MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY. září 2008 POZEMKOVÉ ÚPRAVY

Transkript

1 MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY 65 září 2008 POZEMKOVÉ ÚPRAVY

2 PozemkovÈ pravy Z Ì 2008 Ë. 65 MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY - st ednì pozemkov ad TÏönov 17 Tel.: Praha 1 Fax: info@mze.cz ISSN Obsah Str. 1. Pozemkové úpravy a ochrana půdy Ing. V. A. Mazín, MZe ČR, ředitel PÚ Plzeň 3. Pozemkové úpravy a digitalizace katastrálních map Ing. Bohumil Janeček, ČÚZK 5. Ke vztahům mezi pozemkovým úřadem a zhotovitelem návrhu Ing. J. Macháček, ředitel PÚ Ústí n. Orlicí 8. Komplexní pozemkové úpravy pro Těšetice nejlepší zemědělská obec roku 2007 Ing. Zdeněk Burian, 1. místopředseda ČMKPÚ 9. Zazipovaná krajina Ing. Vladimír Mackovič, U-24 s.r.o. Zajiš uje: Redakční kolektiv: Ing. KAMIL KAULICH, Ing. HELENA KMENTOVÁ, Ing. MIROSLAV KNÍŽEK, CSc., Ing. PAVEL GALLO, Ing. PETR CHMELÍK, Ing. VÁCLAV MAZÍN Za obsah článků odpovídají autoři. Neprošlo jazykovou úpravou. Vychází v nákladu 350 ks. Tisk: Ing. Pavel Gallo - příprava a projektování, Perucká 1, Praha 2 Tel./fax: pavel.gallo@gallopro.cz TEMPO PRESS, polygrafický podnik, Milan Jandík Chmelová 2893, Praha 10 Tiskárna: Kladenská 140, Úhonice, Praha-západ Tel./fax: Mob.: tpress@centrum.cz 12. Veřejná celostátní soutěž O nejlepší realizované společné zařízení v pozemkových úpravách v roce 2007 Ing. Pavel Gallo, 2. místopředseda ČMKPÚ 18. Optimalizace protierozních a protipovodňových opatření s ohledem na mimoprodukční funkce krajiny v k.ú. Zátor Ing. Mira Koukalová, Ing. Jana Uhlířová, AGERIS s.r.o., VÚMOP Brno 21. Procházka českými katastry dokončení Ing. Jan Bumba, Praha 25. K aktualizaci výměr bonitovaných dílů parcel při rebonitaci Ing. Michal Votoček, Ph.D., GEPRO spol. s r.o. 26. XII. celostátní odborný seminář KPÚ Strážnice 2008 Ing. Zdeněk Burian, 1. místopředseda ČMKPÚ 28. Natura 2000 ptačí oblasti Foto prvnì str. ob lky Ing. Kamil Kaulich

3 POZEMKOV PRAVY A OCHRANA PŸDY Ing. V. A. MazÌn, MZe»R, editel P PlzeÚ 1. VOD Po delöìm obdobì nez jmu se v souëasnosti opït zaëìn na ve ejnosti mluvit o pot ebï ochrany zemïdïlskè p dy. Tyto diskuse iniciujì sami zemïdïlci, nikoliv tak lidè zab vajìcì se ekologiì nebo environment lnì politikou. ZajÌmavÈ je takè to, ûe v tèto souvislosti se zmiúujì pozemkovè pravy. N zory na ochranu p dy a pozemkovè pravy se ale nïkdy diametr lnï rozch zejì. Aby bylo moûnè se zorientovat v tèto aktu lnì problematice, je t eba zohlednit öiröì souvislosti a okolnosti, kterè tyto souëasnè diskuse nastartovaly. 2. DŸVODY A äiräõ SOUVISLOSTI 2.1. Vliv dotacì na z jem o p du Je moûnè se na celou vïc podìvat z pohledu optimisty, kter vï Ì, ûe se koneënï zmïnila mentalita hospod, vlastnìk a vöech, kdo se okolo zemïdïlskè p dy pohybujì, vyuûìvajì ji a jsou na nì z vislì. JistÏûe restituce zemïdïlskè p dy musely projìt sv mi ÑdÏtsk mi nemocemiî a obnova osobnìho vztahu k p dï a krajinï, ve kterè vlastnìci a zemïdïlci ûijì, nemohla nastat ze dne na den. Za poslednìch sedmn ct let proöla spoleënost, vlastnìci a n jemci nïkolika revoluënìmi zmïnami. Restituce nemovitostì, transformace movitèho majetku, obdobì vïr, pak rychl p echod na spoleënou agroenvironment lnì politiku EU a nakonec prosperita se stoupajìcìmi p Ìm mi dotacemi na p du. Kdo by p i tom vöem mïl Ëas se zab vat ochranou p dy? P da p itom z stala st le Popelkou. ZmÏna mentality poslednìch let vzeöla ale od p Ìjemc p Ìm ch dotacì. OsobnÌ vztah k p dï se zaëal kultivovat tehdy, kdyû se tento v robnì prost edek stal nositelem financì pro ty, kte Ì p du vyuûìvali. Tedy v podmìnk ch»eskè republiky p edevöìm n jemc, kte Ì hospoda Ì na 86% obhospoda ovanè p dy. V souëasnè dobï vöak i n jemci vlastnì urëitou Ë st obhospoda ovanè p dy a tak opravdu se mïnì mentalita nejen n jemc, ale i vlastnìk. Zd se, ûe v oëìch zemïdïlc se skuteënï Popelka zaëala mïnit v princeznu. Agroenvironment lnì politika p Ìm ch dotacì p esvïdëila zemïdïlce o tom, ûe kaûd m 2 zemïdïlskè p dy je sv m zp sobem vz cn a nïkte Ì zaëali dokonce p ior vat remìzky a okraje rozr stajìcìch se mezì. TakÈ ploönè z bory zemïdïlskè p dy pro Ëely v stavby r zn ch obchodnìch hal se staly p edmïtem kritiky KontraproduktivnÌ vnìm nì pozemkov ch prav Bohuûel zaznïly a zaznìvajì i hlasy proti pozemkov m prav m, jejichû posl nì je pomoc hospod m racionalizacì obhospoda ov nì p dy a ochrana jejich v robnìho prost edku p ed degradacì. Stavby nov ch polnìch cest, kterè si zemïdïlci zlikvidovali za socialismu a obnova protieroznìch mezì, se staly trnem v oku nïkter ch p Ìjemc dotacì na p du. Tato pomoc venkovu, ochrana p dy a vody, tvorba krajiny a protipovodúov ochrana obcì i majetk samotn ch zemïdïlc se stala jakoby zbyteënou a z pohledu Ë sti zemïdïlskè ve ejnosti p Ìliö n kladnou. Zcela nep ijateln vïc je pro tyto odp rce pozemkov ch prav cesta, kter konëì v poli. Argumentace o ploön ch z borech p dy p i pozemkov ch prav ch tïûko obstojì, kdyû se jedn o cca 0,5 ñ 5% celkovè v mïry obvodu pozemkovè pravy a vyuûìv se pro ni p edevöìm st tnì a obecnì p da. 1 PozemkovÈ pravy DalöÌ p ek ûkou se pro nïkterè zemïdïlce stala pozemkov prava tìm,ûe po jejìm ukonëenì musì zaniknout n jemnì smlouvy a je t eba je uzav Ìt znovu. V tomto okamûiku se totiû stane vztah mezi vlastnìky a n jemci transparentnì a vznikne p irozenï pot eba aktualizovat nejen v mïry a ËÌsla parcel ve smlouvï, ale i cenu n jm, kter se odvìjì od trûnì ceny p dy obvyklè v mìstï. NÏkterÈ n zory jdou tak daleko, ûe obviúujì pozemkovè pravy z nar stajìcì trûnì ceny p dy. Kdo vöak m informace o poslednìch v vojov ch trendech v r mci EU zjistì, ûe cena zemïdïlskè p dy roste za poslednì dva roky progresivnï i v ostatnìch st tech a bez ohledu na to, zda se na nì prov dì Ëi neprov dì pozemkovè pravy. ProstÏ to souvisì s celou agroenvironment lnì politikou EU a situacì na svïtovèm trhu s potravinami, p edevöìm n r stem v kupnìch cen zrnin. Tato komodita m tak vysokè v kupnì ceny, ûe se to st v vïtöì motivacì pro zemïdïlce v»r neû p ÌmÈ dotace na p du, kterè by mïly stimulovat n jemce a vlastnìky k dnèmu hospoda- enì a öetrnèmu zach zenì s krajinou. A tak se mnoûì p Ìpady, kdy p Ìjemci dotacì na p du nerespektujì pravidla dnèho hospoda enì, kterè jim ukl d nejen na ÌzenÌ vl dy 103/2003 Sb., ale i z kon o ochranï ZPF a vodnì z kon. To, ûe v p ÌpadÏ n jemnìch smluv je k tomu samèmu zavazuje i obëansk z konìk, je ve vìru ud lostì zapomenuto. TakÈ vlastnìk p dy si tïûko vzpomene na ustanovenì stavy, kter mluvì o tom, ûe vlastnictvì zavazuje a vlastnìk sv m v konem pr v nem ûe poökozovat ûivotnì prost edì a majetek druh ch osob. A tak se v nïkter ch p Ìpadech st v z princezny zase jen obyëejn, p ehlìûen Popelka. A ten, kter by mïl na dnè hospoda enì n jemc a vlastnìk dohlìûet ñ tedy st t, zase jen p ihlìûì a vym ölì novè kontrolnì mechanismy jako je vl dnì n vrh novely z kona o zemïdïlstvì se systèmem Ñcross-complianceî. Jak dlouho ale Popelka unese tu z tïû a zneuûìv nì? Nap ed, po obnovenì vlastnick ch pr v po , jsme se shodli na tom, ûe vym hat zodpovïdnost za dnè hospoda enì na p dï od vlastnìk a n jemc nenì moûnè, kdyû 40 let se nemohli o svï en majetek starat. Pak, kdyû se st t pokusil aplikovat ustanovenì ze z kona o ochranï ZPF v p ÌpadÏ na Ìzen ch zmïn vyuûìv - nì ñ tedy zatravnïnì eroznï ohroûovan ch a degradovan ch p d, vymysleli pr vnì z stupci zemïdïlc, ûe by chtïli ekonomickou jmu za to, ûe by se zaëali chovat öetrnï a dnï. Co si asi vymyslìme na Popelku teô? 3. PRAVDIV TV ÿ POZEMKOV CH PRAV é dosti vlastnìk, zemïdïlc a obcì, kterè leûì na pozemkov ch adech, dokazujì st le se zvyöujìcì spoleëenskou popt vku po pozemkov ch prav ch. ée pozemkovè pravy jsou v EvropÏ vnìmanè jako zdrav v vojov proud agroenvironment lnì politiky dokazujì smïrnice ES a vöechny strategickè pl ny a rozvojovè programy EU, ale i»r. Z programu EAFRD jsou na realizaci pozemkov ch prav garantovanè finance aû do roku ProË tedy jsou pozemkovè pravy vnìmanè Ë stì zemïdïlskè ve ejnosti kontraproduktivnï? Podstata p Ìm ch dotacì do p dy je v dorovn nì a regulaci trhu s potravinami tedy z pohledu zemïdïlstvì kr tkodob m opat enìm. PodobnÏ n jmy za pozemky jsou uzavìranè na kr tkou dobu 5ti aû 10ti let. Oproti tomu pozemkov prava je dlouhodob proces, jehoû efekt se projevuje v horizontech desetiletì a m pro zemïdïlstvì a venkov trval p Ìnos. PozemkovÈ pravy majì pozitivnì, dlouhodob p Ìnos i v p ÌpadÏ negativnï vnìman ch zmïn n jemnìch smluv, kdy pr vï pro n jemce se optimalizujì hospod skè obvody z hle-

4 diska ekonomiky vyuûìv nì. Vzd lenè pozemky na okrajìch hospod sk ch obvod n jemci r di opouötì a naopak najìmajì jinè, scelenè a zp ÌstupnÏnÈ pozemkovou pravou. CelkovÏ se narovn vajì pozemkovou pravou vztahy mezi vlastnìky a n jemci zdeformovanè obdobìm po roce 1991 a dokonce jsou zn my p Ìpady, kdy n jemce p i pozemkov ch prav ch zpïtnï zaplatil n jem vlastnìk m se snahou urovnat tento vztah. P i pozemkovè pravï doch zì k pohybu a urovn nì nejen n jemnìch vztah, ale i k uvolnïnì trhu s p dou. IdentifikovanÈ vlastnictvì p i pozemkovè pravï d v prostor pro nabìdky a pr vï ze strany velk ch n jemc doch zì mnohdy k n kupu p dy. Pohyb v n kupu, prodeji a n jmu je ale i od mal ch, soukromï hospoda ÌcÌch rolnìk, kte Ì majì zemïdïlstvì jako vedlejöì zamïstn nì a zah jili aû v d sledku pozemkovè pravy podnik nì nebo jiû podnikajì a rozöi- ujì svojì p vodnì drûbu. Cena p dy je p i tïchto prodejìch stejn jako mimo obvod pozemkovè pravy, jen trh se uvol- Úuje, protoûe vlastnickè pozemky jsou scelenè, navazujì na hospod skè obvody a z roveú jsou komunikaënï p ÌstupnÈ. Vöechny tyto zmïny v obëanskopr vnìch vztazìch probìhajì v zemì nez visle na pozemkov ch prav ch, respektive bez zasahov nì st tu jako p irozen v sledek demokracie, jejìû hlavnì pilì e jsou pr vo na soukromè vlastnictvì ñ svobodnè podnik nì ñ voln trh. V sledek je normalizovan vztah ËlovÏk ñ p da. DalöÌ dlouhodob cìl pozemkov ch prav je nastavenì podmìnek pro öetrnè zach zenì s krajinou a udrûitelnè hospoda enì na p dï. Toto je ve ejn z jem deklarovan z konem a je povinnostì vöech z ËastnÏn ch osob a spr vnìch ad jej dodrûet. Tento cìl pozemkov ch prav je dosaûiteln jedinï p i konsensu vöech, vëetnï sboru z stupc vlastnìk a zastupitel obce, kte Ì schvalujì pl n spoleën ch za ÌzenÌ. Tento pl n je na rovni z vaznè Ë sti zemnï pl novacì dokumentace z hlediska na Ìzen ch zmïn vyuûìv nì pozemk, nap Ìklad eroznï ohroûen ch orn ch p d. Je z ejmè, ûe v tomto ve ejnèm z jmu je ze strany nïkter ch p Ìjemc dotacì a zemïdïlc vnìm n jako omezov nì jejich pr v. P da vöak je zvl ötnì, univerz lnì vlastnictvì a nenahraditeln ve ejn statek, kter m spìöe charakter ûivè bytosti, nikoli vlastnïnè vïci, se kterou lze jakkoliv a neomezenï nakl - dat. A tak vï me, ûe ta ûiv bytost, na kterè jsme vöichni z vislì a kter tvo- Ì podstatu naöeho st tu, se opravdu p emïnì z Popelky na kr snou a zdravou princeznu, kterè si kaûd bude v ûit. Celkov konfigurace terènu, dlouh svah trycht ovitèho tvaru s dr hou soust edïnèho odtoku ErozÌ hnïdè p dy doölo k trvalèmu snìûenì hloubky p dy a odnosu ornice, zv öila se kamenitost a klesla p irozen rodnost p dy. Doölo tak k znehodnocenì soukromèho vlastnictvì ze strany n jemce a ökodï na p dï a vodï jako ve ejn ch statcìch. Soust edïn odtok vody poruöil nejen penetraënì makadam a nedokonëenou konstrukci vozovky, ale voda s ûivinami stekla do recipientu a zneëistila tak povrchovou vodu v nìûe poloûenè Ë sti vod renskèho povodì. Stavba financovan ze st tnìho rozpoëtu nenì kolaudovan a uplatnit ökodu na cestï musì dodavatelsk firma. Pokud nedojde k zatravnïnì a n jemce nebude dodrûovat z sady dnèho hospod e, bude problèm eöit v budoucnosti obec, kter stavbu cesty po kolaudaci p evezme. Jin p Ìpad z okresu Svitavy 2

