Dvouměsíčník o životě v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi a okolí

Transkript

1 Ročník 4 březen/duben 2012 ZDARMA, vydává Prostor Media s.r.o. Dvouměsíčník o životě v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi a okolí Vrábí p edstavuje významný urbanisticko-architektonický fenomén NOVÝ KABÁT PRO VRÁBSKOU NÁVES Neutěšený stav a šance na financování z dotačního titulu, to jsou hlavní důvody regenerace prostoru, který si ji bezesporu zaslouží. VÍCE O TÉMATU VRÁBSKÉ NÁVSI ČTĚTE NA STR. 4 5 Hlavní vrábské ose, Seifertov ulici v etn bývalé návsi, je t eba v novat pozornost. O tom vedení m sta rozhodlo v lo ském roce. Pracovní název akce zn l regenerace vrábské návsi, i když bylo z ejmé, že zdaleka nejde pouze o náves, jak uvádí Ing. arch. Jan Líman ve svém p ísp vku na str. 4. Otázku, pro ešit renovaci vrábské návsi, p edest el tehdejší místostarosta m sta Milan Vávra. O další osud Vrábských a jejich životního prost edí se nep estal zajímat ani jako pouhý zastupitel, a proto jsme se na n j obrátili s prosbou, aby objasnil okolnosti zrodu tohoto stále aktuálního tématu: eknu to velmi stru n. P išel jsem tehdy s nápadem na renovaci vrábské návsi a následn jsem pro jeho ztvárn ní požádal o spolupráci pana Ing. arch. Límana. Poté se rozjela práce na studii se zapojením odboru územního rozvoje a památkové pé e s komisí dopravy. Oprava návsi by m la prob hnout v rámci programu revitalizace historických a p irozených center ve m st. A na em realizace této akce závisí? To je dle mého názoru áste n v dokon ení projektu v etn všech schvalovacích proces a pak hlavn ve schopnosti sehnat na realizaci nan ní prost edky, uzavírá Milan Vávra. MiD, foto Václav Kvá a

2 březen/duben 2012 PROSTOR 2

3 Milé tená ky, milí tená i, dlouho jsem zvažovala, na co navléknout dnešní úvodník. Nakonec mi to stejn nedá. Nemohu si odpustit, abych neop vovala jaro. Nic proti zim, sn hu, lyžování a zimním radovánkám v bec, jichž jsem si i letos užila dosyta. Ale práv nastupující ro ní období mám prost moc ráda. Kochám se probouzejícími se barvami, v n mi, sv žestí, p vci navracejícími se z dálných kraj, jsem nadšená ze všeho nového, co se s jarem pojí, co nám p ináší a ješt p inese. Beru jaro jako každoro ní za átek n eho nového, jako zrod erstvých myšlenek a nápad, jako další po átek r stu, tak jako je tomu v p írod. A t ším se na procházky v ní. Naše úžasné dvojm stí spolu se svým okolím k nim p ímo vybízí a nabízí bezpo et p íležitostí, kam se vydat na erstvý vzduch a užívat si radost z bytí. Užívejte si toho všeho i vy. Jana Kalinová, vydavatelka OBSAH DĚJE SE 4 VRÁBÍ SE M NÍ Jak a kdy prob hne revitalizace vrábské návsi. BOLESLAVSKÝ TERMINÁL Aktuální informace k p ipravovanému autobusovému stanovišti. OSOBNOST 6 JUDR. MAREK NESPALA Rozhovor s elitním advokátem našeho soum stí. MĚSTO A LIDÉ 10 OBCHVATY M STA Kdy je bude mít i naše m sto? OSUDY PROBOŠ ÁKU Jezero má nového nájemce. Jaké jsou jeho plány? PODNIKAVÝ DAVID BARTONÍ EK Pro l majitele brandýské vinotéky. RODINA A SENIOŘI 16 DIVADELNÍ BRANDÝS P ipravte si vlastní p edstavení a sout žte. OČIMA ŽEN 19 EXKLUZIVN PRO PROSTOR V tomto ísle místostarostka Nina Nováková a senátorka Veronika Vrecionová. PTÁTE SE DOTAZY PRO ODBORNÍKY Dnes na téma hubnutí a katastrálního práva. 20 KULTURA KAM VYRAZIT Tipy na kulturní vyžití. 22 GIPSY V BRANDÝSE V rámci Gipsy World k nám zavítá známá cimbálová kapela Romano Stilo Ensemble. PORNO BAZOOKAS Už 10 let nás baví Speed- -Rock n rollem. SPORT GOLFOVÁ AKADEMIE Golfový trénink pro radost a pot šení ze hry. 26 MLADÍ NA KORDY Sportovní šerm má u nás širokou základnu. LABUŽNÍK 29 ELÁKOVICKÁ LA GROTTA Pokud jde o pizzu, m žeme doporu it. KŘÍŽOVKA PROSTOR PRO PROCVI ENÍ MOZKOVÝCH ZÁVIT 30 PROSTOR A VY Pot ší nás, když budete sledovat náš internetový deník a posílat své nám ty na reportáže a pozvánky na akce. Nep išel vám Prostor do schránky? Kontaktujte nás. redakce@novinyprostor.cz Web: Facebook: Prostor: Novinky z Brandýsa a Boleslavi Dvouměsíčník o životě v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi a okolí vydává Prostor Media s.r.o. Šéfredaktorka: Milena Doksanská Gra cká úprava: Stanislava Rohan Adresa redakce: Prostor Media s.r.o., Wolkerova 603, Brandýs nad Labem, redakce@novinyprostor.cz, tel.: Inzerce: inzerce@novinyprostor.cz, Distribuce: zdarma do schránek v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi a prost ednictvím partnerských míst: Infocentrum Brandýs, Mú elákovice, Klub kulturního vzd lání Lysá nad Labem Náklad: 7800 výtisk. Nevyžádané rukopisy, fotogra e ap. se nevracejí Redakce nezodpovídá za obsah zve ejn né inzerce a reklamy Toto íslo vychází: 26. b ezna 2012 Uzáv rka p íštího ísla: 10. kv tna 2012 P íští íslo vychází: 28. kv tna PROSTOR 2012 březen/duben 3

4 DĚJE SE VRÁBSKÁ NÁVES CO S TÍM? V loňském roce se vedení města rozhodlo, že hlavní vrábské ose, Seifertově ulici včetně bývalé návsi, je třeba věnovat pozornost. Pracovní název akce zn l regenerace vrábské návsi, i když bylo z ejmé, že zdaleka nejde pouze o náves. Vypracováním koncep ní ideové studie byl pov en architekt Kindl a já. NÁVRH URBANISTICKÉHO A DOPRAVNÍHO ŘEŠENÍ Výchozím bodem bylo stanovení koncepce dopravního ešení, resp. rozsahu reálných úprav stávající asfaltové vozovky vedené Seifertovou ulicí. Byl p ijat princip, že do vedení a konstrukce stávající a relativn nové asfaltové komunikace v obrubníkovém provedení je možné zasahovat jen v nejnutn jších p ípadech. S ohledem na polohu ve struktu e místních komunikací musí Seifertova ulice z stat v obousm rném režimu, s vylou ením nákladní dopravy Bezpe í pro chodce Brzy se ukázalo, že st žejním problémem je doprava, p edevším bezpe ný provoz chodc. Z d vod ekonomických nebylo reálné m nit nebo upravovat (krom nezbytných výjimek dopravní obsluhy). St žejním úkolem bylo zajišt ní bezpe nosti chodc z ízením minimáln jednostranného chodníku. Sou asn je t eba doporu it, aby sou ástí ešení byl vhodn zvolený dopravní režim, p edevším omezení rychlosti na max. 30 km/h. Dopln ním ke zvýšení bezpe nosti dopravy bude instalace zrcadel. Zdroj: Vrábská náves studie úpravy ve ejného prostranství. Vypracoval Ing. arch. Zden k Kindl ve spolupráci s Ing. arch. Janem Límanem pom rn novou, kvalitní asfaltovou komunikaci, a proto je ešení bezpe ného p šího provozu ur itým kompromisem. (K dopravní problematice, kterou ešil architekt Kindl v letos odevzdané dopravní studii, viz ráme ek pozn. red.) Já bych se rád zmínil o Vrábí jako o významném architektonicko- -urbanistickém fenoménu našeho m sta. První zmínka o Vrabie pochází z roku 1360, byla to samostatná ves. Vrábský statek koupil v roce 1586 císa Rudolf II. a p ipojil ho k brandýskému panství. Procházka sou asným Vrábím Za neme u kamenného k íže v par íku u Pražské ulice. Bylo by p íjemné prodloužit tuto zelenou cestu až na rozší ené prostranství, na kterém je obnovená krásná barokní brána. Jsou tu i dva kvalitní urostlé stromy, lípa a snad jasan. Prostor se op t zúží, po levé stran vidíme krásný jírovec a po n kolika krocích se nám objeví náves. K návsi vždy pat ila sakrální stavba, tuto funkci zde zastává p vabná kapli ka z 19. století. Za ní se ty í jedna z nejd ležit jších brandýských památek, vrábská tvrz. Její osudy jsou velmi zajímavé, lze je najít AUTOBUSOVÝ TERMINÁL ZKRÁŠLÍ MĚSTO Dlouhou dobu se staroboleslavská část města potýkala s absencí veřejných toalet a strážnice městské policie. Nový projekt řeší obě problematiky včetně samotné modernizace dnes již nevyhovujícího autobusového nádraží. Milan Vávra, tehdejší místostarosta m sta, vzpomíná na výbornou spolupráci s SAD St ední echy, bez které by nápad na rekonstrukci nebyl myslitelný. A hlavn se nám tehdy poda ilo sehnat na realizaci nan ní prost edky, pochvaluje si. Vizualizace nového terminálu. Jak se vám líbí? asový výhled M sto má schválený projekt. Ten zpracovávala spole nost Archa, dopravní ástí (komunikace, nástupišt a chodníky) do n j p isp la spole nost Suncad. V sou asné dob probíhá výb r 4 březen/duben 2012 PROSTOR

