Alice Gojová (ed.) Sborník studijních textů pro sociální kurátory

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Alice Gojová (ed.) Sborník studijních textů pro sociální kurátory"

Transkript

1 Ostravská univerzita v Ostravě Fakulta sociálních studií Centrum pro podporu projektů SBORNÍK STUDIJNÍCH TEXTŮ PRO SOCIÁLNÍ KURÁTORY Alice Gojová (ed.) Sborník studijních textů pro sociální kurátory Ostrava 2009

2 OBSAH Předmluva... 5 Ukotvení práce sociálního kurátora v oblasti legislativy... 7 Jan Matoušek Dávky pomoci v hmotné nouzi Libuše Kačerová Zdravotní rizika Ivan Novotný Psychiatrické minimum Gabriela Mahrová, Marek Laštovica Problematika hraničních klientů Petra Vaňková Sborník studijních textů pro sociální kurátory vznikl v rámci projektu Profesní vzdělávání sociálních kurátorů. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky. Řešitelem projektu je Ostravská univerzita v Ostravě, Fakulta sociálních studií, Centrum pro podporu projektů. Partnerem projektu je Společnost sociálních pracovníků ČR, sekce sociálních kurátorů. Informace o projektu naleznete na webových stránkách projektu: Editorka sborníku: Alice Gojová Texty recenzovali: Doc. PaedDr. Oldřich Chytil, Ph.D., JUDr. PhDr. Ivo Svoboda, PhD., JUDr. Petr Pospíšil, Mgr. Marcela Landová, PhDr. Svatopluk Antoš, Mgr. Margita Wágner, Mgr. Roman Mašek, Mgr. Kateřina Cilečková, MUDr. Jan Skiba, Mgr. Kateřina Hassová, MUDr. Petr Stožický, Mgr. Jana Volná, Mgr. Lenka Kujevská, Mgr. et Mgr. Ladislav Műller, Mgr. Monika Chrenková, MUDr. Marcela Bolková-Janíková, Mgr. Jana Musálková, Mgr. Ivana Nesétová, Mgr. Hana Žurovcová, Antonín Plachý, Mgr. Jana Ženíšková, Mgr. Tomáš Šobáň ISBN Extremismus Rostislav Chobola Vězeňství Iva Günzlová Využití současných metod sociální práce v praxi sociálních kurátorů Alice Gojová, Adéla Webrová, Hana Sobková, Michal Horák Krizová intervence Petra Vaňková Rizika v práci sociálního kurátora Václav Šaroch Standardy kvality sociálních služeb, sociální poradenství ve spojitosti s činností sociálního kurátora Rostislav Maceček Dilemata v práci sociálního kurátora Alena Odehnalová Sociální vyloučení a nástroje integrace Petr Antoni Terénní sociální práce a její využití v práci sociálního kurátora Kateřina Dosoudilová, Alena Eliášová

3 Specifika sociální práce s osobami bez přístřeší Pavel Pěnkava Specifika sociální práce s osobami opouštějícími ochrannou a ústavní výchovu Jan Procházka Specifika sociální práce s osobami z různých etnických menšin Lucie Mastná Práce s lidmi s extrémním zadlužením Bedřiška Kopoldová Práce se závislými klienty Olga Škvařilová Domácí násilí Zdeňka Bednářová Růstová supervize Michal Horák Psychohygiena Andrea Lásková O autorkách a autorech PŘEDMLUVA Vážené čtenářky, vážení čtenáři, Sborník studijních textů, který držíte v rukou, je výsledkem společného úsilí sociálních kurátorů, jmenovitě sekce sociálních kurátorů při Společnosti sociálních pracovníků ČR a Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity v Ostravě. Vznikl primárně jako studijní materiál k akreditovanému vzdělávacímu kurzu pro sociální kurátory, jehož podoba je výsledkem diskusí nad výstupy analýzy jejich vzdělávacích potřeb. Tento způsob výběru a specifikace jednotlivých příspěvků je zárukou, že texty budou reagovat na aktuální potřeby kurátorů v praxi. Pestrost a široká variabilita témat jen znovu dokazují, s jakou šíří klientů a jejich problémů sociální kurátoři pracují, jaké souvislosti jsou nuceni při své práci reflektovat a do kolika náročných, rizikových a krizových situací se mohou dostávat. Doufáme, že texty autorského kolektivu jim budou oporou v jejich každodenní práci. Ceníme si, že Sborník je jedním z výsledků aktivit samotných kurátorů usilujících o zkvalitnění a zefektivní výkonu jejich náročné a důležité práce. Tyto snahy považujeme za klíčové při budování silné a autonomní profesní identity a kultury, které jsou podle našeho názoru podstatné při posilování postavení sociální práce jako profese obecně. Jako vzdělavatelům v sociální práci je nám ctí, že jsme se mohli na tomto úsilí podílet a podpořit ho. Přejeme si, aby Sborník studijních textů byl přínosem nejen pro práci sociálních kurátorů, ale také zdrojem inspirace a informací i pro další pracovníky a studenty pomáhajících profesí. Alice Gojová 6

4 UKOTVENÍ PRÁCE SOCIÁLNÍHO KURÁTORA V OBLASTI LEGISLATIVY (Několik poznámek k tématu) Jan Matoušek Motto: Legislativa může znamenat: - zákonodárná moc neboli legislativa oprávnění vydávat zákony, - právní řád soubor platných zákonů, - legislativní proces proces přijímání zákonů. Wikipedie 2009 Již v rámci předcházejícího vzdělávacího cyklu pro sociální kurátory, který připravila a realizovala katedra sociální práce Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity v Ostravě, vznikly dvě velice zajímavé publikace. Nepochybně jsou nejen ozdobou odborné knihovny každého sociálního kurátora, ale představují také sumu praktických a v každodenní činnosti využitelných znalostí. Samozřejmě máme na mysli Příručku pro metodiky sociální prevence a sociální kurátory a Metodické a koordinační dovednosti v sociálních službách. Oblasti práva je v obou knihách věnován patřičný prostor a zpracování tohoto tématu je navýsost kvalitní. Tím bychom vlastně mohli pojednání o ukotvení práce sociálního kurátora v oblasti legislativy ukončit, neboť odkaz na zdroj kvalitních informací byl učiněn. Nelze však vycházet z pouhého a jistě pravdivého předpokladu, že všichni sociální kurátoři umí číst a mohou si patřičné informace navíc zprostředkovat i za pomoci elektronických nosičů. Kdosi, nepochybně na výši, v minulosti dal k lepšímu rčení, že opakování je matkou moudrosti. Takže i dlouholetí sociální kurátoři si mohou osvěžit svoje právní znalosti a zbavit je nánosu prakticismu. Zároveň noví a služebně mladší kolegyně a kolegové si ozřejmí detaily zakotvení činnosti sociálního kurátora a osob ohrožených sociálním vyloučením v právním řádu, potažmo v souboru platných zákonů. Diskuse, která se čas od času objeví na stránkách takzvané kurátorské Pandory, je pak určitým svědectvím potřebnosti a vodítkem, kam směřovat vzdělávání v oblasti aplikovaného práva. Tato situace se odvíjí také od toho, že nový sociální kurátor nastoupí do funkce až poté, co jeho předchůdce opustí pracoviště. Od svých kolegů na pracovišti, případně od svých nadřízených, se potom může dozvědět, že v podstatě o nic nejde. Jenom udělá to nebo ono, podle toho, co z práce sociálního kurátora si kdo zapamatoval. Má samozřejmě náplň práce, ale protože je v naprosté většině na pracovišti sám a případně má nakumulováno ještě několik agend, je každodenní praxí přímo nucen orientovat se na řešení okamžitých úkolů a odhlížet od úkonů, které teď a tady není třeba řešit. Pokud jsou třeba pravidelné obsahově orientované krajské porady a pokud je v rámci kraje fungující supervize, novému sociálnímu kurátorovi to poměrně ulehčuje situaci. Kontaktem s ostatními v kraji působícími sociálními kurátory naváže potřebná osobní spojení. 7 8

5 Přejděme však již od obecného k samotnému obsahu této části vzdělávacího cyklu. Oblast legislativy práce s osobami ohroženými sociálním vyloučením si ovšem také zaslouží určitý historický vhled. Minimálně od roku 1993 se v odborných kruzích hovořilo o nutnosti změny nejen zákonů, ale i celkového nazírání na oblast sociální práce. Pomineme-li sociálně právní ochranu dětí a zákon č. 359/1999 Sb., který se touto oblastí zabývá a který byl pro svoji možno říci potřebnost až nutnost prosazován a přijat napříč politickým spektrem, zůstala tzv. sociální péče na úrovni osmdesátých let minulého století. Nebylo dost politické vůle k prosazení moderního a evropským parametrům odpovídajícího právního systému v této oblasti. Tak se pouze na různých seminářích a jiných odborných jednáních mluvilo o třech pilířích sociálního systému, leč mimo sociální pojištění ke změnám legislativy nedocházelo. Tři pilíře se časem změnily na tři mušketýry (neboť i ti byli vlastně čtyři), protože se zdálo, že některé úseky budou muset mít vlastní právní předpis. Konečně však přišel rok 2006 a s ním, také konečně, se tato oblast sociální práce dělí na sociální služby a dávky. Je přijat zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Ještě bychom měli připomenout zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, jako jednu z významných právních norem, která se dotýká práce sociálního kurátora s osobami ohroženými sociálním vyloučením. Sociální kurátor samozřejmě velmi často přichází do kontaktu s osobami, které již překročily hranici sociálního vyloučení, ale pro potřeby tohoto pojednání zůstaneme pouze u pojmu osoby ohrožené sociálním vyloučením s tím, že osoby vyloučené jsou v tomto pojmu implicitně zahrnuty. Jako prvnímu se budeme věnovat zákonu č. 108/2006 Sb., nebo spíš jeho vybraným částem. Zejména těm, které jsou v přímé souvislosti s prací sociálních kurátorů. Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách Velmi důležitou částí každé právní normy je identifikace problému (předmět úpravy v 1), kterým se zabývá a který řeší. Již v úvodních paragrafech zákona č. 108/2006 Sb. jsou uvedeny základní zásady ( 2) a vymezeny pojmy, s nimiž zákon pracuje. 3 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) sociální službou činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení, b) nepříznivou sociální situací oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením, d) přirozeným sociálním prostředím rodina a sociální vazby k osobám blízkým ), domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity, e) sociálním začleňováním proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný, f) sociálním vyloučením vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace 1) 116 občanského zákoníku. Velmi důležitým ustanovením v zákoně č. 108/2006 Sb. je stanovení působnosti jednotlivých institucí v systému poskytování sociálních služeb. 5 Působnost v oblasti sociálních služeb (1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen ministerstvo ), b) krajské úřady, c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, d) úřady práce. (2) Výkon působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti. (3) V oblasti sociálních služeb vykonávají působnost podle tohoto zákona také obce a kraje. Kolikrát jsme se již setkali s neporozuměním, že podle sdělení kolegyň a kolegů má sociální kurátor na starost výkon funkce veřejného opatrovníka, zajišťuje tzv. sociální pohřby a třeba je také pověřen činnostmi spojenými s výkonem veřejné služby (uzavírání smluv) a jinými a jinými činnostmi zařazenými do samostatné působnosti obcí. Samozřejmě že některý pracovník města může zajišťovat celou řadu agend spadajících do samostatné působnosti obce, ale takového pracovníka při těchto činnostech nelze nazývat sociálním kurátorem. Sociální kurátor má na starost zajišťování působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností v oblasti sociálních služeb, jinak také výkon přenesené působnosti. Ještě srozumitelněji vykonává státní správu v přenesené působnosti při sociální práci s osobami ohroženými sociálním vyloučením. Úkoly obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a potažmo sociálních kurátorů při sociální práci s osobami ohroženými sociálním vyloučením jsou bezvýhradně stanoveny v 92 písm. b). 92 Obecní úřad obce s rozšířenou působností b) koordinuje poskytování sociálních služeb a poskytuje odborné sociální poradenství osobám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu, osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, a osobám, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností; přitom spolupracuje se zařízeními pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, s Vězeňskou službou České republiky, Probační a mediační službou České republiky, správními úřady a územními samosprávnými celky. 9 10

