INFORMAČNÍ SERVIS. 1/ Z OBSAHU: Vážené starostky, vážení starostové, milí přátelé,

Transkript

1 MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY INFORMAČNÍ SERVIS 15. ROČNÍK 1/ smocr@smocr.cz Z OBSAHU: K činnosti Svazu IX. Finanční konference Církevní restituce Regulace provozování hazardních her Aktuální téma: Financování obcí Vážené starostky, vážení starostové, milí přátelé, otevíráte výjimečné číslo Informačního servisu Svazu měst a obcí ČR. Výjimečné proto, že je určeno všem představitelům měst a obcí v České republice, tedy nejen členům Svazu. Ať jste ve funkci zcela nově, nebo již několikáté volební období, jistě mi dáte za pravdu, že největším problémem měst a obcí jsou stále nové povinnosti, které jim stát a teď už i Evropská unie ukládají, a nedostatek peněz k jejich zajištění. Pro narůstající byrokracii je někdy velmi těžké se dostat k tomu, proč nás občané zvolili, tj. k výkonu samosprávy. Nejdůležitější náplní Svazu je proti tomuto trendu bojovat. Rád bych se v této souvislosti pochlubil našimi nejnovějšími úspěchy. V oblasti výkonu státní správy se soustředěným úsilím Svazu podařilo v zákoně o obcích zvýšit odstupné pro starosty, kteří byli déle než jedno volební období ve funkci. Zasadili jsme se výrazným způsobem o navýšení příspěvku na výkon přenesené působnosti pro všechny kategorie obcí. Pro obce s pověřeným obecním úřadem činí meziroční nárůst příspěvku v průměru 18,2 %. Pro obce, které vykonávají výkon přenesené působnosti v základním rozsahu, činí nárůst příspěvku až několikanásobek stavu minulého roku. Poslaneckou sněmovnu jsme přesvědčili, aby v souvislosti s novým zákonem o sociálních službách navýšila obcím s rozšířenou působností příspěvek o dalších 200 mil. Kč. Dokázali jsme prosadit, že v zákoně o hmotné nouzi doplatek na bydlení bude hrazen ze státního rozpočtu, nikoli z rozpočtů obcí, jak bylo původně navrhováno. Svaz přispěl k zamítnutí novely zákona o obcích, která měla znemožnit členům rady účast ve finančních a kontrolních výborech. Zabránili jsme zrušení stávajících stavebních úřadů na obcích I. typu v rámci nového stavebního zákona. Navíc jsme uspěli se znovuzavedením titulu městys a obnovou titulu města pro ty obce, které ho používaly v minulosti. Další důležitou oblastí, na kterou jsme se zaměřili, je příprava nového programovacího období evropských fondů To ovlivní možnost financovat rozvoj vaší obce či města po dvě volební období. Zde jsme prosadili zjednodušení připravovaného systému čerpání evropských peněz a jeho přizpůsobení vašim potřebám. Zajistili jsme navýšení prostředků jak na obnovu měst, tak na rozvoj venkova. Uspěli jsme se zavedením průběžného financování projektů (po etapách či formou limitek v bankách), takže si na zahájení projektu nebudete muset půjčovat. Těchto úspěchů by nebylo možné dosáhnout bez společného úsilí nás všech odborníků v Kanceláři Svazu, ale hlavně vás starostů, starostek, zastupitelů, kteří trpělivě a často na úkor svého osobního volna, pracujete v orgánech Svazu. Myslím, že nebudu neskromný, když označím dnešní Svaz za respektovaného partnera našich státních i evropských institucí. Zástupcům měst a obcí, kteří jsou do činnosti Svazu zapojeni, touto cestou děkuji za jejich úsilí, čas i obětavost. Rád bych touto cestou oslovil i ty obce a města, které ještě členy Svazu nejsou. I vaše zkušenosti mohou obohatit náš postoj a naši práci. Bylo by škoda, kdyby vaše podněty a dobré rady nemohly být využity i ostatními. Připojte se proto k nám! Využijte i vy síly a služeb našeho Svazu. Společně dosáhneme více. Těším se na další spolupráci. Oldřich Vlasák předseda Svazu měst a obcí ČR

2 Aktuality ve zkratce Svaz měst a obcí České republiky je organizací, neustále rozšiřující obzor svých aktivit. Kdo by si před pár lety pomyslel, že budeme řádným připomínkovým místem pro legislativu České republiky, budeme aktivní na poli legislativy evropské. V době vstupu České republiky do EU neměl Svaz nijak výraznou pozici v Radě evropských obcí a regionů (CEMR). Nyní je předseda Svazu Oldřich Vlasák, bývalý primátor statutárního města Hradec Králové a náš současný poslanec v Evropském parlamentu, jedním ze čtyř výkonných předsedů CEMR, a to vedle Michala Häupla, primátora Vídně, Wima Deetmana, primátora Haagu, Bärbel Dieckmannové, primátorky Bonnu, a Waltra Veltroniho, primátora Říma. Kancelář Svazu, v jejímž čele stojím v podstatě 12 let, má jedno základní a jednoduché poslání. Profesionálně zpracovávat a obhajovat názory starostů členských obcí a měst s cílem dosáhnout co nejvyšší míry úspěšnosti při prosazování oprávněných zájmů obecních samospráv. Kancelář Svazu se svými přibližně 20 zaměstnanci, rozdělenými do Legislativně-právního oddělení, Oddělení vnějších vztahů a Vnitřního oddělení, si vydobyla požadované renomé jak na domácí či mezinárodní scéně, tak i mezi starosty. Ostatně týmová práce starostů ve svazových komisích a vzájemná symbióza starostů a svazové Kanceláře je předpokladem k úspěšnosti svazového činění. Je přitom lhostejné, zda jde o projednávání záležitosti týkající se především malé obce, nebo naopak velkého města. Závažnost problému je pro starostu vždy stejná. Ostatně dnes, kdy jsme členy Evropské unie, se řada i těch zdánlivě malých otázek rozhoduje na evropské úrovni. A jsme opět na začátku. Silná pozice Svazu, prestiž našeho předsedy Vlasáka na domácím i zahraniční poli, přináší prospěch nám všem. Jaromír Jech, výkonný místopředseda Se zdravotně postiženými o sociálních službách 1. a 2. prosinec 2006, Praha VII. Republikové shromáždění Národní rady zdravotně postižených se konalo v pražském hotelu TOP. Za Svaz se zúčastnil slavnostního zahájení výkonný místopředseda Jaromír Jech, který je současně i předsedou svazové Komise pro zdravotně postižené občany. Po úvodním vystoupení předsedy Národní rady zdravotně postižených Krásy měli své příspěvky 1. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas a jeho náměstek Marián Hošek, předseda Sociálního výboru Sněmovny Parlamentu ČR Zdeněk Škromach, místopředsedkyně téhož výboru Alena Páralová. Poté pozdravil delegáty shromáždění jménem Svazu měst a obcí ČR Jaromír Jech, který se dalšími slovy zaměřil na roli obcí v systému sociální péče od Požádal přítomné zástupce zdravotně postižených o určitou míru trpělivosti v případech, kdy by systém mohl vykazovat určité funkční nedostatky, ze kterých by bylo možné na první pohled vinit starosty, především obcí s rozšířenou působností. Uvedl, že u drtivé většiny nových zákonů platí, že jejich vznik, odůvodňování potřebnosti, výhodnosti a ekonomické zajištěnosti se odehrává před zraky širší veřejnosti, pozornost bývá středem zájmu médií. Uvádění zákonů v život pak probíhá bez povšimnutí. Přitom velká část legislativy se realizuje na úrovni obcí, starostové bývají oněmi dělníky, kteří mají vše na odpovědnost. Nejinak je tomu i u zákona o sociálních službách, který vznikal od poloviny devadesátých let minulého století a který si klade chvályhodný cíl učinit hodnotnějším život sociálně potřebných občanů. Jaromír Jech zdůraznil, že obce dodnes nemají zajištěny náležité finanční prostředky na zaměstnání dostatečného počtu vysoce odborně kvalifikovaných zaměstnanců, kteří by v přenesené působnosti posuzovali, přidělovali a konečně i kontrolovali oprávněnost a využití klientovi přidělených financí. Za další vážný nedostatek označil fakt, že prozatím stále ještě neexistuje náležitá metodika, podle které by se zaměstnanci obcí při své nové kompetenci měli řídit. V závěru výkonný místopředseda Jech připomněl dlouholetou spolupráci s organizacemi zdravotně postižených a vyzval přítomné, aby se v případě zjištění konkrétních problémů neváhali obrátit přímo na Svaz. Při té příležitosti se dohodl i s poslankyní Alenou Páralovou na užší budoucí spolupráci, která by měla dostat konkrétnější podoby v prvním čtvrtletí příštího roku, a to po znovuzahájení práce svazové Komise pro zdravotně postižené a Sociální komise po uplynulých komunálních volbách. Ministryně zemědělství slíbila věnovat více pozornosti problémům venkovských obcí 4. prosinec 2006, Praha Předseda Svazu Oldřich Vlasák, místopředseda Josef Bezdíček a výkonný místopředseda Jaromír Jech byli přijati k jednání ministryní Milenou Vicenovou. Paní ministryně zhodnotila nedostatky dosavadní spolupráce se Svazem a v mnohých bodech jednání navrhla konkrétní řešení: Nerada se bavím o tom co by bylo bývalo třeba..., pojďme se tedy dohodnout na tom, co společně uděláme. Výsledky jednání jsou jasné: zapojení zástupců Svazu v pracovních skupinách, které přímo připravují kritéria pro EAFRD, řešení problematiky lesů s možností převodů pozemků na obce a také vylepšení vzájemného předávání informací. Jak s odměnami starostů? 8. prosinec 2006, Praha V pátek 8. prosince se uskutečnila schůzka náměstka ministra vnitra Zdeňka Zajíčka s výkonným místopředsedou Svazu Jaromírem Jechem. Hlavním tématem jednání byla otázka připomínek Svazu k návrhu novely nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, která jde do vlády s rozporem. Hlavním důvodem Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 6500 ks zdarma. Vydává SMO ČR. Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, Praha 4, tel.: , fax: , smocr@smocr.cz. Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. DTP: Grafické studio J&S. Uzávěrka tohoto čísla MK ČR E informační servis č. 1/2007 strana 2

3 je neústupnost vůči základnímu a opakujícímu se nedostatku novely, kterým je podle Svazu nezohlednění postavení starosty obce jako nejvyššího představitele v území, což v praxi znamená možnost, že úředník (tajemník), může mít vyšší plat, než je odměna starosty. Navíc, po zavedení 16třídního tarifu u zaměstnanců, dochází k rozevírání nůžek mezi odměnou starosty a stropem platu úředníků. Návrh Ministerstva vnitra počítá s navýšením odměn o 5 %, Svaz požaduje zvýšení o 8 %. Jaromír Jech seznámil Zdeňka Zajíčka i s dlouhodobým koncepčním názorem Svazu, podle kterého by měl být systém odměňování členů obecních zastupitelstev, tedy místních politiků, pojat spíše formou obdobnou pro ostatní politiky. Rovněž zmínil, že by bylo vhodné vrátit obecním zastupitelům možnost přiznat starostům, respektive i dalším zastupitelům, mimořádnou odměnu za výborně odvedenou práci. Náměstek Zajíček vyjádřil pro svazový postoj pochopení, představil i své vize úpravy problematiky odměňování obecních zastupitelů, které by se měly, za účasti Svazu, realizovat od příštího roku. Pro rok 2007 však vidí překážku v neústupném stanovisku Ministerstva práce a sociálních věcí. Současně ale sdělil, že si dovede představit při jednání vlády podporu svazovému návrhu, nebude-li proti Ministerstvo práce a sociálních věcí (další viz aktualita z jednání s ministrem Nečasem). V dalších částech více než hodinové schůzky byly diskutovány další aktuální otázky, například situace s dokončováním Příručky člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2006, problematiky Czech-pointů, potíže ministerstva se správou obcí, kde nebylo zvoleno zastupitelstvo, apod. Pozn.: Na základě telefonického rozhovoru s panem náměstkem v pondělí 11. prosince večer, bude pan ministr vládě předkládat k rozhodnutí obě varianty, tzn. jak původní ministerstva vnitra se zvýšením o 5 %, tak svazovou se zvýšením o 8 %. Samosprávy nebudou nuceny kupovat dražší ekologická vozidla 11. prosinec 2006, Praha Povinnost, aby 25 % všech nově pořizovaných vozidel nad 3,5 tuny (tedy především autobusy dopravních podniků), bylo ekologických (tzn. provoz např. na zemní plyn, k čemuž je nutné vybudovat i příslušnou infrastrukturu), ukládala připravovaná směrnice o čistých vozidlech. Svaz byl od počátku proti této směrnici a společným úsilím s dalšími národními asociacemi se podařilo dosáhnout toho, že návrh směrnice byl výborem Evropského parlamentu odmítnut. Bude tedy vypracován jiný dokument, kde již nebudou veřejné správě ukládány podobné povinnosti. V současnosti tak v oblasti dopravy zůstává hlavním tématem vznikající nařízení o veřejné dopravě po silnicích a železnicích. K návrhu nařízení vystoupil na zasedání Dopravního výboru CEMRu i určený zpravodaj z evropského parlamentu a v diskusi prohlásil, že pozměňovací návrhy CEMRu (které vycházejí především od německé asociace měst) považuje za rozumné. V tomto roce rovněž došlo k revizi Bílé knihy o dopravě a v únoru příštího roku se chystá Zelená kniha o veřejné dopravě. Tento dokument může být výchozím pro případnou směrnici, a proto jeho přípravě budeme věnovat zvýšenou pozornost. V souvislosti s tím není bez zajímavosti, že i v národní legislativě chystá Ministerstvo dopravy věcný záměr zákona o veřejné dopravě. O sociálních službách a o odměnách starostů také s Petrem Nečasem 11. prosinec 2006, Praha Výkonný místopředseda Svazu Jech navštívil ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase. Schůzka se uskutečnila na základě usnesení Rady Svazu z 13. října t.r., přijatého při projednávání kritické situace ve financování sociálních služeb, které se Svaz obává v souvislosti s účinností zákona o sociálních službách k 1. lednu Cílem Svazu bylo zvýšit finanční prostředky pro obce s rozšířenou působností o dalších 250 milionů korun, aby mohly zvládnout příslušné úkoly, dané jim zákonem v přenesené působnosti. V době schůzky klíčový rozpočtový výbor Sněmovny doporučil zvýšení o 200 milionů korun, což by účastníci jednání, v případě schválení celou Sněmovnou, považovali za přijatelný úspěch. Dalším, původně neplánovaným bodem jednání, se stala problematika novely nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev. Místopředseda Jech přiblížil panu ministrovi Nečasovi průběh a především závěr z jednání s náměstkem ministra vnitra Zdeňkem Zajíčkem. Pan ministr projevil znalost problematiky a podle jeho názoru by měli být starostové hodnoceni výše než úředníci. Prohlásil, že při jednání vlády podpoří svazový návrh, nebude-li ministerstvo vnitra trvat na svém původním stanovisku upravovat odměny pouze o 5 %. V Kongresovém centru se jednalo o bezpečnosti měst a násilí na školách 14. prosinec 2006, Praha Svaz poskytl prostory k jednání Evropského fóra pro městskou bezpečnost - EFUS. Francouzský host pan Michel Marcus, výkonný ředitel EFUS, a bezpečnostní expert a poradce z Velké Británie pan Sohail Husain seznámili účastníky semináře s aktivitami a odbornými expertizami v oblasti bezpečnosti a prevence kriminality ve městech. Sohail Husain pak dále vysvětlil systém prevence ve Velké Británii, zejména zdůraznil povinnost všech měst provádět místní bezpečnostní audity. Tato povinnost je ve Velké Británii uzákoněna a je podporována státem. Také uvedl projekt community policing a jak se praktikuje ve Velké Británii. V odpoledních hodinách přednesla příspěvek paní Cecile Arches, vedoucí odboru prevence, partnerství a bezpečnosti města Issy les Moulineaux, který se týkal prevence násilí na školách, a uvedla některé příklady dobré praxe. Všichni zahraniční hosté měli velký zájem o zkušenosti našich odborníků na prevenci a diskuse byla tak velmi zajímavá. Na semináři kromě odborníků z ciziny přednášeli také naši experti z MV ČR Radek Jiránek a Michaela Veselá. Z ČR se účastnili preventisté a odborníci z městské policie ze statutárních měst Brna, Hradce Králové, Chomutova, Olomouce, Opavy, Ostravy, Pardubic, Prahy a ze Sokolova. Primátor Haagu Wim Deetman na návštěvě ve Svazu měst a obcí 15. prosinec 2006, Praha Primátor nizozemského Haagu a předseda nizozemského svazu měst a obcí (VNG) Wim Deetman navštívil 15. prosince Svaz měst a obcí ČR. Při svém pobytu v Praze se zaměřil na jednání o spolupráci mezi českým a nizozemským svazem. Hlavními tématy byly bezpečnost ve městech a možnosti měst poskytovat svým občanům internetové služby. O těchto otázkách jednal také na Magistrátu hl. m. Prahy s náměstkem primátora Blažkem a vedoucím oddělení informatiky Šolcem. Důležitým bodem jednání bylo hodnocení výsledků práce dceřiné společnosti obou asociací MEPCO, s. r. o. Primátor Deetman se velice zajímal o systém samospráv v České republice i o naše působení ve Výboru regionů a v CEMR. Musíme si uvědomit, že budeme-li vzájemně spolupracovat v oblastech legislativy a politiky EU, máme např. ve Výboru regionů stejný počet hlasů jako Francie, Německo a další nejsilnější evropské státy. Takovou příležitost mluvit do dění v EU si nemůžeme nechat ujít. informační servis č. 1/2007 strana 3