5 DĚJE SE na internetu (sta í zadat vrábská tvrz). P ed tvrzí stojí nádherná lípa, u kapli ky kvalitní b íza. Na návsi nechybí ani vodní plocha, po nezbytné kultivaci by zde mohla vzniknout oáza klidu s lavi kami. Za návsí se prostor op t zužuje a jeho zajímavá ást kon í další krásnou barokní bránou. DOČKAJÍ SE VRÁBŠTÍ KVALITNĚJŠÍHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ? Záleží na rozhodnutí m sta Na lednovém jednání komise pro rozvoj m sta bylo konstatováno, že ešení nejpal iv jšího vrábského problému, dopravy, je navrženo ve studii architekta Kindla. Jestliže m sto rozhodne o realizaci dopravního ešení a zadá vypracování dalších stup projektové dokumentace, naskytne se p íležitost zadat i studii architektonickou. Ta by na základ schváleného dopravního ešení ošet ila otázky m stské zelen, m stského mobiliá e, drobné architektury, rekultivace vodní plochy, barevného ešení apod., a to s cílem zkvalitnit životní prost edí obyvatel Vrábí. Nám nezbývá než doufat, že m sto ve složité ekonomické situaci najde prost edky v první fázi alespo na ešení vrábské dopravy. Ing. arch. Jan Líman, foto Václav Kvá a První zmínka o Vrabie pochází z roku 1360 K NÁVSI VŽDY PATŘILA SAKRÁLNÍ STAVBA. TUTO FUNKCI ZDE ZASTÁVÁ PŮVABNÁ KAPLIČKA Z 19. STOLETÍ. dodavatele stavby. Celkem se do sout že p ihlásilo sedm subjekt a hlavním kritériem byla cena. Na kolik pen z realizace projektu nakonec vyjde, to bude známo po dokon ení sout že na výb r zhotovitele. P edpoklad je konec b ezna 2012, sd lil Prostoru Ing. Pavel Havlí ek, vedoucí odboru územního rozvoje a památkové pé e. Pln ní zakázky je stanoveno na deset m síc od zahájení stavebních prací. P ínos pro širokou ve ejnost Demolice sou asného nevyhovujícího objektu a výstavba nové budovy zajistí bezbariérový p ístup, vybudování ve ejné toalety, úpravu chodník a nástupiš a p ilehlých prostranství autobusového terminálu, tak aby VÝSTAVBA NOVÉHO OBJEKTU A ÚPRAVA STÁVAJÍCÍ DOPRAVNÍ PLOCHY BUDE MÍT POZITIVNÍ PŘÍNOS JAK PRO EKONOMIKU A ÚČELNOST PROVOZU, TAK PRO JEJICH VYUŽITELNOST VEŘEJNOSTÍ. byly využitelné osobami s t lesným postižením. Stavbu doplní další vybavení, nap. informa ní tabule odjezd a p íjezd s akustickým hlášením pro nevidomé a slabozraké. Pro výstavbu nového objektu budou použity pouze materiály a výrobky, které nejsou nebezpe né pro životní prost edí. Dále dojde k optimalizaci ekonomie provozu objektu zejména s ohledem na spot ebu energií. V projektu je rovn ž ešena nová zele, jež má kladný vliv na životní prost edí. Je navržena do zeleného pásu, který je prvkem odd lujícím autobusová zastávková stání a odstavnou plochu. MiD, foto archiv PROSTOR 2012 březen/duben 5

6 OSOBNOST ELITNÍ ADVOKÁT MUSÍ MÍT PEVNÝ CHARAKTER JUDr. Marek Nespala, advokát Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi, chová k našemu městu lásku a respekt. Když přijde domů, umí vypnout. Kdysi si přivydělával muzikou. A zůstal jí věrný dodnes. Nedávno jsem v televizi sledoval moderátora Václava Moravce, jak ve svém po adu s vráskou na ele ešil nedostate ný boj proti korupci, poté vyslýchal nejvyššího státního zástupce, aby si pak nakonec notoval s komunistickým poslancem o nepoctivosti eských obchodník. tete správn, s komunistickým. I to je vizitka eských noviná. Myslím, že kdo chce mluvit o právu, m l by se držet ur itých životních zásad. Nevíte jakých? Zkuste si je najít t eba v našem povídání s advokátem Markem Nespalou. Pane doktore, jste vlastn advokátem našeho m sta. M žeme to tak íci? P esn ji e eno, jakožto druhý ídící spole ník Advokátní kancelá e Pejchal, Nespala a spol. jsem jedním z advokát naší kancelá e, kte í poskytují právní službu dvojm stí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Manželka a dva synové ve v ku 12 a 9 let jsou zárukou relaxu březen/duben 2012 PROSTOR 6 Máte ale k našemu m stu osobn jší vztah? Naše rodina historicky pochází z Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi, v Brandýse jsem se také narodil. Dlouhá léta jsme žili ve Staré Boleslavi na Slovance, kde jsem trávil velkou ást svého d tství a kde dodnes žije má sestra. S rodi i jsem od roku 1972 vyr stal v elákovicích ve mlýn, kde maminka žila až do roku Brandýs mám rád, mám k n mu i respekt, už jenom díky svatováclavské tradici, kterou velmi uznávám. Dnes žiji s rodinou v elákovicích. Z vašeho vypráv ní usuzuji, že jste v rodin prvním advokátem. Je to tak? Ano, já pocházím z ryze mlyná ského rodu. Moje maminka pracovala ješt do prosince lo ského roku ve mlýn v Brandýse nad Labem a m j tatínek pracoval ve vyšších manažerských funkcích, nejprve jako podnikový editel St edo eských mlýn a potom byl generálním editelem Mlýn a pekáren. Nakonec byl likvidátorem a do d chodu odešel až n kdy v roce Vzpomenete si na chvíli, kdy vás napadlo stát se advokátem? Vzpomínám si velmi dob e. Jako malý chlapec jsem koukal na kultovní seriál T icet p ípad majora Zemana. Mimochodem dodnes trvám na tom, že um lecky je to naprosto perfektní seriál. V sedmi letech jsem samoz ejm nemohl poznat ideologickou manipulaci. Každopádn od té doby jsem cítil, že m policejní prost edí a stíhání zlo inc láká a v bec jsem si nep ipoušt l, že bych v život d lal n co jiného než právníka. Postupn se ve mn vyt íbila chu stát se prokurátorem a v novat se násilné a hospodá ské trestné innosti. V roce 1989 jsem maturoval na brandýském gymnáziu a v témže roce jsem za al studovat práva na Právnické fakult Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1993 jsem ale utrp l první profesní ránu, když byla prokuratura zrušena. V tom hektickém období asi tehdejší vládní elita nepot ebovala silnou právní ochranu státu. Zrušenou prokuraturu m la tehdy od nahradit nan ní prokuratura. Není dodnes. Z stalo státní zastupitelství, ale silná centrální ochrana státu byla nenávratn zrušena. M l jsem ale souputníka Daniela Šimánka, kamaráda od d tství, který cht l být odmali ka advokátem. Jednou jsme tak v roce 1992 sed li v hospod U Rotundy a já nahlas p emýšlel, co budu d lat. Daniel mi tehdy navrhnul d lat advokacii. Rozesmál jsem se, byl to p eci jenom opak toho, o em jsem od d tství snil. Ale