5 a digitalizace katastr lnìch map Ing. Bohumil JaneËek,» ZK PozemkovÈ pravy UsnesenÌ vl dy ze dne 25. Ëervence 2007 Ë. 871 o opat enìch k urychlenì digitalizace katastr lnìch map ukl d p edsedovi»eskèho adu zemïmï ickèho a katastr lnìho realizovat opat enì k urychlenì digitalizace katastr lnìch map a o postupu tèto realizace informovat kaûdoroënï vl du p i p edkl d nì ÑV roënì zpr vy»eskèho adu zemïmï ickèho a katastr lnìhoî za p edch zejìcì rok. P i splnïnì tohoto opat enì bude od zaë tku roku 2016 katastr lnì mapa na celèm zemì»eskè republiky vedena jiû jen jako digit lnì nebo digitalizovan ve smyslu ß 16 katastr lnì vyhl öky. VedenÌ katastr lnì mapy na plastovè fûlii se tak stane po Ëty ech desìtk ch let minulostì. P i plnïnì tohoto kolu budou uplatnïny vöechny zp soby obnovy katastr lnìho oper tu, tedy obnova nov m mapov nìm, obnova p epracov nìm souboru popisn ch informacì a obnova na podkladï pozemkov ch prav, i p evod ËÌselnÈho vyj d enì analogovè mapy v S-JTSK do digit lnì podoby. Z hlediska dalöìho vedenì vznik kvalitnì katastr lnì mapa nejen p i obnovï nov m mapov nìm a obnovï na podkladï v sledk pozemkov ch prav ale i p i p evodu. Tedy takov mi zp soby, kdy nov soubor geodetick ch informacì v rozhodujìcì mì e vznik na podkladï novèho mapov nì, kterèmu p edch zelo zjiöùov nì pr bïhu hranic, resp. mìstnì öet enì podle d ÌvÏjöÌch p edpis. Rozsah novèho mapov nì je limitov n p edevöìm finanënìmi prost edky. I kdyby prost edky na novè celoploönè mapov nì byly k dispozici, coû by vöak nemïlo ani i z celosvïtovèho pohledu obdoby, chybïly by dostateënè odbornè kapacity. Z hlediska spr vy katastru nemovitostì je nejv hodnïjöì, aby nejkvalitnïjöì katastr lnì mapa byla v ekonomicky nejûivïjöìm zemì, ve kterèm je takè nejvìce zmïn v katastru. OmezenÈ kapacity na mapov nì se proto na katastr lnìch adech soust edì pr vï na tato zemì. PoËÌt se takè se zad v nìm ve ejn ch zak zek na vybranè Ëinnosti p i obnovï katastr lnìho oper tu nov m mapov nìm, t ebaûe i zde je rozsah omezen finanënìmi prost edky. Pro digitalizaci by takè mïlo v znam öiröì praktickè uplatnïnì Pravidel»eskÈho adu geodetickèho a kartografickèho pro vyuûitì v sledk tvorby geodetickèho informaënìho systèmu pro obnovu katastr lnìho oper tu ze dne 4. prosince 2007 Ë.j.» ZK 5145/ Co do rozsahu obnovy, jejìmû v sledkem je kvalitnì digit lnì katastr lnì mapa, je velmi v znamn obnova na podkladï v sledk pozemkov ch prav. V znamu pozemkov ch prav pro obnovu je si plnï vïdom nejen»esk ad zemïmï ick a katastr lnì, ale i Ministerstvo zemïdïlstvì. D kazem toho je i vyd nì SpoleËnÈho metodickèho pokynu»eskèho adu zemïmï ickèho a katastr lnìho ze dne Ë.j.» ZK 5141/ a Ministerstva zemïdïlstvì ñ st ednìho pozemkovèho adu ze dne Ë.j / k aplikaci nïkter ch ustanovenì vyhl öky Ë. 26/2007 Sb., kterou se prov dì z - kon Ë. 265/1992 Sb., o z pisech vlastnick ch a jin ch vïcn ch pr v k nemovitostem, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostì»eskè republiky (katastr lnì z kon), ve znïnì pozdïjöìch p edpis (katastr lnì vyhl öka) a vyhl öky Ë. 545/ 2002 Sb., o postupu p i prov dïnì pozemkov ch prav a n leûitostech n vrhu pozemkov ch prav, ve znïnì vyhl öky Ë. 122/2007 Sb. Pokud jde o rozsah pozemkov ch prav v konkrètnìm katastr lnìm zemì, jsou velmi d leûitè v sledky jedn nì mezi katastr lnìm adem a pozemkov m adem podle ß 64 katastr lnì vyhl öky a ß 4 z kona Ë. 545/2002 Sb., konkrètnï pak o zamï enì menöìch zastavïn ch lokalit a o spolupr ci a vz - jemnè koordinaci pracì p i zamï ov nì zastavïn ch zemì vïtöìho rozsahu zajiöùovanèho katastr lnìm adem. V sou- ËasnÈ dobï je jiû p es 500 katastr lnìch zemì, ve kter ch je katastr lnì mapa v zastavïnèm zemì po obnovï katastr lnìho oper tu na podkladï pozemkov ch prav d le vedena na plastovè fûlii. Tento poëet by nad le nemïl r st. U m lo ûiv ch zastavïn ch zemì, z hlediska poëtu zmïn, musì dojìt k obnovï p epracov nìm. NovÈ mapov nì zajiöùovanè katastr lnìmi ady se bude t kat, jak jiû bylo uvedeno, jen tïch ûivïjöìch. U novï zahajovan ch pozemkov ch prav bude zvolena cesta podle charakteru zastavïnèho zemì a podle v sledku jedn nì s pozemkov m adem. Digitalizace katastr lnìch map bude postupovat podle p ipravovanèho harmonogramu. V tomto harmonogramu bude v nejbliûöì dobï up esnïn i rozsah pozemkov ch prav podle aktu lnìch daj st ednìho pozemkovèho adu. Je p ipraven informaënì systèm pr bïûnèho sledov nì a up esúov nì plnïnì kolu dokonëit digitalizaci katastr lnìch map v z vïru roku SystÈm umoûnì vëas reagovat na problèmy vznikajìcì v pr bïhu plnïnì tohoto kolu, aby vëasn m p ijetìm pot ebn ch opat- enì nebyl ohroûen termìn jeho splnïnì. Pro re lnost splnïnì termìnu digitalizace katastr lnìch map na celèm zemì»eskè republiky je vöak jeötï pot ebnè do eöit p Ìpady, ve kter ch se nïkterè katastr lnì ady a pozemkovè ady prozatìm nedohodly na postupu eöenì p Ìpad up esnïnì p ÌdÏlu, tedy urëenì hranic p ÌdÏlu v p ÌpadÏ, kdy je p ÌdÏl p ibliûnï lokalizov n, ale hranice p ÌdÏlu nelze jednoznaënï urëit. D vodem uv dïn m ze strany pozemkovèho adu je nap. to, ûe se nejedn o p Ìpady podle ß 13 odst. 1 z kona Ë. 139/2002 Sb., nebo up esnïnì p ÌdÏl pozemkov ad sice neodmìtl, ale termìn, ve kterèm by k tomu up esnïnì mïlo dojìt, je pro katastr lnì ad z hlediska plynulosti postupu obnovy a dokonëenì digitalizace do roku 2015 nep ijateln. V tïchto p Ìpadech by se mïlo jednat o jednoduchè pozemkovè pravy, ve kter ch by mïl pozemkov ad po projedn nì s katastr lnìm adem rozhodovat pouze o urëenì hranic pozemk. Podle katastr lnì vyhl öky pozemky evidovanè zjednoduöen m zp sobem v zemìch s p ÌdÏlov m oper tem, v nïmû jsou p idïlenè pozemky oznaëeny parcelnìmi ËÌsly podle b valèho pozemkovèho katastru, je urëena v mïra parcel, podkladem pro grafick p ÌdÏlov pl n byla mapa b valèho pozemkovèho katastru, p esnost zobrazenì hranic p ÌdÏlov ch pozemk v grafickèm p ÌdÏlovÈm pl nu dosahuje p esnosti zobrazenì polohopisu katastr lnì mapy, pop ÌpadÏ mapy b valèho pozemkovèho katastru, nebo hranice p ÌdÏlov ch pozemk je ur- Ëena lomov mi body polohopisu mapy b valèho pozemkovèho katastru a hranice p ÌdÏlov ch pozemk ani jejich Ë sti v terènu neexistujì, se pozemky evidovanè zjednoduöen m zp sobem do souboru geodetick ch informacì doplnì na z kladï vyuûitì podklad d ÌvÏjöÌch pozemkov ch evidencì. Pokud uvedenè podmìnky splnïny nejsou, musì o urëenì hranic pozemk rozhodnou pozemkov ad. I kdyû se rozhodnï nejedn o jednoduch problèm, k dohodï by mïlo dojìt, aby nedoch zelo k tomu, ûe na Ë sti katastr lnìho zemì, kterè bude mìt digit lnì nebo digitalizovanou katastr lnì mapu, z stanou nad le nïkterè pozemky vedeny zjednoduöen m zp sobem s tìm, ûe by nad le byly geometricky a polohovï urëeny zobrazenìm v grafickèm oper tu d ÌvÏjöÌ pozemkovè evidence a oznaëeny parcelnìmi ËÌsly podle tèto d ÌvÏjöÌ pozemkovè evidence. 3

6 K problematice geometrickèho pl - nu na obvod pozemkovè pravy je moûno uvèst: Podle ustanovenì ß 4 odst. 2 vyhl öky Ë. 545/2002 Sb. platì, ûe up esnïn obvod pozemkov ch prav podle ß 9 odst. 6 z kona Ë. 139/2002 Sb. se v katastru nemovitostì zapìöe na z kladï ohl öenì pozemkovèho adu, jehoû sou- Ë stì je geometrick pl n. V jiû uvedenèm spoleënèm metodickèm pokynu»eskèho adu zemïmï ickèho a katastr lnìho a Ministerstva zemïdïlstvì ñ st ednìho pozemkovèho adu se d le v Ël. 1 odst. 3 uv dì, ûe up esnïnìm obvodu pozemkov ch prav se rozumì p Ìpady, kdy na obvodu pozemkovè pravy doch zì k dïlenì parcel katastru nemovitostì nebo zjednoduöenè evidence, nebo na obvodu pozemkovè pravy doch zì k vytyëenì, pop. k up esnïnì dosavadnì hranice pozemk. Hranice obvodu pozemkov ch prav musì b t tedy vyj d ena v geometrickèm pl nu vûdy s v jimkou p Ìpad, kdy hranice pozemk byly vyöet eny p i p edchozì obnovï katastr lnìho oper tu a sou adnice jejich lomov ch bod byly urëeny s kûdem charakteristiky kvality 3. M ûe tedy dojìt k p Ìpadu, kdy nemusì b t geometrick m pl nem vyj d en cel obvod pozemkovè pravy, ale pouze ta jeho Ë st, u nìû doch zì k dïlenì parcel, k vytyëenì pozemk nebo jen k up esnïnì kûdu charakteristiky kvality bod nov m zamï enìm vyöet en ch lomov ch bod hranice p i zjiöùov nì pr bïhu hranic. Bez geometrickèho pl nu tedy nelze Ñv p edstihuî p ed obnovou katastr lnìho oper tu na podkladï v sledk pozemkov ch prav up esnïn pr bïh hranice do katastru zapsat. Pokud je obvod pozemkov ch prav zapisov n aû v r mci obnovy katastr lnìho oper tu na z - kladï v sledk pozemkov ch prav, pak podkladem pro z pis zmïn hranic pozemku nebo z pis up esnïnèho pr bïhu hranice pozemku na obvodu pozemkov ch prav jsou geometrickè pl ny i z znamy podrobnèho mï enì zmïn na obvodu pozemkov ch prav [ß 66 odst. 1 pìsm. e) katastr lnì vyhl öky Ë. 26/ 2007 Sb.]. V tèto souvislosti je pot ebnè p ipomenout, ûe z pis upozornïnì na zah jenì pozemkov ch prav (ß 9 odst. 7 z kona o pozemkov ch prav ch) nebo z pis upozornïnì na schv len n vrh pozemkov ch prav (ß 11 odst. 5 z kona o pozemkov ch prav ch) k pozemk m zahrnut m do obvodu pozemkov ch prav do katastru nemovitostì nenì podmìnïn z pisem vytyëen ch nebo up esnïn ch lomov ch bod hranic pozemk na obvodu pozemkov ch prav. Jednou z vïcì, kterou je pot ebnè jeötï do eöit v pr vnìch p edpisech, je rebonitace prov dïn p i pozemkov ch prav ch, u kterè se uvaûuje s tìm, ûe potè, kdy by jejì schv lenè v sledky byly k dispozici, by daje o BPEJ poskytoval p Ìsluön pozemkov ad. V tèto dobï by daje o BPEJ v KN nebyly k dispozici. Do KN by byly novè daje zavedeny p i obnovï katastr lnìho oper tu na z kladï v sledk pozemkov ch prav. Z v öe uvedenèho jednoznaënï vypl v, ûe pro spïönè dokonëenì digitalizace katastr lnìch map do roku 2015 je nezbytn dobr spolupr ce jak na rovni katastr lnìch a pozemkov ch ad, tak na rovni»eskèho adu a st ednìho pozemkovèho adu Ministerstva zemïdïlstvì. Nad le se poëìt i s ËinnostÌ pracovnì skupiny, kter se zab v problematikou obnovy katastr lnìho oper tu na podkladï v sledk pozemkov ch prav a je sloûen z odbornìk z obou resort. Tisková zpráva společnosti HSI, spol. s r. o. HSI uvolnila HSI Tools 8.70 novou verzi aplikační nadstavby pro oblast geodézie nad platformou MicroStation Praha HSI, spol. s r.o. Vítkova Praha 8 Tel.: Fax: info@hsi.cz Zapsána do OR dne u MěS v Praze v oddílu C, vložka 7470 Bankovní spojení: KB Praha, č.ú /0100 IČO: DIČ: CZ Společnost HSI uvolnila novou verzi aplikace HSI Tools (kontrolní nástroje), nadstavby pro zpracovatele geodetického zaměření a správce sítí s primární funkčností automatizované kontroly dat před předáním zadavateli. Systém vychází z myšlenky nabídnout uživateli aplikace dle jeho vlastního výběru z dané nabídky, přičemž spravuje uživatelské aplikace a systémové funkce resp. jejich zřetězení pod jednou střechou. Nová verze nese označení 8.70 a přináší řadu novinek a vylepšení, z nichž mezi nejvýznamnější patří např. podpora XFM technologie, propojení s aplikací Nahlížení do KN nebo možnost home licence. Verze 8.70 pracuje s nejnovějšími verzemi platformy MicroStation (MicroStation V Edition, Bentley PowerMap V Edition, MicroStation V8 XM Edition, Bentley PowerMap V8 XM Edition). Více informací o produktu HSI Tools včetně přehledu změn a novinek v nové verzi 8.70 naleznete zde: Společnost HSI, spol. s r. o. patří na českém trhu dlouhodobě mezi nejúspěšnější firmy nabízející komplexní IT řešení s podporou nebo bez podpory grafiky převážně zaměřená do oblastí provozně-technických informačních systémů (PTIS), informačních systémů pro správu majetku (ISSM), geografických informačních systémů (GIS), informační podpory činností facility managementu (CAFM), tvorby, zpracování, správy a atributové a topologické kontroly graficky orientovaných dat. HSI realizuje rozsáhlé projekty na softwarových platformách partnerů Bentley Systems, Intergraph, ESRI, Telvent Miner & Miner, Microsoft a Oracle. V rámci projektů HSI poskytuje svým zákazníkům také hardwarová řešení ve spolupráci zejména se společností Hewlett-Packard, DELL aj. V roce 2000 byla HSI úspěšně certifikována dle normy ČSN EN ISO 9001, následně v roce 2006 dle normy ČSN EN ISO Více informací: Petra Pospíšilová manažer marketingu HSI, spol. s r. o., Vítkova 8, , Praha 8 GSM: , tel: , fax: Systém řízení jakosti firmy certifikován dle normy ISO 9001:2000 Environmentální systém řízení certifikován dle normy ISO 14001:2004 4

7 Ke vztah m mezi pozemkov m adem a zhotovitelem n vrhu P ÌspÏvek Ing. J. Mach Ëka, editele P stì n. O., na semin i VË poboëky»mkp, konanèm v éichlìnku Za lèta, co dïl me naöi pr ci, se poda ilo vytvo it nïkolik technik spolupr ce mezi pozemkov m adem, kter zpracov nì n vrhu zad v, n vrh p ejìm, schvaluje i platì a jeho zhotovitelem, kter n vrh dle smlouvy o dìlo tvo Ì, kreslì, a projedn v, k dosaûenì souhlasu kvalifikovanè vïtöiny ËastnÌk. Vznikly tyto varianty spolupr ce: A. ad zad zpracov nì, p evezme dìlo Ñv maöliëk chî, zaplatì a schv lì n - vrh. Vych zì ze skuteënosti, ûe n - vrh je dostateënï pops n v pr vnìch p edpisech, zpracovala jej osoba s p Ìsluön m opr vnïnìm... B. ad zad zpracov nì, s m vede spr vnì kony, tedy vëetnï projedn nì n rok, n vrh ve variant ch aû k variantï p ijatelnè kvalifikovanou vïtöinou, n vrh zaplatì a schv lì. Zhotovitel vystupuje spìöe jako kvalifikovan vyhotovitel dokument, zejmèna v kresov ch a jin ch technick ch pracì, orientovan p edevöìm na zìsk nì pot ebnèho souhlasu ËastnÌk s n vrhem. C. ad zad zpracov nì, prov dì veökerè spr vnì kony vëetnï vöech jedn nì s ËastnÌky, obesìl je, ve vöech f zìch spolupracuje se zhotovitelem up esúuje rozsah jednotliv ch pracì a poûadavk, dle v voje poûadavk ËastnÌk a vyhodnocenì reality v terènu, p esvïdëuje ËastnÌky o tom, aby chtïli to co je pot ebnè, ovï uje dìlëì n vrhy v terènu, kontroluje pr bïûnï mnoûstvì i kvalitu fakturovan ch pracì, vyhodnocuje, zda rozsah pracì sjednan ch ve smlouvï zajistì pot ebn cìl a v p ÌpadÏ pot eby hled eöenì jak vïci oöet it. Zhotovitel je tedy spolupracujìcìm partnerem adu, nebo naopak, oba umì prakticky totèû. ad m spìöe dominantnì postavenì ne proto, ûe je adem, ne proto, ûe pr ce platì, ale proto, ûe za v sledek odpovìd a to nejen za dodrûenì procesnìch pravidel ÌzenÌ, ale i za technickou roveú schv lenèho n vrhu. Jak majì b t form lnï upraveny vztahy mezi pozemkov m adem a zhotovitelem n vrhu? Jak popsat obsah, rozsah a kvalitu eöenì a rozsah a formu spolupr ce, do obchodnï z vazkovèho vztahu? Obsah se vyvìjì postupnï v pr bïhu trv nì tohoto vztahu, o rozsahu jsou zn - my pouze hektary, poëty parcel, poëty list vlastnictvì, ale ûe nap. ÑU Dubu to je v bec nejhoröì pozemekî vì sice vïtöina vesnice, ale nevìte to vy; projektant se jeötï dovì ûe jde o BPEJ 31001, jednu z nejdraûöìch v katastru. Z poëtu LV, ani jeho obsahu se nikdo nedovì, kdo s k m nemluvì a proë, ËÌ dïda nïkoho udal NÏmc m a nelze tedy dovolit, aby se p emìstil na nïëì pozemek. M te ale jistotu, ûe ËastnÌci s trval m bydliötïm ve mïstï budou jiû prvnì snahu o kontakt ch pat jako öikanu, poruöenì z kladnìch pr v a svobod a d vod si zaplatit pr vnìho z stupce, kter ani po t etìm ËtenÌ p edpis o pozemkovè pravï nepochopì oë jde, klidnï navrhuje ke zp ÌstupnÏnÌ pozemk klienta, obnovenì p vodnì cesty vedenè v PK a nynì ve zjednoduöenè evidenci a v bec mu nevadì ûe je p eruöen t emi p Ìkopy, kterè naopak v û dnè evidenci nejsou, mapu povaûuje za realitu a realitu za projev svèvole uûivatele. Jak nejlèpe zpracovat zvl ötnost, ûe smluvnì vztah trv t i a vìce let ñ od uzav enì smlouvy o dìlo, po zaps nì rozhodnutì o v mïnï vlastnick ch vztah do KN? Je prov zen r zn m rozsahem interakce v pr bïhu trv nì, od pouhè v mïny podpis na dokumentu smlouvy, z pis z kontrolnìch dn a z pis o p evzetì dìla, jako jednè moûnosti, nebo spoleënè Ëinnosti prov dïnè v terènu i mezi ËastnÌky, se snahou je co nejlèpe poznat, v n vrhu respektovat eöenè zemì, vazby v nïm p sobìcì, lidi v nïm ûijìcì, tradice, po adì priorit, tak ûe schvalovan n vrh je moûnè oboustrannï povaûovat za maximum dosaûitelnèho v dan ch podmìnk ch a v danèm Ëase. SmluvnÌ vztah, kde na stranï zhotovitele vystupuje nïkdo, kdo m adu ËinnostÌ opït smluvnï zajiötïnou,nenì ide- lnì a v z jmu vïci by jistï bylo, kdyby zadavatel mïl p ÌmÈ smluvnì vztahy se vöemi z ËastnÏn mi. Z kladnìm cenotvorn m faktorem je spot eba pr ce a materi lu. Spot eba pr - ce se opravdu uk ûe aû v pr bïhu pracì a jejì skuteën rozsah vyjde najevo, aû kdyû se pracuje. A on je opravdu rozdìl, kdyû geodet z jednoho stanoviska dok ûe zmï it desìtky hektar a jindy musì pro kaûd bod stanovisko budovat Samotn fakt, ûe vz jemnè plnïnì smlouvy nenastane v jednom rozpoëtovèm roce, ani ve dvou, vïtöinou dokonce ani t ech, zp sobuje, ûe p i uzavìr nì smlouvy nem ûe dokonce objednatel zaruëit z kladnì princip smluvnìho vztahu, tedy ûe plnïnì bude vz jemnè a uzavìr z - vazek, za jehoû splnïnì nem ûe ruëit. StaËÌ mal zmïna politiky a p ÌsluönÌ mocnì stanovì novè priority, mj. aby splnili sliby, kterè museli d Ìve vyslovit a nic ñ kromï dobr ch mrav ñ je nenutì plnit z vazky p edch dc. A dobrè mravy..? Ned vn historie n m poskytla tvrdou, ale z roveú moûn oëek vatelnou zkuöenost. P ece ten, kdo m moc svï enou maxim lnï na Ëty i roky nebude eöit nïco, zaë bude ocenïn, p ÌpadnÏ stìh n aû jeho n stupce. Zd se, ûe odpovïdi na takovèto ot zky existujì, ale nelze je hledat teô a tady, ani v legislativï a jin ch dokumentech, ale naopak nïkde tam, kde se pracuje s kategoriemi, jako je sluönost, dobr povïst, dobr zkuöenost, solidnost, d vïra, profesion lnì povïst. I kdyû odpovïdi nalèzt nelze, tak ale neuökodì ot zky podobnèho druhu poloûit. Asi lze souhlasit s n zorem, ûe kvalita nabìdky a tedy roveú smlouvy o zhotovenì n vrhu bude znaënï z visl na tom co o p edmïtnèm zemì vìme, jak jsme schopni rozpoznat priority k eöenì jiû p ed zad nìm, a jak jsme schopni kvalitnï zpracovat zad vacì dokumentaci k pod nì nabìdek. Dalo by se sice Ìci, ûe projektant m ûe vyhodnotit n - roënost pr ce v zemì s m a podle toho zpracovat nabìdku, ale kdyû zadavatel nebude schopen dop edu posoudit n - roënost a pracnost zpracov nì n vrhu podle skuteënèho stavu v zemì, t eba pro nedostatek Ëasu, nebude schopen rozliöit mezi serioznì nabìdkou a podbìzenìm, vybere levnou nabìdku a bude se divit, ûe nem ûe od zhotovitele zìskat kvalitnì v sledek. Pro kvalitnì zad nì povaûujeme za nezbytnè mìt k dispozici nejen plnè informace o nemovitostech, pr vnìch vztazìch k nim, tedy vëetnï z stavnìch a jin ch pr v, dokonce vëetnï tïch, kterè objektivnï existujì, ale v KN zaps na nejsou. D le o vlastnìcìch, coû se n m mimochodem dosud nikdy nepoda ilo a jenom poëet osob uveden ch na LV jako vlastnìci, avöak jiû nïkolik let jsou zem elì, se pohybuje v du desìtek a je spïch pokud se stihne do konce ÌzenÌ zajistit dodateënè projedn nì dïdictvì. PoËet pr vnick ch osob, po jejichû n stupcìch je t eba p trat, takè nenì zanedbateln a jejich nalezenì je jeötï obtìûnïjöì neû u osob fyzick ch. MyslÌm, ûe je jasnè, ûe tuto pr ci nelze poûadovat po zhotoviteli, ale takè jì nelze neudïlat, Ëi problèm pauö lnï eöit z ÌzenÌm opatrovnictvì. Z ejmï nebude problèm, ûe by v zemì, kterè je zcela zaluënïnè, byla chyb- 5