6 Ještě se vrátíme k 37, abychom si ozřejmili pojem odborné sociální poradenství. Poskytovat ho má za úkol stanovený zákonem také obecní úřad obce s rozšířenou působností při sociální práci s osobami ohroženými sociálním vyloučením. 37 (1) Sociální poradenství zahrnuje a) základní sociální poradenství, b) odborné sociální poradenství. (2) Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb; poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit. (3) Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí; zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek. (4) Služba podle odstavce 3 obsahuje tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) sociálně terapeutické činnosti, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Zákon č. 108/2006 Sb. rovněž obsahuje ustanovení, která se týkají ochrany nejen osobních údajů osob, jimž jsou poskytovány sociální služby, ale i ochrany individuální nedotknutelnosti těchto osob. Je to zejména povinnost zachovávat mlčenlivost, a to i po skončení pracovního nebo obdobného vztahu v rámci poskytování sociálních služeb. 100 (1) Zaměstnanci obcí a krajů, zaměstnanci státu a zaměstnanci poskytovatelů sociálních služeb jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se osob, kterým jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek, které se při své činnosti dozvědí, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené ve větě první zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. Velkou pozornost věnuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, výkonu povolání sociálního pracovníka a předpokladům výkonu tohoto povolání. Stručný výčet činností sociálního pracovníka je uveden v 109. Při podrobném studiu obsahu tohoto paragrafu pak shledáváme širokou škálu činností s výraznou náročností na vzdělání, na přípravu k výkonu jednotlivých činností. Stejně tak u naprosté většiny těchto činností shledáváme náročnost, která je dána neuropsychickou zátěží spojenou s jejich vykonáváním. 109 Sociální pracovník vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace. V neposlední řadě ze zákona vyplývá, že pro úspěšný výkon povolání sociálního pracovníka je nutné mít určité předpoklady včetně patřičného vzdělání ( 110). Zákonem č. 108/2006 Sb. je sociálním pracovníkům rovněž uložena povinnost v rámci dalšího vzdělávání si obnovovat, upevňovat a doplňovat kvalifikaci ( 111). U některých pracovníků či funkcionářů obcí se občas můžeme setkat s názorem nebo otázkou, proč se uvádí název sociální kurátor, když v celém zákoně o sociálních službách o této pozici není ani zmínka. K této otázce se ještě budeme vracet spolu s citacemi právních norem, ve kterých je sociální kurátor explicitně uváděn. Ve spojitosti se zákonem č. 108/2006 Sb. však uvádíme citaci z důvodové zprávy, která byla v roce 2006 součástí návrhu zákona. Z důvodové zprávy při předkládání vládního návrhu zákona o sociálních službách k projednání Parlamentem ČR: Výdaje ze státního rozpočtu na zavedení a zajištění systému: h) Zajištění koordinace poskytování sociálních služeb a sociálního poradenství specifickým cílovým skupinám: Jedná se o výdaje spojené se zajištěním poskytování sociálních služeb osobám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo z důvodu výkonu trestu osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, a osobám, jejichž způsob života by mohl vést ke konfliktu se společností (specifické cílové skupiny). Pro tyto účely je nutné v obcích s rozšířenou působností zajistit působnost tzv. sociálního kurátora. Celkem se jedná o 227 osob na 0,8 úvazku. Celkové dopady na státní rozpočet jsou ve výši 63,56 mil. Kč, o které bude zvýšen příspěvek na výkon státní správy. Zvláštní část K 91 (v návrhu zákona, 92 schváleného zákona): Současně se upravuje odpovědnost státní správy za prevenci vzniku a šíření sociálně patologických jevů. V působnosti státu byla tato činnost před 1. lednem V souvislosti s II. fází reformy veřejné správy obce v samostatné působnosti převzaly sociální poradenskou péči, ale fakticky ji nevykonávají a naopak ji vykonávají obce s rozšířenou působností. Navrhuje se proto uvedená změna, neboť koordinace předcházení společensky nežádoucím jevům je vykonávána velmi okrajově a veřejný zájem na předcházení společensky nežádoucím jevům je podporován jen nahodile. Navrhovaným řešením stát uznává svou odpovědnost za předcházení těmto jevům. Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi S prací sociálního kurátora při poskytování sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. osobám ohroženým sociálním vyloučením velice úzce souvisí také poskytování dávek mimořádné okamžité pomoci těmto osobám. Problematikou se zabývá zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Zcela nová (z roku 2006) právní norma upravuje poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi fyzickým osobám k zajištění jejich základních životních podmínek. Kromě jiných situací, které naplňují podmínky hmotné nouze a umožňují poskytnutí dávek osobám, které tyto potřebují, jsou v 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi uvedeny osoby ohrožené sociálním vyloučením. Jinak lze též napsat, že jsou příkladem 11 12

7 uvedeny osoby, které jsou jako příklady vyjmenovány v 92 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 2 6) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, avšak v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, jestliže zejména a) je propuštěna z výkonu zabezpečovací detence z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo b) je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo c) je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo d) nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo e) je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby. Dávky pomoci v hmotné nouzi u této skupiny osob jsou jednoznačně zaměřeny na zabránění sociálnímu vyloučení nebo hlubšímu propadu u jedinců, kteří již překročili hranici sociálního vyloučení. Orgánem pomoci v hmotné nouzi pro osoby uvedené v 2 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Výkon této působnosti je výkonem přenesené působnosti. Kromě dávky, kterou je možné poskytnout, mají uvedené osoby právo na základní sociální poradenství směřující k řešení jejich situace, tedy k odvrácení sociálního vyloučení. Důležitá je samozřejmě výše mimořádné okamžité pomoci, kterou může osoba ohrožená sociálním vyloučením prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností obdržet. Původní chybné ve výši bylo při novelizaci zákona č. 111/2006 Sb. nahrazeno zněním až do výše, které umožňuje individualizovat každou dávku tak, aby byla uzpůsobena okamžitým potřebám jednotlivých osob. 37 Výše mimořádné okamžité pomoci Výše mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené e) v 2 odst. 6 se stanoví jednorázově až do výše Kč s ohledem na okamžité nezbytné potřeby; celková výše mimořádné okamžité pomoci se stanoví s přihlédnutím k úložnému a k prostředkům, které obdrží osoba při propuštění ze školského zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Součet dávek poskytnutých podle tohoto ustanovení nesmí v rámci jednoho kalendářního roku překročit čtyřnásobek životního minima jednotlivce. Rovněž formu poskytování dávek je možno volit s ohledem na aktuální potřeby a životní situaci žadatele, v tomto případě osoby ohrožené sociálním vyloučením ( 2 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi), která si vyplněním velice jednoduchého formuláře, mnohdy za pomoci sociálního kurátora, podala žádost o mimořádnou okamžitou pomoc. Není třeba vždy poskytovat dávky v peněžní formě, zejména když osoba neskýtá záruky jejich využití k účelu, ke kterému byly poskytnuty. Zároveň však potřebuje například uhradit poplatek za ubytování. Je tedy možno zvolit věcnou formu a ubytování uhradit přímo ubytovně. 42 Formy poskytování dávek (4) Mimořádná okamžitá pomoc se poskytuje v peněžní nebo věcné formě, popřípadě v obou těchto formách. Důležitým faktorem při poskytování mimořádné okamžité pomoci je v neposlední řadě její bezodkladné vyplacení. To umožňuje neprodleně reagovat na tíživou životní situaci, ve které se osoba ohrožená sociálním vyloučením nachází v okamžiku, kdy se se svou žádostí obrátila na obecní úřad obce s rozšířenou působností. 43 Výplata dávek (1) Mimořádná okamžitá pomoc se vyplatí bezodkladně. Poskytování mimořádné okamžité pomoci zahrnuje některé další povinnosti, zejména k jiným institucím. Tyto povinnosti jsou kromě mlčenlivosti samé také obsaženy v 55 zákona o pomoci v hmotné nouzi. 55 Mlčenlivost (1) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi, zaměstnanci státu, zaměstnanci městské části hlavního města Prahy určené Statutem hlavního města Prahy zařazení do úřadu městské části, zaměstnanci krajů a zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení do Magistrátu hlavního města Prahy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při rozhodování o dávkách nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených orgánů zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. (2) Údaje týkající se příjemců dávky, společně posuzovaných osob, státních orgánů nebo dalších fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní právní předpis 1 ); jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem příjemce dávky, společně posuzované osoby, státního orgánu nebo dalších fyzických nebo právnických osob. (3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat a) orgánům sociálního zabezpečen 2 ), 1 Například 128 občanského soudního řádu, 8 trestního řádu nebo tento zákon. 2 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. a obecním úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách

8 b) obecním úřadům, krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně právní ochrany dětí 3 ), c) obecním úřadům a krajským úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách, d) správcům daně z příjmů 4 údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní, e) zdravotním pojišťovnám 5 ) údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, f) úřadům práce 6 ), g) orgánům činným v trestním řízení 7 ) údaje potřebné pro trestní řízení, h) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro soudní řízení a správní řízení, i) orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu 8 ) ke kontrole činností orgánů uvedených v odstavci 1 údaje potřebné k provádění této kontroly, j) Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob. (4) Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady jsou povinny a) ministerstvu poskytovat informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných údajů, které orgán pomoci v hmotné nouzi získá při své činnosti; tím není dotčena povinnost podle odstavce 1, b) na žádost poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu 47) ke kontrole činnosti orgánů pomoci v hmotné nouzi informace potřebné k provádění této kontroly, c) na žádost osoby, která je příjemcem dávky nebo společně s ním posuzovanou osobou, nebo zákonného zástupce této osoby, vydat pro účely stanovené zvláštním právním předpisem 48) potvrzení o tom, že daná osoba je příjemcem dávky nebo společně s ním posuzovanou osobou. (5) Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou povinny poskytovat informace a údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) též příslušnému krajskému úřadu. (6) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo a orgány pomoci v hmotné nouzi získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo ministerstvem pro analytickou a koncepční činnost. 47) 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů 48) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb. 3 Zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4 1 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 5 1 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. 6 7 zákona č. 435/2004 Sb. údaje potřebné pro nároky vyplývající z právních předpisů o zaměstnanosti trestního řádu. 8 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. V části zákona o pomoci v hmotné nouzi, která se zabývá organizací řízení, je obsahem 62 činnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností při uplatňování tohoto zákona. 62 Obecní úřad obce s rozšířenou působností Obecní úřad obce s rozšířenou působností a) rozhoduje o přiznání a výši mimořádné okamžité pomoci osobám v hmotné nouzi uvedeným v 2 odst. 6 a provádí její výplatu, b) poskytuje osobám v hmotné nouzi uvedeným v 2 odst. 6 informace potřebné k překonání jejich okamžité nepříznivé životní situace. Rovněž otázka místní příslušnosti se objevuje v diskusích na kurátorské Pandoře. Obsáhle se touto záležitostí zabývá 67 zákona č. 111/2006 Sb. Místní příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností je řešena v odstavci 3 předmětného paragrafu. Oproti původně přijatému znění tohoto paragrafu došlo novelizací k poměrně velké změně, která může i významně ovlivňovat činnost některých obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. 67 Místní příslušnost (3) Místní příslušnost pověřeného obecního úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností při řízení o mimořádnou okamžitou pomoc se řídí místem, kde je osoba hlášena k trvalému pobytu. Jestliže však k situaci, která vyžaduje poskytnutí mimořádné okamžité pomoci, došlo mimo správní obvod pověřeného obecního úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v němž je osoba hlášena k pobytu, je místně příslušným ten pověřený obecní úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu k této situaci došlo. Skupina osob ohrožených sociálním vyloučením nebyla v původním návrhu zákona uvedena stejně jako obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Skupina sociálních kurátorů, která se zabývala touto legislativní insuficiencí (nedostatečností), vypracovala paragrafový návrh změny (doplnění) návrhu zákona a na poslední chvíli (při třetím čtení) návrh předložil poslanec MUDr. Vladimír Říha. Je však třeba připomenout, že zákon o pomoci v hmotné nouzi byl mnohokrát novelizován, a tak návrh na doplnění původního návrhu zákona obsahuje některé pojmy, které se již v aktuálním znění zákona č. 111/2006 Sb. nevyskytují. Pro zachování autentičnosti však text ponecháváme v původním znění. Při předkládání návrhu na změnu vládního návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi uvedl poslanec MUDr. Vladimír Říha v rámci třetího čtení následující odůvodnění: Odůvodnění návrhu změny návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi Navrhuje se definovat a zařadit do zákona o pomoci v hmotné nouzi specifickou skupinu osob k poskytnutí mimořádné okamžité pomoci. Tato skupina je naprosto heterogenní, jediným sjednocujícím prvkem je zvýšená míra rizika sociální exkluze u každého jedince patřícího k této skupině. Každý jedinec přináležející k této specifické skupině se zároveň nachází v situaci, která svojí okamžitou (bezprostřední) povahou a závažností vyžaduje zvláštní zřetel. Uváděná skupina osob se dělí podle charakteru okamžité (bezprostřední) situace, kterou je zapotřebí bezodkladně řešit i poskytnutím mimořádné okamžité pomoci. Do uváděné skupiny patří osoba, která v daném čase s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek 15 16

