Mars projde Jeslikami

Transkript

1 ASTRONOMICKÉ informace - 5/2008 (217) Hvzdárna v Rokycanech, Voldušská 721, Rokycany Mars projde Jeslikami Mars už ani zdaleka není v takovém postavení v jakém se na oblohu promítal o posledních vánocích (2007), kdy práv prošel opozicí. Nyní jej mžeme vyhledat každý veer nad západním obzorem a jeho jasnost se pohybuje hluboko v kladných hodnotách (+1,4 mag). Stejn tak i souhvzdí Raka, v nmž se nachází jedna z nejznámjších otevených hvzdokup Praesepe Jesliky, se v první polovin noci již sklání k západu. V msíci dubnu jsme mli možnost pozorovat pechod Msíce pes tuto hvzdokupu a naši pozornost pitáhne znovu i v kvtnu. V prbhu tí po sob následujících veer shlukem hvzd dstojn projde planeta Mars. Bhem veer od 21. do 23. kvtna nás bude tšit pohled na planetu Mars procházející od západu k východu krásnou hvzdokupou Praesepe Jesliky v souhvzdí Raka. Nejhezí podívanou nám tentokrát neposkytnou mohutné dalekohledy s maximálním zvtšením. Naopak k pozorování využijte jen menší pístroje pípadn triedr s širokým zorným polem, do nhož se vejde nejen samotná kupa (o prmru blížícím se 1,5 ), ale i kousek jejího okolí. Planeta sice už od prosincové opozice ztratila hodn na svém lesku (jasnost klesla z -1,6 mag na souasných +1,4 mag) a velikosti (v prosinci loského roku inil prmr kotouku 15.8, nyní je prmr disku pouhých 5,2 ), ale pesto bude zajímavé sledovat, jak se pekvapiv rychle naervenalá hvzda - host pohybuje ped hvzdokupou. Navíc je nutno si uvdomit, že ani nejjasnjší hvzdy M44 nepesahují svým jasem 6. mag a Mars tak bude jednoznan dominantním objektem. Planeta spolen s hvzdokupou budou ve druhé polovin kvtna vysoko (deklinace planety je ) na jihu kulminovat ped 18 hodinou SEL za plného denního svtla. Naší píležitosti se dokáme až pozdji veer kolem 22. hodiny SEL, kdy se obloha dostaten ztmaví. V té dob už souhvzdí Raka bude nad jihozápadem a bude se pomalu posouvat k severozápadnímu obzoru. Díky vysoké deklinaci se náš pozorovací interval protáhne až za plnoc (západ Marsu a Jesliek nastává kolem 1:30 SEL). V nocích 21. až 23. kvtna tak mžete využít trojhodinové intervaly nejen k vizuálnímu pohledu, ale bude možné se pokusit napíklad i o získání série fotografií, které nejlépe zdokumentují pohyb planety na bohatém hvzdném pozadí hvzdokupy. Prstenec kolem Saturnova msíce Rhea Saturn je jedním z nejzáhadnjších a souasn nejkrásnjších objekt ve slunení soustav. Byla to nejvzdálenjší planeta známá astronomm ped vynálezem dalekohledu, je mén hustá než voda a toí se kolem své osy spolen s Jupiterem rychleji než všechny ostatní, jeden den na ní trvá pouhých deset a pl hodiny. K Saturnu se od poátku kosmické éry vypravilo již nkolik sond., které planetu studovaly z blízka. K nejproslulejším patí Pioneer, Voyager 1 a 2 a

