Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Transkript

1 Prjekt: Invace bru Mechatrnik pr Zlínský kraj Registrační čísl: CZ.1.07/1.1.08/ Pdmínky živta abitické pdmínky - tj. slžky neživé přírdy: sluneční záření, vda, vzduší, půda... bitické pdmínky - tj. statní pdmínky: rstliny, živčichvé... Abitické faktry prstředí SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ, SVĚTLO hlavní zdrj energie pr živt dpadá záření vlnvé délce nm ultrafialvé záření z 90 % zachycen znsféru tvrba vitaminu D v kůži člvěka brzdí růst rstlin mutagen (je vliv, který svým půsbením na rganismus zvyšuje pravděpdbnst mutace viditelné světl intenzita a délka světlení ftperidismus zdrj energie k ftsyntéze rientace zrakem u živčichů vliv na zbarvení, na aktivitu živčichů řídí birytmy infračervené záření jeden ze zdrjů tepla pr rganismy (viz dále) TEPLO zdrje: infračervené záření, tepl přijaté d klí, tepl uvlněné při metablismu tepltní ptimum u většiny rstlin a živčichů: C eurytermní rganismy = snesu velké výkyvy teplt vyskytují se v různých zeměpisných šířkách (rzmezí d 5 C d +55 C) stentermní rganismy = snesu malé klísání teplt: 1

2 teplmilné (banánvník, žirafa) chladnmilné (sb, tučňák, vrba) v některých případech až extrémfilvé: psychrfilní např. spry některých bakterií vydrží až 271 C termfilní např. pr bakterie hrkých pdmřských pramenů je ptimum klem 100 C vliv teplty na rstliny regulace tepla pmcí transpirace (sklápění listů, pad listů, lesklý pvrch listů) dlnst semen snížením bsahu vdy bichemické adaptace (puštní sukulenty, řasy hrkých pramenů) klísání teplst (nutné pr klíčení semen) vliv teplty na živčichy ekttermní živčichvé teplta těla závisí na klí malá prdukce tepla, vyské ztráty teplta vlivňuje rzmnžvání, zbarvení (nižší teplty tmavé frmy), aktivitu phybu, příjmu ptravy endtermní živčichvé velká prdukce tepla termregulace, izlace teplta vlivňuje zbarvení (nižší teplty světlejší frmy), změny v chvání (migrace, kupání...) hibernace = aktivní schpnst změnit tělesnu tepltu pdle ptřeby a udržvat hmestázu v pdmínkách pdchlazení pdmíněna rčním endgenním rytmem (dědičně fixvaná) nástup usnadňuje snížení teplty p delší dbu, zkrácení dby světlení, změny ve slžení a mnžství ptravy před hibernací hrmadění tukvých zásb, utlumení centra sytsti estivace = letní spánek (např. bdlíni, frčci) vztah živčichů k teplu, světlu a vlhku vyjadřuje Glgerv pravidl: v teplejších a vlhčích blastech jsu živčichvé téhž druhu tmavší VZDUCH Bergmannv pravidl: jedinci téhž druhu mají v teplejších částech svéh areálu menší těl, zvířata v chladnějších blastech mají větší bjem těla Allenv pravidl: v teplejších blastech mají živčichvé větší tělní výběžky, v chladnějších blastech napak kratší (uši, casy, zbáky ) planetu Zemi baluje plynný bal = atmsféra trpsféra trppauza stratsféra (znsféra) mezsféra insféra fyzikální vlastnsti vzduchu tlak klesá se stupající nadmřsku výšku hustta malá nsnst, rganismy nežijí ve vzduchu trvale prudění (vítr) pylení, přens semen a pldů, migrace, rientace živčichů negativní vliv - vysušení, chlazvání, ničení prstů chemické vlastnsti vzduchu (slžení) kyslík (O 2 ), příp. jak zón (O 3 ) prdukván rstlinami nezbytný pr aerbní rganismy ve vdě se jeh bsah snižuje se stupající tepltu 2

