Odborný posudek. Pachové látky z lokality Slavičín - Radašovy ODOUR, S.R.O. 27. července Problematika pachových látek

Transkript

1 Odborný posudek Pachové látky z lokality Slavičín - Radašovy ODOUR, S.R.O. 27. července 2013 Problematika pachových látek

2 O Odborný posudek Pachové látky z lokality Slavičín - Radašovy Obsah OBECNÉ ÚDAJE... 2 IDENTIFIKACE ZDROJE... 2 ADRESÁT... 2 ÚČEL POSUDKU... 2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ZDROJE, TECHNOLOGIE A KAPACITA... 3 SKLÁDKA ODPADŮ (ZKRÁCENÝ POPIS)... 3 KOMPOSTÁRNA (ZKRÁCENÝ POPIS VYCHÁZEJÍCÍ Z PROVOZNÍHO ŘÁDU, DÁLE JEN PR)... 4 NAMĚŘENÉ HODNOTY PACHOVÝCH LÁTEK... 6 PARAMETRY PROVOZU MĚŘENÉHO ZDROJE... 8 VÝSLEDKY MODELOVÝCH VÝPOČTŮ LIMITY IMISNÍ A IMISNÍ LIMITY PRO PACHOVÉ LÁTKY POSOUZENÍ IMISÍ PACHOVÝCH LÁTEK V ZAHRANIČÍ SPRÁVNÁ PRAXE PROVOZU ZDROJE A EMISE DO OVZDUŠÍ KOMPOSTÁRNA SKLÁDKA A JÍMKA ZÁVĚRY POUŽITÉ MATERIÁLY ODOUR, s.r.o, Dr. Janského 953, Černošice, www. Odour.cz

3 Obecné údaje Identifikace zdroje Skládka odpadů Slavičín, s.r.o., Osvobození 25, Slavičín ( skládka SKO Slavičín) Joga Luhačovice, s.r.o., Komenského 905, (Regionální kompostárna). Ing. Josef Gabryš Tel.: joga@jogaluhacovice.cz Adresát Ing. Pavel Pinďák místostarosta pindak@mesto-slavicin.cz Telefon: Město Slavičín Osvobození 25, Slavičín tel fax: podatelna@mesto-slavicin.cz IČ: DIČ: CZ č.ú.: /0100, KB a.s. ID datové schránky: jsub2vd Účel posudku Posudek je zpracován pro žádost města Slavičín z důvodu opakujících se stížností na zápach pocházející z areálu skládky SKO Radašovy, Slavičín. V areálu je umístěna skládka komunálního odpadu s otevřenou jímkou skládkových vod a nově postavená kompostárna. Areál se nachází v lokalitě Radašovy, k.ú. Slavičín, v extravilánu města, okres Zlín. Západní a severní hranici lemuje les, jihovýchodní zemědělské plochy a západní pak polní cesta, která současně tvoří hranici dílčího povodí. Od zástavby města Slavičín je lokalita vzdálena cca 600 m severovýchodním směrem. Umístění areálu ukazuje obr.1. Obr.1 Umístění areálu skládky a kompostárny Kompostárna 2

4 O Základní charakteristika zdroje, technologie a kapacita Skládka odpadů (zkrácený popis) Provoz skládky byl zahájen , předpokládané ukončení provozu je v roce Plocha skládky činí 1,09 ha a její objem je m 3, předpokládá se, že v současné době je na skládce uloženo cca tun odpadu, za rok se zde uloží zhruba tun (původcem odpadu jsou obce 2300 t/rok a podnikatelské subjekty 3400 t/rok). Skládka je určena pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek a odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu (např. směsný komunální odpad). Na skládku je možné ukládat pouze upravené odpady. Úpravou směsného komunálního odpadu před jeho uložením na skládku se rozumí minimálně vytřídění nebezpečných složek. Jako neupravené mohou být na skládku přijímány pouze odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, nebo odpady, u kterých ani úpravou nelze dosáhnout snížení jejich objemu. Těsnění skládky Izolované dno skládky je na bázi ohraničeno zemní hrází. Ve dně skládky je položeno minerální těsnění v tl. 3 x 20 cm hutněných a vrstva vysokohustotní polyety1énové fólie (PEHD) tl. 2 mm chráněná geotextilií. Skládka je vybavena drenážním systémem, jímž jsou vnitřní skládkové vody svedeny do sběrné bezodtokové jímky, která umožňuje nakládání s těmito vodami. Základová spára konstrukce dnového těsnícího prvku je více než 1 m nad hladinou podzemní vody. K odvádění srážkových vod přitékajících do prostoru vlastního tělesa skládky z okolních pozemků jsou využívány záchytné příkopy vybudované podél obou stran skládky. Zachycené vody jsou odváděny těmito příkopy mimo zájmové území skládky a následně do místní vodoteče - potoku Lukšinka. Potrubí vratné vody Jímka průsakových vod je navržena jako zemní. Je umístěna na západní straně skládky. Její jednu stěnu na východní straně tvoří závěrná hráz skládky, další dvě tvoří nasypané zemní valy, na jižní straně tvoří stěnu jímky stávající svah upravený do sklonu 1:1,5, ostatní vnitřní svahy jímky jsou sypány ve sklonu 1:1,5, vnější svahy jsou ve sklonu 1:2. Dno jímky o půdorysných rozměrech 6x17 metrů je na kótě 382,5 m n.m., koruna hrází jímky je na kótě 386,5 mn.m. Maximální hladina průsakových vod v jímce je 386,0 m n.m bude označena výška hladiny a výrazně vyznačena maximální výška hladiny průsakových vod. Vtok drenážních potrubí průsakové vody ze skládky je na kótě 384,7 m n.m. Využitelný objem jímky je 972 m 3. Monitoring Systém monitorování vlivu skládkování na kvalitu podzemních vod a podloží je tvořen systémem monitorovacích objektů. Předmětem monitoringu jsou: vody - podzemní (vrty s původním označením HV-1, HV-2, HV-3, nyní V1,V2, V3) povrchové vnitřní monitoring skládky (jímka průsakových vod) skládkový plyn geodetické měření figury odpadu Nakládání se skládkovým plynem Odpad organického charakteru je na skládku ukládán v omezené míře. Způsob nakládání se 3 ODOUR, s.r.o, Dr. Janského 953, Černošice, www. Odour.cz

