Evropský polytechnický institut, s.r.o. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Zdeňka MICHENKOVÁ

Transkript

1 Evropský polytechnický institut, s.r.o. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2008 Zdeňka MICHENKOVÁ

2 Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Finance a daně VNITŘNÍ FIREMNÍ PŘEDPISY SPOLEČNOSTI RECYDE ŽDÁNICE s.r.o. (bakalářská práce) Autor: Zdeňka MICHENKOVÁ Vedoucí práce: Ing. Petr KAMENSKÝ Ratíškovice, březen 2008

3

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Kamenského a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. Ratíškovice, březen 2008

5 Děkuji panu Ing. Petru Kamenskému za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce. Ratíškovice, březen 2008 Zdeňka Michenková

6 O b s a h : ÚVOD CHARAKTERISTIKA VNITROPODNIKOVÝCH SMĚRNIC VNITROPODNIKOVÉ ÚČETNÍ SMĚRNICE A LEGISLATIVA ČESKÉ REPUBLIKY NÁZVY A JEJICH KOMBINACE NÁLEŽITOSTI VNITROPODNIKOVÝCH ÚČETNÍCH SMĚRNIC Záhlaví vnitropodnikových směrnic Základní údaje, které by hlavička měla obsahovat Informace, které se doporučuje v záhlaví předpisů uvádět: Vlastní text směrnice Zápatí vnitropodnikových směrnic ROZDĚLENÍ VNITROPODNIKOVÝCH SMĚRNIC Vnitropodnikové účetní směrnice, které vyplývají z legislativy: OBSAHOVÁ NÁPLŇ JEDNOTLIVÝCH SMĚRNIC SYSTÉM ZPRACOVÁNÍ ÚČETNICTVÍ ÚČTOVÝ ROZVRH KOMPETENCE A PODPISOVÉ VZORY, OBĚH ÚČETNÍCH DOKLADŮ DLOUHODOBÝ MAJETEK, ODPISOVÝ PLÁN ZÁSADY PRO ČASOVÉ ROZLIŠENÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ KURZOVÉ ROZDÍLY, CIZÍ MĚNY ZÁSOBY INVENTARIZACE OPRAVNÉ POLOŽKY ARCHIVACE ÚČETNÍCH DOKLADŮ HARMONOGRAM ÚČETNÍ ZÁVĚRKY PRACOVNÍ CESTY A POSKYTOVÁNÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD POKLADNA REZERVY Rezerva na opravy hmotného majetku ODLOŽENÁ DAŇ ZÁVĚR RESUMÉ RÉSUMÉ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 48

7 Úvod Vnitropodnikové směrnice lze charakterizovat jako stanovení pravidel, organizace, podmínek, povinností, odpovědností a pravomocí v určité pracovní činnosti. Smyslem účetních směrnic je aplikovat zákonné předpisy na konkrétní podmínky v účetní jednotce. Měly by být součástí podnikové kultury, stát se aktivně využívaným nástrojem usnadňujícím orientaci v operativních činnostech, kterými se musí odpovědní zaměstnanci zabývat. Vypracováním této práce získá společnost RECYDE Ždánice stručný přehled, který usnadní tvorbu vnitropodnikových předpisů. Společnost RECYDE Ždánice s.r.o. byla zapsána do Obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně, dne 24. února Sídlo společnosti je na adrese Ždánice, Nádražní 418, PSČ Předmětem podnikání: výroba kovového spotřebního zboží výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů vodoinstalatérství a topenářství činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců Společnost RECYDE byla založena společností Šroubárna Ždánice a.s., se sídlem v Kyjově, Jiráskova 987, PCČ a společností GRUPO RECYDE, S.L., se sídlem ul. San Bartolomé č. 15, průmyslová zóna Gojain, Legutiano, Villaareal de Álava, 01 Álava, Španělsko. V průběhu roku 2006 Šroubárna Ždánice a.s. zvýšila základní kapitál společnosti RECYDE Ždánice s.r.o. nepeněžitým vkladem (movité věci, know-how a zásoby). Koncem roku na základě smlouvy o převodu části obchodního podílu a smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti RECYDE Ždánice s.r.o. převedla Šroubárna Ždánice a.s. svůj obchodní podíl na společnost GRUPO RECYDE, S.L., která nyní vlastní 100 % základního kapitálu. 6

8 Společnost je převážně výrobcem dílů pro automobilový průmysl tvářených za studena a spojovacího materiálu dle výkresů (matice, šrouby, čepy a ostatní spojovací díly). V roce 2006 dosáhla společnost certifikátu jakosti ISO 9001 (ISO TS technická specifikace pro dodavatele automobilového průmyslu). Na přelomu roku se společnost CIE Automotive S.A. stala vlastníkem skupiny GRUPO RECYDE, S.L. CIE Automotive S.L. je průmyslová skupina dodávající komponenty a díly pro mezinárodní automobilový trh s doplňkovými technologiemi. V současnosti je to jedna z vedoucích evropských společností zabývající se dodávkami pro automobilový průmysl. Výroba komponentů byla uskutečňována v pronajatých prostorech Šroubárny Kyjov, spol. s r.o. V roce 2008 byla veškerá výroba přemístěna do areálu ve Ždánicích, kde se rekonstruovala výrobní hala. Tato výrobní hala splňuje veškeré technologické požadavky výrobního procesu. Vedení společnosti rozhodlo o pořízení investic do nového výrobního zařízení. Výrobní zařízení, na kterém bude probíhat výrobní proces je plně automatizováno a zajistí společnosti budoucí výnosy. Realizace výrobků se soustřeďuje v současnosti více na domácí trh (60 % prodeje je na domácím trhu, 40 % prodeje je v zahraničí). V příštích obdobích by se měla tato situace změnit. Převažovat by měl vývoz do zemí Evropské unie a také v rámci strategie společnosti vyrábět díly pro ostatní závody skupiny CIE Automotive S.A. 7

9 1 Charakteristika vnitropodnikových směrnic Základním úkolem vnitropodnikových směrnice je být dobrým a pohotovým nástrojem vnitropodnikového řízení účetní jednotky, a to především v oblasti účetních předpisů a souvisejících okruhů, daňového systému, systému vnitropodnikového řízení, oběhu dokladů a dalších. Zpracování těchto směrnic by mělo především sloužit samotné účetní jednotce, včetně funkce ochranné, a zajišťovat, aby účetní jednotka vydala konkrétní pokyny či směrnice tehdy, vyžadují-li to povinně přímo příslušné právní normy. Pro chod firmy (z hlediska účetních předpisů účetní jednotky ) je důležité, aby byly individuálně zpracovány vhodné písemnosti (normy), které usnadňují chod, určují odpovědnost jednotlivých útvarů či jednotlivých pracovníků. Těžištěm jsou převážně předpisy účetní a takové, které jsou potřebné k vedení účetních záznamů, provádění vnitropodnikových kontrol, inventarizací majetku, k zprůhlednění organizačních vztahů a vazeb, promítajících se v oběhu dokladů, a to jak účetních, tak ostatních písemností, důležitých pro účetní jednotky. Vnitropodnikové směrnice tedy zajišťují zejména: povinné rozpracování platných zákonů a vyhlášek v minimálním rozsahu jimi požadovaném dobrovolné rozpracování oblastí důležitých pro správný chod účetní jednotky, odpovídající potřebě záměru managementu a majitele s cílem zajistit srozumitelný a přesný návod na chování v konkrétních situacích vnitropodnikového chodu účetní jednotky ochranu účetní jednotky před škodami, které by mohly být způsobeny zvnějšku (ve styku s obchodními partnery, např. nevhodně vedenými reklamacemi), zvnitřku nevhodnými postupy vlastních pracovníků (ať již jde o jen neracionální postupy nebo přímo o zcizování majetku a jeho poškozování ) apod. 8

10 1.1 Vnitropodnikové účetní směrnice a legislativa České republiky V letech 2003 a 2004 byly provedeny významné změny v účetní legislativě, včetně zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Vstoupily v platnost České účetní standardy pro podnikatele a vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení výše zmíněného zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Tyto změny přinesly pro účetní jednotky daleko větší volnost. O co více je nyní účetnictví volnější, o to více stoupla nutnost tvorby vnitropodnikových účetních směrnic. I když zákon o účetnictví přímo neukládá tvorbu vnitřních předpisů, dá se z některých ustanovení odvodit, že se vydání vnitřní normy předpokládá. V právních předpisech jsou určena pouze obecná pravidla a účetní jednotka si tato pravidla sama upřesňuje ve svých vnitřních normách. Jejich smyslem je tedy aplikovat zákonné předpisy na konkrétní podmínky v účetní jednotce. 1.2 Názvy a jejich kombinace Vnitropodnikové účetní směrnice lze nazývat různými názvy, je jen na účetní jednotce, jaké označení pro své vnitropodnikové směrnice zvolí. Často se setkáváme s označením směrnice, vnitřní či organizační směrnice, rozhodnutí, metodický pokyn, příkaz ředitele apod. Ve všech příkladech se jedná o závaznou normu, v níž si účetní jednotky stanovují metody a postupy, kterými se v průběhu svého hospodaření musí řídit. Ve větších podnicích se často vyskytuje dokonce několik názvů písemností, dle povahy a důležitosti. Například směrnice bývá vnitropodnikovým předpisem s nejvyšší vahou a delší platností. Jakmile si účetní jednotka zvolí název svých vnitřních písemností, měla by následně v tomto označení pokračovat. Nově vydávané směrnice je vhodné číslovat vzestupně, s uvedením platného účetního období. Ve většině podniků je zavedena jednotná grafická úprava a existují specializovaná oddělení, která mají v náplni práce vydávat, kontrolovat a aktualizovat za spolupráce s odbornými pracovníky vnitřní předpisy. U malé 9

11 účetní jednotky většinou postačuje zahrnout účetní informace a postupy do jedné vnitropodnikové směrnice. 1.3 Náležitosti vnitropodnikových účetních směrnic Sestavení těchto směrnic přináší poměrně rozsáhlou a časově náročnou práci. Práce je o to složitější, že tyto předpisy se netýkají pouze pracovníků na účetním oddělení, ale zahrnují činnosti ve většině vnitropodnikových útvarů účetní jednotky. Praxe je taková, že směrnice vytváří účetní nebo ekonomický odbor, nebo alespoň vytváří jejich základ. Každá účetní jednotka má svá specifika. Naprosto jiná situace nastává u drobných podnikatelů, na rozdíl od účetních jednotek se složitou organizační strukturou, mnoha útvary a diferencovanými povinnostmi, pravomocemi a odpovědnostmi za jednotlivé oblasti. Někdy si účetní jednotky najímají externí pomoc od specializovaných agentur. Na základě spolupráce s účetní jednotkou pak agentura vypracuje vnitropodnikové účetní směrnice přímo na míru Záhlaví vnitropodnikových směrnic Je vhodné, pokud mají dokumenty jako jsou vnitropodnikové účetní směrnice jednotnou hlavičku či záhlaví. Takové údaje jsou důležité nejen z důvodu nezpochybnitelnosti, platnosti či data účinnosti, ale i kvůli identifikaci materiálu, který směrnice popisuje Základní údaje, které by hlavička měla obsahovat název a sídlo účetní jednotky název písemnosti a její jednoznačné číselné označení název vlastní směrnice jde o identifikaci a rozlišení vlastního obsahu 10

12 schválení na každé vydané vnitropodnikové směrnici musí být uveden podpis osoby schvalující danou směrnici. Tou osobou bývá zpravidla např. jednatel, generální ředitel, vedoucí, hlavní účetní atd., tedy osoba s přidělenou pravomocí přikázat a rozhodnout o dané problematice Informace, které se doporučuje v záhlaví předpisů uvádět: revize každá směrnice během času zastará a je třeba ji aktualizovat či zcela přepracovat. Je dobré uvádět o kolikáté novelizované vydání se jedná, bylo by nepraktické a hlavně nepřehledné vydávat každou novelu pod zcela novým číslem účinnost velmi důležitý údaj, podle kterého se řídí většina kontrolorů, ať už jde o finanční úřad, či auditora. Účetní jednotka si musí dávat pozor, aby změny vyvolané novelami zákonů byly v souladu s účinností vnitropodnikových směrnic rozdělovník informuje o tom, kdo danou směrnici obdrží, kolik exemplářů se vydává vydal jde o označení osoby, na kterou se ostatní zaměstnanci budou obracet v případě nejasností. Uvedený pracovník by měl mít na starost tuto normu po celou dobu její platnosti, tzn., že by měl sledovat legislativní i vnitropodnikové změny a iniciovat aktualizace a revize přílohy pokud je nutné ke směrnici přiložit určitý dokument, který se jí týká, musí tak být učiněno jasně a srozumitelně, aby byl každý pracovník, který s ní bude pracovat, ihned schopen určit o jakou přílohu se jedná, jaký je její název a kolik má stran 11

13 1.3.4 Vlastní text směrnice U rozsáhlejších směrnice je dobré text rozdělit do několika následujících ucelených částí: úvodní ustanovení obsahuje odkazy na další předpisy, k jejichž provedení je směrnice vydávána a současně je vhodné uvést citaci příslušných předpisů. To z toho důvodu, aby každý, koho se v účetní jednotce směrnice týká, měl tyto citace uvedené přímo a nemusel je hledat v předpisech. Pokud budou citace vztahující se k předpisům uvedeny přímo v každé směrnici, pochopí každý mnohem lépe její smysl a zároveň i důvod, proč je ta která směrnice vytvořena závěrečná ustanovení obsahují především závaznost pro určité pracovní úseky či zaměstnance, platnost a účinnost, zrušovací ustanovení, zvláštní pověření a ustanovení o přílohách. Zrušovací ustanovení, nebo-li tzv. derogační klauzule obsahuje vyjmenování směrnic, které se vydáním nového řídícího aktu ruší nebo mění. Pokud se mění nebo ruší pouze část směrnice, musí být tato část přesně specifikována Závěrečné ustanovení by mělo rovněž obsahovat vymezení, kdo je povinen kontrolovat dodržování směrnice Zápatí vnitropodnikových směrnic Je stejně důležité jako záhlaví. V tomto případě však nejde o zjednodušení orientace mezi jednotlivými směrnicemi, ale o usnadnění práce s konkrétní směrnicí. Mezi základní položky zápatí patří: datum a místo vydání přesně uvedené místo a datum sepsání směrnice, nemusí se shodovat s datem účinnosti směrnice 12

14 změněné stránky v případě menších změn a zásahů není vždy nutné vydávat znovu celou směrnici. Pokud dochází k úpravám jen na jedné stránce a nedojde k zásahu na stránkách ostatních, je jistě ekonomičtější a jednodušší pouze vyměnit tuto jedinou stránku (záleží však na zvyklostech dané účetní jednotky) počet stran a konkrétní číslo stránky pro přehlednost v obsáhlejších směrnicích 1.4 Rozdělení vnitropodnikových směrnic Účetnictví se řídí řadou právních předpisů, z nichž lze zprostředkovaně odvodit vhodnost či povinnost stanovit vnitropodnikové zásahy a postupy, ale vždy je bezpodmínečně nutné řídit se konkrétními podmínkami v dané účetní jednotce. Samotné vnitropodnikové účetní směrnice lze podle nutnosti jejich tvorby pomyslně rozčlenit do dvou skupin. Jednak jsou to směrnice, jejichž tvorba je stanovena nepřímo legislativou, a dále směrnice, jejich vytvoření je vhodné z hlediska usnadnění organizace a fungování jednotlivých činností v účetní jednotce Vnitropodnikové účetní směrnice, které vyplývají z legislativy: 1. Systém zpracování účetnictví 2. Účtový rozvrh 3. Kompetence a podpisové vzory 4. Dlouhodobý majetek, odpisový plán 5. Zásady pro časové rozlišení nákladů a výnosů 6. Kurzové rozdíly, cizí měny 13

15 7. Zásoby 8. Oběh účetních dokladů 9. Inventarizace 10. Opravné položky 11. Archivace účetních dokladů 12. Harmonogram účetní závěrky 13. Pracovní cesty a poskytování cestovních náhrad 14. Pokladna 15. Rezervy 16. Odložená daň V praxi často dochází k propojení některých směrnic. Nemusí být proto vypracovány samostatně, ale mohou být součástí jiné směrnice. V každé směrnici se doporučuje připojit příslušný právní předpis, ze kterého vyplývá povinnost danou směrnici vytvořit. Při tvorbě směrnic je nutno se zaměřit na konkrétní podmínky a situaci dané účetní jednotky a tomu přizpůsobit vlastní směrnice. Konkretizace závisí na činnosti a náplni dané účetní jednotky. 14

16 2 Obsahová náplň jednotlivých směrnic 2.1 Systém zpracování účetnictví Firma zaznamenává účetní zápisy do informačního systému mateřské španělské společnosti. Jelikož neznám a neovládám informační systém dané společnosti, doporučila jsem této firmě, jaké informace informační systém musí poskytnout, a to tak, aby splňovaly všechny podmínky pro vypracování účetní závěrky. 2.2 Účtový rozvrh Tato směrnice představuje základní vnitropodnikovou písemnost v oblasti účetnictví. Povinnost sestavit účtový rozvrh vyplývá ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění novel a dále dle Prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb. a Českého účetního standardu 001. Účetní rozvrh je obsažen ve výčtu účetních záznamů. Za záznamy se považují účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka a výroční zpráva. Účetní jednotky jsou povinny účetní záznamy vést nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Také ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších novel, kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví, se uvádí, že směrná účtová osnova je uvedena v příloze č. 4 k této vyhlášce. Tato konkrétní směrná účtová osnova je základem pro tvorbu individuálního účtového rozvrhu a je zároveň podkladem pro řešení této směrnice. Uspořádání účtového rozvrhu musí vyhovět všem potřebám účetní jednotky pro vnitropodnikové potřeby, potřeby podnikového charakteru a musí být provedeno tak, aby bylo možno bez komplikací sestavit účetní závěrku podle dispozic a požadavků účetních předpisů. Účtový rozvrh obsahuje syntetické a analytické účty a je vytvořen s ohledem na potřeby řízení a kontroly účetní jednotky, s ohledem na příslušná ustanovení 15

17 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění, tj. analytickém rozčlenění položek nákladů a výnosů na daňově uznatelné a neuznatelné. Dále popisuje okamžik uskutečnění účetního případu: vydané faktury: den vystavení faktury přijaté faktury: den přijetí faktury pokladní doklady: den příjmu nebo vydání hotovosti bankovní doklady: den provedení finanční operace interní doklady: den vyhotovení účetního dokladu, popřípadě den uskutečnění Účetní knihy účetního případu V účetním informačním systému využívá účetní jednotka pro evidenci účetních dokladů následující účetní knihy a evidence: účetní deník hlavní kniha kniha pohledávek a závazků pokladní kniha, evidence bankovních operací, skladová evidence, evidence hmotného a nehmotného majetku K veškeré evidenci se v účetní jednotce vyhotovují počítačové sestavy. 16

18 Pro praktické sestavení účtového rozvrhu platí: musí být sestaven pro každé účetní období může se v průběhu účetního období doplňovat účetní jednotka může postupovat podle platného rozvrhu i v následujícím období, pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím účetním období 2.3 Kompetence a podpisové vzory, oběh účetních dokladů Účelem této směrnice je stanovit oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob v dané účetní jednotce, vztahující se k připojování podpisového záznamu nebo identifikačního záznamu, včetně podmínek a způsobů, za kterých tak mohou činit. Rozdělily se zde účetní záznamy podle typů a následně podle kompetencí. Kompetence a podpisové vzory mohou být zpracovány spolu s oběhem účetních dokladů v jednu směrnici. Oběh účetních dokladů a přezkušování účetních záznamů (dokladů) a dalších dokládajících písemností stanovuje hospodářské děje ve společnosti. Směrnice stanovuje postup od vzniku účetního záznamu, přes jeho ověření, zavedení do systému, zaúčtování a uložení. Na to pak navazuje směrnice k archivaci a následné skartaci. Účetní doklady se přezkušují ve společnosti v zásadě vždy před jejich zaúčtováním do účetnictví formou podpisového záznamu z hlediska: věcného (věcná správnost), které zahrnuje přezkoušení správnosti údajů, shody obsahu dokladu se skutečností včetně správnosti výpočtů obsažených v účetních dokladech (např. výše cen, peněžní částka, množství, DPH), ověření shody s předem vystavenou objednávkou, kupní smlouvou, vnitropodnikovým ceníkem. Přezkušování věcné správnosti provádí zaměstnanec odpovědný za účetní případ 17

19 (většinou ten, kdo zboží nebo službu objednal pro své středisko, např. vedoucí údržby, referent MTZ, vedoucí výroby, technik dlouhodobého majetku, manažer prodeje) tj. zaměstnanec vystavující účetní doklad, nebo schvalující účetní operaci. Tento zaměstnanec označuje doklad i příslušným číslem střediska, kam výkon přísluší (náklad, výnos) formálního (formální správnost), které zahrnuje přezkoušení oprávněnosti zaměstnanců, kteří nařídili nebo schválili operace ověřované účetními doklady (osoba odpovědná za účetní případ). Formální přezkoušení správnosti zahrnuje i kontrolu náležitostí účetních dokladů (kontrola označení účetního dokladu, obsahu účetního případu a jeho účastníků, okamžiku vyhotovení a uskutečnění účetního případu, úplnost příloh, opatření účetním předpisem a zapsání do deníku) Přezkušování formální správnosti účetního dokladu provádí zaměstnanec odpovědný za jeho zaúčtování (účetní dodavatelé, odběratelé, banka, pokladní atd.) v souladu se zákonem o účetnictví připojuje k účetnímu dokladu podpisový záznam rovněž zaměstnanec odpovědný za provedení účetního zápisu. Tzn. po zavedení dokladu do příslušného deníku zaměstnancem odpovědným za jeho zaúčtování provádí zápis do hlavní knihy hlavní účetní, přičemž je u každé takto provedené operace zaúčtování uveden kód (značka) zaměstnance zodpovědného za tento zápis Při přezkušování přípustnosti operací posuzuje zodpovědný zaměstnanec, zda realizace účetní operace není v rozporu s právními předpisy, ev. s vnitřními předpisy této společnosti. Pokud zjistí zaměstnanec přezkušující účetní doklady nepřípustnost určité operace, uvědomí o tom nadřízeného vedoucího, který zajistí nápravu takové operace. 2.4 Dlouhodobý majetek, odpisový plán Mezi základní předpisy upravující tuto směrnici patří zákon o účetnictví, vyhláška k zákonu o účetnictví, Český účetní standard pro podnikatele č. 013 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, č. 014 Dlouhodobý finanční majetek a zákon o daních z příjmů. 18

20 Do dlouhodobého hmotného majetku patří: pozemky stavby zvířata pěstitelské celky trvalých porostů bez ohledu na jejich ocenění samostatné movité věci a soubory movitých věcí s dobou použitelnosti delší než jeden rok (od výše ocenění určeného účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku) jiný dlouhodobý hmotný majetek Stavby Na účtu 021 Stavby účetní jednotka účtuje použitelnosti. bez ohledu na výši ocenění a dobu Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Na účtu Samostatné movité věci a soubory movitých věcí účetní jednotka účtuje předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění, samostatné movité věci a soubory movitých věcí s dobou použitelnosti delší než jeden rok. Samostatné movité věci a soubory, které nesplňují povinnosti dané zákonem, popřípadě si je účetní jednotka nezvolí za dlouhodobý majetek, jsou považovány za drobný hmotný majetek, o kterých účetní jednotka účtuje jako o zásobách. 19

21 Hranice ocenění podle které bude samostatné movité věci a soubory movitých věcí řadit buďto do dlouhodobého hmotného majetku nebo do drobného majetku: drobný hmotný majetek dlouhodobý hmotný majetek Operativní evidence Účetní jednotka v operativní evidenci sleduje hmotný dlouhodobý majetek, který je oceněn ve výši od Kč do výše Kč. Pořízení dlouhodobého majetku Souhlas s pořízením dlouhodobého majetku dává ředitel společnosti na základě požadavků vedoucích pracovníků. Způsob pořízení dlouhodobého majetku Účetní jednotka pořizuje majetek: koupí vytvořením vlastní činností (aktivací) nabytím práv k výsledkům duševní tvořivé činnosti bezúplatným nabytím (darováním) vkladem dlouhodobého majetku od jiné osoby (např. nepeněžními vklady) v souladu s obchodním zákoníkem a stanovami (společenskou smlouvou) převodem podle právních předpisů nebo přeřazením z osobního užívání do podnikání (pouze u fyzických osob účtujících v soustavě podvojného účetnictví) 20

22 Zařazení majetku do užívání Zařazení majetku do užívání se provádí na základě protokolu o zařazení majetku do užívání. Odpovědný pracovník vystaví tento protokol a předá ho účtárně k zavedení do systému. Současně dodá účtárně veškeré další podklady související s tímto majetkem (např. znalecký posudek, kupní smlouvu, protokol o předání majetku od dodavatele atd.). Vyřazování dlouhodobého majetku Vyřazování dlouhodobého majetku se provádí na základě protokolu o vyřazení majetku. Odpovědná osoba vystaví tento protokol a předá ho účtárně ke zpracování vyřazení ze systému. Současně předá další podklady související s vyřazení majetku (např. kupní smlouvu, protokol o likvidaci atd.). Odpisový plán Účetní jednotka je povinna sestavit odpisový plán, na jehož podkladě provádí odpisování majetku v průběhu jeho používání. Tato povinnost vyplývá ze zákona č. 563/1993 Sb., o účetnictví, z vyhlášky č. 500/2002 Sb. a Českého účetního standardu č V odpisovém plánu účetní jednotka stanoví sazby účetních odpisů jednotlivých druhů majetku, např. z hlediska času, doby použitelnosti nebo ve vztahu k výkonům, pokud jiným opatřením není stanoven pravidelný odpis po předem stanovenou dobu. Při stanovení účetních odpisů se především vychází z ekonomického pohledu na faktickou životnost majetku a nepřihlíží se ke způsobu odpisování podle zákona o daních z příjmů. Podobně se nepřihlíží k momentální potřebě úpravy hospodářského výsledku směrem dolů nebo nahoru. Účetní odpisy jsou proto vypočteny bez přihlédnutí k strategickým záměrům účetní jednotky a respektují především ust. 7, aby účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. 21

23 Obecně lze konstatovat, že správně ekonomicky stanovené účetní odpisy bývají stanoveny na delší úhrnnou dobu odpisu, než odpisy daňové. Zvolený postup a sazby při odpisování v účetnictví musí být popsány na inventární kartě dlouhodobého majetku společně s daňovými odpisy a ostatními identifikačními údaji, jako je název a popis předmětu, způsob ocenění, datum zařazení do užívání, datum zatížení zástavním právem a způsob vyřazení. Účetní předpisy v zásadě neumožňují jeho jednorázový odpis do nákladů. 2.5 Zásady pro časové rozlišení nákladů a výnosů Časové rozlišení nákladů a výnosů se řídí zákonem o účetnictví, vyhláškou k zákonu o účetnictví a Českými účetními standardy pro podnikatele č. 017 a č V účtové skupině Přechodné účty aktiv a pasiv se na příslušných účtech časově rozlišují náklady a výnosy v souvislosti s konkrétním titulem v určité výši, a sice mezi dvěma nebo více za sebou jdoucími účetními obdobími. Podle Českých účetních standardů pro podnikatele stanoví účetní jednotka postup při časovém rozlišení nákladů a výnosů a nesmí jej každoročně měnit. Ke změně může dojít jen zcela výjimečně a je nutno přitom postupovat podle ustanovení zákona o účetnictví. Dále jsou v tomto předpisu uvedeny podmínky stanovující, které položky není nutné časově rozlišovat (např. opakující se nevýznamné položky) a které položky se dokonce časově rozlišovat nesmí. Dále jakou částku budou považovat za nevýznamnou položku. Příklady jednotlivých titulů účet 381 Náklady příštích období slouží k účtování výdajů běžného účetního období, jež se týkají nákladů v příštích obdobích, a sice konkrétních jednotlivých účtů v účtové třídě 5, například náklady na zařazení většího rozsahu drobného nehmotného dlouhodobého majetku do používání, nájemné placené v běžném 22

24 období týkající se budoucího období (placené předem), předplatné placené předem. Zúčtování nákladů příštích období na příslušný účet nákladů se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí, vyšší první splátku (akontaci) dle platebního kalendáře leasingové společnosti účet 382 Komplexní náklady příštích období tvoří veškeré různé druhové náklady a výdaje příštích období, jež se sledují ve vztahu k danému účelu (komplexně), např. náklady na přípravu a záběh výroby, náklady na technický rozvoj, náklady na dlouhodobou propagaci, náklady na předzásobení aj. účet 383 Výdaje příštích období slouží k vyúčtování nákladů, jež s běžným účetním obdobím souvisejí, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn. Lze vyúčtovat pouze částky, u nichž je známo, že se v budoucích obdobích vynaloží na příslušný účet a v určité výši. Účtuje se zde např. nájemné placené pozadu, prémie a odměny placené po uplynutí roku účet 384 Výnosy příštích období slouží k účtování příjmů v běžném účetním období, které věcně patří do výnosů v příštích obdobích, například nájemné přijaté předem, částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb, předem přijaté předplatné aj. účet 385 Příjmy příštích období slouží k účtování částek účetní jednotkou nepřijatých (neinkasované), které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného období a nejsou zúčtovány přímo na účtech pohledávek vůči právnickým a fyzickým osobám. Jsou to zejména výnosové provize, provedené a odebrané dosud nevyúčtované práce a služby účet 388 Dohadné účty aktivní slouží např. k zaúčtování pohledávky za pojišťovnou, nebyla-li poskytnuta pojistná náhrada a do data uzavření účetních knih pojišťovna nepotvrdila ke konci rozvahového dne konečnou výši náhrady, výnosové úroky nezahrnuté do bankovního vyúčtování za běžné účetní období, odhad poplatků z licencí nebo jiných majetkových práv, pokud ještě není známa výše poplatků 23

25 účet 389 Dohadné účty pasivní slouží k účtování těch dohadných položek pasivních, které nelze vyúčtovat jako obvyklý dluh, např. nevyfakturované dodávky. Účtují se sem i nákladové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za dané účetní období, závazek k úhradě z odpovědnosti za způsobenou škodu v případech, kdy není možno ke konci rozvahového dne stanovit konečnou výši závazku 2.6 Kurzové rozdíly, cizí měny Tvorba této směrnice vychází především ze zákona o účetnictví, vyhlášky k zákonu o účetnictví a Českého účetního standardu pro podnikatele č. 006 a jejím účelem je především stanovit základní postupy k zajištění správného vyjádření kurzových rozdílů u účetních dokladů, které jsou vystaveny v cizích měnách při přepočtu na českou měnu. Jedná se o pohledávky, ceniny, devizové hodnoty, cenné papíry, majetkové účasti, vklady do základního kapitálu, úvěry a finanční výpomoci vyjádřené v cizí měně, přijaté závazky, deriváty, opravné položky, rezervy. Pro přepočet majetků a závazků vyjádřených v cizí měně k okamžiku uskutečnění účetního případu může účetní jednotka použít: pevný kurz, který účetní jednotka stanoví směrnicí na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro něž je pevný kurz používán. Účetní jednotka může během stanovené doby změnit tento kurz vnitřním předpisem, ale v případech vyhlášení devalvace či revalvace české koruny jej musí změnit vždy. Takto stanovený kurz může platit nejdéle po jedno účetní období denní kurz, tedy kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou. V případě, že cizí měna není v tomto kurzu obsažena, se pro přepočet použijí oficiální střední kurzy centrálních bank, popř. aktuální kurzy na mezibankovním trhu k americkému dolaru nebo euru. Tento způsob přepočítávání kurzů je však náročnější na evidenci 24