VÝVOJ MĚST VE STŘEDOVĚKU

Transkript

1 URBANISMUS II. VÝVOJ MĚST VE STŘEDOVĚKU Základní inspirace pro tvorbu měst castra, bible, kláštery, hrady Středověké město sídliště s převážně nezemědělskou výrobou Města rostlá navazující na existující sídelní jádra převážná většina a města nově založená hledající inspiraci v rostlých městech, vznikala tam kde byly nejlepší předpoklady a ze strategických důvodů Umístění vychází z přírodních podmínek brody, vyvýšená místa, úrodná půda, zdroj pitné vody, průsmyky, těžba surovin, na obchodních cestách a jejich křižovatkách, na úpatí hradišť Půdorysy měst se utvářely stavbou domů a umisťováním tržních náměstí podél cest racionální, účelná opevnění co nejkratší, městské brány a branka k vodě Druhy staveb měšťanské domy, kostely, hřbitovy, radnice, kláštery, špitály a školy VÝVOJ MĚST V EVROPĚ Rozdílné rysy měst v rozdílných evropských regionech Střední Evropa uplatněny rozdílné způsoby urbanizace V západní a jižní části navázání na Římská jádra Východní část Hradiště Slovanů Kolem roku 1200 ve střední Evropě cca 250 měst západně a 10 východně od Labe Kolem roku 1400 na obou stranách Labe cca 1500 měst Německo římský původ Kolín Nad Rýnem a Řezno, mnoho středověkých měst poničeno válkou Munster, Norimberk, Cáchy Francie města většinou navazují na římská, galská a normandská Jádra, Nimes a Arles městečka se nejprve vešla do římských cirků, jejich vnější stěny využila jako opevnění, Carcassonne pevnostní město (Unesco) Anglie Londýn pozůstatky rozpoznatelného staršího jádra zachovány dodnes Eduard I. zakladatel nových měst Montpazier, biskupské Salisbury a přístavní Winchelsa Jižní Evropa od 10. stol. vzestup městských republik Pisa, Janov, Benátky, Neapol hustá síť původních sídel důsledkem je minimum nově založených Východní Evropa těžištěm Ruský stát, počátky konec 9.st. vznik měst u starších opevněných hradišť s paláci knížat, jednotlivé budovy a usedlosti nesledovali uliční čáru typické v románské struktuře města neprošla obdobím gotického zakládání uchována do přestaveb v klasicismu cca v 10. St. 26 měst Kyjev, Novgorod, Smolensk, Rostov, Pskov, Bělgorod Severní Evropa Vikingové (Normani) mořeplavci spíše opevnění, pevnost Trelleborg kruhový půdorys 4 segmenty, města rostlá z osad v místech přístavů Kodaň a Stokholm

2 VÝVOJ ČESKÝCH MĚST Nejstarším prvkem osídlení cesty protínající země a světadíly Jejich vedení předurčeno přírodními podmínkami utvářením terénu, vodními toky, brody, horské průsmyky, bažiny, zaplavená území Charakteristický rostlý půdorys seskupení usedlostí podél cest, v uzlech církevní stavby Statut měst široká škála královská a císařská, města věnná (odkazovaná králi manželkám zdroj příjmů a osobní útočiště) a horní (těžba drahých kovů), města poddanská, města zakládaná světskou a duchovní vrchností Rozdílný rozsah práv od královských po poddanská nelišila se od práv tržních vesnic Rozhodující význam 13. století, vyvrcholení a doznívání 14. st. VZNIK ČESKÝCH MĚST LOKÁTOŘI Lokátoři vrstva podnikatelů vstupovali do vztahu s objednavatelem většinou Český král Vyjednávalo se za jakých podmínek bude město zřízeno založeno, vybudováno, kolik bude osadníků, jaké budou daně, systém soudnictví Lokátor se stával rychtářem, pobíral třetinu ze soudních poplatků, rozhodoval o obvodu města Lokaci zprvu definoval panovník, v závěru 13.st do procesu začala vstupovat církev, případně šlechta Města, jak je známe dnes, výsledek dlouhodobého vývoje, lokační průběh města trval řadu let, někdy se nezdařil, první města nebyla od vesnického okolí rozeznatelná, právo města se lišilo od práva za hradbami ochrana měst PŘEMYSL OTAKAR I. Na našem území první zprávy o městech Cheb nazýván městem od roku 1203 Již existující sídla Praha, Litoměřice, Hradec Králové, Brno, Olomouc, Znojmo A Opava výsady upevňující obchodní význam Moravský Uničov dostává privilegia v roce 1213 Nově založen Hodonín, Nové Město na Moravě, Bruntál Prvá poddanská města Kladruby a Velehrad VÁCLAV I. Nařídil opevňovat města dřevem nebo kamením, stavět hradby a příkopy, příčinou byla hrozba vpádu Tatarů V té době bylo vymezeno a opevněno Staré Město pražské a založeno Havelské město Počátky města Žatce na ostrohu původního hradiště, Písku u brodu přes Otavu, mostu pod hradem Hněvínem a Ústí Nad Labem jako důležitého přístavu a obchodního centra nedaleko hradu Střekov Nový typ města horní města Jihlava a Stříbro města téměř pravidelně založená, důležitý zdroj bohatství pro království

