Naturové posouzení dle 45i z.č. 114/1992 Sb. - hodnocení vlivů územního plánu Paskov na evropsky významné lokality a ptačí oblasti

Transkript

1 AQUATEST a. s. Geologická 4, Praha 5 IČO zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 1189 Kód zakázky: Popis zakázky: dle 45i z.č. 114/1992 Sb. - hodnocení vlivů územního plánu Paskov na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Pořadové č.: 1 Objednatel: Financováno: Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., Spartakovců 3, Ostrava-Poruba Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., Spartakovců 3, Ostrava-Poruba ÚZEMÍ PLÁ PASKOV dle 45i z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Zpracovatel Dr. Jiří Urban Aquatest, a.s., autorizace MŽP ČR pro zpracování naturových hodnocení dle 45i zák. č. 114/1992 Sb. Schválil Mgr. Radim Kloza ředitel divize Za statutární orgán Ing. Petr Máša Místopředseda představenstva a ředitel společnosti Ostrava, leden 2014 Výtisk č.: 1

2 OBSAH OBSAH ÚVOD ZADÁNÍ CÍL HODNOCENÍ POSTUP ZPRACOVÁNÍ POSOUZENÍ ÚDAJE O ÚZEMNÍM PLÁNU ÚDAJE O EVL A PO IDENTIFIKACE POTENCIONÁLNĚ DOTČENÝCH LOKALIT SOUSTAVY NATURA CHARAKTERISTIKA DOTČENÝCH LOKALIT SOUSTAVY NATURA Základní charakteristika řešeného území a kolizních rozvojových ploch EVL Řeka Ostravice (CZ ) DOTČENÉ PŘEDMĚTY OCHRANY POPIS DOTČENÝCH PŘEDMĚTŮ OCHRANY EVL Řeka Ostravice HODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU HODNOCENÍ ÚPLNOSTI PODKLADŮ PRO POSOUZENÍ IDENTIFIKACE MOŽNÝCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU HODNOCENÍ VÝZNAMNOSTI VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU Dotčené předměty ochrany EVL Řeka Ostravice Hodnocení vlivů územního plánu na celistvost lokalit, kumulace vlivů ZÁVĚR REJSTŘÍKY A SEZNAMY Použité zkratky AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Dg druh - diagnostický druh Dm druh - dominantní druh EVL - evropsky významná lokalita k.ú. - katastrální území ND AOPK ČR - Nálezová databáze AOPK ČR PO - ptačí oblast RZV - (plochy s) rozdílným způsobem využití TPS - typ přírodního stanoviště ÚAP - územně analytické podklady ÚP - územní plán v.s. - vegetační stupeň ZOPK - zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění pro světové strany jsou použity zkratky: sev. - severní, apod. JV - jihovýchodní, apod. 1

3 1. ÚVOD 1.1. Zadání Předmětem předkládaného naturového posouzení dle 45i ZOPK je posouzení vlivu návrhu územního plánu města Paskov na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Zadavatelem hodnocení je Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., se sídlem Spartakovců 3, Ostrava-Poruba (IČ ). je zpracováno na základě koordinovaného stanoviska KÚ Moravskoslezského kraje k návrhu zadání ÚP Paskov ze dne (č.j.: MSK /2012, sp. zn. ŽPZ/37767/2012/Kuč, V5), ve kterém se nevylučuje významný negativní vliv návrhu zadání ÚP na EVL Paskov a EVL Řeka Ostravice Cíl hodnocení Cílem předloženého naturového hodnocení je zjistit, zda má návrh územního plánu města Paskov významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významných lokalit či ptačích oblastí.. Naturové hodnocení se zabývá pouze vlivy podle 45h a 45i ZOPK a neřeší vlivy z hlediska dalších zájmů ZOPK, zejména zvláštní druhové a územní ochrany, VKP, ÚSES apod., přestože může docházet k věcným přesahům (Anonymous, 2007) Postup zpracování posouzení Posouzení bylo zpracováno metodou ex post, tedy až po zpracování návrhu územního plánu. Posouzení bylo zpracováno na základě objednávky USO s.r.o. ze dne Spolu s objednávkou posouzení byla zpracovateli posouzení poskytnuta pracovní verze mapy koordinační situace ÚP (neúplná). Dne pak byla zpracovateli posudku poskytnuta konečná verze návrhu a odůvodnění ÚP, vč. mapových příloh. bylo odevzdáno objednateli Před potvrzením objednávky byl proveden předběžný screening území a předložených podkladů, z kterého nevyplynula potřeba provést specializované přírodovědné průzkumy území ve vegetačním období (při posouzení na koncepční úrovni). Tento přístup pak byl potvrzen po obdržení úplných podkladů dne Z toho důvodu byl proveden pouze orientační průzkum území dne a zaměřen byl zejména na návrh cyklistické stezky podél řeky Ostravice a na související návrh levobřežní protipovodňové hráze. Pro zpracování posouzení byly využity inventarizační průzkumy zaměřené na předměty ochrany v EVL Řeka Ostravice a EVL Paskov (poskytnuto KÚ Moravskoslezského kraje) a dále veřejně dostupné databáze, ND AOPK ČR, data z dříve zpracovaných naturových posouzení v okolí řešeného území apod. Charakteristiky posuzovaného ÚP dle podkladů zadavatele, resp. výčet potencionálně střetových ploch a dílčích rozvojových záměrů ÚP, jsou uvedeny v Kap na jejich základě je vypracováno naturové posouzení, jiné než uvedené charakteristiky, resp. střetové plochy a rozvojové záměry nebyly v podkladech uvedeny a nebyly tedy brány v úvahu. 2

