Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti Ornitofauna rybníku Nesyt a souvisejících biotopů BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Brno 2011 Petra Pavlicová

2 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti Akademický rok: 2010/2011 Ornitofauna rybníku Nesyt a souvisejících biotopů BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Petr Čemák, Ph.D. Brno 2011 Vypracovala: Petra Pavlicová

3 Ústav ochrany lesu a myslivosti Akademický rok: 2010/2011 ZADÁNÍ BAKALÁRSKÉ PRÁCE Zpracovatelka Petra Pavlicová Studijní program Lesnictví Obor Lesnictví Název tématu: Ornitofauna rybníku Nesyt a souvisejících biotopu Zásady pro vypracování: 1. Cíl: Popsat sledované území z pohledu kvality biotopu pro ptačí populace (potravní podmínky, podmínky pro hnízdění apod.). Zjistit aktuální druhovou skladbu ornitofauny, zejména v hnízdním období a v podzimním tahovém období. Srovnat s předchozími prŧzkumy ornitofauny. Zhodnotit význam jednotlivých ptačích populací a specifikovat jejich případné ohroţení. Navrhnout rámcové zásady péče o lokalitu (zohlednit současný statut území, popřípadě navrhnout jeho změnu). 2. Metodika: Monitoring bude probíhat standardními ornitologickými metodami pozorování ptáku, zejména bodovou či liniovou metodou, popřípadě (dle vhodnosti a moţností) dalšími vhodnými metodami (sledování hnízd, rozbor vývrţku apod.). Bude zachycena proměnlivost ornitocenózy v prŧběhu roku. 3. Rámcový rozvrh prací: podzim 2009 podzim 2010 terénní práce; podzim 2010 zima 2011 kancelářské práce; duben 2011 odevzdání práce.

4 Rozsah práce: dle směrnice pro závěrečné práce Seznam odborné literatury: 1. DUNGEL, J., HUDEC, K., 2001: Atlas ptáku CR a SR, Academia, 250 s. 2. OBHLÍDAL, F., 1977: Ornitologická příručka, SZN Praha, 304 s. 3. ŠTASTNÝ, K., BEJCEK, V., HUDEC, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptákŧ v České republice , 464 s. 4. VESELOVSKÝ, Z., 2001: Obecná ornitologie, Academia, 357 s. Datum zadání bakalářské práce: říjen 2009 Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2011 L. S. Petra Pavlicová řešitelka doc. Ing. Petr Čermák, Ph.D. vedoucí práce doc. Dr. Ing. Libor Jankovský vedoucí ústavu doc. Dr. Ing. Petr Horáček dekan LDF MZLU v Brně

5 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem svou bakalářskou práci na téma Ornitofauna rybníku Nesyt a souvisejících biotopů zpracovala sama a uvedla jsem všechny pouţité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelŧm ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Zavazuji se, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem), si vyţádám písemné stanovisko univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladŧ spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: Podpis:

6 Poděkování Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce panu doc. Ing. Petru Čermákovi, Ph.D. za odborné vedení mé práce. Dále děkuji panu Janu Kučírkovi za četné rady a doprovod při pozorování ornitofauny Lednických rybníkŧ. Děkuji i panu Petru Macháčkovi za mnoho cenných rad ohledně metodiky pozorování ptákŧ, za mnoho informací o dosavadním hnízdění ptactva na sledovaném rybníku. V neposlední řadě děkuji rodině a mým blízkým za podporu v době celého mého studia.

7 Abstrakt Petra Pavlicová ORNITOFAUNA RYBNÍKU NESYT A SOUVISEJÍCÍCH BIOTOPŦ Tato bakalářská práce zpracovává aktuální druhovou skladbu ornitofauny rybníku Nesyt a souvisejících biotopŧ, která byla pozorována od podzimu 2009 do podzimu 2010 v tahovém a hlavně hnízdním období. Tyto výsledky pozorování nadále srovnává s historickými údaji, které sahají aţ k počátku 20. století. Pro pozorování byla pouţita metoda bodová a metoda přímého vyhledávání hnízd, coţ je typické pro zkoumání vodního ptactva. Tyto metody byly pouţity pouze na zkoumaném území. Cílem práce je porovnat současnou druhovou skladbu ornitofauny rybníka Nesyt s předchozími výzkumy. Dále má práce za cíl zhodnotit význam ptačích populací, případně popsat moţné ohroţení a navrhnout případnou ochranu a péči o lokalitu. KLÍČOVÁ SLOVA: ornitofauna, biotop, hnízdní a tahové období, bodová metoda a metoda přímého pozorování hnízd, populace.

8 ORNITOFAUNA OF NESYT POND AND NEIGHBOURING BIOTOPES This thesis works with the actual species composition of avifauna of Nesyt pond and neighbouring biotopes, which was observed from autumn 2009 to autumn 2010 in flights and the nesting season. These results of observations are compared with historical data, which are from beginning of 20. century. For observation was used a point method and the method of direct search of nests, which is typical for the study of aquatic birds. These methods were used only in the region under study. The aim of the thesis is to compare species composition avifauna of Nesyt pond with previous studies. The work assesses a importance of bird populations, describes the possible risks and proposes possible protection and care of the sit. KEY WORDS: avifauna, biotopes, flight a nesting season, point method and method of direct observation of nests, population.

9 Obsah 1. Úvod Cíl práce Metodika Charakteristika území Geomorfologie Geologické a pedologické poměry Lokalizace Klimatické podmínky Hydrografické podmínky Biocenóza Výsledky Ornitologické výzkumy historie a současné zdroje Druhová skladba ptákŧ na rybníku Nesyt Komentář k druhové skladbě Diskuze Významné druhy Závěr Význam pro obor lesnictví Summary Seznam pouţité literatury Seznam tabulek Seznam příloh

10 1. Úvod Rybník Nesyt (také zvaný Sedlecký rybník) patří do soustavy Lednických rybníkŧ. V České republice snad není místo, které by bylo natolik spojováno s bohatstvím ptactva. Lednické rybníky se nachází na území Sedlece, Charvatské Nové Vsi a hlavně Lednice. Soustavu Lednických rybníkŧ tvoří Zámecký rybník, který se nachází v Lednici v nejnavštěvovanější turistické oblasti, mezi zámkem Lednice a minaretem, dále Hlohovecký rybník, Prostřední rybník a Mlýnský rybník. Tyto tři rybníky na sebe vzájemně navazují. V okolí se nachází několik architektonických památek postavených Liechtensteiny v 19. Století. Největším rybníkem soustavy je rybník Nesyt, také nazvaný Sedlecký rybník. Tyto rybníky vznikly jiţ v 15. st.. Díky vhodné úpravě v okolí rybníkŧ a staletému hospodaření Liechtensteinŧ, se zde vytvořila opravdu bohatá ornitofauna. Samozřejmě se na druhové bohatosti podílely i hlediska biologická, jako poloha v klimaticky příznivé jiţní Moravě, na trase migrací ptákŧ mezi severní a jiţní Evropou přes Moravskou bránu. Zásadním faktorem byl také po dlouhá staletí v rozumné míře usměrňován lov, a hlavně se v 19. st. Lednické rybníky jako jedny z mála vyhnuly hromadnému vysoušení rybníkŧ a jezer. Od 19. st. byly rybníky navštěvovány ornitology. První soustavné zprávy o Lednických rybnících vytvořil ve dvacátých letech 20. st. brněnský lékař MUDr. Jaroslav Karásek, který měl povolení k odlovu ptactva pro své soukromé sbírky, a který po čas odstřelu zaznamenal i svá pozorování. Dalším dŧleţitým faktorem ohledně tamějšího zkoumání ornitofauny se stalo postavení Vysoké školy biologické v Lednici, kde pŧsobil Dr. Josef Jirsík, který své pozorování doprovázel výstiţnými kresbami. Od padesátých let se o rybníky začala zajímat Československá akademie věd. Mnoho vědcŧ i amatérských ornitologŧ začali svá pozorování zaznamenávat do stanovištní knihy. Vladislav Hájek z Břeclavi zahájil éru pravidelných odchytŧ a krouţkování ptákŧ, které probíhá ještě dnes, v moderní pozměněné formě