2 v poslední dob sonda Cassini. Ta byla vypuštna v roce 1997 se zámrem, aby prozkoumala nejen samotnou planetu ale také její mohutný a složitý systém prsten a poetnou, stále se rozrstající rodinu satelit. Saturn má dnes 52 pojmenovaných msíc (dalších cca 10 má zatím pouze pedbžná íselná oznaení), z nichž prakticky každý je unikátním svtem, který je pinejmenším stejn zajímavý jako Saturn sám. Jejich velikostní škála sahá od drobných slepenc skal až po ohromné ledové svty o velikostech srovnatelných s vnitními planetami. Umlecký pohled na ídký prstenec msíce Rhea tvoený vtšími úlomky materiálu a ledu. Mezinárodní skupina vdc, vetn týmu z Hopkins Univerzity, využívá výsledky sondy Cassini ke zjišování stále nových informací o tchto tajemných roztodivných msících planety Saturn. Nedávno vydaná práce se vnuje druhému nejvtšímu msíci, který má jméno Rhea. I když byl objeven již v roce 1672 stále o nm máme k dispozici pouze základní informace. Nedávná mení vedla k pekvapujícímu objevu: Rhea má prstenec a to prakticky obdobný tm prstencm, které tak proslavily jeho vlastní mateskou planetu Saturn. Pedchozí pozorování naznaovala, že msíc Rhea ml atmosféru, která je natolik mohutná, že dosahuje až do oblasti magnetického pole planety. Nejnovjší zjištní však ukázala, že magnetické poruchy nevznikají v souvislosti s atmosférou, ale spíše se váží k existenci tenkého prstenu tvoeného úlomky materiálu pohybujícího se po obžné dráze kolem Rheina rovníku. Je možné, že se jedná o trosky, které jsou pozstatkem srážky meteoroidu s mohutným msícem ped miliony let, která vymrštila úlomky skal a ledu na obžnou dráhu. S použitím pístroj umístných na palub kosmické sondy Cassini mli odborníci možnost sledovat interakce msíce s magnetickým polem planety v neporovnateln vtším rozsahu a s vysokou pesností než kdykoli díve. To jim také následn umožnilo provést detailní numerické sumulace a dospt k závrm, o nichž pedtím nemli ani tušení. Vdci odhalili, že Rhea vlastn krade ást magnetismu planety nabité ástice jsou tak z orbity kolem Saturnu petahovány do sféry ovládané msícem Rhea. Jaký je pesný fyzikální princip tohoto mechanizmu je zatím nejasné, ale odborníci pedpokládají, že rozhodující roli v tomto procesu hrají malé ásteky prachu v prstenci Rhei a v její atmosfée. Práv s ohledem na skutenost, že atmosféra msíce nemohla obsahovat dostatené množství ásteek prachu, které by vysvtlily pozorované dje, dospli vdci k závru, že zde musí být k dispozici další zásobárna vtších ástic, neboli prstenec tvoený hmotnjšími úlomky materiálu. Hustota disku je velice malá a to je také dvod pro jej nejsme schopni vizuáln sledovat, tak jako majestátní ozdobu planety Saturn. Ale i když jsme tento prachový disk ješt vbec nespatili, je to první útvar tohoto typu tedy prstenec kolem msíce v naší slunení soustav o jehož existenci jsou odborníci pesvdeni. S ohledem na skutenost, že popisovaný útvar nám neukázaly ani snímky ze sond pohybujících se v oblasti Saturnu, bylo by jist bláhové domnívat se, že nco zahlédneme pozemskými dalekohledy. Ale každý z nás má šanci podívat se na veerní obloze na planetu Saturn a za píznivých geometrických podmínek (vzájemné postavení planety a msíce Rhea) vidt i zajímavý a ve svtle posledních bádání i v uritém slova smyslu unikátní msíc s (neviditelným) prstencem. ASTRONOMICKÉ informace 5/2008 (217) Rokycany, 25. dubna 2008