4 Předkládané posouzení bylo vypracováno s ohledem na metodiky MŽP ČR pro zpracování naturových posouzení (Anonymous, 2007; Chvojková et al., 2011). 2. ÚDAJE O ÚZEMNÍM PLÁNU Kraj Moravskoslezský Okres Frýdek-Místek Obec Paskov Katastrální území Paskov (718211) Oprechtice ve Slezsku (712035) Mapa 1. Širší prostorové vztahy Mapový výřez převzat a upraven z Charakteristika územního plánu byla převzata z dokumentů: ", A. textová část", "Odůvodnění územního plánu Paskov, B. textová část" a mapové podklady: "ÚP Paskov, B.1 Koordinační výkres, Odůvodnění", "ÚP Paskov, A.3 Výkres dopravní infrastruktury", "ÚP Paskov, A.4 Výkres technické infrastruktury - vodní hospodářství", "ÚP Paskov, A.5 Výkres technické infrastruktury - energetika a elektronických komunikací", "ÚP Paskov, A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, Odůvodnění" (Urbanistické středisko Ostrava, 2013). Územním plánem Paskov jsou vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití, pro které jsou stanoveny podmínky jejich využívání, které jsou uvedeny v oddíle F. textové části A. ÚP města Paskov. Stanovení podmínek je rozděleno na: obecné podmínky platné pro celé správní území města Paskov a to bez ohledu na rozdílný způsob využití ploch; 3

5 Mapa 2. Ortofoto řešeného území s vyznačením jeho hranice Mapový výřez převzat z podrobné podmínky platné pro plochy s rozdílným způsobem využití - plochy stabilizované a plochy navržené ke změně využití území (zastavitelné plochy) jsou uvedeny v tabulkách s rozlišením na využití hlavní, přípustné a nepřípustné a s uvedením staveb, zařízení nebo činností: - využití hlavní stanovuje stávající nebo požadovaný převažující způsob využívání plochy, - využití přípustné stanovuje, jaký doplňkový způsob využití plochy se připouští, aniž by byl narušen nebo znemožněn hlavní způsob využití plochy, - využití nepřípustné stanovuje nepřípustné využívání ploch s ohledem na hlavní a přípustné využívání plochy (tj. stavby, zařízení a činnosti neslučitelné s hlavním a přípustným využíváním plochy). Pro plochy v zastavěném území a zastavitelné plochy jsou dle potřeby stanoveny podmínky prostorového uspořádání. Jde o procento zastavitelnosti pozemku, tj. poměr zastavěných a zpevněných ploch vůči plochám nezastavěným a nezpevněným, které mohou být využívány jako plochy zeleně nebo plochy produkční (zahrady rodinných domů) a umožňují vsakování dešťových vod. Dále je pro plochy vymezené v zastavěném území a zastavitelné plochy stanovena dle potřeby výšková hladina staveb z důvodu ochrany krajinného rázu. V řešeném území jsou vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využitím (dle 3 odst. 4 Vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění) na základě převažujícího využívání stabilizovaného území 4

6 a požadovaných změn ve využívání území. Některé plochy byly podrobněji členěny s ohledem na specifické podmínky, na charakter území a na potřebu upřesnění podmínek ve využívání ploch: Plochy bydlení Plochy bydlení hromadného (BH) Plochy smíšené obytné (SO) Plochy občanského vybavení Plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury (OV) Plochy občanského vybavení - sportovních a rekreačních zařízení (OS) Plochy občanského vybavení hřbitovů (OH) Plochy rekreace Plochy rekreace rodinné (RR) Plochy výroby a skladování (VS) Plochy smíšené výrobní (SV) Plochy zemědělské Plochy zemědělské zahrady a sady (ZZ) Plochy zemědělské zahradnictví (Z-ZA) Plochy zemědělské (Z) Plochy veřejných prostranství Plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné (ZV) Plochy technické infrastruktury (TI) Plochy specifické (S) Plochy smíšené nezastavěného území (SN) Plochy lesní (L) Plochy vodní a vodohospodářské (VV) Plochy přírodní (PP) Plochy dopravní infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) Plochy dopravní infrastruktury drážní (DD) Vzhledem k potřebě vymezit plochy komunikací byly stanoveny podmínky také pro plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno v 4 až 19 Vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění. Jde o plochy místních a účelových komunikací, včetně komunikací pro pěší a cyklisty a případně parkoviště a odpočívadla vymezené jak v zastavěném území, tak ve volné krajině. Jde o plochy veřejně přístupné 24 hodin denně, které však nemají ve vymezeném rozsahu výlučný charakter veřejných prostranství, tj. nejedná se pouze o ulice v zástavbě, nejsou určeny ke shromažďování obyvatel apod. 5

