Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v městské památkové zóně Frenštát pod Radhoštěm

Transkript

1 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v městské památkové zóně

2 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

3 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucímu bakalářské práce, panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc., za odborné vedení, pomoc a spolupráci při vypracování bakalářské práce, dále pak městskému úřadu ve Frenštátě pod a všem ostatním, kteří mi poskytli užitečné informace pro mou bakalářskou práci.

4 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v městské památkové zóně Bakalářská práce Autor: Nikola Mališová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2012

5 Copyright 2012 Nikola Mališová

6 ABSTRAKT MALIŠOVÁ, Nikola: Předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Městské památkové zóně. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Bakalářská práce se zabývá problematikou předpokladů cestovního ruchu ve městě se zaměřením na Městskou památkovou zónu. Teoretická část charakterizuje lokalizační, selektivní a realizační předpoklady. Popisuje historický vývoj a zobrazuje současnou situaci města. V následující praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumu. Cílem je zjistit postoje a názory občanů a samosprávy města o významu Městské památkové zóny pro cestovní ruch. Součásti je SWOT analýza. Klíčová slova cestovní ruch, dotazníkový výzkum, Městská památková zóna, město, swot analýza 9

7 ABSTRACT MALIŠOVÁ, Nikola: Perspectives of tourism development in the urban zone area. Bachelor thesis. Collage of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. The work supervisor doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Degree of qualification: bachelor. Jihlava pages. The bachelor thesis deals with problems of perspectives of tourism development in the urban zone area. The theoretical part defines localization conditions, selective conditions and realization conditions. It describes the history of the town and contemporary situation. In the next practical part are the results of the questionnaire research presented. The aim of research is find the attitude of the inhabitants and the public administration towards the urban zone area. The thesis includes Swot analysis. Key words: tourism, the questionnaire research, the urban zone area, town, the swot analysis 10

8 OBSAH 1. ÚVOD LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY Přírodní předpoklady Geomorfologické členění Klima Hydrosféra Biosféra Ochrana přírody Kulturně historické předpoklady Historie města Významné osobnosti Frenštátska Vývoj cestovního ruchu na Frenštátsku Městská památková zóna Financování památkové péče Program regenerace MPZ Památkově chráněné objekty MPZ Ostatní kulturní památky Tradice lašského a valašského folklóru Kulturní akce Sport ve městě Naučné stezky SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY Objektivní předpoklady Subjektivní předpoklady REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY Dopravní předpoklady

9 4.2 Materiálně technické předpoklady Ubytovací zařízení Stravovací zařízení PRAKTICKÁ ČÁST Dotazníkové šetření Výsledky dotazníkového šetření mezi obyvateli města Výsledky šetření mezi představiteli města Swot analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Vize a priority obce ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ, TABULEK SEZNAM PŘÍLOH

10 SEZNAM ZKRATEK PJR - Pohorská jednota Radhošť MPZ - Městská památková zóna MK - Ministerstvo kultury ČR - Česká republika TJ - Tělovýchovná jednota NS - Naučná stezka CK - Cestovní kancelář OKD - Ostravsko karvinské doly 13

11 1. ÚVOD Ten, kdo vyjde z Frenštátu a přijde ke svatému Marku a rozhlédne se, spatří krajinu, jakých je málo Může říci to je krásné, je to úchvatné, je to líbezné, ale je lepší, když mlčí. Ta slova totiž neříkají nic. Jsou a byly velké lásky, jsou a byla velká přátelství, která se obešla bez velkých slov. Jaroslav Seifert (Knězek, 2003, s. 141) Nekonečné louky rozzářené sluncem, svahy zalesněné smrkovými lesy, hory tmavomodré, úpatí provoněné borůvčím to jsou Beskydy Valašsko. V této nádherné krajině se nachází město. Jelikož bydlím nedaleko a trávím zde spoustu času, vybrala jsem si jej pro zpracování bakalářské práce. Práce pojednává o předpokladech rozvoje cestovního ruchu ve Frenštátě pod, městě, jehož historické centrum je vyhlášeno Městskou památkovou zónou. V Moravskoslezském kraji, kde město leží, je přesně 18 Městských památkových zón a celkem 3 Městské památkové rezervace. Práce si klade za cíl zjistit, v čem je město Frenštát výjimečné, provést analýzu současného stavu cestovního ruchu, posoudit potenciál cestovního ruchu, zpracovat SWOT analýzu cestovního ruchu. Hlavním úkolem je analyzovat postoje a podvědomí občanů o existenci MPZ. Zjišťování informací proběhlo formou dotazování. Názory byly zjištěny také u několika členů samosprávy města a to formou řízených rozhovorů. Z této studie vyplynou opatření, která by mělo město zhodnotit pro blaho místních obyvatel, pro další rozvoj cestovního ruchu a většímu zájmu turistů. 14

12 2. LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY 2.1 Přírodní předpoklady Město se nachází v severním úpatí radhošťského pásma Moravskoslezských Beskyd mezi městy Frýdek Místek, Rožnov pod v Moravskoslezském kraji. Město leží na okraji Chráněné krajinné oblasti Beskydy. leží v nadmořské výšce 401 m n. m. Katastrální výměra je 1143 ha. [1] Několik okolních obcí se spojilo s městem a tvoří tak Mikroregion Frenštátsko a to za účelem spolupráce v oblastech cestovního ruchu, podnikání, občanského života, kultury apod. Mikroregion Frenštátsko tvoří město a obce Bordovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Lichnov, Tichá, Veřovice a Trojanovice. [2] Geomorfologické členění Oblast Frenštátska je charakteristická členitým reliéfem podhorské a místy až horské krajiny jehličnatých či smíšených lesů. Leží v samém srdci Moravskoslezských Beskyd. Ty patří k horské soustavě západních Karpat s charakteristickými dlouhými údolími a příkrými stráněmi. Karpaty jsou geologicky součástí rozsáhlé soustavy pásemných pohoří, které vznikají ve druhohorách a třetihorách vlivem několika fází alpínského vrásnění. (Kol. autorů, 1987, s. 8-13) Pod regionem Frenštátsko leží dva příkrovy podslezský (spodní, tvořen jílovci a pískovci) a slezský (svrchní, jílovce, slínovce). Oba tyto reliéfy tvoří Podbeskydskou pahorkatinu. Pod Frenštátem se nalézá velké uhelné ložisko, které je považováno za strategickou palivo-energetickou rezervu státu. [3] Západní hranici Moravskoslezských Beskyd tvoří mohutný pás horských hřebenů Radhošťských Beskyd s poetickými názvy Smrk, Velká Stolová, Kněhyně, Nořičí, Tanečnice a Radhošť. Nejvyšší horou Beskyd je Lysá hora (1323 m n. m.) ovšem nejvyšším bodem oblasti Frenštátska je Radhošť (1129 m n. m.). 15

