INFORMAČNÍ BROŽURA. Název projektu: MODUL moderní učitel. Registrační číslo: CZ.1.07/1.3.10/
|
|
- Radovan Šmíd
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2 INFORMAČNÍ BROŽURA Název projektu: MODUL moderní učitel Registrační číslo: CZ.1.07/1.3.10/ Číslo a název globálního grantu: CZ.1.07/ Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Jihomoravském kraji Ve Znojmě, září 2010
3 INFORMA NÍ BROŽURA Úvodní slovo 1. Definice e-learningu. 2. Pro e-learning? 3. Jaké jsou výhody a nevýhody e-learningu? E-learning na školách, hlavní zp soby aplikace informa ních a komunika ních technologií ve vzd lávání, p ehled technologií pro e-learning. 4. Jak funguje e-learningový kurz? Role u itel v é e e-learningu. 5. E-learning na Mendelov univerzit. 6. Zkušenosti ICV MENDELU p i používání e-learningu. 7. Projekt Moderní u itel - p edstavení a informace o projektu 8. Realiza ní tým - kontaktní osoby. 9. Nové sm ry e-learningového vzd lávání. 10. Názory a post ehy. 11. Základní terminologie v oblasti e-learningu. 12. Zdroje použité v informa ní brožu e.
4 Úvodní slovo Vážená paní, vážený pane, dostává se Vám do rukou informa ní brožura, která si klade za cíl Vás informovat o e-learningu jako o moderní form výuky. Naleznete zde obecné informace o tom, co to vlastn je tento v poslední dob velmi asto zmi ovaný pojem, se kterým jste se pravd podobn již ve své praxi setkal/a. V další ásti si Vás dovolíme seznámit s práv zapo atým projektem, který si klade za cíl Vás do této problematiky uvést, a to formou informa ních seminá, sch zek i p ímo samotnou ú astí v e-learningových kurzech. V rámci nich si tak budete moci osahat n které z nabízených kurz, i využít jejich fragmenty pro vlastní odbornou výuku. Blíže se o této možnosti do tete v kapitole v nované p edstavení projektu a možnosti Vaší participace v n m. Pakliže ve Vás t chto n kolik úvodních v t vzbudilo hlubší zájem o toto téma, potom jsme velice rádi, že tato informa ní brožura splnila alespo tuto základní podmínku. Realiza ní tým
5 1. Definice e-learningu Pojem e-learning znamená vzd lávací proces využívající informa ní a komunika ní technologie k tvorb kurz, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k ízení studia, a to v p edevším v tzv. distan ní form vzd lávání.
6 V literatu e se hojn používá názvu e-learning, E-learning, elearning i elearning. N kolik dalších definicí e-learningu 1. E-learning je výuka s využitím výpo etní techniky a internetu. (Petr Korviny, Moodle (nejen) na OPF, OPF, 2005) 2. E-learning je v podstat jakékoli využívání elektronických materiálních a didaktických prost edk k efektivnímu dosažení vzd lávacího cíle s tím, že je realizován zejména/nejenom prost ednictvím po íta ových sítí. V eském prost edí spojován zejména s ízeným studiem v rámci LMS. (Kamil Kopecký, Základy e-learningu, Net University s.r. o., UP v Olomouci, 2005) 3. E-learning je vzd lávací proces, využívající informa ní a komunika ní technologie k tvorb kurs, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k ízení studia. (Jan Wagner, Nebojme se elearningu, eská škola, 2005) 4. E-learning je forma vzd lávání využívající multimediální prvky - prezentace a texty s odkazy, animované sekvence, video snímky, sdílené pracovní plochy, komunikaci s lektorem a spolužáky, testy, elektronické modely proces, atd. v systému pro ízení studia (LMS). (Virtuální Ostravská univerzita, 2005)
7 2. Pro e-learning? E-learning je spojován zejména s osobními po íta i, avšak z d vodu rozvoje nových kategorií komunika ních prost edk ho lze též využít na n kterých dalších moderních za ízeních, jakými jsou kapesní i osobní po íta e nebo organizéry, ale také nová generace mobilních telefon. E-learning se adí k moderním výukovým metodám, který svou pružností, interaktivností, atraktivností a efektivností p ináší novou dimenzi do vzd lávání. Umož uje rychlejší a jednodušší p ístup k novým informacím. Když se zamyslíme nad využíváním E-learningu ve výuce na základních a st edních školách, nalezneme nesporné výhody, ale také nevýhody. Výhody jsou uvedeny na obr.. 1. Obr. 1: Výhody e-learningu pro pedagogy a žáky
8 3. Jaké jsou výhody a nevýhody e-learningu? Jeho hlavními výhodami jsou: místní i v ková dostupnost studia p i opakované nabídce trvající praktický celý život jedince, možnost soub žné ekonomické aktivity studujících, individualizace studia a vysoká instruktivnost používaných pom cek, zna ný stupe diverzifikace studijních p íležitostí i program (kurz ) umož ující širokou profilaci absolvent, flexibilita model studia a možnost interaktivních postup p i u ení, rozvinutý servis studujícím, který zahrnuje poradenství, vydavatelství, zasilatelství, p j ovny a prodejny studijních materiál i pom cek, získání nových poznatk o zp sobu výuky, rozší ení kvalifikace pedagogické praxe (DVPP), efektivn jší využití informa ních technologií na škole, zvýšení zájmu o studium na škole, rozvoj komunikace a spolupráce mezi školami.
9 K nevýhodám pat í: vyšší cena studijních pom cek, vzájemná izolovanost studujících v pr b hu studia, nutnost n kdy kombinovat studium s prezen ními formami, protože ada oblastí se distan n studuje jen s obtížemi (nap. týmová práce, sociální komunikace, psychosociální výcvik, léka ství, hra na hudební nástroje aj.), závislost na technologiích, omezené využití v n kterých vyu ovaných p edm tech, kde je pot eba osobního kontaktu (nap. týmová práce, sociální komunikace, hra na hudební nástroje). V úvahu se musí brát i v le a motivace žák k u ení. E-learning na školách E-learning do škol nesporn pat í. Jde však o to, aby e-learningové vzd lávání bylo kvalitní a nebylo drahé. Tomu tak v minulosti nebývalo, a proto si e-learning po po áte ním nadšení pokazil pov st. S postupným zvyšováním zkušeností s e-learningem se však op t o e-learningu mluví jako o nezbytn nutné složce vzd lávání a dostává se mu podpory stále v tšího po tu jak manažer, tak i u itel a ostatních pracovník. Potenciální možnosti e-learningu ve vzd lávání jsou velké. Pokud jsou vzd lávací metody a technologie využity správn, což se asto z neznalosti ned je, mají e-learningové technologie na vzd lávání velký
10 dopad. Je však nutné p ipomenout, že technologie jako takové vzd lávání nezlepšují - to m že dokázat jen pou ený a schopný u itel a studující. Zdaleka není jen jeden recept na užívání technologií ve vzd lávání - e- learning lze aplikovat mnoha zp soby a je t eba se vyhnout extrém m typu: na webu všechno i nic. Užití e-learningu v tradi ních kurzech správným zp sobem vzd lávání zkvalit uje, p ináší nové vzd lávací možnosti a zvyšuje zájem studujících i u itel o vzd lávací proces. Není výjimkou, že u itelé s vlažným postojem k pedagogice bývají dobrými e- learningovými kurzy natolik zaujati, že se za nou vzd lávání v novat daleko více. asto je to proto, že e-learning dovoluje vytvá et flexibiln jší vzd lávací prost edí a umož uje p izp sobit vzd lávání více pot ebám jednotlivých studujících než klasická výuka, p i které je obtížné, zvlášt p i velkých po tech studujících, výuku individualizovat. Nap íklad pokro ilé e- learningové systémy dovolují na základ testu znalostí studujícího sestavit automaticky individuální obsah webového kurzu, takže studující se u í jen to, co neumí, a to, co pot ebuje. Dokážete takto individualizovat klasickou výuku? To je asi velmi t žké, ne-li nemožné. Vzd lávání zam ené na pot eby studujících. Je ov eno, že e-learning m ní tradi ní na u itele zam enou výuku na vzd lávání zam ené na studenta, tedy že úst edním prvkem není všemocný u itel, ale studující, který je zákazníkem vzd lávací instituce - náš zákazník, náš pán. Kombinace prezen ního a distan ního vzd lávání. V sou asné dob se za optimální považuje kombinace distan ních a prezen ních forem vzd lávání. Kombinace prezen ního a distan ního vzd lávání, i e-learningu, se nazývá hybridní i smíšené studium (blended
11 learning) a je p edm tem aplikace i výzkumu vzd lávání ve vysp lých zemích. Obr. 2: Schéma 1
12 Hlavní zp soby aplikace informa ních a komunika ních technologií ve vzd lávání T i hlavní zp soby aplikace. Ve vzd lávání se obvykle doporu ují t i hlavní zp soby aplikace informa ních a komunika ních technologií: a) Statické použití webu Statické použití webu spo ívá p edevším ve zve ejn ní: dokument organiza ního a pomocného charakteru, jako jsou: sylabus kurzu, asový rozvrh, organiza ní pravidla, zp sob hodnocení student, atd. diapositiv a fólií, které u itel používá kompletních ešení domácích prací i sbírky úloh výsledk hodnocení student odkaz na webové stránky, které souvisejí s výukou daného p edm tu, adres p edm tových katalog, vyhledávacích stroj, knihoven a užite ných míst na webu. b) Dynamické použití webu P íklady zahrnují online vzd lávací zdroje online self-testy, tj zp tnovazební testy pouze pro informaci studujícího online spolupráci studujících, nap íklad na spole ných projektech konzultace a diskuse prost ednictvím interaktivních online diskusních skupin interaktivní p ístup k programovému vybavení
13 multimediální obsah, který zahrnuje použití audio/video sekvencí a animací k ilustraci obtížných pojm. c) Kompletní online kurz Informa ních a komunika ních technologií je možné využít k distribuci kompletního online kurzu. Na školách se nejlépe osv d uje aplikovat online kurz paraleln s tradi ním kurzem. To umož uje studujícím volbu prezen ního i distan ního zp sobu vzd lávání nebo nejlépe kombinaci obou forem. V tomto p ípad jsou nejen vzd lávací materiály na webu, ale také komunikace se realizuje prost ednictvím webového prohlíže e a ady softwarových nástroj pro komunikaci. P ehled technologií pro e-learning Druhy technologií pro e-learning a distan ní vzd lávání. Technologie užívané pro distribuci vzd lávacího obsahu v e-learningu a v distan ním vzd lávání lze rozd lit do ty základních kategorií podle druhu média, které informace p enášejí: tisk audiotechnologie videotechnologie po íta ové technologie. Každá z t chto kategorií se dále d lí, avšak n které technologie uvedené kategorie p esahují. Nap íklad audio a videokonference se mohou uskute nit za použití po íta e a Internetu.