7 Po prostudování návrhu územního plánu byla podrobnější pozornost hodnocení věnována těm funkčním plochám a rozvojovým záměrům, které navrhují novou zástavbu či významnou funkční změnu stávajících biotopů na území přítomných EVL či by mohli tyto lokality ovlivnit v souvislosti s výstupy (kde lze na úrovni koncepce předpokládat). Na základě těchto předpokladů byly identifikovány následující rozvojové aktivity s vlivem na území EVL: Návrh samostatné cyklotrasy v ploše P-Z36 ÚP navrhuje na území města několik nových cykloturistických tras a hipostezku. Potencionálním vlivem na přítomné EVL se může vyznačovat pouze návrh cyklotrasy na levém břehu Ostravice - navržená zastavitelná plocha č. P-Z36 (Mapa 3.). Mapa 3. Návrh cyklotrasy v zastavitelné ploše P-Z36 (trasování po levém břehu Ostravice od ulice Rudé armády na ulici Zářičí, resp. Národního odboje) Mapový výřez převzat a upraven z mapy A.3 Výkres dopravní infrastruktury ÚP Protipovodňová hráz podél levého břehu Ostravice Územním plánem jsou vymezena stanovená záplavová území včetně aktivní zóny záplavového území Ostravice. Ve výkrese A.4 Výkres technické infrastruktury vodní hospodářství a ve výkrese B.1 Koordinační výkres jsou zobrazeny jak stávající, tak navržené protipovodňové hráze. Dle plánu oblasti povodí Odry je po roce 2015 navržena rekonstrukce a dostavba části levobřežní hráze podél Ostravice, která nevyhovuje průtokům Q 100. Návrh protipovodňové hráze není v ÚP vyznačen jako funkční plocha - v textové části ÚP proveden obecný popis a v grafické části ÚP znázorněn schematický zákres na břehu Ostravice (dle sdělení Ing. arch. V. Fuskové /USO, s.r.o./ není dosud zpracován stavební projekt). 6

8 Mapa 4. Návrh protipovodňové hráze na levém břehu Ostravice Samostatná vrstva protipovodňových hrází poskytnuta USO s.r.o. Jiné střetové funkční plochy a rozvojové aktivity nebyly v podkladech uvedeny a nebyly tedy brány v úvahu při naturovém posouzení. Výstavbou/rekonstrukcí kanalizační sítě a ČOV dojde k pozitivnímu vlivu na EVL Řeka Ostravice - zlepšení kvality vod (pozitivní vliv na předměty ochrany i celistvost EVL Řeka Ostravice). 3. ÚDAJE o EVL a PO 3.1. Identifikace potencionálně dotčených lokalit soustavy Natura 2000 Pro posouzení dle 45i ZOPK jsou evropsky významné lokality a ptačí oblasti vyhodnoceny jako dotčené, pokud: jsou v přímém územním střetu s plochami navržených změn ve funkčním využití území a dalšími rozvojovými záměry ÚP; mohou být významněji ovlivněny vstupy a výstupy dílčích záměrů a opatření ÚP. Na základě těchto předpokladů může být potencionálně ovlivněna následující lokalita soustavy Natura 2000: EVL Řeka Ostravice (CZ ). Ve správním obvodu města je dále lokalizována EVL Paskov (CZ ), která je vymezena v zámeckém parku uvnitř zastavěného území města (park je obehnaný kamennou zídkou). Jediným 7

9 předmětem ochrany je brouk páchník hnědý (Osmoderma eremita), obývající aktivní dutiny starých listnatých stromů. Na území zámeckého parku, resp. uvnitř hranic EVL Paskov nejsou ÚP navrhovány žádné změny ve funkčním využití území ani jiné rozvojové záměry. Rovněž v okolí zámeckého parku nejsou navrhovány takové funkční změny či rozvojové aktivity, které by se mohly vyznačovat relevantním vlivem na příznivý stav z hlediska ochrany druhu či na celistvost EVL. ÚP se nevyznačuje vlivem na EVL a PO lokalizované v okolí řešeného území, popř. nutno řešit v rámci ÚP těchto obcí. ÚP se nevyznačuje přeshraničními vlivy. Mapa 5. Orientační lokalizace EVL v řešeném území a jeho blízkém okolí Mapový výřez převzat a upraven z Charakteristika dotčených lokalit soustavy Natura Základní charakteristika řešeného území a kolizních rozvojových ploch Řešené území je součástí silně urbanizované a industriální oblasti Ostravské pánve. Prostřednictvím Nové Bělé, Hrabové a Vratimova navazuje na cca souvisle zastavěné území na jižním okraji města Ostravy. Jižním směrem se nachází aglomerace Frýdku - Místku. Hlavními funkcemi města je funkce obytná, výrobní a částečně i dopravní (silniční a železniční koridory). Většina zástavby města je soustředěna mezi silnici R56 a řeku Ostravici. Záp. od silnice R56 převažují zemědělské a lesní pozemky, vyjma zástavby v místní části Oprechtice a podél komunikace na Novou Bělou a vyjma průmyslových antropogenních tvarů (např. halda v lese Hajný). Větší část území je více či méně ovlivněna hornickou a průmyslovou činností. Dominantami města jsou průmyslové antropogenní tvary (areál dolu Paskov a přes řeku Ostravici navazující výsypka dolu v sev. části území, areál firmy Biocel Paskov a záp. lokalizovaná halda v již. části území atd.). Na vých. hranici města protéká řeka Ostravice. Jejím nejvýznamnějším přítokem ve správním obvodu je Olešná, protékající středem zastavěného území. Ve správním území se nachází třináct významnějších vodních ploch - čtyři 8