8 nï spoëìt na eroze. MÌt ale re lnou p edstavu o vodohospod sk ch pomïrech v eöenèm zemì (a vlastnï v p ÌsluönÈm povodì) vyûaduje soust edit a posoudit nejen dosud zpracovanè podklady, ale Ëasto zpracovat z kladnì studii odtokov ch pomïr, urëit v skyt tras soust edïnèho odtoku p i vïtöìch sr ûk ch, nebo t nì snïhu a to vöe v n vaznosti na aktu lnì daje HM a vych zet z mìstopisu a v ökopisu v zemì. Pro zpracov - v nì pl n spoleën ch za ÌzenÌ, musìme vïdït jak a v jakèm rozsahu je t eba eöit konkrètnì problèm. MusÌme vïdït jak rozsah zemì je nutno zamï it v ökopisnï, kde se bude k Ìûit navrhovan objekt se soust edïn m odtokem, to vöe by mïlo b t zn mo jiû p i zad nì pro serioznì zpracov nì nabìdky. Ke zpracov nì zad vacì dokumentace tedy musìme obstarat celou adu podklad, Ëasto i dodavatelsk m zp sobem a eöit ponïkud Ñzvl ötnìî ot zku, zda nejde o dïlenì zak zky. Opravdu nevìm, co p i eöenì tïchto ot zek pro n s m ûe p inèst konzultace na MZe ñ samostatnèm oddïlenì ve ejn ch zak zek (SOVZ) nebo zprost edkov nì zak zky dalöìm vybran m subjektem. Jsem si vöak naprosto jist, ûe pokud p ÌsluönÈ podklady neobstar me a nep ed me uchazeë m, nelze oëek vat serioznì nabìdku a tedy ani zajistit serioznì v bïr. NenÌ jasnè, jak m ûe vïci prospït dlouhodobè zkoum - nì zad nì v st edì MZe. Konec konc musìme mìt i vektorovè p ekreslenì parcel vëetnï ZE, abychom mohli sluönï odhadnout pr bïh vnit nìho obvodu, po- Ëet dïlen ch parcel a tedy pracnost stanovenì vnit nìho obvodu, ale i rozsah stabilizace lomov ch bod. Odhaduji n - klady asi do 300 KË na 1 ha spojenè se zìsk nìm podklad k zad nì. Pro stanovenì rozsahu mï enì polohopisu lze dob- e vyuûìt ortofoto, kterè m ûe takè slouûit jako prost edek operativnì komunikace, o poëtu mï en ch jednotek a poûadovanèho mï enì na z kladï podrobnïjöìch pr zkum. Ortofoto jiû m naötïstì k dispozici kaûd, jenom na nïm nesmì hledat okraj lesa. Takûe jeötï jsme nevyhotovili zad - vacì dokumentaci a uû jsme toho museli dost udïlat. Samotn mechanizmus v bïru radïji vynech m protoûe z nïjakè nezn mè p ÌËiny se st v, ûe uchazeë o kterèho bychom st li, protoûe vìme ûe umì, musì b t vylouëen, protoûe pro samou pr ci zapomnïl doloûit maturitnì vysvïdëenì a doloûil jen kopii diplomu z Vä, a nenì tedy jistè, zda splúuje kvalifikaënì p edpoklady vëetnï maturity. Po peëlivèm v bïru tedy uzav eme smlouvu s nïk m, kdo nic nezapomnïl a vedle nì musì Ëasto vöe podstatnè b t dojedn no dodatky. P i vlastnìm plnïnì smlouvy je asi t eba na prvnìm mìstï zmìnit spoleën postup a d raz na formu a obsah pl nu 6 spoleën ch za ÌzenÌ.»Ìm d l menöì moûnost pouûitì volnè st tnì p dy vytv Ì pot ebu navrhovat nejen druh opat enì ale i umìstïnì a tvar pot ebn ch pozemk. Pro Ëely projedn v nì s dotëen mi org ny je t eba vyhotovit nejen z kres liniì na mapï velkèho mï Ìtka, ale p Ìmo navrhnout pozemky vëetnï tvaru, velikosti a koneënèho umìstïnì pro cesty, vodohospod sk a protieroznì opat- enì. Volnost v poloze a tvaru je moûno ponechat pouze u za ÌzenÌ pro zv öenì ekologickè stability zemì. Bez splnïnì tohoto poûadavku nenì moûno od vodnit a hlavnï vyëìslit pot ebu v kupu, p ÌpadnÏ kr cenì n rok pro pot eby vykrytì pl nu spoleën ch za ÌzenÌ. DalöÌ poûadavky na zp sob zpracov nì pl nu spoleën ch za ÌzenÌ vznikajì z pot eby delöìch termìn na vyj d enì org n ochrany p Ìrody a krajiny, p ÌpadnÏ k projedn nì EIA, Ëi vylouëenì takovèho projedn nì, kdy se p ÌsluönÈ krajskè org ny nechtïjì bavit nad kresbou v mapï, ale poûadujì podklad, ve stupni zpracov nì pro zemnì ÌzenÌ. K tèto ot zce opakovanï pat Ì vaha, zda o n vrhu pl nu spoleënèho za ÌzenÌ by nemïl pozemkov ad vyd vat samostatnè rozhodnutì, kdyû v öe uvedenè org ny vyd vajì vyj d enì pouze k z vazn m dokument m, tìm se pl n stane aû mnohem pozdïji po schv lenì celèho n vrhu. Zda pot ebnè souhlasy a vyj d enì k pl nu spoleën ch za ÌzenÌ m obstar vat zhotovitel nebo pozemkov ad, souvisì jednak s ot zkou, zda je p ÌpustnÈ kony ve spr vnìm ÌzenÌ smï ujìcì ke schv lenì a realizaci n vrhu, delegovat na soukromou osobu, kdyû podle mèho soudu p ÌsluöÌ prov dïnì tïchto kon pouze spr vnìmu org nu, neboù on je ûadatelem a ËastnÌkem p ÌsluönÈho procesu. PodobnÏ je tomu nap. p i û dosti o vyj d enì k bilanci zmïn druh pozemk. Kdyû se obr tìme na p Ìsluön org n ochrany ZPF, LPF, vodopr vnì p ÌpadnÏ jin org n zhotovitel n vrhu, vznik situace, kdy zcela pravidelnï pracovnìci tohoto org nu, nevïdouc co se po nich chce a z obavy, aby dob e chr nili svï en ve ejn z jem, vymyslì nap., ûe chtïjì porovn nì starèho evidenënìho stavu s navrhovan m, t eba podle parcel. Projektant jim obtìûnï vysvïtlì, ûe chtïjì nesmysl, navìc naöe metodika je v p Ìsluön ch Ë stech pouze popisem p edpis upravujìcìch tuto oblast, aniû by bylo z ejmè, ûe tyto p edpisy platì pro individu lnì zmïny nïjakèho stavu; v naöem p ÌpadÏ jde p ece o to, ûe je porovn v n evidenënì stav neudrûovan se stavem skuteën m a navrhovan m. SkuteËn stav je p ece obr zkem pr ce pr vï tïchto org n, jejich dohledovè a kontrolnì Ëinnosti. MyslÌm, ûe nenì dobrè vystavit projektanta takovèmuto adov nì. P Ìsluön m org n m prostï musì staëit porovn nì (bilance jednotliv ch druh pozemk ) za eöenè zemì. To jim ale nem ûe vykl dat projektant, n brû pozemkov ad. Pokud ve svèm stanovisku uvedou - a nic jinèho uvèst nemohou ñ ûe trvajì na p evedenì nïkterè plochy do jinèho neû navrhovanèho druhu pozemku, pozemkov ad uv ûì a kdyû je to moûnè, vyhovì stanovisku tïchto org n a druh pozemku zmïnì. Kdesi jsem slyöel, ûe dokonce katastr lnì ad poûadoval p i zaps nì novèho stavu, kde byl uveden pochopitelnï navrûen druh pozemku, i kdyû dosud nebyl realizov n, doklady jinak p edkl - danè k z pisu zmïny kultur. To uû nem oporu ani v metodice a katastr lnìmu adu v bec nep ÌsluöÌ zkoumat, proë je veden nïjak druh pozemku, pokud je daj souë stì rozhodnutì. Ot zku projedn v nì n rok jsme jiû naëali v souvislosti s podklady od katastr lnìho adu. Zhotovitel prov dì v poëet ceny pozemk i ceny porost. SpornÈ ot zky, jako ocenïnì nelesnìch porost, nezemïdïlsk ch ploch a dalöìch odchylek, je nutnè vz jemnï konzultovat, ale hlavnï musì b t jasno v tom, ûe stejn plocha musì b t ocenïna stejnou cenou v n roku i v n vrhu a n r st ceny proti n roku m ûe vzniknout jenom n r stem plochy, nabytìm trvalèho porostu nebo posunem vlastnictvì do lepöì bonity, aù uû n m poëìtaë tiskne cokoliv. V ûnè problèmy p edstavujì tzv. p Ìr stky lesa, kdy zjiötïn hranice lesa je jinde neû hranice p vodnì. Jde li o n - r st v mïry lesnìho pozemku na ploöe v p vodnìm vlastnictvì ËastnÌka, je zcela nesmyslnè oceúovat porost na tèto ploöe jen v n vrhu, musì b t ocenïn uû v n roku, nebo nem ûe b t oceúov n v bec. NezbytnÈ je takè spoleënï postupovat mezi pozemkov m adem a zhotovitelem mï ick ch pracì p i eöenì ploch, kterè jsou zastavïnè. SkuteËnost je znaënï odliön od evidenënìho stavu a zpracov nì dokumentace na takov miniobvod plochy ne eöenè podle ß 2, z kona Ë.139/2002 Sb., je pracnïjöì neû zamï enì skuteënèho stavu a zapracov nì skuteënèho stavu do n vrhu a tedy i do novèho stavu SGI a SPI. Ot zka znì, jak v tïchto p Ìpadech formulovat druhè rozhodnutì, kdy vïta ÑnenÌ vlastnìkem stp.ë.î je nepravdiv. Pokud nejsou stavebnì parcely novï oëìslov ny nelze jì pouûìt. P eëìslov nì stavebnìch parcel je spojeno se znaën mi problèmy vyvolan mi v katastru. S ËÌslem stavebnì parcely se Ëasto pojì ada informacì, kterè naöìm druh m rozhodnutìm nemïnìme. PouûitÌ formulace, ûe stp.ë. mïnì svoje geometrickè urëenì a polohovè urëenì dle n vrhu KP, naopak pravdivè je, ale nelìbì se, protoûe

9 pr nezakl d nov nab vacì titul. P esto se katastr lnì pracoviötï asi budou muset s takov mto eöenìm smì it, neboù je praktickè, Ëasto jedinè moûnè; snadno, bez zbyteën ch n klad, vznik soulad mezi evidencì a skuteënostì a podklady jsou jednoduööì, v sledek mï- enì je p evzat p Ìmo do n vrhu. Pr vnï jde podle mèho soudu o plnï stejn problèm jako u kaûdèho jinèho druhu pozemku, pokud vlastnìk neuplatnì n - mitky proti eöenì a nenamìtne vylouëenì a tìm zvolì trnitou a n kladnou cestu dodateën ch stavebnìch povolenì, geometrick ch pl n a kolaudacì. StaËÌ si uvïdomit, ûe p edmïtem naöeho rozhodov nì nenì stavba (leg lnì, neleg lnì), ale pozemek, kdy zjiötïnì, ûe je zastavïn stavbou m stejn pr vnì v znam jako zjiötïnì, ûe na nïm roste les nebo teëe voda. SloûitÈ vahy nad tìm, jakè podklady m geodet o öet enì hranic a mï enì v situaci zastavïn ch pozemk po izovat, se uk ûì zbyteënè, pokud se vyjasnì jak se bude o vïci rozhodovat. S katastr lnìm adem si takovou vïc musì ujasnit pozemkov ad, nikoliv geodet. DalöÌ pozn mka se m ûe t kat pouûitì v sledk mï enì pro n vrh, tedy toho, kterè body, jejichû poloha je ËÌselnÏ urëena geodetem, se pouûijì p Ìmo do DKM a musì tedy b t doloûeny doklady umoûúujìcì kontrolu p esnosti. Velmi Ëasto doch zì k mylnè p edstavï, ûe linie vznikl zamï enìm skuteënèho pr bïhu cesty v terènu, je z roveú hranicì p evzatou do DKM. Jen v jimeënï. VÏtöina lomov ch bod tvo ÌcÌ hranici pozemku navrhovanè cesty vznik aû projektov nìm, k mï en m bod m se pouze p ihlìûì, proë tedy o nich p edkl dat podrobnè daje, kdyû nejsou v KN v bec pouûity? JistÏ lze souhlasit s tìm, ûe jednotliv ch problèm by bylo moûnè nastolit celou adu a dokonce moûn vydat sebranè p Ìpady, jak jsme dïlali pozemkovè pravy. O to ale urëitï nejde. Jde o to, ûe zpracov nì n vrhu pozemkovè pravy, jeho projedn nì, schv lenì a realizace, je natolik n roën procedura, ûe se aû dosud nepoda ilo dospït k odpovïdìm na nïkterè ot zky, k provï en m eöenìm a st le je nutnè hledat cesty i cestiëky. Kaûd moûnost si na cestu posvìtit je vhodn. Pr ce kterou dïl me, m jednu velikou v hodu ñ nikdo nijak zvl öù neusiluje jì dïlat za n s. M ale i nev hodu. TÌm ûe jde o proceduru n roënou finanënï, technicky, pr vnï i lidsky, kdyû se chci vyhnout slovu politicky, ûe jen m lo zasvïcen ch ch pe cel v znam, postup a rozsah, hrozì st lè nebezpeëì, ûe pokud bude mìt odp rce, a zatìm je m, a vzroste-li jejich poëet mj. tìm, ûe budeme dïlat chyby, podceúovat realitu p Ìrody a krajiny a p eceúovat mechanizmy a formy eöenì, kreslenì, form ty tabulek a v stup, p ÌpadnÏ se pod izovat pr vnìm p ek ûk m, stanoven m pro zcela jinè Ëely, m ûe se st t, ûe nïkdo ekne, tak jako po r u konfiskovan ch pozemk, po r.1948 a v dalöìch letech, ûe jsou p ednïjöì jinè vïci, nap., ûe staëì p ece digitalizovat a ûe digit lnì dezinformace o realitï je lepöì neû analogov informace, kterou musì ale podat odbornìk... MyslÌm, ûe jsme jiû dost energie vloûili do rozvìjenì tèto pr ce a ûe stojì za to v nì pokraëovat. Abych se nedotkl ateist, tak skon- ËÌm slovy, abychom si k tomu dopom - hali navz jem. Tisková zpráva společnosti HSI, spol. s r.o. HSI uvolnila POZEM 9.00 novou verzi aplikační nadstavby nad platformou MicroStation pro podporu projektování pozemkových úprav Praha HSI, spol. s r.o. Vítkova Praha 8 Tel.: Fax: info@hsi.cz Zapsána do OR dne u MěS v Praze v oddílu C, vložka 7470 Bankovní spojení: KB Praha, č.ú /0100 IČO: DIČ: CZ Společnost HSI uvolnila novou verzi aplikace POZEM, nadstavby určené pro zpracovatele pozemkových úprav a pozemkové úřady. Programové vybavení systému POZEM slouží ke zpracování digitální mapy nemovitostí vstupujících do pozemkové úpravy a k tvorbě projektu nového stavu katastrálního území, vzniklého komplexní pozemkovou úpravou. Nová verze 9.00 přináší celou řadu nových funkcí a změn, reflektujících zejména na konkrétní požadavky samotných uživatelů, kteří vznášejí na pravidelných setkáních uživatelů POZEM nebo v rámci webového diskusního fóra své připomínky k funkčnosti. Mezi nejzajímavější novinky patří např. dosuptnost nad Bentley PowerMap XM Edition, možnost využití nového licenčního serveru, který umožní vypůjčování licencí na notebook na vybranou dobu, napojení na aplikace Nahlížení do KN, ruční zadání cen porostů na pozemku dle znalce aj. Verze 9.00 pracuje s nejnovějšími verzemi platformy MicroStation (MicroStation V Edition, Bentley PowerMap V Edition, MicroStation V8 XM Edition, Bentley PowerMap V8 XM Edition). Více informací o produktu POZEM včetně přehledu změn a novinek v nové verzi 9.00 je k dispozici zde: Pr vnì informace Z kon Ë. 130/2008 Sb., publikovan dne 17. dubna 2008 v Ë stce 42 SbÌrky, kter m se mïnì z kon Ë. 455/1991 Sb., o ûivnostenskèm podnik nì (ûivnostensk z kon), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a dalöì souvisejìcì z kony. Z kon nabyl Ëinnosti dne 1. Ëervence Z kon Ë. 167/2008 Sb., publikovan dne 19. kvïtna 2008 v Ë stce 53 SbÌrky, o p edch zenì ekologickè jmï a o jejì n pravï a o zmïnï nïkter ch z kon. Z kon nabyl Ëinnosti dne 29. kvïtna Z kon Ë. 168/2008 Sb., publikovan dne 19. kvïtna 2008 v Ë stce 53 SbÌrky, kter m se mïnì z kon Ë. 121/2000 Sb., o pr vu autorskèm, o pr vech souvisejìcìch s pr vem autorsk m a o zmïnï nïkter ch z kon (autorsk z kon), ve znïnì pozdïjöìch p edpis. Z kon nabyl Ëinnosti dne 19. kvïtna Z kon Ë. 180/2008 Sb., publikovan dne 28. kvïtna 2008 v Ë stce 57 SbÌrky, kter m se mïnì z kon Ë. 20/2004 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 254/2001 Sb., o vod ch a o zmïnï nïökter ch z kon (vodnì z kon), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 239/2000 Sb., o integrovanèm z chrannèm systèmu a o zmïnï nïkter ch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. Z kon nabyl Ëinnosti dne 28. kvïtna Z kon Ë. 181/2008 Sb., publikovan dne 28. kvïtna 2008 v Ë stce 57 SbÌrky, kter m se mïnì z kon Ë. 254/2001 Sb., o vod ch a o zmïnï nïkter ch z kon (vodnì z kon), ve znïnì pozdïjöìch p edpis. Z kon nabyl Ëinnosti dne 1. Ëervence 2008 s v jimkou. 7

