VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ. Obezita jako rizikový faktor diabetu mellitu

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Katedra zdravotnických studií Obezita jako rizikový faktor diabetu mellitu Bakalářská práce Autor: Radka Bulová Vedoucí práce: Mgr. Jana Bubláková Jihlava 2014

2

3 Poděkování Na tomto místě bych chtěla především poděkovat mé vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Janě Bublákové za odborné vedení mé práce, cenné rady, trpělivost a vstřícnost. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří se zúčastnili výzkumu. Velký dík patří také mojí rodině za podporu, kterou mi poskytovala během studia.

4 Anotace Bakalářská práce na téma Obezita jako rizikový faktor diabetu mellitu je rozdělena na dva úseky, teoretickou část a praktickou část. V teoretické části je stručně charakterizována obezita, její diagnostika, léčba a komplikace. Dále je v teoretické části stručně popsán diabetes mellitus, jeho rozdělení, diagnostika, léčba a komplikace. Praktická část se skládá z kvantitativního výzkumu pomocí dotazníků u náhodného vzorku respondentů ve věku nad 40 let. Cílem výzkumu bylo zmapovat pohled veřejnosti na obezitu jako na onemocnění přinášející zdravotní komplikace a zjistit, zda veřejnost vnímá obezitu jako rizikový faktor diabetu mellitu. Klíčová slova: obezita, diabetes mellitus, léčba, komplikace, edukace. Abstract Thesis on Obesity as a risk factor of diabetes mellitus is divided into two parts: a theoretical part and a practical part. The theoretical part briefly characterizes obesity, its diagnosis, treatment and complications. To continue, the theoretical section briefly describes diabetes mellitus, its classification, diagnosis, treatment and complications. The practical part consists of quantitative research based on questionnaires filled in by a random sample of respondents aged over 40 years. The aim of the research was to map the public's view of obesity as a disease bringing health complications, and to determine whether the public perceives obesity as a risk factor for diabetes mellitus. Keywords: obesity, diabetes mellitus, treatment, complication, education.

5 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

6 Obsah Úvod Cíl práce a hypotézy Cíle práce Hypotézy TEORETICKÁ ČÁST Obezita Co ovlivňuje výskyt obezity Diagnostika obezity Komplikace obezity Léčba obezity Diabetes mellitus Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 2. typu Gestační diabetes Specifické typy diabetu Diagnostika diabetu mellitu Klinický obraz diabetu mellitu Léčba diabetu mellitu Komplikace diabetu mellitu PRAKTICKÁ ČÁST Metodika výzkumu Charakteristika vzorku respondentů Průběh výzkumu Zpracování získaných dat Výsledky výzkumu Diskuze Vyhodnocení hypotézy číslo Vyhodnocení hypotézy číslo Vyhodnocení hypotézy číslo Vyhodnocení hypotézy číslo Návrh řešení a doporučení pro praxi Závěr Seznam použité literatury Seznam grafů Seznam příloh... 61

7 Úvod Obezita i diabetes mellitus jsou onemocnění, která jsou velice známá. Každý má kolem sebe někoho obézního a každý už někdy slyšel pojem cukrovka. Tato témata jsou stále probírána a diskutována, existuje nespočet internetových stránek na téma obezita i cukrovka, byly vydány desítky knih o těchto chorobách. I přes tuto osvětu se jak obezita, tak i cukrovka a další civilizační choroby neustále markantně rozšiřují po celém světě nejen v rozvinutých zemích, ale i v rozvojových. Světová zdravotnická organizace dokonce hovoří o celosvětové epidemii obezity. Ještě v osmdesátých letech minulého století byla obezita pro odbornou veřejnost téměř na okraji zájmu. V dnešní době ale mnohočetná symptomatologie obezity zaměstnává nejen obezitology, ale i diabetology, kardiology a další odborníky. (Hainer a kol. 2011) Příčina obezity tkví v nevyváženém poměru příjmu a výdeji energie. Dříve se většinou chodilo pěšky nebo jezdilo na kole, nyní každý jezdí autem nebo hromadnou dopravou. Další faktory jsou sedavé zaměstnání, stres, nevhodné stravování s nadmírou tuků a sacharidů. Život s obezitou je náročný jak po fyzické stránce, tak také po té psychické. Nehledě na množství komplikací a přidružených onemocnění, které obezita přináší. Diabetes mellitus neboli cukrovka je jedním z těchto onemocnění. Často je některými lidmi toto onemocnění podceňováno až bagatelizováno, protože nebolí a může být téměř bez příznaků. Lidé cukrovku často podceňují, dokud sami neobdrží v ordinaci svého praktického lékaře průkaz diabetika. Téma bakalářské práce Obezita jako rizikový faktor diabetu mellitu jsem si vybrala, protože jsem mimo jiné chtěla zjistit, jak na toto téma nahlížejí lidé v mém okolí. Domnívám se totiž, že ačkoliv jsou všeobecně známy všechny problémy a komplikace, které obezita přináší, populace tento celosvětový problém stále podceňuje. Narůstá totiž nejen počet lidí s nadváhou a obezitou, ale alarmující jsou nárůsty počtů lidí s morbidní obezitou. Péče o tyto lidi v nemocnici je neskutečně náročná, nákladná a většinou i přes všechno úsilí ze strany zdravotníků skončí špatně, protože tito pacienti se obvykle nedožijí ani 60 let. V dnešní době lidé raději věří na zázraky, než aby pátrali po příčinách svých problémů a snažili se o jejich nápravu. Vlivem reklam věří, že se jejich problémy nejen s váhou vyřeší užitím nových a zaručeně zázračných přípravků, do kterých jsou ochotni investovat nemalé 7

8 částky peněz. Je to dáno dobou, která se vyznačuje tím, že si za peníze každý může koupit cokoliv. Ano za peníze si můžeme opravdu koupit téměř cokoliv, ale nikdy si nikdo nemůže koupit to nejcennější, co na světě existuje, a to je zdraví. 8

9 1 Cíl práce a hypotézy 1.1 Cíle práce 1/ Zmapovat pohled veřejnosti na obezitu jako na onemocnění přinášející zdravotní komplikace. 2/ Zjistit, zda veřejnost vnímá obezitu jako významný rizikový faktor diabetu mellitu. 1.2 Hypotézy Hypotéza 1: Více než polovina dotazovaných vnímá obezitu jako závažné onemocnění, které přináší zdravotní komplikace. Hypotéza 2: Obezitu za významný faktor vzniku diabetu mellitu považuje pouze 1/3 dotazovaných. Hypotéza 3: Nadpoloviční většina respondentů považuje diabetes mellitus za civilizační chorobu. Hypotéza č. 4: Respondenti, kteří sami trpí nadváhou či obezitou, mají větší tendenci podceňovat vliv obezity na vznik diabetu mellitu než osoby s BMI do 25. 9