14 Obr. 3: Schéma 2
15 4. Jak funguje e-learningový kurz? Na rozdíl od prezen ní formy vzd lávání, stojí v distan ním vzd lávání studující skute n ve st edu pozornosti. Proto se p ed zahájením prací na kterémkoli studijním programu nebo kurzu sledují pot eby eventuálních zájemc o studium. Podrobná charakteristika cílové skupiny i kvalifikovaný odhad po tu zájemc je východiskem p ípravy kurzu. Pr zkum studijních pot eb je pak základem formování obsahu kurzu a vstupních požadavk na uchaze e.
16 Dalším krokem je sestavení autorského týmu a ur ení manažera programu. Tým zpravidla tvo í odborníci z oboru, pedagog, psycholog. Úkolem je vypracovat strukturu a obsahovou nápl p ipravovaného kurzu, rozd lit u ivo na moduly a p ipravit písemné i další studijní materiály a pom cky. Hodnotícími p ipomínkami jsou studijní materiály dále upravovány. V další fázi je zpravidla organizován tzv. pilotní kurz, který se uskute ní s omezeným po tem zájemc. Fáze pr b hu kurzu i výsledky jsou zaznamenávány a kurz je ješt jednou upravován - a to nejen z hlediska obsahu a struktury u iva, ale také z hlediska administrativního, organiza ního a pedagogického zajišt ní. Poslední etapou je rozmnožení studijních materiál (pom cek) a p íprava studijních balík. Studující by m l mít možnost rozhodnout, kterou distan ní technologii si zvolí. Výklad u iva je nap. možné etbou textu, práv tak jako sledovat na videu nebo pomocí CD. Stejného vzd lávacího cíle lze dosáhnout r znými cestami, i když r zn obtížn. Jak se p i e-learningovém studiu komunikuje? Komunikace studujících s tutorem (lektorem) m že být zna n r znorodá, protože krom p ímého osobního kontaktu probíhá asto prost ednictvím telefonu, elektronicky ( ), poštovní korespondencí nebo nejb žn ji video-konferencemi. Podobnou formou mohou být navazovány kontakty mezi studujícími. Nej ast jší jsou v tomto p ípad diskuse na INTERNETu, videokonference a r zná sd lení zasílaná em.
17 Jak se hodnotí pr b h a výsledky e-learningového studia? P i hodnocení studia jde o (kvalifikované) posouzení poznatk získaných b hem studia (v domostí, dovedností - jejich správnosti, struktury, hloubky, podrobnosti a použitelnosti) formou samostatné práce, zkoušky nebo testu a vyjád ené kvalitativní a/nebo kvantitativní formou. E- learningové vzd lávání je založeno na p ístupu, který minimalizuje ohrožování sebed v ry studujících a mobilizuje jejich úsilí. Dosahuje se toho nároky na samostatnost studia, speciálními studijními materiály a postupným zvyšováním složitosti problém, které jsou ke zvládnutí p edkládány. Evidence výkon studujících se neomezuje jen na zkoušky, ale též na pr b žné hodnocení samostatných prací. Význam této evidence a vyhodnocování vzd lávací instituce využívá nejen pro inovaci kurz, ale také pro poradenství studujícím, u nichž vznikají zvláštní studijní obtíže. Kdo je tutor a co d lá? E-learningové studium vyžaduje silné institucionální zázemí a innost mnoha lidí v r zných funkcích. P esto m žeme íci, že osoba tutora je jednou z nejd ležit jších. Jeho hlavní funkcí však není vyu ovat, nýbrž vykonat vše proto, aby studující zdárn dokon il studijní program i kurz. Hlavním zdrojem pou ení (didaktických informací) jsou v systému e- learningového vzd lávání multimediální studijní materiály a pom cky. Nejde však o zcela odosobn ný proces, práv o jeho polidšt ní pe uje tutor. Jeho role je však dost odlišná od funkce lektora, u itele, instruktora tak, jak ji známe z jiných forem studia. Mezi charakteristické innosti tutora pat í zejména: - seznámit studující s pojetím a obsahem studijního programu (kurzu);
18 - charakterizovat studijní zát ž a metody samostatného studia; - pomáhat p i výb ru modul a jejich sestav ; - vysv tlit celý systém studia - jeho organizaci, jednotlivé etapy, práva a povinnosti studujících; - popsat zp soby komunikace a p edat pot ebná data (kontakty); - oznámit zp sob zakon ení studia a p edání certifikát (osv d ení, titul ); - motivovat ú astníky ke studiu a pomáhat jim p i p ekonávání studijních i osobních problém ; - vést tutoriály, diskuse, workshopy, hodnotit je a vést o tom záznamy; - hodnotit individuální i skupinové pokroky ve studiu (v etn samostatných písemných prací); - shromaž ovat záznamy a p edávat je vedení vzd lávací instituce; shromaž ovat, t ídit, vyhodnocovat a p edávat své nám ty i v cné p ipomínky a návrhy studujících (týkající se obsahu studia i jeho organizace, hodnocení výsledk, kvality pom cek atd.). Správná ešení se zásadn nikde a nikdy neuvád jí. Povinností studujícího je odeslat tutorovi správn formáln upravená a vypracovaná zadání v termínech, uvedených ve studijním pr vodci. P edložené vypracování úkol tutor oznámkuje podle pravidel, se kterými byl seznámen na školení po ádaném vzd lávací institucí. Oznámkované práce odesílá tutor v jednom vyhotovení (v etn známky) zp t studujícím a kopii (v etn známky) administrátorovi kurzu k evidenci pro kontrolu a ešení p ípadných spor.
19 Co jsou multimediální studijní pom cky? Multimediálními pom ckami jsou všechny nosi e informací, které mohou sloužit ke samostatnému studiu. Pat í k nim telefony, elektronická pošta, kompaktní disky (CD) a DVD nosi e, p enosné pam ti, po íta e a jejich p íslušenství, po íta ové sít, televizní i rozhlasové vysílání, tišt né texty. ada t chto prost edk umož uje komunikaci a m že tedy sloužit jako interaktivní prost edek individualizované výuky. Jde o interaktivní výukové programy, telefonické konzultace, videokonference apod. Obr. 4: Schéma ízené komunikace
20 Role u itel v é e e-learningu Obvyklé role u itele v e-learningu. U itel m že mít ve vzd lávacím procesu p i plánování a vývoji e-kurzu více rolí, a to v závislosti na své odborné profesi, v domostech, dovednostech a zkušenostech. Role vyu ujícího (tutora) a autora obsahu studijních materiál zvládne po zaškolení mnoho u itel, protože jsou odborníky na pedagogiku a odborný obsah své disciplíny. Role tutora a autora jsou v prost edí e-learningu pro u itele obvyklými rolemi. Speciální role u itele v e-learningu. Naproti tomu za speciální role m žeme považovat ty, které vyžadují hlubší po íta ové software a hardware v domosti a dovednosti a dostate nou praxi, nap. tvorba multimédií, p evod odborného obsahu do LMS, tvorba po íta ové grafiky, speciální programátorské práce. Tyto speciální role zvládnou jen po íta oví specialisté. Role u itele jako e-tutora. P i prezen ní výuce jsou u itelé v tšinou v roli vyu ujícího, který studující vyu uje pomocí materiál, které vytvo il n kdo jiný. V e-kurzu roli vyu ujícího odpovídá role e-tutora, dále jen tutora. Hlavním úkolem tutora je podpora samostatného u ení studujícího. Tutor vede vzd lávání v e- kurzu, studujícím radí a konzultuje s nimi, podporuje a usnad uje jejich u ení a vede administrativu vzd lávání. Všechny zmín né innosti usnad ují tutorovi softwarové systémy pro ízení studia (LMS).
21 Role u itele jako e-autora. N kte í u itelé prezen ní výuky se podílejí i na vývoji tradi ních kurz, vytvá ejí u ebnice a další materiály, nap. pro žáky vzd lávací materiály, materiály pro laboratorní cvi ení nebo píší sbírky úloh pro procvi ení u iva. Pro zvládnutí role autora v klasické výuce musí být u itel p edevším dobrým znalcem obsahu, musí mít p íslušné znalosti o tvorb u ebních text a dobré pedagogické schopnosti a zkušenosti. V ekurzu pot ebuje mít u itel v roli e-autora (dále jen autora) další dopl ující v domosti, dovednosti a zkušenosti. P edevším by m l um t: posoudit vhodnost existujících vzd lávacích materiál pro aplikaci v e- kurzu a um t didakticky transformovat vzd lávací obsah, kombinovat vhodn prvky tradi ního a elektronického vzd lávání a vhodná multimedia, mít úsp šnou praxi jako tutor e-learningu. Studující v e-learningu Úsp šné studium ve virtuálním prost edí vyžaduje, aby studující zaujal tyto postoje a osvojil si následující schopnosti: Schopnost samostatn si ídit práci v e-learningovém prost edí p edpokládá, že si studující musí um t sám poradit. Studující by m l nap. rozhodnout, zda obsah e-kurzu vyhovuje jeho pot ebám, zda má dostate né vstupní v domosti pot ebné k úsp šnému absolvování kurzu, jaké jsou jeho mezery a jak je doplnit. Toto rozhodování studujícího by m lo být usnadn no tím, že vybraný kurz bude obsahovat test vstupních v domostí a dovedností studujícího a doporu ení, jak si p ípadné nedostatky doplnit.
