Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2006 Martina Vlachová Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta

2 2 Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Dodržování "Dohody o ochraně netopýrů v Evropě" v podmínkách České republiky Bakalářská práce Brno 2006 Vedoucí bakalářské práce: Ing. Marie Borkovcová, Ph.D. Vypracovala: Martina Vlachová

3 3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Dodržování Dohody o ochraně netopýrů v Evropě v podmínkách České republiky vypracovala samostatně a použila pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně,dne. Podpis diplomanta

4 4 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí této bakalářské práce paní Ing. Marii Borkovcové Ph.D. Dále pak všem, kteří mi pomohli s podklady pro tuto práci a podíleli se na vyplňování dotazníků a v neposlední řadě také svým rodičům a přátelům, kteří mi byli nápomocni po celou dobu mého studia.

5 5 Anotace Tato práce se zabývá dodržováním Dohody o ochraně netopýrů v Evropě v podmínkách České republiky. Cílem práce bylo monitorování současného stavu ochrany netopýrů pomoci studia literatury k danému tématu a vypracování dotazníků pro různé věkové a profesní kategorie respondentů o znalostech této problematiky. Vytvořila jsem tři druhy dotazníků určené pro několik skupin obyvatel. První typ dotazníku byl určen studentům středních a vysokých škol, druhý byl určen pro děti z mateřských škol a pro žáky základních škol prvního a druhého stupně. Poslední typ dotazníku měli za úkol vyplnit obyvatelé sídlišť. Položenými otázkami v dotaznících jsem chtěla vzbudit zájem o ochranu těchto tvorů, upozornit na akce Netopýří noci, a dále aby si respondenti uvědomili užitečnost a ohroženost těchto tvorů. Na základě vyhodnocení dotazníků bylo důležité zjištění, že i přes přetrvávající nesprávné mýty o netopýrech se lidé se o tuto problematiku rádi zajímají a mají snahu pomoci, pouze častokrát nevědí, jak a na koho se mohou obracet. Přiměřená medializace ochrany ohrožených druhů by byla jen ku prospěchu této problematiky. Na základě literárních a elektronických údajů bych ochranu netopýrů v ČR hodnotila jako dostatečnou. Netopýři a vrápenci u nás požívají právní ochrany i na základě mezinárodních závazků ČR a zároveň jsou chráněna jejich sídla. Anotation This work is focused on following the rules of the Agreement on conservation of the bats in Europe in the Czech Republic environment. The aim of the work was monitoring the actual state of the bats conservation using the literature and drawing up a questionnaire for different age and professions groups of respondents, who were asking about knowledge of this theme. The questionnaire was made for five different groups of respondents the university and high school students, then for children from the kindergartens, for pupils from primary and secondary schools and finally for people living in blocks of flats. Asking the certain questions in the questionare was supposed to inspire the interest about bats conservation, to highlight the event Bat s night and to emphasise the utility and the vulnerability of those creatures. The evaluation of the questionare showed an interesting view, while the constant not only true saying about bats, people are interested in this theme and often they try to help, however sometimes they do not know,

6 6 where they could get information. Informing them about conservation of endangered species would help. On the information found, the conservation of the bats in the Czech Republic, was judged as sufficient. There is a protection set in the law on the bases of international commitments of the Czech Republic for conservation of batsand as well as their nest are protected too.

7 7 OBSAH 1 ÚVOD LITERÁRNÍ PŘEHLED Obecná charakteristika netopýrů Určování netopýrů Echolokace a netopýří smysly Sociální chování netopýrů Životní cyklus netopýrů a jejich rozmnožování Hibernace a letargie Seznamy druhů netopýrů Seznam druhů netopýrů vyskytujících se na našem území Druhy řádu Chiroptera (letouni), které se vyskytují v Evropě a na něž se vztahuje dohoda EUROBATS Příčiny ohrožení Právní ochrana netopýrů Mezinárodní dohody Insekticidy v tělech netopýrů Chemické prostředky na ochranu dřeva Snižování přírůstku populace Podzimní invaze netopýrů Netopýři v lidských stavbách Ochrana netopýrů v lesích Ochrana netopýrů ve starých a opuštěných důlních dílech Ochrana netopýrů v jeskyních Ochrana netopýrů v památkově chráněných objektech Výzkum netopýrů Organizace Záchranné stanice Netopýří noc Evropská netopýří noc Propagační materiály CÍL PRÁCE MATERIÁL A METODY VÝSLEDKY Hodnocení způsobu ochrany netopýrů v ČR Grafy získané vyhodnocením dotazníků Grafické hodnocení dotazníku pro mateřské školy Grafické hodnocení dotazníku pro první stupeň základní školy Grafické hodnocení dotazníku pro druhý stupeň základní školy Grafické hodnocení dotazníku pro střední školy Grafické hodnocení dotazníku pro vysoké školy Grafické hodnocení dotazníku pro obyvatele sídlišť DISKUZE Hodnocení dotazníku pro mateřské školy Hodnocení dotazníku pro první stupeň základní školy Hodnocení dotazníku pro druhý stupeň základní školy Hodnocení dotazníku pro střední školy Hodnocení dotazníku pro vysoké školy Hodnocení dotazníku pro obyvatele sídlišť...71

8 8 6.7 Porovnání jednotlivých hodnocení Diskuze k ochraně netopýrů ZÁVĚR...82 LITERATURA...84 PŘÍLOHY...88

9 9 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ V TEXTU strana Obr. č. 1 Popis netopýra I...14 Obr. č. 2 Popis netopýra I...15 Obr. č. 3 Popis vrápence...15 Obr. č. 4 Roční životní cyklus netopýrů...20 Obr. č. 4 Znak Eurobats...31 Obr. č. 5 Úkryty netopýrů I...35 Obr. č. 6 Úkryty netopýrů II...36 Obr. č. 7 Netopýří budky...40 Obr. č. 8 Vytváření umělé dutiny...41 Obr. č. 9 Kroužkování netopýra vodního...47 Obr. č. 10 Netopýří noc...51 Graf č. 1 Odpovědi na otázku č Graf č. 2 Odpovědi na otázku č Graf č. 3 Odpovědi na otázku č. 2b...56 Graf č. 4 Odpovědi na otázku č Graf č. 5 Odpovědi na otázku č Graf č. 6 Odpovědi na otázku č Graf č. 7 Odpovědi na otázku č Graf č. 8 Odpovědi na otázku č Graf č. 9 Odpovědi na otázku č. 2a...57 Graf č. 10 Odpovědi na otázku č. 2b...57 Graf č. 11 Odpovědí na otázku č Graf č. 12 Odpovědi na otázku č. 4a...58 Graf č. 13 Odpovědi na otázku č. 4b...58 Graf č. 14 Odpovědi na otázku č. 5a...58 Graf č. 15 Odpovědi na otázku č. 5b...58 Graf č. 16 Odpovědi na otázku č Graf č. 17 Odpovědi na otázku č Graf č. 18 Odpovědi na otázku č. 2a...59 Graf č. 19 Odpovědi na otázku č. 2b...59 Graf č. 20 Odpovědi na otázku č Graf č. 21 Odpovědi na otázku č. 4a...59 Graf č. 22 Odpovědi na otázku č. 4b...59 Graf č. 23 Odpovědi na otázku č. 5a...60 Graf č. 24 Odpovědi na otázku č. 5b...60 Graf č. 25 Odpovědi na otázku č Graf č. 26 Odpovědi na otázku č Graf č. 27 Odpovědi na otázku č Graf č. 28 Odpovědi na otázku č Graf č. 29 Odpovědi na otázku č Graf č. 30 Odpovědi na otázku č Graf č. 31 Odpovědi na otázku č. 6a...61 Graf č. 32 Odpovědi na otázku č. 6b...61 Graf č. 33 Odpovědi na otázku č Graf č. 34 Odpovědi na otázku č Graf č. 35 Odpovědi na otázku č

10 Graf č. 36 Odpovědi na otázku č Graf č. 37 Odpovědi na otázku č Graf č. 38 Odpovědi na otázku č Graf č. 39 Odpovědi na otázku č Graf č. 40 Odpovědi na otázku č Graf č. 41 Odpovědi na otázku č Graf č. 42 Odpovědi na otázku č Graf č. 43 Odpovědi na otázku č. 6a...63 Graf č. 44 Odpovědi na otázku č. 6b...64 Graf č. 45 Odpovědi na otázku č Graf č. 46 Odpovědi na otázku č Graf č. 47 Odpovědi na otázku č Graf č. 48 Odpovědi na otázku č Graf č. 49 Odpovědi na otázku č Graf č. 50 Odpovědi na otázku č Graf č. 51 Odpovědi na otázku č Graf č. 52 Odpovědi na otázku č Graf č. 53 Odpovědi na otázku č Graf č. 54 Odpovědi na otázku č Graf č. 55 Odpovědi na otázku č Graf č. 56 Odpovědi na otázku č Graf č. 57 Odpovědi na otázku č Graf č. 58 Srovnání odpovědí na otázku č. 2b u MŠ a ZŠ...74 Graf č. 59 Srovnání odpovědí na otázku č. 3 u MŠ a ZŠ...74 Graf č. 60 Srovnání odpovědí na otázku č. 1 u SŠ, VŠ s obyvateli sídlišť...75 Graf č. 61 Srovnání odpovědí na otázku č. 2 u SŠ, VŠ s obyvateli sídlišť...75 Graf č. 62 Srovnání odpovědí na otázku č. 3 u SŠ, VŠ s obyvateli sídlišť...76 Graf č. 63 Srovnání odpovědí na otázku č. 4 u SŠ, VŠ s obyvateli sídlišť...76 Graf č. 64 Srovnání odpovědí na otázku č. 5 u středních a vysokých škol...77 Graf č. 65 Srovnání odpovědí na otázku č. 6 u středních a vysokých škol...77 Graf č. 66 Srovnání odpovědí na otázku č. 7 u SŠ, VŠ s obyvateli sídlišť...78 Graf č. 67 Srovnání odpovědí na otázku č. 9 u SŠ, VŠ s obyvateli sídlišť...78 Graf č. 68 Srovnání odpovědí na otázku č.11 u středních a vysokých škol

11 11 1 ÚVOD Motto: Konkrétní ochranářský čin vyžaduje nejen vědomosti, ale i přesvědčení a nadšení. Erazim Kohák, (2002) Anděra a Horáček (2005) uvádí, že důsledná ochrana přírody se stává bezesporu jedním z nejdůležitějších úkolů současnosti. Neustále se zvyšují nároky lidstva, které mají za následek celou řadu nepříznivých změn probíhajících v neživých i živých složkách biosféry a zákonitě tak postihují v nejširších souvislostech životní prostředí i člověka samého. Jejich důsledkem jsou mimo jiné i výrazně se snižující početní stavy některých živočichů. Netopýři tvoří významnou část biodiverzity naší savčí fauny. V České republice je udáván výskyt 22 druhů netopýrů a 2 druhů vrápenců a velká část tohoto druhového bohatství patří k ohroženým organismům uvádí (2004). Jedná se přitom o živočichy, kteří svým způsobem života nezpůsobují hospodářské škody, ale naopak jsou užiteční svou hmyzožravostí. Většina našich netopýrů rodí ročně pouze jedno mládě, jejich populace se velice pomalu zotavují z nejrůznějších negativních zásahů. Z těchto a mnoha dalších důvodů je jim poskytována zákonná ochrana, která však vzhledem k zvláštnímu způsobu života a různým předsudkům, jež se k těmto zvířatům vztahují, není vždy dodržena. Při pochopení jistých zásad si však mohou lidé a netopýři velice dobře prospívat ke spokojenosti obou dvou stran uvádí Vlašín a Málková (2004). Proto jsem si jako téma bakalářské práce zvolila ochranu netopýrů, kde bych vás ve své práci chtěla seznámit s legislativními podmínkami ochrany těchto živočichů v ČR a tím, jaké zákonné nástroje a argumenty lze pro ochranu netopýrů použít. V další části bych ráda stručně popsala specifický způsob života těchto zvířat, poznatky o biologii netopýrů. Dále pak možné problémy způsobené jejich výskytem např. v lidských sídlech a jejich kvalifikované řešení, jak v zájmu ochrany těchto ohrožených zvířat, tak ke spokojenosti vlastníků objektů, kde se netopýři mohou vyskytnout.

12 12 Největší problémy jsou spojeny s výskytem letních kolonií na půdách budov a hibernujících netopýrů ve sklepeních a ve štolách. Další problematikou je kácení stromů s dutinami, případně náhodný výskyt netopýrů v období jarních a podzimních přeletů. Na světě žije celkem 995 druhů letounů (Chiroptera), což je mezi savci nejvíc po hlodavcích. V celosvětovém měřítku mají netopýři v mnoha ekosystémech nezastupitelnou úlohu především tím, že regulují početnost určitých druhů hmyzu, které jinak nemají přirozené nepřátele, opylují rostliny a šíří jejich semena, nebo že tvorbou guana umožňují existenci mnoha jeskynním organismům. Vlašín a Málková (1995) uvádí, že se snad každý za svůj život již setkal s netopýrem, bohužel však v povědomí většiny lidí netopýr vystupuje jako symbol něčeho zlého, nekalého a tajemného. Vzhled netopýrů a jejich poněkud zvláštně vypadající létací blána vzbuzují odpor a ošklivost, také jejich noční způsob života jim neubral na tajemnosti. Donedávna bylo možné vidět přitlučené netopýry na vratech venkovských sídel, to aby se statku vyhnulo všechno zlé. Ještě dnes věří spousta lidí, že netopýr se jim může zaplést do vlasů a přivodit tím neštěstí. V jiných civilizacích tomu tak není. V Číně lidé věří, že netopýři nosí radost a jsou symbolem štěstí. Proč pak ne? Netopýři jsou velmi zvláštní, zajímaví a obdivuhodní živočichové. Tito tajemní noční tvorové s námi často přebývají pod jednou střechou, aniž bychom to věděli. Jejich biologické schopnosti, unikátní ve světě zvířat, je právem řadí mezi živočichy, kteří vyžadují nejen náš obdiv a respekt, ale hlavně ochranu. Přála bych si aby se mi díky této práci podařilo zvýšit sympatie k těmto milým a přírodě i lidem veskrze prospěšným živočichům, a abych alespoň částečně odstranila zbývající předsudky vůči nim.

13 13 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Obecná charakteristika netopýrů Musil (1987) a Dobroruka (2004) uvádí, že netopýři jsou vedle ptáků jediní žijící obratlovci, kteří aktivně létají. Svými anatomickými vlastnostmi se liší od většiny ostatních savců. Jejich přední končetiny se přeměnily v křídla, jejichž oporou jsou ramenní a loketní kosti a s výjimkou palce prodloužené kosti prstů. Nosnou plochu tvoří tenká dvojitá, většinou neosrstěná membrána. Zadní končetiny jsou přeměněny v zavěšovací orgány. Opomeneme-li jejich významnou specializaci k létání, podobají se stavbou svého těla hmyzožravcům. Jejich křídla jsou tvořena létacími blánami, které se připojují k bokům těla, přední končetině, zadní končetině a obvykle i k ocasu, který však může chybět. Létací blána se nazývá patagium a člení se na větší křídelní blánu (plagiopatagium) a menší ocasní blánu (uropatagium). Rovněž Anděra a Horáček (2005) píší, že z kostí přední končetiny jsou velmi prodloužené záprstní kůstky (metakarpy) a články 2. až 5. prstu. Palec je krátký a má špičatý dráp. Zadní končetina není nijak prodloužená, prsty jsou krátké, ale stehenní kost je zakloubená obráceně než u pozemních savců, je totiž otočena směrem k hřbetu (dorzálně) o 180 stupňů. Proto lezoucí netopýr poněkud připomíná pavouka. Mezi velmi zajímavé živočichy je řadí nejen schopnost létat, ale mají také výjimečnou schopnost orientace v prostoru, což jim pomáhá nejen se vyhýbat překážkám v letu, ale i úspěšně lovit hmyz. Anděra a Horáček (1982) uvádějí, že netopýři (Microchiroptera) tvoří ale jen část řádu letounů (asi 800 druhů, 17 čeledí), druhou skupinou jsou tropičtí kaloni Megachiroptera (160 druhů jediné čeledi). Podřád kaloni jsou zvířata většinou větší velikosti, která se živí výhradně plody tedy rostlinnou potravou. Žijí v subtropech a tropech Starého světa. Naproti tomu netopýři jsou široce rozšířeni po celém světě a jsou druhově velmi bohatí. Letouni jako celek tvoří výjimečně poučný příklad toho, jak volné životní prostředí může silně ovlivnit vývoj celé skupiny. Asi před 30 lety vyslovili někteří autoři na základě mikroskopického výzkumu mozku letounů názor, že kaloni a netopýři vznikli nezávisle a navzájem si nejsou příbuzní; kaloni jsou naopak geneticky blízcí poloopicím. Rozbor velkého počtu různých znaků však tuto domněnku nepotvrdil a v současností převládá názor, že létání vzniklo u savců jen jednou. Podle některých úplně posledních prací by však dělení řádu letounů (Chiroptera) mohlo být jiné než na kaloně a

14 14 netopýry. Zůstanu však u tradičního pojetí, podle kterého do podřádu netopýři patří i obě u nás vyskytující se skupiny - vrápencovití a netopýrovití. Celosvětově se netopýři nevyskytují jen v nejchladnějších oblastech a na některých ostrovech. Většina druhů se živí hmyzem a jinými bezobratlými, existují ale i druhy a skupiny masožravé, rybožravé, plodožravé, druhy živící se květy, nektarem a pylem. Potravou tří druhů upírů je krev, kterou ale nesají, jak si většina lidi myslí, nýbrž lížou po prokousnutí kůže napadeného zvířete. Vlašín a Málková (2004) uvádí, že nejmenší netopýr (netopýrek thajský Craseonycteris thonglongyai) váží nejvýše jen 2 g a má rozpětí křídel necelých 10 cm, největším letounem světa je kaloň malajský (Pteropus vympyrus) vážící 1,2 kg a s rozpětím křídel kolem 1,5 m. Netopýři jsou aktivní za šera a v noci, kromě výjimečných situací, kdy loví za bílého dne, obvykle koncem léta nebo na podzim. Přes den se ukrývají v dutinách stromů, pod kůrou, ve štěrbinách skal, v jeskyních a jiných podzemních prostorech nebo v budovách. Jen malý počet druhů úkryty nevyhledává a ti visí přes den volně na stromech. Všichni naši netopýři se živí výhradně členovci, hlavně hmyzem, některé druhy loví i pavouky a sekáče. Za jednu noc mohou zkonzumovat potravu o váze až třetiny jejich vlastní tělesné váhy. Netopýr velký (Myotis myotis), vážící asi 30 g, spotřebuje kolem 10 g hmyzu, netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), který váží jen 5 g, ho spotřebuje 1,5-2 g. Od května do října sežere např. jeden netopýr vodní (Myotis daubentonii), asi pakomárů a jeden netopýr velký (Myotis myotis) asi střevlíků. Kolonie netopýra velkého se 300 dospělými samicemi a jejich mláďaty spotřebuje za jednu letní sezónu 550 kg hmyzu, který pochází hlavně z lesa uvádí Gaisler (2006). Obrázek 1: Popis netopýra I (Vlašín a Málková, 2004)