3 v půdě závisí bsah na struktuře a vlhksti xid uhličitý (CO 2 ) prdukván dýcháním rganismů, činnstí spek, spalvacími prcesy nutný pr ftsyntézu dusík (N 2 ) přím využitelný puze některými bakteriemi adaptace na nedstatek kyslíku rstliny: dýchací křeny, aerenchymatická pletiva živčichvé: pkles parciálníh tlaku O 2 s nadmřsku výšku, adaptace druhvé, fyzilgické (např. svišť hrský, rel skalní) prblémy lidí ve vyskhrském prstředí akutní hrská nemc : bvykle ve výškách m. n. m. výškvý plicní tk (dchází ke hrmadění tekutiny v plicní tkáni a v plicních sklípcích způsben únikem vyskmlekulárních bílkvin a krevních tekutin d alvelárníh prstru) výškvý mzkvý tk (vzniká nahrmaděním tekutin v mzkvé tkáni, dchází k nervvým pruchám a bezvědmí, hrzí smrt!) VODA zabírá 2/3 pvrchu Země z celkvéh mnžství puze 3 % sladká vda z těcht 3 % jsu 2 % v ledvcích vdní prstředí limitující faktr = bsah kyslíku, slanst intenzita slunečníh záření pdstatně nižší vlastnsti se mění během rku, dne a nci tlak přím úměrný hlubce hustta 775 větší než u vzduchu ( větší nsnst, menší phyblivst, vliv na tvar těla prpustnst světla mnžství světla závisí na hlubce a mnžství planktnu adaptace na živt v hlubce: rstliny barviva pr phlcvání mdré, fialvé a zelené části spektra živčichvé např. světélkující rgány vda a suchzemské rganismy živčichvé (příjem: pitím, z ptravy, metablismus, výdej: pcením, dýcháním, mčí, výkaly) velké ztráty vdy dpařvání z pvrchu těla, dýchacími rgány, trávicí sustavu (výměšky trávicích žláz), vylučvací sustavu mezení ztrát kutikula, zrhvatělá pkžka, malé dýchací tvry (dýchací rgány uvnitř těla), vstřebávání vdy v pslední části trávicí sustavy, tvrba hypertnické mči například velblud: mezené pcení (pcení d 40 C), hustá kžešina, velmi hustá mč, velmi suchý trus, za nepříznivých pdmínek vydrží bez vdy i něklik měsíců rstliny (příjem hlavně křeny) vdní rstliny = hydrfyty (leknín, stulík, vdní mr, bublinatka ) vlhkmilné rstliny = hygrfyty (slabá kutikula, žádné chlupy, rstu na vlhkých, bažinatých půdách blatuch, rbinec) střední nárky = mezfyty mírně vlhké půdy (většina rstlin) suchmilné rstliny = xerfyty (silná kutikula jehličnany, silné chlupení divizna) sukulenty (redukvané listy, zásbárna vdy, změněný metablismus) 3