10 Komplexní pozemkové úpravy pro Těšetice nejlepší zemědělská obec roku 2007 Ing. ZdenÏk Burian, prvnì mìstop edseda»mkp Ve vzd lenosti 10 km v chodnï od Olomouce se nach zì obec TÏöetice, kter m hned nïkolik ÑNEJî. Je jedna znejstaröìch na celè st ednì MoravÏ (prvnì zmìnka je r. 1078). V souëasnosti je drûitelem titulu ÑVzorov zemïdïlsk obec roku 2007 v Programu obnovy venkovaî a je drûitelem titulu ÑObec roku 2008î kraje OlomouckÈho. Mimo to, jako jedna z m la obcì, m zcela ukonëenè ÑkomplexnÌ pozemkovè pravy obou katastr lnìch zemìch obce ñ k.. TÏöetice a k.. Vojnice. Tyto tituly charakterizujì oranûov stuha, Ëerven stuha a pam tnìëek komplexnì pozemkovè pravy. Titul ÑVzorov zemïdïlsk obec roku 2007î zìskaly z 10 vybran ch obcì v koneënè f zi pr vï TÏöetice a p ispïla k tomu nemalou mïrou i realizace komplexnìch pozemkov ch prav. Za Ministerstvo zemïdïlstvì, kterè bylo v r poprvè spolupo adatelem tèto soutïûe, titul TÏöeticÌm p edal ministr Petr GandaloviË spolu s oranûovou stuhou na obecnì prapor. Zd raznil p itom, ûe spolupr ce obcì a zemïdïlskèho sektoru je d kazem spr vnèho fungov nì partnerstvì ve ejnèho a soukromèho sektoru a ûe v sledn obraz venkova je d sledkem p sobenì lidì a zemïdïlskèho hospoda enì. ée byly TÏöetice vybr ny takè jako ÑObec roku 2008î pr vem, je patrnè jiû p i pr jezdu vzornï upravenou obcì, z aktivit zastupitel obce a obëan a z citovèho vztahu, kter ke SV obci projevujì obëanè p i r zn ch p Ìleûitostech. Semin k titulu ÑVzorov zemïdïlsk obec TÏöeticeî a k ukonëenì realizace komplexnìch pozemkov ch prav. Na oslavu obou uveden ch ud lostì se v p tek 6. Ëervna 2008 konal semin za Ëasti Ëestn ch host a hojnè Ëasti pozvan ch. Setk nì zah jila starostka obce TÏöetice, panì Hana Rozsypalov, kter ve svèm vystoupenì p edstavila obec v n vaznosti na spolupr ci se zemïdïlsk mi subjekty, zv raznila dokonëenì komplexnì pozemkovè pravy ve spolupr ci s Pozemkov m adem Olomouc a dalöì aktivity obce z hlediska ûivotnìho prost edì. Je t eba uvèst, ûe panì starostka byla ve svè funkci po celou dobu realizace komplexnì pozemkovè pravy a byla jejì propag torkou. N slednï vystoupili soukromï hospoda ÌcÌ rolnìci pan. Frantiöek BÏhal, pan V clav Koutn a p edseda ZD TÏöetice, pan Ing. Stanislav BartonÏk. Ve sv ch p ÌspÏvcÌch popsali specifika hospoda enì v danèm zemì, ocenili spolupr ci s obcì a Pozemkov m adem Olomouc, a to jak z hlediska, p Ìnosu pro hospoda enì, tak i z hlediska ochrany a tvorby ûivotnìho prost edì. ZejmÈna pan BÏhal, kter hospoda Ì na 80 ha, vyj d il svou spokojenost s realizovanou pozemkovou pravou, kter nejen zlepöila moûnost hospoda enì, ale zp Ìstupnila pozemky zpevnïn mi cestami opat- en mi p Ìkopy, kterè bezpeënï odv dïjì p Ìvalovou vodu. KomplexnÌ pozemkov prava podstatnï snìûila nebezpeëì eroze p dy. MÌsto dlouh ch l n na svahu je orn p da ËlenÏna öirok mi pr lehy, os zen mi stromovou zelenì, kterè spolu s remìzky na upraven ch skl dk ch umoûúujì n vrat ptactva, koroptvì, k epelek a jinè zvï e do krajiny. ÿekl, ûe vznikla vzhledovï kr sn a obytn krajina, ve kterè je hospoda enì pro zemïdïlce opït radostì. Za ministerstvo zemïdïlstvì promluvil pan Ing. Jaroslav VÌtek, MBA, editel st ednìho pozemkovèho adu, kter vyzdvihl p Ìnos a nutnost prov dïnì pozemkov ch prav z hlediska protieroznìho, protipovodúovèho, pro zp ÌstupnÏnÌ pozemk a pro prostupnost krajiny a zv öenì jejì ekologickè stability. D le se zmìnil o osamostatnïnì pozemkov ch ad s vizì vybudov nì modernìch pozemkov ch ad. Za odbor koncepce rozvoje venkova MZe»R promluvila Mgr. Ivana Svojtkov a osvïtlila v znam ocenïnì Ñoranûov stuhaî s cìlem povzbudit obyvatele venkova k aktivnì Ëasti na obnovï venkovskèho prost edì, kterè vych zì z tisìciletè historie utv enì venkovskèho prostoru. N mïstkynï hejtmana OlomouckÈho kraje, panì MUDr. Jitka Chal nkov hovo ila o nutnosti spolupr ce kraje s obcemi na tvorbï ûivotnìho prost edì v n vaznosti na realizaci projekt, financovan ch z fond EU. Po kulturnì vloûce ÑoranûovÈ dïtiî, kterou zabezpeëily dïti z mìstnì mate skè a z kladnì ökoly, vystoupili s uk zkou svè Ëinnosti tïöetiëtì ochotnìci. N sledovalo vystoupenì editele PozemkovÈho adu v Olomouci, pana Novela stavebnìho z kona 8 Ing. JaromÌra SouËka. Ten p iblìûil druhou v znamnou ud lost, a to ukonëenì KomplexnÌch pozemkov ch prav v katastr lnìch zemìch TÏöetice a Vojnice. Pro vysvïtlenì je t eba uvèst, ûe cìlem KomplexnÌ pozemkovè pravy (d le jen KP ) je vyjasnïnì vlastnictvì pozemk, vytvo enì p dnï ucelen ch jednotek pro racion lnì hospoda enì, zlepöenì ûivotnìho prost edì, protieroznì ochrana, ochrana p dnìho fondu a zv öenì ekologickè stability krajiny. KP poslouûì jako nezbytn podklad pro zemnì pl nov nì. V sledkem je nov katastr lnì mapa a nov katastr lnì oper t. SpoleËn za ÌzenÌ slouûì ke zp ÌstupnÏnÌ pozemk (polnì a lesnì cesty, mostky, propustky, brody..), d le jsou to protieroznì opat enì (meze, pr lehy, zasakovacì p sy, z chytnè p Ìkopy, vïtrolamy...), vodohospod sk opat enì k neökodnèmu odvedenì povrchov ch vod (n drûe, rybnìky, pravy tok, suchè poldryö) a opat enì k ochranï a tvorbï ûivotnìho prost edì (v sadba zelenï, terènnì pravy...). Vysazovan zeleú m charakter p vodnì vegetace, v sadby jsou koncipov ny dle biotick ch podmìnek danèho mìsta, eöenè plochy v extravil nu navazujì na zpracovanè KP a kostru ekologickè stability krajiny. Pr bïh pozemkovè pravy v Ëase a ËÌslech KomplexnÌ pozemkovè pravy probìhaly v letech 1996 aû 2007 na v mï e 850 ha. V tomto obdobì byl vypracov n n vrh komplexnìch pozemkov ch prav vëetnï pot ebn ch geodetick ch pracì. Pozemkov ad si byl vïdom toho, ûe schv len n vrh komplexnìch pozemkov ch prav je nutno uvaûovat jako projekt, kter je nutno v maxim lnì moûnè mì e ËelnÏ zrealizovat. Na z kladï schv lenèho n vrhu komplexnìch pozemkov ch prav doölo v obou katastr lnìch zemìch k vytyëenì 150 ha zemïdïlsk ch pozemk 48 vlastnìk m, pro pot ebu hospoda enì. Po projedn nì se sborem z stupc a za jeho pr bïûnè spolupr ce doölo ke stanovenì priorit s ohledem na pot eby vlastnìk a se z etelem na finanënì zajiötïnì k postupu realizace spoleën ch za ÌzenÌ a dalöìch opat enì vypl vajìcìch ze schv lenèho n vrhu. UpozorÚujeme naöe kolegy a kolegynï, prezident V clav Klaus podepsal novelu z kona Ë. 183/2006 Sb., o zemnìm pl nov nì a stavebnìm du (stavebnì z kon). Novela z kona byla publikov na dne 3. Ëervna 2008 ve SbÌrce z kon»eskè republiky, Ë stka 61, Ë. 191/2008 Sb., s ËinnostÌ dnem vyhl öenì. JednoduööÌ bude nap Ìklad povolov nì staveb v nezastavïnè Ë sti obce, kter nem zpracovan zemnì pl n, zjednoduöuje povolov nì souboru staveb.

11 Z opat enì slouûìcìch ke zp ÌstupnÏnÌ pozemk bylo vybudov no 6,5 km zpevnïn ch polnìch cest vëetnï mostk, propustk, p Ìkop a dalöìch doprovodn ch objekt, kterè zajiöùujì zlepöenì pr chodnosti krajiny a odklonïnì tïûkè zemïdïlskè techniky z intravil nu obcì. V r mci protieroznìch a protipovod- Úov ch opat enì byly vybudov ny svodnè a zasakovacì pr lehy a protipovod- ÚovÈ hr zky v celkovè dèlce 7,2 km. Ëelem tïchto opat enì je nav öenì retenënì schopnosti zemïdïlskè krajiny, snìûenì eroze a zajiötïnì ochrany intravil nu obcì p ed z plavami zp sobovan mi p Ìvalov mi sr ûkami a vodami z jarnìho t nì snïhu. P i opat enì k ochranï a tvorbï ûivotnìho prost edì a zv öenì ekologickè stability krajiny doölo k v sadbï biocenter, biokoridor, interakënìch prvk, liniovè a izolaënì zelenï. Jednalo se o v sadbu strom, ke a zaloûenì tr vnìk na celkovè v mï e 6 ha. FinanËnÌ n klady KP CelkovÈ n klady na realizace spoleën ch za ÌzenÌ v obou katastr lnìch zemìch obce TÏöetice Ëinily 29,6 mil. KË, celkovè n klady na komplexnì pozemkovè pravy, tedy vëetnï n vrhov ch pracì Ëinily 35,2 mil. KË. V odpolednìch hodin ch probïhla prohlìdka zrealizovan ch spoleën ch za ÌzenÌ, vybudovan ch v r mci komplexnìch pozemkov ch prav. Cel semin mïl adu doprovodn ch akcì ñ v stava zemïdïlskè techniky historickè i souëasnè, prezentace obce a pozemkovè pravy formou filmu, v stavy, fotodokumentace, den otev en ch dve Ì v Zä, hudba, obëerstvenì a dalöì. Pam tnìk ukonëenì komplexnì pozemkovè pravy Na pam tku ukonëenì komplexnì pozemkovè pravy byl postaven k men s pamïtnì deskou na p ÌstupnÈm mìstï u novè cesty. MÌsto vybrala panì starostka a kolem pam tnìku je vys zen h jek, jako mìsto klidu a odpoëinku. Bude takè p ipomìnat silì, kterè spïönèmu ukonëenì komplexnì pozemkovè pravy vïnovali pracovnìci PozemkovÈho adu v Olomouci, kte Ì spolu se zastupiteli obce a sborem z stupc pro KP nelitovali n mahu a Ëas pro jejì spïönè dokonëenì. NejvÏtöÌ pam tnìk a oslava spïönï ukonëenì pravy je vöak vyj d ena slovy rolnìka Frantiöka BÏhala: ÑÖ spokojenost zemïdïlc a obëan s upravenou krajinou, utv enou pro spïönè hospoda enì, chr nïnou dle sou- Ëasn ch moûnostì p ed devastacì erozì, p Ìstupnou, oûivenou ptactvem a zvï Ì, pïknou na pohled.î Zazipovan krajina VladimÌr MackoviË, U-24 s.r.o. Na semin i, kter byl vïnov n informacìm o novèmu stavebnìmu z konu, p irovnal architekt Tunka jeho jednotlivè paragrafy k zazipovan m informacìm. Teprve jejich aplikace v zemnï pl novacì praxi Ñodzipujeî celou v znamovou öì i pr vnìho p edpisu. Tento p ÌspÏvek se pokouöì specifikovat ÑskrytÈ moûnostiî nov ch pr vnìch p edpis pro eöenì krajiny v zemnìch pl nech, kterè majì z zemnï pl novacìch n stroj nejblìûe ke komplexnìm pozemkov m prav m. VODNÕ USTANOVENÕ Z kon Ë.183/2006 Sb. specifikuje v paragrafu 2 z kladnì pojmy. Mimo jinè zde definuje: nezastavïnè zemì, coû jsou pozemky nezahrnutè do zastavïnèho zemì nebo do zastaviteln ch ploch. V nezastavïnèm zemì lze v souladu s jeho charakterem umisùovat stavby, za- ÌzenÌ a opat enì pouze pro: ñ zemïdïlstvì, lesnictvì, vodnì hospod stvì ñ tïûbu nerost ñ ochranu p Ìrody a krajiny ñ sniûov nì nebezpeëì ekologick ch a p ÌrodnÌch katastrof ñ ve ejnou dopravnì a technickou infrastrukturu ñ zlepöenì podmìnek rekreace a cestovnìho ruchu (nap. cyklostezky, hygienick za ÌzenÌ, ekologick a informaënì centra). Obvykle se pro takovèto zemì pouûìv pojem voln krajina. ÿeöenì nezastavïnèho zemì v zemnìm pl nu by mïlo, pro moûnost posuzov nì souladu, specifikovat jeho charakter. K tomu lze vyuûìt jeho rozëlenïnì na plochy s rozdìln m zp sobem vyuûitì. Jejich p ehled a legislativnì charakteristika je uvedena v dalöì Ë sti p ÌspÏvku. D se konstatovat, ûe ÑpropojovacÌ modulî mezi zemnìm pl nem a komplexnìmi pozemkov mi pravami p edstavuje obsah eöenì nezastavïnèho zemì. plocha se ch pe jako Ë st zemì tvo- en pozemkem nebo souborem pozemk. M ûe b t vymezena v politice zemnìho rozvoje, z sad ch zemnìho rozvoje nebo v zemnìch pl nech. Plochy se vymezujì na z kladï st vajìcìho nebo poûadovanèho zp sobu jejìho vyuûitì a jejìho v znamu (nap Ìklad nadmìstnì). Plocha p edstavuje dalöì v znamnou konkrètnì vazbu mezi zemnìm pl nov nìm a pozemkov mi pravami. Plochu lze ch pat jako nejmenöì zemnì jednotku 1, kterou zemnì pl nov nì vyjad uje svoji koncepci. ve ejnï prospïön opat enì, p edstavuje opat enì nestavebnì povahy. Jsou vymezena ve vydanè zemnï pl novacì dokumentaci. ZahrnujÌ mimo jinè opat enì slouûìcì: ñ ke sniûov nì ohroûenì zemì (z plavy, eroze apod.) ñ k rozvoji anebo k ochranï p ÌrodnÌho dïdictvì Jedn se o nov institut ve stavebnìm z konï. V p edchozìm z konï existoval pouze institut ve ejnï prospïönè stavby. P i vyhodnocenì dosavadnìch zkuöenostì se ukazovalo, ûe by bylo pot ebnè ve ve ejnèm z jmu zìsk vat pozemky nejen pro stavby, ale i pro nestavebnì Ëely. PrvnÌ zkuöenosti ukazujì, ûe praktickè vyuûitì ve ejnï prospïön ch opat enì bude komplikovanè (nap Ìklad komu vznikne p edkupnì pr vo na pozemky pot ebnè pro realizaci SES ñ obci, kraji, st tu?) terènnì pravy pro Ëely stavebnìho z kona jsou zemnì pr ce a zmïny terènu jimiû se podstatnï mïnì: ñ vzhled prost edì ñ ñ odtokovè pomïry tïûebnì a jim podobnè a s nimi souvisejìcì pr ce (pokud se nejedn hornickou Ëinnost nebo Ëinnost prov - dïnou hornick m zp sobem) ZmÏny terènu( terènnì pravy) mohou ovlivnit utv enì Ëi uspo d nì krajiny, p edstavujì tedy v znamn krajinnotvorn faktor. CÕLE ZEMNÕHO PL NOV NÕ V paragrafu 18 jsou formulov ny cìle zemnìho pl nov nì, kterè jsou zajiöùov ny: ñ soustavn m a komplexnì eöenìm zemì z hlediska jeho ËelnÈho vyuûitì prostorovèho uspo d nì ñ ochranou a rozvojem p ÌrodnÌch, kulturnìch a civilizaënìch hodnot zemì z hlediska ve ejnèho z jmu ñ ochranou krajiny, podstatnè sloûky ûivota obyvatel a z kladu jejich totoûnosti KOLY ZEMNÕHO PL NOV NÕ Paragraf 19 uv dì koly zemnìho pl nov nì.jedn se mimo jinè o: zjiöùov nì a posuzov nì p ÌrodnÌch hodnot zemì tady se nask t p Ìleûitost jiû v analytickè etapï vyliöit v zemì rozdìlnè hodnoty zemïdïlskè p dy jak z hlediska zemnìch podmìnek pro zemïdïlskou produkci, tak pro mimoprodukënì funkce zemïdïlskèho p dnìho fondu. CÌlem by mïlo b t zjiötïnè hodnoty ochr - nit v z jmu udrûitelnèho rozvoje po- 9