22 Schopnost využít as ke studiu. Studující musí být schopen efektivn využít sv j as. Pracovní úkoly studujícího mají obvykle p ednost p ed vlastním studiem, a proto by se m l rozhodnout pro takové e-kurzy, které p ímo p ispívají k pln ní jeho pracovních úkol. lov k s vyšší kvalifikací bude své úkoly plnit rychleji a získá as pot ebný ke svému dalšímu rozvoji. Schopnost samostudia znamená, že studující by m l mít pov domí o podstat u ení. To mu umožní, aby rozpoznal, jaký je studijní typ a jaký studijní styl mu pravd podobn nejvíce vyhovuje. K tomu by mu m l návrhá kurzu p ipravit odpovídající testy a navrhnout kurz tak, aby vyhovoval studujícím s r znými styly u ení. Studující by m l být také schopen kriticky zhodnotit své v domosti a dovednosti získané v e-kurzu. Bez schopnosti kritického zhodnocení výsledk samostatného testování je studium v e-kurzu nemožné. Nesta í pouze formální i dokonce nepoctivé pln ní zadaných úkol a test. Jde o to, aby studující získal schopnost získané v domosti aplikovat v praxi. Schopnost spolupracovat s tutorem a s kolegy. Zp soby komunikace v e-learningovém prost edí se podstatn odlišují od t ch, které se používají v klasické t íd. Krom psaných projev je ve t íd d ležité sd lování informací hlasem i e í t la. V e-learningovém prost edí je základním p edpokladem pro všechny zp soby komunikace, a již jde o , chat, diskusní skupiny, elektronické konference i elektronické tabule, schopnost psát na klávesnici po íta e, stru n, jasn a správn se vyjad ovat písemnou formou.
23
24 5. E-Learning na Mendelov univerzit Je z ejmé, že e-learning p edstavuje potenciál, který m že pomoci zformovat sou asnou podobu vzd lávání do podoby, jež by optimálním zp sobem podpo ila zm nu nejr zn jších proces v rámci spole nosti. Jeho význam roste p edevším vlivem: pot eby zvýšení dostupnosti vzd lávání a pot eby zvýšení kvality a efektivnosti vzd lávání. I proto dlouhodobý zám r Mendelovy univerzity deklaruje e-learning jasn jako jednu z priorit. A koliv je obecn e-learning považován zejména jako nástroj podpory distan ního vzd lávání (DiV), istá forma tohoto vzd lávání není na Mendelov univerzit dostupná. V souladu s adou dalších vzd lávacích institucí je tak e-learning chápán jako dopln k prezen ní a kombinované výuky a jako ur itý nástroj s potenciálem pro vytvo ení prostoru pro distan ní formy studia. Sou asný stav využití e-learning ve vzd lávání lze nejvýstižn ji charakterizovat pojmem blended learning. Tento pojem ozna uje koordinovanou kombinaci klasických a e-learninových forem p i zajiš ování výuky. P itom je t eba pamatovat, že není možné e-learningu využít pro zajišt ní výuky libovolné problematiky. Na druhou stranu rovn ž klasické formy studia mohou být v n kterých p ípadech neefektivní a nevhodné. Proto je t eba nalézt takový stav, který bude garantovat optimální využití obou t chto forem p i zachování striktn identifikovatelných hranic mezi nimi.
25 Aktuáln je však možné konstatovat, že úrove využití e-learningu na univerzitách obecn nedosahuje maximálního potenciálu. D vod je celá ada, nejvýznamn jším je asov i technicky náro ná p íprava obsahu e- kurz. I p esto je v ad p edm t na r zných organiza ních sou ástech Mendelovy univerzity e-learningu v r zné mí e využito. Zejména se jedná o p edm ty informaticky zam ené, dále pak p edm ty technického a ekonomického rázu. Významný nár st aplikací e-learningu v prost edí univerzity je patrný z úsp chu zástupc univerzity v roce 2009 na seminá i e-learning konaného každoro n na Univerzit Hradec Králové E-learningový systém MENDELU Výchozí platformou, se kterou zejména u itelé na univerzit pracují, je systém pro podporu e-learningu nazývaný ELIS. Tento systém je integrální sou ástí univerzitního systému, který umož uje po stránce administrativní p ejímat základní údaje o studentech, u itelích, p edm tech a podobn. Díky tomu není t eba ešit p enosy dat mezi r znými systémy a zejména není nutné, aby uživatelé zvládali rozhraní více systém. Mimo ELIS jsou v rámci univerzity ojedin le používány další systémy, a to p edevším pro pot ebu výuky nebo extern ešených kurz, nap íklad v rámci interuniverzitního studia, kdy by bylo administrativn náro né zavád t uživatele (nap íklad pro krátkodobé kurzy p ímo do univerzitního informa ního systému). V tomto sm ru se osv d ilo použití systému Moodle. 1 Jiné univerzity používají nap íklad i systémy edoceo nebo WebCT. Po funk ní stránce jsou systémy více i mén zam nitelné. 1 Moodle je zdarma poskytovaný elearningový systém, jež si získává stále vyšší oblibu zejména díky své snadné dostupnosti, široké komunita i funk nosti. Viz nebo
26 Obr. 5: Prost edí systému Moodle Obecn je nutné p i ešení podpory e-learningu a jeho nasazení zajistit domény, mezi které pat í: tvorba výukového obsahu, podpora p ípravy kurz, ízení kurz. Tvorba výukového obsahu Výukovým obsahem je myšlena tvorba materiál v elektronické podob, které slouží jako základní studijní materiál používaný ve vlastní výuce. Typickou je forma elektronické u ebnice, která integruje studijní texty, testy, p íklady i multimediální prvky do jednoho celku. V prost edí ELIS je tato entita nazývána e-learningovou oporou a je provozována online p i
27 p ihlášení do systému. E-learningové systém MENDELU však dokáže exportovat opory i ve formátu offline a formátu pro tisk (PDF). Obr. 6: Opora v online i PDF podob A koliv samotná podoba e-learningových u ebních materiál má pov tšinou blíže text než pln multimediálních a interaktivních kurz, p esto již v tšinou p ekonala stati nost a b žnými sou ástmi jsou cvi ené testy, slovníky pojm s odkazy v textu, asto se využívají animace a demonstrace. V tomto sm ru se osv d ily nástroje spole nosti Adobe, jako je Adobe Flash 2 nebo Adobe Captivate 3. Z voln dostupných nástroj 2 Adobe Flash umož uje vytvá et interaktivní animace, které jsou velmi výhodné pro demonstrování ur itých princip (nap. techniky) nebo integraci multimédií. Viz 3 Adobe Captivate umož uje mimo jiné snímání obrazovky p i práci a tak i vytvá ení výukového obsahu zam eného nap. na práci se softwarem. Viz
28 se osv d il nap íklad Freez Screen Video Capture. 4 Bohužel jistá bariéra progresivn jšího rozvoje je skryta ve skute nosti, kdy e-learning eší u itelé mnohdy i nad rámec svých pracovních povinností. P i tvorb obsahu v rámci systému je možné postupovat n kolika zp soby. Využívá se bu p ímá tvorba v systému pomocí integrovaných nástroj, efektivní možnosti však nabízí import z prost edí Microsoft Word 2007 (formát docx, p i použití p edefinovaných styl ) nebo importem pomocí SCORM balí ku. SCORM (Sharable Content Object Reference Model) p edstavuje zjednodušen formát, který umož uje import e- learningového obsahu, který byl p ipraven pomocí r zných nástroj mimo informa ní systém. Rovn ž je možné výsledky použít samostatn. Zajímavou skute ností je, že a koliv importní možnost mohou ve výsledku zvýšit komfort p i vytvá ení obsahu (online prost edí není svým charakterem p íliš vhodné), p ímá editace je nejrozší en jším postupem aplikovaným ze strany u itel. D vodem je patrn znalost a relativní jednoduchost vlastního systému. Pro p ípravu SCORM kompatibilních kurz existuje ada voln dostupných nástroj. Velmi jednoduché ovládání, zajímavou podobu a dosta ující funk nost nabízí editory EXE, MOS Solo nebo Xerte. 5 4 Dostupné na 5 Viz
29 Obr. 7: Podoba kurzu ze systému EXE P i tvorb opor je doporu ována struktura, která je v systému i orienta n kontrolována. Jedná se o strukturu, jež respektuje SCORM jako technickou platformu na jedné stran a pravidla DiV jako metodickou platformu. Tato struktura zahrnuje na r zných úrovních opory mimo samostatné obsahové ásti i ásti jako: návaznost - požadované znalosti nutné i doporu ené pro studium opory, motivace - povzbuzení potenciálních student ke studiu, pou ení - pravidla, kterými by se m li studující p i využití opory ídit, úvod - stru ný úvod do problematiky e-learningového materiálu,
30 shrnutí - shrnutí základních problém ešených na úrovni opory a p ípadn záv r - nepovinný záv r s pod kováním umíst ný na konci opory. Ve výsledku je snahou systému podpo it tvorbu obsahu takovým zp sobem, aby byl výsledek zejména: sebeinstruk ní, strukturovaný, ale rovn ž i p im en obsažný, p ehledný a aktivní. V tšina uživatel bere na v domí doporu ení systému a výše uvedené ásti se snaží do vlastních opor integrovat. P íprava e-kurz Samotná realizace obsahu nap íklad ve form opory není dosta ující, a koliv tímto krokem ada u itel kon í. Obsah je nutné vhodným zp sobem zapracovat do kurz. P i realizaci e-learningových kurz je obvyklým východiskem na Mendelov univerzit p edm t, jež je vyu ován v daném semestru. Tímto je dána jak skupina tutor a examinátor kurzu, ale zejména jejich studenti v etn rozd lení do skupin. V tšina kurz je realizována ve form osnovy. Osnova p edstavuje scéná kurzu, jehož základní jednotkou jsou aktivity organizované hierarchicky pomocí modul. Pr chod kurzem p edstavuje pln ní jednotlivých aktivit. U itelé nej ast ji využívají aktivity jako: studium opory nebo její ásti, cvi né a p ípadn zkušební testy, výb r úkol a jejich odevzdání, komunikace pomocí diskuzí nebo chatu.
