INFORMAČNÍ BROŽURA. Název projektu: MODUL moderní učitel. Registrační číslo: CZ.1.07/1.3.10/

Transkript

1

2 INFORMAČNÍ BROŽURA Název projektu: MODUL moderní učitel Registrační číslo: CZ.1.07/1.3.10/ Číslo a název globálního grantu: CZ.1.07/ Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Jihomoravském kraji Ve Znojmě, září 2010

3 INFORMA NÍ BROŽURA Úvodní slovo 1. Definice e-learningu. 2. Pro e-learning? 3. Jaké jsou výhody a nevýhody e-learningu? E-learning na školách, hlavní zp soby aplikace informa ních a komunika ních technologií ve vzd lávání, p ehled technologií pro e-learning. 4. Jak funguje e-learningový kurz? Role u itel v é e e-learningu. 5. E-learning na Mendelov univerzit. 6. Zkušenosti ICV MENDELU p i používání e-learningu. 7. Projekt Moderní u itel - p edstavení a informace o projektu 8. Realiza ní tým - kontaktní osoby. 9. Nové sm ry e-learningového vzd lávání. 10. Názory a post ehy. 11. Základní terminologie v oblasti e-learningu. 12. Zdroje použité v informa ní brožu e.

4 Úvodní slovo Vážená paní, vážený pane, dostává se Vám do rukou informa ní brožura, která si klade za cíl Vás informovat o e-learningu jako o moderní form výuky. Naleznete zde obecné informace o tom, co to vlastn je tento v poslední dob velmi asto zmi ovaný pojem, se kterým jste se pravd podobn již ve své praxi setkal/a. V další ásti si Vás dovolíme seznámit s práv zapo atým projektem, který si klade za cíl Vás do této problematiky uvést, a to formou informa ních seminá, sch zek i p ímo samotnou ú astí v e-learningových kurzech. V rámci nich si tak budete moci osahat n které z nabízených kurz, i využít jejich fragmenty pro vlastní odbornou výuku. Blíže se o této možnosti do tete v kapitole v nované p edstavení projektu a možnosti Vaší participace v n m. Pakliže ve Vás t chto n kolik úvodních v t vzbudilo hlubší zájem o toto téma, potom jsme velice rádi, že tato informa ní brožura splnila alespo tuto základní podmínku. Realiza ní tým

5 1. Definice e-learningu Pojem e-learning znamená vzd lávací proces využívající informa ní a komunika ní technologie k tvorb kurz, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k ízení studia, a to v p edevším v tzv. distan ní form vzd lávání.

6 V literatu e se hojn používá názvu e-learning, E-learning, elearning i elearning. N kolik dalších definicí e-learningu 1. E-learning je výuka s využitím výpo etní techniky a internetu. (Petr Korviny, Moodle (nejen) na OPF, OPF, 2005) 2. E-learning je v podstat jakékoli využívání elektronických materiálních a didaktických prost edk k efektivnímu dosažení vzd lávacího cíle s tím, že je realizován zejména/nejenom prost ednictvím po íta ových sítí. V eském prost edí spojován zejména s ízeným studiem v rámci LMS. (Kamil Kopecký, Základy e-learningu, Net University s.r. o., UP v Olomouci, 2005) 3. E-learning je vzd lávací proces, využívající informa ní a komunika ní technologie k tvorb kurs, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k ízení studia. (Jan Wagner, Nebojme se elearningu, eská škola, 2005) 4. E-learning je forma vzd lávání využívající multimediální prvky - prezentace a texty s odkazy, animované sekvence, video snímky, sdílené pracovní plochy, komunikaci s lektorem a spolužáky, testy, elektronické modely proces, atd. v systému pro ízení studia (LMS). (Virtuální Ostravská univerzita, 2005)

7 2. Pro e-learning? E-learning je spojován zejména s osobními po íta i, avšak z d vodu rozvoje nových kategorií komunika ních prost edk ho lze též využít na n kterých dalších moderních za ízeních, jakými jsou kapesní i osobní po íta e nebo organizéry, ale také nová generace mobilních telefon. E-learning se adí k moderním výukovým metodám, který svou pružností, interaktivností, atraktivností a efektivností p ináší novou dimenzi do vzd lávání. Umož uje rychlejší a jednodušší p ístup k novým informacím. Když se zamyslíme nad využíváním E-learningu ve výuce na základních a st edních školách, nalezneme nesporné výhody, ale také nevýhody. Výhody jsou uvedeny na obr.. 1. Obr. 1: Výhody e-learningu pro pedagogy a žáky

8 3. Jaké jsou výhody a nevýhody e-learningu? Jeho hlavními výhodami jsou: místní i v ková dostupnost studia p i opakované nabídce trvající praktický celý život jedince, možnost soub žné ekonomické aktivity studujících, individualizace studia a vysoká instruktivnost používaných pom cek, zna ný stupe diverzifikace studijních p íležitostí i program (kurz ) umož ující širokou profilaci absolvent, flexibilita model studia a možnost interaktivních postup p i u ení, rozvinutý servis studujícím, který zahrnuje poradenství, vydavatelství, zasilatelství, p j ovny a prodejny studijních materiál i pom cek, získání nových poznatk o zp sobu výuky, rozší ení kvalifikace pedagogické praxe (DVPP), efektivn jší využití informa ních technologií na škole, zvýšení zájmu o studium na škole, rozvoj komunikace a spolupráce mezi školami.

9 K nevýhodám pat í: vyšší cena studijních pom cek, vzájemná izolovanost studujících v pr b hu studia, nutnost n kdy kombinovat studium s prezen ními formami, protože ada oblastí se distan n studuje jen s obtížemi (nap. týmová práce, sociální komunikace, psychosociální výcvik, léka ství, hra na hudební nástroje aj.), závislost na technologiích, omezené využití v n kterých vyu ovaných p edm tech, kde je pot eba osobního kontaktu (nap. týmová práce, sociální komunikace, hra na hudební nástroje). V úvahu se musí brát i v le a motivace žák k u ení. E-learning na školách E-learning do škol nesporn pat í. Jde však o to, aby e-learningové vzd lávání bylo kvalitní a nebylo drahé. Tomu tak v minulosti nebývalo, a proto si e-learning po po áte ním nadšení pokazil pov st. S postupným zvyšováním zkušeností s e-learningem se však op t o e-learningu mluví jako o nezbytn nutné složce vzd lávání a dostává se mu podpory stále v tšího po tu jak manažer, tak i u itel a ostatních pracovník. Potenciální možnosti e-learningu ve vzd lávání jsou velké. Pokud jsou vzd lávací metody a technologie využity správn, což se asto z neznalosti ned je, mají e-learningové technologie na vzd lávání velký