11 Od sedmdesátých let se rybníkŧm začal soustavně věnovat RNDr. Petr Macháček, CSc. Jeho výzkum je natolik dlouhodobý a podrobný, ţe díky němu jsem se rozhodla tuto oblast blíţe prozkoumat a sepsat tuto bakalářskou práci. Zvolenou lokalitu, rybník Nesyt, jezdím pozorovat jiţ mnoho let, ale soustavné pozorování pro bakalářskou práci jsem prováděla od podzimu roku 2009 do podzimu Zjišťování současné druhové skladby jsem prováděla bodovou metodou a metodou přímého pozorování hnízd. Zjištěné údaje jsem nadále srovnávala s historickými záznamy uvedené v knihách Dr. Josefa Jirsíka, RNDr. Petra Macháčka, Karla Šťastného a v jiných obsáhlých publikacích o ornitofauně. Lednické rybníky patří k našim nejvýznamnějším ornitologickým lokalitám. V roce 1935 byly vyhlášeny přírodní rezervací, dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou nyní zařazeny do kategorie národní přírodní rezervace. V roce 1990 byla naší republikou ratifikována Ramsarská úmluva o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva. Lednické rybníky byly zařazeny na seznam Seznam mokřadŧ mezinárodního významu. Rybníky jsou také součástí Lednicko-valtického areálu, který je od roku 1996 zapsán do seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO (World Heritages Site), a rybníky byly zařazeny do Biosférické rezervace Dolní Morava. V roce 2005 byly vyhlášeny jako Ptačí oblast Lednické rybníky, které náleţí do soustavy Natura 2000 v České republice. (MACHÁČEK, 2009) Cíl práce Cílem práce je popsat kvalitu biotopu, jak biotop vyhovuje podmínkám pro hnízdění ptactva. Zaznamenat a vypsat druhovou skladbu ptákŧ, kteří na lokalitě přebývají, hnízdí, nebo kolem pouze přelétají. Tyto zjištěné údaje porovnat s historickými výzkumy, a popsat vývoj ornitofauny od konce 19. století. Nadále se zabývat moţnými faktory, které ohroţují danou lokalitu, a navrhnout zásady, podle kterých by se mělo o lokalitu pečovat

12 2. Metodika Pozorování byla prováděna během 59 návštěv rybníku Nesyt od měsíce září 2009 do listopadu 2010 (viz. Tabulka níţe). Území bylo navštěvováno pravidelně kaţdý víkend (neděle dopoledne) na jaře a na podzim, v zimě dvakrát měsíčně, kromě únoru, kdy byla realizována pouze jedna návštěva, v létě byla lokalita navštěvována dvakrát aţ třikrát týdně, pravidelně ve čtvrtek a v neděli ráno, kolem 6 7 hod. Tab. č. 1: Návštěvy rybníku Nesyt: rok měsíc data počet pozorování 2009 září 6. 9., 13.9., 20.9., říjen 4.10., , , listopad 1.11., 8.11., prosinec 6.12., leden 17.1., 31.1., 2 únor březen 14.3., duben 18.4., květen 2.5., 9.5., 16.5., 23.5., červen 6.6., 13.6., 20.6., 27.6., 4 červenec 4.7., 8.7., 11.7., 15.7., 18.7., 20.7., 22.7., 25.7., srpen 1.8., 5.8., 8.8., 13.8., 15.8., 19.8., 22.8., 26.8., 29.8., září 5.9., 12.9., 19.9., říjen 3.10., , , , listopad 7.11., Σ:

13 Pozorování bylo prováděno pomoci bodové metody. Je to metoda, kdy se na zkoumaném území vytyčí nejméně 30 bodŧ, na těchto bodech se alespoň 20 minut setrvá a zjišťuje se hustota populace pomoci akustických a vizuálních pozorování. Nejvhodnější doba pro pozorování touto metodou jsou časné ranní hodiny. Normálně se sčítání provádí 2 za sezónu. Cílem této práce nebylo zjištění hustot populací, ale zjištění hnízdících a přetahujících druhŧ. Proto byly vybrané body monitorovány i dvakrát týdně. Sledovací body byly situovány na březích rybníku v místech s dobrými sledovacími moţnostmi. V zimě bylo navštěvováno pouze 6 vybraných bodŧ na obvodu rybníku, v době hnízdění byly body přibliţně po 500 m. V rámci jarního a letního pozorování bylo vyuţito i hladinové pozorování a částečně i sčítání ptákŧ, ale tato metoda je značně vysilující, na vodní hladině mnohdy sedávají stovky ptákŧ. K pozorování jsem pouţívala dalekohled USSR 7x50, jako stativ jsem pouţila auto, větve stromŧ nebo i zábradlí u stavidla. Na podzim 2008, kdyţ skončila doba hnízdění a kdyţ uţ se ptáci nedrţeli v blízkosti hnízd, byla prováděna kontrola rákosin, vyhledávána hnízda, která byla obsazena, aby je bylo moţné příští sezónu nalézt. Zároveň byl monitorován stav vegetace, jeho druhová skladba. Od jara do podzimu byla pozorování prováděna v ranních hodinách mezi 6 a 7 hodinou, kaţdou neděli. V červenci a srpnu potom ještě ve čtvrtek, a jiné náhodné nepravidelné návštěvy. V zimě jsem rybník Nesyt navštěvovala v neděli, v dopoledních hodinách. Metoda přímého pozorování hnízd byla pouţita jen okrajově, jako amatér jsem nechtěla zasahovat v době hnízdění do ţivota ptákŧ v rákosinách. V souvisejících biotopech rybníku Nesyt, tedy v okolních lesích a remízcích, byla objevena mnohá hnízda na stromech, především dravcŧ a pěvcŧ

14 Ve dnech, kdy byli ptáci vizuálně monitorováni, bylo většinou dobré počasí bez sráţek a bez mlhy. Jen okrajově a doplňkově bylo vyuţito akustických projevŧ ptákŧ. Při prvních výjezdech k rybníku Nesyt autorku této práce doprovázel ornitolog Jan Kučírek, který poskytl cenné rady, jak a odkud pozorovat, a jaké jsou projevy jednotlivých ptačích druhŧ. Veškerá pozorování byla zaznamenávána do ornitologického deníku, který by měl obsahovat, (OBHLÍDAL, 1980).: 1. datum pozorování 2. denní dobu pozorování (začátek a konec) 3. místo pozorování (obec, místní název, popis biotopu, místo, kde byl pták pozorován, ve vodě, ve vzduchu, na stromě, apod.) 4. údaje o počasí a o teplotě vzduchu (slunečno, zamračeno, deštivo, mráz, sníh, mlha, vítr, jeho síla, apod.) 5. druh pozorovaného ptáka (v případě, ţe byl bezpečně zjištěn), jinak jeho popis, hlavní charakteristické znaky, velikost, skupinu, do nichţ patří (např. dravci) 6. počet pozorovaných exemplářŧ v číslech, alespoň přibliţný počet, v hejnech odhadujeme počet jedincŧ a část hejna, a odhadem přibliţně počet vynásobíme; nikdy nepouţíváme k udání počtu výrazŧ několik, mnoho, hojný, apod. 7. nápadné chování ptáka 8. hlasový projev 9. údaje o hnízdění, okolnosti, z nichţ lze bezpečně soudit na hnízdění (pták staví hnízdo, nosí hnízdní materiál, hnízdo s vejci nebo s mladými, pták nosí potravu apod.) 10. jiné údaje, které mohou přispět k určení ptáka