3 VÁCLAV II. Závěrečné období zakládání měst Kutná Hora, nepravidelný půdorys zkamenělým vozovým táborem stříbrokopů vznikala živelně Plzeň původní Plzenec po udělení městských práv neumožňoval terénem potřebný rozvoj, vybráno nové místo na soutoku tamních řek (Mže, Radbuza, Úslava, Úhlava) Unikátní naprosto pravidelný Nový Bydžov, základem je kříž, jak uvnitř městských hradeb, tak na středověkém předměstí Poddanské město Kroměříž, královsky založené olomouckým biskupem Mladá Boleslav počátek rovněž v období Václava II. KAREL IV. Jan Lucemburský, Karel IV. a Václav IV. vyvrcholení stavby středověkých měst Jan Lucemburský založil Vodňany na Zlaté Stezce (severojižní spojení Pasova a Kašperských Hor) 1337 vyměřena Bělá pod Bezdězem koncepce velké pravidelné šachovnice s 3ha náměstím (Karel IV., zastupoval otce) Mladá Boleslav přenesení města z podhradí na hradební ostroh reprezentativní přístup k sídlu Jana z Michalovic udělení městských práv městu Karlovy Vary Jeho pozornost se soustřeďovala převážně na prahu a Karlštejn DOBA HUSITSKÁ Opevňování měst Jediné nově vzniklé město Tábor založeno na výrazném ostrohu zkamenělý tábor, těžištěm velké náměstí, mohutné opevnění na ostrohu sevřeném dvěma toky, doplněné velkou nádrží PRAHA Praha nabízí široké spektrum zásad středověkého urbanismu Hlavním důvodem počátku osidlování pražského prostoru existence brodů přes Vltavu (vltavské údolí strmé a skalnaté břehy) PRAŽSKÉ HRADY Ve 2. Pol. 9. St přenesení sídla českých knížat na návrší nad Vltavou, počátek vzniku Pražského hradu Vyšehrad slovanské hradiště, počátek 9. St. byl rozlehlejší, lépe opevněný a měl více kostelů Postupně dominantou budoucího města Pražský hrad díky poloze nad těžištěm pražské kotliny MEZIHRADY Upevnění významu obou pražských hradů vývoj osídlení, které na ně navazovalo, nejstarší osídlení v prostoru dnešního loretánského náměstí, osady na úpatí Pražského hradu při Vltavě v pásu od Klárova po Petřín, na tomto levém břehu zřejmě osada židovských kupců a synagoga

4 Na pravém břehu se rozvíjí soustava osad při nejdůležitějších brodech dnešní petrská čtvrť při brodu štvanickém až po Podskalí na úpatí Vyšehradu Na pravém břehu 5km dlouhý pás osad a vyšehradské předhradí na pankrácké terase STARÉ MĚSTO Kolem roku 1200 byla Praha mimořádně rozsáhlou sídelní aglomerací 2 hrady, mnoho srůstajících osad a mnoho významných staveb Na poč. 13. st. nové velké tržiště dnešní Staroměstské náměstí, usídlování nejbohatších řemeslníků a židovských kupců v místě pozdějšího Židovského města Václav I. opevnění města před vpády Tatarů pravý břeh, Staré město opevněno v trase dnešní Revoluční, Na příkopě původně staroměstský příkop, 28. Října a Národní Václav I. nařídil mincmistrovi Eberhartovi založit nové město okolo sv. Havla Havelské město prvé záměrně založené město na území Prahy s více než 500m dlouhým tržištěm mezi dnešním Ovocným a Uhelným trhem doplnění Starého Města MALÁ STRANA HRADČANY NOVÉ MĚSTO Nedostatek místa uvnitř opevnění Starého Města Přemysl Otakar II zakládá nové město pod Hradem Pražským, Menší Město pražské Malá Strana, uvnitř hradeb pouze jádro osídlení Původní opevnění Malé Strany mělo původně za cíl opevnění spojnice mezi Juditiným mostem a jižním (zaniklým) vstupem do Pražského Hradu, ve směru k Úvozu (Strahovská cesta) V Praze za Otakara II. rozsáhlá stavební činnost Základem dvě cesty vedoucí k Pražskému Hradu Říšská cesta ze západní Evropy, druhá cesta spojnice Hradu s dříve významnými hradišti Levým Hradcem, Budčí, Šárkou v místech dnešní Kanovnické ulice Tyto cesty základem půdorysu Hradčan Hradčany povýšeny na město v době Jana Lucemburského po r. 1320, město podřízené královské komoře, obyvatelé povinováni prací pro hrad, od 16. St. Královské město Stav Prahy na počátku 14. Století mimořádné město, organicky rostlé i nově pravidelně založené části, rozsáhlá tržiště, kláštery, kostely i městské paláce, domy, kamenný most, opevnění a dva hrady Karel IV Praha prvním záměrně budovaným sídelním městem, založení univerzity, arcibiskupství, nový kamenný most, nové opevnění celého města, velkorysé založení Nového Města pražského, rozšíření Malé Strany Nové Město třetí pravidelně založené středověké město na pražském území, autorem pravděpodobně Matiáš z Arrasu, který v té době vedl stavební huť Svatovítské katedrály tři města podél tří radiálních cest podél dnešní Spálené k Vyšehradu, při ní Karlovo náměstí s novoměstskou radnicí, druhým prostor kolem Václavského náměstí s chrámem Panny Marie Sněžné. Třetí město muselo

