Co v historii nebylo.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Co v historii nebylo."

Transkript

1 Co v historii nebylo. Volné pokračování prvního dílu povídání o Kosobudech, a okolních vesnicích František Šťastný Obrázek čp. 18 v Milešově patřící rodině Šťastných s jistotou byl namalován před rokem 1930 Autor dokumentu vlastním nákladem vytiskl pouze jeden exemplář, pro přátele a známé, kteří pomohli svými vzpomínkami a náměty ke vzniku této publikace a nemají možnost si ji přečíst na: Prosím zacházej s tímto výtiskem šetrně. Kosobudy duben

2 Obsah: Strana: 1 Titulní strana 2. Obsah 3. Úvodem 4. Tragická smrt dvou kurýrů pádem balonu u Krásné Hory 13. srpna Výbuch a následná smrt dvou občanů Hojšína u Kamýka. Rušička Svobodné Evropy u Krásné H. 6. Vystěhování některých rodin z Kosobud a Zadního Chlumu po roce 1946 do pohraničí 7. Umrznutí Marie Toužimské na Zadním Chlumu. Slouhova studánka. 8. Výbuch ztracené bomby na Onom světě. Nálet na Milín 29. duben až 12. Kam zmizel zlatý poklad České republiky 13. Pád meteoritů 7. dubna 1959 Luhy, Hojšín, Velká, Drážkov 14. Zápisky vojáka 1. světová válka 15 až 18. Legionáři z Příbramska a okolních obcí. Československé vojsko na Rusi 19. Požár chemické továrny v Milešově. Letecké neštěstí nad Předním Chlumem v roce Havárie rogala s následkem smrti na Předním Chlumu. Zabití mladíka bleskem na Předním Ch. 21. Přední Chlum historie a pověsti. Loupežníci v našem kraji 22 až 25. Měnová reforma až Měnové reformy v předešlých letech 26. Nález dopisů M. J. Husa na Šefrovně. Historická školní pravidla 27. Pálení knih z Milešovské knihovny. K založení JZD v Podmokách 28 až 31. Pozorovatelny na vrchu Kobyla, Mirovky a dalších v okolí. Opevnění ŘOP 1936 až Nález pravěkých kamenných sekerek u Milešova, bludné kameny. 33 až 37. Milevský klášter. Milevsko a jeho kraj 38 a 39. Milevské maškary 40 až 42 Lašovice historie 43. Onen svět 44. Zahořany 45 a 46. Předbořice 47 až 50. Zahrádka, Klučenice 51 až 55. Kamenice a Křesina. Milešov 56. Zavraždění židovky Gätnerové v Milešově. 56 až 61. K vraždě V Mandíka v roce 1951 jiným pohledem 62. Nucené vystěhování Nykodýmů z Milešova 63 až 64. Nucené vystěhování Františka Lokoša z Klučenic. 65. Sedláci rodinných gruntů. Vítězný únor až 70. Kdo vybíral sedláky k nuceným vystěhování, věznění, pokutám, diskrimitaci. 71 a 72. Tabulka části vystěhovaných sedláků v okresech Příbram, Sedlčany, Milevsko 73 až 76. Příčiny a mechanizmy vystěhování se skeny originálních dokumentů v akci KULAK 77 a 78. Krásná Hora Historie 79. Kam a v kterých dobách okolní vesnice patřily. 80 až 83. Vltavská vodní cesta, Vodní dílo Orlík historie a parametry stavby 84. Utopené svědomí tajemný příběh. 85. až 88. Zrádce Hejtmánek, z osobní kroniky pana Aloise Hejry. Ze vzpomínek Václava Mezery 89. a 91. Parašutisté z Anglie u Vltavy. S procesím na Makovou (Milan Mezera) 91. až 94. Aféra s Němci v Lipí podle kronikáře p. Aloise Hejry 95. Sken listu originálu Hejrovi kroniky 96 až 99. Karel Cyrus Boj s Němci. Letadlo (se zlatem?) 100 a 101. Usmrcení Němců v okolních obcích v květnu a 104. Fašismus. Mlynář Václav Sedlák z Milešova popraven Příběh z konce války 105. Závěrečná slova 2

3 106. Foto titulní stránky etnografie II. Dílu díla Aloise Hejry 107. Historie sčítání lidu 108 až 112. Tabulky počtu obyvatel a bytů v okolních obcích od roku 1850 do roku Přehled použitých materiálů v této knize 114. Fašistické hnutí Vlajka 115. Použitá literatura Úvodem: První část pod názvem Trocha historie z dobových dokumentů a vzpomínek pamětníků nejen z Kosobud a Zadního Chlumu, jsem dokončil v říjnu 2010 a na prostřednictvím správce zveřejnil 3. listopadu Tentýž den na webu bylo aktivováno počítadlo shlédnutí. Vzhledem k mnoha kladným ohlasům lidí z okolí a zjištěním, že si toto moje povídání lidé tisknou a to včetně několika knihoven, jsem usoudil, že moje práce měla smysl a je o ní zájem. Proto jsem začal pracovat na pokračování, se kterým jsem původně nepočítal. Vracím se mnohem podrobněji k zabití Němců v Lipí i českého četníky Karla Cyruse, tak jak to popisuje kronikář pan Alois Hejra i Milan Mezera ve vzpomínkách svého otce Václava Mezery. Značná část je věnována nuceným vystěhováním selských rodin z rodných gruntů včetně několika skenů originálních dokumentů. Jsou to doslovné citace ze skvělé knihy Milana Růžičky nazvané Vyhnanci Akce Kulak, zločin proti lidskosti. Autorova rodina byla jednou s postižených ve Chvojínku na Benešovsku. Autor popisuje 120 vystěhovaných rodin na 480 stranách, formou vyprávění členů a potomků vystěhovaných rodin s kopiemi originálních dokumentů, pro pochopení té doby. Již ve svém prvním povídání, popisující vystěhování dvou rodin z našeho blízkého okolí, jsem se snažil sehnat písemné dokumenty, k tomu se vztahující, což se mi nepodařilo. Na internetu jsem našel několikahodinový zvukový záznam ze soudního procesu s jedním českým sedlákem, kdy chování žalobce, prokurátora a soudce v mnohém připomínají proces s Miladou Horákovou. Další značná část obsahuje historii vybraných okolních obcí, tak jak ji jedinečně a detailně popsal Josef Kytka ve své knize Milevsko a jeho kraj z roku Nic lepšího a ucelenějšího o historii našeho kraje vydáno nebylo. Při hledání a studiu dalších pozdějších publikací, nebo www. stránek obcí jsem zjistil, že podstata je čerpána z této knihy někde s doplněním o novější údaje a fotografie. Pozoruhodné, velmi podrobné, pečlivě a detailně zpracované je celoživotní dílo dlouholetého milešovského kronikáře pana Aloise Hejry z Klenovice, tak jak je zaznamenal ve svých mnoha kronikách, jejichž zlomek doslovně přepisuji. V některých případech jsem plná jména s plnými daty narození a úmrtí, včetně čísel popisných nahradil iniciálami. Značně to ubere na autentičnosti, ale považuji to za vhodné, hlavně u lidí, kteří se do historie zapsali negativně. V tomto druhém dílu mého povídání je to opis strany 230 až 272 jeho druhé kroniky a pokud i toto mé druhé povídání se setká s příznivým ohlasem, nevylučuji další pokračování. Poslední část obsahuje historii sčítání lidu v různých dobách na území České republiky, a mnou zpracované tabulky počtu obyvatel a domů ve vybraných okolních obcích od roku 1850 do Základem pro tabulku byl lexikon měst a obcí do roku 1970 a část pozdějšího lexikonu do r a údajů statistického úřadu do roku Šťastný František 2. duben

4 Tragická smrt dvou kurýrů, pádem balonu u Krásné Hory 13. srpna Přeprava kurýrů balonem byla několikrát vyzkoušena v letech Výcvik pilotů balonů probíhal v několika kurzech v průběhu roku 1953 na letecké základně RAF v Cardingtonu u Bedfordu ve Velké Británii. Vycvičeno mohlo takto být celkem asi deset pilotů z řad československých kurýrů pro britskou i americkou zpravodajskou službu. Uskutečnilo se asi čtyři až sedm letů do Československa. První doložený byl v červnu 1953, poslední v srpnu První let byl úspěšný. Kurýr britské zpravodajské služby Miroslav Vaja ( ) přistál v noci 8. července 1953 u Plzně a 13. července úspěšně překonal zátaras zpět do Rakouska. Na další misi byl v říjnu 1953 vyslán pozemní cestou, ale při pokusu překonat hranice byl zadržen československou pohraniční stráží. V březnu 1954 byl odsouzen ke dvaceti letům vězení, propuštěn byl roku Poslední známý případ skončil tragicky. Dne 13. srpna 1954 byli na kopci Kočičák u obce Krásná Hora na Sedlčansku byly nalezeny mrtvoly dvou mužů spolu s výstrojí prozrazující jejich poslání a falešnými doklady na jména František Malec a Karel Blažek. Oba zahynuli na následky pádu z výšky. Pravé příjmení Františka Malce znělo Jakoubě, skutečné jméno Blažka neznáme. Na misi je vyslala zpravodajská skupina generála Františka Moravce. Do rukou StB se tenkrát dostalo veškeré bohaté vybavení, mj. vysílačka či zpravodajské instrukce. Samotný balon pak byl nalezen u Vlašimi. Příčina havárie není zcela zřejmá, patrně se náhodou či omylem uvolnila plátěná gondola a posádka se zřítila. Podle letového plánu a map nalezených na místě neštěstí StB usoudila, že balon byl vypuštěn v asi 1 km západně od obce Hannesried v Bavorsku, cca 5 km od čs. státní hranice. Kurýři přeletěli hranici ve výšce 2250 metrů, ale v při přistávání u Krásné Hory zahynuli. Let měřil zhruba 120 km. V roce 1952 byli patrně někteří kurýři vysazováni v Československu pomocí padáků. Na prvním snímku je pohled na místo tragické události u Krásné Hory nad Vltavou. Vlevo za terénní vlnou byla nalezena těla kurýrů. Pohled od Krásné Hory. Na druhém snímku uprostřed je místo, kde byli nalezeni mrtví kurýři. Vrch Kočičák u Krásné Hory Na třetím snímku vpravo je skládací gondola neviditelného balonu, s nímž havarovali Blažek a Jakoubě. Zdroj: Prokop Tomek Na frontě studené války Československo strana 24 a 25 4

5 Výbuch a následná smrt dvou občanů Hojšína u Kamýka V Hojšíně poblíž Kamýka došlo 1. května 1969 k neštěstí s tragickými následky. V jednom z domů se neštěstí stalo podle jedné verze tím, že při montáži ústředního topení narazili majitel p. Kopřiva (byl to zdatný kameník) a zeť Pavel Klimka (narozen 1948, byl synem sanitáře pana Klinky, který jezdíval ještě s MUDr Kulandou z Krásné Hory) na zazděnou trubku, kterou se snažili autogenem odstranit. Došlo k výbuchu a oba přišli o život. Podle jiných pamětníků k výbuchu mělo dojít tím, že se trubku pokusili přeříznout pilkou, na železo, či zbraň rozebrat v dílně. Vyšetřováním se ukázalo, že se jednalo o hlaveň Pancrfaustu. (pancéřová pěst.) Pro bližší vysvětlení co zapříčinilo výbuch, připojuji popis zbraně. Pancéřová pěst, slangově pancrfaust [1] (z německého Panzerfaust téhož významu), je řada německých ručních protitankových zbraní z období 2. světové války. Varianta Panzerfaust 150 se později stala základem pro sovětské RPG-2 a RPG-7. Historický vývoj zbraně. Zvyšující se pancéřování u tanků bojujících v druhé světové válce a nemožnost jejich likvidace klasickými protitankovými puškami vyvolalo úvahy o zkonstruování prostředku, který by dokázal nové stroje protivníků ničit. V Německu byl v roce 1942 vyvinut po předchozích pokusech prostředek zvaný Panzerfaust, neboli pancéřová pěst. Tato zbraň se sestávala z výmetné roury, obsahující nálož střelného prachu, na jejímž konci byla hlavice s kumulativní náloží. Střelec zasunul rouru do podpaždí nebo si ji přitiskl na rameno, takže proud plynů byl usměrněn neškodně za něj, pomocí jednoduchých mířidel zamířil a s vysokou pravděpodobností zásahu vystřelil hlavici. Když granát opustil rouru, sada tenkých ocelových křidélek kolem ocasního trnu se rozvinula a let hlavice stabilizovala. Trubka na jedno použití se poté zahodila. U prvních typů pancéřových pěstí byl dostřel pouhých 30 metrů, což nemělo na pancíře sovětských tanků požadovanou účinnost. Od roku 1944 byl dodáván Panzerfaust 60, který měl dostřel 60 metrů a lepší účinnost. Do prosince bylo vyrobeno 1,3 miliónu kusů. Další typ s prodlouženým dostřelem 100 metrů se vyráběl od podzimu 1944, od března 1945 byl dodáván typ s dostřelem 150 metrů. Poslední typ Panzerfaustu byl konstruován s dostřelem 250 m a s vícenásobně použitelnou nabíjecí trubkou. Jeho vývoj byl v důsledku skončení války přerušen. Rušička Svobodné Evropy u Krásné Hory Kolem roku 1960, jak mi několik věrohodných svědků potvrdilo, byla rušička Svobodné Evropy nějakou dobu umístěna na kopci Homola po levé straně směrem z Krásné Hory na Krašovice, obsluhovali ji vojáci a současně měli sledovat pohyb letadel. (nyní je tam myslivecká střelnice) Rušička byla napojena na agregát, dodnes tam není elektrika. 5

