D. Pozdní středověk ( století) 1. Přírodní a společenská charakteristika pozdního středověku v Evropě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "D. Pozdní středověk (14. 15. století) 1. Přírodní a společenská charakteristika pozdního středověku v Evropě"

Transkript

1 D. Pozdní středověk ( století) 1. Přírodní a společenská charakteristika pozdního středověku v Evropě Období století se nazývá pozdní středověk. Jako svébytná epocha se projevuje především v Evropě. Široce sdíleným životním pocitem se zde stalo vědomí, že dosavadní vývoj křesťanské feudální společnosti dospěl ke svému kulminačnímu (vrcholnému) bodu a že nyní musí následovat zásadní společenská proměna. Z klimatického hlediska je evropský pozdní středověk naplněn postupem malé doby ledové (viz V.C.1.). Převládá chladnější a vlhčí podnebí, s výjimkou teplých period na samotném začátku 14. století, v poslední třetině 14. století a v poslední třetině 15. století. Početní nárůst světového obyvatelstva se výrazně zpomalil; odhaduje se, že zatímco ve století lidská populace vzrostla přibližně o 100 milionů (z asi 330 na asi 430 milionů), v období století se zvýšila jen o zhruba 30 milionů (na asi 461 milionů). Přitom v mnoha oblastech došlo dokonce k přechodnému úbytku obyvatel. Evropská krajina se výrazně proměnila. Pokročila kolonizace. Zatímco ve vrcholném středověku v Českých zemích vznikala nová sídla především podél tradičních obchodních cest procházejících zemskými branami, nyní se objevují nové vsi i města ve vyšších polohách. Velmi přibližnou hranicí souvislého osídlení se tu stává vrstevnice 600 m nad mořem, ale ojediněle je atakována i hranice m. Na druhé straně se osidlovací úsilí obrací také k písčitým či bažinatým nižším polohám podél řek. Nové obchodní stezky zdolávají obtížně přístupný terén. Podobná situace nastává i v jiných zemích. Tento vývoj však má rovněž své stinné stránky. Některá sídla vznikla v hospodářsky natolik nevýhodných lokalitách, že jsou záhy opouštěna. Jinde zase osídlení vytváří nepřehlednou změť vlastnických vztahů k půdě, což produkuje řadu ozbrojených konfliktů vedoucích k nemalým ztrátám na životech. Městská zástavba je záměrně co nejhustší, aby k obraně hradeb po obvodu města bylo potřeba co nejméně vojáků. V takto vybudovaném městě ovšem bídné hygienické podmínky podporují vznik i šíření epidemických chorob a v případě požáru v některém z domů záhy hoří celé čtvrti. Nejvýznamnější evropské obchodní cesty na počátku pozdního středověku Přesto se však právě rozmach měst stává jedním z hlavních rysů epochy pozdního středověku. Hustší síť obchodních cest vytváří tlak na širší uplatnění peněz; výrazně stoupá význam peněžní formy feudální renty, objevuje se i úvěrové hospodaření (na dluh, který překlenuje dobu mezi investicí a výnosem). Města významně těží také z rozvoje dálkového

2 obchodu. Nárůst měšťanstva jako nové sociální vrstvy narušuje dosavadní společenské uspořádání vyjádřené učením o trojím lidu. Opevněná města, obklopená svým zemědělským zázemím, se stávají prakticky soběstačnými z hospodářského i vojenského hlediska a rozvoj univerzit i nižších stupňů škol poskytuje měšťanům nezávislost též ve sféře vzdělání. Města začínají konkurovat nejen šlechtě, zaštítěné pozicí feudální vrchnosti, ale také církevním institucím, jež se opírají o sílu rytířských řádů i ekonomickou zdatnost klášterů. Měšťané se stávají vlivným činitelem v hospodářské sféře, a tak začínají usilovat o podíl na moci politické. Pozdní středověk se stává prostorem pro zápas o dotváření stavovské monarchie: svůj nárok na pozici jednoho ze stavů nově uplatňují především měšťané královských měst. Dálkový obchod v Evropě obstarává v rovnoběžkovém směru především lodní doprava, ve směru poledníkovém narůstá význam tras suchozemských. Klíčovou roli tu hrají Francie a německé i italské státy. Zejména velká italská města (signorie) se stávají uzlovými body celé sítě; v nich se střetává svět námořního a pozemního obchodu, míří sem i zboží z Orientu. Otazník visí nad možnostmi, jimiž k evropské kontinentální obchodní směně může přispět České království a další poněkud odlehlé země za Alpami. Rozdělení Evropy na regiony úspěšné a upadající se stává obecným jevem. Panovníci se snaží problémy řešit zákonodárnou činností (regulační opatření se týkají zejména obchodu), zvýšeným objemem mincovní ražby (což však vede k devalvaci, tedy znehodnocování měny) a válkami. V leckterých městech dochází k sociálním nepokojům a nechtěným symbolem doby se stávají velkolepě zahájené, avšak již nedokončované stavby katedrál. Dnešní historikové často charakterizují pozdně středověký vývoj Evropy jako první krizi feudalismu. Shrnutí: Pozdní středověk přinesl první krizi evropské feudální společnosti. V podmínkách chladnějšího a vlhčího klimatu sice došlo k dalšímu rozvoji kolonizace i dálkového obchodu, ale zároveň v mnohých oblastech stagnoval počet obyvatel a výkon tamější ekonomiky poklesl. Jako ohniska nového, pozměněného společenského uspořádání se projevila města. Ačkoli se ani ona nevyhnula krizovým jevům, vynikla jako centra peněžního hospodaření, obrany a vzdělanosti. Narušila dosavadní sociální převahu šlechty i duchovenstva. Měšťané se stali první složkou neurozeného obyvatelstva, která v podmínkách feudalismu vykročila ke své emancipaci. Tento vývoj se nejprve projevil v Itálii a pak také jinde v západní části Evropy. Otázky a úlohy: 1. Vytvořte schematickou mapu oblasti kolem obce s vaší školou a vyznačte tam sídla (města, městečka i vesnice, případně též hrady, kláštery apod.), které vznikly v pozdním středověku. Orientovat se můžete podle datace nejstarších písemných zmínek o těchto lokalitách; údaje najdete v encyklopediích a lexikonech, v turistických průvodcích nebo na internetových stránkách obcí. 2. O socioekonomických příčinách vzestupu italských měst již byla řeč. Avšak které hlavní politické události (ještě z éry vrcholného středověku) italským městům také pomohly? Výběr z odborné literatury: Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl, Praha August Sedláček: Místopisný slovník historický království Českého. Praha 1998.

3 2. Evropa za velmocenského vlivu dynastie Lucemburků a) Nástup lucemburského rodu: Jindřich VII. Atmosféru významného dějinného přelomu podporovaly i změny ve sféře politické. Během 14. století vymřely po meči tři významné středoevropské dynastie: uherští Arpádovci (1301), čeští Přemyslovci (1306) a hlavní větev polských Piastovců (1370). Nestabilní byla také situace ve Svaté říši římské. Rakouští Habsburkové usilovali o fakticky dědičné držení římského trůnu, ale jejich snaha měla samozřejmě řadu odpůrců. Mezi nimi vynikala bavorská dynastie Wittelsbachů. V sousedství tohoto vývoje prudce vzrůstala moc Francie. Země překonala období, kdy byla (ve století) rozdělena mezi starobylou královskou dynastii Kapetovců a konkurenční rod Plantagenetů, který ovšem také vládl na anglickém trůně (viz V.C.8.). Na počátku 14. století Angličanům náležely na francouzské půdě již jen dvě malé enklávy (oddělená území). Kapetovští králové omezili také postavení francouzské šlechty a jejich bohatství rostlo díky zdokonalené státní správě i kontinentálně významným obchodním cestám, jež Francii protínaly (viz V.D.1.). Vzestup Francie oživil vzpomínky na doby, kdy (v éře Franské říše) středověcí římští císařové spojovali pod svou vládou kraje francouzské i německé. Francouzský král Filip IV. Sličný se kolem r začal zabývat plány na obnovu tohoto stavu. Předpokládal samozřejmě, že nová říše (jejíž územní rozsah chápal velmi široce) bude existovat pod hegemonií Francie. Pokus o uskutečnění takového projektu se však musel na prvním místě vyrovnat s autoritativní politikou papeže Bonifáce VIII. Tento papež (který se původně jmenoval Benedetto Caëtani a pocházel z Itálie) plánoval také v souladu s ideou papežského univerzalismu vytvoření evropského křesťanského superstátu, avšak pod světskou i duchovní vládou papeže. V r Bonifác ve své bule opětovně prohlásil papežský úřad za nadřazený všem světským autoritám. Filip hned r poslal do Itálie vojsko, které Bonifáce zajalo. Otřesený papež krátce nato zemřel a sbor kardinálů (v němž vůbec poprvé Francouzi početně dostihli tradičně nejsilnější Italy) zvolil r za nového papeže francouzského kněze Bertranda de Goth, který přijal papežské jméno Klement V. Klement učinil neslýchané rozhodnutí: do Říma vůbec neodjel a po čtyřletém otálení si v r za svou rezidenci vybral jihofrancouzské město Avignon (ten formálně ležel na církevní půdě, a nebyl tedy součástí francouzského státu). Po Klementovi V. následovala až do počátku 15. století souvislá řada papežů, kteří rovněž v Avignonu sídlili. Filip se netajil se záměrem zcela podřídit francouzské duchovenstvo státní moci. Dopustil se i vysoce kontroverzních činů, když ve Francii s Klementovou podporou zlikvidoval bohatý rytířský řád templářů. Využil uzavřenosti řádu před veřejností, obvinil templáře z kacířství a v letech jich dal několik tisíc pozatýkat a několik desítek upálit v Paříži (včetně samotného velmistra řádu Jacquesa de Molay). Templáři však vydrželi v jiných zemích. Dalším Filipovým krokem mělo být francouzské dobytí římského trůnu. I toto byl mimořádný záměr: o římskou korunu usiloval panovník země, jež do Svaté říše římské nenáležela. Filip sice místo sebe navrhl svého mladšího bratra Karla z Valois, ale ani ten nemohl podporu kurfiřtů získat. Tehdy do hry vstoupil vlivný německý kněz Petr z Aspeltu, velmi vzdělaný muž se širokým záběrem od diplomacie až po medicínu. Na konci 13. století býval osobním lékařem římského krále Rudolfa I. Habsburského a poté krátce kancléřem (vrchním rádcem) mladého českého krále Václava II. (viz V.C.11.f.). V r se stal mohučským arcibiskupem, a tedy jedním z kurfiřtů. Byl zaujat ideou rozsáhlé politické integrace Evropy a zasloužil se o to, že jako kompromisní kandidát na římský trůn vystoupil v r lucemburský hrabě Jindřich IV. Lucembursko stálo kulturně na německo-francouzském rozhraní a dynastie Lucemburků byla s Kapetovci vzdáleně příbuzná. Lucemburskou kandidaturu podporoval i nový papež Klement V. a Jindřichova mladšího bratra, teprve dvaadvacetiletého Balduina, vysvětil r na arcibiskupa trevírského. Kurfiřtský