5 skládkovým plynem bude řešen při rekultivaci skládky na základě monitoringu jeho výskytu. Dosavadní provedené měření zařazuje skládku do skupiny III, kdy není volná ventilace skládkového plynu možná. S ohledem na malou otevřenou plochu skládky, není možné během provozu realizovat překrývání skládky kompostem. Na skládku je možné ukládat pouze upravené odpady. Úpravou směsného komunálního odpadu před jeho uložením na skládku se rozumí minimálně vytřídění nebezpečných složek. Jako neupravené mohou být na skládku přijímány pouze odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, nebo odpady, u kterých ani úpravou nelze dosáhnout snížení jejich objemu. Kompostárna (zkrácený popis vycházející z provozního řádu, dále jen PR) Provozní řád je velmi chaotický a popisuje údaje pro provoz kompostárny nepodstatné, jako emisní limity pro spalování, ale postrádá základní informace o projektované kapacitě, údaje se v textu rozchází, nejsou popsány velikosti haly a biofiltru, není definována vzduchotechnika, a proto jsou data v této studii pouze odhadnuta z geodetické mapy a ze znalosti procesu biofiltrace. Údaje o kapacitě zařízení v provozním řádu hovoří o množství vykoupeného a zpracovaného odpadu je ročně tun. Dále se uvádí, že : V hygienizačním boxu lze zpracovat jednorázově 120 m 3 substrátu což je cca 90 t. To znamená, že nejslabší článek projektované kapacity kompostárny je projektován na 15-90t zpracovávaného odpadu za den. Projekční kapacita haly není uvedena. V provozním řádu nejsou přesně definována data, ale popsány testy na jiné provozovně a doporučené množství zpracovávané suroviny. V provozním řádu se uvádí, že V kompostárně bude využívána jednak technologie kompostování a jednak technologie výroby BDB. Není však jasné, zda k tomu dochází. Schematicky jsou obě technologie znázorněny na obr. 2 a 3. Obr. 2 Schéma kompostárny Obr. 3 4

6 O Podle katastrální mapy je plocha biofiltru 98 m 2. (28 x 3,5m) Bioodpad je po dovozu na kompostárnu vyseparován, nadrcen a umístěn ve skladu vstupních komponentů. Po namíchání potřebného množství je převezen do hygienizačního boxu, který je odvětráván do biofiltru. Hygienizace bioodpadu je monitorována (teplota, vlhkost), o čemž je prováděn záznam vedoucím kompostárny, který je archivován (není uvedeno, čím a četnost). Jednotlivé suroviny jsou vrstveny sendvičovým způsobem v tomto složení: suchý materiál (seno, tráva, listí) + bioodpad + nazrálý kompost. Pod naskladněný materiál je v pravidelných intervalech vháněn vzduch (není uvedeno, kolik vzduchu se vhání). Kompostování Technologie kompostování je zvolena v zastřešeném prostoru v nuceně ventilovaných překopávaných zakládkách. V případě, že v surovinové skladbě kompostu je vedlejší živočišný produkt ( gastro) nebo hygienicky podezřelý odpad (čistírenský kal, bioodpad z domácností), je provedena hygienizace v hygienizačním boxu zahřátím na teplotu 70 C po dobu minimálně jedné hodiny. Hygienizovaný odpad musí mít zrnitost nižší než 12 mm. Hygienizační teploty v hygienizačním boxu naběhnou v intervalu hodin. Pak je zhygienizovaný odpad aplikován do vstupní kompostové zakládky podle surovinové skladby. Svážené gastroodpady vyžadující hygienizaci jsou na homogenizační skladové ploše míchány s rostlinnou biomasou nebo s drcenými nebo štěpkovanými lignocelulozními odpady tak, aby denně 4,5 t gastroodpadů bylo zhomogenizováno s 11 t biomasy nebo bioodpadů. Hygienizace namíchaného substrátu se provádí v hygienizačním boxu biologickým teplem aerobní exotermní reakce, přičemž aerace se provádí vzduchem ohřátým recirkulovaným teplem ze zrání kompostu. Po dosažení teploty 70 C se po minimálně jedné hodiny zhygienizovaný substrát vyskladní. Celková doba setrvání substrátu v hygienizačním boxu se předpokládá hodin. Zhygienizovaný substrát se zhomogenizuje s dalšími naskladněnými bioodpady podle určené surovinové skladby, kde poměr C : N je nižší než 30 a vlhkost je v rozmezí 55 60% hmotnosti. Zhomogenizovaný čerstvý kompost se upraví do zakládky o minimální výšce 1,5 m a provádí se nucená aerace kompostu regulovaná měřením teploty kompostu, vlhkosti a obsahu kyslíku v kompostu. Překopávky kompostu (2-3) obnovují pórovitost kompostu a zintenzivňují jeho aeraci. V případě poklesu vlhkosti pod 50% hmotnosti v 1. fázi fermentace se provede závlaha kompostu technologickou vodou. V druhé fázi kompostování (dozrávání) se aerace snižuje a překopávky se provádí dle potřeby. Při poklesu teploty pod 40 C je kompost možno vzorkovat a vyskladnit. Doba od homogenizace gastroodpadů do vyskladnění kompostu by neměla být delší než 60 dnů. Zakládky vyráběného kompostu budou označeny tabulkou KOMPOST, číslem podnikové normy a registračním číslem ÚKZUZ Praha. Údaje o kompostu budou uvedeny v provozním deníku, vedeným v elektronické podobě. Technologie výroby BDB Surovinová skladba BDB se vyznačuje poměrem C:N (cca 45) a vlhkost namíchaného substrátu by neměla překročit 60% hmotnosti. Příprava BDB na kompostárně začíná homogenizací svážených gastroodpadů s rostlinnou biomasou nebo s bioodpady tak, aby bylo denně 4,5t gastroodpadů zhomogenzováno s 11 t biomasy, kalů nebo bioodpadů. Hygienizace namíchaného substrátu se provádí v hygienizačním boxu biologickým teplem aerobní exotermní reakce, přičemž aerace se provádí vzduchem ohřátým recirkulovaným teplem ze zrání kompostu. Po dosažení teploty 70 C se po minimálně jedné hodině zhygienizovaný substrát vyskladní. Celková doba setrvání substrátu v hygienizačním boxu se předpokládá hodin. Zhygienizovaný substrát se zhomogenizuje s dalšími naskladněnými bioodpady v hale podle určené surovinové skladby, kde poměr C : N je cca 45 a vlhkost namíchaného substrátu by neměla překročit 60% hmotnosti. Zhomogenizovaný čerstvý substrát se upraví do zakládky o minimální výšce 1,5 m a provádí se jeho nucená aerace regulovaná měřením teploty, vlhkosti a obsahu kyslíku v zrajícím substrátu. Překopávky kompostu (3-4) obnovují pórovitost substrátu a zintenzivňují jeho aeraci. Tento režim regulovaný počítačem zabezpečuje aeraci pro dosažení maximálních fermentačních teplot a maximálního odparu vody. Cílem tohoto režimu je vysušení substrátu a jeho stabilizace. Doba od homogenizace gastroodpadů do vyskladnění BDB by měla být cca 21 dnů. Zakládky vyráběného substrátu budou označeny tabulkou BDB. Údaje o 5 ODOUR, s.r.o, Dr. Janského 953, Černošice, www. Odour.cz