6 Vystěhování některých rodin z Kosobud a Zadního Chlumu po roce 1946 do pohraničí Neměli bychom také zapomenout na důležité události po roce 1946, kdy se vystěhovalo do pohraničí z Kosobud a Zadního Chlumu celkem 8 rodin. Byli to ti nejchudší lidé, kterým se zde těžko žilo. Po odsunutí Němců z pohraničí, kde po nich zůstala půda neobdělána, bylo zapotřebí lidi, aby pohraničí dali do původního pořádku. A tak dostali tito chudí lidé příležitost, mít se trochu lépe a pracovat na svém. Byly to tyto rodiny z Kosobud: - Horovi (naproti kapličce vedle Černých) - Novákovi (zvaný Daimon) - Bardovi (bydleli ve stejném domě jako Novákovi) - Zajíčkovi (on byl invalida, v Melicharově domečku) - Václav Křížek, bývalé č.p. 12, který několikrát v Kosobudech vyhořel - Peckovi (na místě dnešního domu Benešových) A ze Zadního Chlumu (Na Zámku): - Jirouškovi a Klepačovi 6

7 Umrznutí Marie Toužimské na Zadním Chlumu Na Zadním Chlumu je polorozpadlá několik desetiletí neobydlená polodřevěná stavba Kutchanka, ve které kdysi býval ještě za první republiky výčep. Říkalo se tam u Solnařů, později se tam Kutchan přiženil. V Zahořanech byl ples a jeden z kosobudských mladíků, když se po jedenácté hodině večerní, vracel ze Zahořan, zašel k Toužimským, kteří bydleli za kopcem u Jalovčí pro Marii Toužimskou a šli spolu na Kutchanku do stodoly na seno. Po nějaké době mladík M. B. odešel domů a Marie tam zůstala. Nejspíš dostala po jeho odchodu epileptický záchvat. K neštěstí došlo v neděli V ten den na Chlumu byl celodenní mráz -22 C. Druhý den když se nevrátila domů, tak ji hledali. Byla nalezena na patře stodoly Kutchanky na seně úplně nahá a zcela zmrzlá. Marii našel v pondělí J. Říčánek (manžel její sestry Věry za svobodny Toužimské). Policajti ji z patra nahou zmrzlou jak prkno spouštěli na dlouhé šále, kterou jí dal policajt pod krk a druhý ji zespodu přidržoval, (podle vyprávění očitého svědka ze Zadního Chlumu, který u toho spouštění byl.) Případ se vyšetřoval, ale protože nebylo zjištěno cizí zavinění, byl odložen. Marie Toužimská se narodila Bylo jí 36 roků. Již dříve, když Marie Tožimská byla ještě nezletilá, se povídalo, že byla zneužívána tehdejším předsedou JZD Zadní Chlum, který možná z toho důvodu musel funkce nechat. Slouhova studánka Za starých dob prý lidem v Kosobudech pásl ovce sluha a do této studánky, pojmenované po něm, honil napájet ovce. V obci všeobecně v místních studnách mnoho vody nebylo, ale ve slouhovce bylo vždy vody dost a proto za první republiky tak hospodáři chodívali s kýbly pro vodu potřebnou jak pro dobytek tak pro domácnost. Za JZD Kosobudy byla v místě sluhovi studánky vykopána studna a z ní zřízen vodovod pro kravín a hospodářské budovy JZD, se zvyšující se potřebou byla nedaleko vykopána další studna a obě studny propojeny. Horní chalupy až do vzniku JZD Kosobudy brali vodu ze studánky u cesty pod kravínem, ale ani tam dostatek vody v parném létě nebývalo, takže hospodáři ji nabírali v noci hrníčkem, aby ráno bylo čím napojit dobytek. V prvních letech JZD Kosobudy vedle kravína nad Benešů zahradou mělo v zemi vykopané jámy, kam ukládalo siláže a tím definitivně původně dobrou vodu ve studánce znehodnotilo, takže se nedala k ničemu použít. Navíc při stavbě váhy oddrenážovali nalezený pramen drenážními trubkami vedoucími pod silážní jámou a drenáž končila v bezprostřední blízkosti studánky. Z důvodu trvalého zničení zdroje vody ze studánky JZD zřídilo u kravína kohout, kde si místní točili vodu z vodovodu JZD. V zimě však docházelo k zamrzání a tak se souhlasem JZD si od váhy na vlastní náklady vykopali a zřídili vodovod v roce 1967 pan Zelenka pro č. p 28., p. Beneš pro č. p. 29 a p. Zajíček pro č. p. 27. Na vodovod JZD byla později také napojena čp. 30 a 31 a dílny, obojí tehdy majetek JZD. V první polovině devadesátých let byla napojena celá obec na veřejný obecní vodovod, který do své správy od JZD převzala obec od spolu s montáží vodoměrů. Níže od dvou studen ve slouhovce byla vybudována ještě za JZD studna třetí, která však nikdy nebyla využívána, protože dočasný nedostatek vody byl způsoben prasknutím potrubí u sklaďáku kravína. * O Hajném Smrtovi, který spravoval panské lesy za první republiky patřící Langovi ze Zahrádky, a Seče patřící hraběnce z Petrovic se říkávalo, že lidé v panských lesích nesměli sbírat houby ani lesní plody. Na přístupových cestách byly cedule toto zakazující. Pokud byl někdo přistižen, tak co nasbíral, musel hajnému odevzdat někdy vše, a někdy se spokojil z částí. * Podle sdělení několika věrohodných pamětníků, měl v padesátých letech vraždy, které se v kraji staly např. Mandík, Mára, údajně vykonávat na pokyn sekretariátu KSČ České Budějovice, oujezdní tajemník KSČ z Milevska, bývalý policajt, který byl za války u Vlajkařů a tím se prý chtěl vykoupit. 7

8 Výbuch ztracené bomby na Onom světě 29. dubna 1945 Při přeletu bombardéru směřujícím přes onen svět k bombardování Milína v neděli 29. dubna 1945 spadla a vybuchla letecká bomba asi půl kilometru od dnešní Chaty na Onom Světě, spadla do lesa nedaleko domu Taterů. Pilot odhodil i dvě přídavné hliníkové nádrže, které byly nějaký čas u Hrocha na zahradě. Druhá světová válka a období následující Nálet na Milín osudná neděle 29. dubna 1945 Ve dnech před 29. dubnem 1945 již několik dní po silnici Praha Písek, Strakonice proudily kolony německých uprchlíků. Toho dne se jejich značná část s vozy usadila v Milíně, po ulicích, po dvorech i kolem kostela, všude, kde bylo jen trochu místa. V Milíně zůstali i přes protesty tehdejšího starosty Františka Cihelky. Kolem 9. hodiny dopolední prolétly nízko nad Milínem ve směru od Písku spojenecká hloubková letadla a palbou z kulometů napadla cisternový vlak s lihem na nádraží. Druhý nálet směřoval přímo na střed obce v ose státní silnice. Tady bylo nejvíce německých uprchlíků s vozy a transporty a zřejmě i maskovaných zběhů SS. Útok byl dopoledne opakován ještě dvakrát, jeden v poledne a další se opakovaly ještě v odpoledních hodinách, kdy byly shazovány bomby. Vážně byli zraněni milínští občané Anslovi, zabito bylo kolem 11 Němců, bombami bylo zbořeno šest budov, požáry zničeno a vypáleno sedm budov. Při posledním náletu dostala zásah i věž kostela, při němž byl proražen strop a zničeny varhany (dle svědka na základě střelby německých uprchlíků po letadlech z věže kostela). Z osudů obyvatel Milínska během okupace V r byli z obce deportování příslušníci židovských rodin, z nichž se 13 obyvatel nevrátilo. Za účast v odboji byli uvězněni a zahynuli Josef Valenta (řídící učitel a první kronikář Milína) a Antonín Machuta (činovník Sokola v Milíně). 10. a tragicky zahynul Václav Šplíchal z Buku, italský legionář Richard Štěpán z Buku se svými dvěma syny (viz foto nahoře) a Václav Zelenka z Paliva. Příbramsko a konec 2. světové války (úryvky z článku Dr. Josefa Velfla, ředitele Okresního muzea v Příbrami) V novodobých dějinách zaujímá nezastupitelné místo v dramatickém toku událostí městečko Milín s osadou Slivice a přilehlým okolím. Tato lokalita, ležící asi 8 km jihovýchodně od Příbrami, se stala svědkem posledních vojenských operací 2. světové války v Evropě. K tragickému krveprolití na konci války a vlastně již v době, kdy Evropa oslavovala mír, došlo poté, co do prostoru Slivice - Milín - Čimelice postoupila hitlerovská vojska odmítající složit zbraně a usilující za každou cenu proniknout před blížící se Rudou armádou do americké zóny, což bylo v rozporu s nedávno vyhlášenou německou kapitulací. Strategické ústupové trasy vedoucí přes Milín, zvláště hlavní komunikace ve směru od Prahy do Písku a Strakonic, byly v té době neprůjezdné. Vzhledem k tomu, že jižní a jihozápadní část Příbramska ležela poblíž hranic tzv. demarkační čáry, předem dohodnuté sovětskými a americkými spojenci, nastala zde paradoxní situace, neboť Američané, kteří se dostávali na Příbramsko již od , nesměli za tuto stop-linii podle předchozí dohody se SSSR vojensky zasahovat. 8