4 sbor v r ve Frankfurtu nad Mohanem jednomyslně zvolil Jindřicha Lucembuského za římského krále a ten pak v říši panoval jako Jindřich VII. Volby se zúčastnilo 6 kurfiřtů; chyběl jen český král, protože o český trůn se po vymření Přemyslovců vedl nepřehledný boj. Střetli se tu Jindřich Korutanský, který byl od počátku r manželem Anny, nejstarší dcery Václava II. (viz V.C.11.f.), s Rudolfem Habsburským, jenž byl vnukem vítěze z Moravského pole a na sklonku r se oženil s Eliškou Rejčkou, vdovou po Václavovi II. Jindřich a Rudolf vedli proti sobě na českém území válku. Ta sice skončila již r. 1307, když málo úspěšný Rudolf (v osobním životě skromný, takže dostal přezdívku král Kaše obilné kaše bývaly jídlo chudých) zemřel na úplavici při obléhání Horažďovic v jihozápadních Čechách, avšak ani Jindřich se nemohl vykázat přesvědčivou podporou od předáků české šlechty či duchovenstva. Lucemburkové se chopili příležitosti získat českou korunu jako základ pro svou pevnější pozici v říši. Hlavní diplomatické úsilí tu vyvinul Petr z Aspeltu, znalý českých poměrů. České království mohlo poskytnout hojnost kutnohorského stříbra, prosperující zemědělství i vzkvétající města. Česká šlechta ovšem silného krále odmítala, protože nechtěla ohrozit svou moc, jež v neklidném čase po vymření Přemyslovců jen vzrostla. Nakonec byl dohodnut kompromis, o nějž se spolu s Aspeltem významnou měrou zasloužili opati českých klášterů vlivného řádu cisterciáků. Do německého Frankfurtu nad Mohanem se r vypravilo velmi reprezentativní české poselstvo a přesvědčilo Jindřicha, aby na český trůn kandidoval svého čtrnáctiletého syna Jana, jenž byl vychován na francouzském dvoře a liboval si v rytířském způsobu života. Jindřich slíbil, že lucemburská vláda v Čechách bude respektovat všechna dosavadní práva české šlechty, a celý akt výběru nového panovníka byl završen svatbou: nastupující král Jan uzavřel 1. září 1310 v německém městě Speyeru sňatek s osmnáctiletou sestrou Václava III., krásnou, urostlou a chytrou Eliškou Přemyslovnou. Svatba Jana a Elišky ve Speyeru Shrnutí: Přelom 13. a 14. století přinesl rozkolísání střední Evropy, a naopak mocenský vzestup Francie. Francouzští Kapetovci usilovali o proniknutí do politiky Svaté říše římské a prosadili zvolení svého tamějšího spojence, hraběte Jindřicha Lucemburského, za římského krále. Ten pak posílil svou pozici, když si česká šlechta v r zvolila za krále jeho syna Jana. Volba byla stvrzena Janovým sňatkem s Eliškou Přemyslovnou, sestrou zemřelého Václava III. Otázky a úlohy: 1. Shrňte důvody, pro něž od r papežové sídlili v Avignonu. 2. Sestavte přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších údajů o dnešním Lucembursku a nezapomeňte na obrazový materiál. Jaké má Lucembursko státní zřízení a kdo je nynější hlavou lucemburského státu? Výběr z odborné literatury: Jiří Spěváček: Jan Lucemburský a jeho doba Praha 1994.

5 b) Jan Lucemburský (vládl ) 1. Vztahy s českou šlechtou Před Vánocemi 1310 vojsko římského krále (vedené Petrem z Aspeltu) přivezlo mladý královský pár, Jana Lucemburského a Elišku Přemyslovnu, do Čech. Jan zavelel k útoku na Prahu, kde se bránil Jindřich Korutanský. Po krátkém obléhání se podařilo tajně získat mezi Pražany spojence a ti pomohli Janovi otevřít městské brány a proniknout dovnitř. Lucemburkova armáda vstoupila do pražských ulic nanejvýš efektním způsobem, který však měl váhu promyšleného poselství: vojáci v levé ruce nesli sejmutou přilbu, v pravé ruce drželi tasený meč a na všechny strany volali: Pax! Pax! (latinsky Mír! Mír!). Jindřich Korutanský z Prahy rychle uprchl. Jan Lucemburský byl prvním českým králem, který na trůn dosedl podle zásad obsažených ve Zlaté bule sicilské (tedy bez předchozích dědických nároků: svatba ve Speyeru byla pouze potvrzením předchozího politického rozhodnutí). V této souvislosti také v české politice zdomácněl pojem volební kapitulace: písemný souhrn požadavků, jež volitelé ke zvažovanému uchazeči vznášeli (zpravidla se jednalo o různě upřesňovaný požadavek slibu, že král nebude omezovat práva volitelů). V případě Janovy volby takovému požadavku vyhověl již Janův otec Jindřich VII. při jednáních r (viz V.D.2.a.) a zvolený král Jan hned v letech Česká šlechta si vybrala mladého Jana také proto, že chtěla mít krále slabého a ovladatelného. Jakmile Janovým dosazením na český trůn uklidnila poměry v království, začala pracovat na rozkolísání královy pozice. Začalo to tím, že si šlechtici nechali potvrdit významné úlevy z feudální povinnosti. Jan musel například slíbit, že česká šlechta nemusí pro vojenská tažení v zahraničí poskytovat vojsko ani se jich sama účastnit, a pokud se pro účast přece rozhodne, pak jen za peníze z královské pokladny. Neformálním vůdcem české šlechty se stal pan Jindřich z Lipé, který získal milostnou náklonnost královny-vdovy Elišky Rejčky. Jan se obklopil rádci, jež si přivezl z ciziny; hlavní roli mezi nimi hrál zestárlý, ale stále platný Petr z Aspeltu. Jan vybudoval nevelké, ale schopné žoldnéřské vojsko (profesionální, bojující za plat-žold), o které se mohl opřít též proti české šlechtě. Její rostoucí moc vážně škodila i královským městům. Jindřich VII. Lucemburský ještě stihl v r korunovaci na císaře, ale o rok později zemřel. Osamělý Jan, jenž se nyní samozřejmě stal i lucemburským hrabětem, nezískal ve svých 17 letech pro svou kandidaturu na římský trůn dostatečnou podporu. Avšak lucemburský mocenský blok (ovládal tři kurfiřtské hlasy!) dokázal zabránit návratu Habsburků, když prosadil (r. 1314) zvolení bavorského vévody Ludvíka IV. Bavora z tamější dynastie Wittelsbachů. Jan si v říšské politice vybudoval silnou pozici nejúčinnějšího Ludvíkova spojence; udržel tak Lucemburky ve hře o říšskou vládu v budoucnu (i přesto, že r zemřel Filip IV. Sličný). 14. května 1316 se Janovi a Elišce narodil syn Václav. Místem jeho narození byl s největší pravděpodobností Eliščin městský palác na východním okraji Prahy. Královský pár měl později ještě pět dětí, ale manželství se záhy začalo drolit: vedle povahových rozdílů hrály roli i Eliščiny politické kontakty s některými předáky českého panstva. Jan Lucemburský (kopie busty z chrámu svatého Víta na Pražském hradě) České šlechtě zejména vadil sbor cizích rádců, které si Jan s sebou přivedl. Jan se pokusil nespokojené české pány potřít vojensky (právě v době, kdy jejich panství byla oslabena hladomorem): na přelomu let 1317 a 1318 zpustošil území Vítkovců v jižních Čechách a táhl až na Moravu. Konflikt ovšem skončil kompromisem, protože Jan sám neměl dostatek

6 vojska (musel si vypomáhat drahými německými žoldnéři). V r uzavřel tedy král se šlechtou Domažlický mír: zřekl se cizích rádců i žoldnéřů a šlechta mu znovu složila přísahu věrnosti. Jan pak od r pobýval především v cizině a správu státu ponechal z velké části v panských rukou. Přesto se přízvisko Král cizinec, jež se s Janovým jménem často spojuje, nejeví jako zcela objektivní: České království zůstalo základním východiskem Janovy politiky. Rodokmenová příbuznost dynastií Kapetovců (Francie) a Lucemburků: Vévoda Jindřich III. Brabantský ( ; vládl od 1248) (Brabantsko = území na dnešní belgicko-nizozemské hranici) I Filip III. ( ), I I francouzský král + Marie Brabantská Jan I. Brabantský (1252/ ; (od 1270) r ( ) vládl od 1267) I I Jana I. + Filip IV. Sličný Markéta Brabantská + Jindřich IV. (VII.) Navarská r ( ) ( ) r (1275/ ), (1271- I fr. král (od 1285) I lucemburský hrabě 1305) I I (od 1288), římský Karel IV. Francouzský I I král (od 1308) a ( ), fr. král + Marie Lucemburská I císař (od 1312) (od 1322) r ( ) Jan Lucemburský ( ) český král (od 1310), luc. hrabě (od 1313) + Eliška Přemyslovna r ( ) I Václav (Karel) ( ) Shrnutí: Jan Lucemburský, který vzhledem ke svému mládí nemohl následovat svého otce na římský trůn, vybudoval z Českého království vojensky a diplomaticky nepostradatelného spojence římského krále Ludvíka IV. Bavora z dynastie Wittelsbachů. Zároveň řešil četné konflikty s českou šlechtou, jejíž podporu si nakonec pojistil tím, že jí ustoupil v řadě záležitostí týkajících se vnitřní politiky. Otázky a úlohy: 1. Připomeňte si, které tři kurfiřtské hlasy ovládali Lucemburkové v počátcích Janova kralování. 2. Objasněte symbolický význam okolností, za nichž Janovo vojsko proniklo do pražských ulic. 3. Z rodokmenu vyčtěte a vysvětlete, jak byly budovány příbuzenské vztahy mezi Kapetovci a Lucemburky. Výběr z odborné literatury: Gabriela V. Šarochová: Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský: sňatek z rozumu. Praha 2002.

7 2. Syn Václav (Karel) ve Francii V r Jan odvezl sedmiletého syna Václava na vychování k francouzskému dvoru, kde již vládl Karel IV. Francouzský, od r Janův švagr, a tedy Václavův strýc. Václav byl po příjezdu do Francie biřmován (přijal svátost křesťanského dospívání), a protože měl tehdy strýce za kmotra, začal používat jméno Karel. Sedmiletého Karla také hned (stále v r. 1323) oženili se stejně mladou Markétou z Valois, zvanou Blanka: byla dcerou Karla z Valois, a tedy sestřenicí francouzského krále. 3. Válčení a územní zisky Jan posiloval svou pozici v Evropě tím, že jako zdatný vojevůdce i diplomat vstupoval nikoli nezištně do četných mezistátních sporů. Jako odměnu za své spojenectví s římským králem Ludvíkem Bavorem přijal mj. obnovené začlenění Chebska do Českého království (oblast kdysi získal Přemysl II. Otakar, ale na počátku 14. století byla ztracena). Ludvík Bavor podporoval ty mnichy, kteří nesouhlasili s tím, že duchovenstvo má veliký majetek. Papež Jan XXII. proto v r postihl Ludvíka nejtěžším církevním trestem: exkomunikoval jej, tedy vyloučil z církevního života. Na Ludvíkovu stranu se však přidalo mnoho významných kněží. V r Ludvík přijel do Říma a tam jej jeden z kardinálů korunoval na císaře Svaté říše římské. Jan přinesl českému státu významné územní zisky tím, že jako dědic Václava II. užíval (s podporou Ludvíka Bavora) titul polského krále. O polský trůn ve skutečnosti neusiloval, ale r posílil obranyschopnost Českého království tím, že dobyl na Polsku Slezsko a Těšínsko a v říšském sousedství Polska koupil zhruba ve stejné době Horní Lužici. Horní Lužice patřila přechodně k českému státu již za Přemyslovců a nyní bylo do ní začleněno i české Žitavsko. Tyto zisky byly potvrzeny česko-polským Trenčínským mírem (1335), uzavřeným na území uherského Slovenska (Maďaři tuto smlouvu zprostředkovali): Jan se vzdal nároku na polskou korunu a Poláci souhlasili s připojením Slezska a Těšínska k Českému království. Oba regiony pak byly samozřejmou součástí Českých zemí až do 18. století, jejich malé části patří k českému státu dodnes (Horní Lužice byla ztracena v 17. století). 4. Vyrovnání s Korutanci Aby si Jan pojistil lucemburskou vládu nad mohutnějícím českým státem, rozhodl se smířit s Jindřichem Korutanským, jenž stále používal, byť bezobsažně, titul českého (a dokonce i polského) krále. V r byl Janův mladší syn Jan Jindřich ve věku 8 let oženěn s dvanáctiletou Jindřichovou dcerou, nepůvabnou Markétou řečenou Maultasch (s hubou jako taška, do češtiny tradičně překládáno jako Pyskatá). V témže roce zemřela ve věku 38 let Eliška Přemyslovna. 5. Finance Hlavní slabinou politiky Jana Lucemburského byla její nákladnost. Král byl po celé Evropě populární jako živoucí vzor statečného, fyzicky zdatného a přitom galantního a zábavného rytíře. Avšak vydržování početného mnohonárodnostního vojska, v němž důležitou úlohu hráli žoldnéři, i financování přepychového a prakticky neustále putujícího královského dvora vyčerpávalo Janovu pokladnu více, než mohly kořist, odměny, kutnohorské stříbro i berně zvládnout. Jan si tedy peníze vypůjčoval od panstva a od městského patriciátu. Českým pánům dával do zástavy královský majetek a městům se za finanční vstřícnost odměňoval udělováním práv (takže napomohl dalšímu vzestupu českého měšťanstva).