7 OSOBNOST RODÁK Z BRANDÝSA, DNES ŽIJE V ČELÁKOVICÍCH advokacie šla tehdy nahoru, tak jsem o tom zauvažoval. V roce 1993 mi tehdejší okresní editel ú adu vyšet ování, který m v té dob vlastn profesn vychovával, ekl, že má kamaráda Aleše Pejchala, který má advokátní kancelá, a že u n j nastoupil JUDr. Ji í Kulvejt, což byl p edtím editel odboru trestního ízení Generální prokuratury. Tehdy to byl špi kový prokurátor a dodnes je vynikajícím trestním právníkem jakožto soudce Vrchního soudu v Praze. 16. ervna 1993 jsem tedy šel na pohovor, na kterém jsem byl shodou š astných náhod prov ován osobn JUDr. Pejchalem a JUDr. Kulvejtem. Rádi na ten pohovor po dvaceti letech vzpomínáme, protože jsem tehdy nadupaný znalostmi radil t mto pán m, jak tu advokacii správn d lat. To jste musel pány doktory vyložen nadchnout (smích) P ipadal jsem si jako naprostý pitomec. (smích) Ale JUDr. Pejchal mi ekl, že když jsem tak kreativní, a to zkusím, ale nechce m moc vid t v Praze, a p id lil m do elákovic k JUDr. Ji ímu Kulvejtovi, tehdejšímu partnerovi advokátní kancelá e JUDr. Pejchala. Bylo to úžasné období, jezdilo se vlakem, pracovalo se i dvacet hodin denn. V té dob probíhaly restituce, zakládaly se rmy. Díky amnestii p ibylo mnoho násilné a majetkové trestné innosti. S JUDr. Kulvejtem jsem tehdy trávil spoustu asu, nau il m kou it doutníky a vlastn m vychoval v oboru, který jsem cht l celý život d lat. Advokátní kancelá JUDr. Pejchala se v té dob za ala specializovat na zastupování státu, protože zrušením prokuratury stát z stal nahý. Státní instituce si najímaly advokáty na zastupování v závažných kauzách. V dob, kdy jsem nastoupil do kancelá e, JUDr. Pejchal zachránil vzácnou Kramá ovu sbírku Pabla Picassa. A p esn to jsem cht l d lat, právní ochranu státu. V roce 1994 jsem vystudoval a nastoupil jsem do ekli byste do n j, že pochází z mlyná ského rodu? kancelá e jako koncipient. Pomalu jsem se dostával do Prahy, ale jako koncipient jsem m l málo pen z. A v te nebo ne, musel jsem se živit i hudbou. (smích) Tak to ale vypráv jte. Rád na to vzpomínám. Jako každý mladý lov k jsem cht l mít peníze, takže jsem chodil hrát opravdu s každým. V práci jsem byl 15 hodin KAMARÁD DANIEL MI TEHDY NAVRHNUL DĚLAT ADVOKACII. ROZESMÁL JSEM SE, BYL TO PŘECI JENOM OPAK TOHO, O ČEM JSEM OD DĚTSTVÍ SNIL. PROSTOR 2012 březen/duben 7

8 OSOBNOST denn i o víkendech a ve ery jsem trávil muzicírováním. V té dob také prosperoval sklep u Petra Bauma. Tam jsme kon ili cestou z nejednoho kšeftu a do rána jsme tam hráli za bankovky na elo (smích). Pak jsem se trochu prospal a šel jsem do práce. A s jakými kapelami jste tehdy hrál? Od roku 1983 hraji s orchestrem Bohumíra Hanžlíka. Pozd ji jsem hrál hlavn s kapelou Miloše Rady The New Banjo Trio. To bylo pár krásných let. V tomto životním tempu bych se ale ani neoženil. Chodil jsem tedy hrát jenom na záskoky a naplno jsem se za al v novat vzd lání a karié e advokáta. Co vás v té dob nejvíce motivovalo? Myslím, že když lov k n co d lá, má to d lat po ádn. Na právnické fakult jsem m l vynikající prosp ch. V roce 1997 jsem se oženil a téhož roku jsem d lal advokátní zkoušky, op t na výte nou. Okamžit jsem dostal nabídku na místo podnikového právníka za neuv itelné peníze. Ale to by znamenalo jasn vymezenou agendu a pevná pravidla bez tv r í svobody, což jsem necht l, a rozhodl jsem se proto za ít od píky, vybudovat si vlastní jméno, rmu. V roce 1998 jsem se stal spole níkem a výkonným editelem kancelá e JUDr. Aleše Pejchala. V roce 1999 jsme zakoupili d m v Brandýse nad Labem a rozjeli jsme se ve stylu velkých advokátních kancelá í. Kdo nás sleduje, ví, že zhruba od roku 2000 jsme ešili hlavn velké kauzy, jakými v té dob byly Agrobanka, Komer ní banka, Ekoagrobanka, Kafkovo knihkupectví, D l Koh- -i-noor, Rakona, IPB, Družstevní záložny. M žete dnes zp tn posoudit, jak je dobré budovat si život, kariéru opravdu od nuly? Jednozna n to je nejlepší. S JUDr. Pejchalem jsme dnes dva majitelé kancelá e, ve které jsem se doslova vyu il. Díky svému zam ení, bankovnictví, jsem poznal moudré, fenomenální banké e. Ti zastávali názor, že nejlepší banké vzniká tak, že za íná jako portýr v bance. Tento zp sob praktikujeme také v naší kancelá i. Vychováváte budoucí advokáty? Ano. V naší kancelá i zam stnáváme mladé studenty do funkce administrativních právních asistent advokáta. To jsou studenti t etího, tvrtého ro níku práv, které si vychováváme od nuly. Obíhají instituce, soudy, poznávají prost edí. Z nich se pak stávají koncipienti a posléze advokáti. V sou asné dob je pozice zam stnaného advokáta to nejperspektivn jší. Vybudovat si vlastní jméno je dnes velmi obtížné, to šlo ješt p ed n kolika lety, dnes je právní trh mezi kvalitními advokáty rozd len. Jsme sou ástí sdružení Novom stských advokátních kancelá í (Brož & Sokol & Novák, Mikš & Suk a my), což je nesmírná síla na trhu. Zakladatelé tohoto sdružení jsou vrcholnými leny eské advokátní komory. V roce 2006 jsme také s JUDr. Tomášem Sokolem založili Výbor pro odbornou pomoc a na ochranu zájm advokát, jehož p edsedou jsem od roku To je dobré téma. M žete nám popsat b žné vztahy mezi elitními advokáty? Musíte mít hlavn pevné charakterové vlastnosti, jinak se nikdy nestanete elitním advokátem. Advokacie je dehonestována tím, že je mezi námi spousta erných ovcí. Ur it znáte mnoho lm, kde je advokát vykreslen bu jako hlupák, nebo gauner. Mediální obraz advokát je n kdy opravdu p íšerný. Skute nost je ale taková, že 98 % advokát by za svého klienta dýchalo. Bohužel musím konstatovat, že p edevším mladá generace za ínajících advokát dokáže d lat neskute n nemravné v ci. P ed dv ma lety jsem se stal kárným žalobcem a konstatuji, že s nepoctivými advokáty se opravdu nemažeme a vypo ádáme se s nimi obvykle velmi rychle. Mezi elitními advokáty neexistují složité smlouvy, tam se podá ruka a p es to vlak nejede. Nikdy jsem nezaznamenal podrazy mezi elitními advokáty. Panuje zde isté, nefalšované p átelství. Faktem je, že elitní advokáti si mezi sebou p íliš nekonkurují. Na této úrovni je klientela rozd lena. Krásná léta s kapelou Miloše Rady The New Banjo Trio Jedním z klient vaší advokátní kancelá e je také m sto Brandýs nad Labem. Jak vznikl tento vztah? M sto jsme v roce 1997 p evzali v podstat v troskách. Dostali jsme se k n mu i p es muziku. V roce 1997 byl za ú asti tehdejší m stské březen/duben 2012 PROSTOR 8

