ADRESA REDAKCE: CzSTT, Bezov 1658/1, Praha 4 Tel./fax: czstt@czn.cz, office@czstt.cz

Transkript

1 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /3/ 2004 NO DIG VYCH ZÕ»TYÿIKR T RO»Nà Toto ËÌslo vyölo se sponzorsk m p ispïnìm firmy WOMBAT s.r.o. dne 30. srpna 2004 RedakËnÌ uz vïrka: 29. Ëervna 2004 REDAK»NÕ RADA PÿEDSEDA: Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing. SEKRET ÿ CzSTT: Ing. Ji Ì Kub lek, CSc.»LENOV : Ing. Stanislav Dr bek ñ AD Servis Terrabor Ing. Miroslav Holbus ñ RABMERñSlovakia s.r.o. Prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc. ñ GEONIKA Praha Ing. Mari n KrËÌk ñ Hydrosaning spol. s r.o. Ing. Old ich K ra ñ BrnÏnskÈ vod rny a kanalizace a.s. Ing. Ji Ì M rz ñ HOBART s.r.o. Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ»vut FS Praha GRAFICK PRAVA: M. A. Martina Koûeluhov ADRESA REDAKCE: CzSTT, Bezov 1658/1, Praha 4 Tel./fax: czstt@czn.cz, office@czstt.cz VYD V CzSTT»esk spoleënost pro bezv kopovè technologie Bezov 1658/1, Praha 4 REGISTRACE: MV»R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R SAZBA: Studio GSW, Praha TISK: Tisk rna Gemerle, Praha ISSN ISSUED FOUR TIMES A YEAR This number was issued with the sponzoring contribution of WOMBAT s.r.o. on August 30, 2004 Editorial close: June 29, 2004 EDITORIAL BOARD CHAIRMAN: Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing. SECRETARY CzSTT: Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. MEMBERS: Ing. Stanislav Dr bek ñ AD Servis Terrabor Ing. Miroslav Holbus ñ RABMERñSlovakia s.r.o. Prof. RNDr. Miloö Karous, DrSc. ñ Geonika Praha Ing. Mari n KrËÌk ñ Hydrosaning spol. s r.o. Ing. Old ich K ra ñ BrnÏnskÈ vod rny a kanalizace a.s. Ing. Ji Ì M rz ñ HOBART s.r.o. Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. ñ»vut FS Praha GRAPHIC DESIGN: M. A. Martina Koûeluhov EDITORIAL OFFICE: Bezov 1658/1, Praha 4, Czech Republic Phone/Fax: czstt@czn.cz, office@czstt.cz PUBLISHED BY CzSTT Czech Society for Trenchless Technology, Bezov 1658/1, Praha 4 REGISTRATION: MV»R II/s ñ OS/1 ñ 25465/94 ñ R SET: Studio GSW, Praha PRINTED: Tisk rna Gemerle, Praha ISSN ZPRAVODAJ»ESK SPOLE»NOSTI PRO BEZV KOPOV TECHNOLOGIE A SLOVENSKEJ SPOLO»NOSTI PRE BEZV KOPOV TECHNOL GIE MAGAZINE OF THE CZECH SOCIETY AND SLOVAK SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY 1

2 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /3/ 2004 I. VODNÕK Ing. Ji Ì Mikol öek, WOMBAT s.r.o. II. K 10. V RO»Õ CzSTT 1. V elè blahop nì od celè rodiny ISTT Prof. Ray Sterling 2. MÈ podivuhodnè cesty do zemï temn ch les, lìbezn ch ek a bohatè kultury Dipl.-Ing. Rolf Bilelecki III. Z»INNOSTI ISTT 1. Aktu lnì informace o NO-DIG 2004 Hamburg Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing. 2. Inøinieria Bezwykopowa LIVE 2004 Ing. Ji Ì Bezrouk IV. Z»INNOSTI CzSTT 1. Naöe Ëast v soutïûi NO-DIG AWARD 2003 Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. 2. Naöe galerie ñ ûeny a bezv kopovè technologie Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. 3. Rozhodov nì o optim lnì variantï bezv kopovè technologie pro obnovu vodovod a kanalizacì Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. 4. Ëast Ëlen CzSTT na v stavï AQUA TrenËÌn 2004 Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing. 5. OhlÈdnutÌ za 10. mezin rodnì vodohosp. v stavou VODOVODY ñ KANALIZACE Ing. Old ich K ra V. ZE STAVEB 1. Oprava stoky ÑEì v Ë sti ulice Pr myslovè v Hradci Kr lovè Ing. Ji Ì Mikol öek VI. RŸZN mezin rodnì konference ÑPlasty v rozvodech plynuì Ing. Ji Ì Bezrouk let od zaloûenì akciovè spoleënosti Subterra 3. Kalend NO-DIG I. LEADING ARTICLE Ing. Ji Ì Mikol öek, WOMBAT s.r.o. II. 10th ANNIVERSARY OF CzSTT 1. Warm congratulation from the rest of the ISTT family Prof. Ray Sterling 2. My wonderful travels in a land of dark forests, gentle rivers and cultural heritage Dipl.