KRONIKA OBCE LUKOVÁ. Opis díl 1.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KRONIKA OBCE LUKOVÁ. Opis díl 1."

Transkript

1 KRONIKA OBCE LUKOVÁ Opis díl 1. 1

2 PŘEHLED DĚJIN OBCE Podle různých záznamů, ponejvíce v německých kronikách obecních, farních a školních je zřejmé, že Němci, kteří do našeho kraje přišli při kolonizaci za Přemyslovců nebo po 30tileté válce, rádi přijali záznamy českého kronikáře Václava Hajka z Libočan, který se nerozmýšlel, a neměl-li historické prameny, staré dějiny prostě vymýšlel. Jeho povídka o našem kraji zní: V pátém století před Kristem usadil se při hranicích Čech a Moravy a Slezska germánský národ Suevů či Hermudurů. Vládl jim král Panillus. V kotlině mezi Suchým vrchem a Sněžníkem založili si hlavní město, které podle krále dostalo jméno Krůtik, z toho vzniklo české jméno Králíky a německé Grulich. Svou korunu uložil král v opevněném městě, jež nazval Landeskrone, nynější Lanškroun. Na hranicích své země postavil hrad, jenž nazval Landesberg, to je Lanšperk. O tom není žádných dokladů, ale Němci se rádi této domněnky chytili, aby dokázali dřívější přítomnost germánských kmenů. Pravda je, že kraj ponejvíce porostlý pralesem patřil eskému knížeti. Po vystřídání mnoha knížecích rodů přišla panství do rukou královských. V letech vládl lanšperským panstvím Záviš z Falkenštejna. Po popravě Záviše se rozhodl Václav II., že panství, které zabíralo celý nynější okres ústecký a lanškrounský, dá klášteru zbraslavskému. To se uskutečnilo roku V listině, kterou daroval toto panství, jsou téměř všechny obce vyjmenovány. Naše obec je tam jmenovaná jako Lucon (latinsky). Německá kolonizace byla u nás provedena týmž způsobem jako všude jinde. V Německu byl již tehdy nedostatek půdy. U nás v té době se teprve zalidňovaly kraje a majitelé pohraničních krajů, zvláště za Přemysla II., hledali kolonisty. V době převzetí lanšperského panství roku 1304 byla již provedena částečná kolonizace Němců zvláště v pruhu kolem Lanškrouna. V naší obci byli však podle jiných dokladů Češi (české nápisy ve starém dřevěném kostelíku aj.), čemuž svědčí i název obce Lukové podle množství luk. Němci však, a hlavně německá vrchnost, způsobili, že Češi časem byli o půdu připraveni. Některé obce na Lanškrounsku si však zachovaly svůj český ráz. Panství trpělo v pozdějších letech nájezdy loupeživých rytířů, čemuž učinil přítrž teprve král Karel IV. V r přitáhl a dobyl hrad Žampach u Kyšperka a loupeživého rytíře Pancíře dal oběsit. Roku 1358 prodal zbraslavský klášter lanšperské panství Janovi II., biskupu litomyšlskému. (V té době byla zde již fara podle záznamu archivu v Litomyšli). Jeho panství však netrvalo dlouho. V Lanškrouně byl klášter Augustiánů, zal. v r. 1371, který byl asi za 50 let husity 2

3 zbořen a vypálen. Spálený klášter byl později opraven a přestavěn na panské sídlo. Je to nynější starý zámek ve městě. Také lanšperský hrad byl roku 1425 a 1429 husity dobyt a zbořen. Významným datem pro náš kraj je 7. červenec 1622, kdy přešlo panství do vlastnictví Karla z Lichtenštejna. Jmenovaný byl místodržitelem českého království za pobělohorských poprav českých pánů a konfiskací, byl též předsedou hrdelního soudu r Tím dnem přišly hrůzy, popravy, mučení, vypovídání ze země a konfiskace majetku. Zvláště nekatolíci byli krutě pronásledováni. Všechna dřívější práva občanů byla prohlášena za neplatná. Za třicetileté války trpěl lanškrounský kraj velice, neboť tady prošla vojska císařská i švédská. Mnoho vesnic bylo úplně zničeno. Lanškroun však přece měl na 229 usedlostech 1137 obyvatel, většinou Čechů. Druhá kolonizace byla prováděna po třicetileté válce po roce Mnoho obcí bylo zničeno téměř úplně, obyvatelstvo vymřelo buď válečnými útrapami, nebo morem. Touto druhou kolonizací byl posílen německý živel, který od první kolonizace ještě nevymřel. Po válce nastalo trochu klidu, ale těžký život při tehdejším způsobu hospodaření, častá bída a hlad však trvaly dále zvláště v horských krajích. Brambory se tehdy teprve zaváděly, žita bylo málo, proto se jedl i ovesný chléb. Nejhůře bylo za války sedmileté ( ), kdy ještě také umírali lidé hladem. Škola Za doby Marie Terezie r vyšla nařízení, že při každém chrámu farním musí být triviální škola. (Trivium = čtení, psaní, počítání.) Do této školy měly chodit děti od 6 do 12 let. Skutečně také byla u nás škola již v r (Byla umístěna v budově za školou čp. 151.) Avšak podle Libri Relationum je zřejmé, že zde byla škola již v letech Do r byla zdejší škola jako pobočka školy v Damníkově. Do r chodily do zdejší školy též děti z Kozínohy. Dosavadní budova školy stojí od r (Byla postavena nákladem zlat.) V roce 1874 byla rozšířena dosavadní jednotřídní škola na dvoutřídní přistavěním jižního křídla budovy (4 200 zlat.). V r byla škola přístavbou sever. křídla rozšířena na trojtřídní. Tehdy byla dosavadní školní budova komisí prohlášena za nevyhovující a mělo dojít ke stavbě nové školy. Obec však neměla dosti pochopení pro tento objekt, a proto došlo zase jen k přístavbě. Dvůr Při zřízení lukovského dvora dal kníže Lichtenštejn třem sedlákům náhradou půdu za tři dvory v Ústí nad Orlicí (Dreihöt). Rybník byl napuštěn v r a měřil přes 300 měřic 3

4 (60 ha). Pro službu v případě nebezpečí velké vody a protržení hrází byl ve dvoře stále držen jezdecký kůň, na kterém by posel dojel do sousedních obcí s výstrahou. Pověsti Ve sbírce pověstí lanškrounského kraje můžeme se dočíst o zdejší obci toto: Na cestě z Lanškrouna do Lukové jsou Boží muka, na kterých je letopočet V dávných dobách až sem sahal prales, jehož mohutných kmenů bylo použito na stavbu prvního dřevěného kostela v Lukové. Za zvláště posvátnou věc v kostele byl považován obraz sv. Gottharda, k němuž měli obyvatelé velkou důvěru. O jeho původu se vypravuje: Když ještě byl velký rybník lukovský, bývala obec často stíhána velkým krupobitím, které přicházelo přes rybník a vše zničilo. To trvalo léta, a proto lidé umírali na velkou bídu. Jednou opět nastala velká vichřice a lidé plni zoufalství hleděli na zkázonosné mraky, které hrozily zničit úrodu těsně přede žněmi. Rychtářka se v úzkosti obrátila s prosbami na sv. Gottharda. Přinesla z komory poslední kousek chleba, který měla, a držela jej proti blížícím se mrakům. Skutečně tenkrát byla Luková před pohromou uchráněna a měla pěkné žně. Na památku toho dala rychtářka namalovat obraz, který je dosud na pravém postranním oltáři, kam byl přenesen z dřevěného kostela. Památka se slavila vždy 4. května průvodem k patronu obce, sv. Gotthardovi. Kostel Ve starém dřevěném kostele, který byl vystavěn v r. 1304, byly zachovány obrazy ještě z dob, kdy zde byli Češi. Tyto obrazy představovaly výjevy ze selského života a svědčily nejlépe o českém původu obce. U tohoto kostela musela být zbořena věkem sešlá zvonice a v r byla postavena na jižní straně zděná zvonice 24 m vysoká, která byla zbořena r Starý kostel musel být pro sešlost v r uzavřen a byl po nejnutnějších úpravách otevřen opět Tehdy se obec rozhodla pro stavbu nového kostela. V r byla postavena farní budova. Dne 6. dubna 1882 byl přivezen základní kámen k novému kostelu z lomu v Albrechticích. Tento neobyčejně velký kámen byl přivezen na voze 6 koňmi a je uložen na jižním rohu věže. Vysvěcení základního kamene bylo provedeno 11. dubna 1882 za přítomnosti p. okresního hejtmana Voženílka z Lanškrouna. Stavba lodi kostela byla dokončena v prosinci téhož roku. V roce 1883 byla postavena věž kostela, která je až ke (stříšce) kříži na stříšce 40,60 m vysoká. V roce 1884 musela být zesílena podpěrná stavba u chrámové lodi, jelikož dostala několik trhlin. Na této dodatečně odpovědné práci ztratil stavitel Seifrt z Lanškrouna mnoho peněz. Teprve 11. října byl kostel slavnostně vysvěcen královéhradeckým biskupem Janem Haisem. Rozpočet na stavbu činil zlatých. Varhany stály zl. Zvony byly přeneseny z dřívější zvonice a zavěšeny r Hodiny 4