3 AI 05/2008 píloha pro leny Západoeské poboky AS Další úspch v AM! V minulém ísle jste si na tomto míst mohli peíst o úspchu kolegy L.Šmída v únorovém kole soutže eská astrofotografie msíce. O pouhý msíc pozdji se vítzkou stala jeho manželka a souasn naše lenka Vladana Šmídová a vy se mžete podívat na vítznou fotografii beznového kola! Výbor poboky vítzce srden blahopeje a již hledá v rozpotu peníze na zakoupení dalšího toneru do barevné tiskárny, abychom vás mohli seznamovat s dalšími fotoúspchy manžel Šmídových. Udláme to velice rádi. Výbor poboky eká nás další Astroveer Další Astroveer se bude konat 22. kvtna od 20 hodin opt v prostorách Hvzdárny a planetária Plze (U Dráhy 11, Plze). V programu by se mly mimo jiné objevit dva píspvky astronomického minislovníku od písmene Y a jeden od Q, který z dvodu onemocnní pednášejícího vypadl z minulého Astroveera. Tešnikou na dortu bude, v pípad jasné oblohy, pozorování prchodu Marsu otevenou hvzdokupou M44 (Jesliky) v souhvzdí Raka. Podrobnosti o tomto úkazu jsou uvedeny v samostatném lánku v tomto zpravodaji. M.Rottenborn lenská základna v roce 2008 V prbhu dubna 2008 probhla uzávrka placení lenských píspvk do AS a naší poboky na letošní rok. Poboka má v okamžiku vydání tohoto ísla zpravodaje 55 len (48 kmenových a 7 hostujících). Níže si mžete prohlédnout seznam len poboky s uvedením místa bydlišt a formy lenství (K len AS s kmenovým lenstvím v ZpAS, H len AS s kmenovým lenstvím v jiné složce AS, který je hostujícím lenem v ZpAS). J.Bartošová, Tluná, K M.Benediktová, Plze, K Z.Brichta, Druztová, K M.Cajthaml, Horažovice,K D.Cvrková, Rokycany, K B.ernohousová,Prostjov,H M.esal, Blovice, K J.Drhová, Mcholupy, K P.Eret, Plze, K V.Feik, Tábor, H J.Fejt, Planá, K M.Hájek, Rotava, K K.Halí, Rokycany, H L.Hejna, Ondejov, K J.Hofman, Cheb, H L.Honzík, Plze, K S.Horák, Paezov, K J.Hošek, Hrádek, K J.Chvála, Toužim, K J.Chvátal, Kolinec, H J.Jíra, Rokycany, K O.Kéhar, Plze, K V.Kerhart, Praha, H J.Kocián, Plze, K M.Kumhera, Blatná, K V.Lukešová, Ejpovice,K M.Macho, Cheb, K L.Martínková, Plze,K J.März, K.Vary, K R.Medlín, Rokycany, K J.Mucha, Sp.Poíí, K J.Pelikán, Sp.Poíí, K M.Plzák, Plze, K M.Plzáková, Plze, K J.Polák, Plze, K J.Píbek, Úbo, H M.Randa, Vejprnice, K M.Rottenborn, Plze,K L. ehák, Plze, K S.Semecká, evniov, K M.Schuster, Plze, K A.Soukup, Plze, K V.Suchá, Plze, K A.Šavrda, Praha, K V.Šiman, Sp.Poíí, K J.Šmat, Stel.Hoštice, K L.Šmíd, Plze, K V.Šmídová, Plze, K P.Šmolík, Plze, K O.Štemberová, Stupno, K J.Toman, Blovice, K O.Trnka, Plze, K V.Valášek, Židlochovice,K M.Vonásková,Rokycany,K M.Zabílka, Plze, K M.esal

4 Jaký byl Messier 2008? Na noc 5./6. dubna 2008 byl naplánován další roník Messierovského maratónu. Stejn jako v minulých letech ml být vyvrcholením Messierovského týdne. A jak to dopadlo? Úastníci se zaali na hvzdárnu v Rokycanech sjíždt již od páteního odpoledne, nebo maratón byl letos souástí pravidelného jarního pozorovacího víkendu. Noc z pátku na sobotu vypadala ze zaátku pomrn nadjn, ale brzy se celá obloha pokryla oblaností. Celá situace se opakovala i v sobotu veer, kdy se dokonce na chvíli úpln vyjasnilo, ale z postupn houstnoucí oblanosti zaaly v druhé polovin noci vypadávat docela intenzivní dešové srážky. Celý program víkendu tak musel zachránit alespo denní program. Úastníci mli možnost si poslechnout dv zajímavé pednášky. V první se Pavol Habuda zabýval problematikou vizuálního pozorování meteor. Druhá (Mgr. Jan Svoboda) byla vnována jeho cest po ín a úastníci víkendu se mohli seznámit s mnoha poznatky, detaily a zajímavostmi, které mohou využít pi expedici za úplným zatmním Slunce v roce V sobotu nechybla ani tradiní svíková v hotelu Bílý lev. Do maratónských statistik tak budou zapsány pouze výsledky z prbhu Messierovského týdne, kdy bylo poasí peci jen o nco málo lepší. Ob letošní pozorování patí M.Rottenbornovi, který v noci 28./29. bezna vyhledal 29 objekt a hned následující noc 69 objekt. V obou pípadech mu v dosažení lepšího výsledku zabránila picházející oblanost. I tak má západoeský Messierovský maratón svj nový rekord! Fotografie z akce jsou k dispozici na Výbor poboky Winchester v západních echách Vybavily se vám filmy o bílém a rudém bratrovi, kde zbra výše uvedeného jména hrála dležitou roli? A nebo nesnesitelný major ze seriálu M.A.S.H.? Pak doufám, že nebudete dalším tením zklamáni. Stín planetky Winchester (prmr 172 km) by ml, dle upesnní provedeného S. Prestonem, 1. kvtna 2008 nedlouho po plnoci svtového asu (2:42 SEL) od východu k západu protnout jihozápad eska. Doporuený pozorovací interval pro centrální Evropu je 00:41:00 až 00:44:00 UT. Zakrývaná hvzda s vizuální jasností 12.1 mag se nachází v centru souhvzdí Hadonoše. Daná oblast bude v ase úkazu vysoko nad jižním obzorem (A=173 ; h=42 ). Veškeré potebné údaje jsou k dispozici na pipojeném obrázku (k nalezení též na adrese ). Jak je zejmé jedná se o zákryt slabé hvzdy velkou planetkou, emuž odpovídá i trvání úkazu, které je pedpovzeno (na centrální linii) na plných 12 sekund. Spojení velké planetky a nízké jasnosti zakrývané hvzdy zákonit vede k relativn malému poklesu jasnosti v okamžiku zákrytu (1,8 mag). Ten je ale stále ješt akceptovatelný i pro vizuální pozorování. Možnost bezpeného sledování hvzdy v prbhu úkazu však bude vyžadovat použití velkého dalekohledu. Uvádná pesnost pedpovdi koresponduje se skuteností, že se jedná o starou planetku s dobe známou dráhou. Na centrální linii byla stanovena pravdpodobnost pozitivního mení na neuvitelných 91% a vysoká zstává i v oblasti okraje stínu (50%). Ve vzdálenosti 1 sigma pak rychle klesá na 16%. Úkaz by si urit zasloužil, vzhledem k vysoké jistot upesnní, dráze pedpovdné stopy stínu a rozložení pevných stanoviš naší sít, zízení nkolika mobilních pozorovacích míst (s dalekohledy, které by dosáhly na jasnost zakrývané hvzdy) v oblasti jižních ech. Máte-li chu a možnost vyjet na mobilní stanovišt, dejte prosím co nejdíve vdt a pokusíme se spolen vybrat pro Vás optimální místo (co nejblíž k Vašemu bydlišti a mimo oblasti pokryté z pevných stanic sít). Pokud bude pát poasí a máte-li k dispozici dostaten velký dalekohled pípadn kvalitní záznamovou techniku pokuste se v každém pípad o pozorování. Pro pozorovatele z jižních ástí republiky je tento úkaz velkou výzvou s vysokou pravdpodobností získání pozitivního výsledku. Svá hlášení o provedených meních as zašlete prosím na ovou adresu Hvzdárny v Rokycanech (halir@hvr.cz). Hodn štstí. K.Halí