15 Určování netopýrů Při určování netopýrů si všímáme hlavně jejich velikosti, přítomnosti či nepřítomnosti výrůstků na čenichu, tvaru boltce a ušního víčka (tragu), zbarvení srsti a připojení létací blány k tlapce. Z rozměrů je nejdůležitější délka předloktí, která se dá snadno a přesně měřit i na živých zvířatech při složeném křídle z hřbetní strany. Dále se zjišťuje délka těla, ocasu, tlapky, boltce a tragu. Měření rozpětí je obtížné a nepřesné. U nás podle zevních znaků snadno poznáme vrápence od netopýrů. Příslušníky čeledi netopýrovitých poznáme podle čenichu bez blanitých výrůstků a ušních boltců s tragem. Samice mají jen jeden pár prsních bradavek, pomocné bradavky pro přichycení mláďat nemají. Vrápenci mají na přední straně hlavy složitě tvarované blanité výrůstky, v uchu nemají tragus a visí vždy hlavou dolů, nedovedou lézt po pevném podkladu. Před upadnutím do nehybnosti se zabalí do létacích blan - narozdíl od netopýrů. Lebka netopýrovitých není, narozdíl od vrápenců, před očnicemi vyklenutá a má klenutější mozkovnu než lebky rejsků a hlodavců. Při pohledu shora je v předu vykrojená, takže mezi prvním řezákem levé a pravé horní čelisti je mezera, jakou nemají žádní jiní naši savci uvádí Pelikán a kol. (1979) a Dungel (1993) Obrázek 2: Popis netopýra II (Vlašín a Málková, 2004) Obrázek 3: Popis vrápence ( 2006)

16 Echolokace a netopýří smysly Veselovský (2005) uvádí, že většina netopýrů používá při lovu kořisti echolokační systém o frekvenci khz, který jim navíc při letu umožňuje vyhnout se i nepatrné překážce. Signály vydávají netopýři hrtanem, zatímco vrápenci nosem, kteří odražené ozvěny zachycují pomoci blanitých výrůstků na obličeji. Zvuk je u vrápenců přesně směrován, takže zvukový kužel je úzký. Aby vrápenci zmapovali své okolí, musí tedy o to víc otáčet hlavou. Vrápenci vysílají dlouhé silné signály o konstantní frekvenci, zatímco netopýrovití vysílají různě silné, avšak velmi krátké a výrazně modulované signály často o menší délce než-li 5 milisekund. Vydávání těchto impulsů se při zjišťování kořisti zrychlí. Netopýři měří vzdálenost kořisti srovnáním času, kdy signál vyslali a dobou, kdy přijali jeho ozvěnu (echo). Vlašín a Málková (1995) rovněž uvádějí, že při hledání kořisti netopýr užívá např. jen 5 až 10 výkřiků za sekundu, při zaměření kořisti zvýší jejich počet na 25 až 50 a těsně před jejím chycením to může být 200 a více výkřiků za sekundu. Pomocí svého sonaru dokáže také rozlišit jednotlivé druhy hmyzu a na základě předchozích zkušeností si zapamatovat, které druhy jsou pro něho jedlé a které nikoli. Netopýři mohou vzájemnému rušení vysílaných impulsů a přijímaných ozvěn čelit i takovou adaptací, že při vysílání napnou svaly ve středním uchu, které na kratičkou dobu jako ucpávka zamezí příjmu odrážené ozvěny. Různé objekty odrážejí specifickým způsobem vlny netopýřího sonaru a tím umožňují získat informace nejen o charakteru zjištěného objektu, ale i o jeho tvaru a velikosti a rychlosti pohybu, uvádí Simmons (1980). Protože netopýři loví většinou velmi malou kořist, používají velmi krátké zvukové vlny o frekvenci khz. Při frekvenci 100 khz mají vlny jejich sonaru minimální délku a díky tomu se mohou vyhýbat i nepatrným překážkám. Při sérii pokusů s netopýřím sonarem se zjistilo, že zvířata rozlišovala nejen tvar předmětu - kruh, čtverec nebo trojúhelník - ale i materiál, z něhož byl objekt vyroben. Obdivuhodná je ta skutečnost, že celou složitou analýzu vykonává mozek, který u malých netopýrů neváží více než 1 gram. Netopýří sluch rozhodně patří k vrcholům vnímání zvuku, uvádí Veselovský (2005). Dále Vlašín a Málková (2004) uvádějí, že kromě ultrazvukových signálů vydávají netopýři i normální hlasy, tj. zvuky lidským uchem slyšitelné. Tyto hlasové projevy slouží ke komunikaci a hlasovému kontaktu mezi jednotlivými zvířaty dané sociální jednotky.

17 17 Čich se u netopýrů uplatňuje především v sociální sféře jejich života. Většina netopýrů je vybavena pachovými žlázami, jejichž výměšky označují společná místa úkrytu a hlavně slouží (společně s hlasovými projevy) k identifikaci mezi jedinci stejné sociální jednotky, obzvláště mezi netopýřími matkami a jejich mláďaty. Zrak se u netopýrů uplatňuje především při orientaci ve známém terénu a ke zjišťování světelné intenzity. Vzhledem k tomu, že v sítnici chybí čípky, vidí netopýři pouze černobíle. Netopýři mají také vyvinutou chuť. Tento smysl používají při zkoumání potravy. Hmat není příliš vyvinut. 2.4 Sociální chování netopýrů Netopýři jsou tvorové sociální, jsou to vysoce společenská zvířata. Používají širokou škálu zvuků. Velkou roli hrají i postoje a pachové signály. Hrozba je zřejmě prvním signálem, se kterým přijdeme do styku. Zvíře je přikrčené, stažené dozadu, má zdviženou hlavu, rozevřené čelisti a stažené koutky tlamy. Některé druhy odhalují žlutooranžové žlázy v koutcích tlamy. Zvukovým doprovodem je u většiny druhů cvrčení, často velmi hlasité. Bolest i strach bývají signalizovány pískáním či kvílivými zvuky. Spokojenost se u některých druhů projevuje mručením podobným kočičímu předení. Je doprovázeno periodickými záchvěvy celého těla a je velmi tiché. Důvěra k ošetřovateli se pozná podle toho, že je netopýr v dlani nebo zavěšen volně na prstu ruky, bez obav si čistí srst a létací blány, nesnaží se kousnout. Sociální zvuky zahrnují celou škálu cvakání, mlaskání, pískání, cvrčení a mručení. Netopýři dokáží reprodukovat i některé zvuky používané člověkem. Bezpečně rozpoznají lidi podle hlasu. Zvířata velmi citlivě reagují na chování ošetřovatele. Pokud se netopýr zakousne, drží se. Pokud však na něj foukneme, lekne se a zpravidla se pustí, uvádí Vlašín a Málková (2004). Anděra a Horáček (2005) uvádí, že pro populace netopýrů mírného pásma je tradice hnízdění ve stejných úkrytech a sociální učení, které tuto tradici udržuje jedním z nejdůležitějších předpokladů zdárné existence. Jejich populační hustoty jsou totiž mimořádně nízké a bez znalosti příslušných úkrytů by bylo sotva možné zajistit setkání obou pohlaví příslušníků různých kolonií.

18 Životní cyklus netopýrů a jejich rozmnožování Anděra a Horáček (1982) uvádí, že vedle řady odlišností mají obě čeledi netopýrovitých a vrápencovitých i mnoho společného. Je to především časový průběh rozmnožování a roční životní cyklus odráží se zde vliv klimatických poměrů mírného pásma, střídání ročních období, kterým se museli přizpůsobit. Pelikán a kol. (1979), Vlašín a Málková (2004) a (2006) uvádějí, že po období jarních přeletů, které trvá podle druhu a aktuálních klimatických podmínek přibližně od poloviny března do konce dubna, samice obsazují letní úkryt, kde vytvoří kolonii, která čítá od několika desítek po několik stovek jedinců, což je opět závislé na jednotlivých druzích a místních podmínkách. Jako letní úkryty v našich podmínkách netopýrům původně sloužily především stromové dutiny a různé štěrbiny, které jsou mnoha druhy dodnes osidlovány. V důsledku intensivního obhospodařování lesů však ubylo především doupných stromů. S příchodem člověka do oblasti střední Evropy začaly některé druhy netopýrů osidlovat v letním období nevyužívané části jeho staveb. Některým druhům, které původně obývaly pouze jihoevropské jeskyně, a pro které byly naše jeskyně v letním období příliš chladné a tudíž nevhodné pro rozmnožování, dokonce umožnila existence lidských staveb osídlení naší krajiny. V rámci lidských staveb jsou netopýry obývány nejčastěji opuštěné a nevyužívané půdy kostelů, far, hradů, zámků a větších stodol. Letní úkryt bývá využíván netopýry po mnoho let, často i po mnoho generací a jeho znalost se dědí z matek na dcery. Zničení má pro danou populaci dalekosáhlé následky, neboť v našich podmínkách je vhodných úkrytů nedostatek, netopýři jsou na ně svým rozmnožováním vázáni a úkryty jsou pro jejich výskyt limitujícím faktorem. Kromě přímého ničení či uzavírání letních úkrytů jsou netopýři v období rozmnožování velmi citliví i na jakékoli rušení a jsou proto v tomto období značně zranitelní. Ochrana letních úkrytů má proto mimořádný význam. Koncem července dosáhnou netopýří mláďata vzletnosti a začínají se osamostatňovat. Proto v průběhu srpna dochází k rozpadu rozmnožovacích kolonií a opouštění letních úkrytů. Poté se netopýři opět rozptýlí po krajině, vytvářejí si tukové zásoby a vyhledávají nejvhodnější místo pro přečkání zimy. Mluvíme proto o tzv. období podzimních přeletů. Zároveň v tomto období dochází u většiny druhů k páření. Podobně jako na jaře nejsou ani

19 19 v tomto období netopýři příliš zranitelní. Výjimku tvoří roční nezkušená mláďata, jež společně někdy vyhledají úkryt za okny škol, úřadů či bytů, kde je pak možné nalézt desítky až stovky jedinců. Někdy se tento hromadný výskyt objevuje i několik dní za sebou, než mladí netopýři naleznou vhodné útočiště na jiném místě. V zimě netopýři upadají do zimního spánku, ze kterého občas procitají, aby změnili místo v úkrytu, popřípadě aby přelétli do úkrytu jiného. Za úkryty jim v tomto období slouží hlavně jeskyně, sklepení, opuštěné důlní prostory, bunkry pohraničního opevnění apod. Důležité pro zimoviště z pohledu netopýrů je relativně stálá teplota, vlhkost, slabé proudění vzduchu a také to, že tyto prostory nejsou rušeny lidmi. Teplota na zimovištích bývá zpravidla od 2 do 9 o C, ale každému druhu netopýrů vyhovuje trochu jiné rozmezí teplot. Například netopýr severní (Eptesicus nilssonii) zimuje už při teplotách od -1 do 3 o C, ale netopýr brvitý (M. emarginatus) nebo vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) mají teplotní optimum při zimování mezi 6 a 12 o C. Některé druhy netopýrů se na zimovištích ukrývají převážně do různých skulin a spár (tzv. štěrbinové druhy), jiné visí volně v prostoru (tzv. prostorové druhy např. vrápenci). Vrápenci se při zimování balí do létací blány jako do pláště, takže připomínají černé kožené hrušky. Na zimovištích jsou netopýři poměrně zranitelní, neboť opět mohou přijít do styku s člověkem.vyrušování má pak za následek časté probouzení netopýra, jež ho stojí značné množství energie, kterou potřebuje, aby přežil bez potravy dlouhé zimní období. Vlašín a Málková (2004) a Dungel (1993) uvádějí, že v zimovištích může docházet i k páření ale děje se hlavně v období přeletů na podzim. Přes zimu zůstávají spermie v děloze samice inaktivní a k vlastnímu zabřeznutí dochází až na jaře. To umožní narození mláďat v době příznivějších podmínek - od poloviny června do začátku července. Březost trvá u netopýrů dní. Jedna samice rodí zpravidla jen jedno mládě, výjimkou bývají dvojčata nebo trojčata. Toto je jedním z důvodů, proč mají netopýří samice jen jeden pár prsních bradavek. Pohlaví mláďat všech druhů našich netopýrů je vyrovnané. Netopýří novorozeně může dosáhnout až 40% hmotnosti matky. Mláďata se už rodí s vyvinutou létací blánou, ale jsou zpočátku holá a slepá a zcela odkázána na péči matky. Prvních 8 až 10 dní po porodu nosí matka mládě všude s sebou zavěšené na břiše. Na lov potravy ale vyletuje sama a mládě nechává zavěšené v úkrytu. Během své noční lovecké aktivity se k němu samice vrací, aby je nakojila mateřským mlékem. Přestože ve velkých koloniích zůstává v úkrytu zavěšeno několik desítek i stovek mláďat, každá matka zcela bezpečně a

20 20 neomylně najde to své. Pamatuje si místo a mládě pozná po hlase. Velkou roli zde také hrají pachové signály. Už od prvních dnů se učí netopýr echolokaci. Mláďata rostou dosti rychle a tak se již koncem července, tj. za 4 až 6 týdnů, začínají osamostatňovat, učí se létat nejdřív (pokud to jde) v místě úkrytu, později i mimo ně. V tomto období přestávají být mláďata kojena a také tento fakt je nutí učit se způsobu lovu, protože netopýří matky jim potravu nenosí. Období přechodu na život dospělců je pro mladé netopýry značně kritické a hodně mladých netopýrů je nepřežije. Mláďata většiny našich druhů pohlavně dospějí již před prvním zimováním, tj. ve věku 3-4 měsíců, ale do rozmnožování se zapojí převážně až v následujícím roce, takže mladé samice se páří ve věku měsíců a rodí pak ve dvou letech svého věku. Obrázek 4: Roční životní cyklus netopýrů ( 2006)

21 Hibernace a letargie Láznička (2005) uvádí, že vyrušování letounů při hibernaci pro ně představuje smrtelné nebezpečí. Čím menší živočich, tím větší je jeho tepelná výměna s prostředím. Malý savec spotřebuje značnou část energie na udržení své teploty. Jedním z mechanismů snížení výdajů energie, je snížení tělesné teploty včetně odpovídajícího poklesu intenzity životních dějů (frekvence srdečních tepů, frekvence dechu, celkové aktivity, spotřeby potravy). Podle intenzity se tento stav nazývá denní strnulostí (pokles tělesné teploty na 20 C), nebo hlubokou letargií (snížení teploty na 1-10 C). V zimním spánku upadají letouni do stavu hluboké letargie na časově dlouhá období v klidu a v izolaci např. podzemních prostor. Je to strategie jak přežít dlouhou zimu a naprostý nedostatek potravy. V případě, že je netopýr v období hibernace nešetrně probuzen (k tomu stačí i mírné zvýšení teploty např. osvícení baterkou, cigaretový kouř, průvan apod.), znamená to pro něj významnou energetickou ztrátu. Anděra (1982) uvádí, že za pět minut aktivity spotřebuje probuzený netopýr tukových zásob na jeden den zimování. Životní pochody aktivního netopýra jsou nesmírně intenzivní (např. až 700 tepů za minutu) a proto energeticky náročné. Z výše uvedeného vyplývá, že návštěvy podzemních prostor, ve kterých zimují letouni, jsou jednou z hlavních příčin úhynů jedinců i mohou způsobit ohrožení celých populací těchto druhů. Tomšová (2003) uvádí, že zimní spánková letargie (hibernace) je pro netopýra životně důležitá, protože létají i stovky kilometrů k jeskyním, v nichž přespávají. Svým zimovištím zůstávají věrni. Mláďata se cestu k nim učí znát od svých matek. Gaisler (1983) uvádí, že zimní spánek je primárně vyvolán nedostatkem potravy, ale zároveň souvisí s periodickým ochlazením. Netopýři shromáždí koncem vegetačního období zásoby podkožního tuku a pod vlivem celkového poklesu okolní teploty a ztenčení potravní základny vyhledají relativně chladné a teplotně stálé úkryty, kde přejdou do reverzibilní hypotermie. Probuzení trvá úměrně dlouho hloubce hypotermie: 5 15 min. Probouzí se vlivem vnitřních stimulů např. naplnění močového měchýře a nezřídka během období zimního spánku mění své úkryty. Také konečné probuzení je vyvoláno vnitřními spouštěcími mechanizmy. Důležitou úlohu při aktivizaci organismu ze stavu hypotermie do homoizotermie hraje hnědý tuk uložený na hřbetě mezi lopatkami. Dungel (1993) uvádí, že zdravý zimní spánek závisí na mnoha faktorech a je v pravidelných intervalech přirozeně přerušován. Při tomto přerušení mění netopýři

22 22 stanoviště a nacházejí si lepší místo, pokud je to současné příliš studené, větrné nebo suché. Na nedostatek vlhkosti jsou netopýři citliví, protože vypařováním ztrácí veliké množství vody. Na zimovištích je třeba zabezpečit co největší klid, protože při rušení netopýři spotřebují velké množství energie nezbytné pro úspěšné přezimování. Do stavu letargie upadají netopýři i během svého denního odpočinku. Tato letargie není tak hluboká jako hibernace a netopýr dosahuje plné aktivity již za několik minut. Vlašín a Málková (2004) dále uvádí, že tato metabolická úspornost je pravděpodobně hlavní důvod, proč jsou netopýři vzhledem ke své tělesné velikosti tak dlouhověcí. Tím, že netopýři prospí více než polovinu svého života, dožívají se některé druhy věku i přes 26 let - např. vrápenec velký (Rhinolophus ferrumequinum). Rekordem je však 37,5 roku u netopýra velkého Mytis myotis (Slovensko) a 38 let u netopýra Brandtova (M. brandtii) v Rusku. Průměrný věk netopýrů je však mnohem nižší. Tato dlouhověkost je opravdová rarita, neboť ostatní savci přibližně stejné velikosti se dožívají v průměru věku desetkrát kratšího. 2.7 Seznamy druhů netopýrů Seznam druhů netopýrů vyskytujících se na našem území čeleď Rhinolophidae vrápencovití vrápenec velký (Rhinolophus ferrumequinum), Schreber, 1774 vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), Bechstein, 1800 čeleď Vespertilionidae netopýrovití netopýr černý (Barbastella barbastellus), Schreber, 1774 netopýr severní (Eptesicus nilssonii), Keyserling Blasius, 1839 netopýr večerní (Eptesicus serotinus), Schreber, 1774 netopýr Saviův (Pipistrellus savii ), Bonaparte, 1837 netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii), Kuhl, 1817 netopýr východní (Myotis blythii), Tomes, 1857 netopýr Brandtův (Myotis brandtii), Eversmann, 1845 netopýr pobřežní (Myotis dasycneme), Boie, 1825

