Tato praktická pomůcka je určena všem bez rozdílu, tedy nejenom tomu, kdo přišel do styku s diskriminací nebo porušováním lidských práv.

Transkript

1 1

2 2

3 Obsah Úvodem Základní práva a povinnosti ve správním řízení Vybraná témata správního řízení Právo podávání stížností Další možnosti řešení problémů s úřady Správní řízení v praxi, příběh našeho klienta Mediace smírný postup při řešení sporů Co je mediace Jak probíhá mediační sezení Využití mediace Dluhová problematika Zadluženost v souvislosti s porušováním vlastnických práv Exekuce Oddlužení, tzv. osobní bankrot Časté dotazy z oblasti bydlení Pojmosloví Jednostranné zvyšování nájemného Nárok na náhradní bydlení, změna majitele domu, výměna oken Diskriminace v zaměstnání Diskriminace v zaměstnání Pojmosloví (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění) Skončení pracovního poměru Způsoby řešení při setkání s diskriminací Vzory Oznámení poště o nezdržování se v místě konkrétní adresy Vylučovací žaloba Smlouva o nájmu bytu Podnět inspektorátu práce ke kontrole zaměstnavatele Výpověď z pracovního poměru podaná zaměstnavatelem Listina základních práv a svobod Seznam literatury Závěr

4 Úvodem Posláním Občanské poradny při Jihočeské rozvojové o.p.s. je pomoci klientům, aby dokázali efektivně vyjádřit své potřeby a přání a ve spolupráci s občanskou poradnou nebo prostřednictvím sítě dostupných služeb nalezli řešení své situace. Občanská poradna podporuje každého člověka, který je v nepříznivé sociální situaci nebo mu taková situace hrozí a neví jakým způsobem tuto situaci řešit. Občanská poradna podporuje samostatnost a nezávislost klientů. Své poslání naplňuje prostřednictvím emoční podpory, aktivní pomoci, asistence. Občanská poradna poskytuje informace a rady z různých oblastí: jedná se např. o sociální problematiku, pracovněprávní a majetkoprávní vztahy, bydlení, problematiku rodiny a mezilidských vztahů, porušování lidských práv apod. Jelikož téma diskriminace v celé jeho šíři zdaleka přesahuje možnosti této brožury, naší ambicí je zejména informovat širokou veřejnost o každodenní praxi Občanské poradny a současně zprostředkovat naše zkušenosti s daným tématem. Pojem diskriminace s sebou nese různé asociace, je často citovaný v médiích a mnohdy o něm lidé hovoří s určitou ironií. Zkušenosti našich klientů však potvrzují, že se v různých oblastech svého života opravdu cítí znevýhodněni - na základě lidských vlastností i charakteristik (může se jednat o znevýhodnění z důvodu pohlaví, etnického původu, náboženství, věku, sexuální orientace, zdravotního stavu nebo sociálního původu). Cílem této brožury je tedy představit a zodpovědět otázky, se kterými se klienti Občanské poradny při Jihočeské rozvojové o.p.s. v rámci projektu Posilování kompetencí jednotlivců v boji proti diskriminaci a porušování lidských práv nejčastěji setkávali. Brožura je vystavěna na nejčastěji řešených dotazech z následujících oblastí: správní řízení, porušování práv v oblasti zaměstnávání, porušování práv v oblasti bydlení, insolvence a v neposlední řadě mediace jako způsob smírného řešení sporů. Tato praktická pomůcka je určena všem bez rozdílu, tedy nejenom tomu, kdo přišel do styku s diskriminací nebo porušováním lidských práv. Lenka Daňhová, vedoucí Občanské poradny Tento projekt patří do 2. výzvy Blokového grantu pro NNO Zlepšení života v komunitách prostřednictvím aktivit a služeb nevládních neziskových organizací priority: Posílení lidských práv a boj proti diskriminaci a rasismu. Tento projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. 4

5 1. Základní práva a povinnosti ve správním řízení Každý z nás má zkušenosti s jednáním s úřady a mnozí vědí, že orientace v jejich pravidlech a zásadách je někdy velice obtížná. Klienti Občanské poradny vstupují nevíce do kontaktu s následujícími institucemi: Česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce, obecní a krajské úřady. Cílem této kapitoly je postihnout základní otázky, které mají klienti Občanské poradny ve vztahu právě k těmto úřadům jedná se o vysvětlení a objasnění základních termínů, informování o procesu doručování písemností a v neposlední řadě informování o tom, jaké prostředky mají lidé k dispozici v případě nespokojenosti s postupem konkrétního úředníka nebo úřadu či podezření na jeho diskriminační jednání. Mezi nejčastější problémy, se kterými se naši klienti setkávají, patří neplnění povinností úředníků, arogantní jednání, nefunkčnost určitého úřadu, formalismus, korupce nebo přímo diskriminace, a to z důvodu pohlaví, etnického původu, náboženství, jazyka, sociálního původu, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení nebo dalších důvodů. Postup fungování úřadů je definovaný zvláštním zákonem, tzv. správním řádem (zákon č.500/2004 Sb., správní řád, v platném znění). Jeho jádro upravuje řízení v tzv. prvním stupni, jehož výsledkem je vydání rozhodnutí, které zakládá, upravuje, mění nebo ruší práva a povinnosti konkrétní osoby. Úřady se zabývají věcmi, které jim věcně přísluší (tedy spadají do jejich kompetence) a provádějí řízení s ohledem na určité území (tzv. místní příslušnost) Vybraná témata správního řízení Účastníci řízení: pokud je řízení zahajováno návrhem, v prvé řadě je účastníkem sám žadatel. Dále se jedná o všechny osoby, kterých se řízení týká (např. spoluvlastník věci). Účastník je i ten, jehož práva či povinnosti mají být rozhodnutím založeny, změněny či zrušeny. Postavení účastníka řízení má i ten, kdo tvrdí, že jím je, a to až do doby, než se prokáže opak. Účastníci mají řadu práv a povinností. Jedná se např. o právo vyjadřovat se v řízení ke všem skutečnostem, oprávnění žádat informace, právo nahlížet do spisu apod. Doručování: písemnost doručuje úřad, který ji vyhotovil. U nás se doručuje většinou prostřednictvím České pošty nebo orgánu Policie ČR. Písemnost je doručována na adresu, kterou si účastník zvolí, a kterou sdělí příslušným orgánům. Vzhledem ke svému obsahu jsou písemnosti většinou doručovány do vlastních rukou účastníka. Doručení znamená určité právní důsledky (proto je prokazováno tzv. dodejkou či doručenkou, na které účastník potvrzuje, že danou písemnost převzal). V případech, kdy písemnost nelze doručit některým ze zákonem stanovených způsobů, bude tato uložena na poště. O tom, že nebylo možno dopis doručit, musí být adresát vyrozuměn včetně poučení o důsledcích, které bude mít případné nevyzvednutí písemnosti. Po uplynutí 15 dnů se písemnost vrací vždy tomu správnímu orgánu, který ji vyhotovil. Za doručenou se ovšem písemnost považuje již desátý den poté, co byla zásilka na poště uložena. Doručování veřejnou vyhláškou: se používá v případech, kdy se prokazatelně účastníkům řízení nedaří doručovat (když např. nepřebírají zásilky, jedná se o osoby neznámého pobytu apod.). Provádí se tak, že je písemnost buď vyvěšena na úřední desce a současně na webových stránkách správního orgánu, který písemnost doručuje, nebo se zde zveřejní oznámení o možnosti si danou písemnost vyzvednout. Na písemnost se vyznačí den vyvěšení. Uplynutím 15. dne se písemnost považuje za doručenou. Jedná se tedy o jakousi fikci, protože zveřejněním je dána každému možnost, aby se s obsahem písemností seznámil Právo podávání stížností Pokud má člověk pocit, že byl krácen na svých právech přímo pracovníky úřadů, může proti tomuto jednání podat stížnost. Lidé mají možnost se obrátit - se stížnostmi na nevhodné chování úředních osob nebo na postup správního orgánu - na správní orgány. Právo podat stížnost vychází přímo z podstaty demokratického právního státu. Z toho také plyne zásada, že podání stížnosti nesmí mít jakýkoli negativní vliv na další jednání úřadu se stěžovatelem. Tato zásada neplatí, pokud by tím byl spáchán trestný čin nebo přestu- 5