10 odkaliště a devět rybníků. Dvě odkaliště se nachází v jihozápadní části území v lese Hajný a další dvě se nachází v areálu Biocel Paskov. Sedm vodních ploch ve střední zastavěné části Paskova u Mlýnského náhonu slouží k chovným a krajinnotvorným účelům. Dvě největší vodní plochy se nacházejí v severní části řešeného území. Jedna z nich se nazývá Kuboň. Tyto vodní plochy slouží jako akumulační nádrže užitkové vody. Z hlediska geomorfologického členění ČR (Demek & Mackovčin [eds.], 2006) náleží území města k provincii Západní Karpaty, soustavě Vněkarpatské sníženiny a celku Ostravská pánev. Okrsek Ostravské nivy zahrnuje nivu Ostravice a Olešné (náplavové roviny). Geologicky je tvořen spodním štěrkopísčitým souvrstvím a svrchním holocenním souvrstvím písčitých hlín a hlinitých písků. Náleží k 3. v. s. a vyznačuje se nízkou mírou zalesnění - převažují lužní lesy podél vodních toků. Charakteristický je výskytem četných rybníků a antropogenních tvarů (poklesové sníženiny, haldy apod.). Okrsek Novobělská rovina zahrnuje záp. část řešeného území (rovina až plochá pahorkatina). Geologicky je tvořen souvrstvím pleistocenních štěrkopísků ledovcovo - říčního a říčního původu, které je překryto sprašovými hlínami. Náleží k 3. v.s. a vyznačuje se nízkou až střední mírou zalesnění (zejména kulturní smrkové porosty). Povrch je rovněž značně změněný antropogenní činností (hornictví, průmysl), charakteristický je výskyt strží. Do JZ cípu území okrajově zasahuje soustava Vnější západní Karpaty, celek Podbeskydská pahorkatina. Z pedologického hlediska převažují na území města fluvizemě, v záp. části se vyskytují rovněž pseudogleje a ve vyšších částech reliéfu kambizemě ( Celé řešené území náleží k mírně teplé oblasti MT 10 (Quitt, 1971). Dle biogeografického členění České republiky (Culek, 1996) je zájmové území součástí Polonské podprovincie, bioregionu 2.3 Ostravský bioregion. Dle fytogeografického členění České republiky (Skalický in Hejný & Slavík [eds.], 1988) náleží řešené území k oblasti Mezofytika. Větší část je součástí okr. Ostravská pánev, pouze do JV části zasahuje okr. Beskydské podhůří. Většina ploch s navrženou změnou ve funkčním využití území a další rozvojové záměry ÚP se nachází vně lokalit soustavy Natura 2000 a i při zohlednění jejich vstupů a výstupů je nemohou ovlivnit. Výjimkou je návrh cyklostezky trasované na levém břehu Ostravice a související návrh na dostavbu protipovodňové hráze na témže břehu Ostravice. Návrh cyklostezky v ploše P-Z36 (Mapa 3.) Cyklostezka je trasována na levém břehu Ostravice, od soutoku s Olešnou 1 po ul. Národního odboje. EVL Ostravice v této části zahrnuje pouze koryto toku (vymezení břehovými hranami). Samotná cyklostezka nezasahuje do koryta toku, tzn. na území EVL, nicméně z mapových podkladů na této koncepční úrovni není zřejmé, zda zemní práce v souvislosti s výstavbou cyklostezky (a související výstavbou protipovodňové hráze) nebudou takové zásahy představovat. Ostravice je na většině délky přiléhajícího úseku toku silně regulována - zahloubení (vč. pravidelného odtěžování dnových sedimentů), rozšíření na stejnou šíři v celém úseku, napřímení - a koryto toku je 1 zde rovněž začíná EVL Řeka Ostravice a pokračuje proti proudu toku již. směrem 9

11 dosti široké a s obvykle nízkou hloubkou vody (kromě období se zvýšenými průtoky) a málo členitým reliéfem dna. Břehy jsou na většině úseku zpevněny a upraveny. Tímto je bezesporu postižena dynamická tvorba, zánik a přemisťování náplavů, které nezbytné pro výskyt TPS, které jsou zároveň předměty ochrany EVL Řeka Ostravice (vázány pouze na štěrkové náplavy). Přesto se v korytě toku štěrkové náplavy vyskytují (př. Foto 1.). Zaznamenané náplavy byly buď bez vegetace (biotop "M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace") či na nich obvykle dominovala chrastice (Phalaris arundinacea). Vzhledem k termínu průzkumů v lednu 2014 a okruhu řešených problematik nebyl zjišťován výskyt třtiny pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) - Dg druh biotopu "M4.3 Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní", resp. TPS "3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů". Pouze ojediněle byl na šťerkových náplavech zaznamenán výskyt keřových vrb, zaznamenána např. vrba nachová (Salix purpurea) na náplavu při soutoku s Olešnou - Dg druh biotopu "K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů", resp. TPS "3240 Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou" (Foto 2. - iniciální stadium sukcese křovitých vrb na čerstvěji vzniklém náplavu). Krátký úsek toku Ostravice při soutoku s Olešnou se vyznačoval cca přirozeným charakterem s intenzivní akumulací říčních sedimentů, vč. pozitivního výskytu strhávaných břehů (z pohledu ochrany přírody) - Foto 2. V důsledku provedení orientačního průzkumu území v lednu 2014 nebylo možné provést přesnější klasifikaci přítomných biotopů na náplavech. Z toho důvodu byla využita data z inventarizačního průzkumu přírodních stanovišť na území EVL Řeka Ostravice (Kočvara & Dočkalová, 2010) a vrstva mapování biotopů AOPK ČR, uveřejněná na Oba tyto zdroje neuvádí přítomnost TPS, které jsou zároveň předměty ochrany EVL Řeka Ostravice (3220, 3240), resp. odpovídajících biotopů v tomto úseku toku. Jak již bylo řečeno výše, tyto TPS jsou vázány na štěrkové náplavy toku, které podléhají jeho přirozené dynamice (tvorba, zánik, přemisťování) a z toho důvodu je pro účely naturového posouzení ÚP uvažováno s tím, že se TPS 3220 a 3240 v korytě toku v daném úseku vyskytují nebo se v časovém horizontu mohou vyskytovat. Foto 1. Tok řeky Ostravice (pohled z mostu na ul. Národního odboje po směru toku); ve střední části toku štěrkový náplav vzniklý za pilířem mostu, dále po směru toku štěrkový náplav při pravém břehu, na horizontu halda dolu Paskov 10

