UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií BAKALÁŘSKÁ PRÁCE"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Olomouc 2010 Eliška Gregorová

2 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií ELIŠKA GREGOROVÁ III. ročník prezenční studium Obor: Speciální pedagogika pro 2. stupeň základních škol a střední školy a Přírodopis se zaměřením na vzdělávání VÝZNAMNÉ ČESKÉ OSOBNOSTI SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ZABÝVAJÍCÍ SE VÝCHOVOU PRACÍ Bakalářská práce Vedoucí práce: Prof. PaedDr. Milan Valenta, Ph.D. OLOMOUC 2010

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. V Olomouci dne 23. června vlastnoruční podpis

4 Děkuji prof. PaedDr. Milanu Valentovi, Ph.D., za odborné vedení práce a poskytování rad. Na tomto místě chci poděkovat i své rodině za podporu a povzbuzování během zpracovávání této práce.

5 OBSAH ÚVOD VÝCHOVA PRACÍ Pojetí výchovy prací Výchova Práce Pracovní výchova Ergoterapie Pracovní a činnostní terapie, pracovní rehabilitace Význam a cíle výchovy prací Význam výchovy prací v somatopedii Význam výchovy prací v psychopedii ZAVEDENÍ VÝCHOVY PRACÍ DO ŠKOLNÍ VÝUKY Vzdělávání pedagogů Realizace ručních prací Formy ručních prací Žákovské dílny Soustavy rukodělných prací Pracovní škola NÁSTIN POSTAVENÍ VÝCHOVY PRACÍ VE ŠKOLNÍCH OSNOVÁCH Postavení výchovy prací v osnovách základního školství Postavení výchovy prací v osnovách základního školství do roku Postavení výchovy prací v osnovách základního školství v současnosti Postavení výchovy prací v osnovách speciálního školství Postavení výchovy prací v osnovách speciálního školství do roku Postavení výchovy prací v osnovách speciálního školství v současnosti VYBRANÉ VÝZNAMNÉ ČESKÉ OSOBNOSTI SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ZABÝVAJÍCÍ SE VÝCHOVOU PRACÍ Jan Amos Komenský ( ) Ferdinand Kindermann ( ) MUDr. Karel Slavoj Amerling ( ) MUDr. Karel Herfort ( ) Prof. MUDr. Rudolf Jedlička ( ) František Bakule ( ) Augustin Bartoš ( ) Jan Mauer ( ) ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

6 ÚVOD Činnost, myšleno fyzická aktivita, je jednou ze základních potřeb člověka. Je přirozeností člověka něčemu se věnovat. Ovšem děti s různým druhem postižení mají škálu činností, které mohou vykonávat, poněkud omezenou. V minulosti se z tohoto důvodu děti stávaly žebráky, kterými společnost opovrhovala. Historie speciální pedagogiky nabízí řadu významných osobností, které dětem pomohly nalézt činnost, kterou mohly vykonávat i se svým postižením. Dokázaly žáky s handicapem zaměstnat, vzbudit v nich zájem o práci. Prostřednictvím této činnosti žáci získávali nové poznatky a dovednosti. U těchto dětí je významná možnost jakkoli se vlastní aktivitou zapojit a vědomí toho, že jsou schopny pracovat a být tak rovnocennými vůči ostatním. Hmotná práce přináší dětem radost a sebedůvěru, odvádí je od pocitu méněcennosti a v neposlední řadě prospívá jejich zdravotnímu stavu. V úvodních kapitolách jsou nastíněny možné varianty pojímání a označení výchovy prací. Následně se věnujeme otázce zavádění hmotné práce, zejména ručních prací, do škol. Již Pestalozzi byl názoru, že bez ruční práce není harmonického vzdělání. Dále podáváme nástin postavení ručních prací v učebních plánech základního i speciálního školství, a to do roku 1960 v porovnání se současností. V bakalářské práci se zamýšlíme nad významem výchovy prací v procesu edukace, především pak v oboru psychopedie a somatopedie, kde je nejvíce patrné pozitivní působení výchovy prací. U mentálně postiženého žáka výchova prací tvoří základní kámen jeho vzdělávání a výchovy. U tělesně postižených dětí má hmotná práce zásadní vliv v oblasti rozvoje motoriky. Závěrečná kapitola podává obraz vybraných osobností speciální pedagogiky, které se zabývaly aplikací práce v procesu výchovy a vzdělání. Počátky výchovy prací nacházíme u Jana Amose Komenského, následně pak u reformátora školství Ferdinanda Kindermanna. Přes nepřeberné množství významných jmen jsme si dovolili na stránkách této práce vymezit prostor pro přiblížení myšlenek a činnosti zakladatele péče o slabomyslné Karla Slavoje Amerlinga a dále pak lékaře činného v tomto ústavu MUDr. Karla Herforta. Převážně jsme se však věnovali osobnostem působícím v Jedličkově ústavu v Praze. Prof. MUDr. Rudolfa Jedličku zmiňujeme především z pohledu zavedení ergoterapie u nás a jeho komplexního pojetí rehabilitace. Významně pedagogicky zde působili František Bakule a jeho nástupce Augustin Bartoš. Přehled osobností uzavíráme Janem Mauerem, průkopníkem pomocného školství, ale zejména metodikem rukodělného vyučování. 6

7 Cílem bakalářské práce není zcela postihnout přehled osobností prosazujících výchovu prací u žáků se speciálně vzdělávacími potřebami. Výběr právě těchto osobností má svůj význam. Naší snahou bylo přiblížit osobnosti působící v různých historických etapách, ale také osobnosti věnující se péči žáků s odlišným druhem postižení. Tedy na jedné straně práce Karla Slavoje Amerlinga a MUDr. Karla Herforta s mentálně postiženými dětmi, na straně druhé osobnosti Jedličkova ústavu, který poskytoval péči dětem tělesně postiženým. Smyslem práce bylo také poukázat na změnu pohledu na význam práce ve vzdělání a na shodnost či rozdílnost názorů osobností na tutéž problematiku. 7