15 Pro potřeby této práce byly zaznamenány: datum pozorování, čas pozorování pouze, pokud šlo o překvapivý výskyt (například v měsíci lednu přelet výra velkého (Bubo Bubo) nad vodní plochou zhruba v poledne). Místa pozorování značená nebyla, protoţe vše se odehrávalo v blízkosti rybníku Nesyt. Pouze někdy byla připsána malá poznámka, na kterém břehu bylo pozorování prováděno, podle světových stran. Většina ptákŧ byla na vodní hladině, nebo přistávali, nebo odlétali, v souvisejících biotopech bylo zaznačeno, zda byl pták na stromě, zda na hnízdě apod. Druh, popis jedince byly zaznamenávány poctivě, počty jen u vzácných ptákŧ. Hejna volavek popelavých (Ardea cinerea) nebo husí velkých (Anser anser) počítány nebyly. Nápadné chování ptáka a hlasový projev a jiné projevy byly zaznamenány v rámci moţností. Ptáci, kteří na první pohled nebyli rozpoznáni, byli nafotografováni a následně porovnáni v rŧzných atlasech ptákŧ (Atlas hnízdního rozšíření ptákŧ v České republice (ŠŤASTNÝ a kol., 2006) a Ptáci Lednických rybníkŧ (MACHÁČEK, 2009)), a také s determinací pomáhal Jan Kučírek. Jednotlivé druhy jsou zařazeny do mezinárodních kategorií výskytu na základě následujících parametrŧ: Stupeň prŧkaznosti: A = předpokládané hnízdění B = moţné hnízdění C = pravděpodobné hnízdění D = prokázané hnízdění

16 Jednotlivé stupně jsou dále členěny na kategorie: Stupeň Kategorie A 0 Druh pozorovaný v době hnízdění ( ). B 1 Druh pozorovaný v době hnízdění ve vhodném hnízdním prostředí. 2 Pozorování zpívajícího samce, nebo zaslechnutí hlasŧ souvisejících s hnízděním v hnízdním období. C 3 Pár pozorovaný ve vhodném hnízdním prostředí v době hnízdění. 4 Stálý okrsek předpokládaný na základě teritoriálního chování, na tomtéţ stanovišti nejméně dvakrát s odstupem jednoho týdne. 5 Pozorování toku a imponování nebo páření. 6 Hledání pravděpodobných hnízd. 7 Vzrušené chování a varování starých ptákŧ nejspíše v blízkosti hnízda nebo mláďat. 8 Přítomnost hnízdních naţin u chycených ptákŧ. 9 Staří ptáci pozorovaní při stavbě hnízda nebo dlabání hnízdní dutiny. D 10 Odpoutání pozornosti od hnízda nebo mláďat a předstírání zranění. 11 Nález pouţitého hnízda či zbytkŧ vaječných skořápek. 12 Nález čerstvě vylétaných mláďat nebo mláďat v prachovém peří. 13 Pozorování starých ptákŧ přilétajících na hnízdiště či opouštějících je za okolností, které nasvědčují přítomnosti obsazeného hnízda či pozorování starých ptákŧ vysezující snŧšky. 14 Pozorování starých ptákŧ při odnášení trusu od hnízda nebo při přinášení potravy mláďatŧm. 15 Nález hnízda s vejci. 16 Nález hnízda s mláďaty (viděnými nebo slyšenými). (ŠŤASTNÝ a kol. 2006) Podle těchto kritérií byly zařazovány zjištěné druhy ptákŧ. U ptákŧ, u kterých zařazení chybí, nebylo hnízdění prokázáno na studované lokalitě

17 3. Charakteristika území 3.1. Geomorfologie PANONSKÁ PÁNEV ZÁPADOPANONSKÁ PÁNEV X VÍDEŇSKÁ PÁNEV - tektonická sníţenina se sloţitou zlomovou stavbou; plocha 957,76 ; vzniklá v badenu, vyplněná usazeninami středního a svrchního miocénu, méně pliocénu, sedimenty obsahují loţiska ligninu a ropy; na území ČR vybíhá severním výběţkem Jihomoravská pánev podél toku Moravy k Napajedlŧm, osu tvoří Dyjsko-moravská niva, kterou lemují níţinné pahorkatiny s erozně-akumulačním povrchem. XA JIHOMORAVSKÁ PÁNEV - sníţenina na jiţní Moravě; plocha 957,76 ; poklesová oblast se sloţitou zlomovou strukturou a vyplněná neogenními a kvartérními usazeninami; osu tvoří široká rovina Dyjsko-moravské nivy, která je lemována níţinnými pahorkatinami; nejvyšší bod Staré hory 301,8 m v Úvalské pahorkatině. XA-1 DOLNOMORAVSKÝ ÚVAL sníţenina na jiţní Moravě, plocha 957,76 ; střední výška 183,2 m, střední sklon 1 01 ; má rovinný a pahorkatinný povrch na neogenních a kvartérních usazeninách; osu tvoří široká Dyjsko-moravská niva, tato spojená niva Moravy a Dyje je lemována terasami a níţinnými pahorkatinami Dyjsko-moravskou a Valtickou, pískové přesypy; nejvyšší bod Staré hory 301,8 m v Úvalské pahorkatině; převládají pole, v nivách jsou luţní lesy. XA-1C VALTICKÁ PAHORKATINA plochá níţinná pahorkatina na flyšových horninách ţdánické jednotky, neogenních sedimentech Vídeňské pánve a čtvrtohorních deluvio-fluviálních, fluviálních a eolických usazeninách, plocha 124,526, střední výška 197 m, střední sklon 1 49 ; rozdělena výraznou Nasytskou sníţeninou směru Z-V s Lednickými rybníky; v jiţní části rozsáhlá plošina na pliocenních štěrcích, východní okraj tvoří terasy Dyje a pokryvy spraší; nejvyšší bod Staré hory 301,8 m v Úvalské pahorkatině; převládají pole, vinice a teplomilné listnaté porosty; Lednicko-valtický areál chráněný UNESCO

18 XA-1C-2 NESYTSKÁ SNÍŢENINA protáhlá sníţenina směru Z-V; plocha 26,44 ; v neogenních usazeninách Vídeňské pánve vyplněná rozsáhlými Lednickými rybníky; vegetační stupeň, pole, vinice, lesíky s teplomilnými listnatými porosty; NPR Lednické rybníky soustava rybníkŧ s přilehlými loukami, lesíky a zámeckým parkem v Lednici; hnízdiště asi 130 druhŧ ptákŧ a dŧleţité místo ptačích prŧtahŧ; v okolí rybníka Nesyt slanomilná vegetace, hnízdiště racka chechtavého, husy velké apod.; NPR Slanisko u Nesytu, PP Kamenice u Hlohovce početná populace hlaváčku jarního. (DEMEK A KOL., 2006) 3.2. Geologické a pedologické poměry Na sedimentech, štěrcích, píscích a flyších převládá hnědozem, ţivinami zásobená pŧda se znaky zamokření. Místy se vyskytuje kambizem, hlubší zrnitá pŧda. (ŠKORPÍK Martin, Správa národního parku Podyjí [online], citováno dne 8. května Dostupné na www: < Lokalizace Rybník Nesyt leţí na jiţní Moravě. Rozkládá se mezi obcemi Hlohovec a Sedlec. K rybníku se dá dostat po silnici mezi Lednicí a Mikulovem, kde se odbočí na obec Sedlec, nebo vlakovou dopravou, stanice Sedlec u Mikulova. Severní břeh rybníku lemuje turistická trasa a cyklostezka, které dále pokračují západně do Mikulova, východně na Hlohovecký rybník. (mapa viz přílohy)