10 dopad. Je však nutné p ipomenout, že technologie jako takové vzd lávání nezlepšují - to m že dokázat jen pou ený a schopný u itel a studující. Zdaleka není jen jeden recept na užívání technologií ve vzd lávání - e- learning lze aplikovat mnoha zp soby a je t eba se vyhnout extrém m typu: na webu všechno i nic. Užití e-learningu v tradi ních kurzech správným zp sobem vzd lávání zkvalit uje, p ináší nové vzd lávací možnosti a zvyšuje zájem studujících i u itel o vzd lávací proces. Není výjimkou, že u itelé s vlažným postojem k pedagogice bývají dobrými e- learningovými kurzy natolik zaujati, že se za nou vzd lávání v novat daleko více. asto je to proto, že e-learning dovoluje vytvá et flexibiln jší vzd lávací prost edí a umož uje p izp sobit vzd lávání více pot ebám jednotlivých studujících než klasická výuka, p i které je obtížné, zvlášt p i velkých po tech studujících, výuku individualizovat. Nap íklad pokro ilé e- learningové systémy dovolují na základ testu znalostí studujícího sestavit automaticky individuální obsah webového kurzu, takže studující se u í jen to, co neumí, a to, co pot ebuje. Dokážete takto individualizovat klasickou výuku? To je asi velmi t žké, ne-li nemožné. Vzd lávání zam ené na pot eby studujících. Je ov eno, že e-learning m ní tradi ní na u itele zam enou výuku na vzd lávání zam ené na studenta, tedy že úst edním prvkem není všemocný u itel, ale studující, který je zákazníkem vzd lávací instituce - náš zákazník, náš pán. Kombinace prezen ního a distan ního vzd lávání. V sou asné dob se za optimální považuje kombinace distan ních a prezen ních forem vzd lávání. Kombinace prezen ního a distan ního vzd lávání, i e-learningu, se nazývá hybridní i smíšené studium (blended

11 learning) a je p edm tem aplikace i výzkumu vzd lávání ve vysp lých zemích. Obr. 2: Schéma 1

12 Hlavní zp soby aplikace informa ních a komunika ních technologií ve vzd lávání T i hlavní zp soby aplikace. Ve vzd lávání se obvykle doporu ují t i hlavní zp soby aplikace informa ních a komunika ních technologií: a) Statické použití webu Statické použití webu spo ívá p edevším ve zve ejn ní: dokument organiza ního a pomocného charakteru, jako jsou: sylabus kurzu, asový rozvrh, organiza ní pravidla, zp sob hodnocení student, atd. diapositiv a fólií, které u itel používá kompletních ešení domácích prací i sbírky úloh výsledk hodnocení student odkaz na webové stránky, které souvisejí s výukou daného p edm tu, adres p edm tových katalog, vyhledávacích stroj, knihoven a užite ných míst na webu. b) Dynamické použití webu P íklady zahrnují online vzd lávací zdroje online self-testy, tj zp tnovazební testy pouze pro informaci studujícího online spolupráci studujících, nap íklad na spole ných projektech konzultace a diskuse prost ednictvím interaktivních online diskusních skupin interaktivní p ístup k programovému vybavení

13 multimediální obsah, který zahrnuje použití audio/video sekvencí a animací k ilustraci obtížných pojm. c) Kompletní online kurz Informa ních a komunika ních technologií je možné využít k distribuci kompletního online kurzu. Na školách se nejlépe osv d uje aplikovat online kurz paraleln s tradi ním kurzem. To umož uje studujícím volbu prezen ního i distan ního zp sobu vzd lávání nebo nejlépe kombinaci obou forem. V tomto p ípad jsou nejen vzd lávací materiály na webu, ale také komunikace se realizuje prost ednictvím webového prohlíže e a ady softwarových nástroj pro komunikaci. P ehled technologií pro e-learning Druhy technologií pro e-learning a distan ní vzd lávání. Technologie užívané pro distribuci vzd lávacího obsahu v e-learningu a v distan ním vzd lávání lze rozd lit do ty základních kategorií podle druhu média, které informace p enášejí: tisk audiotechnologie videotechnologie po íta ové technologie. Každá z t chto kategorií se dále d lí, avšak n které technologie uvedené kategorie p esahují. Nap íklad audio a videokonference se mohou uskute nit za použití po íta e a Internetu.

14 Obr. 3: Schéma 2

15 4. Jak funguje e-learningový kurz? Na rozdíl od prezen ní formy vzd lávání, stojí v distan ním vzd lávání studující skute n ve st edu pozornosti. Proto se p ed zahájením prací na kterémkoli studijním programu nebo kurzu sledují pot eby eventuálních zájemc o studium. Podrobná charakteristika cílové skupiny i kvalifikovaný odhad po tu zájemc je východiskem p ípravy kurzu. Pr zkum studijních pot eb je pak základem formování obsahu kurzu a vstupních požadavk na uchaze e.

16 Dalším krokem je sestavení autorského týmu a ur ení manažera programu. Tým zpravidla tvo í odborníci z oboru, pedagog, psycholog. Úkolem je vypracovat strukturu a obsahovou nápl p ipravovaného kurzu, rozd lit u ivo na moduly a p ipravit písemné i další studijní materiály a pom cky. Hodnotícími p ipomínkami jsou studijní materiály dále upravovány. V další fázi je zpravidla organizován tzv. pilotní kurz, který se uskute ní s omezeným po tem zájemc. Fáze pr b hu kurzu i výsledky jsou zaznamenávány a kurz je ješt jednou upravován - a to nejen z hlediska obsahu a struktury u iva, ale také z hlediska administrativního, organiza ního a pedagogického zajišt ní. Poslední etapou je rozmnožení studijních materiál (pom cek) a p íprava studijních balík. Studující by m l mít možnost rozhodnout, kterou distan ní technologii si zvolí. Výklad u iva je nap. možné etbou textu, práv tak jako sledovat na videu nebo pomocí CD. Stejného vzd lávacího cíle lze dosáhnout r znými cestami, i když r zn obtížn. Jak se p i e-learningovém studiu komunikuje? Komunikace studujících s tutorem (lektorem) m že být zna n r znorodá, protože krom p ímého osobního kontaktu probíhá asto prost ednictvím telefonu, elektronicky ( ), poštovní korespondencí nebo nejb žn ji video-konferencemi. Podobnou formou mohou být navazovány kontakty mezi studujícími. Nej ast jší jsou v tomto p ípad diskuse na INTERNETu, videokonference a r zná sd lení zasílaná em.