8 1 VÝCHOVA PRACÍ V odborné literatuře se setkáváme s řadou synonymních výrazů, které výchovu prací zastupují. Na pracovní činnost můžeme nahlížet jako na proces, ve kterém je pro nás důležitý průběh činnosti, nebo se pro nás stává zásadním až získaný výsledek činnosti. Hmotná práce může sloužit jako prostředek k nabývání potřebných znalostí a dovedností. V tomto případě nejčastěji užíváme označení pracovní výchova, pracovní vyučování. Je možno práci také vnímat jako působící proces ovlivňující organismus člověka. Zde je vhodnější použít termínů ergoterapie, pracovní terapie či pracovní rehabilitace. Terminologie se diferencuje také v historickém kontextu. V 18. století se setkáváme s industriálním vyučováním, avšak o století později je již pojem nahrazen např. rukodělným vyučováním, praktickou či pracovní výchovou apod. V současné době se v pedagogické praxi nejčastěji setkáme s pracovním vyučováním, dříve často označovaným jako praktické činnosti. Na začátku uvedeme některé synonymní výrazy výchovy prací a jejich vymezení z různých pohledů. Zjistíme, že výkladem z pedagogického, psychologického nebo speciálněpedagogického hlediska získávají pojmy mnohdy odlišný význam, který je třeba si uvědomit. 1.1 Pojetí výchovy prací Výchova Nejprve si vyložíme význam slova výchova. Podle pedagogického slovníku ji lze chápat jako proces záměrného působení na osobnost člověka s cílem dosáhnout pozitivních změn v jejím vývoji (Průcha, Walterová, Mareš, 2009, s. 345). Průcha, Walterová, Mareš (2009) dále přinášejí náhled na výchovu z moderního hlediska, které výchovu vysvětluje jako proces záměrného vytváření a ovlivňování podmínek, díky nimž může dojít k optimálnímu rozvoji každého jedince. V případě existence vhodných podmínek se jedinec rozvíjí optimálně a postupně se stává autentickou, vnitřně integrovanou a socializovanou osobností. Geist (2000, s. 333) hovoří o komplexu specifických interakcí. Interakce jsou uskutečňovány mezi jedincem a časoprostorem, především tedy mezi vychovatelem a vychovávaným. 8

9 Obě vymezení, jak z pohledu pedagogického, tak psychologického, se shodují na vnímání výchovy jako záměrného procesu, který se velkou měrou podílí na vývoji osobnosti každého z nás, na budování našich postojů a hodnot Práce Ač je podstata práce zřejmá, připomeňme si její možná pojetí. Na práci lze nahlížet v širším slova smyslu, ale také v užším slova smyslu. V prvním případě hovoříme o každé tělesné nebo duševní činnosti, která nás dovede k zamýšlenému úspěchu. V užším slova smyslu je práce tou každodenní činností, která nám přináší výdělek, výživu a uspokojení potřeb (Geist, 2000) Pracovní výchova Při vymezování pracovní výchovy z pedagogického hlediska saháme k výkladu Průchy, Walterové, Mareše (2009, s. 214), který pracovní výchovu vystihuje jako přípravu dětí a mládeže na práci. Na počátku 20. století byla spojena s myšlenkou pracovní školy 1 (J. Dewey, C. Freinet aj.). Defektologický slovník nabízí termín konkrétněji zaměřený, a to výchovu pracovní na speciálních školách. Pracovní výchova tvoří (nejen) na speciálních školách složku komplexního výchovného působení, která přispívá k všestrannému rozvoji osobnosti žáků (Edelsberger, 2000, s. 392) Ergoterapie Připomeňme úvod kapitoly, kde jsme zmiňovali, že práce může být prostředkem k získání výsledného výrobku, nebo může být procesem, který jedince pozitivně ovlivňuje a tím je pro něj významným, léčivým. Vycházíme-li z řeckého původu pojmu, je ergoterapie překládána jako léčba prací. Hartl (2004) v ergoterapii spatřuje druh psychoterapie, Müller (In Renotiérová, Ludíková, 2006) přibližuje ergoterapii z medicínského pohledu jako druh fyzioterapie. Zde prostřednictvím pracovní činnosti dochází k žádoucí stimulaci motorických funkcí, zároveň se zvětší svalová síla a pozitivní působení pracovní činnosti lze sledovat i ve zlepšení svalové koordinace Ergoterapie se užívá i v oblasti speciální pedagogiky, kde pracovní činnost jako 1 Pracovní škola forma školy, připravující žáky na praktický a produktivní život skrze např. projektovou výuku. Častými synonymy pracovní školy jsou např. činná škola, praktická škola, progresivní škola ad. (Průcha, Walterová, Mareš, 2009). 9

10 součást výuky vede k žádoucí změně chování a sebepojetí. (Müller in Renotiérová, Ludíková, 2006). Pro úplnost připojujeme i poněkud rozsáhlejší definici České asociace ergoterapeutů (2008), jak ji uvádí Jelínková, Krivošíková, Šajtarová (2009, s. 13): Ergoterapie je profese, která prostřednictvím smysluplného zaměstnávání usiluje o zachování a využívání schopností jedince potřebných pro zvládání běžných denních, pracovních, zájmových a rekreačních činností u osob jakéhokoli věku s různým typem postižení. Pojmem zaměstnávání jsou myšleny veškeré činnosti, které člověk vykonává v průběhu života a jsou vnímány jako součást jeho životního stylu a identity. I v případě ergoterapie se můžeme často setkat se synonymy např. pracovní terapie, činnostní terapie, mezi kterými však lze najít drobné odlišnosti Pracovní a činnostní terapie, pracovní rehabilitace Činnostní a pracovní terapií, zdálo by se dva zaměnitelné pojmy, označujeme dvě metody, jejichž nepatrnou odlišnost lze spatřovat v praktickém využití, jak poukazuje Müller (In Renotiérová, Ludíková, 2006). Z teoretického hlediska lze obě metody chápat jako odborné, záměrné a cílevědomé aplikace manipulací např. s předměty, surovinami a materiály, které si kladou za cíl pomoci lidem změnit jejich chování, myšlení, emoce, strukturu osobnosti do té míry a takovým směrem, aby tato změna byla přijatelná pro jedince i společnost (Müller In: Renotiérová, Ludíková, 2006). Jak jsme předeslali, nepatrný rozdíl mezi činnostní a pracovní teorií je možno najít v praktické rovině, a to v konečné fázi terapie. Cílem pracovní terapie je dopracovat se ke konkrétnímu výrobku, výsledku práce. Pracovní terapie je aplikována jak u dětí, mládeže, tak i u dospělé populace. U dětí se pracovní (činnostní) terapie prolíná s terapií hrou, kdy dětský klient formou hry imituje každodenní práce či profese. U mládeže a dospělých je terapie uskutečňována prostřednictvím rukodělných činností a výcvikem dovedností, potřebných v praktickém životě (Müller in Renotiérová, Ludíková, 2006). Rovněž nelze zaměnit pracovní terapii a pracovní rehabilitaci. Rehabilitace bývá vysvětlována na základě odvození z latinského původu habilitas (způsobilost, schopnost) a předpona re- (znovu, zpět), jako znovunavrácení do původního stavu, znovuuzpůsobení. (Renotiérová, 2006). Pracovní rehabilitaci chápejme tedy jako soubor opatření směřujících k adekvátnímu pracovnímu zařazení klienta (Müller in Renotiérová, Ludíková, 2006, s. 64). 10