9 policie a za souhlasu tehdejšího starosty p epaden Miloš Rada a jeho rma RADANT. M la mu být násiln zabavena jeho kabelová sí. Miloš mi to odvypráv l a já jsem p evzal zastoupení proti m stu. Zjistilo se, že Miloš je v právu. Tehdy byl tajemníkem m sta mladi ký Ing. Daniel Procházka, ten se stal kontaktní osobou. Náhle i tehdejší starosta Ing. Josef Jakoubek poznal realitu, zlikvidoval tehdejší právní garnituru m sta a vzal si nás. Spolupráce pak trvala do roku 2007, kdy o nás sice m sto stálo, ale tehdejší regionální média naší spolupráci moc nep ála. Naše spolupráce p esto trvala, ekn me extern, a od lo ského roku spolupracujeme op t o ciáln a naše vztahy jsou výborné. Na em s m stem aktuáln spolupracujete? Máme pestrou agendu v rámci poradenství p i každodenním provozu m sta, tedy po ádáme Noviny Prostor již ve 3 městech Nep išel vám Prostor do schránky? Nezoufejte a vyzvedn te si jej na jednom z partnerských míst. ÚČETNICTVÍ DANĚ Marcela Foltýnová F. X. Procházky 42/ Brandýs nad Labem tel.: výb rová ízení, ešíme r zné spory (nejlépe mimosoudní cestou) a sepisujeme pro m sto výhodné smlouvy. Pomáháme také s optimálním vyúst ním ve v ci stavby Kau andu v Brandýse nad Labem na soukromém pozemku. Pane doktore, máte také n kdy volno? Umíte vypnout? To mi jde, protože mám dva syny. Mladší, devítiletý hraje na bicí a dvanáctiletý hraje tvrtým rokem na basu, takže s ním intenzivn cvi ím, aby se se mnou mohl st ídat v kapelách, ve kterých hraji (smích). P ijdu dom, položím kufr, sundám kravatu a vypínám. Sám po ád hraji na basu, hlavn OSOBNOST MÁME PESTROU AGENDU V RÁMCI PORADENSTVÍ PŘI KAŽDODENNÍM PROVOZU MĚSTA. POŘÁDÁME VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ, ŘEŠÍME RŮZNÉ SPORY A SEPISU- JEME PRO MĚSTO VÝHODNÉ SMLOUVY. PROSTOR VOLNĚ K ODBĚRU Brandýs nad Labem - Infocentrum Čelákovice - Městský úřad Lysá nad Labem - Klub kulturního vzdělání B eznový Prostor na partnerských místech od 28. b ezna vedení daňové evidence i účetnictví účetnictví finanční i mzdové evidence sociálního zabezpečení i zdravotního pojištění evidence daní, jejich zúčtování s FÚ daňová přiznání STAROŽITNICTVÍ V PODZÁMČÍ starožitné pohlednice náramkové a kapesní hodinky pivní láhve sklo porcelán vojenské věci (uniformy, odznaky, vyznamenání, bajonety) Po dohodě i výkup a likvidace pozůstalostí. Otevírací doba: Po Čt Brandýs nad Labem Na Kopečku 196 tel.: v orchestru Bohumíra Hanžlíka. Pan Hanžlík je geniální muzikant a aranžér, hraní s ním je moje veliká radost. Tak to nám záv rem musíte popsat vaši um leckou kariéru (smích) Hudba m provází celým životem. Prošel jsem v podstat všemi významnými hudebními t lesy, Safronem, Diogenem, hrál jsem také s Dekameronem, s Milošem Radou, vzpomínám také na krásné muzicírování s panem Klazarem na tane ních a hrál jsem i s Big Bandem Miloše Havlí ka. Jsem za to moc rád, v muzice jsem poznal mnoho výborných p átel. Marek Huber, foto archiv M. N. výkup za hotové obrazy (staré i moderní umění) mince zlato stříbro lustry staré hračky Při nákupu nad 500 Kč sleva 10 % ANTIKVA STAROŽITNICTVÍ V PODZÁMČÍ Platnost kupónu do PROSTOR 2012 březen/duben 9 Inzerce

10 MĚSTO A LIDÉ DOČKÁME SE NOVÝCH OBCHVATŮ? Dopravní situace našeho dvojměstí se zdá chvílemi neúnosná. Řada měst tento problém řeší vybudováním silničního obchvatu. Kdy ho bude mít i naše město? Od 70. let minulého století slouží motorist m rychlostní silnice R10, která nahradila pr jezd hlavního silni ního tahu na Liberec naším dvojm stím. To bylo samoz ejm za zcela jiné dopravní situace. Již v této dob bylo ale jasné, že je t eba plánovat a realizovat obchvaty Staré Boleslavi a Brandýsa i na pr tazích silnic II. t ídy. Obchvat Brandýsa je p eložkou silnice II. t ídy. 101, která je sou ástí tzv. aglomera ního okruhu. V sou asných koncepcích je to pouze jakýsi polookruh v severním a východním segmentu okolo Prahy, vedený ve vzdálenosti km vn od tzv. Pražského okruhu. Vše závisí na nancích Trasa brandýského obchvatu je od roku 1996 územn schválena v územním plánu m sta, od roku 2006 i v územn plánovací dokumentaci na úrovni kraje. Krajský ú ad jako investor silnic březen/duben 2012 PROSTOR 10 II. t ídy po ídil a v sou asné dob projednává dokumentaci pro územní ízení této stavby v úseku mezi Mst ticemi, kolem m styse Zápy a jižn od Zahradního m sta s ukon ením okružní k ižovatkou na staré pražské silnici mezi Brandýsem a D ev icemi. Územní a projektová p íprava dalšího a pro m sto pot ebn jšího úseku kolem Hrušovského rybníka na Kosteleckou zatím ze strany kraje zahájena nebyla. Vše nyní záleží na dostupnosti nan ních prost edk v ádu stamilion korun a na vypo ádání s majiteli dot ených pozemk. Problém s pozemky Obchvat Staré Boleslavi (p eložka silnice II/331) má sice již vydané územní rozhodnutí, p esto nelze o ekávat jeho výstavbu v nejbližší dob. Vše stojí momentáln na majetkovém vypo ádání, resp. nevypo ádání s n kterými majiteli dot ených pozemk. Bohužel PRIORITA Č. 1: STAROBOLESLAV- SKÝ OBCHVAT Vý ez ze schválených Zásad územního rozvoje St edo eského kraje obchvaty jsou vyzna eny sv tle modrými koridory je velmi pravd podobné, že než k vypo ádání dojde, zaniknou možnosti dota ního nancování. Jsou plány ze 70. let minulého století reálné? Trasy obchvat se v plánech postupn m nily a upravovaly až do dnešní podoby schválené krajským zastupitelstvem i zastupitelstvem našeho m sta. Otázka už nezní kudy, ale kdy a za kolik. Zm nily se také širší dopravní souvislosti. Tak nap. v roce 2010 byl otev en jižní úsek Pražského okruhu, v nedávné dob Vyso anská radiála (kolem Satalic), a tím došlo k poklesu tlaku na využívání pr jezdu Brandýsem, zejména pak pro nákladní dopravu. Ani to však dopravní situaci ve m st ne eší úpln. Zejména realizace staroboleslavského obchvatu by se m la stát i pro kraj prioritou. Co se týká brandýského obchvatu, m sto by m lo v i kraji prosazovat sou asnou realizaci celého tahu od Mst tic až po kosteleckou silnici nebo alespo vhodn jší etapizaci nap. nahradit p ipravovaný úsek mezi m stysem Zápy a silnicí na D ev ice pot ebn jším úsekem kolem Hrušovského rybníka. Pro odleh ení aktuální situace se nabízejí ur itá dopravn organiza ní opat ení pro omezení vliv t žké dopravy. Ing. arch. Zden k Kindl urbanista m sta a p edseda komise pro dopravu, foto archiv Z. K. NA TITULNÍ OTÁZKU ODPOVÍ DOSTUPNOST FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ V ŘÁDU STAMILIONŮ KORUN A VYPOŘÁDÁNÍ S MAJITELI DOTČENÝCH POZEMKŮ.