23 23 netopýr vodní (Myotis daubentonii), Kuhl, 1817 netopýr brvitý (Myotis emarginatus), Geoffroy, 1806 netopýr velký (Myotis myotis), Borkhausen, 1797 netopýr vousatý (Myotis mystacinus), Kuhl, 1817 netopýr řasnatý (Myotis nattereri), Kuhl, 1817 netopýr obrovský (Nyctalus lasiopterus), Schreber, 1780 netopýr stromový (Nyctalus leisleri), Kuhl, 1817 netopýr rezavý (Nyctalus noctula), Schreber, 1774 netopýr parkový (Pipistrellus nathusii), Keyserling Blasius, 1839 netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), Schreber, 1774 netopýr nejmenší (Pipistrellus pygmaeus), Leach, 1825 netopýr ušatý (Plecotus auritus), Linnaeus, 1758 netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus), Fischer, 1829 netopýr pestý (Vespertilio murinus), Linnaeus, 1758 Zdroj: (2004) Druhy řádu Chiroptera (letouni), které se vyskytují v Evropě a na něž se vztahuje dohoda EUROBATS čeleď Pteropodidae kaloňovití kaloň egyptský (Rousettus egyptiacus, Geoffroy, 1810) čeleď Emballonuridae - embalonurovití netopýr lysobřichý (Taphozous nudiventris, Cretzschmar, 1830) čeleď Rhinolophidae - vrápencovití vrápenec Blasiův (Rhinolophus blasii, Peters, 1866) vrápenec jižní (Rhinolophus euryale, Blasius, 1853) vrápenec velký (Rhinolophus ferrumequinum, Schreber, 1774) vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros, Bechstein, 1800) vrápenec Mehelyův (Rhinolophus mehelyi, Matschie, 1901) čeleď Vespertilionidae - netopýrovití netopýr černý (Barbastella barbastellus, Schreber, 1774)

24 24 netopýr skalní (Barbastella leucomelas, Cretzschmar, 1830) netopýr Ogněvův (Eptesicus bottae, Peters, 1869) netopýr severní (Eptesicus nilssonii, Keyserling Blasius, 1839) netopýr večerní (Eptesicus serotinus, Schreber, 1774) netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii, Kuhl, 1817) netopýr východní (Myotis blythii, Tomes, 1857) netopýr Brandtův (Myotis brandtii, Eversmann, 1845) netopýr dlouhonohý (Myotis capaccinii, Bonaparte, 1837) netopýr pobřežní (Myotis dasycneme, Boie, 1825) netopýr vodní (Myotis daubentonii, Kuhl, 1817) netopýr brvitý (Myotis emarginatus, Geoffroy, 1806) netopýr velký (Myotis myotis, Borkhausen, 1797) netopýr vousatý (Myotis mystacinus, Kuhl, 1817) netopýr řasnatý (Myotis nattereri, Kuhl, 1817) netopýr Schaubův (Myotis schaubi Kormos, 1934) netopýr obrovský (Nyctalus lasiopterus, Schreber, 1780) netopýr stromový (Nyctalus leisleri, Kuhl, 1817) netopýr rezavý (Nyctalus noctula, Schreber, 1774) netopýr pustinný (Otonycteris hemprichii, Peters, 1859) netopýr jižní (Pipistrellus kuhlii, Kuhl, 1817) netopýr parkový (Pipistrellus nathusii, Keyserling Blasius, 1839) netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus, Schreber, 1774) netopýr nejmenší (Pipistrellus pygmaeus, Leach, 1825) netopýr Saviův (Pipistrellus savii, Bonaparte, 1837) netopýr ušatý (Plecotus auritus, Linnaeus, 1758) netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus, Fischer, 1829) netopýr pestrý (Vespertilio murinus, Linnaeus, 1758) létavec stěhovavý (Miniopterus schreibersii, Kuhl, 1817) čeleď Molossidae tadaridovití tadarida evropská (Tadarida teniotis, Rafinesque, 1814) Zdroj: (2004)

25 Příčiny ohrožení Proč jsou netopýři tak zranitelní? Samice má obvykle jen jedno mládě ročně. Netopýři se tedy nemohou nijak rychle rozmnožovat, takže výraznější pokles početnosti populace je vyrovnáván po mnoho let. Netopýři jsou sociální. V určitém období roku se vyskytuje mnoho jedinců pospolu na jednom místě a tudíž zničení jednoho úkrytu může postihnout velkou část populace Velkou roli v jejich životě hraje tradice. Znalost úkrytu se předává z dospělých jedinců na mláďata učením. U některých druhů může mít zničení významného tradičního úkrytu (např. letní kolonie) fatální následky pro celou populaci. Chladnou část roku přečkávají netopýři v zimním spánku. V této dobu jsou obzvlášť zranitelní, protože každé probuzení znamená velkou energetickou ztrátu. Při opakovaném rušení může netopýr předčasně spotřebovat zásoby podkožního tuku a zahynout uvádí Andreas a Cepáková (2006) Vlašín a Málková (1995) uvádí, že v průběhu padesátých a šedesátých let došlo na většině dosud známých lokalit k prudkému poklesu početnosti netopýrů. Úbytek byl způsoben především zhoršením životních podmínek netopýrů. Ubývá souvislých lesních porostů a regulují se vodní toky. V zemědělství užívané pesticidy ovlivňují potravní nabídku netopýrů, mohou se hromadit v jejich tělech a způsobovat tak mutace u mláďat či jejich úmrtnost. Dalším faktorem je úbytek vhodných úkrytů, především dutinových stromů. Jejich znepřístupněním či zničením dochází k obtížnějšímu kontaktu mezi jedinci příslušného druhu a do rozmnožovacího cyklu se zapojuje stále méně jedinců. Rovněž používání chemikálií jako ochrany starých dřevěných konstrukcí má vliv na plodnost samic a na úmrtnost mláďat. Při časově chybné aplikaci může dojít k vysokým ztrátám v celé porodní kolonii. Dále Reiter (2005) uvádí, že na druhé straně však člověk poskytl řadě druhů alternativní úkryty a také u samotných netopýrů dochází k posunům ve výběru úkrytů. Například netopýr velký (Myotis myotis), který je u nás sezónně vázán na úkryty v budovách, je východněji především jeskynním druhem. Naši netopýři nemají mnoho přirozených nepřátel, přesněji predátorů. Mohou jimi být sovy, kuny, dravci nebo i domácí kočky. Celkové zhoršení kvality prostředí a také změna krajiny, se kterou souvisí ničení biotopů, jsou hlavními příčinami ohrožení

26 26 netopýrů. Kácí se lesy, takže ubývá souvislých lesních komplexů, mění se přirozená skladba lesů, vysušují se mokřiny, regulují se toky a kácí jejich břehové porosty a to vše má za následek změny klimatu a také redukci potravní základny netopýrů. Nedávno se také zjistilo, že i moderní věrné elektrárny mohou být pro netopýry nebezpečné. Ahlén (2004) uvádí, že na Baltském pobřeží Švédska bylo nalezeno několik desítek netopýrů patřících k šesti druhům, kteří byli zjevně zabiti rotory elektráren. Vzhledem k pomalé reprodukci těchto savců mou být i poměrně malé ztráty způsobené těmito zařízeními významné. Autor vyslovuje několik hypotéz, proč jsou netopýři zachyceni listy větrných elektráren. Možná je láká hmyz, který se kolem elektráren vyskytuje, nebo že je přitahuje zvuk (svist) vrtulí a podobně. Anděra a Horáček (2005) uvádějí, že další ohrožení netopýrů představuje úbytek úkrytů nejrůznějších typů. Kácí se staré doupné stromy s dutinami, které slouží jako úkryty letních mateřských kolonií tzv. stromových druhů, ale také jako přechodné úkryty jednotlivců a pokud je doupný strom dostatečně silný, i jako zimoviště. Tyto přirozené dutiny využívají jako úkryty i jiní živočichové, např. ptáci ke hnízdění, nebo některé dnes už vzácné druhy mravenců a brouků. Ani moderní architektura většinou neposkytuje netopýrům dostatek vhodných úkrytů a tak jsou odkázáni především na starší budovy. Zde však dochází k rušení nebo i ke zničení letních kolonií samic s mláďaty při rekonstrukcích a opravách střech a také při provádění protipožárních a protihnilobných nátěrů trámoví. Přípravky, kterými se ošetřuje trámoví a krovy. Zvláště nebezpečné jsou tyto látky pro mláďata, která se po jejich aplikaci olizují a jedy se tak rychle vstřebávají ústní sliznicí a zažívacím traktem. Samotné vyrušování delším pobytem nebo nějakou činností v prostoru blízko letní kolonie může mít za následek její rozpad nebo minimálně přesídlení kolonie do náhradního úkrytu. Každý jistě chápe, jakou životní komplikací se může stát toto stěhování netopýřích matek s již odrostlými, ale ještě nevzletnými mláďaty. Proto je velmi důležité zabezpečit letní kolonii samic s mláďaty maximální klid (zejména v období rození a odchovu mláďat, tj. v červnu až srpnu) a veškeré práce spojené s opravami a rekonstrukcemi střech směrovat do brzkých jarních měsíců nebo podzimu. Půdní prostory často obývají zdivočelí holubi, tomu se pochopitelně uživatelé objektu brání znepřístupňováním těchto prostor pletivem. Při tomto v zásadě dobrém opatření je však nutno dbát, aby nebyl zamezen také přístup netopýrů a nebo, což je ještě

27 27 horší, aby nebyla kolonie samic s mláďaty na půdě uvězněna a odsouzena tak k smrti hladem. Rovněž Dugel a Gaisler (2002) uvádějí, že ochrana zimovišť je stejně důležitá jako ochrana letních kolonií. Netopýři vyhledávají jako zimoviště zejména jeskyně, štoly, staré opuštěné sklepy apod. Do těchto prostor se vracejí každoročně a proto může mít zánik zimoviště velmi nepříznivý dopad na populaci netopýrů. Vlašín a Málková (2004) uvádí, že obecně můžeme říci, že zimoviště zanikají buď přímo fyzickou likvidací, tj. probořením sklepa, odstřelením nebo zasypáním vchodu do štoly atp., nebo jinými nevhodnými změnami, např. změnou cirkulace vzduchu, snížením vlhkosti, nevhodnou změnou teploty, vyrušováním. Existuje řešení, jak tyto prostory zabezpečit proti vstupu nepovolaným osobám a přitom umožnit průlet netopýrům pevné ocelové mříže. Někdy dokonce dochází i k přímé fyzické likvidaci netopýrů člověkem (vykuřování nebo zazdívání letních kolonií ve světlících apod.). V době podzimních přeletů, kdy se netopýři často objevují ve velkých počtech v obytných budovách, záleží pouze na nálezci, zda netopýrům umožní odlet ve večerních hodinách otevřením oken. V některých případech je nezbytné se obrátit na nejbližší stanici pro handicapované živočichy. 2.9 Právní ochrana netopýrů Láznička (2005), Vlašín a Málková (2004) a Andreas a Cepáková (2006) uvádějí, že podle platného znění zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny (po novelizaci provedené zákonem č. 218/2004 Sb.) jsou zvláště chráněné druhy v České republice rozděleny do 3 skupin: druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené a vzácné. Přísnější režim ochrany se vztahuje nejen na všechna jejich vývojová stadia, ale i na úkryty, hnízda i jiná sídla (půdní prostory obývané koloniemi netopýrů a zároveň i celé biotopy). Je zakázáno jakkoli škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, zejména je chytat a chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Preparovat či jinak zpracovávat zvláště chráněné druhy živočichů lze jen s povolením příslušných orgánů ochrany přírody a musí se o tom vést přesná evidence. Při fotografování v přírodě se nesmí rušivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje.

28 28 Seznam zvláště chráněných druhů našich živočichů uvádí vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 14. V ČR je mezi zvláště chráněné druhy živočichů zařazeno 13 druhů netopýrů a vrápenců. Druhy kriticky ohrožené : vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros, Bechstein, 1800) vrápenec velký (Rhinolophus ferrumequinu, Schreber, 1774 ) Druhy silně ohrožené : netopýr černý (Barbastella barbastellus, Schreber, 1774) netopýr ostrouchý (M. b. oxygnatus, Tomes, 1857) netopýr parkový (Pipistrellus nathusii, Keyserling, 1839) netopýr pobřežní (Myotis dasycneme, Boie, 1825) netopýr stromový (Nyctalus leisleri, Kuhl, 1817) netopýr velkouchý (Myotis bechsteini, Kuhl, 1817) netopýr velký (Myotis myotis, Borkhausen, 1797) Druhy ohrožené: netopýr Brandtův (Myotis brandti, Eversmann, 1845) netopýr brvitý (Myotis emerginatus, E. Geoffroy, 1806) netopýr dlouhouchý (Plecotus auritus, Linnaeus, 1758) netopýr pestrý (Vespertilio murinus, Linnaeus, 1758 ) Ve smyslu 5 citovaného zákona jsou chráněny i ostatní druhy netopýrů. Také netopýří stanoviště (tj. jeskyně, štoly, ale i půdy budov) podléhají právní ochraně vyplývající buď přímo z ochranných podmínek zvláště chráněného druhu 50 zákona 114/92 Sb., 16 vyhlášky 395/92 Sb., nebo z územní ochrany objektu 28, 33, 35, 36 (maloplošná chráněná území), 3 (významný krajinný prvek), 13 (přechodně chráněná plocha). Podle zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky č. 395/1992 Sb. jsou chráněna jak přirozená, tak i umělá stanoviště netopýrů. V případě, že by mělo dojít k zásahu do jejich stanoviště (například kvůli opravě střechy, přestavby půdních prostor či sklepení), je nutné si vyžádat výjimku od orgánů ochrany přírody. V případě kriticky či silně

29 29 ohrožených druhů udělují výjimku správy chráněných krajinných oblastí, v případě druhů ohrožených krajské úřady. Na území národního parku, výjimku pro ohrožené druhy uděluje správa příslušného NP. Andreas a Cepáková (2006) dále uvádějí, že zákon na ochranu zvířat proti týrání (č. 246/1992 Sb.) zakazuje týrání a bezdůvodné usmrcování všech obratlovců včetně netopýrů (viz 2 a 5 zákona). Účelem zákona o ochraně přírody a krajiny je zejména ochrana populací a druhů, v tomto zákoně se jedná o ochranu jedinců před bolestí a utrpením (zohledněno je tedy především etické hledisko). Oba zákony se tak navzájem doplňují. Se vstupem do EU se na ochranu netopýrů v plné šíři vztahuje evropská legislativa. Kromě soustavy Natura 2000 je důležitá směrnice o stanovištích, zejména její ustanovení o ochraně druhů. ( 2005) Mezinárodní dohody Z hlediska ochrany netopýrů jsou nejdůležitější následující úmluvy a dohody: Bonnská úmluva (CMS) (Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů) Cílem Bonnské úmluvy, která vstoupila v platnost v roce 1983 je ochrana stěhovavých druhů. Tato ochrana může být účinná pouze za předpokladu spolupráce všech zemí, ve kterých se dané druhy v různých částech svého životního cyklu vyskytují. Bezprostředně ohrožené stěhovavé druhy jsou uvedeny v příloze 1 této úmluvy. Příloha 2 obsahuje seznam druhů, pro které mají být uzavřeny samostatné dohody o ochraně a managementu. Vzhledem k tomu, že všichni evropští netopýři jsou uvedeni v příloze 2, byla pro ně v roce 1994 sjednána dohoda nazývána zkráceně EUROBATS, uvádí (2006)

30 30 EUROBATS (Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů) Dohoda byla sjednána v Londýně roku 1991 a v platnost vstoupila ; vláda ČR schválila přístup k Dohodě již v roce 1993 a Dohoda vstoupila pro ČR v platnost dne (je publikována ve sbírce zákonů pod číslem 208/1994 Sb.). Předmětem této dohody jsou všechny druhy evropských netopýrů. Jejich seznam je uveden v příloze 1 Dohody. Chráněny jsou populace těchto druhů i mimo samotné území Evropy. (Pozn.: Seznam je uveden v této práci na straně 23/24). Smluvní strany se zavazují zakázat úmyslný odchyt, držení a zabíjení netopýrů, určit lokality významné z hlediska netopýrů a zajistit jejich ochranu, nahradit toxické látky na ošetřování dřeva bezpečnějšími alternativami, zlepšovat informovanost veřejnosti dále podporovat výzkumné programy vedoucí ke zlepšení ochrany netopýrů a spolupracovat s ostatními členskými zeměmi. Pro účinnou spolupráci při naplňování závazků, plynoucích z Dohody o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS), byla při odboru mezinárodní ochrany biodiverzity MŽP vytvořena pracovní skupina složená ze zástupců MŽP, AOPK, ČSOP, České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON) a zástupců akademické obce. Každá z uvedených organizací je zastoupená jedním členem. Na svém zasedání, které probíhá cca 2x ročně, se členové výboru podílí na koncepci plnění ustanovení Dohody Českou republikou, posuzují usnesení a doporučení přijatá na zasedání smluvních stran Dohody, vybírají z nich ta, jejichž naplňování je realizovatelné a přínosné v rámci ČR, navrhují opatření k jejich plnění a vzájemně se informují o probíhajících aktivitách, které se týkají netopýrů. Členové pracovní skupiny pro Dohodu EUROBATS: 1. Mgr. Eva Cepáková (AOPK ČR) 2. Prof. RNDr. Jiří Gaisler, DrSc. (Masarykova univerzita Brno) 3. Doc. RNDr. Ivan Horáček, CSc. (Česká společnost pro ochranu netopýrů - ČESON) 4. Mgr. Libuše Vlasáková (MŽP) 5. RNDr. Mojmír Vlašín (ČSOP Brno) Změna Dohody byla přijata v Bristolu ve dnech V ČR platí změny dohody od (usnesení 1368/2001).

