9. LEKCE LEKSJON NI. Musa på soverommet 171 LEKSJON 9

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "9. LEKCE LEKSJON NI. Musa på soverommet 171 LEKSJON 9"

Transkript

1 LEKSJON NI 9. LEKCE Musa på soverommet 2 14 På hytta. Klokka elleve om natta Berit: Arne! Arne: Ja, kjære? Hva er det? Berit: Hørte du det ikke? Arne: Nei. Berit: Jeg hørte mus. Er det mus her i huset? Vi må stå opp og finne den. Absolutt. Hvor kan den være? Uff da. Der er den. Ser du? Der borte, til høyre for den gamle grønne stolen i hjørnet. Arne: Men, Berit! Det er jo bare ei lita mus! Den er ikke farlig. Berit: Å nei, nå er den under senga. Vær så snill, Arne! Få den ut av huset! Jeg vil ikke sove her med ei stygg grå mus under senga. Æsj! Håper den ikke kommer opp hit til meg. Arne: Ta det med ro! Se der! Den løper til døra. Og nå er den på kjøkkenet. Gi meg litt tid. (Han går ut på kjøkkenet.) Hvor er du, lille mus? Kom hit, så skal du få et lite stykke deilig kake! Berit (fra soverommet): Kanskje den er på det hvite bordet ved siden av døra? Der ligger jo smørbrødet som lille Jonas ikke ville spise til middag. Arne: Ja. Du har rett! (Han går langsomt mot bordet.) Å nei, den fikk øye på meg! Og nå er den borte igjen! Berit: Se om den ikke er bak ovnen, eller kanskje bak det nye røde skapet ved vinduet! Arne (Han ser bak den gamle ovnen.): Nei, her er den ikke! (Han ser bak det røde skapet.) Her er den heller ikke. Berit: Hva skal vi gjøre? Arne: Jeg går og finner den store svarte katten til Atle Ås, som har hytte nede ved elva. Håper bare den er sulten. 171 LEKSJON 9

2 2 15 Til leie TIL LEIE 2-roms leilighet med kjøkken og dusj. 56 m 2. Ibsensgate 54B Tlf Mobiltlf TIL LEIE Pen, lys 2-roms leilighet, balkong 52 m 2. Bjørnsonsgate 7 Tlf: Elin og Stein vil flytte sammen. Stein bor hos foreldrene nå for tiden, og Elin leier en liten hybel i en boligblokk som ikke ligger så veldig langt fra biblioteket. De har lyst på en leilighet med to rom, bad og kjøkken. I forrige uke leste de gjennom mange annonser både i aviser og på nettet. I dag etter jobben så Elin på en leilighet i Ibsensgate. Nå er de begge to hjemme hos Stein. Stein: Så hvordan var leiligheten? Hvor stor er den egentlig? Elin: Den er på 56 kvadratmeter. Den har ei stue på cirka 15 kvadratmeter, et lite soverom, et pent kjøkken og et lite bad med dusj og do. Stein: Er stua et fint rom? Elin: Ja. To store vinduer gjør at stua er veldig lys og hyggelig. På gulvet ligger det et blått teppe. Lampa som henger fra taket, er også blå. Ved veggen til venstre for døra står det en moderne sofa. Den er gul. Ved ett av vinduene så jeg et lite bord. Der kan vi eventuelt ha datamaskinen. Veggene er lyseblå, forresten, med mange forskjellige bilder. Stein: Og det lille soverommet? Elin: Det er mørkt og litt kjedelig. Jeg så bare to gamle senger midt på rommet og et stygt stort skap i hjørnet. Både sengene og skapet er brune. Stein: Og kjøkkenet? Elin: Kjøkkenet er grønt, med et nytt spisebord, to grønne stoler og fire grønne skap. Bare kjøleskapet er hvitt. Og veggene, jo, de er også hvite. Stein: Likte du leiligheten? Elin: Det er vanskelig å si. Den var ikke så verst. Kanskje litt kjedelig. Jeg liker best rød og oransje. Stein: Nå ja. Men fargene er ikke så veldig viktige. Hvordan er naboene? Elin: Jeg vet bare at i leiligheten ved siden av bor det en hyggelig gammel dame. Stein: Og leien? Hvor mye vil de ha i leie egentlig? LEKSJON 9 172

3 Elin: kroner i måneden. Stein: Så mye? Elin: Ja, ikke sant? i måneden for to rom og kjøkken! Det er utrolig hvor dyrt det er! Stein: Den tar vi ikke. I morgen er det min tur til å se på noe. Jeg skal gå og se på leiligheten i Bjørnsonsgate. Vi får se hvordan det går der. DIALOGY Hvor mye betaler du i leie? Jeg bor på hybel og betaler i måneden. Og du? Jeg bor i en leilighet på 60 kvadratmeter. I leie betaler jeg i måneden SLOVÍČKA en annonse [anoŋse] inzerát et bad [ba:d] koupelna et bilde [bi`lde] obrázek; fotografie ei / en boligblokk [bu:`liblok] panelový dům et bord [bu:r] stůl en datamaskin [da:tamaši:n] počítač en / et do [du:] záchod en dusj [düš] sprcha ei / en dør [dö:r] dveře en farge [fa`rge] barva et gulv [gülv] podlaha en hybel, -bler [hÿ:b(e)l, hÿ:bl(e)r] pronajatý pokoj; pronajatá garsoniéra en katt [kat] kočka et kjøkken [çök:(e)n] kuchyně et kjøleskap [çö:`leska:p] lednice 173 LEKSJON 9

4 et land [lan] venkov; på landet na venkově ei / en leie [læi`e] nájem, nájemné; pronájem en leilighet [læi`lihe:t] byt ei / en mus [mü:s] myš en nabo [na:`bu:] soused et nett [net] síť; nettet internet en ovn [ovn] kamna; trouba (ei / en) ro [ru:] klid; ticho et rom, -met [rum] pokoj; místnost absolutt [apsulüt] určitě, rozhodně bak [ba:k] za; vzadu begge [be`g:e] oba, obě best [best] nejlépe; nejlepší blå, blått, blå [blo:, blot, blo:] modrý brun [brü:n] hnědý dyr [dÿ:r] drahý egentlig [e: g(e)ntli] vlastně, ve skutečnosti eventuelt [eventüelt] eventuálně, případně farlig [fa:`rli] nebezpečný; nebezpečně flytte, -et/-a [flÿ`t:e] stěhovat se foran [for:an] před (místně) grønn, grønt, grønne [grön, grönt, grön:e] zelený grå, grått, grå [gro:, grot, gro:] šedý gul [gü:l] žlutý halv [hal]: en halv time půl hodiny; et halvt år půl roku henge, hang, hengt [he`ŋ:e, přít. čas heŋ:(e)r, haŋ, heŋt] viset; pověsit hvit, hvitt, hvite [vi:t, vit, vi:te] bílý leie, -de [læi`e] pronajímat; najímat si et skap [ska:p] skříň, skříňka en sofa [su:fa] pohovka; gauč en stol [stu:l] židle ei / en stue [stü:`e] obývací pokoj et stykke [stÿ`k:e] kus, kousek et tak [ta:k] strop; střecha et teppe [te`p:e] koberec en tur: det er min tur jsem na řadě en utkant [ü:`tkant] okraj (města) en vegg [veg] stěna, zeď liten, lita, lite, lille, små [li:t(e)n, li:`ta, li:`te, li`l:e, smo:] malý lys [lÿ:s] světlý; lyse- (ve složeninách) světle(-) løpe, løp, løpt [lö:`pe, lö:p, lö:pt] běžet midt [mit]: midt på / i uprostřed (čeho) mot [mu:t] (směrem) k, proti mørk [mörk] tmavý; mørke- (ve složeninách) tmavě, tmavonoen [nu:`(e)n] nějaký ny, nytt, nye [nÿ:, nÿt, nÿ:`e] nový pen [pe:n] pěkný rød, rødt, røde [rö:, röt, rö:`e] červený stygg, stygt, stygge [stÿg, stÿkt, stÿg:e] ošklivý sulten, -tne [sü`lt(e)n] hladový svart, -, -e [svart] černý uff da! [üfta:] fuj! under [ü`n:(e)r] pod utrolig [ütru:li] neuvěřitelný vanskelig [va`nsk(e)li] obtížný, těžký; těžko ved siden av [ve: si:d(e)n a:(v)] vedle viktig [vi`kti] důležitý æsj! [æš] fuj! ODHADNĚTE VÝZNAM en balkong [balkoŋ], cirka = ca. [sirka], kvadratmeter [kvadra:tme:t(e)r], ei / en lampe [la`mpe], oransje (neskl.) [uranše], et soverom, -met [so:`verum], et spisebord = krøllalfa [kröl:alfa], = punktum [püŋktüm] LEKSJON 9 174