5 byly vestavěny r Na místě starého českého kostela stojí na hřbitově pomník, který toto místo označuje. Dráha a silnice V roce 1844 až 1845 byla dostavěna katastrem obce jednokolejná trať z Olomouce do Prahy. V r byla dokončena stavba okresní silnice z Lanškrouna do Lukové. Požár ve dvoře Dne 24. října 1896 zachvátil požár zdejší dvůr, jehož polovina padla za oběť ohni i s úrodou. Před tím ve dvou letech bylo v obci 14 požárů hospodářských usedlostí, zapálených většinou bleskem. Podle záznamů ve farní kronice a matrice byla v obci stále česká menšina. Většinou to byli dělníci na panském dvoře. Jejich děti navštěvovaly německou školu. 5

6 SVĚTOVÁ VÁLKA Světová válka v letech se projevila v obci stejně jako po celém mocnářství rakousko-uherském. Po odchodu mužů do války byly odebrány v roce 1916 dva velké a jeden menší zvon z věže kostela. Také měděné píšťaly z varhan ve váze 80 kg byly odevzdány. O smýšlení Němců po skončení první světové války svědčí nejlépe zápis ve zdejší farní kronice, který praví doslova toto: Mírovým diktátem Versailleským z roku 1919 (28. IV.) bylo 3 ½ milionů Němců proti jejich vůli přinuceno žít v ČSR. Češi začali prý ihned Němce, Maďary a Rumuny utiskovat. Němcům (ale i Čechům) byla půda větších dvorů následkem pozemkové reformy zcela jednoduše odňata a za malý peníz prodána Čechům. Lanškrounský hejtman měl mezi 35 úředníky jen 2 Němce. Němci nedostali práci, úředníci byli pensionováni a školy zavírány. Je pozoruhodné, že tyto lži se odvážil napsat do kroniky německý farář ihned v prvních letech republiky. Jak se potom dalo počítat s jejich spoluprací při výstavbě republiky, kde měli ústavou zaručená stejná práva? Dále potom píše: Dvacet let trval tento útisk, až míra byla naplněna a přišla spravedlnost. Na Reichstágu v Norimberku prohlásil Adolf Hitler: Jestliže Češi nedají Němcům v republice svobodu, dám jim ji sám. Němci se na tuto svobodu těšili, svědčily o tom četné zápisy. O průběhu české kolonizace po první světové válce a o dalších událostech až do r bylo sepsáno za spolupráce starousedlíků toto: Po první světové válce přispělo utvoření samostatného státu k upevnění a rozšíření české menšiny ve zdejší obci. Národní jednota severočeská v Lanškrouně dala podnět ke kolonizaci. Podle návrhu pozemkového úřadu v Praze (po zákoně o pozemkové reformě) mělo dojít k utvoření 2 zbytkových statků (jeden v Lukové a druhý v Žichlínku). Na nátlak Severočeské jednoty a zemědělských korporací a stran byl tento návrh zrušen a došlo k rozdělení bývalého lichtenštejnského dvora českým osídlencům. Před tím v roce 1925 byly obce vyzvány, aby se přihlásili zájemci o půdu z bývalých knížecích dvorů. Na základě podaných žádostí přišlo do zdejší obce roku 1926 dvanáct kolonistů. Zdejší dvůr měl být původně obydlen 18 kolonisty po 12 ha. Na nátlak německé rolnické strany (Bund der Landvirte), která v té době vstoupila též do vlády, došlo ke snížení počtu kolonistů na 12 rodin. 6

7 Na podzim v r převzalo holou neobdělávanou půdu těchto 12 kolonistů. Ve stávajících budovách bývalého dvora, které byly rozděleny na šest dílů, byly přiděleny části k úpravě a užívání těmto osídlencům: Jaroslav Šula z Horních Heřmanic dostal příděl 15 ha a čp Alois Šaršon z Kochova čp. 20, okr. Boskovice, dostal 15 ha půdy a čp Jan a Františka Hejlovi z Nepomuku čp. 5, okr. Lanškroun, dostali 15,5 ha a čp Jan a Emilie Šilarovi z Horní Čermné čp. 522, který jako mistr kovářský dostal 6 ha půdy a číslo popisné 170. František a Marie Vaníčkovi z Bystrce čp. 57 dostali 16 ha půdy a čís. pop Antonín Chroust zastával v bývalém dvoře službu hospodářského adjunkta. Dvůr měla v nájmu Severomoravská cukrovarnická společnost v Mohelnici. Chroust dostal proto větší příděl jako u zbytkového statku, a to 26 ha a čp. 13. Dalších šest kolonistů si mělo postavit nové usedlosti na pozemcích kolem dvora. Byli to: František a Žofie Štrohnerovi, příděl 15 ha a čp Alois a Anna Beranovi z Horních Heřmanic, příděl 16 ha a čp Jaroslav a Anna Duškovi z Verměřovic, příděl 15 ha a čp Tomáš Šaršon z Kochova, okr. Boskovice, příděl 15 ha a čp František a Marie Paukovi z Mistrovic, příděl 15 ha a čp Čeněk a Františka Sontákovi z Horní Čermné, příděl 15 ha půdy a čp K provedení úprav starého dvora ke stavbě a obývání zmíněných šesti usedlostí došlo v letech V té době došlo podobně ke kolonizaci dvorů v Žichlínku (6 kolonistů) a v Lanškrouně (12 kolonistů). Poněvadž oba dvory sousedí, měl Pozemkový úřad v úmyslu utvořit z obou dvorů českou vesnici s vlastní samosprávou. Na nátlak Němců z obou vesnic byl tento návrh zrušen. Před prováděním úprav dvora a novostaveb bylo žádáno Ředitelství státních drah v Olomouci o zřízení zastávky a výhybky na přejezdu silnice do Žichlínka. Ředitelství bylo ochotno tuto zastávku na tehdejší jednokolejné trati zřídit za finančního přispění kolonistů na částce Kčs. Návrh jednání byl postoupen obci Luková, a tu Němci v obavě o další vzrůst českého živlu provedení zamítli. Z celkové výměry bývalého dvora byla mimo příděl českých kolonistů přidělena Němcům v Lukové ¼ všech pozemků tohoto dvora. Tyto pozemky obec přidělila obyvatelům a 4 ha půdy pod silnicí (kde jsou nyní 7