-Ing. Rolf Bilelecki III. NEWS FROM ISTT 1. Up-to-date information about NO-DIG 2004 Hamburg Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing. 2. Inøinieria Bezwykopowa LIVE 2004 Ing. Ji Ì Bezrouk IV. NEWS FROM CzSTT 1. Ours attendance at competition NO-DIG AWARD 2003 Ing. Ji Ì Kub lek, CSc. 2. Our gallery: Women and trenchless technology Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. 3. Decision-making on optimum trenchless technology variant for water supply and sewerage rehabilitation Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. 4. Participation of CzSTT members in AQUA exhibition Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing. 5. Reminiscence on 10th international exhibition WATER SUPPLY ñ SEWERAGE Ing. Old ich K ra V. FROM CONSTRUCTION SITES 1. Repair of Sewer ìeî in the part of Pr myslov Street in Hradec Kr lovè Ing. Ji Ì Mikol öek VI. MISCELLANEOUS INFORMATION 1. 11th International conference ìplastics in gas pipelinesî Ing. Ji Ì Bezrouk years of joint-stock company Subterra 3. NO-DIG Calendar 2 OBSAH CONTENTS

3 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /3/ 2004 NO DIG Vážení čtenáři, s velk m potïöenìm jsme p ijali nabìdku na p edstavenì naöì spoleënosti WOMBAT, s.r.o., kter se vïnuje sanacìm podzemnìch trubnìch vedenì jiû patn ct m rokem a od tè doby zaujala jako dodavatelsk firma pevnè mìsto nejen na tuzemskèm, ale i evropskèm trhu. P i vzniku firmy jsme se zpoë tku vïnovali Ëinnostem ñ ËiötÏnÌ zanesen ch pr lezn ch kanalizaënìch stok a poznali zpravidla velmi öpatn technick stav tïchto za ÌzenÌ, p iëemû Ëasto hrozilo i ohroûenì ûivot a majetku obyvatelstva. StÏûejnÌ myölenkou p i formov nì Ëinnosti p edmïtu podnik nì bylo provèst rychle a kvalitnï opravu kanalizaënìch ad, kterè jsou d vno za hranicì ûivotnosti, bez sloûit ch a n roën ch z sah do mïstskè infrastruktury. Zanedlouho byla vyvinuta inverznì ruk vov technologie KAWO, kter brzy naöla cestu k provozovatel m kanalizaënìch systèm a tìm se naöe spoleënost ocitla v rodinï firem, sdruûen ch v CzSTT ñ»eskè spoleënosti pro bezv kopovè technologie. PozdÏji byla obdobn vyst lka aplikov na i do vodovodnìch p ivadïë a bïhem dalöìch let byly doplnïny i dalöì technologie ñ Relining, MñsystÈm a Omega.»trn ct let v ûivotï obëanskè spoleënosti je kr tk doba, ale v oblasti bezv kopov ch oprav podzemnìch trubnìch vedenì tato doba znamenala hotovou revoluci. Nejenûe jsme v tèto oblasti dohnali mnohè evropskè zemï, ale dot hli jsme se aû na nejvyspïlejöì zemï a smïle soutïûìme i na evropskèm poli. OdmÏnou a uzn nìm»eskè spoleënosti pro bezv kopovè technologie bylo po d nì svïtovèho kongresu NO-DIG v roce 2001 v Praze. NaöÌ firmï byly svï eny i takovè n roënè projekty jako je nap. sanace kanalizaënìho systèmu ve öpiëkovè rafinerii MOL v Budapeöti, rekonstrukce kanalizaënìho systèmu DN 1200 ñ 1500 v polskèm mïstï Bie sko-biala v dèlce 1,5 km Ëi sanace kanalizace ve finskèm Tampere. DalöÌ projekty mimo zemì»eskè republiky byly realizov ny v sibi skèm Nojabrsku a takè ve vöech sousednìch zemìch. A to vöe jeötï p ed vstupem naöì republiky do EvropskÈ unie. Tyto spïchy neunikly pozornosti ani nejvyööìm p edstavitel m Mezin rodnì spoleënosti pro bezv kopovè technologie ñ ISTT. U p Ìleûitosti svïtovè v stavy v Kodani r jsme byli odmïnïni Ëestn m titulem ÑStavba rokuì za dìlo Sanace kanalizace CENTRUM v Bie sku-biala a brzy vyzv ni k prezentaci naöì firmy do svïtovèho magazìnu NO DIG k publikov nì Ël nk o technologicky nejzajìmavïjöìch stavb ch. Naöe firma je zakl dajìcìm Ëlenem»eskÈ spoleënosti pro bezv kopovè technologie a bohatï vyuûìv vöech kontakt a zkuöenostì, kterè tato spoleënost nabìzì. KaûdoroËnÌ dvoudennì setk nì ËastnÌk p i n rodnìch konferencìch p inese Ëlen m firmy bohatou v mïnu n zor, zkuöenostì a kontakt, z kter ch je moûno trvale Ëerpat. V znamn m zdrojem zkuöenostì je i aktivnì Ëast Ëi n vötïva svïtov ch konferencì