19 3.4. Klimatické podmínky Nesyt patří klimaticky do oblasti teplé, podoblast suché a okresu teplého, suchého, s mírnou zimou, kratším slunečním svitem. svit slunce ve vegetačním období méně neţ hodin, prŧměrná roční teplota je 9 10 C, prŧměrná teplota v lednu je nad -2 C, prŧměrná teplota v dubnu je 9 10 C, prŧměrná teplota v červenci je C, prŧměrná teplota v říjnu je 9 10 C, prŧměrný počet mrazových dnŧ v roce je méně 100 (-0,1 C), počet letních dnŧ v roce bývá (25 C), prŧměrný roční úhrn sráţek je mm prŧměrný úhrn sráţek od října do března je mm, prŧměrný úhrn sráţek od dubna do září je 350 mm, počet dnŧ se sráţkami nad 1 mm je 80 90, počet dnŧ se sněhovou pokrývkou je méně neţ 40 (ROŢNOVSKÝ, TRNKOVÁ, Jihomoravský kraj [online], citováno dne 8. května Dostupné na www: <

20 3.5. Hydrografické podmínky Zájmové území leţí v povodí řeky Dyje. Rybníky leţí na pravostranném přítoku Dyje. Hladina rybníku Nesyt je v nadmořské výšce 175 m. Dosahuje hloubky aţ 3 m. Ze soustavy Lednických rybníkŧ je Nesyt největší a nejstarší. Je to sedmý největší rybník v České republice. Vznikl jiţ v roce 1414 (HURT, 1960) a ostatní rybníky byly přistavěny později. Rybníky tvořily aţ do ro1919 hranici mezi Moravou a Rakouskem. Aţ do padesátých let 20. st. byly tyto rybníky jedinou rybniční soustavou na jiţní Moravě (HACHLER, 1959). Nesyt leţí nejzápadněji v soustavě Lednických rybníkŧ. Je největší z rybníkŧ jeho katastrální plocha je 315,3 ha, z toho vodní plocha se rozkládá na 300 ha. Má přibliţně tvar trojúhelníku. Je napájen potokem, který pramení v Rakousku, dále teče pod Mikulovem, protéká přes rybník Nový. Jmenuje se Včelínek (171,63. Odvodňuje soustavu rybníkŧ mezi Mikulovem a Lednicí. Po protečení přes Lednické rybníky se dále vlévá do Staré Dyje u Břeclavi (VLČEK., 1969). V Nesytu se hromadí veškerá odpadní voda z obcí Valtice a Sedlec. Vlévá se zde také úvalenská strouha a mnoho povrchových i podpovrchových svodnic. Veškeré odpadní vody prochází přes čističky (MACHÁČEK, 2009)

21 3.6. Biocenóza Břehy jsou porostlé rákosem obecným (Phragmites communis) a místy orobincem úzkolistým (Typha angustifolia). Rákos vytváří rozsáhlé porosty v jiţním zálivu a v západním cípu rybníka. Dle leteckého snímku bylo v roce 2006 na Nesytu přes 52 ha rákosin (KMET in litt.). V dŧsledku eutrofizace rybníku a intenzifikace rybničního hospodaření po druhé světové válce se zvýšila produkce ryb, ale naopak zredukována druhová pestrost rostlinných společenstev, převáţně na rybničním dně. Rybník se neletní, a tak se jen v letech s malými sráţkami nezaplavené okraje břehŧ částečně pokryjí vegetací. Rybník má charakteristickou zonaci porostŧ shodnou s vrstevnicemi na profilu nádrţe. V nádrţi mají rostliny veliký význam, jsou zdrojem výţivy a skýtají úkryt mnohým ţivočichŧm. Rákosiny slouţí jako ochranný val proti vlnobití a zabraňují erozi břehŧ. Mimo jiţ výše zmíněné rákosiny se zde vyskytují: Typha latifolia, Schoenoplectus lacustris, Schoenoplecus tabernaemontani, Glyceria maxima, Iris pseudacorus, Acorus calamus, Melilotus debata, Atriplex hastata, Carex riparia, Carex acutiformis a další. Navazuje zóna dále od břehu, tzv. zóna ostřic s Carex riparia, Carex acutiformis, Carex gracilit, Mentha aquatica, Poa palustris, Teucrium scordium, Humulus lupulus, Bryonia alba, Calystegia sepium. Společenstva plovoucích rostlin se vyskytují v zátokách a lagunách, tvořena převáţně okřehky a trhutkami (Lemma gibba, Lemma minor, Lemma triscula, Spirodela polyrhiza, Riccia rhenana). Významná jsou také společenstva ponořených rostlin, jako jsou Potamogeton pectinatus, Potamogeton crispus, Zannichellia palustris, které mohou rŧst i v hloubce 200 cm. Jako další rostliny rostoucí v blízkosti rybníka lze zmínit Cyperus fuscus, Potentilla supina, Juncus bufonius, Carex bohemica, Juncus articulatus, Dichostylis micheliana, Gnaphalium uliginosum, Hypericum tetrapterum, Plantago winteri, Bidens tripartitus, Bidens radiatus, Bidens frondosus, Ranunculus sceleratus, Veronica anagalloides, Rumex marinus, Rumex palustres, Rumex sanquineus, Melilotus dentatul, Melilotus altissimus, Epilobium hirsutum, Epilobium parviflorum, Polygonum lapathifolium, Polygonum mite, Polygonum minus, Chenopodium rubrum, Chenopodium polyspermum, Lotus tenis, Trifolium gragiferum, Medicago lupulina, POtentilla anserina, Inula britanica, Mentha longifolia, Lycopus auropaeus, Althaea officinalis

22 Zajímavý je zde také masový výskyt pečárky polní (Agaricus campestris). Vegetace je závislá na výšce hladiny, kvalitě vody, kvalitě pŧdy, klimatických podmínkách atd. (HEJNÝ, HUSÁK, 1979). V úzké blízkosti rybníku roste souvislý lem keřovitých a stromovitých vrb, jde především o Salix alba, Salix cinerea, Salix purpurea, Salix rubra, Salix triandra, Salix viminalis. Na východním strmém břehu Nesytu je nápadný porost s dominantním akátem (Robinia pseudoacacia), (HEJNÝ, HUSÁK 1979). Za pásem stromŧ jsou rozsáhlá pole. Na jihovýchodě od rybníka je malý (6,8 ha) rybník Výtopa. Západně od rybníka leţí malá louka a slanisko (1667 ). Zde se vyskytuje halofytní vegetace. Pŧda zde má vysoký obsah ve vodě rozpustných solí (55 %), (PELÍŠEK, 1948). Pŧda je jílovitá. Z halofytních rostlin lze uvést hvězdici slanistou (Aster tripolium), dále Juncus guardii, Mentha pulegium, Potentilla anserina, Phragmites communis. Plantago maritima (VICHEREK, 1972). Druhová skladba rostlinstva se udrţuje po mnoho let prakticky beze změn. Kvŧli neporušenosti zdejší přírody se v krajině vytvořilo ohnisko nákazy rŧzných chorob, jako jsou klíšťový zánět mozku, lymeská borelióza, leptospiróza, valtická horečka a podobně. Nejčastějšími přenašeči těchto chorob jsou klíšťata a komáři. Komáři se v oblasti lednických rybníkŧ vyskytují velice početně. (ROŢNOVSKÝ, TRNKOVÁ, Jihomoravský kraj [online], citováno dne 8. května Dostupné na www: <