5 reagovat na podmínky stávající zástavby v okolí dnešního Senovážného náměstí, hlavní osou Hybernská ulice, zvýrazněná Ambroziánským klášterem. Spojnicí měst dnešní ulice Vodičkova a Jindřišská RENESANCE Vznik v Itálii, město jako záměrně utvářený prostorový celek vývoj teorií Vzor Vitruvius deset knih o architektuře překlady Leone Battisty Alberti 1485 O věcech stavebních většinou jednotlivé stavby o městě několik odstavců Filarete cca 1495 ve své době nedoceněný typické hvězdicovité ideální uspořádání města Sforzinda Andreo Palladio 1570 čtyři knihy o architektuře Francesco Martini traktát o architektuře civilní a vojenské Leonardo Da Vinci Skici a poznámky z doby kdy působil v Miláně vynálezy řešení dopravy ve více úrovních, nákladní doprava v podzemí budov, trvalé proplachování kanalizačních soustav vodními toky, města na terasách, regionální plánování Hlavní těžiště tvorby v jednotlivých architektonických a výtvarných dílech, návrat k antickým ideálům hledání ideálního města ve městech špatné hygienické poměry největší města cca obyvatel Významná města Iálie Florencie Piazza Annuziata, Benátky nenavazují na starší osídlení, organický charakter daný přírodními podmínkami náměstí sv. Marka, Řím architekti zde poznávali antiku Palma Nuova nově založené město hvězdicovitého půdorysu, další založená Pienza, Sabbioneta Francouzská města v urbanistickém měřítku uplatnění renesance u města Vitry Le Francios Nově založené město Richelieu rezidence z přestavěného zámku Pevnosti rozšíření Le Havru Pravidelné město přistavěno ke středověkému Nancy PRAHA RENESANCE Do Čech koncem 15. století, rozvoj v průběhu 16. století Hustá síť středověkých měst nedávala příznivé předpoklady pro uplatnění pravidelných renesančních koncepcí Praha uvnitř Pražského hradu, v 16. st. zahrada a Letohrádek královny Anny, s míčovnou, jízdárnou, oranžerií a skleníky a s malou zoologickou zahradou poprvé překročení okrsku vymezeného Karlem IV. Letohrádek Hvězda s vějířem alejí Přestavby paláců bohatých a šlechtických rodů ve městě i uvnitř Hradu, přestavby gotických domů nová průčelí a výzdoba ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ Mimo Prahu šlechtické rody přestavba hradů v renesančním duchu, nebo přesídlení do nových renesančních Tato zámecká sídla v těsném sousedství měst, doplněná zahradami Úpravy Český Krumlov upraven a doplněn zahradou, Rožmberkové Jindřichův Hradec a Třeboň, Telč se zámeckým sídlem a Ostrov nad Ohří