8 Neúspěch sklidil tento postup až v severní Itálii. Jan tam chtěl získat strategická území, aby mohl dovést ke smíru tamější soupeření mezi stoupenci císařské moci (nazývali se ghibellini) a stoupenci papežů (říkali si guelfové). Tím si připravoval půdu pro nový pokus o zisk římské koruny. V r mnohé signorie (Bergamo, Bologna, Mantova, Parma, Verona aj.) nadšeně přijaly Jana za svého vládce. Jan dokonce ke spoluvládě povolal do Itálie tehdy patnáctiletého syna Karla. Italští kupci Janovi napůjčovali velké sumy zlatých peněz, ale jakmile měli v kapse královy dlužní úpisy, zvedli proti němu povstání. Na Karla a jeho družinu dokonce (o Velikonocích!) přichystali atentát: předložili jim otrávenou snídani, ovšem sám zbožný kralevic se jí vyhnul, protože si nechtěl zaplnit žaludek před svatým přijímáním při ranní mši. V r Karel ještě odbojníky porazil u San Felice, ale o rok později oba Lucemburkové utrpěli těžkou porážku u Ferrary a záhy se signorie jejich vlivu zbavily: ještě v r Jan odjel z Itálie do Lucemburska a Karel do Korutan. Tam jej navštívili zástupci české šlechty a požádali jej, aby se v Českém království ujal vlády v zastoupení svého otce. Karel vyhověl, rychle přijel do Prahy a Jan jeho vladařství potvrdil, když mu v r udělil titul markraběte moravského. V r se Jan také podruhé oženil: vzal si francouzskou hraběnku Beatrix Bourbonskou, dědičku rozsáhlých panství ve Francii. V r Jan přiměl české stavy, aby přijaly Karla za příštího českého krále. 6. Nepřátelství s Ludvíkem IV. Bavorem Mezitím Jindřich Korutanský zemřel, manželský pár Jan Jindřich a Markéta Maultasch dospěli a bylo jasné, že se Lucemburkům naskýtá příležitost vytvořit si dědický nárok na Korutany a Tyrolsko. Tím by se zkřížily mocenské plány Lucemburků a Ludvíka Bavora. Ludvík tedy ve spolupráci s Markétou křivě obvinil devatenáctiletého Jana Jindřicha ze sexuálních úchylek a z moci císaře v r jeho manželství rozvedl. Markéta se pak okamžitě provdala za císařova syna Ludvíka V. Braniborského. Rozvod byl sice neplatný, protože rozvádět katolíky může jen papež, ovšem znamenal zhroucení dlouholetého spojenectví Lucemburků s Ludvíkem Bavorem. Do nové etapy politických zápasů však Jan vstupoval s těžkým omezením: dlouhodobě trpěl slabým zrakem a nakonec zcela oslepl.

9 c) Stoletá válka ( ) - její příčiny a vypuknutí Smrtí Karla IV. Sličného v r vymřela po meči přímá linie Kapetovců. Nástupnictví na francouzském trůně přešlo na vedlejší kapetovskou větev, zvanou Valois (jejím zakladatelem byl již zmiňovaný Karel z Valois, strýc Karla IV. Sličného a otec Blanky z Valois). Střídání v pařížském paláci ovšem využil anglický král Eduard III. Vystoupil s často připomínanými dědickými nároky své dynastie Plantagenetů, která byla pokračovatelkou normanské dynastie, jež přišla z Francie (viz bitvu u Hastings 1066 a kapitolu V.B.9.a.). Eduard III. mohl svůj postup opřít o dvě skutečnosti: 1. Od dob neúspěšného Jana Bezzemka (viz V.C.7.e.) se Angličanům opět podařilo ovládnout menší francouzská území: u Biskajského zálivu a u průlivu La Manche. 2. Druhá z těchto anglických enkláv ve Francii ležela vedle pobřežního kraje Flandry. Flandry byly ve 13. století dobyty Francií, ale v obyvatelstvu převládali Vlámové (většina Flander dnes tvoří západní polovinu Belgie). Vlámové se věnovali výrobě vlněných látek, zejména sukna. Zpracovávali anglickou vlnu a s Francouzi je tedy mnoho nespojovalo. Angličanům nedalo práci využít odbojné, protifrancouzské nálady Vlámů. A tak poté, co nový francouzský král Filip VI. z rodu Valois samozřejmě odmítl Edvardovy dynastické nároky, vypukla válka. Dostalo se jí názvu Stoletá, trvala dokonce 116 let, ovšem bojovalo se s několikaletými přestávkami. Celá se odehrávala na francouzském území a první boje se soustředily právě do oblasti Flander. Angličané měli hned zpočátku navrch. jednou z hlavních příčin bylo, že nejpočetnější část jejich vojska tvořili sedláci vyzbrojení dlouhými luky. Tato zbraň pocházela z keltského Walesu, umožňovala rychlou a účinnou střelbu a její hromadné nasazení dokázalo rozvrátit stereotypně útočící řady obrněných rytířů. Do českých dějin Stoletá válka zasáhla několikrát: poprvé proto, že Francouzi počítali s vydatnou pomocí zkušeného Jana Lucemburského. d) Karel IV. (vládl 1333/ ) Janův syn Karel IV. je všeobecně považován za nejvýznamnějšího českého panovníka všech dob. Patří mezi největší osobnosti evropských dějin a za jeho dlouhé, pětačtyřicetileté vlády se České království nejen stalo nejvlivnějším činitelem evropské politiky, ale vstoupilo do období všestranného rozkvětu, jehož zejména kulturní projevy uchvacují dodnes. Proto, abychom co nejlépe postihli koncepční podstatu Karlova působení, nebudeme jeho příběh sledovat v pořádku chronologickém, ale tematickém. 1. Základní životní data Karel IV. se narodil 14. května 1316 v Praze (zřejmě na Starém Městě, protože hrad byl zanedbaný) jako nejstarší syn českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. V letech byl vychováván na francouzském královském dvoře (o změně jména z Václava na Karla již byla řeč). Karlovým tamějším vychovatelem byl kněz Pierre de Rosićres, který se r stal papežem Klementem VI. Karel v Paříži studoval na univerzitě. Kromě literárních schopností si vytvořil i výborné zázemí jazykové: nakonec uměl česky, francouzsky, italsky, latinsky a německy. První politické zkušenosti sbíral po boku svého otce během jejich italského dobrodružství. V r Jan jmenoval Karla markrabětem moravským a s tímto titulem Karel zastupoval svého otce v Českém království ). V r byl českými stavy přijat za příštího českého krále. Po roztržce Lucemburků s Ludvíkem Bavorem se Karel postavil na papežskou stranu a dosáhl toho, že sám byl v červenci 1346 zvolen hlasy 5 kurfiřtů římským králem (dlužno dodat, že za

10 Karlovo zvolení se přimlouval i Klement VI. a že jedním z kurfiřtů byl Karlův otec Jan a dalším trevírský arcibiskup Balduin Lucemburský, viz V.D.1.b.). Karel byl fakticky zvolen proti Ludvíkovi jako vzdorokrál (korunován v listopadu 1346 v Bonnu). Nemusel si s tím sice dělat starosti, neboť Ludvík r zemřel a Karlovo přijetí v říši se stalo všeobecným, nicméně pro jistotu se korunovace zopakovala r v tradičních Cáchách. V srpnu 1346 slepý český král Jan Lucemburský a jeho syn, římský král Karel, zasáhli do Stoleté války, když se zúčastnili v čele svých oddílů francouzského tažení proti útočícím Angličanům. V bitvě u flanderského městečka Kresčak bylo francouzské vojsko poraženo a kromě mnoha francouzských pánů padl i Jan Lucemburský. Karel vyvázl s lehkým zraněním. V Českém království byl Karel přijat za krále okamžitě po Janově smrti na základě stavovského rozhodnutí z r Společně s Blankou z Valois byl korunován v Praze v r Karel byl čtyřikrát ženatý a měl 12 dětí: 1. manželka Blanka (Markéta) z Valois ( ): Pocházela z francouzského vládnoucícho rodu, sňatek se konal r v Paříži. V Čechách byla Blanka velmi oblíbena pro svou vstřícnou povahu. Karel a Blanka měli dvě dcery. Markéta ( ) byla asi od r provdána za uherského krále Ludvíka I. Velikého z Anjou. Kateřina (asi ) byla od r manželkou rakouského vévody Rudolfa IV. Habsburského (+ 1365) a od r manželkou Oty V. Braniborského (+ 1379). 2. Anna Falcká ( ): Svému manželovi přinesla příležitost ovlivňovat kurfiřtskou Falc (Karel a Anna se tam brali r. 1349). Anna porodila Karlovi prvního syna Václava ( ). 3. Anna Svídnická ( ): Byla dědičkou malého Svídnického vévodství, obklopeného Karlovým českým Slezskem. Karel si ji původně vyhlédl jako budoucí nevěstu pro malého Václava, ale po jeho smrti si ji vzal sám. Sňatek byl uzavřen r v uherské metropoli Budíně a přispěl mj. k utužení vztahů s uherským králem Ludvíkem I. Velikým z Anjou: tento někdejší Karlův zeť byl totiž Anniným strýcem. Karlovi a Anně Svídnické se narodil syn Václav ( ), Karlův nástupce a hlavní dědic (Václav IV.). Při porodu třetího dítěte Anna i s novorozencem zemřela. 4. Alžběta (Eliška) Pomořanská (asi ): Byla vnučkou polského krále Kazimíra III. Velikého, za Karla se provdala r v polském Krakově. Kronikáři vzpomínají na její mimořádnou sílu, s níž prý i lámala meče. Karel a Alžběta měli 4 syny (nejstarším byl Zikmund) a 2 dcery (Annu a Markétu). V r Karel, doprovázený Annou Svídnickou, přijel do Říma pro císařskou korunu (jako jediný český král v dějinách). Protože papež Inocenc VI. měl potíže se svými italskými odpůrci, provedl korunovaci jeho vyslanec, kardinál Pierre de Colombiers. Stalo se o velikonoční neděli, tedy ve svátek Ježíšova vzkříšení (vzpomeňme, že Karel I. Veliký se nechal korunovat na římského císaře 25. prosince 800, tedy ve svátek Ježíšova narození!). Teprve od této chvíle Karel sám sebe nazýval Karlem IV. (Anna byla samozřejmě zároveň korunována na římskou císařovnu). V r přijel Karel IV. do Říma podruhé: mj. proto, aby papež Urban V. korunoval na římskou císařovnu Alžbětu Pomořanskou. Drobná poznámka na závěr: samozřejmě, že na české, případně též římské královny byly korunovány všechny Karlovy manželky, ale to nerozvádíme. Svého syna Václava dal Karel IV. korunovat v r (dvouletého!) na českého krále a v r prosadil jeho jednomyslnou (!) volbu za krále římského (korunovace se konala vzápětí). Karel IV. zemřel na Pražském hradě 29. listopadu 1378 na zánět plic. Bylo mu 62 let.