9 Rudá armáda sem dorazila o čtyři dny později. Mezitím ustupující složky branné moci, často zcela bezdůvodně, jindy odvetou za akce domácího hnutí odporu, partyzánů, nebo i vlasovců (příslušníků tzv. Ruské osvobozenecké armády gen. Vlasova), terorizovaly místní obyvatelstvo.... Pravděpodobně nejdůležitější schůzka a následné jednání amerických a sovětských vojáků, které mělo velký význam pro dění na Příbramsku a nejen zde, se uskutečnilo poblíž demarkační čáry v Čimelicích. Po se do prostoru okolo strakonické silnice mezi Slivicí u Milína a Čimelicemi soustředily početně silné a dobře vyzbrojené zbytky německé armády pod velením gen. SSgruppenführera Karl von Pücklera, velitele Waffen-SS v Čechách a na Moravě. Kromě SS se nacházeli na této komunikaci příslušníci wehrmachtu, bezpečnostních složek, okupačního aparátu, němečtí civilisté prchající před frontou apod. Poté, co se hlavní ústupová trasa státní silnice ve směru na Písek a Strakonice stala neprůjezdnou, rozhodl se fanatický nacista gen. Pückler vybudovat zde opěrný rajón. Dne dal příkaz jednotkám zadního voje v oblasti Slivice a Milína vytvořit narychlo tři obranná pásma. Technika, včetně tanků, děl a minometů, byla rozmístěna po obvodu milínské kotliny. Hlavní síly se soustředily na linii Buk - Slivice - milínské nádraží Kozí vrch. Mezi stanovišti těžké techniky se zakopala na strategických místech pěchota. Při této činnosti, která byla v příkrém rozporu s německým kapitulačním aktem, docházelo k terorizování okolního civilního obyvatelstva. Proti tomuto opěrnému bodu vyrazili z Příbrami dne partyzáni ze skupiny Smrt fašismu a členové revoluční gardy. Jeden oddíl postupoval od Brodu, další od Jeruzaléma a třetí od Hájů. V okamžiku, kdy se tito bojovníci dostali do palebného pásma německých zbraní, byli snadnými terči protivníka. Z vojenského hlediska neměla akce partyzánů sebemenší šanci na úspěch. Hitlerovci navíc využívali různých lstí a léček, při kterých nemilosrdně likvidovali soupeře. Postavení několika desítek partyzánů proti asi šestitisícové německé armádě bylo od samého počátku kritické, v podstatě beznadějné. Teprve úder sovětských vojsk v odpoledních a nočních hodinách znamenal definitivní konec bojů. Po předchozím průzkumu terénu následoval přepad pomocí děl a kaťuší. Palebné pozice si Rudá armáda vytvořila mezi Svatou Horou a Háji, u Brodu a před Raděticemi. Obranný rajón nepřítele pokryla sovětská dělostřelecká palba, pak přišel útok pozemních vojsk. Význam této, pravdě podobně poslední rozsáhlejší vojenské operace, 2. světové války v Evropě umocňuje skutečnost, že se na ní bezprostředně podílely útvary tří ukrajinských frontů (UF) a nepřímo také jednotky amerického XII. sboru ve směru od Čimelic. Asi ve 3 hod. ráno utichla u Slivice střelba, Němci opustili své pozice a kapitulovali. (konec citátů z článku Dr. Josefa Velfla) Památník vítězství u Milína (výška 11 metrů) Kam zmizel zlatý poklad republiky převzato z Dostala se mi do rukou pozoruhodná kniha Stanislava Motla, která ve svém podtitulu má napsáno: O tom, jak jsme museli spojencům platit zlatem za to, že naši vojáci mohli po jejich boku umírat ve válce proti Hitlerovi. Tenhle podtitul mne zaujal, a proto jsem se dal do jejího čtení. A aby bylo jasno, kniha nebyla napsána za dob cenzury před rokem 1989, ale v roce Z knihy jsem si odnesl vedle mnoha poznatků i ten, že jsme byli nejen pro Sovětský svaz nevyčerpatelnou studnicí, ale že i Ti, ke kterým se vždy shlíželo jako k našim spojencům a vzorům, nebyli až zase takovými přáteli, jak by se na první pohled zdálo. 9

10 A závěr knihy mne doslova šokoval a jsem přesvědčen, že by šokoval i vás, když se dočtete, že část zlatého pokladu v historických mincích i zlatých cihlách byla již v době demokracie po r zcela bezostyšně prodána, aniž by o tom veřejnost věděla. Mohu zaručit objektivním potenciálním čtenářům, že budou překvapováni v každé kapitole a na mnoho věcí si udělají možná jiný názor, než měli dosud. Autor prošel mnoho různých archivů, hovořil s mnoha pamětníky, pročetl mnoho dobového tisku, neméně knih různých autorů k dané problematice, na které se i odvolává, takže jeho kniha faktů je věrohodná a je z ní cítit opravdový zájem o tajemství československého zlatého peněžního pokladu. Kniha začíná tím, jak vlastně po založení republiky v r zlatý poklad vznikal, že to bylo obdobným způsobem, jako v případě Národního divadla. Tedy lidovou sbírkou. Čtenář se i dozví něco z historie Československé republiky. Dozvíte se, že i legionáři se významně podíleli na zlatém pokladu, stejně jako i o jejich bojích v carském Rusku a o ochraně zlatého pokladu Ruska, který nakonec předali bolševikům. Zajímavé kapitoly, plné překvapení na každé stránce pak pojednávají o době první republiky i o době, kdy se vlády chopil Adolf Hitler, dozvíte se o oficiálních i zákulisních jednáních při Mnichovské dohodě i o osudu československého zlata při začátku německé okupace. Zlatému pokladu republiky za 2. světové války je věnováno několik kapitol, z nichž stěžejními částmi je převod části zlatého pokladu do nacistické banky a část přes švýcarské banky do Anglie. V jedné z kapitol pak Stanislav Motl v souvislosti s čachry Angličanů a nechvalně známého pana Chamberlaina s československým zlatem cituje i slova Winstona Churchilla, který koncem války konstatoval, že vydání části československého zlata bylo vlastně druhým Mnichovem. Zajímavé pasáže jsou pak o tom, o čem vyprávěl autorovi osobní tajemník presidenta Beneše prof. Táborský. Jistou satisfakcí za zradu Angličanů v souvislosti s Mnichovem a zašantročením československého zlata mohou být Churchillova slova na slavnostní večeři, kde prohlásil: Nevím, jak se věci dále vyvinou a nemohu ani říci, zdali Velká Britanie půjde kvůli Československu do války. Ale jsem si docela jist, že mír, který budeme uzavírat, se nebude uzavírat bez Československa. Slibuji, že pokud budu živ, budu pracovat, abych odčinil ten hrozný zločin, kterého jsme se dopustili na vaší zemi. Tato slova zazněla směrem k prezidentu Dr. Benešovi. Nejsmutnější kapitolou v souvislosti s československým zlatem přes slova Winstona Churchilla je, že Velká Británie účtovala vládě Československa každou pušku, každou uniformu, každé ponožky, baťoh, zkrátka museli jsme zaplatit Anglii zlatem veškerou výzbroj i výstroj československých vojáků, byť jako třeba letci zachraňovali Velkou Británii. A co je i zarážející, že jsme museli zlatem platit i za ty vojáky, kteří za Anglii padli. Tahle kapitola nese název Umři ale napřed zaplať. Dalších několik kapitol pak hovoří o bojích československých vojáků včetně parašutistů a československých letců. V pozadí pak nezůstává i hrdinný boj československých vojáků u Tobruku. Kniha se zmiňuje i o zlatu, které bylo zabaveno Židům za okupace. Není v knize zapomenuto i na zlatý poklad samostatného Slovenského štátu v době, kdy se Slováci odtrhli za německé okupace od zemí Koruny české. A samozřejmě že se okrajem věnuje i odboji Slováků proti německým okupantům. Je pochopitelné, že se v knize hovoří i o pražské revoluci, příjezdu vítězné Rudé armády do Prahy a o rozličných jednáních ministra zahraničí té doby Jana Masaryka v souvislosti nejen s naším zlatým pokladem. V kapitole Vítězové a poražení je taková rekapitulace o českém zlatém pokladu. V době před Mnichovem měla naše země, tedy Československo v různých trezorech doma i v zahraničí uloženo více než 90 tun měnového zlata. 14 tun jsme ztratili po záboru pohraničí, dalších více než 6 tun 10

11 odvezli němečtí okupanti po příchodu do Prahy v létech 1939 a 1940, včetně velmi vzácné numismatické sbírky zlatých mincí. Přes 26 tun si vzali Britové za to, že naši vojáci bojovali i za Velkou Británii, tedy jako kompenzaci za výstroj a výzbroj našich vojáků a letců na Západě a přes 23 tun vydali Britové z Banky pro mezinárodní platby v Basileji. Dalších 15 tun zlata využili nacisté pro obchodování se strategickými surovinami. A to se již nemluví o ztraceném zlatě z brněnské Zbrojovky a plzeňské Škodovky. Po roce 1945 bylo v analýze dr. Chmela konstatováno, že výše měnových ztrát představovala 135,5 miliardy korun a připočteme-li k tomu ztráty na židovském majetku, v průmyslu, zemědělství, dopravě apod., činila celková ztráta 456,3 miliardy korun. V knize není zapomenuta ani doba studené války. I v té době se permanentně jednalo o československém zlatém pokladu, pochopitelně že vzhledem k okolnostem byla jednání mnohem obtížnější. V jedné z kapitol je pak i zmínka o únoru 1948 a není zapomenuto ani na politické procesy po roce 1948, byť na první pohled nijak nesouvisí se zlatým pokladem, zejména o procesu se spikleneckým centrem kolem Rudolfa Slánského, ale není zapomenuto ani na proces s dr. Miladou Horákovou a generálem Píkou. Jako na okraj pak se kniha se zmiňuje o zlatém chrámu ve Fort Knoxu v USA a o ochranných opatřeních, které toto největší složiště zlata chrání. To je velmi zajímavé čtení. A pak už se dostáváme ke kapitole, kde je uvedeno, jak Landsmanschaft, tedy sudetští Němci, zasahovali do jednání mezi tripartitou a Československem. Tripartita bylo spojení zástupců západních státu vč. USA. Dosti odkazů je na knihu bývalého ministra zahraničí Bohuslava Chňoupka Memoare in Laris a rád bych citoval pasáž jednoho z československých vyjednavačů, který žádal o uvolnění z funkce. Cituji: Víte, velmi pečlivě jsem si prostudoval podklady, hlavně otázku vojenského úvěru. A je mi z toho nanic. Až se mi zvedá žaludek. Určitě jste viděl (hovořeno k B. Chňoupkovi) seznamy vojenské výstroje a výzbroje. Vždyť my máme platit i za šňůrky do bagančat, za spodky, za šle, které nosili naši vojáci, když bojovali i za ně, Angličany. No ale prosím, každý má jinou morálku, každý vidí jinak svět. Ale co je na tom strašné a co nemohu přenést přes srdce, že jsou mrtví. Tam je započítána i výstroj těch, co padli. A leží někde v Africe, u el-alameinu, Tobruku, kde bojovali proti Rommelovi nejen za nás, ale i za Anglii. A jsou tam započítané i ponožky našich letců, co bránili Londýn a bombardovali tam Německo a někde je tam sestřelili a zahynuli. A jsou tam zahrnuty i uniformy důstojníků, které přesunuli do Ruska a kteří tam bojovali se svobodovci a padli možná na Dukle, nebo u Mikuláše. Až mi z toho naskakuje husí kůže, když o tom hovořím, nehněvejte se na mne, ale nemohu. Ne že bych byl slabá povaha. Němci mne zajali v Povstání a do konce války mě drželi v zajateckém lágru a tam jsme si užili své, ale na tohle nemám silné nervy. Pochopte mne, pane ministře, a vyměňte mne. Sotva bych se udržel, kdyby mi předložili účty za košile, rukavice a svetry a musel bych říci tak a teď jdeme účtovat za krev! konec citátu. Autor knihy se pak i osobně setkal s Bohumilem Chňoupkem a pochopitelně i od něj získal mnoho cenných informací. Důležitým poznatkem, který jsem z knihy získal je i fakt, že na základě Postupimské dohody nám mělo Německo zaplatit válečné reparace, které jsme však do dnešního dne nedostali (a asi už nikdy nedostaneme), ač válečné reparace jsou nepromlčitelné. 11