23 4. Výsledky 4.1. Ornitologické výzkumy historie a současné zdroje Druhová bohatost ptactva Lednických rybníkŧ je známá odedávna. O tom svědčí vycpaniny ve sbírkách Liechtensteinŧ jiţ z 18. st. (HUDEC, 1979). První ornitologické popisky pocházejí od Josefa Talského z roku 1885, další od Václava Čapka z roku Počátkem minulého století své výsledky pozorování zaznamenal v publikacích o ptácích Moravy Franz Schade. Tyto informace o hnízdění však neodpovídaly skutečnosti. Informace o hnízdění doplnil Franz Zdobnitzky. Ten svá pozorování nepublikoval, ale údaje se zachovaly v jeho kartotékách, později byly publikovány Zdeňkem Kuxem. Ve dvacátých letech zde opět studoval Václav Čapek. (MACHÁČEK, 2009) První systematické pozorování zde prováděl Jaroslav Karásek, který v roce 1923 uskutečnil několik desítek jedno i vícedenních exkurzí. Pobýval na nově zřízené Biologické stanici Vysokých škol brněnských v Lednici. Tato stanice byla často navštěvována vědci i amatérskými ornitology, kde zaznamenávali svá pozorování a tím se dochovaly zprávy o hnízdění z dřívějších let. Mezi nejvýznamnější ornitology tehdejší doby patří Emil Bayer, Josef Jirsík, Karel Kostroň, Julius Glíţ a Jindřich Zapletálek. (MACHÁČEK, 2009) V roce 1945 bylo na stanici zřízeno stálé místo ornitologa, kde postupně pracovali František Balát (mimo jiné autor docela dobrého klíče, který vyšel v osmdesátých letech), Zdeněk Kux, Emil Hachler, Zdeněk Bauer, Bohuslav Urbánek. Z. Kux a E. Hachler publikovali mnoho prací. V roce 1972 bylo místo ornitologa zrušeno. Ornitologické výzkumy přesto byly vedeny dále. (MACHÁČEK, 2009)

24 V roce 1945 zde byl také prováděn rozsáhlý výzkum hnízdění husy velké (Anser anser), která byla jedna z nejvýznamnějších hnízdících ptákŧ na jiţní Moravě. Od roku 1945 se počet hus navyšoval (aţ 62 hnízd na Nesytu). Zhruba 20 % hus bylo také okrouţkováno. (HUDEC, 1979) V šedesátých letech probíhala podrobné pozorování hnízdění kachen (BALÁT), hnízdění ptactva v rákosinách (HUDEC, KOŢENÁ), které bylo mezinárodního charakteru. V druhé polovině minulého století (od roku 1953 vznik rezervace) probíhalo sledování a intenzivní krouţkování ptákŧ na rybnících (HÁJEK). Do roku 1974 bylo okrouţkováno ptákŧ 167 druhŧ. K odchytu se pouţívalo výhradně sítí (HÁJEK, 1979). Velká odchytová akce v rákosinách na rybníku Nesyt probíhala v sedmdesátých letech 20. st. Akce byla nazvána Acrocephalus. Na tento projekt navázal Josef Chytil v roce 1994 a odchytává ptáky doposud. V letech zde probíhal výzkum napadení hnízd rákosníkŧ kukačkou. Na výzkumu se podílel Marcel Honza a kolegové z Norska. Mnoho pozorování profesionálních i amatérských ornitologŧ je zaznamenáno v Zoologických listech z let , ve Zprávách ČSSO (nyní ČSO) od roku 1972 a ve Zprávách MOS od roku V současnosti jsou ornitologická pozorování zaznamenávána na internetu, především na stránkách (MACHÁČEK, 2009)

25 Dalšími publikacemi jsou rŧzné atlasy, z kterých je nejobsáhlejší Atlas hnízdního rozšíření ptákŧ v České republice (ŠŤASTNÝ a kol., 2006). Tato publikace navazuje na dřívější výzkumy a podává kompletní obraz ohledně hnízdění ptákŧ na území České republiky do roku Udává jak obraz druhový, tak početní. Jednotlivým druhŧm bylo přiřazen stupeň prŧkaznosti hnízdění. Stupně jsou 4: A B C D = předpokládané hnízdění = moţné hnízdění = pravděpodobné hnízdění = prokázané hnízdění V atlase jsou však ptáci zařazeni pouze do stupňŧ B D. V době sepsání publikace bylo na území České republiky zjištěno 199 hnízdících druhŧ ptákŧ. Jako další zdroj informací byl pouţit celorepublikový program Jednotný program sčítání ptákŧ v ČR (JPSP). Výsledky lze získat na webových stránkách: Projekt je organizován Českou společností ornitologickou (ČSO), a sleduje vývoj ptačích populací po celé České republice. Monitoruje a upravuje početní trendy klasickými metodami hlavně v hnízdním období. Na monitoringu se mohou podílet dobrovolníci z řad veřejnosti. Údaje o početnosti mají význam: vědecký zákonitosti v dynamice populace, faktory ovlivňující změny početnosti, ochrany přírody úbytek nebo nárŧst chráněných druhŧ ptákŧ, indikátory některé druhy měří kvalitu ţivotního prostředí

26 4.2. Druhová skladba ptáků na rybníku Nesyt Během všech pozorování bylo zaznamenáno na rybníku Nesyt a v souvisejících biotopech 246 druhŧ 18 řádŧ. Nejstarší záznamy jsou z konce 19. století. Tab. č. 2: Seznam očekávaných druhŧ a jejich prezence na lokalitě v letech Druh Prezence Poznámky potáplice Gaviiformes potáplice malá Gavia stellata 0 První záznam v roce 1953 (Kučírek), nehnízdí zde. potáplice severní Gavia artica 0 První záznam v roce 1959 (Hudec), v roce 2007 (Macháček) jedinec viděn ve svatebním šatě potápky Podicipediformes potápka malá Tachybaptus D 12 Hnízdí od roku 1920 (Čapek, Hachler) ruficollis (23 ) potápka roháč Podiceps cristatus D 12 Hnízdí od roku 1907 (Zdobnitzký) (35 ) potápka Podiceps 0 Hnízdění v letech rudokrká grisegena potápka Podiceps auritus 0 První záznam 1954 (Hudec) ţlutorohá potápka černokrká Podiceps nigricollis 0 Hnízdí od roku 1920 (Čapek, Hachler), od roku 1990 vymizely (Macháček) veslonozí Pelecaniformes kormorán velký Phalacocrocorax carbo D 13 (12 ) Výskyt od roku 1919 (Karásek), 1938 zahnízdili (Glíţ), nyní celoroční výskyt v početných hejnech kormorán malý Phalacocrocorax pygmeus 0 Pozorování v letech 1959 (Hájek), 2009 (Vyhnálek), 2009 (Macháček) pelikán bílý Pelecanus onocrotalus 0 Jediné pozorování v roce 1934 (Kostroň)

27 brodiví Ciconiiformes bukač velký Botaurus stellaris A 0 (3 ) Hnízdí od roku 1907 (Zdobnitzký) bukáček malý Ixobrychus A 0 (1 ) Hnízdí od roku 1923 (Karásek) minutus kvakoš noční Nyctycorax nyctycorax C 4 (11 ) Od roku 1901 (Schade) hnízdí na Zámeckém rybníku, na Nesytu nehnízdí volavka vlasatá Ardeola ralloides 0 Pozorována od roku 1936 (Zdobnitzky), nehnídzí zde volavka rusohlavá Bubulcus ibis 0 Jediné pozorování v roce 1972 (Macháček), pocházela z umělé kolonie ve Vídni volavka Egretta garzetta 0 Vzácným hostem od roku 1979 (Chytil) stříbřitá volavka bílá Egretta alba C 3 (10 ) Výskyt od roku 1958 (Svoboda), nyní běţný, hojný druh volavka Ardea cinerea D 13 Od roku 1901 (Schade) početně hnízdí popelavá (31 ) volavka červená Ardea purpurea 0 Od roku 1947 (Balát) pravidelně, ale skrytě hnízdí čáp černý Ciconia nigra 3 Poprvé viděn v roce 1901 (Schade), na Nesytu nehnízdí čáp bílý Ciconia ciconia D 16 (23 ) První záznam v roce 1901 (Schade), u Nesytu pravidelně hnízdí ibis hnědý Plegadis falcinellus 0 Záznam z roku 1810 (Štěpán a Dufka), 1980 (Vyhnálek), 1996 (Macháček) ibis posvátný Threskiornis aethiopicus 2 V roce 2010 se opakovaně objevoval na Nesytu a Pastvisku, jednalo se zatoulaného jedince, nebo i více jedincŧ, kteří nebyli krouţkovaní. Mé pozorování mi potvrdili i Kučírek, Vyhnálek, Macháček, Polášek