11 SPOR O DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST NEKONČÍ Dopravní situace v prstenci kolem Prahy se řešila již celý loňský rok. Kraj se nepohodl s Ropidem, který je hlavním organizátorem veřejné dopravy v Praze a okolí. Kraj se také netají tím, že letos vypíše výb rové ízení na novou spole nost, která bude St edo echy vozit do hlavního m sta za prací a vzd láním. Týká se to i našeho m sta Hejtman St edo eského kraje David Rath vyzval 30. ledna 2012 obce k de nitivnímu vyjád ení ohledn p ipojení k nabídkovému ízení na výb r dopravc pro zajišt ní dopravní obslužnosti ve St edo eském kraji v termínu do Teprve byly zaslány dopl ující podklady k nabídkovému ízení. St edo eský kraj bez dohody s Prahou a obcemi dal NABÍDKOVÉ ŘÍZENÍ MÁ NEDOSTATKY nedostate né podklady k výb rovému ízení chybí zásadní parametry a kritéria výb rového ízení navržený model nevede ke zkvalitn ní dopravní obsluhy není stanovena délka smlouvy o ve ejných službách do sout že jsou zahrnuty i linky pln hrazené z rozpo tu obcí (nap. linky. 346 a 478) chybí propojení autobusové dopravy s vlakem není de nován odbavovací systém dopravc m výpov di k V pr b hu jednání s obcemi kraj zaslal dopravc m návrh na zm nu ú innosti výpov dí k Výsledkem sou asného postupu kraje je rozbití Pražské integrované dopravy (PID) se z ejmým cílem mít vlastní izolovaný dopravní systém nenavázaný na Prahu. Lidem dojížd jícím do Prahy to cestu zdraží, neprovázaný systém zkrátka dražší je. U n kterých spoj se bude muset navíc na hranicích Prahy p esedat, to DRAŽŠÍ JÍZDNÉ DO PRAHY? MĚSTO JE PROTI! MĚSTO A LIDÉ je další komplikace, protože v terminálech u stanic metra nebude dostatek místa a p ednost bude mít p irozen MHD. T žko srozumitelné je vlastn už samo vypovídání smlouvy, kterou pan hejtman, pokud vím, v roce 2009 podepsal, komentuje celou situaci místostarostka Nina Nováková. NEPŘIPOJÍME SE Jak nám paní místostarostka sd lila, rada m sta rozhodla, že se m sto Brandýs nad Labem-Stará Boleslav k nabídkovému ízení na výb r dopravc organizovaného St edo eským krajem nep ipojí z d vodu nedostate ných podklad a informací poskytnutých krajem k nabídkovému ízení a z d vodu nedostate ného asového prostoru pro formulaci v cných p ipomínek. red, foto Václav Kvá a Snad z celé kauzy nevyjde jako ob adový ob an U NĚKTERÝCH SPOJŮ SE BUDE MUSET NA HRANICÍCH PRAHY PŘESEDAT, TO JE DALŠÍ KOMPLIKACE, PROTOŽE V TERMINÁLECH U STANIC METRA NEBUDE DOSTATEK MÍSTA A PŘEDNOST BUDE MÍT MHD. PROSTOR 2012 březen/duben 11

12 MĚSTO A LIDÉ JACHTING NA PROBOŠŤÁKU Osud našich jezer nabírá nový kurz. Namísto původně zamýšlené riviéry by se tu mohl zrodit nový životní styl. O DALŠÍM VÝVOJI VÁS BUDEME INFORMOVAT Areál Proboštských jezer dnes a co zítra? Novým nájemcem rekrea ního areálu na Proboštských jezerech by se m l stát vít z výb rového ízení, které rada m sta uzav ela za átkem b ezna. Je jím Yacht Club Stará Boleslav. VÍTĚZNÁ NABÍDKA MÁ MYŠLENKU, JE PERSPEKTIVNÍ A PŘINÁŠÍ DO MĚSTA NOVÝ SPORT. ZÁMECKÁ RESTAURACE SI HLEDÁ SVÉ MÍSTO Je to přesně sedm let, kdy na brandýském zámku otevřel pan Jan Rejlek Toskánskou restauraci. Dost dlouhá doba na to, abychom z ní měli nějaký dojem nebo vzpomínku. To se ale nestalo. P t plus jedna nabídka Do výb rového ízení se p ihlásilo šest uchaze. Jejich nabídky na využití areálu posuzovala p ti lenná komise, kterou ur ila rada m sta. Nabídka vít zného uchaze e se z celku zna n vymykala. P edstavuje totiž razantní zm nu v dosavadním volno asovém vyžití. Jde o komplexní ešení, a p itom se speci ckým zam ením, které není postavené pouze na koupání. Komisí vybraný a radou schválený koncept má myšlenku, je perspektivní a p ináší do m sta novou sportovní aktivitu. Vedle výuky jachtingu ponechá místo pro koupání, nezapomíná na matky s d tmi (pískovišt, brouzdališt, proléza ky), chyb t by nem la restaurace. Po ítá s dotacemi a ví, že bude t eba úzce spolupracovat s m stem. Námi oslovený zástupce Yacht Clubu se zatím necht l do novin vyjád it. Nejprve totiž musí být pe liv sestavena nájemní smlouva, na které nyní pracuje právní kancelá. Výhledov m že být schválena do jednoho až dvou m síc. MiD, foto Václav Kvá a Když z této restaurace v minulém roce odešel poslední provozovatel, nikdo to pomalu ani nezaregistroval, restaurace nikomu nechyb la. ím to? Restaurace svou atmosférou a nabídkou jednoduše nezapadla do našeho m sta, nestala se sou ástí turistického života na zámku. To se ale nyní m že zm nit. V tuto chvíli m sto p ipravuje návrh na odkup investic restaurace od sou asného nájemce pana Rejlka a poté chystá vypsat ve ejnou nabídku pronájmu restaurace. březen/duben 2012 PROSTOR 12 Výb r dobrého provozovatele je základ. Zámek je ikonou m sta, a tak by zámecká restaurace m la svým návšt vník m o Brandýse doslova povídat. Sta í se podívat okolo sebe. Pod zámkem nám protéká krásné Labe, tak by t eba bylo fajn zjistit si, jaká ryba nám tam plave nejvíce. Tu ák to asi nebude. Nebo co takhle najít historický symbol pro naše m sto? Takže investo i, snažte se, t šíme se na nabídky. O budoucnosti zámecké restaurace vás zase brzy budeme informovat. Marek Huber, foto Václav Kvá a T šíme se na n co typicky polabského CO NÁM TU NASERVÍRUJÍ PŘÍŠTĚ?

13 MĚSTO A LIDÉ PARTNERSTVÍ BOŘÍ HRANICE Spolupráce našeho města se zahraničím je již dobře zavedená. V p edchozích íslech jsme vás seznámili s partnerskými m sty Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi. Poj me se dnes podívat, jaké aktivity se p ipravují do budoucna. D ti si užijí Do toskánského Montescudaia se pravideln koncem školního roku vypravuje pobytový zájezd k mo i pro d ti našich škol. Vým nou k nám p ijížd jí ob ané Montescudaia ve dnech svatováclavských slavností. Vyhlídka na spolupráci s ukrajinským m stem Dunajivci není pro letošek ješt zcela konkrétní. V lo ském roce prob hla rozsáhlá vým na delegací v rámci aktivit Základní školy Na Výsluní, a tak v me, že tato spolupráce bude vhodnými formami pokra ovat i nadále. Gödöll a nový partner na obzoru S ma arským Gödöll se spolupráce rozvíjí nejintenzivn ji, zvlášt v oblasti vým ny um leckých soubor d tí a mládeže. V letošním roce oplatí ma arská strana svojí návšt vou koncertní hostování soubor naší ZUŠ, zejména velmi úsp šného FF Big Bandu. Vystoupení souboru MAĎARSKÁ STRANA OPLATÍ SVOJÍ NÁVŠTĚVOU KONCERTNÍ HOSTOVÁNÍ SOUBORŮ NAŠÍ ZUŠ, ZEJMÉNA VELMI ÚSPĚŠNÉHO FF BIG BANDU. P ibude i Laxenburg? um lecké školy v Gödöll v partnerském koncertu se uskute nila na zámku 24. b ezna. P edstavitelé našeho m sta p edpokládají, že ješt letos se zda í pokro it v jednání o partnerské spolupráci s m stem Laxenburg nedaleko Vídn, abychom se od p íštího roku i my, jako zástupce eské strany, mohli intenzivn ji zapojit do dob e fungujícího et zce partnerských m st Ma arska, Rakouska, Slovenska a Polska. red s p isp ním vedoucího odboru kultury a cestovního ruchu PhDr. Milana Nováka, foto archiv Inzerce PROSTOR 2012 březen/duben 13