12 Jak nás měli západní spojenci rádi, ukazuje i ten fakt, že všechny finanční nároky, které měla Velká Británie k Polsku, byly odpuštěny a smazány již v r A v knize je i zmínka o nalezení části našeho pokladu v rakouských dolech, kam Němci všechny cennosti ukryli, i zajímavé zjištění, že jeden z nejmocnějších mužů normalizační doby po r Vasil Biľak navrhoval ukončit veškerá jednání a propagandisticky využít nevrácení zlatého pokladu domů, což mu naštěstí nebylo odsouhlaseno. V poslední třetině knihy se pak již hovoří o návratu části zlatého pokladu do republiky Návrat byl proveden třemi speciálními letadly za všech možných bezpečnostních opatření a naprostého utajení, takže veřejnost prakticky o této události nebyla informována. A je zajímavé, že odpovědné osoby prakticky do dnešního dne neodtajnily některé dokumenty, které se týkají zlatého pokladu republiky. V době rozdělení Československa byly v sejfech Státní banky 102 tuny zlata, při čemž Česká republika (nemám rád slovo Česko, nevím proč, ale nemám) získala 63,289 tun zlata a Slovenská republika 39,137 tun zlata. A v následujících řádcích pak přicházejí šokující stránky knihy. Autorovi knihy řekl jeden z velmi dobře informovaných pracovníků Státní banky České republiky na otázku, co je s českým zlatým pokladem? Cituji: Copak vy nevíte, že jsme před dvěma lety zlato prodali? A to v době, kdy na celém světě zlato získávalo na hodnotě a prakticky všechny státy zlato nakupovaly jako trvalou peněžní hodnotu. V té době se Česká republika zlata zbavila prodejem. Zlato bylo prodáno ve dvou etapách v září V první fázi šlo o 31 tun zlata a toto zlato jsme vyměnili s Německem za dluhopisy. A to se stalo v době, kdy byl guvernérem Státní banky ing. Josef Tošovský. V knize jsou pochopitelně jmenováni všichni rozhodující členové bankovní rady. A je zajímavé, jak Státní banka v souvislosti s prodejem českého zlatého pokladu mlžila, a to i prostřednictvím internetu. V souvislosti s touto otázkou jsou pochopitelně autorem knihy jmenováni konkrétní jednotliví pracovníci, kteří s touto problematikou měli co do činění. V závěru knihy pak autor pátrá po zlatých mincích ze zlatého pokladu a místo závěru pak poslední kapitolu nazval Prodané zlato a zapomenutí hrdinové a jako poslední tečku uvádí tabulku o držení zlata jednotlivými státy, kterou si dovoluji z knihy opsat. USA 8149,0 tun Německo 3445,8 tun Mezinárodní měnový fond 3217,3 tun Francie 3024,6 tun Itálie 2451,8 tun Švýcarsko 1957,0 tun Nizozemsko 873,6 tun Japonsko 765,0 tun Portugalsko 606,8 tun Slovensko 35,1 tun ČESKÁ REPUBLIKA 13,7 tuny!!! Dočetl jsem tuto knihu téměř na jeden zátah, jak je napínavá, nabitá fakty a informacemi, o kterých se nám normálním smrtelníkům ani nezdá. A navíc si cením i toho, že není napsána jednostranně, tendenčně ani k jednomu z kritických období dějin Československé a následně České republiky. 12

13 Je napsána velmi objektivně a ten, kdo by se chtěl dále zabývat výše zmiňovanou problematikou a dovědět se podrobnosti, dává autor návod, kde získávat další informace ke studiu i pro vlastní vědění. Doporučil bych každému, kdo se dívá, nebo díval, bez ohledu na skutečnosti, nekriticky ať již dříve na Východ a dnes, jak je moderní, na Západ, aby si citovanou knihu Stanislava Motla přečetl a pak by poznal, že i přátelé, ti i oni, nejsou zas až tak velkými přáteli, a dokážou uzmout i to, co není jejich. Ono asi stále platí, není všechno zlato, co se třpytí!!! Pád meteoritů 7. dubna 1959 Luhy, Hojšín,Velká, a Drážkov označované také jako Příbramské. V úterý 7. dubna 1959, zanedlouho po setmění, se na sedm sekund rozzářil na nebi velice jasný bolid. Na krátkou chvíli proměnil začínající noc v den a přelétl celou oblohu. Bylo krátce po půl deváté. Bolid svou září osvětlil polovinu Čech i část Moravy. Citlivé fotografické desky deseti kamer, které let bolidu zachytily, byly po vyvolání téměř úplně černé. Bylo to, jako kdybyste stowattovou žárovkou svítili na emulzi ze vzdálenosti pouhého metru po dobu několika sekund. Desky bylo třeba nejdříve překopírovat, aby se vůbec daly proměřit. Výsledek ale předčil všechna očekávání: přesnost určení polohy na konci světelné dráhy bolidu odpovídala nejistotě pouhých dvou metrů kolmo ke dráze. Bolid se pohyboval po šikmé dráze poprvé zazářil ve výšce 98 kilometrů. Počáteční rychlost: 20,886 kilometrů za sekundu. Mezi 44 a 23 kilometry se těleso postupně rozpadlo na 17 úlomků. Na fotografiích je bolid zachycen ještě ve výšce 22 kilometrů, ale tam pouze končila fotograficky dokumentovaná část dráhy ovzduším. Těleso definitivně pohaslo o něco níž, snad jen 13 kilometrů nad zemským povrchem. Právě pro malou výšku pohasnutí byl vysoce pravděpodobný nález nějakého zbytku tedy meteoritu. Přestože se vše počítalo ručně na elektricko-mechanických kalkulačkách, již týden po přeletu byla vytipována oblast možného dopadu meteoritů. Šlo o území na obou březích řeky Vltavy mezi Příbramí a Sedlčany. Nebylo to nijak snadné: před přeletem tohoto bolidu nikdo neuvažoval o pádech meteoritů z fyzikálního hlediska, meteority byly vždy jen záležitostí geologickou a mineralogickou. Jaká byla poslední fáze letu po pohasnutí bolidu, tedy fáze letu po temné dráze? Navzdory všem nejistotám se pracovníci Ceplechovy skupiny pustili do hledání meteoritu. To ještě netušili, že první (a největší) kus byl již sebrán. Vyslechli přes 300 očitých svědků události a vyhodnotili jejich výpovědi, do sdělovacích prostředků předali stručnou zprávu o svém výzkumu a požádali obyvatele v oblasti možného pádu o spolupráci. Výzvy v médiích se sice s úspěchem nesetkaly, pátrací akce na místě samém však ano. Pracovník Ceplechovy skupiny Jaroslav Rajchl se v malé prodejně potravin ve vesničce Luhy u Kamýka nad Vltavou dověděl o největším spadlém kusu: již dva dny po pádu 9. dubna našel místní sedlák V. Vršecký na svém poli v osení čerstvě vytvořenou jamku a opodál nápadně černý kámen tvaru malého bochníku. Zprvu se domníval, že jde o valoun vhozený ze zlomyslnosti na jeho pozemek. Když pak jeho manželka zaslechla zprávu o spadlých meteoritech a řekla mu o tom, usoudil, že by to mohl být jeden z nich. Vršecký věnoval kámen své dceři provdané do sousední vesnice Višňové. Ta jej pak předala pracovníkům ondřejovské hvězdárny a meteorit nakonec, po zevrubném mineralogickém a chemickém průzkumu, skončil ve sbírkách Národního muzea v Praze. 13

14 Největší kus o hmotnosti 4,48 kg dopadl jen 300 metrů od předpokládaného místa dopadu. Nalezeny byly ještě další tři kusy (již menší) u okolních obcí Velká, Hojšín a Drážkov. Přes veškerou snahu se už žádný další kus z celkového počtu 17 úlomků nikde nenašel. PŘÍBRAMSKÉ METEORITY Hojšín, Dražkov a Luhy, jsou jména tří nalezených tzv. Příbramských meteoritů, které téměř před 50 lety ( ) dopadly v oblasti Kamýku nad Vltavou na zemský povrch. Jsou umístněny ve sbírkách Národního muzea v Praze. V levo je meteorit HOJŠÍN, pod ním je meteorit DRÁŽKOV a největší je meteorit LUHY Zápisky vojáka 1 světová válka Dne 26. července 1914 zúčastnil se sbor hasičů z Podmok slavnosti v Krásné Hoře a okrskového cvičení počtem 14. členů. Toho dne vypukla světová válka. Také z ohlašovací knihy vojenských osob se dá usoudit, jak těžce vesnice válku nesla. V roce 1914 bylo zapsáno 16 osob i s prvním zraněným Antonínem Procházkou z 27. října V roce 1915 přišel pouze Včelák Antonín, podruhé trvale do Proudkovic. V roce 1916 nikdo a v roce 1917 pět raněných a mezi nimi byli tři invalidé. V roce 1918 jsou zapsáni dva vojáci na čtrnáct dní a jeden do domobrany a až od listopadu je přes 20 zápisů. Z této hrůzné války si dělal zápisky František Pešata z Cihelny Podbradlí a díky jeho prasynovci Jaroslavu Hůlovi, který přepsal dochované části, můžeme si přečíst zlomky autentického svědectví znamenitého vypravěče. 14

15 Byl jsem na vartě na dráze a přišla za mnou Mařenka. Byla tu do rána a časně ráno jsem ji vyprovodil kus cesty k Voticím. Museli jsme se rozloučit. Bohužel, na jak dlouho? Dva dny nato 40 vojáků ve vagonu jelo na frontu nejprve přes Benešov, Tábor, atd Ráno ve 4 alarm, odepjali jsme tornistry a mašírovali do 2 hodin odpoledne. Ve 4 hodiny jsme šli zpátky 6 km do vsi. Je zde studna 125 metrů hluboká. Trvá to 10 minut, než se vytáhne okov vody. V polských vesnicích je vesměs velký nepořádek atd Byli jsme u Opole od 10 ráno do západu slunce v prudké palbě ze tří stran. Museli jsme ustoupit bažinami a říčkou po pás vodou. Nic jíst. Zajali jsme asi 30 Rusů Litevců. V bitvě u Krasina jsme byli od 30 srpna do 8. září Ve švarmu linii šrapnely létaly kolem nás málo jíst z hladu jsem vylupoval žito z klasů, které jsem měl sebou. Děláme úkryty, abychom byli chráněni před kulkami. Tak si myslím, nekopám-li pro sebe hrob. Když k večeru se přiblíží, tu ku nebi pohlíží, sousta chleba nepožil, a nemá, kam by hlavu složil Nic jíst tento den byla prudká střelba. Narození pany Marie. V půl čtvrté odpoledne upadli jsme do ruského zajetí. atd Spali jsme v biografu ve městě Lublin. Bylo tam též mnoho zajatých německých vojáků. Byli jsme pohromadě, já, Spilka z Kosobud, Spilka a Kůrka z Předního Chlumu, Havlík ze Zhoři. Předtím je ještě zmínka o dobrém příteli Spilkovi z Kosobud, který ho vlekl po cestě. Dále zápisky popisují strasti zajetí a cestu na Sibiř, kdy v noci překročili Volhu, kdy jeho kamarádi odjeli, jak napadl sníh a v říjnu uhodil až 80-ti stupňový mráz atd Ráno Nový Nikolajevsk. Ubytovali nás v podzemním baráku asi 100 metrů dlouhém asi 1200 mužů. Zde jsou v zajetí Jirsa z Cukavy, Škoch z Lašovic, Hubička ze Zahořan, Paukner je v nemocnici, dále z Přílepova Bílý, Z Klisince Kubíček, pak Pecka z Klučenic, a jeden z Voltýřova, Havel z Krásné Hory a Mácha provazník jsou v Tomsku. Odtud zápisky asi třičtvrtě roku nepokračují. Prý ale byla neskutečná zima, a třeba při jídle zabalili se do všeho možného, jen štěrbinku pro oči měli volnou a rychle vyběhli pro vařící jídlo. I když hned byli zpátky tak jídlo již bylo studené. Zápisky pisky končí hrozným snem. První světová válka Kniha: Josef Volf, Jana Barešová, Jarmila Šárová Legionáři z Příbramska Vydalo okresní muzeum Příbram 2002 Vypisuji pouze části vztahující se k vojákům a legionářům z blízkého okolí (FŠ) Sarajevský atentát. Válka vypukla 30. června 1914, kdy Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku Mobilizace Povolání byli záložníci do 32. let. Počátkem roku 1915 byli odvody mužů ve stáří 37 až 42 let. 102 benešovský pluk evidoval značnou část vojáků z Příbramska. František Ptáček padl na ruské frontě do zajetí , byl deportován do Moskvy, kde pracoval až do roku 1919 v průmyslovém závodě. Po návratu do vlasti se živil jako rolník v Kamenné u Bohostic. V zajetí v Lublinu byli Spilka z Kosobud, Spilka z Předního Chlumu, Kůrka z Předního Chlumu. Byli transportováni na Sibiř do Nového Nikolajevska, kde byli též Jirsa z Cukavy, Hubička ze Zahořan, Pecha z Klučenic, Škoch z Lašovic a jeden z Voltýřova. Legie v Rusku vznikly ve druhé polovině roku pluk Vojáci přecházeli do ruského zajetí. Vstupovali do Ruské armády a do legie do Kyjeva Československý dobrovolnický sbor založen v Itálii v roce

