PLÁŠŤOVÉ PŮSOBENÍ TENKOSTĚNNÝCH KAZET

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PLÁŠŤOVÉ PŮSOBENÍ TENKOSTĚNNÝCH KAZET"

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ Doktorský studijní program: STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ Studijní obor: POZEMNÍ STAVBY Ing. Jan RYBÍN THE STRESSED SKIN ACTION OF THIN-WALLED LINEAR TRAYS DISERTAČNÍ PRÁCE K ZÍSKÁNÍ AKADEMICKÉHO TITULU Ph.D. Školitel: Ing. Tomáš VRANÝ, CSc. Praha, říjen 2001

2 Obsah str. 1. Úvod Téma práce Popis systému Materiálové vlastnosti Princip statického řešení Současný stav problematiky Plášťové působení v obecném pojetí Přehled výzkumu plášťového působení Princip plášťového působení Konstrukce smykových diafragmat Smyková únosnost a poddajnost diafragmat Stabilizace nosníků a sloupů smykovými diafragmaty Kazetové stěny při plášťovém působení Přehled výzkumu Existující návrhové postupy Rozbor chování šroubových spojů tenkostěnných konstrukcí Výsledky experimentálního výzkumu Zkušenosti s numerickým modelováním Cíle disertační práce Potřebnost výzkumu stěn z kazet Cíle experimentálního výzkumu Cíle numerického modelování Cíle práce na analytickém modelu Experimentální výzkum Obecně Zkoušky kazetových diafragmat Popis zkušebních vzorků Uspořádání zkoušek Postup zatěžování a měření hodnot

3 Pozorování při zkouškách Vyhodnocení zkoušek Závěry ze zkoušek Dílčí smykové zkoušky spojů Popis zkušebních vzorků Předběžné zkoušky Postup zatěžování a měření hodnot Vyhodnocení zkoušek Závěry ze zkoušek Dílčí tahové zkoušky tenkých plechů Numerické modelování Obecně Záměr modelů Sestavení modelů Vyšetřování lineárních modelů Vyšetřování nelineárních modelů Závěry z numerického modelování Ukázka makra pro použití numerického modelu Práce na analytickém modelu Použitá označení Důvody pro další zdokonalování existujícího modelu Autorovo zdokonalení modelu Řešené příklady Závěry plynoucí z porovnání výsledků Závěr Literatura

4 1. Úvod 1.1. Téma práce Tématem disertační práce je vyšetřování statického chování obvodové stěny z tenkostěnných kazet při plášťovém působení (stressed skin action, diaphragm action), které se vyznačuje schopností přenášet působící zatížení smykem v rovině stěny. Obvodová stěna z kazetových profilů tvoří plošná diafragmata spolupůsobící s nosnou konstrukcí haly jako kombinovaný systém. Vedle primární statické funkce přenosu zatížení větrem kolmo k rovině stěny se tak u kazetových diafragmat uplatňuje i plášťové působení, které se aktivuje při přenosu vodorovného zatížení v rovině stěny a rovněž při stabilizaci sloupů příčných vazeb proti vybočení v rovině stěny. Návrh s využitím plášťového působení (stressed skin design) umožňuje započítat příspěvek diafragmového působení plošných prvků, jako jsou kazety a trapézový plech, do tuhosti a únosnosti nosné konstrukce. Z hlediska přenosu vodorovného zatížení umožňuje plášťové působení absenci příhradového ztužení. Z hlediska stabilizace sloupů příčných vazeb spočívá význam plášťového chování ve zmenšení dimenzí sloupů díky vylepšení vstupních parametrů pro vzpěr a klopení. Smyková tuhost a únosnost kazetové stěny jsou důležitými vlastnostmi při posouzení využitelnosti plášťového působení této stěny Popis systému Kazetová stěna představuje progresivní systém zatepleného pláště halového objektu. Skládá se z tenkostěnných kazetových profilů, které v sobě integrují několik funkcí, díky nimž je celý systém velice efektivní. Kazety mají zejména následující výhody: Vytvářejí vnitřní líc stěny s kvalitní povrchovou úpravou a příjemným horizontálním členěním

5 Přenášejí zatížení větrem na stěnu a vytvářejí podporující konstrukci pro izolaci a vnější trapézový plech, proto zde odpadají paždíky. Vyznačují se snadnou přizpůsobitelností různým dispozičním potřebám a velmi jednoduchou a rychlou montáží. Do České republiky se v současnosti kazety dovážejí z Německa a z Polska. Kompletní dodávky pro stěnové i střešní pláště z trapézového plechu a kazet (včetně veškerého tenkostěnného, spojovacího, těsnícího a izolačního materiálu) u nás zajišťuje např. firma Kovové profily s. r. o. Příklady vyráběných kazet jsou znázorněny na obr. 1.1 a veškeré rozměry i měrná hmotnost pro tyto kazety jsou shrnuty v tab Z obr. 1.2 a tab. 1.2 jsou patrné tvary, rozměry a měrná hmotnost průřezů trapézového plechu nejčastěji používaných v kazetových stěnách Bu/4 B u/4 Bu ,2 Bu H H a) b) Obr Průřezy kazet a) typ K, b) typ KE - 5 -

6 Tab Parametry kazet typu K a KE Označení Rozměr Rozměr Tloušťka Měrná hmotnost kazety kazety B u [mm] kazety H [mm] plechu [mm] [kg/m 2 ] K 110/ ,75 11,00 0,88 12,80 K 145/ ,75 12,00 0,88 14,10 K 160/ ,75 12,50 0,88 14,60 K 110/ ,75 9,96 0,88 11,70 1,00 13,30 K 145/ ,75 10,80 0,88 12,70 1,00 14,40 K 160/ ,75 11,20 0,88 13,10 1,00 14,90 K 110/ ,75 9,30 0,88 10,90 1,00 12,40 K 145/ ,75 10,00 0,88 11,70 1,00 13,30 K 160/ ,75 10,30 0,88 12,10 1,00 13,70 KE 100/ ,75 8,90 0,88 10,40 1,00 11,90 1,25 14,80 1,50 17,80 KE 120/ ,75 9,30 0,88 10,90 1,00 12,40 1,25 15,50 1,50 18,60 KE 145/ ,75 9,80 0,88 11,50 1,00 13,10 1,25 16,30 1,50 19,60-6 -

7 137, , TR 20/ TR 35/ TR 40/ TR 40/ Obr Průřezy trapézového plechu typu TR vhodného pro kazetové stěny - 7 -

8 Tab Parametry trapézového plechu typu TR pro kazetové stěny Označení Výška Rozteč Skladebná Tloušťka Měrná hmotnost plechu vlny [mm] vlny [mm] šířka [mm] plechu [mm] [kg/m 2 ] TR 35/ ,63 6,01 0,75 7,16 0,88 8,40 1,00 9,55 TR 40/ ,63 6,89 0,75 8,20 0,88 9,62 1,00 10,90 TR 20/ , ,63 5,70 0,75 6,80 0,88 8,00 1,00 9,10 TR 40/ ,75 7,80 0,88 9,20 1,00 10,40 1,25 13,00 Na obr. 1.3 jsou popsány jednotlivé části typické kazety a vyznačen nejpoužívanější způsob rozmístění spojovacích prostředků. Protože profil kazety je velice štíhlý a tudíž náchylný na lokální boulení, boulení od smyku i na distorzi příčného řezu, opatřují se široké pásnice i stojiny vnitřními podélnými výztuhami a úzké pásnice krajními podélnými výztuhami. Kazety jsou stejně jako vnější trapézový plech vyrobeny tvarováním za studena z ocelového plechu, obvykle z oceli s mezí kluzu (po tvarování) 320 MPa. Kazety jsou žárově pozinkovány a navíc mohou být potaženy povlakem z akrylátu nebo polyesteru. Trapézový plech je žárově pozinkován a zpravidla potažen polyesterem. Přehled různého spojovacího materiálu, který nachází uplatnění v konstrukcích kazetových stěn nejčastěji, je uveden v tab

9 výztuha stojiny úzká pásnice výztuhy široké pásnice stojina spoj kazet přípoj k nosné konstrukci široká pásnice Obr Typický kazetový profil s vyznačením běžného způsobu rozmístění spojovacích prostředků Tab Spojovací materiál pro kazetové stěny Charakteristika Objedn. označení Zobrazení Příklady použití Závitořezný šroub připojení kazet pozinkovaný do JZ2-6,3x19 k ocelové konstrukci ocelových konstrukcí Nastřelovací hřeb hřeby dle materiálu připojení kazet konstrukce a dle k ocelové konstrukci nastřelovací pistole Samovrtný šroub vzájemné spojení kazet pozinkovaný (event. JT2-3-5,5x20 mezi sebou; připevnění nerez.) bez podložky tr. plechu ke kazetám Závitořezný šroub připevnění trapézového do plechu nerezový JA3-6,5x25-E16 plechu ke kazetám s těsnící podložkou Závitořezný šroub připevnění do plechu nerezový JA3-6,5x19-E16 lemovacích profilů s těsnící podložkou a okapnic Trhací nýt hliníkový připevnění s nerezovým trnem Al/E-4,8x10 lemovacích profilů a okapnic - 9 -

10 Kazety se na obou koncích svých širokých pásnic připevňují k lícům ocelových sloupů (eventuálně betonových sloupů s předem zabetonovanými ocelovými pásky), a to buď přistřelením, anebo přišroubováním závitořeznými šrouby do ocelové konstrukce. Jednotlivé kazety do sebe zapadají a spáry mezi jejich stojinami se utěsňují samolepícími izolačními páskami a zpravidla se ještě navzájem sešroubovávají samovrtnými šrouby. Do kazet se nasunují izolační minerální vláknité desky. Kvůli přerušení tepelného mostu se na vnější stranu úzkých pásnic kazet lepí před montáží trapézového plechu izolační pásky. Nedílnou součástí zkompletované stěny je vnější trapézový plech připevněný k úzkým pásnicím kazet buď přímo (se svislými vlnami plechu), anebo pomocí svislých tenkostěnných distančních profilů (s vodorovnými vlnami plechu). Obě varianty sestavení kazetové stěny s vnějším trapézovým plechem jsou patrné z obr Rozteče šroubů připevňujících vnější plech ke kazetám jsou určeny zatížením od větru. Při propojení sloupů v podélném směru vodorovnými prutovými prvky lze k těmto prvkům připojit také přiléhající stojiny kazet na okrajích diafragmat, což je z hlediska plášťového působení staticky výhodné Materiálové vlastnosti Jsou uvažovány následující vlastnosti oceli: modul pružnosti v tahu a tlaku E = MPa, modul pružnosti ve smyku G = MPa, Poissonův součinitel ν = 0,3, součinitel teplotní délkové roztažnosti α = K -1, měrná hmotnost ρ = 7850 kg/m 3. V tomto odstavci nejsou blíže číselně specifikovány ostatní, obecně různé materiálové parametry, jako mez kluzu a mez pevnosti oceli či charakteristiky spojů. Jejich konkrétní hodnoty se uvádějí v příslušných souvislostech v dalších kapitolách

11 sloup horizontální kazeta tepelná izolace izolační páska vnější trapézový plech a) sloup distanční profil horizontální kazeta tepelná izolace izolační páska vnější trapézový plech b) Obr Varianty sestavení kazetové stěny s vnějším trapézovým plechem připevněným k úzkým pásnicím kazet a) přímo, b) pomocí svislých distančních profilů

12 1.4 Princip statického řešení Systém kazetové stěny se řeší jako celek složený z následujících elementů: kazety, sloupy, přípoje širokých pásnic kazet ke sloupům, spoje ve stojinách kazet, jednotlivé díly vnějšího trapézového plechu, přípoje trapézového plechu k úzkým pásnicím kazet (eventuálně k distančním profilům), spoje jednotlivých dílů trapézového plechu (jsou-li tyto spoje použity), distanční profily a jejich přípoje k úzkým pásnicím kazet (jsou-li tyto profily použity). Jsou-li sloupy propojené v podélném směru vodorovnými okrajovými prutovými prvky, přidávají se k výše uvedeným elementům další prvky: vodorovné pruty propojující sloupy v podélném směru, přípoje vodorovných prutů ke sloupům, eventuálně přípoje stojin kazet k přiléhajícím vodorovným prutům. Na výsledné chování celé konstrukce kazetové stěny při plášťovém působení mají vliv smykové parametry a celkové uspořádání jednotlivých elementů, a to jak z hlediska tuhosti, tak z hlediska únosnosti. Přitom systém kazetové stěny nemusí vždy nutně obsahovat všechny z výše uvedených elementů. Analytické modely použité v této práci zahrnují výpočetní postupy a vztahy, které pro dané vstupní parametry umožní stanovit potřebné výstupní parametry. V posudcích plášťového působení diafragmatu z kazet vystupují zejména následující dva základní parametry:

13 smyková únosnost kazetového diafragmatu, smyková poddajnost (tuhost) kazetového diafragmatu. Smyková únosnost kazetového diafragmatu se uplatní při posouzení schopnosti kazetové stěny vzdorovat prostřednictvím plášťového působení následujícím dvěma typům zatěžovacích účinků: vodorovnému zatížení působícímu na stěnu nahrazující klasické příhradové ztužidlo v její rovině, zatížení od tlačených a ohýbaných sloupů (zajišťovaných stěnou) při tendenci k vybočování. Smyková poddajnost kazetového diafragmatu má význam pro následující procesy: výpočet celkového vodorovného posunu kazetové stěny v důsledku přetvoření jednotlivých elementů při daném zatížení, posouzení stabilizačního účinku kazetové stěny na tlačené a ohýbané sloupy, což zahrnuje následující úkony: o rozhodnutí o tom, zda stěna stabilizuje sloupy úplně nebo částečně, o výpočet zatížení na stěnu od stabilizovaných sloupů

14 2. Současný stav problematiky 2.1. Plášťové působení v obecném pojetí Přehled výzkumu plášťového působení V Evropě, zejména ve Švédsku, v Německu a ve Velké Británii, probíhá od 70. let 20. století výzkum plášťového působení plošných diafragmat, který ovšem ještě zdaleka není uzavřen. V obecném pojetí se touto problematikou zabývají především Davies a Bryan [12], ale také jiní autoři [7], [20], [21]. Výzkum plášťového působení byl primárně zaměřen na diafragmata z ocelového profilovaného plechu a postupně se rozšířil i na diafragmata ze sendvičových panelů a kazet. Na tom mají zásluhu např. Baehre a Ladwein [2], [4], [5], [22] a řada dalších autorů [25], [26], [27]. Baehre navíc zkoumá plášťové působení plošných prvků nejen z oceli, ale i z hliníku [6]. Také v České republice se věnuje pozornost problematice plášťového působení. Především Strnad [32] [41] se zabýval statickým spolupůsobením dvou základních prvků lehkých ocelových hal nosné ocelové konstrukce a kompletujících plošných prvků stěnového a střešního pláště. Strnad upozorňuje na nedostatky tradičních řešení, podle nichž plášťové konstrukce slouží hlavně k uzavření a ochraně objektu před vnějšími vlivy a navrhují se jen na místní zatížení (převážně sněhem a větrem). Z hlediska návrhu se pak veškerý přenos účinků vnějšího zatížení do základů přisuzuje samostatné prutové ocelové konstrukci. To neodpovídá skutečnému chování většiny lehkých opláštěných ocelových hal, jejichž základní konstrukční prvky jsou vždy pláštěm navzájem spojeny, a tím nuceny k prostorovému spolupůsobení při přenosu účinků vnějšího zatížení do základů. Nesprávné ocenění působení konstrukce tak může vést k nesprávnému návrhu a eventuelně i k přemáhání (a poruchám) některých prvků. Strnad má rovněž velkou zásluhu na získání parametrů únosnosti a tuhosti mechanických spojů používaných

15 v tenkostěnných ocelových prvcích (viz odst ) a je zprostředkovatelem mnoha výsledků zahraničního výzkumu v souvislosti s plášťovým působením. Výsledkem evropského vývoje jsou směrnice ECCS [15] a [16], které shrnují současný stav problematiky v oblasti působení plášťů včetně doporučení a výpočetních postupů pro praktické navrhování. Aktuální publikace ECCS [15] ve srovnání s předchozím dokumentem ECCS [16] obsahuje upřesnění některých dříve používaných vztahů a navíc také výpočetní postupy pro smyková diafragmata z kazet a pro ocenění stabilizace nosníků a sloupů smykovými diafragmaty z trapézového plechu či kazet. Do jisté míry pojednávají o plášťovém působení také současné normy pro navrhování tenkostěnných ocelových konstrukcí [10] a [11]. Všechny existující postupy jsou však zjednodušené a uvažují například pouze lineární chování přípojů a spojů Princip plášťového působení Plášťovým působením se rozumí schopnost plošného diafragmatu přenášet zatížení smykem v rovině stěny. Je-li diafragma připevněno vhodným způsobem k rámovým polím namáhaným smykem v rovině, může podstatně přispět ke zvýšení tuhosti a únosnosti těchto polí. Princip plášťového působení lze nejvýstižněji objasnit u střešních plášťů pravoúhlých hal v situacích znázorněných na obr Střechy se mohou řešit jako vysoké plnostěnné nosníky s rozpětím na celou délku objektu. Nesou příčná zatížení působící v jejich rovině a roznášejí je do štítových stěn nebo do mezilehlých tuhých konstrukcí. Vlastní plášť se chová jako stojina nosníku namáhaná smykem, přičemž podélné okrajové prvky působí jako pásnice odolávající osovému tahu a tlaku. Střešní plášť tak pomáhá přenášet u plochých střech vodorovné zatížení, u šikmých střech vodorovné i svislé zatížení, neboť oba typy zatížení vyvozují síly v rovině pláště. Podobně lze stěnový plášť řešit jako ztužující systém v podobě plošného diafragmatu

16 smykové pole ve střešním plášti síly v okrajových prvcích střešní plášť a) smykové pole ve střešním plášti střešní plášť síly v okrajových prvcích b) štítové táhlo pro přenos sil ze střešního pláště Obr Plášťové působení u střešního pláště haly a) s plochou střechou, b) se šikmou střechou Konstrukce smykových diafragmat Základním konstrukčním celkem v teorii plášťového působení je samostatné smykové diafragma (viz obr. 2.2), které obsahuje některé nebo všechny z následujících elementů:

17 (1) jednotlivé díly profilovaného ocelového pláště, (2) vaznice kolmé na směr rozpětí pláště, (3) průvlaky rovnoběžné se směrem rozpětí pláště, (4) přípoje pláště k vaznicím, (5) spoje ve spárách mezi jednotlivými díly pláště, (6) smykové spojky zajišťující propojení mezi průvlaky a pláštěm, (7) přípoje pláště ke smykovým spojkám, (8) spoje vaznic s průvlaky. Jsou-li horní líce vaznic i průvlaků v jedné rovině, nahrazují se smykové spojky (6) a přípoje pláště k těmto spojkám (7) přípoji pláště k průvlakům. V.a/b (1) b (3) (2) V V.a/b a (5) (4) V Δ (6) (7) (8) Obr Samostatné smykové diafragma (význam očíslování viz výše) Z hlediska uspořádání jednotlivých smykových diafragmat po délce budovy může být plášť pnut buď kolmo na délku budovy (viz obr. 2.3-a), anebo rovnoběžně s délkou budovy (viz obr. 2.3-b)

18 q zatížení na jednotku délky rovina svislého ztužení b a vaznice L = n. a průvlak (vazník) nosný směr pláště a) q zatížení na jednotku délky rovina svislého ztužení a b okrajový prvek L = n. b průvlak (vazník) nosný směr pláště b) Obr Způsoby pnutí pláště a) kolmo na délku budovy, b) rovnoběžně s délkou budovy Z hlediska připojení pláště k ostatním prvkům se rozlišují dva základní případy připevnění diafragmatu na všech čtyřech stranách nebo pouze na dvou protilehlých stranách. Oba případy jsou znázorněny pro různé způsoby pnutí pláště na obr Připojení na všech čtyřech stranách je umožněno buď provedením horních líců vaznic i průvlaků v jedné rovině, anebo použitím smykových spojek mezi průvlaky a pláštěm (viz obr. 2.4-a, b). Případ čtyřstranného připevnění diafragmatu (označovaný

19 jako přímý přenos smyku) má vyšší únosnost i tuhost než alternativní případ tzv. nepřímého přenosu smyku, kdy je diafragma připojeno pouze na dvou protilehlých stranách k vaznicím (viz obr. 2.4-c, d). a) b) smykové spojky c) d) Obr Způsoby připevnění pláště a) s rozpětím kolmo na délku budovy a čtyřstranným připojením, b) s rozpětím rovnoběžně s délkou budovy a čtyřstranným připojením, c) s rozpětím kolmo na délku budovy a dvoustranným připojením, d) s rozpětím rovnoběžně s délkou budovy a dvoustranným připojením Smyková únosnost a poddajnost diafragmat Označení veličin v tomto odstavci je následující: a b šířka smykového diafragmatu ve směru kolmo na vlny plechu, hloubka smykového diafragmatu ve směru rovnoběžně s vlnami plechu,

20 c (resp. c 0 ) smyková poddajnost diafragmatu ve směru kolmo na vlny plechu (resp. rovnoběžně s vlnami plechu), Δ (resp. Δ 0 ) smykový posun diafragmatu ve směru kolmo na vlny plechu (resp. rovnoběžně s vlnami plechu), V (resp. V 0 ) smyková síla v diafragmatu ve směru kolmo na vlny plechu (resp. rovnoběžně s vlnami plechu). Obecně jsou možné následující případy porušení diafragmatu: trhání plechu podél řady spojů ve spáře mezi jednotlivými díly plechu, trhání plechu podél řady přípojů ke smykové spojce, trhání plechu v přípojích k vaznici, selhání konce profilu plechu, smykové boulení plechu, porušení koncového prvku v tahu nebo tlaku. Pro návrh jsou rozhodující první dva z výše uvedených případů porušení a smyková únosnost diafragmatu se stanoví jako menší z hodnot únosností pro oba tyto případy. Zbylé způsoby porušení jsou méně tažné a jejich stanovení je méně spolehlivé, proto není přijatelné, aby se na nich zakládala návrhová kritéria. Smyková poddajnost diafragmatu c je definována jako smyková deformace od jednotkového smykového zatížení (viz obr. 2.5). Výsledná smyková poddajnost diafragmatu se stanoví jako součet smykových poddajností od následujících vlivů: distorze profilu plechu (c 1.1 ), smykového přetvoření plechu (c 1.2 ), prokluzu v přípojích plechu k vaznicím (c 2.1 ), prokluzu ve spojích ve spárách mezi jednotlivými díly plechu (c 2.2 ), prokluzu v přípojích plechu ke smykovým spojkám (resp. posunu ve spojích vaznic s průvlaky v případě připevnění plechu pouze k vaznicím) (c 2.3 ), osového přetvoření podélných okrajových prvků (c 3 )

21 smyková poddajnost c (mm/kn) 1 kn Obr Definice smykové poddajnosti c Přepočet smykové únosnosti a poddajnosti diafragmatu mezi směrem rovnoběžně s vlnami plechu (viz obr. 2.6-a) a směrem kolmo na vlny plechu (viz obr. 2.6-b) umožňují následující vzorce: V = V 0. a / b, (2.1) c = c 0. ( b / a) 2. (2.2) Ve shodě s obr. 2.6 platí pro poddajnosti v obou směrech vzhledem k vlnám plechu následující vztahy: c = Δ / V, (2.3) c 0 = Δ 0 / V 0. (2.4) Vzorce pro parametry smykové poddajnosti i únosnosti diafragmat z trapézového plechu jsou uvedeny v obou směrnicích ECCS aktuální [15] i původní [16], avšak s jistými rozdíly. Směrnice [15] je podrobněji propracována a obsahuje více vztahů rozlišujících různé možnosti uspořádání diafragmat. Na tomto místě je zbytečné detailně specifikovat vzorce pro diafragmata z trapézového plechu, protože vztahy

22 pro diafragmata z kazet uvedené v odst vycházejí ze vzorců odvozených pro diafragmata z trapézového plechu. V [15] i [16] jsou rovněž definovány podmínky pro možnost použití předepsaných postupů. b b a γ a a) b) v 0 V 0 γ V v Obr Stanovení smykových parametrů diafragmatu ve směru a) rovnoběžně s vlnami plechu, b) kolmo na vlny plechu Stabilizace nosníků a sloupů smykovými diafragmaty Plošná diafragmata z trapézového plechu, kazet či sendvičových panelů, připevněná patřičně k nosníkům nebo sloupům, mohou svým plášťovým působením zajistit nosníky proti ztrátě stability nebo sloupy proti vybočení v rovině stěny. Problematikou stabilizace ohýbaných či tlačených prutů smykovými diafragmaty a vzájemné interakce se podrobně zabývali především Lindner [23], [24], Sokol [30], [31] a další autoři [18], [19], [42]. Smykové diafragma může mít stabilizační funkci buď úplnou, anebo částečnou. Při úplné stabilizaci zamezuje smykové diafragma vzpěru sloupů nebo klopení nosníků, takže k selhání dojde jiným způsobem. U částečné stabilizace je příčinou selhání ztráta stability sloupů či nosníků, ale při vyšším zatížení než v případě absence smykového diafragmatu

