontroly častější, postupně jich dle zlepšení ubývá. 5. Jaká pomoc je nabízena rodičům klientů? Jedná se o jednorázovou i dlouhodobou spolupráci s rodiči. Rodiče mají možnost docházet na klubová odpoledne, skupinová sezení (které však v současné době zajišťuje Středisko výchovné péče Most), jejich dětem jsou nabízeny prázdninové týdenní výchovné pobyty, které jsou zaměřeny na rozvoj osobnosti, prevenci drogové závislosti, posilování sociálních dovedností a návyků, hledání svého místa ve společnosti a posilování sebevědomí. 6. Do jaké míry využívají školy v okrese Chomutov pomoc střediska výchovné péče? My provádíme na školách depistáž a úzce spolupracujeme s výchovnými poradci, kteří pro nás mají písemně připravené podklady o vytipovaných problémových žácích. Výchovní poradci na školách se zúčastňují pravidelných schůzek ve středisku výchovné péče. Po dohodě s nimi zajišťujeme na školách besedy a přednášky na téma, které je 41

14 pro danou školu aktuální (příloha č. 20).Kromě přednášek pro žáky také zajišťujeme přednášky pro učitele např. na téma,,jak pracovat s dětmi s lehkou mozkovou dysfunkcí - syndromem hyperaktivity. Besedy probíhají nejen na základních školách, ale také na středních školách a odborných učilištích (příloha č. 21). Závěr rozhovoru Ze získaných odpovědí bylo možné si vytvořit představu o způsobu práce ve středisku výchovné péče, o klientele - zejména, jak probíhá první vyšetření klientů a jak je navázán první kontakt s rodiči. Dále z rozhovoru vyplývá, že pracovníci střediska výchovné péče se zaměřují kromě individuální pomoci klientům a jejich rodičům, na spolupráci se školami, na preventivní programy besedy, přednášky a depistáž dětí, které mají výchovné problémy. Tyto odpovědi vypovídají o maximální snaze pracovníků střediska výchovné péče pomoci klientům a jejich rodičům. Mezi pracovníky je vytvořena velmi úzká spolupráce. Pro větší přehled o práci ve středisku výchovné péče poskytla rozhovor i sociální pracovnice střediska. Cílem rozhovoru bylo získání informací o náplni práce sociální pracovnice ve středisku výchovné péče a získání tak ucelenějšího pohledu na středisko výchovné péče. Otázky pro sociální pracovnici : 1.Jak dlouho pracujete ve středisku výchovné péče? Ve středisku výchovné péče pracuji již čtvrtým rokem. Nejprve jsem rok dojížděla do Mostu a po zapracování jsem byla převedena do nově otevřeného Střediska výchovné péče zde v Chomutově. 2. Jak je zajištěna evidence klientů? Každý klient má svou kartu. Kontroluji, zda v kartách jsou vyplněné všechny údaje anamnestické údaje o klientovi a jeho rodičích, dotazník pro rodiče, záznamy z vyšetření. Zvlášť jsou vedené karty dětí, které jsou v pravidelné péči, zvlášť karty klientů, kteří již byli vyřazeni z důvodu nedocházení na pravidelné kontroly nebo na přání rodičů z důvodu zlepšení chování dětí. Společně s touto evidencí vedu Knihu klientů což je přehled o evidovaných dětech. 42

15 3. V čem ještě spočívá práce sociální pracovnice ve středisku výchovné péče? Kromě vedení karet provádím depistáž na školách. Jednou až dvakrát ročně navštěvuji školy. Ve spolupráci s výchovným poradcem zjišťuji, jak se evidovaní klienti ve škole chovají, zda se jejich chování zlepšilo. Výchovný poradce mi předkládá písemné podklady o problémových dětech. Dále připravuji podklady pro zpracování výroční zprávy, poskytuji telefonické informace v případě nepřítomnosti etopeda pracovníkům Oddělení péče o děti a mládež. Na školy posílám písemné zprávy o vyřazení nebo vřazení klienta do péče střediska. V neposlední řadě pomáhám při skupinové práci při terapeutických sezeních, prázdninových klubech, víkendových pobytech. 4. Jak se objednávají děti na další vyšetření? Na základě kontrolního vyšetření etopedem se domluví další schůzka. Klient je objednán po dohodě s rodiči v souladu s rozvrhem ve škole a možností rodičů (např.pokud si rodiče nepřejí informovat školu o návštěvách ve středisku výchovné péče, zůstává klient v anonymitě a je objednáván na odpolední hodiny). Objednán je vždy písemně, přeobjednáván bývá telefonicky. Vyhodnocení rozhovoru Dalo by se usuzovat, že sociální pracovnice bude zajišťovat depistáž problémových dětí a bude úzce spolupracovat s Oddělením sociální péče. Z odpovědí je patrné, že náplň práce sociální pracovnice je ale velice rozmanitá. Od vedení administrativní práce ve středisku výchovné péče přes depistáž dětí na školách, se také podílí na akcích pořádaných střediskem výchovné péče, pomáhá při terapeutických sezeních, prázdninových či víkendových pobytech Pozorování Pro získání dostatečného množství informací bylo uskutečněno 18 návštěv ve Středisku výchovné péče Chomutov. Při návštěvách bylo možné se setkávat s klienty, kteří docházeli na průběžné kontroly, klubová sezení. Proto po dohodě s vedoucím etopedem a ujištěním, že výsledky pozorování nebudou nikde jinde zveřejněné než-li v diplomové práci, bylo umožněno pozorování dětí při skupinové práci. 43