8 nové domky čp. 173 až 182) rezervovala stavební místo. Celkové uskutečnění kolonizace dalo mnoho práce a jednání po úřadech vzhledem k odporu zdejších Němců, kteří za pomoci svých vládních činitelů se tomu všemožně bránili. Zásluhu o uskutečnění této kolonizace měli též Josef Jandík, předseda Národní jednotky severočeské a ředitel české měšťanské školy v Lanškrouně, a pan Antonín Beran, rolník z Výprachtic, tehdy okresní důvěrník republikánské strany. Jmenovaný A. Beran byl později za okupace Němci zatčen, uvězněn a jako politický vězeň byl usmrcen. Historie menšinové školy Po provedení kolonizace bylo ihned pomýšleno na otevření české školy v místě. Poněvadž se ihned nemohlo pomýšlet na stavbu školní budovy, byla upravena místnost pro třídu v čp. 171 u p. Jana Hejla, kde se počalo vyučovat r Poněvadž toto umístění zcela nevyhovovalo, pomýšlelo se stále na stavbu vlastní budovy. V r se kolonisté rozhodli ke stavbě Národního domu, ve kterém by byla umístěna i škola. Po postavení budovy byla tato pronajata ministerstvu školství na 20 let a zůstala majetkem kolonistů. Stavbu vedl jako polír p. Čeněk Sonták z čp Celkový stavební náklad činil asi Kčs a byl rozdělen mezi kolonisty, přičemž tito obsadili přívoz materiálu a jiné práce. Vyučování v této nové budově začalo ve školním roce Průměrně docházelo do této školy dětí. Prvním a posledním učitelem ve staré i nové škole byl Matouš Žváček z Vráčného na Moravě. Život v obci hospodaření Po zavedení kolonizace byla ze strany Němců projevena nedůvěra ke zdatnosti Čechů v hospodaření a Němci škodolibě prohlašovali, že Češi budou stejně muset místa opustit. Po několika letech hospodaření se však ukázalo, že Češi dovedou lépe využít strojů a způsobu práce. Němci se potom často přizpůsobili v hospodaření příkladu Čechů. 8

9 1938 V době tvoření Sudetoněmecké strany vedené K. Henleinem přihlásilo se nejdříve 18 členů. Postupně se však strana zvětšovala. Veřejně se projevilo smýšlení Němců na 1. května 1938 v Lanškrouně na táboře lidu, kde promluvil sám K. Henlein. Poněvadž bylo zakázáno nosit odznaky, sešli se skoro všichni v bílých punčochách. Aby se docílila co největší účast, dostali všichni účastníci zdarma oběd. Události měly potom rychlý spád, až došlo k částečné mobilizaci dne 20. května Vyvrcholení napětí bylo za doby podzimní mobilizace, kdy mnoho Němců odepřelo nastoupit na vojenskou službu v armádě a zdržovalo se doma nebo i v přestrojení na polích. Po rozhodnutí mnichovské konference projevili zdejší Němci plně své smýšlení. Při obsazování sudetských krajů, odstoupených Německu, vítali zdejší Němci říšské vojsko velmi nadšeně a okázale s připravenými prapory a nápisy. Ve všech domech připravovali hostiny. Domy českých občanů byly hlídány německými Ordnery. Německý starosta ihned odebral klíče od české školy. Národní dům byl zabrán a nápis ihned otlučen. Při tom slavnostním zabírání s pochodněmi a zpěvem prohlásil řečník, že tento dům zůstane navždy německý a bude hájen krví a železem. Češi byli zastaveni všech funkcí v obci i okrese a byly vymáhány nezaplacené daně. I zde došlo k tvoření nacistických formací, a to mimo Ordnerů též hlavně SA (Sturmabteilung) a SS (Schutzstaffel). Okresním velitelem SA byl zdejší občan V. Schrom. Do SS vstoupil též značný počet zdejších Němců. Zabráním zdejšího okresu byla přetnuta hlavní trať Česká Třebová Olomouc, a proto vlaky nejezdily až do doby, kdy úřady rozhodly o průjezdu. Propustky na přechod nových hranic mezi Sudety a ČSR do vnitra Čech vydávali Němci jen v nejnutnějších případech. Naše koruny byly vyměněny za říšské marky v poměru 8,33 za 1 ŘM. Němečtí vojáci využili poměru ŘM ke Kčs k výhodným nákupům všeho druhu. Zdejší Němci nadšeně oslavovali všechny významné dny, zvláště 20. dubna narozeniny Adolfa Hitlera. 9

10 1939 Proklamace samostatného státu (Slovenského štátu) a 15. březen, kdy byl utvořen Protektorát Čechy a Morava, způsobila Čechům v obci stísněnou náladu, neboť tím se situace velice ztížila a ze strany Němců museli Češi často trpět výsměch. Krupobití Dne 26. června ve 3 hod. odpoledne postihlo větší část obce velmi silné krupobití, které zničilo úrodu na 100 %. Také polní zvěř i srnky byly velkými kusy ledu zabity. Podle výpovědi zdejších starých občanů nebylo pamětníka podobné katastrofy. Náhrada za zničenou úrodu byla Čechům vyplacena jen z malé části, kdežto Němci si vymohli plnou náhradu. Němci projevovali nadšení při vypuknutí války s Polskem. Tím dnem bylo zavedeno řízené hospodářství a zavedeny potravinové lístky (1. 9.). 10

11 1940 Dne při vypuknutí války proti Holandsku, Belgii a Francii těšili se Němci na získání dalšího území, neboť o výsledku neměli pochybnosti. Proto také po dobytí Paříže bylo slavnostně zvoněno všemi zvony celý týden. Toho roku byly všem Čechům rozdány pracovní knížky. Z toho se usuzovalo, že bude majetek Čechů brzy zabrán. 11

12 1941 Hned počátkem roku hledali Němci záminku k zabrání českého majetku. Na základě provedených kontrol na hospodářstvích chtěli najít přestupky proti zásobovacím předpisům. Bylo oznámeno, že se hospodaří špatně a že se provádějí sabotáže. Dne 24. května byl zabrán majetek českých kolonistů v Lanškrouně (předtím také v Žichlínku) a dne došlo také na Lukovou. Průběh celého řízení byl dosti rušný a němečtí úřednici byli chráněni policií, protože se Češi zabrání bránili. Všude byl sepsán inventář, který byl velice nízko oceněn, a celý majetek převzala německá osídlovací společnost v Šumperku do nucené správy. Bývalí majitelé byli zařazeni v poměru deputátníků na celém spojeném hospodářství, které se potom spravovalo jako jeden dvůr. Aby bylo usnadněno společné hospodaření, byly dobytek, zásoby a stroje svezeny na určitá místa. Také ploty na dvoře byly odstraněny a budovy upraveny ke společnému hospodaření. Šafářem se stal ve službách Němců A. Chroust. Mzda byla stanovena podle úředních směrnic. Bylo to 37,10 RM za měsíc. Pracovní doba byla 11 hodin denně. Ženy měly hodinový plat Feniků. Deputát činil 1 l mléka denně na rodinu, měsíčně 1 kg másla a 1 q obilí. Do svého rodiště se odstěhovali: p. Jan Šilar, František Vaníček, František Pauk. Při práci na cizím majetku se projevovala nechuť k práci a odpor k různým nařízením. Práci vedl dosazený německý správce. Vystřídalo se jich několik. Mezi nimi byl i příslušník SS Lamatsch, který byl dosazen proto, že prý Češi prováděli sabotáže. Jmenovaný chodil na kontroly s revolverem a poháněl lidi do práce. Válka se Sovětským svazem, který Němci přepadli 20. června 1941, přivedla světovou válku do posledního stádia. Všechny události a celý vývoj války byly sledovány ze zahraničního rozhlasu. 12

13 1941 V KRONICE (1942) Zima toho roku byla velice tuhá a dlouhá. Na německých statcích pracovali v tu dobu již francouzští a polští zajatci. Poláci byli označeni písmenem P na prsou a byli velmi špatně oblečeni. V tomto roce přišli sem na práci i ruští zajatci a civilisté přivezení z obsazených krajů. Rusové byli označeni na prsou písmeny Ost. Byli ubytováni ve chlévě a celé stavení bylo obehnáno ostnatým drátem. Za německého dozoru chodili na práci, při čemž byli často biti. Ke stravě dostávali ráno odstředěné mléko a brambory, v poledne bramborovou polévku a brambory a večer opět odstředěné mléko a brambory nebo jen 20 dkg chleba. Pro německou frontu na východě sbírali Němci teplé prádlo a oděvy, protože i tam byla velmi tuhá zima. V lednu byly ze všech vesnic odebrány zvony. (Na některých starých zvonech byly ještě české nápisy). Zastřelení říšského protektora v Čechách R. Heydricha nemělo v Sudetech takový ohlas jako v Protektorátě. Zdejší Němci se při té příležitosti vyjádřili, že je třeba všechny Čechy pověsit. V tomto roce zakoupila správa dvora traktor. Na úhradu doplatili koně a dobytek. Traktoristou byl Jindřich Sonták. 13