9 finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je významným způsobem ohrožena sociálním vyloučením, jestliže zejména: a) je propuštěna z výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, nebo b) je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo c) je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy, nebo z pěstounské péče, po dosažení zletilosti, respektive v devatenácti letech, nebo d) nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo d) je osobou jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby. Význam mimořádné okamžité pomoci uvedeným osobám tkví v provázanosti s dalšími odbornými činnostmi orgánu pomoci v hmotné nouzi na úrovni obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Orgán pomoci v hmotné nouzi tyto činnosti podle individuálních potřeb osoby v hmotné nouzi a místních podmínek volí, doplňuje a v souběhu s nimi motivuje osoby v hmotné nouzi k účinnému řešení vlastní nepříznivé životní situace v rámci plnění programu individuálního motivačního postupu. Realizace okamžité mimořádné pomoci pro uvedené osoby obecními úřady obcí s rozšířenou působností nevytváří zvýšené nároky na státní rozpočet, neboť je personálně zajištěna specializovanými pracovníky koordinátory sociální péče o osoby společensky nepřizpůsobené, kteří na těchto úřadech působí v souladu se zákonem č. 114/1988 Sb. Specializovaní pracovníci představují odborný potenciál schopný účinně aplikovat okamžitou mimořádnou pomoc v souběhu s další odbornou činností ku prospěchu výše uváděných osob, zejména k zabránění jejich sociální exkluze. Zároveň tyto činnosti významným způsobem přispějí ke snížení kriminality a tím k ochraně majetku a zdraví obyvatel v jednotlivých regionech. V neposlední řadě tyto činnosti pomohou zamezit protrahované sekundární viktimizaci obětí trestných činů. Navrhovaná změna zákona byla odsouhlasena a zapracována do znění zákona ( 2 odst. 6 a další související ustanovení viz výše). Tolik několik poznámek k možno říci hlavním právním předpisům, se kterými pracují sociální kurátoři a jimiž se řídí jejich konání. Ještě je připojeno několik citací (výňatků) z metodických materiálů k zákonu o pomoci v hmotné nouzi a k zákonu o sociálních službách. Metodický pokyn č. 2/2006 k zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb. 4. Mimořádná okamžitá pomoc Zákon rozeznává pět specifických sociálních situací, kdy lze považovat osobu za osobu v hmotné nouzi, protože nemá dostatečné prostředky k zabezpečení svých nezbytných životních podmínek, popřípadě k úhradě nezbytných jednorázových výdajů. Uvedené situace řeší zákon prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci. Přitom není vyloučena možnost poskytnutí mimořádné okamžité pomoci osobě, která byla uznána za osobu v hmotné nouzi pro účely příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení, pokud se ocitne v některé z uvedených situací Osoby ohrožené sociálním vyloučením ( 2 odst. 6 zákona) V hmotné nouzi se mohou ocitnout i osoby ohrožené sociálním vyloučením. Mezi tyto osoby se řadí ty, které nesplňují obecné podmínky hmotné nouze pro účely příspěvku na živobytí a pro doplatek na bydlení, ale s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí (užší a širší rodina) a nedostatek finančních prostředků nemohou úspěšně řešit svoji obtížnou sociální situaci. Zákon vyjmenovává příkladem sociální skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením. Charakteristické znaky pro jednotlivé skupiny jsou konkrétně vyjádřeny, nelze proto předpokládat, že by vznikaly problémy se zařazením osob do těchto vyjmenovaných skupin. Orgán pomoci v hmotné nouzi však má možnost v rámci správního uvážení stanovit další skupiny, u nichž by obdobně mohlo docházet k sociálnímu vyloučení. Pomoc je poskytována prostřednictvím mimořádné pomoci [ 36 odst. 1 písm.c) zákona] ve výši 1000 Kč. Přitom součet výše dávek poskytnutých z uvedených důvodů nesmí u osoby překročit v rámci kalendářního roku čtyřnásobek částky životního minima jednotlivce. Pro posouzení situace se nebere v úvahu případný okruh společně posuzovaných osob Rozhodování o mimořádné okamžité pomoci Podle 38 odst. 2 zákona vzniká nárok na mimořádnou okamžitou pomoc dnem nabytí právní moci rozhodnutí příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi. 43 odst. 3 zákona požaduje vyplacení mimořádné okamžité pomoci bezodkladně. Aby bylo možné těmto požadavkům vyhovět, doporučuje se následující postup: osobě žádající o mimořádnou okamžitou pomoc se oznámení vyhlásí pouze ústně a osoba se vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí oznámení ( 72 správního řádu) a zároveň se vzdá práva na podání námitky odvolání ( 81 odst. 2 správního řádu). Tím je oznámení pravomocné a mimořádná okamžitá pomoc může být bezodkladně vyplacena. O nutnosti tohoto postupu musí být osoba žádající o mimořádnou okamžitou pomoc předem informována. 5. Sociální práce v rámci systému pomoci v hmotné nouzi Zabezpečení úspěšnosti systému pomoci v hmotné nouzi je vázáno na využití sociální práce. Bez uplatnění metod a postupů sociální práce nelze úspěšně bránit dlouhodobému setrvávání osob ve stavu hmotné nouze a reprodukci chudoby. Nelze motivovat problémové osoby k vlastní odpovědnosti za řešení nepříznivé sociální situace bez součinnosti se sociálním pracovníkem. Proto je nutné využívat těch částí zákona, které v sobě motivační prvky obsahují, a k tomu využívat metody sociální práce a stanovovat postupy řešení situace hmotné nouze, a to zvláště u osob dlouhodobě setrvávajících v hmotné nouzi Etický kodex ( 64 zákona) Zákon v 64 obsahuje povinnosti zaměstnance orgánu pomoci v hmotné nouzi, kterým je sociální pracovník nebo dávkový specialista, popřípadě zaměstnanec vykonávající obě funkce. Z uvedených povinností je nutné zdůraznit ochranu práv a zájmů osob v hmotné nouzi, respektování jedinečnosti každé osoby a povinnost poskytování informací o možných postupech při řešení situace jejich hmotné nouze. Velice důležitý je úkol spočívající ve vyhledávání osob, které jsou ohroženy hmotnou nouzí nebo se již ve stavu hmotné nouze nacházejí (depistáž). Pro tuto činnost je nezbytné postupně vytvářet v rámci orgánu pomoci v hmotné nouzi příslušné podmínky. Vyřizuje: Mgr. Beck, RNDr. Benešová, Mgr. Hacaperková PaedDr. Niederle, Mgr. Roztočilová, Mgr. Vyskočilová 17 18

10 Doporučený postup k vybraným otázkám vztahujícím se k působnosti obcí a krajů podle zákona č. 108/2006 sb., o sociálních službách HLAVA DRUHÁ Díl 4 Působnost při zajišťování sociálních služeb 92 Obecní úřad obce s rozšířenou působností b) koordinuje poskytování sociálních služeb a poskytuje odborné sociální poradenství osobám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu, osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, a osobám, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností; přitom spolupracuje se zařízeními pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, s Vězeňskou službou České republiky, Probační a mediační službou České republiky, správními úřady a územními samosprávnými celky. Metodický návod: Toto ustanovení podporuje rovnost uživatelů a slouží také ochraně společnosti před šířením nežádoucích jevů (kriminalita, závislosti všeho druhu, život na ulici atp.). Jde o službu tradičně známou jako sociální kurátor. Výjimkou je cílová skupina osob, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby (viz dále). Obec s rozšířenou působností zaměstnává sociálního kurátora s působností pro celý správní obvod. Počet sociálních kurátorů by měl odpovídat skutečné potřebě měřitelné počtem případů. Obec musí umožnit sociálnímu kurátorovi výkon kontinuální sociální práce s pachateli trestné činnosti, tj. zejména také umožnit mu návštěvy ve věznicích a vazebních věznicích, a to během vazby, během výkonu trestu odnětí svobody a před propuštěním z výkonu trestu. Tento způsob sociální práce prokazatelně předchází vzniku sekundárních problémů spojených s uvězněním a zejména další trestné činnosti. Na výkon této funkce se vztahuje příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti. Ke spolupráci: U mladých dospělých, kterým končí ústavní nebo ochranná výchova z důvodu dosažení zletilosti, sociální kurátor úzce spolupracuje: a) s orgány sociálně právní ochrany dětí, b) se školským zařízením, v němž je dítě umístěno. S oběma partnery se dohodne na řešení úkolů, které je nutno řešit před propuštěním a po propuštění. Za optimální se považuje návštěva klienta v zařízení cca 3 6 měsíců před propuštěním (podle závažnosti jeho problémů). Pomoc sociálního kurátora slouží k začlenění mladého člověka do běžné společnosti; přirozeným partnerem je Dům na půl cesty. U pachatelů trestné činnosti ve výkonu trestu odnětí svobody, případně ve vazbě, sociální kurátor spolupracuje s Vězeňskou službou ČR. Generální ředitelství Vězeňské služby ČR zasílá Oznámení o nadcházejícím propuštění každého vězně podle místa trvalého bydliště. Oznámení slouží pouze sociálnímu kurátorovi, obálku, označenou jménem nebo funkcí, je nutné mu předat nerozlepenou údaje v oznámení uvedené by mohly v nepovolaných rukou způsobit tragédii. Spolupráce s Probační a mediační službou ČR se může týkat jak lidí uvězněných (zejména příprava na podmíněné propuštění s dohledem parole), tak pachatelů na svobodě (podmíněné odsouzení s dohledem probace, resocializační programy ve smyslu zákona o Probační a mediační službě č. 257/2000 Sb.). Při výkonu své funkce jsou sociální kurátoři metodicky vedeni krajským metodikem ( 67 odst. 1 písm. c) zákona o krajích č. 129/2000 Sb.). Odbor sociálních služeb MPSV v rámci Opatření 2.1 Integrace specifických cílových skupin ohrožených sociální exkluzí Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OPRLZ) realizuje národní projekt zaměřený na vzdělávání metodiků (KÚ) a koordinátorů (součást práce sociálního kurátora) a řádný výkon přenesené působnosti v této oblasti. Výstupem je také databáze zařízení sociálních služeb pro cílovou skupinu lidí, jejichž životní způsoby mohou vést ke konfliktu se společností (upouští se od označení osoby společensky nepřizpůsobené ). Sociálním vyloučením je charakterizován stav v životě člověka, v němž existují překážky, jež jedinci komplikují nebo zamezují žít způsobem života, který je společností považován za běžný. Vedle tradičních titulů (věk či zdravotní stav) lze jmenovitě uvést sociální události, jež mohou vést k sociálnímu vyloučení, anebo příklady samotného způsobu života, který zapříčiňuje vysoké riziko sociálního vyloučení: experimentování s návykovými látkami či závislost na návykových látkách, domácí násilí, ztráta rodinného zázemí a bydlení (úmrtí živitele, rozvod, nefunkční rodinný systém) vedoucí k bezdomovství, mnohdy zvolený způsob života na ulici. Nově je upravena povinnost obce s rozšířenou působností vůči lidem, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby; nedoporučuje se pověření sociálního kurátora touto agendou. Obec spolupracuje s krajským úřadem (viz násl. 93 písm. b) a s poskytovateli sociálních služeb pro tuto cílovou skupinu, např. Bílý kruh bezpečí). 93 Krajský úřad b) koordinuje poskytování sociálních služeb osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby; přitom spolupracuje s obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Metodický návod: Zde se jedná o novou povinnost, která nebyla dříve v právním řádu zakotvena. Krajský úřad by měl pro naplnění ustanovení využívat a podporovat síť poradenských středisek pro občany v krizi, zařízení poskytujících krizovou pomoc, zařízení sociálních služeb, do kterých je přístup usnadněn, tzv. nízkoprahová zařízení (pozor, v tomto případě jde o druhové označení, tedy nikoli nízkoprahová denní centra ve smyslu 61). V rámci tohoto ustanovení lze také doporučit, aby krajský úřad v souladu se zákonem 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím, v rámci územní působnosti spolupracoval s tzv. Intervenčním centrem, jež koordinuje pomoc obětem domácího násilí. 95 Kraj a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území. Metodický návod: Lze předpokládat, že kraj bude vycházet z informací dodaných mu na základě obecních či 19 20

11 regionálních plánů rozvoje sociálních služeb. Kraj musí předpokládat, že rozložení různých cílových skupin uživatelů sociálních služeb bude co do zastoupení v kraji nerovnoměrné. Je tedy nutné dbát na to, aby žádná z cílových skupin nebyla v kraji opomenuta. Přestože se takzvaně marginalizované skupiny uživatelů nemusí v zastoupení cílových skupin uživatelů služeb objevit, nelze reálnou existenci takto definovaných skupin lidí na území kraje vylučovat. Kraj by měl vést ve zvýšené patrnosti zejména cílové skupiny, které jsou ve větší míře ohroženy sociálním vyloučením: lidi ohrožené trestnou činností dalších osob, lidi sexuálně komerčně zneužívané a ohrožené prostitucí a souvisejícími riziky, lidi ohrožené drogovou závislostí a souvisejícími riziky, lidi ohrožené bezdomovstvím. Při spolupráci kraje a obce by obec měla umět přesvědčivě doložit způsob zjišťování existence těchto cílových skupin. DÁVKY POMOCI V HMOTNÉ NOUZI Libuše Kačerová Pomoc v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Podpůrným právním předpisem je zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon především definuje životní a existenční minimum a stanoví jejich částky, upravuje způsoby společného posuzování osob a také posuzování příjmů (životní minimum ani existenční minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení; v 2 a 3 je upravena částka životního minima jednotlivce a společně posuzovaných osob, 4 uvádí, kdo a za jakých podmínek se posuzuje společně; v 5 se uvádí částka existenčního minima a dle 6, 7 a 8 se posuzují a započítávají příjmy). V Praze dne 19. prosince 2006 Mgr. Martin Žárský ředitel odboru sociálních služeb MPSV ČR Pomoc v hmotné nouzi je formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, která má motivovat tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Základním principem by měla být skutečnost, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. I z tohoto principu však existují výjimky, jedná se o ty osoby, které si příjem vlastní prací zvyšovat nemusí - tzn. osoby, uvedené v 11 odst. 3 zákona. Dle zákona existuje pouze sedm situací spojených s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. Zákon tedy řeší i některé problematické životní situace. Podstatné je, že každá osoba má nárok na poskytnutí základního sociálního poradenství, které vede nejenom k řešení její současné situace, ale i k předcházení vzniku hmotné nouze. Nikoliv tedy nárok pro dávku pro tento nárok musí být splněny i další podmínky. Nedílnou součástí pomoci v hmotné nouzi je dle zákona také sociální práce s klienty. Za osobu v hmotné nouzi se považuje osoba, která nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku), a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním. Vyskytují se případy, kdy osoby žádají o dávku, ale mají např. na účtu poměrně vysoké finanční částky, které k zajištění živobytí nechtějí využít, vlastní byt či byty a další nemovitosti, event. vozidla značné hodnoty. Argumentují tím, že jsou osobou v hmotné nouzi, jsou bez příjmů, protože peníze jim zapůjčila rodina, nemovitost je v takové lokalitě, kde není prodejná a vozidlo jim zakoupila rodina s tím, že jej nesmí prodat. Tyto argumenty však většinou nejsou schopni podložit takovým důkazem, který by bylo možno akceptovat. O dávku požádal například klient, který vlastnil byt, 2 automobily a měl uloženou částku Kč. Nepracoval již cca 8 měsíců, v evidenci uchazečů o zaměstnání byl první měsíc. Údajně jej živila rodina, jedno vozidlo byl veterán, druhé terénní vozidlo a peníze mu dala matka proto, aby měl nějaké finanční prostředky. Posléze přiznal, že pracuje na černo a bylo by pro něj výhodnější být v evidenci úřadu práce, aby měl hrazené zdravotní a důchodové pojištění. Dávku požadoval, protože na ni má nárok, ale protože se z ní žít nedá, musí i nelegálně pracovat