12 Foto 2. Přirozený tok řeky Ostravice při soutoku s Olešnou; uprostřed toku štěrkový náplav s dominantní chrasticí a s výskytem keřových vrb, patrný je stržený pravý břeh řeky Při březích je tok Ostravice dle lemován lesními porosty, na levém břehu, kde trasována cyklostezka, se jedná zejména o biotopy "L2.3 Tvrdé luhy nížinných řek" a "L2.4 Měkké luhy nížinných řek" (mimo území EVL Řeka Ostravice, nejsou rovněž jejími předměty ochrany). Dle terénního průzkumu je v trase cyklostezky stávající nezpevněná cesta (Foto 1., Foto 3.) a lesní biotopy L2.3 a L2.4 jsou v částech přiléhajících k toku nahrazeny spíše biotopem "X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla" či přechody k lesním biotopům (př. Foto 3. - topolová alej podél cesty mezi řekou a odsazenou protipovodňovou hrází, lesní porost se vyskytuje až za hrází). Foto 3. Nelesní stromová výsadba (topolová alej) na levém břehu Ostravice, nezpevněná cesta v trase navrhované cyklostezky; foceno cca 150 m od soutoku s Olešnou - proti proudu Ostravice 11

13 Návrh na dostavbu podélné protipovodňové hráze na levém břehu Ostravice (Mapa 4.) Návrh protipovodňové hráze není dle předložených podkladů značenou funkční plochou, ale v mapových podkladech znázorněn pouze schematicky. Tento zákres se kryje s návrhem plochy P-Z36 pro realizaci cyklostezky. Je pravděpodobné, že stejně jako u stávající protipovodňové hráze v jižní části řešeného území či podél Ostravice na území sousedního města Vratimov je plánována realizace cyklostezky na hřebeni hráze (dle sdělení Ing. arch. V. Fuskové /USO, s.r.o./ není dosud zpracován stavební projekt). Charakteristika biotopů viz. výše EVL Řeka Ostravice (CZ ) 2 Rozloha Navrhovaná kategorie ochrany Biogeografická oblast 155,448 ha přírodní památka - část kontinentální Nadmořská výška m n. m. Poloha Katastrální území úsek řeky Ostravice od hranic CHKO Beskydy na Ostravici po přítok Olešná v Paskově Baška, Frýdek, Frýdlant nad Ostravicí, Hodoňovice, Kunčičky u Bašky, Lískovec u Frýdku-Místku, Lubno, Místek, Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí, Ostravice 1, Paskov, Pržno, Řepiště, Staré Hamry 2, Staré Město u Frýdku-Místku, Sviadnov, Žabeň Ekotop Geologie: Ostravice protéká jako typická karpatská řeka v závislosti na morfologii Moravskoslezských Beskyd podélnými a příčnými údolními úseky. V době před zaledněním uložila Ostravice karpatské štěrky a písky při úpatí Beskyd. Terasy jsou na Ostravici vyvinuty od ústí Čeladenky k soutoku s Odrou, kde se nejvýrazněji uplatňují středně až mladopleistocenní úrovně. Geomorfologie: hluboké údolí řeky Ostravice tvoří horopisnou hranici - odděluje Lysohorskou a Radhošťskou hornatinu. Reliéf: říční niva štěrkonosného toku. Pedologie: fluvizoly, kambizoly. Krajinná charakteristika: jedná se o typický beskydský štěrkonosný tok, protékající širokou nivou. V minulosti byl téměř celý regulován (stejná šířka toku, kamenná pata svahu, v zastavěných územích vybudovány odsazené hráze). V současnosti si tok ve vymezeném korytu vytváří přirozenou strukturu dnových sedimentů - štěrkové nánosy jsou odtěžovány správcem toku z důvodu zlepšení průtočné 2 dle 12

14 kapacity koryta. Proud toku je většinou táhlý s peřejnatými úseky, které jsou spíše přechody mezi tůněmi. Biota V intenzivně obhospodařované a osídlené nivě se přirozená vegetace zachovala pouze v bezprostředním okolí řeky v podobě fragmentů údolních jasanovo-olšových luhů a vrbových křovin štěrkových náplavů. V korytě toku dochází k sedimentaci štěrku a tvorbě štěrkových říčních náplavů s nejrůznějšími sukcesními stadii na ně vázaných biotopů. Tok řeky s kamenitým dnem obývají z ryb vranka obecná (Cottus gobio), pstruh obecný (Salmo trutta), lipan podhorní (Thymallus thymallus), parma obecná (Barbus barbus) a vedle doplňkových druhů parmového pásma také například vysazovaná štika obecná (Esox lucius), lín obecný (Tinca tinca) nebo kapr obecný (Cyprinus carpio). Předměty ochrany Druhy-živočichové: Cottus gobio (vranka obecná) Přírodní stanoviště: 3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů 3240 Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) Tab. 1. Charakteristika výskytu předmětů ochrany v EVL Řeka Ostravice - TPS Typ přírodního Převod na Rozloha (ha) Podíl (%) R 3 Z 4 G 5 stanoviště 1 biotopy M4.3 1,4727 0,94 B B A 3240 K2.2 2,1998 0,94 B B B Pozn.: dle Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů, 3240 Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos); 2 dle Chytrý et al. [eds.] (2001): M4.3 Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites), K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů; 3 R-reprezentativnost (A-vynikající, B-dobrá, C-významná,D-nevýznamné zastoupení); 4 Z-zachovalost (A-skvěle zachovaný, B- dobře zachovaný, C-průměrně nebo nedostatečně zachov.); 5 G-celkové hodnocení (A-vysoce významný, B-velmi významný, C-významný). Tab. 2. Charakteristika výskytu předmětů ochrany v EVL Řeka Ostravice - druhy živočichů Druh SP 1 PP 2 Z 3 I 4 C 5 Cottus gobio C C B C B Pozn.: dle 1 SP (stálá populace): C-druh běžný, R-vzácný druh, V-velmi vzácný druh, P-druh je přítomen (pokud neexistují žádné údaje o populaci); 2 PP (podíl populace-početnost a hustota populace vyskytující se na lokalitě v poměru k populaci na území státu): A (100% až > 15%), B (15% až > 2%), C (2% až > 0%), D (nevýznamná populace); 3 Z (zachovalost-zahrnuje 2 subkritéria: stupeň zachování charakteristik stanoviště, které jsou důležité pro daný druh, a možnosti obnovy): A-skvěle zachovaný, B- dobře zachovaný, C-průměrně nebo nedostatečně zachovaný ; 4 I (izolace-stupeň izolace populace na dané lokalitě ve vztahu k přirozenému areálu rozšíření druhu): A-populace je (téměř) izolovaná, B-populace není izolovaná, ale je na okraji areálu rozšíření druhu, C - populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu; 5 C (celkové hodnocení významu lokality pro zachování druhu): A-vysoce významná, B-velmi významná, C-významná Výše uvedený popis EVL převzat a upraven z 13