14 1943 Po zabrání Národního domu byl tento určen pro SA-Heim (domov organizace SA). Potom sloužil H-J (Ha Job) Hitlerova mládež. Později přešel do nájmu obce, ta jej propůjčila Landistu (zemědělská služba), ve které musela všechna děvčata z Říše prodělat rok povinné práce v zemědělství. Jak odcházeli hospodáři Němci na frontu, zastávali polní práce ponejvíce zajatci a nasazení Češi i polští zemědělci, bývalí majitelé hospodářství, která byla zabrána Němci. Podle hesla Für Juden und Polen, sind Keine Kuchen ( Pro Židy a Poláky nejsou koláče ) nedostali Poláci a Rusové nikdy žádné pečivo. Kde Poláci pracovali, měli stavení označené víškem slámy. Poláci nesměli spát s Němci pod jednou střechou, proto měli společný lágr. Němci chtěli rozdělit Poláky tím, že Polákům z Ukrajiny poskytli různé výhody a lepší ubytování. Pro poměr s Němkami byli dva Poláci veřejně pro výstrahu oběšeni. Popravy se musili všichni Poláci z okolních vesnic zúčastnit. Německý zběh, který se ukrýval ve dvoře, byl dopaden, ale Němci by byli raději dopadli nějakého Čecha, aby se mohli mstít. Toho roku se začalo se stavbou továrny na zpracování živočišných odpadů, tzv. kafilerie. Němci tuto továrnu chystali ke spalování mrtvol z koncentračních táborů. Na pomník padlých z 1. světové války přidělali tabule, kam připisovali padlé z této války. 14

15 1944 Na jaře byla opravena a uválcována zadní cesta od železničního mostu kolem čp Do vsi přišly části formace organizace Todt, které byly na útěku z SSSR a měly si zde odpočinout. Byli mezi nimi Češi a Ukrajinci. Zdrželi se zde asi měsíc. Namísto nich přišla eskadra SS s koňmi a ubytovala se ve dvoře. Tito koně utekli v noci vraty na trať, kde jich deset vlak zabil. Tato skupina vzala s sebou hospodářské stroje a potraviny. Za čp. 166 bylo zakopáno 6 vagonů leteckého benzinu. Pro další oddíl SS s koňmi byly postaveny 2 polní stáje, kde bylo 300 koní. Tento oddíl i s inventářem byl z Francie. V této době začali již místní Němci nedůvěřovat ve vítězství Reichu. Při ústupu z SSSR procházely obcí různé formace s dobytkem a jednou dokonce i s husami. Ve vsi byli též vždy ubytováni. Na podzim se zde začal organizovat Volkssturm. Velitelem byl řídící učitel H. Kleiner. Kopaly se zákopy a stavěly se též silniční překážky z trámů a kamene. 15

16 1945 Zatímco hrstka Čechů, zbytek starousedlíků a lidé nasazení v zemědělství se těšili na brzké vítězství Spojenců, většina místního německého obyvatelstva se ještě těšila na vítězství slibovanými tajemnými zbraněmi, až nebylo rodiny, která by nebyla touto válkou poznamenána. Utrpení lidu v blížícím se konci se stupňovalo a vítězný ústup Němců z východu se projevoval transporty zajatců ze zajateckých táborů a německých běženců. Koncem ledna projížděl po trati z Olomouce do České Třebové vlak s vězni z táborů z okolí Osvětimi při 24 stupňovém mrazu v ostrém větru v otevřených vagónech (uhláky). Na úseku ze Zábřehu na Moravě až do Brandýsa nad Orlicí bylo z tohoto vlaku smrti vyhozeno téměř 156 nahých vězňů. Dvě mrtvoly těchto nešťastníků jsou pohřbeny u přejezdu silnice do Žichlínka. V únoru procházely obcí transporty zajatců Rusů ve velmi ubohém stavu. Byli ubytováni ve stodolách zdejšího dvora, čtyři muži na 1 m 2, tj mužů v jedné stodole. Zdrželi se zde asi týden. Německé hlídky s nimi velmi krutě zacházely. K bití používali klacků a pažeb pušek, proto většina zajatců měla otlučené hlavy i jiná zranění. I krmná řepa musela být uzamčena, aby ji zajatci nesnědli. Pro 570 zajatců vařili takzvanou kaši ve 30 l hrnci, kterou potom vlili do koryta pro prasata, které stálo na dvoře. Mnohý den nedostali zajatci vůbec nic. Současně procházel transport anglických zajatců, kteří byli ubytováni ve vsi. Asi za týden po prvním transportu přišel do vsi druhý transport ruských zajatců v počtu ve skupinách po 400 mužů. Z velkého hladu se probourali do komína, tím se dostali na sýpku, kde z hladu snědli asi 30 g syrového tuku. Když to bylo zjištěno, 4 zajatci byli nemilosrdně stlučeni a za trest museli stát se zdviženýma rukama. Večer je dovezli ke kostelu, kde byli zastřeleni. Byli pochováni za hřbitovní zdí. Celkem bylo na tom místě pochováno 8 Rusů, další 4 byli z vesnice. V tomto transportu používali k trýznění zajatců i psů. Po tomto transportu přišli ještě angličtí zajatci, kteří odcházeli 3 dny před převratem. S nimi zacházeli Němci daleko lépe. Sami dbali na čistotu, dostávali potraviny a každý si vařil na malém ohníčku jídlo. Byli již tak zoufalí, že se posmívali německým běžencům z obsazených území. Tajně poslouchali i rozhlas. Ale ani Hitlerova smrt neubrala Němcům chuť k vedení války. Za dvorem chtěli ještě před koncem války zřídit letiště. Velitelství bylo ve dvoře. Začali pracovat na polích k Žichlínku. Ale práce zdržely deště. Když v Hoštejně vyhazovali skladiště munice, utekli někteří Němci s připravenými vždy před rudoarmějci. (?) 16

17 Osvobození První vojáci Rudé armády přijeli do obce 9. května, na autech za nimi přijelo vozatajstvo. Obec byla střežena ozbrojenou stráží, jíž velel partyzán Karel Bílý z partyzánského oddílu Brodský. Strážnice byla v Národním domě. Členy stráže byli: Josef Hejl, Květoslav Hejl, Ladislav Kraus, Josef Marek, Adolf Netek, Josef Schwarz, Jindřich, Jiří a Miloslav Sontákovi, Ladislav Šebrle, Ivan Švejkovský (Rus), Alois Vániš. Zbraně dostali v Lanškrouně. Česká správa okresu vyzvala německé starosty, že ručí za pořádek v obci a musí svou funkci až na další vykonávat za dozoru Čechů. Poláci, kteří byli na nucené práci v obci, odjeli s vozy, koňmi a traktory do Polska. Němci, kteří byli funkcionáři v různých hitlerovských organizacích, byli zajištěni a souzeni před lidovým soudem v Lanškrouně. Tam byl 18. května zastřelen zdejší Němec Herbert Lug, který byl okresním vedoucím sedláků. Současně v této době kořistní oddíly SA odváděly a odvážely ze vsi dobytek a zařízení jako válečnou kořist. Na hrobě své matky na zdejším hřbitově se zastřelil velitel SA V. Schrom. Němci věřili, že zde zůstanou jako po první světové válce. Mimo stráž, která měla střežit státní majetek v obci, též správní komisař byl jmenován na schůzi Čechů ze zdejšího okresu v Nepomukách. Byl to pan Čeněk Sonták. Přehled stavu obce počátkem války Domů 178. Obyvatel asi 878, z toho asi 423 muži. Čechů 95, Němců 783. Podle věku: Podle náboženství: do 6 let 98 římskokatolické 855 do 14 let 116 evangelické 18 do 18 let 74 bez vyznání 5 do 65 let 490 nad 65 let 100 Rozloha v ha: 1 278,31 Lesní půda 27,94 Louky travnaté 286,1 Zastavěná půda 15,22 Zahrady 36,46 17

18 Orná půda 767,58 Pastviny 11,49 Vodní plochy 10,48 Ostatní neplodná půda 144,66 Př. želez. trať 12,22 Silnice, pol. cesty 38,24 Dne 10. června 1945 na schůzi místních občanů byli jmenováni po předchozím návrhu členové správní komise z usedlíků z r za přítomnosti komisaře p. Čenka Sontáka. Byli to: Alois Beran, rolník, čp. 163 Josef Špringl, rolník, čp. 23 Jan Šilar, kovář, čp. 170 Jaroslav Šula, rolník, čp. 168 Tato správní komise řídila počátek osídlení obce Čechy. Odsun Němců 13. června byli tehdejší Němci za pomoci partyzánského oddílu z Těchonína vystěhováni do Steinbachu v Kladsku. Dobytek byl sveden do větších stájí, kde jej ošetřovaly Němky, které zde byly ponechány. Hned po odchodu Němců začalo osídlování. Při tomto nuceném odsunu spáchalo několik Němců sebevraždu oběšením. Prvním národním správcem byl Bernard Vaníček a po něm Jaroslav Vaníček, čp. 1. Osídlování pokračovalo rychle, protože bylo třeba, aby bohatá úroda luk i polí byla sklizena včas. Tehdy zůstalo nesklizené seno, a proto bylo prodáno zemědělcům z okolních českých obcí, kteří jej sklidili. O žních probíhaly již práce normálně, protože zde bylo již větší množství osídlenců. 23. června se konala schůze zemědělců, na které byla zvolena zemědělská komise, která pomáhala při dalším osídlování. Správní komise 2. července dovolila návrat faráři Pomerovi. Místní potok byl pronajat rybářskému spolku v Lanškrouně. První práci na správní komisi konal řídící učitel Ladislav Fišer. Od 13. července byl ustanoven Jaroslav Němeček. První národní výbor Z podnětu voj. velitele s. Rejenta a řídícího učitele se konala 16. srpna v hostinci u Marků veřejná schůze všech občanů, kde bylo rozhodnuto, aby byl zvolen první národní výbor, 18

19 protože českých osídlenců je dostatečný počet. Z této schůze vyšel návrh na členy MNV ze všech 4 politických stran, které se v obci organizovaly. Zastoupení bylo poměrné. Byli zvoleni tito občané: Předsedou Sonták Čeněk, čp. 167, za stranu národně socialistickou. I. místopředseda Faltýnek František, čp. 48, za KSČ. II. místopředseda Zachař Josef, čp. 72, za stranu lidovou. III. místopředseda Konárek Alois, čp. 58, za stranu sociálně demokratickou. Členové místního národního výboru Mikulecký Stanislav, čp. 98, za stranu sociálně demokratickou. Špringl Josef, čp. 23, za KSČ. Machatý Josef, čp. 54, za stranu národně socialistickou. Jireček Jan, čp. 90, za stranu lidovou. Pišťáček Antonín, čp. 142, za KSČ. Vaníček Jaroslav, čp. 1, za stranu národně socialistickou. Novák Jan, čp. 74, za svaz české mládeže. Richtr Josef, čp. 75, za stranu lidovou. Náhradníci: Bureš Václav, čp. 106, za KSČ. Hebký Karel, čp. 24, za stranu národně socialistickou. Tobiška František, čp. 81, za stranu sociálně demokratickou. Smola Jindřich, čp. 50, za stranu lidovou. Dodatečně na schůzi dne byla provedena změna v MNV. Za Františka Faltýnka, který se vzdal funkce, byl zvolen prvním místopředsedou Josef Špringl za KSČ. 14. září složili členové MNV slib do rukou předsedy Čenka Sontáka a vyslovili poděkování správní komisi za její práci, která tímto dnem zastavila svou činnost. Na této schůzi byl Svazu československé mládeže přidělen pozemek na hřiště proti pomníku padlých. Obecním pokladníkem byl zvolen pan Jan Šilar. Obecnímu tajemníku byl odsouhlasen měsíční plat Kčs. 19

20 12. října byla schůze, která jednala o zřízení konsumního družstva Jednota. Svazu československé mládeže bylo přiděleno jeviště v hostinci u Marků. Též na zřízení obecní knihovny bylo pamatováno příspěvkem 5 Kčs na hlavu. 28. srpna byly na společné schůzi všech výborů politických stran ustanoveny tyto komise: zemědělská, finanční, školská, bytová, sociální, osvětová, stavební, policejní a mléčná. První žně byly šťastně dokončeny a oslaveny na společných dožínkách v okresním městě Lanškrouně. Naše obec se zúčastnila několika alegorickými vozy, chlapci jeli na ověnčených koních, děvčata byla v krojích. Školství v obci V německé škole bylo vyučování zastaveno počátkem května, kdy školní budovu obsadily vojenské jednotky Rudé armády. Podél trati až ke kafilerii bylo tehdy umístěno velké množství koní. Po odchodu Němců 13. června byla školní budova opuštěna a různé živly, které se v revoluci všude vyskytovaly, značně poškodily vnitřek školy a zařízení. Prvním správcem školy byl zmocněncem ministerstva školství pro národní školy v Lanškrouně se sídlem v Ústí nad Orlicí jmenován řídící učitel Ladislav Fišer z Dolní Dobrouče, toho času bytem v Hnátnici u Ústí nad Orlicí. Službu nastoupil 20. června. Nejdříve musel vyklidit chodby od odpadků a trosek (střepů, hadrů, papírů, kostí a rozbitého nábytku) a uzavřít dveře zabarikádováním. Ale ještě téže noci ukradli neznámí pachatelé z kabinetu, u kterého vyvrátily dveře, harmonium. Později bylo nalezeno a vráceno. Proto si správce musel opatřit vojenskou pušku, aby státní majetek ochránil. V té době pomáhal na správní komisi vydávat potravinové lístky apod. Během deseti dnů za pomoci manželky a přidělené Němky připravil školu k vyučování, které bylo zahájeno 30. ervna s 35 českými dětmi, které se do školy přihlásily. Vyučovalo se jen dopoledne v jedné třídě, zatímco se celá škola upravovala. Dne byl proveden zápis do 1. postupného ročníku na rok 1945/46 a škola vykazovala stav (k 1. září 1945) Postupný ročník Postupný ročník 6-6 Postupný ročník 8-16 Postupný ročník

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ROSIČKA

SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ROSIČKA SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ROSIČKA Obec Rosička se nachází 9 km jihozápadně od okresního města Žďáru nad Sázavou. První písemná zmínka o Rosičce pochází z roku 1356, kdy patřila k panství Polná. Obec byla

Více

10. ledna v důsledku přesídlení do Prahy resignoval p. Cnáb na členství v MNV a za něho byl povolán náhradník.

10. ledna v důsledku přesídlení do Prahy resignoval p. Cnáb na členství v MNV a za něho byl povolán náhradník. Rok 1947 10. ledna v důsledku přesídlení do Prahy resignoval p. Cnáb na členství v MNV a za něho byl povolán náhradník. 22. února ONV v Kamenici n. L. podal začátkem r. 1947 žádost, aby v. v. nemocnice

Více

Z kroniky obce Sedlec rok 1956

Z kroniky obce Sedlec rok 1956 Z kroniky obce Sedlec rok 1956 Z činnosti MNV. Rada MNV: s. František Hynk, předseda MNV s. Marie Pundová, tajemnice MNV s. Jaroslav Svoboda, člen rady Rada MNV zasedala pravidelně jednou týdně a na schůzích

Více

Dům č. p. 181 Dům č. p. 182 Dům č. p. 183 Dům č. p. 184 Dům č. p. 185 Dům č. p. 186 Dům č. p. 187

Dům č. p. 181 Dům č. p. 182 Dům č. p. 183 Dům č. p. 184 Dům č. p. 185 Dům č. p. 186 Dům č. p. 187 Dům č. p. 181 Dům na bývalém pozemku velkostatku zvaném Prozdol, postavil v r. 1936 Dobeš Jakub z č. 103 s manželkou Marií roz. Zálešáková z č. 55. Manželé byli bezdětní. V roce 1965 jej předali neteři

Více

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 50 č. archivní pomůcky: 8951 Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice /1935/ 1945-1948 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 2015 O b s a

Více

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3079 č. archivní pomůcky: 8987 Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ 1938-1940 inventář Mgr.

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

Školní rok 1917.-1918.

Školní rok 1917.-1918. Školní rok 1917.-1918. Sbor učitelský: Na počátku školního roku 1917 sestaven sbor učitelský takto: Jaroslav Meltický, def.řídící učitel Jaroslav Dlabal zat. učitel I. třídy Jindřich Hégr zat. učitel I.