7 substrátu budou uvedeny v provozním deníku, vedeným v elektronické podobě. Prostor ve fermentační hale umožňuje současnou fermentaci kompostové zakládky a zakládky BDB. Odpady vstupující do zařízení (kap 5.4. PR) Odpady s hygienizací (gastro a pod.) Dřevní odpady Rostlinné tkáně Zvířecí fekálie Ostatní BRO Množství a druh emisí do ovzduší (kap 6.2. PR) Kompostování probíhá řízeným způsobem. Případně vznikající CO 2 je díky dodržované technologii zcela zanedbatelný a prakticky neměřitelný. Přesto jsou procesní vzdušiny odváděné ventilací do biofiltru, který dokonale eliminuje zápašné látky. (Bohužel zde není zmíněný metan, amoniak a zejména zápach). Zátěž vyvolaná obslužnými mechanizmy a vozidly rovněž není významným znečišťujícím zdrojem, pokud jde o množství škodlivin uniklých do ovzduší. Kompostárna je zařazena do kategorie střední zdroje znečišťování ovzduší dle Nařízení vlády 615/2006 Sb., O stanovení limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, příloha č. 1, odst. 5.2 Kompostárny (pro průmyslové kompostování). Od vejde v platnost nový zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. (Tento provozní řád není zpracován v souladu s výše uvedenými předpisy o ochraně ovzduší podle dříve platné vyhlášky č. 356/2002 Sb., ani podle nově platné legislativy. Osnovy provozního řádu jsou uvedeny v příloze 1. V porovnání s obsahem schváleného provozního řádu se neshoduje polovina obsahu provozního řádu. Ve schváleném? provozním řádu jsou nesmyslně uváděny limity jiné technologie, ale chybí řádný popis procesu kompostování - např. teploty, vlhkost, kontrola a jejich měření, podmínky kontroly vyzrálosti kompostu, podmínky provzdušňování kompostu, provoz hygienizační komory, podmínky provozování, popis odlučovacího zařízení a podmínky jeho provozu, rizika havárií a jejich zmáhání, emise do ovzduší apod., viz všechny podtržené požadavky provozního řádu dle vyhlášky 415/2012 Sb., str. 21 a 22 tohoto posudku.). Naměřené hodnoty pachových látek Popis měření Doba odběru Číslo vzorku Zdroj (odběr) Čas odběru Teplota vzorku 3686 Jímka skládkové vody 14:25 14:30 14, Jímka skládkové vody 14:35 14:40 14, Skládka 14:50 14:55 19, Skládka 15:00 15:05 19, Kompostárna 15:20 15:25 21, Kompostárna 15:40 15:45 21,0 6

8 O V době měření byly parametry technologií tyto: Zdroj: Areál skládky odpadů kompostárna Místo měření: Slavičín, okr. Zlín Datum: Absolutní atmosférický tlak: p a 97,72 kpa Teplota okolí: t a 14,7 C Atmosférická vlhkost: RH a 62,8 % Provoz kompostárny v době měření V kompostárně byly naaplikovány 3 krechty cca 230 t, s dobou vyhnívání: 1 krecht 14 dní, 2 krecht 3 týdny, třetí krecht týden. V rohu haly byla halda materiálu pro kompostování. Hala nebyla uzavřena, plastové závěsy byly poškozeny, nebo shrnuty. Hala byla přirozeně provětrávána průvanem. Z krechtů se uvolňoval viditelně plyn s postižitelnou koncentrací amoniaku. Velikost haly: 40 x 20m, výška 6m. Velikost biofiltru dle provozovatele 30 x 3,5m. Provoz skládky v době měření Plocha skládky 950 m 2 nezakrytá plocha, cca 8m nad jímkou na skládkovou vodou. Jímka na skládkovou vodu objem 973 m 3, výška hladiny 1,89 m Další údaje zjištěné v době měření V době měření byla neidentifikovatelná odpadní voda (zřejmě skládková, odhad úředníka státní správy) svedena hadicemi na fólii, kterou byla zakryta skládka. Voda se ihned nevsakovala, ale stékala po fólii. Změřit její emise pachu bylo technicky nemožné. Biofiltr nebyl v době měření v provozu, proto nebylo možné provést měření na biofiltru. Štítek na ventilátoru neuváděl výkon ventilátoru a hodnota potenciálního objemu odsávaného vzduchu byla pro další odhad emisí pachu pouze odvozena. Měření proběhlo z hlediska pachových emisí na třech vytipovaných místech, a to na skládce, na jímce skládkové vody a na kompostárně. Odběry ukazují obrázky č Nebyly uvedeny údaje o provzdušňování kompostu (bylo zjištěno až z provozního řádu). Byl naskladněn hygienizační box. Obr. 4 Odběry na jímce Obr. 5 Odběry na skládce 7 ODOUR, s.r.o, Dr. Janského 953, Černošice, www. Odour.cz

9 Obr. 6 Odběry na kompostárně Obr. 7 Odběry na kompostárně Měřený vzorek vzduchu byl nasát na měřícím místě do čistého jednorázového nalophanového vaku, poté byl vyprázdněn a znovu naplněn měřeným plynem (kondicionace vzorkovnice). Vzorky odebraného plynu byly převezeny do pachově neutrálního prostředí laboratoře, kde byl nalophanový vak napojen na olfaktometr, na kterém byla pomocí komise posuzovatelů stanovena koncentrace pachových látek měřeného vzorku vzdušiny. Mezi jednotlivými hodnoceními měřených vzorků byly realizovány regenerační přestávky proti adaptaci čichových schopností hodnotících osob dle ČSN EN Naměřené hodnoty byly automaticky zpracovány olfaktometrem. Výsledky byly následně vytištěny do tabulek, které jsou přílohou protokolu. Hodnoty Z ite udávající hodnotu znečištění měřeného vzduchu v pachových jednotkách na metr krychlový. Uvedené výsledky jsou geometrickým průměrem jednotlivých měření všech platných členů komise po retrospektivním výběru ve dvou měřených kolech pro jeden vzorek. Parametry provozu měřeného zdroje Každý vzorek byl odebrán kontinuálně po dobu 5 minut pomocí teflonové trubice. Výsledky měření Označení vzorku Číslo příjmu Koncentrace c OD [ou E m -3 ] Dolní mez c - [ou E m -3 ] Horní mez c + [ou E m -3 ] Skládka- jímka Geometrický průměr Skládka- lože skl. Kompostárna Hala Geometrický průměr Geometrický průměr