NO-DIG. P i kr tkèm ohlèdnutì zpït do r se bezv kopovè metody v tè dobï objevovaly jen ojedinïle a tyto stavby byly Ëasto zad v ny zahraniënìm spoleënostem. N klady na takto realizovanè dìla mnohdy nïkolikan sobnï p evyöovaly obdobnè stavby, realizovanè klasick m otev en m v kopem. A dnes? V»eskÈ republice vznikly desìtky spoleënostì a firem, kterè realizujì v stavbu a sanaci podzemnìch trubnìch vedenì bezv kopovï. A to vöe minim lnï cenovï srovnatelnè se stavbou, prov dïnou klasick m otev en m v kopem, ale vesmïs mnohon sobnï rychleji, kvalitnïji a ekologicky. S obdobìm budov nì re lnèho socialismu se naöe Ëesk spoleënost vyrovnala r znï. V nïjakè oblasti rychleji, v jinè pomaleji. Slyöel jsem vöak n zor, ûe kdyby byl v voj ËeskÈ spoleënosti takov jako u bezv kopov ch technologiìch sanace podzemnìch trubnìch vedenì, byla by dnes naöe spoleënost jiû v nevyööìch patrech evropskè vyspïlosti. Ing. Ji Ì Mikol öek, obchodnì a technick manaûer fy WOMBAT, s.r.o. VODNÕK 3

4 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /3/ 2004 Vřelé blahopřání od celé rodiny ISTT V éenõ A MILÕ»LENOV»ESK SPOLE»NOSTI PRO BEZV KOPOV TECHNOLOGIE, pìöi v m s velk m potïöenìm, abych vyj d il p nì vöeho nejlepöìho jak jmènem sv m, tak i jmènem V konnèho podv boru a celè Rady ISTT k 10. v roëì zaloûenì»eskè spoleënosti pro bezv kopovè technologie. Jak jsem poznal z jejìho fungov nì, je»esk spoleënost dobr m p Ìkladem toho, co m ûe Ëlensk spoleënost ISTT dok zat. M dobrou skladbu ËlenskÈ z kladny jak z hlediska technologickèho, tak i z hlediska sfèr, z nichû jejì ËlenovÈ poch zejì (pr mysl, vl dnì org ny i vysokè ökoly). M pomïrnï mal poëet Ëlen ñ a jistï ani jejì rozpoëet nenì velik ñ ale je neobyëejnï aktivnì v propagaci bezv kopov ch technologiì, vyd v sv j zpravodaj, organizuje kaûdoroënì konference s vysokou ËastÌ, propagujìcì ËeskÈ spïchy na tomto poli a podnïcuje studenty ke studiu bezv kopov ch technologiì sv m soutïûnìm programem. Spolupracuje takè se zahraniëìm jak prost ednictvìm ISTT, tak i spoleën mi akcemi se Slovenskou spoleënostì a ËastÌ na evropsk ch diskuznìch fûrech, jako je EvropskÈ fûrum o podzemnìch stavb ch. P es sv j mal rozmïr, jejì organizace mezin rodnì konference a v stavy NO DIG v roce 2001 byla velmi spïön a mnoho deleg t dodnes vzpomìn na v elè p ijetì Ëesk mi kolegy. J s m jsem mïl v poslednìch 20 letech moûnost navötìvit»eskou republiku p i nïkolika p Ìleûitostech, naposled p i kon nì n rodnì konference v OstravÏ v roce 2002.»esk republika je n dhernou kombinacì klasick ch tradic a ochoty p ijìmat novè myölenky. VaöÌ spoleënosti takè dob e slouûì jejì vedenì, kterè ji dob e reprezentuje. BÏhem svè Ëinnosti v ISTT jsem se sezn mil se Stanislavem Dr bkem a Miloöem Karousem a vidïl jsem, jak SpoleËnost p ekonala i tak velkou kalamitu, jakou byla ztr ta jejìho sìdla a jeho vybavenì p i povodnìch v roce Jsem si jist, ûe Ivo V vra by byl hrd na to, co jeho pokraëovatelè dok zali. Vöechno nejlepöì a mnoho spïch v dalöìch deseti letech! Ray Sterling, p edseda ISTT Mé podivuhodné cesty do země temných lesů, líbezných řek a bohaté kultury Dipl.-Ing. Rolf Bielecki, Hamburk p edseda GSTT Historie s nimi nezach zela citlivï, na lidi u Labe, Vlta vy, Moravy a Dyje i Odry Ëekala st le velk p ekvape nì a ve spojenì s nimi z sadnì meznìky a souëasnï zvl ötnì v zvy. Mnoh utrpenì p itom museli lidè v»ech ch a na MoravÏ, v dneönìm»esku, sn öet i v ned vnè minulosti. P esto jim vûdy z stala touha po svobodï a nez vislosti; to po 2. svïtovè v lce potvrdilo ÑPraûskÈ jaroì a praûskè poselstvì, kterè se stalo ventilem mezi v chodem a z padem.»estn m Ëlenem ËeskÈ STT mï ËeötÌ kolegovè jmenovali v Ìjnu 1999, bylo to v dobï, kdy jsem po t ÌletÈm funkënìm obdobì skl dal svoji funkci p edsedy SvÏtovÈho svazu Trenchless Technology, ISTT, s n dhernou oslavou v z mku Gˆdˆllˆ u Budapeöti v MaÔarsku. Od tè