28 kolpík bílý Platalea leucorodia 1 První pozorováni v roce 1944 (Glíţ), pravidelný výskyt, ale na Nesytu nehnízdí vrubozobí Anseriformes labuť velká Cygnus olor D 16 (50 ) První záznam v roce 1893 (Čapek), výskyt výrazně stoupá labuť malá Cygnus columbianus 0 První záznam v roce 1962 (Svoboda), poslední záznam v roce 1978 (Macháček) labuť zpěvná Cygnus cygnus 0 Na Nesytu pouze 3 záznamy: 1972 (Macháček), 1975 (Toman), 1979 (Hanák) husa polní Anser fabalis 6 První záznam zimování tisícihlavých hejn v roce 1925 (Čapek), nyní pravidelný výskyt na jarní a zimní tah husa krátkozobá Anser brachyrhychus 0 Na Nesytu pozorována pouze jednou v roce 1985 (Macháček) husa běločelá Anser albifrons 5 Od roku 1938 (Glíţ) zimují v hejnech spolu s husami polními husa malá Anser erythropus 0 Nepravidelný výskyt, první v roce 1954 (Hachler), poslední v roce 2002 (Macháček a Vyhnálek) husa indická Anser indicus 0 Jediný záznam je z roku 2003 (Macháček) husa velká Anser anser D 13 (8 ) Do osmdesátých let Nesyt pouze pelichaništěm (Hudec), v roce 1963 (Kux) i hnízdištěm

29 berneška bělolící Branta leucopsis 0 Nepravidelný výskyt od roku 1966 (Urbánek) do roku 2007 (Macháček) berneška Branta bernicla 0 Jediný záznam z roku 1955 (Hachler) tmavá berneška rudokrká Branta ruficollis 0 Zatoulaní jedinci z Novomlýnských nádrţí zaznamenáni na Nesytu v letech 2005 a 2007 (Macháček) husice rezavá Tadorna ferruginea 0 Nepravidelný výskyt od roku 1974 (Chytil) husice liščí Tadorna tadorna 1 Nepravidelný host od r (Macháček) husice egyptská Alopochen aegyptiacus 0 Jediný záznam z roku 2004 (Macháček), kdy jedinec pouze přelétal hvízdák eurasijský Anas penelope 0 Přímo na Nesytu pouze jeden záznam z roku 1961 (Hájek), jinak viděni na Lednických rybnících během tahu kopřivka obecná Anas stepera B 1 (9 ) Nepravidelně hnízdí od roku 1901 (Schade), hojná na tahu čírka obecná Anas crecca 8 Hnízdění neprokázáno, jsou hojné v tahu od roku 1956 (Hudec), první výskyt v roce 1893 (Čapek) kachna divoká Anas platyrhynchos D 13 (52 ) První záznam v roce 1983 (Čapek), hojné na tahu i během hnízdění ostralka štíhlá Anas acuta 0 Od roku 1901 (Schade) pravidelně vídána na tahu, přímo na Nesytu nehnízdí čírka modrá Anas querquedula 2 První záznam v roce 1901 (Schade), na Nesytu nehnízdí, ale v hojných počtech se vyskytuje během tahu lţičák pestrý Anas clypeata A 0 (3 ) Nepravidelné hnízdění a hojný výskyt během tahu od roku 1907 (Zdobnitzky) zrzohlávka rudozobá Netta rufina D 12 (10 ) První záznam v roce 1920 (Čapek), pravidelně hnízdí

30 polák velký Aythya ferina C 3 Od roku 1901 (Schade) hojně hnízdí (14 ) polák malý Aythya nyroca 0 Od roku 1948 (Čapek) se nepravidelně vyskytuje na Lednických rybnících, na Nesytu výjimečně polák chocholačka Aythya fuligula D 13 (36 ) První záznam v roce 1923 (Čapek), hnízdí pravidelně, hojný je na tahu polák kaholka Aythya marila 0 Od roku 1923 (Karásek) pravidelně protahuje hoholka lední Clangula hyemalis 0 Pozorován v letech 1954 (Hachler), 1972 a 1988 (Macháček) turpan černý Melanita nigra 0 Zima 1956 (Hachler) (Macháček) turpan hnědý Melanita fusca 0 Výjimečný výskyt v zimě v období 1923 Karásek) (Macháček) hohol severní Bucephala clangula 1 První záznam v roce 1923 (Karásek), v malých hejnech přezimuje morčák prostřední Mergus serrator 0 V zimních a jarních měsících se skupinkově vyskytuje od roku 1923 (Macháček) morčák velký Mergus merganser 1 Od roku 1923 (Karásek) hojný během tahu, v posledních letech se přesunuli na Novomlýnské nádrţe morčák bílý Mergus albellus 0 Od roku 1920 (Karásek) přezimují menší hejna kachnice bělohlavá Oxyura leucocephala 0 Viděn v letech 1981 a 1995 (Macháček), údajně se jedná o uprchlíky ze zajetí dravci Accipitriformes orel mořský Haliaeetus albicilla 10 Od roku 1920 (Karásek) se pravidelně vyskytuje orel královský Aquila heliaca 2 Asi zatoulaný ze Soutoku

31 moták pochop Circus D 13 Hnízdí od roku 1946 (Kux) aeruginosus (9 ) orlovec říční Pandion haliaetus 4 První záznam od roku 1901 (Schade), pravidelně zalétá jestřáb lesní Accipiter gentilis D 16 Hnízdí v okolních lesích (12 ) krahujec Accipiter nisus D 16 Hnízdí v okolních lesích obecný (24 ) káně lesní Buteo buteo D 13 Hnízdí v okolních lesích (49 ) luňák červený Milvus milvus 2 Zalétl nejspíše od Zámeckého rybníku luňák hnědý Milvus migrans 1 Zalétl nejspíše od Zámeckého rybníku poštolka Falco tinnunculus D 13 Hnízdí v okolních lesích obecná (52 ) ostříţ lesní Falco subbuteo D 13 Hnízdí na stromech na březích (19 ) sovy Strigiformes puštík obecný Strix aluco C 4 (3 ) Hnízdí v okolních lesích kalous ušatý Asio otus C 4 (8 ) Hnízdí v okolních lesích výr velký Bubo bubo 1 Viděn v zimě při přeletu nad rybníkem sova pálená Tyto alba 1 Viděna v okolí rybníka krátkokřídlí Gruiformes chřástal vodní Rallus aquaticus B 1 (3 ) Pravidelně se vyskytuje a hnízdí od roku 1946 (Balát) chřástal Porzana porzana 0 Řídce se vyskytuje od roku 1958 (Bárta) kropenatý chřástal malý Porzana parva 0 Na Nesytu hnízdí od roku 1975 (Hudec), nyní se vyskytuje nepravidelně chřástal polní Crex crex 0 Jediný záznam z roku 1979 (Hudec) slípka zelenonohá Gallinula chloropus C 4 (13 ) Pravidelný výskyt i hnízdění od roku 1957 (Kux) slípka modrá Porphyrio porphyrio 0 Jediný záznam z roku 1910 (Hudec)

