Sociální podnik jako forma pomoci pro lidi bez přístřeší

Transkript

1 Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Absolventská práce Fialová Tereza Sociální podnik jako forma pomoci pro lidi bez přístřeší Vedoucí práce: PhDr. Hana Pazlarová, PhD. Rok odevzdání: 2016

2 Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci Sociální podnik jako forma pomoci pro lidi bez přístřeší zpracovala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů a literatury. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny Jabok a v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok. Datum: Jméno: Vlastnoruční podpis:

3 Toto dílo je licencováno pod licencí CreativeCommons Uveďte autora-neuţívejte dílo komerčně-nezasahujte do díla 3.0 Česká republika licencí. Pro zobrazení kopie této licence, navštivte nebo pošlete dopis na adresu: CreativeCommons, 171 Second Street, Suite 300, San Francisco, California, 94105, USA.

4 Anotace Tato absolventská práce s názvem Sociální podnik jako forma pomoci pro lidi bez přístřeší, je zaměřena hlavně na lidi bez domova, jejich potřeby a různé formy pomoci pro ně. Dále je práce zaměřena na sociální podnik a principy, na kterých je zaloţen a potom je konkrétně pospán Nový Prostor, který je v mojí práci představitelem sociálního podniku, který pomáhá lidem bez přístřeší. Cílem této absolventské práce je seznámit se se základní charakteristikou lidí bez přístřeší, dále popsat, co je sociální podnik a na jakých principech funguje a v neposlední řadě je cílem také představit Nový Prostor a zjistit, jakými konkrétními způsoby pomáhá lidem bez přístřeší. Práce je rozdělena do teoretické a praktické části. V teoretické části jsou dvě kapitoly, z nichţ první je věnována lidem bez přístřeší. V této kapitole je popsána základní charakteristika lidí bez přístřeší, příčiny a formy bezdomovectví a také formy pomoci pro lidi bez přístřeší. V druhé kapitole, která je věnována sociálnímu podniku, jsou uvedeny informace, které se týkají legislativy a principy sociálního podnikání. V praktické části této absolventské práce je představen Nový Prostor, jakoţto konkrétní příklad sociálního podniku pomáhajícího lidem bez přístřeší. Také jsou zde zpracovány rozhovory s lidmi, kteří v Novém Prostoru pracují. Na základě informací z teoretické části a na základě zpracovaných rozhovorů, jsou v poslední kapitole uvedeny formy pomoci, které Nový Prostor lidem bez přístřeší dává. V praktické části jsou vyuţity rozhovory, které jsem udělala s prodejci Nového Prostoru a vedoucím sociální sluţby v Novém Prostoru. Prodejce Nového Prostoru, se kterými jsem dělala rozhovor, jsem volila náhodně. Klíčová slova: Lidé bez přístřeší, bezdomovectví, sociální podnik, Nový Prostor

5 Summary This graduate work named Social Enterprise as Form of Help to Homeless People,is focused mainly on the homeless people, their needs and various forms of help for them. Further, this graduate work is focused on the social enterprise and the principles on which it is based and then there is described organization New Space that represents one of social enterprises of helping to homeless people. Goal of this graduate work is to become acquainted with the main typology of homeless people, next goal is to describe what the social enterprise is and the principles on which it works. Finally, the goal is to introduce New Space and show what concrete ways it uses in order to help to homeless people. This graduate work is divided into theoretical and practical part. The theoretical part consists of two chapters, where the first one is about homeless people in general. In this chapter are introduced main characteristics of homeless people, causes and forms of homelessness and also ways of help to homeless people. The second chapter is about social enterprises and mentions information about legislative and principles of social enterprise. The practical part of this graduate work introduces New Space as a concrete example of social enterprise helping to homeless people. Interviews with people who work in New Space are also processed. The last chapter is based on information from theoretical part, are said forms of help that New Space gives to homeless people. In practical part are utilized interviews that I made with the sellers of magazine New Space and the head of social services. The interviewed sellers of New Space are chosen randomly. Keywords: Homeless people, Homelessness, Social Enterprises, New Space

6 Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat paní PhDr. Pazlarové, PhD., za odborné vedení mé práce, cenné rady, věcné připomínky a trpělivost. Také bych tímto ráda poděkovala všem zaměstnancům Nového Prostoru za ochotu, odborné rady a vstřícnost.

7 OBSAH ÚVOD... 9 TEORETICKÁ ČÁST BEZDOMOVECTVÍ CHARAKTERISTIKA BEZDOMOVECTVÍ Vzhled a oblečení Věk Bydlení Vzdělání a nezaměstnanost Rozvodovost Získávání zdrojů obživy PŘÍČINY BEZDOMOVECTVÍ Vnější a vnitřní příčiny bezdomovectví Primární, sekundární a terciární příčiny FORMY BEZDOMOVECTVÍ Zjevné bezdomovectví Skryté bezdomovectví Potencionální bezdomovectví FORMY POMOCI PRO LIDI BEZ PŘÍSTŘEŠÍ Terénní programy Nízkoprahové denní centrum Noclehárny Azylové domy Domy na půl cesty Kontaktní centra Služby následné péče Krizová pomoc Sociální rehabilitace Sociální bydlení SOCIÁLNÍ PODNIK UKOTVENÍ V ZÁKONĚ Dosavadní legislativa Zákon o sociálním podnikání CHARAKTERISTIKA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ Vývoj v České republice Sociální podnik ideálního typu Principy sociálního podnikání PRAKTICKÁ ČÁST NOVÝ PROSTOR HISTORIE SOUČASNÝ NOVÝ PROSTOR ROZHOVORY