10 O Princip měření Koncentrace pachových látek v plynném vzorku obsahujícím pachové látky se stanoví podáním tohoto vzorku komisi vybraných a předběžně ověřených lidských subjektů s měnící se koncentrací těchto látek uskutečněnou ředěním vzorku neutrálním plynem tak, aby byl určen zřeďovací poměr při 50% prahové koncentraci (Z 50 = Z ITE, pan ). Při tomto zřeďovacím poměru je definičně koncentrace pachových látek rovna 1 ou E/m 3. Koncentrace pachových látek ve sledovaném vzorku se pak vyjádří jako násobek jedné evropské pachové jednotky na krychlový metr při standardních podmínkách pro olfaktometrii. Jednotka měření Evropská pachová jednotka [ou E/m 3 ] je takové množství pachových látek nebo látky, které při odpaření do 1 krychlového metru neutrálního plynu za standardních podmínek, vyvolá fyziologickou reakci komise posuzovatelů (prahová detekce pachu) shodnou s reakcí vyvolanou evropskou referenční hmotností pachové látky (EROM) odpařenou do jednoho krychlového metru neutrálního plynu za standardních podmínek. Pro n-butanol (CAS ) odpovídá jedna EROM hmotnosti 123 g. Odpařena do jednoho metru krychlového neutrálního plynu za standardních podmínek vytvoří molární zlomek 0,040 mol/mol (což odpovídá 0,04 ppm). 1 EROM 123 g n-butanolu 1 ou E směsi pachových látek Tato rovnice definuje návaznost jednotky koncentrace libovolné pachové látky na jednotku koncentrace referenční pachové látky. Obsah pachových látek je tak účinně vyjádřen v jednotkách ekvivalentní hmotnosti n-butanolu. Metoda měření Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou olfaktometrií bylo prováděno podle ČSN EN ve smyslu zákona o ovzduší č. 201/2012 Sb. Podání vzorků pachových látek komisi posuzovatelů ke stanovení koncentrace pachových látek bylo provedeno metodou ANO/NE. Použitá technika Vzorky plynu byly odebrány do jednorázových vaků (materiál: Nalophan NA, trubice z teflonu) pomocí vakuové vzorkovací nádoby s regulací průtoku vzduchu (ev.č.039_odour). Při použití tohoto vzorkovacího zařízení nepřichází vzorkovaný plyn do kontaktu s čerpadlem díky odčerpání vzduchu z nádoby v prostoru okolo vaku. Takto vzniklým podtlakem je vak naplněn plynem ze zdroje. Pro každý odběr byl použit nový nalophanový vak. Rychlost a směr větru byly měřeny ultrazvukovým 2D snímačem WindSonic, Gill Ltd., rok výroby 2004 ve spojení se softwarem Mema 4.0, EnviTech Bohemia s.r.o. ev.č. ODOUR_009 Rozlišení Přesnost měření Rozsah směr větru 1, rychlost větru 0,01 m/s směr větru ±3 (při 20 m/s), rychlost větru ±4% (při 20 m/s) směr , rychlost m/s Atmosférický tlak byl měřen barometrem GTD 1100 ev.č. ODOUR_038 Výrobce Greisinger electronic GmbH Rozlišení / rozsah Přesnost měření 0,1 hpa / hpa ± 2 hpa Datum kalibrace / platnost / Teplota vzduchu byla měřena termočlánkem GTF 1200/300 ev.č. ODOUR_046 Výrobce Greisinger electronic GmbH Rozlišení / rozsah teplota 0,01 C / -200 C C 9 ODOUR, s.r.o, Dr. Janského 953, Černošice, www. Odour.cz

11 Rychlost odezvy Datum kalibrace / platnost / s Stanovení koncentrace pachových látek bylo provedeno Olfaktometrem model č. TO8-8, systém Mannebeck, výrobce ECOMA GmbH, Havighorster Weg 12, D Honigsee. Konstrukce olfaktometru splňuje v plném rozsahu normu ČSN EN Pro olfaktometrické měření byl použit pachově neutrální vzduch generovaný pomocí bezolejového kompresoru DK 50 2V S, EKOM s.r.o. Piešťany. Vzduch z kompresoru před vstupem do olfaktometru prochází přes sušící filtr a filtr s aktivním uhlím. Technické parametry olfaktometru TO8: Konstrukce olfaktometru sestává z 8 boxů oddělených přepážkami s osmi porty pro podávání zředěného vzorku posuzovateli. Materiály použité ke konstrukci přístroje přicházející do styku se vzorkem a zřeďovacím vzduchem vyhovují požadavkům normy ČSN EN Každý posuzovatel registruje stiskem spínače svoje kladné odpovědi (zobrazené na výstupu olfaktometru slovem Yes). Minimální zřeďovací poměr 1:8 (2 3 ) Maximální zřeďovací poměr 1: (2 17 ) Čas podání vzorku/referenčního vzduchu 2200 ms Průtok zředěného vzorku/referenčního vzduchu portem 1,2 m 3 /h Přesnost ředícího systému A d 0,2 (podle ČSN EN 13725) Nestabilita ředícího systému I d 5 % ( podle ČSN EN 13725) Poslední kalibrace olfaktometru , platnost do Způsob kalibrace olfaktometru propan ppm, FID Kalibrační plyn pro komisi posuzovatelů - certifikovaný referenční materiál: n-butanol Dodavatel kalibrační směsi SIAD CZECH spol. s r. o. Výrobce kalibrační směsi SIAD S. p. A. Certifikát/číslo lahve S Datum přípravy kalibrační směsi aspirace do Objemový zlomek (n-butanol) Rozšířená nejistota ±2% Výpočtová část Vztah pro výpočet koncentrace pachových látek: 5, mol n-butanolu/mol N 2 (59 ppm) c 3 OD ZITE, pan 1 ou E/m (1) Vztah pro výpočet objemového toku vlhkého plynu za provozních podmínek: q V v A (2) Vztah pro výpočet průměrné rychlosti proudění plynu: 10

12 O v K PT 1 n n i 1 2 p d i (3) Vztah pro výpočet emisního toku pachových látek za standardních podmínek pro olfaktometrii: q OD c OD q 20 C V (4) Vztah pro výpočet průtoku vlhkého plynu za standardních podmínek pro olfaktometrii: q (273,15 20) p (273,15 t ) C s V qv g (5) Vztah pro výpočet geometrického průměru: GM n y y y n (6) Vysvětlivky: c OD koncentrace pachových látek [ou E m -3 ] Z geometrický průměr všech platných členů komise pro jedno měření po zpětné zkoušce ITE, pan komise [-], q V průměrný průtok vlhkého plynu za provozních podmínek [m 3 s-1 ] nebo [m 3 h-1 ] A plocha průřezu potrubí (výduchu) v místě měření rychlosti proudění [m 2 ] v střední rychlost proudění plynu v měřícím místě [m s -1 ], K PT kalibrační součinitel (funkce) Prandtlovy trubice [-], p d diferenční tlak Prandtlovy sondy v i-tém měřícím bodě [Pa], i měrná hmotnost plynu [kg m -3 ] q OD tok pachových látek za standardních podmínek pro olfaktometrii [ou E s -1 ] nebo [ou E h -1 ] 20 C q V t g t s p y i s průměrný průtok vlhkého plynu za standardních podmínek pro olfaktometrii [m 3 s -1 ] nebo [m 3 h-1 ] teplota plynu [ C] průměrná teplota plynu [ C] statický tlak plynu [Pa] výsledek i-té zkoušky Hodnocení výsledků Charakter měření pachových látek a vliv čichového vjemu vede k relativně vysoké chybě stanovení a proto je přesnější uvádět rozsah výsledků v rozmezí minimální a maximální chyby, spíše než jedno přesné číslo. Prvotní předpoklad, že největším zdrojem zápachu bude jímka odpadní skládkové vody, se nepotvrdil. Naopak, koncentrace pachových látek byla v těsné blízkosti nad hladinou nádrže nejnižší. Koncentrace ze skládky odpovídaly běžně měřeným hodnotám na obdobných typech skládky. Vysoké koncentrace však byly naměřeny uvnitř provětrávané haly kompostárny, kde unikající emise pachových látek, které mimo jiné obsahovaly relativně vysoké koncentrace amoniaku (způsobující 11 ODOUR, s.r.o, Dr. Janského 953, Černošice, www. Odour.cz