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

Kronika obce Zelenecká Lhota

Kronika obce Zelenecká Lhota Rok 1987 Počasí Začátek roku byl normální. Velké mrazy začaly až začátkem března, 4. a 5.3. bylo -13 C. Léto bylo velmi krátké pouze v červenci, 1.7. bylo velké teplo + 32 C. V srpnu bylo deštivo, takže

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s životem českých lidí během druhé

Více

Znak obce. Vlajka obce

Znak obce. Vlajka obce Znak obce Vlajka obce 1 Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu Založení obce Dlouhá Ves souvisí úzce s objevem stříbrné rudy v okolí Německého Brodu. Obec byla založena při kolonizaci kraje na levém břehu Sázavy

Více

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Vzdělavatelský odbor ČOS soutěž pro mládež Naše sokolovna Rok sokolské architektury Sokolský hrad Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Tovačovského sady 80, 676 02 Moravské Budějovice Sokolská

Více

ROK 1986. Úvod. Volby MNV

ROK 1986. Úvod. Volby MNV ROK 1986 Úvod Rok 1986 se vyznačoval závažnými vnitropolitickými událostmi především konáním sjezdu KS SSSR a ostatních socialistických států, u nás konáním 17. sjezdu KSČ ve dnech 24. 28. března v Praze.

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_24. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_24. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_24 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: listopad 2012 Ročník: 2., příp. 3. Tematická

Více

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana)

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana) 1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) byl postaven v místě, kde ve válce v r.1942 byl pan Svinka německými vojáky zastřelen. Obrázek je na dřevěném sloupu a nechala ho zhotovit manželka p.svinky.

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

Klasifikace LFA. Přehled oblastí

Klasifikace LFA. Přehled oblastí Klasifikace LFA Nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě Méně příznivé

Více

Brusnický zpravodaj. Dolno - Ve zpravodaji naleznete: obecní měsíčník srpen 2012. Srpen. Historie továrny v Dolní Brusnici II.

Brusnický zpravodaj. Dolno - Ve zpravodaji naleznete: obecní měsíčník srpen 2012. Srpen. Historie továrny v Dolní Brusnici II. Dolno - Brusnický zpravodaj Zvičina 671 m. n. m. obecní měsíčník srpen 2012 Historie továrny v Dolní Brusnici II. Ve zpravodaji naleznete: Historie továrny v Dolní Brusnici str. 1 a 2 Pivní slavnosti Brusnický

Více

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMÁTNÍK TEREZÍN MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA BÝVALÁ MAGDEBURSKÁ KASÁRNA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMĚTNÍ DESKA U

Více

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

SDH LIPŮVKA 1879-2009

SDH LIPŮVKA 1879-2009 OBEC LIPŮVKA Z historie obce První písemnou zmínku o Lipůvce nalézáme roku 1371 v Moravských zemských deskách. Z archeologických nálezů však víme, že zde žili lidé již mnohem dříve. Dá se předpokládat,

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

ROK 1977. Úvod. Správa obce. Obyvatelé. Hospodaření MNV. Výhledový plán

ROK 1977. Úvod. Správa obce. Obyvatelé. Hospodaření MNV. Výhledový plán ROK 1977 Úvod Partyzánská obec Prostřední Bečva má bohatou minulost. Její zrod se datuje první polovinou XVII. století (1635). Tvrdý život valašského lidu neubral nic na povaze a pracovitosti nynějších

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0571 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Předmět Téma ŠVP (RVP) Dějepis v kostce Základy společenských

Více

DRUHÁ REPUBLIKA, OKUPAC E

DRUHÁ REPUBLIKA, OKUPAC E DRUHÁ REPUBLIKA, OKUPAC E Druhá republika = období od 1. října 1938 do 15. března 1939. (167 dní) V říjnu 1938 vyhlásilo autonomii Slovensko a Podkarpatská Rus. Nový název Česko Slovenská republika federativní

Více

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák )

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) .. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) Hospoda, hostinec, pohostinství, šenk, krčma, knajpa, putyka, pajzl, palírna, nálevna

Více

Č.P. 93 obecní úřad.

Č.P. 93 obecní úřad. Č.P. 93 obecní úřad. Na fotografii z roku 2003 obecní úřad se nachází v patře, vlevo dole, na místě bývalého skladiště místních hasiců, sklad nářadí pro úklid obce a napravo povětšinou nevyužívaná místnost

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Historie policie I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 5.9.2013

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Ověření ve výuce: dějepis Třída: IX. Datum: 13. 02. 2011 Předmět: dějepis Ročník: IX. Klíčová slova: Protektorát Čechy

Více

OBEC OTICE Z historie Počátky školství

OBEC OTICE Z historie Počátky školství OBEC OTICE Otice leží 3,5 km jihozápadně od středu města Opavy v nadmořské výšce 262 m n. m.. Katastrální výměra obce je 721 ha. Nejvyšším bodem obce je Kamenná hora (311m n.m.). Za zhlédnutí jistě stojí

Více

Konec 2.sv. války Osvobození Československa obnova republiky. odsun

Konec 2.sv. války Osvobození Československa obnova republiky. odsun Sociální práce v historickém kontextu Konec 2.sv. války Osvobození Československa obnova republiky. odsun Jan Dočkal Konec války v Evropě Pokračující válka v Tichomoří Průběh kapitulace 4.května - Severní

Více

(Zdroj: PRŮCHA, V. a kol.: Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918 1992, 2.díl, období 1945 1992. Doplněk, Brno 2009.)

(Zdroj: PRŮCHA, V. a kol.: Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918 1992, 2.díl, období 1945 1992. Doplněk, Brno 2009.) Formy sabotáží vesnických boháčů Od jara 1950 komunističtí funkcionáři řadili rozvíjení třídního boje na vesnici mezi nejdůležitější předpoklady kolektivizace a vznik JZD považovali za výsledek či dovršení

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice 5. května

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice 5. května HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice 5. května Hostivice, listopad 2010 Ulice 5. května 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní

Více

Schindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ

Schindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ Schindlerova továrna Továrna života Továrna života - obnova území opuštěného průmyslového komplexu uprostřed obce Brněnec. Prostory areálu by se mohly stát živým centrem obce, ale i naší soudobé historie

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014

75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014 75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014 Potřeba zajišťování likvidace nalezené válečné munice vznikla ihned po skončení první světové války zároveň se vznikem samostatného československého

Více

ZPÁTKY DO MINULOSTI - ANEB HISTORIE OSADY KOVÁKŮ

ZPÁTKY DO MINULOSTI - ANEB HISTORIE OSADY KOVÁKŮ ZPÁTKY DO MINULOSTI - ANEB HISTORIE OSADY KOVÁKŮ Jakožto kronikářka postupně pročítám osadní kroniku, která se začala vésti roku 1949 a postupně se od založení osady (1937) rozrůstala. Jelikož je kronika

Více

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ Tato část zkoušky má 30 úloh. Maximální počet bodů je 30. Vyberte u testových úloh 1 30 jedno správné řešení

Více

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 Sada: Ekonomie Téma: ČSR 1918-1945 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování

Více

Zápis z jednání JZD Chotýš (1952 1959)

Zápis z jednání JZD Chotýš (1952 1959) Zápis z jednání JZD Chotýš (1952 1959) Demo Mikuláš ing. III.2012 VI.2012 1. Zápis ze schůze představenstva J.Z.D. v Chotýši dne 3. ledna 1959 Představenstvo se usneslo zbytek naturálií byti rozdělení

Více

Zdroje informací k historickému projektu:

Zdroje informací k historickému projektu: Zdroje informací k historickému projektu: Veronika Nováková: Starostové - V roce 1900 byl starosta pan Myslík, později Staněk - V roce 1907 byl starostou Frant. Kaněra - V roce 1908 už pan Frant. Stejskal

Více

Poloha obce. Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m.