31 31 Cílem změny Dohody byla snaha co nejpřesněji a co nejkonkrétněji definovat působnost Dohody s ohledem na to, že chráněny musí být celé populace netopýrů a nově také jednoho druhu kaloně, zároveň i v neevropských areálových státech, uvádí (2006). Obrázek 5: Znak Eurobats ( 2006) Bernská úmluva (Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť) Tato úmluva má podobný cíl jako směrnice o stanovištích (NATURA 2000) je však určena nejen členským státům EU, ale i ostatním evropským zemím. Všechny evropské druhy netopýrů jsou uvedeny v příloze 2 Úmluvy jako přísně chráněné druhy živočichů. V rámci Bernské úmluvy byly schváleny dva akční plány a to pro vrápence velkého (Rhinolophus ferrumequinu) a netopýra pobřežního (Myotis dasycneme). Doporučení č. 72 a č. 73 z roku 1999 ukládá členským státům zvážit potřebu přípravy a implementace záchranných programů pro tyto druhy uvádí (2006)

32 Insekticidy v tělech netopýrů Horáček (1986) uvádí, že dalším projevem současných změn populací netopýrů je vzrůst podílu samic, které se neúčastní rozmnožování. Jedním z možných vysvětlení je vliv reziduí organochloridových insekticidů. Zdá se totiž, že většina hmyzu je dnes již k nižším dávkám těchto látek, které se v přírodě po desetiletí udržují, celkem rezistentní. Není proto vyloučeno, že se s potravou dostává nemalé množství zmíněných insekticidů do těla netopýrů. Zde se váže na tukovou tkáň, a právě tento faktor je u netopýrů velmi nepříznivý. Díky tomu, že při probouzení z letargie zpracuje naráz netopýr obrovské množství zásobního tuku, může být také postižen celkem velkou nárazovou dávkou insekticidu. Při velmi rychlém a opakovaném probuzení, k jakému dochází v důsledku přímého rušení zimujících netopýrů, se tento efekt ještě prohlubuje a nelze vyloučit, že se odráží i ve fyziologii rozmnožování Chemické prostředky na ochranu dřeva Na půdách jsou většinou častým problémem dřevokazný hmyz (tesařík krovový Hylotrupes bajulus a červotoč proužkovaný Amonium punctatum). Při rekonstrukcích krovů se často používají přípravky, které kromě insekticidního účinku zajišťují také preventivní ochranu proti plísním a houbám. K ošetření dřeva na půdách, kde se vyskytují letní kolonie netopýrů je třeba použít přípravky, které vykazují co nejmenší toxicitu pro netopýry. Zcela nevhodné jsou přípravky obsahující pentachlorofenol (PCP), dieldrin a lindan. Určité problémy mohou netopýrům způsobit fungicidy obsahující tebukonazol. Příliš vhodné nejsou ani prostředky na bázi kamenného uhlí (karbolinem) nebo térové oleje, neboť mohou mít rakovinné účinky. Lze doporučit přípravky obsahující bor, které jsou v aplikovaných koncentracích pro člověka i netopýry relativně neškodné. Dále jsou vhodné insekticidy na bázi permethrinu, cypermethrinu případně flufenoxuronu. Z fungicidů lze použít kvartérní amonné soli, propikonazol a dichlofuanid uvádí Andreas a Cepáková (2006)

33 Snižování přírůstku populace Horáček (1986) uvádí, že doba klimatického optima naší meziledové doby holocénu, již pominula a přes různé krátkodobé výkyvy dochází snad právě v těchto desetiletích k celkové změně globálního klimatického režimu. I když nejsme zatím schopni odhadnout v jakých směrech by tento vývoj mohl ovlivnit populace netopýrů, je zřejmé, že kumulací různých vlivů (občasného masového úhynu mláďat v důsledku chladného jarního počasí a momentálního nedostatku potravy, působení insekticidů, ztrátami tradičních úkrytů i přímým ničení netopýrů) může se snížit početnost jejich populací natolik, že sociální systém netopýří populace již nemůže plně kompenzovat faktor náhodnosti prostorového rozptýlení. Stále častěji tak může docházet k případům, že jednotlivá zvířata se v úkrytech, které znají, nesetkají s příslušníky svého druhu (tím spíše jestliže tyto úkryty již neexistují díky znepřístupňování starých štol, přestavbám budov, kácení dutých stromů apod.) a do rozmnožovacího procesu se nezapojí. Pochopitelně, že opět dochází ke snížení přírůstku populace a to je moment, který netopýři kompenzují jen velmi pomalu a obtížně. Pro pochopení bych vás ráda ve stručnosti seznámila se základními charakteristikami jejich populační dynamiky. Horáček (1986) dále uvádí jako příklad populace našeho nejhojnějšího druhu netopýra velkého Myotis myotis obývajícího oblast středních Čech a Českého krasu, tj. území kde tento druh dosahuje jednoho z vrcholů své početnosti u nás. Rozsah zkoumané oblasti je 1200 km 2, celková populace byla stanovena na kusů, průměrná hustota činí tak pouze 2,5 kusů na km 2. (tj. řádově stokrát méně než u ostatních drobných savců). Průměrný věk příslušníků populace je 3,8 roku, prvního roku života se dožívá pouze necelých 52 % narozených mláďat, druhého roku 47%, třetího 39 %, čtvrtého 32 %, pátého 28 % atd. Nejvyšší zjištěný věk je 15 let u nepatrné části populace. Do rozmnožování se zapojuje zhruba 10 % samic jednoletých, 65 % dvouletých a za normálních podmínek všechny samice tříleté a starší. Celkový počet narozených ve 12 letních koloniích (o velikosti ks) činí v průměru 850 ks za rok, z čehož 52,6 % tvoří samice. Následující rok se do rozmnožování zapojí jen 23 z nich, v dalším roce pak 139 a teprve ve třetím roce od narození zasáhne do obnovy populace podstatná část celého ročníku. Tu představuje počet 176 samic (a odpovídající počet samců). Jak je vidět, za těchto okolností je jen malá naděje, že populace v dohledné době vyrovná ztrátu způsobenou třeba vybitím 100 kusové kolonie ztrátou způsobenou

34 34 zavalením vchodů starých štol, uzavřením jeskyní plnými dveřmi či zájmem zvídavých turistů při návštěvě takovéto lokality. Netopýrům nesvědčí ani přílišná pozornost výzkumníků. Dnes se proto snaží provádět sledování bez přímých rušivých zásahů a kroužkování užívají jen v případě nezbytných speciálních výzkumů Podzimní invaze netopýrů Vlašín a Málková (2004) uvádějí, že v pozdně letním a podzimním období, tedy od začátku srpna přibližně do poloviny září, se v některých městech České republiky (např. v Brně, Plzni, Klatovech, Liberci, Českém Krumlově) lidé často setkávají s jevem, který odborníci nazývají podzimní invaze netopýrů. Jedná se o masový výskyt malého druhu netopýra hvízdavého (Pipistrellus pipistrellus) a netopýra nejmenšího (Pipistrelus pygmeus) v lidských obydlích. Netopýr hvízdavý je druh se silně vyvinutým sociálním chováním. V tomto období se často shromažďují ve velkých počtech (mnohdy několik desítek i stovek jedinců) v bytech, kancelářích a ve veřejných budovách. Naletují dovnitř v noci otevřenými okny, větracími otvory a šachtami. V místnosti se netopýři obvykle ukrývají často v nejneuvěřitelnějších skrýších, ale mohou být zavěšeni i volně. Netopýr hvízdavý je štěrbinový druh, dokáže se tedy protáhnout i několika centimetrovou škvírou. Nejčastěji se proto nachází za garnyžemi, ohyby záclon a závěsů, nábytkem, obrazy a zrcadly, ve vázách, za stropními svítidly, ve poštovních schránkách apod. K invazi netopýrů hvízdavých do stejných prostor může docházet opakovaně několik dní po sobě, dokonce i v průběhu několika let. Důvod, proč se tito netopýři vyskytují v masovém počtu v lidských sídlech, není zatím znám. Souvisí s rozpadem mateřských kolonií a jedná se převážně o mláďata narozená v tomto roce. Předpokládá se však, že by toto chování mohl být pokus nezkušených mláďat o nalezení vhodného úkrytu. Problém však nespočívá jen v tom, že netopýři někdy nedokáží z těchto prostor sami najít cestu ven. V případě, že zůstanou netopýři v místnosti uvězněni, bez vody a potravy, často při vysokých denních teplotách bez lidské pomoci pak brzy hynou dehydratací, hladem a vyčerpáním. V bytě zůstává trus a zápach po uhynulých jedincích. Andreas a Řehák (2006) uvádějí, že řešení je obvykle jednoduché. Především je nutné umožnit netopýrovi večer volný odlet to znamená nechat otevřená okna

35 35 v místnosti, zhasnout světlo a vyčkat až netopýr odletí. Netopýra je dobré vypouštět co nejblíže místa nálezu a až po setmění, aby nebyl vystaven přílišnému nebezpečí dravých ptáků. Poté stačí uzavřít otvory, kterými se mohl netopýr dostat dovnitř (do větracích okének je možné nainstalovat pletivo či síťku). Pokud nalezneme netopýra ve dne, je vhodné jej umístit do přepravky a po setmění jej vypustit ven. S netopýrem je ale třeba manipulovat v rukavicích, aby nedošlo k pokousání a možnému přenosu infekčních chorob. Pokud se ale jedná o invazi více kusů netopýrů je nejvhodnější přivolat specializovaného odborníka. Obrázek 6: Úkryty netopýrů ( Nová, 2003) 2.13 Netopýři v lidských stavbách Nová (2003) uvádí, že v důsledku přetváření krajiny lidskou činností dochází neustále k úbytku přirozených úkrytů netopýrů, a proto se řada druhů naučila využívat náhradní možnosti, které jim poskytují lidské stavby. Zde nachází potřebné teplé mikroklima, klid, ochranu před nepříznivými vlivy počasí, případně i před predátory. Velký význam mají tyto úkryty zejména pro letní kolonie samic s mláďaty. Můžeme je najít na půdách kostelů, zámků, obytných budov, za dřevěných obložením nebo za trvale otevřenými okenicemi chat, ve štěrbinách pod oplechováním střech či ve škvírách pod prasklou omítkou.

36 36 Některé druhy začaly v posledních letech stále častěji využívat úkryty také v panelových domech (např. ve štěrbinách mezi panely, ve větracích otvorech do spíží, ve výtahových šachtách, za obložením na balkonech apod). Tyto úkryty mohou být využívány nejen letní kolonií samic s mláďaty, ale rovněž krátkodobě v období přeletů nebo jako zimoviště. Někdy mohou netopýři obývat stejný úkryt celoročně. Většinou o jejich přítomnosti obyvatelé domů ani neví. Problémy nastávají, pokud se usadí nad oknem a v době nočních výletů obtěžují obyvatele svým pískáním či trusem. Obrázek 7: Úkryty netopýrů (Nová, 2003) Horáček (2004) uvádí, že zimování netopýrů ve výškových panelových domech patří k poměrně nedávno zaznamenaným jevům. Nejvíce zpráv se objevuje o zimování druhu netopýra rezavého (Nyctalus notula) dále pak netopýra pestrého (Vespertilio murinus)a netopýra hvízdavého (Pipistrellus pipistrellus). Jako úkryt netopýrům slouží spáry v panelových domech na severovýchodní straně a netopýři využívají pro zimování tu část, kde se šíře spáry pohybuje v rozmezí 10 až 30 mm. Netopýři zde zimují buď jednotlivě a nebo v malých skupinách do sedmi jedinců. Jiným problémem je postup revitalizací panelových domů ve správě města, ale i bytových družstev. Spáry jsou zatmelovány, což je z hlediska energetické úspornosti domu dobře, ale z hlediska přežívaní netopýrů nikoliv. Proto je třeba vést jednání s majiteli domů o ponechání průchodnosti větracích otvorů, a nebo odklad stavebních prací o několik měsíců. Je dobré, když se sami občané mohou zasadit o ponechání možnosti přítomnosti

37 37 netopýrů v domě. (Př.: Městský úřad města Svitavy financoval zhotovení speciálních průduchů v polystyrénovém zateplení.) Nová (2003) rovněž uvádí, že hromaděním trusu pod kolonií na půdě lze předejít umístěním plastové folie na podlahu před příletem kolonie, kterou na konci sezóny snadno sbalíme a odneseme i s trusem. Trus lze následně využít jako hnojivo na zahradě. Znečišťování oken pod výletovým otvorem zapáchajícím trusem, případně močí, lze zamezit tím, že pod otvor nainstalujeme plechovou stříšku. Náhodnému vletu netopýrů otevřeným oknem do bytu lze předejít použitím okenní sítě, popř. nechat při větrání přes okno zataženou záclonu. Pokud vám ale už netopýr vletí do bytu, je nejlepší otevřít okno, zhasnout světlo a počkat netopýr si většinou najde cestu ven sám. Šramocení a hlasovému projevu netopýrů nelze zamezit. Doba přítomnosti netopýrů v úkrytu však bývá omezena jen na krátké období v roce, takže nezbývá než zkusit trochu tolerance a trpělivosti. Pokud jsou problémy s netopýry takové, že je nelze jednoduše odstranit, většinou existuje řešení, jak pomoci obyvatelům domů a zároveň neublížit netopýrům. Každá situace ale potřebuje individuální přístup a odbornou pomoc. Netopýry v lidských stavbách nejvíce ohrožuje jakékoliv rušení, zejména v době porodů a odchovů mláďat. Netopýři využívají mnoho let stejné úkryty, které jim poskytují nejvhodnější podmínky pro vývoj mláďat. Při náhlé ztrátě takovéhoto úkrytu je pro ně velmi obtížné až nemožné najít v krátkém časovém období odpovídající náhradu. Dále se jedná o v nevhodnou dobu a nevhodně prováděné stavební práce, ohrožuje je používání jedovatých konzervačních látek a nátěrů trámů na půdách, které způsobuje otravy.v neposlední řadě se jedná i o záměrnou likvidaci člověkem v důsledku lidské ignorace a přetrvávání nesprávných mýtů. Z hlediska ochrany netopýrů je účelné rozlišovat dva hlavní typy případů: (A) Některé druhy netopýrů, jako je vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr velký (Myotis myotis) či netopýr brvitý (Myotis emarginatus), obývají teplé půdy velkých budov s dostatkem volného prostoru (na kostelech, zámcích, starých školách, farách apod.). Samice jsou zde obvykle zavěšeny na trámech v hřebeni a jsou dobře viditelné. U těchto druhů je konkrétní úkryt často využíván po celá desetiletí a jeho zachování je tedy zásadní pro přežívání celé populace daného druhu v určité oblasti.

38 38 (B) Jiné druhy netopýrů, jako je netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), severní (Eptesicus nilssonii), pestrý (Vespertilio murinus), ušatý (Plecotus auritus) a dlouhouchý (Plecotus austriacus) naopak využívají nejrůznější štěrbinovité úkryty v menších budovách (v chalupách a chatách, často na samotách, ale také v domech uvnitř obcí). Netopýři jsou zde skryti a jejich přítomnost může někdy zcela uniknout pozornosti obyvatel domu. Tyto druhy netopýrů nejsou na konkrétní úkryt vázány tak pevně jako výše uvedená skupina. Samičí kolonie obvykle střídá více úkrytů v dané oblasti. Přestože cílem ochrany přírody by mělo být zachování co největšího množství úkrytů pro netopýry, v tomto případě lze říci, že zánik jednoho z úkrytů nepředstavuje z hlediska dané populace netopýrů katastrofu. Pokud tedy nastane vážný konflikt se zájmy obyvatel domu, je možné souhlasit s uzavřením vletových otvorů (samozřejmě až po opuštění úkrytu netopýry na konci sezóny) uvádí Andreas a Cepáková (2006) Ochrana netopýrů v lesích Vlašín a Málková (2004) uvádí, že některé druhy netopýrů jsou vázány na les lovem, vyváděním mláďat, úkrytem či přezimováním. (viz Příloha č.vii) Ochrana přirozených lesů je tedy i ochranou netopýrů. Majitelem či správcem většiny lesů a celé řady objektů, kde mohou sídlit netopýři, jsou Lesy České republiky. V souladu s Programem 2000 a Smlouvou o spolupráci mezi LČR a ČSOP informují LČR vnitřní cestou své zaměstnance o ochraně netopýrů a vrápenců. V rámci programu Biodiverzita se spolupodílejí na ochraně zimovišť a letních sídel netopýrů Meschede (2006) uvádí, že otevřená zemědělská krajina (tzv. agrocenózy - pole, louky, vinice atd.) často neposkytuje vhodné podmínky, zvlášť když z ní zmizí remízky, stromořadí a staré soliterní stromy, a také když je potravní základna netopýrů zmenšena aplikací insekticidů. Nároky netopýrů na úkryty jsou dosud nedostatečně prozkoumané, o některých druzích toho víme ještě málo. Zpravidla by ale měl úkryt poskytovat: ochranu proti větru a vodě stálé mikroklima ochranu před predátory (např. kunami)

39 39 dostatek prostoru, aby se tam vešla kolonie Většina druhů netopýrů své úkryty mění často, některé i denně. Jedna dutina ve starém stromě proto nemůže zajistit přežití netopýří populace. Existuje několik možných důvodů, proč netopýři úkryty často mění: vliv parazitů únik před predátorem (oklamání predátora) nevhodné mikroklima seznamování se s potenciálními novými úkryty konkurence, vytlačení z úkrytu Za přirozených podmínek se tvoří dutiny a štěrbiny v kmenech stromů od určitého stáří a průměru a to v důsledku poškození při bouřkách, hnití, činnosti datlovitých ptáků nebo zásahu bleskem. Tyto dutiny a škvíry využívá jako své úkryty asi 50 různých druhů obratlovců, mezi nimiž je nejméně 10 druhů netopýrů. Dutiny ve stromech jsou prostorné a někdy mohou hostit i stovku netopýrů. Mezi pozoruhodné obyvatele stromových dutin patří netopýři rezaví (Nyctalus noctula) a stromoví (Nyctalus leisleri). Gaisler (2006) uvádí, že přesto, že to jsou typicky "stromoví netopýři", akceptují i umělé budky jako náhražku přirozených úkrytů. Některé druhy osídlují i ptačí budky, ale vhodnější jsou speciální budky pro netopýry. V současné době se používá široká škála typů a velikostí těchto budek a jejich vyvěšování pomáhá zvýšit a udržet nabídku úkrytů a tím pravděpodobně i udržet netopýří populace v lesích. Životnost budek je však krátkodobá a vyžadují údržbu, takže jako alternativa ke ztraceným přirozeným úkrytům nestačí. Mohou se z nich stát i pasti, pokud se tam netopýři pokusí přezimovat, protože budky obvykle nejsou mrazuvzdorné. Z posledních let je známo několik nálezů netopýrů rezavých (Nyctalus noctula) umrzlých v budkách. Netopýří budky proto mohou sloužit jen jako dočasná náhražka tam, kde je v lesích málo přirozených úkrytů, což se týká zvláště monokultur jehličnatých stromů. Z dlouhodobé perspektivy je však vhodné snižovat počet budek, aniž by došlo ke krátkodobému nedostatku úkrytových možností. Znamená to, že zároveň se snižováním počtu umělých úkrytů je třeba obnovovat přirozené úkryty. Vyvěšování nových sérií netopýřích budek je užitečné jen při současné změně lesního hospodářství tak, aby existovala trvalá nabídka dostatečného počtu doupných stromů.

