Zprávy z ředitelny. Školní krounský občasník 2 květen/2013

Transkript

1

2 Školní krounský občasník 2 květen/2013 Zprávy z ředitelny S příchodem jara a léta začalo období zvýšených aktivit dětí. Dávejte na sebe pozor, ať už při pohybu na kole, při sportování, s teplejším počasím i při koupání. A nejen na sebe buďte opatrní i na své kamarády a na všechny okolo sebe. Zdraví vaše i ostatních je to nejcennější, co máte. V poslední době nás ve škole a v jejím okolí opět ve zvýšené míře trápí nepořádek, chování hraničící s nechutnostmi a přímý vandalismus. Každé ovoce ve školní jídelně znamená okamžitě slupky, ohryzky a jiné zbytky okolo školy. Jeden den celý areál školy pečlivě uklidíme a druhý den je v něm spousta papírků, obalů od sušenek nebo PET lahví (a to přesto, že v okolí školy je dostatek odpadkových košů). Denně odstraňujeme několik rozšlapaných žvýkaček z chodníků a cest před školou; na chlapeckých záchodech někteří hoši (nebo hoch) místo do pisoárů opakovaně čůrají do kouta na zeď. Nějací vandalové v noci z na poničili dvě dřevěné figurky před školou a v příkladech bych mohl pokračovat. Opravdu chceme být ve škole v nepořádku nebo v pustém prázdném neudržovaném prostředí? Možná by pomohlo kouzelným proutkem přenést naši školu na měsíc do hlučného, smradlavého a špinavého centra některého z velkoměst, přenést ji k silnici, po které by jezdily denně tisíce aut, kde by se nedalo otevřít okno a kde by jediným prostorem okolo školy byl špinavý poplivaný chodník před budovou. To ale není možné. Nezbývá tak nic jiného než doufat, že si i těch pár pitomců a nepořádníků začne prostředí, ve kterém žijeme a o které svědomitě a s láskou pečují desítky dospělých i dětí, vážit. Rozhodnutím Ministerstva školství se pro všechny žáky s výjimkou budoucích deváťáků (tj. letošních osmáků) zavádí od druhý povinný cizí jazyk. Na naší škole jím bude němčina a budeme ji vyučovat od osmého ročníku v rozsahu 3 hodiny týdně. Květen 2013 Mgr. Josef Kyncl, ředitel školy

3 Školní krounský občasník 3 květen/2013 Bleskáč (naše interview) Poslední dva letošní rozhovory se uskutečnily na domácí půdě, to znamená u nás ve škole. 15. března zde proběhlo vystoupení herců Michaely Dolinové a Ladislava Ondřeje s názvem Trapas nepřežiju aneb Ten řízek nezvedej. Oba herci vyšli našemu redakčnímu týmu vstříc a poskytli nám při této příležitosti rozhovor. Odpovědi Michaely Dolinové si můžete přečíst již v tomto čísle, interview s Ladislavem Ondřejem přineseme příště. Herečka Michaela Dolinová Měla jste již jako mladá dívka sny, ve kterých jste se chtěla stát herečkou? Ano, určitě. Byly to sny jako má každá malá holka. Chtěla jsem prostě hrát ve filmu, nejraději nějakou princeznu. Když mi bylo čtrnáct let, uspěla jsem u zkoušek na konzervatoř do Prahy. Pocházím totiž ze severní Moravy. V kolika letech jste poprvé stála před kamerou? Bylo mi asi patnáct let, když jsem hrála havajskou tanečnici v jedné televizní inscenaci. Točily jsme ji s Veronikou Jeníkovou, to je moje spolužačka. Měly jsme takové kokosové ořechy na prsou, havajské sukně a hrozně černé kudrnaté paruky. Připadala jsem si strašně trapně a doufala jsem, že nestuduji konzervatoř proto, abych hrála takové ptákoviny. Potom jsem už ale hrála ve dvoudílné televizní inscenaci Zahrada dětí. S Honzou Čenským jsme tam hráli hlavní mileneckou dvojici. Tato role už byla bezvadná. Jak jste se dostala k herectví? Na dramatickém kroužku ve Frýdku Místku jsem měla výbornou paní učitelku. K ní tam zároveň se mnou chodili Jan Dulava a Ivana Chýlková. A ona nás všechny tři postupně připravila na brněnskou, ostravskou a pražskou konzervatoř. V Praze jsme se potom všichni tři sešli. Paní učitelka byla hrozně šikovná, hodně nás podporovala a myslím si, že kdyby nebylo jí, tak bych dnes asi byla doktorkou. Jaká byla Vaše první role? První profesionální roli jsem dostala v Divadle E. F. Buriana v Praze. Tam jsem hrála mladou Židovku, která je poslána do koncentračního tábora. A potom v příbramském divadle jsem hrála Manku v pohádce O Rumcajsovi. Dostala jsem takovou žlutou paruku s dvěma copy a měla jsem pocit, že mi to velice nesluší. Můžete nám prozradit, která role se stala Vaší nejoblíbenější? Nejraději jsem měla asi role v kladenském divadle, kde jsem hrála takový ten světový repertoár, světovou