11 1.2 Význam a cíle výchovy prací Primárním cílem výchovy prací byly v minulosti hospodářské poměry ve státě. Výchova prací měla být záchranou domácího průmyslu a podporou řemesel, jejichž úpadek byl dán zavedením tovární velkovýroby (Mauer, 1919). Až později začala být hmotná práce vnímána jako prospěšná ve výchově a vzdělávání. V oblasti pedagogiky se význam hmotné práci přikládal až v 19. století. Pozornost byla práci věnována zejména pro její působení v mravní oblasti. Práce se stávala také významným zdrojem vědeckých poznatků. Ruka byla novým předmětem zkoumání lékařů, kteří si všímali orgánu hmatu z hlediska fyziologie. Domnívali se, že ruka je prostředkem, který se zasloužil o rovnoměrný rozvoj příslušných oblastí kůry mozkové a méně vyvinuté buňky tak byly znovu přivedeny k životu (Mauer, 1919). Lidé se zajímali i o hygienu práce, dbali na dodržování rovnováhy mezi tělesnou a duševní prací. Tato rovnováha byla mimo jiné i podmínkou kulturního pokroku. Naopak její narušení s sebou přinášelo nedostatek činorodé vůle, úpadek mravnosti a tyto následky postihovaly i společnost (Mauer, 1919). Vliv pracovní činnosti se projevuje i ve fungování našeho organismu. Na sobě může každý sám pozorovati a poznati, jak hmotná práce podněcuje a zesiluje dýchání, oběh krve, zažívání, vyměšování základní činnosti našeho těla. Po takové práci dostavuje se rozkoš odpočinku, blažený spánek a jaré procitnutí (Mauer, 1919, s ). Mauer (1919) hovoří o působení hmotné práce ve výchově a vzdělávání. Vyzdvihuje budování žákovských dílen, tedy jednoho z míst realizace výchovy prací, jako významného činitele mravní ochrany, záchrany a nápravy. Děti tak svoji energii a zájem věnovaly tvořivé práci. Rukodělného vyučování přispívalo k rozvoji pozornosti, přesnosti, pečlivosti a udržování čistoty a pořádku. Autor úspěšně hodnotí zařazování rukodělného vyučování do pomocných škol (dnešní terminologií speciální školy). Každý, kdo po této stránce si všímal pomocných škol, dosvědčí, že tam rukodělné vyučování nejen má dobrý výsledek, ale že tam právě nejvíce jest patrno, jak podstatně přispívá i ku povznesení celkové duševní úrovně, kterak vůbec podporuje vyučování (Mauer, 1919, s ). Při úvaze o významu manuální práce ve výchově a vzdělávání ve speciálním školství přihlédněme k hledisku sociálnímu, kdy se dítě naučí manuálně pracovat a tím je schopné se v budoucnu uživit a zařadit se do společnosti. Je zde ovšem i významné hledisko léčebné poukazující na manuální práci jako na činitele rozvíjejícího jedince. Z hlediska 11

12 fyziologického chápejme manuální práci jako jistý druh pohybu, objevuje se zde souvislost s tělesnou výchovou. Především je zde přínosné střídání aktivity během manuální práce, což je prevence vůči rychlé ztrátě koncentrace, ke které by snadno došlo při monotónní práci. Hledisko pedagogické vnímá manuální práci jako názornou vyučovací metodu, jako zdroj poznatků Význam výchovy prací v somatopedii2 Od samotných počátků ústavní péče u nás byl vyzdvihován význam pracovní výchovy u zdravotně postiženého dítěte. Pracovní výchova pozitivně zasahuje nejen do vývoje osobnosti dítěte a jeho psychiky, ale její vliv se projevuje i v oblasti motoriky, kde dochází ke zlepšení motorických funkcí. Pracovní výchova plní tedy také úkol rehabilitační a psychoterapeutický Pozitivní působení pracovní činnosti na psychický vývoj tělesně postiženého dítěte shrnuje Kábele (1993, s. 66) do tří bodů: a) Pracovní činnost odvádí pozornost od tělesného postižení nebo od nemoci, aktivizuje postiženého užitečným směrem a zamezuje tak únik od skutečnosti do pasivity a pesimismu, b) vyvolává prostřednictvím zajímavého průběhu pracovní činnosti a jejích výsledků žádoucí kladné emocionální stavy, c) přispívá k rozvoji samostatnosti a posiluje zdravé sebevědomí postiženého při dosahování pracovních úspěchů a uznání. Pracovní činnost je pro tělesně postižené děti významným reedukačním a kompenzačním činitelem. Pokud je práce využíváno s cílem dosáhnout obnovení činnosti postižené končetiny, vystupuje tu hmotná práce jako reedukační metoda. Práce se stává kompenzační metodou, pokud je končetina poškozena v takové míře, že není možná reedukace. Při této metodě se cvičí náhradní činnost (např. při amputaci 3 horní končetiny žák danou činnost vykonává ústy, bradou, ramenem, nohou atd.). Možná je i kombinace obou metod, kdy je do práce zapojena jak postižená horní končetina, tak i zdravá končetina (Kábele, 1993). Mezi úkoly pracovní výchovy Kábele (1993) zařazuje formování vztahu k práci, které považuje za jeden ze základních předpokladů k tomu, aby si jedinci s tělesným postižením vytvořili kladný vztah k práci. Pro tyto jedince je zásadní vědomí toho, že jsou schopni 2 Somatopedie je speciálně pedagogická disciplína, zabývající se výchovou, vzděláním a přípravou pro pracovní a společenské začlenění jedinců s postižením hybnosti (Renotiérová, 2006, s. 209). 3 Amputace je umělé oddělení části orgánu nebo části či celé končetiny od ostatního organismu (Renotiérová, 2006, s. 261). 12