8 4.1 ROZHOVOR S VEDOUCÍM SOCIÁLNÍ SLUŽBY ROZHOVORY S RESPONDENTY VÝSLEDKY ZÁVĚR

9 Úvod Pro svou absolventskou práci jsem si zvolila téma Sociální podnik, jako forma pomoci pro lidi bez přístřeší, protoţe cítím, ţe bych v budoucnu mohla s touto cílovou skupinou pracovat a zvědavost mě táhne k tomu, dozvědět se o sociálním podnikání co nejvíce, protoţe sama uvaţuji o zaloţení sociálního podniku někdy v budoucnosti. V této absolventské práci jsem se zaměřila na jeden konkrétní sociální podnik a to Nový Prostor, který pomáhá lidem bez přístřeší. Cílem této práce je seznámit se se základními charakteristikami bezdomovectví, s formami pomoci pro lidi bez přístřeší, dále popsat sociální podnik, jeho principy a charakteristiku a také zjistit, jakým způsobem můţe sociální podnik pomáhat lidem bez přístřeší. Dalším cílem této práce je zjistit, jakými konkrétními způsoby pomáhá Nový Prostor lidem bez přístřeší. Informace k naplnění cíle jsem vyuţívala převáţně z literatury zabývající se lidmi bez domova, bezdomovectvím, sociálním podnikem, ale také Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách. Dalšími zdroji pro mě byl např. internetový portál ministerstva práce a sociálních věcí aj. K bliţšímu seznámení s Novým Prostorem a získání konkrétních informací, jsem udělala rozhovor s vedoucím sociální sluţby sociální rehabilitace v Novém Prostoru a se třemi prodejci Nového Prostoru, kteří jsou zároveň uţivateli sluţby sociální rehabilitace v Novém Prostoru. Vedoucího sociální sluţby jsem zvolila z důvodu získání institucionálního názoru na pomoc lidem bez přístřeší. Prodejce Nového Prostoru jsem zvolila z toho důvodu, ţe od nich nejlépe zjistím, zda a popř. v čem jim Nový Prostor pomáhá. Tyto prodejce jsem volila náhodně a z jejich strany byl rozhovor anonymní. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou dvě kapitoly, z nichţ první je věnována bezdomovectví, hlavním charakteristikám bezdomovectví, jejím příčinám a také formám pomoci pro lidi bez přístřeší. Druhá kapitola je věnována sociálnímu podniku, jakoţto jeho popisu, principům, na kterých je zaloţeno fungování, a ukotvení v legislativě. V praktické části jsou také dvě kapitoly. Jedna je věnována Novému Prostoru, jako představiteli konkrétního sociálního podniku, který pomáhá lidem bez domova. V druhé kapitole praktické části jsou zpracovány rozhovory 9

10 s prodejci Nového Prostoru a také rozhovor s vedoucím sociální sluţby v Novém Prostoru. V rozhovorech jsem se zaměřovala na konkrétní způsoby, kterými jim Nový Prostor pomáhá. Dále tam je popsáno, jakým způsobem pomáhá Nový Prostor lidem bez přístřeší. 10

11 Teoretická část 11

12 1 Bezdomovectví V této kapitole nejprve vysvětlím, co pojem bezdomovectví představuje a také jaké označení existuje pro lidi, kteří jsou bez domova. Kdyţ se řekne slovo bezdomovec, je těţké si uvědomit, co všechno tento pojem obsahuje a je velmi sloţité ho přesně popsat, jelikoţ kaţdý člověk je jiný. První, co mě napadne, kdyţ slyším slovo bezdomovec, je to, ţe je tento člověk bez domova. To však v mnoha případech nemusí být pravda. Člověk od přírody tíhne k tomu, mít nějaké své místo, kde se bude cítit bezpečně a bude mu říkat domov, ať uţ je to skulinka pod mostem nebo velký dům se zahradou. Co je ale jisté, je to, ţe určité problémy s bydlením bezdomovci mají. Dále jsou s bezdomovectvím často spjaty finanční problémy. Můţe to být příčina toho, proč se tito lidé dostali na ulici nebo mají problémy s financemi aţ poté, co se na ulici ocitli. Příčiny bezdomovectví více rozvedu v podkapitole tomu se věnující. Jak uţ jsem zmínila, pro termín bezdomovec existuje mnoho synonym, které se postupem času mění a z lecjakých důvodů jsou některá méně vhodná a některá zase vhodnější. V České republice i zahraničí se v odborných kruzích vedou časté diskuse ohledně toho, jaký termín by se měl pouţívat a jaký je vhodný. Nejčastěji pouţívaným pojmem mezi lidmi je slovo bezdomovec. Podobný význam nese i člověk bez přístřeší. U těchto pojmů je jasné, ţe mají ukazovat to, ţe tento člověk ztratil bydlení, ve kterém dřív ţil a nyní nemá kde bydlet. Domov ale označuje mnohem větší význam, neţ slovo přístřeší. Domov je spojován se sociálním zázemím, s rodinou a místem, kam se lze vţdy vrátit a uchýlit se tam. Souvisí s určitým stereotypem, který člověku dopřává pocit bezpečí a určitý řád. Skládá se z určitého sociálního okolí a fyzického soukromí. 1 Pojem člověk na ulici se odlišuje od předchozích dvou pojmů a to tím, ţe se za jeho domov myslí právě ulice. Zákon o sociálních sluţbách definuje bezdomovce jako osoby bez přístřeší nebo osoby v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. 2 Já budu ve své práci pouţívat pojem osoba bez přístřeší. Podle mezinárodní definice bezdomovců se jedná o souhrnné označení pro skupinu, která zahrnuje jak viditelné bezdomovce, tj. osoby bez přístřeší, tak i osoby, které v důsledku nezajištěného ubytování ţijí v ubytovacích zařízeních pro bezdomovce, dále také osoby, jejich bydlení je nejisté a osoby, které ţijí v podmínkách neodpovídajících 1 MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN [online]. [cit ]. Dostupné z: 12