10 2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Obezita V latinském jazyce slovo obesus znamená dobře živený nebo tučný. Odtud tedy pramení název Obezita. (Pastucha, 2011) V podstatě se jedná o nahromadění tukové tkáně v důsledku dlouhodobě pozitivní energetické bilance, zároveň dochází k porušení energetické rovnováhy a energetický příjem převyšuje energetický výdej člověka. (Klener et al, 2006). Podíl tuku v organismu u žen by měl být 25-30%, u mužů do 20-25%. Podíl tuku také určuje věk, pohlaví a etnický charakter populace. (Svačina et al, 2008) Co ovlivňuje výskyt obezity Věk - výskyt obezity přibývá s vyšším věkem a nejvíce kulminuje kolem let. Obézní lidé se příliš vysokého věku nedožívají, a proto v nejvyšším věku se s obezitou nesetkáváme. Pohlaví - ženy jsou většinou více obézní než muži. Vzdělání a nižší příjem - obecně mohou být příčinou obezity, ale výjimky jsou běžné. Vstup do manželství u obou pohlaví většinou může vést k nárůstu hmotnosti. Mateřství může mírně zvýšit tělesnou hmotnost. Genetické vlivy obezitu v rodině mohou ovlivňovat i další zvyky. (tzv. dědění kuchařky, což znamená nezdravý způsob vaření a stravování, který se dědí z generace na generaci) Dietní zvyklosti jsou to národní kuchyně, kde jde zejména o příjem tuku. 10

11 Alkohol příjem alkoholu vede k vzestupu hmotnosti. Naopak těžcí alkoholici mají hmotnost nižší, což je dáno jejich sociální situací, která vede k nedostatku kvalitních potravin. Fyzická aktivita s omezenou nebo žádnou aktivitou se zvyšuje nárůst obezity. (Svačina et al, 2008) Diagnostika obezity Při klasifikaci obezity se nejčastěji užívá tzv. body mass index (dále BMI) a také distribuce tukové tkáně Body mass index (BMI) Byl zaveden před více než sto lety. Je známý i jako Queteletův index, ale celosvětové označení je Body mass index (BMI) : váha / (výška v metrech)². Hodnoty BMI: < 18,5 = podváha 18,5-24,99 = normální váha 25-29,99 = nadváha 30-34,99 = obezita 1. stupně 35-39,99 = obezita 2. stupně 40 = obezita 3. stupně (hodnota 45 je hranice morbidní obezity). (Vítek, 2008) Distribuce tukové tkáně Užívá se k posouzení závažnosti a také prognózy obezity. Gynoidní obezita (typ hruška)-ukládání tělesného tuku v oblasti stehen a hýždí. Obecně je tento typ méně rizikový. Androidní, abdominální obezita (typ jablko)-hromadění tukové tkáně v oblasti trupu a v dutině břišní. Tento typ představuje rizikový faktor pro rozvoj metabolického syndromu. 11

12 Nejjednodušším ukazatelem androidní distribuce tukové tkáně je obvod břicha ve střední vzdálenosti mezi úrovní dolních žeber a horního okraje kosti kyčelní. Rizikové hodnoty u můžů: 94 cm (zvýšené riziko) 102 cm (vysoké riziko) Rizikové hodnoty u žen: 80 cm (zvýšené riziko) 88 cm (vysoké riziko), (Klener et al, 2006) Komplikace obezity Mechanické: jsou způsobeny vysokou hmotností a lze je příznivě ovlivnit až po velké redukci hmotnosti. Nejčastější jsou: bolesti v zádech, vyšší výskyt úrazů, artrózy, syndrom spánkové apnoe, varixy, intertrigo, poruchy hojení ran, otoky, dušnost a respirační insuficience, zvýšené pocení. (Klener et al, 2006) Metabolické: jsou sdružené pod pojmem metabolický syndrom. Patří mezi ně: inzulinová rezistence, Diabetes mellitus 2. typu a poruchy glykoregulace, dyslipoproteinémie, ischemická choroba srdeční, hypertenze, poruchy menstruačního cyklu a neplodnost, hirsutismus, výskyt některých nádorů, cholelitiáza. (Klener et al, 2006) Psychosociální problémy: Mohou být u dětí i dospělých, kteří jsou obézní. Obézním dětem se spolužáci posmívají, mají zhoršený prospěch, což může vést ke ztrátě sebedůvěry, osamělosti, nejistotě a nervozitě. Tyto problémy mohou potenciálně v dospělosti vyústit v další psychosociální a socioekonomické problémy- např. problémy s úspěšným dokončením studií, nižší pravděpodobnost sňatku nebo celkově nižší příjem. Toto může vést až ke spáchání sebevraždy nebo psychiatrickým onemocněním. (Vítek, 2008) Léčba obezity Léčba obezity zahrnuje převážně dietoterapii, kde je nutné dodržovat dietní zásady a výběr potravin. Dále hlavní úlohu v léčbě obezity hraje zvýšení fyzické aktivity. Farmakoterapie a chirurgická terapie jsou až na posledním místě. 12

13 Dietoterapie Dieta je v léčbě nejzásadnější a nejdůležitější. Každá léčba spočívá v navození negativní energetické bilanci, kdy příjem energie musí být menší než výdej. Důležité je také dodržovat úpravu stravovacího režimu dlouhodobě, nejlépe celoživotně. (Klener et al. 2006) Moderní terapie obezity je založena na redukci hmotnosti o 5-10 % a poté udržení této hmotnosti. Tato metoda je pro pacienta reálnější než redukce na normální váhu, která většinu obézních odradí. Podle nejnovějších epidemiologických studií vede pokles hmotnosti o 10 % k poklesu výskytu cukrovky a nádorů, které jsou vázány na obezitu až o 50 % a k poklesu kardiovaskulárních morbidit asi o 20 %. Větší redukce hmotnosti nemá na tato onemocnění velký vliv, může mít ale vliv na mechanické komplikace obezity například onemocnění páteře, kloubů, dušnost atd. (Svačina et al. 2008) Hlavní dietní zásady: Dlouhodobá úprava stravovacího režimu- onemocnění je v podstatě celoživotní a je nutné režim dodržovat. Pravidelnost v jídle- minimálně 3-6 jídel denně podle typu vybrané redukční diety. Zpravidla by poslední jídlo dne mělo být 2 hodiny před spánkem. (18-21 hod). Rovnoměrné rozložit energii a sacharidy během dne- aby nedocházelo k výkyvům glykémií nebo k hladovění. Pestrost stravy- strava by měla splňovat zásady racionální výživy s dostatkem vlákniny, vitamínů a minerálních látek. Je nutné každodenně zařadit do jídelníčku ovoce a zeleninu, celozrnné výrobky, brambory, luštěniny atd. Snížit obsah tuku- jedno z nejzásadnějších opatření při redukční dietě. Je možné toho docílit vyřazením volných tuků při přípravě potravy, vyloučením tučných potravin z jídelníčku (tučné maso, sýry, majonéza atd.). Spíše než tučné maso a uzeniny, zařadit do jídelníčku ryby a drůbež. Mléčné výrobky vybírat v nízkotučné variantě, ale je nutné dávat pozor i na podíl sacharidů obecně ve všech potravinách. V rámci 13