4 Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU SOUBOJ O EVROPSKÉ PENÍZE NA VODOHOSPODÁŘSKOU INFRASTRUKTURU Je to jako scéna z divokého západu. Kolty proklatě nízko a dva soupeři se připravují k finální zteči. Oba mají nabito ostrými a ani jeden nechce ustoupit. Na jedné straně zástupci našich ministerstev, na druhé straně představitelé Evropské komise. A o co se vlastně přou? O peníze na financování modernizace našeho vodárenství! A to je oblast, která je pro naše místní samosprávy nesmírně důležitá, neboť za její rozvoj nesou primární odpovědnost. Na úvod si připomeňme některá fakta Při vstupu do Evropské unie jsme museli převzít celou řadu evropských zákonů souvisejících s ochranou životního prostředí. Jedním z těchto zákonů je také směrnice o čištění městských odpadních vod. Tato směrnice předepisuje městům s více než 10 tisíci obyvateli vybavit se stokovou soustavou městských odpadních vod, menším obcím nad 2 tisíce obyvatel pak povinnost sekundárního čištění městských odpadních vod. Zatímco Poláci či Slovinci si dokázali vyjednat odklad účinnosti směrnice až do roku 2015, tehdejší naše vláda souhlasila s konečným termínem v roce Stát se tak v rámci vstupních jednání do EU zavázal vybudovat nové kapacity či zlepšit stávající kanalizační a čistírenskou infrastrukturu v předpokládaném objemu odhadovaném na mld. Kč. Navíc domácí legislativou přenesl de facto tento závazek na naše města a obce. Předpokládalo se přitom, že hlavním zdrojem, ze kterého budou tyto projekty financovány, budou prostředky z evropské strukturální pomoci. A skutečně evropské peníze jsou na tento typ aktivit k dispozici; v rámci stávajícího programovacího období ( ) jsou na projekty modernizace vodárenské infrastruktury vyčleněny prostředky v rámci Fondu soudržnosti. Zpracovatelé musí prostřednictvím našich státních orgánů předložit žádosti, které Evropská komise jednotlivě posuzuje a schvaluje. Jak problém vznikl? Zpočátku celý systém fungoval bezproblémově. Až v průběhu října 2005 začala Evropská komise (prostřednictvím ředitelství DG Markt) prošetřovat situaci ohledně projektů vodárenských společností z Hradce Králové a ze Zlína založených na bázi provozního modelu. Tedy modelu, kdy majitelem infrastruktury zůstává obec (resp. obce) a provozovatelem se stává soukromá společnost založená na institutu partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Institutu, který je nosnou politikou nejen v České republice, ale je i proklamovanou prioritou Evropské unie. V rámci zmíněného šetření Komise přitom upozorňovala na jisté nebezpečí tohoto provozního modelu. Poukázala také, i když poněkud abstraktně, na rizika konfliktu se závaznými pravidly pro získávání dotací s legislativou Společenství, úpravou koncesí, veřejných zakázek a veřejné podpory. A od té doby zůstává problém nevyřešen a neustále se vleče. V čem problém spočívá? Jako jednu z podmínek pro uvolnění prostředků z Fondu soudržnosti Evropská komise (portfolio již plně řídí příslušné generální ředitelství DG Regio) uvádí, že předkladatel musí vedle souladu s právními normami acquis communautaire prokázat plnění resp. přiblížení se tzv. standardům nejlepší mezinárodní praxe. Dosud však nebyla schopna jasně stanovit, co se pod tímto souslovím konkrétně rozumí. Takový postup byl kritizován nejen ze strany české vlády, ale také námi, českými europoslanci, neboť Komise tímto postupem vyvolává nejistotu u předkladatelů a samospráv a vytváří prostor pro subjektivní rozhodování. Klíčovým instrumentem, který je předmětem sporu, jsou příslušná ustanovení provozovatelské smlouvy. Spornými otázkami jsou zejména: - Délka provozovatelských smluv (podle Evropské komise by neměla být dlouhodobá s ohledem na podíl soukromých investic na investici) - Stanovení ziskové marže (nesmí být nezávislá na výkonu provozovatele) - Kalkulace ceny pro spotřebitele (zakotvení mechanismu určení sazeb plateb od uživatelů) - Vymezení sazeb nájemného placeného municipalitám (definování vzorce) - Zajištění kvality služeb (nastavení a monitoring výkonových parametrů) - Plnění ekologických norem - Definice sankcí za porušení závazků ze strany provozovatele Rýsuje se řešení do budoucna? Jednou z možností řešení ze strany konečných příjemců je vyjednat úpravy ve smlouvách o provozování infrastruktury na základě požadavků Komise. Tímto způsobem postupovali například v případě projektů v povodí Olše či Jihlavy. Každá smlouva je však dvoustranným (případě vícestranným) právním aktem a tak s její změnou musí souhlasit všichni partneři. A ti musí mít jistotu, že na základě dojmů úředníků nebudou muset smlouvy opět za čas měnit. Druhou možností je počkat na nové programovací období (2007 až 2013), kdy by měl projekty tohoto typu schvalovat tuzemský řídící orgán (ministerstvo životního prostředí). Ten by také měl ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem financí stanovit pravidla tak, aby v rámci kontrolní činnosti nedocházelo k problémům ze strany evropských institucí. Obce a vodárenské společnosti musí dostat do rukou jasný a jednoznačný manuál, podle kterého budou mít možnost konkrétně postupovat s jistotou, že jim plány nesmete ze stolu další subjektivní byrokratické rozhodnutí. Spor s Evropskou komisí zdaleka není u konce V souboji o evropské peníze na vodohospodářskou infrastrukturu stojí naše obce a města jednoznačně za našimi ministerstvy. Pokud totiž nebude tento problém včas vyřešen, budou muset modernizaci vodárenské infrastruktury zaplatit vodárenské společnosti, které přenesou tyto náklady na občany. Dojde tak ke zdražení vodného a stočného, což občané nelibě ponesou a rozhodně to svým komunálním zastupitelům nezapomenou. Investovat do vodovodů a kanalizací mohou také samotné obce, bude to však na úkor jiných investic v oblasti školství, podpory podnikání, dopravy apod., což se opět občanům líbit nebude. Jsou to naše obce a města, nad kterými visí damoklův meč. Pokud totiž nenaplní závazek k čištění odpadních vod do r. 2010, hrozí jim za porušování evropské legislativy finanční sankce. Je proto třeba urychleně najít konsensus, aby paradoxně obce nebyly ty, které v tomto reálném souboji padnou, přestože je do palebného pole postavil stát bez jejich vědomí. Ing. Oldřich Vlasák předseda Svazu měst a obcí České republiky poslanec Evropského parlamentu informační servis č. 1/2007 strana 4

5 Informujeme K ČINNOSTI SVAZU... Na počátku nového roku bývá zvykem ohlížet se za rokem uplynulým a tak trochu bilancovat. Činíme tak i my ve Svazu měst a obcí České republiky. Od roku 2001 pravidelně vydáváme výroční zprávu (v elektronické podobě ji vždy zveřejňujeme i na ve které shrnujeme svazové aktivity za daný rok, hodnotíme svazové úspěchy i neúspěchy, informujeme o činnosti odborných komisí Předsednictva atd. Vzhledem k tomu, že toto číslo zpravodaje je určeno i pro nečleny Svazu, kterým bychom rádi svazovou práci přiblížili, a v členských obcích navíc došlo po komunálních volbách k řadě personálních změn, takže noví starostové o nás také příliš nevědí, rozhodli jsme se stručně rekapitulovat svazovou činnost i na stránkách INS. Svaz měst a obcí České republiky při své činnosti vychází vždy z priorit, které stanoví Sněm a jež reagují na aktuální legislativní návrhy a politická rozhodnutí na národní i evropské úrovni. Priority jsou rozvedeny do hlavních cílů a veškerá práce zaměstnanců Kanceláře Svazu i všechny svazové akce směřují k jejich naplnění. Každodenní činnost Svazu byla i v loňském roce soustředěna především na oblast legislativy a sledování různých opatření, které se dotýkají měst a obcí. V popředí zájmu stály zákon o obcích, zákon o sociálních službách, stavební zákon, zákon o střetu zájmů a deregulace nájemného. Stranou nezůstal ani příspěvek na výkon přenesené působnosti, který se díky Svazu podařilo navýšit o 5 %. Celkem bylo v roce 2006 připomínkováno 206 právních předpisů. Podrobnější hodnocení práce našich legislativců najdete na str. 26. Svaz se věnoval také připravované reformě zemědělské politiky Evropské unie a prosazování zájmů měst při čerpání strukturálních fondů. Nejvýznamnější svazové akce za uplynulý rok V lednu se k společnému jednání ve Štrbském Plese sešly Předsednictvo Svazu měst a obcí ČR a Předsednictvo Združenia miest a obcí Slovenska. Celá diskuse probíhala v duchu motta Co nejvíce samostatnosti a peněz pro obce. Obě delegace si vyměnily zkušenosti s přípravou nového programovacího období pro čerpání prostředků z fondů EU a domlouvaly se na společné strategii spolupráce na úrovni Evropské unie. V únoru na zámku v Kolodějích poprvé Předsednictvo Svazu měst a obcí České republiky jednalo s vládou České republiky. Začala se tak naplňovat Dohoda o spolupráci uzavřená 22. července Projednáván byl dopad některých návrhů zákonů na obce a města, hovořilo se o využívání prostředků z evropských zdrojů, největší časový prostor byl samozřejmě vyhrazen pro oblast financování obcí. Obě strany na závěr jednání přijaly společné memorandum o dalším prohloubení vzájemné spolupráce. Otázky financování obcí byly také hlavním tématem semináře, který se konal koncem března v Senátu a byl určen zejména pro zástupce menších obcí. Seminář iniciovala senátorka Václava Domšová a Svaz byl spoluorganizátorem akce. Předseda Finanční komise Svazu Ivan Černý se na semináři zabýval otázkou struktury příjmů obcí, která pro obce stále není vyhovující, vedoucí legislativně právního oddělení Kanceláře Svazu Lukáš Váňa přednesl svůj příspěvek na téma daně z nemovitosti. Duben patřil tradičně Kongresu starostů a primátorů, který Svaz pořádá každoročně jako doprovodnou akci při veletrhu URBIS. Vzhledem k tomu, že parlamentní volby byly v té době tak říkajíc přede dveřmi, byl program koncipován trochu netradičně, v podstatě formou kulatého stolu. Za předsednický stůl byli pozváni představitelé parlamentních politických stran, aby účastníkům kongresu sdělili, jak je jejich program zaměřen na místní samosprávu a jak zohledňuje budoucnost našich obcí. Jejich odpovědi posloužily starostům voličům při rozhodování, komu dát svůj hlas. informační servis č. 1/2007 strana 5