15 3.3. Dotčené předměty ochrany Za dotčené jsou považovány všechny předměty ochrany, které se nacházejí nebo se potencionálně mohou nacházet v řešeném území a mohou být v souvislosti s návrhem územního plánu ovlivněny. Tab. 3. Dotčené předměty ochrany Druh/TPS Dotčené Zdůvodnění EVL Řeka Ostravice Cottus gobio ano nelze vyloučit zásahy do koryta toku Ostravice v řešeném území (přímé zábory, disturbance při výstavbě)- (potencionální) biotop druhu TPS 3220, 3240 ano nelze vyloučit zásahy do koryta toku Ostravice v řešeném území (přímé zábory, disturbance při výstavbě) - (potencionální) výskyty v dynamicky se vyvíjejícím korytě toku EVL Paskov - viz. kap Popis dotčených předmětů ochrany EVL Řeka Ostravice Cottus gobio (vranka obecná) Ekologie a biologie: vranka obecná obývá horské a podhorské potoky v úsecích s členitým štěrkovým nebo štěrkopískovým dnem, kde se po většinu času ukrývá pod kameny. Její přítomnost vykazuje vysokou kvalitu toku, jde o tzv. bioindikační druh. Pohybuje se jen krátkými poskoky, neboť je vzhledem k absenci plynového měchýře špatným plavcem. Živí se bentickými živočichy. O nakladené jikry pečuje samec. Vranka obecná žije maximálně osm let a dorůstá velikosti do 15 centimetrů. Oproti vrance pruhoploutvé (Cottus poecilopus) nemá na břišních ploutvých souvislé příčné tmavé pruhy. Rozšíření v ČR: v ČR je rozšířena po celém území ve vhodném prostředí horských a podhorských toků. V řešeném území nebyl pro účely naturového posouzení proveden průzkum výskytu vranky obecné, neboť toto bylo nadbytečné vzhledem k okruhu řešených problematik. Data o výskytu druhu byla čerpána z inventarizačního průzkumu v EVL Řeka Ostravice (Kočvara & Merta, 2010) a dále z ND AOPK ČR. Kočvara & Merta (2010) druh v Ostravici v řešeném území nezaznamenaly, V ND AOPK ČR jsou u vranky obecné záznamy o výskytu druhu z řešeného území - Lojkásek & Lusk udávají výskyt druhu v Ostravici nad soutokem s Olešnou (2010; ř. km 15,5; bez udání početnosti). Lojkásek pak z roku 2010 udává výskyt druhu v Ostravici v již. části řešeného území nedaleko železničního mostu (udávaná hustota populace 22ks/ha). V tomto úseku se dle orientačního terénního průzkumu nachází táhlý balvanitý práh s výskytem peřejnatých úseků a členitou morfologií dna (Foto 4.). Výskyt druhu v řešeném území je jinak omezován antropogenními zásahy, zejména pak pravidelnou odtěžbou říčních sedimentů - široké koryto s malou hloubkou vody a nízkou členitostí dna (viz. kap ). 14

16 Mapa 6. Rozšíření Cottus gobio v ČR Foto 4. Balvanitý práh na řece Ostravici pod železničním mostem v již. části řešeného území 3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů Popis: jedná se o travinná, případně vysokobyliná dvoj- až trojvrstevná společenstva, která jsou druhově chudá díky převaze třtiny pobřežní a chrastice rákosovité. Stanoviště tvoří štěrkopískové lavice a ostrůvky v korytech toků, jež jsou podmáčené a podemílané proudící vodou a na kterých se střídá litorální a terestrická fáze. Tyto náplavy jsou vzhledem k rychlejšímu proudění vody hrubozrnné, štěrkovité až kamenité. Jemnozem se akumuluje pouze mezi kameny nebo vytváří na povrchu vrstvičku silnou několik centimetrů. Porosty vytvářejí podél břehů charakteristické lemy různé šířky i délky. 15