doby, pokud m m moûnost, navötïvuji zajìmavè n rodnì konference ËeskÈ STT konajìcì se na r zn ch mìstech jako v Praze, BrnÏ, Karlov ch Varech, JesenÌku,»eskÈm KrumlovÏ, OstravÏ, Mari nsk ch L znìch a ZnojmÏ. TÌm i dalöìmi aktivitami bych chtïl p ispït k porozumïnì mezi n rody. ËastÌ na r zn ch akcìch v»eskè republice jsem se m.j. na z kladï m ch p edn öek stal tich m poradcem m ch Ëesk ch koleg v oboru. AbsolutnÌho vrcholu na naöì spoleënè cestï jsem p itom dos hl spolupracì ve VÏdeckotechnickÈm v boru pro p Ìpravu 19. mezin rodnì konference NO-DIG konanè od 10. do v Praze, kter Ìdil pan Ing. Jaroslav Raclavsk. Touto akcì zìskala Ëesk STT pod vedenìm svèho p edsedy profesora RNDr. Miloöe Karouse, DrSc., vysokè mezin rodnì uzn nì. Za svoji pr ci jsem od po adatele obdrûel zlatou medaili. Hned nato jsme 10. prosince 2001 spoleënï se z stupci i z ostatnìch zemì Evropy realizovali ÑEuropean Forum on Underground Constructionì (EFUC) v Praze a od tè doby se prost ednictvìm kol jedn nì a konferencì na r zn ch mìstech, jako Bojnice, Budapeöù, Suderburg, Wroclaw a 4 K 10. V RO»Õ CzSTT

5 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /3/ 2004 NO DIG Brno, star me o v mïnu odborn ch n zor p esahujìcì hranice zemì. Za Ëelem vzdïl v nì a dalöìho rozöi ov nì znalostì, stejnï jako v zkumu a v voje technologiì a strategiì pro vodnì hospod stvì, vodnì stavby, energetiku, podzemnì stavebnì prostor a rozvoj mïst bylo spoleënè silì TechnickÈ univerzity v BrnÏ a VysokÈ ökoly severov chodnìho DolnÌho Saska v Suderburgu korunov no vznikem ÑVÏdeckÈ nadace NÏmecko-Ëesk institutì (WSDTI). Od tè doby byly v r mci aktivit tèto mezin rodnì instituce poskytov ny podpory student m a doktorand m, uskuteëúov ny p edn ökovè akce a pod v ny n vrhy na v zkum mj. u EU. Na m ch cest ch do»eskè republiky pln ch z ûitk jsem mohl p em ölet o mnoha vïcech a nïkdy dokonce proniknout do duöe lidì, s kter mi jsem hovo il, vidïl jsem temnè lesy, n m vöem podle jmèna zn mè lìbeznè eky, ruiny staveb, perfektnï opravenè, ale na rozdìl od nich i jeötï ÑplaËÌcÌì, stejnï jako starovïk i novovïk mistrovsk technick dìla. Vûdy mi vych zeli vst Ìc p telötì lidè ochotnì pomoci a p ipravenì pilnï budovat svoji zem a starat se o ni a p ipojit ji s velk m el nem do evropskè rodiny n rod. R d p i tom jeötï vzpomìn m na setk nì s profesorem Ivem V vrou, p edsedou ËeskÈ STT z Prahy, kter bohuûel zem el p Ìliö brzy, k nimû doölo v prvnìch letech spolupr ce. N m vöem z st v vyhrazeno utv - enì budoucnosti, p iëemû politika musì pracovat na tom, abychom spoleënï nalezli evropskou cestu do budoucnosti a neuvìzli na p ekon - v nì minulosti. Existuje toho tolik, co bychom mïli umoûnit naöim mlad m student m, nap. pobyt na univerzit ch v»eskè republice p Ìp. v NÏmecku bïhem jejich studia. P ÌrodnÌ a kulturnì skvosty naöich zemì si musìme p i naöich n vötïv ch uûìvat s vdïënostì a vz jemnï si jich v ûit. TÏöme se proto na to, co m ûeme v p ÌötÌch deseti letech spoleënï oëek vat. Zb v konstatovat, ûe uplynul ch deset let Ëeskou STT Ìdily ËeskÈ osobnosti, na kterè mohou b t naöi sousedè hrdì. Z činnosti ISTT v Evropě Aktuální informace o NO-DIG 2004 Hamburg Ing. Jaroslav Raclavsk, Aut. Ing. ñ p edseda redakënì rady Zpravodaje NO-DIG Aktu lnì informace v Ëasopise, kter vych zì ËtvrtletnÏ, majì trochu jin charakter jak kdyû Ëasopis vych zì t dnï, nebo dokonce jako noviny dennï, a to nemluvìme o aktualit ch v rozhlase a nebo tzv. ÑNEWSì na internetu. RedakËnÌ rada ËtvrtletnÌku musì vybìrat takovè informace, kterè v den expedice ËÌsla budou pro Ëten e zajìmavè a budou jej znovu upozorúovat na informace, kterè spìöe v bïûnèm pracovnìm shonu mohou zapadnou a pomohou je mu znovu p ipomenout a za adit je do jeho aktualizovanèho stupnï d leûitosti. A to jsou takè tyto informace pro naöe Ëleny a Ëten e. V den vyd nì tohoto ËÌsla se bude jistï kaûd Ëlen naöì