4 Školní krounský občasník 4 květen/2013 dramatiku. A potom ráda vzpomínám na dvanáctileté působení v Hudebním divadle v Karlíně, kde jsem účinkovala v muzikálu Viktor a Viktorie a v Řeku Zorbovi. To byly hlavní role, které mají samozřejmě všechny herečky rády. V kolika filmech a seriálech jste již hrála? To nedokážu spočítat. Vím, že teď v poslední době jsem dělala Ordinaci v růžové zahradě. V ní jsem hrála asi tři roky postavu Marie Johnson, která později odjela do Argentiny. Nevím, jestli se tato postava ještě někdy vrátí. Teď naposledy jsem hrála v seriálu Cesty domů na Primě a asi před šesti lety jsem hrála na Nově v Ulici. Která role Vás v poslední době nejvíce potěšila? Role ve hře Manželské štěstí, která pojednává o mileneckém páru, jenž právě prožívá krizi. Mého partnera hraje David Suchařípa. Přijde tam hospodyně, kterou hraje Iva Hüttnerová, a převrátí všechno vzhůru nohama. Začne uklízet, udělá nám v domácnosti obrovský binec, ale spraví nám manželství. Toto představení mám velmi ráda, hrajeme ho asi rok v Semaforu a jezdíme s ním i mimo Prahu. V televizi jste se proslavila jako herečka, zpěvačka a moderátorka počasí. Která z těchto profesí Vás nejvíce baví? Určitě herečka. Moderátorství beru jako něco navíc. Jeden večer moderujete třeba nějaký ples, ale druhý den už o tom nic nevíte, nic to ve vás nezanechá. Ani v lidech to nic nezanechá, je to takové povrchní, zatímco herectví je mnohem hlubší, v divadle dokážu lidi pobavit. Takže ráda moderuju, ale raději mám herectví. Redaktorky s M. Dolinovou Před několika lety jste poskytla našemu časopisu rozhovor jako moderátorka počasí v televizi Nova. Proč jste s touto prací skončila? Protože po deseti letech, kdy ukazujete na mráčky a říkáte lidem, jaké bude počasí, a přitom nejste meteorolog, vás to přestane bavit. Mě už to vlastně nebavilo po pěti letech, ale bylo to dobré, protože jsem tam vydělala nějaké peníze a také jsem byla vidět v televizi a lidé mě poznávali, když jsem hrála divadlo. Pomáhalo mi to, protože jsem byla populární, ale nic nového mi to už nepřinášelo, zkrátka už mě to nebavilo. Poté mi v televizi Nova nabídli moderovat Snídani s Novou. Tento pořad jsem dělala s Michalem Jagelkou asi dva roky. Ze Snídaně jsem odešla asi před třemi lety a nastoupila jsem v Ordinaci v růžové zahradě zase jako herečka. Jaké máte koníčky? Mám dvě dcery, kterým je dvanáct a šestnáct. Ty mě hodně zabaví. Ráda si povídám s kamarádkami. To není typický koníček, ale já mám tak málo času, že je to pro mě vzácnost. A pak mám také moc ráda tenis. Poněvadž se mi na něj ale nedostává času, tak ho poslední dobou už se mnou nikdo nechce hrát, protože manžel i dcery jsou lepší a já z nich už hraji nejhůře.

5 Školní krounský občasník 5 květen/2013 Redaktoři s M. Dolinovou Myslíte si, že jste optimista? Určitě. Já sice mám takové propady nálady jako každý, ale myslím si, že mi nechybí pozitivní pohled na svět. Když je člověk obklopený rodinou a všichni jsou zdraví, je to docela lehké být optimistou. Nevím, jak bych reagovala, kdyby se něco stalo. Sama bych byla zvědavá, jak bych to řešila. Ale zatím mi život přináší radosti. Možná že to je ten optimistický pohled, horší by asi bylo, kdyby člověk neustále skuhral, že by to mohlo být ještě lepší. Když to srovnáme s životem některých lidí na jiném kontinentě, pak vlastně žijeme úžasný život. Prozradíte nám své plány do budoucna? Těším se, že budeme jezdit s tímto pořadem pro děti Trapasy. Už máme také domluvená nějaká představení, na která se moc těším. Měla bych v televizi Barrandov natáčet pořad Bláznivé karaoke. Tak jsem zvědavá, jestli to vyjde. V září mám zkoušet novou divadelní hru, která se jmenuje Z louže pod okap, kde budu hrát s panem Kratinou, Filipem Tomsou a ještě s jednou herečkou. Připravili redaktoři Škrobu Foto: Mgr. Petr Schmied ZE ŽIVOTA ŠKOLY 18. února se většina naší třídy vydala na lyžařský výcvik do Daňkovic. Lyže, batohy a kufry nám pracovníci obce naložili do auta a my se vydali s panem učitelem Schmiedem a paní učitelkou Broulíkovou na autobus. Po krátké chvíli strávené na zastávce jsme se brzy pohodlně usadili v autobusu do Svratky. Zde následoval přestup a cesta pokračovala do Sněžného. Ze Sněžného do Daňkovic, cíle našeho putování, jsme již museli jít pěšky. V Daňkovicích nás rozdělili do pěti pokojů s vlastním sprchovým koutem a WC. Všichni se najedli. Čekal nás polední klid a příprava lyží. Chvíli jsme odpočívali a pak jsme si navoskovali lyže a mohlo se vyrazit na nedaleké hřiště, kde nám paní učitelka předváděla, jak na to. Po skončení nácviku jsme si získané dovednosti měli vyzkoušet na malém

6 Školní krounský občasník 6 květen/2013 kopečku. Trénink proběhl úspěšně, až na jedno malé zranění, a tak jsme sjeli z kopce dolů k ubytovně a šli na svačinu. Po svačině si šli někteří z nás zahrát ping pong, druzí mastili karty nebo zůstali na pokojích a poslouchali písničky, sledovali filmy a tak dále. Druhý den po snídani jsme hned vyrazili na lyže. Paní učitelka vyšlapávala stopu a my jsme jeli pěkně srovnaní za ní. Celý konvoj uzavíral pan učitel. Někteří z nás si také vyzkoušeli různé pády. Po obědě se v tento den i ve čtvrtek uskutečnily delší túry po lese, abychom měli příležitost si lépe procvičit všechny získané dovednosti. Výjimkou byla středa odpoledne, kdy jsme vyrazili na výlet do Nového Města na Moravě. Předposlední den jsme dopoledne absolvovali závody ve štafetě. Po závodech jednotlivců to byla již druhá soutěž, ve které jsme si ověřili své lyžařské umění. Byli jsme rozděleni do tří Lyžařský výcvik 2013 družstev, která závodila proti sobě. Po večeři jsme si rozdali diplomy a věcné ceny, které jsme si zasloužili a čestně vyhráli. Nakonec jsme si udělali společné foto, na které dosud vzpomínáme. Večer jsme měli diskotéku dlouho do noci. Všichni jsme z ní i z odpolední túry byli utahaní, takže jsme zalehli a hned jsme spali, jako když nás do vody hodí. Ráno nás čekaly už jen úklid, balení a odjezd domů. Lucie Drahošová a Pavlína Zástěrová Foto: Jitka Broulíková V pátek 15. března 2013 k nám do školy zavítala známá herečka a moderátorka Michaela Dolinová společně s mladým hercem Ladislavem Ondřejem. Přijeli s představením Trapas nepřežiju aneb Ten řízek nezvedej s podtitulem Lekce společenského chování zábavnou formou pro žáky II. stupně ZŠ.