6 pek (např. ublížení na cti). Správní řád obsahuje ustanovení, jakým způsobem má úřad stížnost vyřídit včetně lhůty, která stanoví, do jaké doby má stěžovatele vyrozumět a oznámit mu způsob vyřízení stížnosti (např. opatření k nápravě). Stížnost se podává písemně nebo ústně a měla by obsahovat kromě stanovené náležitosti zejména to, kdo stížnost podává, které věci se týká a co požaduje. Je potřeba uvést jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování, na kterou si osoba přeje, aby jí byla písemná komunikace ze strany správního orgánu doručována. Stížnost dále musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určena, datum a vlastnoruční podpis. Pokud má účastník zástupce, měla by být připojena i plná moc zástupce. Pokud je podána stížnost ústně a není ji možné vyřídit ihned, sepíše o ní správní orgán písemný záznam. Stížnost vyřizuje ten úřad, u něhož řízení probíhá, a to neodkladně, nejvýše ve lhůtě 60 dnů od doručení. Pokud stěžovatel nesouhlasí se způsobem vyřízení, může se obrátit na nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. Stížnost je dobré, tak jako veškerou jinou korespondenci s úřady, posílat doporučeně - stačí v jednom vyhotovení - prostřednictvím pošty. V každé stížnosti je dobré požádat o to, aby byl účastník o vyřízení věci vyrozuměn. V Občanské poradně klientům doporučujeme ponechat si jedno vyhotovení stížnosti pro sebe v evidenci, aby se k případu mohl kdykoliv vrátit. Stížnosti (např. na nevhodné chování a narušování důstojnosti, průtahy v řízení, diskriminační povahu konkrétního jednání apod.) se většinou podávají u nadřízeného osoby, vůči které je stížnost podávána. Vyznat se v tom, jaký orgán je nadřízený kterému, a kdo je kompetentní k vyřizování stížností, bývá mnohdy problematické: To, kdo je nadřízeným správním orgánem, určují zvláštní zákony. V České republice existuje tato základní hierarchie správních úřadů: a) Obce b) Krajské úřady c) Ministerstva nebo jiné ústřední orgány státní správy Povinnost poučit každého o možnostech podávání stížností má daný správní orgán, na který je možné se obrátit s konkrétními postupy při podávání stížností. Pomoci může i některá z nezávislých občanských poraden s vyškolenými pracovníky, kteří umějí poradit, na jaký konkrétní orgán stížnost podat a informovat o obsahových náležitostech této stížnosti. Existují však také další - mimosoudní - možnosti, které právní řád ČR poskytuje jako opatření proti nespokojenosti s výsledkem řízení nebo před diskriminačním jednáním ze strany státu a jiných subjektů jednajících ve veřejném zájmu: Odvolání: účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Jedná se nejobvyklejší opravný prostředek, který se podává do 15 dnů od doručení původního rozhodnutí, a to u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Námitka podjatosti: úřední osoba, o níž lze předpokládat, že má na výsledku řízení nějaký osobní zájem, má být vyloučena ze všech úkonů v daném řízení. Účastník může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. Úřední osoba je pouze ta, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správního orgánu a nese za ní odpovědnost. Nejedná se tedy o zaměstnance, kteří vykonávají např. pomocné či technické služby v rámci úřadu. Ochrana před nečinností: v případě, že správní orgán nevydá rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, lze dát podnět nadřízenému orgánu, aby zjednal nápravu anebo aby sám rozhodl. Správní orgány mají vyřizovat věci bez zbytečných průtahů. Mimoto musí nadřízený orgán zasáhnout také tam, kde řízení nebylo včas zahájeno. Dále existují i mimořádné opravné prostředky: Přezkumné řízení je zaměřeno na právní vady proběhlého řízení a obnovu řízení na skutkové vady dané kauzy. Mimořádné opravné prostředky uvádíme pro informaci (pozn. Nebudeme se jimi v této kapitole více zabývat, neboť se jedná o specifickou problematiku, kterou by klienti pravděpodobně řešili prostřednictvím advokáta.) Další možnosti řešení problémů s úřady Pokud správní řízení selhává a člověk je toho názoru, že je z nějakého důvodu diskriminován nebo jinak krácen na svých právech, může svá práva konzultovat v občanských poradnách nebo jiných nevládních organizacích. Dále je možné se 6

7 obrátit na politické zastupitele na obecní, krajské či celostátní úrovni. Svých práv se lze domáhat i u soudu. Každý konkrétní případ je však třeba posuzovat individuálně a dle jeho povahy pečlivě volit dané kroky v řešení nespokojenosti s činností úřadu. Soudní cestu lze brát jako alternativu v případech, kdy jiná řešení selhala. Veřejný ochránce práv ombudsman Jeho posláním je chránit osoby před jednáním úřadů a jiných institucí, které vykonávají státní správu, a to zejména v případech, kdy je takové jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a zásadám dobré správy nebo pokud jsou úřady a instituce nečinné. Na veřejného ochránce práv se může obrátit ten, kdo se cítí být dotčen jednáním či nečinností výše jmenovaných úřadů a institucí. Veřejný ochránce práv však nemůže rozhodovat individuální spory mezi fyzickými a právnickými osobami (např. spory mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, sousedské spory apod.) Správní řízení v praxi, příběh našeho klienta Klient byl nezaměstnaný, a proto se obrátil na úřad práce s písemnou žádostí o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Zároveň vyplnil také formulář a požádal o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti. Chtěl si najít novou práci, ale ne hned, počítal, že by začal pracovat přibližně za půl roku. Na úřadu práce tuto informaci neuvedl. Úřad práce zahájil správní řízení a rozhodl v obou podáních (tedy jak o zařazení klienta do evidence uchazečů o zaměstnání, tak o přiznání podpory v nezaměstnanosti) kladně. Klient krátce na to odjel na plánovanou cestu do Anglie, kde si přivydělával na černo jako pomocná síla v kuchyni. Klient nedorazil na další smluvenou schůzku a nijak nereagoval na výzvy úřadu práce. Vzhledem k tomu, že se nezdržoval na své adrese, rovněž nepřebíral poštu. Na převzetí zásilky má obecně adresát 10 dnů ode dne, kdy byla zásilka připravena k převzetí. Pokud si ji adresát nevyzvedne, je poslední den lhůty považován za den doručení. Tím, že nepostupoval podle zákonných podmínek a porušil ustanovení zákona o zaměstnanosti, úřad práce vydal rozhodnutí o vyřazení klienta z evidence z důvodu maření součinnosti a také rozhodnutí o vrácení neprávem poskytnuté podpory v nezaměstnanosti (od data, kdy byla prokázáno, že k vyřazení z evidence došlo). Klient se ovšem o tomto dozvěděl až po svém návratu z cesty, tj. po třech měsících, kdy se již nemohl proti rozhodnutí úřadu práce odvolat, protože uplynula lhůta pro podání odvolání. 2. Mediace smírný postup při řešení sporů 2.1. Co je mediace Mediace je alternativní metoda řešení konfliktů bez zásahu soudu. Jednoduše řečeno jde o proces, ve kterém profesionální prostředník - mediátor - pomáhá účastníkům nalézt oboustranně přijatelná řešení situace. Jeho úkolem je řídit proces jednání, vytvářet podmínky pro dorozumění účastníků a nalezení řešení, která zohledňují zájmy obou stran. Mediátor podporuje schopnosti účastníků urovnat konflikt vlastními silami, jeho úkolem není daný problém posuzovat či hodnotit, ani rozhodovat o konkrétní podobě jeho řešení. Zajišťuje v procesu vyjednávání rovnovážné postavení zúčastněných stran a pomáhá jim vidět jejich problém v širších souvislostech. Mediace je asistence při jednání, ale zároveň i vzájemná komunikace za účelem dosažení dohody, tzn.: mediace je asistovaná komunikace za účelem dosažení dohody. Cílem mediace je: přivést znesvářené strany k jednacímu stolu, tzn. najít podmínky, za kterých jsou obě strany schopny a ochotny opět navázat komunikaci či spolupráci, dovést účastníky sporu ke vzájemně přijatelnému řešení. Výsledkem tohoto procesu je dohoda, která je v souladu s příslušnými právními předpisy. (1) 7