organizace p ipravovat na naöi slavnostnì konferenci ve ZnojmÏ, kter zhodnotì minulè desetiletì spoleënè Ëinnosti a uvïdomïnìm si toho ÑdobrÈhoì i ÑöpatnÈhoì si vyt ËÌ smïr pro dalöìch deset let. Ne jinak to bude s 22. Mezin rodnì konferencì ISTT ÑNO-DIG 2004ì v Hamburgu 15. ñ 17. listopadu. Na tèto konferenci, kter kromï p ipravovanèho velkolepèho p edstavenì co h be a co se dïje v bezv kopov ch technologiìch nejen v novè EvropÏ, ale i na celèm svïtï, d poprvè velk prostor novè, mladè nastupujìcì generaci student a doktorand. V dneönìch aktualit ch uvedu spìöe statistiku, kter V s, Ëten e, jistï podnìtì k hluböìmu se sezn menì s programem a jednotliv mi p edn ökami tèto mezin rodnì konference. Pokud jste obdrûeli program konference p ed 1. 7., tak jak u kaûdè tak velkè konference, doölo k drobn m up esnïnìm, kterè v aktu lnì formï naleznete na internetov ch str nk ch konference http: // Cel konference, kromï samostatn ch doprovodn ch program a exkurzì, probìh souëasnï ve t ech s - lech. V hlavnìm s le probïhne kromï Z»INNOSTI ISTT 5

6 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /3/ 2004 zahajovacìho a z vïreënèho ceremoni lu 30 hlavnìch p edn öek rozdïlen ch do 10 sekcì, kterè vedou v znaënì specialistè a odbornìci z Evropy ñ tj. VelkÈ Britanie (2), NÏmecka (2), Francie, Holandska, äv carska, Rakouska a z USA a Austr lie. Na tïchto t iceti p edn ök ch se podìlì specialistè a kolektivy sloûenè z odbornìk navìc, kromï v öe uveden ch zemì, takè specialistè z Japonska,»Ìny, Ar bie, äpanïlska, SevernÌho Irska, It lie, MaÔarska a Slovenska. Dvan ct p edn öek je z NÏmecka a specialistè z»eskè republiky zde majì dvï hlavnì p edn öky. V dalöì dvou s lech se soubïûnï kon 17 workshop. Z toho je: 9 n rodnìch workshop (NÏmecka, It lie, äv carska, Francie, sev. Ameriky, Japonska, V. Brit nie, Indie a naöeho, smïrovanèho k 10. v roëì vzniku a p idruûenì CzSTT do ISTT.), 2 oborovè workshopy a to OborovÈho sdruûenì KAMENINA (Steinzeug) a firmy Tracto-Technik, 3 workshopy se vïnujìcì problematice bezv kopov ch technologiì na tèmata: ÑZkuöenosti z NÏmecka, kam vedou cestyì a ÑNovÈ a starè studijnì obory ve stavebnìm inûen rstvìì, ÑSanace tlakov ch potrubìì, 1 workshop Ë. 3 pod vedenìm prof. RNDr. M. Karouse, DrSc., se vïnuje evropsk m v zkumn m loh m financovan m z EU-fond. dalöì dva workshopy Ë. 12 a 15 pod vedenìm Ing. J. RaclavskÈho, Ph.D. p edstavì doktorandskè a studentskè pr ce z oboru bezv kopov ch technologiì. PoslednÌ, workshop Ë. 18., se uskuteënì pro studenty a ml deû nejen ze vöech ökol z Hamburku, ale i dalekèho okolì a bude konëit exkurzemi do vybran ch a pro ml deû nejzajìmavïjöìch staveb p Ìmo v Hamburku a jeho nejbliûöìm okolì. Ze 47 p edn öek na tïchto workshopech je 8 p edn öek z»eskè republiky a 2 ze Slovenska. N ö n rodnì workshop Ë. 8, pod vedenìm a moderov nìm panem Ing. K. Franczykem, bude probìhat p ibliûnï takto, a to s n sledujìcìm programem (stav n vrhu k 1. 8.) ñ UvÌtacÌ koncert orchestru BROLN Brno PromÌt nì filmu o»eskè republice ñ Po ad n rodnìho semin e vodnì a pr vodnì slovo Ing. Karel Franczyk a Ing. Frantiöek Nedbal, CSc. Chvilka moravsk ch n rodnìch pìsnì ñ BROLN Brno 10 let Ëinnosti CzSTT ñ prof. RNDr. M. Karous, DrSc. PÌsniËky o vodï a ek ch ñ BROLN Brno P Ìnos CzSTT pro rozvoj bezv kopov ch technologiì (p edstavitelè firem BROCHIER, EUTIT, RABMER, VOD-KA a WOMBAT) NavÌc souëasnï probïhne mezi ñ hod. a ñ hod. degustace ËeskÈho piva a moravsk ch vìn za doprovodu orchestru BROLN Brno, kter tolik okouzlil ËastnÌky 19. mezin - rodnì konference NO-DIG Praha Na z vïr jeötï konstatov nì, ûe k dneönìmu dni (tj ) do mezin rodnì soutïûe ISTT NO-DIG AWARD 2003 byly pod ny dvï firemnì p ihl öky a coû je velmi potïöitelnè, t i p ihl öky v kategorii ÑPr ce studenta nebo mladèho inûen raì. PodrobnÏjöÌ informace obsahuje n sledujìcì Ël nek, vïnovan Ëasti v letoönì soutïûi. VÏ Ìme jistï vöichni, ûe naöi soutïûìcì opït zìskajì velmi dobrè umìstïnì, jak to bylo v tïchto soutïûìch za poslednì lèta, a za adì se na p ednìch mìstech. Proto jim ÑdrûÌme palce!!