13 zapojit se do nějaké činnosti. Je třeba mít na mysli výběr vhodné činnosti vzhledem k individuálním možnostem jedince. Teprve poté může být vytvořen pozitivní vztah k práci. Jako další úkol pracovní výchovy tentýž autor uvádí rozvíjení soběstačnosti, na které je u jedinců s pohybovým postižením třeba se zaměřit co nejdříve. Řadíme sem jak nácvik sebeobslužných dovedností, tak nácvik používání učebnic a školních pomůcek, ale i pomůcek kompenzačních. Dále je zmiňováno teoretické a praktické pracovní vzdělávání. Touto oblastí je myšleno osvojování vědomostí, dovedností a návyků potřebných k práci. Pracovní vyučování má jako jeden z vyučovacích předmětů specifickou úlohu zejména v osvojení základních vědomostí o technice a výrobě, osvojení základních pracovních dovedností podle individuálních možností jedince. Na rozvoji pracovních dovedností se podílí zájmová pracovní činnost, tedy zájem jedince ke konkrétnímu druhu práce. V závěru zmiňme i výchovu k volbě povolání, prostřednictvím které jsou žákům poskytovány všeobecné informace o možnosti pracovních oborů a poté je volba povolání zaměřena individuálně Význam výchovy prací v psychopedii4 Výchova prací u jedinců s mentálním postižením byla v minulosti spojována s představou, že se lidé s mentálním postižením narodili s větším talentem pro manuální práci. Jak již dnes víme, není tomu tak. U jedinců s mentálním postižením se manuální práce jeví jako nejdůležitější a hlavní princip ve výchově a vzdělávání. Díky zaměření se na tuto činnost dochází k nácviku a ke zdokonalování zručnosti. Pracovní vyučování u žáků s mentálním postižením plní řadu obecných a speciálních cílů. Prostřednictvím pracovního vyučování se u žáků vytváří základní pracovní vědomosti např. o materiálu, nástrojích, pracovních postupech, rozvíjí se manuální i intelektové pracovní dovednosti a návyky v této oblasti, čímž jsou žáci připravování k zapojení do výrobní praxe. Pracovní vyučování zde vystupuje jako jeden z nejdůležitějších prostředků profesní orientace žáků s mentálním postižením (Valenta, Müller, 2007). Při vymezení speciálních úkolů pracovního vyučování vycházíme opět z Valenty, Müllera (2007), kteří hovoří o reedukaci (postupy podporující rozvoj a zlepšení narušených funkcí) a kompenzaci (postupy podporující zdokonalení a zlepšení výkonnosti ostatních nenarušených funkcí) nedeficitních schopností a také o sociální rehabilitaci a diagnostických úkolech pracovního vyučování. Jako příklady reedukace a kompenzace deficitních schopností 4 Psychopedie se jako speciálně pedagogická disciplína zabývá edukací osob s mentálním či jiným duševním postižením a zkoumáním formativních (výchovných) a informativních (vzdělávacích) vlivů na tyto osoby (Valenta, Müller, 2007, s. 4). 13

14 autoři uvádějí zmírnění motorické poruchy, zdokonalení kognitivních funkcí, stimulaci řeči a myšlení, snížení nedostatků prostorové orientace. 14

15 2 ZAVEDENÍ VÝCHOVY PRACÍ DO ŠKOLNÍ VÝUKY Zmínku o zařazení výchovy prací do školní výuky již ke konci 18. století nalézáme u Horáka, Kratochvíla (2005). V roce 1774 zavedením Všeobecného školního zákon vešla v platnost povinná školní docházka pro děti od šesti do dvanácti let. Tehdy existovaly školy triviální, normální a hlavní. Do učebního plánu triviálních škol zřizovaných na venkově byla zařazena nauka o hospodářství a v menších městech se na tomto typu školy vyučovala nauka o průmyslu s ručními pracemi. V 18. století působil v Rakousku Uhersku Ferdinand Kindermann, farář, školní inspektor, pedagog a reformátor školství, který se zasloužil o rozvoj elementárního vzdělání na venkově tím, že učební plán rozšířil o výuku ručních prací, pěstování ovocných stromů, včelaření, tkaní. Kindermannův pokus spojit školní výuku s pracovní výchovou byl podporován vládnoucími kruhy a jeho koncepce byla přijata několika stovkami českých škol (Horák, Kratochvíl, 2005). Již v roce 1886 byly ruční práce povoleny jako nepovinný předmět, jak uvádí Titzl (1998). V učebních osnovách si své místo ruční práce vybojovaly v roce 1924, kdy byly zavedeny jako nový vyučovací předmět národní školy nazvaný ruční práce výchovné a domácí nauky (Mauer, 1931). Mauer (1919) uvádí, že na zavedení rukodělného vyučování a vůbec práce jako takové do výuky měl velký podíl tlak hospodářských poměrů. V počátcích byly rukodělnému vyučování kladeny překážky v podobě nedostatečné finanční podpory, ale i neodbornosti pedagogů pro tento předmět. Někteří učitelé odbornost získávali vyučením u řemeslníků. 2.1 Vzdělávání pedagogů Pro zavedení ručních prací do škol bylo třeba nejprve odborně vyškolit pedagogy. Nad strukturou kurzů pro pedagogy se zamýšlí Mauer (1919). Navrhuje zřízení dvou typů kurzů. Jeden typ kurzů by pedagogy vzdělal v lehčích výtvarných a ozdobných pracích. Získané dovednosti by pak pedagogové uplatnili ve výuce na nižším a středním stupni obecné školy. Tyto kurzy by se konaly střídavě ve všech okresech. Na kurzech druhého typu by pedagog nabyl dovedností v dílenských pracích např. základy soustružnictví, práce na hoblici, základní práce z kovu aj. Takto vyškolený pedagog byl připraven na vzdělávání žáků vyššího stupně obecné školy a školy měšťanské. Mauer navrhuje otevření tohoto kurzu při každé řemeslnické škole. 15

16 Metodická průprava pedagogů na rukodělné vyučování by podle Mauera (1919) měla být realizována putovní výstavkou, která by prezentovala vhodné předměty, vzory a výrobky žáků. Pedagog by se měl také seznamovat s činností žákovských dílen v zahraničí, dále je možné seznamovat ostatní pedagogy se zkušenostmi a postřehy prostřednictvím diskuzí a přednášek. Autor zakončuje návrhy na rozvoj metodiky rukodělného vyučování myšlenkou vytvoření názorné a komentované příručky. Nad řešením otázky, jak sjednotit obsah jednotlivých kurzů, se zamýšlí Mrštík (1914). Pro školní praxi navrhuje, stejně jako J. Mauer, zhotovit putovní výstavku vzorových výrobků. Avšak přiznává, že by putování výstavky trvalo příliš dlouho a cestou by se výrobky mohly poškodit. Poukazuje také na nutnost stanovit výčet předmětů pro výuku, které by byly přínosnými a zároveň pro zdraví bezpečnými. Mezi zdraví škodlivé činnosti zahrnuje např. lupenkovou řezbu a vypalování ve dřevě. Naopak k potřebným předmětům řadí věcné učení, reálie, kreslení, počty a měřičství. Dále tento autor upozorňuje na velkou šíři ručních prací a navrhuje, aby se délka kurzů prodloužila, nebo aby byly kurzy specializovány na jednu činnost. Také doporučuje, aby na konci každého kurzu účastníci vyplnili dotazník a podali tak náměty a připomínky. Účastníkům by měly být poskytnuty adresy nákupních pramenů materiálu a nářadí. Strnad (1914) ve svém příspěvku dokládá úspěšnost českých kurzů. V roce 1913 se uskutečnilo celkem osm kurzů ručních prací chlapeckých, a to v Brně, Hořicích, Jičíně, Hradci Králové, Ledči, Pardubicích, Praze a v Příboře. Účast pedagogů na kurzech byla obrovská, dostavilo se jich přes 200. Strnad také podotýká, že veškeré náklady si pedagogové zpočátku hradili sami. S konáním kurzů ručních prací je spjato jméno Václava Rohleny. Rohlena přichází v roce 1912 s návrhem založit Českoslovanské sdružení učitelů a přátel školních prací. Tento návrh byl úspěšným až o rok později, kdy se do čela hnutí postavil prof. Dr. Čáda a návrh byl podpořen peticí absolventů kurzů. Sdružení začalo existovat pod názvem Sdružení pro praktickou výchovu. Účelem nově vzniklého spolku bylo: a) pořádání přednášek, kurzů, anket, sjezdů, b) propagace zavedení rukodělného vyučování do škol, c) zakládání dílen pro praktickou výchovu, d) podporování snah pro zdokonalení školské výchovy užitím samočinnosti, e) starat se o potřebnou literaturu, podporovat vydávání nové literatury aj. (Rohlena, 1914). Pedagogové se při zaškolování potýkali i s nedostatkem odborné literatury v oblasti ručních prací. To se stalo impulsem pro vydávání České sbírky praktických příruček ručních prací, jejíž redakci tvořili J. Mauer, V. Rohlena a Dr. K. Velemínský (Rohlena, 1914). 16

17 2.2 Realizace ručních prací Zpočátku byla v našich školách možná pouhá realizace drobných výtvarných prací ve spojení s prvoukou, kreslením a měřictvím, modelováním, skládankami z papíru či jeho vystřihováním. Dále pak např. práce z kartonu a lepenky (Mauer, 1919). Ruční práce byly do výuky zařazeny buď jako samostatný předmět s vlastním učebním postupem, nebo sloužily pouze jako učební pomůcka. Žáci si prostřednictvím pracovních úkonů upevňovali probírané učivo. Takto samostatným předmětem se stalo např. rýsování nebo kreslení. Nabízela se ještě třetí možnost zařazení ručních prací do vyučování. Hmotná práce tvořila samotný základ výuky. Bylo tomu tak při práci na zahradě, na poli, při vaření, tkaní, šití ad. Rukodělné vyučování bylo uskutečňováno buď v prostorách mimoškolních dílen, nebo v budově školy (Mauer, 1919). Do výuky je rukodělné vyučování zařazeno jako povinný předmět, který má přesně stanovený rozvrh hodin, nebo jako předmět nepovinný. Dále bylo možné zařadit rukodělné vyučování jako nesamostatný předmět, který byl součástí předmětu či předmětů, tudíž k jejich realizaci docházelo během hodin těchto předmětů (Mauer, 1919). 2.3 Formy ručních prací Macháček (1914) diferencuje ruční práce na výchovné (určené pro školy obecně vzdělávací) a na dílenské (určené pro různé obory). Výchovné ruční práce dále rozlišuje na pomocné a předmětové, přičemž pomocné zastupují vyučovací metodu a předmětové vyučovací předmět. Dílenské ruční práce jsou realizovány v řemeslné či umělecké dílně. Tato klasifikace má mít pouze informativní charakter při zavádění ručních prací do škol a jistě není konečná. Objevují se odborníci, připouštějící i existenci přechodných forem. Pro výuku je významnější skupina výchovných ručních prací, avšak lze pracovat s oběma jejími formami. Do vzdělávacího procesu lze zařadit kreslení, rýsování, malbu, patrónování, tisky, práce s papírem, vystřihování, nalepování, modelování, práce se dřevem, kovem, práce se smíšeným materiálem a práce pletené (Macháček, 1914). Ruční práce pomocné můžeme nahradit i synonymem rukodělné vyučování či vyučovací zásada. Jednalo se o formu výchovných ručních prací, které bylo možné realizovat v prostorách třídy se všemi přítomnými žáky. Ruční práce pomocné zde vystupovaly pouze jako vyučovací prostředek usnadňující dosažení určitých učebních cílů. Při těchto ručních pracích nebylo třeba žádných nástrojů, nanejvýš jednoduchých např. nůž, štětec (Macháček, 1914). 17

18 Při ručních prácích předmětových bylo již třeba upravené prostředí (pracovnu) a složitější nástroje. Výuka se zaměřovala spíše na jednotlivce. Úkolem těchto prací bylo zejména vzdělání vkusu, proto je bylo možné použít pouze jako vyučovacího předmětu (Macháček, 1914). Tentýž autor dále uvádí, že výše vysvětlené formy výchovných ručních prací lze vzájemně odlišit z hlediska povahy pracovních výsledků. Ruční práce pomocné přímo doplňovaly a podporovaly samotné vyučování, jejich ráz byl intelektuální. Dobře je bylo možné aplikovat v obecné výchově. Naopak ráz ručních prací předmětových byl výrobní, nesouvisely tedy přímo s procesem vyučování (Macháček, 1914). Zmínili bychom ještě jedno kritérium, které podle Macháčka (1914) obě formy od sebe odlišuje, a to čas věnovaný práci. V případě ručních prací pomocných se doba, po kterou se žáci pracím věnovali, odvíjela od probírané učební látky. Při ruční prácích předmětových žáci prací směřovali k výsledku za použití složitých nástrojů a byla stanovena přesná kritéria, jak má zhotovený výrobek vypadat. Potřebný čas při této formě ručních prací byl mnohonásobně delší. 2.4 Žákovské dílny Mauer (1919) podává zprávu o prvních žákovských dílnách. Ty se objevují ve druhé polovině 19. století na území Švédska, Norska, Dánska, ale i Německa. Dílny měly poskytovat vzdělání hochům v základech řemeslné práce, ale také přípravu na příští řemeslnou výuku a povolání, které mělo pozvednout domácí průmysl. Tento účel se však nepodařilo splnit. Později hmotná práce nabrala jiný směr. Stala se významným výchovným a vzdělávacím prostředkem. Kolébkou tohoto směru je Finsko, i když prvopočátky pedagogického vyučování (slojdu 5 ) nacházíme v sousedním Švédsku. Rukodělné vyučování se začalo rozšiřovat nejen do okolních států, ale i na americký kontinent (Mauer, 1919). Zakládání žákovských dílen u nás započalo v Praze, a to v letech Po počátečním nadějném rozvoji však došlo ke zrušení dílen. Myšlenka rukodělného vyučování nebyla finančně podporována, tudíž se nemohly realizovat ani pokusy se zaváděním tohoto vyučování (Mauer, 1919). Za podpory českých průmyslníků došlo roku 1917 k otevření školní dílny v Praze I. u Kříže většího. Jako ukázku úspěšně fungujících dílen v samém počátku jejich zavádění 5 Slojdem je myšlena soustava rukodělného vyučování, během kterého žáci zhotovují výrobky od nejjednodušších po složitější, v daném pořadí a za použití odpovídajících nástrojů. 18

19 v praxi jmenujme dílnu při měšťanské škole v Domažlicích, v Pardubicích, v Libušíně na Kladensku. Dílny byly zřizovány z prostředků Sdružení pro praktickou výchovu v Praze (Mauer, 1919). Je třeba zdůraznit skutečnost, že posláním žákovských dílen nebylo učit určité řemeslo, zakládat různá řemesla či připravovat zde žáky k odborné řemeslné výuce. Žákovské dílny si kladly za cíl, aby všichni žáci, kteří tu budou pracovati, bez ohledu na stav a příští povolání, stejně se prací vzdělávali, zušlechťovali, sílili, jak vysvětluje sám Mauer (1919, s. 23). Při výběru pracovní činnosti je třeba mít na mysli, že každá práce má určitou pedagogickou hodnotu, která není u všech činností stejné míry. Mauer (1919) připomíná, že by činnost měla být vybírána s ohledem na věk a schopnosti žáka, ale také se musí zohlednit možnosti školy či žákovské dílny. Na nejnižším stupni je třeba volit práce z papíru (skládání, vystřihování, nalepování), modelování apod., u starších žáků je již možné zařadit práce s nástroji, kovem a dřevem (Mauer, 1919). 2.5 Soustavy rukodělných prací S rozvojem rukodělného vyučování se v jednotlivých zemích vytvářela zvláštní soustava stanovující postup činnosti, potřebné nástroje a náměty. Soustavám jsou společné základní složky: froebelovské práce pro mateřské školy a švédský pedagogický slojd (Mauer, 1919, s. 16). Froebelovské práce napodobovaly a opakovaly staré vzory, někde však navazovaly na výtvory vrozené dětské hravosti, čímž si dítě zvykalo na práci odpovídající jeho silám. Náměty švédského slojdu vycházely z prostých prací lidu. Žák při práci postupoval od jednoduchých výrobků k náročnějším v přesně daném pořadí. Nejprve vytvářel výrobky s pomocí nože, později se jeho pracovním nástrojem stala pila, hoblík, dláto atd. Po absolvování celého slojdu byl žák vybaven dovednostmi jak pracovat se všemi nástroji. Slojd a práce z kovu byly určené převážně chlapcům asi od 12 let (Mauer, 1919). 2.6 Pracovní škola Pracovní školu přibližují Průcha, Walterová, Mareš (2009, s. 214) jako jeden z často uplatňovaných konceptů v některých směrech reformní pedagogiky a alternativních škol. Vyjadřuje postulát, že netradiční, pracovní škola má spatřovat své poslání v přípravě dětí na praktický život a na produktivní práci. K tomu účelu zavádí praktická škola i netradiční způsoby výuky, zejména projektovou metodu, exemplární výuku aj. 19

20 Tento pojem se snaží osvětlit ve svém příspěvku i Macháček (1914), podle něj se jedná o tehdejší obecnou školu, která pouze využívala odlišných vyučovacích metod. Nesprávné pochopení ručních prací vedlo k jejímu úpadku v 90. letech 19. století. Zmiňuje se i o způsobech zavádění ručních prací do pracovních škol. Přibližuje postoj škol, které zhotovené výrobky prodávaly, čímž se škola stávala konkurentem řemeslníků a objevoval se nesouhlas s tímto počinem. Některé výrobky byly pouze darovány. Stávalo se také, že zhotovení výrobku bylo nad síly samotných žáků, ale i nad možnosti školy. Všechny tyto případy potvrzují nepochopení hodnoty ručních prací a jejich metodiky. Macháček (1914, s. 534) uvádí Fischerovu klasifikaci čtyř druhů pracovních škol: a) ústřední dílny s příležitostným a doplňovacím vyučováním, b) školy s dílenskými odděleními pro všechny obory, c) školy, které přijaly za svoji osnovu jednu nebo několik ručních prací, d) školy, které využívají ruční práce jako vyučovací pomůcku a jsou opakem škol a). Sám autor této klasifikace hodnotí jako nejvýhodnější formu pracovní školu s dílenskými odděleními pro všechny obory a také školy mající v osnově jednu či několik ručních prací, nebo jejich kombinaci (Macháček, 1914). I u Mauera (1919) najdeme zmínku o pracovní škole a jeho zakladateli. Dodává, že tyto typy škol se od našich odlišovaly celým svým zařízením, zejména však malým počtem žáků ve třídě a hmotnějšími prostředky. Dále konstatuje, že princip učení, který je zde uplatňován, nelze v našich školách využít. 20

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava 1. 4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost Datum zahájení

Více

NOVÁ FORMA VZDĚLÁVÁNÍ - PRAKTICKÁ RODINNÁ ŠKOLA

NOVÁ FORMA VZDĚLÁVÁNÍ - PRAKTICKÁ RODINNÁ ŠKOLA NOVÁ FORMA VZDĚLÁVÁNÍ - PRAKTICKÁ RODINNÁ ŠKOLA Alena Keblová - Iva Švarcová Úvod Společenské a pracovni uplalnéní absolventů, zejména vlak absolventek zvláštnich a speciálních škol se dostalo s přechodem

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků

317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků 317 VYHLÁŠKA ze dne 27. července 2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. Ministerstvo školství,

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

4. Učební plán a organizace vzdělávání

4. Učební plán a organizace vzdělávání 4. Učební plán a organizace vzdělávání 4.1. Systém výuky a učební plány Výuka podle ŠVP probíhá v 1.- 9. postupném ročníku ZŠ. Školní vzdělávací program (dle RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1.období

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al.

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al. KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY et al. 1 VÝCHODISKA ( AXIOMY ) REFORMY a) zvýšení vzdělávací autonomie škol umožnit školám svobodnější rozhodování, pokud jde především o volbu vzdělávacích

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Psychopedie a etopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE pro tříleté učební obory SOU PSY 301 Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 31. října 1986, č. j. 27

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

Týdenní počet hodin 42 hod z toho 1.stupeň 18 hod 2.stupeň 24 hod

Týdenní počet hodin 42 hod z toho 1.stupeň 18 hod 2.stupeň 24 hod Vzdělávací oblast ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Týdenní počet hodin 42 hod z toho 1.stupeň 18 hod 2.stupeň 24 hod Vyučovací předmět Pracovní vyučování Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v této vzdělávací

Více

Zprávy. Praktické školy

Zprávy. Praktické školy Zprávy Praktické školy Dalšímu vzdělávání zdravotně znevýhodněných žáků s různou mírou mentální retardace slouží systém praktických škol. Tento systém vznikl na základě požadavku pedagogické praxe, která

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01

Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 (podle 51-53 zákona č. 561/2004 Sb. ( Školský zákon ) a podle 17 20 Vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb.) Zásady hodnocení průběhu

Více

1. Učební plán vzdělávacího programu NÁRODNÍ ŠKOLA, čj. 15724/97-20, s platností od 1.9.1997, 1. stupeň. Nadstavbová část umožňuje:

1. Učební plán vzdělávacího programu NÁRODNÍ ŠKOLA, čj. 15724/97-20, s platností od 1.9.1997, 1. stupeň. Nadstavbová část umožňuje: 1. Učební plán vzdělávacího programu NÁRODNÍ ŠKOLA, čj. 15724/97-20, s platností od 1.9.1997, 1. stupeň Rozvrh hodin v týdnu není chápán jako dogma. Je na učiteli, jak si rozvrhne denní program výuky,

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ELPIS

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ELPIS ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ELPIS Obsah 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika školy 2. 1. Úplnost a velikost školy 2. 2. Vybavení školy 2. 3. Charakteristika pedagogického sboru 2. 4. Dlouhodobé projekty,

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Domácí nauka se vyučuje jako samostatný volitelný předmět

Více

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika

Více

Metody a formy výuky

Metody a formy výuky Projekt: AUTOEVALUACE V LIBERECKÉM KRAJI Reg. č. CZ.1.07/1.1.22/02.0024 Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Metody a formy výuky Zpráva z evaluačního

Více

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Základní škola, Jižní IV. 1750, 141 39 Praha 4 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Č.j.: 7705 / R / Ka Pravidla pro hodnocení žáků vycházejí z platných zákonů a vyhlášek týkajících se školství, zejména ze Zákona

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Školní vzdělávací program Domu dětí a mládeže Hradec Králové

Školní vzdělávací program Domu dětí a mládeže Hradec Králové Školní vzdělávací program Domu dětí a mládeže Hradec Králové 1 Obsah: 1. Identifikační údaje a. Základní údaje organizace b. Charakteristika organizace 2. Cíle zájmového vzdělávání 3. Délka a časový plán

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

TĚLESNÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA 1. 5. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávací obsah předmětu Tělesná výchova je totožný se vzdělávacím obsahem oboru Tělesná výchova. TV je součástí

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 34. - PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Přírodovědná

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: 4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Obsahem vyučovacího předmětu Přírodověda je naplňování očekáváných

Více

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola řemesel a služeb, Strakonice, Zvolenská 934 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ platný od 1. 9. 2012 Obsah 1.

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně. PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

PRACOVNÍ ČINNOSTI. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová témata:

PRACOVNÍ ČINNOSTI. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová témata: PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň: Vyučovací předmět pracovní výchova vychází ze vzdělávacího oboru Člověk a svět práce. Vede žáky k získání základních dovedností v různých

Více

Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE

Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE Název programu : POZNÁVÁME SVĚT KOLEM NÁS Jedna, dva, tři, čtyři, pět, poznáváme ten náš svět, postavíme z kostek hrady, najdeme si kamarády, zpívání

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Zásady pro hodnocení a klasifikaci na Základní škole a mateřské škole Žďárec u Skutče

Zásady pro hodnocení a klasifikaci na Základní škole a mateřské škole Žďárec u Skutče Zásady pro hodnocení a klasifikaci na Základní škole a mateřské škole Žďárec u Skutče Způsoby hodnocení ZŠ a MŠ Žďárec u Skutče Současná legislativa umožňuje školám výběr mezi známkováním i slovním hodnocením,

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Doporučené metody a formy práce pro 1. stupeň ZŠ, zařazení, mezipředmětové vztahy

Doporučené metody a formy práce pro 1. stupeň ZŠ, zařazení, mezipředmětové vztahy Příloha 2 Výběr metod a forem práce Základním kritériem pro výběr odpovídající metody je cíl výuky. Pedagog vybírá a přizpůsobuje metody a formy práce žáků podle dané oblasti výuky, podle připravenosti

Více

Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA autorský tým: doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D. doc. PaedDr. Marie Kocurová, Ph.D. doc. PhDr. Lea Květoňová, Ph.D. prof. PaedDr.