14 redukční diety by sacharidy měly tvořit 50% energetického příjmu. (Klener et al. 2006). Výběr potravin: Maso: libové- kuře, krůta, králík, ryby sladkovodní i mořské (alespoň 1x týdně), libové hovězí maso, libové vepřové maso, telecí. Nevhodné: tučné hovězí i vepřové maso, kachna, husa, vnitřnosti (játra, ledvinky, mozeček, kaviár), uzené maso. Uzeniny: do jídelníčku by měly být zařazeny minimálně pro velký obsah tuků- velmi omezeně drůbeží a vepřová šunka, drůbeží salámy, drůbeží párky. Nevhodné: tučné salámy (gothajský, turistický, Herkules a jiné), špekáčky, slanina, paštiky, zabíjačkové pochutiny. Mléčné výrobky: mléka nízkotučná a polotučná, podmáslí, acidofilní mléko, netučné jogurty do 2 % tuku, netučný tvaroh, sýry nejlépe do 30 % tuku v sušině. Nevhodné: smetana, zakysaná smetana, tučné sýry, smetanové jogurty. Vejce: nejsou příliš doporučována pro velký obsah cholesterolu. Jeden žloutek obsahuje skoro 300 mg cholesterolu, což je maximální množství doporučené denní dávky. Nevhodné: majonézy, smažená vejce a více než dva kusy vajec za jeden týden. Tuky: rostlinného původu- olivový, slunečnicový, sójový olej. Rostlinná másla (Rama, Perla atd.). Ztužené tuky (Hera aj.) se doporučují používat méně, protože jsou zdrojem transmastných kyselin. Nevhodné: máslo a sádlo obsahují velmi mnoho cholesterolu. 14

15 Ovoce: podle doporučení se do jídelníčku zařazují několikrát denně, je nutné dávat pozor na druhy, které obsahují velké množství sacharidů. Nevhodné: sušené ovoce Zelenina: měla by být zařazena v každém jídelníčku, alespoň dvakrát denně. Mohou být použity všechny druhy, nejlépe v syrovém stavu. Luštěniny: mohou být luštěniny všeho druhu- čočka, hrách, fazole. Vhodná je sója, která obsahem bílkovin může nahradit i maso. (Svačina et al. 2008) Typy redukčních diet: Vedoucí k rychlé redukci hmotnosti- obsah živin: 2538 kj (605 kcal), 50 g sacharidů, 20 g tuků, 55 g bílkovin, 3360 kj (800 kcal), 100 g sacharidů, 20 g tuků, 65 g bílkovin, 4200 kj (1000 kcal), 125 g sacharidů, 25 g tuků, 70 g bílkovin. Vedoucí k pomalejší redukci hmotnosti, ale k zachování získané hmotnosti- obsah živin: 5040 kj (1200 kcal), 150 g sacharidů, 35 g tuků, 70 g bílkovin, 6174 kj (1470 kcal), 175 g sacharidů, 50 g tuků, 75 g bílkovin, 7434 kj (1770 kcal), 225 g sacharidů, 60 g tuků, 75 g bílkovin. (Svačina et al. 2008) Krátkodobá dietní opatření: VLCD= very low calory diet- nízkoenergetická dieta. Většinou jsou aplikovány 7, 14 až 30 dnů. Tyto typy diet mají omezenou indikaci. Podávájí se pouze v případech, kdy je nutná rychlá redukce hmotnosti a tyto formy diety jsou součástí komplexního léčebného opatření. Například léčba srdečního a respiračního selhání, příprava k operačním výkonům, u diabetiků úprava kompenzace diabetu-postupuje se opatrně, většinou jsou tito pacienti hospitalizováni. (Svačina et al. 2008) 15

16 Zvýšení fyzické aktivity Je důležité pacienty poučit o významu pohybu a jeho energetické náročnosti při redukci hmotnosti. Doporučuje se zvýšit běžná fyzická aktivita, například chodit po schodech místo výtahu, nejezdit autem, vystoupit z dopravního prostředku o zastávku dříve. Dále je optimální cvičit alespoň třikrát týdně 30 minut takové cvičení nebo aktivitu, u které se pacient zapotí natolik, že se musí převléct. Někteří nemocní cvičit nemohou z důvodů jiných onemocnění pohybového aparátu (například s artrózami). Tito pacienti redukují svoji hmotnost pouze dietou. (Klener et al, 2006) Fyzická aktivita je nesmírně důležitá, protože už jedna hodina týdně intenzivní fyzické aktivity snižuje riziko nemocí srdce o 30 %, bez ohledu na to, jakou máte hmotnost a bez ohledu na to, zda se vám daří touto aktivitou shodit přebytečná kila. Dále pohybová aktivita snižuje riziko arteriální hypertenze, pomáhá v prevenci nádorových onemocnění, u žen platí, že čím je žena aktivnější, tím nižší je u ní riziko rakoviny prsu. Cvičení také zabraňuje osteoporóze, snižuje deprese, vede k normalizaci hladin krevních tuků, je známo, že pohybová aktivita výrazně napomáhá ke zvýšení tzv. hodného cholesterolu HDL. V neposlední řadě má cvičení velký význam v prevenci cukrovky. (Vítek, 2008) Kognitivně-behaviorální terapie Techniky podle amerického psychiatra Alberta Stunkarda: Sebepozorování (složení jídla, frekvence jídla, podněty při jídle, okolnosti cvičení atd.) Aktivní kontrola vnějších podnětů (eliminovat rizikové situace s nevhodným příjmem jídla, zvládání stresových situací, nevhodné nákupy- nechodit hladový nakupovat potraviny atd.) Techniky sebeposilování (stanovit si odměny, podpora blízkých atd.) Kognitivní techniky (navození pozitivního myšlení, odstranit sebeobviňování, navodit dlouhodobou změnu životního stylu). (Klener et al. 2006) 16

17 Farmakoterapie obezity Dříve byly několik let podávány léky tlumící chuť k jídlu- dextefluramin (Isolipan), sibutramin (Meridia, Lindaxa) nebo ribonamant. Tyto léky byly pro své hojné nežádoucí účinky z trhu staženy. Dostupný zůstal pouze fentermin (Adipex), který může být souvisle užíván pouze tři měsíce a po přerušení léčby se nemocní obvykle vrací na svoji původní hmotnost (tzv. jo-jo efekt). Příznivější výsledky mají léky, které blokují vstřebávání tuků z trávicího traktu například orlistat, který je k dispozici buď na recept (Xenical, Orlistat Sandoz) nebo volně prodejný (Alli, Orlistat Teva, Orliwin). Výhodou těchto léků je, že mohou být užívány několik let. Nevýhoda je, že pacienti, kteří nedodržují dietu s omezením tuků, mají silné průjmy a bolesti břicha. V podstatě je tyto léky donutí dodržovat dietu s omezením tuků a nízkým energetickým příjmem. Bylo prokázáno, že jsou vhodné i pro diabetiky, kterým snižují glykemii a zlepšují inzulínovou senzitivitu. Některé studie dokonce prokázaly, že užíváním tohoto léku lze předejít rozvoji diabetu mellitu 2. typu. V léčbě obezity se také několik let užívají přípravky s bobtnavou solubilní vlákninou, které mají pouze minimální účinky. Je známo, že se stále vyvíjejí další nové léky k léčbě obezity. (Svačina, 2013) Chirurgická terapie Nejúčinnějším postupem je podle Svačiny tzv. bariatrická chirurgie. Mezi výkony patří například: bandáž žaludku, plikace žaludku, biliopankretická diverze, gastrické bypassy a další. Zajímavá je invazivní metoda duodenojejunálního sleevu. Jedná se o trubku z umělé hmoty, která je zavedena v pyloru a omezuje v duodenu a horním jejunu kontakt sliznice s natrávenou potravou. Po roce je nutná výměna trubice. Podle nejnovějších studií je tato metoda velmi úspěšná jak ve snížení hmotnosti, tak i vymizení diabetu mellitu 2. stupně. (Svačina, 2013) 17