7 Školní krounský občasník 7 květen/2013 Cílem představení bylo osvojení základů společenského chování v restauraci, při jízdě autem, v kině, ve škole, na rautu a při kontaktu s děvčaty. Karel Louda je žákem 8. B. Právě se přistěhoval do nového města a má jít do nové školy. Ale bojí se nového kolektivu, učitelů a taky sousedů a holek. V bývalém bydlišti měl jednu kamarádku, se kterou chtěl začít chodit. Jsou domluveni, že si budou dopisovat, ale jemu se to moc nezdá. Neví, jak se má nové třídě představit. Tak si zavolá Vystoupení M. Dolinové a L. Ondřeje na linku pomoci. Linka se mu ozve a s pomocí přijede paní RY-PO-SLUCH (rychlá pomoc společenského chování). Ukáže mu chyby, které dělá, když s někým mluví. Naučí ho, kdo podává ruku jako první, kdo nabízí tykání a mnoho dalších společenských zásad. Karel nakonec vše s její pomocí zvládá. Ke konci představení nás čekal krátký test společenského chování, který jsme hravě zvládli. Po vystoupení nastala autogramiáda s Ladislavem Ondřejem. Vystoupení se nám všem moc líbilo a navíc jsme se dozvěděli, že u nás ve škole mělo svou premiéru. Aneta Filipiová Foto: Mgr. Petr Schmied V pátek 22. března se žáci z 8. a 9. třídy zúčastnili fotbalového turnaje ve Svratce. Ráno jsme se všichni sešli kolem půl sedmé na zastávce U Kampeličky, kde jsme počkali na autobus, se kterým jsme vyrazili na cestu. Když jsme dojeli do Svratky, zašli jsme si nakoupit do místního obchodu. To nám nezabralo moc času, a tak jsme se po 20 minutách Fotbalový tým ZŠ Krouna

8 Školní krounský občasník 8 květen/2013 rozchodu odebrali do prostor místní základní školy, neboť jinak bychom venku asi zmrzli. Každému týmu pořadatelé přidělili vlastní šatnu, kde jsme měli možnost si všechno odložit a převléknout se. Poté se šli kluci rozcvičit před zápasem. Následovalo zahájení turnaje, při němž byli mimo jiné fotbalisté seznámeni s pravidly hry. První zápas proti Jimramovu jsme sice o jeden gól prohráli 3:4, ale v druhém zápase proti družstvu z Herálce jsme si reputaci vylepšili a porazili jsme jejich mužstvo 5:1. Ve třetím a zároveň posledním zápase jsme bojovali o 3. místo. Utkání se nám moc nevyvedlo a Polnička nad námi vyhrála 7:1. Za veškerou snahu a námahu, kterou jsme do zápasů vložili, jsme byli odměněni krásným 4. místem. Sestava našeho týmu: VI. třída: Tomáš Bouška, Dominik Drahoš VII. třída: Ladislav Nekvinda VIII. třída: Jindřich Bouška, Dominik Mach, Rostislav Novák, Petr Vávra IX. třída: Daniel Vašulín, Jan Mach, Michal Holomek Turnaj v sálové kopané ve Svratce 1. místo Jimramov 2. místo Nové Město na Moravě 3. místo Polnička 4. místo Krouna 5. místo Svratka 6. místo Herálec Jana Pokorná Foto: Mgr. Petr Schmied OTÁZKY NA TĚLO Simona Pešková, žákyně VIII. třídy Kolik je Ti let a kde ses narodila? Čím bys chtěla být, až budeš dospělá? Chodíš ráda do školy? Jsi pilný žáček? Jak hodně ve škole zlobíš? Měla jsi někdy sníženou známku z chování? Jaký je Tvůj nejoblíbenější předmět na ZŠ? Je mi 14 let a narodila jsem se v Poličce. Ještě nevím. Občas ano. Myslím, že ano. Vůbec nezlobím. Ne. Výtvarná výchova, tělesná výchova, chemie a zeměpis.

9 9 Školní krounský občasník Jaký předmět nesnášíš? Kdo je Tvým životním vzorem? Které lidi ze svého okolí máš ráda? Jaký je Tvůj největší zážitek během školní docházky? Které země jsi ve svém životě navštívila? Tvůj oblíbený zpěvák, zpěvačka a skupina? Tvá oblíbená osobnost z televizní obrazovky, film? Tvůj oblíbený politik? Co sleduješ nejčastěji v televizi? Myslíš si, že máš v životě štěstí? Čeho se nejvíc bojíš? Na co se nejvíc těšíš? Máš nějaké tajné přání? Co Tě dokáže nejvíc rozčílit? Jaké roční období máš nejraději? Jaké máš koníčky? Jak odpočíváš? květen/2013 Nemám takový předmět. Rodiče. Rodinu a kamarády. Školní výlety. Chorvatsko. Rihanna, Katy Perry, Divokej Bill, Kabát a Harlej. Karel Roden, Ashton Kutcher a Cameron Diaz. Seriál Ulice, film Lidice a Zatím spolu, zatím živi. Žádného nemám. Filmy a seriály. Celkem ano. Nemocí a ztráty svých blízkých. Na prázdniny. Ano. Lež. Jaro a léto. Vaření, in line brusle, kolo. Při čtení knížky a při procházkách do přírody. Připravila redakce Škrobu ZAJÍMAVOSTI Z DOMOVA I ZE SVĚTA ANEB VÍTE, ŽE Směs látek obsažených v lidském dechu je stejně jedinečná pro každého člověka jako otisk prstu. Ukazuje to výzkum zveřejněný v magazínu Plos One. Lidské tělo pomocí dýchání vylučuje odpadní látky, které jsou výsledkem chemických procesů. Tím, jak unikátní je složení těchto látek, se

10 Školní krounský občasník 10 květen/2013 ale dosud nikdo podobně podrobně nezabýval. Podle připravila Adéla Zástěrová Ilustrační foto: uvnitř bakterií. Počítače se dočkaly nové revoluce. Už nejsou závislé jen na křemíku a tištěných spojích napájených elektřinou. Vědci ze Stanfordovy univerzity oznámili, že jejich nový typ tranzistoru vyrobený výhradně s použitím genetického materiálu pracuje Podle serveru připravila Adéla Zástěrová Foto: Kaštanka je přírodní památka ve městě Nasavrky v okrese Chrudim. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, správa CHKO Železné hory. Vzhledem k tomu, že se přírodní památka nachází několik metrů od nasavrckého náměstí, má ráz městského parku s výjimečnou výsadbou kaštanu jedlého. Prvních šest stromů zde bylo vysazeno roku 1776 a dnes sad čítá 97 stromů, u kterých je cílem ochrany jejich zachování a obnova. Sad je velký 1,08 ha. Nejstarší a největší strom je nazýván Knižák, či Kněžák. Se svým obvodem kmene 534 cm je řazen k největším