16 Střelecké brigády pluk formován jako střelecký útvar v závěru války V legiích bojovali: Z Kosobud: Chmátal Adolf * rota 31. pluku ARCO, střelec Itálie Kormunda Václav * rota 1. pluku M. J. HUSA, 3. pluk JANA ŽIŽKY, střelec Rusko Kubeš Josef *1886 Zadní Chlum 9. rota 31. pluku ARCO, 6. divize, střelec Itálie Mandík Jaroslav * Kosobudy 21. pluk maršála FOCHE, 22. pluk ARGONSKÝ střelec Francie Mandík Rudolf * Kosobudy 12. rota 32. pluku výzvědného střelec Itálie Pecka Václav * Kosobudy 7. rota 1. pluku M. J. HUSA, 3. pluk Jana Žižky z Trocnova, Rusko, střelec Spilka Emanuel * technická rota 2. pluk Jiřího z Poděbrad Rusko Tůma Alois * Kosobudy, Zadní Chlum 6. rota 2. pluku Jiřího z Poděbrad Rusko Zajíček Ferdinand * Kosobudy Rusko Ze Zadního Chlumu: Kubeš Josef *1886 Zadní Chlum 9. rota 31. pluk ARCO štáb české divize střelec Itálie Skála Josef * Zadní Chlum 24. pluk Dobrovolnický střelec Francie Z Klučenic: Krejča František *1896 Kamenice 12. rota 1. pluk Mistra Jana Husa Rusko Hejna Šebastián *1894 Klučenice 31. pluku ARCO střelec Itálie Řezník Josef * Klenovice 12. rota 8. pluku Slezského, velitelství námořního oddílu u Černého moře a na Bajkale Rusko Z Koubalové Lhoty: Máša Emanuel * Koubalova Lhota 2. záložní pluk Rusko Z Voltýřova: Holý Antonín *1894 Voltýřov 2. pluk Jiřího z Poděbrad Rusko Holý Štěpán *1894 Voltýřov 5. pluk T. G. Masaryka Sněžný Rusko Koubalík Josef * Voltýřov 32. pluk Gardský, střelec, Itálie Valenta Jan *1892 Voltýřov 21. pluk Maršála FOCHE střelec Francie Z Klenovice: Dřevo Jan * Klenovice 10. rota 3. pluku Jana Žižky Rusko X Habart Josef *1892, přísl. Klenovice 12. rota 5. pluku T. G. Masaryka (Pražského) Rusko X Holan Josef * Klenovice Přísl. Krásná Hora 5. rota 34. pluku střelec Jana Čapka, střelec Itálie X Koubalík Alois * Klenovice 3. rota 5. pluku T. G. Masaryka Rusko Novotný Vojtěch *1896 Klenovice 23. pluk Amerických Slováků střelec Francie Řezník Josef * Klenovice příslušný Klučenice Z Milešova: Balík Josef *1884 Milešov 24. pluk dobrovolnický, střelec, Francie Hlavatý František *1877 Milešov, 23. pluk Amerických Slováků, 22. pluk Argonský, střelec, Francie Hlavatý Prokop *1890 Milešov, 21. pluk maršála FOCHE střelec Francie 16

17 X Hodouš Alois * Milešov, 1. pluk M. J. Husa, podpraporčík Rusko Holan Karel * Milešov, 11 rota 8 pluku Slezského, Rusko X Květ Alois * Milešov, 3. pluk Jana Žižky z Trocnova, Rusko X Květ Josef * Milešov 3. rota 34. pluku střelec, Jana Čapka Itálie Pešata František *1881 Milešov 21. pluk Maršála FOCHE střelec, Francie X Šťastný František * Milešov, 8. pluk Slezský, Rusko Šťastný Josef * Milešov, 7. pluk Tatranský, jednotka strojních pušek, Rusko X Štětina Josef * , Milešov, 12. rota 5. pluku T. G. Masaryka, střelec, Rusko Z Předního Chlumu: Čedík František * (Solenice) Přední Chlum, jednotka strojních pušek, střelec, Itálie Květ Jan * Přední Chlum, 3. pluk Jana Žižky z Trocnova, Rusko Lacman František Přední Chlum, Itálie Spilka Matěj * , Přední Chlum, 5. pluk T. G:Masaryka (Pražský) Rusko Trkovský Vojtěch * Káciň, příslušný Přední Chlum (U Huptychů) 11. rota 33. pluku Doss Aho střelec, Itálie Následuje ještě řada vesnic příbramska a sedlčanska, které však již neopisuji. Poznámka: U některých legionářů z Klenovice a Milešova je před jménem znaménko X, nevím přesně, co znamená, ale protože je i u jména mého dědy Šťastného Františka a ten se z legií vrátil, předpokládám že u koho je z těchto dvou vesnic znaménko X, tak že se vrátili. Zajímavé je, že u většiny obcí znaménko není žádné (FŠ) Československé vojsko na Rusi I. divize Husitská 1. střelecký pluk Mistra Jana Husa, Československá střelecká brigáda 2. střelecký pluk Jiřího z Poděbrad, Československá střelecká brigáda 3. střelecký pluk Jana Žižky z Trocnova, Československá střelecká brigáda 4. střelecký pluk Prokopa holého II. divize 5. střelecký pluk T. G. Masaryka 7. střelecký pluk Tatranský 8. střelecký pluk Slezský Vznik: 1916 Československý střelecký pluk Československá střelecká brigáda A 2. střelecká divize Francie rota NAZDAR 1918 Československá brigáda ve Francii 21. střelecký pluk Maršála FOCHE 22. střelecký pluk ARGONSKÝ Vznik Československé střelecké divize 23. střelecký pluk Amerických Slováků 24. střelecký pluk Dobrovolnický Itálie 1917 V italské armádě vznikly československé výzvědné oddíly 17

18 1917 Československý dobrovolnický sbor a pracovní oddíly 1918 Československá divize 11. střelecká brigáda a 12. střelecká brigáda Československý armádní sbor 6. střelecká divize 31. čs. střelecký pluk ARCO 32. čs. střelecký pluk GARDSKÝ 7. střelecká divize 33. čs. střelecký pluk DOOS ALTO 34. čs. střelecký pluk JANA ČAPKA 35. čs. Střelecký pluk FOLIGNO 39. čs. Pluk VÝZVĚDNÝ Domobranecké prapory 55 praporů Legionáři Počty legionářů registrované z blízkého okolí na Příbramsku. Bohostice: 13; Dolní Hbity: 43; Nepřejov: 8; Hbity: 5; Horní Líšnice 3; Třtí: 5; Kamýk nad Vltavou: 25; Klučenice: 20. z toho Klučenice 3, Kamenice 1, Kosobudy 9; Kobalova Lhota 1; Voltýřov 4; Zadní Chlum 2; Rusko 10 Itálie 7 Francie 3 Krásná Hora: 81 z toho Ruská 38; Itálie 26; Francie 16; Neznámo 1 Krásná Hora: 50 z toho Francie 9; Itálie 14; Rusko 26; neznámo 1 Podmoky: 8 z toho Francie 3; Itálie 1; Rusko 4; Milešov: 22 z toho Francie 5; Itálie 5; Rusko 12 Z toho samotný Milešov 11; Francie 4; Itálie 1; Rusko 6 Klenovice: 6 z toho Francie 1; Itálie 1; Rusko 4 Přední Chlum: 5 z toho Itálie 3; Rusko 2 Prameny: Okresní muzeum Příbram sbírka dokumentace 1. světová válka Vojenský historický ústav Praha Zajatecký oddíl československého červeného kříže. Legionáři Opis části z brožury Podmoky Během první světové války utvořila se armáda státu ještě nenakresleného na mapě světa. Českoslovenští legionáři, převážně přeběhlí vojáci rakouskouherské brané moci, utvořili v kritických letech války perfektně organizované pluky, postupně se zapojující do bojů na italské, francouzské a ruské frontě. Tehdy celý svět ohromila zpráva o ovládnutí poloviny Sibiře, potažmo železniční magistrály, neznámými vojáky z nějakých Čech a Slovenska. Po vzniku republiky měli v úmyslu probít se domů, přes revolucí se zmítané Rusko. Situace nakonec ukázala obtížnou cestu kolem zeměkoule z Povolží po sibiřské železnice do Vladivostoku, pak přes dva oceány a Ameriku do Evropy, méně nebezpečnou. O dobrodružné příhody přitom nebyla nouze. Z nejznámějších bojů se legie zúčastnily bitev u Zborova, Bachmače, Vouziers (Vuzijé), Arrasu, terčinu, Dos Alta a mnoha dalších. Jinak Češi byli rozseti po všech bojištích v Evropě. Z dostupných jmen lidí z okolních vesnic, kteří bojovali v legiích a vrátili se: Josef Baloun z Mokřice. Josef Bartůšek, Josef Davídek, Karel Baloun, Jan Bočínský, Antonín Hájek a Josef Holan z Krásné Hory. Josef Bláha z Řadov. Josef Bláha, Emil Bláha z Kamýka. Josef Černý z Mrázov, František Hroník, Štěpán Michálek, a Alois Mrázek z Podmok, Rudolf Břešťál, Antonín Holan, Josef Sirotek a František Hejna ze Svatého Jánu. A z Milešova to byli: Alois Hodouš, František Šťastný (můj děda), Josef Štětina, Alois Květ, Josef Květ, Z Klenovice to byli: Josef Habart, Josef Holan, Alois Koubalík a František Maštík. Alois Tůma ze Zadního Chlumu. Další z Krásné Hory: Balatý Alois, Karel Kmoch, František Ondrák, František Šimek, František Spilka, Adolf Spilka, Leopold Dolejška, Josef Malík, Josef Volf. Václav Sedlák a František Votlučka z Bražné, Triner Josef 18

19 z Tisovnice, Václav ovocný z Ktrašovic, Jan Chýle ze Švastalovy Lhoty, Tatoušek Hynek ze Břehů, a Maštík Josef Dvořák a František Dvořák z Proudkovic a mnozí další. Mnozí z legionářů padli a nebo byli zajati. Na příklad Z Podmok padli v boji tito legionáři: František Procházka, Antonín Procházka, oba z čp. 1. Josef Procházka a Antonín Procházka z čp. 15; Boleslav Procházka a Antonín Procházka z č. p. 21, František Černý, Václav Cihelka, František Čedík, a František Pešata z Podmok. Z Proudkovic padli: Jan Kolka, Bohumil Kolka, Josef Bouchal, a Václav Jakoubek, dále padl Antonín Burian z Předního Chlumu. Padlých legionářů bylo mnoho i z ostatních obcí. Požár chemické továrny v Milešově Takto jej popsali podmočtí hasiči. Dne 18. srpna 1919 vypukl na důlním závodě v Milešově požár, který doposud neměl pamětníka. Hořela chemická továrna a každou chvíli hrozilo vybuchnutí kotle. Na všechny strany sálal takový žár, že nabylo možno ani blíže přistoupit. Sbor náš spěchal co nejrychleji se stříkačkou samotažně (bez zápřahu) k místu, ale musela být dopravena hned zase zpět, neboť snadno mohli chytit i Podmoky, protože vítr v tu stranu vál a žhavé oharky létaly až 2 km daleko. Nejžalostnější naříkání prováděla však osiřelá siréna, která volala tak úzkostlivě, že toho nikdo, kdo ji slyšel, nezapomene. V začátku tak skončil místní průmysl. V lednu roku 1931 vyhořelo čp. 1. Matěje Bočínského na Předním Chlumu, pro naprostý nepřístup k vodě. Přijeli zlákovičtí i klenovští hasiči. Letecké neštěstí nad Předním Chlumem v roce 1929 Při závěrečném vojenském cvičení 2. a 5. bývalé pěší divize se dva vojenské aeroplány se srazily, když pilot stíhacího letounu oslněn sluncem nalétl na pozorovací aeroplán. K tragické události došlo dne 5. září 1929 přesně o hodině dvanácté dopadly na zem úplně roztříštěny. Letadla patřila k 34. letce 1. leteckého pluku Praha Kbely, která vzlétla z cvičného letiště v Dlouhé Lhotě u Příbrami. Úkolem letců při těchto manévrech bylo střežení mostu přes řeku v Kamýku nad Vltavou. Podle očitého svědka, příslušníka téhož útvaru, letadla letěla ve tříčlenných skupinách, každá skupina samostatně. Jeden z letounů letěl osamoceně před první skupinou. Proti němu ve stejné výšce letělo jiné letadlo. Vzájemné polohy letadel ve vzduchu viděné z dálky, bývají klamné. Pravými křídly letadla zachytila o sebe a obě o ně okamžitě přišla, rozpadla se na kusy a vzduchem létaly jen zbytky konstrukce a cáry plátna. Dvaadvacetiletý pilot, četař Josef Pekárek se svojí jedenadvacítkou se podivně stočil a jako kámen padl k zemi. Letadlo se roztříštilo o stráň u Předního Chlumu u pole Jana Květa, nedaleko Hřeben. Na místě dopadu jeho stroje stojí dodnes pomník připomínající tuto tragickou událost. 19

prevzato z www.temere.com

prevzato z www.temere.com Kam zmizel zlatý poklad republiky prevzato z www.temere.com Dostala se mi do rukou pozoruhodná kniha Stanislava Motla, která ve svém podtitulu má napsáno: O tom, jak jsme museli spojencum platit zlatem