Poloha obce. Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m. LOUKY nad Dřevnicí Poloha obce Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m. Podnebí je zde podle místní kroniky pro zdraví lidí i zvířectva jakož i pro rostlinstvo

Více

Sbor dobrovolných hasičů

Sbor dobrovolných hasičů Sbor dobrovolných hasičů V sobotu 12. ledna 2013 se v místním pohostinství konala od 16 hod. Výroční valná hromada SDH Lhoty u Potštejna. Za práci s mládeží bylo uděleno Čestné uznání Janu Havlovi, Lukáši

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113)

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Husovo náměstí Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) Pracovní verze k 29. březnu 2009 Hostivice, březen 2009 Husovo náměstí 91 Dolejší

Více

Mnichovská dohoda 30.září 1938

Mnichovská dohoda 30.září 1938 Mnichovská dohoda 30.září 1938 XI 29 19:08 1 Opakování: podzim 1937 12.3.1938 jaro 1938 duben 1938 20.5.1938 podzim 1938 12.9.-13.9.1938 1. pokus anšlus Rakouska karlovarský sjezd SDP 2. pokus částečná

Více

Kronika města Lanškrouna. Rok 2009

Kronika města Lanškrouna. Rok 2009 Kronika města Lanškrouna Rok 2009 Leden Už poosmadvacáté vyrazili turisté v sobotu na trasy pochodu Na Nový rok první krok, který pořádá lanškrounský odbor Klubu českých turistů. Tentokrát si jeho účastníci

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Nerudova

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Nerudova HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice Nerudova Hostivice, listopad 2010 Ulice Nerudova 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní

Více

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet

Více

ZÁVĚREČNÝ ÚČET OBCE KRÁSENSKO ZA ROK 2010

ZÁVĚREČNÝ ÚČET OBCE KRÁSENSKO ZA ROK 2010 ZÁVĚREČNÝ ÚČET OBCE KRÁSENSKO ZA ROK 2010 ÚDAJE O OBCI Adresa : OBEC KRÁSENSKO, Krásensko 123, 683 04 Drnovice Telefonické spojení : starostka obce : 517 385 463, mobil : 604 280 416 účetní obce : 517

Více

Galerie fundatistů v Malých Svatoňovicích P. Jan Nádvorník v roce 1951 na radu archiváře Adolfa Hrodka z Brna založil galerii obrazů místních

Galerie fundatistů v Malých Svatoňovicích P. Jan Nádvorník v roce 1951 na radu archiváře Adolfa Hrodka z Brna založil galerii obrazů místních Galerie fundatistů v Malých Svatoňovicích P. Jan Nádvorník v roce 1951 na radu archiváře Adolfa Hrodka z Brna založil galerii obrazů místních duchovních správců v Malých Svatoňovicích. Je jich jen čtrnáct.

Více

CO SE KDY V OPATOVICÍCH ŠUSTLO (sestavil Josef Matěásko)

CO SE KDY V OPATOVICÍCH ŠUSTLO (sestavil Josef Matěásko) CO SE KDY V OPATOVICÍCH ŠUSTLO (sestavil Josef Matěásko) ROK: UDÁLOST: 1073 Zmíňka o poustce Mikulcově 1086 založen klášter za Vratislava II. 1163 klášter navštívil král Vladislav 1227 v klášteře pochován

Více

Dějepisná olympiáda 36. ročník - 2006/2007. Zadání úkolů krajského kola - test

Dějepisná olympiáda 36. ročník - 2006/2007. Zadání úkolů krajského kola - test Celkový počet získaných bodů: Č. Jméno Adresa školy.. Adresa bydliště.. (Jméno a adresu vyplňte až po ukončení soutěžního kola, především u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut dětí a

Více

SDH Česká Třebová. Údaje o stříkačce

SDH Česká Třebová. Údaje o stříkačce Údaje o stříkačce SDH Česká Třebová Českou Třebovou navštívil červený kohout několikrát. V roce 1636 vyhořelo 57 domů (zůstalo jen 30) a v roce 1745 zůstalo z celého náměstí jen 6 domů. V roce 1872 vyhořely

Více

Kronika obce sytno 2002

Kronika obce sytno 2002 Kronika obce sytno 2002 1. 0 Obyvatelstvo a jeho migrace 1.1.Významná životní výročí 75 let Zdvořanová Marie 65 let Bouzková Vlasta, Bukovská Marie,Veber Martin 60 let Hanzalová Jaroslava, Palmová Anna

Více

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech

Více

Milan Morava Z dějin myslivosti v Žirovnici

Milan Morava Z dějin myslivosti v Žirovnici Milan Morava Z dějin myslivosti v Žirovnici Nejstarší zmapovaná historie lovectví v našich zemích je spojována se šlechtou a vládnoucími vrstvami společnosti obecně. Lov byl výsadou šlechty a každý pokus

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011 HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011 HOSTIVICE OBJEKTIVEM MILOŠE ŠRÁMKA Připravil Jiří Kučera HOSTIVICE OBJEKTIVEM MILOŠE ŠRÁMKA Miloš Šrámek patří k nejvýznamnějším hostivickým osobnostem. Narodil se 6.

Více

Sopotnice. Elektronický Digitální Povodňový Portál

Sopotnice. Elektronický Digitální Povodňový Portál Elektronický Digitální Povodňový Portál Sopotnice Stanoviště: Sopotnice 273/, Sopotnice 561 15 Telefon: 465584128,737914261,724187486 ou.sopotnice@sopotnice.cz Poznámka: http://www.edpp.cz/dpp/sopotnice/

Více

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Předmět, ročník: Téma: Stručný popis: CZ.1.07/1.4.00/21.3132, III/2 Využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce Martin Dolejší Dějepis, 9.

Více

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ 1 1. Který den se v Česku rozdávají vánoční dárky? A) 6. ledna. B) 24. prosince. C) 25. prosince. D) 26. prosince.

Více

Výpis ze zápisu č. 1/14

Výpis ze zápisu č. 1/14 Město VELKÉ PAVLOVICE Výpis ze zápisu č. 1/14 z ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Velké Pavlovice, které se konalo ve čtvrtek dne 30. října 2014 v 18.00 hodin v zasedací místnosti MěÚ Tento výpis

Více

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice PŘÍPADOVÁ STUDIE Bc. Věra Okénková Důležitost studia volného času? OFICIÁLNÍ POSTOJE K TRÁVENÍ Situace bezprostředně po válce Postoj vládnoucí

Více

MAS Litomyšlsko o.p.s. Zápis ze společného jednání:

MAS Litomyšlsko o.p.s. Zápis ze společného jednání: V Proseči dne 18. 3. 2015 MAS Litomyšlsko o.p.s. Zápis ze společného jednání: Zakladatelů, Správní rady, Nejvyššího orgánu Místního partnerství (Valné hromady), Rozhodovacího orgánu Místního partnerství.

Více

Jaro roku 2000 bylo velmi příznivé pro chov včel. Včely měly brzký prolet, všude plno květenství. K zazimování bylo nahlášeno 469 včelstev.

Jaro roku 2000 bylo velmi příznivé pro chov včel. Včely měly brzký prolet, všude plno květenství. K zazimování bylo nahlášeno 469 včelstev. Jaro roku 2000 bylo velmi příznivé pro chov včel. Včely měly brzký prolet, všude plno květenství. K zazimování bylo nahlášeno 469 včelstev. Do výboru spolku byli zvoleni: František Barvínek (pokladník),

Více

4 - u ostrůvku u školy 1 - u odbočky na Homol. 6 - u cesty do Potštejna - 38 -

4 - u ostrůvku u školy 1 - u odbočky na Homol. 6 - u cesty do Potštejna - 38 - 4 - u ostrůvku u školy 1 - u odbočky na Homol 6 - u cesty do Potštejna 8 - u cesty na Vrší 9 - na Vrších - 38 - Terénní úpravy u č. p. 115 Jindřich Husák v roce 2009 dodělal terénní úpravy u svého domku,

Více

Stránka 3. 1950 Josef a Marie Doušovi 1975 Josef a Libuše Doušovi 2000 Josef a Libuše Doušovi

Stránka 3. 1950 Josef a Marie Doušovi 1975 Josef a Libuše Doušovi 2000 Josef a Libuše Doušovi Stránka 1 1 1756 Václav Litochleb 1788 Josef Litochleb 1819 Matěj Litochleb 16.1.1845 Václav Litochleb /syn/ 13.8.1822 koupě Jan a Anna Pištorovi za 2664 zl. 13.8.1872 trhová Jan a Anna Pištorovi 21.11.1900

Více

Dne 2.února odbývána v hotelu Drtina v Lounech první schůze účastníků k vystavění nového rol. akc. cukrovaru v Lenešicích, při kteréž byly navrženy

Dne 2.února odbývána v hotelu Drtina v Lounech první schůze účastníků k vystavění nového rol. akc. cukrovaru v Lenešicích, při kteréž byly navrženy 1880 Dne 2.února odbývána v hotelu Drtina v Lounech první schůze účastníků k vystavění nového rol. akc. cukrovaru v Lenešicích, při kteréž byly navrženy stanovy schváleny. Základní kapitál stanoven na

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.

