Koncepce prevence kriminality msta Plzn na léta

Transkript

1 STATUTÁRNÍ MSTO PLZE Koncepce prevence kriminality msta Plzn na léta Zpracovala: Mgr. Karolína Vodiková manažer prevence kriminality V Plzni 14. ervence 2008

2 ÚVOD 3 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MST CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH MSTSKÝCH OBVOD MSTSKÝ OBVOD PLZE MSTSKÝ OBVOD PLZE MSTSKÝ OBVOD PLZE MSTSKÝ OBVOD PLZE POLICIE R PREVENTIVN INFORMANÍ SKUPINA POLICIE R MSTSKÁ POLICIE PLZE ANALÝZA KRIMINALITY SKLADBA KRIMINALITY NÁSILNÁ KRIMINALITA MAJETKOVÁ KRIMINALITA KRÁDEŽE VLOUPÁNÍM KRÁDEŽE PROSTÉ NÁPAD TRESTNÉ INNOSTI V JEDNOTLIVÝCH OBVODNÍCH ODDLENÍ PR PEHLED STAVU KRIMINALITY VÝVOJ KRIMINALITY - GRAFY PESTUPKY NA ÚZEMÍ MSTA PLZN PEHLED NEJVÍCE KRIMINÁLN RIZIKOVÝCH LOKALIT MAGISTRÁT MSTA PLZN PREVENCE KRIMINALITY VE MST ODBOR SOCIÁLNÍCH VCÍ A ZDRAVOTNICTVÍ MMP KURÁTOI PRO MLÁDEŽ ODBOR ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY MMP SOCIÁLN DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA VÝVOJ POTU OBYVATEL MIGRACE OBYVATEL VKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA VZDLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA RODINY A DOMÁCNOSTI NÁRODNOSTNÍ SLOŽENÍ A STÁTNÍ OBANSTVÍ OBYVATEL CIZINCI NEZAMSTNANOST 68 1

3 6. 9 SOCIÁLNÍ DÁVKY DÁVKY SOCIÁLNÍ PÉE DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY ZA ROK SOCIÁLN VYLOUENÉ LOKALITY INSTITUCIONÁLNÍ ANALÝZA ZHODNOCENÍ SPOLUPRÁCE STRUNÝ PEHLED INSTITUCÍ SOCIOLOGICKÉ VÝZKUMY, ŠETENÍ PEHLED PIDLENÝCH FINANNÍCH PROSTEDK Z MINISTERSTVA VNITRA R NA PREVENCI KRIMINALITY PEHLED PROJEKT PODPOENÝCH Z ROZPOTU MSTA PLZN VÝCHODISKA KONCEPCE SWOT ANALÝZA AKNÍ PLÁN ANALÝZA PROBLÉM NEPÍTOMNOST STRÁŽNÍK A POLICIST V ULICÍCH MALÁ INFORMOVANOST O PROJEKTECH PREVENCE KRIMINALITY PROJEVY SOCIÁLN PATOLOGICKÝCH JEV NA ŠKOLÁCH VYSOKÁ KRIMINALITA OSOB MIGRUJÍCÍCH ZA PRACÍ SOUVISEJÍCÍ AKTIVITY ZPSOB HODNOCENÍ AKTÉI A JEJICH ROLE PÍLOHY PREVENCE KRIMINALITY - OBLAST CIZINCI SOCIÁLN VYLOUENÉ LOKALITY PODROBNÝ POPIS SOCIÁLN VYLOUENÝCH LOKALIT MODEL KRIMINÁLNÍHO CHOVÁNÍ KRIMINALITA DTÍ A MLADISTVÝCH V SOCIÁLN VYLOUENÝCH LOKALITÁCH PODROBNÝ PEHLED PIDLENÝCH FINANNÍCH PROSTEDK Z MINISTERSTVA VNITRA R NA PREVENCI KRIMINALITY 139 2

4 Úvod Prevence kriminality, vzhledem k velkému rozsahu píin trestné innosti, zasahuje do mnoha oblastí veejného života, nap. do oblasti sociální, zamstnanosti, vzdlávání, osvtové, trávení volného asu, krizové intervence i urbanistického plánování. Podle Vlka a Zapletala do prevence kriminality náleží veškeré aktivity smující k pedcházení páchání trestných in, ke snižování jejich výskytu cestou zamezení páchání nebo neutralizací píin a podmínek vzniku trestných in (kriminogenních faktor). Patí sem opatení, jejichž cílem i dsledkem je zmenšování rozsahu a závažnosti kriminality, a již prostednictvím omezení kriminogenních píležitostí, nebo psobením na potenciální pachatele a obti trestných in. Prevence tedy pedstavuje pokus eliminovat trestnou innost ješt ped jejím zapoetím nebo ped jejím pokraováním. Z toho jednoznan vyplývá, že úinnost pijatých opatení a hlavn udržitelnost dosažených pozitivních výsledk je podmínna dobrou pípravou a kvalitním plánováním a pr bžným vyhodnocováním. Strategický pístup k prevenci kriminality umožuje jednak plánovat uvolování finanních prostedk z rozpotu msta, ale zejména erpat finanní prostedky z jiných zdroj. Úinné plánování prevence kriminality delším asovém horizontu umožuje zkvalitovat podmínky fungování systému prevence kriminality ve mst Plzni. Vymezení pojmu prevence je pro šíi toho, co si pod ním lze pedstavit, mimoádn obtížné. Prevence není právním pojmem. Pesto se pi vymezování jejího obsahu lze nepímo opít o nkolik významných právních norem. V nejširším smyslu je ochrana oban dána Ústavou eské republiky. Konkrétn pak k prevenci smuje trestní ád, kde v Hlav první, 1 Obecných ustanovení, je uvedeno, že trestní ízení musí p sobit k upevování zákonnosti, k pedcházení a zamezování trestné innosti, k výchov oban v duchu d sledného zachovávání zákon a pravidel obanského soužití i estného plnní povinností ke státu a spolenosti. V 158 odst. 2 téhož zákona je konstatováno, že vyšetovatel a policejní orgán jsou povinni uinit všechna potebná opatení k odhalení trestných in a zjištní jejich pachatel ; jsou povinni init též nezbytná opatení k pedcházení trestné innosti. Další právní normou, která se problematiky prevence dotýká, je zákon NR. 283/1991 Sb. o Policii eské republiky, v nmž v 47 odst. 3 je ustanovení, podle nhož policejní útvary upozorují orgány a osoby uvedené v odst. 1 na skutenosti, které se dotýkají jejich innosti a mohou vést k ohrožení nebo porušení veejného poádku anebo ohrožení bezpenosti osob nebo majetku. V eské republice byly institucionální podmínky pro realizaci politiky prevence kriminality vytvoeny v roce 1993, kdy vnikl Republikový výbor pro prevenci kriminality (RV PPK). Od roku 1996 do roku 2007 byly na tuto problematiku pravideln vyleovány finanní prostedky v kapitole Všeobecná pokladní správa státního rozpotu. Prostedky byly smovány samosprávám obcí v rámci realizace dotaních program Ministerstva vnitra - Programu prevence kriminality na místní úrovni a programu Partnerství. Od roku 2008 jsou finanní prostedky v kapitole Ministerstva vnitra. Národní strategie prevence kriminality na léta Strategie prevence kriminality na léta byla pijata usnesením vlády dne 15. íjna Oproti minulým strategiím dochází ke zmn systému organizace prevence kriminality. Prevence bude rozlenna na úrove národní, krajskou a mstskou. Posílí se samosprávná role kraj, které budou mít možnost s finanním pispním státu realizovat na svém území vlastní preventivní politiku. Možnost realizovat Mstský program prevence kriminality s využitím státních finanních prostedk bude dána také velkým mst m s potem obyvatel pevyšujícím