31 Obr. 8: Ukázka modulu osnovy s r znými aktivitami Systém umož uje p ipravit osnovu i poloautomatizovan na základ rozvrhu výukové ástí semestru nebo na základ kapitol, jež si u itelé p ipravili ve svých oporách. ízení kurz Je b žným nedostatkem, že v rámci trvání kurzu (by podp rného pro p edm t) je aktivita student charakterizována k ivkou, která po za átku kurzu klesá, po dobu trvání kurzu se udržuje na velmi nízké úrovní a strm stoupá až s blížícím se zkouškovým termínem (ukon ením kurzu).
32 V tomto sm ru je nutné z pozice tutora kurz ídit. Výhodné jsou aktivizující aktivity (nebo celé moduly) s pevn daným termínem spln ní. M že se jednat o vypracování úkolu, zkušební test i hodnocená komunikace. V tomto sm ru se využívá tzv. tichých diskuzí, kdy student vidí pouze zadané téma diskuze a po ur itý as nemá p ístupné p ísp vky ostatních uživatel. Tento nástroj eliminuje riziko vzájemného ovliv ování diskutujících a podporuje vznik živé diskuze. D ležitou roli plní p i ízení kurz i informace zp tné vazby, kdy u itelé získávají informace o: mí e využití jednotlivých nástroj, participaci jednotlivých uživatel, asovém vytížení systému. Proto je možné v systému v samostatné sekci e-learningových osnov zobrazit statistiky využití ze strany student a jejich p ístup k osnovám. Pod pojmem p ístup je myšleno jedno zobrazení aktivity (nap. cvi ného testu, studijní opory). Statistiky jsou v systému len ny na ty i díl í ásti: celkový p ehled - poskytuje souhrnné informace o celé osnov, informace o modulech - informace jsou zde agregované za jednotlivé moduly, získat je možné informace, jak byly pln ny aktivity na úrovni jednotlivých modul, informace o aktivitách - zobrazuje všechny aktivity osnovy s informacemi o posledním p ístupu k aktivit, po tu celkových p ístup apod., u v tšiny aktivit lze zobrazit podrobnosti (výsledky test, odevzdaný úkol), informace o studentech - zobrazuje všechny studenty, kte í prohlíželi alespo jednu aktivitu, u každého lze
33 prohlížet podrobnosti p ístup a získat tak k ivku aktivity b hem kurzu. Obr. 9: Statistika využití kurzu studentem Ve výsledku umož ují statistiky reagovat na pr b h kurz a vhodn podpo it nízkou míru ú asti n kterých student nap íklad zapojením povinné aktivity. Na záv r Samotný e-learning a jeho podpora je innost dlouhodobá a pom rn náro ná na asové i finan ní zdroje. P itom je v zásad jedno, jaké nástroje pro jeho podporu využijeme, mnohem d ležit jší je respektování pedagogicko-didaktických odlišností e-learningu, DiV a tradi ní face2face výuky. I z toho d vodu je postupné zapojování díl ích e-learningových postup i nástroj asto výhodn jší, než snaha o skokové zavedení bez pat i ných zkušeností.
34 6. Zkušenosti ICV MENDELU p i používání e-learningu Institut celoživotního vzd lávání (ICV), jehož posláním jako vysokoškolského ústavu Mendelovy univerzity v Brn (MENDELU) je poskytovat vysokoškolské vzd lání ve vybraných bakalá ských studijních programech, dále vzd lávání v programech celoživotního vzd lávání formou kontinuálního obnovování znalostí a dovedností a získávání nové kvalifikace jak pro absolventy Mendelovy univerzity, tak pro široký okruh ostatních zájemc, organizuje již od roku 2006 specializa ní program Studium k výkonu specializa ních inností Koordinace v oblasti ICT, které je upraveno podmínkami 9 vyhlášky 317/2005 Sb. o dalším vzd lávání pedagogických pracovník. Skupinu uchaze o studium tvo í absolventi magisterských studijních program u itelských obor nebo absolventi magisterských studijních neu itelských obor dopln ných o pedagogické minimum DPS. Vstupním požadavkem je alespo dvouletá pedagogická praxe a ICT kompetence na úrovni pokro ilého využití po íta e v rámci vlastní odbornosti ve výuce. Studium si klade za cíl prohloubit a rozší it kompetence absolventa k metodickému vedení ostatních u itel školy v oblasti ú elného využití ICT ve vzd lávacím procesu, tvorby ICT plánu a kvalifikovaného plánování a ízení napln ní standardu ICT služeb. Studenti mají možnost v rámci p edm tu Moderní technologie a aktuální zdroje informací, který je vyu ován v záv re ném t etím semestru se seznámit s problematikou E- learningu, který si mohou také samy vyzkoušet, a to zejména v prost edí univerzitní platformy ELIS i v b žn dostupném Moodlu. Od jara roku 2006, kdy bylo studium zapo ato, se nám k termínu jara 2010 poda ilo otev ít v po adí již 9. b h studia. Studium Koordinace
35 v oblasti ICT po ádané Institutem celoživotního vzd lávání Mendelovy univerzity v Brn k ervnu 2010 úsp šn ukon ilo již na 150 absolvent. Z dotazník, které jsou student m p edávány k vypln ní b hem jejich záv re né fáze studia, která se týká obhajoby záv re né práce a odborné rozpravy, vyplývají ohlasy p evážn velmi pozitivní: Názory našich absolvent : Jaké informace a odborné poznatky jste v našem vzd lávacím programu postrádali? Oce uji zve ejn ní prací absolvent, jako uceleného zdroje informací. Rozdílná úrove odborných znalostí lektor, ale s v tšinou jsem byla velmi spokojena. B hem studia jsme se dotkli všech témat pot ebných pro práci ICT koordinátor na školách, je znát dlouhodobá zkušenost lektor i organizátor participujících na studijním programu. Postrádala jsem vliv PC na mládež (PC hry, závislosti). Více informací o hygien a ergonomii práce s ICT.
36 Foto 1: P ednáška student Koordinace v oblasti ICT Foto 2: Studenti b hem cvi ení
37 Foto 3: Studenti p i pln ní zadání úkolu
38 7. Projekt Moderní u itel - p edstavení a informace o projektu Stru ný obsah projektu Projekt eší pot eby pedagogických pracovník v Jihomoravském kraji (JMK) prost ednictvím aktivn tutorovaných e-learningových on-line kurz, uživatelsky atraktivních a dostupných forem vzd lávání pro cílové skupiny pracovník škol v JMK. Návaznost projektových aktivit je len na od monitoringu zkušeností a analýzy pot eb cílových skupin, p es krajskou motiva ní a informa ní kampa, výrobu informa ního webového portálu a z ízení poradenského centra p i Mendelov univerzit v Brn, koordina ních center v jednotlivých okresech JMK až po realizaci aktivit a zhodnocení p ínosu projektu. Komu je projekt ur en - pro pedagogické pracovníky, u itele, lektory a ídící pracovníky, pop. administrativní pracovníky škol, - do projektu budou zahrnuti u itelé a další pracovníci ZŠ i SŠ v JMK.
39 P íklady (p edpokládané) zam ení kurz : - ICT ve výuce matematiky / eského jazyka / d jepisu / fyziky / chemie / anglického jazyka - Metodika on-line vzd lávání, Práce s autorským nástrojem, Pravidla vedení on line kurzu - Obsluha PC, MS Office Word, MS Office Excel, Outlook + Internet - Zpracování multimédií, Práce s interaktivní tabulí - Stavba PC a správa sít - Základy Aj, Základy Nj - P íprava a administrace projekt ESF Všechny kurzy jsou akreditované MŠMT. Ú astník obdrží po úsp šném absolvování certifikát. Kurzy jsou zdarma. (cestovné na prezen ní seminá e a workshopy je ú astník m propláceno)
40 Hlavní aktivity projektu - realizace 7 okresních informa ních seminá - provoz poradenského centra a koordina ních center projektu v jednotlivých okresech JMK - tvorba a provoz informa ního webového portálu projektu - realizace 49 tutorovaných on-line kurz s podporou prezen ních setkání - jazykové víkendové workshopy Zapojení do projektu - v analýze pot eb, kde budou pracovníci škol oslovení dotazníkovým šet ením a budou se spolupodílet na dotvo ení obsahu a zam ení vzd lávacích aktivit projektu, - prost ednictvím informa ního webového portálu budou osoby z ad cílových skupin vstupovat do jednotlivých sekcí portálu, budou využívat e-knihovnu atd., - v rámci inností poradenského centra a koordina ních center v 7 okresech JMK budou využívat prostory center k individuální p íprav i odborným konzultacím s pracovníky centra,
41 - v rámci realizace vzd lávacích aktivit se aktivn zú astní jednotlivých e- learningových on-line kurz, o které budou mít zájem, zú astní se prezen ních seminá, workshop, zahrani ních exkurzí, - ú astníci projektu budou hodnotit jednotlivé aktivity. P ínosy - absolvováním vzd lávacích aktivit projektu získají ú astníci projektu aktuální a moderní poznatky se zavád ním ICT do výuky, budou informováni o výhodách elektronických forem vzd lávání a budou moci využít tyto poznatky ke zkvalitn ní výuky v rámci svých aprobací, - na erpají nové znalosti z metodiky elektronického vzd lávání a budou schopni zpracovat ást e-learningového on-line kurzu, který budou moci používat i ve výuce, - v rámci vzd lávacích aktivit zam ených na zvyšování odbornosti v klí ových kompetencích si ú astníci projektu doplní znalosti z obsluhy PC, MS Office, zpracování multimediálních prvk, práce s interaktivní tabulí, stavb PC a správy sít, - možnost nastartovat znalosti cizích jazyk, - poradenské aktivity p inesou cílovým skupinám možnost konzultovat aktuální problémy z pedagogické odbornosti a praxe s odborníky i vzájemn mezi sebou, - zahrani ní exkurze pak p inesou pozitivní p íklady a návody ze zahrani í.