40 40 Obrázek 8: Netopýří budky (Vlašín a Málková, 2004) Pro získání dřeva k dalšímu zpracování se stromy kácejí tehdy, když je to ekonomicky nejvýhodnější - to znamená, když jsou ještě poměrně mladé. Přirozené dutiny a štěrbiny však u většiny druhů stromů vznikají v mnohem pozdějším věku. Proto většina produkčních lesů ve střední Evropě neposkytuje obyvatelům stromových dutin dostatek přirozených úkrytů. K osídlení netopýry se hodí úkryt, který: je zabezpečen proti průvanu je chráněn před vniknutím dešťové vody má dutinu nad vletovým otvorem nebo je naspodu úplně otevřen umožňuje volný přílet netopýrů ke vstupnímu otvoru Počet dostupných úkrytů musí být vyšší než počet používaných úkrytů, aby se netopýří populace udržely i při náhlé ztrátě vhodných stromů. Komerčně pěstovaný lesní porost starý 120 let by měl trvale poskytovat 25 až 30 dutin a štěrbin na hektar porostu, aby pro přirozené společenstvo netopýrů zajistil potřebnou nabídku úkrytů. To představuje průměrně 7 až 10 doupných stromů na hektar uvádí Meschede (2006). Dřevěné budky pro netopýry by měly být zhotoveny z 1 až 2 cm silných prken, na vnitřních stranách nehoblovaných, aby netopýrům poskytly možnost snazšího přichycení. Mezi jednotlivými prkny by neměly být žádné mezery, obzvláště stříška by měla být kompaktní, nejlépe z jednoho kusu dřeva. Budka by měla být kontrolovatelná, např.

41 41 odklápěcí stříškou zajištěnou ohnutými hřebíky proti větru. Vletový otvor také nebývá zpravidla kulatý, jako je tomu u ptačích budek, ale tvoří ho podélná štěrbina ve spodní části budky. Budky je třeba připevňovat na stromy nebo štíty osamělých stavení silnými hřebíky do výšky 3 až 6 m, nejlépe na jižní závětrnou stranu. Vhodnými místy pro jejich vyvěšování jsou paseky, světliny v parkových lesích, pobřežní porosty, aleje, členité lesní okraje apod. Obydlenost budky netopýry se pozná podle vrzavých a skřípavých zvuků, kterými se netopýři ozývají v ranních nebo pozdně odpoledních hodinách a také podle trusu zachyceného na spodní liště některých typů budek. Opravy a údržbu budek je třeba zásadně provádět v zimních měsících. Jinou možností je vytváření umělých dutin přímo ve stromech. Z přední části stromu se motorovou pilou prořeže kolmo do kmene stromu obdélník 15 x 20 cm, a to zhruba na hloubku lišty motorové pily, asi cm. Z boku kmene, kolmo na vyřezaný obdélník, se vede jednouchý řez, který oddělí obdélníkovitý špalík. Ten se z dutiny vytáhne a odřízne se posledních pět centimetrů s kůrou. Tato část se vrátí zpět a připevní se například stavební pěnou nebo dřevotmelem do vzniklého otvoru. Vznikne tak dutina přístupná pouze škvírou uvádějí Vlašín a Málková (2004). Obrázek 9: Vytváření umělé dutiny [Vlašín a Málková (2004)] Význam netopýrů pro biologický boj se škůdci se stane zřejmým, pokud si uvědomíme, že v obrovské biomase zkonzumovaného hmyzu jsou i významní lesní

42 42 škůdci, např. obaleč dubový (Tortrix viridana, Linné 1758). V době jeho kalamitního výskytu loví tento druh i ti netopýři, kteří jsou normálně zaměřeni jinak. Při jednom přemnožení bylo zjištěno, že kolonie 800 netopýrů velkých (Mytis myotis) spotřebovala denně kolem těchto motýlů. Už z tohoto důvodu je podpora netopýrů prospěšná pro majitele a správce lesů. Netopýři využívají k lovu potravy v lese všechna patra a všechny struktury. Specifická kombinace anatomie, tvaru křídla a echolokačního chování určuje, jakou potravní niku zaujímá ten který druh - uvádí Gaisler (2006) Ochrana netopýrů ve starých a opuštěných důlních dílech Vlašín a Málková (2004) uvádějí, že hlubinné doly a především stará a opuštěná důlní díla od středověku až do dvacátého století, svým mikroklimatem poskytují netopýrům vynikající podmínky pro zimování. Zjednodušeně řečeno, staré štoly a šachty patří do dvou kategorií: stará důlní díla a opuštěná důlní díla. Stará důlní díla jsou nepoužívaná pro hornickou činnost, ale stále mají konkrétního majitele či uživatele. Opuštěná důlní díla svého majitele nemají. Bohužel jsou často tato důlní díla navštěvována nepovolanými osobami. V prvé řadě jsou to většinou amatérští mineralogové, druhou skupinu tvoří vandalové, kteří přicházejí do štol ukojit svoji touhu ničit, a pak se netopýři stávají přímo či nepřímo jejich oběťmi. Z těchto a dalších důvodů je třeba takové lokality zabezpečit, což je také v zájmu geologického odboru MŽP, který je zodpovědný za důlní díla z hlediska bezpečnosti. U lokality netopýrů (zimoviště, přechodný úkryt) je třeba prověřit, zda nehrozí nějaká nebezpečí pro jejich populaci (nadměrné vyrušování, přestavba objektu apod.). Pokud ano, je vhodné navrhnout, případně zajistit kroky k jejich ochraně. Prvním, administrativně i technicky nejjednodušším krokem, je oplocení vstupu do důlního díla. Dalším základním postupem je opatření důlního díla průletnými mřížemi, které umožní vlet netopýrům, ale zamezí vstup nepovolaným osobám. Vchod je vhodné zabezpečit uzamykatelným systémem, který umožní připadnou kontrolu zimujících netopýrů. Mříže umožňují netopýrům vletovat dovnitř a zároveň tak nedochází k ovlivňování mikroklimatu podzemním prostoru. Mříž musí mít dostatečně velké otvory, aby netopýři

43 43 mohli volně proletovat- doporučená velikost je 40 x 12 cm, přičemž větší je vodorovný rozměr. Při ochraně zimovišť netopýrů se nachází velký prostor pro působení organizací státní ochrany přírody, neboť mohou zprostředkovat účelné dotace na výrobu i instalaci mříží z fondů Ministerstva životního prostředí - Program péče o krajinu (PPK) uvádí Andreas a Cepáková (2006). Postup při takovém zásahu vyžaduje především dva souhlasy a to Orgánu ochrany přírody a Báňského úřadu. Dále je nutné mít souhlas majitele a dalších zainteresovaných osob. Konkrétní postup je vhodné konzultovat s lidmi, kteří už takové kroky podnikali členové ČSOP, ČESON a nebo Speleologické společnosti. (Vlašín a Málková, 2004) 2.16 Ochrana netopýrů v jeskyních Láznička (2005) uvádí, že jeskyně jsou v zákoně definovány jako podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil, včetně jejich výplní a přírodních jevů v nich. Ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich dochovaný stav je zakázáno. Vlašín a Málková (2004) a Horáček (1986) dále uvádějí, že všechny jeskyně požívají zákonné ochrany, a to jak ty veřejně přístupné, tak veřejnosti nepřístupné. U veřejně přístupných jeskyní je ve většině případů provozovatelem Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa jeskyní. U veřejnosti nepřístupných jeskyní je poměrně dobrá situace tam, kde jeskyně má svého konkrétního správce (CHKO nebo Česká speleologická společnost). Pokud je jeskyně opatřena průletnými mříženi či jinými vstupy pro netopýry, které znepřístupňují objekt člověku, jde o kvalitně chráněnou lokalitu. Nejhorší situace nastává u jeskyní a jeskyních systémů, které jsou sice formálně (ze zákona) nepřístupné, ale fakticky jsou otevřené pro nepovolané osoby. Tato stanoviště jsou riziková z hlediska ochrany netopýrů, protože je tito živočichové využívají především jako zimoviště a jsou zde často rušeni opakovanou přítomností člověka. Uzavření takovéto jeskyně je třeba konzultovat nejprve s příslušným orgánem ochrany přírody tj. správou CHKO či NP, případně s Krajským úřadem nebo AOPK ČR. Popřípadě i s organizací České speleologické společnosti.

44 44 Zabezpečování zimovišť průletnými uzávěrami je velmi účinný způsob jejich ochrany, což dokazuje i následující příklad.: Květnická propast u Tišnova je skalní puklina hluboká kolem 70 m a je to zimoviště našeho kriticky ohroženého vrápence malého (Rhinolophus hipposideros). Láznička (2005) uvádí, že Květnice je nejdéle a nejčastěji zkoumaná lokalita výskytu netopýrů u nás v poválečném období. V období v letech bylo na Květnici zjištěno 12 druhů netopýrů a vrápenců. V roce 1957 zde bylo při zimní kontrole napočítáno 135 vrápenců. Propast se však brzy stala místní turistickou a speleologickou atrakcí a byla často navštěvována i v zimě. Vrápenci byli rušeni a jejich počet každým rokem klesal. V roce 1981 tam zimovalo už jen 41 exemplářů. Poté, co byla v roce 1984 do vchodu propasti nainstalována ocelová uzamykatelná mříž, začaly se stavy zimujících vrápenců opět zvyšovat a tak v roce 1987 bylo napočítáno 78 a v roce 1994 dokonce 126 exemplářů. V současné době je na Květnici výskyt netopýrů a vrápenců sledován pracovníky AOPK ČR Ochrana netopýrů v památkově chráněných objektech Hanel (1999) uvádí, že netopýři často sídlí v památkově chráněných budovách a zásadním způsobem památky neohrožují. Dílčí problémy lze řešit jednáním. Typickým příkladem je rotunda z jedenáctého století v Týně nad Sázavou. Tato stavba, využívaná i jako výstavní expozice, je osídlována kolonií netopýra velkého (Myotis myotis) po více než dvacet let. Jedná se o zvláště chráněný druh a kolonie má proměnlivou velikost, až několik set kusů. Objevily se zde ale určité problémy, které si vynutily řešení. Především to byl trus z této kolonie a jeho zápach. Netopýři totiž pobývají v místnosti, kudy chodí návštěvníci. V roce 1998 proběhlo jednání Městského úřadu Týnec s Podblanickým ekocentrem ČSOP Vlašim. Došlo k dohodě o dalším postupu, jak budou realizována určitá opatření ve prospěch návštěvníků za současného zachování podmínek pro udržení zdejší netopýří kolonie. Bylo dohodnuto, že dojde k částečnému podbití stropu, aby kolonii bylo vymezeno místo mimo prostor, kudy místností procházejí návštěvníci, a budou nainstalovány i další dveře, aby byl zamezen zálet jednotlivých kusů do spodní části

45 45 expozice. Čistění prostoru s dezinsekcí bylo zajištěno 2krát ročně a na podlahu pod netopýry byl položen papír, který byl podle potřeby vyměňován. Současně došlo k zastínění okna v podkroví rotundy (nepřístupný prostor), kam by se část kolonie netopýrů nebo i celá mohla případně sama přestěhovat, pokud by jí tyto podmínky lépe vyhovovaly. Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim připravilo také informace o netopýrech pro návštěvníky. V roce 1998 zde byly provedeny kontroly zdejší kolonie. V červenci zde na stropě visely čtyři klastry netopýrů o celkovém počtu cca 250 ks. V září toho roku zde byla nalezena již jen jedna skupina o počtu asi 100 exemplářů, což souviselo s pravidelným přesunem netopýrů do podzimních a zimních úkrytů. Dohodnutá opatření zlepšila hygienické podmínky pro návštěvníky a současně umožnila netopýrům na této lokalitě přežití. O výskytu letní kolonie v památkově chráněném objektu je účelné informovat příslušný Národní památkový ústav a to zejména v případě, že se chystá rekonstrukce tohoto objektu. Práce je dobré naplánovat na období, kdy nebude letní kolonie ohrožena Výzkum netopýrů Anděra a Horáček (2005) a Andreas a Řehák (2006) uvádějí, že netopýři pro svou tajemnost zajímají učence a vědce již několik století. Proto i metody výzkumu netopýrů prošly jistým vývojem a odpovídaly úrovni znalostí té doby. Se sledováním netopýrů na zimovištích bylo u nás započato již po druhé světové válce, kdy se výrazně zvýšil zájem zoologů o tuto dosud málo prozkoumanou skupinu savců. V dnešní době existuje celá řada tradičních i moderních metod zjišťování informací o životě netopýrů. Studuje se chování, sociální vztahy, prostorová aktivita, potravní ekologie, věková i pohlavní struktura populací, populační hustota atd. Často využívanými metodami může být odchyt netopýrů do nárazových sítí před vchody do podzemních prostor a nad vodními plochami, sledování pomocí ultrazvukových detektorů a telemetrické sledování. Každá z těchto metod má však svá úskalí a je svým způsobem selektivní. Početnost většiny druhů lze poměrně snadno zjišťovat sčítáním netopýrů na zimovištích a v letních koloniích. Pokusit se z těchto údajů odhadnout absolutní počty

46 46 netopýrů na našem území je poměrně obtížné, nicméně tyto metody mají vysokou výpovědní hodnotu, pokud jde o populační trendy jednotlivých druhů. S monitoringem jsou v ČR bohaté zkušenosti. Telemetrické studie se u nás vzhledem k finanční náročnosti neprovádějí nijak rozsáhle uvádí Horáček, I. (2001). Finanční náročnost u monitoringu zimovišť a letních kolonií je cca Kč za rok, pro telemetrická sledování je po nakoupení materiálu nutno počítat s částkou cca Kč ročně a roční náklady na provoz detektoringu jsou odhadovány na Kč uvádí (2005). Anděra a Horáček (2005) uvádí, že Bat detektor se stal další nezbytnou součástí výbavy pro terénní výzkum netopýrů. Jde o přístroj převádějící vysokofrekvenční hlasy netopýrů do slyšitelného spektra umožňující ve spojení s nahrávajícím zařízením jejich další analýzu. Spolehlivost určení závisí na zvláštnostech hlasových projevů jednotlivých druhů, na zkušenostech určovatele a kvalitě záznamu. Na displeji je pozorovatelná frekvence, ve které netopýr signály vysílá, a které se často liší druh od druhu. Ke zpracování echolokačních signálů se používají počítačové analyzátory, které vyhodnotí druh netopýra. Tato metoda výzkumu je navíc pro netopýry zcela neškodná, neboť nedochází k přímému kontaktu člověka se zvířetem a netopýr není stresován manipulací. Vlašín a Málková (2004) a Andreas a Řehák (2006) dále uvádějí, že na odchyt netopýrů se používají stejné nárazové sítě jako na chytání ptáků, tzv. japonské (obláčkové) sítě. Natahují se na místa častého výskytu netopýrů. Po určení druhu, pohlaví, stáří, po změření a zvážení se netopýr okroužkuje. Tato metoda je obvykle využívána spíše pro faunistické a ekologické účely. Na některých lokalitách (např. v případě nepřístupných letních kolonií) je také použitelná i pro sledování změn početnosti. Používají se kroužky z hliníku nebo lehkých slitin, které mají navíc na svých spojích malé plošky, bránící protržení nebo jinému mechanickému poškození létací blány. Upevňují se na předloktí přední končetiny netopýra. Na kroužcích je vyryto identifikační pořadové číslo a nápis Národní muzeum Praha. Pelikán a kol. (1979) uvádí, že mnohé zajímavé stránky života netopýrů byly objeveny pomoci kroužkování. Opětným odchytem kroužkovaného netopýra se získávají cenné údaje o délkách přeletů, stáří netopýrů, věrnosti jednotlivým úkrytům atd. Kroužkováním netopýrů bylo zjištěno, že tentýž jedinec někdy zimuje přichycen na určitém konkrétním místě pravidelně celou zimu s přesností na dva centimetry.

47 47 Dále Andreas a Řehák (2006) uvádějí, že ve studiu letové aktivity se také uplatnily metody radiotelemetrie. Na odchycené netopýry jsou upevňovány miniaturní vysílače, jejichž signály lze přijímat dvěma na sobě nezávislými anténami, a tak lokalizovat letícího netopýra, nebo lokalizovat netopýra v úkrytu. V poslední době se setkáváme i s potřebou odběru vzorku pro molekulárně genetickou analýzu, která je využívána nejen v rámci speciálních studií, ale i ke spolehlivému rozlišení podvojných druhů. Př.: Netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrelus) x netopýr nejmenší (Pipistrelus Pygmeus). Obrázek 10: Kroužkování netopýra vodního ( 2005) Organizace Vlašín a Málková (2004) a (2005) uvádějí, že v České republice existuje několik organizací, které se svou náplní a činností zabývají výzkumem a ochranou netopýrů. Mimo ČSOP je to především občanské sdružení Česká společnost pro ochranu netopýrů ČESON. Jedná se o nevládní organizaci, která se zabývá výzkumem a ochranou netopýrů v České republice. Byla založena v prosinci 1991 a v současnosti sdružuje více než stovku členů, profesionálů i amatérů. V roce 1994, kdy Česká republika přistoupila k Dohodě o ochraně netopýrů v Evropě (EUROBATS), byla společnost ČESON jmenována zodpovědným orgánem, který za ČR poskytuje poradenské služby v oblasti ochrany netopýrů.

48 48 Dále ČESON koordinuje výzkum netopýrů u nás (mapování výskytu letních kolonií, sčítání netopýrů na zimovištích atd.), propaguje ochranu netopýrů v ČR, prosazuje finanční a materiální zajištění výzkumných projektů a spolupráci s mezinárodními organizacemi stejného zaměření. Jejími členy se mohou stát jak právnické osoby (profesionální i dobrovolné organizace), tak fyzické osoby. Její členové pořádají každoroční sčítání na zimovištích, detektorovací setkání, odchytové akce a kroužkování. Aktivní ochranou netopýrů se zabývají dokonce i některé České speleologické společnosti. Z dalších institucí a organizací, které se alespoň okrajově zabývají výzkumem nebo ochranou netopýrů, to jsou některá pracoviště Akademie věd ČR, přírodovědecké fakulty univerzit (Praha, Brno, Olomouc). Studiem a ochranou netopýrů se v České republice zabývá řada dalších organizací správy chráněných krajinných oblastí, správy národních parků, střediska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, různá muzea. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) má v rámci programu Biodiverzita rozsáhlý podprogram ochrany netopýrů. Jednotlivé organizační složky svazu se zaměřují v rámci tohoto programu na sčítání hibernujících netopýrů a kontrolu zimovišť, zabezpečování zimovišť, vyvěšování budek a celou řadu dalších aktivit. Jednou z nich je laické sledování netopýrů. Na velmi jednoduché kartě může zájemce oznámit výskyt netopýrů. Kontrolu takové lokality pak provede některý z odborníků z ČESON, ČSOP či jiných organizací. Základem účinné ochrany je znalost jejich výskytu na konkrétních lokalitách. Viz příloha č. VI. Vlašín a Málková (2004) dále uvádějí, že ochrana netopýrů je celosvětově koordinována Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN), kde je speciální skupina zaměřená přímo na tyto savce (Chiroptera Specialist Group). I naše republika má v této skupině svého zástupce. Ze soukromých světových společností zaměřených na ochranu netopýrů je nejvýznamnější americká organizace Bat Conservation International se sídlem v texaském Austinu. Tato nezisková organizace má několik desítek tisíc členů po celém světě a disponuje značnými finančními prostředky z darů, které jsou vynakládány, jak na ochranu netopýrů a jejich prostředí tak i na osvětovou činnost.