13 pálení očí a slzení). Jak již bylo uvedeno, odsávací vzduchotechnika, ani biofiltr nebyly v době měření v provozu. Hala měla zcela odkryty vstupy (Vrata, a žaluzie) a byla tedy přirozeně provětrávaná. Biofiltr má na této technologii své opodstatnění a měl by být stále v provozu. Výsledky byly zpracovány pomocí rozptylové studie upravené pro pachové látky. Rozptylová studie Pro areál bylo spočteno 5 rozptylových studií pro jednotlivé naměřené zdroje, pro všechny zdroje současně, ale zde se projevuje chyba ředění pro více nesourodých zdrojů a rozptylovou studii, a pátá rozptylová studie byla provedena pro hypotetické odsávání do biofiltru (nejsou známy skutečné údaje o množství a charakteru odsávaného vzduchu, a proto je potřeba tuto studii brát jako teoretickou pro zvolené množství odsávaného vzduchu a účinnost biofiltru 90%). Výsledky rozptylových studií jsou graficky zpracovány na obrázcích č Klimatické podmínky Klimatické podmínky jsou vedle množství pachových emisí rozhodujícím činitelem pro rozptyl pachových látek v ovzduší. Klasifikace meteorologických situací pro potřeby výpočtu imisních modelů se provádí podle rychlosti větru a stability přízemní vrstvy ovzduší. Rychlost větru je udávána ve výšce 10 m nad zemí a je rozdělena do tří rychlostních tříd s třídními rychlostmi 1,7 m.s -1 pro interval 0 až 2,5 m.s -1, 5 m.s -1 pro rozmezí 2,5 až 7,5 m.s -1 a 11 m.s -1 pro rychlosti vyšší než 7,5 m.s -1. Jednotlivé stabilitní třídy můžeme charakterizovat následovně: Třída stability vertikální teplotní gradient rozptylové podmínky výskyt tříd rychlosti větru (m s -1 ) I. superstabilní < -1,6 silná inverze, velmi špatný rozptyl 1,7 II. stabilní - 1,6 < < -0,7 inverze, špatný rozptyl 1,7 5 III. izotermní - 0,6 < < +0,5 IV. normální + 0,6 < < +0,8 V. konvektivní > +0,8 slabá inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené rozptylové podmínky normální stav atmosféry, dobrý rozptyl labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl 1, , ,7 5 Stabilitní klasifikace ČHMÚ podle Bubníka a Koldovského se zřetelem k výpočtům znečištění ovzduší rozeznává pět tříd stability. Hlavním kritériem je vertikální teplotní gradient, který udává změnu teploty vzduchu na jednotkovou vzdálenost ve vertikálním směru. Označuje se a udává se v C na 100 m výšky. Klesá-li teplota vzduchu s nadmořskou výškou, má gradient kladné znaménko a naopak. I. stabilitní třída - superstabilní: vertikální výměna vrstev ovzduší prakticky potlačena, tvorba silných inverzních stavů, výskyt v nočních a ranních hodinách především v chladném půlroce, maximální rychlost větru 2 m s

14 O II. stabilitní třída - stabilní: vertikální výměna ovzduší je stále nevýznamná a je doprovázena inverzními situacemi, výskyt v nočních a ranních hodinách v průběhu celého roku, maximální rychlost větru 3 m s -1. III. stabilitní třída - izotermní: projevuje se již vertikální výměna ovzduší, výskyt větru v neomezené síle, v chladném období ji lze očekávat v dopoledních a odpoledních hodinách, v létě v časných ranních a večerních hodinách. IV. stabilitní třída - normální: dobré podmínky pro rozptyl znečišťujících látek bez tvorby inverzních stavů, neomezená síla větru. Vyskytuje se přes den v době, kdy nepanuje významně sluneční svit. Společně s III. stabilitní třídou mají v našich podmínkách výrazně vyšší četnost výskytu než ostatní třídy. V. stabilitní třída - konvektivní: projevuje se vysoká turbulence ve vertikálním směru, která může způsobovat, že se mohou nárazově vyskytovat vysoké koncentrace znečišťujících látek. Výskyt v letních měsících v době, kdy je vysoká intenzita slunečního svitu. Maximální rychlost větru je 5 m s -1. Metodika výpočtu Použitý model Výpočet znečištění ovzduší byl proveden podle metodiky SYMOS 97", platné od roku 1998 a upravené v roce 2003 podle platné legislativy na verzi Metodika vychází z rovnice difúze, založené na aplikaci statistické teorie turbulentní difúze, popisující rozptyl příměsí z kontinuálního zdroje ve stejnorodé stacionární atmosféře. Rovnice pro rozptyl škodlivin vychází z Gaussova normálního rozdělení trojrozměrném prostoru, kde ve směru proudění vzduchu převládá transport znečišťujících látek nad difúzí. Tato metodika umožňuje výpočet kumulovaného znečištění od většího počtu zdrojů. Do výpočtu zahrnuje i korekce na vertikální členitost terénu. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti referenčních bodů a doby překročení zvolených hraničních koncentrací. Počítá se stáčením směru a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru i různé třídy teplotní stability atmosféry. Metodika umožňuje výpočet krátkodobých hodinových koncentrací. Tyto hodnoty jsou poté přepočteny na maximální špičkové koncentrace, neboť zápach se v prostředí neakumuluje jako jiné škodliviny, ale je obtěžující v prvotním okamžiku. Data rozptylové studie RS Slavičín Levý dolní roh ,42 Otočení osy = ,33 Zdroje Plocha Plocha [m 2 ] v [m s -1 ] Q [m 3 s -1 ] Kompostárna 230t, 10x5m 50 0,2 10 Skládka ,02 19 Nádrž na skl.vodu 18x28x1, ,02 10 BIOFILTR 28 x 3, ,06 6 Zdroje Kompostárna Konc. pachu [ou E m - Průtok Q 20 [m 3 s Koncentrace - pachu Koncentrace ] 1 ] [g s -1 ] pachu [ou E m -3 ] , , ODOUR, s.r.o, Dr. Janského 953, Černošice, www. Odour.cz

15 Skládka Nádrž na skl.vodu BIOFILTR , ,025 0, ,005 0, ,006 Zdroje x y X JSK Y JSK výška [m] Kompostárna ,15 Skládka ,67 Nádrž na skl.vodu ,81 BIOFILTR , , , , , Výduch Využití Zdroje výška výduchu [m] teplota spalin [ C] Průměr výduchu [m] roční využití počet hodin za den Kompostárna Skládka 0, Nádrž na skl.vodu 0, BIOFILTR Z vypočtených koncentrací v síti referenčních bodů byly pak sestrojeny izoliniové mapy špičkových krátkodobých koncentrací pachových látek. Specifika a odlišnosti modelování pachových látek Je známa řada nejistot, vyplývajících ze stochastického charakteru šíření znečišťujících látek v ovzduší, nutného zjednodušení modelových předpokladů a z nejistot ve vstupních emisních a meteorologických datech. Další obtíže a nejistoty, vyplývající z dříve zmíněných specifik ve vnímání a kvantifikaci pachu je stanovení emise pachových látek ze zdroje, které je zatíženo větší chybou než v případě znečišťujících látek. Působení pachových látek není obvykle kumulativní a nelze tudíž přistupovat k jejich modelování stejným způsobem jako u znečišťujících látek. Účinky pachových látek z různých zdrojů se mohou vzájemně ovlivňovat, např. jedna látka maskuje druhou nebo naopak zesiluje její účinek. Pachové látky se mohou v ovzduší transformovat v důsledku změn teploty, vzdušné vlhkosti a slunečního záření způsobem, který dosud není uspokojivým způsobem popsán. Nejkratší časový interval, pro který rozptylové modely predikují průměrné koncentrace, je obvykle 1 hodina. Během tohoto intervalu může koncentrace pachových látek fluktuovat kolem této 14