13 minimálním standardům bydlení v daném sociálním a kulturním prostředí. 3 Podle této definice je tato skupina velice rozsáhlou. Podle těchto kritérií jsou bezdomovci osoby: Ohroţení ztrátou bydlení osoby ţijící v nevyhovujícím bydlení, osoby před opuštěním instituce (věznice, vazební věznice, zdravotnická zařízení, zařízení pro děti), děti před opuštěním pěstounské péče, osoby ohroţené chudobou a sociálním vyloučením, imigranti ţijící v přechodném bydlení, osoby ţijící v nejistém bydlení, osoby ohroţené vystěhováním a domácím násilím Po ztrátě bydlení osoby, které jsou ubytované v azylových domech pro bezdomovce, ţijící na ubytovnách, v pobytových zařízeních pro ţeny, v ubytovnách pro migrující pracovníky a osoby ţijící v domech na půl cesty, osoby přeţívající venku, v noclehárně, osoby vyuţívající sluţeb azylových domů, terénních a ambulantních sociálních sluţeb, nocleháren, denních center, terénních sociálních programů apod., chroničtí bezdomovci s vysokými zdravotně-sociálními potřebami v seniorském věku Charakteristika bezdomovectví Bezdomovectví jako takové ve společnosti vţdy existovalo, avšak v České republice se mu aţ po roce 1989 začalo věnovat více pozornosti. Změnu politické situace hodně lidí špatně zvládalo a nemálo z nich nakonec skončilo na ulici. Můţeme ho popsat jako výčet jednotlivých faktorů, jako součást sociálního procesu, věc individuálního výběru, ale také jako důsledek sociálních a ekonomických sil. Díky tomu zaměřuji pozornost jak k sociálnímu zabezpečení, vzdělání, k výchově a k rodinným strukturám, tak i k procesu vyloučení a zranění některých lidí, v jehoţ důsledku se stanou bezdomovci. 5 Bezdomovectví je také charakterizováno jako projev sociálního vyloučení ze společnosti. Je to stav, kdy jsou lidé zřetelně odlišní od běžně společnosti. Vyloučení ze společnosti se projeví ve třech oblastech života: ztrátou profesní pozice a s tím i legálního přístupu k finančním prostředkům, ztrátou ekonomické soběstačnosti, 3 [online]. [cit ]. Dostupné z: 4 [online]. [cit ]. Dostupné z: 5 HRADECKÁ, Vlastimila a Ilja HRADECKÝ. Bezdomovství - extrémní vyloučení. Praha: Naděje, s. ISBN

14 vyloučením z rodinného společenství, narušením vztahů s blízkými lidmi a rozpadem sociální sítě, redukovaným stylem života a nárůstem závislosti na podpoře charitativních organizací, žebráním a prohledáváním odpadků či kriminální aktivitou Vzhled a oblečení První, čeho si většina lidí všimne na druhém člověku, je vzhled a oblečení. Hygiena a vzhled zásadně rozdělují ty, co se snaţí skrýt své bezdomovecké návyky a ty, kteří jiţ rezignovali a veřejně přiznávají svůj stav. 7 Pro člověka na ulici je těţké dlouhodobě si uchovat hygienické návyky a stejně tak těţké je pro něj udrţovat si čisté a voňavé oblečení. Právě špatné hygienické návyky některých bezdomovců jsou důvodem mnoha předsudků veřejnosti. 8 Často se mi stává, ţe vidím, jak z tramvaje vyhodí člověka pouze proto, ţe zapáchá. Lidé bez přístřeší získávají oblečení v popelnicích, od charitativních organizací nebo trestnou činností. Jelikoţ nemají moţnost oblečení prát v pračce, často ho mění za nové nebo ho perou v rukou. To je důvodem pro to, ţe dávají přednost funkčnosti oblečení před vzhledem. 9 Dalším charakteristickým vzhledovým prvkem jsou tašky, batohy, kufry apod. Většina lidí bez domova nosí všechen svůj majetek s sebou, proto mají téměř vţdy u sebe nějakou tašku nebo batoh, který je pro ně jakýmsi trezorem Věk Výrazným charakteristickým rysem u lidí bez přístřeší v České republice je střední a starší věk. Hradecký ve své knize píše, ţe: Většina dnešních bezdomovců v Evropské unii je mladšího věku, zatímco v České republice převažuje prozatím věk starší a střední. 10 Většina lidí bez přístřeší ve středním věku jsou ti, kteří se nedokázali 6 VÁGNEROVÁ, Marie, Ladislav CSÉMY a Jakub MAREK. Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí. Vyd. 1. Praha: Karolinum, s. ISBN MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN HRADECKÁ, Vlastimila a Ilja HRADECKÝ. Bezdomovství - extrémní vyloučení. Praha: Naděje, s. ISBN

15 přizpůsobit politicko-ekonomické situaci v devadesátých letech. Jeden z důvodu můţe být to, ţe pro lidi v důchodovém věku existuje mnoho sociálních sluţeb a tak se mohou i lidé z ulice do těchto zařízení dostat. Přesto, ţe největší skupina lidí bez přístřeší je ve středních letech, nesmím zapomenout na to, ţe stále existuje velká skupina mladých lidí bez domova. Nejčastěji jsou to lidé, kteří prošli ústavní výchovou nebo utekli z domova a nechtějí či nemohou se tam vrátit. 11 píše Průdková ve své knize Bezdomovectví Bydlení Bydlení je velkou kapitolou v bezdomovecké tématice. Ať uţ lidé na ulici přespávají kdekoliv, není to v jejich vlastnictví. Přesto nazývají domovem místa přespávání, jež nejsou standardním bydlením podle společenských norem. 12 Podle toho, kde lidé bez domova přespávají, se dá určit míra rezignace společenských norem. Bezdomovci sami se rozdělují na bezdomovce bez stálého bydlení a tzv. squatery se stálým bydlením v nelegálně obsazených budovách či jiných místech. 13 V této době ţádné oficiální squaty neexistují, přesto mnoho squatů stále přetrvává. Squaty nejsou jediná forma stálého bydlení. Samotářští bezdomovci si vybírají nenápadná místa, kam nikdo nechodí a jsou daleko od lidí, např. stanují v lese. Lidé více společenští si zvolí velké squaty nebo zahrádkářské kolonie, kde bydlí větší komunita bezdomovců. 14 Dalšími častými místy, kde se lidé uchylují ke spánku, jsou místa v přírodě, dál od centra, různé lavičky, podmostí, výklenky, stany, kůlny, boudy, opuštěné garáţe, tunely, podchody aj. Zatímco stálé bydlení mají osoby, které přijaly statut bezdomovce, nestálé bydlení mají znamenat pouze přechodné řešení. Tyto osoby se pouze snaţí přeţít noc, proto často jezdí tramvajemi či spí na lavičce v parku. V zimním období chodí do některých nonstopů, kde je obsluha nechá popíjet jeden nápoj celou noc. Jinou alternativou jsou 11 PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN

16 např. sklepy, jsou to místa, kde nefouká vítr a je tam poměrně teplo. 15 Jelikoţ tito lidé téměř kaţdý den mění místo, je pro sociálního pracovníka velmi těţké s nimi navázat kontakt. Nestálé bydlení je typické pro lidi, co jsou na ulici noví a tzv. rezignované jedince Vzdělání a nezaměstnanost Velkým tématem u lidí bez přístřeší je dosaţené vzdělání. Stejně tak, jako se můţu setkat s člověkem, který má dosaţené pouze základní vzdělání, se můţu setkat s člověkem, který bude mít několik vysokých škol. Pokud ale porovnáme výsledky statistiky, je zřejmá obecně nízká úroveň vzdělání. 17 Vzdělání u lidí bez přístřeší blízce souvisí s problematikou jejich zaměstnávání. Často se stává, ţe lidé bez domova přijímají příležitostné práce, v lepším případě formou dohody o provedení práce, častěji však nelegálně, bez jakékoli dohody. 18 Lidé bez přístřeší nemají pořádnou motivaci pro to, aby si našli legální práci se smlouvou. To jim mnohdy stěţuje nynější systém politiky zaměstnanosti. Často jim v tom také brání fakt, ţe u sebe nemají občanský průkaz. Propojenost nezaměstnanosti a bezdomovectví je velmi úzká kdo nepracuje, těţko můţe bydlet, a kdo nebydlí, těţko můţe chodit do práce. Boj s nezaměstnaností lze tedy povaţovat za prvek boje proti bezdomovectví. 19 Práce má pro člověka mnohem širší význam neţ jenom vydělávání peněz na obţivu. Vedle materiálního prospěchu přináší člověku do ţivota také pocit seberealizace, důstojné existence, společenské uţitečnosti a vytváří pole sociálních kontaktů s moţností potkávat jiné lidi, vést s nimi rozhovory a přináší člověku pocit odborné kompetence MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN HRADECKÁ, Vlastimila a Ilja HRADECKÝ. Bezdomovství - extrémní vyloučení. Praha: Naděje, s. ISBN Zdravotní stav populace bezdomovců v ČR a jeho determinanty I.: (bezdomovství v zrcadle veřejné politiky). Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, s. Zdravotní politika a ekonomika. ISBN PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN BUCHTOVÁ, Boţena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, s. Psyché (Grada). ISBN

17 1.1.5 Rozvodovost Další charakteristikou pro lidi bez přístřeší je velká rozvodovost. Velké procento lidí na ulici je rozvedených a z celkového počtu bezdomovců je více neţ polovina muţů. U soudu většina rozvádějících se muţů přijde o byt i o děti. Mnozí soudci nebo soudkyně stereotypně rozhodují ve prospěch ţen, díky čemuţ se muţ dostane do tíţivé sociální situace a můţe skončit na ulici. 21 Přesto, ţe je větší procento muţů na ulici, ţeny jsou ty, které jsou vydány mimořádnému riziku. Osamělé ženy bezdomovkyně většinou pocházejí z nejvíce znevýhodněné vrstvy společnosti. Údaje anamnéz převážně dávají obraz nutných majetkových podmínek, neuspořádaných rodinných poměrů, nepřijatelného bydlení (ve smyslu přelidněnosti, zdravotní závadnosti, zchátralosti, dočasnosti), obrat nízkého stupně vzdělání a semigramotnosti, často špatného zdravotního stavu fyzického i psychického Získávání zdrojů obţivy U lidí bez domova existuje velmi specifický způsob získávání zdrojů obţivy, protoţe většina z nich nemá ţádný příjem nebo pouze velmi malý. Jedním ze zdrojů obţivy je ţebrání. Je to způsob získávání peněz tím, ţe díky svému vzhledu demonstrují chudobu a neduhy, které vzbuzují lítost. Je to postoj, vyzývající druhého k pomoci. 23 Velmi podobným způsobem je tzv. somrování. Rozdíl mezi somrováním a ţebráním je takový, ţe ţebrání je pasivní a somrování aktivní ţádost o pomoc. Mnoho lidí bez domova má za zdroj obţivy to, co ostatní vyhodili do popelnice jako nepotřebné. Základní lidskou potřebou, bez které se člověk neobejde, je potrava. Nyní je doba přebytečného plýtvání a tudíţ je velká šance pro chudé obyvatelstvo toho vyuţít. V popelnicích a odpadcích je mnoho uţitečných věcí určených ke kaţdodenní spotřebě a nejen lidi bez domova této moţnosti vyuţívají. Zvláštním druhem sběračů jsou jedinci živící se sběrem surovin, jako je papír, měď, železo, slitiny, vratné láhve, autobaterie apod PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN HRADECKÁ, Vlastimila a Ilja HRADECKÝ. Bezdomovství - extrémní vyloučení. Praha: Naděje, s. ISBN MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN

18 1.2 Příčiny bezdomovectví Jsem přesvědčená, ţe pro pochopení fenoménu bezdomovectví a také pro nalezení různých způsobů řešení, musíme znát jeho příčiny. Většinová společnost se domnívá, ţe pokud člověku bez přístřeší najdeme bydlení a práci, jeho situace je rázem vyřešena, tak to ale není. Na takovouto situaci musím pohlíţet komplexně a jako první musím nahlédnout na příčiny. U lidí bez přístřeší je, ale někdy sloţité určit, co je následek a co příčina. Od poloviny 20. století se prosazuje názor, ţe bezdomovectví je sociální problém. Oběť bezdomovectví jiţ není obviňována, ale je povaţována za osobu s absencí určitých schopností. V současné době, je na bezdomovectví nahlíţeno jako na kombinaci strukturálních a individuálních příčin, které představím následovně Vnější a vnitřní příčiny bezdomovectví Podle Hradeckého dělíme příčiny do dvou skupin a to tzv. vnější a vnitřní příčiny. Vnější (objektivní, strukturální) příčiny bezdomovectví jsou výsledkem interakce ekonomicko-politické situace země a celkového počtu společenského klimatu. 26 Jsou to takové faktory, které jsou ovlivněny zákony státu a jeho sociálně-politickou situací. Nejčastějšími příklady jsou např. vysoká míra nezaměstnanosti, chudoba, nedostatečné zabezpečení ve stáří a nemoci, finanční nedostupnost bydlení, diskriminace příslušníků etnických minorit, ale také institucionální příčiny. 27 S institucionálními překáţkami se v ţivotě setkávají převáţně mladí lidé, kteří dovršili osmnáctého věku a opustili zařízení ústavní výchovy. Reţim v ústavních zařízeních je přísný, omezuje osobní svobodu dětí, deformuje jejich osobnost a také pohled na ţivot. Nejčastěji tyto děti touţí po svobodě, ale neuvědomují si míru odpovědnosti za ni. 28 V podobné situaci se mohou nacházet i osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody, které se nemají kam vrátit. Druhou skupinou jsou vnitřní příčiny bezdomovectví. Vnitřní příčiny jsou takové příčiny, které úzce a přímo souvisí s jednotlivou osobou. Jsou to materiální, vztahové 25 MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN HAASOVÁ, Jana. Jak žijí v Olomouci ženy bez domova: sedm skutečných příběhů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, s. ISBN PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN

19 nebo osobní faktory, které se týkají jednotlivců a jejich rodin. 29 Typická je určitá míra sociální nezakotvenosti, propad ve vzdělání nebo i problematické chování, včetně neţádoucích návyků. Velký vliv mají také vrstevníci, u kterých záleţí na tom, zda mají podobně problematické návyky nebo naopak pozitivní návyky. 30 Jako příklady vnitřních příčin bezdomovectví mohu uvést nízký příjem, ztrátu zaměstnání, zadluţenost, ztrátu bydlení a jiné. Dlouhodobá nezaměstnanost je zaručenou vstupenkou do světa nouze a chudoby. Čím déle zůstává člověk bez práce, tím víc se jeho situaci zhoršuje. 31 Pokud člověk nepracuje, s postupem času se přizpůsobuje systému a odvyká si pracovník návyků. Je pro něj pak sloţité si nějaké zaměstnání najít a udrţet. V souvislosti s dlouhodobou nezaměstnaností se hovoří o deprivaci, která je spojena s jejich vyloučením ze sociálních vztahů. Také je s ní spojena změna ve vnímání času. Tím, ţe člověk nechodí do práce, se mu naruší časová struktura dne. 32 Téměř vţdy se jedná o spojení dvou a více příčin, které vyústí v momentálně neřešitelnou situaci pro jedince Primární, sekundární a terciární příčiny V knize Bezdomovectví v kontextu sociálních sluţeb se příčiny bezdomovectví dělí na primární, sekundární a terciární příčiny. Primárními příčinami se myslí to, co se stalo v době, kdy se člověk dostal na ulici. Primární příčiny jsou otázkou sociálního úpadku osobnosti a měla by ji řešit preventivní sloţka sociálního systému. 33 Druhou skupinou jsou sekundární příčiny. Sekundární příčiny jsou skutečnou bariérou toho, proč člověk zůstává na ulici. Člověk na ulici má tendenci zabývat se pouze primárními příčinami svého bezdomovectví, ale neuvědomuje si, proč na ulici zůstává. Teprve až si uvědomí vznik sekundárních příčin, může pochopit, že bariéry k návratu do společnosti jsou překonatelné PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN VÁGNEROVÁ, Marie, Ladislav CSÉMY a Jakub MAREK. Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí. Vyd. 1. Praha: Karolinum, s. ISBN MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN

20 Třetí a poslední skupinou jsou příčiny terciární. Tyto příčiny nejsou příčinami prvotního ţivota na ulici, nýbrţ jsou příčinami toho, proč se lidé na ulici vracejí. Terciární příčiny jsou nebezpečné především proto, ţe klient nemůţe nalézt místo ve společnosti, kam se chce vrátit Formy bezdomovectví Jak jsem jiţ dříve napsala, není jednoduché vměstnat všechny aspekty bezdomovectví do nějakých skupin. Vţdy musíme kaţdou situaci hodnotit zvlášť a musíme na ni nahlíţet komplexně, tzn. i přesto, ţe máme rozdělení pro příčiny bezdomovectví nebo máme různé formy bezdomovectví, stále musíme mít na paměti, ţe se nám tyto skupiny budou prolínat. Abych více přiblíţila, s jakými formami bezdomovectví se můţeme setkat, uvedu jejich nejznámější rozdělení Zjevné bezdomovectví Zjevné bezdomovectví je pro některé jedinou formou bezdomovectví, kterou zná. Jsou to právě ti lidé, které můţeme vidět na ulicích ţebrat o drobné. Nejčastěji si lidé stěţují na tyto smradlavé a špinavé bezďáky, kteří jedou v tramvaji bez jízdenky. Málokdy jsou bez zavazadel, přestože u sebe mívají veškerý svůj majetek. 36 Často tuto formu bezdomovectví můţeme vidět na veřejných místech, jako jsou lavičky v parcích nebo nádraţí. Skupina zjevných lidí bez domova vyhledává a vyuţívá sociální pomoc nejvíce ze všech forem bezdomovectví Skryté bezdomovectví Další formou bezdomovectví je bezdomovectví skryté. Největší počet lidí bez přístřeší ţije právě touto formou bezdomovectví. Tento stav na člověku nemůţeme na první pohled poznat. Tito lidé se snaží svůj životní styl tajit a problémy skrývají. Dbají o svůj vzhled, často mají dobře padnoucí čistý oděv. 38 Skrytí bezdomovci příliš nevyhledávají institucionální pomoc. Často mění své místo pobytu a pouze v zimě 35 MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN

21 občas vyuţívají ubytovny, noclehárny nebo azylové domy. 39 Do skupiny skrytých bezdomovců nejčastěji patří lidé, kteří jsou na ulici krátkou dobu nebo mladí lidé. Většina z nich dodrţuje běţné sociální standardy, tj. dbají o svůj vzhled, chodí čistí a jejich chování nemusí být vţdy nápadné. Tato skupina lidí bez domova sama sebe neřadí mezi bezdomovce Potencionální bezdomovectví Tato forma není tak úplně forma vzniklého bezdomovectví, ale pouze hrozbou. Potencionální bezdomovci jsou lidé, kterým bezdomovectví hrozí. 41 Jde o lidi, kteří stále mají zaměstnání i bydlení, ale zároveň je jedno nebo druhé ohroţeno. Tito lidé se mohou ze dne na den dostat na ulici a někdy je jen otázkou času, kdy se tak stane. Často nepřijímají bezdomovecké znaky a nejsou součástí veřejného prostoru, což znamená, že se o ně nestarají terénní ani ambulantní služby. 42 Nejčastěji jde o lidi propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody, z psychiatrické léčebny nebo z terapeutické komunity, na které nikdo nečeká a kteří nemají kam jít. Také lidé ţijící v podnájmu, rozvedení, nezaměstnaní a ti, kteří pracují pouze příleţitostně a nelegálně, lidé závislí na návykových látkách, patologičtí hráči nebo třeba mladí lidé, kteří prošli ústavní výchovou a nemají moţnost návratu do rodiny Formy pomoci pro lidi bez přístřeší V této kapitole uvedu různé formy pomoci pro lidi bez přístřeší, které popíšu. Nejdůleţitější je, si v první řadě uvědomit, zda a k čemu chce člověk bez přístřeší pomoci. Často se stává, ţe se lidé domnívají, ţe člověk na ulici chce ze všeho nejvíc kultivovaný ţivot. 44 Opak můţe být pravdou. Někdy můţe stačit pouze lehká materiální pomoc nebo rada. Existují sociální sluţby, které upravuje Zákon o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb. Hlavní cíle tohoto zákona jsou: 39 PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN VÁGNEROVÁ, Marie, Ladislav CSÉMY a Jakub MAREK. Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí. Vyd. 1. Praha: Karolinum, s. ISBN PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN

22 Podporovat proces sociálního začleňování uživatelů sociálních služeb. Vytvořit podmínky pro uspokojování oprávněných potřeb lidí, kteří jsou oslabeni v jejich prosazování. Zabezpečit základní rámec k zajištění potřebné podpory a pomoci. 45 Tyto tři cíle se dají shrnout do jednoho obecného cíle, coţ je podpora začlenění lidí v nepříznivé sociální situaci a předcházení vyloučení ze společnosti. 46 Tyto sluţby jsou určeny lidem, kteří potřebují pomoc nebo podporu v tom, co sami nezvládají. Následující sluţby jsem vybrala ze skupiny sluţeb sociální prevence a kaţdá z těchto sluţeb nabízí odborné sociální poradenství, které zahrnuje pomoc při uplatňování práv a zájmů a také při vyřizování osobních záleţitostí Terénní programy Terénní programy mají za cíl vyhledávat osoby, které ţijí rizikovým způsobem ţivota nebo ţijí v sociálně vyloučených komunitách. Dále je jejich cílem pomáhat jim v tom, aby co nejvíce minimalizovali rizika, která jsou spojená s jejich způsobem ţivota, a pomoci jim začlenit se zpět do společnosti. 48 Terénní sociální práce je kombinována s dalšími sociálními sluţbami a její specifikum je to, ţe je poskytována v klientově přirozeném prostředí. Sociální pracovník má za úkol pomoci klientovi se zorientovat v moţnostech, které má a nabídnout mu jeho pomoc. Terénní sociální pracovník také můţe klientovi nabídnout základní zdravotnické ošetření Nízkoprahové denní centrum Nízkoprahové denní centrum je čisté, suché prostředí, kam mohou lidé bez domova během dne přijít. Pobývání v denním centru je bez poplatku a lidé mohou vyuţít veškeré hygienické zařízení tj. sprchy, toaleta, umyvadlo atd. Součástí denního centra je také šatník, ve kterém lidé mohou dostat nové oblečení nebo obuv. Během dne je za malý poplatek stále k dispozici nějaké jídlo a některá centra dokonce nabízí během dne jídlo zdarma. 45 GULOVÁ, Lenka. Sociální práce: pro pedagogické obory. Vyd. 1. Praha: Grada, s. Pedagogika (Grada). ISBN GULOVÁ, Lenka. Sociální práce: pro pedagogické obory. Vyd. 1. Praha: Grada, s. Pedagogika (Grada). ISBN [online]. [cit ]. Dostupné z: 48 [online]. [cit ]. Dostupné z: 22

23 1.4.3 Noclehárny Noclehárny jsou nejvíce vyuţívanou sluţbou v zimním období, kdy lidé z ulice hledají útočiště v suchém a teplém prostředí. Je to sluţba, která poskytuje lůţka na spaní, hygienický servis a popř. potravinový servis. Tuto sluţbu mohou lidé bez domova vyuţít opakovaně, je však poskytována pouze na noc. 49 V zimním období jsou otevřeny noclehárny, které jsou nabízeny bezplatně, ale koncem zimního období se tyto noclehárny zavírají. Jiné noclehárny jsou k dispozici po celý rok, ale jejich vyuţití je moţný za určitý poplatek Azylové domy Azylový dům se svými nároky a nabídkou podobá noclehárnám, ale pouze na první pohled. Azylový dům nabízí lidem bez domova bydlení, v časovém rozmezí do několika týdnů aţ měsíců. Azylový dům poskytuje komplexní pomoc bezdomovcům, kteří mají zájem o reintegraci do společnosti a jsou ochotni a schopni usilovat o změnu své tíživé sociální situace. 50 Prostory azylového domu jsou většinou v lepším stavu, neţ prostory noclehárny a oproti noclehárně je azylový dům sluţbou nepřetrţitou Domy na půl cesty Domy na půli cesty jsou určeny pro mladé lidi do 26 let, kteří ţili dlouhodobě ve školských zařízeních ústavní nebo ochranné výchovy, nebo v jiných zařízeních pro děti a mládeţ. Taktéţ jsou určeny pro osoby, které byly propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Domy na půl cesty nabízejí lidem pomoc při zapojení do běţného ţivota Kontaktní centra Kontaktní centra jsou především určena lidem, kteří trpí nebo jsou ohroţeni závislostí na návykových látkách. Mezi lidmi bez domova jsou takoví, kteří jsou ohroţeni nebo uţ bojují se závislostí, na nějaké návykové látce, proto kontaktní centra uvádím jako formu pomoci i pro lidi bez přístřeší. Cílem kontaktních center je sniţovat sociální a zdravotní 49 PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, s. ISBN [online]. [cit ]. Dostupné z: 23