11 2. Osobnost Karel IV. byl muž nevysoký (měřil asi 173 centimetrů), ale urostlý a fyzicky zdatný. Chodíval lehce nahrben, tvář mu zdobil zastřižený plnovous, vlasy mu postupem let ustupovaly z čela, ale zato si je nechával růst až na ramena. Měl studijní, zejména jazykové předpoklady a dokázal jich využít. Své literární nadání zúročil především v idealizované latinské autobiografii (Vita Caroli). Měl dar rychlého, ale promyšleného úsudku (při audiencích naoko pořádně neposlouchal a vyřezával si tenké proutky, ale pak vynesl rozhodnutí, na němž nebylo třeba ani v budoucnu nic měnit). Programově se vyhýbal válkám (od r České země nepoznaly přítomnost nepřátelských vojsk). Jistě se mu protivilo prolévání krve, ale šlo mu též o nezpochybnitelnou legálnost všech jeho politických kroků. Jako málokterý středověký panovník si uvědomoval (a posiloval) politickou roli kultury a hospodářství. Byl hluboce věřící křesťan, ale církev chápal jako partnera, nikoli jako prostředníka mezi panovníky a Bohem (dokonce i s Klementem VI. míval spory). Trpěl dlouhým čekáním na dědice. Svého syna a následníka Václava pak příliš hýčkal a nedovolil mu poznat, jak obrovské státnické dílo mu předává. 3. Vladařské cíle V politickém životě si Karel vytkl jako hlavní cíl vybudovat silnou, jednotnou říši svého rodu, která by zahrnovala veškeré křesťanstvo, a to buď přímo nebo prostřednictvím spojeneckých svazků. Tomuto cíli podřizoval vše. 4. Území a dynastická politika a) Karlovy země Zde nás budou zajímat jen země, jež Karel ovládal jako državy lucemburské dynastie. Pomineme tedy Karlův římský královský i císařský titul. Po Janově smrti se Karel stal lucemburským hrabětem (zemi posléze povýšil na vévodství) a českým králem (na českém trůně seděl samozřejmě jako král Karel I.). Čelil problému, že jeho země (včetně Slezska, Těšínska a Horní Lužice) spolu ještě donedávna neměly mnoho společného. Proto všechna území pod vládou českého krále souhrnně označil jako Země Koruny české. Konkrétně to znamenalo, že součásti českého státu byly nejen lénem královým, ale také lénem neosobní České koruny (ve středověku, jenž si potrpěl na symboly, tento významový posun nikoho nemátl). Cílem bylo udržet povědomí celistvosti českého státu i v době, kdy po králově smrti bude teprve vybírán král nový. Zeměmi Koruny české tedy byly: 1. Čechy; 2. Morava; Obě země tvořily České království již v r. 1310, kdy se českým králem stal Jan Lucemburský; 3. Chebsko: r je získal Jan Lucemburský od římského krále Ludvíka IV. Bavora za vojenskou pomoc; 4. Slezsko: r dobyto Janem Lucemburským (připojení k českému státu potvrzeno r Trenčínskou smlouvou); 5. Horní Lužice (včetně Žitavska): v několika etapách ji koupil Jan Lucemburský; 6. Dolní Lužice: postupně ji skoupil Karel IV.;

12 Těšínsko (r dobyto Janem Lucemburským) a Svídnicko (vyženěné Karlem r jako věno Anny Svídnické) byly záhy považovány za součást Slezska; 7. Nové Čechy: Karel je vytvořil, tedy vyženil s Annou Falckou či zakoupil, jako promyšlenou soustavu malých, ale strategicky významných německých území. Kontrolovala důležitou obchodní cestu z Čech do Porýní, potažmo až do Lucemburska. Jedinou větší součástí Nových Čech byla Horní Falc, která přímo přiléhala k Čechám; 8. Lucembursko: jako vlast Jana Lucemburského podléhalo českým králům od r. 1310; 9. Braniborsko: Karel IV. je koupil r. 1373, čímž opět získal (po smrti Balduina Lucemburského) pro Lucemburky druhý kurfiřtský hlas; (V tomto přehledu jsme odhlédli od podrobností, mezi něž patří např. fakt, že r se Karel vzdal části Nových Čech při splácení Braniborska). Souhrnně můžeme říci, že Karlovy Země Koruny české nepřevyšovaly rozlohu někdejších zemí posledních Přemyslovců. Zásadní rozdíl však tkvěl v tom, že Karlova doména byla mnohem pevnější. Vláda přemyslovských králů měla podobu pouze personální unie, zatímco Karel hleděl Země Koruny české účinně propojit v jednotný hospodářský a kulturní prostor. b) Karlovi spojenci Karel pokračoval v lucemburském spojenectví s Francií (s novou dynastií Valois byl přece příbuzný). Zároveň však uzavřel přátelskou smlouvu s anglickým králem Eduardem III., v níž se zavázal, že se nikdy nespojí proti Anglii s jejími nepřáteli. Měl tedy v každém případě zajištěny sympatie budoucího vítěze Stoleté války, ať už vleklý konflikt dopadne jakkoli. Pro Karla IV. Evropa samozřejmě zahrnovala i Balkán. Karel svou autoritou podpořil snahy srbského císaře (cara) Štěpána IV. Dušana, jenž vládl i v části Řecka a jenž usiloval o sjednocení svého pravoslavného státu s katolickým světem proti turecké expanzi. Karel si také pochvaloval, že má s mocným carem společný slovanský jazyk. Nevraživost svých odpůrců Karel likvidoval nikoli vojensky, ale dynastickými svazky: tak svým protivníkům sice dal naději na podíl na lucemburském díle, ale zároveň si zachoval svou převahu. Prostřednictvím sňatků svých i svých dětí se spříznil zejména s králi polskými a uherskými, s falckrabětem rýnským a s rakouskou vévodskou dynastií Habsburků (podrobnosti viz výše v této kapitole, oddíl 1. Základní životní data). V r Karel dokonce uzavřel lucembursko-habsburskou smlouvu o vzájemném nástupnictví těchto dynastií v případě vymření jedné z nich. 5. Kultura a vzdělanost Základní kámen Karlovy koncepce jednotné Evropy představovala myšlenka, že hlavním politickým, hospodářským i kulturním centrem Svaté říše římské budou Čechy a zejména Praha. Proto sem Karel chtěl - prostřednictvím mnoha nadaných osobností - přenést kulturu francouzskou a italskou. Ovšem samo české prostředí bylo schopno (již díky kulturní úrovni přemyslovské éry) přetvořit zahraniční podněty v českém duchu. Tak vznikl jedinečný kulturní přínos lucemburských Čech. Výmluvným dokladem byl vývoj jazykový. Celoevropská úloha Lucemburků vedla samozřejmě k hojnému využívání latiny. V Českých zemích vznikají kvalitní latinská díla jako Legenda o blahoslavené Anežce Přemyslovně, Zbraslavská kronika či Karlova vlastní díla: Legenda o svatém Václavu a Vita Caroli. Ovšem mimořádný rozmach zaznamenává - po svých přemyslovských počátcích - literární čeština. Jako vzor tu slouží právě bohatost latiny. Vědecký tým, který vedl Bartoloměj z Chlumce a do nějž zřejmě patřil i sám Karel IV., vytvořil 3 latinsko-české slovníky. Celkově se česká slovní

13 zásoba během Karlovy doby zvýšila téměř o třetinu. Čeština se měla stát i mezinárodním jazykem slovanského světa. Patrně nejoceňovanějšími českými texty Karlových časů jsou legendy (zejm. o svaté Kateřině a o svatém Prokopu), vznikají však i milostné písně a satirická poezie. Rozvíjí se též literatura českých Němců. V r Karel založil Pražskou univerzitu jako první vysokou školu ve střední Evropě. Důsledky tohoto činu byly dalekosáhlé: 1. Obyvatelé Českých zemí nemuseli odcházet za vysokoškolským studiem do ciziny. 2. V Praze přednášeli významní učenci z mnoha zemí. 3. Univerzita poskytla nejvyšší vzdělání mnoha mladým mužům z měšťanských vrstev, což byl v českém vývoji zcela nový prvek. 4. Univerzita se stala místem pro nezvykle široké diskuse. 5. Absolventi univerzity se často stávali řediteli v městských školách. Zvýšili jejich úroveň i zájem o školní docházku. Tak měla Praha brzy 25 škol (Vídeň či Norimberk po čtyřech, v Krakově bylo škol dokonce pět). 6. Po vzoru Prahy začaly univerzity vznikat i v jiných středoevropských městech (v Krakově, Vídni, Erfurtu, Budíně). V r (zejm. v souvislosti s povýšením Pražského biskupství na arcibiskupství) Karel IV. zahájil na Pražském hradě budování gotické katedrály svatého Víta na místě dosavadní románské svatovítské baziliky. Projekt vytvořil podle katedrál ve své vlasti francouzský architekt Matyáš z Arrasu, který vedl stavební práce až do své smrti r Po něm pokračoval od r Němec Petr Parléř, který se svou rodinou založil v Praze slavnou stavební dílnu (parléřovskou huť). Katedrála svatého Víta byla zamýšlena tak velkoryse, že po Parléřově smrti (1399) nebyla ani dobudována a půl tisíciletí sloužila jen ve zhruba poloviční délce. Dokončení dostavby (v duchu původního projektu) se dočkala až r (!). Karel také nechal zhotovit novou korunu českých králů: klenot zdobený 91 drahokamy a 20 perlami byl poprvé použit při Karlově korunovaci r. 1347, poté byl uložen ve svatovítské katedrále. Nejrozsáhlejším Karlovým stavebním počinem byla rozšiřující přestavba samotného Pražského hradu na velkolepé reprezentační sídlo. Práce byly dokončovány ještě za Karlova syna a nástupce Václava IV. Všestranný rozkvět Čech v Karlově době vedl k rozsáhlému budování klášterů a ke zvelebování měst, patří sem též jedinečný Karlův most. Karlova péče o obranu státu i obava šlechty z mocného krále vedly ke stavbě četných hradů. Podrobnosti pojednáme v dalších kapitolách. 6. Vztahy k církvi O partnerském vztahu mezi Karlem a špičkami kléru jsme se již zmínili. Pro Čechy zůstává v tomto směru nejvýznamnějším datem rok 1344, kdy papež Klement VI. povýšil Pražské biskupství na arcibiskupství a do pražské arcidiecéze také začlenil již existující Biskupství olomoucké a nyní nově zřízené biskupství v Litomyšli. Tyto kroky měly dvojí význam: 1. Církev v Českých zemích byla vymaněna z vlivu zahraničního, konkrétně mohučského arcibiskupství. 2. Došlo k prohloubení církevní organizace v českém prostředí. Prvním pražským arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic (nynější arcibiskup Miloslav Vlk je v úřadě od r. 1991). S Pražským arcibiskupstvím Karel spojil i již zmíněnou výstavbu katedrály svatého Víta na Pražském hradě.

14 Za Karlových časů a zhusta přímo Karlovým přičiněním došlo k založení řady českých klášterů i kostelů. Pro ilustraci uveďme souhrnný přehled tehdejších klášterů (mužských a ženských) v mezinárodním srovnání: Počet klášterů / počet km 2 na 1 klášter r r Čechy a Morava 106 / / 413 uherské země 214 / / 1080 Polsko (dnešní území) 233 / / 931 Velmi pozoruhodný byl klášter Na Slovanech, který Karel založil r na okraji Prahy. V klášteře žili chorvatští benediktini, kteří pěstovali liturgii v církevní slovanštině. Podle Karlova přání tedy klášter oživil tradici cyrilometodějskou i prokopskou a působil též jako středisko pro kontakty se slovanským světem. Mezi karlovskými chrámovými objekty vynikají např.: kaple Všech svatých v nové části Pražského hradu: zasvěcení kaple i skutečnost, že byla postavena podle pařížského vzoru, svědčí o tom, že také zde promluvila široká koncepce Karlova vladařství. Architektem kaple byl Petr Parléř. kaple svatého Kříže na novém hradě Karlštejně: je vyzdobena 130 deskovými obrazy svatých z dílny českého malíře, Mistra Theodorika. Celý obrazový cyklus patří k nejvýznamnějším gotickým dílům vůbec. kostel Matky Boží Sněžné na Novém Městě Pražském: jeho hlavní loď je nejvyšší prostorou v Praze (ještě vyšší než u svatého Víta). Karel IV. byl znám i jako nadšený sběratel ostatků svatých. Relikvie, vystavované o svátcích na veřejnosti, měly učinit z Prahy velké poutní centrum: Karel si od toho sliboval také finanční přínos. 7. Obrana V Karlově celoživotním usilování o mírovou politiku nebylo místo pro slabost. V Čechách, na Moravě, ale i v jiných svých zemích dal vystavět nové hrady, z nichž jsou nejznámější: Karlštejn (nad Berounkou): velkolepá stavba, která měla sloužit jako pevná schrána pro říšské (!) korunovační klenoty; Radyně (původně Karlskrone, u Plzně): střežila transkontinentální obchodní cestu z Porýní přes Norimberk a Prahu do východní Evropy; Kašperk (Karlsberg, na Šumavě): chránil mj. naleziště zlata; Náleží sem také rozšíření Pražského hradu (viz výše). Šlechta ovšem nehleděla na opevňování královské moci nečinně a již od 30. let 14. století soupeřila ve stavbě hradů s Karlem a později s jeho nástupcem Václavem. 8. Vztahy se šlechtou Vůdčí silou domácí šlechtické opozice vůči Karlovi se stal rod pánů z Růže, tedy Rožmberkové. Jihočeští Vítkovci se totiž rozdělili na několik větví, jež si sice ponechaly starý rodový znak, pětilistou růži, ovšem daly jí osobité zbarvení. Tak páni z Růže měli v erbu červenou růži ve stříbrném poli, páni z Landštejna stříbrnou růži v červeném poli, páni z Hradce zlatou růži v modrém poli a páni z Ústí a ze Stráže modrou růži ve zlatém poli.

15 Rožmberkové byli jediným šlechtickým rodem, který se pokusil o ozbrojený odboj proti Karlovi. Déletrvající nevraživost vyvrcholila bezprostředně po Karlově císařské korunovaci, roznětkou konfliktu se ovšem stala stavba nového Karlova hradu Karlshausu u jihočeského Týna nad Vltavou. Avšak již po prvních potyčkách rožmberských a císařských ozbrojenců Karel nařídil české šlechtě poskytnout vojsko k udržení domácího pořádku a ukázalo se, že k rožmberskému dobrodružství se nikdo nepřidal. Revolta tedy rychle skončila a Rožmberkové museli svému císaři a králi znovu složit slib věrnosti. Karel si nicméně byl vědom síly šlechtického stavu a vztahy s ním nehnal na ostří nože. Sám povoloval stavby četných panských hradů. Vítkovci si v Karlově době vybudovali např. hrad Dívčí kámen u Českého Krumlova nebo Helfenburk u Bavorova, v majetku jiných rodů tehdy vznikly známé hrady Kokořín u Mělníka, Velhartice u Klatov, Kost u Jičína, Borotín u Tábora aj. V r se Karel pokusil zásadním způsobem zvětšit odstup moci šlechty od moci královské: vydal obsáhlý zákoník, jenž později získal název Majestas Carolina. Ve 109 článcích měly být na věčné časy uzákoněny právní zásady Karlova českého panování. Např. byly vyjmenovány nejvýznamnější královské hrady i města s tím, že se jich panovník nikdy nesmí vzdát (nesmějí být zcizeny). Bylo zrušeno zvykové právo šlechty obsazovat dědičně nejvyšší úřady. Královnám-vdovám se zakazoval sňatek s českým šlechticem. Zpřísnily se tresty za loupeže, vraždy a znásilnění. Naproti tomu bylo zlidštěno soudní řízení v trestních věcech. Zatímco dosud býval obžalovaný pálen žhavým železem či topen ve vodě a soudci pečlivě sledovali, zda z nešťastníkových reakcí není možné vyčíst bezděčné přiznání viny (říkalo se tomu Boží soud), Karel prosadil tehdy novou metodu spočívající ve zkoumání svědeckých výpovědí. Zakázal i zmrzačující tresty (utínání nosu, uší, rukou, vyloupávání očí). Některá ustanovení Karlova zákoníku ovšem způsobila, že se šlechta rázně postavila proti této normě jako celku a vyzvala panovníka k jejímu odvolání. Karel z překvapivého ultimáta rychle vybruslil: šlechtě vzkázal, že zákoník nešťastnou náhodou shořel a že tedy není nutné jej respektovat. Reforma soudnictví však fakticky platila dál, ačkoli některé druhy mučení se jako metoda výslechu používaly nadále. 9. Města a řemesla Prakticky všechna česká města získala svoji typickou středověkou podobu až v lucemburské době, třebaže zejména královská města vznikala již za Přemyslovců. Nezadržitelná prosperita Karlovy říše povznesla města královská i poddanská. Pro nedostatek místa se zmíníme jen o činu nejvelkorysejším. V r Karel založil Nové Město Pražské, zejména pro řemeslníky hlučných živností. Tato koncentrace dílen přinesla kromě ryze hospodářských předností i klidnou atmosféru pro patricijské a také univerzitní Staré Město. Nové Město mělo - podobně jako starší části Prahy - svou vlastní samosprávu i radnici. S Novým Městem měla Praha asi 40 tisíc obyvatel, což z ní činilo sedmé nejlidnatější evropské město. Ovšem se svou rozlohou 645 ha byla dokonce největším městem ve Svaté říši římské a v celé Evropě ji předstihovaly pouze Řím a Cařihrad. Praha tedy vynikala nezvykle nízkou hustotou osídlení (zejména díky širokým novoměstským ulicím i velkým náměstím), což se tu projevilo mj. v relativně kvalitních hygienických podmínkách. V letech Evropu zasáhla pandemie moru (pandemie = velmi rozsáhlé rozšíření infekční choroby). Hlavním přenašečem morových bakterií (mor = lat. pestis) jsou krysí blechy, které mohou cizopasit i na člověku. Mor, který se r v Evropě objevil, přinesly krysy v janovských lodích plujících z černomořského poloostrova Krym. Inkubační doba moru netrvá ani týden. Pokud je zdrojem nákazy přímo blecha, okolí infikovaného místa zčerná a na různých místech těla se objeví bolestivé zduřeniny. Přidávají se

16 bolesti hlavy a mdloby. Asi třetina nemocných se pak uzdraví, u většiny však propuknou vysoké horečky, krvácení, zažívací potíže a pacient uprostřed halucinací umírá. Pokud došlo ke kapénkové nákaze od již nemocného, jedná se o mor plicní: po 2-3 dnech vykašlávání krvavých hlenů následuje smrt v každém případě. Morová zkáza v polovině 14. století si vyžádala životy asi 20 % Evropanů, v Českých zemích však způsobila víceméně jen staganci populačního růstu. I to vypovídá leccos o epoše Karlovy vlády (na jejím konci žilo na území dnešní České republiky přes 2 miliony lidí). Mor pak ovšem z Evropy zcela nevymizel a vlny černé smrti sužovaly čas od času kontinent až do století. 10. Obchod Jestliže Karel učinil Prahu hlavním městem Svaté říše římské, pojal samozřejmě úmysl přenést sem i těžiště evropského obchodu. Podle Karlových plánů měly být osou evropského suchozemského obchodu dvě transkontinentální cesty, ve směru západ-východ a sever-jih. Křižovat se samozřejmě měly v Praze. Cestu západo-východní (Norimberskou) Karel opravdu vybudoval, přičemž rozhodujícím činem tu bylo vytvoření Nových Čech v Německu. Cesta začínala vějířem tras, které vedly ze západoevropských přístavů a sbíhaly se v Porýní. Odtud cesta pokračovala přes Norimberk, Plzeň a Prahu do Brna, kde se znovu větvila. Severní větev mířila přes Vratislav a Krakov do Kyjeva. Jižní větev vedla přes Prešpurk (dnešní Bratislavu) do Uher. Norimberská cesta překračovala Vltavu v Praze Kamenným (dnes Karlovým) mostem. Byl postaven na místě románského Juditina mostu, strženého povodní v r Stavba mostu začala r a vedl ji - kdo jiný než Petr Parléř. Most je dlouhý 520 metrů, široký 10 metrů a má 16 oblouků. Výzdoba Staroměstské mostecké věže byla skvostnou reprezentační záležitostí, sochy přímo na mostě však pocházejí až z barokní doby. Transkontinentální cesta z jihu na sever zůstala jen v podobě projektu. Měla vést z Benátek přes alpské průsmyky do Podunají, odtud měl být vykopán plavební kanál Dunaj - Vltava (!) a pak měli kupci plout po Vltavě (přes České Budějovice a Prahu) a po Labi až do Hamburku, s návazností na další hansovní města (zejm. Lübeck) a také s možností dorazit až do Flander. K realizaci plánu nedošlo, protože splavnění řek vyžadovalo příliš mnoho stavebních úprav (kanál Dunaj - Vltava by jako ekonomicky výhodný nemohl existovat ani dnes a jeho myšlenku naplnila teprve v 1. polovině 19. století koněspřežní železnice České Budějovice - Linec). Karel pečoval i o relativně menší obchodní cesty, např. o Řezenskou cestu a o novou Českou silnici, které spojovaly Prahu s německými kraji. Významně podpořil také důležitou Zlatou stezku z Pasova: kromě dosavadní trasy do Prachatic jí přibyla rozvětvení do Kašperských Hor a Vimperka. 11. Zlatá bulla Karla IV. V r císař Karel IV. vydal první ucelený zákoník Svaté říše římské a hned si jej nechal schválit sněmem panovníků říšských států. Tento dokument, jenž později získal název Zlatá bulla Karla IV., plnil v říši úlohu základního zákona, asi jako v dnešních státech ústava. Obsah bully můžeme rozdělit do 3 částí: 1. Byl potvrzen již existující způsob volby římského krále 7 kurfiřty. 2. Bylo uzákoněno přední postavení českého krále mezi všemi kurfiřty (ačkoli formálně byl označen pouze jako první mezi kurfiřty světskými). Český král měl zejména urovnávat spory mezi kurfiřty. Bylo potvrzeno právo českého stavovského sněmu volit českého krále. Římský panovník musel volbu českého krále uznat. Nemohl ani zvolenému králi symbolicky udělit jeho stát v léno (viz V.C.1.g.). A konečně, kurfiřti dostali za povinnost ovládat slovanský jazyk (tím se zřejmě rozuměla čeština).

17 3. Byly odmítnuty možnosti papežských zásahů do říšských záležitostí. Zlatá bulla představuje jeden z vrcholů Karlovy říšské i české politiky. Formálně platila (ovšem nerespektována) až do zániku Svaté říše římské v r Stíny Karlovy doby Karlova vláda měla i své slabiny. Pohraniční hory výrazně oddělovaly České země od ostatní Evropy a Karlovo úsilí o přesun evropského obchodu do Prahy nemohlo mít trvalé výsledky. V zahraničním obchodě Českého království výrazně převažoval dovoz zboží nad vývozem: Češi vyváželi spíše obilí než řemeslné produkty a svou spotřebu hradili jen díky kutnohorskému stříbru. Průvodním jevem byl ovšem pokles hodnoty pražského groše. To vedlo šlechtu ke zvyšování robotního podílu renty, protože hodnota renty peněžní se poněkud snížila. Růst měst přinesl vyostření rozporů mezi zájmy cechů a zájmy spotřebitelské veřejnosti. Prohloubily se rozdíly mezi vyšší a nižší šlechtou, protože páni zvyšovali svůj majetek a prestiž zastáváním četných úřadů (poprvé od smrti Přemysla II. Otakara mohli ve službách českého krále opět působit dokonce i v cizích zemích). Rozvoj církevní organizace v Českých zemích, nárůst počtu klášterů a nová možnost studovat teologii přímo v Čechách - to vše vedlo k příliš vysokému počtu kněží. Obsazování kněžských úřadů se stalo předmětem obchodu, což jen prohloubilo zesvětštění církevní praxe, které již přicházelo ze zahraničí. Na tomto místě obsáhlou kapitolu o Karlu IV. ukončíme. Nemohli jsme se pokusit o více než o základní nárys Karlova života i státnického působení. Jako ilustraci toho, co jsme pominuli, uveďme na závěr, že kromě Pražské univerzity Karel založil (případně obnovil) ještě 9 univerzit dalších (mj. ve Florencii a Ženevě). V tomto smyslu podporoval vzdělání více než kterýkoli jiný Evropan. e) Gotická kultura Vzhledem k tomu, že dosti podrobný obraz gotické doby podávají předchozí kapitoly, omezíme se nyní jen na nejzákladnější informace. Běžnému středoevropskému zájemci o historii právě gotika splývá s typickým obrazem středověku. Název gotika dostal tento sloh podle někdejší mylné domněnky, že jeho autory byli germánští Gótové. Ve Středomoří považovali gotiku za barbarský sloh, neboť se od předcházejícího slohu románského i od následující renesance zřetelně odlišovala velmi omezeným přejímáním antických prvků. Gotika vznikla ve střední Francii v polovině 12. století a odtud se šířila do mnoha dalších zemí (do Českého království dorazila ve 13. století). V architektuře je charakteristickým prvkem lomený oblouk, který společně s žebrovou klenbou a opěrnými pilíři umožnil rozložit tlaky zdiva a dovolil stavět vysoké stavby s relativně velkými okny i portály. Gotické stavitelství vytvořilo svébytné katedrální kostely (katedrála je původně jakýkoli kostel biskupský). Vznikaly však kostely různých typů a velikostí, často trojlodní a se štíhlými věžemi. Vyrostly též gotické kláštery, nastala zlatá doba hradů a také mnoho domů v centrech středoevropských měst má dodnes gotické jádro. Gotické malířství a sochařství byly stále spojeny s architekturou. Vedle nástěnných maleb vznikaly plastiky z kamene i dřeva. Stále silně převládaly náměty náboženské, ale s rozvojem rytířského a městského života se objevují i témata světská. Máme přehled i o gotické hudbě, mnohé tehdejší skladby se hrají dodnes (z českých je bezesporu nejpopulárnější koleda Narodil se Kristus Pán).

18 Gotická literatura zaznamenala rozmach textů v národních jazycích, latina začala ustupovat z běžného života. A konečně, gotika je také dobou odvážné módy: leckterý švihák si tenkrát oblékal přiléhavé kalhoty s nohavicemi odlišných barev, přičemž celkový dojem dokázal podtrhnout střevíci s neprakticky dlouhými špičkami. Jedním z vrcholů gotické kultury je český krásný sloh na přelomu 14. a 15. století. Ve figurativním umění se vyznačuje zejména půvabnými portréty ženských postav. Někdy se také hovoří o slohu krásných Madon a připomínáme jej mj. proto, že jde o epochu, v níž Čechy Václava IV. navázaly řadou skvělých děl na tradici gotiky karlovské. Konec gotiky často závisí na situaci v jednotlivých zemích: V Českých zemích probíhalo střetávání gotiky s renesancí ještě v 1. polovině 16. století. f) Václav IV. (vládl ) 1. Střídání na českém a římském trůně 29. listopadu 1378 zemřel v Praze Karel IV. Jeden z pohřebních řečníků jej nazval Otcem vlasti, čímž nejen ocenil jeho životní dílo, ale připomněl i nadčasové (dokonce antické) rysy jeho vladařství. Na římský i český trůn nastoupil Karlův syn, sedmnáctiletý Václav IV. České království zůstalo ještě řadu let ze setrvačnosti nejbohatším evropským státem a jednou z evropských velmocí. Česká gotická kultura dokonce právě za Václava dosáhla jednoho ze svých vrcholů - viz Parléřovu huť a krásný sloh. Postupně se však naplno projevily důsledky snad jediné Karlovy státnické chyby: veliký císař selhal v přípravě svého nástupce. V přepjaté snaze, aby jeho synové mohli bez nejmenšího zakolísání plynule pokračovat v rodovém díle, zajistil Karel svému nejstaršímu, Václavovi, již dopředu nástupnictví (viz V.D.1.e.). Václav tak v příliš mladém věku přišel k hotovému. Nesmírnou cenu ani strategické záměry Jindřichova, Janova a Karlova díla nikdy nepochopil. Nárokům vladařství se po otcově smrti učil za pochodu, a protože neměl vedle sebe usměrňující autoritu, nedospělých prvků ve své politické činnosti se nezbavil. Musíme však dodat, že u Václava hrály roli i nervová labilita a rozporuplná povaha, s nimiž by zřejmě ani vynikající rodič a pedagog mnoho nesvedl. A posuďme, zda se tu nemohl projevit také vliv toho, že Václavova matka, Anna Svídnická, zemřela, když bylo chlapci 17 měsíců! 2. Sňatková politika Václav se pokusil prospět lucemburskému celoevropskému dílu dvěma dobře promyšlenými sňatky, jež však jen navazovaly na starší Karlovy plány. V r Václav provdal svou nevlastní sestru Annu za anglického krále Richarda II. (nevěstě nebylo ani šestnáct a ženich byl ještě o půl roku mladší). Anna přijela do Londýna s početným dvorem, jenž pak zahájil rozšiřování českoanglických styků. Dalším významným sňatkem vstoupil sám Václav do svého druhého manželství. Původně byl - samozřejmě zásluhou svého otce - od svých devíti let ženatý s Johannou Bavorskou, o pět let starší dívkou z rodu Wittelsbachů. Jejich bezdětné manželství ukončila r královnina smrt (podrobnosti viz níže). O tři roky později se Václav oženil znovu, s tehdy třináctiletou Žofií Bavorskou. I ona byla Wittelsbachovna, a dokonce neteř zemřelé Johanny: Václav věděl, že původním Karlovým záměrem bylo pacifikovat prostřednictvím sňatku velkou konkurenční dynastii. Žofie vyrostla v krásnou, oduševnělou, zbožnou ženu. Ani toto manželství však děti nepřinášelo.

19 3. Václav jako člověk a politik Pamětníci vzpomínali na Václava jako na člověka dvojí tváře. Na jedné straně společenský člověk vybraného chování, který rád diskutoval a miloval dobré jídlo a tanec. Na straně druhé vášnivý lovec, chovatel loveckých psů, piják a hledač milenek. Je třeba říci, že v tom ještě Václav nebyl v tehdejším korunovaném světě nijak výjimečný. Problém spočíval hlavně v tom, že státnické záležitosti se mu do programu vešly jen s obtížemi (dvacet let plánoval korunovační císařskou jízdu do Říma, ale nikdy k ní nedošlo). Společenské rozpory, jež přece jen vyprodukovala Karlova doba, a složitá mezinárodní situace, poznamenaná především vážnou krizí katolické církve (o tom později), kladly na Václava obzvlášť velké nároky. Král cítil, že na nenadálé úkoly nestačí, a bohužel se ani nepokoušel sám sebe změnit (např. celý život nepřekonal svůj odpor k cestování, což zejména u římského krále opravdu silně vadilo). Leckomu v Čechách se ovšem zdála sympatická skutečnost, že král přesídlil z Hradu na Staré Město, do Králova dvora (na místě dnešního Obecního domu vedle Prašné brány). Postupně se Václav orientoval především na lov a víno (královna Johanna prý zemřela na následky pokousání od jednoho z Václavových loveckých psů). Obklopil se podobně založenými společníky z řad zemanů i rytířů a také některými měšťany, jež pak povyšoval do rytířského stavu. Záhy se dostavil hluboký, všestranný úpadek Českého království. Na kritiku ze strany říšského i českého panstva a duchovenstva reagoval Václav tím, že významné české úřady svěřoval právě svým kumpánům (proto byli nazýváni oblíbenci královi, nejvlivnější z nich se jmenoval Zikmund Huler z Orlíku). Situaci v Českých zemích ztížila i zhoubná epidemie moru v r. 1380, mnohem strašnější než nákazy v Karlově době: počet obyvatel nyní klesl asi o desetinu. V r došlo v Praze k davovému útoku na Židy. Takové události se čas od času v Evropě stávaly a označují se slovanským slovem pogrom. Podnětem k pražskému pogromu se stal incident o velikonoční neděli. Křesťanský kněz šel se svátostí oltářní (s hostií ve zvláštní schránce) k umírajícímu člověku. Cestou kráčel přes pražské ghetto. Několik Židů tam po něm házelo kameny. Kněz to považoval za zákeřný útok na Krista, doběhl na Staroměstské náměstí a tam celou příhodu vykřičel rychle se sbíhajícímu davu. Konšelé se marně snažili zabránit nejhoršímu. Zástupy fanatiků, ozbrojených vším možným, během jediné noci ghetto vydrancovaly a téměř celé vyvraždily. Zahynuly asi 3 tisíce Židů, nepočetné uprchlíky ochránil králův oblíbenec Zikmund Huler. 4. Zikmund Lucemburský Dědicem Karlových státnických schopností nebyl Václav, ale Zikmund, cílevědomý a houževnatý. I on však měl své limity: vynikal arogancí i nepřístupností ke kompromisům a v osobním životě trpěl žárlivostí, ačkoli sám k ní zavdával mnoho podnětů. Jako mladší bratr se Zikmund potýkal s mnoha překážkami: při dělení správy rodových držav na něj zbyly jen Dolní Lužice a Braniborsko. V r se však oženil s Marií Uherskou, dcerou zemřelého uherského a polského krále Ludvíka I. Velikého z dynastie Anjou, a r se stal uherským králem. Vzhledem k velké rozloze Uher se tedy lucemburská moc přiblížila východoevropskému pobřeží i dovršení svého celoevropského projektu. Vzápětí se však objevil nepřítel nad jiné silný: Turci. Ve 2. polovině 14. století obešli zbývající jádro Byzantské říše a vpadli přímo na Balkánský poloostrov. V r v bitvě na Kosově poli porazili Srbsko, které se tak stalo na Osmanské říši závislé. Zikmund vyrazil proti Turkům v čele křížové výpravy, ale byl poražen r u Nikopole, čímž Turci dobyli Bulharsko. Po Mariině smrti se Zikmund oženil s Barborou Celskou (z Uher) a narodila se jim dcera Alžběta.

20 5. Jan z Jenštejna a Jan Nepomucký Zikmund se zařadil mezi přední Václavovy kritiky. Patřil mezi ně i kněz Jan z Jenštejna. Ten byl o 12 let starší než Václav a ještě za Karlových časů se stal Václavovým kancléřem. Od r byl pražským arcibiskupem. V r jej Václav zbavil kancléřského úřadu. Jan z Jenštejna se stal velkým kritikem i odpůrcem králových oblíbenců a dostával se s nimi do četných sporů. Napětí mezi králem a arcibiskupem se vystupňovalo natolik, že Jan z Jenštejna ani nebydlel v Praze, ale v Roudnici nad Labem. V březnu 1393 Václav IV. pozval arcibiskupa do Prahy ke smírným jednáním. Schůzka se měla uskutečnit v klášteře johanitů u Karlova mostu. Král se však před jednáním opil a pak zavelel k zajmutí arcibiskupa i jeho doprovodu. V nastalé rvačce se Janovi z Jenštejna podařilo uprchnout. Král si pak vylil vztek na arcibiskupových úřednících, kteří utéct nestačili. Generálního vikáře Jana Nepomuckého (arcibiskupova zástupce) nechal umučit k smrti, a dokonce se na jeho týrání sám podílel. Mrtvolu pak na králův příkaz hodili z mostu do Vltavy, odkud však byla po několika dnech vylovena a později pohřbena. V r byl Jan Nepomucký svatořečen jako nevinná oběť špatného vladaře, který odmítal úsilí církevních hodnostářů po nápravě politické situace. Dnes patří svatý Jan Nepomucký k nejpopulárnějším českým světcům: uctívají jej i v zahraničí, od německy mluvících zemí až po Latinskou Ameriku. 6. Václav zajatcem Vážné nedostatky Václavova vladařství přispěly ke spuštění lavinovitého odporu s již bezmála stoletým zásadním vlivem Lucemburků na evropskou politiku: 1. České a uherské panstvo se otevřeně vzbouřilo proti Václavovi, respektive Zikmundovi. 2. Ve Svaté říši římské zesílilo hnutí za odstranění Lucemburků z říšského trůnu. 3. Situaci však zkomplikoval i mocenský boj uvnitř lucemburské dynastie. Soupeřící trojúhelník tu vytvořili Václav IV., Zikmund a jejich bratranec Jošt. Jošt byl synem Jana Jindřicha a jeho druhé manželky Markéty Opavské a působil jako moravský markrabě. Od Zikmunda však získal Braniborsko a Lužici, od Václava Lucembursko a pošilhával dokonce po českém a římském trůnu. Všechny tři konfliktní sféry se natolik prolínaly, že se střední Evropa rychle proměnila v nebezpečnou džungli. Pro ilustraci ji popišme alespoň v nejhrubších obrysech. V r čeští páni uzavřeli pod Joštovým dohledem spolek panskou jednotu (mezi vůdci a iniciátory byl např. Jindřich z Rožmberka). Panská jednota vzápětí zajala Václava a čtvrt roku jej věznila nejprve na Pražském hradě, pak na rožmberských hradech Příběnicích a Českém Krumlově a nakonec v Rakousích. Propustila jej až za slib, že král bude respektovat výhrady jednotníků vůči svému stylu vlády. Jednota podporovaná Zikmundem pak přiměla Václava zařadit v r představitele panstva opět mezi královské rádce. Patřil k nim samozřejmě i Rožmberk: stal se nejvyšším purkrabím pražským, kterýžto úřad byl tehdy považován za nejdůležitější v zemi. Zasedání politicky dvoubarevné královské rady nepostrádala vzruchu. Např. během jednání (bez Václava) na Karlštejně panští rádci probodli čtyři své kolegy z křídla králových oblíbenců. V r kurfiřti sesadili Václava IV. z římského trůnu jako panovníka neužitečného, líného a pro říši zcela nezpůsobilého. Šlo o zásadní a v podstatě nenapravitelné narušení evropské koncepce lucemburské politiky. Václav musel vzápětí úporně bránit i samotný český trůn. V r spojené vojsko panské jednoty, markraběte Jošta a Němců z Míšně oblehlo krále v Praze (byla to první akce cizích vojsk v Českých zemích od r. 1310!). Na nátlak obléhatelů Václav svěřil rozhodující část svých pravomocí čtyřčlenné panské radě (opět Jindřich z Rožmberka aj.).

zlaté buly pro říši jako Římský král a císař

zlaté buly pro říši jako Římský král a císař ZAHRANIČNÍ POLITIKA Sňatková Vydání Karel politika zlaté buly pro říši jako Římský král a císař SŇATKOVÁ POLITIKA Sňatková politika začíná již u Karlova dědečka hraběte Jindřicha Lucemburského. Oženil

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 KAREL IV. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_30_13 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Nástup Lucemburků v Čechách

Nástup Lucemburků v Čechách Nástup Lucemburků v Čechách Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0119 Po smrti Václava III. v roce 1306 došlo v českém státě k bojům o královský trůn. Největší nároky si kladli Jindřich Korutanský a Rudolf

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Svatá říše římská Albrecht Itálie

Svatá říše římská Albrecht Itálie Svatá říše římská 12-13. st. vládne dynastie Štaufů (Fridrich I. Barbarossa, Fridrich II.) 1254 vymírá tato dynastie poté 20 let bezvládí = interregnum o roste moc šlechty, chybí centrální vláda politická

Více

VY_12_INOVACE_88. Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa

VY_12_INOVACE_88. Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa VY_12_INOVACE_88 Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa Leden 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k prezentaci nového učiva Doplnění informací v učebnici z jiných

Více

Adresa školy:... Adresa bydliště:... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy:... Adresa bydliště:... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Příjmení a jméno:. Adresa školy:...... Adresa bydliště:....... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut pro další vzdělávání Senovážné

Více

Jan lucembruský. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_335 8. 6. 2012

Jan lucembruský. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_335 8. 6. 2012 Jan lucembruský Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_335 8. 6. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace o počátku vlády Jana Lucemburského Prezentace slouží k názornému výkladu a opakování, žáci si v závěru

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

Č. Příjmení a jméno:. Adresa školy:... Adresa bydliště:...

Č. Příjmení a jméno:. Adresa školy:... Adresa bydliště:... Č. Příjmení a jméno:. Adresa školy:.... Adresa bydliště:..... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut pro další vzdělávání Senovážné

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

Třicetiletá válka v Evropě

Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka / 1618 1648 / 1/ válka česká 1618 1620 2/ válka falcká 1621 1624 3/ válka dánská 1624 1630 4/ válka francouzsko švédská 1630 1648 nábožensko politický konflikt

Více

Autor: Karolína Hradská

Autor: Karolína Hradská Autor: Karolína Hradská Obecné informace Narození: 14. května 1316 Úmrtí: 29. listopadu 1378 (62 let) Pochován: Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha Rodokmen Lucemburků Karel IV. Karel IV. z Votivního

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více

ČESKÝ STÁT ZA PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ PRACOVNÍ LIST

ČESKÝ STÁT ZA PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ PRACOVNÍ LIST 1. Přečti si následující text a poté odpověz na připojené otázky. Roku 1197 pan Přemysl a jeho příznivci táhli ku Praze, připraveni buď zemřít, nebo sobě zjednati chleba a pánu svému Přemyslovi knížectví.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: Středověk Cílová skupina: první ročník studijních oborů SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 9. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

ČESKÁ GOTIKA Raná gotika přemyslovská Vrcholná gotika = lucemburská Matyáš z Arrasu Petr Parléř Pozdní gotika - vladislavská gotika

ČESKÁ GOTIKA Raná gotika přemyslovská Vrcholná gotika = lucemburská Matyáš z Arrasu Petr Parléř Pozdní gotika - vladislavská gotika ČESKÁ GOTIKA 1 ČESKÁ GOTIKA Raná gotika = přemyslovská (13.století) vláda Přemysla Otakara II. a Václava II. - zakládaní měst, hradů a velkých klášterů, kamenný most v Písku Vrcholná gotika = lucemburská

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Jaký je nejvyšší titul středověkého panovníka? Král. Císař. Kníže. Kralevic. Zeman. Šlechtic. 2. Která bitva ukončila boje husitů v Čechách? Bitva u Sudoměře. Bitva u Lipan. Bitva u Přibyslavi. 3. Z

Více

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku SJEDNOCENÍ ITÁLIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_05 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut pro další vzdělávání Senovážné nám. 25, 110 00

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU

OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU 1. Francká a Byzantská říše: Justinián I. kopule 1453 miniatury latina Chlodvík 2. Islám: bůh vyznavač islámu 3. Slované: Přiřaď k jednotlivým státům, zda se jedná o Slovany východní,

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko

Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko Sv. Jakub a Filip (nástěnné malby) kapitulní síň strakonického hradu Díky svému rozsáhlému majetku, hospodářskému zázemí a přízni dárců mohli johanité

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

Pražský hrad Svatovítská katedrála

Pražský hrad Svatovítská katedrála Víš, jak se správně katedrála od roku 1997 jmenuje? Vymaž ve větě všechna modrá a oranžová písmena a získáš správný název katedrály KKDIASETFSEEWDKRRFÁOULAE SDV. VOÍWTBA, VDÁJCMLXAWVTTA A VQOGJZTCFĚXCSDHSA

Více

Lucembursko, stopy dynastie Lucemburků a posmrtné putování Jana Lucemburského

Lucembursko, stopy dynastie Lucemburků a posmrtné putování Jana Lucemburského Lucembursko, stopy dynastie Lucemburků a posmrtné putování Jana Lucemburského Sonja LIŠKOVÁ Lucemburské velkovévodství, jak zní oficiální název současného Lucemburska, je podle ústavy z roku 1868 konstituční

Více

České země do vymření Přemyslovců. Benjamin Březina, 4.B

České země do vymření Přemyslovců. Benjamin Březina, 4.B České země do vymření Přemyslovců Benjamin Březina, 4.B Slované v temných staletích 6.-7. stol. Stěhování národů V 6. stol (odhad 535) nahrazení germánského obyvatelstva slovanským Střet s Avary První

Více

Psací potřeby, pracovní list, text (lze promítnout prostřednictvím interaktivní tabule nebo nakopírovat žákům).

Psací potřeby, pracovní list, text (lze promítnout prostřednictvím interaktivní tabule nebo nakopírovat žákům). Název školy: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_08_Karel IV. Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační gramotnost

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

Alžběta (Eliška) Pomořanská

Alžběta (Eliška) Pomořanská paradoxně svým dílem přispěl i vítěz osudové bitvy vévoda Jan Brabantský. Díky zprostředkování Guida z Flander a také francouzského krále Filipa IV. Sličného byla nakonec vzájemná jednání o uzavření míru

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04 RENESANCE Karel Švuger DVK/ 3. ročník VY_32_INOVACE_DVK22/04 Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj Vybraná historická data 1431 upálena Panna Orleánská (Jana z Arku) 1450 Jan

Více

EVROPA PO REVOLUCI 1848

EVROPA PO REVOLUCI 1848 EVROPA PO REVOLUCI 1848 1 Velká Británie koloniální velmoc / Malta, Cejlon, Nový Zéland, Austrálie,Kanada, Egypt, Súdán, jižní Afrika, Indie = "perla britského impéria ", císařství, anglický král je indickým

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Vývoj Polska, vývoj hranic

Vývoj Polska, vývoj hranic Vývoj Polska, vývoj hranic 3 velké etapy ději: Polsko do dělení (do konce 18. stol.) období národní nesvodový (do začátku 20. stol.) obnovení Polska (od r. 1918) Ad 1 etapa: formování etnického státu (piastovská

Více

Počátky Svaté říše římské

Počátky Svaté říše římské Počátky Svaté říše římské Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0112 V roce 843 se rozpadá Francká říše na tři části. Východní část, která dala základ Svaté říši římské, získal Ludvík Němec. Dynastie Karlovců

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

VY_32_INOVACE_6Kuch. Karel IV.