6 Pro Svaz významnou byla i další akce, 23. Sněm CEMR, který se konal v květnu v rakouském Innsbrucku. Hlavními projednávanými tématy byly energetická politika, budoucnost veřejných služeb a rovné příležitosti žen a mužů. Svaz na Sněmu zastupovala 22členná delegace v čele s předsedou Svazu Oldřichem Vlasákem. Práci českého Svazu se zde dostalo zvláštního uznání čeština byla jediným jazykem nového členského státu, do kterého se Sněm tlumočil. Počátkem června se delegace Svazu účastnila zasedání Rady Asociace krajů, aby projednala podporu požadavků měst a obcí na dostatečné zajištění financování projektů místních samospráv a jejich zohlednění v příslušných programových dokumentech pro čerpání prostředků Evropské unie v letech Diskutována byla i podpora venkova. Obě asociace se jednoznačně shodly na tom, že podpora venkova nesmí být ztotožňována s podporou zemědělství. V září odjela Komora obcí našeho Svazu na pozvání Komory obcí slovenského Združenia do Brusna. Bylo to již čtvrté společné setkání. I zde byla na pořadu jednání pochopitelně především otázka financování obcí. Starostové si ale také vzájemně vyměnili zkušenosti s rozvojem meziobecní spolupráce v obou zemích a diskutovali otázku, jak předcházet přírodním krizovým situacím. Celá návštěva, která opět proběhla ve velmi přátelské atmosféře, skončila přijetím společného prohlášení. V září byly také na ministerstvu pro místní rozvoj oficiálně vyhlášeny výsledky soutěže Vesnice roku, jejímž jedním ze tří spoluvyhlašovatelů je také Svaz měst a obcí ČR. Podílí se na přípravě i organizaci soutěže, má své zástupce v hodnotitelských komisích a pro nejúspěšnější tři obce vyčlenil ze svého rozpočtu částku 200 tisíc Kč na ocenění. V roce 2006 dosáhla na nejvyšší metu obec Liptál, ve které se také o měsíc později konalo slavnostní vyhlášení výsledků. V prosinci pak byli starostky a starostové vítězných obcí i se svými partnery přijati nejvyššími státními představiteli viz str. 10. Listopad patřil odbornému semináři Principy a metody mezinárodní spolupráce měst, který Svaz uspořádal spolu s francouzským Cités Unies France vůbec poprvé. Čeští i francouzští lektoři školili účastníky semináře, jak vytvářet úspěšná partnerství měst a jak připravovat úspěšné projekty v oblasti town-twinningu. Dozvěděli se také o významných změnách, které se chystají od roku 2007 ve financování těchto aktivit. K úspěchu semináře přispěli i samotní účastníci se svými praktickými zkušenostmi. Závěr roku završila IX. Celostátní finanční konference, která byla tentokrát zaměřena na financování měst a obcí z evropských fondů v letech O průběhu konference čtěte na str. 8. Podrobné informace o všech akcích zveřejňujeme na webu Svazu A co nás čeká v roce 2007, v roce 100. výročí založení Svazu? Ano, je to neuvěřitelné, ale Svaz měst a obcí ČR oslaví v roce 2007 již 100 let od počátku své existence. 27. října 1907 se totiž v Kolíně konal první Sjezd českých měst, kterého se zúčastnilo více jak dvě stě delegátů ze stovky měst. Starosta královského města Kolína Antonín Sládek tehdy ve svém úvodním projevu s povděkem konstatoval, že myšlenka součinnosti se setkala v samosprávných kruzích s velkým pochopením a pozitivním ohlasem: Příčinou toho jsou neutěšené poměry finanční našich měst. Naše poplatnictvo klesá pod tíží břemen dosavadních, přirážky obecní rostou do výše veliké a bohužel očekávati jest ještě dalších břemen, která obcím ukládá nynější doba ku pořízení potřeb sociálních a kulturních. A ještě informační servis č. 1/2007 strana 6 Sokolovna v Kolíně

7 citát z jiného vystoupení: Stát uvalil na obce jak v samostatné, tak i v přenesené působnosti jen povinnosti, avšak ne práva, a nepostaral se o to, z čeho, z čí a jakých prostředků náklady na výkon povinností těch hraditi mají. Nešla by tato slova použít i v úvodním projevu předsedy Svazu na X. Sněmu v roce 2007? Co myslíte? Z potřeby svolávat společná setkání vyvstala tedy i potřeba zřízení organizace, která by jednání organizovala, připravovala sjezdové materiály a vším úsilím pracovala k tomu, aby samospráva byla postupně zdokonalována. Delegáti sjezdu proto přijali Organisační statut sjezdový, zvolili stálý výbor sjezdový a pracovní sekce. Stálý výbor sjezdový pak byl pověřen založením organizace pod názvem Svaz českých měst v království Českém. Svaz samozřejmě takto významné výročí nemůže nechat bez povšimnutí. Připravujeme např. zvláštní publikaci, ve které vám přiblížíme činnost Svazu od roku 1907 až do předválečných let (2. sv. války), a poté se projdeme i novodobou historií, tedy od roku 1990 až po současnost. Knihu obdrží všichni účastníci jubilejního X. Sněmu. Další prozrazovat zatím nebudeme. A teď tedy k chystaným akcím, o nichž vás budeme podrobněji včas informovat na našich webových stránkách: Počátkem roku, v intervalu od 19. února do 8. dubna, proběhne další maratón krajských setkání (poslední se konaly na podzim roku 2005). Hlavním cílem setkání je vždy prodiskutovat v jednotlivých regionech aktuální problémy samospráv. Velice důležité je ovšem i to, že tato setkání nám zajišťují zpětnou vazbu názory a podněty starostů z praxe se dostávají do Kanceláře Svazu a velice napomáhají při zpracování různých stanovisek Svazu. Nosnými tématy letošních krajských setkání budou nejdůležitější změny ve stavebním zákoně a v zákoníku práce, problematické okruhy zákona o sociálních službách a nový zákon o střetu zájmů. Dále vás budeme informovat o možnostech obcí získat finanční prostředky v novém programovacím období fondů EU. Na programu bude i příprava X. Sněmu. Krajská setkání budou probíhat jako každoročně od 9.00 do hodin. Ještě připomínáme, že na setkání jsou zváni zástupci všech obcí daného kraje, tedy i nečlenové Svazu. O přesném harmonogramu jednotlivých setkání vás budeme s předstihem informovat em, na webu Svazu i v našem zpravodaji. 19. dubna se bude konat již čtrnáctý Kongres starostů a primátorů, který organizujeme pravidelně jako doprovodný program veletrhu URBIS v Brně. Nosné téma kongresu vám sdělíme v příštím čísle našeho zpravodaje, bude zveřejněn i na webu Svazu. Nejvýznamnější akcí roku 2007 bude jistě jubilejní X. Sněm Svazu, při kterém proběhnou i oslavy 100letého výročí od založení této organizace. Bude se konat ve dnech května v Hradci Králové. Minulého Sněmu se zúčastnilo téměř sedm set delegátů, letos očekáváme účast až okolo 1000 účastníků. Pozvání jistě neodmítnou ani čelní představitelé vlády a Parlamentu. Sněm projedná standardní vnitrosvazové materiály, určí priority Svazu pro následující období a zvolí novou Radu Svazu. Na programu budou i vybraná aktuální témata, ke kterým by Sněm měl zaujmout své stanovisko. Na aktuální téma z oblasti financování by se na podzim měla uskutečnit X. Finanční konference. Jaké jsou výhody členství ve Svazu? Jako členové Svazu máte možnost: uplatnit svůj názor prostřednictvím Svazu se můžete vyjadřovat k aktuálním tématům v oblasti samosprávy, váš podnět bude projednán v příslušné odborné komisi Předsednictva Svazu, pracovní skupině, výboru atd., může být uplatněn i jako připomínka k projednávanému zákonu využít naší právní poradny dotazy pokládají členové Svazu přes svazové webové stránky, případně telefonicky či em, odpovídáme vám na ně prostřednictvím u, webu či telefonicky, vybrané dotazy obecnější povahy uvádíme v Informačním servisu požádat o poradenství v oblasti dotační politiky poradíme vám, co udělat pro to, abyste získali finanční prostředky na váš projekt prostřednictvím Informačního servisu být pravidelně informováni a upozorňováni na aktuální problémy v oblasti samosprávy měsíčník dostávají členové Svazu zdarma - informujeme v něm nejen o dění ve Svazu za uplynulý měsíc, ale také o nových právních předpisech, odpovídáme v něm i na vaše dotazy, upozorňujeme na připravované akce atd. účastnit se různých akcí za výhodnější účastnický poplatek např. finanční konference nebo různých praktických seminářů, které organizujeme, ale i některých akcí, jež pořádá jiná instituce, členům Svazu však poskytuje slevu na účastnickém poplatku najít s námi nová partnerství zprostředkováváme nová partnerství mezi městy a obcemi, poradíme vám, jak na tyto aktivity získat finanční prostředky a pomůžeme vám s přípravou projektů partnerství nakoupit vozy Škoda se slevou na základě partnerské dohody, kterou má Svaz uzavřenou se Škoda Auto, a. s. nakoupit legislativní software ASPI, Microsoft se slevou rovněž na základě partnerských dohod, které má Svaz s uvedenými firmami uzavřené účastnit se i některých mezinárodních konferencí či seminářů a zastupovat na nich Svaz zde upozorňujeme na nutnost jazykové vybavenosti připravila Lenka Zgrajová informační servis č. 1/2007 strana 7

8 IX. CELOSTÁTNÍ FINANČNÍ KONFERENCE SVAZU... Účast čtyř set přihlášených osob volených zástupců, úředníků obcí, krajů a ministerstev jasně hovoří o tom, že příští programovací období strukturálních fondů vzbuzuje mezi obcemi velkou pozornost. Kromě zástupců komunální sféry, primátora hlavního města Prahy Pavla Béma a předsedy Svazu Oldřicha Vlasáka v úvodu pozdravili přítomné také ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič a ministryně zemědělství Milena Vicenová. Musíme společně přizpůsobit fondy potřebám měst, obcí a krajů! To byla hlavní výzva finanční konference, kterou předseda Svazu Oldřich Vlasák a hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš společně s účastníky konference z řad měst a obcí adresovali příslušným ministerstvům a krajům. Hosté konference se shodli na tom, že Česká republika musí být schopna řádně vyčerpat necelých 100 miliard ročně, které má ze strukturálních fondů k dispozici. Vracet tyto prostředky zpět do rozpočtu Evropské unie není možné. Zástupci vlády ČR dali jasně najevo, že pokud budeme naslouchat obcím a městům, tedy těm místům, kde občané žijí a podniky mají svá sídla, budeme nejlépe vědět, jak přispět k většímu růstu ČR a tedy i rozkvětu Evropské unie. Je nezbytné si také uvědomit, že programovací období je navíc pravděpodobně posledním, ve kterém bude Česká republika strukturální fondy čerpat. Po vstupu Rumunska a Bulharska se totiž průměrný hrubý domácí produkt na hlavu v EU dále sníží a dá se předpokládat, že se po roce 2013 Česká republika dostane nad 75 % průměru HDP Evropské unie a zařadí se mezi bohaté státy, které již tolik čerpat nemohou. Nejvíce potěšil účastníky konference slib ministra pro místní rozvoj Petra Gandaloviče zajistit průběžné financování projektů obcí. Zdůraznil, že se tak uvolní jedna z největších překážek předkládání projektových žádostí. Obce totiž musely v počáteční fázi projektu ve většině případů vložit do těchto akcí vlastní prostředky, většinou prostřednictvím úvěrů bank. Náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous však uvedl, že úvěry projekty zbytečně prodražují. Ministerstvo pro místní rozvoj tedy udělá vše pro to, aby nebylo nutné si půjčovat. Náměstek ministra velmi otevřeně zhodnotil negativní rysy současného programovacího období. Poukázal na to, že v současnosti trpí celý systém strukturálních fondů obrovským množstvím byrokratických překážek, které ztrpčují život jak žadatelům, tak administrátorům strukturálních fondů. Dle jeho slov musí odborníci v resortu MMR pracovat tak, aby se systém zpřehlednil, zjednodušil a byl stabilní. Velice přínosné se také ukázaly praktické zkušenosti prezentované přímo zástupci obcí. Starosta Telče Petr Fabeš upozornil na mnohé nedostatky a bolesti, které provázely přípravu a realizaci jejich projektu Intenzifikace a rekonstrukce ČOV a kanalizační sítě Jihlava a které ministerstvo pro místní rozvoj slibuje odstranit v programovacím období Zejména upozornil na to, že nositel projektu hradí všechny nezpůsobilé náklady, takže nakonec je cena projektu vyšší, než se předpokládá. Realizace projektu však nelitovali a v důsledku z evropských fondů a ze státního rozpočtu získali dotaci 14,2 mil. Euro. U tzv. měkkých projektů zaměřených na školy a vzdělávání upozornila ředitelka Modrá z ministerstva práce a sociálních věcí na to, že projekty budou financovány prostřednictvím grantových schémat vyhlašovaných kraji. Bude tak zajištěna návaznost na programovací období V souvislosti s přípravou měkkých projektů objasnil Zdeňek Hušek z dceřiné společnosti Svazu MEPCO, s. r. o., že optimální délka takového projektu je 1,5 2 roky, jeho rozpočet by se měl pohybovat mezi 5 a 9 miliony korun. Podtrhl také zásadu mít v projektu dobré partnery. Na konci druhého dne konference se její účastníci na základě diskutovaných témat shodli na závěrech, které jasně odrážejí potřeby a představy obcí k příštímu programovacímu období Eva Maurová oddělení vnějších vztahů Kanceláře Svazu Kontakty na ředitele Úřadů regionálních rad regionů NUTS II Jihovýchod Mgr. Marta Sargánková sargankova.marta@kr-jihomoravsky.cz Jihozápad Ing. Andrea Nádravská nadravska@kraj-jihocesky.cz Moravskoslezsko Ing. David Sventek david.sventek@rr-moravskoslezsko.cz Severovýchod Mgr. Zdeněk Semorád z.semorád@rada-severovychod.cz Severozápad Ing. Petr Vráblík, PhD. vrablik.p@kr-ustecky.cz Střední Čechy Mgr. Marek Kupsa kupsa@kr-s.cz Střední Morava Ing. Jiří Kodytek jiri.kodytek@rr-strednimorava.cz informační servis č. 1/2007 strana 8