18 2.2 Diabetes mellitus Diabetes mellitus je chronické onemocnění, při němž organismus není schopen zpracovávat glukózu jako za fyziologického stavu v důsledku absolutního nebo relativního nedostatku inzulínu. (Klener, 2006, s. 847) Diabetes mellitus 1. typu Dříve označován jako inzulindependentní diabetes mellitus pro jeho absolutní závislost na exogenním přísunu inzulinu. Tento typ se vyskytuje nejčastěji u mladší generace do 40 let, přičemž nástup onemocnění bývá velmi prudký a je provázen typickými příznaky. Vyznačuje se poruchou syntézy inzulínu v důsledku destrukce β- buněk v Langerhansových ostrůvcích. (Klener et al., 2006) Diabetes mellitus 2. typu Označován jako noninzulindependentní diabetes mellitus nebo vzácněji diabetes dospělých. Primárně je na inzulinu nezávislý. Syntéza inzulinu je u tohoto typu zachována, ale jeho sekrece není schopna kompenzovat potřeby organismu. (Klener et al., 2006) Gestační diabetes Vzniká v těhotenství a v šestinedělí obvykle mizí. Každé těhotné ženě se provádí mezi týdnem těhotenství ogtt (orálně Glukózový Toleranční Test). Při vysokých hodnotách se ihned upravuje dietní režim a podle dalších výsledků se eventuálně zavádí léčba inzulinem. U žen, které v těhotenství prodělají diabetes, je větší riziko průkazu diabetu 2. typu v pozdějších letech. (Klener et al., 2006) Specifické typy diabetu Genetické defekty funkce β-buněk Genetické defekty působení inzulinu 18

19 Onemocnění exokrinního pankreatu Endokrinopatie Diabetes indukovaný léky a chemikáliemi Infekce Imunologicky podmíněný diabetes Genetické syndromy provázené diabetem (Klener et al, 2006) Diagnostika diabetu mellitu Základem je vyšetření glykémie, která se odebírá ze žilní krve nejčastěji po ránu a po minimálně osmihodinovém lačnění. Pokud je hodnota vyšší než 7,0 mmol/l, je diagnostikován diabetes mellitus i přesto, že mohou chybět typické příznaky. Pokud jsou hodnoty nižší než 7,0 mmol/l a je podezření na poruchu metabolismu glukózy, provede se o ogtt (pacient vypije 75 g glukózy ve 250 ml vody během pěti minut). Je-li po dvou hodinách hodnota glykémie vyšší než 11,0 mmol/l, je potvrzen diabetes. Pokud je nižší než 11,0 mmol/l a zároveň vyšší než 7,8 mmol/l, jedná se o poruchu glukózové tolerance. (Klener et al, 2006) Klinický obraz diabetu mellitu Mezi nejčastější příznaky neléčeného diabetu s dlouhodobou hyperglykémií patří: žízeň a polydipsie, polyurie a nykturie, únava, hubnutí, snížená chuť k jídlu, neostré (rozmazané) vidění, bolesti nebo křeče ve svalech, svědění kůže, kožní hnisavé infekce, recidivující mykózy. 19

20 V akutním stadiu může dojít k poruše vědomí od somnolence až po kóma, u kterého je zároveň přítomno Kussmaulovo (prohloubené dýchání), jež je známkou rozvíjející se ketoacidózy. (Rybka, 2006) Léčba diabetu mellitu Dieta patří mezi základní opatření v léčbě cukrovky. Měla by být s nízkým obsahem cukrů, tuků a soli. Diety jsou rozděleny podle obsahu sacharidů na den. Mohou být od 175 g sacharidů do 325 g sacharidů. Obecně platí, že pro muže je energetická hodnota vyšší než pro ženy. Léčba inzulínem je indukována u všech diabetiků 1. typu. Typy inzulínu dle původu: Lidské inzulíny (humanní)- jsou vyráběny uměle Inzulínová analoga- jsou upravena tak, že mají výhodu v rychlosti vstřebávání a délku působení inzulínu. Typy inzulínu dle nástupu účinku a jeho délky: Krátkodobě působící lidské inzulíny - Insulin HM - R, Actrapid HM, Humulin R, Vesosulin (používaný do inzulínových pump) Střednědobě působící lidské inzulíny Insulatard, Humulin R, Insulin HM - NPH Krátkodobě působící analoga lidského inzulínu - Novorapid, Humalog Dlouhodobě působící analoga lidského inzulínu Lantus, Lewemir. (Anděl et al, 2013) 20

21 U diabetiků 2. typu tvoří nefarmakologická léčba základ terapie. U obézních jedinců s diabetem jsou na prvním místě všechna opatření, která vedou k redukci hmotnosti. Důležitá a nezbytná je edukace nemocných s upevňováním návyků nefarmakologické léčby. Další léčebnou metodou diabetu 2. typu jsou perorální antidiabetika, která se podle účinku dělí do pěti kategorií: Sulfonylurey (například Glimepirid)- stimulují sekreci inzulinu. Meglitinidy (Repaglinid)- stimulují sekreci inzulinu způsobem v závislosti na glukóze. Biguanidy (Metformin)- potlačují nadměrnou produkci hepatické glukózy a mohou zlepšovat inzulinovou senzitivitu ve svalových a tukových tkáních. Thiazolidindiony (Pioglitazon)- inzulinové senzitivy, které zlepšují absorpci glukózy v inzulinsenzitivních cílových tkáních a potlačují produkci hepatické glukózy. Inhibitory alfaglukosidázy (Miglitol)- inhibují enzymy alfaglukosidázy v tenkém střevě, jež mají za úkol štěpit sacharidy na jednoduché cukry, což vede ke zpoždění absorpce glukózy. Pokud se dietou a užíváním perorálních antidiabetik nesníží hodnota glykemie na cílový rozsah, přechází se na kombinovanou léčbu inzulinem a perorálními antidiabetiky. Tato metoda představuje komplexnější nápravu diabetické poruchy a zároveň je šetrnější, protože se použijí nižší dávky obou léčiv a tak se sníží nežádoucí účinky těchto léků. (Rybka, 2006) 21

22 2.2.8 Komplikace diabetu mellitu Komplikace diabetu mellitu se obecně dělí na akutní a chronické komplikace. Mezi akutní komplikace diabetu mellitu patří: Hypoglykemické kóma- dochází k poklesu koncentrace glukoźy v krvi pod hodnotu 3,6 mmol/l. Tento komatózní stav lze rozdělit na hypoglykémii ze sníženého přísunu glukózy do krve a na hypoglykémii ze zvýšené utilizace glukózy. Hypoglykémie se obvykle dostavuje při léčbě inzulinem po vynechání jídla nebo po nadměrné fyzické námaze. Při hodnotách 3,0-3,6 mmol/l se objevují palpitace, pocení, tachykardie, bledost kůže, hlad. Při hodnotách pod 2,8 mmol/l je pacient nesoustředěný, má bolesti hlavy, poruchy zraku, změny chování buď s agresivitou, nebo s apatií, je spavý, dezorientovaný a tento stav může vyústit až k epileptickým křečím a kómatu. (Klener et al, 2006) Hyperglykemické ketoacidotické kóma- porucha vědomí v důsledku výrazné metabolické poruchy při hyperglykémii. Příčina je v nedostatku inzulinu, který vede k vystupňované ketogenezi. V dnešní době se zřídka objevuje při prvozáchytu diabetu mellitu 1. typu. Většinou se tento stav může projevit u diabetika 1. typu při jiných akutních a těžkých stavech. Je charakterizován metabolickou acidózou s posunem ph pod 7,2. Příznaky jsou polyurie, polydipsie, únava, nauzea, zvracení, hyperventilace (tzv. Kussmaulovo dýchání) a výrazná dehydratace může být provázena poruchami vědomí s hypotenzí a tachykardií. (Klener et al, 2006) Mezi chronické komplikace patří: Diabetická angiopatie- aterosklerotické projevy na tepnách a žílách diabetiků. Diabetická retinopatie- nezánětlivé onemocnění oční sítnice. Diabetická nefropatie- morfologická změna ledvinových glomerulů, která může vést k poklesu funkce ledvin či k selhání ledvin. 22