13 V této lokalitě je významným geomorfologickým prvkem pseudokras. Jedná se o jevy obdobné krasovým, vzniklé v nekrasových horninách, v tomto případě v pískovcích. Z nejvýznamnějších je to jeskyně Cyrilka na Pustevnách, Kněhyňská jeskyně, či Ondrášovy díry. (Kol. autorů, 1987, s. 8-13) Okolí města Frenštát p. R. je pokryto převážně těžšími jílovitohlinitými půdami. (Mištera 1984, s. 209) Klima Region Beskyd je z hlediska klimatu ovlivněn především členitostí reliéfu. S rostoucí nadmořskou výškou se teplota postupně snižuje. Průměrná roční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji je téměř 8 C. V podhůří Beskyd se pak průměrné roční teploty pohybují okolo 6-7 o C. Nejchladnější jsou vrcholy Beskyd s teplotami pod 4 o C. Roční úhrny srážek jsou také silně ovlivňovány nadmořskou výškou. Oblast Beskyd je na srážky poměrně bohatá. Jedno z nejdeštivějších míst v Beskydech a v ČR je Lysá hora. Jedná se také o největrnější místo regionu. Oblast Frenštátu náleží do oblasti mírně teplé, charakterizované mírným létem, krátkým přechodným obdobím a středně dlouhou, mírnou a suchou zimou. [4] Hydrosféra Kotlinou Frenštátska protékají řeky Lubina, Lomná a Bystrý potok. Tato oblast tvoří důležité rozhraní evropského rozvodí mezi úmořím Baltského moře (systém Odry) a Černého moře (systém Moravy). Masív Radhošťské hornatiny, pnoucí se nad Frenštátem, vytváří pramenný amfiteátr Lubiny. Ta pak dále ústí do řeky Odry. Jižní svahy Radhošťské hornatiny, které jsou odvodňovány Bečvou, patří do úmoří Černého moře. Řeka Lomná ústí u Frenštátu do řeky Lubiny. (Kol. autorů, s. 16) Biosféra Nižšími polohami je vymezen dubový vegetační stupeň. Souvislejší porosty bučin se zachovaly v některých místech Západních Beskyd. Zhruba do 800 m n. m. v této oblasti zasahuje dubovo-jehličnatý stupeň. Tento porost tedy můžeme vidět na zalesněných svazích v okolí města Frenštát. (Mištera, 1984, s. 209) 16

14 Podhorské louky zkrášlují svými květy vstavače, jejichž náročnost na prostředí je největší. Jejich květy nadchnou svým tvarem a barvou. Patří mezi ně například vstavač mužský, vstavač bledý nebo vstavač plamatý. (Kol. autorů, 1987, s ) Člověk svou činností změnil mnohé, nejinak tomu je i v této oblasti. Na dnešní krajině jsou znát dlouhodobé zásahy člověka, např. odlesňování nebo zakládání pastvin, luk a polí. Také odvodňování, regulace toků či budování komunikací mělo vliv na květenu a rostlinná společenstva, z nichž některá jsou na ústupu a u jiných se výrazně změnilo jejich složení. Příkladem toho jsou třeba rašelinné louky tvořené ostřicemi a mechem. Celkové ochuzení a změna ve složení zvířeny se nevyhnula ani Beskydům. Zintenzivňování zemědělství a průmyslu vedlo k poklesu až vymizení některých živočišných druhů (např. zajíc polní, tetřev hlušec aj.), naopak se začaly rozšiřovat jiné druhy (např. krkavec velký, čáp černý) - dříve vzácnější. Postupně se také díky ochraně některých živočišných druhů stabilizovala populace vzácněji se vyskytujících šelem (medvěd hnědý, vlk, rys ostrovid nebo vydra říční). [3] Ochrana přírody Jak již bylo zmíněno, část Frenštátu patří do CHKO Beskydy. Stalo se tak v roce 1973, kdy byla tato chráněná krajinná oblast vyhlášena. V oblasti této CHKO je dále vyhlášeno 57 maloplošných zvláště chráněných území. V blízkém okolí města je to přírodní památka Travertinová kaskáda, přírodní památka Velký Kámen, Národní přírodní rezervace Radhošť, Národní přírodní rezervace Kněhyně Čertův mlýn a přírodní rezervace Nořičí. [5] Na území Frenštátska existují také významné památné stromy, které také spadají do ochrany přírody. Jedná se celkem o 9 hodnotných vitálních jedinců vysokého věku, nejčastěji jsou to lípy. [6] Přímo v oblasti CHKO, v lokalitě Frenštát, Trojanovice se nachází Důl Frenštát. Důl Frenštát má rozlohu přes 63 km 2. Společně se sousedícím průzkumným územím Čeladná- Krásná jde o jediné významné ložisko černého uhlí s dobyvatelnými slojemi karvinského souvrství mimo Karvinsko. Existuje zde pět slojí vhodných k využití. Kromě toho je zde i ostravské souvrství. Celkové zásoby uhlí: cca 1,6 mld. t. První uhlí bylo vyvezeno v roce V roce 1991 bylo rozhodnuto o přechodu dolu Frenštát na zajišťovací režim. Problematika dolu je stále otevřená, případné spuštění dolu by mohlo znamenat destrukci celého chráněného regionu. [7] 17

15 Obr. č. 1: CHKO Beskydy, zdroj: Kulturně historické předpoklady Dle názoru etnografů tvoří oblast Frenštátska přechodné území mezi Valašskem a Lašskem je to tedy oblast valašskolašská Historie města Frenštát patří ke staršímu osídlení regionu, ale nedostatek písemných pramenů nám nedovoluje přesnější určení. Kolem založení města vznikla celá řada teorií, z nichž nejpravděpodobnější dokládá existenci Frenštátu koncem 13. století jako hospodářského centra malého lenního statku hradu Šostýn, založeného zřejmě pány z rodu Hückeswagenů. 18