5 Prevence kriminality úzce souvisí s prevencí dalších sociáln patologických jev, z nichž k nejzávažnjším patí nejr znjší formy závislostí. Kriminalita je nejextrémnjším lánkem sociální patologie. K dalším sociáln-patologickým jev m patí napíklad závislosti, prostituce, dopravní nehodovost, sebevražednost a nebo další sociální jevy, které se odchýlí od normálu do té míry, že pekraují rámec jejich bžné promnlivosti. Všechny sociálnpatologické jevy jsou vzájemn propojené, neexistují izolovan. Prevenci kriminality nelze posuzovat izolovan, ale v kontextu prevence dalších sociáln-patologických jev. Objekty prevence kriminality tvoí : kriminogenní faktory (sociální prostedí, píina a podmínky kriminality) potenciální i skutení pachatelé trestné innosti potenciální i skutené obti trestných in Z hlediska charakteristik preventivních opatení a aktivit je teba rozlišovat základní typy prevence: 1. Sociální prevence se vnuje vytváení aktivit zamených na zmnu nepíznivých spoleenských a ekonomických podmínek prostedí, které produkuje pachatele trestné innosti. Je zamena na modifikaci chování (potencionálního) pachatele trestné innosti. Pedstavuje aktivity ovlivující proces socializace a sociální integrace jedince a aktivity zamené na zmnu nepíznivých spoleenských a ekonomických podmínek, které jsou považovány za klíové píiny páchání trestné innosti. Efektivita sociální prevence je obtížn statisticky i ekonomicky mitelná, lze na ni jen usuzovat, a to z hlediska odhad sociálních perspektiv jedinc - objekt preventivního p sobení. Sociální prevence je souástí sociální politiky. V praxi se jedná pedevším o aktivity zamené na rizikové skupiny obyvatel, které vyžadují specializovanou péi a pomoc, zejména na problémovou mládež. 2. Situaní prevence zahrnuje specifická opatení, která znesnadují páchání trestné innosti, zvyšují pravdpodobnost odhalení pachatele, snižují potencionální zisk z trestné innosti. Dále staví na zkušenosti, že urité druhy kriminality se objevují v urité dob, na uritých místech a za uritých okolností. Prostednictvím opatení organizaní, režimové, fyzické a technické povahy se snaží situaní kriminogenní podmínky minimalizovat. Situaní prevence je velmi efektivní zejména v oblasti majetkové trestné innosti, ale také v oblasti ochrany života a zdraví osob. Situaní prevence využívá následujících forem ochrany: klasická ochrana - mechanické zábranné prostedky, bezpenostní uzamykatelné systémy, bezpenostní systémy dveí, míže, bezpenostní fólie, trezory, bezpenostní schránky apod. technická ochrana - elektrická zabezpeovací signalizace (EZS), elektrická požární signalizace (EPS), kamerové monitorovací systémy a uzavené televizní okruhy (CCTV), systémy detekce vstupu a pístupové systémy, ochrana dat, prostedky osobní ochrany a pulty centralizované ochrany (PCO), fyzická ochrana, kterou zajišuje policie, armáda nebo zamstnanci soukromých bezpenostních služeb, režimová ochrana, kterou tvoí napíklad pístupy nebo vjezdy do jednotlivých objekt nebo systémy tzv. generálních klí apod. 3. Informování oban o možnostech a zp sobech ochrany ped trestnou inností prostednictvím médií, pednášek, besed, leták a poradenských služeb, což vede k prevenci viktimizace a pomoc obtem trestných in, je založena na konceptech bezpeného chování, diferencovaného s ohledem na r zné kriminální situace a psychickou pipravenost ohrožených osob. V praxi se jedná o skupinové a individuální zdravotní, 4