32 lyska černá Fulica atra D 12 První záznam jiţ z roku 1893 (Čapek) (36 ) jeřáb popelavý Grus grus 0 Záznamy z let: 1948 (Kux), 1948 (Hachler), (Maháček) dlouhokřídlí - Charadriiformes - bahňáci Charadrii ústřičník velký Haematopus ostralegus 0 Záznamy z let: 1922 (Hachler), 1977 (Košťál), 1981 (Macháček) pisila čáponohá Himantopus himantopus 1 Vzácně se vyskytuje od roku 1930 (Prŧša) tenkozobec Recurvirostra 2 První záznam z roku 1948 (Kux) opačný avosetta dytík úhorní Burhinus 0 Jediný záznam z roku 1946 (Kux) oedicnemus ouhorlík stepní Glareola pratincola 0 Záznamy z let 1974 (Hubálek) a 1981 (Hájek) ouhorlík Glareola 0 Jediný záznam z roku 1970 (Hudec) černokřídlí normanni kulík říční Charadrius dubius C 3 (2 ) Běţný od roku 1923 (Karásek) kulík písečný Charadrius 2 Běţný od roku 1923 (Karásek) hiaticula kulík mořský Charadrius alexandrinus 0 Pozorován jen v letech 1957 (Hachler) a 2008 (Doleţal) kulík hnědý Charadrius morinellus 0 Pozorován v letech 1928 (Zdobnitzký), 1958 (Hachler) kulík zlatý Pluvialis apricaria 0 Hojně protahuje od roku 1923 (Karásek), moţná záměna s kulíkem bledým, nyní se jiţ nevyskytuje kulík bledý Pluvialis squatarola 0 Hojný na podzimní tah od roku 1923 (Karásek) keptuška stepní Chettusia gregaria 0 Jediný záznam z roku 1986 (Doupal a Hajný)

33 čejka chocholatá Vanellus vanellus C 4 (16 ) Početná hejna zaznamenána od roku 1932 (Zapletálek) jespák rezavý Calidris canutus 0 Pozorování jednotlivcŧ od roku 1947 (Kux) jespák písečný Calidris alba 0 První záznam v roce 1911 (Karásek), nepravidelný výskyt jedincŧ jespák malý Calidris minuta 1 Pravidelně protahují od roku 1901 (Schade) jespák šedý Calidris temninckii 0 Pravidelný výskyt od roku 1923 (Karásek), moţná záměna s jespákem malým jespák dlouhokřídlý Calidris bairdii 0 Jediný výskyt v České republice - odchyt mladé samice v roce 1981 (Hájek) jespák skvrnitý Calidris melanotos 0 Pouze jeden výskyt v roce 1973 (Hájek a Macháček) jespák křivozobý Calidris ferruginea 0 V menších hejnech pravidelně vídán na podzimním tahu, od roku 1923 (Karásek) jespák obecný Calidris alpina 1 Pravidelný výskyt během podzimního tahu od roku 1911 (Karásek) jespáček ploskozobý Limicila falcinellus 0 Záznamy z let: 1922 (Zdobnitzký), 1954 (Hachler), (Macháček) jespák Philomachus 2 Hojný na tahu od roku 1901 (Schade) bojovný pugnax slučka malá Lymnocryptes minimus 0 První pozorování v roce 1954 (Hachler), vyskytují se během tahu, ţijí skrytě bekasína otavní Gallinago gallinago 1 Od roku 1901 (Schade) jsou vídány pravidelně během tahu bekasína větší Gallinago media 0 Pozorování nepravidelně mezi lety 1954 (Hachler) a 2004 (Macháček) sluka lesní Scolopax rusticola 1 Pozorovala jsem sluku jedenkrát během jarního tahu u lesa v okolí rybníku

34 břehouš Limosa limosa 0 První pozorování v roce 1901 (Schade) černoocasý břehouš rudý Limosa lapponica 0 První záznam z roku 1954 (Hachler), vyskytují se nepravidelně koliha malá Numenius phaeopus 0 Nepravidelný výskyt od roku 1947 (Kux) koliha velká Numenius arquata 1 Od roku 1901 (Schade) je pravidelně pozorována na tahu vodouš tmavý Tringa erythropus 1 První pozorování v roce 1920 (Karásek) vodouš Tringa totanus 2 První pozorování v roce 1923 (Karásek) rudonohý vodouš štíhlý Tringa stagnatilis 0 Pozorován od roku 1964 (Hudec) vodouš šedý Tringa nebularia 1 Vyskytuje se spolu s vodoušem tmavým vodouš kropenatý Tringa ochropus 2 Výskyt od roku 1901 (Schade), od roku 2007 hojně na tahu (Macháček) vodouš Tringa glareola 6 Od roku 1923 (Karásek) hojný na tahu bahenní pisík obecný Actitis hypoleucos 2 Od roku 1923 (Karásek) hojný na tahu kameňáček Arenaria interpres 0 První záznam z roku 1919 (Karásek) pestrý lyskonoh úzkozobý Phalaropus lobatus 0 Nepravidelné záznamy mezi lety 1945 (Kux) a 2004 (Macháček) dlouhokřídlí - Charadriiformes - racci Lari chaluha Stercorarius 0 Jediný záznam z roku 1996 (Macháček) příţivná parasiticus chaluha pomořanská Stercorarius pomarinus 0 Jediné dva záznamy v letech 1946 (Hudec) a 1950 (Hachler) racek černohlavý Larus melanocephalus 0 Velice vzácně zalétá od roku 1966 (Urbánek) racek malý Larus minutus 2 Vyskytuje se pravidelně na podzimním tahu od roku 1920 (Karásek)

35 racek chechtavý Larus ridibundus D 16 (31 ) První záznam v roce 1893 (Čapek), výskyt výrazně klesá (Macháček) racek bouřní Larus canus 0 Pravidelný výskyt v zimním období od roku 1923 (Karásek) racek ţlutonohý Larus fuscus 0 Velice vzácně se vyskytuje od roku 1920 (Karásek) racek stříbřitý/ Larus argentatus/ 10 První záznam je z roku 1964 (Urbánek), bělohlavý cachinnans racci stříbřitý a bělohlavý jsou od sebe velice těţce rozeznatelní racek mořský Larus marinus 0 Dva záznamy : 1919 (Karásek) a 1974 (Macháček), ex. byli mladí, nevybarvení, není jisté, zda to byli racci mořští racek tříprstý Larus tridactyla 0 Na Nesytu jediný záznam z roku 1999 (Macháček) rybák černozobý Geocheridon nilotica 0 Na Nesytu jediný záznam z roku 1980 (Flousek) rybák Sterna caspia 0 Velice vzácný host od roku 1948 (Kux) velkozobý rybák obecný Sterna hirundo C 4 (9 ) První záznam je z roku 1923 (Karásek) rybák malý Sterna albifrons 0 Jediný záznam je z roku 1946 (Kux) rybák bahenní Chlidonias hybridus 0 Záznamy jsou z roku 1999 a 2007 (Macháček) a 2007 (Doleţal) rybák černý Chlidonia niger 2 První záznam z roku 1920 (Karásek) rybák Chlidonia 1 První záznam je z roku 1922 (Čapek) bělokřídlí leucopterus kukačky Cuculiformes kukačka obecná Cuculus canorus 3 Kukačka je vázaná na rybník Nesyt tím, ţe nejčastěji snáší vejce do hnízd rákosníka obecného (Hudec a kol., 2005)