23 Zde jsou uvedeny jen základní principy posouzení stabilizace tlačených a ohýbaných prutů smykovými diafragmaty z trapézového plechu nebo kazet podle Evropských doporučení [15]. Ta obsahují výpočetní postupy pro posouzení stabilizovaného stavu sloupů a nosníků tvořených dvouose symetrickými Ι-profily a pro stanovení minimální únosnosti a tuhosti smykového diafragmatu stabilizujícího tyto profily. U nosníků se bezpečně předpokládá, že mají podepřenou tlačenou pásnici a působí v nich konstantní ohybový moment. Válcované profily s výškou menší než 200 mm se při stabilizačním působení smykových diafragmat s vhodnými spoji vždy považují za dostatečně zajištěné proti klopení a jejich podrobnější posouzení není nutné. Význam symbolů pro označení veličin v tomto odstavci je následující: A průřezová plocha stabilizovaného prvku, e 0 f y F p L M M cr N N cr p amplituda počátečního zakřivení stabilizovaného prvku, mez kluzu stabilizovaného prvku, únosnost jednoho přípoje pláště ke stabilizovanému prvku, rozpětí stabilizovaného prvku, resp. výztužného systému, konstantní ohybový moment (okolo osy y) působící ve stabilizovaném prvku, kritický ohybový moment (okolo osy y) stabilizovaného prvku, konstantní normálová síla působící ve stabilizovaném prvku, kritická normálová síla stabilizovaného prvku, rozteč přípojů pláště ke stabilizovanému prvku, P max mezní síla ve smykovém diafragmatu pro stabilizaci prutových prvků, K menší z hodnot K act a K y, K act K y T d skutečná smyková tuhost diafragmatu, smyková tuhost diafragmatu nutná pro plnou stabilizaci prvku, největší smyková síla v diafragmatu pro stabilizovaný prvek, Ψ vlastní hodnota (eigenvalue) definovaná jako nižší kladná z hodnot Ψ 1 a Ψ 2 (jsou-li obě hodnoty záporné, nejedná se o stabilitní problém pro dané vnitřní síly M a N), přičemž hodnoty Ψ 1 a Ψ 2 lze určit pomocí procedury popsané v [15] na základě následujících vstupních parametrů:

24 geometrických a materiálových charakteristik stabilizovaného prvku, menší z tuhostí diafragmatu K, působících vnitřních sil M a N. Označení os a definice znamének vnitřních sil jsou patrné z obr Vztahy v [15] jsou založeny na obvyklém sinusovém tvaru počáteční imperfekce, který vede k soustředěným reakcím v podporách, jak je patrné z obr podepření +M +M y +N +N x Obr z Označení os a definice znamének vnitřních sil Velikost zatížení, které musí diafragma při stabilizaci sloupů nebo nosníků přenést, samozřejmě velice závisí na geometrické imperfekci stabilizovaného prutu. Do výpočtů je třeba uvažovat takovou ekvivalentní geometrickou imperfekci, která by zohlednila všechny imperfekce skutečných prutů. V evropských standardech [9] se počítá s ekvivalentní geometrickou imperfekcí ve tvaru počátečního zakřivení o amplitudě e 0 dané následujícím vztahem: e 0 = k r. L / 500, (2.5) kde L je rozpětí výztužného systému, k r = ( 0,2 + 1 / n r ). 0,5 (avšak k r 1,0), n r je počet vyztužovaných prutů

25 Pro zjednodušení je také možné počáteční imperfekci stabilizovaných prutů nahradit odpovídajícím stabilizačním zatížením podle postupu, který je rovněž popsán v [9]. smykové diafragma stabilizovaný prvek e 0 okrajový prvek přípoje diafragmatu k okrajovému prvku a) b) soustředěná reakce Obr Uspořádání stabilizovaného prvku a smykového diafragmatu a) ideální tvar, b) sinusový tvar počátečního zakřivení s amplitudou e 0 Prvek je úplně stabilizován, splňuje-li smyková tuhost diafragmatu následující kritérium: K act > K y = f y. A / 2. (2.6) Jestliže kritérium úplné stabilizace není splněno (což je případ, kdy K act K y ), určí se kritické vnitřní síly M cr a N cr (které jsou vstupními parametry pro výpočet podle [9]) pomocí následujících vztahů: M cr = Ψ. M, (2.7) N cr = Ψ. N. (2.8)

26 Největší smyková síla T d ve smykovém diafragmatu stabilizujícím známý prvek je dána následujícím vztahem: T d = Ψ / ( Ψ - 1 ). K. e 0 / L. (2.9) V reálné konstrukci musí být síla T d menší než mezní síla P max, která odpovídá porušení spojů. Dále musí být síla T d přenesena buď přes přípoje mezi pláštěm a stabilizovaným prvkem na 1/8 rozpětí stabilizovaného prvku, anebo přes přípoje pláště k okrajovým prvkům Kazetové stěny při plášťovém působení Přehled výzkumu Na základě četných experimentů s diafragmaty z tenkostěnných kazet Baehre v [5] dokazuje, že z hlediska plášťového působení lze přistupovat k diafragmatům z kazet podobným způsobem jako k diafragmatům z trapézového plechu. Autor zde zkoumá také příznivé účinky pěnové izolační výplně vložené do kazet z hlediska zamezení lokálního boulení v širokých pásnicích kazet. Vedle případu montážního stadia, kdy ke kazetám ještě není připevněn vnější trapézový plech, Baehre dále vyšetřuje pozitivní vliv připevněného vnějšího plechu na chování kazetových stěn [2], [3]. Z hlediska smykového namáhání kazet autor rozlišuje následující tři typy boulení: lokální boulení dílčích úseků mezi výztuhami široké pásnice kazety, lokální boulení celé široké pásnice kazety, globální boulení celého diafragmatu přes více kazet. Baehreho výsledky vedou k poznatku, že z výše uvedených případů smykového boulení rozhoduje pro zkoumané kazety lokální boulení celé široké pásnice. Ve zmíněných experimentech však tento jev nenastal, protože jako nejslabší místo se zde ukázaly spoje, a to i při nejhustším uspořádání

27 Z analogie mezi kazetami a trapézovým plechem při plášťovém působení vychází také Davies, který shrnuje v [14] následující hlavní rozdíly v chování obou typů diafragmat: Vliv smykové distorze průřezu na celkovou poddajnost je u diafragmat z trapézového plechu podstatný, zatímco u diafragmat z kazet je zanedbatelný. Zjednodušený odhad posunů lze tedy u kazet založit na předpokladu, že poddajnost je zapříčiněna hlavně přípoji a spoji. Z hlediska únosnosti kazety dominuje tendence široké pásnice k lokálnímu boulení před ostatními způsoby porušení, jež jsou obvyklé u trapézového plechu. V systémech kazetových diafragmat často nejsou přítomny podélné okrajové prvky, takže se v posouzení neuplatní ani podélné okrajové přípoje kazet. Potom okrajové stojiny a přiléhající úzké pásnice kazet působí samy jako okrajové prvky diafragmat a musí se posoudit na vznikající tlakové síly. Schopností kazetových profilů přenášet smyková zatížení se podrobně zabývá také Nyberg [26], který svůj experimentální i teoretický výzkum plášťového působení diafragmat z kazet směřuje k určení rozdělení napětí v kazetách a vytvoření vhodného analytického modelu kazetové stěny v podobě náhradní příhradoviny. Na základě mnoha experimentů Nyberg ukazuje, že existuje pokritická oblast ve formě tahového pole působícího napříč celou kazetovou stěnou. Pokud jsou přípoje a spoje kazet navrženy na síly tahového pole, není únosnost diafragmatu z kazet limitována vyboulením jednotlivých kazet. Stav porušení je charakterizován nestabilitou stojin nejkrajnějších kazet namáhaných normálovými silami, kterou doprovázejí poměrně velká vyboulení širokých pásnic kazet. V teoretických studiích Nyberg rozpracovává analytický příhradový model diafragmatu z kazet, ve kterém nahrazuje izotropní tahové pole diskrétní soustavou diagonálních prutů tvořených širokými pásnicemi kazet a vertikálních nosníků tvořených stojinami kazet (viz obr. 2.10). Prutové prvky reprezentují efektivní průřezy. Ze srovnání výsledků experimentů a teoretické analýzy vyplývá, že z hlediska přetvoření a normálových sil v kazetách poskytuje analytický příhradový model výsledky na bezpečné straně

28 svislý nosník horní vodorovný okrajový nosník smyková síla V diagonální prut spodní vodorovný okrajový nosník Obr Analytický příhradový model diafragmatu ze svisle orientovaných kazet Příhradový model má však tu nevýhodu, že nepopisuje s dostatečnou přesností skutečné chování stěn při všech úrovních zatížení. Nezohledňuje totiž stav, kdy se zatížení přenáší (ještě před vyboulením) prostřednictvím smykových napětí nižších než rozhodující napětí pro vyboulení. Dále model neuvažuje zvýšení únosnosti vlivem schopnosti přenášet smyková napětí i po vyboulení, a to v závislosti na tuhosti stěny. Přesnost uvedeného modelu se tak zmenšuje s rostoucí tloušťkou a s klesající šířkou kazet. Při použití analytických modelů plošného diafragmatu je důležité stanovení celkové smykové poddajnosti c, kterou lze vyjádřit explicitně jako součet dílčích komponentů smykové poddajnosti (2.12) (viz odst ). Tento přístup je obsažen i v předpisech pro plášťové působení kazetových stěn [11] a [15]. Způsob určení c podle platných předpisů je jednoduchý, ale pojetí celkové poddajnosti jako prostého součtu dílčích komponentů není zcela přesné, protože tyto komponenty se ve skutečnosti vzájemně ovlivňují. Navíc zjednodušené vztahy pro dílčí komponenty nezohledňují např. skutečné rozteče přípojů kazet na příčných okrajích. Podobné nedostatky jsou i u vztahů mezi celkovou smykovou únosností a smykovými únosnostmi přípojů a spojů

29 Lepší způsob stanovení c se nabízí v analogii s řešením plášťového působení sendvičových panelů. Např. Ladwein [24] popisuje model pro navrhování smykového pole ze sendvičových panelů, kterému se smykové diafragma z tenkostěnných kazet ve spojení s vnějším trapézovým plechem velmi podobá (viz obr. 2.11). Z hlediska chování celého diafragmatu se kazety s trapézovým plechem podobají spíše smykovému poli ze sendvičových panelů než smykovému poli ze samotného trapézového plechu. Naopak z hlediska použitého typu spojovacích prostředků a chování samotných spojů při smykovém namáhání se kazety s plechem podstatně odlišují od sendvičových panelů. Tato odlišnost se však neprojeví v základním pojetí analytických modelů celých diafragmat. Ladweinův model sendvičových panelů sice nepočítá se skutečným nelineárním chováním elementů a nerespektuje specifické vlastnosti kazet, umožňuje však pochopit princip zapracování jednotlivých složek do celkového modelu. Ve srovnání s modelem v předpisech [11] a [15] je Ladweinův model složitější a také bližší skutečnosti. Vede na soustavu rovnic, kde jsou navzájem svázány geometrické parametry a smykové poddajnosti přípojů a spojů tenkostěnných prvků. Jak je patrné z obr a 2.12, v modelu se vychází z toho, že při zavedení posunu Δ dojde ke zkosení obvodového rámu, který u kazetového diafragmatu tvoří sloupy (příčné pruty) a vodorovné okrajové prvky (podélné pruty). Při zkosení rámu se jednotlivé panely (kazety) posunou ve směru osy x vůči sobě navzájem i vůči podélným prutům rámu a příčné pruty se natočí vůči každému panelu kolem jeho osy otáčení. V modelu se získá celková smyková poddajnost odpovídající součtu dominantních dílčích komponentů poddajnosti c 2.2 a c 2.3 (viz odst ), aniž by se tyto komponenty zvlášť vyčíslily. Hodnota poddajnosti z Ladweinova modelu je však přesnější než součet hodnot c 2.2 a c 2.3. Pomocí uvedeného modelu lze stanovit také smykové síly a prokluzy v přípojích a spojích v závislosti na celkové smykové síle nebo posunu