42 8. Kontaktní osoby realiza ního týmu Informa ní a poradenské centrum: Mendelova univerzita v Brn - Institut celoživotního vzd lávání Koordinátor vzd lávacích aktivit II. Ing. Kamil Nechuta - nechuta@modulweb.cz tel.: Koordinátor poradenských a vzd lávacích aktivit poradenského centra Ing. Pavla Št pánková - stepankova@modulweb.cz tel.: Realizátor projektu: Profit, spol. s r. o. se sídlem ve Znojm Koordinátor vzd lávacích aktivit I. Ing. Jan ížek - cizek@modulweb.cz, koordinator@modulweb.cz tel.: Vedoucí projektu Ing. Jaroslav Kylián kylian@modulweb.cz tel.:
43 Kontaktní osoby - Vedoucí koordina ních center (VKC) pro jednotlivé okresy a typy škol: VKC pro u itele a zam stnance základních škol v okrese Blansko Mgr. Ivo Trone ek Základní škola T. G. Masaryka v Blansku tel.: VKC pro u itele a zam stnance st edních škol v okrese Blansko Ing. Miroslav Geršl SOŠ a SOU André Citroëna v Boskovicích tel.: VKC pro u itele a zam stnance základních škol v okrese Brno - m sto Mgr. Jitka Tichá Základní škola a MŠ Brno, Merhautova tel.: VKC pro u itele a zam stnance st edních škol v okrese Brno - m sto Ing. Renata ezá ová St ední pr myslová škola elektrotechnická Brno tel.: RNDr. Anna Ond ejíková St ední pr myslová škola elektrotechnická Brno tel.: VKC pro u itele a zam stnance základních škol v okrese Brno - venkov Mgr. Michal Klaška Základní škola Šlapanice tel.: VKC pro u itele a zam stnance st edních škol v okrese Brno - venkov Mgr. Radka Zálešáková Integrovaná st ední škola Sokolnice tel.:
44 VKC pro u itele a zam stnance základních škol v okrese Vyškov Mgr. Stanislav Novotný Základní škola Vyškov, Purky ova tel.: VKC pro u itele a zam stnance st edních škol v okrese Vyškov Ing. Blanka Jagošová St ední odborná škola a St. odborné u ilišt Vyškov tel.: Ing. Jitka Šenková St ední odborná škola a St. odborné u ilišt Vyškov tel.: VKC pro u itele a zam stnance základních škol v okrese Hodonín Mgr. Jaromír Kalábek Základní škola O ovská v Hodonín tel.: VKC pro u itele a zam stnance st edních škol v okrese Hodonín Ing. Richard Klenner St ední škola pr myslová a um lecká Hodonín tel.: VKC pro u itele a zam stnance základních škol v okrese B eclav Mgr. Milan Klim Základní škola Slovácká v B eclavi tel.: VKC pro u itele a zam stnance st edních škol v okrese B eclav Ing. Petr Nosek Obchodní akademie B eclav tel.:
45 VKC pro u itele a zam stnance základních škol v okrese Znojmo Ing. Lubor Dvo ák vedoucí koordina ního centra pro ZŠ tel.: VKC pro u itele a zam stnance st edních škol v okrese Znojmo Mgr. František Št pni ka Gymnázium a St ední pedagogická škola Znojmo tel.:
46 9. Nové sm ry e-learningového vzd lávání V posledních letech zaznamenal e-learning po rychlém technologickém boomu zpomalení svého vývoje. Tato situace byla dána zejména snahou zam it se na tvorbu e-learningového obsahu, protože e-learningových vzd lávacích prost edí bylo již vytvo eno dostatek a nebylo nutné investovat do vývoje dalších. Na trhu se objevila ada zajímavých i cenov dostupných LMS (learning management systems) jak na bázi ryze komer ní, tak na bázi opensource. Postupn také dochází k p evodu b žných desktopových aplikací (nap íklad kancelá ských program ) do online webových prost edí. V rámci webu totiž odpadá nutnost cokoli kamkoli instalovat, vše je jednoduše dostupné na webu pomocí webového prohlíže e - nezávisle na konfiguraci PC i notebooku, nezávisle na opera ních systémech. Pomocí webu se snadno dostanete k oblíbeným kancelá ským aplikacím (Word, Excel, Powerpoint), k plánovacímu kalendá i, k virtuálnímu harddisku, ke komunika ním nástroj m typu instant messenger (ICQ, Skype), k antivir m atd. V sou asnosti již standardní LMS systémy nestíhají sledovat výše uvedené trendy. LMS systémy jsou totiž velmi asto uzav enými webovými prost edími bez možností vzájemného sdílení informací v rámci aplikací. Tato uzav enost je p esn opakem sou asného trendu totální otev enosti technologií i obsahu. Aby tedy LMS p ežily sou asné trendy vývoje online aplikací, je nutné p ebudovat je do podoby otev ených prost edí, která jsou schopna pracovat s informacemi z externích zdroj, zárove umožnovat sdílení informací z LMS i na jiných online platformách.
47 E-learning je t eba transformovat do podoby neformálního vzd lávacího prost edí s možným vývojem (ze strany uživatel i administrátor ), tj. nevnímat jej pouze jako strohé technologicky limitované prost edí webových stránek, na kterých je práce studenta omezena pouze na vypl ování test i psaní seminárních prací. Je t eba si jej p edstavit jako prostor pro skute n interaktivní výuku, které umož uje široké spektrum aktivit (sm rem od studenta i ke studentovi). Již dávno nedosta uje p edstava o interaktivit na bázi multimediální animace umíst né v distan ním studijním textu! Interaktivní e-learning si p edstavme spíše jako online hru, ve které uživatelé vytvá ejí a budují vzd lávací obsahy pod vedením tutora, vytvá ejí zajímavé a atraktivní projekty, které spojují video, obraz, zvuk, 3D (nap íklad Google Earth prost edí i prost edí pro kresbu, atd.). T chto nástroj naleznete na internetu velké množství a v tšina z nich je dostupná opravdu zdarma. O co zajímav jší a atraktivn jší je skute ná virtuální procházka st edov kým m stem, než pouze text dopln ný o pár fotografií i ná rtk. O co zajímav jší a d ležit jší je prožitek studujícího, než pouhá etba textu. Uv domme si, že práv díky moderním technologiím, multimediím a internetu došlo u zejména mladších studujících ke snížení soust ed nosti na psaný text. Vždy v tšina student je ze všech stran bombardována videoukázkami a jinými vizuálními podn ty (reklama všech druh apod.), text je omezen pouze na strohá sd lení. Pro sou asné e-learningové studující je snadn jší pracovat s e-learningovou aplikací, která poskytuje obsah znázorn ný multimediáln (a multimediální obsah musí být základem této aplikace), než s textem pouze dopln ným o multimediální dopl ky. Ne íkám, že je to tak dob e a že není správn usilovat o rozvoj jazyka studujících a vést je tak ke kritickému tení a vnímání textu. Popisuji
48 jen sou asnou situaci, ve které je student obklopen virtuálnem internetu a cht necht vnímá obsah, který mu masmédia zprost edkovávají. Nikdo jej nemotivuje ke tení i psaní! Chceme-li si tedy získat studující pro e- learningové studium a zárove reflektovat jejich posun ve vnímání informací, musíme nutn transformovat podobu e-learningu. A uv domit si, že v centru e-learningu bude vždy stát studující.
49 10. Názory a post ehy E-learning na st ední škole V minulosti byl tento pojem neznámý, v sou asnosti se stále více prosazuje v souvislosti s rozvojem distan ního typu vzd lávání na VŠ. V jaké form a hlavn rozsahu lze uplatnit tuto formu vzd lávání na st ední škole? Jak k tomuto typu vzd lávání p istupují jednotliví u itelé? Pokusme se nejprve odpov d t na první ást dotazu. E-learning je forma vzd lávání, která p edpokládá ur ité materiálov technické vybavení, což znamená, že každý student by m l mít neomezený p ístup k po íta i. Dále musí být vybaven pot ebným systémem program, které mu umožní editovat a p istupovat k informacím a plnit tak zadané úkoly. Z tohoto pohledu se zdá být využití e-learningu nevýhodné. Sou asn tento typ výuky p edpokládá již z v tší ásti vyvinutou osobnost, která je schopna autodidakce, neboli u ení se na základ svého vlastního rozhodnutí (absence tutora). Co nám tedy e-learning m že v bec p inést? Pokud bych cht l na tuto otázku odpov d t jednou v tou, pak by to zcela jist byly nekone né možnosti, a to nikoliv skrze sebe samého, ale prost ednictvím t ch, kte í ho realizují. U kurz, ve kterých posta uje pouze minimální úrove interaktivity a zp tné vazby, lze použít mimo jiné takové nástroje, jako jsou textový editor Word a tabulkový procesor Excel. V kurzech s vyšší úrovní
50 interaktivity pak musí být použit nap. jazyk HTML nebo systémy, které jsou schopny vytvo it tzv. e-book (elektronickou knihu). Pro vytvá ení profesionálních výukových kurz bychom pak mohli použít specializované autorské systémy, jako je nap. ToolBook. Co všechno nám však tyto systémy do výuky a samotného e-learningu p inášejí? Krom toho, že v tšina z nich pod vedením zkušeného tutora respektuje zásady programového u ení, mezi které pat í zejména možnost postupu vlastním tempem, možnost zp tné vazby, p ípadn p izp sobení kurzu na míru a mnohé další, umož uje také rozvoj tvo ivosti, podpory vlastního stylu u ení (vyhledávání informací) a hlavn samostatnosti, které žáka p ipraví pro p ípadné pokra ování na dalším typu škol. Sou asn e-learning umož uje expanzi on-line a off-line komunikace, mezi které se adí chat, nást nky, diskusní skupiny, fóra a další. Umož uje tak odstranit komunika ní bariéry žák-u itel, které jsou pro žáka zna n stresující a psychicky náro né (žák p edvede v tší výkon p i písemné než p i ústní zkoušce). V p ípad pot eby lze kontakt zprost edkovat pomocí prost edk digitální techniky (webkamery, otev ené konference), které umož ují set ít vzdálenosti mezi komunikujícími subjekty. Z t chto d vod bych vid l uplatn ní e-learningu zejména jako podp rný typ výuky v kone né fázi studia na st edních školách. Pro se tedy neklade v tší d raz na jeho integraci do tohoto typu školství? Z mého pohledu je tento fakt dán zejména malou mírou zaškolení u itel st edních škol a zejména neochotou p ejít k tomuto zp sobu vzd lávání. Sou asn je to také finan ní nedostupností profesionálních systém, které