6 psychologické a právní poradenství, trénink v obranných strategiích a propagaci možnosti ochrany ped trestnou inností. Úrovn preventivních aktivit: Sociální a situaní pístupy se vzájemn doplují v primární, sekundární a terciární prevenci. 1. Primární prevence je necílen orientovaná na celou spolenost, její instituce a obany. Spoívá pevážn v optimalizaci životních podmínek, zvlášt sociálních, ale i materiálních, v péi o náležité fungování všech prospoleenských aktivit, které vedou k vhodné socializaci jedinc a pozitivnímu rozvoji spolenosti. Zahrnuje pedevším výchovné, vzdlávací, volnoasové, osvtové a poradenské aktivity, zamené zejména na nejširší veejnost. Zvláštní pozornost je vnována pozitivnímu ovlivování zejména dtí a mládeže (využívání volného asu, možnosti sportovního vyžití). Tžišt primární prevence spoívá v rodinách, školách a v lokálních spoleenstvích. 2. Sekundární prevence je cílen orientovaná na jedince a skupiny potenciáln rizikové, a již jako pípadné pachatele nebo obti trestné innosti (specializovaná sociální pée), na sociáln patologické jevy (nap. drogové a alkoholové závislosti, záškoláctví, gamblerství, povaleství, vandalismus, mezietnické a subkulturní konflikty, dlouhodobou nezamstnanost) a píiny kriminogenních situací. Zamuje se též na ochranu materiálních hodnot, které jsou nejastji objektem zájmu delikvent. 3. Terciární prevence pedstavuje resocializaní opatení, jejichž objektem jsou ti, kteí již trestný in spáchali, s d razem na lokality, které byly kriminalitou zasaženy a na osoby, které se staly obtmi trestných in. Jejím cílem je udržet dosažené výsledky pedchozích intervencí se snahou o rekonstrukci nefunkního sociálního prostedí. 5

7 1. Základní údaje o mst Plze je tvrtým nejvtším mstem v eské republice. Metropole Plzeského kraje pedstavuje významné pr myslové, obchodní, vzdlávací, kulturní, turistické a správní centrum. Msto bylo založeno v roce 1295 na soutoku ek Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže eským králem Václavem II. Výhodná geografická poloha mezi Prahou a zemskými hranicemi mu umožnila rychlý ekonomický rozvoj. Dnešní Plze se rozkládá na ploše 125 km2 a žije zde zhruba obyvatel. Vysoká kulturní i hospodáská úrove msta se odrazila v osobitém stavebním vývoji. Historické jádro msta bylo v roce 1989 prohlášeno mstskou památkovou rezervací. Mezi cenné stavební památky patí zejména gotický chrám sv. Bartolomje, renesanní radnice, barokní pestavby budov arcidkanství a františkánského kláštera i židovská synagoga. Na pelomu 19. a 20. století jsou dokonovány nároné stavby veejných budov, nap. mstské divadlo, muzeum, Mšanská beseda ap. Zcela ojedinlý je soubor 18 dom vyzdobených sgrafity podle návrh Mikoláše Alše. V období industrializace v 19. stol. byly v Plzni založeny známé pr myslové giganty - strojírenský komplex Škoda a Plzeský Prazdroj. Mimoádným projektem v rámci celé eské republiky je souasná výstavba moderní pr myslové zóny Borská pole. Úsilí o zkvalitnní úrovn vzdlání vyvrcholilo v roce 1991 založením Západoeské univerzity. Neobyejn široká je také sí stedních odborných škol, gymnázií a škol umleckých. V Plzni p sobí také mezinárodní instituce - Alliance Francaise, Anglická knihovna, Rakouská knihovna a Americké centrum. Duchovní tradice msta byly posíleny založením biskupství v roce K nejhodnotnjším tradicím plzeského kulturního prostedí patí innost Divadla J. K. Tyla. Plze je djištm kulturních akcí a festival mezinárodního významu - Smetanovské dny, Skupova Plze, Historický víkend, festival Na ulici, Pilsner Fest, Mezinárodní bienále kresby i festival Divadlo. V rámci Plzeského kulturního léta jsou poádány koncerty na otevených pódiích v centru msta. Rekreaní možnosti Plzn jsou pekvapiv bohaté, nebo msto obklopují etné lesy s mnoha vodními plochami. Okolí msta skýtá rozmanité možnosti výlet za historickými památkami Plzeska. Plze má široký systém místní dopravy. Msto zajišuje dopravu obyvatelstva na 39 linkách. Z tchto linek jsou 3 linky tramvajové, 6 trolejbusových, 21 autobusových linek, linky pro tlesn postižené obany a 3 noní linky. Celková délka tratí je 365 km. Dále je msto Plze kižovatkou tí hlavních dopravních tepen evropské dopravní sít: E 50 Nmecko - Rozvadov - Plze - Praha Slovensko E 49 Nmecko - Vojtanov - Karlovy Vary - Plze - eské Budjovice - Rakousko E 53 Plze - Železná Ruda - Nmecko Plze hraje rozhodující roli v ekonomice regionu. Pomrn vysoký relativní hrubý domácí produkt adí Plzeský kraj na 4. místo v eské republice a samotné msto Plze se svou ekonomickou výkonností patí po Praze k nevýkonnjším mst m v republice. Msto Plze koncentruje zhruba 70% zahraniních investic v Plzeském kraji. Tento fakt souvisí s atraktivní polohou v i centr m ekonomických aktivit v Evrop, s vyšším podílem pímých investic a pomrn intenzivní stavební výrobou jak v Plzni, tak i Plzeském kraji. Nejd ležitjším hospodáským odvtvím Plzeského kraje je zpracovatelský pr mysl, který tvoí více než 30% hrubé pidané hodnoty v regionu. Pozice msta Plzn jako ekonomického centra kraje je ješt výraznjší díky pr myslové tradici Plzn i díky novým zahraniním investicím v tomto sektoru. Dalšími významnými sektory jsou doprava, skladování, telekomunikace a stavebnictví; rostoucí tendenci lze sledovat v sektoru služeb. Zemdlství v Plzni, která je nejvíce urbanizovaným centrem regionu, nemá narozdíl od Plzeského kraje 6

8 významný podíl. Významným sektorem je keramický pr mysl, který je vázán na zásoby kaolinu v okolí Plzn firma Lasselsberger má sídlo v Plzni. Významnou pozici v rámci eské republiky má i potravináství, a to zejména výroba nápoj pivovarnictví (Plzeský Prazdroj) a výroba vín a destilát (Bohemia Sekt, Stock Plze výroba lihovin). Nové zahranií investice jsou exportn orientované a adí se do obor výroby automobilových komponent, strojírenství a elektroniky dosud nejvtší zahraniní investicí je továrna Panasonic AVC Network Czech na výrobu televizor. Dalšími velkými zahraniními podniky jsou Daikin Industries Czech Republic (výroba chladicích zaízení), Yazaki Wiring Technologies Czech (kabelové svazky automobilový pr mysl), BRUSH SEM (výroba zaízení pro energetiku), HP Pelzer (automobilové komponenty) a další. Významnými zamstnavateli jsou i klíové regionální instituce, soustedné do Plzn Fakultní nemocnice Plze, Západoeská univerzita v Plzni, Magistrát a Krajský úad Plzeského kraje. Malé a stední podniky vytváejí protiváhu velkým podnik m a zejména v sektorech služeb, stavebnictví a dopravy tvoí pevážný podíl registrovaných subjekt. Msto Plze se výrazn angažuje v podpoe nových aktivit, které navazují na innosti firem ze zpracovatelského pr myslu. Jedná se o tzv. strategické služby, které jsou podporovány i na národní úrovni a smují do oblasti high-tech služeb, výzkumu a vývoje. Existující aktivity technologických center jsou profilovány do sektor nových investic v Plzeském kraji - automobilový pr mysl a výroba komponent a elektronika. 7

9 1. 1 Charakteristika vybraných mstských obvod Plze má 10 mstských obvod. Nejvýznamnjší jsou MO Plze 1-4. Mstské obvody Plze 1 Plze 2 Plze 3 Plze 4 Plze 5 - Kimice Plze 6 - Litice Plze 7 - Radice Plze 8 - ernice Plze 9 - Malesice Plze 10 - Lhota Mstský obvod Plze 1 Mstský obvod Plze 1 vznikl jako správní jednotka v roce 1981 v období rozsáhlé bytové výstavby a tím i pílivu nových obyvatel. Dnes je plzeskou "jednikou" v potu obyvatel (celkem z toho žen, ve vku 0-14, , ekonomicky aktivních obyvatel), istotou ovzduší, rozlohou sídliš bytových dom, potem rybník a rozsáhlým rekreaním zázemím. Nachází se v severní ásti Plzn, a proto je nkdy také nazýván Severním pedmstím. Zahrnuje území staré mstské tvrti Roudná a p vodn samostatné obce Bolevec s osadami Bílou Horou a Košutkou, doplnné pozdji vilovou zástavbou Lochotína a pak postupn propojené sídlišti Lochotín, Bolevec, Košutka a Vinice. Hranice Mstského obvodu Plze 1 tvoí na jihu a východ eky Mže a Berounka (pozn.: Berounkou byl pojmenován dolní tok eky Mže od jejího soutoku s Radbuzou). Na západ sousedí s Mstským obvodem Plze 7 - Radice. Severní hranice obvodu se shoduje s hranicí msta Plzn. Sousedí s obcemi Chotíkov, Temošná - Záluží, Zru - Senec a Druztová. S centrem msta Plzn obvod spojuje most u Kalikovského mlýna, most generála Pattona a Roosewellt v most (díve Saský), s Doubravkou pak Masaryk v most. Pístup umožuje také šest lávek. Veejnou dopravu zajišují dv tramvajové linky a nkolik linek autobusových. Až do roku 1989 bylo území obvodu ist obytnou ástí msta s doznívajícím zemdlstvím, tém bez pracovních píležitostí a obchod, jen s jednou erpací stanicí pohonných hmot. V posledních letech se 8

10 dostaten rozvinula obchodní sí a služby pro motoristy. Deficit pracovních píležitostí se však stále projevuje ve výrobní sfée. Obvod disponuje dostatenou a vzhledem k stárnutí obyvatel až pebytenou kapacitou mateských a základních škol Sídlí zde nkolik stedních škol a uiliš a Lékaská fakulta Karlovy Univerzity úzce napojená na Fakultní nemocnici Plze. Zdravotnictví krom zmínné Fakultní nemocnice zastupují ješt soukromé kliniky a praxe. Na území obvodu sídlí nkolik tlovýchovných jednot. Nachází se zde mnoho voln pístupných univerzálních hiš a dv stelnice. Aktivn strávený volný as nabízí Stedisko volného asu dtí a mládeže a také Junák s nkolika klubovnami. Tradiní spoleenská setkávání postupn obnovuje Sdružení boleveckých rodák. Pispívají tak i k oživení Bolevecké návsi s historicky cennými stavbami lidové architektury. Aktivitou jsou povstní dobrovolní hasii z Bolevce a Bílé Hory. Ve starém Bolevci sídlí Umlecko pr myslové oddlení Západoeského muzea v Plzni. Významným místem pro pouení i zábavu se pi stále probíhající rozsáhlé rekonstrukci a modernizaci stává Zoologická a botanická zahrada msta Plzn. Její areál navazuje na Lochotínský park. Bolevecká rybniní soustava s historií sahající až do 15. století a okolní rozsáhlé lesy vytváejí ideální podmínky pro rekreaci obyvatel celé Plzn Mstský obvod Plze 2 Mstský obvod Plze 2 - Slovany tvoí místní ásti Doudlevce (ást), Hradišt, Koterov, Božkov, Lobzy (ást) a Východní pedmstí (ást). Katastrální výmra obvodu je ha a poet obyvatel ( k ). Mstský obvod Plze 2 - Slovany se nachází v jihovýchodní ásti msta a je ohranien Hlavním nádražím D na severu, ekami Radbuzou a Úhlavou na západ a ásten ekou Úslavou na východ. Obvod pímo sousedí s obvody Plze 3, Plze 4 a Plze 8. Souástí obvodu jsou díve samostatné obce Koterov, Božkov a Hradišt, z nichž první dv jmenované jsou díky své lidové architektue vesnickými památkovými zónami. Dnešní charakter obvodu byl ustanoven na konci 19. století výstavbou inžovních dom ve tvrti nazývané Petrohrad. Od poloviny 20. století dochází k rozvoji pr myslu, vznikají nové továrny jako napíklad Stock v Božkov i pivovar Svtovar. Po první svtové válce pisplo k výstavb vilových tvrtí zejména zavedení hromadné dopravy. Poloha obvodu nabízí dobré rekreaní možnosti podél obou hraniních ek, v rekreaní oblasti "Park a lesopark Homolka", v centrální ásti obvodu v rekonstruovaném parku ve Chvojkových lomech a také v mstském bazénu Slovany. Rozvíjející se cyklistické doprav slouží cyklistické stezky. V obvodu jsou zastoupeny školy od mateských po stední, zdravotní péi poskytuje pedevším Zdravotnické zaízení Slovany. Své služebny zde má jak Policie R, tak Mstská policie Plze Mstský obvod Plze 3 Mstský obvod Plze 3 patí svou rozlohou ha mezi nejvtší plzeské obvody. Poet obyvatel na k inil Obvod sluuje jak historickou ást msta s dominantou gotického kostela sv. Bartolomje, tak ásti historicky mladší jako jsou Bory, Doudlevce, Skvrany, Nová Hospoda, Zátiší, Valcha a Radobyice. Na jeho území leží také nejvtší pr myslové podniky v Plzni - Škoda a.s., Plzeský Prazdroj a.s. i podnik na výrobu televizor zn. Panasonic. Posledn jmenovaný závod vznikl v lokalit Borská pole bývalém letišti Bory, prohlášeném po roce 1989 novou pr myslovou zónou. V obvodu se rovnž nacházejí všechny formy školských zaízení, vetn sídla Západoeské univerzity v Plzni. Pro volný as obyvatel slouží rekreaní oblast eské údolí s vodní nádrží, Borský park, sportovnímu využití napíklad stadion ve Štruncových sadech, tenisové kurty u Borského parku, r zné tlovýchovné jednoty i Zimní stadion na Štefánikov námstí. 9

11 Kulturní zážitky nabízí Divadlo J. K. Tyla, Komorní divadlo i Divadlo Miroslava Horníka, galerie, muzea, kino Beseda a nov otevené nákupn zábavné centrum Plze Plaza Mstský obvod Plze 4 tvrtý plzeský mstský obvod se nazývá podle jedné z p vodních osad Doubravka. Obvod tvoí východní ást msta Plzn, sousedí na severu s prvním, na západ s tetím a s druhým mstským obvodem na jihu. Obvod se skládá z p vodních obcí Doubravka, Letná, a Lobzy, které jsou dnes již srostlé v jeden mstský celek, a z obcí Bukovec, ervený Hrádek, Újezd a Záblá, tvoících stále ješt samostatné satelity. Zástavba v obvodu je velice rozmanitá, od historických vesnických objekt, pes rodinné domky po mstské obytné domy. Na území obvodu se též nachází nejstarší plzeský kostel sv. Jií z 10. století. Doubravka je ástí Plzn urená pedevším k bydlení. Moudrost pedk našich dnešních obyvatel se projevuje tím, že až na výjimky jsou pr myslové podniky umístny v zónách oddlených od obytných ástí. Bydlení je zpíjemnno velkými rekreaními plochami, nap. park v Potoní ulici, Lobezský park, oblast kopce Chlumu a další. Doubravka je dnes dynamicky se rozvíjející ástí Plzn. V oblastech mezi satelitními obcemi vznikají nové zóny rodinných domk, proluky v mstské zástavb jsou zastavovány bytovými domy. V územním plánu jsou velké rozvojové plochy pro bydlení i pr mysl. Dnes žije v Doubravce 25 tisíc obyvatel. 10

12 2. Policie R Mstské editelství Policie eské republiky vedení mstského editelství služba kriminální policie a vyšetování Klatovská 45, Plze Telefon (ústedna): editel: plk. Mgr. Luboš Berka (kancelá editele): pcrmrpm@mvcr.cz Preventivn informaní skupina Klatovská 45, Plze ppor. Bc. Jaroslav Ibehej tel.: nprap. Ivana Telekešová tel.: nprap. Martina Hábrová tel.: nprap. Michaela Altmannová tel.: pispm@mvcr.cz, fax: Obvodní oddlení mstského editelství Obvodní oddlení Plze 1 (Lochotín, Bolevec, Roudná, Bílá Hora) Kaznjovská 2, Plze tel.: , fax: , pmoopkazne@mvcr.cz vedoucí: npor. Zdenk Musil Obvodní oddlení Plze - Vinice (Vinice, Košutka, ást Roudné) Strážnická 16A, Plze tel., fax: , pmoopvinic@mvcr.cz vedoucí: npor. Ing. Jií Krobot Obvodní oddlení Plze 2 (Slovany) Slovanská 163, Plze tel., fax: pmoopslov@mvcr.cz vedoucí: npor. Ing. Bc. Martin erný Obvodní oddlení Plze Bory (Bory, Borská pole, Doudlevce, Litice, Radobyice a Valcha ) adresa: Družstevní 16, Plze tel., fax: , pmoopbory@mvcr.cz vedoucí: npor. Zdenk Mazá Obvodní oddlení Plze sted (centrum msta) Perlová 3, Plze tel.: , fax: , pmoopstred@mvcr.cz vedoucí: npor. Bc. Tomáš Müller Obvodní oddlení Plze Skvrany (Skvrany, Nová Hospoda, Kimice, Radice a Malesice) Vejprnická 56, Plze tel., fax: , pmoopskvrn@mvcr.cz vedoucí: npor. Bc. Petr Vlk Obvodní oddlení Plze 4 (Doubravka, Lobzy, Újezd, ervený Hrádek a Bukovec) Hbitovní 1, Plze, tel., fax: , pmoopdoubr@mvcr.cz vedoucí: npor. Mgr. Bc. Radovan Sládek 11

13 Dopravní inspektorát U Borského parku 20, Plze tel.: , fax: dimr@mvcr.cz vedoucí DI: npor. Ing. Karel Machulda Oddlení dopravních nehod DI: tel.: , fax: pmdi@mvcr.cz Železniní oddlení Železniní 12, Plze tel.: , fax: pmoopozp@mvcr.cz vedoucí: npor. Václav Nový 2. 1 Preventivn informaní skupina Policie R P sobnost Preventivn informaní skupiny Policie R (dále jen PIS) je rozdlena do nkolika oblastí a vykazuje bohatost a široký zábr i cíle. Jednou z nosných oblastí, ve které tyto skupiny p sobí, je spolupráce se sdlovacími prostedky. Denn je zajišován aktuální informaní servis z oblasti kriminality a dopravní nehodovosti. Samozejmostí je hodnotící statistický informaní servis o vývoji bezpenostní situace v daném teritoriu za konkrétní období, napíklad msíc, tvrtletí, pololetí nebo rok. Mezi další úkoly patí napíklad naplování pravidelných policejních pátracích a informaních rubrik v tisku, rozhlasu a televizi, mediální šíení informací o preventivních projektech a informací o problematice prevence kriminality a nehodovosti v silniním provozu, mediální tématické poradenství z oblasti prevence a podobn. V bodovém výtu aktivit vycházejících ze spolupráce se sdlovacími prostedky patí ješt poádání tiskových konferencí a besed. Další velmi d ležitou oblastí innosti PIS je spolupráce se širokou veejností: Terénní akce pro veejnost - napíklad výstavy, soutže nebo prezentaní akce "Den s policií" Tyto akce mají velmi pozitivní význam pi navazování vzájemných kontakt mezi policií a obanem. Pracovníci PIS zajišují poradenskou innost pro veejnost, zejména z oblasti situaní prevence, organizují besedy a setkání s obany a specifickými skupinami, jako jsou žáci mateských a základních škol, d chodci, tlesn postižení spoluobané a podobn. Neodmyslitelnou souástí innosti PIS je plnní úkol na úseku analytiky. Bez úzké návaznosti na tuto oblast není možné smyslupln a progresivn rozvíjet aktivity na poli prevence. Ve spolupráci s analytickými pracovníky je nepetržit sledován vývoj kriminality a dopravní nehodovosti. Na základ získaných poznatk jsou pak pijímána a realizována vlastní preventivní opatení ve vztahu k veejnosti a subjekt m participujícím na realizaci preventivních projekt a program. Na základ statistických ísel vytváí a realizuje r zné projekty pro širokou veejnost s cílem snížit kriminalitu na území msta Plzn. Mezi poslední projekty patí Stop kapsá m, kdy se vylepovaly plakáty do hypermarket a na nákupní vozíky. Smyslem projektu bylo snížit poet kapesních krádeží v obchodech. Dalším projektem, který pracovníci zrealizovali, byla akce Na kole tam a zpt. V Plzni docházelo k mnoha krádežím jízdních kol, a proto se nechali vyrobit cyklistické bezpenostní zámky. Akce byla urená veškeré veejnosti pro zvýšení jejich povdomí o vlastní zodpovdnosti za sv j majetek. Poslední projekt nese název Pozor na svoje vci aneb vtšin krádeží m žeme pedejít. Poslední, nemén d ležitou oblastí innosti je spolupráce s orgány státní správy a samosprávy. Na pracovnících PIS leží odpovdnost za podíl okresního i mstského editelství policie na tvorb a realizaci dílích projekt prevence kriminality, do kterých je Policie eské republiky zapojena nebo které navrhuje a organizuje. Základem dobré vzájemné spolupráce je rozvíjení pracovních kontakt, poskytování informací o vývoji kriminality a dopravní nehodovosti a konzultace o možnostech prevence. Je teba také pipomenout potebu aktivní 12

14 úasti v orgánech p sobících na místní úrovni v problematice prevence kriminality, nehodovosti a drogové závislosti. AKCE besed na mateských školách základní školy pro tém 7000 žák - 29 základních škol, návštvy min 2x ron první stupn - Ajax druhé stupn - trestní odpovdnost, alkohol, drogy, šikana a témata dle problém škol stední školy a gymnázia- 40 pednášek na r zná témata dle poteb škol pibližn 30 akcí pro veejnost: dtské domovy, seniory, ukázky práce PR na základních a mateských školách, dtské dny, letní dtské tábory, besedy pro tlesn a mentáln postižené, akce s Besipem, Pietní akt AKCE do ervna besed v mateských školách základní školy pro 3000 žák - 29 základních škol první stupn - Ajax druhé stupn - trestní odpovdnost, alkohol, drogy, šikana a témata dle problém škol stední školy a gymnázia 20 pednášek na r zná témata dle poteb škol + náborové akce pibližn 20 akcí pro seniory - ukázka práce PR na r zných akcích pro veejnost nap. Den s hasii, Pietní akt pi Slavnostech svobody, akce Daruj krev s plzeskou policií, letní dtské tábory, besedy pro nevidomé atd. velký Den s Policií, který se koná pokaždé v jiném mst 13

15 3. Mstská policie Plze Mstská policie Plze byla zízena v roce je orgánem obce a ízena primátorem, pokud zastupitelstvo nepoví ízením jiného zastupitele. Mstská policie Plze je ízena radním pro oblast bezpenosti. Úkolem Mstské policie je zabezpeování místních záležitostí veejného poádku a plnní dalších úkol podle zákona 553/1991 Sb., o obecní polici. Pispívá zejména k ochran a bezpenosti osob a majetku. Dohlíží nad dodržováním pravidel obanského soužití. Pispívá v rozsahu stanoveném zákonem o obecní (mstské) policii nebo jiným zákonem k bezpenosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Odhaluje pestupky a jiné správní delikty a upozoruje fyzické a právnické osoby na porušování obecn závazných právních pedpis a iní opatení k náprav. Mstská policie Plze má celkem 270 zamstnanc z toho 220 strážník. Struktura Mstské policie 14

16 Mstská policie Plze Mstská policie Plze zízena od ledna 1992 Mstský kamerový dohlížecí systém zaveden v roce 1997 Mobilní radarové zaízení zavedeno od ledna 2007 Runí radarové zaízení používáno od roku 2006 provoz telefonní linky 156 Velitelství Perlová 3, Plze Velitel MP: JUDr. Ludk Hosman, tel: hosman@plzen.eu Služebna Lochotín a Vinice Alej Svobody 60 Plze tel: os100@plzen.eu Velitel: Miloslav Novák, tel: novak@plzen.eu Služebna Vinice: Plze, Brnnská 65, tel: os150@plzen.eu Služebna Slovany Koterovská 83, Plze,tel: os200@plzen.eu Velitel: Václav Kozel, tel: kozel@plzen.eu Služebna Sted Divadelní 4, Plze, tel: , os300@plzen.eu Velitel: Jan Brašna, tel: brasna@plzen.eu Služebna Bory Heyrovského 40, Plze, tel: , os400@plzen.eu Velitel: Patrik Schovánek, tel: schovanek@plzen.eu Služebna Doubravka Rádiová 42, Plze, tel: os500@plzen.eu Velitel: Karel Hais, tel: hais@plzen.eu Služebna Skvrany Terezie Brzkové 35, Plze tel: os600@plzen.eu Velitel: Bc.Eva Königová, tel: konigova@plzen.eu Dopravní skupina Mstské policie zízena v roce 1995 Dominikánská 12, Plze, tel: os700@plzen.eu Velitel DS: Michal Rybáek, tel: Rybacek@plzen.eu Hlavním cílem Dopravní skupiny je vnovat se zejména dopravním pestupk m páchaným v centru msta. To ovšem neznamená, že ostatní pestupky spadající do kompetence Mstské policie by byly ponechávány bez povšimnutí. Na DS je zaazeno také pt pracovník, kteí vykonávají nepetržitou službu v budov Úadu mstského obvodu Plze 3 v sadech Ptaticátník.7/9 a dva pracovníci vykonávající denní dohled na parkovišti a v budov radnice na námstí Republiky.1. Strážníci DS se úastní vtšiny opatení konaných k zajištní dodržování veejného poádku pi r zných kulturních a spoleenských akcích na území obvodu i mimo nj (koncerty, fotbalová a hokejová utkání, kulturní akce, pr vody, demonstrace, mimoádné události apod.). DS má k dispozici dv vozidla upravená pro pevážení TPZOV - tzv. botiek, které jsou nasazovány na nesprávn zaparkovaná vozidla. Posádka vozidla je tvoena pouze jedním strážníkem a jedním technickým pracovníkem. Toto je nejúinnjší prostedek ke zjištní pestupce a vyešení pestupku na míst. Od poloviny roku 2003 byl ve spolupráci se Správou veejného statku msta Plzn zahájen provoz odtahového vozidla. Od listopadu roku 2004 se Mstská policie Plze stídá na odtahovém vozidle po jednom týdnu s Policií R. Na dopravní skupin MP je v souasné dob zaazeno 15

17 22 strážník s osvdením (z toho 14 žen), 7 strážných a 4 technití pracovníci (pro nasazování TPZOV). Tento stav je bohužel o dva strážníky nižší než plánovaný poet. Pracovní doba je na DS stanovena denn hodin. Ti strážnice pomnnky pracují pondlí až pátek hodin (plánovaný stav minimáln tyi). Pt strážných drží nepetržitou službu na Úadu mstského obvodu Plze 3. Skupina metodiky, korespondence a prevence Dominikánská 12 Plze Skupina pro metodiku a korespondenci Mstské policie Plze je souástí velitelství. Hlavní pracovní náplní je stanovení pracovních postup týkajících se spolupráce mezi Mstskou policií a správními orgány obce. Dále je jejím úkolem doruovat d ležité písemnosti, zejména rozhodnutí do vlastních rukou. Na požádání správního orgánu obce provádí pedvedení úastník ízení ke správnímu ízení. Prohlubuje spolupráci mezi orgány státní správy a vydává metodické pokyny v souladu s legislativou eské republiky. Do této skupiny patí i metodici prevence kriminality, kteí realizují a aplikují aktivní spolupráci na projektu prevence kriminality s orgány zabývajícími se výše uvedenou problematikou. Metodici prevence kriminality zpracovávají projekty, které se zabývají na úrovni primární prevence snižováním kriminality ve mst Plzni a bezpeností provozu v mstské aglomeraci. Mezi tyto projekty se adí: 1. Projekt " SENI" Projekt "SENI" je zamen na osoby seniorského vku nebo na osoby osamlé. Projekt je realizován ve spolupráci s Úadem mstského obvodu Plze 3. Jedná se o zprostedkování nejen pocitu bezpeí, ale i praktické zajištní bezpenosti formou instalace bezpenostního panoramatického kukátka i bezpenostního etízku na vstupní vchodové dvee od bytu. Souástí instalace je i dodání stojánku s nejdležitjšími telefonními ísly, popípad s ísly na svého lékae i rodinu. Na rubu stojánku je náhled na prkaz osoby, která odeítá stav plynomru, elektromru i vodomru s telefonním íslem na pohotovost voda, plyn, elektina. Na tomto telefonickém ísle je možné ovit, kde a zda v bec k odetu dochází. Dále je piložen samolepicí štítek s d ležitými ísly a s upozornním na ostražitost pi otvírání dveí cizím lidem, který je uren k nalepení práv k etízku na dvee nebo vedle kukátka. 2. Spolupráce pi provozu dtských dopravních hiš 4. MŠ v Plzni, Republikánské ulici, 1. ZŠ, Západní 1, 33.ZŠ, Machákova ul. Výcvik pedškolák v praxi Situaní nácvik provozu ve mst Dopravní soutž o Pr kaz malého cyklisty 3. Cyklus besed pro základní a stední školy se zamením na témata: Doprava ve mst - chodci, cyklisti, motoristi, dopravní znaky a základy souvisejících právních norem Základní právní orientace - Listina základních práv a svobod, trestní zákon, pestupkový zákon, apod. Šikana - píiny, zdravotní, sociální a právní d sledky, pomoc Drogová problematika a jiné závislosti - píiny, zdravotní, sociální a právní následky užívání, pomoc, historie, druhy drog Extremismus - rasismus - píiny, d sledky, pomoc Besedy jsou uskuteovány pro všechny roníky pevážn základních a stedních škol. V roce 2005 bylo uskutenno 104 besed s celkovým potem 2760 žák. Ze zvyšujícího se trendu vyplývá, že o besedy je velký zájem, a z ohlas škol je zejmé, že besedy a pednášky plní sv j úel. 4. Provoz informativních radar na komunikacích 16

18 V roce 2007 bylo provedeno 116 besed pi pr mrném potu žák na tídu 29. Hlavní témata besed byla: prezentace Mstské policie Plze, trestní odpovdnost mládeže, pestupkový a trestní zákon a jeho vybraná ustanovení, kontakt se zvíetem, doprava v mstské aglomeraci, šikana, drogová problematika z právního úhlu a podobn. V roce 2007 probhlo celkem 18 ukázek profesní sebeobrany a nasazení služebního psa. Mstská policie Plze se zúastnila mimo jiné i akce Pirátský den Borská pehrada, ukázka v rámci LDT Svojšín, LDT Mladotice, akce Dny dtí s IZS, Borský park s rádiem Kiss Proton, Tesco. Celkový poet žák Pr mr žák na tídu Pr mrný poet besed V první polovin roku 2008 bylo realizováno 90 besed pi pr mrném potu žák na tídu 29. Tématika besed byla pevážn: innost Mstské policie Plze, Listina základních práv a svobod, vybrané pestupky - trestné iny a jejich ešení, dopravní situace cyklista v silniním provozu, šikana, návykové látky a další. V 1. pololetí roku 2008 probhlo celkem 11 ukázek profesní sebeobrany a nasazení služebního psa. Mstská policie Plze se zúastnila mimo jiné tchto akcí: besedy s žáky na 14., 17., 10. ZŠ, Akce s IZS u ZOO, ukázky innosti v LDT Holany u eské Lípy, v Gymnáziu Fr. Kižíka, akce Branný den, Setkání se seniory a podobn. Celkový poet žák Pr mr žák na tídu Pr mrný poet besed Vedení Mstské policie Plze vylenilo na preventivní aktivity ti pracovníky, kteí mají odpovídající vzdlání v oblasti sociáln patologických jev a pracují pod odbornou externí supervizí. Koordinaci preventivních aktivit ve mst zajišuje metodik primární prevence Bc. Lukáš Eisenvort ve spolupráci s manažerem prevence kriminality a protidrogovým koordinátorem MMP. Pravideln jednou za p l roku se konají sch zky všech organizací, které nabízejí preventivní programy ve mst. V roce 2008 na základ poptávky ze strany školních metodik primární prevence vznikne katalog poskytovatel prevence ve mst. Mstská policie Plze provozuje od 1. srpna 2006 pidruženou innost "Odchyt zvíat" - k dispozici má za tímto úelem odchytové vozidlo. Kamerový monitorovací systém Tém deset let je v Plzni budován a rozvíjen mstský kamerový monitorovací systém. Plze patí mezi první msta, ve kterých byl tento projekt realizován. První kamery se v ulicích msta objevily za podpory Ministerstva vnitra R už v roce Samotné kamery jsou 17

19 spolen s ostatním technickým zaízením v majetku msta Plzn. Provoz technicky zajišuje Správa veejného statku msta Plzn, nepetržitou obsluhu zabezpeuje Policie R, Mstské editelství Plze spolen s Mstskou policií Plze. V Plzni je ve vybraných lokalitách v souasnosti umístno 30 kamer. Kamery jsou po konzultaci s Policií eské republiky instalovány na místa, která jsou z pohledu bezpenostní situace riziková. V roce 2006 byla zakoupena mobilní kamera, která je využívána k eliminaci uritého problému v policií vytipovaných lokalitách a jehož vývoj je promnlivý. 18

20 4. Analýza kriminality Analýza kriminality popisuje typologii kriminality ve mst Plzni, její vývoj v letech 2003 až 2007 a srovnává ji se situací v eské republice a Plzeském kraji. Dále pedkládá rozbor trestné innosti na území msta Plzn a poadí nejzatíženjších lokalit v rámci msta. OO PR Porovnání indexu nápadu celkové trestné innosti s indexy ostatních OO PR, v jejichž p sobnosti se nacházejí msta s potem obyvatel nad 25 tisíc. poet odd. kraj obyv. msto +obce obyv. msto tj.% obyv. obce tj.% poet obcí pr mr potu T na obyv. v OO PR obcích idx. T OO PR Brno 8 + OŽP JM ,5 5 Beclav 1 JM , , ,5 32. Budjovice 3 + OŽP J , , ,6 14 eská Lípa 1 LB , , ,3 8 eský Tšín 1 MS , , ,4 36 Dín 1 + OŽP ÚL , , ,5 26 Frýdek- Místek 1 MS , , ,8 24 H.Králové 3 + OŽP KH , , ,7 29 Havíov 3 MS ,6 22 Hodonín 1 JM , , ,9 42 Cheb 2 KV , , ,6 15 Chomutov 3 ÚL , , ,7 2 Jablonec n.n. 2 LB , , ,1 19 Jihlava 1 VY , , ,1 21 Karlovy Vary 2 KV , , ,2 9 Karviná 2 MS ,0 25 Kladno 4 ST , , ,3 16 Kolín 1 ST , , ,5 6 Krnov 1 MS , , ,4 45 Kromíž 1 ZL , , ,1 41 Liberec 5 LB , , ,4 18 Ústí nad Labem 1 ÚL , , ,6 27 Ml. Boleslav 2 ST , , ,8 7 Most 2 + OŽP ÚL ,0 10 Nový Jiín 1 MS , , ,7 37 Olomouc 4 + OŽP OL , , ,1 13 Opava 1 MS , , ,2 33 Orlová 1 MS , , ,3 17 Ostrava 11 MS ,8 4 Pardubice 4 + OŽP PA , , ,8 30 Písek 1 J ,6 28 Plze 7 + OŽP PL ,7 11 Prostjov 1 OL ,3 20 Perov 2 + OŽP OL , , ,7 35 Píbram 1 ST ,9 1 poadí dle idx. OO PR 19