14 MĚSTO A LIDÉ STŘEDNÍ POLABÍ V OBDOBÍ VRCHOLNÉHO STŘEDOVĚKU březen/duben 2012 PROSTOR 14 VÝLETY DO HISTORIE Ve 13. století proběhly zásadní hospodářské a společenské změny, které vedly k přerodu země české z raně středověké ve vrcholně středověkou. V PŘÍŠTÍM DÍLE VÁM PŘIBLÍŽÍME HISTORII STŘEDNÍHO POLABÍ VE 14. STOLETÍ P vodní kamenná hradba ve St. Boleslavi Tehdy také vzniklo mnoho významných šlechtických rod jako Rožmberkové, Valdekové, páni z Dubé, páni z Lipé, které obdržely jako leníci eského krále rozsáhlé pozemkové državy. Obyvatelstvo tehdy sestávalo z patriciátu, p edstavitel cech ( emeslník ) a m stské chudiny. V ele m st stál rychtá. Nejvyšší funkce zastávali nejvyšší komo í, purkrabí a nejvyšší sudí. Také se stále více prosazovala funkce písa e. Zem d lství v té dob bylo organizováno na trojpolním systému úhor, ja, osetek. P stovala se pšenice, je men, žito, oves. M lník M sto M lník vzniklo ve 13. století z podhradí a pozd ji trhové osady. Zakládací listinu m sto nemá, a tak se první zpráva, podle níž je možné M lník považovat za m sto, objevila až v listin P emysla Otakara II. z 25. listopadu 1274, kterou byl M lnickým darován podíl na výnosu labského obchodu k dobudování obce. Neratovice První písemná zpráva o Neratovicích pochází z r Tehdejší Neradice byly zapsány jako poddanská ves kapituly sv. Václava na Pražském hrad i kláštera sv. Ji í v Praze. elákovice Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1290, kdy se elákovice staly p edm tem prodeje a koup ROŽMBERKOVÉ, VALDEKOVÉ, PÁNI Z DUBÉ ČI PÁNI Z LIPÉ O TYTO VÝZNAMNÉ ŠLECHTICKÉ RODY OBOHATIL NAŠE DĚJINY VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK. mezi eským králem Václavem II. a klášterem v Sedlci u Kutné Hory. P edpokládá se, že v této dob m la zdejší osada za sebou již více než 200 let trvání. O tom, že se nejednalo o zcela bezvýznamnou vesnici, mluví fakt, že zdejší kamenný kostel postavený na ostrohu východn od tvrze pochází z konce 12. století. První zpráva též ozna uje elákovice za oppidum, což zna ilo v tší osadu. Lysá nad Labem Ve 13. století zde byl postaven hrad a Lysá pak byla až do vlády Lucemburk ve vlastnictví eských královen. Od roku 1291 je doložena existence Lysé jako m sta. V tomto roce vydala královna Guta, manželka Václava II., listinu, která sjednocuje pozemky v okolí Lysé v jeden celek. Majitelé Lysé byli v pr b hu historie r zní, od p emyslovských knížat a jejich manželek po r zné šlechtické rody. Lázn Touše Ve 13. století byla Touše sou ástí v nných statk eských královen, z nichž královna Jitka, manželka Václava II., je k roku 1293 uvád na v písemné souvislosti s touše ským p ívozem. Ze stejné doby pochází zmínka o dnes již zaniklém hradu Touše, který stál uprost ed stejnojmenné obce. Hrad byl vystav n v 2. polovin 13. století. P i obran nevelkého hradu hrála d ležitou roli voda. Jádro m lo okrouhlý obrys o pr m ru 30 m. Stará Boleslav Ve 13. století zabírala staroboleslavská kapitula v tšinu p vodní hradní akropole. V prostoru p edhradí, v okolí dnešního Mariánského nám stí, pak vzniká nevelké m sto, které roku 1262 P emysl Otakar II. zastavil pán m z Michalovic, pozd jším zakladatel m brandýské tvrze. red, zdroj: celakovice-mesto.cz, laznetousen.cz, melnik.cz, mestolysa.cz, neratovice.cz, wikipedia.org, foto ZMST

15 PROFIL OSOBNOSTI MĚSTO A LIDÉ VINOTÉKA U ZÁMKU 10 LET PRÁCE I RADOSTI Místo, kde jemu ani zákazník m nic nechybí KDYŽ JE PRÁCE KONÍČKEM David Bartoníček je podnikatel a majitel vinotéky v Brandýse nad Labem. Pražský rodák Sice se narodil v Praze v áblicích, ale naše malé soum stí ho natolik okouzlilo, že se sem kdysi rozhodl p est hovat. Hledal místo, které by nebylo od Prahy zase tolik vzdálené, ale také místo, kde by našel více p írody a zelen než v Praze. Zkrátka místo, kde by mu nic nechyb lo. Celoživotní hobby Chinaski v jedné ze svých písni ek zpívají, že š astný je každý lov k, jehož hobby je i jeho práce. A p esn tak to má i David. Odmala ho bavilo a zajímalo zahradni ení, proto se rozhodl jít na st ední zahradnickou školu do M lníka, kde se mohl svému koní ku naplno v novat. Poznal tu svou manželku Šárku a také mu zde u arovalo vina ství, jeden z obor školy. Zlým jazyk m navzdory Na ja e roku 2002, již po p est hování do Brandýsa, se rozhodl se svou ženou založit Vinotéku u zámku. Mnoho lidí je zrazovalo, že s takovým sortimentem se neuživí. Rozhodli se totiž neprodávat sudová vína, jak bývá obvyklé, ale zam it se hlavn na vína lahvová, p evážn jakostní a p ívlastková. Nápad to z ejm nebyl v bec špatný. To potvrzují i soudobé statistiky vypovídající o tom, že esko už dávno není jen národem piva. asem David rozší il nabídku i o italské, francouzské a špan lské lah dky, které se b žn k vínu konzumují. Pro to nezkusit po svém? V Brandýse má David zahrádku, kde se zahradni ení naplno v nuje. P stuje zde vinnou révu a pokouší se z ní vyráb t své vlastní víno. A e i o tom, že dobrý vina se nevyzná v pivu a naopak, u Davida rozhodn neplatí, va í i své pivo. Mezi jeho další velké koní ky pat í cestování. Navíc je otcem osmiletých dvoj at a doufá, že po n m jeho profesi jednou p evezmou. Pavel Folprecht ml., foto Václav Kvá a COKOLIV, CO ČLOVĚK DĚLÁ POCTIVĚ, MUSÍ FUNGOVAT. JEN SE NESMÍ BÁT PRACOVAT, UZAVŘEL NAŠE POVÍDÁNÍ PAN BARTONÍČEK. V ZDĚLÁVÁNÍ O TEVÍRÁ X MOŽNOSTÍ Inzerce PROSTOR 2012 březen/duben 15

16 RODINA A SENIOŘI MŮJ NOVÝ ŽIVOT Věrce bylo 13 let, když onemocněla. Přišla k nám na dětskou onkologii se zhoubným nádorem stehenní kosti. STAROMĚSTSKÁ RADNICE PRAHA, OD DO Fotogra cká výstava M j nový život stojí za zhlédnutí Vzpomínám si, že když jsem jí poprvé opatrn ekla, že jí po chemoterapii vypadají vlasy, vzala to sportovn : To neva, hlavn, že budu zdravá. P itom u dospívajících d v at je obvykle ztráta vlas v d sledku onkologické lé by jeden z hlavních problém. Obdivuhodná state nost Po t ím sí ní chemoterapii se nádor tém nezmenšil. P išel další rozhovor s V rkou, tentokrát o nutnosti PANÍ DOKTORKA MI VYSVĚTLILA, ŽE POKUD SE NÁDOR NEPODAŘÍ ODSTRANIT CELÝ, NEMOC SE VRÁTÍ A JÁ UMŘU, NAPSALA VĚRKA VE ŠKOLNÍ PRÁCI. amputace dolní kon etiny. Jak píše V rka ve své školní práci íkala jsem paní doktorce Cingrošové, že amputaci nechci. V bec jsem si nedokázala p edstavit být bez nohy. Ale paní doktorka mi vysv tlila, že pokud se nádor nepoda í odstranit celý, nemoc se vrátí a já um u. Nato V rka podstoupila amputaci pravé nohy nad kolenem. Výstava víc než jen fotogra cká Postupn se nau ila chodit o berlích, pak s protézou o holi a dnes už chodí na své um lé nožce úpln normáln. Na fotografování k projektu M J NOVÝ ŽIVOT se seznámila s další bývalou pacientkou naší kliniky, s Adélou. Ta se u nás p ed lety lé ila pro stejný nádor jako V rka a je také po amputaci. Adéla cvi í, chodí do posilovny, plave. V rka b hem fotografování Adélu blíže poznala a pochopila, že s protézou se dá žít. V rka za ala závodn plavat. V roce 2011 se zú astnila M R Plavání bez bariér, plavecké sout že Jihlavský ježek, a nedávno v Kutné Ho e dokonce vybojovala medaili za 1. místo. Nejen o p íb hu V rky je výstava M J NOVÝ ŽIVOT. Více na Noviny Prostor jsou partnerem výstavy. MUDr. Lucie Cingrošová, foto archiv L. C. Inzerce březen/duben 2012 PROSTOR 16