11 Školní krounský občasník 11 květen/2013 jedlým kaštanovníkům v ČR. Roku 1987 byly stromy spočítány, očíslovány a změřeny a celkový počet 141 kusů byl navržen k ochraně. Vyhlášení Kaštanky jako přírodního chráněného výtvoru se uskutečnilo 1. prosince 1990 na Okresním národním výboru v Chrudimi. Podle připravila Lucie Drahošová Foto: Radek Adámek (1564, Stratford nad Avonou 23. dubna 1616, Stratford nad Avonou) William Shakespeare se narodil v roce 1564 ve střední Anglii - v městečku Stratford nad Avonou. Tehdy bylo toto město střediskem zemědělského kraje, dnes je turistickou atrakcí prvního řádu. Datum smrti, 23. duben, je na Shakespearově kostelním náhrobku, přesné datum narození Williama Shakespeara však není známo. Otec Williama byl rukavičkář. Působil v městské samosprávě. Matka pocházela ze staré zemanské rodiny. William byl třetí z osmi dětí, měl čtyři sestry a tři bratry. Jeho dvě starší sestry však zemřely, stal se tedy nejstarším. Shakespeare vystudoval gymnázium, naučil se latinsky a řecky. V osmnácti letech se oženil s o osm let starší Annou Hathawayovou. Půl roku po svatbě se jim narodila dcera Zuzana a později dvojčata Judita a Hamnet. Syn Hamnet však zemřel v jedenácti letech - v roce Shakespeare působil jako herec a spisovatel v Londýně. Měl přístup do londýnských právnických kolejí i ke dvoru královny Alžběty I., kde se hrály jeho hry. V roce 1594 poprvé vyšla tiskem dvě jeho dramata. Stal se spolumajitelem a dramatikem vynikající londýnské divadelní společnosti 'Služebníků lorda komořího'. Tato společnost od roku 1599 hrála v nové aréně 'The Globe'. V roce 1613 aréna 'The Globe' vyhořela, a tím byla Shakespearova dramatická kariéra prakticky ukončena. Shakespeare zemřel v rodném Stratfordu nad Avonou po oslavě svých narozenin, provázené veselou pitkou se svými kamarády Benem Jonsonem a Michaelem Draytonem. Ve stejný den také zemřel slavný španělský spisovatel Miguel de Cervantes y Saavedra ( ). Shakespearova díla lze rozdělit do tří žánrů dramatické tvorby: kronikářské historické hry, zápletkové komedie a humanistické tragédie.

12 Školní krounský občasník 12 květen/2013 Shakespearovy knihy, o jejichž vydání Shakespeare nestál, se staly pokladnicemi literárního a dramatického díla a dodnes se čtou jako básně a studují jako filozofické úvahy. Ale především se dále hrají a v moderních inscenacích se znovu stávají proměnlivými v čase. Shakespeare napsal celkem 33 děl, která jsou světově známá. Podle připravila Simona Pešková Foto: a infactcollaborative.com LETEM SVĚTEM ANEB CESTOVNÍ HOREČKA Hádej, o jakou kulturní zajímavost se jedná Zámek leží na mírné vyvýšenině 800 metrů severozápadně od vesnice Hrádek, 2,8 kilometru jihovýchodně od města Nechanice a 11,5 kilometru od města Hradec Králové. Zámek byl postaven v letech jako sídlo hrabat z Harrachu. Je postaven ve stylu tudorovské gotiky podle anglického zámku Crewe Hall. Chvíli tady pobýval Albrecht z Valdštejna. Patří k nejmladším zámeckým stavbám v České republice. Okolí zámku je pokryté anglickým parkem. Nachází se v něm místo, kde jsou lavičky s výhledem na fontánku s rybičkami. Často se zde pořádají svatby. V roce 1964 zde byl natočen film Atentát, v roce 1966 Hotel pro cizince a v roce 1978 pohádka Princ a Večernice. Pokud jste poznali, o jaké kulturní zajímavosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou na kousek papíru a do 1. června zaneste panu učiteli

13 Školní krounský občasník 13 květen/2013 Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny. Podle serveru připravila Tereza Lorencová Foto: cs. wikipedia.org KULTURNÍ OKÉNKO KDO JE TO? Tento herec, profesor, divadelní pedagog a recitátor se narodil 1. listopadu 1919 v Praze v celkem chudé rodině. Jeho otec byl truhlář a matka služka a ochotnická herečka. Studoval Arcibiskupské gymnázium v Praze - Bubenči, které po pěti letech opustil a dostudoval gymnázium v Českém Brodě. V roce 1941 začal studovat pražskou konzervatoř. Od roku 1947 vyučoval na Akademii múzických umění. Od roku 1957 se stal členem Národního divadla. Napsal dvě knihy o herectví a mnoho odborných článků. V roce 1965 mu byl udělen titul zasloužilého umělce. Roku 1995 získal Cenu Thálie. Rád jezdil na chalupu, která se nachází v blízkosti Krouny. Zemřel 10. března Pokud jste poznali, o jaké osobnosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou na kousek papíru a do 1. června zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny. Podle cs.wikipedia.org připravila Tereza Lorencová Foto: Š K R O B D O P O R U Č U J E S V Ý M Č T E N Á Ř Ů M Čtyřicetiletý Cal Weaver (Steve Carell) prožívá svůj sen má dobrou práci, hezký dům, skvělé děti a za manželku lásku ze střední školy. Když ale zjistí, že ho jeho žena Emily (Julianne Moore) podvádí a chce se s ním rozvést, jeho dokonalý život vezme rázem za své. A co je horší Cal se ocitne ve světě svobodných, jenže sám už několik desítek let nerandil, a tak

14 Školní krounský občasník 14 květen/2013 zažívá jeden neúspěch za druhým. Volné večery tráví sám v místním baru, kde utápí špatnou náladu. Cala vezme pod ochranu Jacob Palmer (Ryan Gosling) pohledný sportovec lehce po třicítce. Aby Jacob Calovi pomohl zapomenout na jeho ženu a začít nový život, otevře mu zcela nové obzory: flirtující ženy, pánské jízdy a také nový styl. Cal a Emily nejsou jediní, kdo hledá lásku. Calův třináctiletý syn Robbie se zamiloval do sedmnáctileté chůvy Jessicy, která si zase myslí na Cala. Navzdory Calovu znovustvoření, jeho srdce nelze předělat a zdá se, že právě to ho stále vede tam, kde začal. REŽIE: Glenn Ficarra, John Requa HRAJÍ: Steve Carell, Ryan Gosling, Julianne Moore, Emma Stone, Analeigh Tipton, Jonah Bobo, Joey King, Marisa Tomei, Beth Littleford, John Carroll Lynch, Kevin Bacon, Liza Lapira, Josh Groban, Crystal Reed, Reggie Lee, Amanda Westlake, Olga Fonda, Mekia Cox, Karolina Wydra, Julianna Guill Komedie / Drama / Romantický USA, 2011, 113 min. Podle serveru připravila Jana Pokorná Foto: Damian Dibben: Strážci minulosti: Bouře začíná Jakeovi rodiče zmizeli a mohou být na jakémkoli místě na světě a zároveň v kterékoli době v minulosti. Rodina Djonesových má totiž ohromující tajemství: patří ke STRÁŽCŮM MINULOSTI, tajné společnosti, která cestuje staletími a brání zločincům, aby zasahovali do dějin a přetvářeli si je po svém.