17 Jak se hodnotí pr b h a výsledky e-learningového studia? P i hodnocení studia jde o (kvalifikované) posouzení poznatk získaných b hem studia (v domostí, dovedností - jejich správnosti, struktury, hloubky, podrobnosti a použitelnosti) formou samostatné práce, zkoušky nebo testu a vyjád ené kvalitativní a/nebo kvantitativní formou. E- learningové vzd lávání je založeno na p ístupu, který minimalizuje ohrožování sebed v ry studujících a mobilizuje jejich úsilí. Dosahuje se toho nároky na samostatnost studia, speciálními studijními materiály a postupným zvyšováním složitosti problém, které jsou ke zvládnutí p edkládány. Evidence výkon studujících se neomezuje jen na zkoušky, ale též na pr b žné hodnocení samostatných prací. Význam této evidence a vyhodnocování vzd lávací instituce využívá nejen pro inovaci kurz, ale také pro poradenství studujícím, u nichž vznikají zvláštní studijní obtíže. Kdo je tutor a co d lá? E-learningové studium vyžaduje silné institucionální zázemí a innost mnoha lidí v r zných funkcích. P esto m žeme íci, že osoba tutora je jednou z nejd ležit jších. Jeho hlavní funkcí však není vyu ovat, nýbrž vykonat vše proto, aby studující zdárn dokon il studijní program i kurz. Hlavním zdrojem pou ení (didaktických informací) jsou v systému e- learningového vzd lávání multimediální studijní materiály a pom cky. Nejde však o zcela odosobn ný proces, práv o jeho polidšt ní pe uje tutor. Jeho role je však dost odlišná od funkce lektora, u itele, instruktora tak, jak ji známe z jiných forem studia. Mezi charakteristické innosti tutora pat í zejména: - seznámit studující s pojetím a obsahem studijního programu (kurzu);

18 - charakterizovat studijní zát ž a metody samostatného studia; - pomáhat p i výb ru modul a jejich sestav ; - vysv tlit celý systém studia - jeho organizaci, jednotlivé etapy, práva a povinnosti studujících; - popsat zp soby komunikace a p edat pot ebná data (kontakty); - oznámit zp sob zakon ení studia a p edání certifikát (osv d ení, titul ); - motivovat ú astníky ke studiu a pomáhat jim p i p ekonávání studijních i osobních problém ; - vést tutoriály, diskuse, workshopy, hodnotit je a vést o tom záznamy; - hodnotit individuální i skupinové pokroky ve studiu (v etn samostatných písemných prací); - shromaž ovat záznamy a p edávat je vedení vzd lávací instituce; shromaž ovat, t ídit, vyhodnocovat a p edávat své nám ty i v cné p ipomínky a návrhy studujících (týkající se obsahu studia i jeho organizace, hodnocení výsledk, kvality pom cek atd.). Správná ešení se zásadn nikde a nikdy neuvád jí. Povinností studujícího je odeslat tutorovi správn formáln upravená a vypracovaná zadání v termínech, uvedených ve studijním pr vodci. P edložené vypracování úkol tutor oznámkuje podle pravidel, se kterými byl seznámen na školení po ádaném vzd lávací institucí. Oznámkované práce odesílá tutor v jednom vyhotovení (v etn známky) zp t studujícím a kopii (v etn známky) administrátorovi kurzu k evidenci pro kontrolu a ešení p ípadných spor.

19 Co jsou multimediální studijní pom cky? Multimediálními pom ckami jsou všechny nosi e informací, které mohou sloužit ke samostatnému studiu. Pat í k nim telefony, elektronická pošta, kompaktní disky (CD) a DVD nosi e, p enosné pam ti, po íta e a jejich p íslušenství, po íta ové sít, televizní i rozhlasové vysílání, tišt né texty. ada t chto prost edk umož uje komunikaci a m že tedy sloužit jako interaktivní prost edek individualizované výuky. Jde o interaktivní výukové programy, telefonické konzultace, videokonference apod. Obr. 4: Schéma ízené komunikace

20 Role u itel v é e e-learningu Obvyklé role u itele v e-learningu. U itel m že mít ve vzd lávacím procesu p i plánování a vývoji e-kurzu více rolí, a to v závislosti na své odborné profesi, v domostech, dovednostech a zkušenostech. Role vyu ujícího (tutora) a autora obsahu studijních materiál zvládne po zaškolení mnoho u itel, protože jsou odborníky na pedagogiku a odborný obsah své disciplíny. Role tutora a autora jsou v prost edí e-learningu pro u itele obvyklými rolemi. Speciální role u itele v e-learningu. Naproti tomu za speciální role m žeme považovat ty, které vyžadují hlubší po íta ové software a hardware v domosti a dovednosti a dostate nou praxi, nap. tvorba multimédií, p evod odborného obsahu do LMS, tvorba po íta ové grafiky, speciální programátorské práce. Tyto speciální role zvládnou jen po íta oví specialisté. Role u itele jako e-tutora. P i prezen ní výuce jsou u itelé v tšinou v roli vyu ujícího, který studující vyu uje pomocí materiál, které vytvo il n kdo jiný. V e-kurzu roli vyu ujícího odpovídá role e-tutora, dále jen tutora. Hlavním úkolem tutora je podpora samostatného u ení studujícího. Tutor vede vzd lávání v e- kurzu, studujícím radí a konzultuje s nimi, podporuje a usnad uje jejich u ení a vede administrativu vzd lávání. Všechny zmín né innosti usnad ují tutorovi softwarové systémy pro ízení studia (LMS).

21 Role u itele jako e-autora. N kte í u itelé prezen ní výuky se podílejí i na vývoji tradi ních kurz, vytvá ejí u ebnice a další materiály, nap. pro žáky vzd lávací materiály, materiály pro laboratorní cvi ení nebo píší sbírky úloh pro procvi ení u iva. Pro zvládnutí role autora v klasické výuce musí být u itel p edevším dobrým znalcem obsahu, musí mít p íslušné znalosti o tvorb u ebních text a dobré pedagogické schopnosti a zkušenosti. V ekurzu pot ebuje mít u itel v roli e-autora (dále jen autora) další dopl ující v domosti, dovednosti a zkušenosti. P edevším by m l um t: posoudit vhodnost existujících vzd lávacích materiál pro aplikaci v e- kurzu a um t didakticky transformovat vzd lávací obsah, kombinovat vhodn prvky tradi ního a elektronického vzd lávání a vhodná multimedia, mít úsp šnou praxi jako tutor e-learningu. Studující v e-learningu Úsp šné studium ve virtuálním prost edí vyžaduje, aby studující zaujal tyto postoje a osvojil si následující schopnosti: Schopnost samostatn si ídit práci v e-learningovém prost edí p edpokládá, že si studující musí um t sám poradit. Studující by m l nap. rozhodnout, zda obsah e-kurzu vyhovuje jeho pot ebám, zda má dostate né vstupní v domosti pot ebné k úsp šnému absolvování kurzu, jaké jsou jeho mezery a jak je doplnit. Toto rozhodování studujícího by m lo být usnadn no tím, že vybraný kurz bude obsahovat test vstupních v domostí a dovedností studujícího a doporu ení, jak si p ípadné nedostatky doplnit.