12 V dalším případě žena prokazatelně žila s přítelem, se kterým měla i společné dítě a který byl velice slušně finančně situovaný. Žadatelka o dávku se svým přítelem spolupracovala, podílela se na jeho podnikání. Městský úřad si v tomto případě důkazy opatřoval takřka detektivním způsobem, aby bylo možno prokázat, že se nejedná o osobu v hmotné nouzi. Žadatelka o dávku se vrátila z ciziny, kde legálně pracovala. Odmítala doložit příjmy, protože to, co vydělala, údajně utratila a na byt i automobil jí půjčili rodiče. Žádost byla zamítnuta pro nespolupráci, příjmy se prokázat nepodařilo. Vyskytl se případ, kdy orgán pomoci v hmotné nouzi toleroval příjemce dávky, o němž důvodně pochyboval, že je občanem v hmotné nouzi. Po delší době rozhodl dávku odejmout, věc v současné době řeší krajský soud. Čekáme na výsledek jednání soudu, jednalo se o hraniční případ, protože obecně platí, že pokud se nezmění rozhodné skutečnosti, je těžké nepovažovat osobu za osobu v hmotné nouzi, pokud již za osobu v hmotné nouzi byla uznána. Zde je nutné připomenout, že dávky pomoci v hmotné nouzi a příspěvek na péči jsou přezkoumatelné soudně, dávky pro těžce zdravotně postižené občany poskytované dle vyhlášky č. 182/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudnímu přezkumu nepodléhají. Zákon o pomoci v hmotné nouzi a zákon o sociálních službách nezná institut odstranění tvrdosti zákona, tvrdost zákona může odstranit ministr práce a sociálních věcí u dávek pro těžce zdravotně postižené občany dle dříve uvedené vyhlášky. V hmotné nouzi není osoba, která: a) není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, s výjimkou osob uvedených v 11 odst. 3, b) je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí, c) prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním ( 11 zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu vlastní prací, řádným uplatněním nároků a pohledávek a prodejem nebo jiným využitím majetku po uplynutí 3 resp. 6 měsíců), d) je osobou samostatně výdělečně činnou nebo spolupracující osobou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění, e) je osobou, které byla za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložena sankce podle zvláštního právního předpisu 5), a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce, f) nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby a tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc, g) je osobou, jíž se poskytuje ústavní péče v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné déle než 3 kalendářní měsíce, h) je osobou, které nevznikl nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užitím omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proto jí nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši. Ani to však neplatí stoprocentně, protože orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech určit, že osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) až e) a písm. g) a h) bude považovat za osobu v hmotné nouzi. Pokud je osobou, která neplní podmínky pro uznání za osobu v hmotné nouzi, osoba společně posuzovaná, posuzuje se pro účely zjištění nároku na dávku společně, při stanovení výše dávky se však k této osobě nepřihlíží. Orgán pomoci v hmotné nouzi může také v odůvodněných případech určit, že osobou v hmotné nouzi není osoba, jejíž celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí mohou i po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení zaručit dostatečné zajištění její výživy a ostatních základních osobních potřeb a toto zajištění lze na ní spravedlivě žádat, event. se může přihlédnout k majetku rodiny. Osobou v hmotné nouzi však může být osoba, které se poskytují pobytové sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo v chráněném bydlení, zdravotnickém zařízení ústavní péče déle než 3 měsíce za předpokladu, že plní všechny podmínky pro poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi. Existují pouze 3 dávky určené k řešení hmotné nouze, a to příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady, s výjimkou mimořádné okamžité pomoci pro osoby ohrožené sociálním vyloučením podle 2 odst. 6 zákona. Tuto dávku poskytuje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Odvolacím orgánem je krajský úřad. Příspěvek na živobytí Je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi. Dle zákona o pomoci v hmotné nouzi nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či společně posuzovaným osobám, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem osoby či společně posuzovaných osob částky živobytí. Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí společně posuzovaných osob se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek životního a existenčního minima. Částka živobytí u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než 3násobek stanovené měsíční splátky nebo která nepředloží na výzvu individuální akční plán vypracovaný úřadem práce, činí částku existenčního minima. Částka živobytí u osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců, činí částku existenčního minima. Toto neplatí u osoby, u které se nezkoumá možnost zvýšit si příjem vlastní prací, osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osoby, která má příjem z výdělečné činnosti, a osoby, která vykonává veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci. Veřejná služba doplňuje vedle veřejně prospěšných prací, krátkodobého zaměstnání a dobrovolnické služby možnosti zachování pracovních dovedností u osob dlouhodobě 23 24

13 setrvávajících ve stavu hmotné nouze. Veřejnou službu může zřizovat obec, nemá ovšem povinnost ji zřizovat, a pak se vyskytují případy, kdy příjemci dávek tvrdí, že o veřejnou službu mají zájem, ale obec ji neorganizuje. Veřejnou službu je možno vykonávat i v obci mimo trvalé bydliště. Pokud obec veřejnou službu bude organizovat, lze na základě písemné smlouvy mezi obcí a osobou v hmotné nouzi zabezpečovat pomoc v záležitostech, které jsou konány ve prospěch obce a jejích občanů. Doplatek na bydlení je druhou základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Dávka je poskytována nájemci nebo vlastníku bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí a na příspěvek na bydlení. Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i ve výjimečných případech, kdy žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí, případně i žadateli, který nemá nárok na příspěvek na bydlení, protože využívá jinou než nájemní formu bydlení. Doplatek na bydlení v těchto zřetelehodných případech nyní dospěl už k tomu, že úhrada za ubytovny je vyšší než pronajatý byt, neboť obce jsou povinny uhradit celou částku poskytnutých služeb čtyřčlenná rodina hradí za jednu místnost Kč, nebo na druhé straně každý z rodiny si pronajme jednu místnost s tím, že společně nehospodaří. Protože se např. jedná o matku a zletilé děti, každý je posuzován samostatně, což by nenastalo, kdyby měli pronajatý jeden byt a byli posuzováni společně dle zákona o životním a existenčním minimu. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí. Pokud se možná podaří spočítat výši příspěvku na živobytí manuálně, u doplatku na bydlení to nelze. Problémem u obou dávek je, že těžko se klientovi vysvětluje, že se do programu OKnouze zadají data a program si dávku sám vypočítá. Pokud je tedy podána žádost o příspěvek na živobytí či doplatek na bydlení, nelze předem informovat, zda nárok na dávku vznikne, pokud nedojde k zadání do programu. Mimořádná okamžitá pomoc Jednotlivé mimořádné okamžité pomoci lze i kombinovat, není tedy v rozporu se zákonem podle potřeby poskytnout i několik mimořádných okamžitých pomocí podle nastalé situace. Pomoc je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Zákon stanoví pět takových situací: 1. Jediná nároková dávka je ta, kde nejsou plněny podmínky hmotné nouze, ale v případě neposkytnutí pomoci osobě hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima). Následné mimořádné pomoci již nejsou dávkami nárokovými: 2. Postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod.). Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše Kč. 3. Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje. Podle tohoto ustanovení lze poskytnout i dávku na úhradu bydlení. 4. Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby nebo k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky Kč. 5. Ohrožení sociálním vyloučením. Jde např. o situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně částku Kč. 36 zákona upravuje podmínky nároku na mimořádnou okamžitou pomoc. Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc má osoba, které hrozí vážná újma na zdraví, a pak ti žadatelé, které orgán pomoci v hmotné nouzi uzná za osoby v hmotné nouzi. Pro účely poskytování mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené v 2 odst. 3, odst. 5 písm. a) a odst. 6 se žadatel posuzuje bez společně posuzovaných osob. Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout pouze jedné z osob společně posuzovaných, jde-li o stav hmotné nouze podle 2 odst. 4. v 37 zákona se uvádí výše mimořádné okamžité pomoci. Výše mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené: a) v 2 odst. 3 se stanoví k doplnění příjmu do výše existenčního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem, a u nezaopatřeného dítěte do výše jeho životního minima, b) v 2 odst. 4 se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby až do 15násobku částky životního minima jednotlivce, c) v 2 odst. 5 písm. a) se stanoví až do výše jednorázového výdaje (pochopitelně odůvodněného), d) v 2 odst. 5 písm. b) se stanoví až do výše nákladů uvedených v 2 odst. 5 písm. b), s tím, že součet dávek poskytnutých podle tohoto ustanovení nesmí v rámci kalendářního roku překročit 10násobek životního minima jednotlivce, e) v 2 odst. 6 se stanoví jednorázově až do výše Kč s ohledem na okamžité nezbytné potřeby; celková výše mimořádné okamžité pomoci se stanoví s přihlédnutím k úložnému a k prostředkům, které obdrží osoba při propuštění ze školského zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Součet dávek poskytnutých podle tohoto ustanovení nesmí v rámci jednoho kalendářního roku překročit 4násobek životního minima jednotlivce. Formy poskytování dávek jsou upraveny 42. Příspěvek na živobytí se poskytuje v peněžní nebo věcné formě, popřípadě v obou těchto formách. Ve věcné formě se příspěvek na živobytí poskytne, pokud je zjevné, že by příjemce nevyužil dávku k účelu, ke kterému je určena. Pokud v průběhu poskytování peněžité formy dávky 25 26

14 bude tato dávka používána k jinému účelu, než byla poskytnuta, postupuje se obdobně, a to i s využitím institutu zvláštního příjemce. Vzhledem k tomu, že úřady mnohdy mají dojem, že dávky jsou zneužívány, volí způsob výplaty formou poukázek. Tato praxe mnohdy procházela řadu let zcela bez problémů (tento způsob výplaty byl volen i u zákona o sociální potřebnosti), problém vznikl teprve medializovanou kauzou Litvínov. Doplatek na bydlení se poskytuje pouze v peněžní formě. Doplatek na bydlení lze použít bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením, a to tak, že plátce doplatku jej poukazuje pronajímateli nebo poskytovateli služeb. Mimořádná okamžitá pomoc se poskytuje v peněžní nebo věcné formě, popřípadě v obou těchto formách výplata dávek: Příspěvek na živobytí se vyplácí v kalendářním měsíci, za který náleží, v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem příspěvku. Je-li zřejmé, že příjemce nedokáže s větší částkou finančních prostředků hospodařit, lze příspěvek na živobytí poskytovat týdně nebo denně. Doplatek na bydlení se vyplácí měsíčně po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději však do konce následujícího kalendářního měsíce. Se souhlasem příjemce může být doplatek na bydlení, nepřesahuje-li jeho výše 100 Kč, vyplacen najednou po uplynutí delšího, nejdéle však ročního období. Mimořádná okamžitá pomoc se vyplatí bezodkladně (i když toto není pravidlem, protože některé úřady někdy mají tendenci rozhodnout ve lhůtách stanovených správním řádem, tedy do měsíce, i když nejsou důvody pro zbytečné protahování řízení). Dávka se vyplácí v české měně v hotovosti u plátce, poštovní poukázkou, převodem na účet určený žadatelem, formou poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby, prostřednictvím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě nebo poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě nebo prostřednictvím elektronického platebního prostředku (pokud vím, zatím se u nás nikde nepoužívá), nebo přímou úhradou částek, k jejichž úhradě je příjemce nebo osoba společně posuzovaná v hmotné nouzi zavázána. a pak odbor, který je správcem daní. K této praxi se připojují či už ji praktikují další úřady, kde již přetekl pohár trpělivosti s neplatiči. Řízení o přiznání dávky Řízení o přiznání dávek je zahájeno na základě podání žádosti na předepsaném tiskopisu, který je k dispozici na pověřených obecních úřadech nebo ho lze nalézt na internetových stránkách MPSV ČR. Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi se podávají na sociálních odborech pověřených obecních úřadů podle místa trvalého pobytu občana. V rámci řízení se posuzuje, zda je osoba či rodina skutečně v hmotné nouzi a zda splňuje podmínky nároku na příslušnou dávku. V konečné fázi se pak stanovuje výše dávky. Jednotný postup na celém území České republiky zabezpečuje jednotný informační systém a aplikační program. Z moci úřední se zahajuje řízení tehdy, pokud se rozhoduje o změně již přiznané dávky nebo o jejím odejmutí (lze i na žádost příjemce dávky). Při kontrolách je občas zjišťováno, že třebaže byla podána žádost o dávku, správní úřad ještě jednou či dvakrát zahájí řízení z moci úřední, což je v těchto případech bezdůvodné. Na druhé straně se setkáváme i s tím, že úřad řízení nezahájí, třebaže rozhoduje o snížení či odejmutí dávky. Veškeré jednání s klienty je třeba zaznamenávat do protokolů, ústně do protokolu lze i zahájit řízení z moci úřední. Ze spisů musí být zřejmé, kdy se jaký doklad do spisu zakládá, právní moc se vyznačuje na rozhodnutí, nikoliv na oznámení. Seznam použité literatury: Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon 100/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění. Stručný přehled dávek MPSV. Dojde-li v době, ve které je vyplácen příspěvek na živobytí nebo mimořádná okamžitá pomoc, která není jednorázová, ke změně místa, kde je příjemce dávky hlášen k pobytu, zastaví plátce dávky, který byl před touto změnou k výplatě dávky příslušný, výplatu dávky, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se o změně pobytu příjemce dozvěděl. Plátce dávky uvedený ve větě první předá orgánu pomoci v hmotné nouzi příslušnému podle místa pobytu příjemce kopie podkladů, na jejichž základě byla dávka přiznána. Plátce dávky vyplácí dávku od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla výplata dávky zastavena. Podle 48 nároky na dávky nemohou být postoupeny. Nároky na dávky nelze dát do zástavy. Dávky nemohou být předmětem dohody o srážkách a dávky nepodléhají výkonu rozhodnutí (exekuci). Opět lze uvést médii probíranou kauzu města Chomutova, nyní města Litvínova, kde se ovšem na výkonu exekucí nepodílejí orgány pomoci v hmotné nouzi, ale město v samostatné působnosti 27 28

15 ZDRAVOTNÍ RIZIKA Ivan Novotný Jedinečnost a půvab profese sociálního kurátora spočívá, dle mého názoru, v rozmanitosti a pestrosti jeho každodenní práce. Skutečný profesionál používá v praxi vědomosti a dovednosti nejen z oblasti sociální a právní, ale i z řady dalších oborů a disciplin. Mezi ně patří bezpochyby i zdravotní problematika. Sociální situace klientů a jejich zdravotní stav se mnohdy vzájemně ovlivňují a prolínají. Kurátor se setkává při své rutinní práci s různými zdravotními stavy klientů, které musí brát v úvahu při stanovování plánu individuální pomoci. Kurátor by si měl být také vědom zdravotních rizik vyplývajících jednak z kontaktu se svými klienty, jednak z práce za kancelářským stolem a s PC. Těmto nebezpečím by měl umět účinně čelit. Modul Vybrané otázky ze zdravotní problematiky je členěn do následujících pěti kapitol: Zdravotní rizika práce a ochrana zdraví sociálního kurátora Zdravotní rizika a jejich důsledky na klienta Informace o některých vybraných onemocněních První pomoc Součinnost sociálního kurátora se zdravotnickými zařízeními Zdravotní rizika práce a ochrana zdraví sociálního kurátora Práce sociálního kurátora je velmi náročná jak po stránce psychické, tak po stránce fyzické. Sociální kurátor je úředníkem a zároveň sociálním pracovníkem. Pracuje tedy se svými klienty jednak v kanceláři, kde zpracovává též předepsanou administrativu, jednak je terénním pracovníkem provádějícím sociální šetření v terénu a navštěvujícím své klienty ve věznicích, nemocnicích, azylových domech, v jejich příbytcích atd. Každodenně se setkává s osobami ze zdravotně rizikových skupin obyvatelstva (bezdomovci, osoby závislé na návykových látkách, sociálně marginální osoby apod.). Zdravotní rizika práce sociálního kurátora a z nich vyplývající metody ochrany je možno rozdělit na rizika: A. v duševní sféře (psychologického charakteru), B. ve fyzické sféře s ohledem na možnost poškození pohybového aparátu při práci v kanceláři, C. ve fyzické sféře s ohledem na možný kontakt s různými infekcemi. A. Psychologická a psychiatrická problematika je tématem jiného modulu, proto ji nebudu více rozvádět. Rád bych zde jen zdůraznil, že kurátor by měl cíleně pracovat na posilování své fyzické i psychické kondice a zachovávat zásady psychohygieny v nejširším slova smyslu. Vyrovnaná psychika je nejen klíčovým předpokladem pro zvládání náročné komunikace s klienty, ale ovlivňuje celkové fyzické zdraví člověka. Již delší dobu jsou známá tzv. psychosomatická onemocnění jako např. hypertenze, žaludeční nebo duodenální vředy, ale poslední dobou se hovoří též o významném působení psychiky na obranyschopnost organismu. B. Nebezpečí poškození pohybového aparátu při práci v kanceláři a jejich prevence jsou pro sociálního kurátora aktuální vzhledem k jeho práci v kanceláři. Staticky je zatížena 29 30

16 především páteř, oblast pletence ramenního, velmi často opakovanými pohyby trpí pohybový aparát zápěstí, ruky, lokte a ramene. a) Nemoci páteře 1 Při dlouhém sezení ve strnulé poloze dochází k přetěžování meziobratlových plotének a svalů páteře. V důsledku toho dochází ke zvyšování napětí těchto svalů, které subjektivně vnímáme jako ztuhlost a bolestivost páteře. Mohou se projevit též bolesti hlavy (krční páteř) a při dlouhém strnulém sezení může dojít až k hlubokému zánětu žil. V prevenci vzniku bolestí páteře se doporučuje dodržovat ergonomické zásady (ergonomie pracoviště, správné sezení u PC, pomůcky pro práci s PC, správná židle), dodržovat přestávky v práci, pravidelně cvičit, pravidelně absolvovat regenerační masáže. Kvalitní židle by měla být tvarovaná, mít výškově stavitelnou sedací plochu s odpružením při dosednutí. Dobře tvarované dynamické opěradlo by mělo být výškově stavitelné s možností aretace v několika polohách a s individuálně nastavitelnou bederní oporou. Řešení funkčních bolestí páteře spočívá ve správné ergonomii pracoviště, pravidelném cvičení (protahování a posilování zádového a břišního svalstva), pravidelných masážích zádového svalstva a obecně v dostatku pohybu. b) Nemoci z přetížení zápěstí a ruky 2 De Quervainova choroba Projevuje se bolestí na palcové straně zápěstí. Postupně dochází k zánětu šlachových pochev krátkého natahovače (musculus extensor policis brevis) a dlouhého odtahovače palce (m. adductor policis longus). Příčinou bývají často opakované pohyby palce (natažení, ohnutí, odtažení ve spojení s úchopem a stiskem). Syndrom karpálního tunelu Projevuje se brněním, bolestí a sníženou citlivostí prvního až třetího prstu ruky (palce, ukazováku a prostředníku). Dochází k tomu v důsledku postižení nervu mediánu v karpálním tunelu. Příčinou je přetížení zápěstí a ruky (ohýbačů prstů), např. při práci s myší a na klávesnici PC. Zánět šlachových pochev natahovačů (extenzorů) ruky a zápěstí Projevuje se bolestivostí při pohybu prstů ruky. Příčinou jsou časté pohyby prstů např. při práci s myší, na klávesnici PC, hře na kytaru. Dochází k tzv. tendovaginitidám (zánětu synoviálních pochev) natahovačů prstů. Syndrom Guyonova kanálu Projevuje se poruchou citlivosti i aktivní hybnosti malíku. Příčinou bývá opírání malíkové strany ruky a zápěstí o tvrdou podložku (pracovní stůl). V prevenci výše uvedených syndromů se uplatňuje především pravidelné protahování svalů ruky a předloktí, ergonomické pracovní pomůcky (myš, klávesnice), pracovní přestávky apod. Konzervativní léčba spočívá v aplikaci protizánětlivých léků (mastí, krémů, gelů), omezení zátěže (klidový režim), použití ortézy a fyzikální terapii (interferenční proudy, ultrazvuk). V případě neúspěchu konzervativní léčby připadá v úvahu chirurgické řešení onemocnění. 1 Martínková (2009). 2 Martínková (2009). c) Tenisový loket Vzniká buďto v důsledku často opakovaných jemných pohybů ruky, např. při práci na klávesnici a s myší PC, nebo naopak častou silovou zátěží, např. při dlouhotrvajícím stisku ruky (práci s kladivem, šroubování, držení tenisové rakety apod.). V důsledku uvedených zátěží dochází k přetížení společných začátků natahovačů ruky a zápěstí projevujícímu se jejich značnou bolestivostí. Léčba spočívá především v rehabilitaci (vířivky, interferenční proudy, magnetoterapie, laser, obstřiky kortikoidem a sádrová fixace na 14 dní), aplikaci ortézy. 3 V případě neúspěchu je možná chirurgická léčba. d) Přetížení v oblasti ramene V důsledku nevhodné ergonomie pracoviště dochází při dlouhotrvající práci na PC k zatěžující poloze těla a horních končetin projevující se ztuhnutím svalů v oblasti ramene a šíje a vedoucí k bolesti v uvedených oblastech (tzv. trigger pointy). Při léčbě se uplatňují masáže ramenního pletence a šíje, teplo, uvolňovací cvičení, strečink, fyzikální léčba (interferenční proudy). 4 e) Kompenzační cvičení v kanceláři Existují různé sestavy cvičení, které mají za cíl procvičit, uvolnit, dostatečně prokrvit a tím regenerovat staticky zatížené svalstvo. Kompenzační cviky spočívají v: 5 procvičování kloubů ruky, protažení svalů předloktí, protažení svalů zadní strany ramene, kroužení rameny, procvičování ramenních kloubů (zevní rotace), protažení šíje. C. Při své každodenní práci se sociální kurátor může setkat s klienty, kteří jsou nemocní nebo nosiči řady infekčních onemocnění. Jedná se především o: a) infekce přenášené kapénkovou nákazou (vzduchem), b) kontaktně (dotykem) přenášené infekce, c) parazitární onemocnění, d) alimentární infekce (přenášené do zažívacího traktu), e) parenterálně přenášené infekce (přenášené především krví, krevními deriváty, sekrety apod.). a) Infekce přenášené kapénkovou nákazou (vzduchem) Jedná se především o infekce dýchacích cest, které obecně patří k nejčastěji se vyskytujícím nemocem. Původci těchto onemocnění jsou přibližně z 80 % viry (rhinoviry, myxoviry chřipkové viry A, B, C. RS viry, parainfluenza viry adenoviry atd.), zbývajících 20 % tvoří mikroby (beta hemolytické streptokoky, pneumokoky, hemofily a mykoplasmata). 6 Zdrojem infekce je nemocný člověk, virus je obsažen v sekretu dýchacích cest a šíří se kapénkami, vzduchem při mluvení, kašli, kýchání apod. Někdy se viry mohou přenášet i kontaktně rukama a znečištěnými předměty. Branou infekce bývá nosní sliznice a sliznice hltanu, kde se viry zachytí a pomnoží. 3 Martínková (2009). 4 Martínková (2009). 5 Martínková (2009). 6 Kouba (1982)

17 Paragraf č. 16 odst. 3 vyhlášky č. 537/2006 Sb. MZ ČR, o očkování proti infekčním nemocem, ve znění vyhlášky č. 65/2009 Sb., přímo uvádí pracoviště s vyšším rizikem vzniku chřipky a v 6 definuje fyzické osoby, které se podrobí pravidelnému očkování proti chřipce, odst. 1, a pneumokokové nákaze, odst. 2, a v 12 specifikuje fyzické osoby, které se podrobí zvláštnímu očkování. Zvláštním případem je infekce TBC, která se také nejčastěji přenáší vzdušnou cestou 7 (viz Informace o některých onemocněních). Zásady ochrany: určitý odstup od nemocného, příp. ochranné pomůcky, např. rouška, časté větrání místností, pravidelné a časté mytí rukou, hygienická dezinfekce rukou, celkové posilování imunity (vitamíny, životospráva, otužování), očkování. b) Kontaktně přenášené infekce Kontaktním způsobem se přenáší řada infekčních onemocnění, ale v praxi kurátora bych zdůraznil především riziko přenosu kožních hnisavých onemocnění a onemocnění způsobených houbami a kvasinkami. Bližší informace jsou uvedeny v kapitole Informace o některých onemocněních. Zásady ochrany před kontaktně přenášenými infekcemi: pravidelné, časté mytí rukou, hygienická dezinfekce rukou, nedotýkat se kůže a zánětlivých projevů, sekretů z otevřených vředů apod., nedotýkat se zakrvácených a jinak prosáklých obvazů, nepoužívat sprchy, umývárny a WC klientů k vlastní hygieně a obráceně, používat jednorázové ručníky, udržovat v čistotě a pravidelně dezinfikovat kliky dveří, sedačky a stoly v čekárnách, při práci v terénu, zvl. při návštěvě squatů, zanedbaných domácností apod. dbát zvýšené ostražitosti. Zvláštním případem kontaktně přenášených infekcí je většina pohlavních nemocí. Těmito infekcemi by však sociální kurátor neměl být výrazněji ohrožen, protože i když se s takto nemocnými klienty profesionálně setká, neměl by být infikován (viz kapitola Informace o některých onemocněních). c) Alimentární infekce Jedná se o infekce tzv. špinavých rukou, které se dostanou do zažívacího traktu potravou, kontaminovanou vodou, příbory, nádobím apod. Většinou mluvíme o tzv. fekálně orálních infekcích, kdy do úst se dostává nějakým způsobem (potravou, prsty apod.) fekální kontaminace (znečištění kontaktem se stolicí nemocného nebo nosiče). Sociální kurátor tak nejčastěji může přijít do styku s průjmovými onemocněními nejrůznějšího původu nebo infekční hepatitidou typu A a E (viz kapitola Informace o některých onemocněních). Zvláštním případem jsou stafylokokové enterotoxikózy, kdy potravina je kontaminována enterotoxinem (vydrží var až 20 minut), který produkují některé enterotoxigenní kmeny 7 Bednář (1994). Staphylococcus aureus. 8 Stafylokokus se dostává do jídla nejčastěji z hnisavého onemocnění ruky. V potravinách se mikrob rychle rozmnoží a vyprodukuje velké množství stafylotoxinu. Zásady ochrany před alimentárními infekcemi: pravidelné, časté mytí rukou, hygienická dezinfekce rukou, utírat ruce do jednorázových ručníků, před jídlem si vždy umýt ruce, jíst ve vyhrazených prostorách (jídelna, kuchyňka, odpočinková místnost apod.), nepojídat potraviny, se kterými měli kontakt klienti, nepoužívat toalety klientů, při práci v terénu nepít vodu z neznámých zdrojů, nejíst potraviny předložené klienty, očkování proti hepatitidě A. d) Parenterálně přenášené infekce Jedná se o onemocnění přenášená krví a jejími deriváty, různými tkáňovými sekrety, biologickým materiálem apod. Branou infekce je přenos do krve přímo vpichem, ranou, oděrkou, v některých případech oční spojivkou apod. V praxi nejčastěji dochází u narkomanů k přenosu opakovaně používanou injekční jehlou (kontaminovanou krví nemocného člověka), sexuálním stykem apod. Obvykle se jedná o infekce virem hepatitidy B a C. Parenterálně se přenáší řada dalších infekcí, např. virus HIV. Paragraf č. 16 odst. 1 vyhlášky č. 537/2006 Sb. MZ ČR, o očkování proti infekčním nemocem, ve znění vyhlášky č. 65/2009 Sb., přímo uvádí pracoviště s vyšším rizikem vzniku virové hepatitidy B a v 9 definuje fyzické osoby, které se podrobí zvláštnímu očkování proti hepatitidě B. Sociální kurátor při standardní práci v kanceláři by neměl být ve zvýšené míře ohrožen těmito infekcemi. Za běžných okolností se nedostává do přímého kontaktu s tělem klienta (neprovádí vyšetřování nebo ošetřování klientů či pacientů) a nepřichází do styku s biologickým materiálem, krví, biologickými odpady apod. Výjimkou jsou situace (např. práce v terénu), kdy by byl nucen manipulovat s použitými injekčními stříkačkami nebo se dostal do kontaktu s biologickým materiálem či např. krví nebo sekrety prosáklými obvazy, oděvy apod. V těchto případech musí použít vždy odpovídající ochranné pomůcky (rukavice, roušku, brýle, ochranný oděv, popř. štít na obličej apod.). Kontaminované místo (např. povrch stolu, podlaha apod.) je třeba speciálně dekontaminovat. Zásady ochrany před parenterálně přenášenými infekcemi: nedostat se do přímého kontaktu s tělem klienta a jeho ranami, krví, sekrety apod., nedostat se do přímého kontaktu a nemanipulovat s použitými injekčními stříkačkami, obvazy, potřísněnými částmi oděvu apod., nemanipulovat s biologickými odpady, zvýšená opatrnost při práci v terénu, v případě nezbytného kontaktu používat ochranné pomůcky (rukavice, ochranný oděv, ochranný štít), hygienická dezinfekce rukou (viz dále), dekontaminovat kontaminované místo (viz dále), očkování proti hepatitidě B. 8 Bednář (1994)

18 e) Parazitární onemocnění Sociální kurátor se poměrně často může setkat s klientem, který má svrab nebo vši. O obou těchto onemocněních se podrobněji zmiňuji v kapitole Informace o některých onemocněních. Zásady ochrany před infekcí parazity (vši, svrab): zamezit kontaktu s ložním prádlem, osobním prádlem klientů, neutírat se do látkových ručníků, neoblékat si nebo nepokládat na sebe oblečení klientů, udržovat v čistotě sedačky v kanceláři a v čekárně; vhodné jsou pouze sedačky z omyvatelných materiálů, vystříhat se těsného kontaktu s klientem (nedoporučuje se sedět vedle klienta tak těsně, aby se vzájemně dotýkalo oblečení, pozor na kontakt vlasů (např. při přiblížení hlavy při pomoci klientovi vyplnit formulář apod.), při práci v terénu, např. při návštěvě squatů, zanedbaných domácností, nesedat na postel klientů, neutírat se do jejich ručníků, pozor na spací pytle, oblečení apod., nepoužívat toalety klientů a nepouštět klienty na toalety pro personál. K nejúčinnější ochraně před infekcemi (obecně) v kanceláři patří svědomité mytí rukou teplou vodou a mýdlem, několikrát denně, dle potřeby. Je možno použít i dezinfekční mýdlo, mycí emulze jako např. Manisoft, Manipur. Po umytí rukou je možno též použít speciální gely, které se vmasírují do pokožky. Zvláštní formou je tzv. hygienická dezinfekce rukou, kdy na suché, předem umyté ruce se rozetře speciální dezinfekční přípravek, např. Spitaderm, Spitacid. Přípravek se neředí a nechá se působit asi 30 sekund do zaschnutí (postupovat vždy podle přiloženého návodu). Účinnost hygienické dezinfekce rukou spočívá v: usmrcení vegetativních forem bakterií a mikroskopických kvasinek, usmrcení virů, inaktivaci bakteriálních spór, usmrcení mykobakterií komplexu M. tuberculosis, usmrcení potenciálně patogenních mykobakterií, fungicidním účinku na mikroskopické vláknité houby. V kanceláři nebo v čekárně se může stát, že klient znečistí sedačku nebo podlahu, zanechá ležet kus oděvu, použitý obvaz nebo něco podobného. V těchto případech je nutno vždy použít ochranné pomůcky, jako jsou ochranné rukavice, roušky, brýle, speciální pracovní oděv, a to dle momentální situace. Kontaminované plochy se dekontaminují. Obvykle se nejprve nastříkají speciálním dezinfekčním přípravkem (např. Incidur spray) a nechají se zaschnout. K dekontaminaci ploch se používá řada momentálně dostupných dezinfekčních prostředků jako např. Incidur různé druhy, Sekusept pulver, Desam OX, GK, Savo Prim, Dikont, Chloramin BM. Dezinfekce podlah, nábytku, klik dveří apod. se provádí čerstvě připraveným dezinfekčním roztokem. Je třeba dát pozor na předepsané koncentrace, (distribuovaný dezinfekční prostředek je považován za 100%). Povrchy se omývají nebo vytírají na mokro a nechají zaschnout. Očkování Očkování (aktivní imunizace organismu) je asi nejbezpečnější ochranou před infekčním onemocněním. Očkovací látky jsou však k dispozici pouze proti některým onemocněním. Aktuální informace o očkování včetně očkovacího kalendáře platného od března 2009 je možno nalézt na webových stránkách Vakciny.net. 9 Problematiku očkování upravuje v současné době vyhláška č. 537/2006 Sb. MZ ČR ze dne 29. listopadu 2006, o očkování proti infekčním nemocem, ve znění vyhlášky č. 65/2009 Sb. Vzhledem k důležitosti uvádím znění některých paragrafů pod čarou. 10 Pravidelné očkování proti TBC (viz kapitola Informace o některých onemocněních) upravuje 3 uvedené vyhlášky. Zdravotní rizika a jejich důsledky na zdravotní stav klientů Sociální kurátor se při své práci setkává s klienty, kteří často žijí dobrodružným způsobem života v nestandardních životních podmínkách, kde na jejich zdravotní stav působí řada rizikových faktorů. U bezdomovců je tato problematika nejmarkantnější, zvláště v situaci, kdy onemocní a potřebují zprostředkovat nebo zařídit odpovídají odbornou péči. Nejčastější rizika a jejich důsledky na zdravotní stav je možno shrnout do následujících bodů: nedostatečná životospráva (nekvalitní potrava, karence živin, minerálů, vitamínů a stopových prvků, vyčerpání nervové soustavy z nevyspání, stresu a návykových látek, v některých případech náchylnost ke křečovým stavům zvláště v kontextu s vrozenými 9 Očkovací (2009) 10 6 Pravidelné očkování proti chřipce a pneumokokovým nákazám 1. Očkování proti chřipce se provede každý rok u fyzických osob umístěných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domech pro seniory, Očkování proti chřipce se dále provede u fyzických osob umístěných v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem. 2. U fyzických osob uvedených v odst. 1 se provede též očkování proti pneumokokovým nákazám polysacharidovou očkovací látkou 9 Zvláštní očkování proti virové hepatitidě B 1. Očkování se provede u fyzických osob pracujících na pracovištích uvedených v 16 odst. 1, pokud jsou činné při vyšetřování a ošetřování fyzických osob, o něž mají pečovat, při manipulaci se specifickým odpadem ze zdravotnických zařízení a u osob činných v nízkoprahových programech pro uživatele drog. Dále se provede u studujících lékařských fakult,, u studujících na středních a vyšších odborných sociálních školách připravovaných pro činnosti v zařízeních sociálních služeb při vyšetřování a ošetřování fyzických osob přijatých do těchto zařízení, u fyzických osob poskytujících terénní nebo ambulantní sociální služby a u nově přijímaných příslušníků vězeňské a justiční stráže. 2. Očkování podle odstavce 1 se neprovádí u fyzické osoby s prokazatelně prožitým onemocněním virovou hepatitidou B a u fyzické osoby s titrem protilátek proti HbsAg přesahujícím 10IU/l. 12 Zvláštní očkování proti chřipce Očkování se provede u fyzických osob pracujících na pracovištích uvedených v 16 odst Pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčních onemocnění 1. Pracoviště s vyšším rizikem vzniku virové hepatitidy B jsou pracoviště chirurgických oborů, oddělení hemodialyzační a infekční, lůžková interní oddělení včetně léčeben dlouhodobě nemocných,., domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem a azylové domy. 3. Pracoviště s vyšším rizikem vzniku chřipky jsou léčebny dlouhodobě nemocných, domy s pečovatelskou službou, domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením a domovy se zvláštním režimem. 17 Podmínky, za kterých smějí být fyzické osoby zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění Na pracoviště uvedené v 16 odst. 1 a 2 mohou být fyzické osoby nově zařazeny nejdříve po podání druhé dávky očkovací látky za předpokladu, že další očkování bude ukončeno v předepsaném termínu

19 dispozicemi, posttraumatickými stavy hlavy a CNS a užíváním alkoholu, bércové vředy z přetížení žilního systému dolních končetin a nedostatku hygieny), nedostatečná osobní hygiena (hnisavá infekční onemocnění kůže, parazitární onemocnění, bércové vředy apod.), působení povětrnostních vlivů (prochladnutí, omrzliny a následné stavy po amputacích), popáleniny, úžeh, úpal, bronchitidy, pneumonie, záněty močových cest a ledvin), riziko infekčních a parazitárních onemocnění (respirační infekce, alimentární infekce, průjmová onemocnění, žloutenka typu A, infekční onemocnění kůže, vši, svrab), riziko TBC, riziko pohlavně přenosných a parenterálně přenosných onemocnění u některých klientů (u rizikově se chovajících klientů je nebezpečí zejména žloutenky typu B a C, lues, kapavky, infekce virem HIV), riziko úrazů (řezné, bodné, tržné rány, pohmožděniny a podlitiny, např. oka, zlomeniny, nejčastěji žeber), riziko závislostí na různé návykové látky (zvláště na alkoholu) a na hrací automaty, nedostatečné zdravotní zabezpečení (ztížená dostupnost lékařského ošetření), praktická nedostupnost tzv. domácí léčby běžných onemocnění nebo doléčení závažných onemocnění a z toho vyplývající další zdravotní rizika a komplikace. Většina výše uvedených zdravotních rizik a jejich důsledků je popsána v ostatních kapitolách tohoto modulu. Zvláštní kapitolou je vztah klientů ke svému zdravotnímu stavu a zdravotnickým zařízením. Přesto, že si obvykle stěžují na spoustu věcí, o svém zdravotním stavu většinou sami nehovoří (pokud účelově nechtějí pro sebe získat nějakou výhodu nebo úlevu). Stává se proto poměrně často, že vyhledávají zdravotní péči až ve vážných, mnohdy velmi zanedbaných případech. Souvisí to jednak s lehkovážnějším přístupem k vlastnímu životu, jednak s tím, že se bojí odmítnutí ve zdravotnickém zařízení. Obvykle postrádají u sebe doklad totožnosti a kartičku pojištěnce, u zdravotní pojišťovny mají velký dluh, jsou bez finanční hotovosti na úhradu regulačního poplatku a někdy se také stydí za svůj zanedbaný vzhled, špatnou až katastrofální osobní hygienu. V řadě případů mají strach ze zdravotnického zařízení, z chování zdravotníků, ze zákroku, který je čeká, a z bolesti, která s tím bývá spojena. Často trpí bolestmi zubů, neboť chrup bývá zpravidla ve velmi zanedbaném stavu. Pokud se kurátorovi podaří sehnat odborného lékaře pro klienta, je to mnohdy úspěch, sehnat však zubaře bývá neřešitelným problémem. Klienti navštěvují v krajní nouzi zubní pohotovost, která však jen provede akutní zákrok a dočasně pacientovi uleví. Následná léčba chrupu však již nepokračuje, protože klienti buď vůbec nemají své stomatology, nebo jsou zaregistrováni v zubní ambulanci někde daleko, např. v místě trvalého bydliště, kde se nezdržují. Vzhledem k současnému nedostatku stomatologů je pro klienta téměř nemožné najít nového zubaře. Pokud člověk žijící na ulici onemocní, je konfrontován s velmi tvrdou realitou. I když onemocní například běžnou chřipkou, brzy zjistí, že se nemá kam uchýlit. Azylové domy poskytují většinou lůžka pouze přes noc. Nemocný člověk není pro ně cílovou skupinou. Velmi obtížně řešitelná situace nastává, když bezdomovec je propouštěn z nemocnice do tzv. domácí péče, kde by mohl strávit čas rekonvalescence. Jen v některých případech, pokud existují zdravotní indikace a překlad doporučí ošetřující lékař, je přeložen pacient bezdomovec do zdravotnického zařízení následné péče. Pacienti po mozkové příhodě, infarktu, po chirurgickém zákroku nebo po léčbě v psychiatrické léčebně nemohou být sice ze zákona vyloženi po propuštění z hospitalizace na ulici (viz kapitola Součinnost se zdravotnickými zařízeními), ale bohužel v praxi zde mohou během několika dnů až týdnů opět skončit. Je totiž naprostý nedostatek azylových zařízení, která by poskytla celodenní pobyt s možností tzv. domácího doléčení. Sociální pracovníci se při pomoci těmto lidem opravdu zapotí a tyto případy bývají pro ně skutečnou noční můrou. Klienti obvykle nemívají nárok na výplatu částečného nebo plného invalidního důchodu (z důvodu neodpracovaných let) a jsou odkázáni jen na dávky hmotné nouze a na příspěvek na péči. Vyřízení domova důchodců nebo domu s pečovatelskou službou bývá dlouhodobější záležitostí. K obtížné umístitelnosti klientů do ubytovacích zařízení přispívají také mnohdy jejich osobnostní rysy. Po vysilující práci sociálních pracovníků, kdy se nakonec podaří klienta někam umístit, často sám klient raději odchází na ulici, neboť není schopen se podrobit režimu zařízení, dostává se do konfliktu se spolubydlícími, mívá pocit, že zařízení mu bere většinu jeho prostředků a kapesné mu nestačí na uspokojování jeho potřeb (většinou nákup cigaret, alkoholu nebo hraní automatů) nebo jeho nepřekonatelná touha po tzv. svobodě, návykové látce (obvykle alkoholu) nebo po kamarádech je silnější. Velmi vážnou výzvou pro budoucnost je vytvoření dostatečného počtu azylových domů nebo specializovaných zařízení (rozmístěných dle lokální potřeby v jednotlivých regionech), která by nesuplovala zdravotnická zařízení, ale umožňovala celodenní pobyt s možností doléčení nemocných nebo rekonvalescentních klientů, případně by poskytovala ubytování již starším a nemocným klientům marně čekajícím na domov důchodců. Informace o některých onemocněních V této kapitole jsou podrobněji popsána některá onemocnění, se kterými může sociální kurátor přijít do styku prostřednictvím svých klientů. Byly vybrány nejčastější parazitární onemocnění, infekční kožní onemocnění, virové žloutenky, TBC, některé pohlavní nemoci a bércové vředy. Častá traumata (úrazy) jako např. úrazy oka nebo stavy způsobené teplotními vlivy (podchlazení, omrzliny, úžeh a úpal) nebo křečové stavy (epilepsie či epilptiformní stavy epilepsii podobné) jsou popsány v kapitole Vybrané kapitoly z první pomoci. A. Některá parazitární onemocnění. a) Zákožka, svrab, Sarcoptes scabiei Jedná se pravděpodobně o nejrozšířenější parazitární kožní onemocnění. Původcem je pavoukovec, roztoč, zákožka svrabová. Sameček měří na délku asi 0,2 0,24 mm, samička je větší, měří asi 0,33 0,35 mm. 11 Z vajíček o velikosti 0,15 x 0,1 mm se vylíhnou po 3 8 dnech šestinohé larvy, které dále prodělávají složitý vývojový cyklus. 12 Klinické příznaky: První příznaky svrabu se objevují asi po 1 3 týdnech od nákazy. Typické je úporné svědění, zvláště večer. V místě invaze vzniká drobná papulka (pupínek), od které se táhnou 0,5 2mm chodbičky naplněné vajíčky. Jednotlivé projevy se postupně rozšiřují. Onemocnění způsobují jen samičky, které se zarývají do kůže a vytvářejí tam chodbičky 11 Bednář (1994). 12 Jírovec (1954)

20 až několik milimetrů dlouhé. Samečkové a vývojová stadia běhají jen po povrchu kůže. 13 Samičky si vyhledávají místa s jemnou pokožkou. S příznaky se proto nejčastěji setkáváme mezi prsty rukou, na dlaňové straně zápěstí, v podpažních řasách, kolem prsních bradavek u žen, na genitáliích, okolo pupku a na hýždích. Paraziti při své činnosti dráždí senzitivní nervová zakončení, čímž způsobují značné svědění. Pacienti se proto často a intenzivně drbou a vytvářejí si tak tzv. lineární exkoriace (dlouhé, rovnoběžné škrábance) pokryté strupy. Vlivem druhotné infekce (sekundární impetiginizace) dochází v těchto místech k hnisavým projevům kůže. 14 Epidemiologie: Nákaza se přenáší především ložním prádlem, ručníky, souloží, vzájemně mezi členy rodiny, v dětských kolektivech. Výjimečně je možný přenos podáním ruky. Léčba: Infectoscab aplikace přípravku a výměna prádla a oblečení dle přiloženého návodu. b) Vši 15 Rozlišujeme 3 druhy vší: veš dětskou (Pediculus capitis), veš šatní (Pediculus corporis) a veš muňku (Pithirus pubis). Veš dětská (Pediculosis capitis) Tento členovec žije nejčastěji ve vlasech, ale i vousech a obočí. Samičky kladou přibližně 3 až 4 vajíčka denně. Vajíčka, hnidy, přilepují ke kořeni vlasů. Vzhledem k tomu, že vlas roste rychlostí přibližně 1 cm za měsíc, můžeme tak orientačně odhadnout délku parazitárního onemocnění. Klinické příznaky: Svědění pokožky je vyvolané bodnutím vší. Typickým příznakem je nález hnid, především v krajině spánkové, týlní a za ušima. Vznikají drobné ranky, které se škrábáním infikují, tzv. impetiginizují, zvláště při dlouhodobějším trvání infekce vznikají pod strupy (krustami) celá hnízda vší. Epidemiologie: Veš dětská se přenáší nejčastěji přímým kontaktem hlav, zvláště v dětských kolektivech. Mohou se také přenášet čepicí či jinou pokrývkou hlavy. Bez každodenní potravy (sání krve) hynou po několika dnech. Léčba: Používají se speciální přípravky, jako je Difuzil, Ortosan, Parasidese apod., a vyčesávají se hnidy. Dlouhé vlasy se musí obvykle ostříhat, v případě rozsáhlých, zanedbaných, imetiginizovaných projevů (projevy druhotné mikrobiální infekce) je třeba opatrně vyholit hlavu a léčit kožní projevy na odborných odděleních. Veš šatní (Pediculosis vestimentorum, corporis, humanum) Žije v záhybech prádla a šatstva. Hnidy ukládá na vlákna textilu nebo i na chlupy těla. Prádlo opouští jen za účelem nasátí krve. Klinické projevy: Primárními projevy jsou drobné petechie (projevy krvácení do kůže) a pupeny, které intenzivně svědí. V okolí nalézáme drobné eroze (povrchové defekty pokožky vzniklé 13 Bednář (1994). 14 Záruba (1994). 15 Záruba (1994), Jírovec (1954, Bednář (1994). setřením krytu puchýře nebo pustuly hojící se bez jizvy). Sekundárně nalézáme tzv. lineární exkoriace vzniklé úporným škrábáním. Epidemiologie: Přenos probíhá oděvy zamořenými vešmi a hnidami. Veš šatní je přenašečem skvrnitého tyfu (původce: Rickettsia prowazeki), návratného tyfu (Borelia recurrentis) a Volyňské horečky (Riskettsia volhynica). Léčení: Individuální odvšivení pomocí mýdlové koupele, aplikace insekticidních zásypů, výměnou prádla a ostatního oděvu. Veš muňka (Pthirus pubis, Pediculosis pubis) Parazit žije na chlupech genitálií, někdy i v podpaží, na chlupech na hrudi, v obočí a vousech. Klinické projevy: V místech sání vznikají modravé skvrnky, maculae coerulae, které silně svědí. Epidemiologie: Téměř výhradně souloží, výjimečně spodním prádlem, plavkami apod. Léčba: Stejná jako u vši dětské. B. Některá kožní infekční onemocnění. a) Pyodermie (kožní hnisavá onemocnění) 16 Hnisavá onemocnění kůže jsou nejčastěji vyvolávána: stafylokoky Staphylococus pyogenes aureus, streptokoky Streptococus beta hemolytikus i některými tyčkami Escherichia coli, Proteus, Pseudomonas aeruginosa a jiné. Mikroby působí účinně svými endotoxiny (toxické látky vázané na povrch mikroba) a exotoxiny (toxické látky uvolňované do okolí) na kůži, pokud je především: porušena fyziologická obranná schopnost kůže (porušená souvislá rohová vrstva, změna ph povrchu, porušená samočisticí schopnost), oslabená celková imunita organismu, karence bílkovin, vitamínů, minerálů, stopových prvků. Patogenní mikroby mohou napadat jednak epidermis vlastní pokožku (tzv. impetiga), jednak vlasové folikuly cibulky vlasů, vousů, chlupů (tzv. folikulitidy, furunkly, carbunkly), jednak potní a apokrinní žlázy (tzv. velké potní žlázy, jsou vázány na vlasové folikuly, reagují převážně na psychickou, zvláště sexuální stimulaci, mají funkční vztah k pohlavním žlázám). b) Erysypelas (růže) Onemocnění způsobené beta-hemolytickými streptokoky, nejčastěji skupiny A. Erysypel začíná obvykle dosti dramaticky (třesavka, vysoká horečka, bolesti hlavy, nauzea, zvracení). Po několika hodinách, někdy po jednom až dvou dnech, se začnou objevovat kožní projevy. Zarudnutí, ostře ohraničené proti okolí, otok kolem místa vstupu infekce. Nejčastěji se setkáváme s kožními projevy na bércích dolních končetin (místem vstupu infekce bývají 16 Záruba (1994)

Pomoc v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU PŘIPRAVIT PRO ŽIVOT (CZ.1.07/1.3.46/01.0019) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Systém pomoci v

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

Systém pomoci v hmotné nouzi. Dávky. Osoba v hmotné nouzi. V hmotné nouzi není osoba,

Systém pomoci v hmotné nouzi. Dávky. Osoba v hmotné nouzi. V hmotné nouzi není osoba, Systém pomoci v hmotné nouzi Upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a další právní předpisy, zejména zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu,

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY dílčí podklad ke studiu ak. rok 2009/2010 ZABEZPEČENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE - VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Znaky programu: jednotný účel: plně nebo částečně hrazená zdravotní

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění příslušných ustanovení zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, s vyznačením navrhovaných změn 2 Hmotná nouze (1) Pro účely

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 1 Obsah Sociální pomoc Obecně Principy Cíle Životní a existenční minimum Dávky hmotné nouze Dávky sociální péče 2 Sociální pomoc Systém sociálního zabezpečení je rozdělen

Více

Pomoc v hmotné nouzi - zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi - zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi - zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi je určena pro občany, kteří ani s využitím jiných sociálních systémů nebo vlastní iniciativou, ani využitím vlastního

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

Navrhované změny na pracovním trhu

Navrhované změny na pracovním trhu Navrhované změny na pracovním trhu v souvislosti s novelami zákona o zaměstnanosti a dalších zákonů RNDr. Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 6. března 2008 Motto navrhovaných změn: Ten, kdo pracuje,

Více

Jak pomáhá Telefonická krizová. 800 157 157 Mgr. Jana Kosařová manažerka sociálních služeb ŽIVOTa90

Jak pomáhá Telefonická krizová. 800 157 157 Mgr. Jana Kosařová manažerka sociálních služeb ŽIVOTa90 Jak pomáhá Telefonická krizová pomoc Senior telefon 800 157 157 Mgr. Jana Kosařová manažerka sociálních služeb ŽIVOTa90 Co je Senior telefon? Senior telefon je sociální služba Telefonické krizové pomoci

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

114/1988 Sb. ZÁKON. Část první. Orgány sociálního zabezpečení a jejich úkoly. Orgány sociálního zabezpečení

114/1988 Sb. ZÁKON. Část první. Orgány sociálního zabezpečení a jejich úkoly. Orgány sociálního zabezpečení Stav k 5.3.2007 114/1988 Sb. ZÁKON ze dne 27. června 1988 České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem České národní

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své

Více

4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Název standardu. Kritéria standardu. Závazné pro: Vypracovala: Schválila: Dne a podpis:

4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Název standardu. Kritéria standardu. Závazné pro: Vypracovala: Schválila: Dne a podpis: Název standardu 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí 4a) Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní

Více

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Změna: 43/2006 Sb. Změna: 214/2012 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst.

Více

38. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

38. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a Mateřská škola 38. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. Z á s a d y

ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. Z á s a d y ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ Z á s a d y postupu úřadu práce při posuzování žádostí zaměstnavatelů a uchazečů o zaměstnání při poskytování příspěvků na zřízení chráněných pracovních míst u zaměstnavatelů a osob

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5

Více

PŘEHLED ČINNOSTÍ NA ODBORU SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZDRAVOTNICTVÍ ZA ROK 2011

PŘEHLED ČINNOSTÍ NA ODBORU SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZDRAVOTNICTVÍ ZA ROK 2011 PŘEHLED ČINNOSTÍ NA ODBORU SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZDRAVOTNICTVÍ ZA ROK 2011 Přehled činností na odboru sociálních věcí a zdravotnictví byl zpracován za období měsíců leden až listopad roku 2011. Veškerou agendu

Více

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Změna: 43/2006 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004

Více

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení

ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 111/2006 Sb. Zákon o pomoci v hmotné nouzi - znění dle 347/10 Sb., 329/11 Sb., 364/11 Sb., 366/11 Sb. 111/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o pomoci

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 Obsah Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 ČÁST I. Podmínky poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči.... 13 1. Příspěvek na péči... 14 1.1

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Zpráva o činnosti odboru sociálních věcí 2013

Zpráva o činnosti odboru sociálních věcí 2013 Zpráva o činnosti odboru sociálních věcí 2013 Stejně jako jsme se potýkali loni v lednu se sociální reformou, kdy byly převáděny veškeré dávky na ÚP, tak od letošního ledna bojujeme s novelou zákona o

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná činnost

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 V návaznosti na novou úpravu životního minima, kterou přináší zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, dochází od 1. ledna 2007 ke změnám dávek

Více

POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ ÚKOLŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM

POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ ÚKOLŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM Základní umělecká škola, Šumperk, Žerotínova 11 Sídlo: 787 01 Šumperk, Žerotínova 11 Identifikační číslo 00852333 Zřizovatel Olomoucký kraj IČO 60609460 Vnitřní předpis č.: VP12/2010 POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ

Více

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a mateřská škola Všetaty okres Mělník, příspěvková organizace ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: ZŠMŠV/ 1 /2013 Vypracoval: Schválil: Spisový znak A. 1. Skartační znak Jelena Darášová,

Více

111/2006 Sb. Zákon ze dne 14. března 2006. o pomoci v hmotné nouzi

111/2006 Sb. Zákon ze dne 14. března 2006. o pomoci v hmotné nouzi 111/2006 Sb. Zákon ze dne 14. března 2006 o pomoci v hmotné nouzi Změna: 165/2006 Sb. Změna: 379/2007 Sb. Změna: 261/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb. Změna: 259/2008 Sb. Změna: 585/2006 Sb., 261/2007 Sb. (část),

Více

Směrnice pro výběr úplaty za předškolní vzdělávání v mateřské škole č. j. 7/2015

Směrnice pro výběr úplaty za předškolní vzdělávání v mateřské škole č. j. 7/2015 Směrnice pro výběr úplaty za předškolní vzdělávání v mateřské škole č. j. 7/2015 Článek I. Legislativní rámec Tato směrnice nahrazuje směrnici č. j. 3/2012 ze dne 25. 01. 2012. Směrnice byla vypracována

Více

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a Mateřská škola Rosovice, okres Příbram ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: 96/2015 Vypracoval: Schválil: Spisový znak Skartační znak Řehková Pavla Mgr. Zdenka Pecharová A.1. A10 Pedagogická

Více

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vypracoval: Schválil: Základní škola a Mateřská škola Velemín- okres Litoměřice Velemín 170, 411 31 ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Pedagogická rada projednala dne 17.června 2013 Směrnice nabývá platnosti

Více

111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Zákon. ze dne 14.března o pomoci v hmotné nouzi. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Zákon. ze dne 14.března o pomoci v hmotné nouzi. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Zákon ze dne 14.března 2006 o pomoci v hmotné nouzi Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: zpět nahoru ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Sociální poradenství

Sociální poradenství Sociální poradenství Dle zákona č. 108/2006 o sociálních službách: 2 odst. 1) Každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství ( 37 odst. 2) o možnostech řešení nepříznivé

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice č. j.: Spr 00562/2015-022 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014 Základní definice Základní statistickou jednotkou v případě tohoto statistického vyhodnocení

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ Sociální reformy VÝPLATA DÁVEK Od 1. ledna 2012 dojde v rámci celkové sociální reformy k podstatným změnám v oblasti dávek: - pro osoby zdravotně postižené, - pro osoby, které jsou příjemci příspěvku na

Více

Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory Tyto dávky najdeme v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Kde lze o dávky SSP požádat? O dávky SSP se žádá na pracovištích úřadů

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní správu podle tohoto zákona vykonávají od 1.4.2004

Více

Odbor sociálních služeb MPSV ČR. Mgr. Anna Kotoučová

Odbor sociálních služeb MPSV ČR. Mgr. Anna Kotoučová Odbor sociálních služeb MPSV ČR Mgr. Anna Kotoučová Obsah prezentace: 1. Informace o připravovaném zákonu o sociálních službách a) legislativní úprava pozice sociální pracovník b) legislativní úprava pracovníků

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

= LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ. Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko

= LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ. Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko = LIDÉ BEZ PŘÍSTŘEŠÍ Mgr. Blanka Bendová DCH B-Oblastní charita Blansko Centrum PRO Blansko Poskytnutí individuální, důstojné a koncepční podpory, pomoci či doprovázení rodinám, matkám či otcům a jejich

Více

209/1997 Sb. ZÁKON. ze dne 31. července 1997. o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů ČÁST PRVNÍ

209/1997 Sb. ZÁKON. ze dne 31. července 1997. o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů ČÁST PRVNÍ 209/1997 Sb. ZÁKON ze dne 31. července 1997 o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů Změna: 265/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Podpora zaměstnanosti prostřednictvím grantových projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost

Podpora zaměstnanosti prostřednictvím grantových projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost Podpora zaměstnanosti prostřednictvím grantových projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost Ing. Ivana Projsová Odbor implementace programů ESF Změny v OP LZZ Oblast podpory 1.1, 3.4 vyhlašuje

Více

Základní škola a Mateřská škola Kunín, okres Nový Jičín, příspěvková organizace Směrnice o úplatě za předškolní vzdělávání Obecná ustanovení

Základní škola a Mateřská škola Kunín, okres Nový Jičín, příspěvková organizace Směrnice o úplatě za předškolní vzdělávání Obecná ustanovení Základní škola a Mateřská škola Kunín, okres Nový Jičín, příspěvková organizace Směrnice o úplatě za předškolní vzdělávání Č. j. ZŠ 68/13 Spisový znak: A1 Skartační znak: A10 Vypracoval: Mgr. Renáta Sztefková

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Standardy kvality pro OSPOD

Standardy kvality pro OSPOD 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své spádové oblasti. 1b Doba výkonu sociálně-právní

Více

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO

Více

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ?

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? 1. Studium na vyšší odborné škole Nabídka dalšího vzdělávání formou vyššího odborného studia je opravdu široká, je dobré mít přihlášku na některé VOŠ

Více

Výpočet neinvestičních nákladů na dítě se provede podle přílohy č. 1 tohoto pokynu.

Výpočet neinvestičních nákladů na dítě se provede podle přílohy č. 1 tohoto pokynu. Škola Čakovičky Pokyn ředitele mateřské školy ke stanovení úplaty za předškolní vzdělávání Účinnost od: 1.9. 2015 Tento pokyn vychází z: - 123 odst. 2 a odst. 4, školského zákona a dále podle - 6 vyhlášky

Více

SEMINÁŘ K ROZVOJI DÍLČÍCH TYPŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. - sdílení zkušeností s registracemi a inspekcemi individuálního projektu

SEMINÁŘ K ROZVOJI DÍLČÍCH TYPŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. - sdílení zkušeností s registracemi a inspekcemi individuálního projektu SEMINÁŘ K ROZVOJI DÍLČÍCH TYPŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB - sdílení zkušeností s registracemi a inspekcemi individuálního projektu Individuální projekt Rozvoj dostupnosti a kvality sociálních služeb v Královéhradeckém

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a Mateřská škola Břeclav, Kpt. Nálepky 7 ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: 430/2014 Vypracoval: Schválil: Spisový znak A. 1. Skartační znak Hana Šimková, vedoucí učitelka Mgr. Jitka

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KRÁSNÁ LÍPA, příspěvková organizace se sídlem Školní 558/10, Krásná Lípa

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KRÁSNÁ LÍPA, příspěvková organizace se sídlem Školní 558/10, Krásná Lípa ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KRÁSNÁ LÍPA, příspěvková organizace se sídlem Školní 558/10, Krásná Lípa ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 29 SMĚRNICE KE STANOVENÍ ÚPLATY ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Obsah: 1. Předmět

Více

Poskytování informací podle zákona 106/1999 Sb. v platném znění

Poskytování informací podle zákona 106/1999 Sb. v platném znění Poskytování informací podle zákona 106/1999 Sb. v platném znění 1. Pravomoci a působnost ředitele školy Ředitel školy: Ing. Jiří Zajíček, jmenován dne 25.7.2000 dekretem Ministerstva školství, mládeže

Více

Směrnice o poskytování informací

Směrnice o poskytování informací - 1 - Dětský domov Palackého 191/101 353 01 Mariánské Lázně Č.j. : 1027/08 Směrnice o poskytování informací Tento pokyn stanoví postup dětského domova k zajištění úkolů vyplývajících ze zákona č. 106/1999

Více

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Právní úprava především zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Důležité dokumenty: - Strategie obnovy a rozvoje EU (pro období 2001 2010) tzv. Lisabonská strategie - Národní akční

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Zahájení výuky na SZŠ ÚO 1. 9. 2010, 1 třída, 30 žáků Vznikl sloučením oboru 75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská

Více

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a mateřská škola Tomáše Ježka Ralsko Kuřívody Příspěvková organizace, IČO: 727 42 607, tel.č.: 487 898 150-1 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: Kuř. 114/2015 Vypracovala:

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Město Kolín. Směrnice

Město Kolín. Směrnice Město Kolín Směrnice č. 14 ze dne 26.5.2014, kterou se stanoví obecná pravidla pro uzavírání nájemních smluv na sociální byty v majetku města Kolína Tato směrnice je závazná pro zaměstnance města Kolína

Více

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu

Více

1. ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY

1. ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Mateřská škola a Školní jídelna Kralice na Hané, příspěvková organizace, Zátiší č. 91, 798 12 Kralice na Hané 1. ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY 1.1 ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY 1.1.1ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Více

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ č. 111/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o pomoci v hmotné nouzi Ve znění k 01.01.2012 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon

Více

PRÁCE S OSOBAMI V HMOTNÉ NOUZI NA POVĚŘENÉM ÚŘADĚ V HANUŠOVICÍCH

PRÁCE S OSOBAMI V HMOTNÉ NOUZI NA POVĚŘENÉM ÚŘADĚ V HANUŠOVICÍCH UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Hana Fojtíková III. ročník kombinované studium Obor: pedagogika sociální práce PRÁCE S OSOBAMI V HMOTNÉ NOUZI NA

Více

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Koncepce SSP Vytvoření systému státní sociální podpory bylo součástí procesu sociální reformy. Na konci roku 1989 patřil k výchozím principům společenské a ekonomické transformace

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY , příspěvková organizace se sídlem L.Kuby 48, 370 07 České Budějovice ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 40. POPLATKY VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala dne 25. 8. 2008 Směrnice

Více

Informace GFŘ. 1. Za závažná porušení plnění povinností plátce pro účely aplikace institutu nespolehlivého plátce se považují situace kdy:

Informace GFŘ. 1. Za závažná porušení plnění povinností plátce pro účely aplikace institutu nespolehlivého plátce se považují situace kdy: GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1 Sekce metodiky a výkonu daní č.j.: 101/13-121002-506729, ve znění Dodatku č. 1, č.j. 55 366/13/7001-21002-012287 a Dodatku č. 2, č.j. 38 461/14/7001-21002-012287

Více

ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ

ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ se sídlem ve Frýdku-Místku ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Č.j.: ZS6 486/2012 Vypracoval: Schválil:,, Pedagogická rada projednala dne 31. 8. 2012 Směrnice nabývá platnosti ode dne: 3. 9. 2012 Směrnice nabývá

Více

Základní škola a Mateřská škola Žďárná VNITŘNÍ SMĚRNICE STANOVENÍ ÚPLATY VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ

Základní škola a Mateřská škola Žďárná VNITŘNÍ SMĚRNICE STANOVENÍ ÚPLATY VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Základní škola a Mateřská škola Žďárná VNITŘNÍ SMĚRNICE STANOVENÍ ÚPLATY VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném

Více

Základní škola Jirny, okres Praha - východ, příspěvková organizace se sídlem Brandýská 45, 250 90 Jirny

Základní škola Jirny, okres Praha - východ, příspěvková organizace se sídlem Brandýská 45, 250 90 Jirny Základní škola Jirny, okres Praha - východ, příspěvková organizace se sídlem Brandýská 45, 250 90 Jirny ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ÚPLATA ZA ŠKOLSKÉ SLUŽBY Č.j.: 744/2012 Vypracoval: Mgr. Bc. Hana Kudrnová,

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu 2

Více

Směrnice č. 2/2013 Pravidla pro zajištění přístupu k informacím

Směrnice č. 2/2013 Pravidla pro zajištění přístupu k informacím Směrnice č. 2/2013 Pravidla pro zajištění přístupu k informacím Rada města Šluknov se na své 87. schůzi dne 30.09.2013 usnesením č. XX/87R/2013 usnesla vydat v souladu s 103 odst. 4 písm. e) zákona č.

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

May 24, 2013. VY_52_INOVACE_20.notebook. Existenční minimum. Životní minimum. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona

May 24, 2013. VY_52_INOVACE_20.notebook. Existenční minimum. Životní minimum. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona Existenční minimum Životní minimum SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona 1 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Ilona Vébrová V/2_Inovace

Více

Pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace Novela zákona o zaměstnanosti, přijatá zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Brno, Horácké náměstí 13 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY POPLATKY VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Vypracoval: Mgr.Ivana Melichárková, ředitel školy Schválil: Mgr.Ivana Melichárková, ředitel školy Pedagogická rada

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 32. ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 32. ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 32. ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Č.j.: 65 /2015 Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala dne 25.

Více

Zákon č. 110/2006 Sb.

Zákon č. 110/2006 Sb. Zákon č. 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy 1 (1) Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální

Více

vydávám Dr. Ing. Jaromír Drábek ministr práce a sociálních věcí V Praze dne 18. března 2011 Č. j.:2011/15663-711

vydávám Dr. Ing. Jaromír Drábek ministr práce a sociálních věcí V Praze dne 18. března 2011 Č. j.:2011/15663-711 Dr. Ing. Jaromír Drábek ministr práce a sociálních věcí V Praze dne 18. března 2011 Č. j.:2011/15663-711 Podle ustanovení 3a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: Základní škola a Mateřská škola Olšany u Prostějova ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vypracovala: Schválil: Spisový znak Skartační znak OLS-129/2013 A.1. A10 Pedagogická rada projednala dne 29.5.2013

Více

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA s komentářem a příklady 2008

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA s komentářem a příklady 2008 STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA s komentářem a příklady 2008 1. aktualizace k 1. 1. 2009 Str. 14 Ve výčtu novel zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, si za zákon č. 379/2007 Sb. doplňte: č. 129/2008

Více