51 eší tento zp sob vzd lávání. Dnes existuje n kolik program, které podléhají nap íklad GNU licenci, lze je tedy voln používat, nedosahují však zdaleka odpovídající úrovn (jako p íklad za všechny uvádím program exe). Proto nezbývá, než ekat, jakým sm rem se bude ubírat školská politika a jakou úlohu bude hrát v budoucnu ve vzd lávání výpo etní technika a informa ní technologie. St ední škola po internetu? Hodn vzdálený sen Martin Doležal E-learning neboli vzd lávání výhradn prost ednictvím elektronické pošty a internetu p estává být jen módním technickým výst elkem. Stále masivn ji se uplat uje p edevším ve firemním, i lépe celoživotním vzd lávání. Na ú adech práce, ve školách i u nás v redakci se množí maily žádající o radu, kde v esku je možné získat maturitu i výu ní list e- learningovou formou. Odpov na n je stále stejná: Nikde, snad asem... P ekážky P edstavte si to pohodlí, jako student si sedíte doma u kávy a eknete si, že dnes si místo matiky rad ji dáte lekci z eštiny. P es internet si ve škole objednáte diktát, který vepíšete do webovského formulá e. Pak si procvi íte v tný rozbor, slovotvorbu nebo pojmy z poetiky. Z klidu Vás snad m že vyrušit webkamera, která hlídá, aby vás t eba u diktátu nenapadlo podvád t. Jednoduché, praktické a také levné, bohužel nic z toho není realitou. Existují sice nejr zn jší e-learningové u ebnice, celé kurzy, z nichž n které
52 dokonce nabízejí st ední školy, aby si v rámci hospodá ské innosti vyd laly n jaký peníz navíc, ale vystudovat p es internet st ední školu nelze. Ani v ádném, ani v dálkovém studiu. Aby student komunikoval se svou školou jinak než prost ednictvím internetu u nás zatím není možné, potvrzuje Ji í Vojt ch z Národního ústavu odborného vzd lávání. Není vylou eno, že n která z progresivních st edních škol organizuje touto formou nap íklad konzultace u dálkového studia. Pro ucelené studium na internetu však není vytvo en samostatný vzd lávací program, a to je samoz ejm problém. Existují sice mimo ádné formy studia, t eba pro sportovce, kte í jsou tvrt roku v cizin a pot ebují být se školou v kontaktu, ale ani v tomto p ípad nejde o klasický e- learning. E-learning p es etné nesporné výhody má jedno velké minus - podle odborník nelze jeho prost ednictvím, až na vzácné výjimky, provád t odborný výcvik. Dá se proto p edpokládat, že by úvahy o stoprocentní internetizaci výuky v odborném školství razantn odmítli zam stnavatelé, kte í dnes kritizují odborné školy za to, že student m nezajiš ují praxi p ímo ve firmách. Tento handicap se nicmén netýká všeobecn zam ených gymnázií. Ani pro gymnázia se ni ím takovým nezabýváme, ale dovedu si p edstavit, že to v dohledné dob p jde, konec konc, e-learning je velmi perspektivní forma studia, íká Jaroslav Je ábek, editel Výzkumného ústavu pedagogického.
53 Podle n j by se p edevším musel vymyslet efektivní zp sob evaluace, nezneužitelný systém zkoušek, jeho napojení na maturitu a výu ní list, velmi náro ná by prý byla tvorba elektronických modul, u ebnic Petr Husník
54 11. Základní terminologie v oblasti e-learningu
55 A ANIMACE - multimediální audiovizuální sekvence, která simuluje pohyb objekt reálného sv ta. Animace pat í mezi multimediální prost edky, asto využívané zejména v oblastech tzv. blended learningu. ASYNCHRONNÍ VZD LÁVÁNÍ - ozna ení pro výuku, ve které nejsou studenti se svými u iteli navzájem v p ímém spojení v reálném ase (=simultánní). AUDIOKONFERENCE - hlasové spojení více než dvou osob v reálném spojení. B BLENDED LEARNING - ozna ení pro kombinovanou výuku = propojení standardní výuky (prezen ní) s e-learningem. BLOG (WEBLOG) - aktivní a živé internetové stránky, živý "blok". BROWSER - prohlíže internetových stránek (Microsoft Explorer, Netscape apod.). BULLETIN BOARD - elektronická nást nka, na kterou lze umis ovat data, která vidí ostatní spolustudující a u itelé.
KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II)
KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II) Systém metodické, informační a komunikační podpory při zavádění školních vzdělávacích programů s orientací na rozvoj klíčových kompetencí a růst kvality vzdělávání Anotace
VíceNÁVODY PRO PEDAGOGY. Garant LMS Moodle Mgr. Naděžda Fasurová, Ph.D. VŠKE, a.s. Vstup do systému Moodle na VŠKE
NÁVODY PRO PEDAGOGY Garant LMS Moodle Mgr. Naděžda Fasurová, Ph.D. VŠKE, a.s. Vstup do systému Moodle na VŠKE Elektronický výukový systém VŠKE pro podporu kombinované formy studia a elearning najdete na
VíceVI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit
VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit Číslo klíčové aktivity VI/2 Název klíčové aktivity Vazba na podporovanou aktivitu z PD OP VK Cíle realizace klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky
Vícerové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D
Kariérov rové poradenství Text k modulu Kariérov rové poradenství Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D CO JE TO KARIÉROV ROVÉ PORADENSTVÍ? Kariérové poradenství (dále KP) je systém velmi různorodě zaměřených
VíceČeská republika Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2. vyzývá
Česká republika Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 v zájmu zajištění potřeb Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) a v souladu s ustanovením 6 zákona
VícePravidla. pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu
Příloha č. 2 usnesení vlády ze dne 13. května 2015 č. 348 Pravidla pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu I.
VícePrincipy soužití menšiny s většinovou společností
Šance pro Šluknovský výběžek Klíčová aktivita č. 3 Vzdělávací modul MK-02 Principy soužití menšiny s většinovou společností Autor: Mgr. Petra Lušňáková Šluknov 2013 Projekt Šance pro Šluknovský výběžek
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Název: Reg.číslo: Výše finanční podpory: Reálné prostřední ve výuce pomocí fiktivní firmy CZ.1.07/1.1.10/01.0099 1.738.563,12 Kč Době realizace:
VíceICT plán. Škola: VOŠ, SPŠ a SOŠ řemesel a služeb, Strakonice - Hodnocení: ICT VOŠ, SPŠ a SOŠ řemesel a služeb, Strakonice
ICT plán Škola: VOŠ, SPŠ a SOŠ řemesel a služeb, Strakonice - Hodnocení: ICT VOŠ, SPŠ a SOŠ řemesel a služeb, Strakonice Indikátor Aktuální stav k 22.3.2012 Plánovaný stav k 30. 5. 2014 1. řízení a plánování
VícePořadové číslo: 5. 1. Název vzdělávacího programu: Počítač ve výuce biologie
Pořadové číslo: 5 1. Název vzdělávacího programu: Počítač ve výuce biologie 2. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace: Obsah vychází z modulu SIPVZ a rozšiřuje
VíceNávrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém
Návrh individuálního národního projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém 1. Název projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém Anotace projektu Předkládaný projekt navazuje na výsledky systémového
VíceČ E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Základní škola a městské osmileté gymnázium Bruntál, Školní 2, PSČ 792 01
Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 141 027/99-011142 Signatura: bn1ts101 Oblastní pracoviště č. 14 - Ostrava Okresní pracoviště Bruntál INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Základní škola a městské osmileté
VíceČeská republika Česká školní inspekce. Plzeňský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA
Česká republika Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Vyšší odborná škola a Střední odborná škola elektrotechnická, Plzeň, Koterovská 85 Koterovská 85, 326 00
VíceICT plán ZŠ praktické Bochov na rok 2009
ICT plán ZŠ praktické Bochov na rok 2009 Na období 1.1.2009 do 31.12.2009. (Dle metodického pokynu MŠMT č.j. 30799/2005-551) Úvod.1 1.1. ICT gramotnost pedagogů 2 2. 2.. 3 1.2. Software 2. 2.. 3 1.3. Hardware
VíceObchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673
Název vyučovacího předmětu: HARDWARE (HWR) Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 164 (5 hodin týdně) Platnost: 1. 9. 2009 počínaje 1. ročníkem
VíceVÝZVA. Česká republika-ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen zadavatel) se sídlem Karmelitská 7, 118 12 Praha 1, IČ 00022985.
VÝZVA k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu na službu dle 12 odst. 3 a 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), Směrnice MŠMT,
VíceCharakteristika kurzu BE4
CZ.1.07/3.2.03/04.0040 - Partnerská síť Aktivní angličtina s online lektory strana 1 z 6 Charakteristika kurzu BE4 Aktualizace: 31. 3. 2015 Kurz vytvořil: Jazyková škola ATHENA s.r.o. Kurz ověřil: Jazyková
VíceNÚOV Kvalifikační potřeby trhu práce
Zadavatel: Národní ústav odborného vzdělávání v Praze se sídlem: Weilova 1271/6, 102 00 Praha 10, IČ: 00022179 zastoupený : RNDr. Miroslavem Procházkou, CSc. prostřednictvím osoby pověřené výkonem zadavatelských
VíceSměrnice pro vedení, vypracování a zveřejňování bakalářských prací na Vysoké škole polytechnické Jihlava
Vysoká škola polytechnická Jihlava Č. j. KR/11/00111 11/02088 Směrnice pro vedení, vypracování a zveřejňování bakalářských prací na Vysoké škole polytechnické Jihlava Úvod Tato směrnice obsahuje základní
VícePořadové číslo: 6. 1. Název vzdělávacího programu: Počítač ve výuce českého jazyka
Pořadové číslo: 6. Název vzdělávacího programu: Počítač ve výuce českého jazyka 2. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace: Obsah vychází z modulu SIPVZ a rozšiřuje
VíceICT plán školy 2015/2016
Základní škola s rozšířeným vyučováním informatiky a výpočetní techniky ICT plán školy 2015/2016 1. Základní údaje o škole Název školy: Základní škola s rozšířeným vyučováním informatiky a výpočetní techniky
VíceVýstup. Registrační číslo projektu CZ.01.07/1.1.01/01.0004. PaedDr. Vladimír Hůlka, PaedDr. Zdenka Kınigsmarková
Projekt: Přispějme k ještě kvalitnější a modernější výuce na ZŠ Chotěboř Buttulova Registrační číslo projektu CZ.01.07/1.1.01/01.0004 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceMetodika kurzu Fiktivní firma
Metodika kurzu Fiktivní firma Autor: Lucie Václavková Organizace: GLE o. p. s. Tyršova 1832/7 120 00 Praha 2 říjen, 2013 Obsah Obsah... 1 Úvod... 2 1 Základní identifikace projektu... 3 Realizátor projektu...