5 Jižní Moravou (nejen po hvzdárnách) Výbor poboky, vzhledem k expedici za zatmním do Ruska, nepoítal letos v plánu innosti poboky s tradiním prázdninovým putováním po (ne)astronomických zajímavostech. Zájem ze strany len je však tak velký, že se akce peci jen uskutení. Letošní putování bude o nco náronjší na poet dn potebné dovolené, nebo státní svátky, které jsme s úspchem využívali v minulých letech vycházejí pesn na sobotu a nedli. Poslední nenavštívenou oblastí eské republiky je jižní Morava. A proto ve dnech ervence 2008 zamííme práv tam. A jaký se zatím pedpokládá program? Ve tvrtek 3.7. bychom mli ve 14 hodin vyjet z Plzn (14.30 z Rokycan) a k veeru dorazit do Brna, kde se ubytujeme na hvzdárn. Odjezd bude ješt upesnn dle asových možností úastník. V pátek 4.7. je plánována návštva hvzdáren ve Vyškov, Zlín a Uherském Hradišti a zámku v Kromíži v.místních proslulých zahrad. Noc strávíme na hvzdárn ve Veselí nad Moravou. V sobotu 5.7. navštívíme hvzdárnu ve Ždánicích a Lednicko Valtický areál. Doufejme, že místní komái budou tentokrát mén krvežízniví. Nocleh bude zajištn ve Znojm. První zastávkou v nedli 6.7. budou Pímtice. Že vám jméno obce nic neíká? Doufám, že staí napovdt jméno Prokop Diviš. Pak budeme pokraovat do Tele (obd a prohlídka historického centra) a na hvzdárnu v Kunžaku. Následovat bude již jen pomrn dlouhý pejezd do Rokycan a Plzn. Pihlásit se mžete už nyní na Hvzdárn v Rokycanech (halir@hvr.cz, nebo tel ). Není radno píliš otálet, nebo kapacita je omezena potem sedadel ve vozidlech, která jsou k dispozici! K.Halí Na co byste nemli zapomenout - 5. kvtna nastane, jako každý rok, maximum meteorického roje éta Aquaridy. Letos nám peje i fáze Msíce bude práv nov. Vzhledem k tomu, že maximum nastane kolem poledne, je vhodné pozorovat ob noci kolem nj. Jedinou nevýhodou je, že radiant roje vychází až v druhé polovin noci kvtna dojde k zákrytu planety Mars Msícem. Úkaz bohužel nastane ve dne mezi 14. a 16. hodinou odpoledne a bude obtížn pozorovatelný, nebo jasnost Marsu je mnohem nižší než Venuše, na jejíž zákryt si budeme muset pokat do 1. prosince letošního roku. Tip na dva zajímavé veery Na jiném míst zpravodaje se mžete doíst, že práv nastalo období nejlepší letošní veerní viditelnosti Merkura. Sledování této obtížn pozorovatelné planety si mžete vylepšit onou povstnou tešnikou na dortu. Veer 6. kvtna se bude Merkur nacházet ve velmi zajímavé spolenosti. Krom Hyád s Aldebaranem v ele, Plejád a planetky Ceres, mezi kterými se Merkur bude pohybovat po celou dobu se do této ásti oblohy dostaví ješt pomrn úzký srpek Msíce (31 hodin po novu). Na pipojeném obrázku je zachycena situace pibližn hodinu po západu Slunce. Pro pedstavu o mítku - Aldebaran je jen nco málo pes 5 nad ideálním obzorem. Je jasné, že pro úspšné pozorování je nutno peliv vybrat stanovišt s výhledem západoseverozápadním smrem. Zajímavý pohled nám obloha nabídne také 12. kvtna veer. Po západu Slunce se bude vysoko nad jihozápadním obzorem nalézat Msíc a v jeho blízkosti se s postupujícím soumrakem objeví Saturn a nejjasnjší hvzda souhvzdí Lva Regulus. Zárove v tu dobu dojde k zákrytu pomrn jasné hvzdy (4,4 mag.) Msícem. Hvzda zmizí za temným okrajem Msíce pibližn v dob obanského soumraku. Na vaše pípadné foto nebo video úlovky z obou veer se tšíme v redakci zpravodaje! ASTRONOMICKÉ informace 05/2008 (217) Rokycany, 25. dubna 2008 M.Rottenborn