VY_32_INOVACE_6Kuch. Karel IV. Základní škola Zdounky, okres Kroměříž, příspěvková organizace 768 02 Zdounky 59 tel.: 573 365 130, fax.: 573 365 939, email: skola@zszdounky.cz Označení VY_32_INOVACE_6Kuch Název vzdělávacího materiálu

Více

REFERÁT, UKÁZKA ZPRACOVÁNÍ Pracovní list

REFERÁT, UKÁZKA ZPRACOVÁNÍ Pracovní list REFERÁT, UKÁZKA ZPRACOVÁNÍ Pracovní list Michaela Holubová Karel IV. a jeho role v českých dějinách Úvod Karel IV. patří nejen mezi nejvýznamnější české panovníky, ale i mezi nejvýznamnější panovníky evropského

Více

Napoleon Bonaparte (stručný životopis)

Napoleon Bonaparte (stručný životopis) Napoleon Bonaparte (stručný životopis) narodil se 15. srpna 1769 ve městě Ajaccio ve zchudlé šlechtické rodině na Korsice (krátce předtím připojené k Francii) = malý Korsičan studoval různé vojenské školy

Více

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012 PŘEMYSLOVSKÝ STÁT Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace s počátky vzniku českého státu, vláda přemyslovských knížat Prezentace slouží k názornému výkladu

Více

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0111

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0111 Počátky Francie Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0111 Poté, co byla v roce 843 podepsána Verdunská smlouva, se Francká říše rozpadla na tři části. Západofranckou část získal pod svůj vliv Karel Holý.

Více

700. v ý r o č í s ň a t k u

700. v ý r o č í s ň a t k u 700. výročí sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou 700. v ý r o č í s ň a t k u Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou U příležitosti emise stříbrné pamětní mince k 700. výročí sňatku Jana

Více

Gotika. Výtvarné umění. Architektura

Gotika. Výtvarné umění. Architektura Věra VOŇKOVÁ Gotika název odvozen od Gótů evropské umění 13. a 14. století, v Čechách se rozvíjelo od 13. století do poloviny 16. století (vývoj zpoţděn husitským hnutím, proto za Jagellonců pozdní, tzv.

Více

PRACOVNÍ LIST 2. STUPEŇ ZŠ

PRACOVNÍ LIST 2. STUPEŇ ZŠ PRACOVNÍ LIST 2. STUPEŇ ZŠ Milý návštěvníku, jsem velmi rád, že Tě mohu přivítat v Muzeu Karlova mostu. Jméno mé jest Bruncvík, a jestliže se pozorně projdeš po Karlově mostě, jistě padne Tvůj pohled i

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0116

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0116 Velkomoravská říše Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0116 Pojem Velkomoravská říše, popř. Velká Morava není oficiálním názvem, ale pouze ustáleným označením historiků pro státní útvar, který vznikl v první

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044. ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044. ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vytvořili žáci 7.

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 TS Vlastivěda 1 (starší české dějiny) Terasoft Úvodní menu možnosti Výuková část, testy, hry a encyklopedie a Pracovní listy a projektové vyučování Výuková část, testy, hry a encyklopedie Výuka Zde spustíte

Více

nástavbové studium 1. ročník čtyřletý obor 1. ročník

nástavbové studium 1. ročník čtyřletý obor 1. ročník BAROKO Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jaroslava Kholová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/6_336 15. 4. 2012

ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/6_336 15. 4. 2012 ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/6_336 15. 4. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace o rodu Přemyslovců, první králové v Českém kráslovství Prezentace slouží k názornému výkladu a

Více

ČeskýKrumlov. zs08_12.qxd:sestava 1 5.7.2012 11:29 Stránka 23

ČeskýKrumlov. zs08_12.qxd:sestava 1 5.7.2012 11:29 Stránka 23 zs08_12.qxd:sestava 1 5.7.2012 11:29 Stránka 23 Snad nejtypičtějším symbolem Českého Krumlova je okrouhlá malovaná Zámecká věž. Foto Jaroslav Skalický ČeskýKrumlov V působivém prostředí meandrů řeky Vltavy

Více

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA 2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 1)Písemnictví staroslověnské (pol. 9.století Velká Morava) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století) 1)Písemnictví staroslověnské

Více

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: září 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: První středověké státy, Franská říše, Byzantská říše,

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948. Datum: 7.3. 2011

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948. Datum: 7.3. 2011 ZŠ Litoměřice, Ladova Ladova 5 Litoměřice 412 01 www.zsladovalt m.cz vedeni@zsladovalt m.cz Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948 Šablona: 12_06 Ověření ve výuce Sada: II. Třída: 8. A Datum:

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut dětí a mládeže MŠMT, zařízení pro další vzdělávání

Více

Královské sňatky. Karel IV., triforium Svatovítské katedrály (po roce 1370)

Královské sňatky. Karel IV., triforium Svatovítské katedrály (po roce 1370) VŠE, CO SE TÝKALO MANŽELSTVÍ, se ve středověku řídilo nikoli světským, nýbrž výlučně kanonickým (církevním) právem. V širokých vrstvách neurozené společnosti, tam, kde manželství sledovalo svůj prvotní

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Mgr. Alena Jirsáková Datum: 22. 10. 2012 Ročník: 8. ročník Vzdělávací obor /

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Pruská vlajka používaná v letech 1701-1918

Pruská vlajka používaná v letech 1701-1918 Pro většinu z nás Prusko je Berlín. My jsme byli v Prusku a přitom 700 km východně od Berlína. Mnohým včetně mne to vrtalo hlavou, takže jsem se ponořil do literatury a konečně trochu pochopil, jak to

Více

Téma Přemyslovna Svatá Anežka Česká a její doba

Téma Přemyslovna Svatá Anežka Česká a její doba MŠMT ku příležitosti výročí Přemyslovny sv. Anežky České vyhlašuje celostátní výtvarnou soutěž: Přemyslovna sv. Anežka Česká a její doba Je to mimořádná postava našich dějin. Její životní dílo, osobní

Více

Mají být Češi na co hrdí?

Mají být Češi na co hrdí? Mají být Češi na co hrdí? Co si představuješ pod pojmem hrdost? Zkus to vysvětlit vlastními slovy : Na co jsi ty sám/sama hrdý/hrdá? V jakých chvílích se v lidech nejčastěji probouzí vlastenectví?. Kdy

Více

HISTORIE LIBERCE. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012

HISTORIE LIBERCE. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012 HISTORIE LIBERCE Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s historií Liberce Prezentace slouží k názornému výkladu a opakování, žáci si

Více

www.zlinskedumy.cz 1

www.zlinskedumy.cz 1 www.zlinskedumy.cz 1 GOTIKA ÚVOD KATEDRÁLA středověk je doba stavebního rozvoje staví se klasické hrady, kláštery, mosty a silnice hlavní dominantou stavební činnosti je budování kostelů důvodem je silný

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petr Procházka. Dostupné z www.soes.cz.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petr Procházka. Dostupné z www.soes.cz. Číslo projektu Název školy Předmět Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0852 Střední škola cestovního ruchu, s. r. o., Benešov Dějepis Středověk Téma Svatá říše římská a boj o investituru Ročník 1 Autor Mgr.

Více

Vznik států v západní a střední Evropě

Vznik států v západní a střední Evropě Výukový materiál Vznik států v západní a střední Evropě zpracovaný v rámci projektu Zkvalitnění a zefektivnění výuky (OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost) Předmět: Ročník: 7. Dějepis Anotace: prezentace

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3707 Šablona: III/2 Č. materiálu: VY_32_INOVACE_478 Jméno autora: Mgr. Blanka Fajkisová Datum

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

očekávaný výstup Člověk a společnost 2. stupeň D být seznámen s obdobím rozkvětu českého státu v době přemyslovské a lucemburské ročník 7. č.

očekávaný výstup Člověk a společnost 2. stupeň D být seznámen s obdobím rozkvětu českého státu v době přemyslovské a lucemburské ročník 7. č. č. 13 název anotace očekávaný výstup druh učebního materiálu Pracovní list druh interaktivity Aktivita ročník 7. Význam Karla IV. pro český stát Pracovní list je zaměřen na seznámení významné doby vlády

Více

Císařovna Marie Terezie

Císařovna Marie Terezie Císařovna Marie Terezie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_08 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Mgr. Gabriela

Více

Projekt Zavádění ŠVP na gymnáziu projekt GOTIKA CZ1.1.07/1.1.10/03.0007

Projekt Zavádění ŠVP na gymnáziu projekt GOTIKA CZ1.1.07/1.1.10/03.0007 Projekt Zavádění ŠVP na gymnáziu projekt GOTIKA CZ1.1.07/1.1.10/03.0007 Družstvo: Třída: Část A Gotika ve světě 1. Kdo nechal postavit první gotický kostel? a) opat kláštera v Saint Denis Suger b) zakladatel

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

od 1355 císař římský Karel IV. 11. český král

od 1355 císař římský Karel IV. 11. český král 14. května 1316, Praha - 29. listopadu 1378, Praha 11. český král vláda 1346 až 1378 od 1355 císař římský Karel IV. Italský (lombardský) král od 1355 Burgundský (arelatský) král od 1365 Moravský markrabě

Více

Renesance a Jindřichův Hradec

Renesance a Jindřichův Hradec Renesance a Jindřichův Hradec ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

EMISNÍ PLÁN PAMĚTNÍCH MINCÍ NA LÉTA 2016-2020. Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. Člen bankovní rady ČNB 21. října 2014

EMISNÍ PLÁN PAMĚTNÍCH MINCÍ NA LÉTA 2016-2020. Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. Člen bankovní rady ČNB 21. října 2014 Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. Člen bankovní rady ČNB 21. října 2014 Legislativa Na základě zákona má Česká národní banka výhradní právo vydávat bankovky, oběžné mince i mince pamětní. Pamětní mince jsou

Více

Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové

Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Varianta A Jméno uchazeče datum narození..... Bydliště (vč.psč)...... Absolvoval střední

Více

Historie 05. Středověk. Otázka číslo: 1. Přemysl Otakar II. porazil 1260 u Kressenbrunnu: Fridricha II. Bélu IV. Rudolfa II.

Historie 05. Středověk. Otázka číslo: 1. Přemysl Otakar II. porazil 1260 u Kressenbrunnu: Fridricha II. Bélu IV. Rudolfa II. Historie 05 Středověk Otázka číslo: 1 Přemysl Otakar II. porazil 1260 u Kressenbrunnu: Fridricha II. Bélu IV. Rudolfa II. Habsburského bojoval o dědictví babenberské Otázka číslo: 2 České desky zemské

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 284 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 13. 1. 2012 Ročník, pro který je DUM určen Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

Karel IV. Lucie Dyčková I.F

Karel IV. Lucie Dyčková I.F Karel IV. Lucie Dyčková I.F Úvod Karel IV. (14. května 1316 Praha 29. listopadu 1378 Praha) byl jedenáctý český král (jako Karel I. 1346 1378), lombardský král (1355), římský král (1346 1355) a císař (1355

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

6.KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA. Anotace : příčiny, průběh a výsledky

6.KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA. Anotace : příčiny, průběh a výsledky 6.KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA Anotace : příčiny, průběh a výsledky Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní jídelna Liberec 6.-9. ročník, 7.června 2013 Autorem materiálu

Více

ČESKÉ ZEMĚ PO HUSITSKÝCH VÁLKÁCH

ČESKÉ ZEMĚ PO HUSITSKÝCH VÁLKÁCH ČESKÉ ZEMĚ PO HUSITSKÝCH VÁLKÁCH ZEMĚ BEZ KRÁLE ČEŠI ODMÍTLI ZIKMUNDA, KTERÝ MĚL PO VÁCLAVOVI IV. NASTOUPIT NA TRŮN ZEMĚ SE VZPAMATOVÁVALA Z VÁLKY ZŮSTALI ZDE KATOLÍCI I PŘÍVRŽENCI HUSA TAKÉ ČEŠTÍ BRATŘI,

Více

České dějiny. Lucemburkové. Dějepis. Období mezi vládou Přemyslovců a Lucemburků

České dějiny. Lucemburkové. Dějepis. Období mezi vládou Přemyslovců a Lucemburků České dějiny Lucemburkové Dějepis Období mezi vládou Přemyslovců a Lucemburků Smrtí Václava III. v jeho sedmnácti letech vymřel rod Přemyslovců po meči, resp. žil jeden muž z přemyslovského rodu, ale byl

Více

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších PRAHA Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, vláda,

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více