17 Mapa 7. Rozšíření TPS 3220 v ČR V rámci EVL Řeka Ostravice je reprezentován biotopem "M4.3 Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní". V důsledku provedení průzkumu území v lednu 2014 nebylo možné provést přesnější klasifikaci přítomných biotopů na náplavech. Z toho důvodu využita data z inventarizačního průzkumu přírodních stanovišť na území EVL Řeka Ostravice (Kočvara & Dočkalová, 2010) a vrstva mapování biotopů AOPK ČR, uveřejněná na Oba tyto zdroje neuvádí přítomnost TPS 3220 v řešeném území, inventarizační průzkum (Kočvara & Dočkalová, 2010) byl nicméně postižen povodní v roce 2010 (přirozená destrukce štěrkových náplavů). Při orientačním průzkumu území v lednu 2014 byl v korytě toku v řešeném území zaznamenán výskyt štěrkových náplavů, místy i plošně rozsáhlejších, a často s dominantní chrasticí rákosovitou (může být Dm druhem TPS 3220, př. Foto 1., 2.). Výskyt třtiny pobřežní (Dg druh) nebyl vzhledem k termínu průzkumu zjišťován. Štěrkové náplavy toku podléhají nicméně jeho přirozené dynamice (tvorba, zánik, přemisťování) a z toho důvodu je pro účely naturového posouzení ÚP uvažováno s tím, že se TPS 3220 v korytě toku v daném úseku vyskytuje nebo se v časovém horizontu může vyskytovat - závisí rovněž na intenzitě antropogenních zásahů, zejména na pravidelně odtěžbě říčních sedimentů Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) Popis: vegetace křovitých vrb na březích a štěrkových náplavech toků vytváří více nebo méně uzavřené porosty dosahující výšky 2 5 m. Složení bylinného patra je zpravidla velmi různorodé. Uplatňují se druhy různých ekologických nároků včetně druhů vlhkomilných, druhů nitrofilní bylinné vegetace i druhů ruderálních. Mechové patro ve většině porostů chybí. Osidlují břehy řek a větších potoků od nížin do podhůří a štěrkové náplavy na středních a horních tocích. Vrbové křoviny jsou vystaveny mechanickému působení silného vodního proudu, který omezuje rozvoj stromové vegetace. U divokých podhorských toků bývá vegetace poškozována hrubozrnným štěrkem přemísťovaným při povodních. Půdy jsou převážně slabě vyvinuté. Porosty nesnášejí větší zastínění. 16

18 Mapa 8. Rozšíření TPS 3240 v ČR V rámci EVL Řeka Ostravice je reprezentován biotopem "K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů". V důsledku provedení průzkumu území v lednu 2014 nebylo možné provést přesnější klasifikaci přítomných biotopů na náplavech. V rámci orientačního průzkumu území v potencionálně dotčených úsecích řeky Ostravice byl identifikován 1 náplav s řídkým porostem vrby nachové (Salix purpurea; Dg druh) a to při ústí řeky Olešné (Foto 2.) - iniciální stadium sukcese vrbových křovin na čerstvěji vytvořeném náplavu. Kočvara & Dočkalová (2010) neudávají z řešeného území výskyt TPS 3240, tento průzkum byl nicméně postižen povodní v roce 2010 (přirozená destrukce štěrkových náplavů). Rovněž ve vrstvě mapování biotopů (AOPK ČR) není výskyt tohoto TPS z řešeného území udáván. Štěrkové náplavy toku podléhají nicméně jeho přirozené dynamice (tvorba, zánik, přemisťování) a z toho důvodu je pro účely naturového posouzení ÚP uvažováno s tím, že se TPS 3240 v korytě toku v daném úseku vyskytuje nebo se v časovém horizontu může vyskytovat - závisí rovněž na intenzitě antropogenních zásahů, zejména na pravidelně odtěžbě říčních sedimentů. 4. HODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU 4.1. Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Pro účely hodnocení byly zadavatelem poskytnuty následující podklady: ", A. textová část" (Urbanistické středisko Ostrava, 2013); "Odůvodnění územního plánu Paskov, B. textová část" (Urbanistické středisko Ostrava, 2013); mapové podklady: "ÚP Paskov, B.1 Koordinační výkres, Odůvodnění", "ÚP Paskov, A.3 Výkres dopravní infrastruktury", "ÚP Paskov, A.4 Výkres technické infrastruktury - vodní hospodářství", "ÚP Paskov, A.5 Výkres technické infrastruktury - energetika a elektronických komunikací", "ÚP Paskov, A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, Odůvodnění" (Urbanistické středisko Ostrava, 2013). Postup při zpracování posouzení viz. kap

19 Pro zjištění dotčených předmětů ochrany byly využity následující podklady: Kočvara R., Merta L. (2010): Implementace soustavy Natura 2000, I. etapa, Zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče, CZ Řeka Ostravice, Inventarizační průzkum ryb. Olomouc, 18 pp.; Kočvara R., Dočkalová Z. (2010): Implementace soustavy Natura 2000, I. etapa, Zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče, CZ Řeka Ostravice - přírodní biotopy. Krnov, 15 pp.; Kočvara R., Kočárek P. (2010): Implementace soustavy Natura 2000, I. etapa, Zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče, CZ EVL Paskov, páchník hnědý (Osmoderma barnabita). Ostrava, 19 pp.; Vrstva mapování biotopů (AOPK ČR, 2014); Nálezová databáze AOPK ČR (AOPK ČR, 2014); orientační průzkum území ( ); data z dříve zpracovaných posouzení ÚP v okolním území. Vzhledem k okruhu řešených problematik a charakteru ÚP jsou podklady pro posouzení zhodnoceny jako dostatečné Identifikace možných vlivů územního plánu Nelze vyloučit zásahy do koryta řeky Ostravice na území EVL Řeka Ostravice při realizaci protipovodňové hráze a související cyklistické stezky na jejím levém břehu, tzn. zásahy (přímý zábor, disturbance) do (potencionálních) ploch výskytu TPS 3220 a 3240 a (potencionálního) biotopu druhu Cottus gobio; Identifikace kolizních funkčních ploch a rozvojových záměrů ÚP viz. kap Hodnocení významnosti vlivů územního plánu Cílem předloženého naturového hodnocení je zjistit, zda má návrh územního plánu Paskov významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura U dotčené evropsky významné lokality je nutné zachování příznivého stavu z hlediska ochrany jejich předmětů ochrany a zachování její ekologické celistvosti. Pro hodnocení významnosti vlivů byla využita stupnice převzatá z metodiky naturového posouzení MŽP ČR (Anonymous, 2007; Tab. 7.). 18