15 Školní krounský občasník 15 květen/2013 Na začátku pátrání po rodičích je Jake vytržen z Londýna 21. století, přemístěn do Francie 19. století a dopraven do Bodu nula, kde se nachází ústředí společnosti strážců. Zde se seznámí s podivuhodnou skupinou agentů a vůbec poprvé uslyší o obávané rodině Zeldtových, která má v plánu zničit náš svět, jak ho známe Minulost je v nebezpečí; jen Jake Djones ji může zachránit! Nakladatel: Egmont Formát: 380 stran, česky, vázaná Rok vydání: 2012 Připravila Helena Pražanová Zdroj a foto: MARTIN HARICH NECH Člen skupiny Musitany Hope: Martin Harich zpěv, kytara Viktor Mydlo - baskytara Marek Masarik kytara, piano Michal Bartánus bicí Po debutovém albu Príbeh snov přichází Martin Harich s druhým řadovým albem s názvem Nech. Album se nahrávalo v pražském studiu Elements pod producentskou taktovkou uznávaného hudebníka Aleše Zenkla, který produkoval například i Modrý album Mekyho Žbirky. CD obsahuje jedenáct písniček a při jeho nahrávání Martin Harich spolupracoval i s dalšími šikovnými hudebníky. Michal Hrůza dodal jedné z písniček tvrdší kytarový riff, trošku bluesové noty přidal kytarista Jerguš Oravec, za klavír usedl nejlepší Martinův kamarád Marek Masarik a nechyběl ani něžný ženský hlas v podání Laury Belicové.

16 Školní krounský občasník 16 květen/2013 Novinka Martina Haricha obsahuje úspěšné singly Čakám, čo sa stane a Posledná pieseň. Vydavatelem se stala firma Universal Music. Vydaná CD: 2011 Príbeh snov 2013 Nech CD Nech obsahuje tyto skladby: 1. Asi mi horí tvár 7. Dokonalá 2. Čo ti mám povedať 8. Nech 3. Jin a Jang 9. Časovrat 4. Spiaca princezná 10. Posledná pieseň 5. Čakám, čo sa stane 11. Ďakujem náhodám 6. V nebi som nikdy nebol Připravila Pavlína Zástěrová Zdroj: hudebni.blog.cz a musicserver.cz, Foto: musicserver.cz Škrob doporučuje: ČASOPIS NATIONAL GEOGRAPHIC Česká edice je 21. zahraniční mutací tohoto časopisu. Jeho historie sahá až do roku 1888, kdy byla ve Washingtonu D. C. založena National Geographic Society, jejímž hlavním posláním bylo šířit zeměpisné poznání a podporovat vědecké projekty. Zatímco historicky první číslo časopisu si přečetla pouhá stovka nadšenců, dnes jej čte přes 30 miliónů lidí na celém světě. Kromě toho, že časopis je dobře známý svými články o krajině, historii a vzdálených místech na světě, vlastní časopis uznávaná ocenění za svou fotografickou kvalitu. Tato norma umožňuje poskytnout zázemí pro kvalitní světové fotožurnalisty. Časopis začal zveřejňovat první barevné fotografie na počátku 20. století, když byla tato technologie na svém počátku. Periodicita: Měsíčník Počet stran: 160 Rok vzniku: Česká mutace: Vydavatelství: Sanoma Magazines Praha Běžná cena: 99 Kč/vydání Připravil: Petr Schmied Zdroj a foto: a

17 Školní krounský občasník 17 květen/2013 TIP NA VÝLET KAVÁRNA HOFR BLATINY Rodinná pražírna kávy Hofr byla založena v roce Po pěti letech její existence byla otevřena kavárna s možností ubytování. Kavárna se nachází ve vesničce Blatiny na Českomoravské vysočině nedaleko Milovského rybníka. Ubytování je možné přes léto i zimu. Kouzelná příroda vybízí k turistice a v zimě k lyžování. Název vznikl podle tehdejších vlastníků Honzy a Franty. Ze začátku kavárna pražila ve velkém, pracovalo se na dvě směny a měsíční produkce kávy byla až 8 tun, dnes je to kg. Káva je pražena z nejkvalitnějších zelených zrn Arabika, lahodné a plné chuti. Firma dodává kávu do kantýn, maloobchodních sítí a do pracovních kolektivů. Do kávy se kromě šlehačky přidává i čokoláda, zázvor s medem a kokosové mléko. Specialitou podniku jsou typické domácí buchty. Káva Hofr vzniká smíšením pěti druhů kávy. V bubnu se směs praží asi 20 minut při teplotě 200 C. Pražení nesmí být prudké, jinak by se zrna usušila. Na menší balení má firma stroj, kilogramová a půl kilogramová balení pro podniky se dělají ručně. Možnost posezení je i venku. V nabídce občerstvení jsou i čaje, zákusky, poháry a studená jídla. Připravila Aneta Filipiová Zdroj a foto: JAZYKOVÝ KOUTEK Znáte svůj mateřský jazyk? Co znamená slovo: KOUDEL