12 suzovanèho zemì. Podle prezentovan ch v sledk V zkumnèho stavu zemïdïlskè ekonomiky Praha je pro zajiötïnì sobïstaënosti v zemïdïlsk ch komodit ch mìrnèho p sma pot eba cca 40 ñ 60 % z celkovè v mïry zemïdïlskè p dy. NadsazenÏ eëeno, kaûd obec by mïla mìt ve svèm spr vnìm zemì vymezeny segmenty zemïdïlskè krajiny pokr vajìcì 40 ñ 60% relativnï nejkvalitnïjöì zemïdïlskè p dy. Tato p da by mïla pro obec p edstavovat ÑrodinnÈ st Ìbroî, kterè by nemïlo b t umenöov no. PodobnÏ by mïly b t v z zemì sìdel vymezeny krajinnè segmenty v znamnè pro kr tkodobou rekreaci jejich obyvatel. SouË stì tïchto ÑrekreaËnÌch segment î b v obvykle i zemïdïlsk p da, plnìcì ve zv öenè mì e mimoprodukënì funkce. stanovov nì koncepcì rozvoje zemì s ohledem na hodnoty a podmìnky zemì ExistujÌ dalöì koncepce, kterè vznikajì mimo zemnì pl nov nì a t kajì se krajiny Ëi nezastavïnèho zemì. Jedn se nap Ìklad pl nov nì v oblasti vod, lesnì pl nov nì, surovinovè koncepce, komplexnì pozemkovè pravy apod.tyto koncepce vznikajì v r znèm ËasovÈm obdobì pro r zn zemì. Jejich pr mïty se Ñpotk vajìî p i eöenì zemnìho pl nu. Hodnoty a podmìnky zemì by mïla pat- it ke kritèriìm pro vz jemnou koordinaci koncepcì. posuzovat pot ebu zmïn v zemì z hlediska ñ ve ejnèho z jmu na jejich provedenì ñ ñ jejich p Ìnos, problèm, rizik, ohledu zejmèna na ve ejnè zdravì, ûivotnì prost edì, geologickou stavbu zemì, vliv na ve ejnou infrastrukturu a na jejì hospod rnè vyuûitì stanovovat urbanistickè, architektonickè a estetickè poûadavky na vyuûìv nì a prostorovè uspo d nì zemì Co si p edstavit pod pojmem uspo - d nì zemïdïlskè krajiny? Do jakè mìry podrobnosti se jì zab vat na rovni zemnìho pl nu? RozmÌstÏnÌm druh pozemk? VyznaËit jen stav, Ëi se vyjad ovat i k podmìnk m pro provedenì jejich zmïn jak poûaduje n sledujìcì bod? Pat Ì trasov nì Ëelov ch komunikacì, rozmìstïnì nelesnì vegetace do uspo - d nì zemì zemïdïlskè krajiny? DalöÌ ot zky by mohly pokraëovat. stanovenì podmìnek pro provedenì zmïn v zemì sniûov nì rizika ekologick ch a p ÌrodnÌch katastrof a to p ÌrodÏ blìzk m zp sobem V zemïdïlskè krajinï existujì ekologick rizika jako nap Ìklad vodnì a vïtrn eroze, splachy do vodoteëì a vodnìch ploch, zneëiötïnì podzemnìch vod vsakem apod. M zemnì pl nov nì eöit i takov ekologick rizika? M k tomu n stroje, odbornìky, finance? urëovat nutnè asanaënì, rekonstruk- ËnÌ a rekultivaënì z sahy do zemì vytv et podmìnky pro ochranu zemì podle zvl ötnìch p edpis (z kon Ë. 114/92 Sb.) ñ p ed negativnìmi vlivy z mïr na zemì ñ navrhovat kompenzaënì opat enì, pokud zvl ötnì pr vnì p edpisy nestanovì jinak regulovat rozsah ploch pro vyuûìv - nì p ÌrodnÌch zdroj vyhodnocenì vliv PD na vyv ûen vztah zemnìch podmìnek pro ñ p ÌznivÈ ûivotnì prost edì ñ hospod sk rozvoj ñ soudrûnost spoleëenstvì obyvatel zemì V öe uvedenè koly zemnìho pl - nov nì se logicky t kajì i nezastavïnèho zemì. DlouhodobÏjöÌ aplikace stavebnìho z kona teprve uk ûì jak m zp sobem budou naznaëenè moûnosti vyuûity pro eöenì krajiny. zemnï analytickè podklady ñ AP (ß26 ñ ß29) DalöÌ v znamnou novinku ve stavebnìm z konï p edstavujì zemnï analytickè podklady ñ AP (ß26 - ß29). ObsahujÌ zjiötïnì a vyhodnocenì, kter se t kajì: ñ stavu a v voje zemì ñ ñ hodnot zemì zda omezit zmïny v zemì z d vod ve ejn ch z jm (Ñlimity vyuûitì zemìî), kterè: vypl vajì z pr vnìch p edpis jsou stanoveny na z kladï zvl ötnìch pr vnìch p edpis vypl vajì z vlastnostì zemì AP d le obsahujì zjiötïnì a vyhodnocenì z mïr na provedenì zmïn v zemì a urëenì problèm k eöenì v zemnï pl novacì dokumentaci. Po izujì se na z kladï pr zkum zemì a daj o zemì. StruËnÏ eëeno, mïla by vzniknout autorizovan datab ze informacì o zemì, kter bude v pravideln ch intervalech aktualizov na. Pokud se z mïr vybudovat systèm vïrohodn ch, aktu- lnìch informacì, daj o zemì poda Ì, bude p i zpracov nì zemnìch pl n vïtöì prostor na vlastnì eöenì. Dosud v razn Ëasov prostor p i zpracov nì zemnìch pl n spot ebovalo zajiötïnì pot ebn ch informacì a jejich verifikace. ZEMNÕ PL N ñ P (ß43 ñ ß60) Jiû v vodnì Ë sti p ÌspÏvku byl uveden blìzk vztah zemnìho pl nu a komplexnìch pozemkov ch prav. D le proto n - sleduje podrobnïjöì charakteristika ustanovenì, kter se t kajì zemnìho pl nu. zemnì pl n stanovì z kladnì koncepci rozvoje zemì obce a ochranu 10 jeho hodnot. Vyjad uje urbanistickou koncepci, ËÌmû z kon myslì ploönè a prostorovè uspo d nì zemì. DalöÌ z leûitosti, kterè stanovuje zemnì pl n se t kajì uspo d nì krajiny a koncepce ve ejnè infrastruktury. zemnì pl n takè vymezì zastavïnè zemì, zastavitelnè plochy a plochy navrûenè jednak ke zmïnï st vajìcì z stavby a jednak k obnovï nebo opïtovnèmu vyûitì znehodnocenèho zemì (Ñplochy p estavbyî). SouËasnÏ s tìm stanovì podmìnky pro vyuûitì tïchto ploch a koridor. Novinka stavebnìho z kona se t k poskytov - nì prost edk z ve ejn ch rozpoët 2 na provedenì zmïn v zemì. Paragraf 43 odst. 5 stanovuje, ûe nesmì b t v rozporu s vydan m zemnìm pl - nem. To p edstavuje urëit n znak posìlenì vazeb mezi eöenìm zemnìho pl nu a poskytov nìm ve ejn ch prost edk na r zn krajinotvorn opat enì. VYUéÕV NÕ ZEMÕ Vyhl öka Ë. 501/2006 Sb. podrobnïji specifikuje poûadavky na vymezov - nì ploch s ohledem na rozdìlnè n roky na prost edì. zemnìm pl nem se proto zemì ËlenÌ na plochy 3 podle st vajìcìho nebo poûadovanèho zp sobu vyuûitì ñ ÑPlochy s rozdìln m zp sobem vyuûitìî. Tyto plochy se vymezujì ke stanovenì zemnìch podmìnek. Jedn se zejmèna o vz jemnï se doplúujìcì, podmiúujìcì nebo nekolidujìcì Ëinnosti. V tïchto ploch ch majì b t stanoveny podmìnky pro ochranu ve ejn ch z jm jak mi jsou ochrana p ÌrodnÌho a kulturnìho dïdictvì, civilizaënìch, architektonick ch a urbanistick ch hodnot. Plochy s rozdìln m zp sobem vyuûitì se vymezujì s ohledem na specifickè podmìnky a charakter zemì tak, aby se omezily st ety vz jemnï nesluëiteln ch ËinnostÌ a poûadavk na uspo d nì a vyuûìv nì zemì. Podle v znamu se rozliöujì zejmèna plochy 4 : zastavitelnè, zemnìch rezerv, ke zmïnï st vajìcì z stavby k obnovï nebo opïtovnèmu vyuûitì znehodnocenèho zemì rekonstrukënìch a rekultivaënìch z - sah do zemì Obecn m poûadavkem na vymezov nì ploch je vytv et a chr nit bezpeënï p Ìstupn ve ejn prostranstvì v zastavïnèm zemì a v zastaviteln ch ploch ch. V krajinï chr nit st vajìcì cesty umoûúujìcì bezpeën pr chod krajinou a vytv et novè cesty, je-li to nezbytnè. Plochy s rozdìln m zp sobem vyuûitì jsou charakterizov ny v paragrafech 4 ñ 19 vyhl öky Ë. 501/2006 Sb. V nezastavïnèm zemì Ëili v krajinï lze vymezovat zejmèna:

13 Plochy vodnì a vodohospod skè (ß13) VymezujÌ se za Ëelem zajiötïnì podmìnek pro nakl d nì s vodami, pro ochranu p ed jejich ökodliv mi Ëinky, pro ochranu p ed suchem, pro regulaci vodnìho reûimu zemì apod. Plochy zemïdïlskè (ß14) SamostatnÏ se obvykle vymezujì pro zajiötïnì podmìnek p evaûujìcìho zemïdïlskèho vyuûitì. ZahrnujÌ zejmèna pozemky zemïdïlskèho p dnìho fondu a pozemky staveb, za ÌzenÌ a jin ch opat enì pro zemïdïlstvì. Plochy lesnì (ß15) SamostatnÏ se vymezujì za Ëelem zajiötïnì podmìnek vyuûitì pozemk pro les. ZahrnujÌ zejmèna pozemky urëenè k plnïnì funkcì lesa a pozemky staveb, za ÌzenÌ a jin ch opat enì pro lesnì hospod stvì. Plochy p ÌrodnÌ (ß16) SamostatnÏ se vymezujì za Ëelem zajiötïnì podmìnek pro ochranu p Ìrody. ZahrnujÌ zpravidla pozemky n rodnìch park, pozemky v 1. a 2. zûnï chr - nïn ch krajinn ch oblastì, pozemky ostatnìch zvl ötï chr nïn ch zemìch, pozemky evropsky v znamn ch lokalit, pozemky biocenter. Plochy smìöenè nezastavïnèho zemì (ß17) SamostatnÏ se vymezujì obvykle v p Ìpadech, kdy s ohledem na charakter nezastavïnèho zemì nebo jeho ochranu nenì ËelnÈ rozliöovat nïkterou z p edchozìch ploch. Plochy tïûby nerost (ß18) SamostatnÏ se vymezujì obvykle za Ëelem zajiötïnì podmìnek pro hospod rnè vyuûìv nì nerost a pro ochranu ûivotnìho prost edì p i tïûebnì Ëinnosti a pravï nerost. Plochy specifickè (ß19) SamostatnÏ se obvykle vymezujì za Ëelem zajiötïnì zvl ötnìch podmìnek, kterè vyûadujì zejmèna pozemky staveb a za ÌzenÌ pro obranu a bezpeënost st - tu, civilnì ochrany, vïzeústvì sklady nebezpeën ch l tek. Z VÃR Nov stavebnì z kon, ve srovn nì s p edchozìm znïnìm, obsahuje vìce ustanovenì, kter lze vyuûìt pro eöenì koncepce krajiny. Z citovan ch uk zek je patrnè ÑöroubovanÈî vyjad ov nì legislativc. Je tedy ot zkou jak tyto pr vnickè formulace bude aplikovat po izovatelsk a projekënì praxe. Teprve Ëas uk ûe, zda krajina bude ÑtrpÏnouî souë stì procesu zemnìho pl nov nì nebo se jejì eöenì stane n - strojem preventivnì ochrany zemïdïlskè p dy, obecnè ochrany p Ìrody a krajiny, posìlenìm retence zemì, preventivnì ochranou krajinnèho r zu zemì mimo chr nïnè krajinnè oblasti(chko) Ëi n - rodnì parky(np) 5. Druh velk ÑbalÌkî ËinnostÌ by mohl souviset s vytv enìm zemnìch p edpoklad pro tvorbu krajiny. Ta by mïla mìt na jednè stranï zachov ny hodnoty p ÌrodnÌho a kulturnìho dïdictvì. Na druhè stranï by mïla umoûnit koexistenci p ÌrodnÌch a p ÌrodÏ blìzk ch ekosystèm s poûadavky a n roky obyvatel 3. tisìciletì na evropskou kulturnì krajinu. V sledn trend bude v raznï z viset na p Ìstupu obecnìch zastupitelstev, kterè zemnì pl ny po izujì, schvalujì zad - nì jejich obsahu a vyd vajì koneënè znïnì. Dosud p evaûuje jejich z jem o zastavïnè zemì a zastavitelnè plochy. Krajina je obvykle posuzov na z hlediska moûnosti vymezit dalöì zastavitelnè plochy. ObyvatelÈ sìdel, pro kterè se zemnì pl n zpracov v, majì Ëi mïli by mìt nejvïtöì z jem na komplexnìm eöenì krajiny, kterou majì Ñza humnyî. TÌm by mohlo doch zet k postupnèmu naplúov nì evropskè mluvy o krajinï, kter p edpokl d, ûe ÑcÌlov charakteristika krajinyî znamen p nì a poûadavky obyvatel t kajìcì se charakteristick ch rys krajiny, v nìû ûijì, formulovanè pro danou krajinu kompetentnìmi ve ejn mi org ny. 1 regulaënì pl ny a zemnì rozhodnutì promìtajì tuto koncepci na jednotlivè pozemky Ëi jejich Ë sti. 2 podle zvl ötnìch pr vnìch p edpis 3 zpravidla o rozloze vïtöì neû 2000 m 2 4 pro tyto plochy se zpravidla urëuje i zp sob jejich vyuûitì 5 pro CHKO a NP se jiû podklady pro preventivnì ochranu krajinnèho r zu zpracov vajì FAO hled cesty k p ekon nì potravinovè krize V pr bïhu t ÌdennÌho celosvïtovèho summitu, kter poë tkem Ëervna uspo dala FAO (Organizace OSN pro v ûivu a zemïdïlstvì) v ÿìmï a kterèho se z Ëastnilo na 40 hlav st t a jejich p edstavitel ze 181 zemì svïta, zaznïla ada konkrètnìch n vrh, jak se vyrovnat s potravinovou krizì. HlavnÌ akcent vöak byl kladen spìöe na rozöì enì zemïdïlskè v roby v Ëlensk ch zemìch OSN, neû na ruöenì nïkter ch obchodnìch restrikcì. ÿada ËastnÌk vyj d ila v ûnè znepokojenì nad neust l m r stem cen potravin a zd raznila, ûe to m ûe vèst k n r stu poëtu hladovïjìcì populace ve svïtï o 100 milion lidì, k obëansk m konflikt m a r stu bìdy. CÌlem Ël nku je sezn mi Ëten e s n zory nïkter ch Ëeln ch p edstavitel st t a organizacì, kte Ì v jeho pr bïhu vy-stoupili. Gener lnì tajemnìk OSN Ban Ki-moon z KorejskÈ republiky uvedl, ûe do roku 2030 bude nutnè zv öit v robu potravin o 50 %, aby bylo moûno uspokojit rostoucì popt vku ve svïtï. V tèto souvislosti Ki-moon vyzval ËastnÌky, zvl ötï vyspïlè pr myslovè zemï, aby p ijaly konkrètnì kroky pro zlepöenì potravinovèho zabezpeëenì v nejchudöìch zemìch. V tèto souvislosti bude p itom nezbytnè v prvè adï odstranit souëasnè barièry ve svïtovèm obchodu, coû by zajistilo voln p Ìstup agr rnì produkce do nejchudöìch zemì. ée k tomu bude jeötï obtìûn cesta, potvrdilo poslednì jedn nì SvÏtovÈ obchodnì organizace (WTO), konanè koncem Ëervence v éenevï, kterè v ot zce trhu potravin uvìzlo na mrtvèm bodï. V zva öèfa FAO Jacquese Dioufa k ËastnÌk m fûra ñ vyëlenit kaûdoroënï 30 mil. USD na pomoc 862 milion hladovïjìcìch ve svïtï ñ nevyvolala vïtöì pozornost a jen dvan ct zemì je p ipraveno vïnovat celkem 7 milion dolar roënï na tyto Ëely. JednÌm z nejvïtöìch problèm je podle n zoru SvÏtovÈ banky Afrika, kde jen v poslednì dobï r st cen potravin uvrhl 30 milion lidì do bìdy. V tèto souvislosti byla v ÿìmï na z kladï n vrhu b valèho gener lnìho tajemnìka OSN Cofi Annana podeps na dohoda o pomoci p i zvyöov nì ahr rnì produkce na ËernÈm kontinentï. Dohoda p edevöìm p edpokl d rozvoj ÑzelenÈ revoluceî v Africe, kter by umoûnila organizovat s p ihlèdnutìm k odvïtvovè struktu e a region lnìm specifik m. KromÏ toho je v p ijatèm dokumentu zd raznïno, ûe v ûn m problèmem z st v v Africe öpatn dopravnì infrastruktura, kter Ëasto poch zì jeötï z koloni lnìch dob; tehdy se totiû prakticky vöechny automobilovè a ûelezniënì cesty budovaly smïrem k mo i a nespojovaly jednotlivè zemï a jejich vnit nì rajûny navz jem. 11