Více

Recenze: Kam zmizel zlatý poklad republiky?

Recenze: Kam zmizel zlatý poklad republiky? - 1 - Recenze: Kam zmizel zlatý poklad republiky? 27. 1. 2010 Kniha Stanislava Motla Kam zmizel zlatý poklad republiky?, jejíž součástí je bohatý obrazový materiál (včetně desítek autentických dokumentů),

Více

Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z

Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z tým: Ondřej Bednárik, Vojta Deliš, Jan Hlavsa, Ondřej Chalupka, Šimon Kuchynka, Jana Roubová zleva: O. Chalupka, O. Bednárik, Jarmila Erbanová,

Více

Druhá světová válka Rok 1939 17. dubna

Druhá světová válka Rok 1939 17. dubna Druhá světová válka Rysy oběma válkám společné 1. snaha po světovládě na úkor jiných zemí 2. boj o rozdělení světa, nově rozdělit a dobýt v něm převahu pro fašistické mocnosti Nové rysy 1. likvidace SSSR

Více

neoficiálního příštího Hitlerova nástupce, hlavního architekta nacistických vyhlazovacích aktivit a zastupujícího (dočasného) říšského protektora

neoficiálního příštího Hitlerova nástupce, hlavního architekta nacistických vyhlazovacích aktivit a zastupujícího (dočasného) říšského protektora Druhá světová válka (1. 9. 1939 2. 9. 1945): Osa: Německo (včetně Rakouska a čs. pohraničí), Itálie, Japonsko (od 1941; včetně Koreje), Maďarsko, Finsko, Rumunsko (do 1944), Slovensko x Spojenci: Velká

Více

Za svobodu a demokracii

Za svobodu a demokracii Za svobodu a demokracii (Příběh jednoho masarykovského důstojníka z doby nacistické okupace) Těsně po okupaci Československa důstojníci generálního štábu pečlivě zvažovali, kdo odejde a kdo zůstane. A

Více

Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy.

Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy. Vznik Československa Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy. 28. října 1918 vyhlášen samostatný československý stát Národní výbor (červen 1918) orgán, který

Více

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA VÁLKA ZAČÍNÁ V EVROPĚ

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA VÁLKA ZAČÍNÁ V EVROPĚ DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA VÁLKA ZAČÍNÁ V EVROPĚ V PŘEDVEČER VÁLKY Adolf Hitler má připravený plán na bleskové obsazení Evropy a k tomu potřebuje nasadit všechny své vojenské síly. Dalším cílem po ovládnutí Evropy

Více

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA PODMÍNKY. vypsání ceny za předložení uměleckého návrhu pamětní stříbrné 500 Kč mince ke 100. výročí bitvy u Zborova

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA PODMÍNKY. vypsání ceny za předložení uměleckého návrhu pamětní stříbrné 500 Kč mince ke 100. výročí bitvy u Zborova ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA PODMÍNKY vypsání ceny za předložení uměleckého návrhu pamětní stříbrné 500 Kč mince ke 100. výročí bitvy u Zborova V Praze v dubnu 2016 PODMÍNKY vypsání ceny za předložení uměleckého

Více

Počínání Američanů v Plzni bylo podivné a vedlo k narůstání pochybností, o co jim vlastně jde. O čem se v Plzni nehovořilo. Napsal uživatel Milan Tůma

Počínání Američanů v Plzni bylo podivné a vedlo k narůstání pochybností, o co jim vlastně jde. O čem se v Plzni nehovořilo. Napsal uživatel Milan Tůma Při příležitosti 65. výročí osvobození Československa od německých okupantů proběhla také v Plzni vzpomínková akce. K Plzni se váží některé události, o kterých se ke škodě věci nehovoří. O co jde? Americký

Více

Konec 2.sv. války Osvobození Československa obnova republiky. odsun

Konec 2.sv. války Osvobození Československa obnova republiky. odsun Sociální práce v historickém kontextu Konec 2.sv. války Osvobození Československa obnova republiky. odsun Jan Dočkal Konec války v Evropě Pokračující válka v Tichomoří Průběh kapitulace 4.května - Severní

Více

Kunštátské informace 5/2005

Kunštátské informace 5/2005 Kunštátské informace 5/2005 Informace ze zasedání Rady města (vybrané části) RM 4. 4. 2005 RM schválila:! zadání provedení úpravy prostoru po odstraněné stavbě firmě KORA Vodostaving! úhradu nákladů za

Více

LEGIOVLAK LEGIOVLAK PRO ŠKOLY

LEGIOVLAK LEGIOVLAK PRO ŠKOLY LEGIOVLAK U příležitosti 100. výročí boje československých legií za samostatný stát zahájila Československá obec legionářská v loňském roce dlouho připravovaný projekt Legie 100, který je realizován za

Více

6 Slověnice, kemp Na Borkách - Ševětín 13,1 km

6 Slověnice, kemp Na Borkách - Ševětín 13,1 km 6 Slověnice, kemp Na Borkách - Ševětín 13,1 km 60 Itinerář Informace celk. dist. místo 0,0 0,0 kemp Na Borkách 3,2 3,2 Hůrky 4,3 1,1 Žižkův dub 6,1 1,8 odbočení vpravo ze zelené turistické trasy 7,1 1,0

Více

RUDOLF MEDEK (1890 1940)

RUDOLF MEDEK (1890 1940) RUDOLF MEDEK (1890 1940) Pracovní list úroveň B Číňánek Li Když v roce 1914 začala válka, mnoho Čechů se dívalo s nadějí na Rusko. Doufali, že tato veliká slovanská země je osvobodí od rakouské nadvlády.

Více

Tragický osud dvou kamarádek

Tragický osud dvou kamarádek Tragický osud dvou kamarádek Když jsme počátkem května připravovali články o blovických obětech 2. světové války, popisovali jsme osudy mnoha lidí. Vůbec jsme tenkrát netušili, že dvě zemřelé dívky se

Více

Tomáš a Jan Baťovi. K126 Teri Teorie řízení Tomáš Zahradník Lukáš Vojta

Tomáš a Jan Baťovi. K126 Teri Teorie řízení Tomáš Zahradník Lukáš Vojta Tomáš a Jan Baťovi K126 Teri Teorie řízení Tomáš Zahradník Lukáš Vojta Tomáš Baťa - Československý podnikatel vizionář, spoluzakladatel světové obuvnické firmy, starosta Zlína - Narodil se 3.dubna 1876

Více

Mlýn v Hrušovanech. Ve Vlastivědě Moravské, se o mlýnu píše:

Mlýn v Hrušovanech. Ve Vlastivědě Moravské, se o mlýnu píše: Mlýn v Hrušovanech. Tyto řádky jsou přílohou rodopisu Jabůrkové ze Lhoty Dlouhé a Dolní, kterou sestavuji pro vlastní potěšení, případně pro potomky, bude li to některého z nich zajímat. Tato příloha je

Více

Moje vzpomínky na 2. světovou válku nejsou jen moje autentické, ale i z větší části reprodukované na základě vyprávění mých rodičů a sourozenců

Moje vzpomínky na 2. světovou válku nejsou jen moje autentické, ale i z větší části reprodukované na základě vyprávění mých rodičů a sourozenců Moje vzpomínky na válku. Moje vzpomínky na 2. světovou válku nejsou jen moje autentické, ale i z větší části reprodukované na základě vyprávění mých rodičů a sourozenců Začínám vzpomínkami, které znám

Více

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí.

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí. Glen Sanderfur Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí Eko konzult Co se mi stalo 3 Smrtelné zranìní Glenna Sanderfursta pøivedlo

Více

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Media Monitoring TÉMA 1. Helicopter emergency medical service, Letecká záchranná služba 2. Rafťáci VYHOTOVENO 1.6.2010 MONITOROVANÉ ZDROJE Tištěná média Televize a rozhlas Agenturní zpravodajství OBDOBÍ

Více

Vlastík Úvodní obrazovka Obrázky z českých dějin V proudu staletí Hrajeme si Otázky z českých dějin Licenční ujednání Registrovat Tisk testů

Vlastík Úvodní obrazovka Obrázky z českých dějin V proudu staletí Hrajeme si Otázky z českých dějin Licenční ujednání Registrovat Tisk testů Vlastík Úvodní obrazovka Obrázky z českých dějin V proudu staletí Hrajeme si Otázky z českých dějin Licenční ujednání Registrovat Tisk testů min. 5 max. 100 otázek, uzavřený (výběr z několika odpovědí)

Více

Telefonní budka. Varovný telefonát

Telefonní budka. Varovný telefonát MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak

Více

Dějepisná olympiáda 36. ročník - 2006/2007. Zadání úkolů krajského kola - test

Dějepisná olympiáda 36. ročník - 2006/2007. Zadání úkolů krajského kola - test Celkový počet získaných bodů: Č. Jméno Adresa školy.. Adresa bydliště.. (Jméno a adresu vyplňte až po ukončení soutěžního kola, především u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut dětí a

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

Deváťácké noviny č. 18; školní rok 2012/2013

Deváťácké noviny č. 18; školní rok 2012/2013 1 Úvodník Konečně už nám vysvitlo sluníčko, a tak jsme si ho vyrazili užít ven, do přírody. Čas na psaní Deváťáckých novin jsme si ale samozřejmě také našli. V tomto čísle se dozvíte, co se dělo od 6.

Více

Číslo 3. Ročník III. Březen 2013

Číslo 3. Ročník III. Březen 2013 Redakční rada: Jan Matoušek, Jakub Matoušek, Adéla Šímová, Aneta Camrdová, Barbora Primaková, Kristýna Horáková, Simona Miláčková, Tomáš Matějíček, Michal Vlach Školní ilustrovaný magazín III. základní

Více

Utajené dějiny: Polsko spojenec Hitlera?

Utajené dějiny: Polsko spojenec Hitlera? Utajené dějiny: Polsko spojenec Hitlera? 1. Polsko nebylo vůbec svou orientací protihitlerovské. Naopak - 26. ledna 1934 Polsko, jako PRVNÍ z evropských států podepsalo smlouvu o neútočení s Hitlerem.