8 Kdo je mediátor Profesionál na vyjednávání a případně i odborník na oblast projednávaného tématu. Mediátor není v řešeném konfliktu nijak zainteresován. Nehájí zájmy žádné strany ani nikoho neobhajuje. Jeho jediným úkolem je vést znesvářené strany k oboustranné dohodě. Mediátoři v ČR jsou sdruženi v Asociaci mediátorů České republiky. Členové asociace jsou vázáni etickým kodexem. (2) Kolik stojí mediace? Vzhledem k tomu, že je mediace věcí dobrovolnou, je ideální, když se oba účastníci společně podílejí i na její finanční stránce. Cena se vždy vyjednává s mediátorem, v asociaci platí zásada, že hodina mediace stojí nejméně 1000 korun pro každou stranu to tedy činí 500 Kč. Garantem první platby je většinou iniciátor, kterému záleží na mediaci a dohodě, tedy ta strana, která se na nás obrátí jako první. Druhá strana na finanční účast obvykle přistoupí před začátkem mediace anebo na jejím konci, může ale také navrhnout zaplacení druhé mediace. Obvyklá délka mediace, během které se stačí sdělit vše důležité pro hledání návrhů na nová řešení situace, je 3 hodiny. Pokud je mediace nabízená v rámci sociální služby, je bezplatná, protože finance zajišťuje poskytovatel sociální služby. (3) Typy sporů vhodných a nevhodných pro mediaci Spory vhodné pro mediaci: Strany, které jsou ve vzájemném vztahu, jsou závislé na vyřešení sporu, protože obě přispěly svým chováním a konáním k vytvoření konfliktu. Pokud tomu tak není, bude jen na dobré vůli druhé strany, aby udělala něco pro stranu, která se cítí být poškozená. Obě strany mají jistý pocit zodpovědnosti za konflikt mezi nimi. Pokud tomu tak není, strany odmítají spolupráci. Spor a jeho potenciální řešení dává prostor pro hledání dohod, které vyhovují oběma stranám. To znamená, že existuje více než jedna či dvě možnosti řešení. Strany jsou spolu schopny komunikovat alespoň na minimální úrovni tak, aby byla možná výměna nových informací. Strany ani jejich právní zástupci nezastávají názor, že ve sporu nutně musí být jedna strana vítězem a druhá poraženým. Obě strany souhlasí s účastí na mediaci. Situace pro mediaci nevhodné: Účastníci sporu jednají tvrdě a zásadově. Vítězství pro ně nutně znamená porážku druhé strany. Situace, ve kterých jde o základní občanská a ústavní práva, rovněž tak spory s nárokem na odškodnění s výjimkou trestných činů se sazbou do 5 let. Případy, kdy jedna strana použije vůči druhé hrozeb nebo fyzického násilí. Případy, kdy jedna ze stran není ochotna poskytnout všechny relevantní informace a odmítá jejich objektivní ověření. Účastníci/účastník sporu jsou pasivní, ochotni řešit spor i za cenu zřeknutí se vlastních práv. Účastníci/účastník sporu zneužívají alkohol či drogy. Účastníci/účastník sporu s patologickými rysy osobnosti nebo agresivními tendencemi v chování, kteří ani v odděleném projednávání nejsou schopni produktivní diskuse. Případy, kdy si jedna ze stran přeje, aby rozhodnutí udělala nějaká autorita. Mediátor má morální zábrany nebo předsudky týkající se osob nebo předmětu sporu (řeší se předání sporu jinému mediátorovi). (4) Klíčové přednosti mediace: dobrovolnost - proces můžete ukončit kdykoliv budete chtít, z jakéhokoliv důvodu, ale i bezdůvodně spolupráce - sami se podílíte na vyřešení problému a na dosažení výsledku, který považujete za správný rychlost - pružné řešení (jednoduché spory mohou být vyřešeny i za dvě hodiny), které není ovlivněno přetížeností soudů kontrolovatelnost - máte právo (vč. práva veta) vyjádřit se ke všemu, co se při mediaci dohodne, k ničemu nemůžete být nuceni důvěrnost - mediátor je Vám smluvně za- 8

9 vázán, že se všemi informacemi, které Vy určíte jako důvěrné, bude zacházet jako s důvěrnými informovanost - ačkoliv obě strany procesu mají právo využít k získání informací o předmětu sporu služeb profesionálů, zůstávají to vždy ony, jejichž postoj vytváří budoucí dohodu nestrannost - v případě, že některá ze stran ztratí důvěru v nestrannost mediátora, může proces bez jakýchkoliv důsledku přerušit vlastní uspokojení z podílu na nalezení řešení - vyřešení konfliktu založené na vlastním aktivním přístupu rozvíjí spokojenost a sebevědomí a ponechává otevřenou cestu k případné budoucí spolupráci s druhou stranou procesu (5) 2.2. Jak probíhá mediační sezení Jedna ze stran, případně obě (pokud jsou schopny se domluvit) iniciuje mediaci. Následně pozve mediátor obě strany na společnou schůzku. Jedna strana si může vyžádat předběžné sezení bez druhé strany, potom pozve mediátor na podobné předběžné sezení i druhou stranu. Předběžná sezení většinou nejsou nutná. Mediátor nestuduje předem žádné dokumenty, ani nepotřebuje znát dopředu konkrétní informace o předmětu sporu. Nevystupuje zde v roli právníka ani žádné autority, která by měla předem posoudit právo a pravdivost. Je odborníkem na vedení mediačního procesu. Veškeré informace klienti sdělují až v průběhu mediace. Jedno mediační sezení obvykle trvá 3 hodiny. Mediace probíhá v několika sezeních (většinou 2-3 sezení) v rozmezí minimálně 1 týdne. Mediátor stanoví pravidla mediace, která by měla přispět k hladkému průběhu mediace. Na začátku mediace mají obě strany tzv. nerušený čas, kdy mají možnost bez přerušování po dobu cca minut přednést svůj názor na problém. Většinou začíná iniciátor, tzn. strana, která mediaci vyvolala. V úvodní fázi se obě strany obracejí pouze na mediátora, který neutrálním postojem zabezpečuje, aby se žádná ze stran necítila znevýhodněna. V další fázi sporu strany objasňují, jak vlastně spor vznikl, zmiňují důležité okolnosti a pocity, které jsou s ním spojeny. Mediátor vyzve strany k formulaci jejich představ o výsledku jednání a probere s nimi důsledky případné nedohody. Mediátor shrne výsledky dosavadního jednání a přesně formuluje, co je třeba vzájemně vyřešit. Dohodne se stranami pořadí, v jakém budou jednotlivé problémy řešeny. V další fázi strany společně hledají možná řešení všech sporných bodů. Mediátor nenavrhuje konkrétní řešení, ale pomáhá stranám, aby si ho samy zformulovaly. (Průběžně pořizuje záznam z každého sezení, který je stranám volně k dispozici.) Následuje výběr oběma stranám nejlépe vyhovujících řešení a jejich formulace do konkrétní dohody. Mediátor zformuluje body výsledné dohody, předloží je stranám ke schválení a závěrečnému podpisu. (6) 2.3. Využití mediace Mediace se využívá především v těchto oblastech: Mediace v podnicích a institucích řeší vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, nebo mezi zaměstnanci. Také jsou tímto způsobem řešeny spory mezi jednotlivými firmami, došlo-li např. k nedodržení podmínek smlouvy, neshodě mezi majiteli apod. Komunikativní a občansko-právní mediace řeší sousedské spory, vztah mezi občanem a institucí. Trestně právní mediace řeší spory mezi odsouzeným a poškozeným. Interetnická mediace řeší spory, které vznikají špatnou komunikací mezi různými kulturami, menšinami či etnickými skupinami. Rodinná mediace řeší majetkové vztahy v rodině, rozvodové situace, dědické spory, 9