ì Inżynieria Bezwykopowa LIVE 2004 KrakovskÈ konferenënì centrum v TomaszowicÌch se ve dnech 23. aû 25. Ëervna letoönìho roku stalo centrem bezv kopovèho hnutì. V r mci mezin rodnì konference spojenè s v stavou a uk zkami technologiì se zde pod patron tem mìstnì samospr vy, vysok ch ökol, PolskÈ spoleënosti pro bezv kopovè technologie PSTB a PolskÈ nadace pro bezv kopovè technologie PFTT seölo na 180 ËastnÌk. Organiz torem akce byla spoleënost Inzynieria Bezwykopowa, vydavatel stejnojmennèho odbornèho Ëasopisu zamï enèho na problematiku bezv kopov ch technologiì. Obr. 1 ñ Sanace potrubì Ñclose fit technologiì Compact Slimlinerì 6 Z»INNOSTI ISTT

7 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /3/ 2004 NO DIG Obr. 3 ñ Uk zka sanace klobouëkovou metodou V programu odeznïlo 23 odborn ch p edn öek autor z ad v robc, dodavatel, realizaënìch firem a vysok ch ökol, kterè byly prost Ìd ny uk zkami technologiì v exteri- Èru. PrvnÌ p edn öka byla symbolicky zamï ena na vstup zemï do EvropskÈ unie a na vyuûitì moûnostì Ëerp nì finanënìch prost edk z evropsk ch fond. Z prezentovan ch technologiì bylo moûnè zhlèdnout Ñclose fit technologii Compact Slimlinerì, sanaci samostatnè kanalizaënì p Ìpojky klobouëkovou metodou, aplikaci klobouëkovè metody u p Ìpojky po sanaci ruk vem, frèzov nì p Ìpojky robotem, pokl dku kabel ûe do kanalizaënìho potrubì a atraktivnì uk zky horizont lnìho ÌzenÈho vrt nì. PrvnÌ den konference byl tèmaticky zamï en na problematiku inspekce a rekonstrukce potrubnìch sìtì, druh den pak na pokl dku kabel v podzemnì infrastruktu e, mikrotuneling a HDD. Do ofici lnìho programu byly za azeny dva spoleëenskè veëery a v pïti hodnocen ch kategoriìch byly p ed ny ceny TITANY V kaûdè z pïti kategoriì Projekt roku ñ nov instalace, Projekt roku ñ rekonstrukce, Evropsk projekt bezv kopov ch technologiì, V robek roku a Firma roku bylo nominov no pït kandid t. PotÏöitelnÈ je, ûe v kategorii Evropsk projekt bezv kopov ch technologiì, byl vedle vìtïznèho projektu v portugalskèm mïstï Setubal a dalöìch projekt ve öpanïlskèm Bilbau, nïmeckèm Lipsku a francouzskèm Belegarde nominov n s ohledem na rozsah a variantnost pouûit ch technologiì takè realizovan projekt rekonstrukce kanalizace v Mari nsk ch L znìch. BodovÈ vyhodnocenì provedla devìtiëlenn komise sloûen z p edstavitel vysok ch ökol. V kategorii v robek roku zvìtïzily ûelezobetonovè trubky s povlakem z epoxidov ch prysky ic spoleënosti BETRAS, v kategorii firma roku dodavatel PE trubek ñ spoleënost KWH PIPE a v kategoriìch Projekt roku realizaënì spoleënosti BETA a INFRA. Konference mïla bezesporu vysokou odbornou a spole- Ëenskou roveú, p Ìtomni byli z stupci vöech v znamn ch dodavatelsk ch a realizaënìch spoleënostì, projekënìch sloûek i provozovatel. InformaËnÌ materi ly o naöì chystanè 9. n rodnì konferenci ve ZnojmÏ byly ihned rozebr ny a tak se m ûeme tïöit i na n vötïvu host ze sousednìho Polska. Obr. 2 ñ V stava a p edv dïnì robot pro pr ci v potrubì Ing. Ji Ì Bezrouk mìstop edseda CzSTT Z»INNOSTI ISTT 7

8 NO DIG 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /3/ 2004 Naše účast v soutěži NO-DIG AWARD 2003 Ing. Ji Ì Kub lek, CSc., sekret CzSTT Na letoönì mezin rodnì konferenci NO-DIG Hamburg 2004 bude opït vyhlaöov na cena ISTT za nejlepöì dìlo z oblasti bezv kopov ch technologiì. Na rozdìl od minul ch let bude cena udïlov na ve Ëty ech kategoriìch a to: Akademick (vysokoökolsk ) v zkum nebo v uka (ökolenì). Stavba (akce) za pouûitì bezv kopov ch technologiì. Nov stroj, n stroj, materi l, systèm nebo technika. Pr ce studenta nebo mladèho inûen ra. P edsednictvo CzSTT je toho n zoru, ûe v nov ch podmìnk ch nejsme za loúsk rok tak zcela