Více

Hodnocení žáka s LMP

Hodnocení žáka s LMP Hodnocení žáka s LMP Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

Více

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU Legislativní rámec Zákon číslo 1/ 2011 stanoví, že vzdělávání je národní prioritou. Aplikace tohoto zákona se řídí Rozhodnutími vlády a nařízeními Ministra národního školství.

Více

Školní vzdělávací program PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Školní vzdělávací program PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Školní vzdělávací program PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA JAVORNÍK, OKRES JESENÍK Příloha změny pro školní rok 2014/2015 (příloha mění některé kapitoly a přidává některé kapitoly navíc) 4.6. UČEBNÍ

Více

Úplné znění předpisu s vyznačením změn ve znění zákona č. 197/2014 Sb. ze dne 27. srpna 2014

Úplné znění předpisu s vyznačením změn ve znění zákona č. 197/2014 Sb. ze dne 27. srpna 2014 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Úplné znění předpisu s vyznačením změn ve znění zákona č. 197/2014 Sb. ze dne 27. srpna 2014 Poznámka redakce: Změny jsou

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 2. ŠKOLNÍ ŘÁD - pro ZŠ při zdravotnickém zařízení Č.j. ZŠ/291/2010 Skartační znak, spisový znak: 1.2.1.1 S

Více

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Zpracovaný dle rámcového programu pro obor vzdělávání základní škola speciální INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát. Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát. Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185 Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185 Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy Identifikátor: 600 068 641 Termín konání

Více

Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA Česká školní inspekce Zlínský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Zlín, Kvítková 4338 Kvítková 4338, 760 01 Zlín Identifikátor školy: 600114538 Vedoucí týmu: Mgr. Vladimír Řepňák Termín konání

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 7 UČEBNÍ PLÁN...

Více

HREJ SI, UČ SE, POZNÁVEJ

HREJ SI, UČ SE, POZNÁVEJ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KRÁSNÁ LÍPA, příspěvková organizace HREJ SI, UČ SE, POZNÁVEJ ÚPRAVA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU platná od 1. září 2014 V Krásné Lípě 25. srpna 2014 RNDr. Ivana Preyová

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Pracovní činnosti, II. stupeň

Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Pracovní činnosti, II. stupeň Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Pracovní činnosti, II. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Předmět Pracovní činnosti vychází z očekávaných výstupů

Více

Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015

Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015 Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015 68-43-M/01 Veřejnosprávní činnost Praktická maturitní zkouška z odborných předmětů veřejné správy 1. Procesy a postupy správy zaměstnanosti 2. Procesy a postupy

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz

DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTICKÉ ZÁSADY (PRINCIPY) VZDĚLÁVACÍHO PROCESU Didaktickými zásadami (principy) rozumíme nejobecnější pravidla didaktického procesu,

Více

Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů

Více

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků V Karlových Varech 29. srpna 2012 Mgr. Jana Hynková ředitelka školy 1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve škole při zdravotnických zařízeních

Více

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Zaměření školy Zaměření školy je všeobecné s důrazem na přírodovědné předměty a cizí jazyky. Zaměření školy naplňuje na nižším stupni cíle základního

Více

ŠVP Škola poznání a pohody

ŠVP Škola poznání a pohody ŠVP Škola poznání a pohody Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod Charakteristika školy Základní údaje o škole Adresa: Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

5.9. Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce. 5.9.1. Pracovní výchova pro 1. stupeň. Klíčové kompetence:

5.9. Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce. 5.9.1. Pracovní výchova pro 1. stupeň. Klíčové kompetence: 5.9. Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce 5.9.1. Pracovní výchova pro 1. stupeň Vyučovací předmět Pracovní výchova vychází ze vzdělávacího oboru člověk a svět práce, postihuje široké spektrum pracovních

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Zhodnocení tvorby Školních vzdělávacích programů

Zhodnocení tvorby Školních vzdělávacích programů ODBORNÁ ŠKOLA VÝROBY A SLUŽEB PLZEŇ, VEJPRNICKÁ 56 Zhodnocení tvorby Školních vzdělávacích programů Evaluace ŠVP Bc. Lenka Radová 7.10.2013 Zhodnocení tvorby ŠVP Od roku 2008 do současnosti jsme vytvořili

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 076 45/99-2038 Oblastní pracoviště č. 7 INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 076 45/99-2038 Oblastní pracoviště č. 7 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 076 45/99-2038 Oblastní pracoviště č. 7 Signatura: bg6cs102 Okresní pracoviště Strakonice INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Identifikátor ředitelství: IZO: Ředitelka školy:

Více

Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika

Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika 1. Český jazyk : [pro studující učitelství 1. stupně základní školy] / I. Kolářová... [et al.] -- Vyd. 1. Praha : Grada, 2012 -- 296 s. -- čeština. ISBN 978-80-247-3358-6

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně

Více

KLASIFIKAČNÍ ŘÁD STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY MANAGEMENTU A PRÁVA, ŽITNÁ 1119/12, RUMBURK

KLASIFIKAČNÍ ŘÁD STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY MANAGEMENTU A PRÁVA, ŽITNÁ 1119/12, RUMBURK KLASIFIKAČNÍ ŘÁD STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY MANAGEMENTU A PRÁVA, ŽITNÁ 1119/12, RUMBURK Hodnocení studenta je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. Klasifikace je jednou z forem hodnocení,

Více

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Brno, Vaculíkova 14 Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013 Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Vypracoval:

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: ÚČETNICTVÍ na PC (UPC) Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační technologie Forma studia: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 (2 hodiny týdně) Platnost: 1. 9. 2009

Více