18 Školní krounský občasník 18 květen/2013 Vyberte z následujících možností: a) druh starého listí na kompostování b) odpadová vlákna při zpracování lnu c) třísky na pile určené ke spálení Co to znamená, když se řekne: Vyberte z následujících možností: a) je mu teplo na nohy b) je v tíživé situaci c) je na útěku Řešení naleznete na straně 31. HOŘÍ MU KOUDEL POD NOHAMA POZNÁTE FILMOVÉ HLÁŠKY? V únorovém čísle Škrobu jsme zveřejnili další hádanku z oblasti českého filmu. Připravili jsme pro vás úkol, při jehož řešení jste měli poznat, ze kterého díla jsme vybrali známé filmové hlášky. Pokud jste při hledání řešení nebyli úspěšní, můžeme vám prozradit, že oním filmem byla velmi oblíbená česká filmová komedie Slunce, seno a pár facek režiséra Zdeňka Trošky. Abyste se s filmem lépe seznámili, přinášíme jeho stručnou charakteristiku. Slunce, seno a pár facek je pokračování velmi úspěšné české filmové komedie Zdeňka Trošky z roku Komedie byla opět situována do malé vesnice Hoštice, kde byla i natáčena. Blažena a Miluna se nemají příliš v lásce. Babička v posteli na kolečkách neustále tropí hlouposti, aby si nemusela vzít medicínu od doktora Kroupy. Venca Konopník si chce vzít těhotnou Blaženu, ale Miluna to chce překazit. Po vsi rozšíří fámy, které rozpoutají mezi rodinami Konopníkových a Škopkových pořádnou bitvu. Fámy říkají, že Venca má dítě s ing. Tejfarovou. Tato zápletka se pak rozvíjí v celém filmu a vyvolává mnoho humorných situací. Děj vrcholí svatbou Blaženy s panem doktorem, kterou vymyslela Škopková. Téměř nikdo však netuší, že Blažena je již tajně vdaná. Na svatbu navíc

19 Školní krounský občasník 19 květen/2013 přijíždí inženýrka Tejfarová a pravda o jejím dítěti vyjde najevo. To rozpoutá velkou bitku mezi jednotlivými účastníky sporu. Připravil Petr Schmied Zdroj a foto: a tracker.cztorrent.net Do únorového čísla Škrobu jsme vybrali ukázky ze scénáře populární filmové komedie, tentokrát od režiséra Jaroslava Papouška. Uhodnete její název? Řešení se dozvíte v příštím čísle. Homolka: Jak ten chudák Ludva si má s tou svojí ženskou vědět rady. Já starej kořen, pánové, a... Homolková: Jen se neboj, však on už si Ludánek přijde na to, jak na Heduš. Homolka: Jako já jsem přišel na to, jak na tebe. Za pětatřicet let jsem na to nepřišel. Homolková: To bys musel být trošku inteligentnější. Homolka: To bych musel být, prosím tě, Edison anebo Lenin, a ani ty by na tebe nestačili. Jsem si za těch pětatřicet let vydobyl fotbal a to je keců, že je to hrozný. To je pomalu víc, než kdybych, člověče, vynalezl tu žárovku. Homolková: Ty sis vůbec nic nevymoh, ty si mi akorát protivnej, že jsem ráda, když vypadneš z baráku, ty Edisone. Homolka: Já ti řeknu, že vona tancuje docela dobře. Homolková: Hmm. To víš, tančila. Holt se pozná. Homolka: Ta shodit takovejch padesát kilo. Homolková: Ti řeknu. Homolka: No. Homolková: Baletka. Úplná labuť. Perličky ze žákovských knížek Připravil: Petr Schmied Zdroj: Strká si lentilky do nosu a hraje všemi barvami. Střílí vzduchovkou po důchodcích před školní jídelnou. Svačí cibuli a obtěžuje zápachem. Svůj pozdní příchod na hodinu omluvil tím, že hvězdy chodí vždycky pozdě. Žádám Vás, vysvětlete synovi, že je žákem základní školy, nikoliv hvězdné soustavy. Svým zadkem obtěžuje spolužáky.

20 Školní krounský občasník 20 květen/2013 Svým zpěvem úmyslně ruší hodinu zpěvu. Sylvie o hodině dělá to, co nemá, a nedělá to, co má. S pozdravem P. Sehořová Šel o přestávce třikrát na WC. Šel po schodech dolů, tam kde se chodí nahoru. Šoupe cvičku přes uličku. Tváří se inteligentně, ale je úplně blbej. Tváří se při hodině jako ďábel! Tvrdí, že nic nedělá, a když se jí zeptám, co dělá, tak mi na to odpoví, že nic nedělá. Uklízečka napsala na tabuli: Zvedejte po sobě židle, nebo vás zmlátím! Úmyslně dávala útržky papírů do prosklené díry modelu oka, a když jsem se zeptala, co to provádí, řekla mi, ať držím hubu, že hrají kolo štěstí. Úmyslně vlákal do třídy opilého popeláře. Úmyslně vysazoval dveře u šatny a tvrdil mi, že je chtěl prodat do sběru a získat za ně peníze. Prosím, domluvte svému synovi, že peníze se dají vydělat i jiným způsobem. Perličky ze školních lavic Dějepis: Po Bílé hoře dal panovník popravit 27 českých pánů, kteří ho nejvíc štvali. Kozina proklel Lomikara a ten pak do roka a do dne umřel strachy. Hitler rozpoutal druhou světovou válku hlavně proto, že se v Německu vyrábělo hrozně moc zbraní a nikdo nevěděl, co s nimi. Přírodopis: Jednobuněčné organismy nemají nervy, takže když na ně třeba šlápneme, tak si toho ani nevšimnou. Byliny jsou kytky, které můžeme utrhnout. Na dřeviny si už musíme vzít pilku. Kulturní plodiny jsou dvojnásob užitečné, protože to, co z nich nesníme my, dáváme sníst zvířatům, která pak sníme taky. Krtek špatně vidí, takže někdy udělá hromádku tam, kde to nechceme. Obrázek: a www. mszshodonin.cz; zdroj: perlicky.kvalitne.cz a radver.blog.cz Připravil Petr Schmied

21 Školní krounský občasník 21 květen/2013 FANTAZII SE MEZE NEKLADOU ANEB NAŠE LITERÁRNÍ POKUSY NAŠE POHÁDKA O JANKOVI Bylo, nebylo, za devatero řekami a devatero horami žil mladý Janek se svou starou babičkou. Bydleli spolu v malé chaloupce na kraji lesa. Babička žila již spoustu let, byla vrásčitá a churavá, ale Janek se o ni stále rád staral. Pomáhal jí s domácími pracemi, vodil ji na procházky a dával pozor na její zdraví. Byl to chytrý a hodný chlapec a měl svou babičku velmi rád. Často chodíval sám do lesa. Jednou vstal jako vždy časně zrána, vzal svoje věci, na záda krosnu a vyrazil na dříví. V ranním šeru se prodíral hustým lesem, až došel na malou mýtinu. Tam si sedl do mechu a opřel se o strom, aby si odpočinul. Když jen na chvíli zavřel oči, rychle ho přemohl spánek. Probudil se v úplně jiný čas a na jiném místě. Slunce svítilo uprostřed oblohy a ozařovalo velký hrad, který tu teď stál před ním. Janek nemeškal a rychle se k němu vypravil. Brána byla otevřená a nikdo ji nehlídal, a tak mohl vejít dovnitř. Došel na nádvoří, kde spatřil zlatý meč. Všude bylo prázdno. Došel až k němu, ale jen co se ho dotkl, ozval se ze všech stran hrozivý řev. Po nádvoří se nesl zvuk máchajících křídel a Janek spatřil obrovského draka, který se snášel k zemi. Neváhal a