30 Δ V podélný prut obvodového rámu příčný prut obvodového rámu panel i = n sh panel i B = Bu. nsh y panel i = 1 osa otáčení panelu i x L Obr Ladweinův model diafragmatu ze sendvičových panelů řada elementů e,i(ho) panel i přípoj p,i,3 přípoj p,i,3 přípoj p,i,2 y i Bu přípoj p,i,2 příčný prut rámu přípoj p,i,1 ŷ i ri přípoj p,i,1 osa otáčení panelu i řada elementů e,i(so) Obr Vzájemná poloha panelu a příčných prutů rámu při zkosení (význam symbolů viz odst. 6.1)

31 Existující návrhové postupy V tomto odstavci jsou popsány výpočetní postupy pro ověření diafragmat z kazet při plášťovém působení podle dvou používaných směrnic evropské [15] a německé [11]. Obě směrnice přitom vycházejí z analogie se stěnou z trapézových plechů. Použité označení geometrických parametrů kazety je patrné z obr Označení veličin v tomto odstavci (bez veličin dříve definovaných v odst. 1.3) je následující: a součinitel tuhosti odvozený ze zkoušek (a = 2 kn/mm), B celková šířka diafragmatu z kazet (= Σ B u ), B u c c 1.2 c 2.1 c 2.2 c 2.3 e L e s F L F p F s I 1 I z,g K act L šířka široké pásnice kazety, celková smyková poddajnost diafragmatu, smyková poddajnost diafragmatu způsobená smykovým přetvořením v plechu kazet, smyková poddajnost diafragmatu způsobená prokluzem v přípojích kazet ke sloupům, smyková poddajnost diafragmatu způsobená prokluzem ve spojích mezi sousedními kazetami, smyková poddajnost diafragmatu způsobená prokluzem v přípojích na podélných okrajích, rozteč přípojů na podélném okraji diafragmatu, rozteč spojů mezi sousedními kazetami, smyková únosnost jednoho přípoje na podélném okraji diafragmatu, smyková únosnost jednoho přípoje široké pásnice kazety ke sloupu, smyková únosnost jednoho spoje mezi sousedními kazetami, moment setrvačnosti vyztužené široké pásnice kazety k měkké hlavní ose této pásnice vztažený na jednotkovou šířku kazety [mm 4 /mm], moment setrvačnosti vyztužené široké pásnice jedné kazety k měkké hlavní ose této pásnice [mm 4 ], smyková tuhost diafragmatu vztažená na jednotkovou délku kazet [kn/mm], celková délka diafragmatu (rozpětí kazet),

32 n f n p n s n sc n sh P max s pr s p s s s sc t T V T V,L T V,Q T V,S V act V buc β 1, β 2 počet přípojů široké pásnice kazety ke sloupu na jednom konci, počet sloupů v rámci jednoho diafragmatu, počet spojů v jedné spáře mezi dvěma sousedními kazetami, počet přípojů na jednom podélném okraji diafragmatu, počet kazet v rámci šířky celého diafragmatu, smyková únosnost diafragmatu odpovídající porušení spojů, poddajnost spoje vaznice s průvlakem (primárně zavedená pro diafragmata z trapézového plechu), smyková poddajnost jednoho přípoje široké pásnice kazety ke sloupu, smyková poddajnost jednoho spoje mezi sousedními kazetami, smyková poddajnost jednoho přípoje na podélném okraji diafragmatu, tloušťka jádra plechu kazety, únosnost diafragmatu (smykový tok) odpovídající porušení rozhodujícího typu spojů daný jako nejmenší z hodnot T V,Q, T V,L a T V,S, únosnost diafragmatu (smykový tok) odpovídající porušení podélných okrajových přípojů kazet, únosnost diafragmatu (smykový tok) odpovídající porušení přípojů kazet ke sloupům, únosnost diafragmatu (smykový tok) odpovídající porušení spojů mezi sousedními kazetami, smyková síla v diafragmatu při zatížení v mezním stavu použitelnosti, únosnost diafragmatu (smyková síla) odpovídající vyboulení široké pásnice, součinitele zohledňující počet přípojů široké pásnice kazety ke sloupu (primárně zavedené pro diafragmata z trapézového plechu). Výpočetní postupy pro návrh diafragmat z kazet podle [15] jsou podloženy zejména Baehreho výzkumem shrnutým např. v [5] a shodují se i s pracemi Daviese [13], [14]. Pro použití uvedených postupů jsou v [15] kladeny omezující podmínky na geometrii kazet a rozmístění spojů (např. průřez kazety musí mít široké pásnice opatřené podélnými vnitřními výztuhami, spoje ve stojinách musí být rozmístěny ve vzdálenostech nejvýše 300 mm a mají být umístěny co nejblíže širokým pásnicím, na

33 každém konci široké pásnice mají být alespoň tři přípoje ke sloupům, předpokládá se přítomnost smykového připojení okrajových kazet apod.). b f e u h e s B u Obr Kazeta s označením geometrických parametrů Smyková únosnost kazetového diafragmatu se podle [15] určí jako menší z následujících dvou hodnot: P max = n s. F s + β 1. F p, (2.10) V buc = 8,43. E. ( I 1. t 9 ) 0,25. L / B u 2. (2.11) Smyková poddajnost diafragmatu z kazet se stanoví jako následující součet 4 dílčích komponentů smykové poddajnosti: c = c c c c 2.3. (2.12) Dílčí komponenty smykové poddajnosti (viz obr. 2.14) se vypočítají následovně: c 1.2 = 2. B. ( 1 + ν ) / ( E. t. L ), (2.13) c 2.1 = 2. B. s p. p / L 2, (2.14) c 2.2 = 2. s s. s p. ( n sh - 1 ) / ( 2. n s. s p + β 1. n p. s s ), (2.15) c 2.3 = 2. s sc / n sc. (2.16)

34 sp. p / L. c 1.2 c 2.1 V = 1 kn V = 1 kn B L L c 2.2 c 2.3 V = 1 kn V = 1 kn B B B L L Obr Znázornění dílčích komponentů smykové poddajnosti Alternativně lze místo vzorce (2.15) pro stanovení složky c 2.2 použít následující zjednodušený vztah: c 2.2 = s s. ( n sh - 1 ) / n s. (2.17) Vzorec (2.16) odpovídá čtyřstrannému připojení diafragmatu po obvodě. Alternativní vztah pro dvoustranné obvodové připevnění diafragmatu se v žádných podkladech

35 nevyskytuje přímo v souvislosti s kazetovou stěnou. Je však možné převzít z [15] následující vzorec pro dvoustranné připojení diafragmatu z trapézového plechu: c 2.3 = 2. ( s pr + s p / β 2 ) / n p. (2.18) Výsledný smykový posun lze určit na základě součtu smykových poddajností dílčích komponentů (2.12) nebo zjednodušeně a méně přesně pomocí následujícího vztahu pro smykovou tuhost diafragmatu vztaženou na jednotkovou délku kazet, který je uveden v [15] a kde prokluz v přípojích a spojích je zahrnut v součiniteli tuhosti a: K act = a. L. B u / e s / ( B - B u ). (2.19) Kritérium mezního stavu použitelnosti pro diafragma z kazet podle [15] je následující: K act. L / 375 V act. (2.20) Součinitele β 1 a β 2 použité ve vztazích (2.10), (2.15) a (2.18) převzatých z [15] jsou pro nižší hodnoty n f tabelovány, přesně je lze určit pomocí následujících vzorců: (nf-1)/2 β 1 = ( 2. i / n f ) 3 (pokud n f je liché číslo), (2.21) i = 1 nf/2 β 1 = [ ( 2. i - 1 ) / n f ] 3 (pokud n f je sudé číslo), (2.22) i = 1 (nf-1)/2 β 2 = [ 2. i / ( n f - 1 ) ] 2 (pokud n f je liché číslo), (2.23) i = 1 nf/2 β 2 = [ ( 2. i - 1 ) / ( n f - 1 ) ] 2 (pokud n f je sudé číslo). (2.24) i = 1 Z Baehreho výzkumu smykem namáhaných kazetových diafragmat shrnutého např. v [5] vycházejí také výpočetní vztahy používané v [11]. Tyto vztahy vznikly modifikací vztahů používaných původně pro diafragmata z trapézového plechu. V níže uvedených vztazích převzatých z [11] jsou z důvodu jednotného vyjádření použity k označení příslušných veličin stejné symboly jako ve vztazích pocházejících z [15]. Prakticky se požaduje, aby únosnost odpovídající porušení spojů byla dosažena

36 dříve než rozhodující namáhání pro lokální boulení celé široké pásnice kazety, což lze zajistit splněním následující podmínky pro moment setrvačnosti I z,g : I z,g 7, ( B u / t ) 9. ( T V / E ) 4. (2.25) Dosazením podílu V buc / L za T V součinu I 1. B u za I z,g do podmínky (2.25) lze odvodit následující vzorec pro smykovou sílu odpovídající vyboulení široké pásnice kazety: V buc = 6. E. ( I 1. t 9 ) 0,25. L / B u 2. (2.26) Také vzorec pro smykový tok uvedený Daviesem v [14] vyjadřuje vztah (2.26), který je konzervativnější než vztah (2.11). Smykový tok na mezi únosnosti spojů T V je podle [11] dán jako nejmenší z hodnot T V,Q, T V,L a T V,S, které odpovídají jednotlivým typům porušení spojů a stanoví se následovně: T V,Q = 0,8. ( n f - 1 ). F p / B u, (2.27) T V,L = F L / e L, (2.28) T V,S = ( 1 / e s + 1 / L ). F s. (2.29) Vztahy (2.27), (2.28) a (2.29) mají po vynásobení délkou L podobný tvar jako vztahy pro únosnosti smykových diafragmat z trapézového plechu vycházející z jednotlivých případů porušení spojů, přičemž u vztahu (2.28) je úplná shoda a u zbylých dvou vztahů jsou jisté rozdíly z hlediska vlastního odvození i použitých součinitelů. Při splnění podmínky (2.25) lze rovněž použít zjednodušený vztah pro smykovou tuhost K act, který je v [11] shodný se vztahem (2.19)

37 2.3. Rozbor chování šroubových spojů tenkostěnných konstrukcí Výsledky experimentálního výzkumu Pro navrhování konstrukcí s využitím plášťového působení je potřebné znát chování spojů tenkostěnných prvků. Strnad shrnuje v [41] výsledky rozsáhlého experimentálního výzkumu mechanických spojů tenkostěnných ocelových prvků. Vedle podkladů pro návrh šroubových spojů tenkostěnných ocelových konstrukcí jsou v [41] obsaženy také všeobecné informace o chování těchto spojů. Protože tyto spoje mohou být vystaveny jak zatížením působícím v rovině spojovaných prvků (tj. smykovému namáhání), tak zatížením působícím kolmo na rovinu spojovaných prvků (tj. tahovému namáhání), a navíc se oba typy zatížení mohou kombinovat, je dále pojednáno o obou způsobech namáhání spojů. Podle zásad v [41] lze navrhovat spoje nebo spojení ocelových prvků, z nichž alespoň jeden má tloušťku v rozmezí od 0,6 mm do 2,0 mm, a kde mechanický spojovací prostředek má jmenovitý průměr 2,2 mm až 8,0 mm. Přitom tyto zásady platí pouze pro případy, kdy zatížení (neopakované nebo i mnohokrát opakované) vyvolává pouze statickou odezvu spoje. Rozlišují se zde pojmy spojovací prostředek, spoj a spojení, které jsou definovány následovně: Spojovací prostředek je element, který mechanicky zajišťuje spolupůsobení několika konstrukčních prvků. Spojem se označuje skupina zahrnující jeden spojovací prostředek a ovlivněné okolí ve všech spojovaných prvcích. Spojením se označuje souhrn všech spojů, které přenášejí účinky téhož zatížení z jednoho prvku na druhý. Ve vztahu k časovému průběhu zatížení lze provést následující rozlišení: zatížení jednorázové, zatížení opakované pulzující až míjivé, zatížení opakované střídavé

