Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Transkript

1 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Téma / kapitola Dělnická tř. ZŠ základní / zvýšený zájem Přírodopis Nahosemenné rostliny Zpracoval Mgr. Lenka Grygová (tým 3)

2 Obsah: 1 CHARAKTERISTIKA SEMENNÝCH ROSTLIN, ROZDĚLENÍ CYKASY JINANY JEHLIČNANY - BOROVICE DALŠÍ JEHLIČNANY ČÁST PRO ZÁJEMCE PŘEHLED LITERATURY

3 NAHOSEMENNÉ ROSTLINY V této kapitole se dozvíte: Čím se liší výtrusy od semen Jakými způsoby jsou semena uložena v šiškách a plodech Co znamená rostlina dvoudomá Který druh jehličnanů je u nás nejrozšířenější Jak bojujeme proti polomům Budete schopni: Vysvětlit, proč nejsou včely nutné pro opylení šištic jehličnanů Popsat, jak odlišíme od sebe naše 4 nejznámější Popsat, jak vznikají letokruhy v kmeni stromů Klíčová slova této kapitoly: Šištice, plod, nahosemenné, krytosemenné rostliny, plodolisty, dřeviny, jehlice, opylení, oplození, rostliny dvoudomé a jednodomé Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 3h + 2h (teorie + řešení úloh) 3

4 1 Charakteristika nahosemenných rostlin, rozdělení U některých vyšších rostlin se začaly vyvíjet místo výtrusnic samostatné rozmnožovací orgány květy. Jejich součástí jsou samčí tyčinky (nesou pyl) a samičí plodolisty nebo pestíky (nesou vajíčka). Přenesením pylu na vajíčka a jejich splynutím vznikne zárodek a z něj se vytvoří semeno. Přenesení pylu nazýváme opylení, splynutí vajíčka a spermatických buněk z pylového zrnka nazýváme oplození. Na rozdíl od výtrusů jsou semena větší a jejich součástí jsou pletiva, která umožní klíčení budoucí rostlině. Semena jsou uložena v šiškách nebo plodech. Podle toho dělíme semenné rostliny na: nahosemenné semena leží na šupinách šišek, nejsou chráněna oplodím a krytosemenné semena leží uvnitř plodu a jsou chráněna oplodím. Většina nahosemenných rostlin u nás nemá listy, ale jehlice. Jsou to vlastně přeměněné listy. Tyto rostliny nazýváme jehličnany. V botanických zahradách a parcích pěstujeme i vzácné, často subtropické nahosemenné rostliny připomínající vzhledem palmy tzv. cykasy. Samostatnou skupinou nahosemenných jsou jinany, s typickým tvarem listů a velmi starým původem. 4

5 2 Cykasy Jsou to nejstarší nahosemenné rostliny žijící v současnosti. Pocházejí z období dinosaurů z druhohor. Nazýváme je živoucí fosilie živoucí zkameněliny. Některé druhy u nás je pěstujeme jako pokojové rostliny. Dožívají se poměrně vysokého věku, někteří jedinci v Asii jsou staří až 1100 let. Vytvářejí největší šištice ze všech nahosemenných rostlin. Často se pěstují v botanických zahradách a ve sklenících. Cykasy připomínají vzhledem palmy Šištice cykasu měří až 90 cm 5

6 3 Jinany Jinany dosáhly velkého rozmachu v období druhohor, tedy asi před 200 miliony let. Dnes vymírají, přirozeně rostou pouze v Číně. Nemají jehlice, ale listy. Rostliny mají odlišená pohlaví, rostou tedy rostliny samčí a samičí zvlášť. Takové rostliny nazýváme dvoudomé. Samičí rostliny nesou drobné kulovité útvary s vajíčky, samčí nesou jehnědám podobné šištice s pylem. Po opylení a oplození se na samičích rostlinách vytvoří asi jako třešeň veliký žlutozelený kulovitý útvar semeno s obalem. Semena dozrávají až později na podzim a pyl může letět na vzdálenost až 5 km. U nás se pěstuje jako parková rostlina hlavně samčí, protože rozkládající se plody silně zapáchají. V Japonsku ho používají často v zahradách, semena se praží a jedí jako oříšky. Sbírají a zpracovávají se listy těchto stromů, latinsky ginkgo biloba, používá se k lepšímu prokrvení končetin, jako prevence mozkových příhod, poruch paměti a dalších nemocí způsobených špatným průtokem krve. Jinan dvoulaločný 6