10 generační problémy, partnerské problémy a další. (7) Mediátoři v Jihočeském kraji Ing. Šárka Jarolímková adresa: J. Čarka 1863/VII České Budějovice tel: , jarolimkova.sarka@seznam.cz jarolimkova@centrum-mediace.cz Mgr. Jana Kosařová adresa: J. Čarka 1863/VII České Budějovice tel: kosarova@centrum-mediace.cz Mgr. Kateřina Hyková, Ph.D. adresa: J. Čarka 1863/VII České Budějovice tel.: hykova@centrum-mediace.cz Ing. Věra Severová (spotřebitelské spory) tel.: Vera.severova@seznam.cz Věra Grulichová (spotřebitelské spory) tel.: Vera.grulich@seznam.cz 3. Dluhová problematika 3.1. Zadluženost v souvislosti s porušováním vlastnických práv Na poradce v Občanské poradně (dále jen poradce) se často obracejí klienti s žádostí o pomoc v otázce zadlužení: mnohdy jde o případy, kdy klient nedokáže své závazky plnit a dluh i s úroky a příslušenstvím (viz níže) je na něm vymáhán různými upomínkami, platebními rozkazy, rozsudky či exekucemi. Aby se původní dluh nevyšplhal - díky úrokům, penále, soudním poplatkům, nařízené exekuci a nákladům na soudní řízení apod. do vysokých částek, je třeba navštívit občanskou poradnu včas. Bývá běžnou praxí, že se klienti potýkají se smlouvami, v nichž jsou smluvní podmínky napsány drobným písmem, vyskytují se v nich se cizí slova a věty jsou formulovány tak, aby jim laik neporozuměl. V některých smlouvách jsou uvedeny i nepřesné a matoucí informace týkající se úroků. Pokud se na tomto místě zamýšlíme nad porušováním lidských práv, musíme konstatovat, že práva jsou porušována na obou stranách. Na straně věřitele (tj. toho, kterému je dluženo) i na straně dlužníka (tj. toho, který dluží). Mnohdy se stává, že jsou vlastnická práva porušována osobám, které nejsou ani dlužníky ani věřiteli. Při nařízené exekuci bývá s majetkem dlužníka zabaven či zpeněžen majetek, který mu nepatří. I na práva těchto vlastníků, kterým je majetek neprávem exekučně zabaven, zákony pamatují. Ve shodě s ústavním zákonem: Listinou základních práv a svobod (citace čl. 11 odst.1 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod, v platném znění: Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu), jsou vydávány zákony, vyhlášky, nařízení vlády atd., která práva a povinnosti všech občanů, dotýkající se jejich vlastnictví, garantuje. 10

11 Kdy porušuje práva dlužník? Pokaždé, když nesplácí dluh řádně a včas dle smluvních podmínek, se kterými se dlužník seznámil, tyto podepsal a k jejichž plnění se zavázal. Kdy porušuje práva věřitel (tj. ten, kterému je dluženo)? Když zabaví například z bankovního účtu - tzv. nezabavitelné částky (více viz níže) z příjmu dlužníka. Jak v tomto případě postupovat: viz níže. Pokud do smlouvy uvede tzv. rozhodčí doložku dle této doložky bude spory mezi dlužníkem a věřitelem řešit tzv. Rozhodčí soud potud je vše v pořádku. X Pokud je však věřitelem ve smlouvě určen určitý konkrétní rozhodce - lze o nestrannosti soudu jen pochybovat (8). Když zastaví, zabaví či prodá majetek, který do majetku dlužníka nepatří (jak v tomto případě pokračovat: viz níže). Klady a zápory rozhodčího řízení: Klady rozhodčího řízení: rychlost, důvěrnost, důvěryhodnost (pokud je rozhodce vybrán oběma stranami) atd. Zápory rozhodčího řízení: jednoinstančnost řízení (tzn. není možné se proti rozhodnutí odvolat), nejednotnost (každý rozhodce je nezávislý a neexistuje nadřízená instance, která by rozhodování sjednocovala), nerovnost ve vyjednávání (pokud je rozhodce určen jen jednou, např. ekonomicky silnější stranou) atd. (9) Exekuce Exekuce je výkon rozhodnutí vydaného soudní mocí, které nabylo právní moci. Zahajuje se na návrh věřitele. Pohledávky dlužné částky - může exekutor vymoci několika způsoby: např. srážkami z příjmů dlužníka, přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitostí, anebo prodejem podniku. O způsobu exekuce rozhoduje exekutor případ od případu vždy na základě šetření o majetkových poměrech dlužníka. Co nepodléhá exekuci: Obvyklé vybavení domácnosti, běžné oděvní součásti, snubní prsten a jiné předměty obdobné povahy, zdravotnické potřeby a jiné věci, které dlužník potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, finanční hotovost do výše Kč, dále věci nezbytné k podnikání (10). Z jakých příjmů lze exekuci provést: Ze mzdy nebo platu dlužníka, důchodu, nemocenské, peněžité pomoci v mateřství, podpory v nezaměstnanosti, dávek státní sociální podpory vyjma dávek jednorázových např. pohřebné, porodné a další. Všechny výše uvedené příjmy lze exekučně postihnout jen srážkami ze mzdy, a tudíž jen v zákonem přesně uvedeném rozsahu. Pokud by exekutor zabavil příjmy tzv. přikázáním pohledávky, například odebráním celých částek z účtu dlužníka, šlo by o nezákonný způsob provedení exekuce a bylo by to důvodem, aby soud - na podnět dlužníka - exekuci zastavil. Dle soudní praxe: pokud je dluh povinen zaplatit jen jeden z manželů, je nepřípustné nařídit exekuci srážkami z příjmu druhého manžela, který tento dluh není povinen zaplatit. Pokud by exekutor provedl srážky z příjmu v rozporu se zákonem, je potřeba u exekučního soudu (soud, který exekuci nařídil) podat návrh na zastavení exekuce. 11