5 FRÁZE A PŘEDLOŽKOVÉ VAZBY Ta det med ro. Uklidni se. Vi får se. Uvidíme. et stykke kake kousek koláče Jeg er sulten. Mám hlad. Musa fikk øye på meg. Myš mě zpozorovala. Jeg kommer heller ikke. Také nepřijdu. på kjøkkenet v kuchyni; do kuchyně på badet v koupelně; do koupelny i stua v obývacím pokoji; do obývacího pokoje De vil flytte sammen. Chtějí bydlet spolu. (Chtějí se sestěhovat.) bo på hybel bydlet v pronajatém pokoji / v pronajaté garsoniéře Det er min tur (til å lese). Teď jsem na řadě já. (Teď budu číst já.) Jeg liker best oransje. Nejraději mám oranžovou. Hvordan er naboen? Jaký je soused? Det er vanskelig å si. Těžko říci. Vi betaler kroner i leie. Platíme nájemné korun. nå for tiden v současné době et rom på 20 m 2 pokoj o velikosti 20 m 2 på nettet na síti, na internetu til leie k pronajmutí leiligheten ved siden av vedlejší byt i utkanten av byen na předměstí hvor lenge? / hvor lang tid? jak dlouho? Hvor lenge tar det å reise dit? Jak dlouho se tam jede? Det ligger et teppe på gulvet. / Na podlaze leží koberec. (formální På gulvet ligger det et teppe. podmět det podrobně probrán v 11. lekci) REÁLIE Bjørnstjerne Bjørnson [björnstjæ`rne björnson] ( ) norský spisovatel, mezinárodně uzná vaná osobnost kulturního a veřejného života Henrik Ibsen [henrik ips(e)n] ( ) norský dramatik, zakladatel evropského realistického dramatu 175 LEKSJON 9

6 1 Předložky místa MLUVNICE Hvor er musa? Kde je myš? Musa er PÅ skapet. Myš je NA skříni. Musa er UNDER skapet. Myš je POD skříní. Musa er FORAN skapet. Myš je PŘED skříní. Musa er BAK skapet. Myš je ZA skříní. LEKSJON 9 176

7 Musa er VED SIDEN AV skapet. Myš je VEDLE skříně. Musa er TIL VENSTRE FOR skapet. Myš je NALEVO OD skříně. Musa er TIL HØYRE FOR skapet. Myš je NAPRAVO OD skříně. Musa er I skapet. Myš je VE skříni. Musa er OVER skapet. Myš je NAD skříní. 177 LEKSJON 9

8 Musa er VED skapet. Myš je U skříně. Musa er MELLOM skapet og stolen. Myš je MEZI skříní a židlí. Musa er MIDT PÅ teppet. Myš je UPROSTŘED koberce. Musa løper MOT skapet. Myš běží (směrem) KE skříni. POZNÁMKY Předložka på má často význam v (na místě) nebo do (na místo): 1. s názvy místností apod.: på kjøkkenet, på badet, på rommet, på doet, på hytta Ale: i stua Han var / gikk på badet. Byl v koupelně. / Šel do koupelny. 2. s názvy institucí, dopravních prostředků apod.: på biblioteket, på skolen, på hotellet, på reisebyrået, på jobben / jobb, på pub, på kino, på teater, på toget, på bussen Hun var / gikk på jobben. Byla v práci. / Šla do práce. LEKSJON 9 178

9 3. s některými místními názvy: på Lillehammer Svein bodde på Lillehammer. Svein bydlel v Lillehammeru. Ale: Vi skal til Lillehammer. Pojedeme do Lillehammeru. Srovnejte užití předložek: De går på teater hver måned. Hvordan kommer jeg til teateret? Hun går på skole i Bergen. Med buss tar det bare ti minutter til skolen. Chodí do divadla (jako instituce) každý měsíc. Jak se dostanu k divadlu (konkrétní budově)? Chodí do školy (studuje) v Bergenu. Autobusem to do školy (budovy) trvá jen deset minut. CVIČENÍ Přeložte slovní spojení. Podstatná jména jsou v určitém tvaru. 1. napravo od televize 2. nalevo od sklenice 3. za domem 4. nad městem 5. pod pohovkou 6. před židlí 7. na podlaze 8. v batohu 9. mezi kostelem a radnicí 10. za lednicí 11. nalevo od Bjørna 12. u stolu 13. proti škole 14. na posteli 15. v obývacím pokoji 16. pod kobercem 17. u okna 18. na zdi 19. mezi lampou a skříní 2 Skloňování přídavných jmen Přídavná jména se v norštině skloňují ve shodě s podstatnými jmény, která rozvíjejí. Jejich tvary se liší v závislosti na rodu, čísle a určitosti (tj. jde-li o tvar určitý nebo neurčitý). Rozlišujeme dva typy skloňování podle způsobu užití přídavného jména. To může mít funkci přívlastku a stát před podstatným jménem (např. en fin tur), nebo může být součástí jmenného přísudku tehdy stojí za slovesem (např. Turen var fin.). 2.1 Přídavné jméno v přívlastku Vyskytuje-li se přídavné jméno ve funkci přívlastku, může mít v norštině, stejně jako podstatná jména, neurčitý nebo určitý tvar. S neurčitými tvary užíváme členy stejným způsobem jako u podstatných jmen (tj. členy en, ei, et u jednotného čísla počitatelných podstatných jmen). S určitými tvary pak užíváme tzv. členy přídavných jmen: den (pro mužský a ženský rod), det (pro střední rod), de (pro množné číslo). 179 LEKSJON 9

10 Mužský rod Ženský rod (Nepočitatelná) Střední rod (Nepočitatelná) Jednotné číslo en fin by pěkné město ei fin gate pěkná ulice varm mat teplé jídlo et fint hus pěkný dům varmt vær teplé počasí Neurčitý tvar Množné číslo fine byer pěkná města fine gater pěkné ulice fine hus pěkné domy Určitý tvar Jednotné číslo Množné číslo Mužský rod den fine byen de fine byene Ženský rod den fine gata de fine gatene (Nepočitatelná) den varme maten Střední rod det fine huset de fine husene / husa (Nepočitatelná) det varme været Shrnutí členů a koncovek přídavných jmen: 1. Množné číslo: -e (fine byer, de fine byene). 2. Určitý tvar: -e (den fine byen, det fine huset, de fine byene). 3. V neurčitých tvarech jednotného čísla zůstává mužský a ženský rod v základním tvaru (en fin by, ei fin gate) a ve středním rodě připojujeme koncovku -t (et fint hus). LEKSJON 9 180

11 2.2 Přídavné jméno ve jmenném přísudku Je-li přídavné jméno součástí jmenného přísudku, užíváme pouze tvary ne určité, které se liší podle rodu a čísla: Mužský rod Ženský rod (Nepočitatelná) Střední rod (Nepočitatelná) Jednotné číslo En by / Byen var fin. Město bylo pěkné. Ei gate / Gata var fin. Ulice byla pěkná. Mat / Maten var varm. Jídlo bylo teplé. Et hus / Huset var fint. Dům byl pěkný. Vær / Været var varmt. Počasí bylo teplé. Množné číslo Byer / Byene var fine. Města byla pěkná. Gater / Gatene var fine. Ulice byly pěkné. Hus / Husene / Husa var fine. Domy byly pěkné. Pokud podmět zahrnuje více osob nebo věcí, užíváme přídavné jméno v množném čísle: Olav og Marit er syke [sÿ:ke]. Olav a Marit jsou nemocní. VÝJIMKY 1. Přídavné jméno neskloňujeme, je-li součástí ustálené předložkové vazby: Olav og Marit er vant til å stå Olav a Marit jsou zvyklí vstávat brzy. opp tidlig. 2. Stojí-li přídavné jméno ve větě, kterou mluvčí vyjadřuje své hodnocení či vkus (přídavné jméno tedy spíše vyjadřuje názor mluvčího, než aby objektivně rozvíjelo a popisovalo podstatné jméno), užíváme tvar středního rodu s koncovkou -t: Frukt er dyrt. Ovoce je drahé. 2.3 Zvláštnosti ve tvoření tvarů přídavných jmen Přídavná jména zakončená: A na přízvučnou samohlásku (např. fri, ny) přibírají ve středním rodě koncovku -tt: 181 LEKSJON 9

12 fri [fri:] ny [nÿ:] fritt [frit] nytt [nÿt] frie [fri:`e] nye [nÿ:`e] svobodný, volný nový et fritt menneske svobodný člověk Přídavná jména blå a grå nepřibírají koncovku -e: blå [blo:] grå [gro:] blått [blot] grått [grot] blå [blo:] grå [gro:] modrý šedý de blå husene modré domy B na zdvojenou souhlásku (např. grønn) jednu ze zdvojených souhlásek ztrácejí po připojení koncovky -t: grønn [grön] grønt [grönt] grønne [grön:e] zelený et grønt [grönt] glass zelená sklenice C na -el, -en nebo -er (např. gammel) ztrácejí toto -e po připojení koncovky -e. Zdvojená souhláska se zde mění na jednoduchou: gammel [ga`m:(e)l] gammelt [ga`m:(e)lt] gamle [ga`mle] starý den gamle boka stará kniha gamle bøker staré knihy D na -ig nebo -sk (např. hyggelig, norsk) nepřibírají ve středním rodě koncovku -t: hyggelig [hÿ`g:(e)li] norsk [no r šk] hyggelig [hÿ`g:(e)li] norsk [no r šk] hyggelige [hÿ`g:(e)lie] norske [no r ške] příjemný norský et hyggelig [hÿ`g:(e)li] hotell příjemný hotel E na -e (např. moderne) jsou nesklonná: en moderne by moderní město et moderne hus moderní dům moderne byer moderní města de moderne husene moderní domy LEKSJON 9 182