7 Typický list jinanu Jinan - samičí vajíčka na stopkách - samčí šištice v jehnědách 7

8 4 Jehličnany - borovice Třetí skupinou nahosemenných rostlin jsou jehličnany. Název získaly díky přeměněným listům jehlicím. Jsou to dřeviny, stromy a keře. Našimi častými jehličnany jsou borovice. Roste jich u nás celá řada, borovice černá, lesní, vejmutovka, kleč a další. Liší se od sebe délkou a počtem jehlic ve svazečku, zbarvením kůry, velikostí a zakřivením šišek a vzrůstem. Borovice je jednodomá rostlina. To znamená, že na jedné rostlině se tvoří 2 typy samostatných šištic, samčí a samičí. Samčí (žluté) květenství obsahuje velké množství tyčinek s pylem, samičí (červené) šištice jsou malé a měkké, tvořené šupinami plodolisty s vajíčky. Obvykle každý plodolist nese 2 vajíčka. 8

9 Pyl je přenášen na vajíčka větrem. Lepkavá vajíčka zachytí pylová zrnka. Z pylového zrnka klíčí trubicovitá pylová láčka, otvorem klovým proroste do vajíčka. Jedna ze samčích buněk splyne s vaječnou buňkou dojde k oplození. Z oplozené vaječné buňky se vyvíjí zárodek, z celého vajíčka se vyvíjí semeno. Semena jsou křídlatá, aby se snadněji rozšiřovala po okolí. Samičí šištice se v průběhu zrání přemění v šišku. Tento děj trvá několik let. Jehličnany se mohou rozmnožovat taky nepohlavně, stonkovými řízky. Tento jev souvisí s regenerací. Jehlice jsou úzké, dlouhé, voskem pokryté zelené listy. Vyrůstají ve svazečcích, u borovice lesní po dvou. Přečkávají zimu a vydrží na stromě několik let. Postupně se obměňují. Uvnitř obsahují pryskyřičné kanálky. Stonek je dřevitý kmen s větvemi, které tvoří korunu. Každoročně se v něm tvoří nová vrstva lýka a dřeva, proto pozorujeme na řezu tzv. letokruhy. Na kmeni proto můžeme zjistit stáří stromu. V zemi má borovice kulovitý hlavní kořen a kořeny postranní. Hlavní kořen roste do veliké hloubky, takže u něj nehrozí vyvrácení jako u smrku. 5 Další jehličnany Na celé Zemi roste 70 rodů jehličnanů. Žijí v lesích, na loukách, v horách, v tajgách, na sušších stanovištích. U nás jsou původní smrk, borovice, modřín, jedle a jalovec. V tabulce jsou uvedeny charakteristiky některých druhů. druh jehlice zajímavosti borovice černá po 2, tvrdé, dlouhé široké šišky, mnoho pryskyřice, písčité půdy, dřevo voděodolné borovice vejmutovka po 5, jemné, dlouhé šišky převislé, úzké, zahnuté, okrasná smrk ztepilý krátké, jednotlivé, dlouhé, štíhlé, visící šišky, povrchové kořeny, rostou ve spirále nejrozšířenější, nejvýznamnější zdroj dřeva jedle bělokorá ploché, krátké, vzpřímené, rozpadající se šišky, světlá hladká jednotlivé, proti sobě kůra, citlivá na oxid siřičitý, vzácná modřín opadavý ve svazečcích, jemné, drobné vejčité šišky, kvalitní dřevo opadavé jalovec obecný krátké pichlavé, keř, chráněný, dužnaté modré šištice, léčivka, trojčetné plod - koření, výroba alkoholu 9