17 RODINA A SENIOŘI ZÚČASTNĚTE SE DIVADELNÍHO BRANDÝSA AKTIVNĚ! Je vaše rodina tak trochu ujetá a ráda se předvádí? Nyní má jedinečnou příležitost ukázat to všem v okolí, a to v rámci čtvrtého ročníku festivalu Divadelní Brandýs. NEJEN PRO NEJMLADŠÍ Velikonoce 2012 Jarní a velikono ní tvo ení materiál pro výrobu dekorací bude p ipraven, ob erstvení, herna pro d ti. Kdy: , až hod., Kde: Matýsek, ul. Zahradnická, Rezervace: tel.: , misa.nek@centrum.cz Výlet na zámek Staré Hrady do pohádek arod je Archibalda I. a Rumcajz v Ji ín. Kdy: 5. 4., odjezd v 8.00 hod. z autobusového nádraží BNL. Cena: dít 250 K v etn ob da, dosp lí 300 K bez ob da. Výtvarná dílna vyrobit si m žete nap. papírové králí ky, stojánky na vají ka, velikono ní p ání ka i vesele malovaná vají ka. Kdy: 6. 4., 8.00 až hod., Kde: MDDM, Mariánské nám stí, Cena: 60 K Krteček a princezny, Výživa, Enkaustika ervená Karkulka je ve vašich rukou Pro letošní rok vyhlásili organizáto i sout ž pro celou rodinu. Do sout že se m že p ihlásit až 20 rodin a jejich úkolem bude co nejorigináln jší zpracování pohádky ervená Karkulka. To se pak bude p edvád t v rámci festivalu Divadelní Brandýs v ned li 16. zá í od hod. na nádvo í brandýského zámku. Vystoupení jedné rodiny se musí vejít do 5 minut, a pokud se rodi e necht jí zú astnit jako herci, mohou fungovat t eba jako nápov da i alespo morální podpora. Všechna p edstavení bude bedliv sledovat porota složená z organizátor sout že, která pak také v záv ru festivalu vyhlásí vít ze. Pokud jste se rozhodli, že se sout že zú astníte, neotálejte s p ihlášením. Do 30. ervna je nutné poslat p ihlášku se jménem rodiny, m stem, odkud pochází, a jmény a v kem d tí, které budou v pohádce vystupovat, na Petra Falduse petr@divadlocernypetr.cz. red, foto archiv Pohádkové odpoledne s krte kem a princeznami pro d ti od 4 let ve spolupráci s Tvo ivými hra kami. T šte se na veselé tvo ení, tancování a spoustu zábavy. Kdy: od do hod., Kde: Funatic club, Krají ské nám stí 1762 Pravda a mýty o výživ m ení složení stavby t la, biopotraviny ano, i ne. P ednáší Helena Taka ová specialista na zdravý životní styl. Kdy: , až hod., Kde: Matýsek, ul. Zahradnická, Cena: 50 K Enkaustika tvo ivé malování horkým voskem, krásnými barvami a sv tlem p ináší spoustu p ekvapení a radosti. Kdy: od 9.30 hod., Kde: MDDM, Mariánské nám stí, Cena: 200 K, d ti 60 K Čarodějnice 2012 arod jnický rej dopoledne ve spolupráci s Tvo ivými hra kami, malování na obli ej, výuka arod jnického tance, výroba arod jnických rekvizit. Kdy: od 9.00 do hod., Kde: Funatic club Dopolední pálení arod jnic zpívánky u ohn, vu ty s sebou. Herna bude zav ená. Kdy: dopoledne, Kde: areál skaut Kralupská M stské arod jnice sout že a program pro d ti, vystoupení tane ní skupiny G-crew, st elba airsoft, zásah mladých hasi, d tská tv BBDT volba miss arod jnice junior a senior, rytí ské klání, zapálení hranice starostou m sta. Opékání špeká k, k poslechu zahraje skupina HeLP. Kdy: od hod., Kde: Sokolské h išt, Tyršova ulice PROSTOR 2012 březen/duben 17

18 RODINA A SENIOŘI KAŽDÝ Z NÁS MÁ SVÁ PRÁVA Jakýkoliv člověk od narození do své smrti nabývá svých práv. Bez ohledu na svou vyspělost či rozumové schopnosti, včetně dětí a lidí s mentálním postižením či demencí. Láska není výsadou jen mladých a normálních Ne všichni však o svých právech v dí. Mezi základní lidská práva a svobody pat í nap íklad právo na život, ochranu zdraví, d stojné zacházení, právo svobodn se rozhodovat, právo na soukromí, svobodu pohybu, právo na osobní a rodinný život, MŮJ NEVŠEDNÍ VŠEDNÍ DEN právo vlastnit majetek atd. T chto práv nesmí být nikdo zbaven. Všichni jsme si rovni Pokud je n kdo nesvéprávný, neznamená to, že by nem l svá práva, ale že nem že init právní úkony. Nem že uzavírat smlouvy, objednávat si služby, samostatn nakládat s nancemi, prodávat i darovat majetek. Omezený ke zp sobilosti k právním úkon m m že být lov k bu zcela, nebo jen áste n. O tom rozhoduje soud na základ psychologického posudku, který speci kuje, emu všemu lov k rozumí, a emu již ne. Na úkony, k nimž není zp sobilý, je mu ustanoven opatrovník, který ho zastupuje a jedná v jeho zájmu. Za právní úkony se n kdy myln považují aktivity spadající do základních lidských práv. Nap íklad lidem s mentálním postižením m že být zakazováno kou it, pít alkohol, chodit ven z ústavu, navazovat sexuální vztahy. Je jim diktováno, co mají nosit na sob, musí brát léky proti svému p esv d ení. A to je problém, lidem nezp sobilým k právním úkon m jsou tak upírána jejich základní lidská práva. Je t eba si uv domit, že v lidských právech jsme si všichni rovni. Mgr. Petr Macek, foto archiv POSTIŽENÝM BY NEMĚLA BÝT UPÍRÁNA JEJICH ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRÁVA, NAPŘÍ- KLAD NAVAZOVÁNÍ SEXUÁLNÍHO VZTAHU. Přinášíme autentický pohled osoby, která využívá sociální služby Vyššího Hrádku. Bydlí v bytě, tedy již mimo ústav, v přirozeném prostředí běžné městské zástavby. V CHRÁNĚNÉM BYDLENÍ VYŠŠÍHO HRÁDKU TO ŽIJE. VÍCE NA NAŠEM WEBU. Ráno m probudí tiché našlapování, co jde z kuchyn. To si asistenti m ní sm nu. Kdo tu byl s námi ve er a celou noc, odchází dom a p ichází n kdo na denní sm nu. Snaží se být potichu, ale já už stejn nedospím. Cestou do koupelny zjiš uji, že tu s námi dnes bude Monika, jsem moc ráda, je moje nejoblíben jší. Kouknu, co máme na jídelní ku, a namažu si chleba pomazánkou, kterou jsme v era p ipravovali s Jardou. Po snídani se s asistentem podíváme, co nám chybí a co budeme muset dokoupit k jídlu. Já te na nákupy nechodím, protože m bolí noha a musím chodit o holi. Tak jde asistent s Honzou a Janou. Vrátím se do pokoje pro vlnu, protože dopoledne nejrad ji há kuji, a to až do doby, než je t eba p ipravit ob d. Když se vrátí z nákupu, m že se jít va it. Monika mi ukáže, jak mám naložit maso, a vysv tlí mi, jak ho zape eme. Jindra umí taky va it, va í bramborovou kaši. Honza s Monikou d lají polévku. Eliška odmítla va it, nebaví ji to, ale potom umyje nádobí. Protože tady každý d lá to, co umí. Po ob d si všichni ud láme kávu a odpo íváme, odpoledne ješt s asistentem vyperu a pov sím prádlo, to suché vyžehlím a s ostatními p ipravíme sva inu. Pak se jdeme s Eliškou projít. Ve er si zahraju na harmoniku, n kdy p ijdou ostatní a zpíváme, potom ješt chvíli koukáme na televizi a povídáme si. T ším se na léto, až budeme na zahrad hrát pétangue, opékat bu ty a taky sekat trávu. V bec tady d láme mnohem víc v cí než v ústavu a hlavn bydlíme jako ostatní lidi. Vyšší Hrádek, p. s. s. březen/duben 2012 PROSTOR 18