bez öance. Mezi hodnocenè ukazatele se ne adì jen kvantita (na p Ìklad zataûenè kilometry potrubì vïtöìch a vïtöìch pr mïr ), ale i novè materi ly mimo- dn ch vlastnostì, öetrn p Ìstup k ûivotnìmu prost edì ve sloûit ch podmìnk ch realizace a v neposlednì adï z jem mlad ch inûen r o obor bezv kopov ch technologiì. Poda ilo se tedy p esvïdëit naöe Ëleny-firmy i loúskè diplomanty k pod nì n sledujìcìch p ihl öek: EUTIT s.r.o. p ihlaöuje do soutïûe v kategorii ÑNov materi lì roury ze 100% p ÌrodnÌho ËediËe. Jedn se o unik tnì v robek, razicì a protlaëovacì trouby z tavenèho ËediËe od DN 100 do DN 400, dèlky 1 m. Z vynikajìcìch vlastnostì v robku je nutnè vyzdvihnout p edevöìm pevnost v tlaku (300 ñ 450 Mpa), mimo dnou odolnost proti otïru, vysokou odolnost proti teplotnìm öok m, nenas klivost a chemickou odolnost.»ediëovè razicì trouby je moûno recyklovat p etavenìm, nezatïûujì tedy ûivotnì prost edì a nemajì karcinogennì Ëinky, coû je p edurëuje i pro vedenì pitnè vody. Skupina Ëesk ch firem STAVBY SILNIC A ZELEZNIC a.s., BROCHIER s.r.o. a GEO- NIKA s.r.o. p ihlaöujì do soutïûe v kategorii ÑStavba za pouûitì bezv kopov ch technologiìì realizaci projektu bezv kopovè rekonstrukce kanalizace v Mari nsk ch L znìch. Tato akce byla v znamn hned z nïkolika hledisek. Rekonstrukce v celkov ch n kladech 4,3 mil. EUR byla spolufinancov na z 60 % z prost edk programu Phare EvropskÈ unie. Pr ce probìhaly za plnèho provozu kanalizace l zeúskèho mïsta a nenaruöily l zeúskou sezûnu. Ochrana l zeúsk ch pramen si vyû dala mimo dn opat enì a hydrogeologick monitoring za dozoru Inspektor tu l znì MZ»R. V sledky rekonstrukce byly ocenïny osobnìm dopisem ministrynï zdravotnictvì. Do soutïûe v kategorii ÑPr ce studenta nebo mladèho inûen raì byly p ihl öeny tèû dvï studentskè diplomovè pr ce, kterè vznikly na fakultï stavebnì»vut v souvislosti s p Ìpravou v znamnè a rozs hlè akce, kterou je sanace p iv dïcìch ad Vod renskè soustavy JiûnÌ»echy. PrvnÌ z nich je diplomov pr ce Tom öe Kub ta s n zvem ÑEkologickÈ hodnocenì bezv kopov ch technologiì na p Ìkladu sanace p iv dïcìch ad vod renskè soustavy.ì HlavnÌm cìlem pr ce bylo vytvo it a nabìdnout metodiku, kter umoûnì d sledn postup hodnocenì vlivu bezv kopov ch technologiì na ûivotnì prost edì v p ÌpadÏ konkrètnìch zad nì a to z pohledu ve ejnèho z jmu i z jmu vöech z ËastnÏn ch stran. Diplomov pr ce diskutuje tèû z vaûn problèm sanacì p iv dïcìch ad, kter m je n hradnì z sobov nì vodou po dobu delöì v luky p iv dïcìho adu z provozu. Druhou je diplomov pr ce Terezy äedivè a jmenuje se ÑStudie sanace p iv dïcìch ad s vyuûitìm bezv kopov ch technologiì na konkrètnìm p Ìkladu.ì Autorka pr - ce si kladla za cìl nabìdnout zatìm v»eskè republice chybïjìcì metodiku p Ìpravy rozs hlè akce sanace p iv dïcìch vodovodnìch ad a aplikovat p i obnov ch ve vïtöì mì e bezv kopovè technologie. Diplomov pr ce nabìzì investorovi öiröì pohled na vyuûitelnost tïchto technologiì. p i p ÌpravÏ obnovy vodovodnìch ad Vod renskè soustavy JiûnÌ»echy a ukazuje, ûe postupn m sniûov nìm cen v konkurenënìm prost edì v»r se st vajì tyto technologie pro investory atraktivnì a z ekonomickèho hlediska dostupnè. T etì pracì p ihl öenou do soutïûe z vysokoökolskèho pracoviötï je pr ce doktorand z VHO ñ VUT v BrnÏ Ing. Tom öe Ku- Ëery a Ing. Stanislava MalanÌka s n zvem ÑVzdÏl vacì server pro bezv kopovè technologieì ( university.com). Tento server je prvnìm vzdïl vacìm serverem pro bezv kopovè technologie ve v chodnì EvropÏ. Z vïrem bychom chtïli vyj d it p esvïd- ËenÌ, ûe hodnotitelsk komise za adì nejmènï jednu z p ihl öen ch pracì na odmïnïn mìsta. Byla by to odmïna nejen jejich autor m, ale i celè naöì CzSTT v jubilejnìm roce jejì Ëinnosti. 8 Z»INNOSTI CzSTT