10 tis červený ploché, proti sobě dvoudomý, jedovatý, chráněný, v parcích, drobná zelená šištice obalená červeným dužnatým míškem zerav západní - thuja šupinaté, přitisklé drobné šišky, neopadavý, okrasný Jehličnany jsou pro člověka důležité jako zdroj dřeva. Dřevo se používá jako stavební materiál, zdroj tepla, surovina pro výrobu papíru. Rostliny produkují ohromné množství kyslíku a organické hmoty. Zabraňují erozi. Zachycují množství emisí produkovaných člověkem, čistí ovzduší. Poskytují životní prostředí mnoha druhům organismů. Poskytují potěšení duši a relaxaci. Vysazují se jako parkové a okrasné dřeviny. Jedním ze škůdců našich jehličnanů je lýkožrout smrkový. Napadá lýko stromů a způsobuje jejich usychání. Bojujeme proti němu feromonovými lapači a kácením napadených stromů. Jehličnany také ničí exhalace z průmyslových komplexů. Obzvlášť citlivá je na ně jedle bělokorá. Smrk ztepilý se zase snadno vyvrátí prudkou vichřicí, protože má kořeny uloženy naplocho pod povrchem. V oblastech, kde jsou vysazeny hlavně smrky, hrozí polomy (hromadné vyvrácení smrků). Smrk ztepilý 10

11 Jedle bělokorá Modřín opadavý Tis červený 11

12 Jalovec obecný Zerav západní Úkol k textu č. 1 Cíl: Odeber z rostliny několika jehličnanů pyl. Zhotov jejich mikroskopické preparáty a pozoruj. Použij největší zvětšení. Nakresli, co vidíš. Porovnej jejich tvar a velikost. Vyhodnoť své pozorování. Pomůcky: mikroskop, pyl jehličnanů, potřeby k mikroskopování, glycerin 12

13 Úkol k textu č. 2 Cíl: Udělej rozbor mladé šišky smrku. Utrhni mladou šišku smrku, pomocí nože a pinzety ji rozeber. Spočítej počet plodolistů, počet semen. Nakresli a popiš všechny části šišky. Pomůcky: lupa, šiška smrku Shrnutí kapitoly Nahosemenné rostliny mají semena uložená na plodolistech šupinách. Semena vznikají oplozením vajíček buňkami z pylových zrnek. Nahosemenné jsou 3 skupiny rostlin: cykasy, jinany a jehličnany. Jsou rostliny jednodomé i dvoudomé. Hospodářský význam mají pro člověka jehličnany. Jsou také významnými producenty kyslíku a organické hmoty a ovlivňují výrazným způsobem životní prostředí. Otázky Zjisti, z čeho získal modřín své jméno. Proč mají semena většiny jehličnanů křidélka? Jaký význam mají cykasy pro člověka? Jak se jmenuje shluk pylových květů nebo plodolistů jehličnanů? Zjisti názvy jehličnanů, které rostou v blízkosti tvé školy nebo bydliště. Jak se nazývají typy lesů, v nichž rostou jen smrky, jedle a borovice? K čemu slouží pylová láčka? Kudy se do vajíčka dostanou spermatické buňky? Který jehličnan je jedovatý? Zjisti, který druh alkoholu se vyrábí s pomocí bobulí jalovce. 13

14 Část pro zájemce test 1. Který z jehličnanů na zimu opadává a) Jedle bělokorá b) Modřín opadavý c) Smrk ztepilý 2. Zárodek semene jehličnanů vzniká a) Z výtrusů b) Z vajíčka c) Z vajíčka a pylu 3. Nejčastěji v naší přírodě roste z jehličnanů a) Borovice lesní b) Modřín opadavý c) Smrk ztepilý 4. Významným zdrojem dřeva pro člověka je a) Jalovec obecný b) Tis červený c) Smrk ztepilý 5. Listy jinanu dvoulaločného jsou a) Jedovaté b) Sbírají se jako léčivka c) Přezimují na stromě a neopadají 6. Cykasy připomínají vzhledem a) Banánovník b) Palmu c) Borovici 7. Na hřbitovech a v parcích vysazujeme štíhlé vysoké keře a) Tisy a jalovce b) Jalovce a zeravy c) Tisy a zeravy 8. Na napadení kůrovcem je náchylný strom a) Jedle bělokorá b) Borovice lesní c) Smrk ztepilý 9. Rozpadavou, vztyčenou, štíhlou šišku má a) Modřín b) Borovice c) Jedle 10. Označ nesmyslnou informaci a) Jinany jsou příbuzné jehličnanům b) Jehličí jsou přeměněné listy c) Tyčinky s pylem rostou v samičí šištici 14

15 Přehled literatury Nakladatelství Prodos, Jurčák J., Froněk J. a kol., Přírodopis 7 Internetová encyklopedie Wikipedie TESTY.nanic.cz Vědomostní testy www. biolib.cz Konec kapitoly 15