38 Jednorázové zatížení roste plynule v závislosti na čase od nuly až do maximální hodnoty při porušení. Nemůže vyvolat únavu spoje, zatímco opakované zatížení ano. V popisovaných spojích dochází od počátku zatěžování k rozvoji plastických deformací. Při prvotním jednorázovém zatížení dosahují plastické deformace relativně značně velkých hodnot oproti plastickým deformacím při následném cyklickém zatížení. Při opakovaném střídavém namáhání je šroub zatížen vzhledem ke své únosnosti podstatně více než při opakovaném namáhání pulzujícím až míjivém. Proto hysterezní křivka u opakovaného pulzujícího až míjivého namáhání zůstává většinou v pružném oboru, zatímco u opakovaného střídavého namáhání zahrnuje všechna dříve dosažená plastická přetvoření a nezůstává v pružném oboru, tudíž plastická přetvoření rychle narůstají. V zásadě se rozlišují tři základní formy porušení mechanických spojů: porušení spojovacího prostředku, porušení spojovaných prvků, porušení kontaktu. Čisté základní formy porušení odpovídající přesně vymezeným konstrukčním a zatěžovacím parametrům se vyskytují poměrně zřídka. Velká variabilita konstrukčních a zatěžovacích parametrů vede ke vzniku různých kombinací základních forem porušení. Porušení spojovacího prostředku je většinou provázeno nejmenším nárůstem celkových i trvalých deformací. K porušení dochází střihem spojovacího prostředku při neopakovaném i opakovaném smyku spoje a přetržením spojovacího prostředku při neopakovaném i opakovaném tahu spoje. S ohledem na rovnoměrnost účinků zatížení na jednotlivé spoje ve spojení jsou výhodnější konstrukční řešení, u kterých dochází k porušení spojovaných prvků. Pro neopakovaná i opakovaná zatížení se rozlišují jednak tři typy porušení spojovaných prvků při namáhání smykem:

39 okrajový lom, trhání okrajů otvoru (viz obr. 2.15), zešikmení spojovacího prostředku (viz obr. 2.16), jednak tři typy porušení spojovaných prvků při namáhání tahem: přetažení plechu (viz obr. 2.17), protržení plechu (viz obr. 2.18), vytržení spojovacího prostředku (viz obr. 2.19). Okrajový lom se vyznačuje velmi nízkou únosností při porušení. Tento typ porušení lze vyloučit umístěním spojovacího prostředku do dostatečné vzdálenosti (minimálně 3 průměry spojovacího prostředku) od okraje prvku ve směru působící síly. Trhání okrajů otvoru je charakterizováno zvětšováním otvoru a trháním spojovaných prvků při prakticky nevykloněném spojovacím prostředku. Trhá se pouze tenčí plech. Trhání okrajů otvoru může v poslední fázi končit i okrajovým lomem. Zešikmení spojovacího prostředku je charakterizováno zvětšováním otvorů a deformací okrajových částí otvorů v obou přibližně stejně tlustých prvcích, což vyvolá vyklonění spojovacího prostředku. V poslední fázi většinou dochází k vytažení spojovacího prostředku. Přetažení plechu je běžný únavový typ porušení, při kterém se tenčí připojovaný prvek v blízkosti spojovacího prostředku poruší a oddělí. Protržení plechu je častý typ porušení, při kterém dochází k roztržení horního připojovaného prvku. Vytržení spojovacího prostředku se vyskytuje při neopakovaném i opakovaném zatížení. Jedná se o porušení spodního prvku a následné vytažení spojovacího prostředku. Porušení kontaktu se objevuje zejména při opakovaném, ale i při neopakovaném zatěžování, a je charakterizováno úplným oddělením spojovaných prvků bez zjevného poškození těchto prvků a spojovacích prostředků. Při zatěžování spoje smykem lze pozorovat dva typy porušení kontaktu vyšroubování spojovacího prostředku nebo vypadnutí spojovacího prostředku

40 a) b) c) Obr Varianty trhání okrajů otvoru při zatížení a) jednorázovém, b) opakovaném pulzujícím, c) opakovaném střídavém a) b) Obr Zešikmení spojovacího prostředku při zatížení a) jednorázovém, b) opakovaném pulzujícím

41 Obr Přetažení plechu při opakovaném pulzujícím zatížení a) b) Obr Protržení plechu při zatížení a) jednorázovém, b) opakovaném pulzujícím Obr Vytržení spojovacího prostředku

42 Zkušenosti s numerickým modelováním Chování spojů v tenkostěnných ocelových prvcích, které je důležité pro návrh konstrukcí s využitím plášťového působení, se v mnoha zemích vyšetřovalo především experimentálně. Vzhledem k obtížným a nákladným realizacím zkoušek se ukázalo jako velmi užitečné provádět vedle experimentů také numerickou analýzu. Při kalibrování několika numerických modelů uskutečněnými experimenty lze provést velké množství podobných numerických simulací s různými parametry místo dalších potřebných zkoušek. Výhodou takového postupu je jeho hospodárnost. Například Fan, Rondal a Cescotto [17] navrhují model, který simuluje šroubové spoje s jednoduchým přesahem v ocelových pláštích pro různé tloušťky při statickém smyku. Výsledky simulací provedených metodou konečných prvků pomocí programu LAGAMINE vykazují dobrou shodu s výsledky získanými ze zkoušek a rovněž poskytují přehled o napětích a deformacích ve spojovaných pláštích. Proto se tento model použil k předpovědi mezní únosnosti, přetvoření, natočení šroubu a rozdělení napětí ve spojích. Dále lze model využít v příslušných parametrických studiích a přizpůsobit s minimální modifikací spojům s jinými typy spojovacích prostředků

43 3. Cíle disertační práce 3.1. Potřebnost výzkumu stěn z kazet Navrhování kazetových stěn při plášťovém působení musí vycházet z vhodných analytických modelů, které co nejlépe vystihnou skutečné chování těchto konstrukcí. Ačkoli je k dispozici mnoho výsledků zahraničního výzkumu stěn z kazet (viz kap. 2), existující návrhové postupy jsou zjednodušené a neodpovídají zcela skutečnosti. V České republice se problematikou plášťového působení v souvislosti s kazetami prakticky dosud nikdo nezabýval (mimo [28] a [29]) a při navrhování kazetových stěn se s plášťovým působením zatím v praxi nepočítá. Existující analytické modely je třeba zdokonalit, aby zohlednily všechny vlivy včetně nelineárního chování. Vypracování vhodného analytického modelu pro řešení plášťového působení kazetového diafragmatu je hlavním předmětem disertační práce, která zahrnuje následující tři základní části (specifikované podrobněji v odst. 3.2 až 3.4): experimentální výzkum (viz kap. 4), numerické modelování (viz kap. 5), práci na analytickém modelu (viz kap. 6). Přitom v této práci nejde primárně o posouzení mezních stavů ve smyslu norem, ale o vyšetřování skutečného chování konstrukce kazetové stěny při smykovém namáhání. Vyhodnocení parametrů potřebných pro praktické projektování na základě získaných teoretických závislostí bude záležitostí konkrétních směrnic a není záměrem disertační práce

CVIČENÍ 1 PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ

CVIČENÍ 1 PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ CVIČENÍ 1 PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ Spoje ocelových konstrukcí Ověřování spolehlivé únosnosti spojů náleží do skupiny mezních stavů únosnosti. Posouzení je tedy nutno provádět na rozhodující kombinace

Více

9 Spřažené desky s profilovaným plechem v pozemních stavbách

9 Spřažené desky s profilovaným plechem v pozemních stavbách 9 Spřažené desky s profilovaným plechem v pozemních stavbách 9.1 Všeobecně 9.1.1 Rozsah platnosti Tato kapitola normy se zabývá spřaženými stropními deskami vybetonovanými do profilovaných plechů, které

Více

4. Tenkostěnné za studena tvarované prvky. Návrh na únavu OK.

4. Tenkostěnné za studena tvarované prvky. Návrh na únavu OK. 4. Tenkostěnné za studena tvarované prvky. Návrh na únavu OK. Výroba, zvláštnosti návrhu, základní případy namáhání, spoje, navrhování z hlediska MSÚ a MSP. Návrh na únavu: zatížení, Wöhlerův přístup a

Více

Atic, s.r.o. a Ing. arch. Libor Žák

Atic, s.r.o. a Ing. arch. Libor Žák Atic, s.r.o. a Ing. arch. Libor Žák Riegrova 44, 612 00 Brno Sdružení tel. 541 245 286, 605 323 416 email: zak.apk@arch.cz Investor : Stavba : Objekt : Jihomoravský kraj Brno, Žerotínovo nám. 3/5, PSČ

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA STABILITA VYBRANÝCH KONFIGURACÍ KOLEJOVÉHO SVRŠKU

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA STABILITA VYBRANÝCH KONFIGURACÍ KOLEJOVÉHO SVRŠKU VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ INFRAM a.s., Česká republika VÝZKUMNÁ ZPRÁVA STABILITA VYBRANÝCH KONFIGURACÍ KOLEJOVÉHO SVRŠKU Řešitel Objednatel Ing. Petr Frantík, Ph.D. Ústav stavební

Více

ŠROUBOVÉ SPOJE VÝKLAD

ŠROUBOVÉ SPOJE VÝKLAD ŠROUBOVÉ SPOJE VÝKLAD Šroubové spoje patří mezi rozebíratelné spoje s tvarovým stykem (lícovaný šroub), popřípadě silovým stykem (šroub prochází součástí volně, je zatížený pouze silou působící kolmo k

Více

Materiály charakteristiky potř ebné pro navrhování

Materiály charakteristiky potř ebné pro navrhování 2 Materiály charakteristiky potřebné pro navrhování 2.1 Úvod Zdivo je vzhledem k velkému množství druhů a tvarů zdicích prvků (cihel, tvárnic) velmi různorodý stavební materiál s rozdílnými užitnými vlastnostmi,

Více

10.1 Úvod. 10.2 Návrhové hodnoty vlastností materiálu. 10 Dřevo a jeho chování při požáru. Petr Kuklík

10.1 Úvod. 10.2 Návrhové hodnoty vlastností materiálu. 10 Dřevo a jeho chování při požáru. Petr Kuklík 10 10.1 Úvod Obecná představa o chování dřeva při požáru bývá často zkreslená. Dřevo lze zapálit, může vyživovat oheň a dále ho šířit pomocí prchavých plynů, vznikajících při vysoké teplotě. Proces zuhelnatění

Více

Únosnosti stanovené níže jsou uvedeny na samostatné stránce pro každý profil.

Únosnosti stanovené níže jsou uvedeny na samostatné stránce pro každý profil. Směrnice Obsah Tato část se zabývá polyesterovými a vinylesterovými konstrukčními profily vyztuženými skleněnými vlákny. Profily splňují požadavky na kvalitu dle ČSN EN 13706. GDP KORAL s.r.o. může dodávat

Více

Dřevěné konstrukce (stropy, krovy, hrázděné a roubené konstrukce,), dřevokazné a degradační procesy Historické hrázděné konstrukce

Dřevěné konstrukce (stropy, krovy, hrázděné a roubené konstrukce,), dřevokazné a degradační procesy Historické hrázděné konstrukce Dřevěné konstrukce (stropy, krovy, hrázděné a roubené konstrukce,), dřevokazné a degradační procesy Historické hrázděné konstrukce Vady hrázděných konstrukcí. chybné uložení prvku na sokl zapříčiňující

Více

Boulení stěn při normálovém, smykovém a lokálním zatížení (podle ČSN EN 1993-1-5). Posouzení průřezů 4. třídy. Boulení ve smyku, výztuhy stěn.

Boulení stěn při normálovém, smykovém a lokálním zatížení (podle ČSN EN 1993-1-5). Posouzení průřezů 4. třídy. Boulení ve smyku, výztuhy stěn. 3. Stabilita stěn. Boulení stěn při normálovém, smykovém a lokálním zatížení (podle ČSN EN 1993-1-5). Posouzení průřezů 4. třídy. Boulení ve smyku, výztuhy stěn. Boulení stěn Štíhlé tlačené stěny boulí.