14 Ve ejn celost tnì soutïû ÑO nejlepöì realizovanè spoleënè za ÌzenÌ v P v r. 2007î V minulèm ËÌsle naöeho bulletinu jsme informovali o uzavìrce celost tnì soutïûe ÑO nejlepöì realizovanè spoleënè za ÌzenÌ v pozemkov ch prav ch v roce 2007" a zve ejnili seznam opat enì, nominovan ch do soutïûe. Jedn se o 20 p ehl öen ch akcì z 12 pozemkov ch ad (P ). OdbornÈ komise provedly hodnocenì p ihl - öen ch opat enì dle jednotliv ch kategoriì. KoneËnÈ vyhodnocenì po adì provede Centr lnì komise do tak, aby v sledky mohly b t slavnostnï vyhl öeny na poradï editel P. Ukazuje se, ûe z leûì na jednotliv ch P jak se vïnujì p ÌpravÏ dokumentace, kterou zasìlajì s p ihl ökou k Ëasti do soutïûe. NÏkterÈ P zpracov vajì (nebo si nechajì zpracovat) Kategorie: Zp ÌstupnÏnÌ pozemk Opat enì nominovan do soutïûe r Reg. Ë. Pozemkov ad N zev projektu Projektant Dodavatel I/1 PlzeÚ - sever PolnÌ cesta v k.. GALLO PRO, s.r.o., ÿìëany Stavby silnic a ûeleznic, a.s.,»ernìkovice u D evce PlzeÚ I/2 MÏlnÌk PolnÌ cesta HC1 v k.. SVIP, sdruûenì projektant H-INTES, s.r.o. DaminÏves a geodet, Praha 6 Mlad Boleslav I/3 MÏlnÌk PolnÌ cesty C2 a C6 v k.. St ednice AGROPLAN, s.r.o. Praha 4 Silnice é Ëek, s.r.o.,»es. LÌpa I/4 Jihlava PolnÌ cesta v k.. Markvartice Ing. Miloslav Eli ö, SWIETELSKY, s.r.o., Jihlava Puklice - StudÈnky I/6 Jihlava Rekonstrukce polnì cesty COLAS CZ, a.s. Lesostavby T eboú, a.s. v k..»enkov u T eöti Provoz Jihlava I/7 Fr dek - MÌstek ZpevnÏnÈ polnì cesty A.KTI, s.r.o. TOMI-REMONT, a.s. v k.. KunËiËky u Baöky Brno ProstÏjov I/8 Praha - z pad PolnÌ cesta C2 v k.. Kozinec GALLO PRO, s.r.o., ÿìëany NOVADUS, s.r.o. P Ìbram I/9 ProstÏjov Cesty a SES v k.. Brodek u Konice GEOCENTRUM, s.r.o., Olomouc Stavby silnic a ûeleznic, a.s., z vod ZlÌn I/10 stì nad OrlicÌ PolnÌ cesty H1 a H2 v k.. LubnÌk AGROPROJEKCE LITOMYäL, s.r.o. SKANSKA DS, a.s., Brno Kategorie: ProtieroznÌ opat enì Reg. Ë. Pozemkov ad N zev projektu Projektant Dodavatel II/1 Blansko Z chytn pr leh v k.. BaËov AGROPROJEKT PSO, s.r.o., Brno Beton SPH, s.r.o., II/2 Znojmo Z chytn p Ìkop v k.. Miroslav. Kninice AGROPROJEKT PSO, s.r.o., Brno COLAS CZ a.s. provoz Znojmo II/3 ProstÏjov ProtieroznÌ a protipovodúov opat enì GEOCENTRUM, s.r.o., PROLES, s.r.o. v k.. Brodek u Konice Olomouc Brno a VHS Brno Kategorie: Vodohospod sk opat enì samostatnou dokumentaci podle propozic soutïûe, jinè poölou PD s kompletnì nabìdkou dodavatelskè firmy vëetnï referencì a inzer ty firmy, coû do p ihl öky soutïûe nepat Ì. Z p ipomìnek nïkter ch hodnotitel vypl v r zn roveú p edkl dan ch dokumentacì od barevn ch samostatn ch p Ìloh po ËernobÌlÈ kopie p Ìloh PD. ÿada hodnotitel se klonì k poûadavku vìce charakteristick ch fotografiì stavby (opat enì), p ÌpadnÏ moûnost po ÌzenÌ videoz znamu. ObjÌûdÏt jednotlivè stavby s hodnotiteli se prozatìm ukazuje jako nere lnè. D le bylo upozornïno, ûe obsah nïkter ch p ihl öen ch opat enì byl shodn se zak zkou zadanou specializovanè projektovè firmï a jednomu dodavateli ( v r mci sdruûov nì zak zek) Reg. Ë. Pozemkov ad N zev projektu Projektant Dodavatel III/1 ProstÏjov éeleë ñ vodnì n drû N2 AGROPROJEKT OLOMOUC INSTA PROSTÃJOV, s.r.o. III/2 Praha - v chod RetenËnÌ n drû v k.. Z py PRAMAK, s.r.o., Praha 4 äindler, s.r.o., Praha 5 III/3 JiËÌn Mal vodnì n drû v k.. Kostelec HYDROREAL, s.r.o., JiËÌn BAK, a.s., Trutnov III/4 stì nad OrlicÌ RetenËnÌ n drû a such poldr LubnÌk AGROPROJEKCE LITOMYäL, s.r.o. HOLCNER & spol., s.r.o., Lysice Kategorie: Opat enì k ochranï a tvorbï krajinnèho prost edì a tak se stalo, ûe nap. do kategorie ÑZp ÌstupnÏnÌ pozemk ì byla p ihl öena akce obsahujìcì 3 polnì cesty, 2 protieroznì meze, 2 biokoridory a biocentrum, coû nelze v jednè kategorii hodnotit (opat enì ani na sebe nenavazujì). V tomto p ÌpadÏ jde o hodnocenì realizace KP jako celku. A to z visì na financìch a inûen ringu P. Nask t se ot zka, zda soutïû nerozöì it z jednotliv ch staveb (coû je p vodnì z mïr soutïûe) o dalöì kategorii, kter by nap. hodnotila celkovou realizaci KP v danèm roce, to by vöak bylo vìcemènï pouze porovn nì Ëinnosti a spïönosti jednotliv ch P. Pro p ÌötÌ rok bude t eba p ipomìnky hodnotitel i P promìtnout do propozic a v dohodï s P tyto propozice up esnit a upravit. Ing.Pavel Gallo Reg. Ë. Pozemkov ad N zev projektu Projektant Dodavatel IV/1»eskÈ BudÏjovice Hlavateck rybnìk ñ v sadba Ing. Pavel Popela, Petr Pumpr biokoridoru v k.. Sedlec u». BudÏj.»eskÈ BudÏjovice ASKON»eskÈ BudÏjovice IV/2»eskÈ BudÏjovice Krajin skè pravy kolem sbïrnèho Ing. Pavel Popela, Petr Pumpr kan lu Kozinec v k.. LÈka ova Lhota»eskÈ BudÏjovice ASKON»eskÈ BudÏjovice IV/3 ProstÏjov V stavba vodnìch n drûì a prvk SES Ing. Frantiöek Hanousek, Zv novice, a.s. v k.. Sk Ìpov ProstÏjov»eskÈ BudÏjovice IV/4 stì nad OrlicÌ Realizace prvk SES v k.. LubnÌk AGROPROJEKCE LITOMYäL, s.r.o. HOLCNER & spol., 12

15 Kategorie: Zp ÌstupnÏnÌ pozemk Pozemkov ad: Pozemkov ad PlzeÚ - sever I/1 RealizovanÈ za ÌzenÌ: PolnÌ cesta C.2.5. a C.2.6. v k..»ernìkovice u D evce Kategorie: Zp ÌstupnÏnÌ pozemk Ing. Pavel Mergl, PlzeÚ GALLO PRO, s.r.o., ÿìëany Stavby silnic a ûeleznic, oblast»echy - z pad, z vod PlzeÚ Z mïrem stavby bylo zp ÌstupnÏnÌ zemïdïlsk ch pozemk a umoûnïnì odklonu zemïdïlskè dopravy mimo obec»ernìkovice a zv öenì prostupnosti zemïdïlskè krajiny. Z roveú vodohospod skè eöenì p echodu strûe umoûnilo vytvo it retenënì prostor pro zadrûenì a zpomalenì odtoku vody z p ilehlèho povodì jako ochranu obce p ed z plavami. RealizovanÈ spoleënè za ÌzenÌ je p Ìkladem spr vnè aplikace principu polyfunkënosti p i navrhov nì a projekci. Stavba m vedle hlavnì funkce dopravnì v znamnou funkci vodohospod skou a p i tv rëìm p Ìstupu projektanta byla zvolena optim lnì varianta jak pro dopravu, tak pro bezkonfliktnì odtok vody. Z roveú m stavba biotechnick charakter s velmi vhodnou v sadbou d evin, kter odpovìd nejen poûadavk m vegetaënìho stupnï zemì, ale splúuje i p edstavy obnovenì krajinnèho r zu mìsta. Cel stavba je tak v souladu s charakterem zemì a lokality a zkulturúuje problematickou zûnu ÑZa humnamaì, kter vyûaduje citliv projektantsk p Ìstup a je n roën i na detail. Pozemkov ad: Pozemkov ad MÏlnÌk I/2 RealizovanÈ za ÌzenÌ: PolnÌ cesta HCl v k.. DaminÏves Kategorie: Zp ÌstupnÏnÌ pozemk SVIP, sdruûenì projektant a geodet, Praha 6, Ing. Jarmila Stiborov SVIP, sdruûenì projektant a geodet, Praha 6, Ing. Jarmila Stiborov H-INTES, s.r.o., Mlad Boleslav Jedn se o spoleënè za ÌzenÌ budovanè na z kladï schv lenèho n vrhu KP DaminÏves. Jedn se o v stavbu hlavnì polnì cesty HCl vëetnï v sadby doprovodnè zelenï. Vybudov nìm spoleënèho za ÌzenÌ doölo v prvè adï ke zlepöenì prostupnosti krajiny, k rozöì enì turistiky a cykloturistiky. RealizacÌ polnì cesty doölo ke znaënèmu zvelebenì krajiny, ke zp ÌstupnÏnÌ okolnìch zemïdïlsk ch pozemk a tìm i k umoûnïnì kvalitnìho a plnohodnotnèho obhospoda ov nì zemïdïlsk ch ploch a i ke snìûenì opot ebov nì zemïdïlskè techniky z d vodu vybudov nì p ÌstupovÈ polnì komunikace. UvedenÈ spoleënè za ÌzenÌ je p Ìnosem pro okolnì krajinu. Jeho vybudov nìm doölo k posìlenì krajinotvornè i ekologickè funkce. Dle prov dïn ch mìstnìch öet enì je vybudovanè spoleënè za ÌzenÌ plnï funkënì. Pozemkov ad: Pozemkov ad MÏlnÌk I/3 RealizovanÈ za ÌzenÌ: PolnÌ cesty C2 a C6 k.. St ednice Kategorie: Zp ÌstupnÏnÌ pozemk AGROPLAN, spol. s r.o., Praha 4 AGROPLAN, spol. s r.o., Praha 4 SILNICE é»ek, s.r.o.,»esk LÌpa TVORBA ZAHRAD a ZAHRADNÕ CENTRUM, Martin Jukl, MÏlnÌk Jedn se o spoleënè za ÌzenÌ budovanè na z kladï schv lenèho n vrhu KP St ednice. PolnÌ cesty C2 a C6 byly budov ny v r mci jednè akce. Vybudov nìm spoleënèho za ÌzenÌ doölo v prvè adï ke zlepöenì prostupnosti krajiny, k rozöì enì turistiky a cykloturistiky. Vybudov nìm polnìch cest doölo ke zvelebenì krajiny, ke zp ÌstupnÏnÌ okolnìch zemïdïlsk ch pozemk a tìm k umoûnïnì kvalitnìho obhospoda ov nì zemïdïlsk ch ploch. UvedenÈ spoleënè za ÌzenÌ je p Ìnosem pro okolnì krajinu. Dle prov dïn ch mìstnìch öet enì je plnï funkënì a je vyuûìv no nejen mìstnìmi obyvateli. VybudovanÈ spoleënè za ÌzenÌ bylo zahrnuto do cykloturistick ch tras. Pozemkov ad: Pozemkov ad Jihlava I/4 RealizovanÈ za ÌzenÌ: PolnÌ cesta Markvartice-K RybnÌku, k.. Markvartice Kategorie: Zp ÌstupnÏnÌ pozemk AGEO, spol. s r.o., Brno Ing. Miloslav Eli ö, SILNICE - PROJEKCE, Puklice - StudÈnky SWIETELSKY stavebnì s.r.o., Jihlava, LESOSTAVBY TÿEBO, a.s. Stavba novè cesty a stavebnì pravy Ë sti st vajìcì praönè polnì cesty na cestu s ûiviën m povrchem v celkovè dèlce 816 m. Kategorie P 4,0/30, povrch komunikace je z penetraënìho makadamu. SouË stì cesty jsou dvï v hybny, pït hospod sk ch sjezd na okolnì pozemky a dva trubnì propusty. PodÈl Ë sti cesty je vybudov n odvodúovacì p Ìkop zpevnïn ûlabovkami, Ë st cesty je vedena po hr zi rybnìka. PolnÌ cesta zp ÌstupÚuje zemïdïlskè a lesnì pozemky vlastnìk v oblasti jihoz padnï od obce Markvartice a navazuje na st vajìcì komunikaci mezi obcemi Star ÿìöe-rozseë. Stavbou cesty doölo ke znaënèmu zlepöenì dopravnìch podmìnek v danè oblasti, zv öenì prostupnosti krajiny a propojenì okolnìch obcì. OdvodÚovacÌ p Ìkop na zaë tku polnì cesty zachycuje sr ûkovè vody a odv dì je do novï vybudovanèho rybnìka.» st komunikace je vedena po lavici hr ze tohoto rybnìka, kter je touto cestou dob e zp ÌstupnÏn. Stavba byla provedena v termìnu, v odpovìdajìcì kvalitï a po jejìm dokonëenì byla p ed na Obci Markvartice. Pozemkov ad: Pozemkov ad Jihlava I/6 RealizovanÈ za ÌzenÌ: Rekonstrukce polnì cesty»enkov ñ k lesu, k..»enkov u T eöti Kategorie: Zp ÌstupnÏnÌ pozemk ICOM stavebnì a.s., Jihlava COLAS CZ, a.s., z vod Jih, provoz Jihlava LESOSTAVBY TÿEBO, a.s. Rekonstrukce praönè polnì cesty na cestu s bezpraön m povrchem v celkovè dèlce 1525 m. Kategorie P 4/30, povrch komunikace je z penetraënìho makadamu. SouË stì cesty je 8 v hyben, 5 sjezd na pozemky, na Ë sti cesty odvodúovacì p Ìkop zpevnïn ûlabovkami, dva novè trubnì propustky a Ë steën rekonstrukce st vajìcìho propustku, na zaë tku pravy horsk vpusù s lapaëi splavenin. PolnÌ cesta zp ÌstupÚuje zemïdïlskè a lesnì pozemky vlastnìk v oblasti severnï od obce»enkov. RekonstrukcÌ doölo ke znaënèmu zlepöenì dopravnìch podmìnek v danè oblasti a zv öenì prostupnosti krajiny. Horsk vpusù s lapaëi neëistot na zaë tku polnì cesty zachycuje sr ûkovè vody ze svahu nad obcì a zabraúuje ÑvyplavenÌì obce. V budoucnosti umoûnì napojenì na navrhovanou cestu v k.. Bukov u T eöti a zlepöì propojenì obou obcì. Stavba byla provedena v termìnu, v odpovìdajìcì kvalitï. 13