Více

Rekonstrukce Masarykovy studánky

Rekonstrukce Masarykovy studánky Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska Rekonstrukce Masarykovy studánky Vlastivědný spolek v Zastávce pojal záměr v tomto roce rekonstruovat Masarykovu studánku. Cílem projektu je upravit studánku do podoby

Více

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Media Monitoring TÉMA 1. Helicopter emergency medical service, Letecká záchranná služba 2. Rafťáci VYHOTOVENO 23.6.2009 MONITOROVANÉ ZDROJE Tištěná média Televize a rozhlas Agenturní zpravodajství OBDOBÍ

Více

Složitá historie zhořského hřbitova

Složitá historie zhořského hřbitova Jindřich Coufal, Zhoř Složitá historie zhořského hřbitova Úvod Smrtí člověka se vždy zakončuje pozemský život... Pro pozůstalé zde zůstává mrtvé tělo se kterým se v různých dobách i různě nakládalo. V

Více

Brusnický zpravodaj. Dolno - Ve zpravodaji naleznete: obecní měsíčník srpen 2012. Srpen. Historie továrny v Dolní Brusnici II.

Brusnický zpravodaj. Dolno - Ve zpravodaji naleznete: obecní měsíčník srpen 2012. Srpen. Historie továrny v Dolní Brusnici II. Dolno - Brusnický zpravodaj Zvičina 671 m. n. m. obecní měsíčník srpen 2012 Historie továrny v Dolní Brusnici II. Ve zpravodaji naleznete: Historie továrny v Dolní Brusnici str. 1 a 2 Pivní slavnosti Brusnický

Více

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Media Monitoring TÉMA 1. Helicopter emergency medical service, Letecká záchranná služba 2. Rafťáci VYHOTOVENO 1.11.2010 MONITOROVANÉ ZDROJE Tištěná média Televize a rozhlas Agenturní zpravodajství OBDOBÍ

Více

Druhý břeh (Břeh Marny), 1895. Olej na plátně, 46x38. V majetku Národní galerie v Praze.

Druhý břeh (Břeh Marny), 1895. Olej na plátně, 46x38. V majetku Národní galerie v Praze. FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ C I. Druhý břeh Úvodní brainstorming Jaké významy může mít slovní spojení dostat se na druhý břeh? Sedlářský učeň František Kupka byl odmalička posedlý malováním. Díky své nezdolnosti

Více

Zelená brána Černé země

Zelená brána Černé země směr Evropa francie Text a foto: Markéta a Michael Foktovi Zelená brána Černé země Dříve tu lidé žili kvůli rašelině, dnes tady díky její těžbě hnízdí ptáci. Během tisíců let vystřídaly zdejší lesy porosty

Více

Schindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ

Schindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ Schindlerova továrna Továrna života Továrna života - obnova území opuštěného průmyslového komplexu uprostřed obce Brněnec. Prostory areálu by se mohly stát živým centrem obce, ale i naší soudobé historie

Více

Pravda o bombardování území ČR

Pravda o bombardování území ČR Pravda o bombardování území ČR na konci války 1 I když šlo jen o dva nálety na Prahu, o kterých se navíc dodnes už ví spíše méně než více, ve své době představovaly z hlediska vcelku poklidného života

Více

VII. STÁŘÍ A SMRT. Ty moje dny ale ubíhají,.můj mladý jako blázni, ty koně utíkají. Gabriela Preissová

VII. STÁŘÍ A SMRT. Ty moje dny ale ubíhají,.můj mladý jako blázni, ty koně utíkají. Gabriela Preissová VII. STÁŘÍ A SMRT Ty moje dny ale ubíhají,.můj mladý jako blázni, ty koně utíkají domů. příteli, Gabriela Preissová Když vydala Gabriela Preissová své poslední románové dílo, literárně se v podstatě odmlčela.

Více

Botanický průzkum zaniklých vesnic na Tepelsku

Botanický průzkum zaniklých vesnic na Tepelsku Soukromé reálné gymnázium Přírodní škola, o.p.s. Praha 2004 Expedice Tepelsko 2004 Botanický průzkum zaniklých vesnic na Tepelsku Alena Švarcová, Alexandra Brabcová, Jan Dernovšek, Barbora Jindrová, Kateřina

Více

Vodní dílo Kružberk je v provozu již 60 let

Vodní dílo Kružberk je v provozu již 60 let Vodní dílo Kružberk je v provozu již 60 let Pracovnice finančního odboru Nejstarší přehrada na severní Moravě a ve Slezsku je v provozu 60 let. Kdy a kde se vzala myšlenka na její výstavbu? Čemu měla původně

Více

Počasí. rampouchy, sněhové koule, vločky

Počasí. rampouchy, sněhové koule, vločky 1929 Klimatické poměry v roce 1929: Nejvyšší a nejnižší Měsíc Srážky v mm Jasné dny Zamračeno Prům. teplota teplota C Leden 7,4 9 22-6,40 1. +4,2 11. -17,2 Únor 48,7 8 20-11,64 26. +6,5 11. -30,2 Březen

Více

Historie SOKOLA: Ruské legie a plk. Josef Jiří Švec

Historie SOKOLA: Ruské legie a plk. Josef Jiří Švec Historie SOKOLA: Ruské legie a plk. Josef Jiří Švec Naše Sokolská župa nese název Župa plk. Švece. Kdo vlastně byl Josef Jiří Švec /1883-1918/? Ano, skoro zapomenutý plukovník československých legií v

Více

Poutní místo U tøí habrù Vysoký Újezd Vydáno pøi pøíležitosti požehnání kaplièky sv. Antonína 13. èervna 2009 Obec Vysoký Újezd (u Berouna) Zámek ve Vysokém Újezdì a obecní znak l Katastr obce leží ve

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Nerudova

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Nerudova HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice Nerudova Hostivice, listopad 2010 Ulice Nerudova 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní

Více

školní časopis žáků ZŠ sv.voršily v Praze číslo 10 červen 2013 www.zssv.cz

školní časopis žáků ZŠ sv.voršily v Praze číslo 10 červen 2013 www.zssv.cz školní časopis žáků ZŠ sv.voršily v Praze číslo 10 červen 2013 www.zssv.cz r Nejprve něco z historie. Osvětim (Německy Auschwitz), která byla největším nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem,

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Napoleon Bonaparte (stručný životopis)

Napoleon Bonaparte (stručný životopis) Napoleon Bonaparte (stručný životopis) narodil se 15. srpna 1769 ve městě Ajaccio ve zchudlé šlechtické rodině na Korsice (krátce předtím připojené k Francii) = malý Korsičan studoval různé vojenské školy

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední

Více

Klement Gottwald básně. Dělník z Dědic Marie Pujmanová (1893 1958)

Klement Gottwald básně. Dělník z Dědic Marie Pujmanová (1893 1958) Klement Gottwald básně Dělník z Dědic Marie Pujmanová (1893 1958) Vydal se mladý hoch do světa s pilkou a hoblíkem v ruce, Čech, Moravan a proletář. a pěšák revoluce. Prve než začal se slovy, rozmlouval

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

ZPÁTKY DO MINULOSTI - ANEB HISTORIE OSADY KOVÁKŮ

ZPÁTKY DO MINULOSTI - ANEB HISTORIE OSADY KOVÁKŮ ZPÁTKY DO MINULOSTI - ANEB HISTORIE OSADY KOVÁKŮ Jakožto kronikářka postupně pročítám osadní kroniku, která se začala vésti roku 1949 a postupně se od založení osady (1937) rozrůstala. Jelikož je kronika

Více

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné. Přijímací zkouška do 1. ročníku OPF ze společensko - historického přehledu (2004)

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné. Přijímací zkouška do 1. ročníku OPF ze společensko - historického přehledu (2004) Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Přijímací zkouška do 1. ročníku OPF ze společensko - historického přehledu (2004) A Příjmení a jméno:... Celkový počet bodů: Datum narození:...

Více

150. výročí prusko-rakouské války 1866

150. výročí prusko-rakouské války 1866 150. výročí prusko-rakouské války 1866 Dne 3. července 1866 se na polích poblíž Hradce Králové odehrála jedna z největších bitev 19. století. Na návrší kolem vesničky Chlum se proti sobě postavilo 436

Více

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Media Monitoring TÉMA 1. Helicopter emergency medical service, Letecká záchranná služba 2. Rafťáci VYHOTOVENO 13.9.2010 MONITOROVANÉ ZDROJE Tištěná média Televize a rozhlas Agenturní zpravodajství OBDOBÍ

Více

Projekt. Historie Židů a současná situace na Blízkém východě. Dílna. Židovské Brno, Pavel Hass

Projekt. Historie Židů a současná situace na Blízkém východě. Dílna. Židovské Brno, Pavel Hass Projekt Historie Židů a současná situace na Blízkém východě Dílna Židovské Brno, Pavel Hass 19.5.-23.5.2008 ZŠ Kotlářská, Brno Zpracovala Mgr. Yvona Dvořáková 1. Evokace (obr. č.1, 2, 3) Zamysleme se nad

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Historie v kostce. Z historie obce Trstěnice

Historie v kostce. Z historie obce Trstěnice Historie v kostce Z historie obce Trstěnice Obec Trstěnice leží vzdušnou čarou 4 km jihozápadně od Mariánských Lázní, v nadmořské výšce 550, na hlavní silnici E 21 spojující města Cheb a Plzeň. První písemná

Více

Znak obce. Vlajka obce

Znak obce. Vlajka obce Znak obce Vlajka obce 1 Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu Založení obce Dlouhá Ves souvisí úzce s objevem stříbrné rudy v okolí Německého Brodu. Obec byla založena při kolonizaci kraje na levém břehu Sázavy

Více

Cesta komunistů k převzetí moci

Cesta komunistů k převzetí moci Cesta komunistů k převzetí moci vývoj v letech 1945-1948 Učivo dějepisu, 9. ročník Součást projektu Příběhy bezpráví Charakteristika období Pretotalitní stát ne totalitní ne zcela demokartický "omezená"

Více

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák )

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) .. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) Hospoda, hostinec, pohostinství, šenk, krčma, knajpa, putyka, pajzl, palírna, nálevna

Více

k závěru, že poji š ť o vna nic

k závěru, že poji š ť o vna nic JAK TO S KRÁDEŽÍ AUTA BYLO DOOPRAVDY? Jednoho dne za mnou přišel udýchaný pán. Rozčileně mi vyprávěl, co se mu přihodilo. Došli jsme na místo činu, k městskému divadlu. Znova jsem si nechal vše vysvětlit.

Více

ý sk z e sl o vsk Mora

ý sk z e sl o vsk Mora Moravskoslezský BRUNTÁL 16 17 18 OSTRAVA KARVINÁ NOVÝ JIČÍN FRÝDEK-MÍSTEK SEZNAM SCHVÁLENÝCH PROJEKTŮ OPŽP Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Prioritní osa 4 Prioritní osa 5 Prioritní osa

Více

Josef Flégl Archeologické nálezy v Dolcích

Josef Flégl Archeologické nálezy v Dolcích Josef Flégl Archeologické nálezy v Dolcích Úvod Za dobrušským gymnáziem a zemědělským družstvem směrem k lesu Halín se nachází lokalita zvaná Dolce. Jde o pomístní název pozemků, které dnes většinou patří

Více

Relacje czeskich uczniów z pobytu w Łukowicy 28.10.2011. Zmieniony 14.11.2011.