9 ZÁVĚRY IX. CELOSTÁTNÍ FINANČNÍ KONFERENCE Svaz měst a obcí oceňuje pokrok, kterého se dosáhlo ve spolupráci s novým vedením MMR a s kraji. Aplikován je partnerský přístup a spolupráce, v rámci které se hledá nejlepší cesta. Jako přínosné proto vnímáme, že se v nejvyšších státních funkcích objevují lidé, kteří mají zkušenosti s komunální politikou. V souvislosti s realizací projektů v programovém období vyzýváme vládu, aby se při jednání s Evropskou komisí dále zasazovala o vyřešení problémů vodohospodářských projektů založených na provozním modelu. Obce musí mít možnost realizovat své projekty v prostředí, které je stabilní a předvídatelné. Dále vyzýváme ministerstvo financí, aby vyřešilo vztah k finančním úřadům a ministerstvům, které administrují strukturální fondy. Je nutné, aby došlo ke sjednocení kontrolních mechanismů mezi těmito subjekty v souladu s metodickým vedením Ministerstva financí. V novém programovacím období Svaz požaduje, aby v oblasti přípravy programů pokračovalo partnerské projednávání i programových dodatků a dalších dokumentů, které budou vymezovat nové programovací období, tak aby umožnilo obcím co nejefektivnější čerpání finančních prostředků na jejich rozvoj, v oblasti financování bylo spolufinancování pro obce nastaveno tak, aby nedocházelo k nadměrnému zadlužování obcí, Svaz proto podporuje průběžné financování projektů, stát a kraje se v nejvyšší míře podílely na zajištění spolufinancování podílu České republiky na fondech EU, obce jsou součástí veřejné správy, jejich rozpočty jsou součástí veřejného rozpočtu, jejich projekty proto přispívají k lepší kvalitě života občanů České republiky a dostupnosti veřejných služeb na daném území, v oblasti přípravy a správy projektů byly podmínky čerpání prostředků EU pro obce jednoduché, srozumitelné, jednotné a stabilní po celé programové období, byla posílena řídicí a koordinační úloha MMR vůči ostatním subjektům (resortům i Regionálním radám) tak, aby za tyto zajištění takových podmínek mohlo toto ministerstvo zodpovídat, proces předkládání, hodnocení a výběru jednotlivých projektů byl zcela transparentní, v oblasti kontroly a monitoringu došlo ke sjednocení kontrolních mechanismů mezi všemi kontrolními subjekty, nastavené podmínky umožňovaly jednoznačný výklad a snadné plnění, na zřetelně a srozumitelně nastavené podmínky pak musí navazovat podmínky kontroly, sankční postihy byly odstupňovány podle závažnosti pochybení, zároveň nesmí být požadovány sankce větší, než je nezbytně nutné, v oblasti urbánní dimenze a integrovaného přístupu byla skutečně naplněna urbánní dimenze politiky, integrovaný přístup umožňovaly všechny Operační programy, tedy nejen regionální operační programy, bylo naplňování urbánní dimenze důsledně sledováno a vyhodnocováno; za tímto účelem by měla být při MMR zřízena komise složená ze zástupců Svazu měst a obcí ČR, krajů a ostatních resortů, zástupci Svazu měst a obcí byli zastoupeni ve všech monitorovacích výborech operačních programů, města měla možnost v rámci Národního akčního plánu k JAS- PERS využít tohoto programu k přípravě velkých projektů měst, byla zajištěna metodická příprava měst i odpovědných orgánů na využití nástroje JESSICA. MINISTŘI VÁM DOPORUČUJÍ... Na počátku nového volebního období jsme se zeptali některých našich ministrů, co nejdůležitějšího pro vás připravuje jejich resort a co by vám určitě nemělo uniknout. Milena Vicenová, ministryně zemědělství Pokud jde o resort zemědělství vás podle mého názoru bude nejvíce zajímat, jaký bude další vývoj Programu rozvoje venkova, který je součástí Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova, známého pod zkratkou EA- FRD. V souvislosti se spuštěním tohoto fondu od roku 2007 chystá Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Krajskými informačními středisky informační kampaň, jejíž součástí bude řada seminářů, které chceme uspořádat zkraje příštího roku. Včas oznámíme data a místa jejich konání. V současnosti je Program rozvoje venkova konzultován na úrovni Evropské komise a pracuje se na finalizaci přesné podoby jednotlivých opatření. Dále se pracuje na administrativním zázemí v rámci MZe a SZIF, tak aby byla zajištěna provozní funkčnost v jarních měsících příštího roku. Hlavní zásadou, která se vine v procesu všech příprav Programu, je zjednodušení a snižování požadavků a podmínek kladených na žadatele na co nejnižší možnou úroveň. Z osobní zkušenosti vím, že právě výrazná administrativní zátěž je to, co příjemce podpor velmi trápí a ztěžuje mu život. V každém případě počítáme s tím, že projekty k získání podpory z Programu rozvoje venkova bude možné předkládat nejdříve od dubna Tudíž by vám nic nemělo uniknout. Nakonec i při přípravě Programu rozvoje venkova jsme úzce spolupracovali se Svazem měst a obcí ČR. Počítáme s účastí SMO ČR i při přípravě prováděcích předpisů a rovněž obdobně jako nyní v Monitorovacím výboru programu. Do přímé podpory venkova tak půjde přibližně pětina prostředků z celkové sumy 103 miliardy korun na roky Program je postaven na celé řadě opatření, jejichž zájem je společný pro samosprávy, sdružení, zemědělce, podnikatele tak, aby bylo možno vytvořit společně prospěšnou symbiózu. Opatření jdou na podporu tvorby nových pracovních míst ve venkovských oblastech, zvýšení kvality života na venkově a vzdělávání v oblasti podpor směřujících právě do oblasti rozvoje venkova. Jde o možnost diverzifikace podnikatelských aktivit v rámci zemědělských podniků, o vyšší podporu agroturistiky a cestovního ruchu obecně. O podporu začínajících nebo existujících živností a mikropodniků a zřizování center pro podnikatelské aktivity, se zaměřením na vytváření nových pracovních míst. Petr Gandalovič, ministr pro místní rozvoj Myslím si, že největší změna je právě ono průběžné financování. Každý starosta, každý primátor ví, jakým způsobem ho zatěžovalo profinancování, musel si otevřít úvěr u banky, musel vyplňovat ještě jednou tolik papírů a podobně. Pokud se nám podaří nastavit průběžné financování skutečně průběžně, projekty nebudou města a obce zatěžovat dalšími nároky. Miroslava Kopicová, ministryně školství, tělovýchovy a mládeže Obce by se rozhodně měly zapojit do projektů ESF spolu se školami a vzdělávacími institucemi. Měly by se snažit vylepšit svoji image. Školy v obci by neměly být pouze středisky vzdělávání, ale také jakýmisi kulturními stánky. I dospělí by měli mít pocit, že se ve škole mohou něco zajímavého dozvědět nebo se setkat s lidmi, které je mohou nějakým způsobem obohatit ve svých vědomostech a znalostech. A na co se obce mohou těšit? Určitě na to, že v roce 2007 budeme mít v podstatě čtyřikrát více peněz, než jsme měli dosud. informační servis č. 1/2007 strana 9

10 VÍTĚZE SOUTĚŽE VESNICE ROKU 2006 PŘIJALI NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ PŘEDSTAVITELÉ... Po slavnostním vyhlášení výsledků soutěže Vesnice roku v Liptále čekal vítěze všech krajských kol další den D. Jejich vynaložené úsilí ocenili v horní komoře Parlamentu, na Hradě i ve vládě. Všude je čekalo vřelé přijetí, slova uznání, obdivu i díků a samozřejmě nechyběla ani slavnostní číše vína. Během celého dne starosty provázela Václava Domšová, předsedkyně senátní Stálé komise pro rozvoj venkova. vašich obcích, se nejsou schopni domluvit také naši politici. Snad i tu vládu už bychom měli, poznamenal s trochou nadsázky Václav Klaus. Osobně všem k úspěchu poblahopřál a v neformální části programu se starosty diskutoval i některé problémy obcí. Slavnostní den začal v Senátu. Starostky a starostové, tak jako i loňští vítězové, si nejprve prohlédli historické prostory budovy Senátu a poté byli přijati jeho předsedou Přemyslem Sobotkou. Společně se snažíme o to, aby venkov byl rehabilitován. A myslím si, že práce se nám daří. Podle mého názoru už dnes není ošklivých vesnic. Jsou jenom ty hezké, potom hezčí a nejhezčí, a to především díky vám, konstatoval mimo jiné Přemysl Sobotka. Vítězům soutěže předal pamětní medaili 10 let českého Senátu a obsáhlou publikaci o Valdštejnském paláci. K jeho díkům a přáním dalších úspěchů se připojil i Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí ČR: Velmi si cením vaší práce a věřím, že život v našich obcích se bude stále více zkvalitňovat a všem dokážeme, že naše obce patří do Evropy. Poděkovali také Eduard Kavala, předseda Spolku pro obnovu venkova, a Jiří Vačkář z Ministerstva zemědělství ČR. Slavnostní den pokračoval prohlídkou reprezentačních prostor Pražského hradu a přijetím u prezidenta České republiky. Ani ten nešetřil slovy uznání. Škoda, že tak jak jste schopni domluvit se u vás, ve Mnoho problematických témat bylo nakousnuto také v Lichtenštejnském paláci, kde vítěze soutěže přijal premiér Mirek Topolánek a přítomen byl i ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič. Diskuse se pochopitelně točila především kolem peněz. Oba se se starosty shodli, že anonymní byrokracie, s kterou neustále bojujeme, je hlavním důvodem neprůhlednosti toku financí. Kdy se ale s debyrokratizací začne, si pan premiér nechal pro sebe. Všechny starosty však potěšilo alespoň to, že ministerstvo pro místní rozvoj hodlá spoluúčast obcí při získání dotace z MMR (odměna za vítězství v soutěži Vesnice roku) snížit ze současných 50 na 30 %. Lenka Zgrajová informační servis č. 1/2007 strana 10

11 JAK DÁL VE FINANCOVÁNÍ OBCÍ? Vážení čtenáři, dostává se vám do rukou další tématická příloha. Tentokrát je věnována problematice financování obcí. Největší prostor je určen problematice rozpočtového určení daní a konkrétním návrhům řešení. Protože financování obcí není jenom problém sdílených daní, další články popisují také jiná témata. Jde zejména o daň z nemovitostí a příspěvek na výkon přenesené působnosti. Pohled na problematiku financování obcí se liší obec od obce. Jinak je vnímána velkými městy a jinak malými obcemi. Jiný je pohled obcí v okolí velkých měst a jiný obcí v klimaticky obtížném terénu hor nebo dopravně problematicky dostupných oblastí. Každý z vás si do tohoto vzorce vloží svou vlastní proměnnou. K tomu, aby Svaz měst a obcí České republiky mohl aktivně hájit naše zájmy, je třeba se nejprve sjednotit v pohledu na tuto problematiku. Právě proto potřebujeme znát vaše názory a postoje. Tato tématická příloha by měla být zejména podkladem k sjednocování postojů a přibližování stanovisek. Budeme se snažit najít řešení, které bude pro všechny zúčastněné obce a města optimální. Budeme rádi, pokud nám vaše názory na tuto problematiku zašlete do Kanceláře Svazu. SOUČASNÉ PROBLÉMY VE FINANCOVÁNÍ OBCÍ Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů výrazným způsobem změnil podobu financování obcí v České republice. Již při přípravě tohoto zákona se hovořilo o tom, že doplňkem k tomuto zákonu bude také reforma daně z nemovitostí a vznik nového zákona o obecních daních, který by v podstatě nahradil nynější zákon o místních poplatcích. Oba tyto návrhy byly vypracovány, ale nakonec nebyly schváleny. Za jeden z hlavních důvodů, proč tyto dva zákony nebyly přijaty, byla snaha zabránit nárůstu daňové zátěže obyvatelstva. Zvolený postup, který znamenal oddělené projednávání jednotlivých zákonů, (rozpočtového určení daní, novely zákona o dani z nemovitostí a nový zákon o obecních daních), byl ovlivněn snahou zamezit výpadkům ve financování místních samospráv, aby podíl obcí na sdílených daních zůstal v podstatě stejný jako v předchozím systému, ale s novým mechanismem přerozdělování. To pak vedlo k situaci, že novela zákona o dani z nemovitostí a nová úprava obecních daní neprošla, především s poukazem na to, že obcím se příjmy nekrátí, nýbrž ještě slabě posilují, a zároveň zde hrála roli pochopitelná neochota zvyšovat daňové zatížení obyvatel. Slibované posílení vlastních daňových příjmů obcí, mezi které řadíme daň z nemovitostí a místní poplatky, které jsou nejvhodnějším nástrojem, jímž je možné zajistit vazbu obyvatel obce na příjmech obce, a prostředkem, pomocí kterého lze účinně zajistit vazbu obce na podnikatelských aktivitách v místě, neprošlo. Volání po silnějším motivačním prvku pro obce, který by zajistil motivaci obcí k podpoře podnikání v místě bylo vyslyšeno. Novela zákona o rozpočtovém určení daní posílila příjmy obcí o 1,5% podíl celkového objemu daně z příjmů ze závislé činnosti. Alokace tohoto podílu výnosu daní se provádí podle počtu zaměstnanců, kteří mají místo výkonu práce v obci. K takovémuto řešení existuje hned několik výhrad. Jednak přidělování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle místa zaměstnání namísto místa bydliště bývá málo efektivní a nespravedlivé vzhledem k tomu, že pracující více využívají služeb v místě bydliště a ne v místě zaměstnání. Navíc motivace obcí k podpoře podnikání v místě je pouze nepatrná. Také vazba na obec je jenom slabá, protože se nejedná o 1,5 % daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti konkrétního zaměstnance pracujícího v konkrétní obci, nýbrž jde o alokaci celorepublikového podílu, tedy jde o vazbu mezi anonymním zaměstnancem a anonymní obcí, navíc bez navázání na konkrétní výši platu daného zaměstnance. Chybí zde pro územní samosprávu tolik potřebná vazba mezi osobou, která platí, a obcí, která mu nabízí konkrétní služby (chybí tedy ona občanská, chcete-li politická vazba). Na omluvu tvůrců novely zákona o rozpočtovém určení daní je třeba připomenout, že byli nejspíš vedeni chvályhodnou snahou zachovat jedno ze základních pravidel daňové správy, kterou je nízká administrativní náročnost. Významným příjmem obcí jsou dotace, které tvoří cca 40 % příjmů obcí, včetně hlavního města Prahy. Obecně rozlišujeme dotace na účelové a neúčelové. Většina v České republice přidělovaných dotací patří mezi účelové dotace, byť by bylo vhodnější obcím přidělovat dotace neúčelové, které nejsou tak administrativně náročné a poskytují obcím svobodnou vůli v jejich rozhodování. Dotace dále rozdělujeme na investiční a neinvestiční. 2/3 poskytnutých dotací řadíme mezi neinvestiční dotace a cca 1/3 mezi dotace investiční. V současné době, kdy má Česká republika možnost čerpat dotace z fondů EU, jednotlivá ministerstva omezují nebo ruší investiční dotace v těch případech, kdy je možné čerpat ze zdrojů EU. Obce tak jsou nuceny získávat dotační zdroje z fondů EU, které jsou však velice administrativně a tedy i finančně náročné. Největším problémem u dotací je jejich administrativní náročnost, která obce zatěžuje. Problémem je nepřehledný systém kontrol a lpění na formálnosti postupu namísto na hodnocení dosažených cílů. Tento problém se Svazu podařilo zmírnit novelou zákona o rozpočtových pravidlech, podle které může poskytovatel určit více a méně závažné důvody pochybení při poskytnutí dotace a na to navázaný systém odstupňovaných sankcí. Bohužel poskytovatelé dotací tuto možnost příliš nevyužívají. Pro srovnání se jen ve stručnosti podívejme, jak vypadá financování obcí v některých zemích EU. Rakousko Rakousko má srovnatelný počet obyvatel s ČR (8,1 mil.). S Rakouskem nás pojí dlouhá společná historie a tím i společné základy fungování územní samosprávy. Stejná historická tradice se projevila také v existenci velkého množství malých obcí ještě v polovině 70. let (3183) 1, což byla situace srovnatelná se současnou situací v České republice. Dalším postupným vývojem se v Rakousku snížil celkový počet obcí na současných obcí, což řadí Rakousko s obyvateli na průměrnou obec pod celoevropský průměr. Úkoly a struktura výdajů obcí v Rakousku zhruba odpovídá situaci v České republice. Z uvedených důvodů je Rakousko pro Českou republiku poměrně cenný příklad, protože nám ukazuje, jak by se zde, velice pravděpodobně, vyvíjela územní samospráva, pokud by v České republice nebyl narušen demokratický vývoj. 1 V roce 1950 bylo v Rakousku obcí. informační servis č. 1/2007 strana 11