22 Školní krounský občasník 22 květen/2013 vytáhl z kamene zlatý meč. Šlo to až překvapivě lehce a meč jako by byl ukován přímo pro něho. Drak se mezitím snesl na nádvoří. Janek však k němu přiběhl a svým mečem se po něm začal ohánět. Drak se bránil a uhýbal, ale Janek měl sílu a rychlost. Doširoka se rozkročil a uťal drakovi hlavu. Najednou jako by celý hrad obživl. Spustily se fanfáry a na věžích začaly vlát vlajky. Na nádvoří vjel kočár. Z něj vystoupila krásná princezna. Přistoupila k Jankovi ve svých krásných šatech a s korunkou ve vlasech. Zlehka se na něho usmála: Děkuji Ti, Janku. Zachránil jsi mě i celé království. Teď Ti patří moje ruka i královská koruna. Oba se do sebe na první pohled zamilovali a Janek přivedl na hrad i svou starou babičku. A pokud neumřeli, tak tam žijí dodnes. Vojtěch Šmok Obrázek: Slunce už nám svítí, v trávě voní kvítí. Slyším už psů vytí, začíná aut mytí. Už se budeme opalovat, už se budeme toulat. Začne se nám oteplovat, budeme se koupat. Jaro Nátálie Netolická Už zas chodím po venku, beru s sebou Adélku. Utrhneme rostlinku, a usušíme na slunku. Mám ty jarní chvíle ráda, prodává se čokoláda. Budeme mít zmrzlinu, prošmejdíme dědinu. Jednoho dne, bylo to myslím ve čtvrtek, jsme se měli fotit. Všichni přišli svátečně oblečeni a učesáni. Jen jedna věc tu scházela, pan fotograf. Chvíli jsme čekali, chvíli ho hledali, ale marná snaha, pan fotograf byl zkrátka pryč. Pan učitel šel do ředitelny a tam se dozvěděl, že před chvílí se fotografovala třída, která byla v pořadí před námi. Fotograf tady někde musí být, sdělil mu pan ředitel. Vzali jsme si telefonní číslo a fotografovi jsme zavolali. Ale já už jsem doma, protože jsem předpokládal, že třída,

23 Školní krounský občasník 23 květen/2013 kterou jsem fotil, byla poslední. Snad si nemyslíte, že se budu kvůli jedné skupině žáků vracet! Měli jste být na místě včas! rozčiloval se a vzápětí položil sluchátko. Pan učitel opět odešel, ale tentokrát se vrátil se školním fotoaparátem v ruce a řekl:,,musíme se vyfotit sami. Jenže nastal další problém. Kdo nás vyfotí? Přemýšleli jsme a rozhodli jsme se, že nastavíme automatickou spoušť. Ochotně jsem se ujal toho úkolu. Postavil jsem fotoaparát na vyvýšené místo nad cestou, která vede do naší školy. Všichni zaujali své pozice, já jsem spustil focení a rychle jsem běžel stoupnout si k ostatním spolužákům. Cvakla spoušť a v mém nitru zavládla spokojenost z dobře vykonané práce. A jak to všechno dopadlo? Žáci všech tříd se na fotografiích nacházeli pěkně srovnaní na úhledném trávníku. Až na tu naši. Nejen že já jsem byl rozmazaný, protože jsem dobíhal v čase, když už fotoaparát pořizoval snímek, ale několika spolužákům chyběly na fotce nohy. Od svých kamarádů jsem potom ještě dlouho poslouchal posměšné poznámky na mé fotografické umění. Zjistil jsem, že profesionální fotograf ze mě asi nikdy nebude, ale řekl jsem si, že každá nová zkušenost je dobrá. Prokop Hostomský Ilustrační foto: Vše začalo při prohlídce zámku. Najednou jsem už nestála ve stejném pokoji jako ostatní návštěvníci, ale ocitla jsem se v malé místnosti, která na rozdíl od ostatních sálů a pokojů, nebyla nijak extra zdobená. Viděla jsem starou neútulnou komůrku v gotickém stylu. Nacházel se zde pouze noční stolek a malá postel s nastlanými peřinami. U dvířek stál kovový stojan na oblečení.

24 Školní krounský občasník 24 květen/2013 Vyšla jsem na chodbu, která se mi zdála už o něco hezčí a barevnější. Sály za chodbou měly vysoké stropy a na kamennou podlahu skrz vitráže dopadalo barevné světlo. Ze začátku se mi vše líbilo, ale potom mi došlo: Jak se vrátím do své doby? Přemýšlela jsem. V zápalu dumání nad záhadnou otázkou mi uniklo, že do sálu vešla služebná. Prachovkou omývala majestátní sochy. Vtom do mě narazila. Obě jsme se hrozně polekaly a služebná nahlas hrozně zapištěla. Všichni obyvatelé hradu se v okamžiku začali sbíhat, aby zjistili, co se stalo. Nemeškala jsem a rychlými skoky jsem upalovala na chodbu. Z obou stran se však blížili zvědaví obyvatelé hradu. Prudce jsem otevřela protější dveře a před sebou jsem spatřila točité schodiště. Rychle jsem po něm vystoupala až do nejvýše položené místnosti. Oddychla jsem si, neboť jsem byla přesvědčena, že jsem v bezpečí Ááááááááááááááá! vykřikla jsem. Nade mnou stála kněžna v noční košili s otevřenou pusou. Seskákala jsem schody, ale vběhla jsem přímo před své pronásledovatele. Dav lidí mě zahnal do pokoje jednoho ze sluhů. Zabouchla jsem za sebou dveře a křečovitě sevřela oči. Z pokoje nebylo úniku. Ozývaly se obrovské rány na dveře. S hrůzou jsem očekávala, až vyletí z pantů. Zavřela jsem oči a Když se dlouho nic nedělo, pomalu jsem otevřela oči a zjistila, že jsem ve svém vlastním pokoji a že všechno byl jenom sen. Veronika Brožková Ilustrační foto: NÁZORY, UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE VZTAH ČLOVĚKA A ZVÍŘECÍHO MAZLÍČKA Mám rád zvířata. Tuto prostou větu můžeme slyšet velmi často. Co však lidé touto větou myslí? Člověk může mít rád čokoládu, své auto nebo peníze. Je to stejné jako mít rád zvířata? To jsou