19 OČIMA ŽEN SLON V PORCELÁNU Prostředí, které během života neopouštím, je škola, a pokud mi zdraví dovolí a žáci mě nevypískají, nehodlám přestat. Tato krásná, nevd ná a špatn placená innost mi p ináší radost, která se s léty nezmenšuje. Na školu jako instituci jsem háklivá a dokáže m rozzlobit, když ji kdokoliv ni í. Každé školské za ízení je citlivý organismus. Žáci a u itelé spolu tráví více než t icet hodin týdn, denn probíhají desítky kontakt, p i kterých se spolupráce st ídá s kon ikty. editel je lov k, který m že spoustu v cí zachránit, ale i pokazit. Je nárazníkem n kdy velmi diskutabilních pokyn z izovatele, snaží se držet jemné p edivo vztah žák, u itel a rodi nezp etrhané. Slon v porcelánu v této instituci není vítán. A p esn tak p sobí velerozhodnutí n kterých krajských velerad, že vypíší plošná výb rová ízení na editele pracující ve funkci déle než 6 let. Zákon to sice umož uje, ale nena izuje zp sobit destabilizaci školského systému v celém kraji. Rodi i žák právem cht jí v d t, kdo drží taktovku ve škole, v níž cht jí strávit 1500 hodin ro n, u itelé (20 30 v jedné škole) cht jí v d t, zda budou mít práci a p esto se 133 škol v našem kraji ocitne v nejistot až do konce ervence. Organiza ní náro nost nezodpov dn spušt né akce, v níž se BUDE SE VE ŠKOLÁCH KÁDROVAT PŘED KRAJSKÝMI VOLBAMI? OSLÍČKU, OTŘES SE? Na konci února 2012 přišla některá média se zprávou, že Středočeský kraj spustí těsně před podzimními volbami masivní televizní kampaň, která bude stát více než 20 milionů korun. Místostarostka Nina Nováková uchaze i o funkci mohou zú astnit i n kolika takových ízení, vzbuzuje oprávn né pochybnosti. Nep íjemn se zárove rozeznívá struna politická. Bude se kádrovat p ed krajskými volbami? Že by snad požadavek politické loajality jako hlavní kritérium pro výb r ady povolání neskon il s rokem 1989? I když se budou výb rové komise snažit splnit svou roli co nejlépe, jmenován m že být mén úsp šný uchaze. Moc bych si p ála, aby obce ve svých rozhodnutích kraj nenásledovaly a školy prošly tímto zem t esením nezran né. Nina Nováková Celkov pak kraj letos vydá za PR aktivity p es 120 milion korun. Tato ástka, která je v sou asné ekonomické situaci více než zarážející, m p inutila podívat se v mém p ísp vku na rozpo et St edo eského kraje trochu podrobn ji. St edo eský kraj je nejvíce zadluženým krajem v bec, jeho dluh ke konci minulého roku dosáhl neuv itelné 3,2 miliardy. Peníze byly vydávány mimo jiné na pln ní populistických volebních slib, jako je proplácení poplatk v lékárnách, u kterých nakonec v únoru 2012 Vrchní soud v Praze potvrdil, že kraj tímto postupem obcházel zákon a vytvo il na trhu nerovné podmínky. Na sociálních službách i protidrogové prevenci se naopak šet ilo. Ve schváleném rozpo tu na letošní rok je schodek tak ka 703 milion, p i emž tvrtou nejv tší ástku spolknou b žné výdaje na innost krajského ú adu. S neustále rostoucím dluhem si však St edo eský kraj ani v sou asné velmi t žké ekonomické situaci v bec ned lá hlavu a místo šet ení p ipravuje p edvolební mediální kampa za neuv itelných 120 milion korun. Senátorka Veronika Vrecionová A perla na záv r. Sociální demokraté p edložili nedávno v Senátu návrh zákona na nan ní omezení volebních kampaní, David Rath už ale dop edu vymyslel zp sob, jak jej obejít. Na svoji propagaci použije peníze da ových poplatník a v duchu hesla po nás a p ijde potopa zadluží kraj na n kolik dalších generací. Veronika Vrecionová STŘEDOČESKÝ KRAJ JE NEJVÍCE ZADLUŽENÝM KRAJEM. PROSTOR 2012 březen/duben 19

20 PTÁTE SE TABLETY NA HUBNUTÍ Se stoupající teplotou začínáme odhazovat vrstvy svršků, které doposud ukrývaly zimní špíčky. Je známo, že obezita je nemocí moderní doby. Nadbytek stravy a málo pohybu p inášejí hrozbu ob hových potíží (ucpávání cév, nebezpe í infarktu) nebo t eba nadm rnou námahu kloub. A navíc, s p íchodem jara mnohé dámy (ale i pánové) p emýšlejí, jak se co nejrychleji zbavit p ebyte ných kil. Pom že zaru ená dieta, cvi ební programy i tablety na hubnutí? Tablety na hubnutí lze rozd lit na voln prodejné a ty, které m že p edepisovat jen léka. V sou asné dob jsou na eském trhu na p edpis povoleny preparáty, které zabra ují vst ebávání ásti tuku v potrav (anorektika). Takový lék by m l být sou ástí komplexního programu snižování hmotnosti, o n mž rozhodne léka. Voln prodejné p ípravky jsou postaveny na n kolika mechanismech: Objemové (vláknina, psyllium) v trávicím traktu nabudou a udrží pocit sytosti. Tyto preparáty mají druhotný pozitivní efekt napomáhají správné funkci tlustého st eva. Enzymy z ananasu (papain, bromelain) pomáhají lépe št pit a zpracovávat potravu. Nevst ebávání tuk z potravy preparáty mají stejné ú inky jako léky na p edpis, ú inná látka je PharmDr. Jan Ponec ale v polovi ním množství. Spalova e tuk obsahují zelený aj, guaranu, karnitin a další látky. Kombinují p edevším urychlení metabolismu a spalování tuk. Žádná tableta však není zázra ná. M že jen podpo it vaše úsilí o snížení váhy, protože základem všeho je úprava životního stylu tak, aby byl p íjem energie menší než její výdej. Nezbytný je tedy správný jídelní ek a pohyb. A pak až hubnoucí tabletka. PharmDr. Jan Ponec MÁTE OTÁZKU NA PANA PONCE? PIŠTE NA REDAKČNÍ NEBO FACEBOOK. KATASTRÁLNÍ PRÁVO Prvního ledna 2012 vstoupila v účinnost rozsáhlá novela zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem (katastrální zákon), a zákona o správních poplatcích. Mgr. Marek Nemeth P edn, s ú inností od dochází ke zvýšení poplatku za vklad vlastnického práva na 1000 K z p vodních 500 K. Novela rovn ž po ítá s tím, že návrhy na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí budou moci být podávány pouze na p edepsaných formulá ích. Zavedením institutu poznámky spornosti reaguje novela katastrálního zákona na skute nost, kdy se žalobce domáhá ur ení toho, že vlastníkem nemovitosti zapsané v katastru je n kdo jiný, než ten, kdo je jako vlastník v katastru zapsán, pop. se domáhá ur ení toho, že právní úkon, na jehož základ má být zapsáno právo do katastru, je neplatný. Zápis takové poznámky spornosti provede katastrální ú ad na základ oznámení soudu o podání žaloby i na základ návrhu žalobce. Zápis této poznámky však nevyvolává p erušení p ípadného MÁTE OTÁZKU NA PANA NEMETHA? PIŠTE NA REDAKČNÍ NEBO FACEBOOK. ízení o povolení vkladu. Pokud je v katastru nemovitostí zapsána poznámka spornosti, a teprve poté je podán návrh na vklad, mohou ú astníci vkladového ízení tuto skute nost p edem zvážit a nesou p ípadné riziko. Avšak pokud je poznámka spornosti zapsána až po podání návrhu na vklad, ú astníci vkladového ízení takovou možnost p edem nemohli mít, a ízení o povolení vkladu p erušováno není. V p ípad, že poznámku spornosti zvážit nemohli, je ízení p erušeno jen tehdy, pokud s tím ú astníci vkladového ízení vyjád í souhlas. O duplicitních zápisech vlastnického práva více na našem webu. Mgr. Marek Nemeth březen/duben 2012 PROSTOR 20