12 Pro Rakousko je charakteristická nízká autonomie v oblasti vlastních příjmů a značné množství vyrovnávacích mechanismů, které garantují obcím velké objemy příjmů. Vlastní daňové příjmy v Rakousku tvoří cca 15 % všech příjmů obcí. Určování místních daní je zákonem redukováno na možnost určit daňovou sazbu nebo rozhodnout o tom, zda daná obecní daň bude zavedena či nikoliv. Místní samosprávy mohou například ovlivňovat sazby u daní z nemovitostí (13 % příjmů z místních daní) v rozmezí (0-500 %). Rakouské obce tedy mají možnost ovlivnit zhruba 15 % svých daňových příjmů. Pro srovnání, v České republice je to zhruba 5 %. V Rakousku však existuje jedno výrazné omezení, které bylo známo také v předválečné Československé republice. Pokud chce některá obec dosáhnout na účelové dotace, musí prokázat, že všechny daně vybírá v maximální výši. V opačné výši ztrácí nárok na maximální výši dotace. Jedná se o nepřímé, ale zásadní a účinné omezení autonomie obcí. Pro Rakousko je také charakteristický systém sdílených daní. Česká republika se při reformě financování obcí (2001) rakouským systémem sdílených daní do určité míry inspirovala. Vedle nesporných výhod jsou i v Rakousku kritizovány sdílené daně za to, že omezují nezávislost jednotlivých samospráv a vedou k celkové centralizaci systému. Centralizaci systému výraznou měrou napomáhají také vyrovnávací systémy. Itálie Itálie je zajímavá tím, že jako v jediné ze současných členských zemí EU tam počet obcí ve srovnání s rokem 1950 nepoklesl, ale právě naopak nepatrně vzrostl 2. Velké množství malých obcí se nachází na prosperujícím severu. Z pohledu České republiky je zajímavý zejména vývoj postavení obcí, které začaly významnější roli hrát až po reformách z roku Inspirující je také zavedení třístupňové veřejné správy a podpora spolupráce mezi obcemi. Itálie od roku 1999 finančně podporuje sdružování obcí do větších celků. Samospráva na obecní úrovni tak zůstává zachována, ale u kompetencí, kde je to účelné, se obce mohou sdružit k vzájemné spolupráci. Čím více kompetencí je na tzv. unii obcemi převedeno, tím více finančních prostředků unie obdrží. Tímto krokem se v Itálii sjednotilo kolem obcí ovšem při zachování jejich samostatnosti. Z pohledu České republiky je velice zajímavý vývoj v Itálii po reformách v sedmdesátých letech. V té době byly výrazně rozšířeny funkce obcí tím, že na ně stát převedl mnoho úkolů zajišťovaných státními nebo od státu odvozenými institucemi. Na druhou stranu byla obcím odepřena skutečná autonomie v tom smyslu, že obcím bylo upřeno právo zvyšovat příjmy z daní. V důsledku toho obcím nezbývalo dostatečné množství prostředků na vlastní rozvoj nebo se začaly masivně zadlužovat. Reakce ústřední vlády byla pochopitelná, narůstající kontroly, nucení k přijímaní vyrovnaných rozpočtů, restrikce na běžné i kapitálové výdaje. To se změnilo až reformami z roku Dvě desetiletí ve zkratce popisovaného vývoje v Itálii jsou nápadně podobné současné situaci v České republice. Postupné navyšování povinností obcí, bez možnosti na tento jev pružně reagovat vlastní daňovou politikou. Situace v České republice není zdaleka tak kritická jako v Itálii před započetím reforem v roce 1993, nicméně zde existují určité indicie, které obdobnému vývoji do budoucna nasvědčují, pokud nebude vývoj změněn. Naopak vývoj v Itálii po reformách z roku 1993 je pro Českou republiku inspirující. Došlo k radikálnímu snížení dotací na úkor vlastních daňových příjmů. Je zde vysoká vazba mezi obcí a jejími daňovými příjmy. Obce mají poměrně značné možnosti jak ovlivňovat výši svých daňových příjmů. Obce tak mohou přímo ovlivnit až 40 % svých příjmů. Itálie z tohoto pohledu patří k zemím s vysokou mírou finanční autonomie obcí. Francie Francie je z hlediska územní samosprávy zajímavá zejména z důvodu velkého množství malých obcí. Francie je svým počtem obyvatel připadající na jednu průměrnou obec jednou z mála srovnatelnou zemí s Českou republikou ze všech členských zemí EU. Z hlediska České republiky je inspirující zejména systém podpory sdružování obcí. Systém sdružování obcí je založen na principu dobrovolnosti, zachování identity zúčastněných obcí a na jejich vzájemné solidaritě, tedy na prvcích, které jsou blízké také mnohým českým obcím. Postupně se také daří překonávat jednoúčelovost dříve vzniklých sdružení obcí. Daně tvoří více než 40 % příjmů územních samospráv. Systém daňových příjmů je u jednotlivých stupňů veřejné správy ve Francii velice provázaný. Můžeme však konstatovat, že 85 % daňových příjmů obcí je tvořeno systémem 4 daní, na které jsou příjmově (ovšem s menším podílem) navázány také regiony a departamenty. Obce si mohou u všech čtyř daní stanovovat vlastní sazby, což jim zajišťuje značnou míru finanční autonomie. Pokud bychom vytvořili pomyslný žebříček finanční autonomie v oblasti vlastních daňových příjmů mezi Rakouskem, Itálií, Francií a Českou republikou, patřila by Česká republika na poslední místo. Bohužel máme v České republice nevyvážený vztah mezi značnou mírou politické autonomie a rozsáhlými kompetencemi, které vyplývají z Ústavy ČR a mnoha zákonů a autonomií finanční, která je značným způsobem okleštěná. Obecně můžeme říci, že postavení územní samosprávy na obecní úrovni má dobré základy, ale existují zde určitá rizika, která si plně uvědomíme až při porovnání postavení územní samosprávy v jiných zemích. 2 V roce obcí, dnes obcí. informační servis č. 1/2007 strana 12

13 PROBLÉMY SOUČASNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ Zákon o rozpočtovém určení daní je účinný již od , tedy více než 5 let. Za dobu své účinnosti byl čtyřikrát novelizován, z toho ve vztahu k obcím byla významnější pouze novela č. 483/2001 Sb., kterou byl do systému sdílených daní doplněn nový tzv. motivační prvek pro obce, na základě kterého obce získaly podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (ale také záloh na daň) z příjmů fyzických osob zaměstnanců. Tato motivační složka se přerozděluje obcím podle počtu zaměstnanců v příslušné obci. Za těch více než pět let, co zákon o rozpočtovém určení daní platí, již víme, co nám na tomto zákoně nejvíce vadí. Pojďme se společně podívat na pět nejzávažnějších nedostatků zákona o rozpočtovém učení daní. 1. Za velice závažný, byť pro mnohé poněkud akademický, lze označit problém, že o sdílených daních se všeobecně hovoří jako o daňových příjmech obcí. Systém sdílených daní, tak jak jej máme nastaven v České republice, pomineme-li některé drobné výjimky, není nic jiného než zákonem garantovaný systém poskytování neúčelových dotací. Stát vybere daně a ty se podle zákonem stanoveného klíče přerozdělí obcím. Mluvit o takových příjmech jako o daňových je značně nepřesné. Stejné finanční prostředky (až na několik drobných výjimek) by mohly být distribuovány prostřednictvím státního rozpočtu jako povinné neúčelové dotace obcím. Česká republika si zvolila model, kdy je obcím přímo ze zákona garantován určitý procentní podíl na vybraných daních na celém území. Nic však není jenom kladné nebo záporné. Za hlavní pozitivum zákona o rozpočtovém určení daní můžeme označit střednědobou stabilitu příjmů ze sdílených daní a automatický růst příjmů obcí společně se zlepšujícími se výkony celé ekonomiky. 2. Zákon o rozpočtovém určení daní zná jenom dvě přerozdělovací kriteria, počet obyvatel obce a velikostní skupiny obcí. To je však zejména z hlediska málo lidnatých, ale přitom rozlehlých obcí zcela nedostatečné. Obec s velkou rozlohou a malým počtem obyvatel mají zvýšené náklady zejména při údržbě a investicích do infrastruktury. V některých zemích existují kromě rozlohy obce ještě další přerozdělovací kriteria jako je nadmořská výška (Slovensko) nebo počet nezaměstnaných nebo seniorů žijících na území obce. 3. Třetím nedostatkem, o kterém se také velice často hovoří, jsou nedostatečné motivační prvky v systému sdílených daní. O motivačních prvcích se hovořilo už při schvalování zákona o rozpočtovém určení daní velice dlouze. Tehdejší Výbor pro veřejnou správu do zákona prosadil motivační složku ve výši 30 % podílu na daních z příjmů podnikatelů fyzických osob na území obce. Postupem času se přidala další motivační složka ve výši 1,5 % podílu na dani z příjmů zaměstnanců na území obce. Při diskusích o motivačních prvcích narážíme na dva základní problémy. Nemáme dost určitě definováno, k čemu přesně chceme obce motivovat. Druhým nedostatkem je, že řešení hledáme toliko v přerozdělení sdílených daní. Panuje poměrně široká shoda na tom, že je třeba obce motivovat k tomu, aby na jejich územích vznikaly příležitosti pro podnikatele, aby z obcí neodcházeli bohatí spoluobčané a aby tak byly vyváženy zejména značné obecní investice do infrastruktury na území obce. V souvislosti s druhým problémovým okruhem, se hledá řešení právě v jiném nastavení systému sdílených daní. Již méně se v této souvislosti hovoří o dobře nastaveném systému daně z nemovitostí a obecních daní. 4. Nevhodně nastavený systém velikostních kategorií obcí. Celkem 14 velikostních kategorií obcí a jejich odstupňování je nevhodné a bylo, netřeba to zastírat, nastaveno tak, aby postihlo zejména nejmenší obce, které tak měly být nuceny k vzájemnému spojování do větších celků. Nejviditelnějším příkladem administrativního přístupu ministerstva financí při nastavení velikostních kategorií je kategorie obcí ve velikosti až , kde je jedno jediné město, a to Olomouc, která má obyvatel. Potom je tady celá řada krajských měst, které mají něco málo pod obyvatel. Je vidět, že jiný důvod, než že to vypadalo hezky, že se napsalo , tady nebyl, protože jinak by nemohla tato kategorie pro město se obyvatel vzniknout. Pevné hranice nastavených velikostních skupin vedou k důsledku, že mnohá města a obce dělají často zoufalé kroky, aby si udržely stávající počet obyvatel. 5. Posledním problémem, o kterém se také často hovoří, je stanovování počtu obyvatel. Podle současného systému se každá obec podílí na sdílených daní stanoveným procentem. Procento zveřejní každoročně Ministerstvo financí po dohodě s Českým statistickým úřadem, a to ve výši odpovídající poměru násobku počtu obyvatel obce podle bilance počtu obyvatel ČR k každého roku. Každoročně se setkáváme s úplně stejným problémem. Vydává se vyhláška, ve které jsou stanoveny koeficienty podle počtu obyvatel a obce se samozřejmě ozývají, že podle jejich údajů mají obyvatel více. To je způsobeno tím, že máme v České republice dvě různé evidence obyvatel. Jednu vede Český statistický úřad, druhá se vede pod Ministerstvem vnitra. Statistika, kterou znají obce, která se vede pod Ministerstvem vnitra, má zhruba o čtvrt milionu obyvatel více v celé České republice, než podle statistiky, kterou vede Český statistický úřad. Na závěr již jen krátká poznámka. O problémech v systému sdílených daní a při úvahách o jeho změně, musíme posuzovat a usilovat o úpravu systému příjmů obcí jako celku. Je chybné diskutovat o systému sdílených daní a rozpočtovém určení daní odděleně od celkového systému financování obcí, protože jestliže skutečně budeme diskutovat jenom o tomto relativně úzkém problému, ochudíme se o celou řadu možných řešení, která se tu naskýtají, a to jak prostřednictvím daně z nemovitostí, tak prostřednictvím obecních daní. informační servis č. 1/2007 strana 13