16 O průměrné hodnoty v širokém rozmezí. Smyslová reakce člověka na pach je velmi rychlá, obvykle v řádu milisekund, nejdéle v řádu trvání jednoho nádechu. Intenzita vjemu je určena špičkovými hodnotami koncentrace, nikoliv průměrnou hodnotou. Úvahy založené na průměrné koncentraci můžou vést k podcenění účinků koncentrací pachových látek. Výpočet byl proveden podle metodiky pro výpočet mat. modelu pro pachové látky, tedy pro okamžité maximální koncentrace. Dále je pro pachové látky specifický přepočet pomocí konstant na blízkou a vzdálenou oblast plynoucí z výšky komína. Výsledky výpočtu Do výpočtu nejsou zahrnuty emise z vypouštění skládkové vody na fólie skládky, sklad surovin, ani hygienizační komora. Obr. 8 Charakter povrchu umístění zdroje Výsledky modelových výpočtů Obr. 9 Model skládky 15 ODOUR, s.r.o, Dr. Janského 953, Černošice, www. Odour.cz

17 Obr. 10 Model nádrže skládkové vody Obr. 11 Model kompostárny bez používání biofiltru 16

18 O Obr. 12 Model kompostárny za využití biofiltru s 90% účinností Obr. 13 Model celého areálu bez použití biofiltru 17 ODOUR, s.r.o, Dr. Janského 953, Černošice, www. Odour.cz

19 Obr. 14 Model celého areálu za použití biofiltru (90% účinnost) Obr. 15 Porovnání emisí kompostárny bez použití biofiltru a emisí zdrojů z celého areálu bez použití biofiltru 18

20 O Jak je patrné z obrázků 9 a 10, oba zdroje skládky lože skládky i nádrž na skládkovou vodu mohou v inverzních podmínkách nepatrně přispívat emisemi pachu v obytné oblasti Zahradní čtvrti, a to zejména v ulicích Jasmínova, Komenského a Květná. Maximální koncentrace při těchto epizodách se pohybuje kolem 20 pachových jednotek na m 3. To je koncentrace pachu, která je velmi dobře postižitelná, ale pokud nepůsobí dlouhodobě, je akceptovatelná. Z modelových výpočtů vyplývá, že skutečně největším zdrojem pachových emisí není odpadní skládková voda, jak jsme se původně domnívali, ale kompostárna (pokud není funkční biofiltr a hala kompostárny není uzavřená, potom je největším zdrojem pachových látek). Obdobné emise pachových látek se budou při inverzích objevovat i v případě, že bude zapnutá vzduchotechnika, ale biofiltr nebude funkční. V těchto případech bude zápach obtěžovat celou severní část města až po Lukšín a koupaliště, přičemž v Zahradní čtvrti mohou dosahovat koncentrace až hodnot kolem 100 pachových jednotek, a to je již velmi intenzívní obtěžující zápach. Jak ukazuje obrázek 12, koncentrace emisí pachových látek z kompostárny za využívání biofiltru, který by měl účinnost minimálně 90 %, by do obytné zástavby nedosáhly. Pokud porovnáme celkové emise z dnešního provozu areálu skládky (obr. 13 a 15), včetně kompostárny a skládkové vody, je patrné, že se téměř shodují s emisemi z kompostárny. Pokud by zde byl účinný biofiltr (tedy zřejmě stávající biofiltr stále funkční a kontinuální provoz), dosahovaly by imise v inverzních podmínkách výjimečně 20 až 50 pachových jednotek. Legislativa Limity Imisní a imisní limity pro pachové látky Nejsou stanoveny, v zákoně o Ovzduší je definovaný zápach pouze jako znečišťující látka. Zákon o ovzduší 201/2012 Sb. 2 Pro účely tohoto zákona se rozumí Odst. b) znečišťující látkou každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem, Vyjádření MŽP, č.j /ENV/12 ze dne : K problematice zápachu v návaznosti na nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. (dále jen nový zákon ) uvádíme: Nový zákon pojímá problematiku pachových látek jiným způsobem, než starý zákon č. 86/2002 Sb. - neodděluje pachové látky od znečišťujících látek. Definice znečišťující látky podle 2 písm. b) nového zákona v sobě zahrnuje i látku, která obtěžuje zápachem (pachová látka). Díky tomu jsou všechny nástroje určené k regulaci znečišťujících látek využitelné i pro látky pachové. Pachové látky z tohoto důvodu nejsou zákonem upravovány jmenovitě a speciálně, ale uplatňují se na ně standardní nástroje zákona. Pro pachové látky nejsou v prováděcích předpisech (které by měly vejít v platnost na přelomu říjen/listopad tohoto roku) stanoveny konkrétní hodnoty emisních limitů. Krajské úřady však mohou v rámci vydávaných povolení stanovit s řádným odůvodněním jakýkoliv emisní limit, tedy i na pachové látky, pokud je to pro konkrétní zdroj účelné a efektivní. Posouzení imisí pachových látek v zahraničí Pozn.: Emise je odfuk od zdroje, imise je ovzduší rozptýlené kolem nás. Při koncentraci pachových látek 1 ou E m -3 (koncentrace pachových jednotek ou E - na 1 metr krychlový) u 50% respondentů může být pach vnímán, avšak nemůže být rozpoznán (identifikován). V literatuře uváděná koncentrace pachových látek, kdy může být pach rozpoznán, se pohybuje mezi 3-5 ou E m -3 v závislosti na hedonickém tónu pachu. Koncentrace pachových látek 5 ou E m -3 a více již může být pro respondenty obtěžující [16]. Hedonický tón vyjadřuje míru příjemnosti či nepříjemnosti 19 ODOUR, s.r.o, Dr. Janského 953, Černošice, www. Odour.cz

21 pachových látek a zpravidla se vyjadřuje číselnou hodnotou ze stupnice od -5 do +5. Čím nižší je hedonický tón pachové látky, tím méně je vjem pachové látky příjemný. Např. hedonický tón rozkládajícího se masa či močůvky je na samém okraji stupnice (-5). Pach emitovaný z čerstvě posekaného travního porostu může být z hlediska hédonického tónu pro většinu populace neutrální (0). Příjemné pachy, jako např. káva, čokoláda, parfémy mají hédonický tón v kladné části stupnice (+1 až +5). Avšak i hédonický tón je závislý na koncentraci pachu, který vjem způsobil. Se zvyšující koncentrací pachu může hédonický tón za normálních okolností příjemného pachu značně klesat, až se pach stane nepříjemným. Emisní limity např. v Dánsku, kterou jsou u nás mnohdy citovány, protože jsou nejmírnější v Evropě: Kritérium expozice: přízemní koncentrace pachových látek by neměla překročit koncentraci 5-10 ou E m -3, v závislosti na umístění (bytových či nebytových lokalit), s výskytem v závislosti na 99-percentilu, a zápach trvá v průměru 1 minutu. V jiných Evropských zemích jako Holandsko, Anglie, Itálie jsou limity mnohem přísnější a pohybují se od 1 do 5 pachových jednotek. Schválení provozu Podstatné je zmínit přechodná ustanovení v novém zákoně o ovzduší 201/2012 Sb. Podle 41Přechodná ustanovení, odst.5 5) Provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu, jehož povolení není v souladu s požadavky na obsah povolení provozu podle tohoto zákona, musí požádat o jeho změnu nebo o nové povolení provozu podle tohoto zákona do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí o této žádosti platí povolení a rozhodnutí vydaná podle dosavadních právních předpisů. Příloha 2:Vyjmenované zdroje: Kód 2.2. (Skládky) a kód 2.3. (kompostárny ) mají povinnost zpracovat provozní řád podle 11 odst. 2 písm.d). Vyhláška č. 415/2012 Sb. Příloha č.8 Část II Specifické emisní limity a technické podmínky provozu 20