16 Nejstarší dochovaná dosud známá písemná zmínka se bohužel váže až k listině ze 14. Března Václav ze Šostýna z rodu pánů z Vikštejna vydal se souhlasem svého bratra Bernarda rychtářské privilegium pro Závišice, nedalekou vesnici, kde mezi svědky počinu je uváděn i Birsak, fojt ve Frenštátě. (Jurok, 1998, s. 28) Jméno dal městu údajně sám hrabě Jindřich z rodu Hückeswagenů na počest svého zesnulého otce Franka. Český název se v 15. až 19. století vyskytuje také ve formě Franštat, Framštat nebo Frankštát. Až po roce 1888 je pro město nejčastěji používáno současné jméno. [34] Město bylo tedy poddanskou oblastí, původně patřilo k šostýnskému panství. Okolo roku 1420, po rozboření hradu Šostýna se v písemnostech uvádí jen zboží frenštátské, které později splynulo s hukvaldským panstvím v jeden celek. Toto panství postupně získávají husitští hejtmani Mikuláš Sokol z Lamberka a Jan Čapek ze Sán a po roce 1452 Jan Talafús z Ostrova. Teprve v roce 1512 získávají hukvaldské panství a tím i Frenštát zpět olomoučtí biskupové. (Jurok, 1998, s. 28) Ve 14. a 15. století nemělo město, kromě valu a palisády, žádné opevnění. Střed Frenštátu tvořilo 37 právovárečných domů, soustředěných kolem obdélníkového náměstí ve směru cesty pod Veřovickými vrchy, která spojovala údolí Ostravice s oblastí podél řeky Bečvy. Město si dlouho uchovávalo pasekářský charakter. Do roku 1577 se tehdejším představitelům Frenštátu podařilo získat privilegia na pořádání čtyř výročních trhů, na nichž obchodníci prodávali dobytek, koně i další zboží. Lidé z Frenštátska obchodovali především se solí a ručně tkaným plátnem. [34] Místní obyvatelé se především živili zemědělstvím, kterému napomáhala v okolí se rozvíjející pasekářská kolonizace, dále již zmiňovaným tkalcovstvím, soukenictvím a městu napomáhá rozvoji i dobývání železné rudy v okolí. Podomácká tkalcovská výroba se zde rozvíjí nejvíce po třicetileté válce a v století je město již známým střediskem tkalcovské výroby. V období třicetileté války město utrpělo nejvíce, obsadila ho dánská a později i švédská vojska. Nevyhnuly se mu ale ani jiné pohromy, město celkem dvakrát vyhořelo, bylo zpustošeno povodněmi, hladomorem, další dějiny města hovoří i o morových ranách. (Jurok, 1998, s. 29) 19

17 V letech se po dlouhém sporu s vrchností a městem osamostatňují frenštátští pasekáři a zakládají obec Trojanovice. Útlak biskupské vrchnosti se částečně zmírňuje po zrušení nevolnictví v roce V tomto roce bylo také dosavadnímu městečku Frenštát přiznáno označení města. Po zrušení poddanství v roce 1848 se ve Frenštátě ustavuje obecní zastupitelstvo a obecní představenstvo. (Jurok, 1998, s. 29) Patronem města, pečetním symbolem a později i znakem Frenštátu pod se stal sv. Martin Tourský, zdejší římskokatolický kostel je mu zasvěcen. Kdy se tak stalo, nelze s určitostí říci. Legenda říká, že sv. Martin (asi 316 až 397) byl původně římský voják, později misionář a biskup v městě Tours ve Francii. Světec ale nechtěl biskupskou hodnost přijmout a schoval se mezi husy. Ty ho však svým štěbetáním prozradily. [34] Jelikož Frenštát patří mezi starobylá města, vyskytují se zde i četné historické památky. K nejvýznamnějším patří farní kostel sv. Martina, jehož základy pocházejí ze 14. Století a kostel sv. Jana Křtitele z roku Na náměstí stojí sloup Panny Marie z roku 1686, barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1719 a sv. Floriána z roku Z roku 1840 pochází kašna s Neptunem. [34] I zde byly snahy o národní uvědomění a tak v druhé polovině 19. století vznikaly různé spolky, Občanská beseda, Jednota divadelních ochotníků, Sbor dobrovolných hasičů, Střelecký spolek, Spolek tkalcovských tovaryšů, tyto a další předurčovaly společenský a kulturní život města. Tyto a další spolky předurčovaly společenský a kulturní život a jsou s nimi spojeny osobnosti jako Valentin Kostelník, Edvard Parma nebo Jiří Felix. Město je v tomto období začínajícího národního obrození nazýváno Jitřenkou východu. [8] V roce 1884 vznikl ve městě nejstarší český turistický spolek Pohorská jednota Radhošť, který bojoval za český ráz Beskyd a přičinil se o výstavbu celé řady turistických zařízení na vrcholcích okolních hor. (Jurok, 1998, s. 30) Tíživá hospodářská situace ovšem zapříčinila v první i v druhé polovině 19. století odchod mnoha chudých rodin do Ameriky, převážně Texasu. Dodnes tam nalezneme osady jako Frenstat, Frydek, Vsetin, Roznov, Hostyn, Praha a další, které zde vystěhovalci založili. S nadějí na lepší život odešlo velké množství občanů. Svůj český původ v Texasu uvádí až 750 tisíc lidí, z toho 80 % je z Moravy a nejvíce právě z Frenštátu. Čeština je zde třetím nejpoužívanějším jazykem. [9] 20

18 Pošta zde byla zřízena už roku 1836, telegraf roku 1863, telefon roku Na železniční síť byl Frenštát připojen roku 1889, k trati Kroměříž Ostrava. (Jurok, 1998, s. 29) Během okupace zde sílí nekomunistické Obrana národa, tak i komunistické odbojové hnutí. V okolních horách se po roce 1943 formují první partyzánské skupiny: Jiskra, Štramberk a jiné, později také oddíly přišlé ze Slovenska. Město bylo osvobozeno 18. armádou 4. ukrajinského frontu Rudé armády 5. Května (Jurok, 1998, s ) Ve Frenštátě tak nastal nový život. Původně tkalcovské město změnilo velmi výrazně svůj charakter omezením textilní výroby a zavedením výroby elektromotorů v národním podniku MEZ Frenštát, jenž patřil k nejdůležitějším podnikům v našem okrese, a rozšířením výroby nábytku z ohýbaného dřeva v závodě TON. Textilní tradici udržovaly závody Slezan a Loana. Současná výstavba Frenštátu pod, jeho dnešní tvář, zůstane trvalým svědectvím socialistické minulosti. V období socialismu část starého města ustoupila sídlišti, vznikla nová řešení hlavních průjezdních komunikací, výstavba obchodního centra, nové učňovské školy, nové základní devítileté školy i dokončení výstavby sportovního areálu skokanských lyžařských můstků s umělou hmotou, který si stále uchoval mezinárodní význam. Mezi další změny patřilo i přemístění a výstavba nového hřbitova a přeměna starého hřbitova na park, výstavba autokempinku. Postupně s růstem obyvatelstva a novými pracovními příležitostmi se nadále rozšiřuje síť základních a odborných škol a učilišť. (Přikryl, 1978, s ) V posledním desetiletí socialistické industrializace se Frenštát stává také rádoby hornickým městem, tomuto trendu se naštěstí po roce 1990 město postavilo a význačně se podílelo na chránění ekologie regionu. Po roce 1990 město opustila zdejší posádka dočasně ubytovaných sovětských vojsk od tragických srpnových dnů roku V tomto období s městem opět navázali kontakty dávní občané či jejich potomci, vystěhovaní do Ameriky. Z oblasti služeb a obchodu sídlila ve městě od roku 1960 Restaurace Nový Jičín. Většinu obchodní sítě ve městě spravoval Národní podnik Pramen, menší část patřila družstvu Jednota. Interhotel Vlčina na blízkých Horečkách spadal pod Interhotely Ostrava. (Jurok, 1998, s. 31) 21