14 NÁVRHY SPOLEČNÉ PRACOVNÍ SKUPINY SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVA FINANCÍ K NOVELE ZÁKONA O ROZPOČTOVÉM URČENÍ DANÍ Od počátku roku 2006 pracovala z iniciativy Svazu měst a obcí České republiky na Ministerstvu financí pracovní skupina k problematice novely zákona o rozpočtovém určení daní. Jednání pracovní skupiny se účastnili zástupci Svazu, Ministerstva financí a Asociace krajů. Výsledkem několika jednání je materiál, se kterým vás nyní ve stručnosti seznámíme, a který by měl být podkladem k další diskusi o novele rozpočtového určení daní. Cílem jednání pracovní skupiny bylo nabídnout řešení nejzávažnějších problémů v systému přerozdělení sdílených daní a zároveň navrhnout změny, které by tento systém optimalizovaly. Materiálem se v průběhu roku intenzivně zabývala Finanční komise Předsednictva Svazu a následně také Předsednictvo Svazu. Předsednictvo Svazu dalo vyjednávacímu týmu limity v podobě základních principů novely a základních předpokladů pro novelu, podle kterých se dále postupovalo. Základní principy: 1. Posilovat neúčelové dotace na úkor účelových dotací. 2. Posilovat vlastní daňové příjmy na úkor účelových dotací. 3. Posílit finanční hospodaření obcí. 4. Usilovat o dlouhodobou stabilizaci příjmů obcí. Základní předpoklady: 1. Navrhované řešení změn v systému rozpočtového určení daní by nemělo být rozpočtově neutrální. Za optimální lze považovat navýšení příjmů ze sdílených daní a vlastní daňové příjmy na úkor nesystémového přerozdělování dotací ze strany státu, na dorovnání propadů způsobených novelou zákona o dani z příjmů a zákonem o DPH (všechny tyto zákony znamenaly dopad na očekávané příjmy obcí). 2. Navrhované řešení by mělo zahrnovat také úvahu o nové podobě daně z nemovitostí a obecních daní. Celý systém by se měl zjednodušit. 3. Na sdílené daně se musíme dívat jako na neúčelové dotace. 4. Do systému sdílených daní by měly být zakomponovány také spotřební daně. Co je tedy obsahem uvedeného materiálu a jaké změny by chtěl Svaz (po dalších diskusích k tomuto tématu) prosazovat? 1. Nastavení postupných přechodů mezi velikostními kategoriemi obcí Namísto pevných hranic mezi jednotlivými velikostními kategoriemi obcí zvolit klouzavé hranice. Předpokládaný nový systém koeficientů by odstranil případy, kdy příjmy obce z roku na rok výrazně klesnou, protože obec v důsledku snížení počtu obyvatel klesne do nižší kategorie. Zároveň by došlo k omezení počtu velikostních kategorií obcí. Systém byl inspirován sazbami daní z příjmů fyzických osob, které klouzavě rostou. Jak by systém mohl fungovat, můžeme nejlépe demonstrovat na příkladu. Násobek pro každou obec je nově vypočten tak, že počet obyvatel obce v každém intervalu je násoben příslušným koeficientem, např. násobek pro obec s obyvateli je vypočten následujícím způsobem: N (6270) = 300 * 1,000 + ( ) * 1, ( ) * 1,3093 = 6759,161 - tímto způsobem získáme násobky pro celou skupinu Ostatních obcí, jejich součet za ČR (v roce 2006 by činil ) tvoří základnu pro určení podílu jednotlivých obcí, - podíl obce s počtem obyvatel publikovaný ve vyhlášce by byl následně vypočten takto: P (6270) = 6759,161 / * 54, % = 0, % Upozorňujeme, že jde pouze o příklad. Zavedení tohoto nového systému, pokud by mělo být bez dopadů na rozpočty obcí, si vyžádá navýšení podílu obcí na sdílených daních ze současných 20,59 % na 21,37 %. To by znamenalo dopady na státní rozpočet ve výši 3,7 mld. Kč. Připraveny jsou i varianty s menším a nulovým dopadem na státní rozpočet, tato řešení jsou však pro Svaz nepřijatelná, protože některým obcím by se tak příjmy snížily. 2. Snížení účelových dotací ve prospěch sdílených daní Toto řešení bylo předloženo ve dvou variantách. Podle varianty A by došlo ke snížení účelových dotací obcí ze státního rozpočtu o 5 mld. Kč. Mohlo by jít zejména o prostředky nesystémově rozdělované každoročně při schvalování státního rozpočtu (tzv. porcování medvěda). Svaz požadoval, aby tyto prostředky nebyly přerozdělovány obcí podle přepočítávacího koeficientu velikostních kategorií, ale všem obcím stejně pouze v závislosti na počtu obyvatel. Tím by došlo k posílení příjmů malých a středních obcí, které jsou přepočítávacím koeficientem znevýhodněny. Podle varianty B by mohlo dojít k zrušení části dotací poskytovaných ze státního rozpočtu na provozní výdaje škol a školských zařízení zřizovaných obcemi o cca 9 mld. Kč a navýšení podílu na sdílených daních pro obce ve stejné výši a tyto prostředky by měly být zařazeny do systému sdílených daní. Tento přístup by byl však pro obce nevýhodný, a proto byl Předsednictvem Svazu odmítnut. Ale i o tomto návrhu se bude na půdě Svazu ještě diskutovat. 3. Zavedení nového kriteria pro přerozdělování sdílených daní, kterým by měla být rozloha obce Zejména malé obce si stěžují, že jejich příjmy neodpovídají nákladům na chod obce, na které má rozloha obce značný vliv. Proto Svaz usiloval o zavedení kriteria rozlohy obce. Maximální váha tohoto kriteria by neměla přesáhnout 3 % z příjmů ze sdílených daní. Svaz požaduje, aby toto kriterium nemělo negativní finanční dopad na žádnou obec, což naopak znamená dopad na státní rozpočet. Zavedení kriteria rozlohy obce by znamenalo nárůst příjmů méně lidnatých obcí s velkou rozlohou. 4. Posílení motivačních prvků při financování obcí Také v tomto případě existují dvě varianty. Podle varianty A by mohlo dojít k posílení podílu obce na dani z příjmů fyzických osob podnikatelů na území obce ze současných 30 % až na 50 %. Pokud by měla být schválena tato změna bez dopadů na rozpočty obcí (pro některé obce by to znamenalo přínos finanční, pro některé úbytek v závislosti na počtu a úspěšnosti podnikatelů FO na území obce), vyžádalo by si to dopady na státní rozpočet ve výši 5,6 mld. Kč. informační servis č. 1/2007 strana 14

15 Podle varianty B by došlo k navýšení podílu obce na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti z 1,5 % na 3 %. Pokud by nemělo dojít ke snížení příjmů žádné z obcí, vyžádalo by si takové opatření náklady ve výši cca 1,6 mld. Kč na úkor státního rozpočtu. Materiál dále obsahuje návrhy, které se dotýkají rozpočtů krajů. Závěrem K uvedenému materiálu je třeba přistupovat jako k návrhu, o kterém se ještě povedou diskuse. Pokud si pozorný čtenář přečte všechny dopady na státní rozpočet, je mu zřejmé, že při schválení všech navrhovaných variant, by byl státní rozpočet o pár miliard menší. Z hlediska státního rozpočtu nejde o závratné částky, a peníze, které převede stát na obce, nejsou rozhodně peníze ztracené, ale naopak velice dobře investované do rozvoje celého území České republiky. Navíc redistribuce finančních prostředků pomocí obcí, je ve většině případů daleko vhodnější než administrativní přístup jednotlivých ministerstev nebo nesystémové přerozdělování prostředků při schvalování státního rozpočtu. Je zbytečné o těchto skutečnostech přesvědčovat Vás, starostky a starosty obcí. Návrhy jsou připravené, teď ještě zbývá najít potřebnou politickou vůli a tyto návrhy prosadit. VÝZNAM DANĚ Z NEMOVITOSTÍ VE STRUKTUŘE PŘÍJMŮ OBCÍ Jakékoliv změny ve struktuře daní mají bezprostřední dopad také na příjmy, ale i výdaje obcí. Jedním z výrazných příjmů obcí v mnoha evropských zemích jsou majetkové daně, zejména pak daň z nemovitostí. Proč je však jejich role v České republice natolik malá? Více se o tom dozvíte v tomto článku. V souvislosti s rozpočtovým určením daní musíme poukázat na skutečnost, že příjmy ze sdílených daní jsou pouze jednou částí z celkových příjmů obcí a že je nutné diskutovat nejen o této části příjmů, ale také o příjmech obcí jako o celku. Pouze při této diskusi se můžeme dopracovat k řešením, která budou vhodná pro budoucí rozvoj územní samosprávy v České republice. V souvislosti se systémem sdílených daní se velice často hovoří o nutnosti posílení tzv. motivačních prvků, které by zvýšily vazbu mezi obcí a podnikatelem na jejím území. Navrhovaná řešení jsou různá. Nejčastěji je zmiňováno posílení podílu obce na daních z příjmů podnikatelů na území obce podle 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, ze současných 30 % a zvýšení podílu obce na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze současných 1,5 %. Při porovnávání těchto čísel musí mnohé napadnout otázka, proč je podíl majetkových daní na daňových příjmech obcí v České republice natolik nízký. Proč se jako o logické cestě k vytvoření užší vazby mezi občany a podnikateli v obci na straně jedné a obcí na straně druhé neuvažuje o dani z nemovitostí? Může za to daň z nemovitostí sama o sobě, nebo nám zde chybí vůle k posílení finanční nezávislosti obcí, která by tak mohla vhodně doplňovat značnou politickou nezávislost obcí na centrální moci? Pojďme se společně podívat na nejvýznamnější klady a zápory daně z nemovitostí. Zápory daně z nemovitostí Politicky neoblíbená daň. Zavádění nových nebo zvyšování již stávajících daní, (byť by se tak dělo za současného snížení Při diskusích, ve kterých je hodnocena dostatečnost nebo nedostatečnost motivace v systému sdílených daní, se velice často opomíjí skutečnost, že možnosti jak motivovat obce na jejich rozvoji a na vytváření podnikatelského, ale nejen podnikatelského prostředí lze hledat ve vlastních daňových příjmech obcí, tedy v obecních daních a zejména v dani z nemovitostí. Česká republika přitom patří k zemím s nízkým procentem majetkových daní na daňových příjmech obce (cca 5,1 %) a s nízkým podílem majetkových daní na celkovém zdanění, které nečiní ani 1,5 %. Prostor pro posilování vlivu majetkových daní zde proto je. Pokud srovnáme procento majetkových daní na celkových daňových příjmech obcí, pak nejvyšších hodnot dosahují z evropských zemí Nizozemí (62,5 %), Francie (35,7 %), Španělsko (35,5 %), Portugalsko (35,3 %). Z tzv. nových členských zemí můžeme jmenovat Slovinsko (20,2 %), Lotyšsko (18,4 %), Litvu (10,1 %), Estonsko (9,9 %). Z okolních zemí můžeme jmenovat Polsko (45,6 %), Slovensko (21,5 %) nebo Maďarsko (11,8 %). K zemím s ještě nižším procentem majetkových daní na daňových příjmech obcí než v České republice můžeme jmenovat Rakousko (0,1 %), Belgii nebo Švédsko. Z mimoevropských zemí rozhodně stojí za pozornost USA s více než 70% podílem majetkových daní na daňových příjmech obcí. jiných daní), je v každém případě velice nepopulární krok. Pro daň z nemovitostí je charakteristická skutečnost, že si na daň z nemovitostí musím nejprve našetřit a až poté ji neoblíbenému státu odvést. Tím se tato daň výrazně psychologicky odlišuje od daně z přidané hodnoty nebo od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, kdy plátce daně není vystaven nepříjemném momentu placení daní. Kdo by daň z nemovitostí navýšil, rozhodně svou popularitu zvyšovat nebude. Když se k tomu ještě připočte nulový efekt pro státní rozpočet, informační servis č. 1/2007 strana 15