22 O Příloha č.12 Náležitosti Provozního řádu 21 ODOUR, s.r.o, Dr. Janského 953, Černošice, www. Odour.cz

23 Správná praxe provozu zdroje a emise do ovzduší Kompostárna Nejvýznamnější emise při provozování kompostáren jsou emise pachových látek, tyto však nesmí způsobovat obtěžování obyvatelstva. Emise amoniaku nebo metanu na kompostárně svědčí o špatné technologii kompostování. Intenzita zápachu při kompostování je závislá na aeraci zrajícího kompostu. Pachovými emisemi se vyznačují komposty s nedostatečnou výměnou plynů, komposty s nízkou pórovitostí a převlhčené komposty, což podporuje vytváření anaerobních podmínek. Takové komposty jsou charakteristické nakyslým zápachem, který později přechází v zápach hnilobný. Možné způsoby předcházení a odstraňování tohoto nepříznivého stavu jsou popsány v následujícím odstavci. Největší zdroj emisí pachových látek je při první, homogenizační překopávce (s každou další překopávkou emise pachových látek znatelně klesají). Důvodem je doba mezi navážkou do zakládky a 22

24 O homogenizační překopávkou. Biologicky rozložitelný odpad (tráva, listí štěpky) a odpady ze skladu a ze zpracování ovoce a zeleniny kat. č Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování. A právě tyto odpady dužnatých zelenin jako jsou např. zelí, květák, kapusta, kedlubny se rozkládají poměrně rychle a poté páchnou velmi nepříjemně sirnými pachy (emise sirouhlíku CS 2). V hromadě trávy, která je navezena do zakládky a není smíchána se štěpkou nebo listím, dochází v důsledku činnosti mikroorganizmů k samovolnému zahřívání, kvašení a fermentaci kompostovaných materiálů, a tím ke ztrátě objemu a tvorbě nepříjemných pachových emisí. Oproti tomu dřevní štěpka obsahuje většinou jen malá množství síry a dusíku a není ani po fermentaci zdrojem žádných pachů. Spolehlivým omezením emisí pachu je proto včasná homogenizace bezprostředně po navážce do zakládky, a tím i optimalizace poměru uhlíku a dusíku (u čerstvého kompostu cca 30 : 1). Emise do ovzduší a pachy ze zařízení na kompostáren jsou: specifický odpad (druh, složení, věk) specifické zpracování (aerobní degradace, fermentace) specifický proces (typ aerace) závislé na operačním managementu závislé na počasí v případe otevřených reaktorů. Příklady emisí do ovzduší z některých zařízení na kompostárnách 23 ODOUR, s.r.o, Dr. Janského 953, Černošice, www. Odour.cz

25 Důležité emise do ovzduší z aerobních operací (kompostáren) 1 Snížení emisního faktoru až o 50 % když má systém větrání nebo jinou metodu na zabezpečení lepších aerobních podmínek, zvýšení emisního faktoru když odpad obsahuje velké množství dusíku 2 Filtrační systém na výstupu bude snižovat obsah jemných částeček, ale ne těch, které <10µm. 3 Když se podmínky procesu odchylují od rozmezí pro ph: 4-8 a poměru C:N:P: 100:5:1, můžou vznikat větší množství plynů a když je ve vstupu mnoho dusíku bude vznikat větší množství amoniaku 4 Odpovídá g/t před odstraněním amoniaku (např. biofiltr) 5 Metan může představovat 1/6 množství TOC 6 V některých případech je použito různých způsobů pro výpočet emisních faktorů Emise ze zařízení na kompostáren jsou hlavně závislé na následujících aspektech: aerobní degradace fermentace úpravy odpadního plynu Skládka a jímka Prvotní rozklad biologicky rozložitelné hmoty odpadů započíná již během sběru a svozu odpadů, většinou jako hydrolytické aerobní procesy. Po zavezení odpadů na skládku a po zkompaktování vrstvy dojde v právě uložené hmotě k poměrně rychlému vyčerpání kyslíku a aerobní procesy počnou přecházet do procesů anaerobních. V odpadu vyvrtaném anebo jinak exhumovaném z mladých partií skládky je již zjevné anaerobní prostředí, projevující se i jako zčernání veškerého materiálu povlakem sulfidu železnatého a odpad šíří velmi intenzivní zápach zde dočasně převládající kyseliny máselné. Při otevírání nepříliš starých skládek je zápach většinou mnohem vážnějším problémem než vývin hořlavého plynu. Charakteristické změny ve složení plynu mají svou analogii i v měnícím se ph prostředí a v měnícím se složení výluhových vod z různých fází vývoje acido a methanogenních procesů. 24