23 Diabetická neuropatie- poškození funkce a struktury periferních nervů buď motorických, senzitivních nebo vegetativních. Diabetická noha- je charakterizována jako ulcerace (zvředovatění) nebo poškození tkání nohou způsobené neuropatií a ischémií. (Klener et al, 2006) 23

24 3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Metodika výzkumu Výzkumnou metodou práce je kvantitativní šetření. Pro získání dat byl využit dotazník (viz příloha A) vlastní konstrukce, který obsahoval 23 otázek, z čehož 17 otázek bylo uzavřených, 4 polouzavřené a 2 otevřené. Otevřené otázky byly údaje o hmotnosti a výšce respondentů pro případ, že by nedokázali vypočítat svůj body mass index. Otázky byly formulovány k návaznosti na cíle a hypotézy. K hypotéze číslo 1 se vztahují otázky č. 7, 8, 9, 20. K hypotéze č. 2 se vztahují otázky č. 18, 19 K hypotéze č. 3 se vztahují otázky č. 14, 16 K hypotéze č. 4 se vztahují otázky č. 11, 12, 18, Charakteristika vzorku respondentů Výzkumný vzorek tvořili pacienti docházející do ambulance praktického lékaře MUDr. Mittnera. Jediným zvoleným kritériem pro výběr vzorku respondentů byl věk pacientů, kdy do výzkumu byli zahrnuti pouze pacienti starší 40 let. Bylo rozdáno celkem 110 dotazníků, z čehož vráceno bylo 96 dotazníků. Celkem 5 dotazníků bylo vyřazeno pro neúplné vyplnění. Dohromady tedy 91 řádně vyplněných dotazníků. 3.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal po odsouhlasení písemné žádosti (viz příloha B) o provedení dotazníkového šetření panem doktorem Mittnerem od dubna 2014 do června 2014 v ordinaci praktického lékaře pro dospělé na poliklinice v Moravských Budějovicích. 24

25 3.4 Zpracování získaných dat Pro zpracování získaných dat byl použit Microsoft Office Excel a Microsoft Office Word. Výsledky výzkumu jsou přehledně zpracovány do sloupcových grafů. 3.5 Výsledky výzkumu Otázka číslo 1. Graf 1: Pohlaví respondentů Graf číslo 1 udává pohlaví respondentů. Celkem bylo řádně vyplněno 91 (100 %) dotazníků, z čehož bylo 55 (60,4 %) žen a 36 (39,6 %) mužů. 25

26 Otázka číslo 2. Graf 2: Věková kategorie respondentů Z 91 respondentů bylo celkem 49 (53,8 %) respondentů ve věkové kategorii od let, 24 (26,4 %) respondentů bylo ve věku nad 60 let a 18 (19,8 %) respondentů spadalo do kategorie let. 26

27 Otázka číslo 3. Graf 3: Zhodnocení postavy Z 91 respondentů jich 32 (35,2 %) hodnotí svoji postavu jako plnoštíhlou a nadváhu udává taktéž 32 (35,2 %) respondentů. 14 (15,3 %) respondentů si myslí, že jsou obézní a 13 (14,3 %) respondentů označilo svoji postavu jako štíhlou. Možnost velmi obézní neoznačil nikdo. 27

28 Otázka číslo 4. Graf 4: BMI respondentů Z grafu číslo 4 vyplývá, že nadváhou trpí 41 (45,1 %) respondentů, 24 (26,3 %) respondentů má normální váhu, 16 (17,6 %) respondentů má obezitu 1. stupně a 10 (11%) respondentů má obezitu 2. stupně. BMI nad 40, tedy morbidní obezitu neudává nikdo. 28

29 Otázka číslo 5. Graf 5: Hlídání tělesné hmotnosti Z 91 respondentů si jich 40 (44%) hlídá svoji hmotnost nepravidelně, 35 (38,4%) respondentů si tělesnou hmotnost nehlídá vůbec a 16 (17,6 %) respondentů si hlídá svoji hmotnost. 29

30 Otázka číslo 6. Graf 6: Rodinná zátěž Z 91 respondentů jich 39 (42,8 %) udává, že někdo blízký v rodině trpí nadváhou nebo obezitou. 31 (34,1 %) respondentů nemá v rodině někoho, kdo by měl nadváhu či obezitu a 21 (23,1 %) respondentů nedokáže toto posoudit. 30

31 Otázka číslo 7. Graf 7: Nejčastější příčina vzniku obezity Z 91 respondentů si 22 (24,2 %) z nich myslí, že nejčastější příčinou vzniku obezity jsou genetické dispozice. 20 (22 %) respondentů udává hormonální vlivy jako nejčastější příčinu, 16 (17,5 %) respondentů si myslí, že příčinou obezity je nevhodné stravování, 14 (15,4 %) respondentů označilo nedostatek pohybu jako hlavní příčinu, 11 (12,1 %) respondentů si myslí, že hlavní roli hraje stres, 5 (5,5 %) respondentů vybralo možnost zanechání kouření a 3 (3,3 %) respondenti označili úraz nebo nemoc jako nejčastější příčinu vzniku obezity, 31

32 Otázka číslo 8. Graf 8: Obezita jako závažné onemocnění Z 91 respondentů si 55 (60,4 %) z nich myslí, že je obezita závažné onemocnění. 34 (37,4 %) respondentů nedokáže posoudit tuto informaci a 2 (2,2 %) respondenti si myslí, že obezita není závažné onemocnění. 32

33 Otázka číslo 9. Graf 9: Zdravotní komplikace V této otázce bylo možné označit více odpovědí. 42 (46,2 %)respondentů trpí bolestí kloubů a páteře, 26 (28,6 %) respondentů má vysoký krevní tlak, 25 (27,5 %) respondentů trápí nadměrné pocení, 24 (26,4 %) respondentů má vysokou hladinu cholesterolu, 19 (21 %) respondentů trpí dechovými obtížemi, 16 (17,6 %) respondentů má potíže se srdcem, 11 (12,1 %) respondentů má omezení hybnosti a pouze 8 (8,8 %) z nich netrpí žádnými zdravotními komplikacemi 33

34 Otázka číslo 10. Graf 10: Účast na pravidelných preventivních lékařských prohlídkách Z 91 respondentů jich 41 (45 %) dochází pravidelně na preventivní lékařské prohlídky, 30 (33 %) respondentů naopak nedochází na preventivní lékařské prohlídky a 20 (22 %) respondentů sice na prohlídky dochází, ale nepravidelně. 34