16 není se čemu divit, že sazby daně z nemovitostí již více než 10 let nerostou, ale naopak jejich hodnota neustále klesá. Nespravedlivá daň. Daň z nemovitostí bývá velice často prezentována jako nespravedlivá daň. Proč musí majitel nemovitosti, který na zakoupení svého domu dlouze šetřil nebo splácel hypotéku a navíc musel ze svých prostředků nemálo investovat do nejrůznějších oprav, být ještě trestán za své vlastnictví placením majetkové daně? Proč někoho trestat za jeho vůli řádně spravovat a investovat do nemovitého majetku. Opakované zdaňování. Daň z nemovitostí bývá zcela právem ze své nemravnosti osočována také z důvodu opakovaného zdaňování. Za příjem, který zdaním daní z příjmů si koupím materiál na stavbu domu s patřičným DPH, abych za svou stavbu poté platil daň z nemovitostí a to ne jednorázově, ale navíc opakovaně každý rok. Za svou aktivitu jsem tak potrestán, což je v příkrém rozporu se skutečností, že se mi podařilo vytvořit určité hodnoty. Klady daně z nemovitostí Jednoduchost správy daně. Správa daně z nemovitostí může být velice jednoduchá a může být také málo nákladná, ale velice záleží na konkrétním nastavení systému daně z nemovitostí. Záleží na skutečnosti, zda bude správcem daně každá obec nebo finanční úřady. Bude také záležet na tom, od čeho se bude odvíjet základ daně, zda od rozlohy nemovitosti nebo od hodnoty nemovitosti. Princip užitku. Princip užitku spočívá ve skutečnosti, že platí ten, kdo v místě, kde se nachází jeho nemovitost, využívá služeb poskytovaných obcí, jako je vybudovaná infrastruktura, škola, přístupová cesta. Obec musí zajišťovat údržbu ulic, ale mnohdy také bezpečí na ulicích. Poplatník daně z nemovitostí tak vlastně přispívá na služby, které pro něj obec zajišťuje. Zároveň je sankcionován ten subjekt, který nemovitý majetek patřičně nevyužívá (nebydlí v domě určeném k bydlení, ze spekulativních důvodu nevyužívá stavební pozemek atd.). Úzká vazba mezi obyvateli obce a osobami podnikajícími na území obce. Daň z nemovitostí plní tuto funkci za předpokladu, že je příjmem rozpočtu obce a to zcela nebo z podstatné části. Pokud má obec ještě možnost ovlivňovat výši sazby daně z nemovitostí, může být otázka nastavení výše sazby stimulem ke zvýšení zájmu občanů obce o rozvoj obce, zejména o nakládání s rozpočtem obce. Lokální politici by pak naopak museli důkladněji odůvodňovat své rozvojové plány, zvláště když by jimi navržená opatření měla přímý dopad na peněženky jejich voličů. Z opačné strany pak lze očekávat zvýšení daňové kázně. Pokud bude každý vědět, kam jsou jeho daně směřovány, bude mít větší vůli daně platit. Určitě by bylo možné najít i další klady a zápory daně z nemovitostí. Daň z nemovitostí nejspíš nebude hrát v našem prostoru nikdy tak významnou úlohu jako v USA nebo Velké Británii, už i vzhledem k odlišným historickým tradicím. Jestliže však uvažujeme o posílení motivačních prvků v systému financování obcí, jestliže usilujeme o posílení vazby mezi podnikateli na území obce a obyvateli obce s obcí a zejména s jejím rozvojovým procesem, patří daň z nemovitostí k velice vážným kandidátům, který by mohl zdárně tuto funkci plnit. Další otázky k řešení Pokud budeme do budoucna uvažovat o nové podobě daně z nemovitostí, je třeba si z hlediska obcí odpovědět na mnoho otázek. Kdo by měl být správcem daně? Finanční úřady nebo jednotlivé obce? Měla by být daň z nemovitostí koncipována na hodnotovém principu nebo na základě prosté rozlohy nemovitosti? Jak dalece by obce měly ovlivňovat sazbu daně z nemovitostí? Závěr Závěrem můžeme konstatovat, že v České republice máme vhodné podmínky pro využívání výhod daně z nemovitostí jakožto hlavního zdroje vlastních daňových příjmů obcí. Kromě fungující a na centrální státní moci poměrně nezávislé samosprávy, která potřebuje posílit také finanční složku své samosprávné role, je to také dobře fungující systém evidence nemovitostí a v brzké době (zákon o deregulaci nájmů již byl schválen) také nedeformovaný trh s nemovitostmi. POSTOJ SVAZU K PŘÍSPĚVKU NA VÝKON PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI Svaz se problematikou příspěvku na výkon přenesené působnosti intenzivně zabývá již od roku Přes počáteční neúspěchy dnes můžeme říci, že se Svazu díky systematické činnosti mnohé podařilo. Byl to Svaz, který první vytvořil systém výpočtu nákladů na výkon přenesené působnosti. Z iniciativy Svazu vznikla na Ministerstvu vnitra pracovní skupina, která se přípěvkem na výkon přenesené působnosti zabývala. Na Svazu se problematikou příspěvku zabývá zejména Pracovní skupina obcí III a Pracovní skupina obcí II. Díky konstruktivnímu přístupu starostů a starostek pracujících v těchto pracovních skupinách se daří již několik let postupně navyšovat příspěvek na výkon přenesené působnosti. Svaz také při připomínkování právních předpisů neustále trvá na tom, aby každý zákon důsledně vyčísloval dopady na rozpočty obcí a aby tyto dopady byly zohledněny ve státním rozpočtu. Jak tedy bude vypadat příspěvek na výkon přenesené působnosti v tomto roce? V roce 2007 dojde k navýšení celkového objemu příspěvku na výkon přenesené působnosti oproti úrovni roku 2006 o 5 % (330 mil. Kč). Dále je připraveno navýšení o dopady nově přijatých zákonů (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon č. 214/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, a zákon č. 411/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích). Celkové navýšení příspěvku na výkon státní správy pro obce z titulu nově přijatých zákonů činí tis. Kč. Svazu se navíc podařilo v Poslanecké sněmovně získat dalších 200 mil. Kč na dorovnání nákladů souvisejících s novým zákonem o sociálních službách. Oproti tomu by mělo dojít ke snížení příspěvku na výkon státní správy pro obce s rozšířenou působností o tis. Kč v návaznosti na přijetí zákona č. 134/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. V souvislosti s tímto zákonem se mění i způsob financování výkonu státní správy v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Od roku 2007 bude poskytována obcím s rozšířenou působností účelová dotace na výkon státní správy v oblasti sociálně-právní ochrany dětí ve výši tis. Kč. informační servis č. 1/2007 strana 16

17 K navyšování příspěvku by nemělo dojít u všech obcí ve stejné míře. Zatímco u obcí s rozšířenou působností se připravuje navýšení příspěvku na výkon přenesené působnosti oproti roku 2006 o míru roční inflace (celkové navýšení o 193 mil. Kč, celkový objem tak bude činit cca mil. Kč), u ostatních skupin obcí to bude o mnoho více. Obce s pověřeným obecním úřadem čeká v příštím roce nárůst příspěvku na výkon přenesené působnosti v průměru o 18,2 %. U obcí, které vykonávají základní objem přenesené působnosti naroste příspěvek několikanásobně. U těchto obcí se však vychází z velice nízkého základu. U obcí II. typu by tak mělo dojít k nominálnímu nárůstů příspěvku o 65 mil. Kč na celkových 435 mil. Kč a u obcí I. typu k nárůstu o 72 mil. Kč na celkovou částku 280 mil. Kč. Uvedené opatření slouží k postupnému snižování výše doplatku na výkon přenesené působnosti u jednotlivých skupin obcí. Cílovým stavem je úplné pokrytí nákladů na výkon přenesené působnosti u všech obcí. Nově bude příspěvek všem obcím přidělován podle počtu obyvatel ve správním obvodu. Velikost správních obvodů je propočtena na počty obyvatel obcí podle bilance obyvatel České republiky k , podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, v platném znění, a vyhlášky Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. U obcí, jejichž správní obvod je menší než 300 obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku stanoven správní obvod na 300 obyvatel; u obcí s rozšířenou působností, jejichž správní obvod je menší než 15 tis. obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku stanoven správní obvod na 15 tis. obyvatel. Pro příští rok se tak díky silnému tlaku Svazu na jednotlivá ministerstva a díky dobré vůli a pochopení jednotlivých poslanců podařilo navýšit prostředky na výkon přenesené působnosti o celých Kč. V příštím roce by tento nastartovaný proces měl dále pokračovat až do úplného pokrytí nákladů obcí na výkon přenesené působnosti ze strany státu. JAK BY MOHLO VYPADAT FINANCOVÁNÍ OBCÍ DO BUDOUCNA Stanovit ideální představu financování obcí je obtížné. Zejména na půdě Finanční komise Předsednictva Svazu se o těchto otázkách dlouze hovoří. Také každoroční finanční konference Svazu málokdy opomenou problematiku systému financování obcí. Pokud bychom shrnuli všechna prohlášení a usnesení svazových orgánů z posledních let, které byly schváleny k problematice financování obcí, vyplývají z nich závěry, které jsou uvedeny níže. Od budoucího vývoje v oblasti financování obcí bychom měli očekávat zejména posílení finanční autonomie. Takovýto vývoj by měl vést k posílení samosprávných principů obecních samospráv a zároveň k vyšší odpovědnosti orgánů samosprávy při hospodaření s finančními prostředky. Do budoucna by také měla být výrazně prohloubena vazba mezi plátcem daně a obcí, která takové daňové výnosy využívá. Takovýto systém by měl vést ke stavu, kdy občan obce bude vědět, co se s jeho daněmi, které odvádí obci, stane, což by také mohlo přispět k zvýšení zájmu obyvatel o činnost obce a tím i větší politickou kontrolu volených zástupců obce. Takovýto vývoj by si vyžádal rozsáhlé zásahy do systému daní a do struktury financování obcí, při vědomí, že by bylo nevhodné vracet se k chybám z minulosti a zároveň opouštět kladné prvky současného systému. Do budoucna by bylo vhodné uvažovat o těchto bodech: Rozšířit stávající strukturu sdílených daní jako stabilního základu příjmů obecních rozpočtů o spotřební daně. Reformovat daň z nemovitostí a učinit z ní významnou složku daňových příjmů obcí tak, aby zde vznikla odpovídající vazba mezi obyvateli obce jako plátci daně a obcí, která s těmito daňovými výnosy hospodaří. Vyšší vazbou příjmů obcí na daň z nemovitostí a zároveň na obecní daně by se také odstranila možnost tzv. daňové turistiky, která v České republice existovala do roku Umožnit obcím, aby si mohly stanovovat vlastní sazby k daním z nemovitostí a jednotlivým obecním daním. Snížit význam sdílených daní na příjmové stránce obecních rozpočtů ve prospěch daně z nemovitostí a propracovaného systému obecních daní, jejichž význam by se mohl posunout do relací, jaké známe například z Francie. Motivovat obce k podpoře podnikání v místě vazbou mezi podnikateli a provozovnami na území obce a obcí pomocí vhodně vytvořeného systému obecních daní. Inspirací by v tom mohly být obecní daně tak, jak je známe z Francie nebo Itálie. Vazba mezi podnikatelským prostředím v obci a obcí se uskuteční mnohem lépe pomocí obecních daní než pomocí systému daní sdílených, vybíraných na celorepublikové úrovni. Zabránit vzniku příliš velkého rozpětí mezi nejchudšími a nejbohatšími obcemi na území kraje za pomoci vyrovnávacího systému (například vyrovnávací dotací z rozpočtu kraje). Tím by se zároveň vytvořila finanční vazba mezi obcí a krajem. (Vyrovnávací mechanismus by mohl existovat také na úrovni krajů. Inspirací k tomu může být vyrovnávací systém v Rakousku.) Finančně motivovat obce k dobrovolné spolupráci v oblastech, které nejsou schopny samostatně zabezpečit. na základě podkladových materiálů orgánů Svazu zpracoval Mgr. Lukáš Váňa legislativně právní odd. Kanceláře Svazu informační servis č. 1/2007 strana 17

18 ZEPTALI JSME SE Vlastimil Tlustý ministr financí Mgr. Bohuslav Sobotka předseda rozpočtového výboru PSP ČR Vážený pane ministře, současný systém financování obcí je vnímán většinou obcí jako diskriminační. Nejvíce pozornosti je v této oblasti věnováno zákonu o rozpočtovém určení daní. Plánuje ministerstvo financí pod vaším vedením novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která by odstranila nejzávažnější nedostatky tohoto zákona? Odstranění diskriminace z roku 2001 je jedním z 12 impulsů pro zlepšení stavu veřejných financí, které jsem vybral spolu se svou expertní skupinou po svém nástupu na ministerstvo financí. V současné situaci bude obtížné podobné kroky prosadit, ale udělám pro to vše. Jinak je samozřejmě úplná změna rozpočtového určení daní součástí mnou připravené reformy známé jako rovná daň. Ministerstvo financí pod vaším vedením chce prosazovat postupné snižování daní. Snižování daní znamená také snižování příjmů obcí. Jak chcete toto snížení obcím kompenzovat? To je zásadní nedorozumění. Rovná daň na Slovensku a ve dvou desítkách dalších zemí ukazuje, že výnosy z daní po jejich zjednodušení a snížení naopak raketově vzrostly. Čistší systém a nízké daně totiž zvyšují ochotu lidí přestat peníze ukrývat pod stůl a raději se vyhnout riziku trestu za porušování zákona a daně zaplatit. Takže nebude nutné nic kompenzovat, uvidíte, že daní se vybere víc. Prokázala to i předchozí vláda, která firmám snížila daně o tři procenta, ale vybrala na těchto daních o 7 procent více než předtím. Součástí reformy veřejných financí na Slovensku byla také reforma příjmů obcí. Důležitou součástí těchto změn bylo posílení významu daně z nemovitostí v příjmech obcí. Tím došlo také k posílení finanční nezávislosti obcí. O zvýšení významu daně z nemovitostí se v souvislosti se změnami na Slovensku u nás téměř nehovoří. Budete prosazovat, aby obce měly větší možnost navyšovat, ale také snižovat daň z nemovitostí na svém území? My budeme spíše výhledově pracovat na větší autonomii s penězi vybranými od občanů na příjmových daních. Daně majetkové mají v České republice nízké výnosy. Proto například chceme zrušit daň z převodu nemovitostí a daň dědickou úplně. Ale obce rozhodně budou mít k dispozici větší škálu finančních prostředků. Jaké hlavní cíle v oblasti financování obcí chcete při reformně veřejných financí prosazovat? Cíl je jednoduchý. Motivovat lidi, aby pracovali, odváděli daně a tyto daně posléze motivovaly obce k co nejlepšímu jejich využití ve prospěch občanů, kteří na jejich území žijí. Občané pak budou v těchto obcích raději bydlet a odvádět zde daně. A dál je to pořád stejné. Klíčovým slovem našich reforem je motivace ke všemu prospěšnému. Děkujeme za rozhovor. informační servis č. 1/2007 strana 18 Vážený pane předsedo, současný systém financování obcí je vnímán většinou obcí jako diskriminační. Nejvíce pozornosti je v této oblasti věnováno zákonu o rozpočtovém určení daní. Za vašeho vedení vznikly na ministerstvu financí některé návrhy na novelizaci zákona o rozpočtovém určení daní. Kdy můžeme očekávat, že budou tyto návrhy uvedeny do praxe? Jak se o to konkrétně vy chcete zasadit? Předložení zákona je v kompetenci ministerstva financí. Zatím nemám informace o tom, že by současný odstupující ministr něco takového připravoval. Pokud bude návrh předložen, budu usilovat o to, aby se posílily motivační prvky pro obce, které na svém území podporují zaměstnanost. Pokládám také za užitečné, aby se daňový příspěvek na hlavu měnil přímo úměrně s rostoucím počtem obyvatel a aby byly současné velikostní kategorie nahrazeny jednoduchou stupnicí. Všechny politické strany slibují postupné snižování daní, zejména daní z příjmů. Každé takové snížení znamená také snížení příjmů obcí a to v řádech miliard. Například dopad společného zdanění manželů zejména na malé obce v okolí velkých sídel je značný. Budete požadovat, aby současně se snižováním sazeb daní z příjmů případně u jiných úprav, které povedou ke snížení inkasa těchto daní, byly navyšovány podíly obcí na daních tak, aby nedocházelo k dalšímu snižování? Podle mého názoru musí být každé snižování daní především rozpočtově odpovědné. Případnému snižování daní musí také předcházet odpovídající snížení výdajů, jinak bude výsledkem pouze růst deficitu veřejných rozpočtů. Česká republika má dnes deficit veřejných financí ve výši čtyř procent HDP a nějaké prudké snížení daní si podle mého názoru nemůže dovolit. I proto, že by to pocítily i krajské a obecní rozpočty. Obce mají jen velice omezenou možnost, jak zvyšovat své příjmy. Obce mohou provádět vlastní (lokální) daňovou politiku, jen ve velice omezené míře, která je neobvykle nízká i ve srovnání se členskými státy EU. Co si v této souvislosti myslíte o zvýšení významu daně z nemovitostí, jako zdroje příjmů obcí? Jsem trvale zastáncem toho, aby obce měly možnost stanovit ve své samostatné působnosti výši sazeb daně z nemovitostí na svém území. Pokud vláda předloží do Sněmovny novelu příslušného zákona, budu usilovat o zvýšení pravomocí obcí a měst v této oblasti. Novelu by ale měla předložit vláda, nemyslím si, že takto složité zákony by měly být předmětem poslaneckých iniciativ. Jaké hlavní cíle v oblasti financování obcí chcete při reformě veřejných financí prosazovat? Kroky při stabilizaci veřejných rozpočtů by se měly týkat především státního rozpočtu a státních fondů. Budu usilovat o to, aby se nedotkly negativně příjmů měst a obcí. A to ani při případných daňových změnách. Děkujeme za rozhovor.