12 Jak se provádí exekuce srážkami ze mzdy: Co potřebujeme znát k výpočtu srážky ze mzdy: 1. Nezabavitelnou částku na jednotlivce: 2/3 z životního minima + normativních nákladů na bydlení pro rok 2009: ( ) : 3x2 = Kč 2. Výši částky, kterou si může ten, kterému je strháváno z příjmu, odečíst na každou vyživovanou osobu (manžel/ka, děti): 1/4 ze základní nezabavitelné částky jednotlivce na každou vyživovanou osobu: 4 620:4 = Kč 3. Zbytek čisté mzdy: zjistíme, když od čistého příjmu odečteme nezabavitelnou částku na jednotlivce (4 620 Kč) + částku na vyživované osoby ( např. manželka + 2 děti = 3465 Kč) 4. Částku, nad kterou se příjem srazí bez omezení: Kč 5. Co udělat se zbytkem čisté mzdy: pokud je zbytek čisté mzdy nižší než Kč, vydělíme ho 3 (pokud se nedá třemi bezezbytku vydělit, odečteme od této částky 1-3 Kč a pak vydělíme). Pokud zbytek čisté mzdy je stejný či vyšší než Kč - vychází se vždy z této částky, kterou vydělíme třemi (2 310 Kč). 6. Proč dělíme třemi 1. třetina jde na vydobytí nepřednostních pohledávek (spotřební dluhy, hypotéky, leasingy atd.) oprávněných osob; 2. třetina na vydobytí přednostních pohledávek (dluhy na výživném, daních, pojištění atd.), 3. třetina zůstane vždy dlužníkovi. Zjednodušeně: Pokud má dlužník dluhy spotřební nemá přednostní = 1/3 jde na dluh a zbylé 2/3 mu zůstávají. Pokud má dluhy přednostní i nepřednostní = 2/3 jdou na dluh a 1/3 mu zůstává. Pokud jsou srážky z příjmu v rámci oddlužení vždy jde o přednostní pohledávky. Příklad: Do Občanské poradny přišel klient zeptat se na oddlužení. Chtěl zjistit, kolik finančních prostředků by mu zbylo, kdyby mu bylo povoleno oddlužení formou splátkového kalendáře. Poradce pomocí rozhovoru o klientovi zjistil: že je ženatý a má 2 děti - 10 a 12 let jeho čistý měsíční příjem činí Kč jeho dluhy jsou ze spotřebních úvěrů Cetelem, Essox, Home Credit Poradce vypočítal: 1. Výši základní nezabavitelné částky: (3x1 155) = Kč 2. Zbytek čisté mzdy: = Kč (nižší než 6930 Kč) 3. Tento zbytek poradce vydělil 3 (6 375:3 = 2125 Kč) Dělením poradce zjistil výši třetiny, která bude použita na hrazení dluhu. Zbylé 2/3 klientovi zůstanou. Klientovi poradce sdělil, že mu ze mzdy bude odváděna částka Kč. Zbytek mzdy mu zůstane: ( = Kč). Poznámka: Pokud by zbytek čisté mzdy byl vyšší než Kč, budou se počítat třetiny z této částky!!! K vyšší částce se již dle zákona nepřihlíží. Např.: Zbytek čisté mzdy: Kč. Od této částky odečteme 6930 Kč a ke zbytku připočteme 1/3 z této částky. Tím vypočteme výši odvodu: = Kč, pokud byla jen nepřednostní pohledávka (11). Manželství - dluhy a exekuce Velmi často se na poradce obracejí klienti, kteří mají strach o svůj příjem či majetek v souvislosti s dluhy svého manžela a exekucí. Ptají se, zda jim může být zabaven majetek, který je pouze jejich a nespadá tudíž do společného jmění manželů. Společné jmění manželů (SJM) zahrnuje vše, co bylo za trvání manželství (tedy ode dne uzavření manželství do dne, kdy rozhodnutí o rozvodu nabude právní moci) nabyto jedním z manželů nebo oběma manželi. Zahrnujeme sem vše, co má plusovou (příjmy) i minusovou (dluhy) hodnotu (12). Ve společných závazcích vystupují oba manželé jako solidární dlužníci, tzn. věřitel má právo vymáhat plnění od kteréhokoli z manželů. To, po kterém manželovi bude věřitel svoji pohledávku vymáhat, je otázkou volby věřitele. Za společné závazky vzniklé za trvání manželství odpovídají manželé svým veškerým majetkem. Tím je nutno rozumět jak majetek tvořící předmět SJM, tak 12

13 i výlučný majetek každého manžela za předpokladu, že manželé neuzavřeli smlouvu o zúžení SJM (12). Jaké závazky do SJM nespadají: a) závazky, které se týkají majetku, který je ve vlastnictví jen jednoho manžela (například: jeden z manželů vlastní dům, který nabyl ještě v době před uzavřením manželství finanční závazky manžela spojené s tímto domem nepatří do SJM), b) závazky, které jsou rozsahem nepřiměřené majetkovým poměrům manželů, které jeden z manželů převzal na sebe bez souhlasu druhého manžela (jedná se např. o situace, kdy manželé nemají žádný majetek a jeden z manželů bez souhlasu druhého manžela uzavře smlouvu o půjčce v řádu několika miliónů korun) (12). Jak se bránit, když exekutor zabaví věc, která do majetku dlužníka nepatří: V první řadě by se měl vlastník majetku obrátit na věřitele (ne na exekutora!) a požadovat vydání věci zpět vlastníkovi. Pokud věřitel tomuto nevyhoví, je vlastník věci oprávněn podat k soudu tzv. vylučovací žalobu ta chrání majetek osoby, který byl soudním exekutorem či vykonavatelem zajištěn či zahrnut do exekuovaného majetku v domnění, že jde o majetek dlužníka. Kdo je oprávněn podat vylučovací žalobu? Pouze vlastník nebo spoluvlastník dané věci, a není vhodné s ní otálet. Pokud je jednou majetek zpeněžen, nelze ho vrátit. Pak je vlastník prodaného majetku oprávněn požadovat vydání zisku tohoto zpeněžení (13). Žaloba je zpoplatněna soudním poplatkem ve výši Kč. (vzor žaloby v příloze) Je třeba zdůraznit, že vlastník musí prokázat, že mu věc patří (kupní smlouvou, paragonem, čestným prohlášením či svědeckou výpovědí atp., záleží vždy na soudu, jak situaci posoudí, a zda bude považovat vlastnické právo za prokázané); nelze se opřít pouze o tvrzení vlastníka (14) Oddlužení, tzv. osobní bankrot Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění, je využíván v praxi od ledna Přináší zásadní změny, kterými se řeší zadluženost nejen firem, ale i občanů. I tento zákon je nástrojem k naplnění práva v rámci vlastnictví. V tomto článku se budeme zabývat tzv. osobním bankrotem, který je určen pro fyzické osoby, které jsou v úpadku a platební neschopnosti. Vysvětlení pojmů, se kterými se setká každý, kdo bude chtít podat návrh na oddlužení: Úpadek dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky, které jsou více jak 30 dnů nezaplacené a dlužník tyto závazky nedokáže plnit: tzv. platební neschopnost. Platební neschopnost dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžních závazků, anebo neplní tyto závazky déle jak 3 měsíce. Konkurs (při oddlužení) Dlužník, který podá návrh na oddlužení a soud mu jeho návrh neschválí, upadá automaticky do konkursu (více viz níže). Oddlužení je určeno pro dlužníky nepodnikatele, kteří se nacházejí v úpadku. Typickým dlužníkem, pro kterého je oddlužení určeno, je dlužník-spotřebitel. Oddlužení lze provést zpeněžením majetku dlužníka nebo splátkovým kalendářem z příjmů dlužníka po dobu 5 let. O tom, jakou formou bude oddlužení probíhat, rozhodují věřitelé (15). Nejčastější otázky klientů občanské poradny na oddlužení - tzv. osobní bankrot Mám dluhy a manželka také, mohu podat oddlužení na sebe a zahrnout tam dluhy své manželky? Nelze. Insolvenční zákon neumožňuje oddlužení manželského páru. Oddlužit se musí vždy konkrétní jedinec a do dluhů je třeba zahrnout všechny dluhy, které jsou psány na něho, a dluhy, u kterých figuruje jako spoludlužník, to vše v plné výši. Pokud mají dluhy oba manželé, měli by oddlužení navrhnout oba každý za sebe. Může se stát, že když oddlužení nepodá jeden z manželů, který je spoludlužníkem, budou věřitelé vymáhat své pohledávky na něm. 13