9 10. JUBILEJNÍ ROČNÍK /3/ 2004 NO DIG Naše galerie ženy a bezvýkopové technologie V éenõ»ten ÿi, Ing. Marcela Syn Ëkov, CSc. ukonëila studium na»vut v Praze ñ FakultÏ stavebnì v roce Po absolvov nì ökoly nastoupila na Fakultu stavebnì, kde nejprve dva roky pracovala na kated e technick ch za ÌzenÌ budov a v roce 1977 p eöla na katedru zdravotnìho inûen rstvì, kde pracuje dosud, kdyû v r absolvovala jednoroënì praxi v PKVT Praha. TÏsnÏ po n stupu na katedru zdravotnìho inûen rstvì v pr bïhu t Ì let se stala milujìcì maminkou dvou dcer. V roce 1985 obh jila kandid tskou disertaënì pr ci v oboru zdravotnï vodohospod sk ch staveb (ÑDimenzov nì stokov ch sìtì s maxim lnìm vyuûitìm povrchovè retenceì). Ing. Marcela Syn Ëkov, CSc. p edstavuje relativnï mladöì generaci odbornìk, dostateënï odbornï fundovan ch a zkuöen ch. P edstavuje rovnïû d leûit stmelujìcì prvek svèho pracoviötï p edevöìm tèû svou v konnostì, pìlì a obïtavostì. ÑTakovÈ neb v obvykle moc vidït, ale jsou za nimi vidït zcela konkrètnì pracovnì v sledky!ì Bez takov ch jednotlivc by to na naöich pracoviötìch pravdïpodobnï nefungovalo. Nelze se tèû ani divit, ûe s n stupem nov ch technologiì pouûìvan ch ve svïtï a postupnï zav dïn ch i u n s, rychle si tyto osvojila a d le svè poznatky pr bïûnï rozöi uje. Je tomu i v p ÌpadÏ bezv kopov ch technologiì (BT). Nep ekvapuje proto, ûe zaëala za azovat do v uky informace o BT. DÏje se tak v r mci povinnèho p edmïtu ÑStokov nìì, kde nabìzì poznatky k diagnostice a bezv kopov m technologiìm pouûiteln m pro kanalizace. DalöÌ podrobnïjöì informace jsou jejìm prost ednictvìm cìlenï nabìzeny v r mci v uky v terènu a exkurzì na jednotliv ch stavb ch. ZajÌmavÈ informace pak z oblasti BT nabìzì v r mci volitelnèho p edmïtu ÑVybranÈ statï ze stokov nìì. NemalÈ z sluhy m tèû na zajiöùov nì dobrèho chodu soutïûe naöì spoleënosti CzSTT o nejlepöì diplomovou pr ci s tèmatikou BT. RovnÏû byla intenzivnï (i kdyû jejìm vlastnìm zp sobem Ñnen padnïì) zapojena do odbornè spolupr ce naöì CzSTT s JVS a.s. N sledujìcì Ël nek v tomto zpravodaji je dokladem toho, ûe i naöe ûeny umì kvalitnï p ispìvat sv m vkladem v odborn ch t mech s ostatnìmi a je jenom dob e, ûe takovè spolupracovnice na naöich pracoviötìch m me. Doc. Ing. Petr ärytr, CSc. Rozhodování optimální varianty bezvýkopové technologie pro obnovu vodovodů a kanalizací (výsledky spolupráce CzSTT a JVS a.s., 2. část) Doc. Ing. Petr ärytr, CSc., Ing. Marcela Syn Ëkov, CSc., Katedra zdravotnìho a ekologickèho inûen rstvì, fakulta stavebnì»vut v Praze srytr@fsv.cvut.cz, synackova@fsv.cvut.cz Sodvol nìm na p edch zejìcì p ÌspÏvky [2], [3], [6], na kterè volnï navazujeme, je nezbytnè konstatovat, ûe p edstavy, jak rozhodovat p i v bïru ÑtÈ spr vnï varianty BTì v jednotliv ch p Ìpadech konkrètnìch zad nì, se vûdy tèmï shodujì v tom, ûe musì jìt o rozhodov nì alespoú objektivizovanè (nikoliv ËistÏ subjektivnì) a ûe se musì vûdy opìrat o rovnïû objektivizovan m zp sobem sestaven soubor d leûit ch (v znamn ch ve vztahu k zad nì z mïru) hodnotìcìch kritèriì. VlastnÌ praktickè provedenì hodnocenì pak vyuûìv sloûitïjöì Ëi jednoduööì (n roënïjöì Ëi mènï n roënè) metody a prost edky vyhodnocov nì variantnìch eöenì. V konkrètnìm p ÌpadÏ z mïru sanace p ivadïcìch vodovodnìch ad Vod renskè soustavy JiûnÌ»echy [5] VDJ Zdoba ñ VDJ Mal Vrata ñ»s SudomÏ ice ñ VDJ HoduöÌn bylo navìc ËelnÏ nez vislè hodnocenì provedeno zvl öù pro nabìzenè varianty BT a zvl öù pak pro konkrètnì nabìdky firem na zhotovenì. V sledky obou hodnocenì pak nezkomplikovaly situaci a umoûnily p ehlednou syntèzu v sledk (potvrdilo se, ûe p ednì mìsta v hodnocenì variant BT zaujmou a takè zaujaly i spoleënosti, kterè je nabìzejì a nabìzely). PouûitÈ soubory hodnotìcìch kritèriì jsou uv dïny v tab. 1 a tab. 2. DalöÌ zadan kol p Ìpravy podklad k rozhodov nì o obnovï vodovodnìch ad v p sobnosti JVS a.s. i celè»r s uûitìm BT se zamï enìm na vodovodnì ady z azbestocementu a sklolamin t typu VERA a SARPLAST (v extravi- Z»INNOSTI CzSTT 9