19 2.2.2 Významné osobnosti Frenštátska Město je spjato s mnoha významnými jmény. Město i celý kraj je bohaté na kulturní tradice, je to město malířů a sochařů, básníků, spisovatelů i hudebních skladatelů, ale i sportovců, ti všichni zde nalézali a stále nalézají inspiraci. Nejproslulejším rodákem Frenštátu je bez pochyby Albín Polášek ( ). Tento světoznámý sochař je autorem proslulé sochy pohanského boha Radegasta nebo sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Řadu svých děl věnoval také Frenštátu, jako například sousoší Pravěký zápas dobra se zlem, který nalezneme před nynějším muzeem a další. Dalším významným umělcem byl Antonín Strnadel ( ), malíř a grafik, čerpal náměty z folklórních motivů Valašska. Stejně tak Břetislav Bartoš ( ), významný malíř a grafik a frenštátský rodák. Mnohé z jeho děl nalezneme ve zdejším muzeu. Na Horečkách mu byl postaven pomník. Nelze opomenout ani Jana Knebla ( ), sochaře a malíře. [34] Mezi zdejší významné spisovatele patří Bohumír Strnadel Četyna ( ), Josef Kalus ( ) nebo František Horečka ( ). Všichni autoři ve svých dílech zobrazovali život kraje, lidové tradice a nářečí. Od dob Kalusových jezdili sem významní umělci z Čech i Moravy, aby se inspirovali bájnou minulostí, krásami přírody, životem i myšlením obyvatel kraje. Ze spisovatelů tu byli častými hosty Petr Bezruč a Jaroslav Seifert se svými přáteli, lidové tance tu sbíral Leoš Janáček. Z výtvarníků tu vděčné motivy nacházeli Mikoláš Aleš ale i bratři Jaroňkovi zakladatelé Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod. (Knězek, 2008, s. 45, 65, 69) Ze sportovního hlediska je nejznámější osobností zajisté Jiří Raška ( ), lyžař skokan a nositel mnoha titulů. Mezi další významné skokany patří Jiří Parma, Jaroslav Sakala, Jan Mazoch nebo Jakub Janda. Důležitou osobností je také ostravský rodák, žijící ve Frenštátě Karel Loprais, známý automobilový závodník. (Knězek, 2008, s. 91, 95) 22

20 2.2.3 Vývoj cestovního ruchu na Frenštátsku Počátky cestovního ruchu ve městě jsou spojeny se vznikem Pohorské jednoty Radhošť v roce 1884, tedy prvního českého turistického spolku. Za kolébku české turistiky je tudíž právem považováno město. Mezi zakladatele patří frenštátští rodáci PhMr. Štěpán Ježíšek a JUDr. Edvard Parma, který byl dlouholetým předsedou PJR. Ve stanovách si za svůj cíl vytkli návštěvu hor a zajímavých krajin moravskovalašských usnadňovati, lásku k nim pěstovati a k vědeckému prozkoumání Valašska přispívati. [34] Odbory PJR pracovaly v mnohých městech Čech a Moravy a spolupracovaly s Klubem českých turistů (1888). PJR se zasloužila o zútulnění frenštátských Horeček s Vlčinou jako výletním místem a postupně zvelebovala turistický areál na Pustevnách, jako například vybudování dřevěných staveb Maměnky a Libušína dle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. Její zásluhou vznikaly v Beskydech sítě turistických cest a značených chodníků. (Knězek, 2008, s. 79) Obr. č. 2: Pustevny, Libušín, Maměnka, zdroj: 23

21 Socha bájného boha úrody Radegasta byla na Radhošti umístěna v roce Toto dílo významného sochaře Albína Poláška nalezneme při cestě z Pusteven na horu Radhošť. Nynější socha je již pouze žulovou replikou, originál sochy nalezneme ve vstupní hale frenštátské radnice. Na Radhošti před kaplí věrozvěstů Cyrila a Metoděje je taktéž instalováno dílo Poláška: sousoší Cyrila a Metoděje. [10] Obr. č. 3: Socha boha Radegasta, zdroj: Obr. č. 4: Kaple na Radhošti, sousoší Cyrila a Metoděje, zdroj: S Pohorskou jednotou Radhošť souvisí i rozvoj lyžařského sportu v Beskydech. PJR pod záštitou Českého svazu lyžařů financuje a buduje lyžařské běžecké tratě, skokanský můstek, později sjezdové tratě. [11] Významným prvkem cestovního ruchu v této lokalitě bylo i vybudování sedačkové lanovky na Pustevny v roce Současná trasa lanovky je téměř dvakrát delší a výchozí bod je v údolí Ráztoky. Provoz zahájila v roce [12] Město Frenštát se tak stalo městem sportu, lyžování a turistiky. Vzrostly ubytovací kapacity, byl vybudován autokemp a v roce 1973 skokanský areál s lanovou dráhou Horečky. Současný Frenštát si stále drží pozici významného centra cestovního ruchu a to nejen díky nově postavenému areálu aquaparku a významným kulturním a sportovním akcím, ale zcela jistě i z důvodů vyhlášení historického jádra Městskou památkovou zónou. Je také členem regionální agentury Beskydy Valašsko. 24

22 2.2.4 Městská památková zóna Památková zóna může mít podobu městské či vesnické památkové zóny. Představuje nižší kategorii ochrany památkově hodnotného území. Území sídelních útvarů nebo jejich částí se zpravidla vyznačují zachovalou půdorysnou osnovou a hmotovou strukturou s nižším podílem dochovaných původních historických staveb (historické jádro nebo jeho část, zástavba kolem náměstí). Památkovou zónou vedle sídla může být i historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty. Toto území prohlašuje Ministerstvo kultury. [13] MPZ ve Frenštátě pod byla prohlášena v roce 2003 a to vyhláškou MK č. 108/2003 Sb. ze dne 1. dubna 2003 o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu. Většina těchto objektů byla již v roce 1993 prohlášena kulturní památkou Ministerstvem kultury. Předmětem památkové ochrany MPZ je celkem 17 objektů, mezi nimi radnice, kašna, městské a měšťanské domy na tomto území (viz Příloha A). Hranice MPZ Frenštát pod jsou popsány v Příloze B. [14] Financování památkové péče Ze státního rozpočtu může Ministerstvo kultury přispět na obnovu kulturní památky (podle 16 odst. 2 zákona o státní památkové péči), jedná-li se o kulturní památku na území České republiky, svého druhu ojedinělou, je-li kulturní památka v havarijním stavu nebo je-li kulturní památka zařazena do některého ze specializovaných příspěvkových programů Ministerstva kultury. Takovýchto specializovaných programů na obnovu kulturních památek je celkem šest, jeden program na podporu památek UNESCO, jeden program na podporu občanským sdružením a jeden program na podporu záchranných archeologických výzkumů. - Havarijní program - Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón - Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny - Program restaurování movitých kulturních památek 25

23 - Program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností - Program záchrany architektonického dědictví [15] Program regenerace MPZ Je nástrojem k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. Finanční příspěvky mohou být z něho poskytovány pouze tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky. [16] Ve schváleném rozpočtu ČR na rok 2012 je pro Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón vyčleněna částka 137 mil. Kč. Na podporu obnovy kulturních památek v Městských památkových zónách je to částka 89,08 mil. Kč. Město žádal o státní podporu z Programu na rok 2012 ve výši 3, 702 mil Kč. Z Programu regenerace MPZ byla pro město Frenštát přislíbena částka Kč. Město využije tyto peníze k obnově kašny na náměstí a na opravu jednoho z městských domů. [17] Památkově chráněné objekty MPZ Radnice Na místě starého obecního domu z roku 1796 byla postavena nynější radnice a to v roce Radnice je novoromantická stavba s podloubím a věží a napříč položeným veřejným průchodem. V průčelí nad středním obloukem je umístěn městský znak patron města sv. Martin sedící na trůně, po stranách dvě husy. V kruhových medailonech nalezneme štukové reliéfy J. A. Komenského, F. Palackého, P. Jungmanna a B. Jablonského. Na boční straně sloupu se nachází pamětní deska Jiřího Rašky. V budově radnice se nachází několik významných uměleckých děl. Je zde sídlo Městského úřadu a turistického informačního centra. Radniční věž je přístupná prohlídkám. [35] 26

24 Obr. č. 5: Radnice, zdroj: Kašna se sochou řeckého boha Neptuna Kašna dotváří historické jádro. Postava boha Neptuna (frenštátského Jonáše), stojí na mořském skalisku a svírá trojzubec. Tato socha pochází z roku 1840, kdy byl zřízen vodovod. Originál sochy dnes najdeme v budově radnice. Do státního seznamu byla kašna zapsána již před rokem Obr. č. 6: Kašna se sochou Neptuna, zdroj: 27

25 Městský dům č. p. 2 Tento měšťanský dům číslo nalezneme hned vedle radnice. Jedná se budovu s historizující architekturou z roku 1899 s použitím zdiva barokního domu (z doby kolem r. 1700) a s dochovaným barokním podloubím. Budovu postavil místní stavební a tesařský mistr Jan Parma. Na fasádě je umístěna pamětní deska Břetislava Bartoše. Městský dům č. p. 4 Základním znakem tohoto domu, který také stojí na náměstí Míru je barokní architektura na starších základech s dochovaným podloubím a fasáda z doby kolem roku Vývoj domu je doložen od 16. století do současnosti. Na fasádě je umístěna pamětní deska Františka Horečky. Měšťanský dům č. p. 6 Měšťanský dům číslo popisné 6 je rovněž domem s dochovaným podloubím ze 17. Století. Původně byl velkoměšťanským pravovárečným domem. V jednom traktu domu bývala synagoga. [36] Obr. č. 7: Měšťanský dům č. p. 6, zdroj: 28

26 Městské domy č. p. 8 a č. p. 9 Tyto budovy se nacházejí na ulici Dolní, tedy na dohled od náměstí Míru. Kulturní památkou MK byly tyto budovy prohlášeny již v říjnu roku [18] Městské domy č. p. 12, 13, 14, 15 a 16 Na náměstí Míru stojí také další budovy, konkrétně klasicistní domy z poloviny 19. století. Dům číslo popisné 12 má fasádu doplněnou o historizující římsy a secesní prvky. Domy číslo popisné 15 a 16 stojí na ulici Kostelní. [36] Městský dům č. p. 18 Parcela č. 14 st., k. ú. Frenštát p. R. je domem původně právovárečným a to z 2. poloviny 16. století. Dům prošel mnohými dostavbami a jeho fasáda byla nověji zjednodušena. Městský dům č. p. 19 Ve 2. polovině 16. století byl také postaven tento dům a to po ničivém požáru. V 17. století byl nověji přestavěn. Na fasádě je umístěna pamětní deska Albína Poláška. Městský dům č. p. 20 Základním znakem budovy je historizující architektura z doby po polovině 19. století, jakou můžeme nalézt v severní frontě náměstí. Na fasádě je umístěna pamětní deska Valentina Kostelníka, zakladatele Občanské besedy. [36] Městský dům č. p. 30 a č. p. 31 Tyto domy jsou rovněž předmětem památkové ochrany a nalezneme na horní straně náměstí nedaleko radnice. [14] 29

27 2.2.8 Ostatní kulturní památky Město Frenštát má kromě již zmiňovaných další řadu historických památek, mezi nejstarší se řadí církevní památky. K nejvýznamnějším patří oba kostely farní kostel sv. Martina a kostel sv. Jana Křtitele. Na náměstí stojí sloup Panny Marie, dále barokní sochy sv. Jana z Nepomuku a sv. Floriána. Za zmínku stojí také Lurdská kaple p. Marie na Horečkách, postavená jako stylizovaná jeskyně zapuštěná do svahu. Z významných historických staveb se dochovala budova školy z roku 1876, původně to byla chlapecká měšťanská škola, nyní se zde nachází Muzeum. Neméně důležitá je také budova Staré Vlčiny, valašské hospody na Horečkách z roku Z technických památek je to budova bývalé textilní továrny z roku 1911 a Sušárna na ovoce, která je dílem architekta Jurkoviče. Ve Frenštátě dále nalezneme velké množství pamětních desek, soch a sousoší, jak již bylo zmíněno v kapitole [19] Obr. č. 8: Budova školy z roku 1876, Muzeum, zdroj: 30

28 2.2.9 Tradice lašského a valašského folklóru Oblast Frenštátska patří z etnografického hlediska do oblasti Moravského Lašska, spolu s ostatními přirozenými kulturními centry jako jsou města Brušperk, Místek, Moravská Ostrava a Příbor. Kulturní dědictví lidu spojuje nejen jazyk, písně, tance, výtvarný projev, ale také specifická atmosféra oblasti. (Krulikovský, 2007, s. 5) Beskydské hory byly osídleny ze strany těšínské Lachy a od uherské strany Valachy. Na jihozápadní hranici Lašska byla podobná situace. Od Uher (Slovensko) na Vsetínsko postupovala kolonizační vlna valašská, zatím co území na severovýchodní hranici Radhoštských hor osídlovali Lachové, etnikum spojené s těšínským Slezskem. Lachy je nazývali samotní Valaši, kteří se s nimi setkávali již po celé severní hranici Horních Uher. Ostrý předěl nářečí a jiných etnických znaků je důsledkem jistého antagonismu, který mezi Lachy a Valachy byl. (Krulikovský, 2007, s. 67) Frenštátsko se tedy nachází na přechodném území mezi Valašskem a Lašskem, nářečím patří k Lašsku, národopisně k Valašsku. Oba kraje jsou vzájemně svázány starými tradicemi. Každoročně se zde koná mezinárodní folklórní festival. [34] Obyvatelé Frenštátu se ovšem cítí být spíše Valachy. O zachování lidového umění pečují folklorní soubory Sedmikvítek z Frenštátu, Radhošť z Trojanovic, Holubjanka z Kunčic pod Ondřejníkem a mnoho další. (Knězek, 2008, s. 59) V regionu Frenštátska se také mísí tradiční valašská a lašská kuchyně. Mezi frenštátské tradiční pokrmy patří zelňačka neboli kyselica, martinská plněná husa, škračky, lopaťák (valašský frgál), nemůžeme opomenout ani tradiční nápoj slivovici. [20] Kulturní akce Kulturní dění ve městě Frenštát má každoročně bohatou nabídku. Často je spjato s tradicemi a valašským folklorem. Mezi tradiční folklorní akce patří Frenštátské slavnosti, přehlídka českých i zahraničních folklorních souborů a Setkání valašských cimbálových muzik. K dalším oblíbeným akcím patří Frenštátské kulturní léto, tedy koncerty různých hudebních žánrů na frenštátském náměstí, dále Gulášové slavnosti se soutěží o nejlepší guláš. Z ostatních akcí je to Festival outdoorových filmů, Martinský trh nebo tradiční vánoční akce. Nachází se zde Dům kultury a kino a městská knihovna. [34] 31

29 Sport ve městě Město i jeho okolí nabízí mnoho příležitostí ke sportu. Jak už bylo zmíněno, tradici mají zejména zimní sporty, skoky na lyžích a lyžování. Nejatraktivnější zimní středisko Frenštátska nalezneme na Pustevnách (cca 6 km od Frenštátu p. R.). Funguje zde 11 sjezdovek různých úrovní a 7 běžeckých tratí. Přímo ve Frenštátě jsou 2 kratší běžecké trasy. V zimě je udržuje TJ Frenštát p. R. Pro zdatné či méně zdatné cyklisty jsou vybudovány kvalitní cyklostezky. Okolí města je vhodné také ale pro pěší turistiku, jízdu na horských kolech či paragliding. Funguje zde jízdárna, krytý bazén, aquapark, tenisové kurty, squash, skatepark, bowling, kuželky, fit centra, minigolf, zimní stadion, okruh pro motokáry. Nedaleko města v obci Čeladná najdeme golfová hřiště. V Trojanovicích Ráztoka, nedaleko lanovky na Pustevny se nachází horský lanový park Tarzánie. [21] [22] Naučné stezky Naučná stezka je dlouhá celkem 1,7 km, vede severozápadním okrajem města, má celkem 9 zastavení, které se týkají hlavně historie a popisují okolní přírodu města. Jedním z témat je ale také např. třídění odpadu či stopy zvířat. Naučná stezka Čertův mlýn je vhodná i pro cyklisty. Začíná na Pustevnách a vede až k horské chatě na Martiňáku. Celkem je dlouhá 8 km. Další naučnou stezkou je stezka Radegast, dlouhá 5 km, je méně náročná. Výchozí bod začíná rovněž na Pustevnách a vede kolem sochy Radegasta až ke kapli Cyrila a Metoděje na Radhošti. Naučná stezka Veřovické vrchy je vhodná pro středně zdatné pěší turisty. Její délka je 20 km a výchozí bod je Valašské Meziříčí. Informační tabule informují návštěvníky o přírodních zajímavostech a historii této části Beskyd. Na tuto stezku navazuje NS Velký Javorník. Ta vede z vrcholu Velkého Javorníku po zelené značce do Frenštátu pod. Na 5 km trase má celkem 3 zastavení. Společně s NS Veřovické vrchy je to přibližně pětadvacetikilometrová procházka z Valašského Meziříčí do Frenštátu. [23] 32

30 3. SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY 3.1 Objektivní předpoklady Ve městě Frenštát p. R. žije k celkem obyvatel z toho 5285 mužů a 5688 žen. Průměrný věk obyvatel je 39,7 let. [24] Orgánem města je zastupitelstvo, které je složeno z 21 členů, včetně starostky Zdeňky Leščišinové. Město Frenštát funguje jako město s rozšířenou působností pro obce Trojanovice, Lichnov, Bordovice, Veřovice a Tichá. Partnerskými městy jsou města Krásno nad Kysucou na Slovensku, město La Grande v americkém Texasu a polské město Ustroň. Míra nezaměstnanosti byla ve městě v posledním měsíci roku ,3 %. [25] [26] 3.2 Subjektivní předpoklady Významnou roli zde hrají vlastní zkušenosti a zážitky s cestovním ruchem. Předpokladem pro účast na cestovním ruchu je úroveň vzdělání. Mezi subjektivní předpoklady dále řadíme reklamu, propagaci, zkušenosti, módnost apod. V Mikroregionu Frenštátsko lze tedy zkoumat propagaci a reklamu, nabídku balíčků a služeb. [27] Město je pro návštěvníky atraktivní hlavně díky areálu Pustevny. Pokud zde tito návštěvníci přímo netráví svou dovolenou, město alespoň krátce navštíví. Ve městě je zřízeno turistické informační centrum, tudíž je dostupnost informací zajištěna. Zde jsou k dispozici letáky, informující o městě, další propagační materiály a suvenýry k zakoupení. Ve Frenštátě dále nalezneme několik cestovních kanceláří. CK Valašského království nabízí celou řadu balíčků zážitků přímo v Mikroregionu Frenštátsko. 33

31 4. REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY 4.1 Dopravní předpoklady Město procházejí silnice I. třídy č. 58 (Ostrava - Příbor - Frenštát p. R. - Rožnov p. R.) a silnice II. třídy č. 483 (Frýdlant - Frenštát p. R. - Nový Jičín). Ve vzdálenosti do 20 km od Frenštátu jsou dostupné i silnice E462 Olomouc - Český Těšín - Polsko a také E488 Valašské Meziříčí - Makov Slovensko. Na dálnici D1 je možno se napojit v Bělotíně, tedy přibližně 40 km od Frenštátu. Nalezneme zde dva kruhové objezdy. Autobusová doprava je zajištěna do všech okolních obcí, dále do bývalého okresního města Nový Jičín, stejně tak i do dalších měst (včetně hlavního města Moravskoslezského kraje Ostravy a Zlínského kraje Zlín). Ve všední dny jede například k výchozímu bodu na Pustevny (Trojanovice, Ráztoka) autobus 19 krát za den. Pro lyžaře jsou v zimní sezóně provozovány Skibusy. Jsou přizpůsobeny lyžařům s lyžemi, ale fungují jako běžné autobusové linky. Zajíždějí do všech zimních středisek v oblasti. Pro cyklisty jsou mimo zimní sezónu provozovány Cyklobusy. [28] K železniční trati byl Frenštát připojen roku Nachází se na trati 323 Ostrava Valašské Meziříčí (72 km). [29] K ostatním druhům dopravy patří např. lanová dráha. Jsou zde dvě, jedna vede z Ráztoky na Pustevny a lanová dráha Horečky pak vede k horní stanici skokanského můstku. [28] Nelze opomenout ani leteckou dopravu. Letiště Leoše Janáčka v Ostravě Mošnov je vzdáleno 20 km. Letiště zajišťuje pravidelná spojení s hlavním městem Prahou (5 krát denně) a dále pak charterové lety převážně do jižní Evropy. [30] Frenštát je také prochází několik cyklostezek. Nejméně náročná a také nejkratší je trasa z města na Horečky (7km). Jiná trasa vede přes kopec Sv. Marek, dále kolem Památníku bratří Strnadlů do Trojanovic a zpět k autokempu podél toku řeky Lomné (14km). Cyklistická trasa Frenštát Velký Javorník je vhodná pro spíše pro zdatné cyklisty, vede na vrchol Javorníků a její délka je 20 km. Další náročná trasa vede z Frenštátu na Pustevny a Radhošť (16 km). Středně náročná je trasa na Hukvaldy a Štramberk, z cyklostezek je ovšem nejdelší (36,5 km). Připravuje se také další cyklostezka Lubina Lomná. [31] 34

32 4.2 Materiálně technické předpoklady Ubytovací zařízení Na Frenštátsku není příliš velký počet kvalitních ubytovacích zařízení. Jejich počet ale dle mého názoru uspokojuje poptávku. Většina ubytovacích zařízení se nachází spíše v okolí města. Přímo ve městě nalezneme dva hotely. Tříhvězdičkový Hotel Bartoš a Hotel U Jakuba, který stojí přímo na náměstí. Dále je zde několik penzionů, z nedaleko centra města je to Penzion Klub U Veterána nebo Penzion Zdenko. Město dále nabízí několik ubytoven a také dva autokempy. Je zde velká nabídka ubytování v soukromí, či v různých chatách a chalupách v okolí města. Velkou nevýhodou je nevyužití areálu Staré Vlčiny a takzvané Nové Vlčiny na Horečkách. Restaurace a valašská hospoda Stará Vlčina byla vybudována již v roce 1905, v roce 1947 byla dokončena vedlejší budova Hotelu Vlčina, celý tento areál je dnes nevyužíván a nabízen k prodeji. [32] Stravovací zařízení Stravovacích zařízení všech druhů je v Mikroregionu Frenštátsko i přímo ve městě víc než dostatek. Většinou jsou soustředěny do turisticky atraktivních míst. Otázkou ovšem zůstává jejich kvalita a profesionalita. Na náměstí jsou provozovány dvě restaurace a dalších několik v blízkém okolí. Oblíbená či vyhlášená restaurace Frenštátu v současné době chybí. Častým cílem návštěvníků areálu Horečky jsou mimo jiné i zdejší stravovací zařízení, jedná se o restauraci Rekovice, Valašská hospoda u Janíka a Koliba nad Vlčinou. [33] 35

33 5. PRAKTICKÁ ČÁST 5.1 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření mělo jako hlavní cíl zjistit povědomí a informovanost občanů města ě o městské památkové zóně, jejich postoje k regeneraci, výhody a nevýhody, které může MPZ dle jejich názoru přinášet. Na dotazníky odpovědělo celkem 150 respondentů. Dotazník se skládal ze 13 otázek, z toho 4 polootevřené 8 uzavřených a 1 otevřená. Dotazování proběhlo ve větší míře přímo v ulicích a na náměstí města Frenštát a asi 50 dotazníků bylo získáno za pomoci rodiny a známých. Takto zodpovězené dotazníky byly dle mého názoru kvalitnější než dotazníky z terénu, jelikož lidé na ulici často spěchají a své odpovědi di si nemohou promyslet. V rámci šetření byly zjišťovány také postoje představitelů městské samosprávy, pro ně byly připraveny jiné dotazníky. Výzkum byl prováděn během měsíců ě ů listopad, prosinec 2011 a leden Výsledky dotazníkového šetření mezi obyvateli města Otázka č. 1 zjišťuje vztah občanů k městu Frenštátu. Graf č. 1 Jaký je Váš vztah k tomuto městu? 10% 15% mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu 75% jsem vlastníkem rekreačního objektu Grafické znázornění ní zobrazuje vztah občanů k městu, z grafu tedy vyplývá, že celkem 75 % občanů, celkem 113 osob, zde trvale bydlí ve vlastním domě ěči bytě. Pouhých 15 % dotazovaných bydlí v nájmu a 10 % obyvatel jsou vlastníky rekreačního objektu. 36

34 Otázka č. 2 vypovídá o délce pobytu občanů ve městě. Graf č. 2 Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? 7% 28% 13% 17% 15% do 1 roku 1-5 let 6-10 let let let nad 30 let 20% Z grafu jasně vyplývá, že nejvíce respondentů bydlí ve Frenštátě ě již více než 30 let, je to 28 %, tedy celkem 42 občanů. Ostatní výsledky se liší jen o pár procent, 20 % obyvatel zde pobývá let, 17 % obyvatel 1-5 let, 15 % obyvatel 6-10 let, 13 % obyvatel let a 7 % obyvatel, celkem 11 lidí zde bydlí méně než 1 rok. Otázka č. 3: Cílem je ověřit znalost obyvatel o ochraně památek ve městě. ě Graf č. 3 Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena MPZ? 5% 27% vím o tom a zajímám se 29% mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá 39% 37

35 Celkem 39 % občanů, což je přesně 58 dotazovaných má povědomí o městské památkové zóně ve Frenštátě pod. Ovšem 29 %, tedy 44 občanů se o městské památkové zóně dozvídá poprvé, právě ě z mého dotazníku, tento fakt mě velice překvapil. O něco méně občanů, celkem 41, tedy 27 % o této problematice ví a zajímá se. Zbylých 5 % se o MPZ nezajímá. Otázka č. 4: popisuje výhody, které MPZ městu přináší. Graf č. 4 Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? 19% 40% nevím tuším, ale nevím nic konkrétního příklad 41% Z grafu č. 4 můžeme vyčíst, že lidé nejčastěji vybírali první a druhou odpověď. 41 % odpovědělo, že tuší, jaké výhody by mohla MPZ městu přinášet, ovšem neví nic konkrétního. 40 % osob uvedlo jednoznačně, že neví. 19 % dotazovaných, což je 29 lidí, odpovědělo, že výhody zná, následně uvedli příklad. Nejčastěji ji to byly výhody: - větší příliv turistů - rozvoj města - příjmy z cestovního ruchu - lepší péče o památky - finanční dotace - hezčí vzhled města - kulturní vyžití 38

36 Otázka č. 5 popisuje nevýhody, které MPZ městu přináší. Graf č. 5 Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? 3% nevím 45% tuším, ale nevím nic konkrétního 52% příklad Na tuto otázku odpovědělo 52 % dotazovaných, že tuší, jaké nevýhody MPZ městu přináší. 45 % obyvatel odpovědělo, že neví. Pouze 3 % (tj. 4 osoby) dotazovaných uvedla konkrétní příklad: zatížení města, mnoho turistů, problémy při rekonstrukci. Otázka č. 6: Cílem otázky bylo zjistit, zda se respondent již setkal s tím, že část města je prohlášena MPZ. při jednání s úřady Graf č. 6 Setkal/ajste se již při jednání súřady stím, že část Vašeho města je prohlášena MPZ? 11% ano ne 89% 39

37 Ze 150 respondentů se 89 % (tj. 134 osob) vůbec nesetkalo při jednání s úřady s tím, že část města je prohlášena MPZ. Naopak 11 % obyvatel při jednání s úřady již narazili na téma MPZ. Nejčastěji ji to bylo v souvislosti rekonstrukce či renovace domů, někteří uvedli i konkrétně opravu fasád, střech či výměnu oken. Otázka č. 7 zjišťuje přínosy, které MPZ městu přináší. Graf č. 7 Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města MPZ bylo přínosem? 6% 1% 18% 25% určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 50% Celá polovina dotazovaných odpověděla, že s prohlášením města za MPZ jsou ve většině případů spokojeni. 25 % si myslí, že toto prohlášení bylo určitě přínosem. 18 % občanů toto nedovede posoudit, 6 % občanů říká, že prohlášení přínosem spíše není a 1 občan odpověděl zcela záporně. Otázka č. 8: Cílem otázky je zjistit, zda mají občané představu o Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. Znalosti občanů týkající se této problematiky jsou různorodé. 41 % osob o tomto programu nikdy neslyšelo, 38 % osob odpovědělo, že tuší, čeho by se mohl týkat. Dále 11 % odpovědělo, že jde o finanční podporu majitelům a 10 % říká, že jde o obnovu infrastruktury. Je pochopitelné, že většina dotazovaných nezná správnou odpověď, někteří do nedávna neměli ani povědomí o MPZ ve svém městě. O tuto problematiku se zajímají hlavně lidé, bydlící přímo v oblasti MPZ. 40

38 Graf č. 8 Již 15 let je včeské republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? 11% nikdy jsem o něm neslyšel 41% 10% tuším, čeho by se mohl týkat jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace atd.) 38% jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města Otázka č. 9 zjišťuje, zda se respondenti setkávají s návštěvníky, přijíždějí prohlédnout out historické centrum města. kteří si do města Graf č. 9 Setkal/ajste se ve Vašem městě slidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? 13% 23% velmi často občas 16% zřídka nikdy 48% Jak nám ukazuje graf č. 9, celkem 48 % respondentů se občas setkalo s návštěvníky, kteří si přijeli prohlédnout historické centrum města. 23 % občanů ů se ovšem s těmito lidmi nikdy nesetkali. 16 % zřídka a 13 % velmi často. 41

39 Otázka č. 10 zjišťuje, zda si občané myslí, že starosta a zastupitelstvo se zajímá o problematiku památkové ochrany ve městě. Graf č. 10 Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? 20% 1% 12% 36% určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 31% 54 respondentů, tedy 36 % odpovědělo v dotazníku, že zastupitelstvo města se zcela jistě o tuto problematiku zajímá. 31 % občanů odpovědělo spíše ano. Celkem 20 %, což je 30 osob si myslí, že se zastupitelstvo a starosta spíše nezajímá. 12 % lidí to nedovede posoudit a 2 občané si myslí, že se zastupitelstvo města nezajímá vůbec. Otázka č. 11 charakterizuje vztah občanů k městu. Graf č. 11 3% Můžete charakterizovat Váš vztah kměstu, kde trvale nebo občas bydlíte? 19% 29% jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím jsem celkem spokojen sbydlením v tomto městě 15% je tu bydlení jako v každé jiném městě klidně bych šel bydlet jinam 34% nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam 42

40 Z této otázky je zřejmé, že lidé mají své město rádi. Celkem 34 % je celkem s bydlením spokojeno. 29 % je na své město hrdé. Přesně 19 % dotazovaných by šlo klidně bydlet jinam. 15 % občanů č ů odpovědělo, že je zde bydlení jako v každém jiném městě. 4 občanům se ve městě ě ě Frenštát nelíbí a možná se odstěhují jinam. Tuto variantu si vybrali mladí lidé, pro které Frenštát zřejmě není dostatečně velké a akční č město. Otázka č. 12 zjišťuje názory občanů na zlepšení podmínek ve městě. Graf č. 12 Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby kvám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? 13% 15% nemám zájem, aby sem 3% jezdilo více turistů zlepšit pořádek a vzhled 18% 6% 2% 43% vydat propagační tiskoviny o městě vybudovat další informační středisko zlepšit stav silnic a veřejných prostranství přispět občanům na opravy domů jiná opatření Dotazovaní se nejvíce vyjádřili pro možnost zlepšit pořádek a vzhled města, bylo to celkem 43 %, což je 65 osob. 18 % obyvatel si myslí, že je třeba zlepšit stav silnic a veřejných ejných prostranství. 15 % nemá vůbec zájem, aby do města ě přijíždělo více turistů, celkem je to 222 osob, dle mého názoru je to vysoké číslo. 13 % občanů mělo jiný návrh opatření, a to například vybudování nákupního střediska či i velkého obchodního domu, lepší kulturní život a více kulturních akcí, upravení parků ů a odpočinkových zón, vybudování dalších parkovacích míst. 6 % dotazovaných prosazuje názor, že je třeba vybudovat další informační středisko. 3 % osob by bylo rádo, kdyby město přispívalo na opravy domů a 2 % (tj. 3 osoby) navrhují vydat propagační tiskoviny o městě. 43