Více

6 Mezní stavy únosnosti

6 Mezní stavy únosnosti 6 Mezní stavy únosnosti 6.1 Nosníky 6.1.1 Nosníky pozemních staveb Typické průřezy spřažených nosníků jsou na obr. 4. Betonová deska může být kompaktní nebo žebrová, případně může mít náběhy. Ocelový nosník

Více

Určeno posluchačům Fakulty stavební ČVUT v Praze

Určeno posluchačům Fakulty stavební ČVUT v Praze Strana 1 HALOVÉ KONSTRUKCE Halové konstrukce slouží nejčastěji jako objekty pro různé typy průmyslových činností nebo jako prostory pro skladování. Jsou také velice často stavěny pro provozování rozmanitých

Více

PROFILY S VLNITOU STOJINOU POMŮCKA PRO PROJEKTANTY A ODBĚRATELE WT PROFILŮ

PROFILY S VLNITOU STOJINOU POMŮCKA PRO PROJEKTANTY A ODBĚRATELE WT PROFILŮ Průběžná 74 100 00 Praha 10 tel: 02/67 31 42 37-8, 02/67 90 02 11 fax: 02/67 31 42 39, 02/67 31 53 67 e-mail:kovprof@ini.cz PROFILY S VLNITOU STOJINOU POMŮCKA PRO PROJEKTANTY A ODBĚRATELE WT PROFILŮ verze

Více

Obr. 1 Stavební hřebík. Hřebíky se zarážejí do dřeva ručně nebo přenosnými pneumatickými hřebíkovačkami.

Obr. 1 Stavební hřebík. Hřebíky se zarážejí do dřeva ručně nebo přenosnými pneumatickými hřebíkovačkami. cvičení Dřevěné konstrukce Hřebíkové spoje Základní pojmy. Návrh spojovacího prostředku Na hřebíkové spoje se nejčastěji používají ocelové stavební hřebíky s hladkým dříkem kruhového průřezu se zápustnou

Více

Stabilita tenkostěnných za studena tvarovaných Z vaznic v oblasti nadpodporových momentů. Stability of Cold-formed Z purlins in Support Region.

Stabilita tenkostěnných za studena tvarovaných Z vaznic v oblasti nadpodporových momentů. Stability of Cold-formed Z purlins in Support Region. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Doktorský studijní program: STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ Studijní obor: Konstrukce a dopravní stavby Stabilita tenkostěnných za studena tvarovaných Z vaznic

Více

N únosnost nýtů (při 2 střižných krčních nýtech zpravidla únosnost plynoucí z podmínky otlačení) Pak platí při rozteči (nýtové vzdálenosti) e

N únosnost nýtů (při 2 střižných krčních nýtech zpravidla únosnost plynoucí z podmínky otlačení) Pak platí při rozteči (nýtové vzdálenosti) e Výpočet spojovacích prostředků a spojů (Prostý smyk) Průřez je namáhán na prostý smyk, působí-li na něj vnější síly, jejichž účinek lze ekvivalentně nahradit jedinou posouvající silou T v rovině průřezu

Více

Řešené příklady INFASO + Obsah. Kotvení patní a kotevní deskou. Kloubový připoj. Šárka Bečková

Řešené příklady INFASO + Obsah. Kotvení patní a kotevní deskou. Kloubový připoj. Šárka Bečková Připraveno v rámci projektu Fondu uhlí a oceli Evropské unie Řešené příklady Šárka Bečková Připojení ocelových konstrukcí na betonové pomocí kotevní desky s trny Obsah Šárka Bečková František Wald Kloubový

Více

Funkce pružiny se posuzuje podle průběhu a velikosti její deformace v závislosti na působícím zatížení.

Funkce pružiny se posuzuje podle průběhu a velikosti její deformace v závislosti na působícím zatížení. Teorie - základy. Pružiny jsou konstrukční součásti určené k zachycení a akumulaci mechanické energie, pracující na principu pružné deformace materiálu. Pružiny patří mezi nejvíce zatížené strojní součásti

Více

10 Navrhování na účinky požáru

10 Navrhování na účinky požáru 10 Navrhování na účinky požáru 10.1 Úvod Zásady navrhování konstrukcí jsou uvedeny v normě ČSN EN 1990[1]; zatížení konstrukcí je uvedeno v souboru norem ČSN 1991. Na tyto základní normy navazují pak jednotlivé

Více

2 Kotvení stavebních konstrukcí

2 Kotvení stavebních konstrukcí 2 Kotvení stavebních konstrukcí Kotvení stavebních konstrukcí je velmi frekventovanou metodou speciálního zakládání, která umožňuje přenos tahových sil z konstrukce do horninového prostředí, případně slouží

Více

3. Tenkostěnné za studena tvarované OK Výroba, zvláštnosti návrhu, základní případy namáhání, spoje, přístup podle Eurokódu.

3. Tenkostěnné za studena tvarované OK Výroba, zvláštnosti návrhu, základní případy namáhání, spoje, přístup podle Eurokódu. 3. Tenkostěnné za studena tvarované O Výroba, zvláštnosti návrhu, základní případy namáhání, spoje, přístup podle Eurokódu. Tloušťka plechu 0,45-15 mm (ČSN EN 1993-1-3, 2007) Profily: otevřené uzavřené

Více

Sylabus k přednášce předmětu BK1 SCHODIŠTĚ Ing. Hana Hanzlová, CSc., Ing. Jitka Vašková, CSc.

Sylabus k přednášce předmětu BK1 SCHODIŠTĚ Ing. Hana Hanzlová, CSc., Ing. Jitka Vašková, CSc. Schodiště jsou souborem stavebních prvků (schodišťová ramena, podesty, mezipodesty, podestové nosníky, schodnice a schodišťové stěny), které umožňují komunikační spojení různých výškových úrovní. V budovách

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných

Více

Zakázka: D111029 Stavba: Sanace svahu Olešnice poškozeného přívalovými dešti v srpnu 2010 I. etapa Objekt: SO 201 Sanace svahu

Zakázka: D111029 Stavba: Sanace svahu Olešnice poškozeného přívalovými dešti v srpnu 2010 I. etapa Objekt: SO 201 Sanace svahu 1 Technická zpráva ke statickému výpočtu... 2 1.1 Identifikační údaje... 2 1.1.1 Stavba... 2 1.1.2 Investor... 2 1.1.3 Projektant... 2 1.1.4 Ostatní... 2 1.2 Základní údaje o zdi... 3 1.3 Technický popis

Více

STATICKÝ VÝPOČET. Příloha č. 01 VYBUDOVÁNÍ FOTOLITOGRAFIE 7.NP. SO 01.2 Statika - podpurné konstrukce jednotek VZT. Investor: Zpracovatel části:

STATICKÝ VÝPOČET. Příloha č. 01 VYBUDOVÁNÍ FOTOLITOGRAFIE 7.NP. SO 01.2 Statika - podpurné konstrukce jednotek VZT. Investor: Zpracovatel části: STATICKÝ VÝPOČET K dokumentaci pro výběr dodavatele Příloha č. 01 Stavba: Část: Objednatel: Investor: Zpracovatel části: Zodpovědný projektant : Vypracoval: VYBUDOVÁNÍ FOTOLITOGRAFIE 7.NP SO 01.2 Statika

Více

7 Prostý beton. 7.1 Úvod. 7.2 Mezní stavy únosnosti. Prostý beton

7 Prostý beton. 7.1 Úvod. 7.2 Mezní stavy únosnosti. Prostý beton 7 Prostý beton 7.1 Úvod Konstrukce ze slabě vyztuženého betonu mají výztuž, která nesplňuje podmínky minimálního vyztužení, požadované pro železobetonové konstrukce. Způsob porušení konstrukcí odpovídá

Více

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB 6. cvičení KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB Klasifikace konstrukčních prvků Uvádíme klasifikaci konstrukčních prvků podle idealizace jejich statického působení. Začneme nejprve obecným rozdělením, a to podle

Více

Mechanika hornin. Přednáška 2. Technické vlastnosti hornin a laboratorní zkoušky

Mechanika hornin. Přednáška 2. Technické vlastnosti hornin a laboratorní zkoušky Mechanika hornin Přednáška 2 Technické vlastnosti hornin a laboratorní zkoušky Mechanika hornin - přednáška 2 1 Dělení technických vlastností hornin 1. Základní popisné fyzikální vlastnosti 2. Hydrofyzikální

Více

Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3)

Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Projekt DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI NAVRHOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ PODLE EVROPSKÝCH NOREM Projekt je spolufinancován

Více

PRVKY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

PRVKY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ DOC. ING. LADISLAV ČÍRTEK, CSC PRVKY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ MODUL M05 NAVRHOVÁNÍ JEDNODUCHÝCH PRVKŮ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU

Více

Úloha 6 - Návrh stropu obytné budovy

Úloha 6 - Návrh stropu obytné budovy 0 V 06 7:4: - 06_Tramovy_strop.sm Úloha 6 - Návrh stropu obytné budovy Zatížení a součinitele: Třída_provozu Délka_trvání_zatížení Stálé zatížení (odhad vlastní tíhy stropu): g k Užitné zatížení: Užitné

Více

ORGANIZAČNÍ A STUDIJNÍ ZÁLEŽITOSTI

ORGANIZAČNÍ A STUDIJNÍ ZÁLEŽITOSTI 1. cvičení ORGANIZAČNÍ A STUDIJNÍ ZÁLEŽITOSTI Podmínky pro uznání části Konstrukce aktivní účast ve cvičeních, předložení výpočtu zadaných příkladů. Pomůcky pro práci ve cvičeních psací potřeby a kalkulačka.

Více

KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY HALOVÝCH STAVEB

KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY HALOVÝCH STAVEB téma přednášek: KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY HALOVÝCH STAVEB Obsah přednášek: Funkce a součásti halových a velkoobjemových objektů Konstrukční systém halového objektu vývoj ohýbaný, tlačený a tažený konstrukční

Více

MATURITNÍ OKRUHY STAVBA A PROVOZ STROJŮ TŘÍDA: 4SB ŠKOLNÍ ROK: 2015-2016 SPEZIALIZACE: TECHNICKÝ SOFTWARE

MATURITNÍ OKRUHY STAVBA A PROVOZ STROJŮ TŘÍDA: 4SB ŠKOLNÍ ROK: 2015-2016 SPEZIALIZACE: TECHNICKÝ SOFTWARE 1.A. VALIVÁ LOŽISKA a) dělení ložisek b) skladba ložisek c) definice základních pojmů d) výpočet ložisek d) volba ložisek 1.B. POHYBLIVÉ ČÁSTI PÍSTOVÉHO STROJE a) schéma pohyblivých částí klikového mechanismu

Více

Profily s vlnitou stojinou WT profily rev. 4.0-11/2013 KONSTRUKČNÍ ZÁSADY

Profily s vlnitou stojinou WT profily rev. 4.0-11/2013 KONSTRUKČNÍ ZÁSADY KONSTRUKČNÍ ZÁSADY Detaily jednotlivých prvků ocelové konstrukce, které byly navrženy s použitím WT profilů, se navrhují obdobně jako detaily klasických svařovaných I profilů. Při návrhu je nutné brát

Více

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ 7. cvičení ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ V této kapitole se probírají výpočty únosnosti průřezů (neboli posouzení prvků na prostou pevnost). K porušení materiálu v tlačených částech průřezu dochází: mezní

Více

NUMERICKÉ MODELOVÁNÍ ZDIVA. 1. Současný stav problematiky

NUMERICKÉ MODELOVÁNÍ ZDIVA. 1. Současný stav problematiky NUMERICKÉ MODELOVÁNÍ ZDIVA 1. Současný stav problematiky V současné době chybí přesné a obecně použitelné modely zdiva, které by výstižně vyjadřovaly jeho skutečné vlastnosti a přitom se daly snadno použít

Více

Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv

Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce, E.ON ČR, Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv PNE 34 8211 3. vydání Odsouhlasení

Více

4. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger

4. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger 4. přednáška OCELOVÉ KOSTRUKCE VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Ludvíka Podéš éště 1875, 708 33 Ostrava - Poruba Miloš Rieger VZPĚRÁ ÚOSOST TLAČEÝCH PRUTŮ 1) Centrický tlak - Vzpěrná únosnost

Více

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2008 2009

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2008 2009 FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2008 2009 OBOR: POZEMNÍ STAVBY (S) A. MATEMATIKA TEST. Hladina významnosti testu α při testování nulové hypotézy

Více

3. Způsoby namáhání stavebních konstrukcí

3. Způsoby namáhání stavebních konstrukcí 3. Způsoby namáhání stavebních konstrukcí Každému přetvoření stavební konstrukce odpovídá určitý druh namáhání, který poznáme podle výslednice vnitřních sil ve vyšetřovaném průřezu. Lze ji obecně nahradit

Více

Beton. Be - ton je složkový (kompozitový) materiál

Beton. Be - ton je složkový (kompozitový) materiál Fakulta stavební VŠB TUO Be - ton je složkový (kompozitový) materiál Prvky betonových konstrukcí vlastnosti materiálů, pracovní diagramy, spolupůsobení betonu a výztuže Nejznámějším míchaným nápojem je

Více

STATICKÉ POSOUZENÍ. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB

STATICKÉ POSOUZENÍ. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB STATICKÉ POSOUZENÍ OBSAH STATICKÉ POSOUZENÍ OCELO-DŘEVĚNÉ STŘEŠNÍ KONSTRUKCE 1.01 SCHÉMA KONSTRUKCE, POPIS ŘEŠENÍ 1.02 ZATÍŽENÍ STŘECHY, ZATĚŽOVACÍ STAVY 1.03 VÝPOČET VNITŘNÍCH SIL - DŘEVO 1.04 VÝPOČET

Více

Prvky betonových konstrukcí BL01 1. přednáška

Prvky betonových konstrukcí BL01 1. přednáška Prvky betonových konstrukcí BL01 1. přednáška Program přednášek, literatura. Podstata betonu, charakteristika prvků. Zásady a metody navrhování konstrukcí. Zatížení, jeho dělení a kombinace. Idealizace

Více

Rotační skořepiny, tlakové nádoby, trubky. i Výpočet bez chyb. ii Informace o o projektu?