16 Cílem pozorování skupinové práce dětí ve věku let s projevy hyperaktivity, pozorování práce etopeda. Téma skupinové práce -,,Psychorelaxační cvičení Aktivity - rozehřívací -,,Na babu na gymbolech - pro posílení sebedůvěry I. -,,Jméno jako program - pro spolupráci -,,Slepý had - pro posílení sebedůvěry II. -,,To jsem já plakát - pro spolupráci -,,Nebe plné balónků Pozorování skupiny dětí Skupinu tvořilo šest chlapců ve věku let. První rozehřívací aktivitou byla,,hra na babu na gymbolech. Z výrazu dětských tváří bylo vidět, že tuto činnost chlapci provádějí rádi a ví, co mají dělat. Poskakováním na gymbolech se chlapci zbavili počáteční nejistoty, z jejich tváří bylo vidět celkové uvolnění, spokojenost a radost. I když byli celí zadýchaní, smáli se a snažili se uniknout chlapci, který měl za úkol ostatní honit. Poté následovala hra na posílení sebedůvěry I.,,Jméno jako program. Každý z chlapců napsal tiskace pod sebe písmena svého křestního jména. Jejich úkolem bylo najít ke každému písmenu jednu silnou stránku své osoby. Např. M - milý A - atraktivní R - rychlý T - temperamentní I - inteligentní N - nebojácný Někteří z chlapců váhali, nevěděli, jak by sami sebe měli charakterizovat. Podařilo se jim to až za pomoci etopeda, kdy jim připomenul, některé úspěchy z předchozích sezení. 44

17 Dále následovala hra pro spolupráci,,slepý had. Úkolem chlapců bylo chytnout se za sebou za ramena, udělat,,hada a zavřít oči. Pouze,,hadí hlava je má otevřené a vede,,své tělo přes překážky. Ostatním chlapcům musí předávat předem smluveným znamením pokyny (např. tlesknutím, klepnutím na rameno, dupnutím nohou, apod..) pro překonávání překážek. Chlapci překračovali malé taburetky jako schody, obcházeli překážky (kuželky, kostky) vpravo, vlevo. Tato hra vyžadovala velké soustředění na změny. Dva chlapci na konci,,hadího těla měli velké potíže s orientací. Pozdě reagovali na daná znamení. Druhou hrou na posílení sebedůvěry II. byla kresba plakátu,,to jsem já. Děti vytvořili svůj vlastní portrét, umístili ho na čtvrtku formátu A2 do levého horního rohu a vpravo vedle obrázku se podepsali. Pod svůj portrét o sobě napsali : jméno, věk, výška, barva vlasů, očí, čemu se ve volném čase nejraději věnují, jaká je jejich nej. vlastnost a jaký je jejich nejdůležitější cíl. Příklad plakátu: podpis Jméno: Věk: Výška: Barva vlasů: Barva očí: Ve volném čase nejraději: Moje nej vlastnosti: Můj nejdůležitější cíl: Na závěr sezení si děti zahráli hru,,nebe plné balónků. Každý chlapec měl svůj nafouklý balónek a jejich úkolem bylo pinkat nad hlavou balónkem a nenechat ho dopadnout na zem. Nejprve chlapci hráli jako jednotlivci. 45

18 Bylo vidět, že si umí poradit, jak správně pinknout balónek, aby udržel správný směr (jako ve fotbalu). Poté pinkali balónky jako skupina. Počítalo se, jak dlouho skupina vydrží pohromadě udržet balónky ve vzduchu jako celek. Nemuseli dávat pozor, který balónek je jejich, a to se všem velmi líbilo. Hra najednou působila radostněji a volněji. Pozorování práce etopeda Etoped mezi dětmi procházel, hovořil s každým chlapcem zvlášť, snažil se připomenout a vyzdvihnout jeho kladné vlastnosti z předcházejících sezeních. Individuálně pomohl radou, jak pokračovat v daném úkolu. Snažil se o posilování sebevědomí chlapců, zvládání i obtížnějších úkolů jak tomu bylo při hře,,jméno jako program. Po celou dobu z jeho práce vyzařoval klid, neopomenul kontrolovat dodržování pravidel při hrách. V úplném závěru byli chlapci vyzváni, aby se každý z nich vyjádřil k tomu, co se mu nejvíce líbilo. Jednoznačně vyhráli hry s míči a balónky. Dobrý pocit měli hoši ale i z kreslení. Bylo to vidět z výrazu jejich tváří. Etoped se také k průběhu sezení vyjádřil. Vyzdvihl snahu chlapců o souhru, o čestnost při hře a společně si ještě jednou prohlédli nakreslené portréty. Na tvářích některých chlapců se objevil potutelný úsměv. Etoped tuto reakci okamžitě zaregistroval a hned dovedl najít na každé kresbě něco pěkného, aby chlapci odcházeli domů spokojeni. Zhodnocení pozorování skupiny Bylo to zřejmé, že se chlapci znají již z dřívějších sezení. Počáteční nejistota se velmi rychle vytratila. Při hře na posílení sebedůvěry, kdy chlapci měli najít ke každému písmenu svého jména silnou stránku své osobnosti, bylo zřejmé, že tento úkol byl poněkud obtížnější. Chlapci si zpočátku nevěděli příliš rady. Pojmenovat vlastnost, která by nejlépe charakterizovala jejich osobnost na počáteční písmeno bylo dosti náročné. Celkově by se dalo říci, že chlapci byli v činnostech spontánní, komunikovali spolu. V této skupině se nikdo nad sebe nepovyšoval, všichni tvořili jakýsi tým. Zhodnocení pozorování etopeda etoped klidným a příjemným vystupováním korigoval průběh terapeutického sezení 46