16 Pozemkov ad: Pozemkov ad Fr dek-mìstek I/7 RealizovanÈ za ÌzenÌ: ZpevnÏnÈ polnì cesty CN 1, CN 2 a CN 3 v k.. KunËiËky u Baöky Kategorie: Zp ÌstupnÏnÌ pozemk Geocart CZ a.s., Brno A.KTI, s.r.o, Brno, Ing. Karel Zlatuöka, CSc. TOMI-REMONT, a.s., ProstÏjov Jedn se o v stavbu z Ë sti novè polnì cesty s v hybnou a z Ë sti navazujìcì rekonstrukci st vajìcìch polnìch cest v celkovè dèlce 1125 m. RealizovanÈ jednopruhovè polnì cesty jsou za azeny do kategorie vedlejöìch polnìch cest P4/30 s vozovkou z penetraënìho makadamu s ûiviën mi n tïry. SouË stì stavebnìho dìla je rekonstrukce trubnìho propustku s kamenn mi Ëely na potoce Hlinsk a z ÌzenÌ ploönèho ötïrkovèho trativodu pod konstrukcì vozovky v mìstï terènnì deprese. RealizacÌ polnìch cest doölo k znaënèmu zlepöenì st vajìcìch podmìnek systèmu obhospoda ov nì zemïdïlsk ch pozemk, v stavba novèho, navazujìcìho seku polnì cesty zabezpeëila propojenì sìtï mìstnìch komunikacì. VybudovanÈ polnì cesty v neposlednì adï znaënï omezily d ÌvÏjöÌ ne nosnou praönost, zkvalitnil se tìm ûivot obëan z hlediska ûivotnìho prost edì, cesty se tak st vajì v znamn m liniov m prvkem v p ÌmÏstskÈ oblasti mïsta Fr dek-mìstek. V r mci stavby byl rekonstruov n kapacitnï nedostaëujìcì trubnì propustek, kter z sadnï eliminuje problematiku odvodu sr ûkov ch vod a v mìstï ËastÈho v skytu stojìcì vody u hospod skèho statku byl zbudov n trativod omezujìcì tento negativnì jev. Cel projekt m polyfunkënì charakter, spïönï eöì zp ÌstupnÏnÌ zemïdïlsk ch pozemk a vodohospod skè pomïry. St v se tak p irozenou souë stì kulturnì krajiny. Pozemkov ad: Pozemkov ad Praha-z pad I/8 RealizovanÈ za ÌzenÌ: PolnÌ cesta C2 v k.. Kozinec Kategorie: Zp ÌstupnÏnÌ pozemk Ing. Irena Strakov, Praha 3 GALLO PRO s.r.o., ÿìëany NOVADUS, spol. s r.o., P Ìbram PolnÌ cesta C2 v k.. Kozinec tvo Ì Ë st cestnì sìtï vybudovanè v jihov chodnìm prostoru k.. Je to hraniënì cesta se ötïrkov m krytem, kterou vyuûìvajì uûivatelè zemïdïlskè p dy z obou katastr Kozinec a Tursko. Je vyuûìv na i k jinè dopravï. Cesta umoûúuje p Ìstup do krajiny a k lesu a slouûì k rekreaënìm Ëel m. RovnÏû zlepöuje ûivotnì prost edì v intenzivnï obdïl vanè zemïdïlskè krajinï. N vrh KP -spoleën ch za ÌzenÌ respektoval poûadavky danèho zemì, historickè prvky i poûadavky modernìho zp sobu hospoda enì. V stavba hraniënì polnì cesty C2 a cestnì sìtï podle n vrhu KP zamezila rozöi ov nì vyjeûdïn ch pruh a umoûúuje snazöì pohyb zemïdïlskè techniky a obhospoda ov nì pozemk. PolnÌ cesty se ötïrkov m krytem se v krajinï osvïdëily a v sadba doprovodnè zelenï a biokoridor oûivila f dnost intenzivnìho zemïdïlskèho vyuûitì krajiny. SystÈm cest je obyvateli vyuûìv n k rekreaënìm Ëel m. Po nïkolika letech uûìv nì jsou st le v dobrèm technickèm stavu, coû svïdëì o kvalitï realizaënìho projektu i provedenì stavebnìch pracì. Pozemkov ad: Pozemkov ad ProstÏjov I/9 RealizovanÈ za ÌzenÌ: Cesty a SES v k.. Brodek u Konice SKO 2 a v k.. Deön SKO 1 a SKO 2 Kategorie: Zp ÌstupnÏnÌ pozemk GEOCENTRUM, spol. s r.o., Olomouc GEOCENTRUM, spol. s r.o., Olomouc Stavby silnic a ûeleznic a.s., z vod ZlÌn StavebnÌ objekty v k.. Brodek u Konice SKO 2: SO 01 ProtieroznÌ mez PM1 SO 02 P Ìstupov polnì cesta C64 SO 03 ProtieroznÌ mez PM2 SO 04 P Ìstupov polnì cesta C65 SO 05 HlavnÌ polnì cesta C5 SO 06 VedlejöÌ polnì cesta C19a SO 07 Rekonstrukce z chytnèho p Ìkopu ZP1 SO 08 Rekonstrukce z chytnèho p Ìkopu ZP2 SO 09 VedlejöÌ polnì cesta C17 SO 10 P Ìstupov polnì cesta C66 SO 11 InterakËnÌ prvek IP18 SO 12 InterakËnÌ prvek IP22 SO 13 InterakËnÌ prvek IP23 StavebnÌ objekty v k.. Deön SKO 1: SO 01 Revitalizace odpadu RO1 SO 02 P Ìstupov polnì cesta C84 SO 03 P Ìstupov polnì cesta C85 SO 04 InterakËnÌ prvek IP38 SO 05 HlavnÌ polnì cesta C4a SO 06 Rekonstrukce z chytnèho p Ìkopu ZP1 SO 07 Rekonstrukce z chytnèho p Ìkopu ZP2a SO 08 VedlejöÌ polnì cesta C20 SO 09 VedlejöÌ polnì cesta C19 SO 10 P Ìstupov polnì cesta C83 SO 11 InterakËnÌ prvek IP37 StavebnÌ objekty v k.. Deön SKO 2: SO 01 VedlejöÌ polnì cesta C15 SO 02 P Ìstupov polnì cesta C46 SO 03 P Ìstupov polnì cesta C47 SO 04 Lok lnì biocentrum LBC ÑBah nkaì Z mïr sleduje propojenost krajiny, zp ÌstupnÏnÌ pozemk a krajinnè zelenï. Sv m provedenìm projekt dos hne v znamu ve funkci SES, zajiöùuje protieroznì a protipovodúovou funkci. V znamnï bude ovlivnïna retence a akumulace vody v krajinï a zmìrnïnì sìly severoz padnìch vïtr. V stavbou cest doch zì k odklonïnì zemïdïlskè dopravy z Obce Brodek u Konice. Vybudov nìm protieroznìch mezì, rekonstrukcì z chytn ch p Ìkop, revitalizacì dren ûnìho odpadu a v sadbou p ilehl ch interakënìch prvk dojde ke zv öenì ekologickè stability, snìûenì eroze, protipovodúovè ochranï a zadrûenì extrèmnìch sr ûkov ch hrn v krajinï. Pozemkov ad: Pozemkov ad stì nad OrlicÌ I/10 RealizovanÈ za ÌzenÌ: PolnÌ cesty H1 a H2 LubnÌk Kategorie: Zp ÌstupnÏnÌ pozemk AGROPROJEKCE Litomyöl spol. s r.o. AGROPROJEKCE Litomyöl spol. s r.o. SKANSKA DS a.s., Brno 14

17 Rekonstrukce polnìch cest v zemì v chodnï od z stavby obce LubnÌk, kterè bylo eöenè v KP LubnÌk II. Jedn se o p te nì polnì cesty öì ky 3,50 m s krajnicemi o celkovè dèlce 1,425 a 1,944 km zpevnïnè asfaltobetonem, v lesnìm seku ötïrkovè. Zp ÌstupÚujÌ zemïdïlskè pozemky o celkovè ploöe cca 2,50 km2 a komplex lesnìch pozemk pro vlastnìky, uûivatele i ve ejnost. Z roveú p i jejich n vrhu a realizaci bylo v stavbou kamennèho brodu a soubïûnè l vky pro pïöì propojeno zemì LubnÌka s lokalitou HraniËnÌho potoka v sousednìm k.. Tatenice, kter je cenn pro jejì zachovan krajinn r z. N vrhem v pl nu spoleën ch za ÌzenÌ pozemkov ch prav, realizaënìm projektem a vlastnìm provedenìm stavby dvou polnìch cest byla zajiötïna p Ìstupnost pro vlastnìky a uûivatele zemïdïlsk ch a lesnìch pozemk a celèho zemì pro ve ejnost. Zda ilou souë stì realizovan ch cest jsou kamenn brod na hranici s k.. Tatenice, d evïn l vka pro pïöì, v dlaûba pro p evedenì soust edïnèho odtoku povrchov ch vod p es cestu v lesnìm seku. RealizacÌ stavby bylo pro ve ejnost otev eno dosud obtìûnï p ÌstupnÈ krajin sky hodnotnè zemì. Z pohledu technickèho eöenì byl v pr bïhu realizace stavby p ijat n vrh dodavatelskè firmy a se souhlasem projektanta byla konstrukënì vrstva mechanicky zpevnïnèho kameniva nahrazena ötïrkem Ë steënï vyplnïn m cementovou maltou o stejnè tlouöùce. Protoûe se jednalo v Ë sti seku o rekonstrukci st vajìcìch cest, byla vyuûita z sporn ch d vod st vajìcì konstrukce. Kryt vozovky je z asfaltovèho betonu v lesnìm seku ze ötïrku. UvedenÈ opat enì pro zp ÌstupnÏnÌ pozemk spolu se soubïûnï realizovanou stavbou retenënì n drûe a suchèho poldru a zaloûenìm navrûenèho biocentra a biokoridor p edstavujì uk zkovou ucelenou realizaci spoleën ch za ÌzenÌ v KP LubnÌk. Stavba byla provedena v dobrè kvalitï. Realizace byla zajiötïna s vyuûitìm prost edk OperaËnÌho programu Rozvoj venkova a multifunkënì zemïdïlstvì na obdobì Kategorie: ProtieroznÌ opat enì Pozemkov ad: Pozemkov ad Blansko II/1 RealizovanÈ za ÌzenÌ: Z chytn pr leh v k.. BaËov Kategorie: ProtieroznÌ opat enì AGROPROJEKT PSO s.r.o., Brno AGROPROJEKT PSO s.r.o., Brno Beton SPH s.r.o., Byst ice nad Pernötejnem Stavba je rozëlenïna na dva objekty: objekt SO1, kter zahrnuje postup-nï od za stïnì do toku otev en pr leh, zatrubnïnou Ë st pod mezì, propustek pod silnicì a p Ìkop se t emi stupni. Objekt SO2 tvo Ì tlumìcì objekt, zatrubnïnou Ë st, na kterou navazuje propustek pod polnì cestou, tlumìcì komora a zatrubnïn Ë st se dvïma spadiöti. Oba objekty jsou propojeny pr lehem, kter je vyrovnan kamenn m z hozem. Stavba z chytnèho pr lehu je souë stì n vrhu komplexnì pozemkovè pravy v k.. BaËov, navazuje na jiû realizovanè spoleënè za ÌzenÌ. Stavba m polyfunkënì charakter, neboù jako protieroznì opat enì z roveú zvyöuje ekologickou stabilitu zemïdïlskè krajiny, d le se zv öila estetick hodnota krajiny. RealizacÌ stavby doölo k v znamnèmu zpomalenì a neökodnèmu odvedenì povrchovèho odtoku do upravenèho recipientu tak, aby nenaöel un öecì sìlu schopnou odvèst zeminu. Je zabezpeëena ochrana nìûe leûìcìho zemì ñ zastavïnèho zemì obce BaËov p ed niëiv mi Ëinky p Ìvalov ch sr ûek. Projekt na realizaci byl financov n z prost edk EvropskÈ unie v r mci OperaËnÌho programu Rozvoje venkova a multifunkënìho zemïdïlstvì. Pozemkov ad: Pozemkov ad Znojmo II/2 RealizovanÈ za ÌzenÌ: Z chytn p Ìkop O-2 v k.. MiroslavskÈ KnÌnice Kategorie: ProtieroznÌ opat enì AGROPROJEKT PSO s.r.o., Brno AGROPROJEKT PSO s.r.o., Brno COLAS CZ a.s., Praha 9 Z chytn p Ìkop O-2 je dlouh 521 m. P Ìkop O-2 je pravostrann m p Ìtokem bezejmennè vodoteëe s nevyvinut m korytem a pouze s ob- Ëasn m pr tokem. Do tèto vodoteëe p Ìkop O-2 za sùuje zprava v km 1,500. Bezejmenn vodoteë je levostrann m p Ìtokem NaöimerickÈho potoka. V mìstï k ÌûenÌ bezejmennè vodoteëe v km 0,550 a polnì cesty C-2 v km 0,315 je p ÌËn odvodúovacì ûlab typov s m ÌûÌ. Z - chytn p Ìkop O-2 eöì odvod p Ìvalov ch vod nad intravil nem. Stavba byla provedena na z kladï poûadavk obce MiroslavskÈ KnÌnice z d vodu ochrany obce p ed p Ìtokem p Ìvalov ch vod. Stavba byla provedena v termìnu, ve velmi dobrè kvalitï,bez vïtöìho z sahu do p Ìrody, s maxim lnìm vyuûitìm a p Ìzniv m ovlivnïnìm eroznìch pomïr v lokalitï. Stavba byla provedena v termìnu ve velmi dobrè kvalitï dle projektovè dokumentace, bez zjevn ch z vad. Stavba je provedena tak, aby doölo k zachycenì p Ìvalov ch vod co z nejvïtöì plochy a tìm doch zì k ochranï obce proti p Ìvalov m sr ûk m v celè severnì Ë sti obce. Stavba je velmi citlivï zaëlenïna do okolnì krajiny a nenaruöuje krajinn r z. Pozemkov ad: Pozemkov ad ProstÏjov II/3 RealizovanÈ za ÌzenÌ: ProtieroznÌ a protipovodúov opat enì v k.. Brodek u Konice SKO 1 a SKO 3 Kategorie: ProtieroznÌ opat enì GEOCENTRUM, spol. s r.o., Olomouc GEOCENTRUM, spol. s r.o., Olomouc SdruûenÌ PROLES, s.r.o., Brno - VHS Brno StavebnÌ objekty SKO 1: SO 01 Svodn pr leh SP1 SO 02 V sadba doprovodn ch interakënìch prvk IP53 a IP54 SO 03 P Ìstupov polnì cesta C104 SO 04 P Ìstupov polnì cesta C103 SO 05 P ilehl Ë st cesty C108 StavebnÌ objekty SKO 3: SO 01 Revitalizace dolnice R 1, MVN Ë.1 SO 02 V sadba IP47 SO 03 P Ìstupov polnì cesta C92 SO 04 P Ìstupov polnì cesta C93 SO 05 P Ìstupov polnì cesta C96 SO 06 P Ìstupov polnì cesta C91 Celkov z mïr sv m provedenìm dos hne v znamu ve funkci SES, zajiöùuje protieroznì a protipovodúovou funkci s krajinotvorn m a ekologick m v znamem. Veöker opat enì na sebe navazujì a tvo Ì funk- ËnÌ celek. Revitalizace dolnice RU 1 spoëìvajì ve v stavbï malè vodnì n drûe MVN Ë. 1, rekonstrukce st vajìcì zemnì hr ze nad parkoviötïm u zdravotnìho st ediska, v stavbï zemnìch hr zek bez odtoku v dolnici vëetnï v sadeb zelenï chr nì intravil n obce p ed z plavami, plnì funkci retenënì pro zpomalenì povrchovèho odtoku a souëasnï vytvo Ì podmìnky pro zasakov nì povrchov ch vod. V stavbou svodnèho pr lehu s p ilehl mi interakënìmi prvky a p Ìstupov mi polnìmi cestami dojde k eliminaci d sledk povodnì a vodnì eroze. 15

18 Kategorie: Vodohospod sk opat enì Pozemkov ad: Pozemkov ad ProstÏjov III/1 RealizovanÈ za ÌzenÌ: éeleë - vodnì n drû N2 Kategorie: Vodohospod sk opat enì Agroprojekt Olomouc Agroprojekt Olomouc INSTA ProstÏjov, s.r.o. StavebnÌ objekty: SO 01 Hr z sypan SO 02 FunkËnÌ blok SO 03 pravy ve zdrûi, doprovodn zeleú SO 04 ObjÌzdn cesta km 1,229-2,023 SO 05 ZpevnÏnÌ st vajìcì polnì cesty km 0,0-1,229 SO 06 Revitalizace toku, n hradnì v sadby Z kladnìm cìlem realizovanèho projektu je vytvo enì maxim lnï r znorodèho prost edì a umoûnit tìm vznik ekologicky stabilnì plochy. RealizovanÈ opat enì zajistì protipovodúovou ochranu zemì obce Doloplazy, nadlepöenì pr tok v suchèm obdobì, d le m protieroznì funkci a krajinotvorn a ekologick v znam dan zpomalenìm odtoku povrchov ch vod. Realizovan objìzdn komunikace umoûúuje zp ÌstupnÏnÌ pozemk pro zemïdïlskè obhospoda ov nì a zjiöùuje pr chodnost krajiny. V sadbou zelenï a zatravnïnìm ploch se v raznï posiluje krajinotvornè a ekologickè funkce zemì a v p ilehlèm zemì postupnï dojde ke zmìrnïnì ökodliv ch Ëink vïtru. Pozemkov ad: Pozemkov ad Praha-v chod III/2 RealizovanÈ za ÌzenÌ: RetenËnÌ n drû Z py vëetnï lok lnìho biokoridoru v k.. Ostrov a Z py Kategorie: Vodohospod sk opat enì LANDINFO s.r.o. Praha 5 PRAMAK s.r.o., Praha 4 äindler, d lnì a stavebnì s.r.o. Praha 5 V r mci proveden ch komplexnìch pozemkov ch prav v k.. Ostrov a Z py byla navrûena retenënì n drû vëetnï p ilehlèho lok lnìho biokoridoru. RetenËnÌ n drû byla vystavïna za Ëelem vytvo enì retenënìho prostoru pro protipovodúovou ochranu obce Z py, v zemì nad N vesnìm rybnìkem na OstrovkÈm potoce. SlouûÌ k zachycenì p Ìvalov ch vod, kterè jsou soust edïny do OstrovkÈho potoka. Nejedn se pouze o vodnì n drû, ale i o p ilehlou louku, kter zde plnì funkci lok lnìho biokoridoru s moûn m retenënìm prostorem. V r mci proveden ch komplexnìch pozemkov ch prav v k.. Ostrov a Z py byla navrûena a realizov na retenënì n drû. Ochrann prostor kolem retenënì n drûe je vyplnïn litor lnìm p smem s mezohydrofilnì vegetacì se seskupenìm vyööìch ost Ìc a specifick ch bylin a ke ov m a stromov m doprovodem a je tak vytvo en plynul p echod mezi vodnìm prost edìm n drûe a okolnìm zemïdïlsky vyuûìvan m zemìm. V dneönì dobï je jiû cel komplex plnï funkënì a cca od roku 2000, kdy byla n drû vybudov na nebyl zaznamen n problèm s p Ìvalovou vodou jako tomu bylo v letech minul ch. Pozemkov ad: Pozemkov ad JiËÌn III/3 RealizovanÈ za ÌzenÌ: Mal vodnì n drû v k.. Kostelec Kategorie: Vodohospod sk opat enì LANDINFO, spol. s r.o., Praha 5 HYDROREAL, s.r.o., JiËÌn BAK, a.s. Trutnov Mal vodnì n drû byla postavena v mìstï nesklìzenè zamok enè louky v terènnì depresi. P i norm lnì hladinï m plochu 0,505 ha a objem m 3. VodnÌ plocha v tèto krajinï chudè na vodu m velk v znam jak krajinotvorn, tak ekologick i hospod sk a rekreaënì. Mal vodnì n drû byla vystavïna v terènnì depresi zamok enè deöùovou vodou stèkajìcì z okolnìch svah a drobn mi pramennìmi v vïry vëetnï p epadu ze studny. Jednalo se o pozemek tïûko vyuûiteln k nïjakè zemïdïlskè v robï. Ale i jakèkoliv jinè vyuûitì by bylo problematickè. Mal vodnì n drû je proto nejvhodnïjöìm eöenìm. Je velice d leûit v tèto krajinï, kde v tomto, ale ani v sousednìch katastrech, nejsou buô û dnè vodnì toky nebo jen velice malè a nev znamnè. VÏtöÌ vodnì n drûe nejsou v okolì û dnè, v nïkter ch okolnìch obcìch dokonce chybì i poû rnì n drû. Jde tedy obecnï o krajinu na vodnì plochy chudou. VodnÌ n drû m tak nejen hospod sk v znam, protoûe vyuûìv jinak tïûko vyuûiteln pozemek, ale takè velk v znam krajinotvorn a ekologick. Vznikl tak vodnì ekotyp s adou vodnìch ûivoëich vëetnï ryb. P estoûe takovè vyuûitì nebylo pl nov no, uûìv se dnes takè k rekreaënìm Ëel m. Pozemkov ad: Pozemkov ad stì nad OrlicÌ III/4 RealizovanÈ za ÌzenÌ: RetenËnÌ n drû a such poldr LubnÌk Kategorie: Vodohospod sk opat enì AGROPROJEKCE Litomyöl spol. s r.o. AGROPROJEKCE Litomyöl spol. s r.o. Holcner & spol., s.r.o., Lysice Realizovan stavba m zajistit zv öenì protipovodúovè ochrany z stavby obce LubnÌk. N vrh byl eöen jako soustava stavebnìch objekt z nichû hlavnì jsou such poldr v hornì Ë sti povodì a reten- ËnÌ n drû v z vïru dolnice p ed vy stïnìm do zastavïnè Ë sti obce. ObÏ hr ze jsou provedeny jako zemnì homogennì a dohromady m ûou pojmout tis. m 3. K zachycenì vody a jejìmu svedenì do suchèho poldru p ÌpadnÏ re-tenënì n drûe bylo vyuûito soustavy st vajìcìch a novï navrûen ch p Ìkop u polnìch cest a koryt st vajìcìch p Ìkop vybudovan ch p i ploönè melioraci zemì v 60-t ch letech. Profily pro umìstïnì obou hr zì byly vybr ny tak, aby jejich funkce byla co nejv hodnïjöì z pohledu transformace povodúovè vlny. RetenËnÌ n drû v z vïru dolnice je eöena s trvalou vodnì plochou p edch zejìcì v litor l a je souë stì soustavy realizovanèho biocentra a navazujìcìch biokoridor. NavrûenÈ a realizovanè eöenì prost ednictvìm soustavy nïkolika opat enì se od doby jeho dokonëenì a uvedenì do provozu p i velk ch sr ûk ch jiû nïkolikr t osvïdëilo. N vrhem v pl nu spoleën ch za ÌzenÌ pozemkov ch prav, projektem pro provedenì a vlastnìm provedenìm stavby retenënì n drûe a suchèho poldru byla v znamnï posìlena protipovodúov ochrana z stavby obce LubnÌk spolu se zv öenìm retenënì schopnosti krajiny. ZapojenÌ retenënì n drûe do realizovanèho biocentra a navazujìcì soustavy biokoridor p ispïlo ke zv öenì krajinotvornè hodnoty zemì a posìlenì funkce ochrany p Ìrody a krajiny. UvedenÈ vodohospod skè opat enì spolu se soubïûnï realizo-vanou stavbou dvou polnìch cest a zaloûenìm zmìnïnèho biocentra a biokoridor p edstavujì uk zkovou ucelenou realizaci spoleën ch za ÌzenÌ v KP LubnÌk. Stavba byla provedena v dobrè kvalitï. Realizace byla zajiötïna s vyuûitìm prost edk OperaËnÌho programu Rozvoj venkova a multifunkënì zemïdïlstvì na obdobì 2004ñ

19 Kategorie: Opat enì k ochranï a tvorbï krajinnèho prost edì Pozemkov ad: Pozemkov ad»eskè BudÏjovice IV/1 RealizovanÈ za ÌzenÌ: Hlavateck rybnìk - v sadba biokoridoru, k.. Sedlec u». BudÏjovic Kategorie: Opat enì k ochranï a tvorbï krajinnèho prost edì VEST - projekt, Ing. Petr Drs,»eskÈ BudÏjovice Ing. Pavel Popela,»eskÈ BudÏjovice Petr Pumpr, ASAKON»eskÈ BudÏjovice Biokoridor o öì i 15-ti metr, kombinace travnat ch pruh s pruhy os zen mi ke i a stromy. V katastr lnìm zemì Sedlec byla v roce 1996 zah jena komplexnì pozemkov prava, kter byla ukonëena z pisem do katastru nemovitostì v roce Ve zpracovanèm n vrhu pozemkovè pravy byla zaimplementov na i realizace v öe uvedenèho lok lnìho biokoridoru. Jeho realizace byla z ekologickèho pohledu v znamn tìm, ûe doölo k propojenì st vajìcìch biotop a tìm i k p eruöenì intenzivnï zemïdïlsky obhospoda ovanè lokality. Realizace probïhla v roce 2000 a byla financov na Agenturou ochrany p Ìrody a krajiny»r. V souëasnè dobï je biokoridor jiû nedìlnou souë stì krajinnèho r zu danè lokality. Pozemkov ad: Pozemkov ad»eskè BudÏjovice IV/2 RealizovanÈ za ÌzenÌ: Krajin skè pravy kolem sbïrnèho kan lu Kozinec, ozelenïnì polnìch cest v k.. LÈka ova Lhota Kategorie: Opat enì k ochranï a tvorbï krajinnèho prost edì AGRO TN projekce Ing. Pavel Popela,»eskÈ BudÏjovice Petr Pumpr, ASAKON»eskÈ BudÏjovice V sadba aleje A1, A2 ve sloûenì javoru mlèëe a lìpy srdëitè, v sadba aleje B1, B2 ve sloûenì jablonï a slìvy, v sadba kolem sbïrnèho kan lu ñ dub letnì, olöe lepkav, lìska obecn, st emcha hroznovit, vrby. EkologickÈ opat enì bylo realizov no na z kladï û dosti Obce Sedlec z d vodu zlepöenì krajinnèho r zu danè lokality. Provedenou liniovou v sadbou kolem komunikacì a v sadbou kolem sbïrnèho kan lu, spolu s provedenou revitalizacì rybnìka Kozinec, se p ispïlo k vytvo- enì nov ch ekotonov ch spoleëenstev. Z roveú toto opat enì m i protieroznì charakter, zejmèna proti vïtrnè erozi. Jeho realizace probïhla v roce 1999 a dnes je jiû nedìlnou souë stì krajiny. Pozemkov ad: Pozemkov ad ProstÏjov IV/3 RealizovanÈ za ÌzenÌ: V stavba vodnìch n drûì a prvk SES v k.. Sk Ìpov Kategorie: Opat enì k ochranï a tvorbï krajinnèho prost edì Ing. Frantiöek Hanousek, ProstÏjov Ing. Frantiöek Hanousek, ProstÏjov Zv novec a.s.,»eskè BudÏjovice StavebnÌ objekty: SO 01 VodnÌ n drû N 1 SO 02 VodnÌ n drû N 2 SO 03 VodnÌ n drû N 3 SO 04 Revitalizace melioraënìho odpadu RO 1 SO 05 Revitalizace melioraënìho odpadu RO 2 SO 06 Revitalizace toku RT 1 SO 07 Lok lnì biocentrum LBC 6 - Havran SO 08 Region lnì biokoridor RBK 7 SO 09 Lok lnì biokoridor LBK 17 SO 10 Region lnì biokoridor RBK 16 SO 11 InterakËnÌ prvky IP 19, IP 31, IP 32, IP 35, IP 36, IP 78 a IP 79 SO 12 PolnÌ cesty C 12, C 13, C 37, C 38 a C 78 Celkov z mïr sv m provedenìm dos hne v znamu ve funkci SES, zajiöùuje protieroznì a protipovodúovou funkci s krajinotvorn m a ekologick m v znamem. Veöker opat enì na sebe navazujì a tvo Ì funk- ËnÌ celek ohraniëen intravil nem, st tnìmi silnicemi a lesnìm komplexem. Bude v znamnï ovlivnïna retence a akumulace vody v krajinï a Ëasem zde vznikne zemì s mimo dnou kvalitou ekologick ch aspekt. Bude zde vytvo enè velmi stabilnì zemì, protoûe biocentra a obecnï SES s vodnì plochou pat Ì k ekologicky nejstabilnïjöìm. V stavba vodnìch n drûì bude nejen p Ìnosem pro ûivotnì prost edì, ale dojde takè k zlepöenì vodohospod skè bilance v dotëenèm zemì. Pozemkov ad: Pozemkov ad stì nad OrlicÌ IV/4 RealizovanÈ za ÌzenÌ: Realizace prvk SES LubnÌk Kategorie: Opat enì k ochranï a tvorbï krajinnèho prost edì AGROPROJEKCE Litomyöl spol. s r.o. AGROPROJEKCE Litomyöl spol. s r.o. Holcner & spol., s.r.o., Lysice P edmïtem realizace bylo zaloûenì t Ì prvk SES navrûen ch v pl nu spoleën ch za ÌzenÌ a pl nu SES pro danè zemì. Jedn se o lok lnì prvky SES ñ Biocentrum LBC 11 a Biokoridory LBK 4-11 a LBK 11. V n vrhu je biocentrum eöeno na pozemcìch navazujìcìch na retenënì n drû s trvalou vodnì plochou p ech zejìcì v litor l. Biokoridory potom zajiöùujì n vaznost biocentra na jiû realizovanè a funkënì prvky SES. V sadba byla proveden p ev ûnï do oplocenek jen menöì Ë st sazenic u retenënì n drûe (b ehov porost) s individu lnì ochranou. Sazenice strom a ke v p vodnì druhovè skladbï odpovìdajìcì stanoviöti, velikost sazenic p ev ûnï do 50 cm, menöì Ë st potom do 120 cm a nïkolik strom nad 150 cm. P da pod ke i a skupinami v biocentru je mulëov na sl mou. Celkem bylo vysazeno 5788 sazenic ke a 2583 strom na celkovè ploöe 4,60 ha. N vrhem v pl nu spoleën ch za ÌzenÌ pozemkov ch prav a SES, projektem pro provedenì a vlastnìm zaloûenìm v sadeb byla zajiötïna realizace dalöì Ë sti opat enì ke tvorbï a ochranï ûivotnìho prost edì v LubnÌku. ZapojenÌ retenënì n drûe do realizovanèho biocentra a navazujìcì soustavy biokoridor p ispïlo ke zv öenì krajinotvornè hodnoty zemì a posìlenì funkce ochrany p Ìrody a krajiny. UvedenÈ opat enì spolu se soubïûnï realizovanou stavbou dvou polnìch cest a realizacì retenënì n drûe a suchèho poldru p edstavujì uk zkovou ucelenou realizaci spoleën ch za ÌzenÌ v KP LubnÌk. Realizace byla zajiötïna s vyuûitìm prost edk OperaËnÌho programu Rozvoj venkova a multifunkënì zemïdïlstvì na obdobì

20 Optimalizace protieroznìch a protipovodúov ch opat enì s ohledem na mimoprodukënì funkce krajiny v k.. Z tor Ing. Mira Koukalov, 1 Ing. Jana UhlÌ ov 2 1 AGERIS s.r.o., Je bkova 5, Brno, mira.koukalova@ageris.cz 2 V zkumn stav melioracì a ochrany p dy, v.v.i., odd. poz. prav, Lidick 25/27, Brno 1. vod DÌky svèmu novèmu pojetì po roce 1989 p edstavujì pozemkovè pravy obor, kter umoûúuje provèst v krajinï pravy, jeû vedou k vytvo enì ekologicky stabilnì, funkënì krajiny, schopnè odol vat i vïtöìm klimatick m v kyv m. V prvnìch letech fungov nì pozemkov ch prav byl jejich hlavnì Ëel spat ov n p edevöìm v uspo d nì vlastnick ch vztah k p dï, v poslednì dobï se st le vìce dost v do pop edì pot eba ochrany p dy, vody, krajiny a lidsk ch obydlì a n pravy ökod vznikl ch velkoploön m hospoda enìm v minul ch letech. Pozemkov mi pravami je v r mci pl nu spoleën ch za ÌzenÌ (PSZ) navrhov na, vlastnicky vypo d na a n slednï realizov na ada ochrann ch opat enì s d razem na jejich polyfunkënì vyuûitì. Vyhl öka Ë. 545/2002 Sb. o postupu p i prov dïnì pozemkov ch prav uv dì, ûe v n vrhu protieroznìch opat enì majì p ednost opat enì agrotechnick a organizaënì p ed technick mi. Up ednostúov nì urëitèho typu opat enì vöak s sebou vûdy nese urëit skalì, neboù se jedn o eöenì jednostrann, kdy systèm agrotechnick ch a organizaënìch opat enì nebo naopak pouze technick opat enì sama o sobï nejsou schopna ñ zejmèna v ohroûenïjöìch oblastech ñ dostateënï zabezpeëit protieroznì a protipovodúovou ochranu zemì a vytvo it ekologicky stabilnì krajinu. Diferencovan charakter a rozsah navrhovan ch protieroznìch a protipovodúov ch opat enì, resp. up ednostúov nì urëitèho typu ochrann ch opat- enì v zemïdïlskè krajinï v r zn ch variantnìch eöenìch pl nu spoleën ch za ÌzenÌ byl dìky podpo e MZe»R eöen v letech 2004ñ2008 v r mci v zkumnèho projektu 1R44058 ÑObnova mimoprodukënìch funkcì zemïdïlskè krajiny v procesu komplexnìch pozemkov ch pravî. 2. Materi l a metody Pro zpracov nì optimalizace protieroznìch a protipovodúov ch opat enì bylo vybr no modelovè katastr lnì zemì obce Z tor, ve kterèm souëasnï probìhaly pozemkovè pravy. To umoûnilo jednak navrhnout potenci lnì zp soby variantnìho eöenì ochrann ch opat enì, jednak porovnat tyto potenci lnì pl ny s re lnï zpracov van m PSZ p i komplexnì pozemkovè pravï (KP ) a n - slednï vybrat optim lnì model. Obec Z tor leûì v podhorskè oblasti NÌzkÈho JesenÌku. Vzhledem ke konfiguraci terènu s adou rozpt len ch drobn ch lesìk a dochovanou liniovou zelenì nenì oblast ohroûena vïtrnou erozì. ProblÈm modelovèho zemì spoëìv ve zv öenèm ohroûenì vodnì erozì, d le pak v nedostateënï vy eöenè ochranï proti extrèmnìm sr ûko-odtokov m jev m. PovodnÏ zde byly vûdy Ëast m jevem a v d ÌvÏjöÌch dob ch na nï mìstnì obyvatelstvo bylo lèpe p ipraveno, a to systèmem svodn ch kan l a n hon, dnes vesmïs zasypan ch a zastavïn ch. ModelovÈ zemì bylo analyzov no z hlediska ohroûenì vodnì erozì, z hlediska retenënì schopnosti krajiny ohroûovanè periodicky z plavami, byla hodnocena ekologick stabilita zemì a poûadavky zemnìho pl nu obce. HodnocenÌ eroznì ohroûenosti pozemk bylo provedeno na podkladï v poët pr mïrnè dlouhodobè ztr ty p dy smyvem pomocì univers lnì rovnice Wischmeiera-Smithe. Limit pro urëenì eroznì ohroûenosti pozemk byl stanoven dle platn ch metodik (JaneËek a kol., 2005) na z kladï hloubky p dnìho profilu (1, 4 a 10 t/ha/rok). HodnocenÌ odtokov ch pomïr bylo provedeno pomocì vypoëtu odtokov ch charakteristik pro vymezen element rnì povodì. V poëty objemu a povrchovèho odtoku byly provedeny metodou CN-k ivek a poëìtaëov m modelem DesQ (Hr dek, Ku Ìk, 2001). V z sadï se vych zelo z vymezen ch element rnìch povodì, kter jiû v obou variant ch eöenì respektovaly n vrh cestnì sìtï schv - len v KP probìhajìcì v Z toru a LouËk ch u Z toru. Podle pouûit ch opat enì byly definov ny z kladnì varianty n vrhu pl nu spoleën ch za ÌzenÌ, p edstavujìcì vûdy krajnì zp sob eöenì ochrany zemì. DiferencovanÈ n vrhy vodohospod sk ch a protieroznìch opat enì pouûìvaly stejnè v poëty a pr zkumy a opìraly se zejmèna o studium archivnìch materi l o povodnìch v letech 1996 a 1997 a o terènnì pr zkumy. Pl n spoleën ch za ÌzenÌ byl vypracov n ve 2 variant ch: a) n vrh PSZ up ednostúujìcìho tzv. ÑmÏkk î netechnick opat enì ñ cìlem je zadrûet vodu v mìstï dopadu podporou retenënì schopnosti p dy, zv öit ekologickou stabilitu krajiny, minimalizovat projevy vodnì eroze, a to pomocì organizaënìch a agrotechnick ch opat enì, v sadbou lesnìch biokoridor, biocenter, mok ad, technickè z sahy jsou pouûity v minim lnìm rozsahu (nap. prohloubenì terènu v mìstï mok adu, pr lehov nì pozemk ), b) n vrh PSZ up ednostúujìcìho technick opat enì ñ cìlem je zachytit a neökodnï odvèst veökerou sr ûkovou vodu, v maxim lnì moûnè mì e zabezpeëit protipovodúovou ochranu zemì, zmìrnit projevy vodnì eroze, a to pouze technick mi prost edky, p iëemû bude zachov n souëasn systèm a rozsah hospoda enì na zemïdïlskè p dï. 2.1 VariantnÌ n vrh PSZ zamï en na tzv. ÑmÏkk î opat enì HlavnÌ z sadou netechnick ch opat- enì byl n vrh protieroznìch a protipovodúov ch opat enì zamï en na zv öenì ekologickè stability modelovèho zemì. Pouûit organizaënì opat enì: Delimitace kultur ñ ochrannè protieroznì zatravnïnì, ochrannè zalesnïnì, na mïlk ch svaûit ch p d ch na okrajìch lesa jsou navrûeny extenzivnì louky a postupnè extenzivnì zalesnïnì. prava tvaru pozemk, jeû je vyvol na navrûen mi zmïnami druh pozemk na Ë stech st vajìcìch blok zemïdïlskè p dy. Lokalizace SES do ohroûenïjöìch mìst ñ stabilizace dolnic a strûì. ProtieroznÌ technologie na zemïdïlskè p dï. U tïchto opat enì lze poëìtat s vysokou efektivitou v pomïru k vynaloûen m prost edk m. Je vöak nutnè db t o jejich trvalè dodrûov nì a zachov - nì. S ohledem na omezen potenci l organizaënìch opat enì bylo pot eba systèm protieroznìch prvk doplnit prvky biotechnick mi, podpo en mi st vajìcì nebo navrhovanou sìtì polnìch cest: ProtieroznÌ meze k rozëlenïnì svahu na dìlëì kratöì seky. SouËasnÏ slouûì k rozpt lenì soust edïnèho povrchovèho odtoku jeho odklonïnìm. N vrh protieroznìch mezì byl omezen pouze na p Ìpady, kdy lze zajistit n vaznost na dalöì svodn prvek ñ zpravidla cestnì p Ìkop. Mimo 18