VíceČeská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-1186/11-E
Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Název právnické osoby vykonávající činnost školy a školského zařízení: Sídlo: Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky
VíceKatalog vzdělávání 2015
Katalog vzdělávání 2015 Obsah Osobnostní rozvoj... 3 1. Komunikační dovednosti... 3 2. Prezentační dovednosti... 3 3. Lektorské dovednosti a kompetence... 3 4. Vyjednávání v každodenní praxi... 4 5. Jak
VíceVyužití EduBase ve výuce 10
B.I.B.S., a. s. Využití EduBase ve výuce 10 Projekt Vzdělávání pedagogů v prostředí cloudu reg. č. CZ.1.07/1.3.00/51.0011 Mgr. Jitka Kominácká, Ph.D. a kol. 2015 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Úvod... 3 3 Autorský
Více6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY
6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY ve škole přece nejde o to, abychom věděli, co žáci vědí, ale aby žáci věděli. 6.1 Cíle hodnocení cílem hodnocení je poskytnout žákovi okamžitou zpětnou vazbu (co
VíceMetodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj.
Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. 19485/2001-22 V Praze dne 2.7.2001 V současné dynamické době dochází k pohybu
VíceSBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H :
Ročník 2016 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : 27. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Strana 234
VícePLÁN INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
Střední průmyslová škola Edvarda Beneše a Obchodní akademie, Břeclav nábř. Komenského 1, PSČ 690 25 tel. 519 326 505, fax. 519 321 269 email: skola@spsbv.cz, web: www.spsbv.cz PLÁN INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH
VíceČ E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 033 025/99-2712 Oblastní pracoviště č.03 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mgr. Jitka Kašová Obec Obříství ŠÚ Mělník
Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 033 025/99-2712 Oblastní pracoviště č.03 Signatura: ac3cs102 Okresní pracoviště Mělník INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: ZŠ Obříství okres Mělník IZO školy: 102286159 Identifikátor
VícePOKYNY K VYPLNĚNÍ žádosti o akreditaci rekvalifikačního programu směřujícího k čisté rekvalifikaci
Platnost k 15. 10. 2012 POKYNY K VYPLNĚNÍ žádosti o akreditaci rekvalifikačního programu směřujícího k čisté rekvalifikaci (druhá záložka tabulky hodinových dotací) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
VíceINSPEKČNÍ ZPRÁVA. Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Turnov, Skálova 373, příspěvková organizace. Skálova 373, 511 01 Turnov
Česká školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Turnov, Skálova 373, příspěvková organizace Skálova 373, 511 01 Turnov Identifikátor:
VíceMinisterstvo vnitra Odbor přípravy pracovníků ve veřejné správě Vstupní vzdělávání
Ministerstvo vnitra Odbor přípravy pracovníků ve veřejné správě Vstupní vzdělávání úředníků územních samosprávných celků Metodické doporučení Praha 2002 Tento metodický materiál je určen pracovníkům personálních
VíceSbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb.
Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Ze dne 21.01.2016 Částka 10/2016 Účinnost od 01.09.2016 (za 184 dní) http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27
Vícečj. ČŠI-510/09-07 Charakteristika školy
Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-510/09-07 Název školy: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Adresa: Na Sadech 308, 379 26 Třeboň Identifikátor: 600008291 IČ: 60816945 Místo
VíceČeská školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIA-500/10-A
Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠIA-500/10-A Název školy: Mateřská škola, Praha 4, Táborská 19 Adresa: Táborská 19/122, 140 00 Praha 4 Identifikátor: 600 036 278 IČ: 47
VíceProfesionální zaměstnanec JLV Systémové nástroje pro rozvoj zaměstnanců včetně nastavení v praxi. sarka.smolkova@jlv.cz
VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDEK DO VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ ZADÁVACÍ PODMÍNKY Název zakázky Profesionální zaměstnanec JLV Systémové nástroje pro rozvoj zaměstnanců včetně nastavení v praxi. 1. Identifikační údaje zadavatele
Více27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ
Systém ASPI - stav k 24.4.2016 do částky 48/2016 Sb. a 9/2016 Sb.m.s. - RA852 27/2016 Sb. - vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - poslední stav textu 27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. ledna
Více. Alma Mater Studiorum
. Alma Mater Studiorum Miroslav PÍŠKA, Dagmar STA KOVÁ FSI VUT v Brn, Ústav strojírenské technologie, Technická 2, 616 69 Brno, tel.: 5 4114 2555 e-mail: piska@fme.vutbr.cz Anotace P ísp vek se zabývá
VíceZADÁVACÍ DOKUMENTACE
ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K zakázce s názvem: Výběrové řízení na dodavatele vzdělávacích kurzů společnosti RACIO, s.r.o. Registrační číslo projektu: CZ.1.04/1.1.02/35.01618 Název projektu: Vzdělávání RACIO
VíceČeská zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce
Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce:
Víceměstské části Praha 3 pro rok 2016 připravila
městské části Praha 3 pro rok 2016 připravila městské části Praha 3 pro rok 2016 - Návrh projektu k 3. 2. 2016 Obsah Obsah... 2 1. KONTEXT... 3 2. CÍLE A VÝSTUPY PROJEKTU... 4 3. POSTUP PŘÍPRAVY PARTICIPAČNÍHO
VíceFAKULTA PEDAGOGICKÁ (FPE)
FAKULTA PEDAGOGICKÁ (FPE) Sedláčkova 38, 306 14 Plzeň tel.: 377636010 až 15, fax: 377636002, 377636022 e-mail: vosahlik@fpe.zcu.cz nebo mkrakor@fpe.zcu.cz WWW stránky: http://www.fpe.zcu.cz Den otevřených
VíceZADÁVACÍ DOKUMENTACE
ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Název : Komplexní online e-learningová podpora vzdělávání a doučování v internetových klubech ČH@VE Zjednodušené výběrové řízení s uveřejním dle příručky pro příjemce finanční podpory
VíceUčební osnova předmětu. Fiktivní firma. Obor vzdělávání: 63-41-M/02 Obchodní akademie
Učební osnova předmětu Fiktivní firma Obor vzdělávání: 63-41-M/02 Obchodní akademie Forma vzdělávání: denní Celkový počet hodin za studium: 99 Platnost: od 1. 9. 2012 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný
VícePŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Strana Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke studiu ve střední
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 1 Počáteční vzdělávání V návaznosti na vyhlášení výzev k předkládání individuálních projektů a předložení
VíceZadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti
Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti Projekt «MIGRA: Migrace a Přijetí» 2010 4547 / 001 001 Tento projekt bol financovaný s podporou Evropské komise. Za obsah publikací
VíceVyužití interaktivní tabule ve výuce
Využití interaktivní tabule ve výuce Vzdělávání je neustále inovováno využíváním moderní didaktické techniky a učebních pomůcek, které se pro dnešní generaci vzdělávání staly téměř nepostradatelnými. V
Více1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU
Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Praha 5, Duškova 7 Aktualizovaný dlouhodobý záměr vzdělávací a výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti na rok 2013 OBSAH 1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO
VíceČeská školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1013/08-01. Předmět inspekční činnosti. Popis školy
Česká školní inspekce Pražský inspektorát Název školy/školského zařízení: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-1013/08-01 Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro zrakově postižené, Praha 1, Maltézské nám. 14 Adresa:
VícePřípadové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov
1 Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov Úvodní komentář k případové studii: Střední zdravotnická škola působí v regionu
Víceč. 16 / 2011 CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RÁMCI AKREDITOVANÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ
čj. OU-12415/45-2011 SMĚRNICE DĚKANA č. 16 / 2011 CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RÁMCI AKREDITOVANÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ Část první OBECNÁ USTANOVENÍ Článek
VíceManažerská informatika pro pokročilé
3MA481 Manažerská informatika pro pokročilé Česky Anglicky Německy Forma výuky Úroveň studia Manažerská informatika pro pokročilé Management Information Technology - advanced Managementinformatik - fortgeschritten
VíceS T A N D A R D S A M O S T A T N É
S T A N D A R D S A M O S T A T N É O D B O R N É P R Á C E Žáci zpracovávají samostatnou odbornou práci na závěr svého studia v posledním ročníku k naplnění závěrečných zkoušek. Standard se týká tříletých
VícePokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 - Malá Strana Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc Často kladené otázky Dotazy k celému PO: Dotaz: Co to přesně
VíceMODULU UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE DÍLČÍ ČÁST II
PRŮVODCE STUDIEM PRO PREZENČNÍ FORMU STUDIA MODULU UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE DÍLČÍ ČÁST II BAKALÁŘSKÝ SEMINÁŘ + PŘÍPRAVA NA PRAXI František Prášek Ostrava 2011 1 Název: průvodce studiem pro prezenční formu
VíceSTANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU
STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou
VíceSbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb.
Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ze dne 17.12.2012 Částka 177/2012 Účinnost od 01.01.2013 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-473
VíceSoftware IS Řízení stavebních zakázek
Software IS Řízení stavebních zakázek Stručný popis Informačního systému řízení zakázek Hlavní cíl - sledování zakázky od jejího mapování, získání, realizaci, dokončení a běhu záručních lhůt. Obsah a rozsah
VíceSTŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU MECHATRONIKA. Střední škola technická je držitelem certifikátu kvality dle ČSN EN ISO 9001
STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU MECHATRONIKA Střední škola technická je držitelem certifikátu kvality dle ČSN EN ISO 9001 PROJEKT OP VK IMPLEMENTACE MECHATRONIKY DO VÝUKY TECHNICKÝCH OBORŮ NA
VíceMetodická pomůcka pro hodnotitele
Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační
VíceOdůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby
Odůvodnění veřejné zakázky Veřejná zakázka Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Zadavatel: Právní forma: Sídlem: IČ / DIČ: zastoupen: EAST
VíceVYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ)
VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) Téma 7: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU
VíceSTUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ
STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ ZE DNE 29. ČERVENCE 2015 Vnitřní předpisy Ostravské univerzity v Ostravě Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst.