49 Záchranné stanice Tomšová (2003) uvádí, že netopýři jsou častými hosty ve stanicích pro handicapované živočichy. Nejvíce netopýrů přijímá stanice na podzim při velkých přeletech, kdy netopýři vyhledávají zimní úkryty a objevují se i v lidských příbytcích. Poranění nebo zesláblí netopýři jsou ve stanici ubytováváni ve speciálních teráriích s vrškem z pevného pletiva a malými očky, aby netopýři nemohli prostrčit končetiny. Stěny jsou obložené kůrou nebo kamínky. Uvnitř terária je členitý kořen nebo korková kůra, která slouží k přichycení dále pak mělká miska s vodou. Pokud není schopen se sám napít je nutno terárium rosit ne však přímo na netopýry. Terárium je vyhříváno slabou žárovkou a na jeho dno se položí papír. Při krmení, nejlépe v nočních hodinách, je třeba klidu a trpělivosti, krmí se moučnými červy, cvrčky a sarančaty. Přibližná denní krmná dávka je 40 moučných červů. Pokud se netopýr dostane do stanice v zimě, většinou trpí větší krvácivostí při poranění. V zimě se netopýrům snižuje srážlivost krve a to proto, aby za hibernace nevznikaly krevní sraženiny. Dále mají v zimě netopýři více křehké zuby a kosti, protože se vápník hromadí v jejich tkáních a teprve několik dní po probuzení se tento stav upravuje. Netopýři se zlomeninami mají malou šanci na uzdravení a v zajetí nežijí dlouho, stejně tak i malá a nesamostatná mláďata. Andreas a Cepáková (2006) dále uvádějí, že v zajetí se lépe udrží větší druhy netopýrů. Pokud se podaří netopýra uzdravit, vypustí se za teplé a bezvětrné noci. V roce 2002 bylo v rámci Národní sítě stanic pro handicapované živočichy přijato celkem 402 netopýrů, z toho 230 se podařilo vypustit zpět do volné přírody. Netopýr, kterého již nemohou vrátit zpět do přírody, protože jeho poškození je trvalé, se při dostatku trpělivosti dá dobře ochočit a manipulace ním mu nevadí. Takovéto jedinci jsou využíváni při přednáškách. Léčení netopýrů však není jedinou činností stanice. Na svěřeném území mapují výskyt jednotlivých druhů, sledují potenciálně ohrožené kolonie a napomáhají jejich ochraně. Při akutních ohroženích se snaží kolonie přestěhovat na vhodnější stanoviště.

50 Netopýří noc Vlašín (2003), (2006) a (2005) uvádějí, že je důležité, aby měli lidé o netopýrech základní znalosti, nebáli se jich a na druhou stranu je nerušili a neubližovali jim. K tomu slouží mimo jiné akce zvaná Netopýří noc. Jedná se o osvětovou akci, která se koná každoročně začátkem září na mnoha místech republiky, pod záštitou ochranářské organizace Eurobats ji u nás organizuje ČSOP společně s Českou společností pro ochranu netopýrů (ČESON). Návštěvníci se při ní mohou zúčastnit odchytu a kroužkování netopýrů, poslouchat netopýří hlasy pomoci bat-detektoru, vyslechnout zajímavé přednášky či nakoupit různé propagační i odborné materiály o netopýrech. Viz. příloha č. VIII Evropská netopýří noc Evropské země, které se připojily k Dohodě o ochraně populací evropských netopýrů EUROBATS, každoročně pořádají v noci z 28. na 29. srpna Evropskou noc pro netopýry (ENN). Tato akce je určena široké veřejnosti, která má možnost se díky programu připraveném odborníky seznámit s těmito zajímavými tvory, s jejich výzkumem, ochranou a dosavadními poznatky o jejich životě. Tuto noc na mnoha místech Evropy probíhají veřejné přednášky o netopýrech, zájemci zde zjišťují jak a čím jsou netopýři ohrožováni a kde oni sami mohou být nápomocni při jejich ochraně. Mají možnost získat reklamní materiály, dokonce se netopýra dotknout a možná tak i změnit své dosavadní nahlížení na tyto skrytě žijící savce. V České republice ENN probíhá s pravidelností již několikátý rok. Počet míst, kde se veřejnost může s netopýry seznámit, se každým rokem zvyšuje. V naprosté většině případů jsou to právě členové ČESON, kteří ENN pořádají. Jelikož se akce každým rokem těší veliké účasti ze strany veřejnosti, je její příprava náročnější a vyžaduje důslednou přípravu. V roce 2005 proběhla ENN na deseti místech naší republiky a navštívilo jí okolo 600 lidí, uvádí (2006)

51 51 ENN může obsahovat akce jako jsou: přednášky nástěnky promítání videa, diapozitivů odchyt a kroužkování netopýrů detektoring, poslech nahrávek tisková konference soutěže pro děti Obrázek 11: Netopýří noc ( 2005) Propagační materiály ČESON ve spolupráci s dalšími organizacemi (LČR, ČSOP) vydal řadu osvětových a propagačních materiálů věnovaných nejen přímé ochraně netopýrů, ale i jejich úkrytů a metodám výzkumu, a to: leporelo letáky pexeso záložky puzzle pohlednice dokumentární film Netopýři hostýnských vrchů a jejich úpatí (DVD- R, 40 min) ( a )

52 52 3 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je: 1) Samostatné studium literatury k danému tématu. 2) Monitoring současného stavu ochrany netopýrů. 3) Vypracování dotazníku pro různé věkové a profesní kategorie respondentů o znalostech problematiky ochrany netopýrů. 4) Vyhodnocení situace v ochraně netopýrů v ČR na základě studia literatury a zpracování dotazníku.

53 53 4 MATERIÁL A METODY Dotazníky jsem zpracovala pro pět skupin obyvatel. Otázky v dotazníku (viz příloha č. I) byly společné pro studenty vysokých a středních škol, další dotazník (viz příloha č. II) pro děti z mateřských škol a žáky prvního a druhého stupně základních škol. Poslední druh dotazníku (viz příloha č. III) byl určen pro obyvatele sídlišť. Tyto skupiny jsem vybrala záměrně, prací jsem chtěla zjistit, jaká je informovanost o netopýrech mezi studenty, protože se jedná především o mladé lidi, u kterých je možné vzbudit zájmem o ochranu těchto tvorů a také lépe odstranit jejich mylné obavy z netopýrů. Strach z toho, že by se netopýr mohl zaplést do vlasů bohužel mezi lidmi stále přetrvává. Je to však naprosto zbytečná obava, jedná se pouze o jednu z pověr, které se kolem těchto živočichů nakupily. Netopýři nejsou slepí, nenapadají lidi a nezaplétají se ženám do vlasů ani nesají lidskou či zvířecí krev. Ke vzniku takových mýtů přispěl pravděpodobně netopýří vzhled, jejich noční způsob života a především to, že okřídleným bytostem byly pohádkovou mytologií přisouzeny většinou záporné vlastnosti. Jako okřídlená bytost je znázorňován také ďábel, chování netopýrů však ďábelské určitě není. Naopak, populace netopýrů přispívají k udržení ekologické stability i v těch ekosystémech, které jsou pod trvalým tlakem lidské činnosti. Význam netopýrů by lidé měli ocenit i proto, že zkonzumují značné množství hmyzu, který znepříjemňuje lidský život. Dále jsem položenými otázkami v dotazníku chtěla vzbudit zájem o ochranu těchto tvorů, upozornit na akce Netopýří noci, a aby si respondenti uvědomili a zamysleli se nad užitečností a ohrožeností těchto tvorů. Skupinu obyvatel sídlišť jsem zvolila záměrně proto, že se obyvatelé panelových domů často mohou setkat s netopýry při vletu do bytu a zajímalo mě, jak se zachovají při jejich vyhánění. Zda-li vědí, že netopýři jsou chráněni a jak je třeba se k nim chovat. Na konci srpna se často stává, že netopýři vlétnou pootevřeným oknem do bytu. Jde převážně o mladé, ještě nezkušené jedince, kteří hledají přechodný úkryt. V tom případě je potřeba zahánět zbloudilého netopýra směrem k otevřenému oknu tak, aby mohl znovu vyletět ven. Častokrát ale postačí pouhé zhasnutí a otevření okna. Netopýr si sám najde cestu ven. Informace od studentů z vysokých škol jsem sbírala v Brně (MZLU, VUT, VFU, MU) a v Olomouci (UP). Dotazníky jsem rozesílala elektronickou poštou, nebo jsem dotazník pokládala osobně a zapisovala jsem si odpovědi. Návratnost byla vysoká. Celkem jsem získala 106 odpovědí od studentů v rozmezí věku let. Dotazníky jsem

54 54 vyhodnotila podle zvolené varianty odpovědi, ANO-NE, VÍ NEVÍ a následně jsme zanesla získané hodnoty do tabulek a grafů. Další vyplněné dotazníky jsou od studentů ze středních škol - z libereckého Gymnázia F. X. Šaldy, Gymnázia a střední pedagogické školy v Liberci a Obchodní Akademie v Liberci. Dotazník je shodný pro obě dvě skupiny studentů jak na středních tak i vysokých školách. Odpovědi studentů základních škol jsou z liberecké základní školy v Lesní ulici č. 14, dále ze základní školy Břest 61, okres Kroměříž a ze základní školy v ulici U školek 115 v Litomyšli. Dotazníky byly podány v hodinách vyučování a to jak na prvním tak i druhém stupni základní školy. Návratnost dotazníků byla 100 %. Mezi nejmladší, kteří se zúčastnili vyplňování příslušného dotazníku-shodného i pro základní školu, patří děti z mateřských škol v Liberci, kde jim s vyplňováním dotazníků pomáhaly rodiče nebo paní učitelky. Myslím si, že odpovědi z této skupiny patří mezi dosti zajímavé a hlavně tyto děti si mohou odnést určité ponaučení. Výsledky z dotazníků určených pro skupinu obyvatel sídlišť jsem získala roznesením popř. rozesláním dotazníků mezi známé lidi, kteří bydlí na sídlištích v Brně, v Hradci Králové, Ústí nad Labem a v Liberci. Návratnost této skupiny dotazníků byla ve srovnání s předchozími nižší a problémovější. Výsledky z dotazníků ze středních, základních a mateřských škol i pro obyvatele sídlišť byly vyhodnoceny stejnou metodou jako dotazníky určené pro vysoké školy.

55 55 5 VÝSLEDKY 5.1 Hodnocení způsobu ochrany netopýrů v ČR Na základě literárních a elektronických údajů můžeme ochranu netopýrů v ČR vyhodnotit v následujících bodech: 1. Netopýři a vrápenci u nás požívají právní ochrany na základě mezinárodních závazků ČR (Bonnská konvence, Dohoda o ochraně netopýrů v Evropě, Bernská úmluva) a vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. 2. Sídla netopýrů, a to přirozená i umělá, jsou chráněna na základě 50 zákona 114/1992 Sb. Pokud dochází k jejich ničení, je třeba neprodleně uvědomit orgány ČIŽP. 3. Pozornost je věnována opravám střech velkých staveb (zámků, kostelů) především v období existence letních kolonií. Pokud se na dotčené půdě nachází kolonie, je třeba upozornit majitele (správce) nemovitosti na nutnost pozastavit v tomto období stavební zásah do těchto prostorách. Totéž platí i o sklepeních, kde netopýři zimují. 4. Je věnována pozornost povolování kácení starých stromů s dutinami. 5. Správci nemovitostí či jiných objektů, kde se netopýři vyskytují, musí být seznámeni s významem a podmínkami jejich ochrany. Mají povinnost informovat ČESON o přítomnosti netopýrů. (Netoxické chemické prostředky na ošetření dřeva.) 6. Zimoviště, kde se vyskytují hibernující netopýři, je třeba zabezpečit vhodnou mříží, aby nedocházelo k jejich rušení. 7. Na internetových stránkách AOPK jsou vydávána metodická doporučení na ochranu netopýrů, určená pro státní orgány ochrany přírody a také pro nevládní organizace. 8. Živé netopýry neschopné letu je třeba předat do útulku pro handicapované živočichy nebo členům ČESON.

56 Grafy získané vyhodnocením dotazníků Grafické hodnocení dotazníku pro mateřské školy Graf č. 1: odpovědi na otázku č. 1 Graf č. 2: odpovědi na otázku č. 2a Víš, jak vypadá netopýr? Kde bydlí netopýr? 0% 13% 100% 87% ví neví Ví Neví Graf č. 3: odpovědi na otázku č. 2b Graf č. 4: odpovědi na otázku č. 3 Čím se živí netopýr? Už jsi se setkal s netopýrem? 42% 25% 58% 75% ví neví ano ne Graf č. 5: odpovědi na otázku č. 4 Graf č. 6: odpovědi na otázku č. 5 Bojíš se netopýrů? Navštívil jsi akci Netopýří noc? 21% 13% 0% 66% 100% ano ne neví ano ne

57 57 Graf č. 7: odpovědi na otázku č. 6 Je třeba netopýry chránit nebo hubit? 8% 92% chránit hubit Grafické hodnocení dotazníku pro první stupeň základní školy Graf č. 8: odpovědi na otázku č. 1 Graf č. 9: odpovědi na otázku č. 2a Víš, jak vypadá netopýr? Víš, kde bydlí netopýr? 4% 15% 96% 85% ano ne ano ne Graf č. 10: odpovědi na otázku č. 2b Graf č. 11: odpovědi na otázku č. 3 Víš, čím se živí netopýr? Už jsi se setkal s netopýrem? 43% 44% 57% 56% ano ne ano ne

58 58 Graf č. 12: odpovědi na otázku č. 4a Graf č. 13: odpovědi na otázku č. 4b Bojíš se netopýrů? Mohl by ti netopýr ublížit? 22% 34% 78% 66% ano ne ano ne Graf č. 14: odpovědi na otázku č. 5a Graf č. 15: odpovědi na otázku č. 5b Navštívil jsi akci Netopýří noc? Slyšel jsi někdy o akci Netopýří noc? 6% 11% 94% 89% ano ne ano ne Graf č. 16: odpovědi na otázku č. 6 Je třeba netopýry chránit nebo hubit? 5% 6% 89% neví hubit chránit

59 Grafické hodnocení dotazníku pro druhý stupeň základní školy Graf č. 17: odpovědi na otázku č. 1 Graf č. 18: odpovědi na otázku č. 2a Víš, jak vypadá netopýr? Víš, kde bydlí netopýr? 4% 6% 96% 94% ano ne ano ne Graf č. 19: odpovědi na otázku č. 2b Graf č. 20: odpovědi na otázku č. 3 Víš, čím se živí netopýr? Už jsi se setkal s netopýrem? 27% 28% 73% 72% ano ne ano ne Graf č. 21: odpovědi na otázku č. 4a Graf č. 22: odpovědi na otázku č. 4b Bojíš se netopýrů? Mohl by ti netopýr ublížit? 22% 19% 78% 81% ano ne ano ne

60 60 Graf č. 23: odpovědi na otázku č. 5a Graf č. 24: odpovědi na otázku č. 5b Navštívil jsi akci Netopýří noc? Slyšel jsi někdy o akci Netopýří noc? 3% 10% 97% 90% ano ne ano ne Graf č. 25: odpovědi na otázku č. 6 Je třeba netopýry chránit nebo hubit? 10% 6% 84% neví hubit chránit Grafické hodnocení dotazníku pro střední školy Graf č. 26: odpovědi na otázku č. 1 Graf č. 27: odpovědi na otázku č. 2 Už jste se setkal s netopýrem? Bojíte se netopýrů? 14% 34% 16% 86% 50% ano ne ano ne leknu se ho

61 61 Graf č. 28: odpovědi na otázku č. 3 Graf č. 29: odpovědi na otázku č. 4 Je netopýr pro člověka nebezpečný? Jsou netopýři pro člověka užiteční? 4% 22% 40% 74% 60% nesprávná odpověď ano ne ano ne Graf č. 30: odpovědi na otázku č. 5 Graf č. 31: odpovědi na otázku č. 6a Znáte občanská sdružení ČR zabývající Účastnil jste se akce Netopýří noc? se ochranou netopýrů? 5% 5% 95% 95% ano ne ano ne Graf č. 32: odpovědi na otázku č. 6b Graf č. 33: odpovědi na otázku č. 7 Slyšel jste někdy o akci Netopýří noc? Znáte důvody ochrany netopýrů? 10% 34% 90% 66% ano ne ano ne

62 62 Graf č. 34: odpovědi na otázku č. 8 Graf č. 35: odpovědi na otázku č. 10 Domníváte se, že některé lidské činnosti Napadá vás nějaký způsob propagace, by mohly být pro netopýry prospěšné? díky níž by se netopýři mohli dostat více do povědomí lidí? 44% 49% 56% 51% ano ne ano ne Graf č. 36: odpovědi na otázku č. 9 Pokud se vám stane, že vám netopýr zalétne do bytu, jaký bude podle vás nejlepší způsob ho dostat ven? 31% 52% 8% 9% zhasnu a otevřu okno hodím na netopýra ručník a opatrně ho vynesu ven budu ho vyhánět pomocí složených novin zavolám odborníky Graf č. 37: odpovědi na otázku č. 11 Vadilo by vám, kdyby si netopýři vybrali úkryt právě ve vašem domě? 18% 21% 61% Vadilo, nesnesl(a) bych to za žádných okolností Nesměli by mě nijak rušit. Naopak, byl(a) bych docela rád(a)

63 Grafické hodnocení dotazníku pro vysoké školy Graf č. 38: odpovědi na otázku č. 1 Graf č. 39: odpovědi na otázku č. 2 Už jste se setkal s netopýrem? Bojíte se netopýrů? 7% 11% 47% 93% 42% ano ne ano ne leknu se ho Graf č. 40: odpovědi na otázku č. 3 Graf č. 41: odpovědi na otázku č. 4 Je netopýr pro člověka nebezpečný? Jsou netopýři pro člověka užiteční? 2% 33% 20% 65% 80% nesprávná odpověď ano ne ano ne Graf č. 42: odpovědi na otázku č. 5 Graf č. 43: odpovědi na otázku č. 6a Znáte občanská sdružení ČR zabývající Účastnil jste se akce Netopýří noc? se ochranou netopýrů? 22% 0% 78% 100% ano ne ano ne

64 64 Graf č. 44: odpovědi na otázku č. 6b Graf č. 45: odpovědi na otázku č. 7 Slyšel jste někdy o akci Netopýří noc? Znáte důvody ochrany netopýrů? 13% 26% 87% 74% ano ne ano ne Graf č. 46: odpovědi na otázku č. 8 Graf č. 47: odpovědi na otázku č. 10 Domníváte se, že některé lidské činnosti Napadá vás nějaký způsob propagace, by mohly být pro netopýry prospěšné? díky níž by se netopýři mohli dostat více do povědomí lidí? 28% 36% 72% 64% ano ne ano ne Graf č. 48: odpovědi na otázku č. 9 Pokud se vám stane, že vám netopýr zalétne do bytu, jaký bude podle vás nejlepší způsob ho dostat ven? 22% 8% 49% 21% zhasnu a otevřu okno hodím na netopýra ručník a opatrně ho vynesu ven budu ho vyhánět pomocí složených novin zavolám odborníky