Rotační skořepiny, tlakové nádoby, trubky. i Výpočet bez chyb. ii Informace o o projektu? Rotační skořepiny, tlakové nádoby, trubky i Výpočet bez chyb. ii Informace o o projektu? Kapitola vstupních parametrů 1. Výběr materiálu a nastavení jednotek 1.1 Jednotky výpočtu 1.2 Materiál SI Units

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta stavební Ústav betonových a zděných konstrukcí. Ing. Ladislav Čírtek, CSc.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta stavební Ústav betonových a zděných konstrukcí. Ing. Ladislav Čírtek, CSc. VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta stavební Ústav betonových a zděných konstrukcí Ing. Ladislav Čírtek, CSc. ŽELEZOBETONOVÉ SLOUPY S PŘEDPJATOU OCELOVOU BANDÁŽÍ RC COLUMNS WITH PRESTRESSED STEEL BANDAGE

Více

HALFEN STYKOVACÍ VÝZTUŽ HBT HBT 06 BETON. Typově zkoušeno podle DIN 1045-1:20001-07

HALFEN STYKOVACÍ VÝZTUŽ HBT HBT 06 BETON. Typově zkoušeno podle DIN 1045-1:20001-07 HBT 06 BETON Typově zkoušeno podle DIN 1045-1:20001-07 Popis systému HBT správné řešení pro stykovací výztuž Výhody výrobku Stykovací výztuž HALFEN HBT je typově zkoušena. Splňuje požadavky podle Merkblatt

Více

Dřevo a mnohopodlažní budovy

Dřevo a mnohopodlažní budovy Dřevo a mnohopodlažní budovy V č. 11/09 tohoto časopisu informovali autoři o výsledcích práce v rámci grantového projektu Dřevěné vícepodlažní budovy. Šlo o úspěšný vývoj sloupového systému ze dřeva na

Více

Výztužné oceli a jejich spolupůsobení s betonem

Výztužné oceli a jejich spolupůsobení s betonem Výztužné oceli a jejich spolupůsobení s betonem Na vyztužování betonových konstrukcí používáme: a) výztuž betonářskou definovanou jako vyztuž nevyvozující předpětí v betonu. Vyrábí se v různých tvarech

Více

Atic, s.r.o. a Ing. arch. Libor Žák

Atic, s.r.o. a Ing. arch. Libor Žák Atic, s.r.o. a Ing. arch. Libor Žák Riegrova, 62 00 Brno Sdružení tel. 2 286, 60 323 6 email: zak.apk@arch.cz Investor : Stavba : Objekt : Jihomoravský kraj Brno, Žerotínovo nám. 3/, PSČ 60 82 KOMPETENČNÍ

Více

Je-li poměr střední Ø pružiny k Ø drátu roven 5 10% od kroutícího momentu. Šroub zvedáku je při zvedání namáhán kombinací tlak, krut, případně vzpěr

Je-li poměr střední Ø pružiny k Ø drátu roven 5 10% od kroutícího momentu. Šroub zvedáku je při zvedání namáhán kombinací tlak, krut, případně vzpěr PRUŽINY Která pružina může být zatížena silou kolmou k ose vinutí zkrutná Výpočet tuhosti trojúhelníkové lisové pružiny k=f/y K čemu se používá šroubová zkrutná pružina kolíček na prádlo Lisová pružina

Více

Provedení nevýrobních objektů v závislosti na konstrukčním řešení a požární odolnosti stavebních konstrukcí.

Provedení nevýrobních objektů v závislosti na konstrukčním řešení a požární odolnosti stavebních konstrukcí. Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.201 NEVÝROBNÍ

Více

VZDĚLÁVACÍ KURZ SE ZAMĚŘENÍM NA PŘÍPRAVU NA PROFESNÍ KVALIFIKACI PROJEKTANT LEŠENÍ INFORMACE

VZDĚLÁVACÍ KURZ SE ZAMĚŘENÍM NA PŘÍPRAVU NA PROFESNÍ KVALIFIKACI PROJEKTANT LEŠENÍ INFORMACE INFORMACE MÍSTO KONÁNÍ: HOTEL SLAVIA, VLADIVOSTOCKÁ 1460/10, PRAHA 10. Organizace kurzu Kurz je rozdělen do 8 seminářů pátek sobota vždy po 6-ti vyučovacích hodinách v kombinované formě studia prezenční

Více

PŘEKLAD Z NĚMECKÉHO JAZYKA

PŘEKLAD Z NĚMECKÉHO JAZYKA Evropské ETA-11/0192 technické posouzení z 29. května 2014 Všeobecná část Technické posuzovací místo, které vydalo Evropské technické posouzení Obchodní název výrobku Skupina výrobků, ke které výrobek

Více

Zadání vzorové úlohy výpočet stability integrálního duralového panelu křídla

Zadání vzorové úlohy výpočet stability integrálního duralového panelu křídla Příloha č. 3 Zadání vzorové úlohy výpočet stability integrálního duralového panelu křídla Podklady SIGMA.1000.07.A.S.TR Date Revision Author 24.5.2013 IR Jakub Fišer 1 2 1 Obsah Abstrakt... 3 1 Úvod...

Více

Obsah. 1. Všeobecně Použití návrhu s plášťovým chováním Návrh s plášťovým chováním Literatura 4. Strana 1

Obsah. 1. Všeobecně Použití návrhu s plášťovým chováním Návrh s plášťovým chováním Literatura 4. Strana 1 Postup řešení: Stěnová diafragmata v plášťovém chování Tento dokument informuje o důležitých okolnostech, které je nutné uvažovat při použití stěnových diafragmat. Rovněž jsou uvedeny hlavní kroky při

Více

VI. Zatížení mimořádná

VI. Zatížení mimořádná VI. Zatížení mimořádná 1 VŠEOBECNĚ ČSN EN 1991-1-7 uvádí strategie pro zabezpečení staveb proti identifikovaným i neidentifikovaným mimořádným zatížením. Jsou zde pravidla a hodnoty zatížení pro nárazy

Více

Návod k montáži pro odborníky Deskové kolektory Instalační stojany

Návod k montáži pro odborníky Deskové kolektory Instalační stojany Návod k montáži pro odborníky Deskové kolektory Instalační stojany 6 70 617 583 (008/04) CZ 67061659.00-1.SD Obsah Obsah 1 Bezpečnostní pokyny 3 1.1 Všeobecné bezpečnostní pokyny 3 1. Použité symboly 3

Více

Součásti venkovních vedení od 1 kv do. 45 kv AC

Součásti venkovních vedení od 1 kv do. 45 kv AC ČEZ Distribuce, E.ON Czech Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie Součásti venkovních vedení od 1 kv do Odsouhlasení normy Návrh PNE odsouhlasily tyto organizace : ČEZ Distribuce, a.

Více

1 Pružinové klece Pokyny pro projektování

1 Pružinové klece Pokyny pro projektování Pokyny pro projektování 1.1 Použití Použití pružinových závěsů a podpěr je nutné v případech, kde pomocí pevných konstrukcí není možné zachytit svislé nebo velké vodorovné vynucené posuvy potrubí. Pružinové

Více

χ je součinitel vzpěrnosti pro příslušný způsob vybočení.

χ je součinitel vzpěrnosti pro příslušný způsob vybočení. 6.3 Vpěrná únosnost prutů 6.3. Tlačené prut stálého průřeu 6.3.. Vpěrná únosnost () Tlačený prut se má posuovat na vpěr podle podmínk: Ed 0, (6.46),Rd Ed je návrhová hodnota tlakové síl;,rd návrhová vpěrná

Více

Seznámení studentů se základními stavebními prvky strojů a strojního zařízení.

Seznámení studentů se základními stavebními prvky strojů a strojního zařízení. Úvod ČÁSTI STROJŮ CÍLE PŘEDNÁŠKY Seznámení studentů se základními stavebními prvky strojů a strojního zařízení. OBSAH PŘEDNÁŠKY 1. Úvod technický systém, technická mechanika 2. Spoje - rozebíratelné spoje

Více

Šroubovitá pružina válcová zkrutná z drátů a tyčí kruhového průřezu [in] 1.3 Provozní teplota T 200,0 1.4 Provozní prostředí

Šroubovitá pružina válcová zkrutná z drátů a tyčí kruhového průřezu [in] 1.3 Provozní teplota T 200,0 1.4 Provozní prostředí Šroubovitá pružina válcová zkrutná z drátů a tyčí kruhového průřezu i ii Výpočet bez chyb. Informace o o projektu? 1.0 1.1 Kapitola vstupních parametrů Volba režimu zatížení, provozních a výrobních parametrů

Více

SCIA.ESA PT. Posudky ocelových konstrukcí

SCIA.ESA PT. Posudky ocelových konstrukcí SCIA.ESA PT Posudky ocelových konstrukcí Posudky ocelových konstrukcí POSUDKY OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ 1 Vítejte... 1 Děkujeme vám, že jste si zvolili systém ESA PT... 1 Úvod do posudků... 2 PARAMETRY A NASTAVENÍ

Více

2 Materiály, krytí výztuže betonem

2 Materiály, krytí výztuže betonem 2 Materiály, krytí výztuže betonem 2.1 Beton V ČSN EN 1992-1-1 jsou běžné třídy betonu (C12/15, C16/20, C20/25, C25/30, C30/37, C35/45, C40/50, C45/55, C50/60) rozšířeny o tzv. vysokopevnostní třídy (C55/67,

Více

NEXIS 32 rel. 3.50. Generátor fází výstavby TDA mikro

NEXIS 32 rel. 3.50. Generátor fází výstavby TDA mikro SCIA CZ, s. r. o. Slavíčkova 1a 638 00 Brno tel. 545 193 526 545 193 535 fax 545 193 533 E-mail info.brno@scia.cz www.scia.cz Systém programů pro projektování prutových a stěnodeskových konstrukcí NEXIS

Více

Montážní návod TRAPÉZOVÉ PLECHY T18 a T35

Montážní návod TRAPÉZOVÉ PLECHY T18 a T35 Montážní návod TRAPÉZOVÉ PLECHY T18 a T35 STŘECHY COMAX Velvary Malostranská 796 27324 Velvary Tel.: +420 315730124 Str. 1 STŘECHY COMAX, Malovarská 796, 273 24 Velvary 420 www.strechycomax.cz Obsah Základní

Více

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO NMSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2012 2013

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO NMSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2012 2013 FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO NMSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2012 2013 OBOR: MANAGEMENT STAVEBNICTVÍ TEST A.1 MATEMATIKA 1) Je-li F distribuční funkce spojité náhodné veličiny

Více

Tabulky únosností trapézových profilů ArcelorMittal (výroba Senica)

Tabulky únosností trapézových profilů ArcelorMittal (výroba Senica) Tabulky únosností trapézových profilů ArcelorMittal (výroba Senica) Obsah: 1. Úvod 4 2. Statické tabulky 6 2.1. Vlnitý profil 6 2.1.1. Frequence 18/76 6 2.2. Trapézové profily 8 2.2.1. Hacierba 20/137,5

Více

PŘÍKLADY PŮSOBENÍ A VÝPOČTU ZATÍŽENÍ VLASTNÍ TÍHOU:

PŘÍKLADY PŮSOBENÍ A VÝPOČTU ZATÍŽENÍ VLASTNÍ TÍHOU: PŘÍKLADY PŮSOBENÍ A VÝPOČTU ZATÍŽENÍ VLASTNÍ TÍHOU: Vykreslete zatížení zadaných prutů od vlastní tíhy, jsou-li rozměry průřezu b,h [m], objemová hmotnost ρ [kg.m -3 ] a tíhové zrychlení a g [m.s -2 ]

Více

TZB - VZDUCHOTECHNIKA

TZB - VZDUCHOTECHNIKA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-11 HLUK A CHVĚNÍ VE VZDUCHOTECHNICE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU

Více

Průmyslové haly. Halové objekty. překlenutí velkého rozponu snížení vlastní tíhy konstrukce. jednolodní haly vícelodní haly

Průmyslové haly. Halové objekty. překlenutí velkého rozponu snížení vlastní tíhy konstrukce. jednolodní haly vícelodní haly Průmyslové haly Halové objekty překlenutí velkého rozponu snížení vlastní tíhy konstrukce průmyslové haly do 30 m rozpětí haly velkých rozpětí jednolodní haly vícelodní haly bez jeřábové dráhy jeřáby mostové

Více

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA 2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA Pevnost skla reprezentující jeho mechanické vlastnosti nejčastěji bývá hlavním parametrem jeho využití. Nevýhodou skel je jejich poměrně nízká pevnost v tahu a rázu (pevnost

Více

Upevňování nosných dílů otevíravých a otevíravě sklopných kování

Upevňování nosných dílů otevíravých a otevíravě sklopných kování Gütegemeinschaft Schlösser und Beschläge e.v. : TBDK ORIGINÁLNÍ VYDÁNÍ Vydání: 2014-05-05 s definicemi otevíravých a otevíravě sklopných kování i jejich možných montážních poloh Obsah 1 Úvod...3 2 Oblast

Více

Hliníkové konstrukce požární návrh

Hliníkové konstrukce požární návrh Hliníkové konstrukce požární návrh František Wald Zdeněk Sokol, 17.2.25 1 2 Obsah prezentace Úvod Teplotní vlastnosti Mechanické vlastnosti Přestup tepla do konstrukce Analýza prvků Kritická teplota Tlačené

Více

Uložení nosných konstrukcí

Uložení nosných konstrukcí Ministerstvo dopravy České Republiky Obor pozemních komunikací TP 75 Uložení nosných konstrukcí mostů pozemních komunikací TECHNICKÉ PODMÍNKY Schváleno MD OPK č.j. 58/06-120-RS/1 ze dne 24.1.2006 s účinností

Více

Přední ochranné konstrukce chránící při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikované znění) ***I

Přední ochranné konstrukce chránící při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikované znění) ***I P7_TA-PROV(2011)0211 Přední ochranné konstrukce chránící při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikované znění) ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu

Více

ČSN EN 1991-1-4 Zatížení větrem 1. Všeobecně 2. Návrhové situace 3. Modely zatížení větrem 4. Rychlost a tlak větru 5. Zatížení větrem 6.

ČSN EN 1991-1-4 Zatížení větrem 1. Všeobecně 2. Návrhové situace 3. Modely zatížení větrem 4. Rychlost a tlak větru 5. Zatížení větrem 6. ČSN EN 1991-1-4 Zatížení větrem 1. Všeobecně 2. Návrhové situace 3. Modely zatížení větrem 4. Rychlost a tlak větru 5. Zatížení větrem 6. Součinitele konstrukce c s c d 7. Součinitele tlaků a sil 8. Zatížení

Více

4.1 Shrnutí základních poznatků

4.1 Shrnutí základních poznatků 4.1 Shrnutí základních poznatků V celé řadě konstrukcí se setkáváme s případy, kdy o nosnosti nerozhoduje pevnost materiálu, ale stabilitní stav rovnováhy. Tuto problematiku souhrnně nazýváme stabilita

Více

edmluva ÍRU KA PRO NAVRHOVÁNÍ prvk stavebních konstrukcí podle SN EN stavební konstrukce Stavebnictví, Technické lyceum

edmluva ÍRU KA PRO NAVRHOVÁNÍ prvk stavebních konstrukcí podle SN EN stavební konstrukce Stavebnictví, Technické lyceum Předmluva Publikace PŘÍRUČKA PRO NAVRHOVÁNÍ prvků stavebních konstrukcí podle ČSN EN je určena pro výuku předmětu stavební konstrukce ve 4. ročníku SPŠ stavební v Havířově. Byla zpracována pro čtyřletý

Více

6 Mezní stavy únosnosti

6 Mezní stavy únosnosti 6 Mezní stavy únosnosti U dřevěných onstrucí musíme ověřit jejich mezní stavy, teré se vztahují e zřícení nebo jiným způsobům pošození onstruce, při nichž může být ohrožena bezpečnost lidí. 6. Navrhování

Více

OVMT Mechanické zkoušky

OVMT Mechanické zkoušky Mechanické zkoušky Mechanickými zkouškami zjišťujeme chování materiálu za působení vnějších sil, tzn., že zkoumáme jeho mechanické vlastnosti. Některé mechanické vlastnosti materiálu vyjadřují jeho odpor

Více

Výrobky válcované za tepla z jemnozrnných svařitelných konstrukčních ocelí termomechanicky válcované. Technické dodací podmínky

Výrobky válcované za tepla z jemnozrnných svařitelných konstrukčních ocelí termomechanicky válcované. Technické dodací podmínky Výrobky válcované za tepla z jemnozrnných svařitelných konstrukčních ocelí termomechanicky válcované. Technické dodací podmínky Způsob výroby Dodací podmínky ČS E 10025 4 září 2005 Způsob výroby volí výrobce..

Více

Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu)

Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu) Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu) Obsah 1 Obsah statického výpočtu... 3 2 Popis výpočtu... 3 3 Materiály... 3 4 Podklady... 4 5 Výpočet střešního nosníku... 4 5.1 Schéma nosníku

Více

OBKLADOVÁ FASÁDNÍ DESKA

OBKLADOVÁ FASÁDNÍ DESKA Tyto betonové obkladní fasádní desky jsou určeny k vytváření předsazených odvětrávaných fasád občanských a bytových budov zejména montované a skeletové konstrukce. Kotvení obkladových fasádních desek je

Více

Mn max. P max. Mezní úchylky pro rozbor hotového výrobku % hmot. Označení oceli Pevnostní vlastnosti Zkouška rázem v ohybu

Mn max. P max. Mezní úchylky pro rozbor hotového výrobku % hmot. Označení oceli Pevnostní vlastnosti Zkouška rázem v ohybu Bezešvé ocelové trubky pro tlakové nádoby a zařízení - technické dodací podmínky. Část 1 - Trubky z nelegovaných ocelí se zaručenými vlastnostmi při okolní teplotě. Způsob výroby a dodávaný stav Chemické

Více

SPOJE OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ

SPOJE OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ 2. cvičení SPOJE OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ Na spojování prvků ocelových konstrukcí se obvykle používají spoje šroubové (bez předpětí), spoje třecí a spoje svarové. Šroubové spoje Základní pojmy. Návrh spojovacího

Více

POUŽITÍ OSB SUPERFINISH VE STAVEBNICTVÍ

POUŽITÍ OSB SUPERFINISH VE STAVEBNICTVÍ POUŽITÍ OSB SUPERFINISH VE STAVEBNICTVÍ 6 6 A1/ KONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ A2/ KONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ 6 6 B1/ KONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ B2/ KONSTRUKCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ 6 6 C/ KONSTRUKCE OBVODOVÉ

Více

Tepelně izolační styčník s čelní deskou. Zdeněk Sokol České vysoké učení technické v Praze

Tepelně izolační styčník s čelní deskou. Zdeněk Sokol České vysoké učení technické v Praze Tepelně styčník s čelní deskou Zdeněk Sokol České vysoké učení technické v Praze Praktické využití tepelně ho spoje Vnější části objektu (přístřešky, nevytápěné části objektu) Střešní nástavby Balkony,

Více

12 Prostup tepla povrchem s žebry

12 Prostup tepla povrchem s žebry 2 Prostup tepla povrchem s žebry Lenka Schreiberová, Oldřich Holeček Základní vztahy a definice V případech, kdy je třeba sdílet teplo z média s vysokým součinitelem přestupu tepla do média s nízkým součinitelem

Více

STATICKÝ VÝPOČET: PŘESTUPNÍ UZEL HULVÁKY 1.ETAPA: obj. SO 01 Sociální zařízení MHD obj. SO 02 Veřejné WC

STATICKÝ VÝPOČET: PŘESTUPNÍ UZEL HULVÁKY 1.ETAPA: obj. SO 01 Sociální zařízení MHD obj. SO 02 Veřejné WC -1- STATICKÝ VÝPOČET: PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO REALIZACI PŘESTUPNÍ UZEL HULVÁKY 1.ETAPA: obj. SO 01 Sociální zařízení MHD obj. SO 0 Veřejné WC A) SVISLÉ ZATÍŽENÍ STŘECHY: SKLON: 9 o ; sin 0,156; cos

Více

ONE Fashion Outlet DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE VD 05/2013 TECHNICKÁ ZPRÁVA. Revize datum Popis změny Vypracoval Kontroloval 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10

ONE Fashion Outlet DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE VD 05/2013 TECHNICKÁ ZPRÁVA. Revize datum Popis změny Vypracoval Kontroloval 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 Revize datum Popis změny Vypracoval Kontroloval 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 Vypracoval Ing. O.Orság Kontroloval Ing. J.Pacula stavba DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE číslo zakázky stupeň dokumentace datum vydání stavba

Více

1. Obsah. areál WELPRO, Pocinovice. mobil: +420 775 099158 e-mail: radek@pikhart.cz www. pikhart.cz. Vídeňská 841 339 01 Klatovy tel.

1. Obsah. areál WELPRO, Pocinovice. mobil: +420 775 099158 e-mail: radek@pikhart.cz www. pikhart.cz. Vídeňská 841 339 01 Klatovy tel. 1. Obsah 1. Obsah 1 2. Úvod 2 3. Výpočtový model konstrukce 3 3.1. Nastavení řešiče a sítě 3 3.2. Výpočtový model - zadání profilů 4 3.3. Výpočtový model - osové schéma s popisem prutů a uvolněním vateb

Více

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 21. 4. 2013 Název zpracovaného celku: STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Pevné látky dělíme na látky: a) krystalické b) amorfní

Více

Subjekt pro technické posuzování vydává ETA: Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. Obchodní název stavebního výrobku JANSA PTP SR 8/60-L a

Subjekt pro technické posuzování vydává ETA: Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. Obchodní název stavebního výrobku JANSA PTP SR 8/60-L a Člen www.eota.eu Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. Prosecká 811/76a 190 00 Praha Česká Republika eota@tzus.cz Evropské technické posouzení ETA 15/0214 12/05/2015 Subjekt pro technické posuzování

Více

Materiály pro stavbu rámů

Materiály pro stavbu rámů Materiály pro nosnou soustavu CNC obráběcího stroje Pro konstrukci rámu (nosné soustavy) obráběcího stroje lze využít různé materiály (obr.1). Při volbě druhu materiálu je vždy nutno posuzovat mimo jiné

Více

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2010, ročník X, řada stavební článek č. 17.

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2010, ročník X, řada stavební článek č. 17. Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2010, ročník X, řada stavební článek č. 17 Lenka LAUSOVÁ 1 OSOVĚ ZATÍŽEÉ SLOUPY ZA POŽÁRU AXIALLY LOADED COLUMS DURIG

Více

Komplexní program pro hospodárné lešení

Komplexní program pro hospodárné lešení Komplexní program pro hospodárné lešení Návod k montáži a používání rychlestavitelného lešení RUX SUPER 100 Tento návod k montáži a použití platí pro originální rychlestavitelné lešení RUX-SUPER 100 firem

Více

Statický výpočet postup ve cvičení. 5. Návrh a posouzení sloupu vzpěrné délky

Statický výpočet postup ve cvičení. 5. Návrh a posouzení sloupu vzpěrné délky 5. Návrh a posouzení sloupu vzpěrné délky 5. Návrh a posouzení sloupu např. válcovaný průřez HEB: 5.1. Výpočet osové síly N Ed zatížení stálá a proměnná působící na sloup v přízemí (tj. stropy všech příslušných

Více