19 CÍRKEVNÍ RESTITUCE - NOVÝ ROK A STARÝ PROBLÉM... Pojem církevní restituce může být pro některé z vás neznámý, ale starostové desítek či spíše stovek obcí v České republice, se s touto hydrou neúspěšně potýkají už více jak 15 let. Problém se týká nevrácených majetků církví, jejichž větší část je dosud ve vlastnictví státu, ale nemalá část je problematickým vlastnictvím obcí. Nutný historický exkurz Po zabrání církevních majetků komunistickým režimem v 50. letech se jejich část dostala do vlastnictví obcí. Stát přiděloval obcím pozemky a další nemovitosti, které byly původním majetkem církví a náboženských společností. Část těchto pozemků byla rozparcelována a stala se majetkem fyzických osob, jiná část posloužila pro sportovní zařízení a občanskou vybavenost. Po roce 1989 získaly církve zpět část majetků, které byly nepostradatelné pro vlastní chod církví, ale majetky hospodářského charakteru, tzn. hospodářské budovy, zemědělské pozemky, lesy, louky pole, rybníky, církvím navráceny nebyly. Aby nedošlo ke zcizení těchto majetků do doby než zákonodárci rozhodnou o jejich osudu, byl v zákoně č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, vytvořen provizorní blokační 29, který zakazuje právnickým osobám převody těchto majetků na třetí osoby. Toto provizorium trvá už 15 let. Blokační paragraf likviduje obce Ustanovení se týká bývalých církevních majetků hospodářského charakteru ve vlastnictví právnických osob, majetky fyzických osob tímto ustanovením nebyly dotčeny. Za stát správu bývalých církevních majetků vykonává Pozemkový fond České republiky, Lesy České republiky a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jako přechodné ustanovení počátkem 90. let, byl 29 logickým a pochopitelným krokem, ale v současné době způsobuje velké problémy v zastavitelném území, dříve intravilánech, obcí a měst. Řadě obcí blokace pouze přidělává práci a starosti se státem neudržovanými pozemky a nemovitostmi a tím zvyšuje obecní výdaje. V řadě obcí je naprosto zablokována individuální bytová i podnikatelská výstavba. Důsledkem tohoto stavu je odliv investorů, mladých rodin, nemožnost získání českých i evropských dotačních titulů z důvodu nejasných vlastnických vztahů, a následný úpadek obcí. Obec je živý organismus, který reaguje na jakýkoliv podnět a změnu podmínek a nevyřešené vlastnické vztahy státu směrem k církvím jsou pro řadu obcí tragickým problémem. V praxi velice častým případem je stav, kdy obce mají na listu vlastnictví v katastru nemovitostí zapsány pozemky, které získaly přídělovými listinami počátkem 50. let od státu. Tyto pozemky chtějí využít v souladu s územně plánovací dokumentací pro individuální bytovou nebo podnikatelskou výstavbu. Obce sice mohou vybudovat sítě, ale nesmí pozemky rozprodat jednotlivým stavebníkům, protože by se dostaly do rozporu s 29 již zmiňovaného zákona o půdě, který zakazuje převádět vlastnictví k těmto nemovitostem. Takto postižené obce se tak dostávají do situace, kdy nemohou volně nakládat se svým majetkem a jsou státem diskriminovány oproti jiným obcím. To je dle mého názoru nepřípustné a v rozporu s Ústavou České republiky. Nemožnost využít dotační prostředky Dalším problémem jsou pozemkově rozsáhlejší projekty (např. stezka pro pěší), které není možné realizovat a získat dotaci z důvodu, že vytyčená trasa částečně vede přes bývalé církevní pozemky ve správě Pozemkového fondu ČR. Tyto zemědělské pozemky se mohou pouze pronajímat, ale není možné je obci odprodat ani na nich stavět. Celý projekt tedy není možné realizovat a obec přichází jak o samotnou možnost realizace projektu, tak o možnost získání finančních prostředků z dotačních titulů. Obdobných příkladů by se našlo více. Chátrající stavby poškozují vzhled měst Pozemkový fond ČR nemá finance ani na základní údržbu těchto majetků, a tak uprostřed obcí chátrají celé areály hospodářských budov, bývalých církevních majetků, nezřídka cenných renesančních či barokních památek. Pozemkový fond tyto budovy může pouze pronajímat, ale nájemníci do nich neinvestují, protože stát jim nemovitosti, vzhledem k blokačnímu 29 nemůže odprodat. Starostové obcí tak mohou pouze přihlížet, jak jim uprostřed obcí, nezřídka v památkových zónách, padají cenné památky. Žadatelem o dotace z havarijního programu či jiných dotačních titulů na záchranu památek přitom může být pouze vlastník. Pozemkový fond dotace nežádá, protože nemá prostředky na vlastní investiční podíl žadatele, změnu vlastnictví blokuje stát a pronajímateli zase chybí důvod památku opravit. Nikdo totiž neví, zda stát za rok či dva nebude tyto majetky vracet. Výsledkem je majetková nejistota v takto postižených obcích a hrozivý stav těchto nemovitostí. Takto by se dalo hovořit o rybnících, neudržovaných pozemcích ve správě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, které obce musí udržovat na své náklady, pokud nechtějí, aby jim centra obcí hyzdily neudržované pozemky. Svaz usiluje o vyřešení problému Počátkem roku 2003 vznikla z iniciativy obce Červená Řečice z kraje Vysočina výzva takto postiženým obcím, aby se sdružily a vytvořily tlak na své volené zástupce a na vládu, protože současný stav je neudržitelný. Prostřednictvím Informačního servisu Svazu měst a obcí, byly osloveny obce a města. Do dnešního dne je na seznamu 41 obcí a měst z celé České republiky. Problémem církevních restitucí se zabývala rovněž Majetková komise Svazu měst a obcí, kde byl požadavek na vyřešení církevních restitucí shledán oprávněným. Na problém byl upozorněn tehdejší ministr kultury Vítězslav Jandák a následně celá vláda v čele s premiérem Jiřím Paroubkem. Toto téma je na seznamu priorit Svazu měst a obcí na období V programovém prohlášení Topolánkovy vlády byla deklarována snaha řešit vztah církví a státu a poslední vývoj na odboru církví ministerstva kultury naznačuje obrat k lepšímu. Je však třeba hledat podporu tomuto procesu napříč politickými stranami, protože nejčastější argument, proč problém není řešen, je nedostatek politické vůle. Připojte se k naší iniciativě Pokud má vaše obec obdobné problémy, připojte se prosím k naší iniciativě, abychom dokázali vytvořit dostatečný tlak na politickou reprezentaci. Je nutné, aby byla napříč politickými stranami vůle ne řešit, ale vyřešit restituce církevních majetků, protože jiná cesta k odblokování pozemků v obcích není. Více informací můžete získat na Svazu měst a obcí u Mgr. Jakuba Pôbiše. MgA. Jiří Jedlička zastupitel obce Červená Řečice informační servis č. 1/2007 strana 19

20 ÚLOHA OBCÍ V PROCESU REGULACE PROVOZOVÁNÍ HAZARDNÍCH HER... Tento stručný příspěvek má za cíl informovat zástupce obecních samospráv o základních aspektech postavení obcí v procesu regulace hazardních her a jejich provozování. Pravomoc obcí v oblasti regulace hazardních her upravuje zákon číslo 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále též loterní zákon ). Pravomoc lze spatřovat ve dvou rovinách: 1. v oblasti povolovací a dozorové (zde loterní zákon hovoří o tom, že obec prostřednictvím svého obecního úřadu vydává v přenesené působnosti povolení k provozování výherních hracích přístrojů a vykonává v těchto případech i státní dozor), 2. v oblasti regulační (loterní zákon umožňuje obcím vydávat v samostatné působnosti obecně závazné vyhlášky regulující provozování výherních hracích přístrojů). Výherní hrací přístroje povolení k provozování a výkon státního dozoru Výherní hrací přístroje (dále též VHP ) jsou již řadu let v centru pozornosti nejen představitelů a zaměstnanců obcí, ale i široké veřejnosti. Tyto automaty totiž stále patří mezi velmi rozšířené druhy hazardních her a lze je nalézt téměř v každé větší restauraci. Výherní hrací přístroje jsou však provozovány i v hernách a kasinech. Tržní podíl VHP činí v rámci celého trhu sázkových her cca 60 %, lze však v současnosti sledovat jejich postupné nahrazování nejen novými typy herních zařízení, ale i složitějšími zařízeními, jakými jsou elektromechanické rulety, kostky nebo videoloterní terminály. Tato zařízení však povoluje do provozu Ministerstvo financí (dále též MF ). Povolení k provozování VHP vydávají v rámci svého územního obvodu jednotlivé obce, resp. obecní úřady. Povolení mohou být podle loterního zákona vydána nejdéle na jeden rok, často se vydávají i na dobu kratší, a to na tři měsíce nebo na půlroční období. Na opětovné vydání povolení stejnému provozovateli na stejném místě existuje právní nárok, ovšem limitovaný respektováním kritéria ochrany veřejného pořádku. Kromě povolovací činnosti vykonávají obce i státní dozor nad provozováním VHP. V praxi to znamená pro příslušné pracovníky obecních úřadů návštěvy v provozovnách, kde se automaty provozují a kontrolu plnění podmínek povolení a povinností stanovených loterním zákonem. Přestože je výkon státního dozoru ze strany obcí v mnohých případech poměrně problematický a ne vždy je zcela efektivní, ve srovnání s dozorem vykonávaným pracovníky finančních úřadů je účinnější. Svědčí o tom i nápadný nepoměr mezi počtem a výší udělených pokut, které u obcí výrazně překračují pokuty udělované kontrolory finančních úřadů. Bylo by zřejmě vhodné, aby MF jako ústřední dozorový a metodický orgán vydalo pro potřeby orgánů státního dozoru podrobný metodický pokyn, resp. v oblasti VHP jej alespoň aktualizovalo s cílem sjednocení dozorové praxe. Obecně závazné vyhlášky obcí regulující provozování výherních hracích přístrojů Loterní zákon umožňuje obcím vydat obecně závazné vyhlášky ve dvou případech. Obec může předně omezit provozování VHP v místě a čase nebo stanovit, na kterých veřejně přístupných místech v obci je provoz VHP zakázán. V druhém případě loterní zákon hovoří o právu obcí stanovit obecně závaznou vyhláškou okruh vzdálenosti do 100 metrů od objektů, v nichž a nebo v jejichž sousedství je provozování VHP zakázáno. Jedná se o objekty škol, školských zařízení, zařízení sociální a zdravotní péče nebo budovy státních orgánů a církví. Praktičtější význam má první ze způsobů, tedy vydání obecně závazné vyhlášky regulující VHP podle ustanovení 50 odst. 4 loterního zákona. Touto cestou lze totiž nejjednodušeji docílit omezení či úplného zákazu provozování VHP na určitých místech či lokalitách v obci, bez nutnosti složitého měření vzdáleností od zákonem definovaných objektů. Ingerence do správních řízení vedených Ministerstvem financí Zásadní pravomocí, která sice není stanovena přímo, ale lze k ní dojít výkladem loterního zákona, je tzv. ingerenční oprávnění obcí. Jedná se o právo obce vstoupit jako účastník do povolovacích řízení vedených MF u jím povolovaných herních zařízení. Obce také mohou navrhovat revizi vydaných povolení, pokud se provoz povolených zařízení, např. videoloterních terminálů, dostane do jisté právní kolize s nově vydanou regulační vyhláškou. V obou těchto případech by měla rozhodovat příslušná rada obce. Loterní zákon stanoví povinnost povolujících orgánů zkoumat před vydáním povolení soulad provozování hazardních her s jinými právními předpisy. Povolující orgán je dále povinen respektovat ochranu veřejného pořádku. Ministerstvo financí se proto musí v této otázce obrátit na příslušnou obec se žádostí o stanovisko, protože samo o sobě nemůže mít detailní informace o místních poměrech v té které obci, na jejímž území se má povolit například provoz videoloterních terminálů. Obec má právo vyjádřit se k záměru toho kterého provozovatele a požadovat, aby MF přihlédlo k obsahu regulační vyhlášky, a to i přesto, že taková vyhláška se podle loterního zákona vztahuje jen na provozování VHP. Jedná se totiž o mezeru v zákoně, kterou MF musí odstranit výše popsaným výkladem loterního zákona. V poslední době lze pozorovat, že MF dotčené obce oslovuje. Je ale otázkou, nakolik přikládá závažným argumentům obcí důležitost a význam. Záleží však i na obci, jak bude v prosazování svých práv důsledná. Mgr. Ing. Pavel Němec místostarosta Mohelnice (nemec.p@volny.cz) informační servis č. 1/2007 strana 20