4 PŮDA vznik zvětráváním litsféry (matečné hrniny) zdrj většiny anrganických živin slžka pevná, plynná, kapalná fyzikální vlastnsti půdy pórvitst závisí na veliksti částic srpční schpnst schpnst půdních částic vázat vdu a inty (zvyšuje se bsahem humusu) teplta na pvrchu klísá, v hlubce se příliš nemění (s přibývající hlubku se tepltní křivka zplšťuje) bsah intů má vliv na kyselst půdy (ph): kyselé půdy, zásadité půdy (viz dále) slanst půdy zaslení mezuje příjem živin ( halfyty adaptace na vyšší bsah slí v půdě, např. jitrcel přímřský, slnička přímřská, hvězdnice slanistá) dělení rstlin dle nárků na mnžství živin v půdě ligtrfní = rstu na půdách chudých na minerály (vřes) meztrfní = rstu na půdách se střední zásbu živin (trávy) eutrfní = rstu na půdách bhatých na živiny (lilie) dělení rstlin pdle nárků na ph půdy acidfilní = rstu na kyselých půdách (vřesy, azalky, brůvky) neutrfilní = většina rstlin alkalifilní = rstu na zásaditých půdách (kniklec, sleziník) v půdě vzniká půdní splečenstv = EDAFON mikrrganismy (bakterie, aktinmycety, řasy, huby, prvci), chvstskci, hmyz a jeh larvy, žížaly, rztči, hlístice, vířníci, želvičky, bratlvci (hrabši, krtci, hryzci) činnstí rganismů jsu půdní částice shlukvány, slepvány, vznikají půdní agregáty, které zlepšují prstředí pr křeny rstlin Bitické faktry prstředí Všechny slžky živé přírdy: CHROMISTA (skupina zahrnuje všechny řasy) PRVOCI (jednbuněčné hetertrfní rganismy) Většina prvků je velmi malá, aby je byl mžné spatřit puhým kem - nejčastěji dsahují rzměrů d 0,005 d 0,05 mm, i když jsu běžné i frmy d veliksti 0,5 mm - ale jsu dbře pzrvatelní pmcí mikrskpu. Někteří prvci jsu však viditelní i puhým kem, jak např. měňavka bahenní, která dsahuje veliksti až 5 mm. Jejich buňka bsahuje mnhé rganely, které zajišťují phyb, získávání ptravy, trávení, vylučvání nestrávených zbytků a dpadu a rzmnžvání a čast nemají bdbu v buňkách jiných rganismů. Prvci mají jedn neb více rvncenných či funkčně dlišných jader. Mnží se nephlavně (dělením neb rzpadem) neb phlavně, někdy se ba způsby napevn střídají v pravidelném živtním cyklu. Žijí vlně neb cizpasí, charakteristická je pr většinu z nich phyblivst a hetertrfní způsb živta. Znám je přes druhů. 4

5 HOUBY představují velku skupinu živých rganismů dříve řazenu k rstlinám, ale nyní vyčleněnu jak samstatnu říši. Její zástupce lze nalézt p celé Zemi a vyskytují se mezi nimi významní rzkladači, parazité či v průmyslu i ptravinářství využívané druhy. Mnh druhů náleží mezi mutualisty žijící v symbióze s cévnatými rstlinami neb s řasami. Je znám klem druhů hub. V České republice je zjištěn asi druhů. U hub známe phlavní i nephlavní rzmnžvání. V bu případech mhu hrát rli výtrusy čili spry. ROSTLINY Odhaduje se, že se na Zemi vyskytuje asi druhů rstlin. Zatím byl ppsán asi druhů. V průmyslu se hjně využívají strmy. Dřev z nich pužíváme při stavbě budv, k výrbě papíru, nábytku, hudebních nástrjů neb sprtvníh nářadí. Látka je nejčastěji vyráběna z bavlny, lnu a ze syntetických vláken pcházejících z přírdníh hedvábí. Uhlí a rpa jsu fsilní paliva, která také pcházejí z rstlin. Některé rstliny služí též k výrbě léčiv, pesticidů, drg neb jedů, ale i při výrbě dalších předmětů denní ptřeby. Rstliny lze také pužít pr výrbu tepelné či elektrické energie jejich spalváním (kupř. dřevní dpady, sláma apd.) ppř. pr výrbu bilihu, který pak služí cby paliv ve spalvacích mtrech. Krmě základních slžek lidské i zvířecí stravy rstliny také snižují prašnst a hlučnst, a t zejména v městském prstředí, pmáhají také zlepšvat mikrklima (nejen ve městech) a půsbí i esteticky - kupř. pkjvé rstliny, zdbné zahrady. ŽIVOČICHOVÉ jsu mnhbuněčné hetertrfní rganismy, jak hetertrfní rganismy jsu živčichvé závislí na auttrfních rganismech, především na rstlinách. Někteří živčichvé žijí v symbióze s auttrfními jednbuněčnými rganismy, které jim pskytují ptravu. 5