6 Ve městech přestavby domů, přestavby či nové radnice, městská opevnění a městské brány, výjimečně na církevních stavbách především po požárech Tři přestavby měst po požárech v 16. St. Pardubice Jan z Pernštejna obnoveny pravidelná úprava náměstí a s městem sousedící novostavba zámku, Moravská Třebová (požáry 1508 a 1541) a Nové Město nad Metují po požáru (1526) prodáno Vojtěchovi z Pernštejna Těžba stříbra rozvoj a bohatství horních měst nové renesanční stavby Šilinkům patřící Jáchymov díky složitému terénu se neuplatnil pravidelný renesanční koncept V Krušných horách v 1. Pol. 16. st další horní města Krupka pravidelné založení na šachovnicovém půdoryse Hora Svaté Kateřiny a Výsluní s dominantním kostelem v šachovnicovém půdoryse V severovýchodních Čechách Nové Město pod Smrkem jednoduchý šachovnicový půdorys Přestavba a rozšíření Jičína Albrecht z Valdštejna jej chtěl přestavět a rozšířit jako svou rezidenci časově práh baroka koncepčně renesance, projekt vypracovaný Nicolou Sebregondim v letech , součástí mělo být kromě zámku i arcibiskupství a univerzita BAROKNÍ PRAHA Všechny vlastnosti českého baroka nalezneme v Praze, do středověkého půdorysu byly vkládány měřítkově velké objekty, které ovládly prostor Barokizace průčelí i vkládání prvků drobné architektury Karlův most s galerií sousoší, barokizace hradních a palácových zahrad, prostory ulic a náměstí a i celá silueta města s novými dominantami v klíčových místech a těžištích příkladem malostranský kostel sv. Mikuláše Architekti z celé Evropy Klementinum, Valdštejnský palác, jezuitské rezidence, paláce Černínský, Toskánský, Arcibiskupský na Hradčanech, Morzínský, Lichtenštejnský a Nostický na Malé Straně a ClamGallasův palác na Starém Městě, výjimkou pravidelně založený Šternbernský zámeček v Tróji se zahradou Barokní opevnění prahy 17.st bastiony vytvořily výraznou podnož, Vyšehradská pevnost KLASICISMUS Důležité urbanistické koncepce a realizace z konce 18. Století a první poloviny 19. Století Lázeňská města Františkovy lázně, pevnostní města Terezín, Hradec Králové a rozsáhlé krajinné kompozice PROMĚNY MĚST 19. STOLETÍ Druhá polovina 19. století a její ekonomické proměny velké urbanizační procesy vznik měst se statisíci a miliony obyvatel gigantické průmyslové aglomerace a regiony Rychlý růst průmyslových předměstí, zbavování se středověkých a barokních opevnění, prorážení širokých ulic Vznikají nová předměstí umisťování průmyslových závodů a skladů, stavba bytů pro zaměstnance

7 Snaha o zlepšování hygienických podmínek a dodávku vody ve městech 19. Století základy teorií moderního urbanismu Paříž francouzská revoluce plán komise umělců 1773 řešil ozdravění nejhorších čtvrtí a lepší uspořádání uliční sítě Napoleon Bonaparte začátek 19. St. stavěl Paříž jako hlavní město evropské říše Haussmannova přestavba Paříže Napoleon III. formální velkorysost a prestižní pojetí přestavby Vídeň vypsání soutěže na rozšíření města do hradebního okruhu asanační zásahy poškodily historický ráz města na místě pevnostních valů okružní komunikace parkový bulvár Ringersrasse s reprezentačními stavbami Berlín Horbrechtův plán technická pomůcka rozčleňoval území určené pro další výstavbu absence zeleně realizovány celé čtvrtě PRAHA V 19. STOLETÍ 1784 Praha c.k. hlavní město sloučení čtyř historických královských měst, přeměněných na městské čtvrtě v habsburské monarchii provinční město sloužící k ochraně Vídně před Prusy V roce 1893 podepsal císař František Josef I. Zákon umožňující vyvlastnění bytového fondu asanace části pražského Starého Města bourání začalo na konci 19. století bourání Židovského města mezi Staroměstským Náměstím a pobřežím Vltavy typ řešení asanace Vznik a vývoj předměstí navazujících na východní okraj historického jádra Karlín klasicistní založení, Žižkov Vinohrady již podle půdorysu určeny pro vyšší vrstvy TEORETICI STAVBY MĚST Kamillo Sitte stavba měst podle uměleckých zásad 1889 klasické dílo, protest proti schematismu Nové koncepce lineární město Arturo Soria Y Mata ( ) hlavní komunikace musí být osou městského urbanismu Projekt lineárního předměstí Madridu dům pro každou rodinu + sad + zahrada Ebenezer Howard ( ) zahradní město, teorie i projekty úvahy o optimální velikosti města, obklopování měst zelenými pásy, nízká hustota zastavění izolované, nebo řadové domy největší rozmach 20. Léta (Ořechovka, Zlín Letná) Mrakodrapové město L.H. Sullivan každý vlastník usiluje o výnosnost a veřejnost si přeje světlo a vzduch, Manhattan, Chicago AVANTGARDA Le Corbusier v Paříži 1922 prezentoval soudobé město pro tři miliony obyvatel jádro administrativních budov a meandrovité obytné bloky kolem klasicizující půdorys s 24. věžemi šedesátipatrových domů základní myšlenka moderní urbanismus se rodí s novou architekturou 1. snížení hustoty zastavění 2. zvýšit hustotu center 3. rozšířit možnosti dopravy 4. rozšířit osázené plochy jako jediný prostředek dostatečné hygieny a klidu