Více1. Veřejný závazek (poslání, cíle, cílová skupina osob, zásady)
Unie neslyšících Brno, z.s. zakládající člen a sídlo Českomoravské jednoty neslyšících Palackého tř. 114, 612 00 Brno, tel.: 541 245 321, mob.: 725 605 216, IČO: 65761201, DIČ: CZ65761201 www.unieneslysicichbrno.ch
VíceAKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU AMU NA ROK 2016
AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU AMU NA ROK 2016 UR AMU projednala XX. 10. 2015 SR AMU projednala XX. 10. 2015 AS AMU schválil XX. 10. 2015 Obsah Úvod.... 3 Prioritní cíl 1: Zajišťování kvality.... 4 AMU
VíceDIDAKTIKA PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ I.
DIDAKTIKA PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ I. Ing. Miroslav Čadílek. Brno 2005 Obsah 1. Úvod... 3 2. Předmět didaktiky odborného výcviku... 5 2.1. Návaznost didaktiky odborného výcviku na pedagogické a technické
VícePOPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Sociální rehabilitace Třinec
POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Sociální rehabilitace Třinec 1. Poslání Sociální rehabilitace Třinec poskytuje služby sociální rehabilitace lidem bez zaměstnání. Posláním organizace je pomáhat
VíceČ E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 102 120/99-4033 Oblastní pracoviště č.10 INSPEKČNÍ ZPRÁVA
Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 102 120/99-4033 Oblastní pracoviště č.10 Signatura: tj1cs103.doc Okresní pracoviště Chrudim INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Základní škola Chrudim, Olbrachtova 291 adresa:
VíceAbsolventské práce žák devátého ro níku
Absolventské práce žák devátého ro níku Absolventské práce jsou pro žáky p íležitostí nalézt propojení jednotlivých poznatk a dovedností s vlastními možnostmi. Jsou p íležitostí plánovat a zažít osobní
VíceDIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ. Daniela Růžičková, NÚV ICT ve školství, 27. 4. 2016
DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ Daniela Růžičková, NÚV ICT ve školství, 27. 4. 2016 Digitální technologie ve vzdělávání Didaktický prostředek, podpora učení žáků Předmět výuky informatiky a ICT Součástí
VíceProjekt CZ.1.07/2.2.00/15.0016 Inovace výuky matematiky a v technickém a ekonomickém vzdělávání s cílem snížení studijní neúspěšnosti (REFIMAT)
Projekt CZ.1.07/2.2.00/15.0016 Inovace výuky matematiky a v technickém a ekonomickém vzdělávání s cílem snížení studijní neúspěšnosti (REFIMAT) Monitorovací indikátory Název indikátoru: Počet nově vytvořených/inovovaných
VícePoskytovatel: Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, o.s. Poradna pro uživatele sociálních služeb Děčín
Poskytovatel: Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, o.s. Poradna pro uživatele sociálních služeb Děčín Druh sociální služby (dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách): Odborné sociální
VíceČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Č.j: MSMT xxxx/201x V Praze dne ---------- ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ŘÍDICÍ ORGÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ vyhlašuje VÝZVU Individuální projekty systémové II
VíceAbsolventské práce 9. ročníku pravidla pro tvorbu, průběh obhajob, kritéria hodnocení
Absolventské práce 9. ročníku pravidla pro tvorbu, průběh obhajob, kritéria hodnocení Absolventská práce je jednou z forem, pomocí které škola ověřuje dovednosti, schopnosti a znalosti žáka, který končí
VícePŘÍLOHA Č. 2 INDIKATIVNÍ VÝKLAD
PŘÍLOHA Č. 2 INDIKATIVNÍ VÝKLAD Indikativní výklad pro plánování aktivit v MAP Příklady možných plánovaných aktivit jsou uvedeny pro inspiraci realizátorům MAP, jak mohou využít MAP pro naplánování aktivit
VíceČeská školní inspekce Inspektorát v Kraji Vysočina INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIJ-335/13-J
INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠIJ-335/13-J Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Vyšší odborná škola a Střední škola veterinární, zemědělská a zdravotnická Třebíč, Žižkova 505 Sídlo: Žižkova 505, 674
VíceŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU
1. Oblast použití Řád upravující postup do dalšího ročníku ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU na Německé škole v Praze 1.1. Ve školském systému s třináctiletým studijním cyklem zahrnuje nižší stupeň
Více1) List č. 1 Přehled o činnosti sekce regionu za rok 2007
SMĚRNICE Metodický pokyn pro zpracování přehledu o činnosti a vyúčtování sekcí a regionů České asociace sester za rok 2007 Vydání: 7. 1. 2008 Frekvence kontroly: 1x ročně Česká asociace sester Prezidium
VíceSeriál: Management projektů 7. rámcového programu
Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Část 4 Podpis Konsorciální smlouvy V předchozím čísle seriálu o Managementu projektů 7. rámcového programu pro výzkum, vývoj a demonstrace (7.RP) byl popsán
VíceČeská školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-382/07-13
Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát Název školy: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-382/07-13 Soukromé gymnázium Olomouc Na Vlčinci čp. 154, s.r.o. Adresa: Klášterní Hradisko, Na Vlčinci 154, 779 00 Olomouc
VíceMarketing. Modul 7 Internetový marketing
Marketing Modul 7 Internetový marketing Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Tento materiál je spolufinancován z Evropského
VíceŠkolicí středisko TL-ULTRALIGHT s.r.o.
Školicí středisko TL-ULTRALIGHT s.r.o. Záměrem projektu je rekonstrukce v současné době nevyužívané budovy v areálu letiště v Hradci Králové na školicí středisko leteckého průmyslu. Vzdělávání bude určeno
VícePřipomínky AMSP ČR k materiálu MPO: Exportní strategie České republiky pro období 2012-2020
Připomínky AMSP ČR k materiálu MPO: Exportní strategie České republiky pro období 2012-2020 Celkové hodnocení materiálu Exportní strategie ČR 2012-2020: Jedná se o logicky uspořádaný dokument, který navazuje
VíceČím rozvíjíme osobnostní zdatnosti a sociálních dovednosti žáků Základní škola Chrudim, Dr. J. Malíka 958, 537 01, Chrudim
Čím rozvíjíme osobnostní zdatnosti a sociálních dovednosti žáků Základní škola Chrudim, Dr. J. Malíka 958, 537 01, Chrudim Třídnické y Každé pondělí v 8. 30 začínají třídní učitelé ve svých třídách tzv.
VíceMarketing. Modul 5 Marketingový plán
Marketing Modul 5 Marketingový plán Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Tento materiál je spolufinancován z Evropského
Více4. ročník. Zpracovala: Mgr. Zuzana Ryzí, ZŠ Lysice, 1. stupeň
Zpracovala: Mgr. Zuzana Ryzí, ZŠ Lysice, 1. stupeň 1. Anotace Úkol je zařazen do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Žáci budou řešit úkoly společně, ve dvojicích, ale i ve skupině. Každá skupina
VíceČj.:015 36/99-1505 Oblastní pracoviště č.1 Praha 1 Jeruzalémská 12 Signatura: ba5as107 Obvodní pracoviště Praha 6 Arabská 683 INSPEKČNÍ ZPRÁVA
Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.:015 36/99-1505 Oblastní pracoviště č.1 Praha 1 Jeruzalémská 12 Signatura: ba5as107 Obvodní pracoviště Praha 6 Arabská 683 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Mateřská škola
VíceStřední škola umělecká a řemeslná Střední škola a vyšší odborná škola umělecká a řemeslná Nový Zlíchov 1, Praha 5. Koncepce rozvoje školy
Střední škola umělecká a řemeslná Střední škola a vyšší odborná škola umělecká a řemeslná Nový Zlíchov 1, Praha 5 Koncepce rozvoje školy Zpracovala: Ing. Jana Porvichová, Ph.D. Praha leden 2016 Koncepce
VíceRámcové a školní vzdělávací programy
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění Vzdělávací programy ( 3) Systém vzdělávacích programů Národní program vzdělávání
VíceČeská školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ
Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Sídlo: Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Červený Újezd 30, 273 51 Unhošť IČ:
VíceZadávací dokumentace na dodávku výpočetní techniky
Zadávací dokumentace na dodávku výpočetní techniky OBSAH: 1. Základní údaje 2. Identifikace projektu 3. Stručný popis projektu 4. Vymezení předmětu zakázky 5. Vymezení úlohy zadavatele při realizaci zakázky
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU
Základní škola a Mateřská škola Skuhrov nad Bělou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU školní rok 2015/2016 Zpracovali : Mgr. Oldřich Málek, ředitel školy Mgr. Anna Bartíková, vedoucí školního klubu
VíceŠkolní řád ZŠ a MŠ Chalabalova 2 pro školní rok 2014-2015
Školní řád ZŠ a MŠ Chalabalova 2 pro školní rok 2014-2015 Obecná ustanovení Na základě ustanovení 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
VíceKolbův test učení dospělých Andragogické a psychologické dovednosti pro vyučování dospělých
1. Název vzdělávacího programu: Didaktické teorie vyučování a učení dospělých 2. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace: a. Základní podoby edukace dospělých
VíceVOLITELNÉ PŘEDMĚTY. 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa
VOLITELNÉ PŘEDMĚTY 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů
Víceo diplomových a bakalářských pracích
Vyhláška děkana č. 01/2006 o diplomových a bakalářských pracích 1 Úvodní ustanovení (1) Tato vyhláška upřesňuje pravidla při zadávání, zpracování, odevzdání a hodnocení bakalářských, resp. diplomových
VíceStudie proveditelnosti. Marketingová analýza trhu
Studie proveditelnosti Marketingová analýza trhu Cíl semináře Seznámení se strukturou marketingové analýzy trhu jakou součástí studie proveditelnosti Obsah 1. Analýza makroprostředí 2. Definování cílové
Více