Relacje czeskich uczniów z pobytu w Łukowicy 28.10.2011. Zmieniony 14.11.2011. Relacje czeskich uczniów z pobytu w Łukowicy 28.10.2011. Zmieniony 14.11.2011. Relacje czeskich uczniów z pobytu w Łukowicy Program Comenius - návštìva v Lukavici Den 1. Cesta ze Dvora Králové n.. L. do

Více

Přechod rumunské Rodny, jednoho z nejhezčích pohoří Karpat

Přechod rumunské Rodny, jednoho z nejhezčích pohoří Karpat Stránka č. 1 z 8 Přechod rumunské Rodny, jednoho z nejhezčích pohoří Karpat 25. srpna 2010 5:00 Každým rokem se snažíme zmapovat několik nových karpatských pohoří. Letos padla konečně volba na Rodnu, hory

Více

Cahiers du CEFRES. Françoise Mayer, Marie-Elizabeth Ducreux (Ed.) N 6, Dějiny a paměť. Bohumil PEKÁREK Paměť a politika

Cahiers du CEFRES. Françoise Mayer, Marie-Elizabeth Ducreux (Ed.) N 6, Dějiny a paměť. Bohumil PEKÁREK Paměť a politika Cahiers du CEFRES N 6, Dějiny a paměť Françoise Mayer, Marie-Elizabeth Ducreux (Ed.) Bohumil PEKÁREK Paměť a politika Référence électronique / electronic reference : Bohumil Pekárek, «Paměť a politika»,

Více

Olympiáda ve Vencouveru se zlomila do druhé půlky a my se vydali na letošní běžky do rodiště jednoho z potencionálních medailistů tohoto zimního

Olympiáda ve Vencouveru se zlomila do druhé půlky a my se vydali na letošní běžky do rodiště jednoho z potencionálních medailistů tohoto zimního Olympiáda ve Vencouveru se zlomila do druhé půlky a my se vydali na letošní běžky do rodiště jednoho z potencionálních medailistů tohoto zimního klání, do okolí Klínovce na hřebeny Krušných hor. Ty jsou

Více

Z obsahu: Když se nebe dotýká země... 02. K Roku rodiny... 03. Ptali jste se... 04. Informační servis... 07

Z obsahu: Když se nebe dotýká země... 02. K Roku rodiny... 03. Ptali jste se... 04. Informační servis... 07 LEDEN 2014 ČASOPIS FARNOSTI PUSTÁ POLOM www.pustapolom.cz/farnost/ Z obsahu: Když se nebe dotýká země... 02 K Roku rodiny... 03 Ptali jste se... 04 Toulky farní minulostí....... 05 Informační servis...

Více

že sem na jih zabloudil letos nějaký orel, aby unikl chladnějším

že sem na jih zabloudil letos nějaký orel, aby unikl chladnějším Kapitola 3 Na farmě vzdálené třicet kilometrů severně od údolí Pastvin draků se Larisa postavila a setřela si pot z čela. Naklonila košík, který držela v ruce, a podívala se na červeňoučké jahody, jež

Více

Tipy na výlety POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ

Tipy na výlety POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ Při návštěvě téměř devítitisícové Dobříše, rozkládající se v úpatí brdského pohoří a vzdálené zhruba 40 km od Prahy, se jistě nebudete nudit. Díky krásným lesům je okolí města lákavou

Více

Koncem září 1947, tedy dva měsíce po žateckém vyslýchání

Koncem září 1947, tedy dva měsíce po žateckém vyslýchání Exhumace, zpopelnění a pohřbení obětí vražd z Postoloprt HERBERT VOITL ( ) Koncem září 1947, tedy dva měsíce po žateckém vyslýchání parlamentní komisí, se uskutečnila v Postoloprtech exhumace mrtvol ve

Více

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Předmět, ročník: Téma: Stručný popis: CZ.1.07/1.4.00/21.3132, III/2 Využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce Martin Dolejší Dějepis, 9.

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 4 Azs 172/2005-109 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové

Více

Osvobození Kyjeva pod československým praporem

Osvobození Kyjeva pod československým praporem Osvobození Kyjeva pod československým praporem Výstava o účasti vojáků Československé republiky na osvobození Kyjeva Pod záštitou prezidenta České republiky Jeho Excelence Miloše Zemana Prapor československé

Více

Zuzana a Eugen Brikciusovi uvádějí pouliční výstavu. která je podpořena. Franze Kaf- ky Staroměstské nám. Železná

Zuzana a Eugen Brikciusovi uvádějí pouliční výstavu. která je podpořena. Franze Kaf- ky Staroměstské nám. Železná 1/1 1918-2008 Zuzana a Eugen Brikciusovi uvádějí pouliční výstavu Vznik Československa a cesta do Evropy slovem i obrazem která je podpořena odborem informování o evropských záležitostech Úřadu vlády České

Více

Vážení spoluobčané, chalupáři a přátelé Studeného a Petrovy Lhoty,

Vážení spoluobčané, chalupáři a přátelé Studeného a Petrovy Lhoty, březen 2007 číslo: 2 Vážení spoluobčané, chalupáři a přátelé Studeného a Petrovy Lhoty, jelikož odezvy, které jsme zaznamenali na náš první Studenský občasník, byly kladné, máme tu pro Vás druhé vydání,

Více

Jedovnické rybníky do roku 1450

Jedovnické rybníky do roku 1450 Jedovnické rybníky do roku 1450 Titulní kresba Mgr. Jitky Vávrové ukazuje, jak asi vypadaly Jedovnice a blízké okolí v 15. století. Za grafickou úpravu titulního obrázku (mapky) děkuji Ing. Marku Audymu.

Více

HISTORIE OBCÍ MNÍŠEK A FOJTKA

HISTORIE OBCÍ MNÍŠEK A FOJTKA HISTORIE OBCÍ MNÍŠEK A FOJTKA První usedlosti v naší obci vznikaly ještě před husitskými válkami. Byly budovány podél lesní stezky, ze které později vznikla říšská silnice z Liberce do Frýdlantu. Obec

Více

Milan Churaň. POSTUPIM A ČESKOSLOVENSKO Mýtus a skutečnost

Milan Churaň. POSTUPIM A ČESKOSLOVENSKO Mýtus a skutečnost Milan Churaň POSTUPIM A ČESKOSLOVENSKO Mýtus a skutečnost Nakladatelství Libri Praha 2001 OBSAH Úvod 6 Před Postupimí 12 Česká cesta k Postupimi 25 Přípravy na Postupim 44 V Postupimi 61 Závěr 82 Přílohy

Více

o rozměru 30x30 cm : cena 100 Kč,- za 1m2 ( tj. 10 ks dlaždic )

o rozměru 30x30 cm : cena 100 Kč,- za 1m2 ( tj. 10 ks dlaždic ) Vážení spoluobčané! Máme za sebou první čtvrtletí Nového roku, které je vždy ve znamení tradičních společenských plesů místních spolků a dalších kulturních akcí. Letošní mírná zima a brzký příchod velikonočních

Více

Putování krále Baltazara

Putování krále Baltazara Putování krále Baltazara Stanislav Poslušný hudba, texty písní Eva Meyerová doprovodné texty Bylo, nebylo před dávnými dobami, přesněji řečeno před zlomem letopočtu, kdy na nebi vyšla zářná hvězda. A hned

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU Obec Žampach je malou obcí v regionu Pardubického kraje ve východní části České republiky. Nachází se nachází 12 km severovýchodně od Ústí nad Orlicí mezi hrady Lanšperkem,

Více

Domanínský zpravodaj

Domanínský zpravodaj OBSAH: Informace z jednání zastupitelstva obce...1 Informace z obecního úřadu...2 Příspěvky od občanů...3 Domanínské zajímavosti...5 Víte, že...6 Kultura...7 Co se chystá...7 Informace z jednání zastupitelstva

Více

Zápisy ze zasedání po volbách do místního zastupitelstva 2012

Zápisy ze zasedání po volbách do místního zastupitelstva 2012 Rok 2012 Zápisy ze zasedání po volbách do místního zastupitelstva 2012 Obec Obecní úřad Velká Chyška Rok 2012 ZÁPIS z 12. zasedání zastupitelstva obce Velká Chyška konaného dne 24. ledna 2012 od 19 Přítomni:

Více

Konec druhé světové války na Kodaňské ulici ve Vršovicích František Janouch (ročník 1931) Přestěhovali jsme se do nového bytu někdy koncem roku 1934,

Konec druhé světové války na Kodaňské ulici ve Vršovicích František Janouch (ročník 1931) Přestěhovali jsme se do nového bytu někdy koncem roku 1934, Konec druhé světové války na Kodaňské ulici ve Vršovicích František Janouch (ročník 1931) Přestěhovali jsme se do nového bytu někdy koncem roku 1934, když mi byly necelé čtyři roky. Byl to krásný, secesní

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

Rakousko-Uhersko znak, vlajka

Rakousko-Uhersko znak, vlajka Rakousko-Uhersko znak, vlajka Erb Habsburků, vlajka Vlajka Habsburská monarchie a Rakouské císařství Vlajka rakousko-uherské Čechy 2. Bukovina 3. Korutany 4. Kraňsko 5. Dalmácie 6. Halič 7. Rakouské přímoří

Více

Číslo: 1 Rok: 2010/11 ZŠ A MŠ VODĚRADY ŠKOLNÍ ČASOPIS V RÁMCI PROJEKTU ŠKOLY PRO VENKOV

Číslo: 1 Rok: 2010/11 ZŠ A MŠ VODĚRADY ŠKOLNÍ ČASOPIS V RÁMCI PROJEKTU ŠKOLY PRO VENKOV Číslo: 1 Rok: 2010/11 ZŠ A MŠ VODĚRADY ŠKOLNÍ ČASOPIS V RÁMCI PROJEKTU ŠKOLY PRO VENKOV JAVOR 1. část Modrá barva ve znaku Voděrad je podle potoku Javor. Javor se nachází na jihozápadě od Voděrad a těsně

Více

Osvobození Velkého Petřvaldu v květnu 1945

Osvobození Velkého Petřvaldu v květnu 1945 Osvobození Velkého Petřvaldu v květnu 1945 Již od léta 1944 občané tušili, že se válka pomalu chýlí ke konci. Touto cestou bych vám rád přiblížil situaci oněch dní. 29. srpna 1944 v dopoledních hodinách

Více

5. třída. Vytvořil: Renáta Pokorná Dne: 13. 9. 2011. VY_32_Inovace/8_443

5. třída. Vytvořil: Renáta Pokorná Dne: 13. 9. 2011. VY_32_Inovace/8_443 5. třída Vytvořil: Renáta Pokorná Dne: 13. 9. 2011 VY_32_Inovace/8_443 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s dobou a významem osvícenství, vládou Marie Terezie. Prezentace slouží k názornému výkladu

Více

č. 1 2011/2012 NAŠE SPOLEČENSTVÍ VOJTA SE PTÁ, PROČ

č. 1 2011/2012 NAŠE SPOLEČENSTVÍ VOJTA SE PTÁ, PROČ č. 1 2011/2012 NAŠE SPOLEČENSTVÍ VOJTA SE PTÁ, PROČ 1. září je den, který nemá většina dětí moc ráda. Každý ví, proč. Jasně. Začíná škola. I pro Vojtu. První cesta po prázdninách do školy byla pro Vojtu

Více

Karel Poláček. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Karel Poláček. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Karel

Více

JMENOVÁNÍ OSOB V KRONICE

JMENOVÁNÍ OSOB V KRONICE JMENOVÁNÍ OSOB V KRONICE Je tomu již 18 let, co jsem byl jmenován kronikářem naší obce Morašice u Znojma. Stalo se tak v roce 1994. Za ta léta praxe jsem se setkal s mnoha kolegy a vyměnili jsme si mnoho

Více

ČASOPIS ZŠ DEBLÍN 9. číslo. (červen 2012)

ČASOPIS ZŠ DEBLÍN 9. číslo. (červen 2012) ČASOPIS ZŠ DEBLÍN 9. číslo (červen 2012) OBSAH 1. MĚSÍC ČERVEN...3 Charakteristika... 3 Pranostiky... 3 Významné události... 4 Narození a úmrtí významných osobností... 4 2. STALO SE...5 Mezinárodní den

Více

Tato ulice byla již při vzniku středověkého města jednou z nejdůležitějších komunikací. Byla

Tato ulice byla již při vzniku středověkého města jednou z nejdůležitějších komunikací. Byla Marktgasse - Tržní ulice O této ulici, či spíše uličce jsem se okrajově zmiňoval už několikrát. Původně jsem k této ulici nechtěl samostatnou kapitolu vytvářet, protože jsem žádné staré fotografie z těchto

Více

Obsah. Redakční sloupek

Obsah. Redakční sloupek Ročník:1 Číslo:3 1 Obsah 3. Něco z historie tratí a lokomotiv 4. Historické dny tramvají v Pražské MHD 5. Zajímavosti z metra 6. Historie železnice v Českých zemích 8. Foto čísla, sběratelská karta Redakční

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více