24 rizika spojená se zneuţíváním návykových látek. 52 Tímto cílem se myslí nabídka zdravotního ošetření, testů na různé nemoci, výměny injekčního materiálu, zprostředkování detoxikační léčby aj Sluţby následné péče Sluţby následné péče by měly navazovat na sluţby zdravotnických zařízení, kde osoby závislé na návykových látkách absolvovaly léčbu, podrobují se jí nebo osobám, které abstinují. Sluţby následné péče jsou poskytované osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách Krizová pomoc Na krizovou pomoc se můţe obrátit kaţdý, kdo se nachází v situaci ohroţení zdraví a ţivota a není schopen tuto situaci vyřešit vlastním úsilím. Nabízí lidem pomoc při poskytnutí stravy, ubytování, dále především socioterapii a pomoc při vyřízení nezbytných osobních záleţitostí Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace je velmi důleţitou součástí pomoci pro lidi bez přístřeší, protoţe směřuje k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. 55 Tato sluţba je určena všem, kteří jsou ohroţeni sociálním vyloučením, tudíţ nejenom lidem bez domova, ale i např. lidem se zdravotním postiţením. Sociální rehabilitace nabízí lidem moţnost získání dovedností, které se jim mohou do budoucna hodit při hledání povolání Sociální bydlení Sociální bydlení se nevztahuje pod sociální sluţby, ale je formou pomoci pro lidi, kteří nemají bydlení. Od roku 2017 by v České republice měla začít fungovat nová koncepce sociálního bydlení, která by měla mít tři stupně [online]. [cit ]. Dostupné z: [online]. [cit ]. Dostupné z: [online]. [cit ]. Dostupné z: [online]. [cit ]. Dostupné z: 24

25 První stupeň sociálního bydlení (krizové bydlení) by měl vypadat jako mezistupeň mezi noclehárnou a azylovým domem. 56 Jednalo by se o lůţko nebo pokoj, ve kterém by lidé mohli zůstat po dobu šesti měsíců, potom by ideálně měli postoupit do druhého stupně sociálního bydlení. Druhým stupněm sociálního bydlení se myslí sociální byt, který bude mít niţší standard. Tento pilíř je určen především pro osoby či rodiny, které přiměřené bydlení mají a rády by v něm zůstaly, nestačí jim na ně ale příjem. 57 Třetím a posledním stupněm sociálního bydlení bude běţně dostupný byt, který zajistí sama obec. Na tento byt by se uzavírala smlouva na dva roky s tím, ţe jednou za rok by se posuzoval příjem nájemníků. 58 Pokud by člověk úspěšně prošel všemi třemi stupni, bylo by na něm, aby si na trhu sehnal svoje vlastní bydlení. 56 [online]. [cit ]. Dostupné z: [online]. [cit ]. Dostupné z: 57 [online]. [cit ]. Dostupné z: [online]. [cit ]. Dostupné z: 58 [online]. [cit ]. Dostupné z: [online]. [cit ]. Dostupné z: 25

26 2 Sociální podnik Druhá kapitola se věnuje sociálnímu podnikání. Nejprve sociální podnikání zařadím legislativně a poté se budu věnovat jeho charakteristickým rysům a tím, proč právě sociální podnik můţe pomoci lidem bez přístřeší. 2.1 Ukotvení v zákoně Dosavadní legislativa Koncept sociální ekonomiky není dosud v České republice přijat. Sociální ekonomika není formálně ani legislativně vymezena ani nejsou definované její subjekty. Sociální ekonomiku a podniky prozatím určujeme zatím pomocí zahraničních přístupů a koncepcí. 59 Jak jsem jiţ zmínila, ţe subjekty sociálního podnikání jsou primárně právnické osoby soukromého práva. Ţádný zákon zatím nesjednocuje definici, podmínky provozování a formu právnické osoby sociálního podnikání, přesto, ţe se takový zákon jiţ připravuje. Konkrétně se jedná o obchodní formy, jako jsou obecně prospěšné společnosti, občanská sdruţení, evidované právnické osoby církví a náboţenských společností (pokud vyvíjí ekonomické aktivity), druţstva, obchodní společnosti (pokud nejsou zaloţeny za účelem podnikání) a nově i sociální druţstva. 60 Jelikoţ prozatím neexistuje ţádná sjednocená obchodní forma pro sociální podniky, kaţdý z nich se musí řídit těmi zákony, které jsou jim vlastní pro jejich obchodní formu. Obecně však mohu vypsat ty, které jsou nejčastější: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, Zákon č. 262/2006 Sb., o veřejných zakázkách, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, s. ISBN DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, s. ISBN [online]. [cit ]. Dostupné z: 26