14 Co se stane, když mi oddlužení nepovolí? Pokud oddlužení - tzv. osobní bankrot - soud nepovolí, automaticky dlužník upadá do konkursu. To znamená, že mu bude zpeněžen všechen majetek, a zbylé dluhy, které se z majetku neuspokojí, bude dlužník stále dlužit. Jakmile dojde ke konkurzu u osoby, která žije v manželství, insolvenční správce vypořádá SJM a bude bdít nad plněním jeho závazků (15). Zahrnuje se do oddlužení hypotéka? Ano, zahrne se do tzv. zajištěných pohledávek. Ten, kdo má hypotéku, musí v oddlužení počítat s tím, že nemovitost, na kterou je nemovitost vázána, může být zpeněžena - prodána. Jak vysoká je záloha na insolvenční řízení? Někde píší až Kč. Insolvenční řízení je ze zákona osvobozeno od soudních poplatků. Soud však je povinen vybrat tzv. zálohu ve výši Kč až Kč (vždy rozhoduje konkrétní soud), která je při povolení oddlužení dlužníkovi zcela vrácena. Pokud však dojde k zamítnutí oddlužení, je tato částka použita na náklady spojené s konkurzem (15). Musí každý navrhovatel tento poplatek zaplatit? Např. Krajský soud v ČB uplatňuje takovou praxi, že nejprve vyhodnotí návrh dlužníka. Pokud soudce shledá, že by oddlužení mohlo být schváleno, nepožaduje od dlužníka žádnou zálohu. Na druhou stranu shledáli, že nejsou podmínky oddlužení naplněny, a tudíž že dlužníkovi oddlužení neschválí vyzve ho, aby návrh vzal zpět nebo zaplatil zálohu. Co jsou to přednostní pohledávky? Zahrnují se sem dluhy dle tohoto pořadí: dluhy na výživném; dluhy způsobené poškozenému ublížením na zdraví; dluhy způsobené úmyslným trestným činem; dluhy na daních a poplatcích; dluhy na nemocenském a důchodovém pojištění a důchodovém zabezpečení; dluhy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti atd. (11). Co je to tzv. příslušenství? Náležejí sem úroky, pokuty a nutné náklady. Co jsou nutné náklady: náklady na advokáta věřitele odměna advokáta, cestovné - soud probíhá v místě bydliště dlužníka, může se sem zahrnout i ušlý zisk např. pokud soudní jednání je v době, kdy advokát měl již dohodnutou pracovní schůzku atd. Samozřejmě stejné náklady může mít i věřitel (16). 14

15 4. Časté dotazy z oblasti bydlení 4.1. Pojmosloví Dobrý den! Chtěla bych se touto cestou zeptat, co znamenají pojmy tržní a regulované nájemné. Dále by mne zajímalo, co je to družstevní byt a jaký je rozdíl mezi družstvem a společenstvím (osobních) vlastníků. V neposlední řadě bych ráda poprosila o vysvětlení, co vše by měla obsahovat nájemní smlouva. Dobrý den! Pokusíme se Vám touto cestou krátce vysvětlit Vámi dotazované pojmy. Co znamená tržní nájemné (také se uvádí obvyklé nájemné)? Jde o nájemné, které vzniká na základě dohody mezi pronajímatelem a nájemcem. Definice obvyklé ceny majetku nebo služby vychází z 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. Jde o tržní cenu pro určitý byt, tj. cenu, za kterou je možné byt za obvyklých podmínek v daném místě pronajmout. (Tržní nájemné tak, na rozdíl od nájemného regulovaného, odráží vztah nabídky a poptávky na místním trhu s byty v jednotlivých městech - tzn. v různých městech jiné ceny nájmů). Přibližnou výši tržního nájemného si můžete zjistit na webové stránce cz/. (17) Co znamená regulované nájemné? Jedná se o byty, kde mají pronajímatelé určité nesmluvní právo, spočívající v možnosti poměrně jednoduchým jednostranným úkonem nájemné zvýšit, v limitech stanovených v zákoně č. 107/2006 o jednostranném zvyšování nájemného z bytu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o jednostranném zvyšování nájemného) (více viz níže). Co znamená pojem družstevní byt? Pro vysvětlení pojmu družstva a družstevního bytu přikládáme 221 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. (1) Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. (2) Družstvo, které zajišťuje bytové potřeby svých členů, je družstvem bytovým. (3) Firma družstva musí obsahovat označení družstvo. (4) Družstvo musí mít nejméně pět členů; to neplatí, jsou-li jeho členy alespoň dvě právnické osoby. Na trvání družstva nemá vliv přistoupení dalších členů nebo zánik členství dosavadních členů, splňuje-li družstvo podmínky předcházející věty. (17) Po technické i finanční stránce zabezpečuje správu domu nejčastěji právě zmíněné družstvo. Jde o doposud nejrozšířenější formu vlastnictví a správy bytových domů, kdy vlastníkem bytového objektu je družstvo složené z nájemníků. Výhodou pro nájemníky v bytovém družstvu je jednoduchý převod členských práv a povinností v družstvu. K převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu dochází smlouvou o převodu členství v příslušném bytovém družstvu. Obsah smlouvy o převodu členství v bytovém družstvu není zákonem výslovně specifikován. Jaké jsou rozdíly mezi bytovým družstvem a společenstvím vlastníků? Družstvo Člen družstva NENÍ vlastníkem bytové jednotky. Bytovou jednotku nelze zastavit ani prodat, pronájem je možný pouze se souhlasem družstva. Převod členských práv a povinností nepodléhá souhlasu družstva. Aby však byl převod úplný, je potřeba předložit družstvu smlouvu o něm či zaslat družstvu oznámení o převodu a písemný souhlas nového člena s tímto převodem. Úhrada nájemného družstvu. 15

