ABRI, S. R. O. MIKROREGION SOKOLOV - VÝCHOD LÁZEŇSKÁ 114 TĚŠOVICE SOKOLOV KRÁLOVSKÉ POŘÍČÍ POČET STRAN: 92

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ABRI, S. R. O. MIKROREGION SOKOLOV - VÝCHOD LÁZEŇSKÁ 114 TĚŠOVICE 1 356 05 SOKOLOV 357 41 KRÁLOVSKÉ POŘÍČÍ POČET STRAN: 92"

Transkript

1 INTEGROVANÁ ROZVOJOVÁ STRATEGIE SVAZKU OBCÍ MIKROREGION SOKOLOV - VÝCHOD ZPRACOVATEL:: ABRI, S. R. O. TĚŠOVICE SOKOLOV POČET STRAN: 92 ZADAVATEL:: MIKROREGION SOKOLOV - VÝCHOD LÁZEŇSKÁ KRÁLOVSKÉ POŘÍČÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ AKTUALIZACE: BŘEZEN 2007

2 1 OBSAH 1 OBSAH SEZ AM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK ÚVOD Základní informace o městech a obcích mikroregionu Historie jednotlivých měst a obcí A ALÝZA SITUACE Přehled regionu v celokrajském kontextu Geografie a členění území Všeobecný popis mikroregionu Vyhodnocení zdrojů informací Analýza mikroregionu Lidské zdroje Ekonomická aktivita, infrastruktura, podnikání a sportovní vyžití obyvatel mikroregionu Územně plánovací dokumentace Silné a slabé stránky mikroregionu SWOT analýza Určení východisek pro stanovení priorit, odlišnosti STRATEGIE Vize Hlavní priority k řešení SEZ AM PROJEKTŮ PODLE PRIORIT Strana 2

3 2 SEZNAM OBRÁZKŮ,, GRAFŮ A TABULEK ázev obrázku: Strana: Obrázek č. 1: Mikroregion Sokolov východ v Karlovarském kraji 5 Obrázek č. 2: Hustota měst a obcí Mikroregionu Sokolov východ 7 Obrázek č. 3: Mapa krajů České republiky Karlovarský kraj 13 Obrázek č. 4: Dobývací prostory okresu Sokolov 23 Obrázek č. 5: Priority Mikroregionu Sokolov východ 52 ázev grafu: Strana: Graf č. 1: Očekávaný vývoj průměrného věku 18 Graf č. 2: Rozloha Mikroregionu Sokolov východ 20 Graf č. 3: Vzdělanostní struktura obyvatel okresu Sokolov 29 Graf č. 4: Ekonomická aktivita obyvatel Mikroregionu Sokolov východ 33 Graf č. 5: Počet zaměstnaných v jednotlivých ekonomických odvětvích 35 ázev tabulky: Strana: Tab. č. 1: Základní informace 6 Tab. č. 2: Obce a města Karlovarského kraje 15 Tab. č. 3: Míra nezaměstnanosti ČR a regionů Karlovarského kraje 16 Tab. č. 4: Rozloha mikroregionu 19 Tab. č. 5: Návratnost dotazníkového šetření 24 Tab. č. 6: Věková struktura obyvatel 26 Tab. č. 7: Střední školy a školská zařízení 2006/2007 v okrese Sokolov 27 Tab. č. 8: Vysoké školy v okrese Sokolov 28 Tab. č. 9: Dosažený stupeň vzdělání obyvatel okresu Sokolov 29 Tab. č. 10: Celková spokojenost občanů v obci 30 Tab. č. 11: Co se líbí v obcích/městech mikroregionu 32 Tab. č. 12: Co se nelíbí v obcích/městech mikroregionu 32 Tab. č. 13: Počet osob mikroregionu zaměstnaných v jednotlivých odvětvích 34 Tab. č. 14: Infrastruktura měst a obcí mikroregionu 36 Tab. č. 15: Spokojenost obyvatel mikroregionu s dopravní obslužností 37 Tab. č. 16: Osoby vyjíždějící za prací či studiem 38 Tab. č. 17: Sportovní zařízení v Mikroregionu Sokolov východ 40 Tab. č. 18: Územně plánovací dokumentace 42 Tab. č. 19: Problémy určené k řešení v následujících 10 letech stanovení priorit 50 Strana 3

4 3 ÚVOD Tato integrovaná rozvojová strategie je koncipována na období 2007 až Plánovaná aktualizace proběhne po 2 letech, tj. v roce 2009 a dále dle potřeby, pravděpodobně v roce Základní identifikační údaje zadavatele strategie, Mikroregionu Sokolov východ: je svazek obcí, vytvořený podle ustanovení 49, zákona o obcích č. 128/2000 Sb. IČ: statutární zástupci: předseda svazku Ing. Ivan Stefan, tel.: , Královské Poříčí místopředseda svazku Jiří Kolářík, tel.: , Loket kontaktní osoba: Ing. Miroslav Makovička, tel.: Spojovacím prvkem vytvořeného mikroregionu je snaha o společný postup, partnerství a soudržnost při prosazování společných zájmů a řešení problematiky obcí v těsné blízkosti povrchových dolů. Obce spojené ve svazku jsou zasaženy aktivní dolovou činností, která bude poblíž některých obcí pokračovat přibližně do roku Dalším charakteristickým znakem mikroregionu se stala protékající řeka Ohře, která tvoří přirozený spojovací článek mezi některými obcemi. Svazek obcí Mikroregion Sokolov východ byl tvořen 8 obcemi a 3 městy. V letech 2002 až 2007 došlo k rozšíření členské základny o 2 města a 2 obce a 1 obec ze svazku vystoupila. V současné době je tedy jeho členem 5 měst a 9 obcí. Územně je svazek obcí situován do západních Čech, konkrétně do Karlovarského kraje, okresu Sokolov a okrajově do okresu Karlovy Vary. Sestává z obcí, rozložených ve východní části sokolovského okresu, severovýchodně až východně od města Sokolova a v západní části karlovarského okresu, jihozápadně od města Karlovy Vary. Strana 4

5 Členy svazku obcí Mikroregion Sokolov - východ jsou: Města: Březová, Chodov, Loket, Nové Sedlo a Sokolov Obce: Dolní Rychnov, Hory, Jenišov, Královské Poříčí, Lomnice, Mírová, Vintířov, Staré Sedlo, Šabina Obrázek č. 1: Mikroregion Sokolov východ v Karlovarském kraji Strana 5

6 3..1 ZÁKLADNÍÍ INFORMACE I O MĚSTECH A OBCÍCH MIKROREGIONU Tab. č. 1: Základní informace Obec/město Rozloha katastru v ha Počet obyvatel Hustota obyvatel Statut Okres Březová ,3 město Sokolov Chodov ,2 město Sokolov Loket ,4 město Sokolov Nové Sedlo ,9 město Sokolov Sokolov ,3 město Sokolov Dolní Rychnov ,8 obec Sokolov Hory obec Karlovy Vary Jenišov ,2 obec Karlovy Vary Královské Poříčí ,9 obec Sokolov Lomnice ,2 obec Sokolov Mírová ,8 obec Karlovy Vary Staré Sedlo ,2 obec Sokolov Šabina ,6 obec Sokolov Vintířov ,3 obec Sokolov Celkem , Zdroj: údaje k Strana 6

7 Obrázek č. 2: Hustota měst a obcí Mikroregionu Sokolov východ Strana 7

8 3..2 HISTORIE JEDNOTLIVÝCH MĚST A OBCÍÍ Březová - Nejstarší známé pojmenování osady se vztahuje k roku 1353, jako základ se v něm ozývá slovanský výraz pro břízu, která v okolí byla a je hojná. V první polovině 17.století se stala Březová součástí majetku Nosticů. Pro chudší obyvatelstvo vesnice představovaly doly vhodné pracovní příležitosti, ale přesto si Březová svůj převážně zemědělský ráz uchovávala. Přeměnu zemědělské vesničky v nové dělnické sídliště zahájily Dolnorychnovské sklárny, které zde postavily v letech domky a byty pro 102 rodin zaměstnanců. Už v roce 1954 byly k Březové jako její části připojeny vesnice Kamenice, Lobzy a katastrální území zaniklé vesnice Paseka. Další integrace bývalé obce Tisové byla provedena v roce Téhož roku se Březová stala městem. K Březové byla připojena také obec Kostelní Bříza i s řadou území a vesnic, které tvořily její správní celek. Tak se staly částmi Březové vsi Arnoltov a Rudolec a katastrální území míst, jež zanikla v souvislosti s existencí vojenského výcvikového prostoru v letech Jednalo se o katastrální území kdysi existujících vesnic a osad Krásné Lípy, Ostrova, Týmova, Studánky, Smrkovce a Žitné. Dolní Rychnov - První dochovaná zmínka o obci pochází z roku V tomto dokumentu je vyzýván Albert Nothaft klášterem v Teplé k náhradě za obsazený Rychnov. Později, v 15. století, patřila obec k loketskému panství. V roce 1553 ji získal Wolf Šlik a připojil ji k Falknovu (Sokolovu). V této době dochází k rozdělení obce na Dolní a Horní Rychnov. Po zániku panské správy v polovině 19. století se stala samostatnou, dynamicky se rozvíjející obcí díky těžbě uhlí a navazujícímu průmyslu. O největší rozvoj v dolování se zasloužil Johann David Starck (viz přiložený obrázek), který založil v Dolním Rychnově první větší průmyslový podnik, ve kterém vyráběl saze, různé barvy a naftalín. V roce 1837 byl za své zásluhy (zaměstnával mimo jiné až 1500 dělníků) povýšen do šlechtického stavu. Hory - první písemná zmínka pochází z 13.století. Obec byla založena na historicky velmi starém místě. Na úpatí hory byly nalezeny staré kamenné nástroje a jámy pocházející z doby před 1000 lety. Obec se nachází v těsném sousedství Karlových Varů. Strana 8

9 Chodov Chodov byl na konci 12. století součástí pozemkového majetku německého kláštera ve Waldsassenu. V polovině 14. století přešel Chodov do držení šlechty a postupně došlo k rozdělení správy chodovského statku na Dolní a Horní Chodov. Ty se staly částmi lenní soustavy loketského hradu, jež trvala až do doby třicetileté války. Tehdy se podařilo rozdělený Chodov v majetku rodu Plankenheimů sjednotit. Z jejich období je zachována převážná většina památek, mezi kterými vyniká barokní kostel sv. Vavřince, vybudovaný v letech Původní zemědělský charakter se proměnil v město využívající bohatá nerostná ložiska, zejména uhlí a keramických hlín. Od konce 18. století se zde rozvíjela těžba hnědého uhlí a roku 1810 byla zahájena výroba porcelánu, která přetrvala dodnes. K dalšímu rozvoji města přispělo také strojírenství, stavební výroba a sklářství. Tvář města značně změnila panelová výstavba, která byla v 50. a 60. letech rychlým řešením potřeby bytů pro příliv pracovních sil do nově vzniklého strojírenského závodu Chodos a do Palivového kombinátu Vřesová. Dnes patnáctitisícové město má i přes řadu problémů všechny předpoklady pro navázání na své historické úspěchy a tradice. Jenišov - Svou historií je obec svázána s nedalekým Loktem. První zmínky pochází již z konce 14. století. I zde je historie spjatá s těžbou uhlí. Hlavní rozkvět této činnosti se odehrával na konci 19. století. Po útlumu těžby se rozvoj obce zastavil. Obec leží při státní silnici Cheb Karlovy Vary a začíná zde silnice do Plzně. Tato poloha je velmi výhodná pro budoucí možný rozvoj obce. Královské Poříčí - Poprvé je jméno Královské Poříčí písemně zachyceno v listině z roku Jediným zdrojem obživy obyvatel vsi až do sedmdesátých let minulého století bylo zemědělství, které však ztrácelo dále na významu. Důvodem byly mocné hnědouhelné sloje Josef a Antonín, do té doby nedotčené obrovské přírodní bohatství, nacházející se v zemi pod územím obce. Těžba uhlí ovlivňuje život obce až do současnosti. Hranice lomu Jiří a Družba je vzdálena 500 m od obce. V obci byl rovněž jediný hlubinný důl Sokolovského revíru - Marie. Byl v provozu 100 let a těžba na něm byla ukončena počátkem 90. let. Po ukončení těžby budou zbytkové jámy po těžbě rekultivovány vodní plochou a předpokládá se vznik jezera o ploše mnoha set hektarů. Strana 9

10 Loket - Historie města je úzce spjata s historií hradu. První písemná zmínka o hradu pochází z roku Město vznikalo kolem roku 1240 z předhradí královského hradu stejného jména. Loket patřil k nejpevnějším místům v Čechách a dokonce i v celé střední Evropě. Několikrát jej navštívil král Jan Lucemburský, v roce 1319 se sem uchýlila jeho manželka Eliška Přemyslovna s kralevicem Václavem - mladým Karlem IV., který tu byl po dva měsíce podle otcova rozkazu uvězněn. V roce 1337 udělil král Lokti práva jako jiným královským městům. Také dospělý Karel IV. sem jezdil často a využíval i zdejší královskou oboru. Město nejvíce proslavila porcelánka, kterou založili bratři Haidingerové již v roce 1815 a která pracuje v pozměněné podobě a pod jinou značkou dodnes. Město bylo rovněž na přelomu 19. a 20. století známo svými perníky. Za účasti velkého množství obyvatel města byl na jaře 1949 vybudován amfiteátr (viz přiložený obrázek). Lomnice - První písemná zmínka pochází z roku O sto let později získali obec Šlikové, kteří ji roku 1601 připojili k sokolovskému panství. Po prohrané bitvě na Bílé hoře bylo sokolovské panství Šlikům zkonfiskováno a prodáno Nosticům, kteří byli jeho držiteli až do zániku panské správy v polovině 19. století. Třicetiletá válka přinesla obyvatelstvu mnohé útrapy - například morovou epidemii v roce Památka obětí morové epidemie byla v roce 1681 uctěna postavením morového sloupu. I zde převládalo do poloviny 19. století zemědělství, obzvláště pěstování chmele. Ve druhé polovině 19. století se počala rozvíjet těžba uhlí a dnes do katastru obce zasahuje velkolom Jiří. Mírová - Osada vznikla kolem opevněného mnišského dvorce na přelomu století 12. a 13. Vznik Mírové sahá patrně do doby, kdy na přelomu 12. a 13. století získali Chodov waldsasenští cisterciáci. Roku 1678 ji přikoupilo ke svému panství město Loket. Do roku 1945 se obec jmenovala Münchhof. Do 9.května 1955 Mnichov a od tohoto dne Mírová. Strana 10

11 ové Sedlo - Nejstarší zmínka pochází ze 13. století, kdy král Václav I. věnoval tvrz Sedlo klášteru Waldsassen za škody utrpěné válkou. Tato tvrz lehla popelem a na jejím místě byla vybudována nová tvrz s názvem Nové Sedlo. Ves, ležící nedaleko hlavní cesty, byla těžce postižena husitskými válkami, když tudy táhla husitská a křižácká vojska. Město za dobu trvání více než 750 let prošlo obdobím rozvoje i stagnace až do dnešní podoby rozvíjejícího se města. Nové Sedlo je známé výrobou obalového skla, těžbou uhlí a výrobou porcelánu. Sokolov První písemná zmínka pochází z roku Z německé kolonizační osady výhodně položené při soutoku řek pomalu vyrůstalo malé městečko. Lidová tradice však připisuje jeho založení bájnému rytíři Sebastianovi, který tu prý choval lovecké sokoly. Tuto pověst připomíná i starobylý městský znak - ve stříbrném štítě je vpravo hledící sokol. Městská práva a znak získalo město již ve 14. století. V těžce poškozené krajině se po 30leté válce rozvinulo v celé sokolovské kotlině chmelařství. V roce 1621 byl Sokolov zpustošen v bojích mezi protestantským a císařským vojskem. Začátkem roku 1632 se zmocnili města protestantští Sasové a při obléhání císařskými vojsky téměř celý Sokolov vyhořel. Zámek byl rozstřílen a vypálen ještě Švédy v letech 1647 a Od konce 18. století se počala rozvíjet průmyslová činnost spojená s těžbou uhlí. K dolům přibyly i další závody, včetně chemických. Za II. světové války byl Sokolov dvakrát bombardován, město bylo z 25 % zničeno. Nejzávažnějším problémem poválečného vývoje byl odsun německého obyvatelstva - přibližně Němců. Do Sokolova se však začali vracet Češi, kteří tu žili před válkou, přijížděli sem emigranti z několika zemí Evropy i obyvatelé českého vnitrozemí. V roce 1948 přestal Falknov úředně existovat a na mapách se objevilo jméno Sokolov. Staré Sedlo - První dochovaná zmínka o obci je z roku 1250 (tehdy byla označována jako Sedlo), i když dosídlení probíhalo později. K roku 1414 tehdy již farní ves náležela hradu Hartenberg, později patřila k Falknovu. Od roku 1454 (po vzniku Nového Sedla) se pro ves začal používat název Staré Sedlo. Za třicetileté války byla obec značně poničena. Již v 17. století se v obci rozvíjela průmyslová výroba, zejména vitriolu, kamence a síry. V 19 století zde již byla plně rozvinuta těžba uhlí. Ta pokračovala i ve 20 století. Dnes je v okolí těžba zastavena. Strana 11

12 Šabina - První písemná zpráva pochází z 1309 roku. Obec se nachází v nadmořské výšce 408 metrů. Během 30leté války došlo k vážnému poškození území řadou válečných akcí. Ke konci této války obývalo obec již 67 osob, dnes má obec obyvatel více než 270. V roce 1775 nechala vrchnost prozkoumat složení zdejší kyselky, chemici její složení přirovnali k vodám františkolázeňským. V obci je možnost prohlédnout si tvrz, roubený dům z konce 18. století či kapli sv. Anny (viz přiložený obrázek). Vintířov - Historicky je Vintířov doložen poměrně pozdě, a to až v loketském urbáři hrabat Šliků z let 1523 až Tento dokument k dějinám zachycuje Vintířov nejdříve k datu 1. listopadu 1523 již jako rozvinutou poddanskou ves v držení Sebastiána Thüssela z Daltitz. Roku 1550 přešli zdejší poddaní do přímé správy loketského panství. Na základě patentu ze 7. září 1848 se i vintířovští poddaní zbavili za jisté vyrovnání všech feudálních břemen a stali se svobodnými občany. Průlom do zemědělského charakteru obce způsobilo až intenzívní využívání bohatých ložisek nerostných surovin - keramické hlíny a hnědé uhlí. Dnes se v okolí obce těží uhlí a zasahuje k ní lom Jiří. Strana 12

13 4 ANALÝZA SITUACE V rámci analýzy situace v Mikroregionu Sokolov východ získá čtenář informace o hospodářské a sociální situaci v regionu, výsledky analýzy mikroregionu a budou mu představeny silné a slabé stránky mikroregionu PŘEHLED REGIONU V CELOKRAJSKÉM KONTEXTU Při zpracování přehledu regionu v celokrajském kontextu byla věnována pozornost geografickému popisu území, nezaměstnanosti, všeobecnému popisu mikroregionu apod GEEOGRRAAFFI IIEE AA ČČLLEENNĚĚNNÍ ÍÍ ÚÚZZEEMÍ ÍÍ Historicky byl hospodářský rozvoj regionu surovin zaměřen na využívání místních přírodních (hnědé uhlí, kaolin) a přírodních léčivých zdrojů. Ke zvýšení přitažlivosti kraje významně přispělo lázeňství a nejvíce ho zasáhla právě těžba hnědého uhlí. Obecně je Karlovarský kraj nejzápadnějším územím České republiky a je po Libereckém kraji druhým nejmenším krajem (rozloha Karlovarského kraje činí km 2 a tvoří 4,2 % celkové rozlohy ČR). Kraj se skládá ze 3 okresů (Cheb, Karlovy Vary a Sokolov). Obrázek č. 3: Mapa krajů České republiky Karlovarský kraj Strana 13

14 Podle současného administrativního členění je na území kraje celkem 132 obcí nejrůznější velikosti, to z něj v rámci ČR dělá kraj s nejnižším počtem obcí. Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary, ve kterých žije téměř 18 % obyvatel. Ve městech Karlovarského kraje žije 82,2 % obyvatel. V okrese Sokolov je 38 obcí, z toho jich má 10 statut města. V poválečném období bylo z území Karlovarského kraje vysídleno cca 80 % původního obyvatelstva německé národnosti, což mělo za následek dosídlení skupinami etnicky i kulturně různorodými. Dosídlenci směřovali zejména do měst, prohlubovala se kulturní i sídelní diskontinuita. Zalesněná plocha km 2 určuje podíl zalesnění na 43,1 %, což z něj činí druhý nejvíce zalesněný kraj v České republice. Nejvíce lesů, téměř 51 % rozlohy, je na Sokolovsku. Podíl orné půdy je na nejnižší úrovni mezi všemi kraji ČR (necelých 19 % z celkové rozlohy). Klimaticky patří území k mírně teplé klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou nad 6 C, se 700 mm průměrného ročního úhrnu srážek. Podstatná část kraje leží v povodí řeky Ohře. Sokolovská pánev, kopírující tok řeky Ohře je od Chebské pánve oddělena Chlumským prahem a směrem na východ pokračuje Chodovskou pánví do území okresu Karlovy Vary, kde tvoří ještě Ostrovskou pánev. Sokolovská pánev patří geomorfologicky spolu s pánví Mosteckou do oblasti Podkrušnohorských pánví. Ty jsou významné svým třetihorním původem a především v této době vzniklými mocnými vrstvami hnědého uhlí. Tato oblast je silně urbanizovaná s rozsáhlou výrobní základnou. Tato část kraje je také nejvýrazněji zasažena těžební činností a stále na ni doléhá tíha aktivní dolové činnosti. Sokolovský okres jako celek je okresem vysoce průmyslovým. Z odvětví průmyslu je nejpočetněji zastoupen průmysl paliv. Dále je na okrese rozšířen průmysl strojírenský, chemický, textilní a průmysl skla, keramiky a porcelánu. Naproti tomu zemědělství na Sokolovsku nemá podstatný význam. Díky rozsáhlé důlní činnosti není půdní fond příliš vhodný k zemědělskému obdělávání. Strana 14

15 Na jihu okresu Sokolov se rozkládají pahorkatiny chráněné krajinné oblasti Slavkovského lesa. Nejvyšším bodem okresu je vrch Špičák s nadmořskou výškou 991 m u Stříbrné v Krušných horách, v Slavkovském lese Rozhledy (859 m n. m.) u Kostelní Břízy. Nejnižší bod má nadmořskou výšku 375 m. Největším vodním tokem sokolovského okresu je řeka Ohře, do níž se vlévají všechny říčky a potoky, protékající územím okresu. Největší z přítoků je řeka Svatava, vlévající se do Ohře na území okresního města. V okrese nejsou žádné významné vodní plochy. Protikladem k Sokolovské pánvi je zaměření převážné části Karlovarského kraje na lázeňství, světově proslulé jsou nedaleké Karlovy Vary. Karlovarský okres má 55 obcí a z toho 9 se statutem města. V tomto okrese je také výraznější koncentrace obyvatel do měst. Tab. č. 2: Obce a města Karlovarského kraje Obec/město Karlovy Vary Sokolov Cheb Celkem Počet obcí Z toho obce se statutem města Zdroj: údaje k V kraji je poměrně hustá síť silnic I. - III. třídy, problémem zůstává nedostatečná údržba, neúměrné přetěžování tranzitní dopravou, sporadická veřejná autobusová doprava u míst s řidším osídlením. Podíl Karlovarského kraje na hrubém domácím produktu České republiky za rok 2005 činil 2,3 %. Sokolovsko dlouhodobě trpí palčivým problémem nezaměstnanosti, míra nezaměstnanosti je pravidelně vysoko nad průměrem ČR. Tato skutečnost je spojená zejména se dvěmi faktory: s útlumem rozsáhlé těžební činnosti v tomto regionu a se strukturou zdejšího Strana 15

16 obyvatelstva, která se vyznačuje markantním podílem rómského obyvatelstva. V souvislosti s poklesem těžební činnosti přišlo mnoho lidí o práci a se svojí kvalifikací je pro ně problematické získat nové zaměstnání v jiném oboru. Problém rómské menšiny souvisí s nízkou vzdělanostní úrovní této části obyvatelstva, která snižuje jejich šanci pro uplatnění na trhu práce. Tab. č. 3: Míra nezaměstnanosti ČR a regionů Karlovarského kraje Měsíc/rok Česká republika Karlovarský kraj Okres Sokolov Okres Karlovy Vary Okres Cheb IX/04 9,1 10,1 12,9 9,5 8,1 X/04 8,9 10,2 12,7 9,8 8,0 XI/04 8,9 10,2 12,6 9,9 8,2 XII/04 9,5 10,7 13,2 10,3 8,8 I/05 9,8 11,2 13,6 10,8 9,4 II/05 9,6 11,0 13,2 10,7 9,2 III/05 9,4 10,6 12,8 10,4 8,7 IV/05 8,9 10,1 12,2 10,0 8,2 V/05 8,6 9,8 12,1 9,7 7,7 VI/05 8,6 9,7 12,1 9,7 7,5 VII/05 8,8 10,0 12,2 9,8 7,8 VIII/05 8,9 10,0 12,2 10,0 7,7 IX/05 8,8 9,9 12,3 10,1 7,5 X/05 8,5 9,8 12,2 9,8 7,3 XI/05 8,4 9,8 12,3 9,7 7,6 XII/05 8,9 10,3 12,7 10,1 8,1 I/06 9,2 10,7 13,1 10,5 8,5 II/06 9,1 10,5 12,9 10,4 8,3 III/06 8,8 10,2 12,4 10,3 7,9 IV/06 8,3 9,7 11,7 9,9 7,5 V/06 7,9 9,3 11,3 9,6 6,7 VI/06 7,7 9,0 11,0 9,5 6,4 VII/06 7,9 9,1 11,2 9,5 6,5 VIII/06 7,9 9,0 11,2 9,2 6,6 IX/06 7,8 9,0 11,1 9,1 6,7 Zdroj: Úřad práce Sokolov Strana 16

17 Dne byl usnesením vlády ČR č. 1007/2005 schválen Státní program rozvoje regionu Severozápad. Jedná se o střednědobý programový dokument, zpracovaný do roku 2013 k systematickému řešení hospodářských a sociálních problémů v převážně strukturálně postiženém regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad. Dle tohoto dokumentu region Sokolov od roku 2005 patří mezi regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. Z výše uvedené tabulky číslo 3 je patrné, že současná míra nezaměstnanosti okresu Sokolov (říjen 2006) se pohybuje 3,3 % nad průměrem ČR a je tak nejvyšší v celém Karlovarském kraji. Přestože nezaměstnanost na zájmovém území je markantní, Mikroregion Sokolov - východ se až na ojedinělé případy nepotýká s problémem bezdomovců. Tito lidé se stěhují do větších měst, kde mají větší šanci na přežití. Podívá-li se čtenář na výše uvedenou tabulku pozorněji a porovná údaje např. za měsíc září za poslední 3 sledované roky, zjistí, že míra nezaměstnanosti jak v rámci celé České republiky a Karlovarského kraje, tak i v okresech Sokolov a Cheb neustále klesá. Problematičtěji se jeví situace v okrese Karlovy Vary, kde míra nezaměstnanosti dlouhodobě stagnuje. S průměrnou měsíční mzdou ,00 Kč zaujímá kraj v ČR poslední místo, celorepubliková průměrná mzda činila k částku ,00 Kč. V regionu došlo v 90. letech k prudkému vzrůstu počtu nezaměstnaných, v roce 1994 se jejich počet zvýšil na pětinásobek. Podstatnou část nezaměstnaných tvoří uchazeči se základním vzděláním. Se změnou věkové struktury se v posledních letech projevuje nedostatek zařízení pro staré občany. Jedná se o problém celorepublikový (viz přiložený graf číslo 1) a bude tudíž muset být řešen na národní úrovni (sociální reformy, reformy důchodů apod.). V současné době se lze začít na tuto situaci připravovat např. plánováním výstavby nových penzionů, domovů důchodců a podobných sociálních a zdravotnických zařízení. Strana 17

18 Graf č. 1: Očekávaný vývoj průměrného věku Zdroj: VŠŠEEOBBEECCNNÝÝ PPOPPI IISS MI IIKKRRORREEGI IIONNUU Rozhodující přelom pro rozvoj regionu znamenal konec 2. světové války. Tehdy byla dána přednost těžbě nerostných surovin, energetice, strojírenství, případně zemědělské velkovýrobě, což vedlo k postupnému zhoršování stavu životního prostředí - přírody, krajiny, ovzduší. Na konci devadesátých let došlo ke značnému snížení pracovních příležitostí a region trpí vysokou nezaměstnaností s malým počtem vzniku nových pracovních míst. Na situaci v regionu se výrazně příznivě neprojevilo ani otevření hranic či přistoupení České republiky k Evropské unii. Turistům ze zahraničí nebylo a není dodnes možné nabídnout zázemí vyžadované zahraniční klientelou pro dlouhodobé pobyty. Ústup od extenzivního rozvoje hospodářství a přechod k tržnímu hospodářství měl příznivý dopad na životní prostředí, které se v tomto mikroregionu v posledních letech výrazně zlepšilo. Strana 18

19 Mikroregion Sokolov - východ svou rozlohou zasahuje ze Sokolovského okresu i do okresu Karlovy Vary. Území je převážně kopcovité. Z následující tabulky je patrné, že na celkové rozloze území Mikroregionu Sokolov východ se lesy a zemědělská půda podílejí téměř ze dvou třetin. Vodní plochy zabírají mizivé 1,6 % celkové rozlohy. Zbývajících 37 % tvoří tzv. ostatní plochy vč. orné půdy, zastavěné plochy, chmelnic, travních porostů, zahrad, vinic apod. Tab. č. 4: Rozloha mikroregionu Obec/město Rozloha katastru v ha Zemědělská půda Lesy Vodní plocha Březová Chodov Loket Nové Sedlo Sokolov Dolní Rychnov Hory Jenišov Královské Poříčí Lomnice Mírová Staré Sedlo Šabina Vintířov Celkem ha Celkem % ,4 1,6 Zdroj: Strana 19

20 Graf č. 2: Rozloha Mikroregionu Sokolov - východ Charakteristika rozlohy Mikroregionu Sokolov - východ 37,0% 26,0% 1,6% 35,4% Zemědělská půda Lesy Vodní plocha Ostaní Charakteristickým znakem a současně i problémem "Mikroregionu Sokolov - východ" jsou důsledky aktivní dolové činnosti. V těsné blízkosti dolových lokalit Jiří, Družba, Loketská výsypka, Smolnická výsypka a Podkrušnohorská výsypka, kde probíhá aktivní těžba uhlí, se nacházejí obce Královské Poříčí, Lomnice, Vintířov, Nové Sedlo, Chodov, Jenišov, Hory, Sokolov. Průběžná doba těžby je stanovena na let a ukončení těžby v těchto lokalitách se plánuje až na rok Město Sokolov, obce Dolní Rychnov a Šabina se nacházejí v těsné blízkosti lokalit Michal, Silvestr, Medard Libík, kde byla dolová činnost již ukončena. Těžební společnost Sokolovská uhelná a.s. si je velice dobře vědoma staré zátěže z činnosti svých předchůdců i své zodpovědnosti ke krajině a obyvatelstvu regionu při svém nynějším působení. S postupným útlumem povrchové těžby po roce 1990 nastala potřeba zahlazovat zbytkové jámy lomů. Do konce 90. let převažoval lesnický (59 %) a zemědělský (38 %) způsob rekultivací. Hydrické a ostatní rekultivace tvořily jen nepatrnou část (cca 2%). Plně je dokončena rekultivace např. vnějších výsypek Matyáš a Antonín. Strana 20

21 Trend v oblasti rekultivací na počátku 21. století postupně spěje k jinému poměru. Z celkové zasažené plochy bude provedeno přibližně 16 % zemědělských, 20 % hydrických a přes 60 % lesnických rekultivací. Z tohoto je patrné, že se postupně přechází z rekultivací zemědělských na hydrické. Od konce 50. let bylo v sokolovském revíru dokončeno celkem 2889 ha rekultivací (1081 ha zemědělských, 1701 ha lesnických, 78 ha hydrických a 29ha ostatních). Bylo to na plochách v oblasti bývalých hlubinných dolů kde těžba končila v 30.a 40. letech a především na plochách vnějších výsypek. V roce 2005 bylo rozpracováno celkem dalších 1868 ha rekultivací. S postupujícím útlumem těžby uhlí vznikala i potřeba zahlazovat zbytkové jámy vyuhlených či zastavených lomů. U některých zbytkových jam (lomy Boden, Medard Libík, Michal, Jiří a Družba) byl vzhledem k deficitu skrývkových hmot zvolen hydrický způsob rekultivace. Do konce činnosti v sokolovském revíru má vzniknout ještě dalších více než 1722 ha vodních ploch. Na lomu Medard Libík byla ukončena těžba uhlí v březnu Po posouzení několika variant byl plán likvidace zpracován na variantu jezera. Území plánovaného jezera Medard se nachází v těsné blízkosti obcí Bukovany, Svatava, Citice a měst Habartov a Sokolov. Bude mít plochu 493 ha, objem vody bude 120 mil. m 3. Maximální hloubka jezera bude 50 m. Na lokalitě již probíhají sanační práce. Napouštění jezera se předpokládá v letech 2009 až Bližší informace najde čtenář např. na internetové adrese: Poslední zbytková jáma (popřípadě dvě zbytkové jámy) vznikne v závěru těžby uhlí na Sokolovsku po lomech Jiří a Družba. I u této zbytkové jámy se uvažuje s jejím zatopením. Mělo by tak vzniknout jezero o ploše hladiny 1322 ha s objemem vody cca 515 mil. m 3. Maximální hloubka bude až 93 m, průměrná hloubka 40 m. Strana 21

22 I na zprovozněném koupališti Michal se pokračovalo v rozšíření parkovacích kapacit a vybavení koupaliště sportovními a zábavními atrakcemi (tobogán, kuželky, tenis, minigolf ad.). Dovybaveno bylo i samozavlažovacím systémem a dalším hygienickým zázemím. Konkrétní představy hovoří i o tom, jak koupaliště rozšířit o aquapark a vytvořit tak komplexní areál s celoročním využitím. V dané oblasti byla dokončena výstavba nového 18jamkového golfového hřiště na výsypce Silvestr v Dolním Rychnově, nedaleko Březové. Golf je součástí rozlehlého sportovně rekreačního areálu, který je v blízkosti dostavěného koupaliště Michal. Vedle hřiště vznikne i zoopark a lesopark. Provoz golfového hřiště byl oficiálně zahájen koncem září roku Lesnická rekultivace se provádí bez návozu ornice, přímou výsadbou prostokořenových 2 až 3letých sazenic se sponem 1 x 1m. Zastoupení listnatých dřevin je 60 %. Nejčastěji se vysazuje olše šedá, černá, javor klen, jasan ztepilý, lípa masolistá, dub zimní, letní, topol černý, bílý, vrby a jeřáb. Z jehličnanů jsou na antropogenních půdách sokolovské pánve nejlepší zkušenosti s borovicí černou, smrkem ztepilým nebo pichlavým, omorikou, modřínem evropským a douglaskou tisolistou. Přednostně se vysazují autochtoní dřeviny na výsypkách s nízkým ph a příměsí zbytků uhlí a uhelných jílů. Biologický cyklus je 3 až 5letý, prořezávka se provádí 11. rok. Na okrajích porostů se používá většinou keřová výsadba, zejména z ptačího zobu, čimišníku, čilimníku, svídy, pámelníku, tavolníku a netvařce. Strana 22

23 Zemědělské rekultivace se většinou provádí s 30-40cm návozem ornice. 4 až 6letý biologický cyklus zahrnuje organické i anorganické hnojení, setí obilnin (u orné půdy) či jetelotravních směsí (trvalé travní porosty). Návrh biologického cyklu rekultivací je odvislý od pedologického průzkumu. Obrázek č. 4: Dobývací prostory okresu Sokolov Strana 23

24 VYYHHODDNNOCCEENNÍ ÍÍ ZZDDRROJJŮŮ IINNFFORRMAACCÍ I ÍÍ Pro analýzu situace mikroregionu Sokolov - východ byly použity tyto zdroje informací: statistické údaje obcí, okresů a Karlovarského kraje dotazníky, kde vyjadřovali své názory obyvatelé členských měst a obcí pracovní schůzky se zástupci místní samosprávy a státní správy a se zástupci podnikatelské veřejnosti internet Dotazníkové šetření bylo provedeno na jaře roku Z dotazníkové akce pro obyvatele obcí bylo po dohodě vyloučeno město Sokolov, protože v porovnání s ostatními obcemi mikroregionu je atypické. Dotazovány dále nebyly následující města a obce, protože v danou dobu ještě nebyly členy mikroregionu: Březová, Chodov, Dolní Rychnov a Šabina. V ostatních srovnávacích přehledech jsou výsledky statistického zpracování za město Sokolov uvedeny. Počet rozdaných dotazníků byl v poměru 1 dotazník na 20 obyvatel obce. Celkově bylo rozdáno v mikroregionu 480 dotazníků, z nichž se 274 vrátilo vyplněných, což představuje 57% úspěšnost při návratnosti dotazníků. Tab. č. 5: ávratnost dotazníkového šetření Město/obec Počet rozdaných dotazníků Počet vrácených dotazníků % podíl vrácených dotazníků Hory ,0 Jenišov ,0 Královské Poříčí ,9 Loket ,3 Lomnice ,0 Mírová ,3 Nové Sedlo ,0 Staré Sedlo ,3 Vintířov ,7 Celkem % Strana 24

25 4..2 ANALÝZA MIKROREGIONU Nezbytnou součástí každé strategie určitého území je i zpracování analýzy. Toto je úkolem následujících subkapitol. Stručně se v nich čtenář dozví informace z oblasti lidských zdrojů, ekonomiky, infrastruktury či podnikání na území mikroregionu LI IIDDSSKKÉÉ ZZDDRROJJEE VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL Dle statistických údajů uvedených v následující tabulce č. 5 je možné říci, že v porovnání Mikroregionu Sokolov východ s Karlovarským krajem má mikroregion vyšší podíl obyvatel do 14 let a nižší podíl obyvatel nad 60 let, což je ze sociálního pohledu pozitivní informace. Nejvyšší podíl obyvatel je ve skupině od 15 do 59 let, cca 65 %. Ve skupině obyvatel let dosahuje mikroregion průměrných výsledků, přibližně 67,4 %. V porovnání s okresy Sokolov a Karlovy Vary a Karlovarským krajem se mikroregion nevymyká trendu vývoje. Porovnáme-li údaje obcí a měst samotného mikroregionu (viz následující tabulka č. 5), zjistíme, že nejvyšší podíl obyvatel do 14 let na celkovém počtu obyvatel obce je v obci Vintířov (6 % nad průměrem mikroregionu). Naopak vysoce podprůměrný stav je v obci Mírová (5 % pod průměrem mikroregionu). Z intervalu obyvatel ve věku od 15 do 59 let v rámci Mikroregionu Sokolov východ nejnižší podíl těchto osob na celkovém počtu obyvatel obce najdeme v obci Hory (přibližně 4 % nad průměrem mikroregionu) a naopak nejnižší podíl má obec Královské Poříčí (cca 3,5 % pod průměrem mikroregionu). Pro skupinu obyvatel ve věku nad 59 let je charakteristický průměrný podíl 16,5 % z celkového počtu obyvatel mikroregionu. Tento průměrný stav nejvíce převyšuje město Březová (o cca 6 %) a naopak nejnižší stav je v obci Vintířov, a to téměř o 6 %. Strana 25

26 Tab. č. 6: Věková struktura obyvatel Město/obec 0 14 let % let % 60 a více let % Celkem osob Březová , , , Chodov , , , Loket , , , Nové Sedlo , , , Sokolov , , , Dolní Rychnov , , , Hory 29 14, , ,1 199 Jenišov 76 17, , ,8 429 Královské Poříčí , , ,8 762 Lomnice , , , Mírová 27 11, , ,9 228 Staré Sedlo , , ,7 772 Šabina 37 13, , ,4 281 Vintířov , , , Mikroregion So-V Sokolovský okres Karlovarský okres Karlovarský kraj , , , , Zdroj: Český statistický úřad, údaje k Strana 26

27 ŠKOLSTVÍ Na území okresu Sokolov se nachází řada středních škol a zařízení (viz následující tabulka č. 7), což jsou z hlediska dojezdové vzdálenosti pro daný mikroregion nejbližší školská zařízení: Tab. č. 7: Střední školy a školská zařízení 2006/2007 v okrese Sokolov Zřizovatel: Karlovarský kraj Odborné učiliště Horní Slavkov Střední odborná škola ekonomická a gymnázium Chodov Střední průmyslová škola a SOU hudebních nástrojů, Kraslice Střední odborná škola Kynšperk nad Ohří Střední průmyslová škola Loket Gymnázium Sokolov Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov Pedagogicko-psychologická poradna Sokolov Zřizovatel: soukromá škola Soukromá obchodní akademie Sokolov, s.r.o. Soukromé gymnázium a základní škola Mánesova v Sokolově s.r.o. Obory kuchař, kuchařské a obráběcí práce, stavební výroba, zámečník, zámečnické práce a údržba ekonomické a všeobecné vzdělání mechanik a výroba dechových a bicích hudebních nástrojů, uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů čalouník, tesař, truhlář, výroba čalounění, dřevěných a nábytkářských výrobků, zpracování dřeva strojírenství, technické zařízení budov, management ve stavebnictví, informatika v ekonomice, pozemní stavitelství všeobecné vzdělání elektrotechnika, strojírenství, management, veřejnosprávní činnost, malíř, instalatér, zedník, tesař, truhlář, zámečník,... poradna Obory ekonomické obory všeobecné vzdělání Zdroj: www stránky výše uvedených škol, leden 2007 Území okresu Sokolov výrazně postihla restrukturalizace středního školství, o které rozhodli zástupci Karlovarského kraje v dubnu roku Rozhodlo se o zrušení hned čtyř středních škol, resp. učilišť s dlouholetou tradicí najednou. Jednalo se o SOU hudebních nástrojů v Lubech u Chebu, SOU stavební v Královském Poříčí, SPŠ a SOU hudebních nástrojů v Kraslicích a lesnické učiliště v Abertamech. Strana 27

28 Zachování škol nepomohlo ani to, že je na jednání zastupitelstva přišli podpořit zástupci dotčených obcí, učitelé, studenti a učni. Optimalizace sítě středních škol v Karlovarském kraji zásadním způsobem ovlivnila školství v regionu. Např. uzavření SOU stavebního v Královském Poříčí, které navštěvovalo až 687 žáků, znamená přesun většiny oborů pod jiné střední školy. S účinností od bylo rozhodnuto o sloučení SPŠ, SOU a U Královské Poříčí s ISŠTE Sokolov, přičemž nástupnickou organizací je ISŠTE Sokolov. Studenti a učni měli v Královském Poříčí zabezpečeno kompletní zázemí včetně internátního ubytování. V současnosti obec řeší problém, jak efektivně využít opuštěné školní budovy, aby nedošlo k jejich chátrání, ničení apod. Okres Sokolov nemá v dosahu žádné přirozené univerzitní spádové centrum. Stav v terciární vzdělávací infrastruktuře ukazuje následující tabulka. Je z ní patrné, že v celém okrese Sokolov existují pouze 2 vysoké školy, přičemž obě se nachází na území města Sokolov. Tab. č. 8: Vysoké školy v okrese Sokolov ázev VŠ/Fakulta Sídlo a právní forma VŠ Typ studijního programu Počet studijních programů/počet zaměření Akademie J. A. Komenského Sokolov; s.r.o. Bakalářský Navazující magisterský 4 2 Západočeská univerzita v Plzni/Fakulta strojní Sokolov; veřejná vysoká škola;* Bakalářský Navazující magisterský Doktorský studijní program * Ve školním roce 2004/2005 nebyla výuka zahájena pro nezájem uchazečů Zdroj: V souvislosti se zpracováním aktualizace strategie Mikroregionu Sokolov - východ bylo navrženo, aby byla prozkoumána také vzdělanostní struktura obyvatel sledovaného území. Vzhledem k tomu, že pro mikroregion neexistují přesné a konkrétní statistiky, byly v rámci sledování dané problematiky využity statistiky okresu Sokolov. Pro přehlednost jsou statistické údaje prezentovány jak v tabulkové tak v grafické podobě. Strana 28

29 Tab. č. 9: Dosažený stupeň vzdělání obyvatel okresu Sokolov Dosažený stupeň vzdělání obyvatelstva (v%) Okres Sokolov ČR Bez vzdělání 1 % 0,4 % Základní vzdělání vč. neukončeného 31 % 23 % Vyučení a střední odborné bez maturity 40 % 38 % Úplné střední s maturitou 20 % 24,9 % Vyšší odborné a nástavbové 2 % 3,5 % Vysokoškolské 4 % 8,9 % Nezjištěné vzdělání 2 % 1,3 % Zdroj: Údaje ze sčítání lidu z roku 2001 okres Sokolov Dle uvedené statistiky cca 72 % obyvatel MAS dosahuje vzdělání pouze bez maturity, což je v porovnání s průměrem ČR vyšší hodnota o více než 10 %. Dalších 32 % obyvatel okresu dosahuje maximálně základního vzdělání, což je opět výrazně horší hodnota než celorepublikových 23 %. V porovnání se statistikou ČR je evidentní zaostávání vzdělanostní úrovně Sokolovska za průměrem ČR. V nižších vzdělanostních stupních Sokolovsko dosahuje viditelně vyšší hodnoty, a naopak ve vyšších vzdělanostních stupních, značně nižší. Graf č. 3: Vzdělanostní struktura obyvatel okresu Sokolov Vzdělání obyvatel okresu Sokolov 40% 20% 31% Bez vzdělání Vyučení a střední odborné bez maturity Vyšší odborné a nástavbové Nezjištěné vzdělání 4% 1% 2% Základní vč. neukončeného Úplné střední s maturitou Vysokoškolské 2% Strana 29

30 Dle výše uvedených informací lze konstatovat, že vzdělanostní úroveň obyvatel okresu Sokolovsko je velmi nízká, což odhaluje jednu ze stěžejních příčin vysoké nezaměstnanosti v zájmovém území. Tato skutečnost je jistě spojená také s výrazným trendem odlivu mladých mozků do větších měst ČR nebo do zahraničí. Území Mikroregionu Sokolov - východ je součástí regionu UTS II Severozápad, který je z hlediska vzdělanostní úrovně obyvatel výrazně pod republikovým průměrem. V regionu Severozápad se nachází ve srovnání s ostatními regiony ČR nejnižší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním a nejvyšší podíl obyvatel, kteří dosáhli maximálně základního vzdělání. Analýzy tento stav považují za základní příčinu vysoké míry nezaměstnanosti a s tím související průvodní sociální a hospodářské jevy. SPOKOJE OST OBYVATEL MIKROREGIO U V rámci dotazníkového šetření provedeném na počátku roku 2002 v 9 ze současných 14 členských měst a obcí byli do skupiny "celkem spokojených občanů" se životem v obci započítáni ti, kteří kladně odpověděli na otázku " Jsem zde zcela spokojen/a a věřím, že zde budou bydlet i naše děti" a na otázku " Život je zde složitý, ale jsem zde vcelku spokojen". eutrální postoj k životu v obci zaujali lidé, kteří kladně hodnotili variantu " Už to tady nějak vydržím, ale dětem by bylo lépe jinde". Volbou varianty " Kdyby to šlo, ihned bych se odstěhoval/a" vyjádřili občané negativní postoj k životu v obci. Dotazník prokázal vesměs velkou celkovou spokojenost lidí se svým bydlištěm. V příslušné obci/městě se narodilo 28 % dotazovaných a dalších 38 % dotázaných ve své obci žije více než 25 let. ejspokojenější obyvatelé jsou v obci Staré Sedlo, největší podíl obyvatel by se naopak ihned odstěhoval z obce Vintířov. Téměř 40 % obyvatel Nového Sedla se rozhodlo rezignovat na svůj život v obci a má k ní neutrální postoj. Strana 30

31 Tab. č. 10: Celková spokojenost občanů v obci Město/obec Celkem spokojeni v obci v % eutrální postoj v % espokojeni v obci v % Hory Jenišov Královské Poříčí Loket Lomnice Mírová Nové Sedlo Staré Sedlo Vintířov Mikroregion Sokolov - východ Zdroj: dotazníkové šetření, leden ,1 10,7 4,2 Na hodnocení oblasti, týkající se odpovědí na současný stav ekonomického a sociálního vývoje obce/města, bylo položeno 25 otázek. Obyvatelé mikroregionu jsou převážně spokojeni se vzhledem obce. Na převážné většině míst se těší velké pozornosti množství a udržování veřejné zeleně, okolní příroda, klid v obci/městě. V Novém Sedle, ve Vintířově a Královském Poříčí jsou spokojeni s prováděnými opravami starých domů a kulturních památek (kostel). Svou spokojenost se zvelebováním obce vyjádřilo 31 % dotazovaných. Lidé v mnoha obcích mikroregionu jsou spokojeni s možností získání bytu. Vlastní byt si pořídilo 32 % dotazovaných a 50 % dotazovaných žije ve vlastním rodinném domě. S novou výstavbou je spokojeno 26 % obyvatel, největší spokojenost je ve Vintířově a Lomnici. Dále je obyvatelstvo spokojeno s informovaností a v neposlední řadě i s prací starosty a zastupitelstva. Strana 31

32 ejkritičtěji se vyjádřili obyvatelé k otázce možnosti trávení volného času (40 % všech dotazovaných), kdy možnost kulturního vyžití se jeví občanům ještě horší, než možnost sportovního vyžití. Tato skutečnost je ovlivněna názorem, že v obcích chybí činnost spolků a organizací. Velká nespokojenost je s absencí hřišť a dětských koutků pro děti v obci, starším lidem chybí lavičky v parcích. Zajímavým problémem se ukazuje možnost stravování, kdy je nespokojeno 30 % dotazovaných. Dále je podle dotazovaných velká nespokojenost s pracovními příležitostmi (37 % všech dotazovaných), s uplatněním svého vzdělání a kvalifikace je nespokojeno 33 %. Najít si dobré zaměstnání považuje za nemožné 31 % obyvatel regionu. Mezilidské vztahy v jednotlivých obcích hodnotí občané jako dobré. Přesto obyvatelé ve Vintířově, převážně pak na sídlišti, nejsou s úrovní vztahů spokojeni, stejně tak i občané v Novém Sedle. Výše uvedeným hodnocením odpovídají i odpovědi na otázku položenou v dotazníku: Co se Vám líbí nebo nelíbí v obci/městě, kde žijete? Na tyto otázky odpovědělo 57 % dotazovaných s výsledkem (bez ohledu na obec) následujícím: Tab. č. 11: Co se líbí v obcích/městech mikroregionu Opravené domy 40 % Vzhled obce 34 % Zvelebování obce 31 % Nová výstavba 26 % Klid. soukromí 24 % Práce starosty, zastupitelstva 24 % Zdroj: dotazníkové šetření, leden 2002 Tab. č. 12: Co se nelíbí v obcích/městech mikroregionu Chybí sportovní a kulturní vyžití 34 % Nepořádek v obci, černé skládky, hromádkáři 23 % Mezilidské vztahy 21 % Chybí dětská hřiště, koupaliště, dětské koutky 21 % Neudržované komunikace, chodníky 19 % Zdroj: dotazníkové šetření, leden 2002 Strana 32

33 EKKONNOMI IICCKKÁÁ AAKKTTI IIVVI IITTAA,, IINNFFRRAASSTTRRUUKKTTUURRAA, I, PPODDNNI IIKKÁÁNNÍ ÍÍ AA SSPPORRTTOVVNNÍ ÍÍ VVYYŽŽI IITTÍ ÍÍ OBBYYVVAATTEELL MI IIKKRRORREEGI IIONNUU EKO OMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL PODLE ODVĚTVÍ V rámci analýzy ekonomické aktivity obyvatel mikroregionu, bylo provedeno statistické šetření (údaje ze Sčítání lidí, domů, bytů 2001, zdroj: Český statistický úřad), během kterého bylo zjištěno, že z celkového počtu obyvatel mikroregionu je: - ekonomicky aktivních, tj.zaměstnaných (vč. pracujících důchodců a žen na mateřské dovolené) + nezaměstnaných osob - ekonomicky neaktivních, tj. důchodci, žáci, studenti a učni celkem osob - ekonomická aktivita nezjištěna u 520 osob Pro dosažení lepší přehlednosti je čtenářům k dispozici i následující graf č. 3, znázorňující aktivitu obyvatel. Z grafu je jasně patrné, že podíl ekonomicky aktivních osob na celkovém počtu obyvatel mikroregionu činí 54 %. Toto znamená, že počet ekonomicky aktivních osob je pouze o 8 % vyšší než počet osob ekonomicky neaktivních a osob u nichž aktivita nebyla zjištěna. Graf č. 4: Ekonomická aktivita obyvatel Mikroregionu Sokolov - východ Ekonomická aktivita obyvatel mikroregionu 45% 1% 54% Ekonomicky aktivní Ekonomicky neaktivní Aktivita nezjištěna Strana 33

34 Podle statistických údajů zjištěných v roce 2001 během Sčítání lidí, domů, bytů bylo obyvatelstvo Mikroregionu Sokolov východ zaměstnáno v následujících odvětvích (všechny obce a města mikroregionu): Tab. č. 13: Počet osob mikroregionu zaměstnaných v jednotlivých odvětvích Odvětví ekonomické činnosti Počet zaměstnaných osob v mikroregionu dle odvětví Podíl osob zaměstnaných v jednotlivých odvětvích Zemědělství, lesnictví a rybolov 249 1,11 Průmysl ,27 Stavebnictví ,98 Obchod, opravy motorových vozidel a spotř. zboží ,48 Doprava, pošty a telekomunikace ,07 Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Zdravotnictví, veterinární a sociální činnost , ,53 Celkem osob 100 % Zdroj: Sčítání lidí, domů, bytů 2001 Z výše uvedených údajů vyplývá, že největší počet zaměstnanců je činných v průmyslu (více než 50 % osob). Na druhém místě je zdravotnictví, veterinární a sociální činnost s více než 11,5 % obyvatel, těsně následuje obchod, oprava motorových vozidel s necelými 11,5 %. Poměrně vyrovnané je pak rozložení osob v oborech stavebnictví, doprava, pošta, telekomunikace, veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení, kde je zaměstnáno přibližně 7 až 10 % ekonomicky aktivních obyvatel mikroregionu. Vzhledem k tomu, že mikroregion je zaměřen spíše na průmysl, dobývání nerostných surovin a důlní činnost, podíl zaměstnanců v oborech věnovaných zemědělské činnosti je zanedbatelný (1,11 % všech ekonomicky aktivních obyvatel mikroregionu). Strana 34

35 Grafický přehled zaměstnanosti obyvatel mikroregionu v jednotlivých odvětvích ekonomické činnosti podává i následující graf. Graf č. 5: Počet zaměstnaných v jednotlivých ekonomických odvětvích Počet osob mikroregionu zaměstnaných v jednotlivých odvětvích zemědělství, lesnictví, rybolov stavebnictví doprava, pošty, telekomunikace školství, zdravotnictví průmysl obchod, opravy veř. správa, obrana 2576 ZÁKLAD Í I FRASTRUKTURA Vybavenost obcí Mikroregionu Sokolov východ základní infrastrukturou, tj. kanalizací, vodovodem, čističkou odpadních vod (ČOV) a plynem je ve většině případů na dobré úrovni, některé obce v současné době pracují na výstavbě či dokončení kanalizace a ČOV. Některé obce jsou napojeny na čističky odpadních vod spádových měst. Údaje za členské obce a města byly získány v rámci dotazníkových šetření (původní obce dotazník leden 2002, nově přistoupivší obce dotazník leden 2007) jsou k dispozici v následující tabulce č. 14. Strana 35

36 Tab. č. 14: Infrastruktura měst a obcí mikroregionu Město/obec Kanalizace Vodovod Plyn ČOV Březová ANO ANO ANO ANO Chodov ANO ANO ANO ANO Loket ve výstavbě ANO ANO ANO Nové Sedlo ANO ANO ANO ANO Sokolov ANO ANO ANO ANO Dolní Rychnov ANO ANO ANO ANO Hory NE ANO rozpracováno Jenišov rozpracováno ANO rozpracováno NE, kanalizace napojena na ČOV Karlovy Vary ANO, část obce ještě není vyřešena (cca 18 domů) Královské Poříčí ANO ANO ANO ANO Lomnice ANO ANO ANO ANO Mírová NE ANO ANO NE Staré Sedlo rozpracováno ANO ANO Kanalizace bude napojena na ČOV Sokolov Šabina ANO, ale jen v části obce ANO NE ANO, ale s nedostatečnou kapacitou Vintířov ANO ANO ANO ANO Zdroj: dotazníkové šetření, leden 2006 Strana 36

37 DOPRAV Í OBSLUŽ OST K velkým problémům většiny venkovských území patří dopravní obslužnost. V rámci dotazníkové akce měli obyvatelé vyjádřit svou spokojenost nebo nespokojenost s dopravním spojením, ať již autobusovým nebo vlakovým, a to mezi sousedními obcemi a s okresním městem. Z dotazníkové akce uskutečněné na počátku roku 2002 v 9 ze současných 14 obcích mikroregionu vyplývá, že obyvatelé jsou s dopravní obslužností převážně nespokojeni. Nejvíce nespokojených obyvatel s dopravním spojením ať již se sousedními obcemi tak s okresním městem je ve Vintířově. Naopak nejméně kritičtí byli obyvatelé Mírové či Starého Sedla. Přesné výsledky jsou uvedeny v následující tabulce č. 15 a jsou seřazeny sestupně dle nespokojenosti se spojením se sousedními obcemi. Tab. č. 15: Spokojenost obyvatel mikroregionu s dopravní obslužností Město/obec espokojenost se spojením se sousedními obcemi espokojenost se spojením s okresním městem Vintířov 72,5 % 90,1 % Loket 69,5 % 43,4 % Královské Poříčí 68,2 % 68,2 % Jenišov 62,5 % 66,6 % Nové sedlo 39,4 % 29,6 % Lomnice 38,6 % 22,7 % Hory 38,4 % 38,4 % Staré Sedlo 25,0 % 25,0 % Mírová 0,0 % 0,0 % Zdroj: dotazníkové šetření, leden 2002 Strana 37

38 V rámci analýzy potřeby řešit dopravní obslužnost regionu, bylo provedeno statistické šetření. Ze získaných dat vyplynulo, že z obcí a měst Mikroregionu Sokolov východ vyjíždí denně za prací či studiem více než 25 tisíc osob (viz následující tabulka č. 16). Tab. č. 16: Osoby vyjíždějící za prací či studiem Položka Obec Okres Kraj Jiný kraj Žáci denně vyjíždějící mimo obec Celkem Počet osob Podíl v % na celkovém počtu vyjíždějících Zdroj: ČSÚ: Sčítání lidí, domů, bytů ,0 35,6 11,2 3,2 12,0 100,0 Vzhledem k tomu, že mikroregion měl ve srovnatelném období celkem obyvatel, je patrné, že za prací či studiem denně vyjíždí téměř 50 % všech obyvatel mikroregionu. Dá se předpokládat, že dopravní situace v regionu by se podstatně zlepšila po dokončení všech plánovaných obchvatů a výstavbou čtyřproudové rychlostní komunikace spojující okresní města Cheb, Sokolov a Karlovy Vary. Strana 38

39 POD IKATELSKÉ MOŽ OSTI Nejcitlivějším problémem se stala pro podnikatele kvalifikovaná pracovní síla. Školství a úroveň vzdělání v regionu bylo zhodnoceno jako nedostatečné. Zaměření řady škol a učilišť v regionu neodpovídá strukturou požadavkům zaměstnavatelů na kvalifikaci nových pracovníků. Školy a učiliště v regionu málo připravují absolventy na zaměstnání, zejména v praktické části, takže podnikatelé musí vynakládat větší finanční prostředky na vyškolení zaměstnanců. Z celkového počtu nezaměstnaných na Sokolovsku je žen a mužů. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání na Sokolovsku má tj. více než 55 % maximálně základní vzdělání. Těmto problémům odpovídá i nízká intenzita podnikatelské činnosti na Sokolovsku ve srovnání s ostatními regiony v rámci ČR. Vlivem hospodářských problémů nedošlo ke stabilizaci podnikatelského prostředí, což se odrazilo v nedostatečném vzniku malých a středních firem. Řada malých a středních podnikatelů je na velkých firmách závislá. Tento jev je typický pro oblasti se soustředěným těžkým průmyslem a je jednou z příčin zdejších problémů, které spočívají v nedostatečné diverzifikaci a absorpci nezaměstnaných. Zajištění autobusové a železniční dopravy na odlehlejší pracoviště v regionu je nevyhovující, vlastní mobilita zaměstnanců je v některých lokalitách minimální, a proto musí jak podnikatelé tak zaměstnanci vynakládat nemalé prostředky na přepravu do zaměstnání. Vstupem supermarketů na trh v regionu Karlovarského kraje nastaly problémy a snížil se obrat drobným obchodníkům. Vybudování nákupních center mnohdy přímo ve středu okresních měst a průmyslových center, existenčně ohrožuje řadu drobných živnostníků, kteří nejsou schopni konkurovat nízkým cenám, včetně jejich subdodavatelů. Podnikatelská veřejnost a zástupci neziskových organizací nejsou informováni o možnostech dotací, chybí důvěra k získání úvěrů. Informace o možnostech úvěrů a pomoci podnikatelům jsou minimální, způsoby jejich získávání vyžadují neúměrné množství času. Strana 39

40 Obecně vadí rozvoji turismu a podnikání nejen v oblasti cestovního ruchu malá čistota měst, propagace památek u nás i v zahraničí, kvalita komunikací či vietnamské tržnice. Z dotazníkového šetření mezi zástupci členských měst a obcí vyplynulo, že přibližně 40 % z nich nemá k dispozici prostory, objekty či pozemky vhodné k podnikání. Ve zbývajících 60 % měst a obcí mikroregionu jsou k dispozici buď pozemky (např. Jenišov, Staré Sedlo, Hory či obec Šabina, kde je k dispozici přibližně 2,2 ha pozemků vhodných např. pro agroturistiku) nebo objekty (Vintířov, Březová, Sokolov ad.) SPORTOV Í VYŽITÍ OBYVATEL MIKROREGIO U Mikroregion Sokolov východ se snaží v rámci svých možností poskytnout občanům nejlepší možné prostředí ke sportovnímu vyžití a trávení volného času dětí a mladistvých. Podporuje tak celorepublikovou strategii boje proti kriminalitě těchto ohrožených věkových skupin a současně přispívá k rozvoji cestovního ruchu a podnikání v regionu. Bohužel současný stav sportovních zařízení a jejich vybavení často nevyhovuje potřebám jednotlivých měst a obcí, sportovních oddílů či školních zařízení. Počet v současné době existujících sportovních zařízení na území Mikroregionu Sokolov východ popisuje následující tabulka. Tab. č. 17: Sportovní zařízení v Mikroregionu Sokolov - východ Obec/město Hřiště Tělocvičny vč. školních Ostatní zařízení pro tělovýchovu Bazény a koupaliště Stadiony Březová Chodov Loket Nové Sedlo Sokolov Dolní Rychnov Strana 40

41 Hory Jenišov Královské Poříčí Lomnice Mírová Staré Sedlo Šabina Vintířov Celkem Zdroj: údaje za rok 2004 Z výše uvedené tabulky na první pohled vyplývá, že mikroregion má poměrně dostatečné množství sportovních zařízení. Zde je však nutno poznamenat, že údaje jsou značně zkresleny tím, že obsahují i sportovní zařízení okresního města Sokolov. Současně je potřeba zmínit, že řada těchto zařízení je v nevyhovujícím stavu, chybí potřebné vybavení a zázemí, často je nutná rekonstrukce či modernizace. Cílem Mikroregionu Sokolov východ do budoucna je maximálně přispět k rozšíření nabídky vhodných sportovních areálů, jejich zařízení a kvalitního fungování a podpořit tak růst kvality života obyvatel mikroregionu prostřednictvím vhodného využití volného času, podpory cestovního ruchu a s tím spojeného podnikání. Strana 41

42 ÚZZEEMNNĚĚ PPLLÁÁNNOVVAACCÍ ÍÍ DDOKKUUMEENNTTAACCEE Tab. č. 18: Územně plánovací dokumentace Město/ obec Řešené území Typ Pořizovatel Zhotovitel Stav prací Datum Změny Březová všechna k.ú. ÚP MěÚ Březová Ing.arch.O.Fára ateliér A.F.I. Plzeń schváleno XI.06 Chodov všechna k.ú. ÚPN SÚ MěÚ Chodov Ing. arch. O. Fára schváleno XI Ano (4) Loket všechna k.ú. ÚPN SÚ ONV SÚRPMO, techn. služby, s.r.o. schváleno XI.89 Ano (1) Nové Sedlo všechna k.ú. ÚPN SÚ MěÚ Chodov Ing.arch. Jiří Icha (AFI Atelier) schváleno XII.00 Sokolov pouze k.ú. Sokolov ÚPN SÚ ONV KPO STAVOPROJEKT PLZEŇ, středisko K. Vary schváleno X.88 Ano (1) Dolní Rychnov k.ú.dolní Rychnov ÚPN SÚ OÚ Dolní Rychnov Ing.arch. A. Kasková projednává se změna č. 2 VI. 03 Ano (1) Královské Poříčí k.ú. Kr.Poříčí ÚPN SÚ MěÚ Sokolov Ing.arch. A. Kasková schváleno VI.98 Ano (1) Lomnice všechna k.ú. US MěÚ Sokolov Ing.arch. Alexandra Kasková projednána XI.93 Mírová k.ú. Mírová ÚPN SÚ OkÚ Karlovy Vary Institut regionálního a územního plánování s.r.o. schváleno I.96 Ano (2) Staré Sedlo k.ú. Staré Sedlo US MěÚ Loket Stavoprojekt Karlovy Vary s.p. projednána II.93 Šabina k.ú. Šabina ÚP MěÚ Sokolov Ing.arch. A. Kasková koncept 2007 k.ú. Šabina Vintířov k.ú. Vintířov US MěÚ Chodov Ing.arch. Jiří Icha (AFI Atelier) koncept I.96 Hory k.ú. Hory ÚPN SÚ OkÚ Karl. Vary Ing.arch. A. Kasková schváleno XII.99 Ano (1) Jenišov k.ú. Jenišov ÚPN SÚ OkÚ Karlovy Vary Institut region. a územ. plán. s.r.o. schváleno IX.99 Ano (7) Strana 42

43 4..3 SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY MIKROREGIONU Podmínkou reálného zhodnocení situace v regionu je provedení analýzy výchozích podmínek. Na mikroregion se pohlíží jako na subjekt, který je součástí trhu, vyskytuje se v prostředí konkurence a musí zajistit možnosti své další existence a rozvoje SWOT AANNAALLÝÝZZAA PRŮMYSL Silné stránky silní partneři (SUAS, EASTMAN, LIAPOR, LEANDER) průmyslový charakter regionu množství starých průmyslových objektů, zemědělské dvory značné nerostné bohatství dostatek drobných řemesel a podnikatelů blízkost krajských dopravních tepen tradiční průmysl porcelán, sklo volné plochy pro další rozvoj v oblasti průmyslu, služeb a bydlení blízkost hranic se SRN Příležitosti další rozvoj průmyslu s preferencí průmyslu lehkého vybudování průmyslové zóny rozvoj vztahů se silnými partnery využití starých průmyslových objektů a zemědělských dvorů rozvoj tradičního zpracovatelského průmyslu zavádění nových technologií zvýšení kvality výrobků, zavedení ISO zvýšení produktivity práce rozvoj zpracování hlín z výsypek budování technologických parků zlepšit dostupnost řemesel a služeb podpořit drobné podnikatele zvýhodněnými podmínkami příliv zahraničních investic široký trh Evropské Unie Slabé stránky velká závislost zaměstnanosti na největším zaměstnavateli SU, a.s. špatná struktura pracovní síly pro MSP neúčinná státní podpora velké překážky podnikatelům dost nepřihlášených provozoven (domácí dílny) monopolní postoj ZČP a.s. a ČEZ vysoké nájmy pro podnikatele není velký zájem ze strany investorů chybí střední stav podnikatelé nespolupracují, nevěří v účelnost angažmá v HK a sdruženích nevstřícnost úřadů k podnikatelům malá informovanost o dotačních titulech nedostupnost úvěrů Ohrožení jakýkoliv negativní pohyb v hospodářské situaci SU, a.s. špatná privatizace, snížení odbytu uhlí není jasné co bude po ukončení dolování dodavatelský diktát zahraničních firem likvidace českých výrobců blízkost hypermarketů zlikviduje drobné živnostníky, obchodníky vysoká konkurence v EU může řadu podniků zničit (malá produktivita práce) nižší kupní síla obyvatel oproti EU přetrvávání nedůvěry podnikatelů k dotacím a veřejné podpoře vůbec snížení motivace obcí pro vytváření podmínek pro podnikatele Strana 43

44 TURISTIKA, CESTOV Í RUCH Silné stránky výhodná geografická poloha (SRN) blízkost lázní Loket, Bernard a další jako turistické atraktivity nadregionálního významu řeka Ohře v budoucnu vodní plochy dobrá dostupnost regionu rekultivace (pinky) vysoký počet přírodních, kulturních, historických, technických, církevních a jiných památek Slabé stránky poškozené ŽP v důsledku těžby uhlí špatná image regionu není tradice zázemí není na úrovni chybí ubytování a tábořiště krátkodobý pobyt turistů chybí síť stezek pro pěší s parkovištěm není inventura veškerých památek atraktivity jsou nepřístupné, ve špatném stavu chybí systematická propagace regionu malá využitelnost ubytovacích kapacit nejsou produkty pro dlouhodobou turistiku nedostatek vodních ploch Příležitosti využít lokalit Slavkovský les, Loket, Ohře pro cestovní ruch vybudovat síť cyklostezek navazujících na regionální trasy budování stezek pro pěší, hippostezky pro koně letiště na výsypce pro ultra lehká letadla tvorba regionálních produktů CR regenerace objektů a památek programy na prodloužení pobytu turistů využití řeky Ohře a údolí, tábořiště u řeky zmapování a využití veškerých památek projekty na rekultivace a pinky využití památek pro komerční účely z dolů udělat atrakci exkurse do tradičních podniků rozvoj služeb turistům, vybudovat zázemí pro turisty na požadované úrovni propagací atraktivit měnit image regionu tvorba sítí podnikatelů v CR Ohrožení neupravený region zůstane na okraji zájmu pokračující znečišťování Ohře nešetrná těžba uhlí po dobu dalších více jak 30 let Strana 44

45 ŽIVOT Í PROSTŘEDÍ Silné stránky zlepšuje se ŽP zlepšení vzhledu obcí a veřejné zeleně lesnaté Loketsko, okolí Březové zázemí Slavkovského lesa existence kvalitní kanalizace téměř ve všech obcích mikroregionu možnost připojení další zástavby na ČOV výrazné zlepšení čistoty ovzduší spokojenost s pořádkem investice, které jdou ročně na rekultivace Příležitosti usměrňovat rekultivace a činnost SU, a.s. pokračování v ekologickém vytápění řešit společný útulek + odchyt psů výchova majitelů psů (výkaly) zelené pásy u silnic další rozvoj alternativních a obnovitelných energií a jejich využití odstranit černé skládky programy revitalizace krajiny státní podpora odstraňování starých ekologických zátěží projekty na oddělení obytných sídel od vlivů dolové činnosti komunikace se znečišťovateli zlepšit vzhled regionu a obcí odstranit následky důlní činnosti rozvoj zemědělství údržba krajiny Slabé stránky prašnost z povrchových dolů nekrytá nákladní auta prach ze sypkých hmot manipulace s uhlím v blízkosti obcí zakalené důlní vody (Královské Poříčí, Mírová, Jenišov, Lomnice) výkaly psů zatížení mikroregionu dopravou velké podniky znečišťovatelé (zápach, prašnost) nebezpečí z chemiček chybí havarijní plány neobdělávaná pole a další plochy - hrozba požáru, alergie, špatný vzhled neobdělávaná pole PF a restituentů neudržovaná krajina hojné rozšíření invazních rostlin bolševníku, netýkavky, křídlatky Povodí Ohře s.p. chybí údržba koryta a břehů řeky zmizení ryb z chodovského potoka černé skládky, hromádkáři, špatný zákon o odpadech PET lahve! lokální topení chybí posouzení na využití náhradních zdrojů voda, biomasa nerekultivované šachty, zpožďování rekultivací, chybí peníze na staré zátěže odvodnění výsypek ničení spodních vod Ohrožení nedostatek peněz na odstranění starých zátěží předčasné ukončení činnosti SU,a.s. růst ceny energií návrat domácností k uhlí Strana 45

46 I FRASTRUKTURA Silné stránky hustá silniční a železniční síť chystaný obchvat okolo obcí mikroregionu pokročilá úroveň schválené územně plánovací dokumentace pokročilá plynofikace obcí poptávka lidí s okolních měst po možnostech výstavby RD poptávka zahraničních firem po logistických centrech na naší straně s využitím výhodné polohy mikroregionu Příležitosti výstavba a dostavba obchvatů měst a obcí řešit dopravní situaci opravit neudržované komunikace, chodníky harmonizace jízdních řádů ČD a ČSAD využití ČD pro MHD napojení regionu na evropskou dopravní síť zvýšení dostupnosti přenosových sítí dodělání technické infrastruktury v obcích a městech výstavba E6 výstavba obchvatu Sokolova elektrifikace trati KV Chomutov příprava území pro bytovou a průmyslovou výstavbu výstavba logistických základen výstavba bytů a rodinných domů budování bytů z nebytových prostor Slabé stránky špatné lesní komunikace zrušení železničního spoje Nové Sedlo Loket Horní Slavkov využití železnice pro dopravu není vyřešena silniční doprava Nové Sedlo Chranišov Vintířov nedostatečná autobusová doprava rostoucí příspěvky na autobusy špatná dopravní obslužnost nedostatek linek pro svoz pracovníků (podnikatelé si nemohou dovolit platit linky) není návaznost dopravních spojů malá vlastní mobilita zaměstnanců špatný stav chodníků a silnic Ohrožení nedostatečná rychlost ve výstavbě E6 a obchvatu Sokolova nedostatek prostředků na údržbu komunikací Strana 46

47 VE KOV, ZEMĚDĚLSTVÍ Silné stránky blízkost velkých měst příznivé klimatické podmínky fungující zemědělství ve Starém Sedle Slabé stránky chybí pocit zakořenění, vztah k historii pasivita lidí učitelé nejsou motorem kulturního dění není dostatečná spolková činnost spolky žijí jen z podpory obce nulové zemědělství ve většině mikroregionu spíše rozvoj řemesel než zemědělství slabá vymahatelnost povinnosti obdělávat půdu restituenti + pozemkový fond nejsou lidi se vztahem k půdě často nekvalitní půda zpřetržené vesnické kulturní tradice nedostatečné možnosti přístupu k internetu špatné lesní cesty nepořádek v katastrech obcí Příležitosti obnova a rozvoj zemědělství alternativní způsoby využití zemědělské půdy - rekultivované (jahody, sady) rozvoj spolkové činnosti projekty na údržbu krajiny navázat zemědělství na turistiku obnova vesnických tradic a zvyklostí agroturistika rozšíření lesního porostu - lesnické rekultivace nabídnout venkovské zázemí obyvatelům okolních měst pro trávení volného času podpora rozvoje řemesel (i tradičních a historických) využití Loketské výsypky vybudování kulturních a sportovních zařízení Ohrožení nepodaří se obnovit zemědělskou výrobu v potřebném rozsahu konkurence zahraničních zemědělců nedostatečná podpora EU našim zemědělcům Strana 47

48 LIDSKÉ ZDROJE Silné stránky pokles těžby uhlí bez dopadů na zaměstnanost existence VŠ v kraji dobré sousedské vztahy v obcích informovanost o dění v obci dostupnost zdravotní péče dostatek vzdělávacích zařízení Slabé stránky problémové soužití s rómskými spoluobčany chybí kvalifikované pracovní síly nižší vzdělanost v regionu školy nejsou zaměřené na potřebu regionu problém platby za dojíždějící žáky sportoviště nejsou na přijatelné úrovni špatné sportovní a kulturní vyžití nejsou technické kroužky chybí technické lyceum chybí měkké projekty nedostatečná péče o starší občany odliv mladých, kteří se nevracejí po studiu do regionu nízká mobilita pracovní síly špatná pověst středních škol nízká počítačová a jazyková gramotnost zvláště staršího obyvatelstva Příležitosti výstavba pečovatelských domů (i pro SRN) rozšíření systému rekvalifikací možnost získání kvalifikovaných odborníků, kteří zůstanou v regionu zlepšit zaměření výuky na praxi zřídit technické lyceum projekty na podporu aktivit pro děti a mládež podpora zájmové činnosti dětí rozvoj technického vzdělání pro děti zlepšení zapojení Rómů + vzdělání rozvoj projektů v oblasti lidských zdrojů rozvoj a podpora kultury a sportu přizpůsobení nabídky studijních oborů poptávce na trhu práce podpora mladých rodin rozvoj jazykových dovedností zapojení starších lidí do aktivní spolupráce při rozvoji obcí dotace na nástupní adaptace pracovníků Ohrožení další slábnutí mladších ročníků další odliv lidí z regionu propad tržeb podniků s dopadem na zaměstnanost přetrvávající nezájem občanů přetrvávající odliv kvalitních učitelů z důvodů nízkých mezd Strana 48

49 V ĚJŠÍ VZTAHY, SOUVISLOSTI, PROSTŘEDÍ Silné stránky umístění mikroregionu v centru kraje blízkost hranice a možnost spolupráce s regiony v SRN dobře navzájem spolupracující obce v rámci mikroregionu Slabé stránky nejsme připraveni na využití dotací nedostatek prostředků na spolufinancování poskytování dotací v nesplnitelných termínech nepřipravenost na vstup do EU, vč. jazykové region díky svému průmyslovému charakteru nemůže těžit z turistů nižší kupní síla úřady, zvláště FÚ, se dívají na podnikatele a priory jako na podvodníky Příležitosti zavádění norem a legislativy EU navázání přeshraniční spolupráce a výměna zkušeností rozvoj spolupráce se sousedními regiony projekty pro využití SOP, OV, Sapard a dalších programů pro rozvoj začlenění mikroregionu do NUTS II - možnost čerpání dotací z EU převzetí zkušeností z EU Ohrožení nepřipravenost společnosti na vstup do EU konkurence okolních regionů při žádání o dotace nebudeme připraveni na využití dotací neplatí stále rovné podmínky pro všechny aktéry Strana 49

50 URRČČEENNÍ ÍÍ VVÝÝCCHHODDI IISSEEKK PPRRO SSTTAANNOVVEENNÍ ÍÍ PPRRI IIORRI IITT,, ODDLLI IIŠŠNNOSSTTI Obyvatelé mikroregionu se měli v rámci dotazníkového šetření (počátek roku 2002) vyjádřit k tomu, jakým směrem by se měla obec/město ubírat a rozvíjet v příštích 10 letech. Z patnácti možných oblastí měli občané vybrat tři možnosti, které považují pro svou obec/město za nejdůležitější. Dotazování proběhlo v 9 z původních 10 měst a obcí mikroregionu. Město Sokolov bylo z dotazování po dohodě vyloučeno. Přesné výsledky provedeného dotazníkového šetření jsou k dispozici v následující tabulce č. 16. Tab. č. 19: Problémy určené k řešení v následujících 10 letech stanovení priorit Problém Počet hlasů Podíl hlasů na celku v % Podpora existence mladých ,6 Odstranit následky dolování ,1 Výstavba rodinných domů ,2 Zlepšit vzhled obce ,0 Řešit dopravní situaci 65 7,5 Zlepšit životní prostředí 63 7,2 Zlepšit dostupnost služeb 52 7,1 Předpoklady pro soukromé podnikání 39 4,5 Zlepšit komunikaci s obcí 33 3,7 Rozvoj řemeslné výroby 25 2,8 Rozvoj cestovního ruchu 24 2,7 Přístup ke vzdělání 20 2,3 Jiná oblast 16 1,9 Alternativní zdroje energie 15 1,7 Rozvoj zemědělství 7 0,7 Celkem hlasů (každý hlasující měl 3 hlasy) Zdroj: dotazníkové šetření, začátek roku Strana 50

51 Pro celý mikroregion se jako nejdůležitější problém jeví podpora existence mladých, druhým nejdůležitějším problémem se ukazuje problém odstranění následků dolování, na třetím místě je výstavba nových rodinných domků, na dalších místech je touha změnit vzhled obce k lepšímu, řešení dopravní situace a zlepšení stavu životního prostředí. Pro dosažení lepší přehlednosti, byly údaje získané v rámci dotazování zpracovány taktéž v grafické podobě (viz přiložený graf č. 4, problémy řazeny od nejvýznamnějšího po nejméně důležitý). Graf č. 6: Stanovení priorit řešení problémů Mikroregionu Sokolov - východ 7 Stanovení priorit řešení problémů Počet hlasů Rozvoj zemědělství Alternativní zdroje en. Jiná oblast Přístup ke vzdělání Rozvoj cestovního ruchu Rozvoj řemeslné výroby Zlepšit komunikaci s obcí Předpokl. pro soukr. podnik. Zlepšit dostupnost služeb Zlepšit životní prostředí Řešit dopravní situaci Zlepšit vzhled obce Výstavba rodinných domů Odstranit následky dolování Podpora existence mladých Strana 51

52 5 STRATEGIE 5..1 VIZE Vize Mikroregionu Sokolov - východ: "Spokojený člověk v krajině, které se vrací její krása" 1. Průmyslový mikroregion, kde vedle velkých výrobců, kteří budou trvale minimalizovat negativní vlivy na okolí, bude prosperovat široká paleta malých a středních podniků, zaměřených na lehký průmysl a stavebnictví. 2. Mikroregion s výrazným zapojením do cestovního ruchu, který bude vedle nejvýznamnějších přírodních a historických zajímavostí systematicky nabízet atraktivity, související s těžbou nerostného bohatství regionu. 3. Mikroregion, který bude usilovat o trvalou nápravu starých zátěží z dolování a bude minimalizovat vliv dolové činnosti na životní prostředí, a který bude vnímán veřejností podstatně pozitivněji než dosud. 4. Region s vybudovanou čtyřproudou komunikací E6, s dokončenými obchvaty a modernizovanou železniční tratí. 5. Mikroregion, nabízející vysokou úroveň bydlení, s upraveným vzhledem měst a obcí, bohatou a udržovanou zelení a opravenými chodníky a silnicemi. 6. Mikroregion, kde všechna města a obce mají vybudovanou technickou infrastrukturu. 7. Mikroregion s klesající nezaměstnaností, rostoucím počtem obyvatel a zvyšujícím se počtem kvalifikovaných a vzdělaných lidí. 8. Mikroregion s nezanedbanými zemědělskými pozemky a s rozvinutou řemeslnou výrobou. 9. Mikroregion s bohatým kulturním a sportovním zázemím, se zvláštním zaměřením na děti a seniory, pro trávení volného času a sportovní vyžití i pro okolní městské a lázeňské aglomerace. 10. Spolupracující mikroregion s vysokou schopností vstřebávat dotace EU. Strana 52

53 5..2 HLAVNÍÍ PRIORITY K ŘEŠENÍÍ Členové Mikroregionu Sokolov východ se rozhodli pro 7 základních priorit (viz následující schéma), které se dále člení na jednotlivá opatření. Obrázek č. 5: Priority Mikroregionu Sokolov - východ Mikroregion Sokolov - východ 1. rozvoj průmyslu a řemesel 2. Rozvoj turismu a cestovního ruchu 3. Ochrana a zkvalitňování životního prostředí 4. Obnova a rozvoj technické infrastruktury 5. Rozvoj venkova a zemědělství 6. Rozvoj lidských zdrojů 7. Rozvoj vnějších vztahů a spolupráce Strana 53

Multifunkční centrum na Březové uvítalo ve svých prostorách v minulém týdnu představitele mikroregionů a krajských úřadů nejen z blízkého okolí, ale i z celé ČR. Pozval je sem Ústav územního rozvoje ČR,

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

ČESKY. Nahlédněte do dolu TĚŽBA UHLÍ OD A DO Z

ČESKY. Nahlédněte do dolu TĚŽBA UHLÍ OD A DO Z ČESKY 10 Nahlédněte do dolu TĚŽBA UHLÍ OD A DO Z 1 Na Sokolovsku se již desítky let intenzivně těží hnědé Z uhlí, vyhlídky které se u Lomnice nejen ve (parkoviště zdejších elektrárnách u silnice 2 km proměňuje

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání:

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání: Tvorba SWOT analýzy území MAS 21 (29.1.2013, MěU Lázně Kynžvart) Moderátoři setkání: Tomáš Svoboda a Tereza Pelclová z Centra pro komunitní práci Přítomní: viz. prezenční listina 1. Program setkání 10:00

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Kvalita života, vzhled obcí a životní prostředí

Kvalita života, vzhled obcí a životní prostředí Název obce, za kterou vyplňuji dotazník: Kvalita života, vzhled obcí a životní prostředí 1) Ve vztahu k obci, kde žijete, pracujete, případně podnikáte, se považujete za: spokojeného občana za člověka,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

TEREZA RAUCHOVÁ. Analytická část. Vyhlídky, o.s. Integrovaná strategie území působnosti místní akční skupiny pro programové období 2014 2020.

TEREZA RAUCHOVÁ. Analytická část. Vyhlídky, o.s. Integrovaná strategie území působnosti místní akční skupiny pro programové období 2014 2020. TEREZA RAUCHOVÁ Analytická část Vyhlídky, o.s. Integrovaná strategie území působnosti místní akční skupiny pro programové období 2014 2020. 1. Druhy pozemků Závazné kontextové indikátory území MAS získané

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková Základní informace o MAS Mapa území MAS Střední Haná Základní informace o MAS Počet členů MAS dle sektorů Obce na území MAS: Ivaň, Kojetín, Lřenovice, Lobodic,

Více

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY Název práce a školitel Šíření a regenerace vybraných lesních dřevin doc. Ing. Kateřina Berchová, Ph.D. Analýza historického využití

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Základní ukazatele o obci

Základní ukazatele o obci Základní ukazatele o obci Název obce: Sádek Druh sledov. místa (statut.město, město, městys...) obec První písemná zpráva 1557 Katastrální plocha 991 Počet katastrů 1 Počet částí obce (CO) 1 Poč.měst.částí(MC),měst.obvodů(MO)

Více

Základní ukazatele o obci

Základní ukazatele o obci Základní ukazatele o obci Název obce: Polička Druh sledov. místa (statut.město, město, městys...) město První písemná zpráva 1200 Katastrální plocha 3311 Počet katastrů 4 Počet částí obce (CO) 6 Poč.měst.částí(MC),měst.obvodů(MO)

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Integrovaný plán rozvoje území Karlovy Vary 01.10.2014

Integrovaný plán rozvoje území Karlovy Vary 01.10.2014 Integrovaný plán rozvoje území Karlovy Vary 01.10.2014 Dosavadní průběh prací ustaven: řídící výbor 3 pracovní skupiny: doprava životní prostředí lidské zdroje zpracování konceptu v rámci projektu z OPTP

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Strategie rozvoje přeshraniční spolupráce oblasti Smrčiny/Fichtelgebirge

Strategie rozvoje přeshraniční spolupráce oblasti Smrčiny/Fichtelgebirge Strategie rozvoje přeshraniční spolupráce oblasti Smrčiny/Fichtelgebirge Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj Investice do vaší budoucnosti Prezentace - 5.11.2012 Analýza

Více

KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARLOVARSKÉHO KRAJE

KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARLOVARSKÉHO KRAJE KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA Kvalita přináší úspěch, úspěch přináší odpovědnost, odpovědnost přináší kvalitu Kdo jsme? Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje (KHK KK) byla ustanovena v lednu roku

Více

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 2008 a aktualizován v roce 2011 zastupitelstvem v počtu

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise Action 6.3.3 FREE - From Research to Enterprise No. 1CE028P1 STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 2 1 Název: Analýza lidských zdrojů: Podnikatelský inkubátor a Centrum transferu technologie při nově budovaném Technoparku

Více

Karlovarský kraj Ústecký kraj

Karlovarský kraj Ústecký kraj Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 Karlovarský kraj Ústecký kraj VY_32_INOVACE_PRE.3.11 1.

Více

www.survio.com Souˇ casn a kvalita ˇ zivota ve Vaˇsem mˇ estˇ e

www.survio.com Souˇ casn a kvalita ˇ zivota ve Vaˇsem mˇ estˇ e www.survio.com Současná kvalita života ve Vašem městě Obsah 1 Základní údaje 3 2 Náhled dotazníku 4 3 Statistika respondentů 7 4 Přehled odpovědí 8 1. Váš věk.......................................................

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce.

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Vedoucí oddělení zaměstnanosti josef.burger@bm.mpsv.cz Obsah prezentace

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Názory občanů sídla LÁNY

Názory občanů sídla LÁNY Názory občanů sídla LÁNY III. díi Zpracovali : Spojené ateliéry KA, M. A. A. T. Odborný garant: Ing. arch. Jirovský Martin, Ph. D. Počet dotazovaných osob pro sídlo Lány: 4 osob z celkového počtu 46 lidí

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

Pardubický kraj. Situace na trhu práce

Pardubický kraj. Situace na trhu práce Pardubický kraj Situace na trhu práce Mapa Pardubického kraje údaje o nezaměstnanosti k 30.9.2014 Počet obyvatel: Pardubický kraj 516 440 Chrudim 104 206 Pardubice 168 237 Svitavy 104 971 Ústí nad Orlicí

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz

Více

PROGRAM ROZVOJE OBCE ŽATČANY NA OBDOBÍ 2016 2019

PROGRAM ROZVOJE OBCE ŽATČANY NA OBDOBÍ 2016 2019 PROGRAM ROZVOJE OBCE ŽATČANY NA OBDOBÍ 2016 2019 Setkání s občany k rozvoji obce 8. března 2015 PROGRAM SETKÁNÍ» 1. Přiblížení zpracování programu rozvoje» 2. Představení situace v obci» 3. Diskuze nad

Více

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 27 Obec: VŠELIBICE Kód obce 564532 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha Základní ekonomické údaje Míra nezaměstnanosti:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

prostřednictvím programu CENTRAL EUROPE.

prostřednictvím programu CENTRAL EUROPE. Mikroregion Sokolov - východ Výstava k výsledkům mezinárodního projektu ReSource Využití hornictví pro trvale udržitelný rozvoj někdejších těžebních měst a regionů ve Střední Evropě Občané, kteří ve dnech

Více

Rozvojový strategický dokument obce Drnovice

Rozvojový strategický dokument obce Drnovice Rozvojový strategický dokument obce Drnovice 1 Rozvojový strategický dokument obce Drnovice Obsah: 1. Základní profil obce 3 1.1 Historie obce, památky, zajímavosti. 3 2. Současnost obce 4 2.1 Poloha obce..

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

SPORTOVNĚ RELAXAČNÍ CENTRUM MLADÁ VOŽICE. Průvodní zpráva

SPORTOVNĚ RELAXAČNÍ CENTRUM MLADÁ VOŽICE. Průvodní zpráva Název stavby: SPORTOVNĚ RELAXAČNÍ CENTRUM MLADÁ VOŽICE Místo stavby: Mladá Vožice, Jihočeský kraj Zastavěné pozemky: Katastrální území Mladá Vožice Parc.č. 859/4, 859/9, 859/21, 859/23, 1068/2,859/76 Okres

Více

Výzvy a příležitosti umísťování hlubinného úložiště. Vítězslav Jonáš, předseda Energetické Třebíčsko a zástupce Jaderné regiony ČR 8. 9.

Výzvy a příležitosti umísťování hlubinného úložiště. Vítězslav Jonáš, předseda Energetické Třebíčsko a zástupce Jaderné regiony ČR 8. 9. Výzvy a příležitosti umísťování hlubinného úložiště Vítězslav Jonáš, předseda Energetické Třebíčsko a zástupce Jaderné regiony ČR 8. 9. 2015 SCÉNÁŘE BUDOUCÍHO VÝVOJE MIKROREGIONU JADERNÉ ELEKTRÁRNY DUKOVANY

Více

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY 1. Rozmístění obyvatelstva 2. Index vývoje počtu obyvatel 3. Dynamika obyvatelstva 4. Index demografického stáří 5. Vzdělanostní struktura obyvatelstva 6. Koeficient podnikatelské

Více

Celková spokojenost s životem v Broumově

Celková spokojenost s životem v Broumově Grafické znázornění odpovědí z dotazníkového šetření občanů Města Broumova Celkem bylo od respondentů získáno 1315 vyplněných dotazníků. Dotazníkové šetření mezi obyvateli proběhlo od června do srpna roku

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. Věk respondentů (%)

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. Věk respondentů (%) VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Na podzim 2014 probíhalo dotazníkové šetření mezi obyvateli města, jehož cílem bylo zjistit názory obyvatel na kvalitu života ve městě. S nabídkou zapojení byli osloveni

Více

Výsledky dotazníkového šetření k Integrované strategii 2014 2020 pro území MAS Valašsko Horní Vsacko Počet obcí: 8 Celkový počet odpovědí: 420

Výsledky dotazníkového šetření k Integrované strategii 2014 2020 pro území MAS Valašsko Horní Vsacko Počet obcí: 8 Celkový počet odpovědí: 420 Výsledky dotazníkového šetření k Integrované strategii 2014 2020 pro území MAS Valašsko Horní Vsacko Počet obcí: 8 Celkový počet odpovědí: 420 1. Název obce Vašeho bydliště: Velké Karlovice 65 15% Karolinka

Více

SWOT analýza. Město Pardubice

SWOT analýza. Město Pardubice SWOT analýza Město Pardubice Zadavatel: Město Pardubice Zpracovatel: Berman Group Datum: říjen 2007 Úvod - 3 - Kritická oblast A Ekonomický rozvoj, vzdělávání a příprava pracovní síly SWOT analýza Silné

Více

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ 4. Trh práce Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB Při sčítání v roce 2001 bylo v Moravskoslezském kraji 630 679 ekonomicky aktivních obyvatel. Z toho žen bylo 45,4 %. Největší podíl 46,1 % tvořily

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

DOTAZNÍK pro občany obce Pržno

DOTAZNÍK pro občany obce Pržno DOTAZNÍK pro občany obce Pržno Milí občané Pržna, do rukou se Vám dostává dotazník, který si klade za cíl zjistit, jak si Vy občané obce Pržno představujete svoji obec, kde vidíte její problémy a kam si

Více

Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013)

Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013) Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben 2013) Ing. Jana Šubrtová 31.05.2013 Obsah Vyhodnocení dotazníků z průzkumu podnikatelského prostředí v Děčíně (únor duben

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Přehled cílů a priorit strategické části za jednotlivé pracovní skupiny

Více

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Kvalita venkovského

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Vyhodnocení dotazníkového šetření Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 1 (celkem 15) Vyhodnocení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření proběhlo v květnu červnu 29. Dotazníky byly distribuovány prostřednictvím školní

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Účel šetření: Zpracování Strategického plánu rozvoje obce Seloutky

Účel šetření: Zpracování Strategického plánu rozvoje obce Seloutky Dotazníkové šetření občané obce Seloutky Účel šetření: Zpracování Strategického plánu rozvoje obce Seloutky Vážení občané, dovolujeme si Vás oslovit a požádat o vyplnění dotazníku, který hodnotí názor

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje. Kvalita přináší úspěch, úspěch přináší odpovědnost, odpovědnost přináší kvalitu

Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje. Kvalita přináší úspěch, úspěch přináší odpovědnost, odpovědnost přináší kvalitu Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje Kvalita přináší úspěch, úspěch přináší odpovědnost, odpovědnost přináší kvalitu Kdo jsme? Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje (KHK KK) byla ustanovena

Více

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 25 Obec: SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM Kód obce 564427 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 937 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 13,2 km 2, tj. 1 320 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

ČESKY. Okolo dolů a výsypek CYKLOTRASA Č. 3 SOKOLOV VINTÍŘOV KRÁLOVSKÉ POŘÍČÍ

ČESKY. Okolo dolů a výsypek CYKLOTRASA Č. 3 SOKOLOV VINTÍŘOV KRÁLOVSKÉ POŘÍČÍ ČESKY 3 Okolo dolů a výsypek CYKLOTRASA Č. 3 SOKOLOV VINTÍŘOV KRÁLOVSKÉ POŘÍČÍ 1 2 Těžba hnědého uhlí v okolí Sokolova probíhá již stovky let v a roce její 1891 ukončení Akciovou je plánováno společností

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Návrh zprávy o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Účel šetření: Zpracování Strategického plánu rozvoje obce Seloutky

Účel šetření: Zpracování Strategického plánu rozvoje obce Seloutky Dotazníkové šetření podnikatelské subjekty Účel šetření: Zpracování Strategického plánu rozvoje obce Seloutky Vážení podnikatelé, Vážení zástupci podnikatelských subjektů, dovolujeme si Vás oslovit a požádat

Více

M Ě S T O Š U M P E R K

M Ě S T O Š U M P E R K M Ě S T O Š U M P E R K STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ŠUMPERKA DOTAZNÍK EKONOMICKÝM SUBJEKTŮM Vážení podnikatelé města Šumperka, dovolujeme si Vás seznámit se záměrem města Šumperka vypracovat Strategický

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé

Více

Vyhodnocení dotazníků pro občany regionu MAS Střední Vsetínsko

Vyhodnocení dotazníků pro občany regionu MAS Střední Vsetínsko Vyhodnocení dotazníků pro občany regionu MAS Střední Vsetínsko 1. Cílem dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním ze způsobů, jak lze zjistit názory, přání a potřeby obyvatel. Cílem šetření,

Více

HMDIS - pasport Výčapy 591939 - Výčapy - Základní údaje. 591939 - Výčapy - Administrativa

HMDIS - pasport Výčapy 591939 - Výčapy - Základní údaje. 591939 - Výčapy - Administrativa HMDIS - pasport Výčapy 591939 - Výčapy - Základní údaje Pasport municipality (obce/městysu/města) vznikl v rámci řešení výzkumného úkolu podporovaného Ministerstvem pro místní rozvoj Název projektu: "Návrh

Více

ČESKY. Osvěžení ve vodě NEJLEPŠÍ RYBNÍKY A KOUPALIŠTĚ

ČESKY. Osvěžení ve vodě NEJLEPŠÍ RYBNÍKY A KOUPALIŠTĚ ČESKY 17 Osvěžení ve vodě NEJLEPŠÍ RYBNÍKY A KOUPALIŠTĚ 1 Panenské koupání V letních měsících se můžeme osvěžit v rozmanitém množství Komáří rybníky přírodních 2 se nachází a umělých na žluté koupališť.

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

Jankov. Charakteristika

Jankov. Charakteristika Jankov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Knihovna

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ RESORT PASOHLÁVKY - - lázně nového typu 1. Činnost společnosti 2. Příležitost na trhu 3. Koncept termálního resortu 4. Přínosy

Více

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020 PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, OPS 2014-2020 Ing Iveta Kopcová MAS Uničovsko ops projektový manažer Medlov, 1282014 Obsah prezentace 1 Zdroje informací ke strategické

Více

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Občané a zaměstnání Technické parametry Výzkum:

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Strategický plán městyse Nový Hrádek do roku 2020 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

Strategický plán městyse Nový Hrádek do roku 2020 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Strategický plán městyse Nový Hrádek do roku 2020 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 2010 OBSAH: 1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ - OBČANÉ... 3 1.1 Základní charakteristiky... 4 1.2 Bydlení... 8 1.3 Kvalita života... 11 1.4 Sociální

Více

ANALÝZA SWOT. Datum: rok 2015. Strategický plán rozvoje města Trutnova

ANALÝZA SWOT. Datum: rok 2015. Strategický plán rozvoje města Trutnova ANALÝZA SWOT Zadavatel: Zpracovatel: Město Trutnov Berman Group s.r.o. Datum: rok 2015 Strategický plán rozvoje města Trutnova 2 Analýza SWOT Dne 8. července 2015 proběhlo jednání pracovní skupiny zaměřená

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání Dne: 16. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní slovo

Více

Strategický rozvojový plán obce Strážkovice a místních částí Lomec a Řevňovice

Strategický rozvojový plán obce Strážkovice a místních částí Lomec a Řevňovice Strategický rozvojový plán obce Strážkovice a místních částí Lomec a Řevňovice Strategický plán rozvoje je jedním ze základních dokumentů územního celku obce Strážkovice, vyjadřující předpokládaný vývoj

Více