27 Tyto zákony samozřejmě nejsou jediné, kterými se sociálními podniky řídí. Musím podotknout, ţe existují také zákony upravující samotné podnikání a jejich ekonomickou činnost, kterými se sociální podniky řídí. Jelikoţ zákon o zaměstnanosti hovoří o zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, ale uţ nehovoří o jiných znevýhodněních, řada sociálních podniků se snaží o pracovní integraci skupin, jako jsou etnické menšiny, lidé se závislostmi, po výkonu trestu, dlouhodobě nezaměstnaní či lidé bez domova. 62 Nelze říci, ţe některá z cílových skupin je více či méně důleţitá a jejich začlenění do společnosti je stejně důleţité pro všechny. Sociální podniky zaměřené na tyto cílové skupiny přispívají např. k sociální inkluzi, ke sníţení kriminality, omezení čerpání sociálních dávek, mobilizaci lidského kapitálu a jeho začlenění do výrobního procesu a jiným. 63 Tyto argumenty podporují poţadavek sociálních podnikatelů, aby se politika zaměstnanosti rozšířila i o další podporované skupiny. V současné době se opravdu připravuje zákon o sociálním podnikání, který by měl zaplnit dosavadní díru v legislativě, která sociální podnikání upravuje Zákon o sociálním podnikání Budoucí zákon o sociálním podnikání je teprve v řešení a proto nelze říci, co v něm bude. Vytvoření zákona o sociálním podnikání je jednou z priorit pro programové období let , proto ani není jisté, zda se podle něj budou v následujících několika letech sociální podniky řídit. Mohu se domnívat, ţe v tomto zákoně půjde především o definici sociálního podnikání a o typy sociálních podniků, které nebudou rozděleny podle obchodní formy, ale podle jejich zaměření. Je moţné, ţe zákon bude obsahovat také prvky evidence a dohledu Charakteristika sociálního podnikání Sociální podnik je součástí tzv. třetího sektoru, coţ je veřejný prostor, který je většinou definován pomocí typologie neziskových organizací nebo výčtem subjektů sociální ekonomiky. Sociální podnikání je činnost soukromé organizace, která vyniká tím, ţe její 62 [online]. [cit ]. Dostupné z: 63 [online]. [cit ]. Dostupné z: 64 [online]. [cit ]. Dostupné z: 27

28 činnost nespočívá pouze ve vykonávání ekonomických aktivit orientovaných na dosaţení zisku, ale slouţí k posilování vzájemnosti, solidarity a humanismu ve společnosti. 65 Jinými slovy, je to podnikání, které spojuje jak stránky ekonomiky a prostředí, tak i sociální stránku věci. Sociální podnik se podílí na řešení problémů místní komunity i celé společnosti, cíleně zaměstnává sociálně znevýhodněné a zabraňuje společenskému vyloučení. Přesto, ţe je zaloţen za účelem dosaţení zisku, větší část příjmů pouţije do vybavení nebo zlepšení podniku, vzdělávání zaměstnanců nebo k naplňování obecně prospěšných cílů. Zároveň se snaţí, aby při rozhodování byl zapojen co nejvyšší počet zaměstnanců. 66 Z dlouhodobého hlediska je sociální podnikání nový pojem, o kterém se začalo mluvit teprve v posledních letech, ale za to je čím dál známější a rozšířenější po celém světě. Za průkopníka sociálního podnikání a významného podporovatele sociálních podniků lze považovat Billa Draytona, který v roce 1982 založil organizaci Ashoka. Posláním této organizace je přispět k rozvoji globálního, tvůrčího a konkurenceschopného občanského sektoru, který by podporoval sociální podnikatele a otevíral všem občanům světa možnost nalézat cesty ke změnám a realizovat je. 67 Díky Billu Draytonovi se sociální podnikání stalo uţitečnou a nepostradatelnou součástí sociálně-ekonomického trhu a stále více podnikatelů má zájem o to vést jejich podnik právě jako sociální podnik Vývoj v České republice Sociální ekonomika v České republice navazuje na kulturně-historické kořeny a na historické kořeny. Jiţ po staletí u nás funguje solidarita, vzájemnost, sdruţování a druţstevnictví, proto má Česká republika příznivé podmínky pro přijetí celé koncepce sociální ekonomiky a sociálního podnikání. 68 Dříve zmíněná změna politické situace po roce 1989 měla vliv také na vývoj české ekonomiky. Začaly se obnovovat druţstevní spolky, které byly za předchozího reţimu 65 DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, s. ISBN [online]. [cit ]. Dostupné z: 67 DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, s. ISBN DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, s. ISBN

29 zrušeny, a také byla zaloţena zcela nová druţstva např. v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví aj. 69 Druţstva jsou významnou částí v oblasti sociální ekonomiky, protoţe ovlivňují ekonomickou situaci a zaměstnanost ve státě. Přesto, ţe druţstva vycházejí z hodnot svépomoci, rovnosti, spravedlnosti a solidarity, je na ně pohlíţeno jako na podnikatelský subjekt. Do sociální ekonomiky patří zejména druţstva výrobní, zaměstnávající znevýhodněné osoby Sociální podnik ideálního typu Výzkumná síť EMES uvádí návrh obecného konceptu sociálního podniku, který vytvořila na základě výzkumů prováděných v zemích po celé Evropě. Nakonec uvedla na trh nový pojem a to tzv. sociální podnik ideálního typu. Tyto podniky začaly nabízet řešení nově vznikajících problémů v zemi a soustředí se hlavně na pokrývání míst, kde sociální stát přestal fungovat nebo dostatečně nevyvíjí aktivitu. 71 Definice sociálního podniku ideálního typu je postavena na dvou druzích kritérií a to sociálních a ekonomických. Klíčovými charakteristikami sociálních podniků v Evropě jsou podle EMES: Trvalé aktivity zaměřené na výrobu zboží nebo poskytování služeb, prospět společnosti nebo specifické skupině lidí. 72 Sociální přínos pro komunitu není vedlejším produktem ekonomické aktivity, nýbrţ její podstata. Při zakládání sociálního podniku je vyzdvihována dobrovolnost, vlastní zájem zakladatelů a kolektivní rozměr. Jako velké plus nebo spíš očekávaný fakt je to, ţe do rozhodování o činnostech organizace budou zapojeni i lidé z místní komunity (klienti, dobrovolníci, cílová skupina atd.). Dalším důleţitým bodem ideálního typu sociálního podniku je podíl placené práce, tedy aby mohl takový podnik fungovat, jeho členové 69 DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, s. ISBN DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, s. ISBN DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, s. ISBN DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika, sociální podnikání: podnikání pro každého. Vyd. 1. Praha: WoltersKluwer Česká republika, s. ISBN