16 Společenství vlastníků Člen společenství vlastníků JE vlastníkem bytové jednotky. Bytovou jednotku může pronajmout, zastavit i prodat bez souhlasu Společenství. Neplatí nájem, má však povinnost přispívat do společného fondu oprav. Co vše by měla nájemní smlouva obsahovat? Nájemní smlouva je základní právní titul, na jehož základě vzniká mezi účastníky (smluvními stranami) právní vztah nájmu bytu. Smluvními stranami jsou pronajímatel a nájemce. Nájemní smlouva musí jednak vyhovovat obecným náležitostem právních úkonů, jednak náležitostem zvláštním. Ty se týkají jejího obsahu a formy. Nájemní smlouva musí obsahovat: 1) označení bytu a příslušenství bytu, 2) rozsah jejich užívání, 3) způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo jejich výši. (viz příloha) Vedle uvedených povinných náležitostí může nájemní smlouva obsahovat i ujednání o době, na níž je nájem sjednáván; nebude-li doba nájmu výslovně dohodnuta, má se za to, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V nájemní smlouvě lze dohodnout i rozsah povinností nájemce ve vztahu k údržbě bytu (drobné opravy). Nájemní smlouva musí mít od písemnou formu, jinak je smlouva neplatná (smlouvy uzavřené před tímto datem i v jiné, než písemné formě, zůstávají platné i nadále). Smlouvu o nájmu družstevního bytu lze uzavřít za podmínek uvedených ve stanovách družstva Jednostranné zvyšování nájemného Dobrý den! Děkuji za vysvětlení mnou dotazovaných pojmů. Bylo by možné Vás nyní požádat o sdělení informací týkajících se jednostranného zvyšovaní nájemného? Dobrý den! Od března 2006 (ovšem pouze do konce roku 2010) právní řád svěřil pronajímatelům nájemních bytů určité nesmluvní právo, spočívající v možnosti jednostranným úkonem nájemné zvýšit, a to v limitechstanovených zákonem o jednostranném zvyšování nájemného. Jak by zvýšení mělo probíhat? Rozhodne-li se pronajímatel využít svého zákonného práva zvýšit jednostranně nájemné, musí Vám tuto skutečnost, jakožto nájemci daného bytu, oznámit a doručit. Oznámení musí mít vždy písemnou formu, musí obsahovat zdůvodnění, že výše zvýšeného nájemného na základě maximálního přírůstku měsíčního nájemného byla stanovena podle zákona. Povinnost platit jednostranně zvýšené nájemné pak pro Vás vzniká dnem, který je uveden v oznámení o zvýšení nájemného, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce, který následuje po uplynutí 3 kalendářních měsíců od doručení tohoto oznámení (např.: oznámení o zvýšení nájemného obdrží nájemce , povinnost platit zvýšené nájemné vzniká od ) V případě, že budete přesvědčena, že pronajímatel postup nebo limity zákona nedodržel, jste oprávněna podat ve stejné lhůtě žalobu na určení neplatnosti zvýšení nájemného k soudu. V případě, že se svou žalobou u soudu neuspějete, musíte počítat s tím, že rozdíl budete muset zpětně doplatit. Do doby, než pravomocně rozhodne soud o této sporné výši nájemného, nemůžete dostat výpověď pro neplacení (Pokud tedy zamýšlí Váš pronajímatel zvýšit nájemné hned k 1. lednu 2009, musí Vám tuto skutečnost ve formě oznámení doručit nejpozději do konce září 2008). Jak se vypočítává nová cena nájemného (resp. zvýšení)? Výpočet odráží konkrétní parametry individuálního bytu. 16

17 Zákon stanoví, že jednostranné zvýšení nájemného nesmí být vyšší než tzv. maximální přírůstek měsíčního nájemného v procentech stanovený pro každou konkrétní hodnotu aktuálního nájemného (tj. nájemného skutečně placeného k datu výpočtu zvýšení) za 1 m 2 podlahové plochy konkrétního bytu ve vztahu k odpovídající cílové hodnotě měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy tohoto bytu. Znamená to, že pro každý konkrétní byt je tato hodnota individuální a záleží na třech zákonem vymezených parametrech - lokalita, kvalita (z hlediska základního příslušenství a ústředního vytápění) a aktuální (tj. skutečně placené) nájemné. Podle vzorce se na základě těchto parametrů vypočte zvýšené nájemné pro konkrétní byt. Aby však nemuseli pronajímatelé a nájemci počítat složité vzorce, lze hodnotu maximálního přírůstku nájemného vyhledat v tabulkách obsažených ve Sděleních č. 333/2006 Sb. pro rok 2007, č. 151/2007 pro rok 2008 a 214/2008 pro rok Všechny texty - zákon i obě Sdělení v platném znění - jsou také k dispozici na webu ministerstva pro místní rozvoj mmr.cz (v sekci bytová politika > kalkulačka nájemného), kde jsou i snadno ovladatelné Kalkulačky pro výpočet nájemného. (18) (výpočet viz příloha) 4.3. Nárok na náhradní bydlení, změna majitele domu, výměna oken Dobrý den! Děkuji za vyčerpávající odpověď. Chtěla bych se Vás ještě touto cestou zeptat, jak je to se změnou majitele domu: o náš dům totiž projevil zájem nový kupec. Nevím, jak to bude po změně majitele - budou pro nás platit stále stejné podmínky? Můžeme jakožto nájemníci nějak nesouhlasit s touto změnou majitele? Mohu v případě nesouhlasu žádat o náhradní bydlení? A nakonec ještě poprosím o jednu informaci Máme v bytě hodně stará okna, která už vůbec netěsní a téměř nedrží v rámech. Můžeme po majiteli žádat jejich výměnu? Jakým způsobem máme tuto situaci řešit? Vždyť nám tudy utíká teplo! Dobrý den! V několika bodech se pokusíme odpovědět na Vaše otázky. Pro nového majitele platí stejná práva a povinnosti jako pro předchozího majitele. Musí tedy také dodržet regulované nájemné. Další poznatky jsou uvedeny v zákoně o jednostranném zvyšování nájemného, s nímž jsme Vás v minulém dotaze seznámili. Jako nájemník bohužel nemáte právo vyjádřit se ke změně majitele. Nový majitel má však povinnost dodržovat vše tak, jak bylo domluveno s původním majitelem. V jakém případě máte nárok na náhradní bydlení? Náhradním bydlením se podle 712 občanského zákoníku rozumí náhradní byt a náhradní ubytování. Náhradní byt je byt, který zajišťuje svou velikostí a vybavením lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti (přiměřený náhradní byt - byt, který je podle místních podmínek zásadně rovnocenný bytu, který má nájemce vyklidit). Náhradní ubytování znamená byt o jedné místnosti nebo pokoj v ubytovně nebo podnájem v zařízené či nezařízené části bytu někoho jiného. V případě náhradního bydlení Vám toto právo ze strany majitele vzniká pouze na základě v zákonem přesně vymezených důvodech: Pro větší přesnost přikládáme přesné znění části příslušného paragrafu: 711a 1) Pronajímatel může vypovědět nájem pouze s přivolením soudu v těchto případech: a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence: právo na náhradní byt b) jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele a pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho bude pracovat: právo na náhradní byt c) je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit tak, že byt nelze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při 17

18 jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat: právo na náhradní byt d) jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory určenými k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské činnosti, a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat: právo na náhradní byt (19) Jaké možnosti řešení se nabízejí v případě, že byt není v pořádku? v Českých Budějovicích v České 52. Rada oblastní organizace zajišťuje v regionu odbornou poradnu, kterou lze navštívit každé pondělí v době od 17:00 (za každou započatou půlhodinu konzultace v poradně však zaplatíte 50 Kč). Je možné se s organizací spojit ale i telefonicky ( ; ) či mailem (soncb@quick.cz). S pozdravem a přáním hezkého dne Vaši poradci Na poslední otázku Vám můžeme nabídnout jedno z možných řešení, které vychází z zákona č. 40/1964 Sb., z občanského zákoníku, v platném znění, v části pojednávající o Nájemném a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, kde se dozvíte o možnosti slevy na nájemném ) Nájemce má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně - nebo po delší dobu - zhoršuje jejich užívání. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má nájemce i tehdy, jestliže nebyla poskytována plnění spojená s užíváním bytu, nebo byla poskytována vadně, a jestliže se v důsledku toho užívání bytu zhoršilo. 2) Stejné právo má nájemce, jestliže stavebními úpravami v domě se podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu. 3) Nájemce má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, pokud je pronajímatel řádně a včas neposkytuje. (20) Doufáme, že jsme Vám na Vaše otázky odpověděli. V případě nejasností či dalších dotazů se na nás můžete kdykoliv bez obav obrátit, a to buď písemně na ové adrese poradna@ jr-spolecnost.cz, nebo telefonicky ( nebo ), popř. je možné si dohodnout i schůzku (telefonicky nebo osobně) přímo v naší poradně (adresa poradny: B. Smetany 34, České Budějovice, ). K naší odpovědi také připojujeme - vzhledem k povaze Vašich dotazů (oblast bydlení) kontakt na Jihočeskou Oblastní organizaci SON ČR (Sdružení pro ochranu nájemníků), která sídlí 18