20 Tab. 7. Stupnice významnosti vlivů využitá pro kvantifikaci vlivů ÚP (Anonymous, 2007) Dotčené předměty ochrany EVL Řeka Ostravice U všech předmětů ochrany EVL Řeka Ostravice vyplývá potencionální dotčení z realizace dvou dílčích rozvojových záměrů ÚP - výstavba protipovodňové hráze na levém břehu Ostravice a související realizace cyklostezky (viz. Mapa 3., 4.). Pro realizaci této cyklostezky je vymezena v ÚP plocha P-Z36, v případě protipovodňové hráze je v textové části ÚP obecný popis záměru a v grafické části vyznačena pouze schematicky (nikoliv na úrovni funkční plochy). Tento zákres se kryje s návrhem plochy P-Z36 pro realizaci cyklostezky. Je pravděpodobné, že stejně jako u stávající protipovodňové hráze v jižní části řešeného území či podél Ostravice na území sousedního města Vratimov je plánována realizace cyklostezky na hřebeni hráze. EVL Ostravice v této části zahrnuje pouze koryto toku Ostravice (vymezení břehovými hranami). Plocha P-Z36, ani schematický zákres protipovodňové hráze nezasahuje přímo na území EVL, ale je lokalizována na její hranici. Zemní práce v souvislosti s jejich výstavbou mohou znamenat zásahy do koryta toku - přímý zábor či disturbance potencionálních ploch výskytu TPS 3220 a 3240 a (potencionálního) biotopu druhu Cottus gobio. Vzhledem k charakteru výskytu předmětů ochrany v potencionálně dotčeném úseku toku (kap ) a jeho charakteru (kap ) jsou takové případné zásahy hodnoceny na koncepční úrovni max. mírně negativním vlivem (-1) a to i při zohlednění kumulace negativních vlivů. Míra vlivu na předměty ochrany EVL je závislá zejména na stavebně - technickém provedení (dle sdělení Ing. arch. V. Fuskové /USO, s.r.o./ není dosud zpracován stavební projekt) Hodnocení vlivů územního plánu na celistvost lokalit, kumulace vlivů Vzhledem k charakteru územního plánu je vliv na celistvost EVL Řeka Ostravice na koncepční úrovni hodnocen jako mírně negativní - nelze vyloučit zásahy při provádění zemních prací do koryta toku (viz. kap ) a jisté narušení její celistvosti. Míra vlivu na celistvost EVL je závislá na stavebně - technickém provedení - dle sdělení Ing. arch. V. Fuskové (USO, s.r.o.) není dosud zpracován stavební 19

21 projekt. ÚP předpokládá efektivnější likvidaci odpadních vod (ČOV, kanalizace) s pozitivním dopadem na kvalitu vod v řece a tedy i na celistvost lokality. EVL Řeka Ostravice je lokalizována zejména v sev. části v hustě osídlené a průmyslové krajině, z čehož vyplývá i značná kumulace antropogenních vlivů. Nejvýznamnější negativními faktory jsou: regulace toku, nevhodná protipovodňová opatření spojená s úpravou břehů a koryt toku, těžení štěrku, komunální znečistění, nevhodné rybářské obhospodařování (skladba a početnost obsádky), rovněž vysazování jehličnatých kultur kolem toku a intenzivní šíření křídlatky japonské. 5. ZÁVĚR Hodnocený návrh územního plánu Paskov nemá významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura 2000, konkrétně EVL Řeka Ostravice a EVL Paskov. Minimalizační opatření nejsou na úrovni územního plánu navrhována. 6. REJSTŘÍKY A SEZNAMY Anonymus Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle 45i zákona č. 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Věstník MŽP ČR, ročník XVII, částka 11. Culek M. (ed.) Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. Demek J. & Mackovčin P. [eds.] (2006): Zeměpisný lexikon ČR, Hory a nížiny. AOPK ČR, Brno, 580 pp. Chvojková et al. (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura MŽP ČR, Praha, 97 pp. Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (eds.) Katalog biotopů ČR. AOPK ČR, Praha. Kolektiv autorů Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, IX/ 4. Kočvara R., Merta L. (2010): Implementace soustavy Natura 2000, I. etapa, Zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče, CZ Řeka Ostravice, Inventarizační průzkum ryb. Olomouc, 18 pp.; Kočvara R., Dočkalová Z. (2010): Implementace soustavy Natura 2000, I. etapa, Zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče, CZ Řeka Ostravice - přírodní biotopy. Krnov, 15 pp.; Kočvara R., Kočárek P. (2010): Implementace soustavy Natura 2000, I. etapa, Zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče, CZ EVL Paskov, páchník hnědý (Osmoderma barnabita). Ostrava, 19 pp.; Kolektiv autorů. 2001a. Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000: Metodická příručka k ustanovení článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, XII/

22 Nálezová databáze AOPK ČR Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit 21