25 Školní krounský občasník 25 květen/2013 otázky k zamyšlení nad vztahem lidí a zvířat, nad tím, jak jeden ovlivňuje druhého a jak jsou na sobě závislí. Skoro každý z nás má nějaké domácí zvířátko, na které nedá dopustit. Často se říká, že jaký je člověk, takové je jeho zvíře. Je to pravda? Myslím, že zvířata jsou někdy mnohem lepší než člověk. Třeba takový pes nebo kočka; ano, mohou vám ublížit, tím že vám rozkoušou papuče, roztrhají polštáře. Ale mají vás samozřejmě rádi, jste rukou, která je krmí. Nedokážou vám ublížit slovy, hádkami. Můžete se jim svěřit s jakýmkoliv tajemstvím a oni vás budou mít rádi, ať jste jim řekli cokoliv. Ale když se zamyslíte, tak skupinou, která se historickým vývojem posunula dopředu zásluhou své inteligence a zručnosti byli lidé, ne zvířata. Je normální mít určitým způsobem rád zvířata, ale nikdy byste neměli zapomínat na lidi. Znám případy, kdy člověk žije jen svým domácím mazlíčkem. Ten má svůj pokoj, svou postel, u jídelního stolu vlastní místo. Jestli tohle považujete za správné, záleží na vás, klidně mu udělejte vlastní koupelnu. Ale já mám na mysli případy, kdy rodiče dávají víc například psovi, než svým vlastním dětem. To už si zaslouží zamyšlení. Pejskovi koupí všechno, ale když děti něco potřebují, nic nejde, není na to dost peněz. Vždyť by byly moc rozmazlené. Těch výmluv je spousta. Co říci závěrem? Myslím, že nejlepší by bylo se nad tím zamyslet a těm daným osobám se to pokusit nějak vysvětlit. Třeba vás i vyslechnou a pochopí. Za risk to stojí, nemyslíte? Jana Pokorná Obrázek: Veronika Brožková

26 Školní krounský občasník 26 květen/2013 CITÁT: Správná cesta je téměř vždy ta nejtěžší. François Charles Mauriac Jak se dnešní mládež chová ve škole? Učitelé tvrdí, že se chování žáků za poslední dobu stále zhoršuje. Žáci odmlouvají, nechtějí plnit zadané úkoly, neposlouchají výklad, jsou drzí, někdy až agresivní. Jelikož jsou ve školách zakázané fyzické tresty, musí učitelé vymýšlet, jak žáky potrestat. Například jim dávají opisovat různá cvičení, školní řád a podobně. Dále také přistupují k zápisu do žákovských knížek. Toto chování je nejspíš způsobeno tím, že děti tráví mnoho času u televize a počítačů, a proto nedokážou reálně myslet. Děti hrají bojové hry a dívají se na kriminální filmy. Když toto vidí, myslí si, že ve skutečnosti se nemůže nic stát. Ale opak je pravdou. Ubližují svým vrstevníkům i starším lidem a celému svému okolí. Ubližují fyzicky i slovně. Nad tímto chováním dětí je třeba se zamyslet. Především by se však měly zamyslet ony samy. Psychologové radí, že nejúčinnější způsob, jak špatnému chování zabránit, je komunikace s dětmi. Aneta Filipiová Obrázek:

27 Školní krounský občasník 27 květen/2013 MLÁDEŽ VČERA A DNES Když uvažuji o tomto tématu, napadá mě mnoho myšlenek, jak se k němu vyjádřit. Asi začnu nejdůležitější otázkou. Proč se dnešní mládež chová jinak než mladí lidé dříve? Odpověď je trochu složitější než otázka. Jak žije dnešní mládež? Má vůbec nějaký cíl? Víme, že ráda chodí na diskotéky, snaží se stylově vypadat a před svými přáteli musí být něco víc. Charakterizuje ji věta, chci být cool. Dřív všichni žili s pocitem, že jsou si úplně rovni. Neměli potřebu se předhánět v tom, co dělají, jak se oblékají. Prostě byli sví. Ale proč starší odsuzují dnešní generaci mladých za to, že její životní styl je jiný? Můžeme my za to, že dřív neexistovaly počítače, internet, mobilní telefony a jiné vědeckotechnické novinky? Proč nás hned odsuzují za naše názory a náš pohled na svět? Měli by nás a naše stanoviska trošku respektovat a ne je hned zavrhnout. Jasně, pochopím, když odsuzují ty z nás, kteří mluví vulgárně a chovají se neslušně, opíjejí se, kouří a vyhledávají drogy. Ale ať nás neberou jako celek! Vždyť se mezi námi najdou tací, kteří jsou rozumní a rádi pomohou ostatním. Ale to se těm starším těžko vysvětluje. Přece nemůžeme za to, jaká je doba a že my jdeme s ní. Jana Pokorná Obrázek: cz.clipartlogo.com a

28 Školní krounský občasník 28 květen/2013 Průzkum na naší škole: Neoblíbenější ovoce: Tři body získalo pomelo, kiwi a broskev, dva body meruňka, mandarinka a grep, jeden bod borůvky, ostružiny, granátové jablko, citron, kokos, maliny, litchi, ořech a švestka. Pro dva žáky, vtipálky, je nejoblíbenějším ovocem svíčková a klobása. Bohužel našli se mezi vámi i dva hulváti, kteří se vyjádřili vulgárně, neboť si mysleli, že tím se stanou zajímavějšími. Lucie Drahošová, Prokop Hostomský, Iveta Kynclová a Pavlína Zástěrová Anketa: Která knížka tě v poslední době nejvíce zaujala? Veronika Brožková, 6. třída Říkali mi Leni. Tereza Nekvindová, 7. třída Probudím se včera. Simona Pešková, 8. třída Vůně deště, Všechno bude fajn od Lenky Lanczové. (Paolini) a Hraničářova učně (Flanagan). Michal Hromádko, 9. třída Všechny díly Eragona Hana Pešková, 9. třída Alice a dóóóst dobří kmoši Jitka Urbanová, 9. třída Delirium (Lauren Oliver) Připravily Simona Pešková a Helena Pražanová, Obrázek: Veronika Brožková