36 srostloprstí Coraciiformes ledňáček říční Alcedo atthis C 4 (49 ) Vyskytuje se pravidelně a hnízdí nepravidelně (Macháček) mandelík hajní Coracias garrulus 0 Záznamy z padesátých let (Hájek), poté zcela vymizel vlha pestrá Merops apiaster 6 Pozorovala jsem hejna vlh vţdy před podzimním tahem dudek chocholatý pěvci slavík modráček slavík obecný cvrčilka slavíková cvrčilka zelená cvrčilka říční rákosník tamaryškový rákosník ostřicový rákosník prouţkovaný rákosník obecný Upupa epops 1 Jednou jsem ho viděla přelétat nad rybníkem Passeriformes Luscinia svecica D 13 První hnízdění zaznamenáno (9 ) v roce 1988 (Hájek) Luscinia A 0 (1 ) Viděn v okolí rybníka megarhynchos Locustella C 5 (2 ) První hnízdění zaznamenáno luscinioides v roce 1949 (Kux) Locustella naevia 0 Záznamy z padesátých let (Hájek) Locustella fluviatilis 0 Záznamy z padesátých let (Hájek) Acrocephalus 0 První záznam z roku 1971 (Hájek) melanopogon Acrocephalus 0 Jediný záznam je z roku 1963 (Havlín) paludicola Acrocephalus D 13 První záznam o hnízdění je z roku 1949 schoenobaenus (6 ) (Kux) Acrocephalus D 13 První záznam o hnízdění je z roku 1949 scirpaceus (5 ) (Kux) rákosník velký Acrocephalus arundinaceus D 13 (3 ) Na Nesytu pravidelně hnízdí, ale první záznam je aţ z roku 2005 (Macháček) rákosník zpěvný Acrocephalus palustris A 0 (1 ) Viděn v okolí rybníka

37 sýkořice Panurus biarmicus C 4 (9 ) První záznam je z roku 1921 (Karásek) vousatá moudivláček Remiz pendulinus B 1 (2 ) První záznam z roku 1946 (Kux) luţní skorec vodní Cinclus cinclus 0 Záznamy z padesátých let (Hájek), viděn v zimním období strnad rákosní Emberiza C 4 (7 ) První záznam je z roku 1975 (Hudec) schoeniclus strnad obecný Emberiza D 13 Hnízdí v okolí rybníka citrinella (3 ) strnad zahradní Emberiza hortulana 0 Záznamy z padesátých let (Hájek), poté zcela vymizel pěvuška Prunella B 1 (1 ) Viděna v okolí rybníka modrá modularis střízlík obecný Troglodytes C 4 (5 ) Viděna v okolí rybníka troglodytes drozd cvrčala Turdus iliacus 0 V 50. l. viděn během podzimního tahu (Hájek) drozd kvíčala Turdus pilaris D 12 Hnízdí v okolí rybníka (12 ) konipas bílý Motacilla alba D 13 Hnízdí v okolí rybníka (6 ) konipas luční Motacilla flava C 3 (2 ) Viděn v okolí rybníka konipas horský Motacilla cinerea 0 Nepravidelný výskyt v od padesátých let (Hájek) ţluva hajní Oriolus oriolus D 13 Viděna v okolí rybníka (10 ) sojka obecná Garrulus D 13 Hnízdí v okolních lesích glandarius (26 ) lejsek Ficedula A 0 (1 ) Viděn v okolí rybníka bělokrký albiocolis lejsek šedý Muscicapa striata A 0 (1 ) Viděn v okolí rybníka

38 lejsek černohlavý Ficedula hypoleuca 0 Nepravidelný výskyt v od padesátých let (Hájek) budníček lesní Phylloscopus A 0 (3 ) Viděn v okolí rybníka sibilatrix budníček Phylloscopus A 0 (2 ) Viděn v okolí rybníka menší collybita budníček větší Phylloscopus A 0 (4 ) Viděn v okolí rybníka trochilus králíček Regulus regulus A 0 (8 ) Viděn v okolí rybníka obecný králíček ohnivý Regulus ignicapillus A 0 (2 ) Viděn v okolí rybníka, hnízdil zde v roce 1961 (Hájek) skřivan lesní Lullula arborea 0 Záznam z hnízdění v roce 1958 (Hájek) skřivan polní Alauda arvensis A 0 (7 ) Viděn v okolí rybníka číţek lesní Carduelis spinus A 0 (5 ) Viděn v okolí rybníka, hnízdil zde v roce 1963 (Hájek) křivka obecná Loxia curvirostra 0 Hnízdila zde v roce 1963 (Hájek) sýkora parukářka Parus cristatus 0 Vzácně viděna v sedmdesátých letech (Hájek) sýkora Parus major D 13 Hnízdí v okolí rybníka koňadra (45 ) sýkora Parus caeruleus D 13 Hnízdí v okolí rybníka modřinka (39 ) sýkora Parus ater A 0 (2 ) Viděna v okolí rybníka uhelníček sýkora babka Parus palustris D 13 Hnízdí v okolí rybníka (9 ) mlynařík Aegithalos C 3 Viděn v okolí rybníka dlouhoocasý caudatus (10 ) brhlík lesní Sitta europaea D 13 Hnízdí v okolních lesích (16 ) šoupálek krátkoprstý Certhia brachydactyla A 0 (6 ) Viděn v okolí rybníka

39 linduška lesní Athus trivialis A 0 (3 ) Viděna v okolí rybníka linduška luční Athus pratensis 0 Záznamy z padesátých let (Hájek) linduška Athus cervinus 0 Záznamy z padesátých let (Hájek) rudokrká dlask Coccothraustes B 1 (5 ) Viděn v okolí rybníka tlustozobý coccothraustes zvonek zelený Carduelis chloris D 13 Hnízdí v okolí rybníka (9 ) stehlík obecný Carduelis D 13 Hnízdí v okolí rybníka carduelis (12 ) zvonohlík Serinus serinus D 13 Hnízdí v okolí rybníka obecný (10 ) špaček obecný Sturnus vulgaris D 13 Hnízdí v okolí rybníka (29 ) vrabec domácí Passer domesticus D 13 Hnízdí v okolí rybníka (36 ) vrabec polní Passer montanus D 13 Hnízdí v okolí rybníka (40 ) pěnice slavíková Sylvia borin 0 Záznamy hnízdění z padesátých let (Hájek) pěnice vlašská Sylvia nisoria 0 Záznamy hnízdění z padesátých let (Hájek) pěnice Sylvia curruca A 0 (2 ) Viděna v okolí rybníka pokřovní pěnice Sylvia atricapilla A 0 (1 ) Viděna v okolí rybníka černohlavá pěnice Sylvia communis A 0 (1 ) Viděna v okolí rybníka hnědokřídlá sedmihlásek Hippolais icterina A 0 (1 ) Viděn v okolí rybníka hajní břehule říční Riparia riparia A 0 (6 ) Viděna v okolí rybníka vlaštovka obecná Hirunda rustica 14 Pravidelně zalétá za potravy

40 jiřička obecná Delichon urbica 14 Pravidelně zalétá za potravou rehek domácí Phoenicurus C 4 Viděn pravidelně v blízkosti rybníka ochrorus (18 ) rehek zahradní Phoenicurus B 1 Viděn pravidelně v blízkosti rybníka phoenicurus (10 ) čečetka zimní Carduelis flammea 0 V zimě 1972 a 1973 invazní druh (Hájek) brkoslav severní Bombycilla garrulus 0 V zimě 1972 a 1973 invazní druh (Hájek) pěnkava jíkavec Fringilla montifringilla 0 V zimě 1972 a 1973 invazní druh (Hájek) hýl obecný Pyrrhula pyrrhula A 0 Viděn v okolí rybníka (11 ) kavka obecná Corvus monedula A 0 Viděna v okolí rybníka (12 ) straka obecná Pica pica C 3 Viděna v okolí rybníka (16 ) vrána obecná Corvus corone 3 Pozorována v zimním období černá corone vrána obecná Corvus corone A 0 (6 ) Viděna v okolí rybníka šedá cornix havran polní Corvus frugilegus 7 Pozorován v hejnech v zimním období krkavec velký Corvus corax 1 Jedenkrát jsem ho zaslechla kos černý Turdus merula D 13 Hnízdí v okolí rybníka (50 ) drozd zpěvný Turdus philomelos D 13 Hnízdí v okolí rybníka (12 ) drozd brávník Turdus viscivorus A 0 (1 ) Viděn v okolí rybníka červenka Erithacus D 13 Hnízdí v okolních lesích obecná rubecula (7 ) konopka obecná Carduelis cannabina A 0 (3 ) Viděna v okolí rybníka