35 Otázka číslo 11. Graf 11: Povědomí o hladině glykémie Povědomí o hladině glykemie má 42 (46,2 %) respondentů, 31 (34 %) respondentů vůbec nezná tuto hodnotu, 12 (13,2 %) respondentů nedokáže posoudit a 6 (6,6 %) respondentů nepotřebuje znát svoji hladinu glykemie. 35

36 Otázka číslo 12. Graf 12: Souvislost cukrovky s obézními lidmi Z 91 respondentů si 53 (58,2 %) z nich myslí, že se cukrovka netýká jen obézních lidí, 30 (33%) respondentů toto nedokáže posoudit a 8 (8,8 %) respondentů si myslí, že se cukrovka týká pouze obézních lidí. 36

37 Otázka číslo 13. Graf 13: Diagnostika cukrovky Z 91 respondentů nebyla cukrovka diagnostikována u 50 (54,9 %) z nich, u 32 (35,1 %) respondentů byl diagnostikován 2. typ a 9 (10 %) respondentů má diabetes mellitus 1. typu. 37

38 Otázka číslo 14. Graf 14: Definice cukrovky Z 91 respondentů jich 32 (35,2 %) definuje cukrovku jako závažné onemocnění, stejně tak dalších 32 (35,2 %) respondentů si myslí, že je cukrovka běžné a hojně rozšířené onemocnění. 15 (16,4 %) respondentů toto nedokáže posoudit a 12 (13,2 %) respondentů zařadilo cukrovku mezi civilizační choroby. 38

39 Otázka číslo 15. Graf 15: Cukrovka jako vyléčitelné onemocnění Z 91 respondentů jich 52 (57,1 %) nedokáže posoudit, zda je cukrovka vyléčitelné onemocnění a 39 (42,9 %) respondentů si myslí, že nelze toto onemocnění zcela vyléčit. Možnost ano lze vyléčit, nevybral žádný respondent. 39

40 Otázka číslo 16. Graf 16: Cukrovka a fatální následky končící smrtí Z 91 respondentů jich 47 (51,7 %) nedokáže posoudit, zda neléčení cukrovky může mít pro člověka fatální následky, 42 (46,2 %) respondentů je přesvědčeno, že neléčená cukrovka může končit až smrtí a 2 (2,2 %) respondenti si nemyslí, že by neléčení tohoto onemocnění mělo fatální následky. 40

41 Otázka číslo 17. Graf 17: Výskyt cukrovky v rodině Na otázku ohledně výskytu cukrovky v rodině odpovědělo 38 (41,7 %) respondentů, že nikdo blízký z rodiny netrpí tímto onemocněním, 20 (22 %) respondentů odpovědělo, že matka má cukrovku, 13 (14,3 %) respondentů uvedlo otce nemocného cukrovkou, 11 (12,1 %) respondentů má některého ze sourozenců s tímto onemocněním a 9 (9,9 %) respondentů má cukrovkou nemocné prarodiče. 41

42 Otázka číslo 18. Graf 18: Příčina vzniku cukrovky v dospělém věku Z 91 respondentů jich 59 (64,8 %) uvedlo, že nejčastější příčina vzniku cukrovky v dospělém věku jsou genetické dispozice, 14 (15,4 %) z nich si myslí, že nejčastější příčina je sedavé zaměstnání, 12 (13,2 %) respondentů uvádí nadváhu a obezitu jako hlavní příčinu cukrovky a 6 (6,6 %) respondentů uvedlo konzumaci sladkých jídel jako nejčastější příčinu vzniku cukrovky v dospělém věku. Konzumaci alkoholu nevybral žádný respondent. 42

43 Otázka číslo 19. Graf 19: Souvislost mezi vznikem cukrovky a obezitou Souvislost mezi vznikem cukrovky a obezitou vnímá 29 (31,8 %) respondentů 80 %, 26 (28,6 %) respondentů si myslí, že je souvislost mezi těmito nemocemi 20 %, 20 (22 %) respondentů uvedlo souvislost 60 % a 16 (17,6 %) respondentů vnímá souvislost mezi vznikem cukrovky a obezitou 40 %. 100 % souvislost neuvedl žádný z respondentů. 43

44 Otázka číslo 20. Graf 20: Informace o obezitě a cukrovce Z 91 respondentů by jich 79 (86,8 %) uvítalo více informací o obezitě a cukrovce. 12 (13,2 %) respondentů nemá zájem o tyto informace. 44

45 Otázka číslo 21. Graf 21: Způsob získávání informací o obezitě a cukrovce Ze 79 (100 %) respondentů, kteří v předchozí otázce odpověděli ano, by jich 46 (58,2 %) mělo zájem získávat informace o obezitě a cukrovce z televizních dokumentů. 29 (36,7 %) respondentů by informace raději získávali z publikací v novinách a 4 (5,1 %) respondenti by měli zájem o informační letáky. Možnost seminářů nevybral žádný z respondentů. 45

46 Graf 22: Zdravotní komplikace u jedinců s normální váhou a jedinců s nadváhou a obezitou Graf 23: Souvislost cukrovky s obézními lidmi, odpovědi respondentů s normální váhou a respondentů s nadváhou a obezitou. 46

47 Z grafu č. 23, jež vypovídá o souvislosti cukrovky s obézními jedinci je patrné, že 41 (61 %) respondentů s nadváhou nebo obezitou si myslí, že se cukrovka netýká pouze obézních lidí a totéž si myslí i 12 (50 %) respondentů s normální váhou, v této otázce jsou odpovědi obou skupin téměř totožné. Graf 24: Nejčastější příčina vzniku cukrovky v dospělém věku, odpovědi respondentů s normální váhou a respondentů s nadváhou a obezitou. Graf č. 24 znázorňuje nejčastější příčinu vzniku cukrovky v dospělém věku. Nejčastější odpověď respondentů s nadváhou a obezitou byla genetické dispozice, celkově 47 (70 %) respondentů označilo tuto odpověď. Jedinci s normální váhou na tom byli podobně, protože celkově 12 (50 %) respondentů udalo taktéž genetické dispozice jako nejčastější příčinu. Odpověď nadváha a obezita, vybralo 5 (20 %) respondentů s normální váhou, u obézních respondentů to bylo pouze 7 (10 %) respondentů. I v této otázce byli odpovědi obou skupin téměř totožné pouze s tím rozdílem, že odpovědi jedinců s normální váhou se o trochu více blížily pravdě, než odpovědi respondentů s nadváhou a obezitou. 47

48 Graf 25: Vyjádření procentuální souvislosti mezi vznikem cukrovky a obezitou, odpovědi respondentů s normální váhou a respondentů s nadváhou a s obezitou. V grafu č. 25, jež vypovídá o procentuální souvislosti mezi vznikem cukrovky a obezitou, už jsou výsledky odlišné. Celkem 22 (33 %) respondentů s nadváhou a obezitou vybralo 20 % souvislost, zato jedinců s normální váhou byly v této možnosti pouze 4 (16 %). Naopak 80 % souvislost vybralo celkem 10 (42 %) respondentů s normální váhou. Z jedinců s nadváhou a obezitou tuto 80 % souvislost vybralo 19 (28 %). 100 % souvislost mezi vznikem cukrovky a obezitou nevybrala ani jedna skupina respondentů. V tomto grafu je jasné, že jedinci s nadváhou a obezitou vnímají souvislost mezi vznikem cukrovky a obezitou méně, než respondenti s normální váhou. 48

49 Graf 26: Povědomí o hladině glykemie u respondentů s normální váhou a respondentů s nadváhou a s obezitou. Z grafu č. 26, který vypovídá o povědomí o hladině glykemie u obou skupin, je patrné, že celkem 32 (48 %) respondentů s nadváhou a obezitou zná svoji hodnotu glykemie. Bohužel 23 (34 %) respondentů tuto hodnotu nezná. Jinak tomu není ani u jedinců s normální váhou. Celkem 10 (42 %) respondentů s normální váhou zná tuto hodnotu, ale 8 (33 %) jedinců hodnotu své glykemie také nezná. Opět jsou tedy výsledky obou skupin téměř totožné. 49

50 3.6 Diskuze Na základě výzkumného šetření jsem získala mnoho dat a informací ohledně zkoumané problematiky. V dalších částech ověřuji nebo naopak vyvracím čtyři hypotézy, které jsem si stanovila Vyhodnocení hypotézy číslo 1 H1 : Více než polovina dotazovaných vnímá obezitu jako závažné onemocnění, které přináší zdravotní komplikace. K této hypotéze se vztahuje graf č. 8, z něhož vyplývá, že z 91 (100 %) respondentů jich 55 (60,4 %) vnímá obezitu jako závažné onemocnění. 34 (37,4 %) respondentů toto nedokáže posoudit a pouze 2 (2,2 %) respondenti si myslí, že obezita není závažné onemocnění. Hypotéza č. 1 se tedy potvrdila více než polovina dotázaných respondentů vnímá obezitu jako závažné onemocnění, což mě velice překvapilo, protože už jsem se ve svém okolí několikrát setkala s podceňováním obezity jak u dospělých, tak hlavně u dětí. Navíc v otázce ohledně nejčastější příčiny vzniku obezity odpovědělo 22 (24,2 %) respondentů, že nejčastější příčinou jsou genetické dispozice. 20 (22 %) respondentů si myslí, že hormonální vlivy jsou hlavní příčinou obezity a pouze 16 (17,5 %) respondentů udalo nevhodné stravování a 14 (15,4 %) respondentů označilo nedostatek pohybu jako nejčastější příčinu obezity. Tyto informace ve mně tak trochu zanechávají dojem, že lidé z mého vzorku respondentů si myslí, že pokud byli jejich rodiče obézní, tak oni zákonitě budou také a přejídání nebo nedostatek pohybu na to nemá vliv. Zároveň mě překvapila druhá nejčastější odpověď- hormonální vlivy. Ano, jak genetika, tak i terapie hormony mohou mít částečný vliv na obezitu, ale určitě ne natolik markantní, jako nevhodné stravování nebo nedostatek pohybové aktivity. Tyto odpovědi svědčí o malé informovanosti respondentů na toto téma. Přesvědčila jsem se o tom i v předposlední otázce, kde 79 respondentů (86,8 %) by uvítalo více informací o obezitě a cukrovce. 50

51 Problematika zdravotních komplikací souvisejících s obezitou je graficky znázorněna pomocí grafu č. 22. Kde je porovnání mezi respondenty s normální váhou a těmi, kteří trpí obezitou či nadváhou. Z výsledků je zřejmé, že respondenti s normální váhou sice mají některé zdravotní komplikace, jako jsou bolesti kloubů a páteře, zvýšené pocení, vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, dechové obtíže, potíže se srdcem, ale tyto potíže jsou jen v minimálním zastoupení a jejich výskyt bychom mohli dávat i do souvislosti s věkem respondentů či jinými proměnnými, zatímco u jedinců s nadváhou či obezitou je nárůst komplikací markantní a to v zastoupení ve všech oblastech. V kategorii respondentů s normální váhou se vyskytovali i jedinci, kteří neuvedli žádnou ze zmiňovaných zdravotních komplikací. Celkově 8 respondentů uvádí, že netrpí žádnými zdravotními komplikacemi. Ve vzorku dotazovaných respondentů s nadváhou a obezitou se nenašel ani jediný, který by netrpěl žádnými zdravotními komplikacemi. Na prvním místě jsou uváděny bolesti kloubů a páteře, dále je to vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, dechové obtíže, zvýšené pocení, potíže se srdcem a nejméně respondenti uvádí omezení hybnosti. Ve výzkumu Chlubnové (2010) byly na prvním místě kardiovaskulární komplikace, dále ortopedické komplikace a potom respirační komplikace. Výsledky výzkumů jsou tedy téměř totožné Vyhodnocení hypotézy číslo 2 H2 : Obezitu za významný faktor vzniku diabetu mellitu považuje pouze 1/3 dotazovaných. Sotorník uvádí, že nadváha a obezita jsou významné faktory, které se podílí na rozvoji diabetu mellitu 2. typu. (Sotorník, 2010) Z grafu č. 18 vyplývá, že nadpoloviční většina respondentů uvedla jako nejčastější příčinu vzniku cukrovky v dospělém věku genetické dispozice a pouze 12 respondentů, tedy méně než třetina dotazovaných si myslí, že nejčastější příčina jsou nadváha a obezita. Ačkoliv tuto odpověď vybralo ještě méně respondentů, než jsem předpokládála, lze konstatovat, že hypotéza č. 2 se potvrdila. Z výzkumu Svobodové (2013) vyplynulo, že zvýšenou hmotnost jako rizikový faktor pro vznik diabetu mellitu uvádí celkem 87 % respondentů. Autorka měla stejné kritérium pro výběr výzkumného vzorku, kterým bylo věkové rozmezí respondentů vyšší než 40 let. Dalo 51

52 by se tedy konstatovat, že výsledky jsou obdobné, minimálně v oblasti vnímání souvislostí DM s obezitou jako jedním z rizikových faktorů pro vznik tohoto onemocnění. Pokud bychom porovnali vnímání souvislosti diabetu mellitu a obezity hodnocené v procentuálním vyjádření, je evidentní, že více než polovina respondentů si je vědoma nějaké souvislosti mezi těmito dvěma jevy, ale pokud se mají přímo vyjádřit, co považují za nejčastější příčinu vzniku onemocnění diabetem mellitem typu II, obezitu na první příčku neuvedou. Zarážejícím faktem tedy zůstává, že nikdo z dotazovaných neuvedl, že by mohla mít obezita 100 % souvislost se vznikem DM. Z výsledků je zřejmé, že respondenti podceňují obezitu jako přímou příčinu či jeden z nejvýznamnějších faktorů pro vznik diabetu mellitu typu II Vyhodnocení hypotézy číslo 3 H3 : Nadpoloviční většina respondentů považuje diabetes mellitus za civilizační chorobu. Onemocněním, která jsou spjata s nezdravým životním stylem, se přezdívá civilizační choroby nebo také onemocnění dlouhověkosti. Špinar a Vítovec udávají, že jsou typické pro vyspělé země a jejich výskyt se dramaticky zvyšuje po 50. roce života. Patří mezi ně: obezita, diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, rakovina, zánětlivá revmatická onemocnění, předčasné porody a potraty, deprese, chronický únavový syndrom, Alzheimerova a Parkinsonova choroba. (Špinar, Vítovec, 2007) Z grafu č. 14 je patrné, že hypotéza č. 3 se nepotvrdila. Z 91 respondentů si z nich 32 (35,2 %) respondentů myslí, že je cukrovka závažné onemocnění, o čemž svědčí i graf č. 16, kde je 42 (46,2 %) respondentů přesvědčeno, že je cukrovka závažné onemocnění, které při neléčení může mít pro člověka fatální následky, končící až smrtí. Dalších 32 (35,2 %) respondentů si myslí, že je cukrovka běžné a hojně rozšířené onemocnění. Pouze 12 (13,2 %) respondentů zařadilo cukrovku mezi civilizační choroby. Ani výzkum Zakuťanské (2012) nedopadl jinak. V jejím výzkumu označilo diabetes mellitus za civilizační chorobu 47,5 % respondentů, což není ani polovina respondentů. Může to být dáno tím, že spousta lidí neví, co si pod pojmem civilizační choroba má představit. Z dalších výzkumů je patrné, že mezi lidmi panuje stále nízká informovanost o problematice diabetu mellitu i civilizačních chorob. Jak uvádí Supová (2014) ve svém výzkumu, kde 52