Více

ZÁVĚREČNÝ ÚČET OBCE KRÁSENSKO ZA ROK 2009

ZÁVĚREČNÝ ÚČET OBCE KRÁSENSKO ZA ROK 2009 ZÁVĚREČNÝ ÚČET OBCE KRÁSENSKO ZA ROK 2009 ÚDAJE O OBCI Adresa : OBEC KRÁSENSKO, Krásensko 123, 683 04 Drnovice Telefonické spojení : starostka obce : 517 385 463, mobil : 604 280 416 účetní obce : 517

Více

Soupis kronik, pamětních knih, rukopisů a fotoalb (výběr z mezifondové sbírky kronik SOkA Jeseník)

Soupis kronik, pamětních knih, rukopisů a fotoalb (výběr z mezifondové sbírky kronik SOkA Jeseník) Soupis kronik, pamětních knih, rukopisů a fotoalb (výběr z mezifondové sbírky kronik SOkA Jeseník) Stav ke dni 31. 5. 2006 Údaje jsou rozděleny do kapitol I. Kroniky městské a obecní, II. Kroniky farní,

Více

Jednání starostů SDH po obvodech 4. 11. 2013

Jednání starostů SDH po obvodech 4. 11. 2013 Jednání starostů SDH po obvodech 4. 11. 2013 Program jednání 1) Zpráva o činnosti OSH Ústí nad Orlicí, 2) Výsledky soutěží v roce 2013, 3) Zajištění výročních valných hromad, 5) Hlášení o činnosti sboru

Více

SDH Žamberk. Údaje o stříkačce

SDH Žamberk. Údaje o stříkačce Údaje o stříkačce SDH Žamberk Ani Žamberk nebyl ušetřen zkázy způsobené ohněm, a proto se jeho občané snažili vytvářet ochranu proti tomuto živlu. Staré kroniky zaznamenávají rok 1572, kdy město lehlo

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

Vítězný únor 1948 v Československu

Vítězný únor 1948 v Československu Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel Nanebevzetí Panny Marie Staroměstské náměstí, Římskokatolická církev Bohoslužby neděle 9.00, 10.30 (se zaměřením na děti) a 18.00 Kostel, uzavírající svým průčelím Staroměstské náměstí spolu s budovou

Více

SOKOL - 1945 OPIS. Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně.

SOKOL - 1945 OPIS. Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně. OPIS SOKOL - 1945 Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně. Tak zahájena znovu činnost naší jednoty po čtyřleté nucené přestávce za doby německé okupace, strašného utrpení

Více

PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ

PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ ČESKÁ KAMENICE ALENA SELLNEROVÁ ČESKÁ KAMENICE historie Kolem poloviny 13. století byla za velké kolonizace

Více

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ...

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ... Místní program obnovy venkova obce Milejovice na období 2011 2015... Milan Vacek starosta... Michal Fouček místostarosta stránka 1 z 10 1.Obsah 1.Obsah...2 2.Úvod...3 2.1.Charakteristika obce...3 2.2.Výsledky

Více

Sbor dobrovolných hasičů

Sbor dobrovolných hasičů Sbor dobrovolných hasičů V neděli 24. ledna 2010 se v místním pohostinství konala od 16 hod. Výroční valná hromada SDH Lhoty u Potštejna. Byl zde zvolen nový výbor - starostou lhoteckého sboru byl opět

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín. Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín. Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34. Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 ČR obyvatelstvo VY_32_INOVACE_PRE.3.02 1. ročník, zeměpis

Více

ROK 1983. Úvod. Hospodaření MNV. Dotace

ROK 1983. Úvod. Hospodaření MNV. Dotace ROK 1983 Úvod V tomto roce se pokračovalo v odpovědné a náročné práci na úkolech XVI. sjezdu KSČ a dalším rozvoji československé vzdělávací soustavy. Charakter a průběh roku ovlivňovaly mimořádně důležitá

Více

o rozměru 30x30 cm : cena 100 Kč,- za 1m2 ( tj. 10 ks dlaždic )

o rozměru 30x30 cm : cena 100 Kč,- za 1m2 ( tj. 10 ks dlaždic ) Vážení spoluobčané! Máme za sebou první čtvrtletí Nového roku, které je vždy ve znamení tradičních společenských plesů místních spolků a dalších kulturních akcí. Letošní mírná zima a brzký příchod velikonočních

Více

Březen v 1. polovině hezké jarní počasí byla zaseta většina obilovin. Od 16. března ochlazení, déšť, sněžení, mrazy 5 až 10.

Březen v 1. polovině hezké jarní počasí byla zaseta většina obilovin. Od 16. března ochlazení, déšť, sněžení, mrazy 5 až 10. Rok 1997 Počasí. Počasí v r. 1997. Leden přetrvává mrazivé počasí z minulého roku. Mrazy však zmírnily na 10 až 20.Od 13. ledna ve dne slunečno, teploty do 5, v noci 10. Od 20. ledna je zmírnění ve dne

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Výroční zpráva SDH Suhrovice. Rok 2014. Vypracoval Ladislav Bartoň, starosta SDH Suhrovice

Výroční zpráva SDH Suhrovice. Rok 2014. Vypracoval Ladislav Bartoň, starosta SDH Suhrovice Výroční zpráva SDH Suhrovice Rok 2014 Vypracoval Ladislav Bartoň, starosta SDH Suhrovice Dovolte mi, abych Vás informoval prostřednictvím výroční zprávy o stavu a činnosti SDH Suhrovice v uplynulém roce

Více

12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ. E)Literatura v době okupace

12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ. E)Literatura v době okupace 12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ E)Literatura v době okupace E) Literatura v době okupace 15.3.1939 obsadila německá vojska o Sudety okleštěné české země a vznikl Protektorát Čechy a Morava hlavním

Více

OLDŘICHOVICKÝ ZPRAVODAJ

OLDŘICHOVICKÝ ZPRAVODAJ OLDŘICHOVICKÝ ZPRAVODAJ 4. čtvrtletí 2010 Zastupitelstvo obce Oldřichovice přeje všem spoluobčanům v roce 2011 mnoho pracovních i osobních úspěchů Volby do obecního zastupitelstva Ve dnech 15.-16. října

Více

Výtah z usnesení Rady města Lanškroun č. 23 ze dne 05.10.2015. Služební cesta do Hajdúszoboszló a Dzierżoniówa

Výtah z usnesení Rady města Lanškroun č. 23 ze dne 05.10.2015. Služební cesta do Hajdúszoboszló a Dzierżoniówa Výtah z usnesení Rady města Lanškroun č. 23 ze dne 05.10.2015 USNESENÍ č. 542/RM/2015 Služební cesta do Hajdúszoboszló a Dzierżoniówa Rada města Lanškroun schválila zahraniční služební cestu Jaroslava

Více

VY_32_INOVACE_19_VYHLAZENÍ LIDIC_35

VY_32_INOVACE_19_VYHLAZENÍ LIDIC_35 VY_32_INOVACE_19_VYHLAZENÍ LIDIC_35 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400

Více

ZPRAVODAJ HORECKÉ A NEDAŘÍŽSKÉ OBCE

ZPRAVODAJ HORECKÉ A NEDAŘÍŽSKÉ OBCE ZPRAVODAJ HORECKÉ A NEDAŘÍŽSKÉ OBCE Vážení čtenáři, přinášíme Vám druhé letošní číslo zpravodaje, ve kterém se dočtete něco málo z dění v naších obcích. Z obsahu: z jednání zastupitelstva, z historie obce,

Více

Návštěva Izraele aneb návrat do školních lavic

Návštěva Izraele aneb návrat do školních lavic Návštěva Izraele aneb návrat do školních lavic Můj projekt na téma holocaustu nastartovala uskutečněná výstava Zmizelí sousedé, kterou jsem zorganizovala na přelomu měsíce února a března roku 2011 na naší

Více