65 65 Graf č. 49: odpovědi na otázku č. 11 Vadilo by vám, kdyby si netopýři vybrali úkryt právě ve vašem domě? 25% 40% 35% Vadilo, nesnesl(a) bych to za žádných okolností Nesměli by mě nijak rušit. Naopak, byl(a) bych docela rád(a) Grafické hodnocení dotazníku pro obyvatele sídlišť Graf č. 50: odpovědi na otázku č. 1 Graf č. 51: odpovědi na otázku č. 2 Už jste se setkal s netopýrem? Bojíte se netopýrů? 18% 9% 18% 82% 73% ano ne ano ne leknu se ho

66 66 Graf č. 52: odpovědi na otázku č. 3 Graf č. 53: odpovědi na otázku č. 4 Je netopýr pro člověka nebezpečný? Jsou netopýři pro člověka užiteční? 13% 16% 36% 71% 64% nesprávná odpověď ano ne ano ne Graf č. 54: odpovědi na otázku č. 5 Graf č. 55: odpovědi na otázku č. 6 Znáte důvody ochrany netopýrů? Domníváte se, že některé lidské činnosti by mohly být pro netopýry prospěšné? 39% 44% 61% 56% ano ne ano ne Graf č. 56: odpovědi na otázku č. 8 Napadá vás nějaký zajímavý způsob propagace, díky níž by se netopýři mohli dostat více povědomí lidí? 46% 54% ano ne

67 67 Graf č. 57: odpovědi na otázku č. 7 Pokud se vám stane, že vám netopýr zalétne do bytu, jaký bude podle vás nejlepší způsob ho dostat ven? 16% 2% 35% 26% 21% zhasnu a otevřu okno hodím na netopýra ručník a opatrně ho vynesu ven budu ho vyhánět pomocí složených novin zavolám odborníky jiný způsob

68 68 6 DISKUZE 6.1 Hodnocení dotazníku pro mateřské školy Otázky byly položeny dětem ve věku 3-6 let v mateřské škole v Purkyňově ulici č. 17 a v ulici Vzdušná 145 v Liberci. Na dotazník odpovědělo celkem 24 dětí s pomocí paní učitelky nebo rodičů. Všechny děti vědí, jak vypadá netopýr. Setkaly se s ním v knížkách, v encyklopediích, v televizi, v zoo nebo ve sbírkách v Severočeském muzeu v Liberci. V přírodě se s ním však setkalo pouze 6 dětí. Většina z nich správně uvedla kde netopýr bydlí, avšak více jak polovina neví, čím se netopýři živí. Většina dětí se netopýrů nebojí a myslí si, že by jim netopýr nemohl ublížit. Akce Netopýří noc se nezúčastnil nikdo z dotázaných dětí. Téměř všichni dotázaní odpověděli, že je třeba netopýry chránit. 6.2 Hodnocení dotazníku pro první stupeň základní školy Otázky byly položeny dětem ve věku 6-11 let v základní škole Břes 61 v okrese Kroměříž a v Liberci - základní škola v Lesní ulici č.14. Na dotazník odpovědělo celkem 108 dětí v hodinách při vyučování ve škole. Téměř všechny děti vědí, jak vypadá netopýr. V přírodě se s ním setkala více jak polovina dětí, jako místo setkání nejčastěji uvedly přírodu, zoo, jeskyně nebo panelové domy. Většina z nich správně uvedla, kde netopýr bydlí, avšak více jak polovina neví, čím se netopýři živí. Nejčastější nesprávnou odpovědí byly myši a mršiny.většina dětí se netopýrů nebojí a myslí si, že by jim netopýr neublížil. Pokud uvedly, že by jim netopýr mohl nějak ublížit, jednalo se nejčastěji a pověru (zamotání se netopýra do vlasů, strach z jeho drápů). Akci Netopýří noc navštívilo 7 z dotázaných (4 z Liberce, 3 z Kroměříže) a o akci byly více informovány děti z Liberce. Téměř všichni dotázaní odpověděli, že je třeba netopýry chránit.

69 Hodnocení dotazníku pro druhý stupeň základní školy Otázky byly položeny dětem ve věku let v základní škole v Liberci Lesní ulice č. 14 a v základní škole v Litomyšli v ulici U školek 115. Na dotazník odpovědělo celkem 180 dětí v hodinách při vyučování ve škole. Téměř všechny děti vědí, jak vypadá netopýr. V přírodě se s ním setkaly tři čtvrtiny dětí, jako nejčastější místo setkání uváděly přírodu, sklepení zámku (Litomyšl), zoo, jeskyně, půdy nebo panelové domy. Většina z nich správně uvedla, kde netopýr bydlí a tři čtvrtiny uvedly správně, že netopýři jsou hmyzožraví. Nejčastější nesprávnou odpovědí bylo, že netopýři se živí hlodavci nebo krví. Většina dětí se netopýrů nebojí a myslí si, že by jim netopýr neublížil. Pokud uvedly, že by jim netopýr mohl nějak ublížit, jednalo se nejčastěji o pověru - zamotání se netopýra do vlasů a nebo také strach z pokousání a přenosu infekce na člověka. Akci Netopýří noc navštívilo 6 z dotázaných (3 z Liberce, 3 z Litomyšle), avšak o akci byly více informovány děti z Liberce. Téměř všichni dotázaní odpověděli, že je třeba netopýry chránit. Pokud si děti nevěděly rady s touto otázkou, zda netopýry chránit nebo hubit, bylo to kvůli tomu, že se domnívaly, že je netopýry třeba hubit, aby nedošlo k jejich přemnožení. 6.4 Hodnocení dotazníku pro střední školy Na dotazníky odpovídali studenti gymnázií v Liberci (Gymnázium a střední pedagogická škola v Jeronýmově ulici 27 a Gymnázia F.X. Šaldy v ulici Partyzánská 530) a Obchodní Akademie v ulici Šámalova také v Liberci. Věkové rozmezí respondentů bylo let. Téměř každý z dotazovaných se ve svém životě setkal netopýrem a většina z nich se netopýrů nebojí pouze při prvním kontaktu se může leknout. Jako nejčastější místo setkání uváděli přírodu, jeskyně, zoo nebo stanice pro handicapovaná zvířata. Zhruba dvě třetiny odpovídajících je přesvědčeno, že je netopýr nemůže nijak ohrozit a také uvedli, že netopýři jsou užiteční svou hmyzožravostí nebo guanem. Občanská sdružení v ČR na ochranu netopýrů a odpověď na otázku Proč se koná Netopýří noc? znají pouze ti, co se blíže zajímají o ochranu přírody. Respondenti uvedli jako občanská sdružení tyto: ČESON (2x), ČSOP (5x), AOPK ČR (1x) a sdružení Suchopýr v Liberci (1x). Akce Netopýří noc se přímo zúčastnilo 6 z odpovídajících na

70 70 tento dotazník a 17 lidí akci zná z doslechu a ví, proč se koná. Většina studentů zná, jaké jsou hlavní důvody ochrany netopýrů. Mezi nesprávnými odpověďmi bylo uvedeno, že netopýrům vadí elektrické vedení nebo vysílače radiových signálů. Mezi lidské činnosti, které by mohly být pro netopýry prospěšné, studenti uvedli např.: stavby netopýřích budek; lidské stavby sloužící jako útočiště; ochranu vstupů do jeskyní; kroužkování netopýrů; organizace na ochranu a osvětu. Dále z odpovědí vyplývá, že nejlepším způsobem, jak dostat netopýra ven z bytu je poradit si sám, zhasnout a otevřít okno, mnohem méně lidí by se obracelo na odborníky a to hlavně z toho důvodu, že neví kam se obrátit. Jako zajímavý způsob propagace díky níž by se netopýři mohli dostat více do povědomí lidí studenti mimo jiné uvedli: pořádání výstav s odbornou tématikou týkající se ochrany ohrožených druhů zvířat; uvádět častěji dokumenty v televizi; použít netopýra jako kladnou roli v reklamách; více internetových stránek s touto tématikou; plakáty; obrázkový materiál; více Netopýřích nocí a jejich lepší propagace; umístění netopýrů do většího počtu zoo s možností jejich sledování; večerníčky a seriály; kde by se ukázalo, že netopýři nejsou zlí ani nebezpeční. Více jak třem čtvrtinám dotázaných by nevadilo, kdyby si netopýři našli úkryt v jejich domě, avšak většina si nepřeje být jimi nijak rušena. 6.5 Hodnocení dotazníku pro vysoké školy Na dotazníky odpovídali studenti vysokých škol v Brně (MZLU, VFU, MU a VUT) studenti UP v Olomouci ve věku let. Téměř každý z dotazovaných se ve svém životě setkal netopýrem a většina z nich se netopýrů nebojí pouze při prvním kontaktu se může leknout. Jako nejčastější místo setkání uváděli přírodu, jeskyně, zoo a sídliště. Zhruba dvě třetiny odpovídajících je přesvědčeno, že netopýr je nemůže nijak ohrozit, pokud ale uvedli odpověď ano, měli na mysli nakažení se od netopýra vzteklinou, nebo že mohou být netopýrem při neopatrné manipulaci s ním pokousáni. Většina správně uvedla, že netopýři jsou užiteční svou hmyzožravostí nebo guanem. Občanská sdružení v ČR a odpověď na otázku Proč se koná Netopýří noc? znají pouze ti, co se blíže zajímají o ochranu přírody. Mezi občanskými sdruženími uvedli

71 71 ČSOP, Veronika, AOPK ČR a někteří zmínili i dohodu o ochraně netopýrů v Evropě - EUROBATS (3x). Akce Netopýří noc se přímo nezúčastnil nikdo z odpovídajícím na tento dotazník, avšak 14 lidí akci zná z doslechu a ví, proč se koná. Většina studentů ví, jaké jsou hlavní důvody pro ochranu netopýrů. Nejčastější odpovědí bylo: netopýry ohrožuje člověk rušením jejich klidu v jeskyních; úbytek přirozených úkrytů; náhlé vyrušení ze zimního spánku a nebo přímé zabíjení člověkem. Mezi lidské činnosti, které by mohly být pro netopýry prospěšné studenti uvedli např.: stavby netopýřích budek; lidské stavby sloužící jako útočiště; ochranu vstupů do jeskyní; nerušení netopýrů při přestavbách budov. Dále z odpovědí vyplývá, že nejlepším způsobem jak dostat netopýra ven z bytu je poradit si sám, zhasnout a otevřít okno. Mnohem méně lidí by se obracelo na odborníky a to hlavně z toho důvodu, že neví kam se obrátit. Jako zajímavý způsob propagace, díky níž by se netopýři mohli dostat více do povědomí lidí, studenti mimo jiné uvedli: podstatně zvýšit informovanost lidí; natočit o netopýrech dokument; vysílat pořady v televizi; pro veřejnost přístupné letáky a brožury zdarma; začínat s propagací od těch nejmenších, protože u dospělých je šance na změnu již minimální; využití netopýra v reklamě; výtvarné práce pro děti a soutěže; pohádka o netopýrech; besedy na téma netopýři hlavně ve školách; vyvěsit informační letáky s tématikou netopýrů, kteří se na určitém místě nacházejí, na nástěnky na hradech a veřejnosti přístupných věžích; výjezdy do přírody pro mládež spojené s odbornými výklady a ukázkou netopýrů v jejich přirozeném prostředí; více časopisů věnujících se této tématice; více netopýřích nocí; informovat občany pomoci internetu a rozhlasu; ekologická výchova - začít v předškolním věku; umístění netopýrů do většího počtu zoo; pořádání charitativních akcí. Polovině dotázaných by nevadilo, kdyby si netopýři našli úkryt v jejich domě, avšak většina si nepřeje být jimi nijak rušena. 6.6 Hodnocení dotazníku pro obyvatele sídlišť Na tento typ dotazníku odpovídala nejrozmanitější skupina obyvatel ve věkovém rozmezí od 8 81 let, převážně středoškolského vzdělání. Výsledky z dotazníků určených pro skupinu obyvatel sídlišť jsem získala roznesením popř. rozesláním dotazníků mezi

72 72 známé lidi, kteří bydlí na sídlištích v Brně, v Hradci Králové, Ústí nad Labem a v Liberci. Návratnost této skupiny dotazníků byla ve srovnání s předchozími nižší a problémovější, ale podařilo se mi získat 132 odpovědí. Z nich vyplývá, že většina obyvatel se s netopýry již setkala, přímo v panelovém domě zhruba 1/5 dotázaných. Většina se netopýrů nebojí, pouze se při prvním kontaktu s ním mohou leknout, domnívají se, že netopýři pro člověka nejsou nebezpeční, avšak u některých respondentů přetrvávají mýty o zamotání se netopýra do vlasů, sání lidské krve apod. Informovanost o přenosu nakažlivé vztekliny je také poměrně nízká. (Nakazit se lidé mohou, pokud budou neopatrně manipulovat se zvířetem a dojde k pokousání.) Dvě třetiny vědí, čím jsou netopýři pro lidi užiteční a znají důvody ochrany netopýrů a zrovna tak je napadají lidské činnosti, které by mohly být pro netopýry prospěšné. Názor, že člověk poskytuje svou činností (stavbou) netopýrům jistý úkryt, se objevil pouze 5krát. Na otázku jak dostat netopýra, který nám zalétl do bytu ven, odpověděla většina, že by si poradila sama, bez pomoci zavolaných odborníků. Ne všichni by zrovna zvolili nejšetrnější způsob, dostat netopýra ven pouhým otevřením okna. Zhruba třetina by vyháněla netopýra ven pomoci složených novin a v jednom případě se vyskytnul názor o zabití netopýra. Polovina respondentů se zamyslela nad problémem, jak více dostat netopýry do povědomí lidí a navrhovali: více dokumentů o netopýrech v hlavním vysílacím čase; větší medializaci - přírodovědné pořady v televizi a v rozhlase; informovat děti a studenty o problematice ohrožených druhů zvířat ve školách; více naučných brožur, letáků a obrázků; večerníček. Objevily se i názory, že by přílišná informovanost mohla spíše uškodit, že nejlepší co se dá pro netopýry udělat je nechat je v klidu žít. 6.7 Porovnání jednotlivých hodnocení Pokud porovnáme jednotlivé odpovědi dětí z mateřské školy s prvním a druhým stupněm základní školy, můžeme konstatovat, že děti vědí jak vypadá netopýr, setkaly se s ním buď to v přírodě, v zoo nebo v knihách. Děti většinou správně uvedly, kde netopýři žijí, mnohem méně jich však ví, že jsou hmyzožraví. Vědomosti, ale narůstají s přibývajícím věkem a společně se získanými zkušenostmi nejen ze škol. Starší děti se vícekrát uvedly, že se setkaly s netopýry.

73 73 Nejméně se netopýrů bojí děti v mateřských školách, zatímco nejvíce děti na prvním stupni základní školy, kteří se nejsnáze nechají ovlivnit různými strašidelnými filmy a mylnými pověrami a mýty. Pokud děti na druhém stupni základní školy uvedly, že jim netopýr může ublížit, více jak polovina uvažovala tak, že pouze tehdy, budou- li zvíře nějak trápit, netopýr se pak samozřejmě začne bránit, nebo se obávají přenosu infekce po pokousání. Informovanost o akci Netopýří noc je srovnatelná na obou dvou stupních základních škol a je podstatně vyšší než u studentů na vysokých školách. Domnívám se, že je to z toho důvodu, že se jedná o relativně novou akci (v libereckém kraji proběhl osmý ročník) a z velké části je hlavně zaměřen pro mladší děti s rodiči. Akce netopýří noci ale nabírají stále více na významu (od roku 2002, kdy se celkově všech akcí konaných v ČR zúčastnilo 800 lidí se zvýšil zájem na 1730 v roce 2005).Viz příloha č.viii. Většina respondentů se domnívá, že je netopýry třeba chránit a starší děti si uvědomují i jejich ohroženost. V porovnání střední a vysoké školy narůstá počet těch, kteří se s netopýrem již přímo setkali. Obavy a strach z netopýrů se nemění. Studenti vysokých škol si více uvědomují nebezpečí spojené s přenosem vztekliny u netopýrů. Občanská sdružení, která se zabývají ochranou netopýrů, znají především ti, co se blíže zajímají o ochranu přírody. Akci Netopýří noc znají více studenti ze středních škol. Znalosti důvodů ochrany netopýrů jsou u obou dvou skupin srovnatelné. Otázka týkající se prospěšnosti některých lidských činností pro netopýry (č. 8) nebyla vždy stejně dobře pochopena, proto se v ní odráží tak veliký rozdíl v odpovědích. Nejvhodnější způsob, jak dostat netopýry ven z bytu, je u obou skupin totožný, převažuje způsob zhasnout a otevřít okno. Na pomoc odborníků by se obrátila necelá třetina studentů. Více jak třem čtvrtinám dotázaných (80 %) by nevadilo, kdyby si netopýři našli úkryt v jejich domě, avšak většina si nepřeje být jimi nijak rušena. Odpovědi na dotazník určený pro obyvatele sídlišť se nijak výrazně nevychylují od ostatních odpovědí. Pouze se zde odráží více nesprávných odpovědí na otázku o nebezpečnosti netopýra pro člověka. Důvodem jsou především mylné představy o zamotávání se netopýrů do vlasů. Zde by také více lidí volilo méně vhodný způsob jak dostat netopýra ven z bytu.

74 74 Graf č. 58: srovnání odpovědí na otázku č. 2b u mateřských a základních škol Víš, čím se živí netopýr? počet odpovědí MŠ ZŠ- 1.st ZŠ- 2.st ví čím se živí neví čím se živí Graf č. 59: srovnání odpovědí na otázku č. 3 u mateřských a základních škol Už jsi se přímo setkal s netopýrem? počet odpovědí MŠ ZŠ- 1.st ZŠ- 2.st setkal se nesetkal se

75 75 Graf č. 60: srovnání odpovědí na otázku č. 1 u středních a vysokých škol s obyvateli sídlišť Už jsi se přímo setkal s netopýrem? počet odpovědí SŠ VŠ obyvatelé sídlišť setkal se nesetkal se Graf č. 61: srovnání odpovědí na otázku č. 2 u středních a vysokých škol s obyvateli sídlišť Bojíte se netopýrů? počet odpovědí SŠ VŠ obyvatelé sídlišť Ano, mám z nich hrůzu! Ne, v žádném případě. Pouze vyjímečně, jen když se leknu.