13 F U některých přídavných jmen dochází ke změně výslovnosti (např. god, hvit): god [gu:] hvit [vi:t] godt [got] hvitt [vit] gode [gu:`e] hvite [vi:te] dobrý bílý 2.4 Skloňování přídavného jména LITEN Jednotné číslo Množné číslo Neurčitý tvar Určitý tvar Neurčitý tvar Určitý tvar Mužský rod en liten fjord [li:t(e)n] den lille fjorden [li`l:e] små fjorder [smo:] de små fjordene malý fjord Ženský rod ei lita hytte [li:`ta] den lille hytta små hytter de små hyttene malá chata Střední rod et lite barn [li:`te] det lille barnet små barn de små barna malé dítě V množném čísle je vždy tvar små, v určitém tvaru jednotného čísla lille a v neurčitém tvaru jednotného čísla existuje pro každý rod zvláštní tvar: liten (mužský rod), lita (ženský rod) a lite (střední rod). CVIČENÍ 1. Doplňte správný tvar přídavného jména v závorce: a) v přívlastku, b) v přísudku. a) 1. Det var en (fin) tur. 2. Han kjøpte en (billig) roman. 3. Ser du den (stor) kirken? 4. Hun kan lage (deilig) kaker. 5. De drakk (varm) kaffe. 6. Hjemme har han et (brun) bord. 7. Reiste dere forbi det (rød) huset? 8. Han studerte de (gammel) kartene over fjellene ved havet. 9. Overnattet dere på et (moderne) hotell? 10. Familien Berg har ei (liten) hytte i nærheten av Bergen. 11. Vil de flytte inn i den (liten) leiligheten? 12. Hun skriver om et (tsjekkisk) museum. b) 1. Hytta var (grønn). 2. Vi reiste gjennom en tunnel som var veldig (lang). 3. Både postkontoret og rådhuset i byen er (moderne). 4. Senga er (stor). 5. Lærerne på skolen er (hyggelig). 6. Torsken som hun laget, var (deilig). 183 LEKSJON 9

14 7. Er artikkelen (vanskelig)? 8. Kveldene er (lang) i desember. 9. I går leste jeg en artikkel som var veldig (interessant). 2. Doplňte správný tvar přídavného jména liten. 1. en... bil 2. et... sted strender 4. den... genseren ting 6. en... butikk 7. det... vandrerhjemmet 8. en... ordbok 9. de... koppene 10. et... tørkle 11. den... hvalen 12. det... ordet øyer 3 Ukazovací zájmena Podobně jako v češtině rozlišujeme v norštině mezi dvěma typy ukazování. Důležité je, jak osobu či věc vnímá mluvčí ze své pozice. (Srovnejte česká zájmena tento, tato, toto se zájmeny tamten, tamta, tamto atd.) Podstatná jména stojící za ukazovacími zájmeny jsou vždy ve tvaru určitém. 3.1 DENNE [de`n:e], DETTE [de`t:e], DISSE [di`s:e] zájmena ukazující na něco blízkého (v prostoru nebo čase) Mužský rod Ženský rod Střední rod Jednotné číslo denne bussen tento autobus denne gata tato ulice dette huset tento dům Množné číslo disse bussene tyto autobusy disse gatene tyto ulice disse husene tyto domy 3.2 DEN, DET, DE zájmena ukazující na něco vzdáleného (v prostoru nebo čase) Mužský rod Ženský rod Střední rod Jednotné číslo den bussen tamten autobus den gata tamta ulice det huset tamten dům Množné číslo de bussene tamty autobusy de gatene tamty ulice de husene tamty domy LEKSJON 9 184

15 3.3 Mluvíme-li o předmětech blízkých nebo vzdálených v prostoru, je obvyklé v hovorové norštině přidat za podstatné jméno ještě příslovce HER, respektive DER: denne bussen her, denne gata her, dette huset her, disse husene her den bussen der, den gata der, det huset der, de husene der Je-li z kontextu zřejmé, o jaký předmět jde, je možné podstatné jméno úplně vynechat: denne her, dette her, disse her, den der, det der, de der Denne avisen her er tsjekkisk, og Tyto noviny jsou české a tamty den der er norsk. norské. Det trollet der koster 140 kroner, og Tamten troll stojí 140 korun dette her koster bare 90 kroner. a tento pouze 90 korun. 3.4 Ukazovací zájmena s přídavnými jmény Přídavné jméno je ve spojení s ukazovacím zájmenem vždy v určitém tvaru: denne store bussen tento velký autobus det store huset tamten velký dům de fine gatene tamty pěkné ulice CVIČENÍ Doplňte do vět ukazovací zájmena podle české nápovědy v závorkách. 1. Snakker du om (tomto) brevet? 2. (Tamtoho) studenten kjenner jeg ikke. 3. Er Kristian i Bergen (tento) uken? 4. (Tento) huset er fint. 5. (Tyto) skoene vil jeg ikke kjøpe. 6. (Tamty) skoene der borte vil jeg ta. 7. Vil du ha (tento) appelsinen? 8. (Tamten) mannen utenfor skolen er faren til Marit. 9. Var (tato) boka billig? 10. (Tyto) annonsene leste vi i går. 4 Rozkazovací způsob ve 2. osobě Tvary rozkazovacího způsobu pro druhou osobu jednotného i množného čísla jsou shodné s kmenem slovesa a tvoří se odtržením infinitivní koncovky -e. Pokud je sloveso v infinitivu zakončeno na jinou samohlásku (např. gå), shoduje se rozkazovací způsob s infinitivem. Zápor tvoříme připojením záporné částice ikke. 185 LEKSJON 9

16 Infinitiv spise sove snakke gjenta gå komme Rozkazovací způsob Spis! Sov ikke! Snakk ikke! Gjenta! Gå ikke! Kom! Jez! / Jezte! Nespi! / Nespěte! Nemluv! / Nemluvte! Opakuj! / Opakujte! Nechoď! / Nechoďte! Přijď! / Přijďte! POZNÁMKY 1. U některých sloves by po odtržení infinitivního -e v rozkazovacím způsobu zůstala na konci skupina souhlásek, která se na této pozici v norštině nevyskytuje, např. -kn, -vr, -pn, -kl. V těchto případech zůstává tvar rozkazu shodný s infinitivem: åpne [o:`pne] sykle [sÿ`kle] Åpne! Sykle ikke her! Otevři! / Otevřete! Nejezdi / Nejezděte tady na kole! 2. Záporná částice ikke může stát za i před slovesem: Les ikke det! / Ikke les det! Nečti to! / Nečtěte to! 3. Na konci slovesa v rozkazovacím způsobu nikdy nezůstává zdvojené -mm: komme Kom! Přijď! / Přijďte! spørre Spor! Ptej se! / Ptejte se! 5 Užití spojek HVIS a NÅR POZOR na správné použití spojek hvis (jestliže, pokud, když, tj. spojka uvozující větu podmínkovou) a når (až, když, tj. spojka uvozující větu časovou): Hvis han kommer, går vi på Jestliže přijde, půjdeme na koncert. konsert. (Půjdeme pouze za podmínky, že přijde.) Når han kommer, går vi på konsert. Du kan bli med hvis du har lyst. Vi hjelper dem når de trenger det. LEKSJON Až přijde, půjdeme na koncert. (Půjdeme na koncert poté, co přijde, nikoli dříve. Víme ale, že někdy určitě přijde.) Můžeš se k nám přidat, jestliže máš chuť. Pomůžeme jim, až to budou potřebovat.

17 CVIČENÍ POSLECHOVÁ A VÝSLOVNOSTNÍ CVIČENÍ 1. Procvičte si výslovnost dvojhlásky [æi]. nei [næi], regne [ræi`ne], vei [væi], tegne [tæi`ne], hei [hæi], negl [næil], deilig [dæi`li], segl [sæil], jeg [jæi], seg [sæi], meg [mæi], deg [dæi], reise [ræi`se], seksten [sæi`st(e)n] 2. Čtěte dvojice slov s dvojhláskou [æi]. Rozlišujte první a druhou intonaci. reis [ræis] reise [ræi`se] regnet [ræine] regne [ræi`ne] heisen [hæis(e)n] heise [hæi`se] 3. Nyní čtěte krátké věty a dbejte na správnou výslovnost dvojhlásky [æi]. Hei på deg! Her er jeg. Hvilken vei? Regner det ute? Deilig vær. 4. Podle diktátu načrtněte jednoduchý obrázek. 5. Na základě nahrávky určete, který z bytů Elin popisuje. Hvor ligger leiligheten? Hva er leien? LEKSJON 9

18 SOUHRNNÁ CVIČENÍ 1. Přečtěte si program norské televize NRK 1 [en ær ko: e:n]. Ptejte se, v kolik hodin který pořad začíná, končí atd., a odpovídejte. VZOR Når begynner barne-tv? Barne-TV begynner klokka seks. Når slutter barne-tv? Barne-TV slutter (klokka) halv sju. Når går barne-tv? Barne-TV går fra klokka seks til (klokka) halv sju Working English Simpsons Ut i naturen! Sognefjorden NRKs sportslørdag Barne-TV Været Norge Rundt Detektimen Tjueén Nattkino: Dantes Inferno 2. Utvořte množné číslo podstatných jmen v závorkách. Všechna podstatná jména jsou v neurčitém tvaru. 1. Kristians (datter) bor i utkanten av byen. 2. Kjenner du mange (fisker) og (bonde) her? 3. Det finnes mange gamle (tre) bak huset. 4. Jeg kjøpte fine (sko) i går. 5. Mange (takk) for hjelpen. 6. Fire (nordmann) slapper av der borte. 7. Hvor mange (tann) har Emilies sønn? 8. Han oversetter fra norsk nesten uten (feil). 9. Det finnes mange små (øy) ved norske (strand). 10. Jeg besøkte mange (sted) i Tsjekkia da jeg var der på ferie for to år siden. 11. Hun liker (tørkle). 12. Espens (bror) sluttet med studiene i september. 13. Hvor mange (språk) snakker du? 14. Jeg kjøper alltid (suvenir) når jeg besøker (museum). 15. Jeg liker ikke (vaffel). 16. De selger både gamle og nye (ski). 17. Har Leif brune eller blå (øye)? 18. Vi leste tre (artikkel) om hvalfangst i forrige uke. 3. Doplňte spojky da, hvis, når, om. 1. Jeg husker ikke... han kommer i formiddag eller i ettermiddag. 2. Jeg traff Rogers onkel... jeg ventet på trikken. 3. Du må kjøpe en ny billett... du bytter til bussen. 4. Jeg sendte selvfølgelig mange postkort... jeg var på ferie i sommer. 5. Du må spørre bibliotekaren... du ikke kan finne ordboken du trenger jeg har bursdag, inviterer jeg mange gjester. 7. Jeg vet ikke... de drikker brus eller brennevin. 8. Kan du spørre bestemoren... hun kjenner avgangstidene? 9. Du kan ringe oss... du vil bli med jeg var på fisketur i forrige uke, ble jeg sjøsyk. LEKSJON 9 188

19 4. a) Doplňte slovesa podle významu. Počet písmen v chybějících slovech je naznačen vodorovnými čárkami. Potom říkejte, co Markus NEDĚLAL předevčírem. b) Převeďte do nepřímé řeči. Začněte každou větu Jeg vet at VZOR s---- frukt a) spise frukt; Markus spiste ikke frukt i forgårs. b) Jeg vet at Markus ikke spiste frukt i forgårs. 1. d----- vin 2. t- toget 3. l--- seg en stor matpakke 4. s----- et langt brev 5. o på hytta til Atle og Marta 6. b----- kontant 7. b---- til bussen 8. g- på ski 9. f--- seg bra 10. f- mange spennende gaver 11. k---- en ny bil 12. s-- opp klokka ti 5. Převeďte slovesa do rozkazovacího způsobu. 1. (Spørre) dem hvor lenge det tar å reise til fjells. 2. (Glemme) ikke avgangstidene! 3. (Vente) på meg på biblioteket. 4. (Hilse) bestefaren! 5. (Sende) meg en e-post når du kommer til Larvik. 6. (Oversette) disse ordene til tsjekkisk! 7. (Kjøre) langsomt gjennom tunnelen! 8. (Låne) meg hytta for helga, vær så snill. 9. (Gjenta) nummeret etter meg! 10. (Gå) rett fram, (svinge) til høyre, og der ser du kinoen. 11. (Åpne) vinduet! Det er veldig varmt her. 6. Doplňte do vět vhodná slovesa ve tvaru rozkazovacího způsobu. betale bli forklare gjøre lage si selge skynde seg snakke tro vente vise bare fiskeboller med saus. 2. Vi skal på kino.... med oss ikke feil meg hvorfor jeg ikke får drikke på festen de gamle skiene og kjøp nye for oss. Vi har ikke penger med i dag på hjørnet av Sogndalsveien. Jeg kommer klokka halv åtte ham ikke. Han vet ingenting ! Du må ikke komme sent meg plassbilletten, vær så snill! 11. Ikke... engelsk her!... det på norsk! 7. Skloňujte uvedená přídavná jména s podstatnými jmény ei / en avis, et supermarked ve všech tvarech. VZOR billig en billig avis, den billige avisa / avisen, billige aviser, de billige avisene et billig supermarked, det billige supermarkedet, billige supermarkeder, de billige supermarkedene 189 LEKSJON 9

20 dårlig, engelsk, fantastisk, god, kjedelig, moderne, norsk, stor, interessant, dyr, gammel, liten, ny 8. Doplňte správné tvary přídavných jmen v závorkách. VZOR Jeg ser et (tykk) barn. Jeg ser et tykt barn. 1. Han drakk et (stor) glass mineralvann for ti minutter siden. 2. Hvor gammel er jenta som spiser fra den (brun) tallerkenen? 3. Hun bor på ei (liten) øy nord for Ålesund. 4. Blir dere (ferdig) i år? 5. Til høyre henger det ei (svart) tavle. 6. Den (stygg, tykk) musa løper der borte. 7. De inviterte oss til et (spennende) sted. 8. Jeg så (grønn) daler og (blå) fjell. 9. Det var et (dårlig) år allikevel. 10. Er gjestene (mett)? 11. Ser dere de (liten) husene ved fjorden? 12. Vil du overnatte på et (billig) vandrerhjem? Det kommer ikke på tale. 13. Jeg liker (varm) dager. 14. Kan dere vise meg et (god) kart over Hardangervidda? 15. Hun snakker alltid om den (syk) katten. 16. Er tørkleet som du kjøpte, (grå) eller (svart)? 17. Det var et (utrolig) tilbud. 18. Jeg har tre (god) venner. 19. Han er et (nervøs) menneske. 20. I går ettermiddag besøkte vi den (liten) fossen, og så drog vi videre. 21. Er grønnsakene på torget i Kirkeveien (dyr) eller (billig)? 9. Doplňte správné tvary přídavných a podstatných jmen v závorkách. VZOR Kan jeg også få litt av den (deilig, laks) som Lisa har? Kan jeg også få litt av den deilige laksen som Lisa har? 1. I går oversatte jeg selv en (veldig, lang, artikkel). 2. Hva heter det (stygg, hotell) ved siden av den (liten, kirke)? 3. De selger (fin, tomater) på torget her. 4. Er venninnen til Julie (gift)? 5. I helgene treffer jeg ofte den (ung, kusine) til Martin som bor i utkanten av byen. 6. Trenger dere en (liten, pose) eller en (stor, pose)? 7. Hørte du det (sist, nummer)? 8. Vi blir snart (sliten). 9. Senere i kveld ville jeg gjerne låne den (lyseblå, genser) som du kjøpte i går. 10. Hvor lang tid tar det å gå til det (gammel, postkontor)? 11. Er Herman og Marit (sulten)? 12. Vi har et (ny, museum) i byen. 13. Jeg kjøpte et (typisk, norsk, troll) til mamma og en (fin, bok) til pappa. 14. Vi kunne ikke finne den (gammel, gate) hvor han jobber. 10. Procvičujte si skloňování přídavných jmen ve jmenném přísudku a řekněte, co má jakou barvu. VZOR Melk er... Melk er hvit. 1. Agurker er vanligvis Appelsiner er Bananer er Egg er vanligvis Tomater er Netter er vanligvis Sjokolade er vanligvis Sukker er vanligvis Havet er... LEKSJON 9 190

21 11. Vraťte se ke druhé části článku k začátku rozhovoru Steina a Elin. První čtyři Elininy repliky přepište s použitím přídavných jmen a příslovcí opačného významu tam, kde to bude možné. VZOR Stein: Så hvordan var leiligheten? Hvor stor er den egentlig? Elin: Den er på 56 kvadratmeter. Den har ei stue på cirka 15 kvadratmeter, et stort soverom, et stygt kjøkken og et stort bad med dusj og do. 12. Popište místnost na obrázku. Nejprve se zaměřte na nábytek, potom na jednotlivé předměty. VZOR Ved veggen til høyre kan vi se en seng. Ved veggen til høyre er det en seng. Ved veggen til høyre står det en seng. Det finnes en seng ved veggen til høyre. 13. a) Doplňte tázací výrazy (jednoslovné či dvouslovné) tam, kde je třeba. b) Odpovězte na otázky podle skutečnosti. Na základě svých odpovědí vyprávějte o tom, jak bydlíte. 191 LEKSJON 9

22 c) Převeďte otázky do nepřímé řeči. Každou větu uveďte Han spør VZOR... bor du i en stor by, i en liten by eller på landet? a) Hvor bor du i en stor by, i en liten by eller på landet? b) Jeg bor i en liten by. c) Han spør hvor jeg bor bor du i en stor by, i en liten by eller på landet? bor du sammen med? 3. Bor du i et hus, i en leilighet eller på hybel? gammel / gammelt er leiligheten / hybelen / huset? rom har du? 6. Har du et stort kjøkken? 7. Har du ikke balkong? 8. Ligger leiligheten / hybelen / huset langt fra butikken? tar det å gå til butikken? 10. Er leiligheten / hybelen / huset lys / lyst? 11. Er leiligheten / hybelen / huset kjedelig? 12. Vil du flytte? vil du flytte? betaler du i leie? er naboene? 14. Přeložte. 1. Teď je řada na mně. 2. Nemáš pravdu. 3. Nevím, zda se nastěhujeme spolu. 4. Uvidíme. 5. Ber to s klidem. 6. Je to malé auto vlastně k pronájmu? 7. Chtěla bych si koupit byt s kuchyní, koupelnou, třemi pokoji a balkonem. 8. Můžeš zkusit pročíst inzeráty na internetu. 9. U zdi stojí malý stůl a čtyři různé židle. 10. Nalevo od dveří je oranžová pohovka. 11. Nad pohovkou visí zajímavé obrázky. 12. Pod stolem leží světlemodrý koberec. 13. Na stole leží malý kousek dobrého sýra. LEKSJON 9 192

Lekce 8. Jana: Ser du det bratte fjellet der borte? Skal vi ikke dit? Ola: Nei da, det skal vi ikke. Hytta vår ligger bak den vakre fjorden.

Lekce 8. Jana: Ser du det bratte fjellet der borte? Skal vi ikke dit? Ola: Nei da, det skal vi ikke. Hytta vår ligger bak den vakre fjorden. [NORŠTINA 7. LEKCE] 1 Lekce 8 Struktura: Dialog Ustálená spojení Slovíčka Gramatika Cvičení Víte, že? Dialog: På fjellet Jana og Ola er på tur i Geilo. Det er en nydelig dag og været er fint. Jana peker

Více

Lekce 3. Jana: Nei, takk, men jeg er litt tørst. Jana: Jeg vil heller ha et glass vann. Ola: Har du ikke lyst på vin? Jeg tar et glass rødvin.

Lekce 3. Jana: Nei, takk, men jeg er litt tørst. Jana: Jeg vil heller ha et glass vann. Ola: Har du ikke lyst på vin? Jeg tar et glass rødvin. [NORŠTINA - LEKCE 3] 1 Lekce 3 Struktura: Dialog Ustálená spojení Slovíčka Gramatika Cvičení Víte, že? Dialog: Hjemme hos Ola Jana kommer på besøk til Ola. De sitter i stua og prater sammen. Jana: Du har

Více

Lekce 7. Jana: Bare ti dager, så jeg kan ikke dra altfor langt bort. Jana: Nja... Er det ikke for kaldt der oppe?

Lekce 7. Jana: Bare ti dager, så jeg kan ikke dra altfor langt bort. Jana: Nja... Er det ikke for kaldt der oppe? [NORŠTINA 7. LEKCE] 1 Lekce 7 Struktura: Dialog Ustálená spojení Slovíčka Gramatika Cvičení Víte, že? Dialog: Ferie Jana har ferie. Hun har lyst til å reise litt rundt i Norge. Hva bør jeg se spør Jana.

Více

Lekce 9. Struktura: Dialog: Etter ferien [NORŠTINA 9. LEKCE] 1. Dialog. Ustálená spojení. Slovíčka. Gramatika. Cvičení. Víte, že?

Lekce 9. Struktura: Dialog: Etter ferien [NORŠTINA 9. LEKCE] 1. Dialog. Ustálená spojení. Slovíčka. Gramatika. Cvičení. Víte, že? [NORŠTINA 9. LEKCE] 1 Lekce 9 Struktura: Dialog Ustálená spojení Slovíčka Gramatika Cvičení Víte, že? Dialog: Etter ferien Jana og Ola er tilbake hjemme. De sitter i sofaen og prater om ferien. Jana: Du,

Více

Lekce 5. Jana har vondt i ei tann. Hun må bestille time hos tannlegen. Sykepleier: God morgen! Tannlegen Johannessen. Hvordan kan jeg hjelpe deg?

Lekce 5. Jana har vondt i ei tann. Hun må bestille time hos tannlegen. Sykepleier: God morgen! Tannlegen Johannessen. Hvordan kan jeg hjelpe deg? [NORŠTINA 5. LEKCE] 1 Lekce 5 Struktura: Dialog Ustálená spojení Slovíčka Gramatika Cvičení Víte, že? Dialog: Jana bestiller time hos tannlegen Jana har vondt i ei tann. Hun må bestille time hos tannlegen.

Více

Lekce 4. Struktura: Dialog: I kiosken [NORŠTINA 4. LEKCE] 1. Dialog. Ustálená spojení. Slovíčka. Gramatika. Cvičení. Víte, že?

Lekce 4. Struktura: Dialog: I kiosken [NORŠTINA 4. LEKCE] 1. Dialog. Ustálená spojení. Slovíčka. Gramatika. Cvičení. Víte, že? [NORŠTINA 4. LEKCE] 1 Lekce 4 Struktura: Dialog Ustálená spojení Slovíčka Gramatika Cvičení Víte, že? Dialog: I kiosken I dag er det lørdag og Jana har fri. Hun går i kiosken og snakker med selgeren. Ola

Více

Lekce 6. Jana kommer på besøk til Ola igjen. På vei ut får hun øye på et gammelt bilde og spør...

Lekce 6. Jana kommer på besøk til Ola igjen. På vei ut får hun øye på et gammelt bilde og spør... [NORŠTINA 5. LEKCE] 1 Lekce 6 Struktura: Dialog Ustálená spojení Slovíčka Gramatika Cvičení Víte, že? Dialog: Et familiebilde Jana kommer på besøk til Ola igjen. På vei ut får hun øye på et gammelt bilde

Více

1. Nejsou. 2. Nestojí. 3. Nebudou. 4. Neleží. 5. Není. 6. Nestál. 7. Neměl. 8. Nežijí.

1. Nejsou. 2. Nestojí. 3. Nebudou. 4. Neleží. 5. Není. 6. Nestál. 7. Neměl. 8. Nežijí. Leksjon 4 4.1.1. Gjør om til negative konstateringer. Auto bylo na ulici. Auto nebylo na ulici. 1. Děti byly ve škole. 2. Byl jsem na nádraží. 3. Budou pracovat v továrně. 4. Mám na stole knihy. 5. Rodiče

Více

1. LEKCE LEKSJON ÉN. Hvordan har du det? Hjemme

1. LEKCE LEKSJON ÉN. Hvordan har du det? Hjemme LEKSJON ÉN 1. LEKCE Hvordan du det? 1 02 Arne og Solveig Bjørnstad fra Bgen. Arne journalist, og Solveig sjef i et reisebyrå. De en sønn, Stein, og en datt, Siv. Hun gift og et barn. Stein student. Han

Více

Leksjon 6 6.1.1. Gjør om på setningene: sett inn někdo .1.2. Gjør om til presens. .1.3. Gjør om på setningene: sett inn někde

Leksjon 6 6.1.1. Gjør om på setningene: sett inn někdo .1.2. Gjør om til presens. .1.3. Gjør om på setningene: sett inn někde Leksjon 6 6.1.1. Gjør om på setningene: sett inn někdo. Nahoře otevřeli okno. Nahoře někdo otevřel okno. 1. Mluvili uvnitř v pokoji. 2. Venku vykřikli. 3. Ve stínu pod stromem spali. 4. Procházejí se venku

Více

1. Ano, byl. 2. Ano, jsou. 3. Ano, budou. 4. Ano, byla. 5. Ano, jsou. 6. Ano, byly. 7. Ano, je. 8. Ano, bude.

1. Ano, byl. 2. Ano, jsou. 3. Ano, budou. 4. Ano, byla. 5. Ano, jsou. 6. Ano, byly. 7. Ano, je. 8. Ano, bude. Leksjon 5 5.1.1. Gjør om til negative konstateringer. To je škola. To není škola. 1. To je kostel. 2. Tohle jsou továrny. 3. To byla nemocnice. 4. Tohleto bude silnice. 5. Tohle jsou čtverce. 6. To byl

Více

Přehled slovní zásoby k základním konverzačním okruhům. norština úroveň A1-A2. autor: Marta Nováková publikováno 5.1.2011 na www.jazykovy-koutek.

Přehled slovní zásoby k základním konverzačním okruhům. norština úroveň A1-A2. autor: Marta Nováková publikováno 5.1.2011 na www.jazykovy-koutek. Přehled slovní zásoby k základním konverzačním okruhům norština úroveň A1-A2 autor: Marta Nováková publikováno 5.1.2011 na www.jazykovy-koutek.cz Základní fráze God morgen. God dag. God aften. God natt.

Více

Cestování Obecné. Obecné - Základy. Obecné - Konverzace. Pro zeptání se na pomoc. Pro zeptání se, zda člověk mluví anglicky

Cestování Obecné. Obecné - Základy. Obecné - Konverzace. Pro zeptání se na pomoc. Pro zeptání se, zda člověk mluví anglicky - Základy Můžete mi pomoci, prosím? Pro zeptání se na pomoc Mluvíte anglicky? Pro zeptání se, zda člověk mluví anglicky Mluvíte _[language]_? Pro zeptání se, zda člověk mluví nějakým jazykem Nemluvím_[language]_.

Více

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Cíl kursu: 1/rychlé osvojení češtiny na komunikační úrovni - rozvoj slovní zásoby 2/ pochopení základních pravidel systému jazyka druhy

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 TS Český jazyk 1 (Pravopis) Terasoft Vyjmenovaná slova doplňování i(í) nebo y(ý), chybné odpovědi jsou vypsány s uvedením správného pravopisu před vlastním testem je možné zvolit písmena, po kterých budou

Více

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15 Obsah Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15 VÝSLOVNOST A PRAVOPIS Německá výslovnost 18 Hlavni rozdíly mezi českou a německou výslovnosti 19 Přízvuk 20

Více

1. Byl. 2. Byla. 3. Jsou. 4. Bude. 5. Byly. 6. Je. 7. Budou. 8. Byli.

1. Byl. 2. Byla. 3. Jsou. 4. Bude. 5. Byly. 6. Je. 7. Budou. 8. Byli. Leksjon 7 7.1.1. Gjør om til negative konstateringer. Tenhle dům je nový. Tenhle dům není nový. 1. Ten člověk je zlý. 2. Zahrada byla malá. 3. Ta barva je hezká. 4. Ti lidé byli staří. 5. Cesta bude dlouhá.

Více

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační

Více

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační

Více

Žádost o zaměstnání v Norsku

Žádost o zaměstnání v Norsku Evropské služby zaměstnanosti Žádost o zaměstnání v Norsku Strategie Hledání práce na místě ( E303 ) - přes místní zprostředkovatelny Arbeidsmarketsetaten - přes soukromé zprostředkovatelny Vikarbyra Tisk

Více

2AA TIME TO TALK (začátek od Unit 4) prof. Volfová Po 17:30 uč. 27

2AA TIME TO TALK (začátek od Unit 4) prof. Volfová Po 17:30 uč. 27 2AA TIME TO TALK (začátek od Unit 4) prof. Volfová Po 17:30 uč. 27 - osobní a přivlastňovací zájmena - časování sloves BE a HAVE GOT - určitý a neurčitý člen - množné číslo podst. jmen - přivlastňovací

Více

Resa Allmänt. Allmänt - Grundläggande. Allmänt - Konversation. Fråga om hjälp. Fråga om en person talar engelska

Resa Allmänt. Allmänt - Grundläggande. Allmänt - Konversation. Fråga om hjälp. Fråga om en person talar engelska - Grundläggande Kan du hjælpe mig, tak? Fråga om hjälp Snakker du engelsk? Fråga om en person talar engelska snakker du _[language]_? Fråga om en person talar ett visst språk Jeg snakker ikke_[language]_.

Více

Poř. Číslo materiálu Předmět Ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_04_09 Český jazyk 1. ČJ - ověření učiva za 1.

Poř. Číslo materiálu Předmět Ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_04_09 Český jazyk 1. ČJ - ověření učiva za 1. Poř. Číslo materiálu Předmět Ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program Stran Stran celkem DUM 1 VY_32_INOVACE_04_09 Český jazyk 1. ČJ - ověření učiva za 1. pololetí ČJ - písemná práce Word 6 4 2 VY_32_INOVACE_04_10

Více

Lekce 8 Středisko. 8.1 Struktury. Co děláš? Co děláte? Jsem v České republice. Učím se česky. Kam chodíš? Chodím do školy. Chodím na procházku.

Lekce 8 Středisko. 8.1 Struktury. Co děláš? Co děláte? Jsem v České republice. Učím se česky. Kam chodíš? Chodím do školy. Chodím na procházku. Lekce 8 Středisko 8.1 Struktury Co děláš? Co děláte? Jsem v České republice. Učím se česky. Kde bydlíš? Bydlím ve středisku. Kam chodíš? Chodím do školy. Chodím na procházku. Vidím českého doktora. Vidím

Více

Název materiálu. Význam slov. Slova souřadná, nadřazená, podřazená, procvičování.

Název materiálu. Význam slov. Slova souřadná, nadřazená, podřazená, procvičování. Název materiálu ročník SLUCHOVÁ DIFERENCIACE DÉLKY SAMOHLÁSEK 1 ZRAKOVÁ DIFERENCIACE KRÁTKÝCH A DLOUHÝCH SLABIK 1 VYVOZOVÁNÍ HLÁSKY S, SLUCHOVÁ PAMĚŤ 1 VYVOZOVÁNÍ HLÁSKY P, SLUCHOVÁ PAMĚŤ 1 ZRAKOVÁ ANALÝZA

Více

Český jazyk Název Ročník Autor

Český jazyk Název Ročník Autor Pomůcka - Slabiky - foto 1. Pomůcka Psací tvary písmen 1. PL - Samohlásky 1. PL Slabiky - slova 1. PL - Souhlásky 1. PL Slova - věty 1. PL Souhlásky m, l, p 1. PL Tvoření slov 1. PL Souhlásky s, j, t 1.

Více

SADA VY_32_INOVACE_CJ1

SADA VY_32_INOVACE_CJ1 SADA VY_32_INOVACE_CJ1 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Mgr. Bronislavou Zezulovou a Mgr. Šárkou Adamcovou. Kontakt na tvůrce těchto DUM: zezulova@szesro.cz a adamcova@szesro.cz

Více

Leksjon 8 8.1.1. Gjør om på setningene: sett inn tenhle for ten 8.1.2. Sett inn ten 8.1.3. Sett inn nějaký 8.1.4. Gjenta ved å bruke stejný

Leksjon 8 8.1.1. Gjør om på setningene: sett inn tenhle for ten 8.1.2. Sett inn ten 8.1.3. Sett inn nějaký 8.1.4. Gjenta ved å bruke stejný Leksjon 8 8.1.1. Gjør om på setningene: sett inn tenhle for ten. Peníze jsem měl v té kapse. Peníze jsem měl v téhle kapse. 1. Narodil se v tom starém domě. 2. Okolo celé té zahrady bude zeď. 3. Leželi

Více

Cviení PÍZVUK - VÝSLOVNOST - 1. Oznate pízvuk: - - / - 2. Rozdlte íslovky do skupin podle místa pízvuku: - / / - - / - -

Cviení PÍZVUK - VÝSLOVNOST - 1. Oznate pízvuk: - - / - 2. Rozdlte íslovky do skupin podle místa pízvuku: - / / - - / - - Cviení PÍZVUK - 1 Oznate pízvuk: - - / - 2 Rozdlte íslovky do skupin podle místa pízvuku: - / - - - / - - / - - 3 Rozdlte slova do skupin podle místa pízvuku: - / - / - - VÝSLOVNOST - 4 íkejte rychle:,,,,

Více

Lekce 6 Třída, pokoj. 6.1 Struktury. Slovník je tady/tam. Slovník je na stole. Slovník je napravo/nalevo. Vidím třídu. Vidím učitele. Znám město.

Lekce 6 Třída, pokoj. 6.1 Struktury. Slovník je tady/tam. Slovník je na stole. Slovník je napravo/nalevo. Vidím třídu. Vidím učitele. Znám město. Lekce 6 Třída, pokoj 6.1 Struktury Kde je slovník? Slovník je tady/tam. Slovník je na stole. Slovník je napravo/nalevo. Co vidíš? Vidím třídu. Koho vidíš? Vidím učitele. Co znáš? Znám město. 75 LEKCE 6

Více

STRUKTURA UČEBNICE STRUKTURA LEKCÍ Úvodní text / texty Dialogy Slovíčka Odhadněte význam Rozšiřující slovní zásoba Fráze a předložkové vazby

STRUKTURA UČEBNICE STRUKTURA LEKCÍ Úvodní text / texty Dialogy Slovíčka Odhadněte význam Rozšiřující slovní zásoba Fráze a předložkové vazby PŘEDMLUVA Učebnice norštiny, kterou vám předkládáme, je první učebnicí norského jazyka určenou pro samostudium a zároveň první učební příručkou norštiny tohoto rozsahu v České republice. Kniha se přitom

Více

VY_32_INOVACE_ / IQ cesta

VY_32_INOVACE_ / IQ cesta 1/6 3.2.07.08 Pravidla hry: 1. Hra je určena minimálně pro 2 hráče. 2. Jeden hráč (může se účastnit i hry) bude kontrolovat správnost odpovědí na Listině odpovědí. 3. Každý si vybere figurku jiné barvy

Více

OBSAH 5 7 II 15. O. Y...,, t

OBSAH 5 7 II 15. O. Y...,, t OBSAH Předmluva. Pokyny pro práci s u č e b n ic i... Úvodní poznámky k anglické výslovnosti... 1 Who Are You? - What Is It? - How Arc You?... Výslovnost [э, ж, 3U, IJ, w, v, š, č] - Přítomný čas be" (jednotné

Více

ČESKÝ JAZYK 3. ROČNÍK Slovní druhy ohebné ROZLIŠUJEME DESET SLOVNÍCH DRUHŮ.

ČESKÝ JAZYK 3. ROČNÍK Slovní druhy ohebné ROZLIŠUJEME DESET SLOVNÍCH DRUHŮ. ČESKÝ JAZYK 3. ROČNÍK Slovní druhy ohebné Milé děti, možná si ani neuvědomujete, kolik pěkných slov a slovíček každý den slyšíte nebo kolik takových slov vyslovíte, když si chcete popovídat s kamarádem

Více

Dataprojektor, kodifikační příručky

Dataprojektor, kodifikační příručky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Prima 2 hodiny týdně Dataprojektor, kodifikační příručky Slovní druhy Objasní motivaci pojmenování slovních druhů Vysvětlí

Více

Přídavná jména Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod Český jazyk a literatura

Přídavná jména Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod Český jazyk a literatura Přídavná jména Název školy: Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod Adresa: Nivnická 1781, 688 01 Uherský Brod Předmět: Český jazyk a literatura Vyučující: Balaštíková Andrea Přídavná

Více

Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, Praha 1. Olympiáda v českém jazyce, 42. ročník, 2015/2016 okresní kolo

Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, Praha 1. Olympiáda v českém jazyce, 42. ročník, 2015/2016 okresní kolo Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, 110 00 Praha 1 Olympiáda v českém jazyce, 42. ročník, 2015/2016 okresní kolo I. kategorie Počet bodů:... Jméno:... Škola:... 1. Od některých

Více

Výstupy žáka. Tematický okruh. Welcome Module. dmětové vztahy. Průřezov é téma. Mezipře. Poslech s porozuměním (P+R) Jazykové prostředky a funkce

Výstupy žáka. Tematický okruh. Welcome Module. dmětové vztahy. Průřezov é téma. Mezipře. Poslech s porozuměním (P+R) Jazykové prostředky a funkce 2. stupeň Welcome Module Představování se, seznamování Veřejná představování se, pozdravy, poděkování Osobní poskytování osobních informací Společenská hláskování vlastního jména Pracovní nakupování -

Více

ach, aha L3, tak, tamtím způsobem L4 na mateřské dovolené L3 synovec L3 muž, pán L3, Z3 maminka (zdvořilý dospělý člověk L3, Z5 rybník L3, Z18 tam L3

ach, aha L3, tak, tamtím způsobem L4 na mateřské dovolené L3 synovec L3 muž, pán L3, Z3 maminka (zdvořilý dospělý člověk L3, Z5 rybník L3, Z18 tam L3 ach, aha L3, tak, tamtím způsobem L4 na mateřské dovolené L3 synovec L3 muž, pán L3, Z3 tam L3 rybník L3, Z18 maminka (zdvořilý výraz) L3, Z11 dospělý člověk L3, Z5 starší bratr Z11, starší bratr (skromný

Více

2. přivlastňovací můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, zvratné svůj - přivlastňujeme jimi něco 1., 2., 3. osobě nebo podmětu v kterékoli osobě

2. přivlastňovací můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, zvratné svůj - přivlastňujeme jimi něco 1., 2., 3. osobě nebo podmětu v kterékoli osobě ZÁJMENA Jsou slova, která sama neoznačují osobu, věc nebo vlastnost. Pouze zastupují příslušná podstatná jména a adjektiva přídavná jména. Věc, osobu nebo vlastnost naznačují, odkazují na ně, vyjadřují

Více

Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Zážitkové čtení a naslouchání klíčová slova vyhledávací čtení aktivní naslouchání se záznamem slyšeného Žák při hlasitém čtení vhodně využívá

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 II/2 Inovace a

Více

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE CIZÍ JAZYK RUSKÝ JAZYK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Předazbukové období 1.-6.

Více

Český jazyk ve 4. ročníku

Český jazyk ve 4. ročníku Český jazyk ve 4. ročníku září Jazyková Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas. učebnice strana 3 7 Procvičuje praktické naslouchání při komunikaci s další osobou. pracovní sešit strana

Více

SSOS_CJL_5.13. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo a název projektu Číslo a název šablony

SSOS_CJL_5.13. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_5.13

Více

Počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, audio a video technika, plány měst, mapy, slovníky

Počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, audio a video technika, plány měst, mapy, slovníky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Francouzský jazyk (FRJ) Výstupy odpovídající úrovni A1 podle SERRJ Tercie 4 hodiny týdně Počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, audio a video technika,

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů NĚMČINA Gymnázium PORG Libeň Němčinu vyučujeme na PORGu Libeň od primy 1 do oktávy jako druhý cizí jazyk. Kromě němčiny vyučujeme jako druhý cizí jazyk také francouzštinu. V průběhu studia jsou studenti

Více

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení a naslouchání čtení jako zdroj informací aktivní naslouchání s otázkami Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.

Více

Komentář k pracovnímu listu Ve třídě

Komentář k pracovnímu listu Ve třídě Komentář k pracovnímu listu Ve třídě Tento PL byl vytvořen pro žákyni s OMJ ve druhém ročníku ZŠ. Žákyně je na úrovni pokročilého začátečníka začíná skloňovat podstatná jména. Použit byl pro její samostatnou

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

Výukové programy - Mgr. Karla Pitáková, tel. 544 240 013

Výukové programy - Mgr. Karla Pitáková, tel. 544 240 013 Výukové programy - Mgr. Karla Pitáková, tel. 544 240 013 ČJ 1 KAP III 001 uvolňovací cviky 1 ČJ 1 KAP III 002 uvolňovací cviky 2 ČJ 1 KAP III 003 ČJ 1 KAP III 004 ČJ 1 KAP III 005 ČJ 1 KAP III 006 ČJ 1

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 2-4 Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Časování a skloňování v němčině,

Více

Klíčová slova: lexikologie, zájmena, číslovky, slovesa, synonyma, větné členy...

Klíčová slova: lexikologie, zájmena, číslovky, slovesa, synonyma, větné členy... Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUBMO_CESKYJAZYK_09 Název materiálu: Test 1. pololetí Tematická oblast: Český jazyk, 2. ročník Anotace: Cílem mé práce je vytvořit podpůrný kontrolní didaktický materiál

Více

Cena: 50,- Kč / hodinu Učebnice pro výuku 80,- Kč + cvičebnice gramatiky 15,- Kč Další materiály během kurzu budou žákům poskytovány zdarma.

Cena: 50,- Kč / hodinu Učebnice pro výuku 80,- Kč + cvičebnice gramatiky 15,- Kč Další materiály během kurzu budou žákům poskytovány zdarma. Italština pro začátečníky I. - úplný začátečník Italština pro začátečníky II. - již navštěvovali kurz Cíl kurzu: výuka italského jazyka spojená se skutečným poznáním italské kultury. Cílem je naučit studenty

Více

ZŠ a MŠ Panenské Břežany

ZŠ a MŠ Panenské Břežany Hlavní 63, 250 70 Panenské Břežany www.zsmsbrezany.cz, zsbrezany@seznam.cz Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol Číslo projektu: Šablona: Cz.1.07/1.4.00/21.1997 VY_32_INOVACE_41-60

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: jazyková výchova - ročník: PRIMA

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: jazyková výchova - ročník: PRIMA Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: jazyková výchova - ročník: PRIMA Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT KK Podstatná jména: - konkrétní

Více

Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, audio CD a DVD, počítačová učebna, dataprojektor, mapy anglicky mluvících zemí, slovník, interaktivní tabule

Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, audio CD a DVD, počítačová učebna, dataprojektor, mapy anglicky mluvících zemí, slovník, interaktivní tabule Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Anglický jazyk (ANJ) Výstupy odpovídající úrovni A1 podle SERRJ Sekunda 4 hodiny týdně Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, audio CD a DVD, počítačová učebna, dataprojektor,

Více

META o. s. Sdružení pro příležitosti mladých migrantů

META o. s. Sdružení pro příležitosti mladých migrantů STRUKTURA TU č. 1 Seznamování, představování se věci okolo nás pozdravy, Jsem z..., Jak se máš? sloveso být v prézentu, zápor obecně výslovnost čj dlouhé vokály, měkké hlásky Seznamovací rozhovor Holka

Více

Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada

Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada 2. Vyberte větu jednoduchou (1 bod): a) Víš, v kolik se máš vrátit? b) Máme doma králíka, myšky a chameleóna.

Více

1. Nestavějí. 2. Nenavštěvují. 3. Nedrželo. 4. Nevařila. 5. Nepila. 6. Nenesl. 7. Neotvírá. 8. Nepíšou.

1. Nestavějí. 2. Nenavštěvují. 3. Nedrželo. 4. Nevařila. 5. Nepila. 6. Nenesl. 7. Neotvírá. 8. Nepíšou. 2.1.1. Gjør om til presens. Otec četl dopis. Otec čte dopis. 1. Bratr nečetl knihu. 2. Sestra psala dopis. 3. Lidé jedli maso. 4. Chlapec nesl míč. 5. Jan otvíral okno. 6. Maminka nevařila večeři. 7. Kůň

Více

Škola. Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace

Škola. Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Škola Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Očekávaný výstup Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Mgr. Kateřina

Více

Metodická příručka Kurz Němčiny Blended Learning

Metodická příručka Kurz Němčiny Blended Learning LANGMaster.com, s.r.o. Metodická příručka Kurz Němčiny Blended Learning Metodika pro jednotlivé hodiny. Zdenka Zikova 12.9.2015 Obsah Obsah... 1 Úroveň A1... 2 Studijní blok 1... 2 Studijní blok 2... 5

Více

1. Něco znám. 2. Viděl jsem něco. 3. Něco se dělo. 4. Lidi něco překvapuje. 5. Někdo plakal. 6. Někoho slyším. 7. Něco měla. 8. Někoho poslouchají.

1. Něco znám. 2. Viděl jsem něco. 3. Něco se dělo. 4. Lidi něco překvapuje. 5. Někdo plakal. 6. Někoho slyším. 7. Něco měla. 8. Někoho poslouchají. Leksjon 3 3.1.1. Gjør om til negative konstateringer. Petr něco měl. Petr nic neměl. 1. Něco mám. 2. Události někoho překvapovaly. 3. Něco se děje. 4. Někdo pláče. 5. Něco jsem slyšel. 6. Někoho vidíme.7.

Více

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_277 Jméno autora: Mgr. Eva Svárovská Třída/ročník:

Více

Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období ročník: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk 3. období 8. ročník Učivo - tematické okruhy: - počítač a možnosti práce s ním - rok, roční období, měsíce,

Více

Ú v o d e m Lekce 2: To je m o je. A ta m to ta k é < t? C D l / l l... 34

Ú v o d e m Lekce 2: To je m o je. A ta m to ta k é < t? C D l / l l... 34 O b s a h Ú v o d e m... 13 Lekce 1: C o je to? Č í je to?... 16 0 f r? '< C D 1 / 7... 16 ^ Ž f r f a Ž f r 0 f r ^ < C D 1 /8... 16 Slovní druhy v ja p o n š tin ě... 20 Podstatná jména... 20 Stavba

Více

6.4 Francouzský jazyk

6.4 Francouzský jazyk 6.4 Francouzský jazyk 6.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk a patří do vzdělávací oblasti

Více

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5.1.3 Anglický jazyk upevňování cizího jazyka Charakteristika předmětu - vychází z předmětu Anglický jazyk - výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - časová dotace 2 hodiny týdně - vyučuje se

Více

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Tvarosloví *) Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Sekunda 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Určuje slovní druhy, své tvrzení vždy

Více

Počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, audio a video technika, plány měst, mapy, slovníky

Počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, audio a video technika, plány měst, mapy, slovníky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Francouzský jazyk (FRJ) Výstupy odpovídající úrovni A2+ podle SERRJ Kvinta 4 hodiny týdně Počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, audio a video technika,

Více

Český jazyk v 5. ročníku

Český jazyk v 5. ročníku Český jazyk v 5. ročníku září Jazyková Při hlasitém čtení vhodně využívá modulace souvislé řeči a různá zabarvení hlasu. Po tichém čtení samostatně reprodukuje text. Odliší podstatné a okrajové informace,

Více

NÁZEV TŘÍDA ANOTACE PLNĚNÉ VÝSTUPY KLÍČOVÁ SLOVA

NÁZEV TŘÍDA ANOTACE PLNĚNÉ VÝSTUPY KLÍČOVÁ SLOVA ČÍSLO SADY III/2 AUTOR/KA Radka Zborníková ČJL - Tvarosloví Slovní druhy číselné označení DUM NÁZEV TŘÍDA ANOTACE PLNĚNÉ VÝSTUPY KLÍČOVÁ SLOVA FORMÁT (pdf,, ) 1. Slovní druhy - přehled, opakování učiva

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY. Dodatek k ŠVP ZV Duha č. 3, čj. 397/2015 ze dne 31. 8. 2015

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY. Dodatek k ŠVP ZV Duha č. 3, čj. 397/2015 ze dne 31. 8. 2015 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY Dodatek k ŠVP ZV Duha č. 3, čj. 397/2015 ze dne 31. 8. 2015 Platnost: od 1. 9. 2015 Mgr. Jana Šipošová, ředitelka školy ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA

Více

Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, audio CD a DVD, počítačová učebna, dataprojektor, mapy anglicky mluvících zemí, slovník, interaktivní tabule

Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, audio CD a DVD, počítačová učebna, dataprojektor, mapy anglicky mluvících zemí, slovník, interaktivní tabule Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Anglický jazyk (ANJ) Výstupy odpovídající úrovni A2 podle SERRJ Kvarta 4 hodiny týdně Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, audio CD a DVD, počítačová učebna, dataprojektor,

Více

Věta jednoduchá v češtině

Věta jednoduchá v češtině Věta jednoduchá v češtině 4. Základní skladební dvojice Mgr. Jana Zemanová 2. pololetí školního roku 2012 / 2013 Český jazyk 7. ročník Základní škola, Chrudim, Dr. Peška768 Základní skladební dvojici tvoří

Více

Modul NE2-1. Osnova: Arbeitsbuch. Ismaning: Max Hueber, 2002. 504 s. ISBN 3-19-011601-6

Modul NE2-1. Osnova: Arbeitsbuch. Ismaning: Max Hueber, 2002. 504 s. ISBN 3-19-011601-6 Německý jazyk začátečnický V rámci Inovace studijního programu PIS byly u studijního oboru německý jazyk začátečnický (NE2) vymezeny základní aspekty ve výuce tak, aby po ukončení studia byli studenti

Více

Nové orgány na postupu

Nové orgány na postupu Nové orgány na postupu Pěstování celých orgánů z kmenových buněk je v současnosti oblíbené. Základní postup, který biologové používají, je vesměs podobný. Aby se kmenová buňka změnila ve správný buněčný

Více

pro základní vzdělávání platné od

pro základní vzdělávání platné od Příloha č. 1 k ŠVP ZŠ Volyně Zapracování Úpravy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání platné od 1. 9. 2013 Čj.: Schváleno radou školy dne: 20. 6. 2013 Na základě Úpravy Rámcového vzdělávacího

Více

Ž si prohlédnou situační fotku a obrázky A D ze cv. 2a. Pak si scénku poslechnou z nahrávky.

Ž si prohlédnou situační fotku a obrázky A D ze cv. 2a. Pak si scénku poslechnou z nahrávky. strana cvičení materiál metodický postup organizační forma čas str. 34 1a CD 51 Ž si prohlédnou situační fotku a obrázky A D ze cv. 2a. Pak si scénku poslechnou z nahrávky. 1b Ž si potichu přečtou televizní

Více

Tato učebnice respektuje nová pravidla německého pravopisu z r. 1996

Tato učebnice respektuje nová pravidla německého pravopisu z r. 1996 Tato učebnice respektuje nová pravidla německého pravopisu z r. 1996 Recenzovali: Mgr. Vanda Mališová Mgr. Tobias Cramer, PhD. Mgr. Eva Payerl Za kritické připomínky, rady a všestrannou pomoc děkuji Janu

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 CZ.1.07/1.5.00/34.0410

Více

Vzdělávací obor Německý jazyk

Vzdělávací obor Německý jazyk 7. ročník Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce (praktická cvičeni) obor navázání na již zvládnuté 1. POSLECH S Kompetence komunikativní Témata: POROZUMĚNÍM Žák rozumí jednoduchým otázkám

Více

Žádost o práci ve Švédsku

Žádost o práci ve Švédsku Evropské služby zaměstnanosti Žádost o práci ve Švédsku Písemné podklady Před odesláním žádosti je vhodné zavolat zaměstnavateli, zda se o daném místu či pozici můžete dozvědět něco více a na co se soustředí

Více

učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy anglicky mluvících zemí, slovník

učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy anglicky mluvících zemí, slovník Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Anglický jazyk Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník 4 hodiny týdně učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy

Více

PSANÍ. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u :

PSANÍ. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u : PSANÍ Jazyk Úroveň Autor Kód materiálu Německý jazyk 9. třída Eva Slováčková nj9-jes-slo-psa-02 Z á k l a d o v ý t e x t : M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u : Tematická

Více

SKLOŇOVÁNÍ OBECNÝCH JMEN PŘEJATÝCH A CIZÍCH VLASTNÍCH JMEN

SKLOŇOVÁNÍ OBECNÝCH JMEN PŘEJATÝCH A CIZÍCH VLASTNÍCH JMEN Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 SKLOŇOVÁNÍ

Více

5. Abstraktní podstatná jména se často tvoří odvozováním od přídavných jmen různými příponami. Utvořte:

5. Abstraktní podstatná jména se často tvoří odvozováním od přídavných jmen různými příponami. Utvořte: Vzorové zadání 1. Užijte předložkové spojení bez peněz ve čtyřech větách nebo slovních spojeních tak, aby pokaždé mělo funkci jiného větného členu (napište kterého). (Příslovečná určení různého druhu započítávejte

Více

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /základní úroveň/

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /základní úroveň/ Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /základní úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik: porozumění psanému textu, porozumění slyšenému textu, řešení testových úloh /slovní zásoba, gramatika/,

Více

Ročník VI. Anglický jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy

Ročník VI. Anglický jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy Opakování IX. Přítomný čas prostý a průběhový Rozhovor, popis činností, porozumění textu Základní a řadové číslovky Práce s učebnicí Zájmena Práce s textem, dramatizace Slovní zásoba Hry, soutěže, práce

Více

Hot Spot stupeň

Hot Spot stupeň Hot Spot 4 2. stupeň Module One Život ve městě a na venkově Veřejná způsob života Osobní nový kamarád Společenská seznamování Pracovní vynálezy Poslech s porozuměním (P+R) - rozumí informacím v jednoduchých

Více

Závěrečná písemná práce z jazyka českého 4. ročník. Jméno:

Závěrečná písemná práce z jazyka českého 4. ročník. Jméno: NÁZEV ŠKOLY: AUTOR: NÁZEV: TÉMA: ČÍSLO PROJEKTU: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace Mgr. Lenka Šrámková VY_12_INOVACE_1.1.11.4._ČJ Závěrečná

Více

Přísudek a podmět. Český jazyk 9. ročník Mgr. Iveta Burianová

Přísudek a podmět. Český jazyk 9. ročník Mgr. Iveta Burianová Přísudek a podmět Český jazyk 9. ročník Mgr. Iveta Burianová Autor: Mgr. Iveta Burianová Období: březen 2012 Šablona: I/2 12_INOVACE_93 Druh učebního materiálu: prezentace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková

Více

Slovní druhy Slovesa

Slovní druhy Slovesa Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice Masarykovo nám. 1594/16,

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Jazyk a jazyková komunikace / RJ

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Jazyk a jazyková komunikace / RJ I. název vzdělávacího oboru: RUSKÝ JAZYK (RJ) II. charakteristika vzdělávacího oboru: a) organizace: Další cizí jazyk (RJ) je vymezen jako součást vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávací

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. se představí, položí a zodpoví otázky o základních osobních údajích; - rozumí pokynům ve vyučování; - popíše, kde je a co právě dělá (či někdo jiný); - domluví se při nakupování v obchodě; - správně určí

Více

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik:

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik: Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik: porozumění psanému textu, porozumění slyšenému textu, řešení testových úloh /slovní zásoba, gramatika/, mluveného

Více

C [c] asztal ágy béka cipő csiga dió dzéta DZS. H [dž] [f] [g] [ď] dzseki egér ég fa galamb gyufa ház I. M [i] [k] igen íj jég kő ló lyuk macska N

C [c] asztal ágy béka cipő csiga dió dzéta DZS. H [dž] [f] [g] [ď] dzseki egér ég fa galamb gyufa ház I. M [i] [k] igen íj jég kő ló lyuk macska N ABECEDA A VÝSLOVNOST A [a] Á [á] B [b] C [c] CS [č] D [d] DZ [dz] asztal ágy béka cipő csiga dió dzéta DZS E É F G GY H [dž] [e] [é] [f] [g] [ď] [h] dzseki egér ég fa galamb gyufa ház I Í J K L LY M [i]

Více

Tematický plán pro školní rok 2015/16 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Iveta Jedličková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: pátý

Tematický plán pro školní rok 2015/16 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Iveta Jedličková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: pátý ČASOVÉ OBDOBÍ Září Říjen KONKRÉTNÍ VÝSTUPY KONKRÉTNÍ UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Umí vyznačit ve slově kořen, předponu, příponu, koncovku Umí vytvořit tvar slova a slovo příbuzné Umí odvodit slova pomocí přípony

Více