22 Schopnost využít as ke studiu. Studující musí být schopen efektivn využít sv j as. Pracovní úkoly studujícího mají obvykle p ednost p ed vlastním studiem, a proto by se m l rozhodnout pro takové e-kurzy, které p ímo p ispívají k pln ní jeho pracovních úkol. lov k s vyšší kvalifikací bude své úkoly plnit rychleji a získá as pot ebný ke svému dalšímu rozvoji. Schopnost samostudia znamená, že studující by m l mít pov domí o podstat u ení. To mu umožní, aby rozpoznal, jaký je studijní typ a jaký studijní styl mu pravd podobn nejvíce vyhovuje. K tomu by mu m l návrhá kurzu p ipravit odpovídající testy a navrhnout kurz tak, aby vyhovoval studujícím s r znými styly u ení. Studující by m l být také schopen kriticky zhodnotit své v domosti a dovednosti získané v e-kurzu. Bez schopnosti kritického zhodnocení výsledk samostatného testování je studium v e-kurzu nemožné. Nesta í pouze formální i dokonce nepoctivé pln ní zadaných úkol a test. Jde o to, aby studující získal schopnost získané v domosti aplikovat v praxi. Schopnost spolupracovat s tutorem a s kolegy. Zp soby komunikace v e-learningovém prost edí se podstatn odlišují od t ch, které se používají v klasické t íd. Krom psaných projev je ve t íd d ležité sd lování informací hlasem i e í t la. V e-learningovém prost edí je základním p edpokladem pro všechny zp soby komunikace, a již jde o , chat, diskusní skupiny, elektronické konference i elektronické tabule, schopnost psát na klávesnici po íta e, stru n, jasn a správn se vyjad ovat písemnou formou.

23

24 5. E-Learning na Mendelov univerzit Je z ejmé, že e-learning p edstavuje potenciál, který m že pomoci zformovat sou asnou podobu vzd lávání do podoby, jež by optimálním zp sobem podpo ila zm nu nejr zn jších proces v rámci spole nosti. Jeho význam roste p edevším vlivem: pot eby zvýšení dostupnosti vzd lávání a pot eby zvýšení kvality a efektivnosti vzd lávání. I proto dlouhodobý zám r Mendelovy univerzity deklaruje e-learning jasn jako jednu z priorit. A koliv je obecn e-learning považován zejména jako nástroj podpory distan ního vzd lávání (DiV), istá forma tohoto vzd lávání není na Mendelov univerzit dostupná. V souladu s adou dalších vzd lávacích institucí je tak e-learning chápán jako dopln k prezen ní a kombinované výuky a jako ur itý nástroj s potenciálem pro vytvo ení prostoru pro distan ní formy studia. Sou asný stav využití e-learning ve vzd lávání lze nejvýstižn ji charakterizovat pojmem blended learning. Tento pojem ozna uje koordinovanou kombinaci klasických a e-learninových forem p i zajiš ování výuky. P itom je t eba pamatovat, že není možné e-learningu využít pro zajišt ní výuky libovolné problematiky. Na druhou stranu rovn ž klasické formy studia mohou být v n kterých p ípadech neefektivní a nevhodné. Proto je t eba nalézt takový stav, který bude garantovat optimální využití obou t chto forem p i zachování striktn identifikovatelných hranic mezi nimi.

25 Aktuáln je však možné konstatovat, že úrove využití e-learningu na univerzitách obecn nedosahuje maximálního potenciálu. D vod je celá ada, nejvýznamn jším je asov i technicky náro ná p íprava obsahu e- kurz. I p esto je v ad p edm t na r zných organiza ních sou ástech Mendelovy univerzity e-learningu v r zné mí e využito. Zejména se jedná o p edm ty informaticky zam ené, dále pak p edm ty technického a ekonomického rázu. Významný nár st aplikací e-learningu v prost edí univerzity je patrný z úsp chu zástupc univerzity v roce 2009 na seminá i e-learning konaného každoro n na Univerzit Hradec Králové E-learningový systém MENDELU Výchozí platformou, se kterou zejména u itelé na univerzit pracují, je systém pro podporu e-learningu nazývaný ELIS. Tento systém je integrální sou ástí univerzitního systému, který umož uje po stránce administrativní p ejímat základní údaje o studentech, u itelích, p edm tech a podobn. Díky tomu není t eba ešit p enosy dat mezi r znými systémy a zejména není nutné, aby uživatelé zvládali rozhraní více systém. Mimo ELIS jsou v rámci univerzity ojedin le používány další systémy, a to p edevším pro pot ebu výuky nebo extern ešených kurz, nap íklad v rámci interuniverzitního studia, kdy by bylo administrativn náro né zavád t uživatele (nap íklad pro krátkodobé kurzy p ímo do univerzitního informa ního systému). V tomto sm ru se osv d ilo použití systému Moodle. 1 Jiné univerzity používají nap íklad i systémy edoceo nebo WebCT. Po funk ní stránce jsou systémy více i mén zam nitelné. 1 Moodle je zdarma poskytovaný elearningový systém, jež si získává stále vyšší oblibu zejména díky své snadné dostupnosti, široké komunita i funk nosti. Viz nebo

26 Obr. 5: Prost edí systému Moodle Obecn je nutné p i ešení podpory e-learningu a jeho nasazení zajistit domény, mezi které pat í: tvorba výukového obsahu, podpora p ípravy kurz, ízení kurz. Tvorba výukového obsahu Výukovým obsahem je myšlena tvorba materiál v elektronické podob, které slouží jako základní studijní materiál používaný ve vlastní výuce. Typickou je forma elektronické u ebnice, která integruje studijní texty, testy, p íklady i multimediální prvky do jednoho celku. V prost edí ELIS je tato entita nazývána e-learningovou oporou a je provozována online p i

27 p ihlášení do systému. E-learningové systém MENDELU však dokáže exportovat opory i ve formátu offline a formátu pro tisk (PDF). Obr. 6: Opora v online i PDF podob A koliv samotná podoba e-learningových u ebních materiál má pov tšinou blíže text než pln multimediálních a interaktivních kurz, p esto již v tšinou p ekonala stati nost a b žnými sou ástmi jsou cvi ené testy, slovníky pojm s odkazy v textu, asto se využívají animace a demonstrace. V tomto sm ru se osv d ily nástroje spole nosti Adobe, jako je Adobe Flash 2 nebo Adobe Captivate 3. Z voln dostupných nástroj 2 Adobe Flash umož uje vytvá et interaktivní animace, které jsou velmi výhodné pro demonstrování ur itých princip (nap. techniky) nebo integraci multimédií. Viz 3 Adobe Captivate umož uje mimo jiné snímání obrazovky p i práci a tak i vytvá ení výukového obsahu zam eného nap. na práci se softwarem. Viz

28 se osv d il nap íklad Freez Screen Video Capture. 4 Bohužel jistá bariéra progresivn jšího rozvoje je skryta ve skute nosti, kdy e-learning eší u itelé mnohdy i nad rámec svých pracovních povinností. P i tvorb obsahu v rámci systému je možné postupovat n kolika zp soby. Využívá se bu p ímá tvorba v systému pomocí integrovaných nástroj, efektivní možnosti však nabízí import z prost edí Microsoft Word 2007 (formát docx, p i použití p edefinovaných styl ) nebo importem pomocí SCORM balí ku. SCORM (Sharable Content Object Reference Model) p edstavuje zjednodušen formát, který umož uje import e- learningového obsahu, který byl p ipraven pomocí r zných nástroj mimo informa ní systém. Rovn ž je možné výsledky použít samostatn. Zajímavou skute ností je, že a koliv importní možnost mohou ve výsledku zvýšit komfort p i vytvá ení obsahu (online prost edí není svým charakterem p íliš vhodné), p ímá editace je nejrozší en jším postupem aplikovaným ze strany u itel. D vodem je patrn znalost a relativní jednoduchost vlastního systému. Pro p ípravu SCORM kompatibilních kurz existuje ada voln dostupných nástroj. Velmi jednoduché ovládání, zajímavou podobu a dosta ující funk nost nabízí editory EXE, MOS Solo nebo Xerte. 5 4 Dostupné na 5 Viz

29 Obr. 7: Podoba kurzu ze systému EXE P i tvorb opor je doporu ována struktura, která je v systému i orienta n kontrolována. Jedná se o strukturu, jež respektuje SCORM jako technickou platformu na jedné stran a pravidla DiV jako metodickou platformu. Tato struktura zahrnuje na r zných úrovních opory mimo samostatné obsahové ásti i ásti jako: návaznost - požadované znalosti nutné i doporu ené pro studium opory, motivace - povzbuzení potenciálních student ke studiu, pou ení - pravidla, kterými by se m li studující p i využití opory ídit, úvod - stru ný úvod do problematiky e-learningového materiálu,

30 shrnutí - shrnutí základních problém ešených na úrovni opory a p ípadn záv r - nepovinný záv r s pod kováním umíst ný na konci opory. Ve výsledku je snahou systému podpo it tvorbu obsahu takovým zp sobem, aby byl výsledek zejména: sebeinstruk ní, strukturovaný, ale rovn ž i p im en obsažný, p ehledný a aktivní. V tšina uživatel bere na v domí doporu ení systému a výše uvedené ásti se snaží do vlastních opor integrovat. P íprava e-kurz Samotná realizace obsahu nap íklad ve form opory není dosta ující, a koliv tímto krokem ada u itel kon í. Obsah je nutné vhodným zp sobem zapracovat do kurz. P i realizaci e-learningových kurz je obvyklým východiskem na Mendelov univerzit p edm t, jež je vyu ován v daném semestru. Tímto je dána jak skupina tutor a examinátor kurzu, ale zejména jejich studenti v etn rozd lení do skupin. V tšina kurz je realizována ve form osnovy. Osnova p edstavuje scéná kurzu, jehož základní jednotkou jsou aktivity organizované hierarchicky pomocí modul. Pr chod kurzem p edstavuje pln ní jednotlivých aktivit. U itelé nej ast ji využívají aktivity jako: studium opory nebo její ásti, cvi né a p ípadn zkušební testy, výb r úkol a jejich odevzdání, komunikace pomocí diskuzí nebo chatu.

31 Obr. 8: Ukázka modulu osnovy s r znými aktivitami Systém umož uje p ipravit osnovu i poloautomatizovan na základ rozvrhu výukové ástí semestru nebo na základ kapitol, jež si u itelé p ipravili ve svých oporách. ízení kurz Je b žným nedostatkem, že v rámci trvání kurzu (by podp rného pro p edm t) je aktivita student charakterizována k ivkou, která po za átku kurzu klesá, po dobu trvání kurzu se udržuje na velmi nízké úrovní a strm stoupá až s blížícím se zkouškovým termínem (ukon ením kurzu).

32 V tomto sm ru je nutné z pozice tutora kurz ídit. Výhodné jsou aktivizující aktivity (nebo celé moduly) s pevn daným termínem spln ní. M že se jednat o vypracování úkolu, zkušební test i hodnocená komunikace. V tomto sm ru se využívá tzv. tichých diskuzí, kdy student vidí pouze zadané téma diskuze a po ur itý as nemá p ístupné p ísp vky ostatních uživatel. Tento nástroj eliminuje riziko vzájemného ovliv ování diskutujících a podporuje vznik živé diskuze. D ležitou roli plní p i ízení kurz i informace zp tné vazby, kdy u itelé získávají informace o: mí e využití jednotlivých nástroj, participaci jednotlivých uživatel, asovém vytížení systému. Proto je možné v systému v samostatné sekci e-learningových osnov zobrazit statistiky využití ze strany student a jejich p ístup k osnovám. Pod pojmem p ístup je myšleno jedno zobrazení aktivity (nap. cvi ného testu, studijní opory). Statistiky jsou v systému len ny na ty i díl í ásti: celkový p ehled - poskytuje souhrnné informace o celé osnov, informace o modulech - informace jsou zde agregované za jednotlivé moduly, získat je možné informace, jak byly pln ny aktivity na úrovni jednotlivých modul, informace o aktivitách - zobrazuje všechny aktivity osnovy s informacemi o posledním p ístupu k aktivit, po tu celkových p ístup apod., u v tšiny aktivit lze zobrazit podrobnosti (výsledky test, odevzdaný úkol), informace o studentech - zobrazuje všechny studenty, kte í prohlíželi alespo jednu aktivitu, u každého lze

33 prohlížet podrobnosti p ístup a získat tak k ivku aktivity b hem kurzu. Obr. 9: Statistika využití kurzu studentem Ve výsledku umož ují statistiky reagovat na pr b h kurz a vhodn podpo it nízkou míru ú asti n kterých student nap íklad zapojením povinné aktivity. Na záv r Samotný e-learning a jeho podpora je innost dlouhodobá a pom rn náro ná na asové i finan ní zdroje. P itom je v zásad jedno, jaké nástroje pro jeho podporu využijeme, mnohem d ležit jší je respektování pedagogicko-didaktických odlišností e-learningu, DiV a tradi ní face2face výuky. I z toho d vodu je postupné zapojování díl ích e-learningových postup i nástroj asto výhodn jší, než snaha o skokové zavedení bez pat i ných zkušeností.

34 6. Zkušenosti ICV MENDELU p i používání e-learningu Institut celoživotního vzd lávání (ICV), jehož posláním jako vysokoškolského ústavu Mendelovy univerzity v Brn (MENDELU) je poskytovat vysokoškolské vzd lání ve vybraných bakalá ských studijních programech, dále vzd lávání v programech celoživotního vzd lávání formou kontinuálního obnovování znalostí a dovedností a získávání nové kvalifikace jak pro absolventy Mendelovy univerzity, tak pro široký okruh ostatních zájemc, organizuje již od roku 2006 specializa ní program Studium k výkonu specializa ních inností Koordinace v oblasti ICT, které je upraveno podmínkami 9 vyhlášky 317/2005 Sb. o dalším vzd lávání pedagogických pracovník. Skupinu uchaze o studium tvo í absolventi magisterských studijních program u itelských obor nebo absolventi magisterských studijních neu itelských obor dopln ných o pedagogické minimum DPS. Vstupním požadavkem je alespo dvouletá pedagogická praxe a ICT kompetence na úrovni pokro ilého využití po íta e v rámci vlastní odbornosti ve výuce. Studium si klade za cíl prohloubit a rozší it kompetence absolventa k metodickému vedení ostatních u itel školy v oblasti ú elného využití ICT ve vzd lávacím procesu, tvorby ICT plánu a kvalifikovaného plánování a ízení napln ní standardu ICT služeb. Studenti mají možnost v rámci p edm tu Moderní technologie a aktuální zdroje informací, který je vyu ován v záv re ném t etím semestru se seznámit s problematikou E- learningu, který si mohou také samy vyzkoušet, a to zejména v prost edí univerzitní platformy ELIS i v b žn dostupném Moodlu. Od jara roku 2006, kdy bylo studium zapo ato, se nám k termínu jara 2010 poda ilo otev ít v po adí již 9. b h studia. Studium Koordinace

35 v oblasti ICT po ádané Institutem celoživotního vzd lávání Mendelovy univerzity v Brn k ervnu 2010 úsp šn ukon ilo již na 150 absolvent. Z dotazník, které jsou student m p edávány k vypln ní b hem jejich záv re né fáze studia, která se týká obhajoby záv re né práce a odborné rozpravy, vyplývají ohlasy p evážn velmi pozitivní: Názory našich absolvent : Jaké informace a odborné poznatky jste v našem vzd lávacím programu postrádali? Oce uji zve ejn ní prací absolvent, jako uceleného zdroje informací. Rozdílná úrove odborných znalostí lektor, ale s v tšinou jsem byla velmi spokojena. B hem studia jsme se dotkli všech témat pot ebných pro práci ICT koordinátor na školách, je znát dlouhodobá zkušenost lektor i organizátor participujících na studijním programu. Postrádala jsem vliv PC na mládež (PC hry, závislosti). Více informací o hygien a ergonomii práce s ICT.

36 Foto 1: P ednáška student Koordinace v oblasti ICT Foto 2: Studenti b hem cvi ení

37 Foto 3: Studenti p i pln ní zadání úkolu

38 7. Projekt Moderní u itel - p edstavení a informace o projektu Stru ný obsah projektu Projekt eší pot eby pedagogických pracovník v Jihomoravském kraji (JMK) prost ednictvím aktivn tutorovaných e-learningových on-line kurz, uživatelsky atraktivních a dostupných forem vzd lávání pro cílové skupiny pracovník škol v JMK. Návaznost projektových aktivit je len na od monitoringu zkušeností a analýzy pot eb cílových skupin, p es krajskou motiva ní a informa ní kampa, výrobu informa ního webového portálu a z ízení poradenského centra p i Mendelov univerzit v Brn, koordina ních center v jednotlivých okresech JMK až po realizaci aktivit a zhodnocení p ínosu projektu. Komu je projekt ur en - pro pedagogické pracovníky, u itele, lektory a ídící pracovníky, pop. administrativní pracovníky škol, - do projektu budou zahrnuti u itelé a další pracovníci ZŠ i SŠ v JMK.

39 P íklady (p edpokládané) zam ení kurz : - ICT ve výuce matematiky / eského jazyka / d jepisu / fyziky / chemie / anglického jazyka - Metodika on-line vzd lávání, Práce s autorským nástrojem, Pravidla vedení on line kurzu - Obsluha PC, MS Office Word, MS Office Excel, Outlook + Internet - Zpracování multimédií, Práce s interaktivní tabulí - Stavba PC a správa sít - Základy Aj, Základy Nj - P íprava a administrace projekt ESF Všechny kurzy jsou akreditované MŠMT. Ú astník obdrží po úsp šném absolvování certifikát. Kurzy jsou zdarma. (cestovné na prezen ní seminá e a workshopy je ú astník m propláceno)

40 Hlavní aktivity projektu - realizace 7 okresních informa ních seminá - provoz poradenského centra a koordina ních center projektu v jednotlivých okresech JMK - tvorba a provoz informa ního webového portálu projektu - realizace 49 tutorovaných on-line kurz s podporou prezen ních setkání - jazykové víkendové workshopy Zapojení do projektu - v analýze pot eb, kde budou pracovníci škol oslovení dotazníkovým šet ením a budou se spolupodílet na dotvo ení obsahu a zam ení vzd lávacích aktivit projektu, - prost ednictvím informa ního webového portálu budou osoby z ad cílových skupin vstupovat do jednotlivých sekcí portálu, budou využívat e-knihovnu atd., - v rámci inností poradenského centra a koordina ních center v 7 okresech JMK budou využívat prostory center k individuální p íprav i odborným konzultacím s pracovníky centra,

41 - v rámci realizace vzd lávacích aktivit se aktivn zú astní jednotlivých e- learningových on-line kurz, o které budou mít zájem, zú astní se prezen ních seminá, workshop, zahrani ních exkurzí, - ú astníci projektu budou hodnotit jednotlivé aktivity. P ínosy - absolvováním vzd lávacích aktivit projektu získají ú astníci projektu aktuální a moderní poznatky se zavád ním ICT do výuky, budou informováni o výhodách elektronických forem vzd lávání a budou moci využít tyto poznatky ke zkvalitn ní výuky v rámci svých aprobací, - na erpají nové znalosti z metodiky elektronického vzd lávání a budou schopni zpracovat ást e-learningového on-line kurzu, který budou moci používat i ve výuce, - v rámci vzd lávacích aktivit zam ených na zvyšování odbornosti v klí ových kompetencích si ú astníci projektu doplní znalosti z obsluhy PC, MS Office, zpracování multimediálních prvk, práce s interaktivní tabulí, stavb PC a správy sít, - možnost nastartovat znalosti cizích jazyk, - poradenské aktivity p inesou cílovým skupinám možnost konzultovat aktuální problémy z pedagogické odbornosti a praxe s odborníky i vzájemn mezi sebou, - zahrani ní exkurze pak p inesou pozitivní p íklady a návody ze zahrani í.

42 8. Kontaktní osoby realiza ního týmu Informa ní a poradenské centrum: Mendelova univerzita v Brn - Institut celoživotního vzd lávání Koordinátor vzd lávacích aktivit II. Ing. Kamil Nechuta - nechuta@modulweb.cz tel.: Koordinátor poradenských a vzd lávacích aktivit poradenského centra Ing. Pavla Št pánková - stepankova@modulweb.cz tel.: Realizátor projektu: Profit, spol. s r. o. se sídlem ve Znojm Koordinátor vzd lávacích aktivit I. Ing. Jan ížek - cizek@modulweb.cz, koordinator@modulweb.cz tel.: Vedoucí projektu Ing. Jaroslav Kylián kylian@modulweb.cz tel.:

43 Kontaktní osoby - Vedoucí koordina ních center (VKC) pro jednotlivé okresy a typy škol: VKC pro u itele a zam stnance základních škol v okrese Blansko Mgr. Ivo Trone ek Základní škola T. G. Masaryka v Blansku tel.: VKC pro u itele a zam stnance st edních škol v okrese Blansko Ing. Miroslav Geršl SOŠ a SOU André Citroëna v Boskovicích tel.: VKC pro u itele a zam stnance základních škol v okrese Brno - m sto Mgr. Jitka Tichá Základní škola a MŠ Brno, Merhautova tel.: VKC pro u itele a zam stnance st edních škol v okrese Brno - m sto Ing. Renata ezá ová St ední pr myslová škola elektrotechnická Brno tel.: RNDr. Anna Ond ejíková St ední pr myslová škola elektrotechnická Brno tel.: VKC pro u itele a zam stnance základních škol v okrese Brno - venkov Mgr. Michal Klaška Základní škola Šlapanice tel.: VKC pro u itele a zam stnance st edních škol v okrese Brno - venkov Mgr. Radka Zálešáková Integrovaná st ední škola Sokolnice tel.:

44 VKC pro u itele a zam stnance základních škol v okrese Vyškov Mgr. Stanislav Novotný Základní škola Vyškov, Purky ova tel.: VKC pro u itele a zam stnance st edních škol v okrese Vyškov Ing. Blanka Jagošová St ední odborná škola a St. odborné u ilišt Vyškov tel.: Ing. Jitka Šenková St ední odborná škola a St. odborné u ilišt Vyškov tel.: VKC pro u itele a zam stnance základních škol v okrese Hodonín Mgr. Jaromír Kalábek Základní škola O ovská v Hodonín tel.: VKC pro u itele a zam stnance st edních škol v okrese Hodonín Ing. Richard Klenner St ední škola pr myslová a um lecká Hodonín tel.: VKC pro u itele a zam stnance základních škol v okrese B eclav Mgr. Milan Klim Základní škola Slovácká v B eclavi tel.: VKC pro u itele a zam stnance st edních škol v okrese B eclav Ing. Petr Nosek Obchodní akademie B eclav tel.:

45 VKC pro u itele a zam stnance základních škol v okrese Znojmo Ing. Lubor Dvo ák vedoucí koordina ního centra pro ZŠ tel.: VKC pro u itele a zam stnance st edních škol v okrese Znojmo Mgr. František Št pni ka Gymnázium a St ední pedagogická škola Znojmo tel.:

46 9. Nové sm ry e-learningového vzd lávání V posledních letech zaznamenal e-learning po rychlém technologickém boomu zpomalení svého vývoje. Tato situace byla dána zejména snahou zam it se na tvorbu e-learningového obsahu, protože e-learningových vzd lávacích prost edí bylo již vytvo eno dostatek a nebylo nutné investovat do vývoje dalších. Na trhu se objevila ada zajímavých i cenov dostupných LMS (learning management systems) jak na bázi ryze komer ní, tak na bázi opensource. Postupn také dochází k p evodu b žných desktopových aplikací (nap íklad kancelá ských program ) do online webových prost edí. V rámci webu totiž odpadá nutnost cokoli kamkoli instalovat, vše je jednoduše dostupné na webu pomocí webového prohlíže e - nezávisle na konfiguraci PC i notebooku, nezávisle na opera ních systémech. Pomocí webu se snadno dostanete k oblíbeným kancelá ským aplikacím (Word, Excel, Powerpoint), k plánovacímu kalendá i, k virtuálnímu harddisku, ke komunika ním nástroj m typu instant messenger (ICQ, Skype), k antivir m atd. V sou asnosti již standardní LMS systémy nestíhají sledovat výše uvedené trendy. LMS systémy jsou totiž velmi asto uzav enými webovými prost edími bez možností vzájemného sdílení informací v rámci aplikací. Tato uzav enost je p esn opakem sou asného trendu totální otev enosti technologií i obsahu. Aby tedy LMS p ežily sou asné trendy vývoje online aplikací, je nutné p ebudovat je do podoby otev ených prost edí, která jsou schopna pracovat s informacemi z externích zdroj, zárove umožnovat sdílení informací z LMS i na jiných online platformách.

47 E-learning je t eba transformovat do podoby neformálního vzd lávacího prost edí s možným vývojem (ze strany uživatel i administrátor ), tj. nevnímat jej pouze jako strohé technologicky limitované prost edí webových stránek, na kterých je práce studenta omezena pouze na vypl ování test i psaní seminárních prací. Je t eba si jej p edstavit jako prostor pro skute n interaktivní výuku, které umož uje široké spektrum aktivit (sm rem od studenta i ke studentovi). Již dávno nedosta uje p edstava o interaktivit na bázi multimediální animace umíst né v distan ním studijním textu! Interaktivní e-learning si p edstavme spíše jako online hru, ve které uživatelé vytvá ejí a budují vzd lávací obsahy pod vedením tutora, vytvá ejí zajímavé a atraktivní projekty, které spojují video, obraz, zvuk, 3D (nap íklad Google Earth prost edí i prost edí pro kresbu, atd.). T chto nástroj naleznete na internetu velké množství a v tšina z nich je dostupná opravdu zdarma. O co zajímav jší a atraktivn jší je skute ná virtuální procházka st edov kým m stem, než pouze text dopln ný o pár fotografií i ná rtk. O co zajímav jší a d ležit jší je prožitek studujícího, než pouhá etba textu. Uv domme si, že práv díky moderním technologiím, multimediím a internetu došlo u zejména mladších studujících ke snížení soust ed nosti na psaný text. Vždy v tšina student je ze všech stran bombardována videoukázkami a jinými vizuálními podn ty (reklama všech druh apod.), text je omezen pouze na strohá sd lení. Pro sou asné e-learningové studující je snadn jší pracovat s e-learningovou aplikací, která poskytuje obsah znázorn ný multimediáln (a multimediální obsah musí být základem této aplikace), než s textem pouze dopln ným o multimediální dopl ky. Ne íkám, že je to tak dob e a že není správn usilovat o rozvoj jazyka studujících a vést je tak ke kritickému tení a vnímání textu. Popisuji

48 jen sou asnou situaci, ve které je student obklopen virtuálnem internetu a cht necht vnímá obsah, který mu masmédia zprost edkovávají. Nikdo jej nemotivuje ke tení i psaní! Chceme-li si tedy získat studující pro e- learningové studium a zárove reflektovat jejich posun ve vnímání informací, musíme nutn transformovat podobu e-learningu. A uv domit si, že v centru e-learningu bude vždy stát studující.

49 10. Názory a post ehy E-learning na st ední škole V minulosti byl tento pojem neznámý, v sou asnosti se stále více prosazuje v souvislosti s rozvojem distan ního typu vzd lávání na VŠ. V jaké form a hlavn rozsahu lze uplatnit tuto formu vzd lávání na st ední škole? Jak k tomuto typu vzd lávání p istupují jednotliví u itelé? Pokusme se nejprve odpov d t na první ást dotazu. E-learning je forma vzd lávání, která p edpokládá ur ité materiálov technické vybavení, což znamená, že každý student by m l mít neomezený p ístup k po íta i. Dále musí být vybaven pot ebným systémem program, které mu umožní editovat a p istupovat k informacím a plnit tak zadané úkoly. Z tohoto pohledu se zdá být využití e-learningu nevýhodné. Sou asn tento typ výuky p edpokládá již z v tší ásti vyvinutou osobnost, která je schopna autodidakce, neboli u ení se na základ svého vlastního rozhodnutí (absence tutora). Co nám tedy e-learning m že v bec p inést? Pokud bych cht l na tuto otázku odpov d t jednou v tou, pak by to zcela jist byly nekone né možnosti, a to nikoliv skrze sebe samého, ale prost ednictvím t ch, kte í ho realizují. U kurz, ve kterých posta uje pouze minimální úrove interaktivity a zp tné vazby, lze použít mimo jiné takové nástroje, jako jsou textový editor Word a tabulkový procesor Excel. V kurzech s vyšší úrovní

50 interaktivity pak musí být použit nap. jazyk HTML nebo systémy, které jsou schopny vytvo it tzv. e-book (elektronickou knihu). Pro vytvá ení profesionálních výukových kurz bychom pak mohli použít specializované autorské systémy, jako je nap. ToolBook. Co všechno nám však tyto systémy do výuky a samotného e-learningu p inášejí? Krom toho, že v tšina z nich pod vedením zkušeného tutora respektuje zásady programového u ení, mezi které pat í zejména možnost postupu vlastním tempem, možnost zp tné vazby, p ípadn p izp sobení kurzu na míru a mnohé další, umož uje také rozvoj tvo ivosti, podpory vlastního stylu u ení (vyhledávání informací) a hlavn samostatnosti, které žáka p ipraví pro p ípadné pokra ování na dalším typu škol. Sou asn e-learning umož uje expanzi on-line a off-line komunikace, mezi které se adí chat, nást nky, diskusní skupiny, fóra a další. Umož uje tak odstranit komunika ní bariéry žák-u itel, které jsou pro žáka zna n stresující a psychicky náro né (žák p edvede v tší výkon p i písemné než p i ústní zkoušce). V p ípad pot eby lze kontakt zprost edkovat pomocí prost edk digitální techniky (webkamery, otev ené konference), které umož ují set ít vzdálenosti mezi komunikujícími subjekty. Z t chto d vod bych vid l uplatn ní e-learningu zejména jako podp rný typ výuky v kone né fázi studia na st edních školách. Pro se tedy neklade v tší d raz na jeho integraci do tohoto typu školství? Z mého pohledu je tento fakt dán zejména malou mírou zaškolení u itel st edních škol a zejména neochotou p ejít k tomuto zp sobu vzd lávání. Sou asn je to také finan ní nedostupností profesionálních systém, které

51 eší tento zp sob vzd lávání. Dnes existuje n kolik program, které podléhají nap íklad GNU licenci, lze je tedy voln používat, nedosahují však zdaleka odpovídající úrovn (jako p íklad za všechny uvádím program exe). Proto nezbývá, než ekat, jakým sm rem se bude ubírat školská politika a jakou úlohu bude hrát v budoucnu ve vzd lávání výpo etní technika a informa ní technologie. St ední škola po internetu? Hodn vzdálený sen Martin Doležal E-learning neboli vzd lávání výhradn prost ednictvím elektronické pošty a internetu p estává být jen módním technickým výst elkem. Stále masivn ji se uplat uje p edevším ve firemním, i lépe celoživotním vzd lávání. Na ú adech práce, ve školách i u nás v redakci se množí maily žádající o radu, kde v esku je možné získat maturitu i výu ní list e- learningovou formou. Odpov na n je stále stejná: Nikde, snad asem... P ekážky P edstavte si to pohodlí, jako student si sedíte doma u kávy a eknete si, že dnes si místo matiky rad ji dáte lekci z eštiny. P es internet si ve škole objednáte diktát, který vepíšete do webovského formulá e. Pak si procvi íte v tný rozbor, slovotvorbu nebo pojmy z poetiky. Z klidu Vás snad m že vyrušit webkamera, která hlídá, aby vás t eba u diktátu nenapadlo podvád t. Jednoduché, praktické a také levné, bohužel nic z toho není realitou. Existují sice nejr zn jší e-learningové u ebnice, celé kurzy, z nichž n které

52 dokonce nabízejí st ední školy, aby si v rámci hospodá ské innosti vyd laly n jaký peníz navíc, ale vystudovat p es internet st ední školu nelze. Ani v ádném, ani v dálkovém studiu. Aby student komunikoval se svou školou jinak než prost ednictvím internetu u nás zatím není možné, potvrzuje Ji í Vojt ch z Národního ústavu odborného vzd lávání. Není vylou eno, že n která z progresivních st edních škol organizuje touto formou nap íklad konzultace u dálkového studia. Pro ucelené studium na internetu však není vytvo en samostatný vzd lávací program, a to je samoz ejm problém. Existují sice mimo ádné formy studia, t eba pro sportovce, kte í jsou tvrt roku v cizin a pot ebují být se školou v kontaktu, ale ani v tomto p ípad nejde o klasický e- learning. E-learning p es etné nesporné výhody má jedno velké minus - podle odborník nelze jeho prost ednictvím, až na vzácné výjimky, provád t odborný výcvik. Dá se proto p edpokládat, že by úvahy o stoprocentní internetizaci výuky v odborném školství razantn odmítli zam stnavatelé, kte í dnes kritizují odborné školy za to, že student m nezajiš ují praxi p ímo ve firmách. Tento handicap se nicmén netýká všeobecn zam ených gymnázií. Ani pro gymnázia se ni ím takovým nezabýváme, ale dovedu si p edstavit, že to v dohledné dob p jde, konec konc, e-learning je velmi perspektivní forma studia, íká Jaroslav Je ábek, editel Výzkumného ústavu pedagogického.

53 Podle n j by se p edevším musel vymyslet efektivní zp sob evaluace, nezneužitelný systém zkoušek, jeho napojení na maturitu a výu ní list, velmi náro ná by prý byla tvorba elektronických modul, u ebnic Petr Husník

54 11. Základní terminologie v oblasti e-learningu

55 A ANIMACE - multimediální audiovizuální sekvence, která simuluje pohyb objekt reálného sv ta. Animace pat í mezi multimediální prost edky, asto využívané zejména v oblastech tzv. blended learningu. ASYNCHRONNÍ VZD LÁVÁNÍ - ozna ení pro výuku, ve které nejsou studenti se svými u iteli navzájem v p ímém spojení v reálném ase (=simultánní). AUDIOKONFERENCE - hlasové spojení více než dvou osob v reálném spojení. B BLENDED LEARNING - ozna ení pro kombinovanou výuku = propojení standardní výuky (prezen ní) s e-learningem. BLOG (WEBLOG) - aktivní a živé internetové stránky, živý "blok". BROWSER - prohlíže internetových stránek (Microsoft Explorer, Netscape apod.). BULLETIN BOARD - elektronická nást nka, na kterou lze umis ovat data, která vidí ostatní spolustudující a u itelé.