26 O Vznik plynu ve skládkách komunálních a podobných biologicky rozložitelných odpadů je podrobně popisován a sledován od počátku 70. let 20. století. Jako milník rozmachu informací a vědomostí o tvorbě plynu ve skládkách odpadů se všeobecně uvádí práce Farquhara a Roverse, kteří poprvé popsali postupný sled fází biomethanizace tak, jak se s ubíhajícím časem mění prostředí ve skládce. Rozvoj biomethanizace ve skládce však není popsatelný jedinou obecně platnou časovou závislostí. Právě z těchto důvodů není ke křivkám koncentrací různých složek plynu připojována pevná časová osa. Staré skládky z období, kdy většina domácností byla otápěna lokálně tuhými palivy, obsahují vysoké podíly popela a velmi málo biologicky rozložitelných látek. V takto zředěném prostředí se nikdy nemohly rozkladné procesy významně rozvinout. Navíc mělké a prakticky nehutněné skládky se velmi špatně anaerobizují takže metan produkující procesy vůbec nemohou nastartovat. Rozvoj methanogenních procesů rozhodně není zcela samozřejmý, i když je zcela samovolný. K tomu, aby se ve skládce započal vyvíjet bioplyn je nutno, aby byly splněny veškeré následující podmínky bez výjimek: Do skládky nesmí mít přístup kyslík Skládka tedy musí být dostatečně hluboká, hutněná a vzduch do ní nesmí vnikat ani žádnými drenážemi. Odpad musí být dostatečně vlhký Požadavek vlhkosti (tj. přítomnost vody) je minimálně stejně důležitý jako nepřítomnost kyslíku. V prostředích s nedostatečnou vlhkostí nemohou anaerobní rozkladné procesy vůbec probíhat a dokonce i započaté methanizační pochody se při ztrátě vlhkosti zastavují. Odpad nesmí obsahovat žádné baktericidní ani jiné, pro bakterie toxické anebo inhibující látky. Například dřevní odpad z výrob ošetřujících materiál proti plísním a hnilobě je jen velmi obtížně rozložitelný. Existuje ovšem celá řada dalších podmínek pro rychlý rozvoj methanizačních procesů, ty však již mají menší význam a principiálně většinou nezpůsobí jejich nesplnění úplné zastavení biologických procesů. Jsou to například tyto podmínky: teplota V příliš mělkých skládkách se reagující vrstvy nedostatečně prohřívají a většinou tam existují pouze málo výkonná psychrofilní (chladnomilná) společenstva bakterií. Tyto skládky jsou ale současně velmi ohroženy průnikem vzduchu, který má mnohem nepříznivější vliv než teplota ph Rozvoj methanogeneze vyžaduje ph přibližně v rozmezí 6,2 7,5. Skládky s uloženými kyselými materiály neposkytují optimální podmínky pro start biomethanizace. Obsah biologicky rozložitelných látek je celkem samozřejmou podmínkou, nicméně ne vždy jsou tyto látky přítomny v koncentracích výhodných pro dobrý chod biomethanizace. Ředění odpadů inerty, popelem a vysokým podílem plastů má velmi nepříznivé dopady na množství a kvalitu vzniklého bioplynu. Zdálo by se téměř samozřejmým, že novější skládky budou hluboko ve svých tělesech výborně anaerobizovány, avšak nemusí to být vždy pravda. Je například zásadní chybou projektu odvodnění vnitřních (výluhových) vod, ponechává-li drenážní systémy u svých vyústění otevřené, neboť právě tudy vniká vzduch při změnách barometrického tlaku do tělesa skládky. Stejně chybné jsou i projekty odplynění, které ponechávají plynové drenáže anebo odplyňovací věže otevřené do atmosféry. Nejen, že tudy uniká do ovzduší nezneškodněný methan, ale navíc při nárůstu tlaku vniká dovnitř drenáže vzduch. Takováto aerobizace může u menších skládek procesy tvorby plynu velmi významně pozastavit. To u malých skládek bez možnosti využití plynu rozhodně není žádnou významnou nevýhodou nebýt však toho, že souběžně s tím se výluhové vody okyselují a rychle pak stoupá úroveň jejich kontaminace. Pozitivní vliv vody na rozvoj biologických procesů v tělese skládky je logickou a nezpochybnitelnou podmínkou. Vlivy obsahů vody v odpadech a též vlivy pohybu vody v tělese 25 ODOUR, s.r.o, Dr. Janského 953, Černošice, www. Odour.cz

27 skládky na tvorbu plynu byly sledovány jak laboratorně, tak i na velkoprovozních zkušebních jímkách (celách). Jímky byly provozně sledovány po 4 roky s těmito závěry: Nejvyšší aktivita byla v jímce, kde výluhy byly trvale recyklovány. Přídavek vody až k perkolačnímu limitu zrychluje biologický rozklad. Okamžité nasycení odpadů urychlí procesy oproti sycení postupnému. Recirkulace výluhů výrazně zvýší i odbourávání organických látek ve výluzích (pokles BSK a CHSK) Přídavek obsahů septiků sice urychlí procesy kyselé fermentace, ale pro rychlý rozvoj methanogenů je nutný recykl výluhů a řízení jejich ph (převládaly acidogenní procesy). Rees klade hranici úplného nasycení odpadů (perkolační či saturační limit) přibližně k obsahům okolo 55 % hm. vody. V takto dostatečně vlhkých skládkách se předpokládá stabilizace v rozmezí 5 10 let. Pod pojmem stabilizace se zde rozumí proběhnutí intenzivního rozkladu, doprovázeného silným vývojem plynů a též sekundárně doprovázeného maximálním sesedáním tělesa skládky. Vlhkost skládky a dostatečné zhutnění odpadů jsou primárními nutnými podmínkami pro uskutečnění hlubokého rozkladu za intenzivní tvorby methanu. Rees též potvrzuje, že u skládek s nízkým zhutněním mezi kg m -3 není vznik methanu pozorován, optimum minimálního zhutnění je někde mezi kg m -3 a vyšší hustoty mohou procesy opět zpomalovat. Toto ovšem může být předmětem diskusí, neboť v takovýchto případech lze brát v úvahu i jiné vlivy, např. nedostatečný prostup vody hutnějšími vrstvami a omezení reakčních rychlostí následkem spotřebování vlastní vody anebo jejím odvedením s plynem či odtokem do výluhů. Přídavky vody k aktivaci rozkladných procesů jsou velmi účelné, je však přitom třeba dbát na to, aby: přidávaná voda měla maximální možnost plošně vsáknout a dosáhnout co nejlepší distribuce uvnitř tělesa přídavek vody nebyl jednorázovou a lokálně příliš silnou zátěží pro skládku, kdy je možné nadměrné zchlazení lože anebo příliš silný lokální průtok vody způsobí výluh živin, mikroorganismů i enzymů mimo reagující odpad. U hlubokých a rychle zavážených skládek v oblastech s nízkými srážkami je nízká rychlost rozkladu velmi pravděpodobná jako následek nedostatku vody. Tyto skutečnosti jsou potvrzovány i výsledky průzkumu, který si vůbec nekladl za cíl sledovat vývoj plynů v tělesech skládek. Takzvaná archeologie recentních vrstev měla za úkol zjistit skladbu odpadů ve vrstvách starých skládek odpadů. Při tomto průzkumu však byly získány takové nálezy, které nás nutí k nejvyšší opatrnosti při posuzování rozložitelnosti odpadů. Nedostatek vlhkosti ve skládkách vede ke zpomalení až téměř k úplnému zastavení anaerobních rozkladů. Materiály jsou v tomto prostředí až neuvěřitelně dobře konzervovány. Pracovníci University v Tucsonu prováděli tzv. recentní archeologii na skládkách odpadů s tím, že studovali typické složky odpadů v definovaných časových úsecích. Tyto práce se většinou uskutečňovaly na velkých skládkách s mohutnými tělesy, rychlými přírůstky hmoty a s vnitřním deficitem vody (např. skládka Fresh Kills, Staten Island, N.Y. USA). Pro odborníky v anaerobní digesci přinesl tento výzkum nesmírně zajímavá potvrzení o rozkladných procesech a jejich zpomalování při nedostatku vlhkosti. Vrtné práce sondující ty partie skládky, které byly dostatečně vlhké, vynášely na povrch jen tmavou kaší povlečené nerozložitelné podíly odpadu. Naopak na velmi mnoha místech byly vyneseny téměř suché materiály ve stavu neuvěřitelné zachovalosti. Doba uložení však byla velmi přesně určitelná. Spolu s odpadem byly z jedné skládky v Illinois vyneseny i perfektně čitelné noviny. Odpad konzervovaný v suchém anaerobním prostředí byl většinou neočekávaně zachovalý a svědčil o zdánlivě vysoké odolnosti i takových odpadů, jaké bez rozpaků zařadíme mezi snadno rozložitelné. Výraz zdánlivá odolnost je zde plně na místě, neboť jen absence vody umožnila tyto materiály zachovat v téměř nedotčeném stavu. Tak se na doprovodných fotografiích setkáme s vybranými materiály, u nichž jen stěží uvěříme, že byly tak dlouho pohřbeny ve skládce: 26