53 respondenti na otázku co je diabetes mellitus 2. typu nejčastěji odpovídali, že se jedná o onemocnění srdce a cév Vyhodnocení hypotézy číslo 4 H4 : Respondenti, kteří sami trpí nadváhou či obezitou, mají větší tendenci podceňovat vliv obezity na vznik diabetu mellitu než osoby s BMI do 25. Pro tuto hypotézu bylo nutné vytvořit srovnávací grafy č. 23, 24, 25 a 26 k jednotlivým otázkám, ve kterých jsou odpovědi respondentů rozděleny na odpovědi jedinců s normální váhou a na odpovědi lidí s nadváhou a obezitou. Ze všech těchto informací je jasné, že hypotéza č. 4 se nepotvrdila. Jelikož ve více případech byly odpovědi respondentů s normální váhou a respondentů s nadváhou a obezitou téměř totožné, vyvrací to moje domněnky o tom, že lidé, kteří mají nadváhu nebo obezitu mají větší tendenci podceňovat vliv obezity na vznik diabetu mellitu než osoby s BMI do 25. Naopak je tomu ve výzkumu společnosti STEM/MARK, který se jmenoval Žij zdravě a byl proveden v roce 2010 s podporou VZP na zkoumaném souboru lidí. Výsledek byl takový, že téměř 50 % žen nevnímalo nadváhu jako skutečný problém a 77 % mužů, trpící nadváhou, nepovažovalo svoje nadbytečná kila jako rizikový faktor. Další otázky v dotazníku, které se nevztahovaly k hypotézám, souvisely s mými stanovenými cíly. Navíc v něm byly i některé otázky, které sloužily pouze informativně. Například zda lidé pravidelně preventivně navštěvují svého obvodního lékaře, jestli mají ve své rodině někoho, kdo trpí nadváhou nebo obezitou nebo cukrovkou, zda jim byl diagnostikován diabetes mellitus. Taktéž výsledky těchto otázek jsou zaznamenány v grafech. Odpovědi nebyly nějak výrazně překvapivé. 53

54 3.6.5 Návrh řešení a doporučení pro praxi Téma obezity i cukrovky je natolik známé a tolik diskutované, zároveň bylo napsáno několik desítek prací a provedeno nespočet výzkumů. Z mého výzkumu je ale patrné, že přes všechny tyto skutečnosti lidé stále mají nedostatek informací o těchto závažných onemocněních, které většinou mohou sami ovlivnit svým stylem života. Navíc jich nadpoloviční většina v dotazníkovém výzkumu odpověděla, že mají zájem o další informace, týkajících se obezity i diabetu mellitu. Jako nejčastější možnost, kde získávat informace, vybrali televizní dokumenty a jako druhá možnost byly pravidelné publikace v novinách. Vzhledem k těmto faktům bych navrhovala například zavést krátké spoty na téma obezity i cukrovky do nejsledovanějších relací v televizi. Konkrétně by se to mohlo týkat hlavních zpráv, kde bych navrhla zrušit recepty na zaručeně levné a chutné jídlo jednoho nejmenovaného reportéra. Tyto recepty vypadají sice levně a chutné jsou jistě taktéž. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že ačkoliv při vaření využívá ty nejlevnější potraviny, většinou jsou to suroviny přeplněné tuky a sacharidy, což se velmi odráží na kvalitě jídla. Místo těchto nekvalitních receptů bych navrhla vysílat spoty o civilizačních onemocněních a jejich rizicích, a pokud už nějaké recepty, tak výlučně na zdravá a lehká jídla. Z vlastní zkušenosti vím, že lze uvařit chutně i z levných potravin. Co se týká publikací v novinách, zavedla bych články ohledně civilizačních chorob do nejčtenějších novin a časopisů v ČR. Pravidelné publikace na tato témata nacházím pouze v odborných časopisech, které si koupí akorát zdravotník, nikoliv laická veřejnost. 54

55 4 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat pohled veřejnosti na obezitu jako na onemocnění přinášející zdravotní komplikace a zjistit, zda veřejnost vnímá obezitu jako významný rizikový faktor diabetu mellitu Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je stručně popsána definice obezity, diagnostika, léčba a komplikace obezity. V kapitole Léčba obezity jsou popsány hlavní dietní zásady, výběr vhodných potravin při redukční dietě, kognitivně behaviorální terapie a také farmakoterapie a chirurgická léčba obezity. V dalších kapitolách je stručně popsáno rozdělení diabetu mellitu, diagnostika, léčba a komplikace. V praktické části se zabývám samotným výzkumem. V první části je popsána metodika výzkumu, charakteristika výzkumného prostředí, vzorku respondentů a průběh výzkumu. V další části je graficky zpracováno a stručně zhodnoceno 21 otázek z dotazníkového šetření. Diskuze obsahuje vyhodnocení 4 stanovených hypotéz a také to, zda došlo k jejich potvrzení či nikoliv. Hypotézy č. 1 a 2 se potvrdily. Hypotézy č. 3 a 4 se nepotvrdily. Stanovené cíle bakalářské práce byly splněny. Byla jsem přesvědčena, že se potvrdí všechny hypotézy a velmi mě překvapilo, že pohled obézních lidí a lidí s normální váhou na obezitu jako na onemocnění, přinášející zdravotní komplikace, je víceméně totožný. Další bylo zjištění, že většina lidí si mylně myslí, že nejčastější příčinou obezity jsou genetické dispozice. Toto svědčí o stále nedostatečné informovanosti populace o obezitě a tím pádem i možnostech, jak jí předcházet. Taktéž mě překvapil fakt, že ani jeden z respondentů v otázce ohledně procentuálního vyjádření souvislosti mezi obezitou a vznikem cukrovky nevybral 100 % souvislost. I toto souvisí s nízkou informovaností veřejnosti o obezitě jako rizikovém faktoru diabetu mellitu. Někdy může být příčina i v tom, že lidé občas svádí svoji neschopnost řešit své problémy na nedostatek informací. Často hledají viníky všude kolem sebe místo toho, aby začali svůj problém řešit u sebe. Z mého výzkumu vyplynulo, jak moc je důležitá informovanost a na nás zdravotnících je, abychom neustále edukovali nejen své okolí, ale i širokou veřejnost o těchto tématech. Je 55