19 5. Diskriminace v zaměstnání 5.1. Diskriminace v zaměstnání Kdy se nejčastěji setkáváme s diskriminací v zaměstnání? 1. Diskriminace v přijímání do zaměstnání (diskriminující inzeráty, vyžadování určitých podmínek či dokladů, které s prací nesouvisejí, nevhodné otázky u přijímacího pohovoru, odlišné platové podmínky pro muže, ženy atd.) Otázky, které by neměly zaznít při přijímacím pohovoru: Jaký je váš rodinný stav? Jste vdaná/ženatý? Plánujete v blízké době svatbu? Jste těhotná? Máte děti? Jak staré jsou vaše děti? Plánujete děti? Kde pracují vaši rodiče? Žijete sám/sama, s rodiči, s přítelem/přítelkyní? 2. Diskriminace v zaměstnání (nerovné odměňování za stejnou práci, obtěžování a šikana na pracovišti, sexuální obtěžování apod.) 3. Systémové porušování pracovněprávních předpisů (nadměrné nařizování přesčasů a jejich neproplácení apod.) 5.2. Pojmosloví (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění) Pracovní poměr Nejvýznamnější pracovněprávní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Na dobu 1.) neurčitou - upřednostňovanou Zákoníkem práce (s využitím zkušební doby, nebo bez ní) nebo dobu 2.) určitou (stanovena doba do kdy, popř. na jak dlouho, např. 2 roky od uzavření smlouvy, po dobu mateřské dovolené zaměstnankyně, na jejíž místo je osoba přijímána; příkladem pevného ukončení pracovního poměru je i přesné datum ukončení) Pracovní poměr musí být vždy právně upraven konkrétním písemným ujednáním: 1.) Pracovní smlouvou (trvalý pracovní poměr) 2.) Dohodou o pracovní činnosti (ne trvalý pracovní poměr) - vykonávaná práce nesmí v průměru překročit polovinu řádné týdenní pracovní doby. 3.) Dohodou o provedení práce (ne trvalý pracovní poměr) - rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Pracovní smlouva (trvalý pracovní poměr) Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v zákoně stanoveno jinak. Jedná o právní titul, na základě kterého vznikají práva a povinnosti zaměstnanci i zaměstnavateli. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně v souladu se Zákoníkem práce. Nezbytné náležitosti pracovní smlouvy musí být sjednány vždy, jinak by byla pracovní smlouva neplatná. Jedná se o: Druh práce (pro kterou je zaměstnanec zaměstnán), Den nástupu do práce (sjednaný den nástupu, kdy zaměstnanec začne pro zaměstnavatele vykonávat sjednanou práci), Místo výkonu práce. Každá změna pracovní smlouvy se musí písemně stvrdit! Zkušební doba musí být vždy stvrzena písemně a může činit maximálně 3 měsíce (zkušební doba nemůže být zpětně prodlužována, tzn. pokud se zaměstnavatel domluví se zaměstnancem na dvouměsíční zkušební době, nemůže v průběhu zkušební doby tuto dále prodloužit na tři měsíce). Během zkušební doby může zaměstnanec i zaměstnavatel ukončit pracovní poměr bez udání důvodu písemně alespoň 3 dny před skončením pracovního poměru. Mzda Sjednává se v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě, popř. je stanovena vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem. Minimální mzda v roce 2009 zůstává stejná od a činí Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu (při týdenní pracovní době 40 hodin). Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má mzda příslušet. Každou změnu skutečností v platovém vý- 19

20 měru je zaměstnavatel povinen zaměstnanci písemně oznámit (nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti). U snížení mzdy zaměstnavatelem je vždy rozhodující, zda byla mzda sjednána ve smlouvě nebo v jiné dohodě se zaměstnancem: Základní výše platu (mzdy) může být snížena pouze dohodou obou stran. Pokud zaměstnanec nebude souhlasit, nemůže mu zaměstnavatel snížit základní výši mzdy definovanou v pracovní smlouvě. Může však snížit mzdu sjednanou vnitřním předpisem. Práce přesčas Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit výjimečně z vážných provozních důvodů - zákonem stanovené limity jsou max. 8 hod. přesčasů týdně a max. 150 hod. přesčasů ročně. Mateřská dovolená Nástup na mateřskou dovolenou je (zpravidla) 8-6 týdnů před očekávaným dnem porodu a její délka je 28 týdnů (porod 1 dítěte) či 37 týdnů (porod 2 a více dětí). Žena neztrácí nárok na dovolenou na zotavenou. Běžný postup při výběru dovolené na zotavenou je tento: mateřská dovolená dovolená na zotavenou rodičovská dovolená Skončení pracovního poměru Nejčastější způsob skončení pracovního poměru: 1.) Dohodou o rozvázání pracovního poměru; 2.) Výpovědí (ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance); 3.) Zrušením pracovního poměru ve zkušební době; 4.) Okamžitým zrušením odůvodněné, doručené písemně, bez výpovědní lhůty; 5.) Uplynutím lhůty (jen v případě pracovního poměru na dobu určitou). Ukončení dohodou: jedná se o dvoustranný právní úkon, tzn. souhlasit s dohodou musí jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec písemně zaměstnavatel nemusí a většinou neuvádí důvod ukončení pracovního poměru pracovní poměr končí sjednaným dnem nárok na odstupné pouze pokud se jedná o organizační důvody, a je to výslovně v dohodě uvedeno Ukončení výpovědí: písemně výpověď může dát jak zaměstnavatel, tak také zaměstnanec. Výhodou zaměstnance je, že může dát na rozdíl od zaměstnavatele výpověď z jakéhokoliv důvodu či zcela bez uvedení důvodu. platné důvody výpovědi dané zaměstnavatelem (pouze Zákoníkem práce výslovně uvedené): 1.) Organizační (zaměstnanec se stává nadbytečným) nárok na odstupné 2.) Zaměstnanec pozbyl odborné způsobilosti k výkonu práce 3.) Zaměstnanec pozbyl zdravotní způsobilosti k výkonu práce (v tomto případě má zaměstnanec nárok na odstupné) 4.) Neuspokojivé pracovní výsledky, porušování pracovní kázně ochranné doby, kdy je zaměstnanec hájen a nemůže mu být dána zaměstnavatelem platně výpověď. 1.) Pokud je zaměstnanec v ochranné době např. v dočasné pracovní neschopnosti; v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou či rodičovskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou; v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku dočasně nezpůsobilým pro noční práci. Nárok na odstupné vzniká zaměstnanci v případě organizačních změn (odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku) nebo v případě, že zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále vykonávat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí. Zde má pak zaměstnanec nárok na odstupné ve výši nejméně 12násobku. Tyto důvody musí být ve výpovědi 20