76 76 Graf č. 62: srovnání odpovědí na otázku č. 3 u středních a vysokých škol s obyvateli sídlišť Může být netopýr pro člověka nebezpečný? počet odpovědí SŠ VŠ obyvatelé sídlišť Nesprávná odpověď Ne Ano Graf č. 63: srovnání odpovědí na otázku č. 4 u středních a vysokých škol s obyvateli sídlišť Víte, čím jsou netopýři pro člověka užiteční? počet odpovědí SŠ VŠ obyvatelé sídlišť Ví Neví

77 77 Graf č. 64: srovnání odpovědí na otázku č. 5 u středních a vysokých škol Znáte občanská sdružení zabývající se ochranou netopýrů? počet odpovědí SŠ VŠ Zná Nezná Graf č. 65: srovnání odpovědí na otázku č. 6 u středních a vysokých škol Akce Netopýří noc počet odpovědí SŠ VŠ Zná akci Účastnil se akce

78 78 Graf č. 66: srovnání odpovědí na otázku č. 7 u středních a vysokých škol s obyvateli sídlišť Znáte důvody ochrany netopýrů? počet odpovědí SŠ VŠ obyvatelé sídlišť Zná Nezná Graf č. 67: srovnání odpovědí na otázku č. 9 u středních a vysokých škol s obyvateli sídlišť 88 Pokud vám netopýr zalétne do bytu, jaký bude podle vás nejvhodnější způsob ho dostat ven? zhasnu a otevřu okno hodím na netopýra ručník a opatrně budu ho vyhánět pomocí složených zavolám odborníky střední školy vysoké školy obyvatelé sídlišť

79 79 Graf č. 68: srovnání odpovědí na otázku č.11 u středních a vysokých škol Vadilo by vám, kdyby si netopýři vybrali úkryt ve vašem domě? Vadilo, nesnesl(a) bych to za žádných okolností. Nesměli by mě nijak rušit. Naopak, byl(a) bych docela rád(a) střední školy vysoké školy Poznámka: Grafy č. 58 a 59 se váží k příloze č. I ( Dotazník pro mateřské a základní školy). Grafy č se váží k příloze č II (Dotazník pro střední a vysoké školy). 6.8 Diskuze k ochraně netopýrů Největším ohrožením pro netopýry není jejich přímé pronásledování a zabíjení, ale mnohem závažnější jsou globální zásahy do přírodního prostředí a zejména pak ničení či nevhodné úpravy v netopýřích úkrytech. Jako příklad lze uvést kácení starých stromů, nešetrně prováděné rekonstrukce budov osídlených netopýry a chemické ošetření trámoví. Takovýmto zásahům lze předejít dohodou s provádějícími organizacemi a dosáhnout tak postupu respektujícího potřeby ochrany netopýrů. Toto vše ale záleží pouze na znalosti lokálních specifik a iniciativě každého z nás. Ve svém důsledku jsou však takovéto akce mnohem účinnější a potřebnější než jakékoliv přílišné propagování moderních ochranářských strategií. Proto skutečně odpovědná a účinná ochranářská péče o

80 80 netopýry by měla být podložena jednak znalostí lokálních specifik jejich výskytu a také znalostmi jejich biologie. Musí vlastně trochu paradoxně zjišťovat stav, kdy se o netopýry nikdo příliš nezajímá, tedy zabezpečit jim maximální klid v kterékoliv fázi jejich života. Na základě Dohody EUROBAS jsou v ČR vydávány metodická doporučení, která jsou určena pro státní ochranu přírody (referáty životního prostředí OkÚ, střediska AOPK, správy CHKO a NP, Českou inspekci životního prostředí) a také pro nevládní organizace působící na poli ochrany přírody, jako je ČSOP, případně ČESON (Česká společnost pro ochranu netopýrů). Jsou k dispozici i na internetových stránkách AOPK ČR ( Netopýři jsou skupinou s velmi specifickým způsobem života a k jejich studiu jsou potřeba speciální pomůcky a přístupy (ultrazvukové detektory, sítě, zimní kontroly jeskyní apod.). Přesnou představu o jejich životě má tudíž poměrně malá skupina profesionálních zoologů, popř. některé specializované skupiny aktivistů ochrany přírody (členové ČESON a ČSOP). Metodická doporučení si kladou za cíl alespoň částečně tento problém odstranit. Domnívám se, že třeba dát více veřejnosti na vědomí skutečnosti o zranitelnosti celých kolonií netopýrů v lidských sídlech. Pokud dojde k tomu, že ji naleznou, aby si byli vědomi, koho mají informovat. Dále se domnívám, že by bylo zapotřebí informovat policii a hasičské sbory, aby věděli kam předávat tyto informace, pokud se lidé obrátí přímo na ně. K odstranění zbývajících předsudků a pověr o netopýrech se mi velmi líbí několikrát v odpovědích na dotazníky zmiňovaný názor o natočení nového Večerníčku, kde by netopýři vystupovali jako kladní hrdinové a takovou to cestou by se vryli do paměti malým dětem. Názorným příkladem působení na nejmenší děti, je knížka a její následné filmové zpracování O krtečkovi od Z. Milera (1956). Krtek je přeci také hmyzožravec a dosti tajemný a na první pohled ne zrovna moc pěkný živočich. V dnešní době dochází k natáčení nových večerníčků pro děti, kde vystupují živá zvířata (liška, medvěd, vydra) autorem je pan V. Chaloupek. Souhlasím se všemi uvedenými, respondenty navrženými, způsoby propagace netopýrů, díky níž by se tito tvorové mohli více dostat do povědomí lidí. Zrovna tak i přílišná informovanost by mohla být spíše k neprospěchu, mohla by vést např. k většímu zájmu o netopýry a jejich přílišnému rušení na zimovištích Touto prací bych chtěla docílit toho, aby si čtenář alespoň trochu uvědomil svou sounáležitost s přírodním prostředím a pomohl ho chránit pro další generace. Není to totiž

81 81 pouze věcí státní správy, ale věcí každého z nás. Míra přispění každého jedince k ochraně přírody je samozřejmě různá a daná jeho možnostmi. Domnívám se, že je třeba, aby jí každý plně využil, nebo se o to alespoň pokusil. Šetrné chování k okolnímu životnímu prostředí se musí stát přirozenou a nenásilnou součástí morálky každého z nás, celé společnosti. Netopýři, tato pozoruhodná součást naší přírody, si to bezesporu zaslouží..

82 82 7 ZÁVĚR V minulosti některé stránky lidské činnosti určitým druhům netopýrů prospěly. Stavbou budov jim lidé neúmyslně poskytli rozmanité úkryty, hloubením hrobek a později štol k těžbě rud vytvořili prostředí podobná jeskyním. S postupem civilizace však přibývají negativní jevy, které škodí přírodě jako celku, netopýry nevyjímaje. Jedná se především o úbytky lesů, znečištění ovzduší, vod a kumulaci škodlivých látek nejen v tělech hmyzu, kterým se následně netopýři živí. Netopýři jsou také velmi citliví na rušení ve svých úkrytech, zvláště pak v těch zimních. Tyto a další faktory vedly ke značnému zmenšování netopýřích populací a to nejen v Evropě. Proto se přistoupilo k cílené ochraně netopýrů, která je celosvětově koordinována Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN), kde je také speciálně zaměřená skupina odborníků přímo na tyto savce (Chiroptera Specialist Group). Na základě literárních a elektronických údajů bych ochranu netopýrů v ČR hodnotila jako dostatečnou. Netopýři a vrápenci u nás požívají právní ochrany i na základě mezinárodních závazků ČR, zároveň jsou chráněna jejich sídla a to jak budovy, tak i staré stromy. Zimoviště netopýrů jsou zabezpečována mříží, aby se tak zabránilo vstupu nepovolaných osob. V České republice bylo významným pokrokem pro další výzkum a ochranu netopýrů založení České společnosti na ochranu netopýrů (ČESON) v roce Společnost sdružuje nejen profesionály, ale především dobrovolníky, většinou obětavé nadšence, kteří se zajímají o život netopýrů a konají vše pro jejich ochranu. Rovněž důležitá jsou i publikovaná metodická doporučení o ochraně netopýrů ( Na základě vyhodnocení dotazníků se domnívám, že je třeba více provádět osvětovou činnost, která by měla být hlavně zacílena na různé skupiny lidí od studentů, přes vlastníky pozemků nebo objektů osídlených netopýry až po orgány místní správy a vlády státu. Z odpovědí bylo dosti zřejmé, že lidé se o tuto problematiku rádi zajímají a mají snahu pomoci, pouze častokrát nevědí jak a na koho se mohou obracet. Pořádaných akcí spojených s osvětou by se lidé zúčastnili, bohužel se častokrát stává, že se o nich dozvídají pouze ti, co se blíže o tuto problematiku zajímají. Přiměřená medializace ochrany ohrožených druhů všeobecně by byla jen ku prospěchu. Nárůst populací některých druhů netopýrů souvisí pravděpodobně s větší adaptabilitou na ráz krajiny změněné člověkem. Pokud se týká určitého zvýšení stavů některých druhů, mohlo to být zásluhou zvýšené ochrany netopýrů. Nelze však opomenout

83 83 fakt, že se může jednat pouze o momentální výkyv, ale reálná nebezpečí jejich úbytku stále přetrvávají. Řád letouni (Chiroptera) jsou u nás ohroženou skupinou a jejich ochrana bude účinná jen tehdy, pokud budou ochráněni jako celek.

84 84 LITERATURA Ahlen, I. Windturbines and bats a pilot study. Eurobats AC 9., s. Anděra, M. Encyklopedie naší přírody. Praha: Slovárt, s ISBN : Anděra, M., Horáček, I. Poznáváme naše savce. Praha: MF, s. ISBN: Anděra, M., Horáček, I. Poznáváme naše savce. Praha: Sobotáles, s. ISBN: Andreas, M. a Řehák, Z. Monitorovací plán netopýřích populací ČR [online]. [cit ].Dostupné z: Andrea, M a Cepáková, E. Metodická příručka pro praktickou ochranu netopýrů [online]. [cit ].Dostupné z: Dungel, J. Savci střední Evropy. Brno: JOTA, s. ISBN: Dungel, J., Gaisler, J. Atlas savců české a slovenské republiky. Praha: Academia, s. ISBN: Dobroruka, L. Savci Evropy a Středomoří. Praha: Aventinum, s. ISBN: Gaisler, J. A quantitative study of some populations of bats in Czechoslovakia. Praha: Akademia, s. ISBN: není uvedeno - MZLU : I 03364/75 Gaisler, J. Informace a doporučení pro správce lesů [online]. [cit ]. Dostupné z: Gaisler, J. Zoologie obratlovců. Praha: Academia, s. ISBN: Hanel, L. Oživlá památka v Týnci nad Sázavou. Pod Blaníkem, č. 4/ Horáček, D. Vespertilio murinus a Pipistrellus pipistrellus ve spárách panelových domů v Liberci. Vespertilio 8/2004: , ISSN Horáček, D. Zimoviště netopýrů v okrese Liberec. Vespertilio 5/2001: , Horáček, I. Létající savci. Praha: Akademia, s. ISBN: Horáček, I. Sčítání netopýrů v zimovištích ČR: Vespertilio 5/2001: 3-5, 2001 Kohák, E. Zelená svatozář. Praha: Sociologické nakladatelství, s. ISBN: Láznička, V. Ochrana přírody a krajiny. Brno: MZLU v Brně s.

85 85 ISBN: X Málková, I. Mohou budky pomoci při ochraně netopýrů? Krása našeho domova 1/2003: 2-4, 2003 Meschede A. Netopýři v lesním prostředí. Informace a doporučení pro správce lesů. Praha: Ministerstvo životního prostředí a AOPK ČR, 2004 Meschede, A. Netopýři v lesním prostředí [online].[cit ].Dostupné z: Musil, R. Vznik, vývoj a vymírání savců. Praha: Akademia, s., ISBN: Nová, P. Netopýři v lidských stavbách. Praha: Ochrana fauny ČR ve spolupráci s ČESON, 2003, 6 s Pelikán, J., Gaisler, J., Rödl, P. Naši savci. Praha: Akademia, 1979,164 s., ISBN: Plecháč, I. Netopýři. Jaroměř: ČSOP, s. Reiter, A. Netopýři v Podyjí [online].[cit ].Dostupné z: Simmons, J. A. Acoustic imaging in bat sonar: echolocating signale, and the evolution of echolocations. Journal of Comparative Physiology A 135: 61-84, 1980 Tomšová, J. Netopýři v záchranných stanicích Krása našeho domova 1/2003: 6-7, 2003 Veselovský, Z. Etologie. Praha: Academia, s. ISBN: Vlašín, M. Netopýři neznámí a ohrožení Krása našeho domova 1/2003: 5, 2003 Vlašín, M., Málková, I. Netopýři. Brno: Ekocentrum, s. ISBN: Vlašín, M., Málková, I. Ochrana netopýrů. Brno: Veronika, s. ISBN: Internetové zdroje:

86

87 87 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. I Dotazník pro střední a vysoké školy Příloha č. II Dotazník pro mateřské a základní školy Příloha č. III Dotazník určený pro obyvatele sídlišť Příloha č. IV Odpovědi na dotazník určený pro MŠ a ZŠ Příloha č. V Odpovědi na dotazník určený pro studenty SŠ a VŠ a pro obyvatele sídlišť Příloha č. VI Formulář o záznamu výskytu netopýrů a vrápenců Příloha č. VII Vztah našich netopýrů k lesu Příloha č. VIII Netopýří noci konané v roce 2005 v ČR

88 88 PŘÍLOHY Příloha č. I DOTAZNÍK PRO STŘEDNÍ A VYSOKÉ ŠKOLY Věk: 1/ Už jste se někdy v životě setkal(a) s netopýrem? Ano, Ne Pokud ANO na jakém místě to bylo? 2/ Bojíte se netopýrů? Ne. V žádném případě. Pouze výjimečně. Jen když se leknu. Ano, mám z nich hrůzu! 3/ Domníváte se že netopýr může být pro člověka nebezpečný? Pokud ANO, čím? 4/ Napadá vás čím mohou být netopýři pro člověka užiteční? 5/ Znáte některá občanská sdružení v ČR, která se zabývají ochranou netopýrů? 6/ Znáte akci NETOPÝŘÍ NOC, proč se koná? Účastnil(a) jste se jí někdy? 7/ Jaké jsou důvody ochrany netopýrů, co je ohrožuje? 8/ Domníváte se že některé lidské činnosti by mohly být pro netopýry prospěšné? Jaké? 9/ Pokud se vám stane, že vám netopýr zalétne do bytu, jaký bude podle vás nejlepší způsob ho dostat ven? poradím si sám zhasnu a otevřu okno hodím na netopýra ručník a opatrně vynesu ven budu ho vyhánět pomocí složených novin zavolám odborníky 10/ Napadá vás nějaký zajímavý způsob propagace, díky níž by se netopýři mohli dostat více do povědomí lidí? 11/ Vadilo by vám, kdyby si netopýři vybrali úkryt právě ve vašem domě? Vadilo, nesnesl(a) bych to za žádných okolností. Nesměli by mě nijak rušit. Naopak, byl(a) bych docela rád(a)

89 89 Příloha č. II DOTAZNÍK PRO MATEŘSKÉ A ZÁKLADNÍ ŠKOLY Věk: 1/ Víš jak vypadá netopýr? 2/ Kde bydlí netopýr a čím se živí? 3/ Setkal se už s netopýrem? Pokud ano, kde to by bylo? 4/ Bojíš se netopýrů a myslíš si, že by ti mohli ublížit? 5/ Navštívil jsi někdy s rodiči akci zvanou Netopýří noc? Slyšel jsi o ní? 6/ Myslíš si, že je třeba netopýry chránit, nebo je hubit?

90 90 Příloha č. III DOTAZNÍK URČENÝ PRO OBYVATELE SÍDLIŠT Věk: Zaměstnání: 1/ Už jste se někdy v životě setkal(a) s netopýrem? Ano, Ne Pokud ANO na jakém místě to bylo? 2/ Bojíte se netopýrů? Ne. V žádném případě. Pouze výjimečně. Jen když se leknu. Ano, mám z nich hrůzu! 3/ Domníváte se, že netopýr může být pro člověka nebezpečný? Pokud ANO, čím? 4/ Napadá vás čím mohou být netopýři pro člověka užiteční? 5/ Jaké jsou důvody ochrany netopýrů, co je ohrožuje? 6/ Domníváte se, že některé lidské činnosti by mohly být pro netopýry prospěšné? Jaké? 7/ Pokud se vám stane, že vám netopýr zalétne do bytu, jaký bude podle vás nejlepší způsob ho dostat ven? poradím si sám zhasnu a otevřu okno hodím na netopýra ručník a opatrně vynesu ven budu ho vyhánět pomocí složených novin zavolám odborníky 8/ Napadá vás nějaký zajímavý způsob propagace, díky níž by se netopýři mohli dostat více do povědomí lidí?

91 91 Příloha č. IV Odpovědi na dotazník určený pro mateřské a základní školy (viz. příloha č. I) mateřské školy 1.stupeň základní školy 2. stupeň základní školy Otázka č. 1 ano ne Otázka č. 2 ví kde bydlí neví kde bydlí ví čím se živí neví čím se živí Otázka č. 3 setkal se nesetkal se Otázka č. 4 bojí nebojí neví může ublížit nemůže ublížit Otázka č. 5 navštívil nenavštívil slyšel o akci neslyšel o akci Otázka č. 6 chránit hubit neví CELKEM

92 92 Příloha č. V Odpovědi na dotazník určený pro studenty středních a vysokých škol a pro obyvatele sídlišť (viz příloha č. II a č. III) střední školy vysoké školy obyvatelé sídlišť Otázka č. 1 Ano Ne Otázka č.2 Ne. V žádném případě Pouze výjimečně. Jen když se leknu Ano, mám z nich hrůzu! Otázka č.3 Ano Ne Nesprávná odpověd Otázka č.4 Napadá Nenapadá Otázka č. 5 Zná Nezná Otázka č.6 Účastnil Neúčastnil Zná Nezná Otázka č. 7 Ví Neví Otázka č. 8 Ví Neví Otázka č. 9 Zhasnu a otevřu okno Hodím na netopýra ručník a opatrně vynesu ven Budu ho vyhánět pomocí složených novin Zavolám odborníky Otázka č. 10 Napadá Nenapadá Otázka č. 11 Vadilo, nesnesl(a) bych to za žádných okolností Nesměli by mě nijak rušit Naopak, byl(a) bych docela rád(a) CELKEM

93 93 Příloha č. VI Formulář o záznamu výskytu netopýrů a vrápenců Záznam o výskytu netopýrů a vrápenců Netopýři či vrápenci se vyskytují: Objekt (např. lesovna, seník, štola) Majitel objektu (např. LČR, obec, neznámý) Katastrální území či nejbližší obec Okres Lesní správa (pokud jde o majetek LČR) Kraj (není nutno vyplňovat) Datum pozorování (stačí přibližně) Počet jedinců (stačí přibližně) Výskyt zejména v létě (zaškrtněte) v zimě Poznámka (např. lokalita je ohrožena, netopýrů ubývá (přibývá), konkrétní druh netopýra (není podmínkou) Záznam provedl (podpis): (Jméno, kontakt) Informace považujte za důvěrné. Souhlasím s publikací v odborném tisku. (zaškrtněte) Zdroj: Vlašín a Málková (2004)

94 94 Příloha č. VII Vztah našich netopýrů k lesu Dostupné na: