UNICORN COLLEGE. Katedra ekonomiky a managementu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Makroekonomická komparativní analýza vybraných ekonomik. Autor BP: Jan Bartík

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNICORN COLLEGE. Katedra ekonomiky a managementu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Makroekonomická komparativní analýza vybraných ekonomik. Autor BP: Jan Bartík"

Transkript

1 UNICORN COLLEGE Katedra ekonomiky a managementu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Makroekonomická komparativní analýza vybraných ekonomik Autor BP: Jan Bartík Vedoucí BP: doc. Ing. Jan Čadil, Ph.D Praha

2

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci na téma Makroekonomická komparativní analýza vybraných ekonomik vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím výhradně odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou v práci citovány a jsou také uvedeny v seznamu literatury a použitých zdrojů. Jako autor této bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s jejím vytvořením jsem neporušil autorská práva třetích osob a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb. V. dne. Podpis zhotovitele. (Jan Bartík)

4 Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Janu Čadilovi, Ph.D. za účinnou metodickou, pedagogickou, odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.

5 Makroekonomická komparativní analýza vybraných ekonomik Macroeconomic comparative analysis of selected economies 5

6 Abstrakt V mé bakalářské práci se zabývám vývojem dluhových, finančních a politických krizí v Řecku, Itálii a Španělsku, kterými tyto země byly v posledních letech zasaženy. Cílem práce bylo zanalyzovat vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů, přičemž největší prostor byl věnován popisu vývoje nezaměstnanosti a veřejného dluhu. Odhaluji příčiny nárůstu těchto dvou ukazatelů a především popisuji rozdílné přístupy vlád při řešení tohoto nárůstu. V závěru uvádím dopad a úspěšnosti jednotlivých politik a vyvozuji nejlepší možné řešení. Klíčová slova Finanční a dluhová krize, nezaměstnanost, veřejný dluh, Řecko, Itálie, Španělsko Abstrakt In my bachelor s thesis I deal with the development of debt, financial a political crisis in Greece, Italy and Spain, by which were these countries hit during the recent years. The goal of my thesis was to examine the development of main macroeconomic indicators, with devoting the main part of my thesis to the description of unemployment and public debt. I reveal the cause of the growth of these two indicators and especially describe the different approaches to solve the growth. Considering the impact and the success of each approach I then choose the most effective one. Key words Financial and debt crisis, unemployment, public debt, Greece, Italy, Spain 6

7 Obsah 1 Úvod Nezaměstnanost Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Politika nezaměstnanosti Veřejný dluh Důsledky veřejného dluhu Společné příčiny krize Řecko Vývoj veřejného dluhu v předkrizovém období Nezaměstnanost v předkrizovém období Vývoj krize v Řecku Kroky podniknuté v roce Kroky podniknuté v roce Kroky podniknuté v roce Dopady úsporných opatření Vývoj nezaměstnanosti v průběhu krize Reformy trhu práce Itálie Vývoj veřejného dluhu v předkrizovém období Nezaměstnanost v předkrizovém období Vývoj krize v Itálii Montiho reformy Dopad reformních kroků Vývoj nezaměstnanosti v průběhu krize Reformy trhu práce

8 7 Španělsko Vývoj veřejného dluhu v předkrizovém období Nezaměstnanost v předkrizovém období Vývoj krize ve Španělsku Krize bankovního sektoru Dopady reformních kroků Vývoj nezaměstnanosti v průběhu krize Reformy trhu práce Srovnání metod překonávání krize Závěr Conclusion Seznam použité literatury Seznam internetových zdrojů Seznam grafů Seznam tabulek

9 1 Úvod Ekonomické krize jsou dnes velmi aktuálním tématem. Ta nedávná byla obzvláště výjimečná svými tvrdými dopady a trvanlivostí. Důležitým charakteristickým rysem poslední krize byla její schopnost zastavit období silného ekonomického růstu, které ji předcházelo. K tomuto došlo odhalením nahromaděných problémů finančního sektoru a hospodaření vlád a domácností s rozpočtem. Tyto problémy následně v mnohých zemích vyústily do krizí finančních, dluhových a politických. V jižní Evropě, kterou se moje bakalářská práce zabývá, je mediálně nejznámější případ Řecka. Jeho problémy ohrožovaly celistvost celé Eurozóny a vyústily v otázky, zdali je v Evropě možné pod jednou měnou sdružovat tolik rozdílných ekonomik. Přestože se jako jediným východiskem mohlo zdát vystoupení Řecka z Eurozóny, představitelé institucí Evropské unie a státníci nejsilnějších evropských zemí se zavázali k udržení Řecka v Eurozóně a k poskytnutí finanční pomoc. Zmíněné předkrizové problémy a eskalace řeckých problémů ohrozily solventnost i dalších evropských zemí. V mé práci je dále věnován prostor vývoji ve Španělsku a v Itálii. Španělské problémy vyplynuly z realitní bubliny. Vláda se tak musela potýkat se ztrátou likvidity bank a zadlužeností domácností. Španělsko nakonec taktéž obdrželo finanční pomoc ze strany institucí EU, ta ale bylo směřovaná na ozdravení bankovního sektoru a byla tudíž politicky přijatelnější. Kromě toho celková výše finanční pomoci pro Španělsko byla zhruba pětinová oproti pomoci Řecku. Největší obavy u orgánů EU vyvolaly finanční potíže Itálie. Bankrot i výpomoc třetí největší ekonomice Eurozóny by byly neunesitelné. Až na nárůst zadlužení se ale ukázalo, že byla Itálie schopná překonat krizi s menšími potížemi než ostatní země jižní Evropy. Vůbec nejhorším průvodním jevem krize byl nárůst nezaměstnanosti. K nárůstu došlo především v Řecku a ve Španělsku, kde byl v posledních letech průměrně každý čtvrtý člověk bez práce. K podobně prudkým nárůstům došlo i u nezaměstnanosti mladistvých a nezaměstnanosti dlouhodobé. Řešení těchto problému je ale bohužel dlouhodobé a zásadní zlepšení se tak nedá v nejbližší době očekávat. Cílem práce je popsat a porovnat vývoj nezaměstnanosti a veřejného dluhu ve třech uvedených zemích a vnést vlastní názor na kroky podniknuté jednotlivými vládami v boji s jejich nárůstem. V tomto ohledu je také v závěru vybráno nejlepší možné 9

10 řešení. Použitelnost tohoto řešení je ale omezena konkrétními podmínkami a možnostmi jednotlivých státu. Otázka zadluženosti je u všech tří států řešena především na vládní úrovni celých států, proto je v práci opomenut vývoj dluhu jednotlivých provincií ve Španělsku. 10

11 2 Nezaměstnanost Vývoj nezaměstnanosti patří mezi nejsledovanější statistická data, protože dobře informuje o stavu ekonomiky a zároveň je vysoká nezaměstnanost makroekonomický problém, který nejtvrději dopadá na jednotlivé obyvatele. S vysokou nedobrovolnou nezaměstnaností jsou spojeny hospodářské problémy, při kterých jsou spousty zboží a služeb, které by nezaměstnaný člověk mohl vyrobit, proplýtvány. Toto je nejlépe vidět na tzv. Okunově zákonu. OKUN (1962) nalezl vztah mezi nezaměstnaností a růstem HDP. Říká, že pokles HDP o dvě procenta potenciálního produktu znamená nárůst nezaměstnanosti průměrně o jeden procentní bod. Jinými slovy, že nezaměstnanost se nemění, pokud skutečné a potencionální HDP roste stejným tempem. SAMUELSON (2010, str. 654) uvádí, že pokud se má tedy nezaměstnanost snížit, skutečné HDP musí růst rychleji. Dále dlouhodobá nedobrovolná nezaměstnanost zapříčiňuje problémy, které jsou peněžně těžko vyčíslitelné, mezi které ale patří psychické a společenské strádání rodin a jednotlivců. MPSV (2013) definuje míru nezaměstnanosti jako podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel stejného věku. Od roku 2004 MPSV užívá termín dosažitelní uchazeči, což jsou uchazeči o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Podle druhu vzniku ekonomové rozlišují tři druhy nezaměstnanosti a to frikční, strukturální a cyklickou. Frikční nezaměstnanost vzniká kvůli pohybu pracovních sil na trhu práce. Vzhledem k tomu, že ne všechna pracovní místa jsou identická a ne všichni lidé mají stejné preference, nějakou dobu trvá, než si člověk najde vyhovující práci. Podle SAMUELSONA (2010 str. 655) by k pohybu na pracovním trhu a tedy i k frikční nezaměstnanosti tudíž docházelo i v případě plné zaměstnanosti. MANKIW (2001, str. 160) uvádí, že z hlediska politiky státu může být důvodem pro vysokou míru frikční nezaměstnanosti například odstupné, které jsou zaměstnavatelé povinni platit propuštěným zaměstnancům. 11

12 Strukturální nezaměstnanost vzniká kvůli nesouladu nabídky a poptávky na trhu práce. Je způsobena rigidností mezd, kdy se při dané mzdě na trhu objevuje převis nabídky práce nad poptávkou. SAMUELSON (2010, str. 655) uvádí, že v evropských zemích přinesla kombinace vysokých reálných mezd, sociálních dávek a daní vysokou úroveň strukturální nezaměstnanosti, která přetrvává celé poslední desetiletí. Cyklická nezaměstnanost fluktuuje podle ekonomického cyklu regionu. Roste v hospodářské recesi, kdy klesají celkové výdaje a příjmy a tudíž i poptávka po práci. V textu se při popisu nezaměstnanosti část pracuje s termíny pracovních kontraktů. Mezi hlavní kontrakty patří: Permanentní kontrakt úvazek na dobu neurčitou, fixní kontrakt úvazek na dobu určitou, atypické kontrakty dočasný kontrakt (obdoba dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti), sdílení práce, učňovské kontrakty a tréninkové programy. 2.1 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost vzniká při nastavení mzdy na takovou úroveň, při které se nabídka práce rovná poptávce a zároveň existuje část pracovní síly, která při dané výši mzdy odmítá pracovat. Tento dobrovolně nezaměstnaný člověk dal před prací přednost volnému času, životu na sociálních dávkách, předčasnému odchodu do důchodu, nebo se může jednat o frikčně nezaměstnaného, který novou práci hledá. Na druhou stranu k nedobrovolné nezaměstnanosti dochází, pokud tržní mzda převyšuje mzdu rovnovážnou a vzniká tak přebytek pracovníku ucházejících se o místo. MANKIW (2001, str. 162) uvádí tři důvody, kvůli kterým je tržní mzda rigidní a neklesne na úroveň, která čistí trh. Patří sem zákony o minimální mzdě, monopolní síla odborů a tzv. efektivní mzda. Zaměstnavatel má vládou nařízenou minimální mzdu, kterou může zaměstnanci vyplácet. Většina pracovní síly je pohodlně nad touto hranicí, ale zvláště u méně kvalifikovaných a zkušených pracovníků je tato minimální mzda nad mzdou čistící trh a tím 12

13 pádem snižuje množství práce, kterou firmy poptávají. Skupina lidí, na které nevýhody minimální mzdy nejvíce dopadají a snižují tak jejich zaměstnanost, jsou mladiství a to právě kvůli jejich nekvalifikovanosti a malému meznímu produktu. Monopolní síla odborů je znatelná především v Evropě, kde mají odbory vytvořené na firemní a národní úrovni možnost ovlivňovat výši mzdy a pracovní podmínky. Tato společně dohodnutá mzda je pak většinou vyšší než mzda čistící trh a tím negativně přispívá k výši nezaměstnanosti, protože firmy si nemůžou dovolit najmout tolik pracovníků. Teorie efektivní mzdy říká, že je ve vlastním zájmu zaměstnavatelů platit vyšší mzdy, protože tím dosáhnou vyšší produktivity práce. Tato teorie je opřena o čtyři body. První se dnes dá uplatnit především v chudších zemích, kde se vyšší mzda promítne do lepšího zdravotního stavu zaměstnanců a tím se od nich dá očekávat větší produktivita. Druhý bod je založen na předpokladu, že vyšší mzda snižuje střídání zaměstnání. Zaměstnanci jsou motivováni zůstat stále u stejného zaměstnavatele a jeho náklady na vyhledávání a zaškolování nových pracovníků se tím snižují. Třetí bod vychází z předpokladu, že průměrná kvalita pracovní síly firmy je závislá na výši mzdy, kdy nejsou při vyšší mzdě ti nejlepší pracovníci s největšími možnostmi nuceni odejít a hledat si lepší práci, a nesnižují tak kvalitu celé pracovní síly ve firmě. Poslední bod je opřen o fakt, že při vyšší mzdě se předpokládá větší snaha zaměstnance pracovat pilněji a práci si tak udržet, protože cena placená za odvolání z jeho pracovního místa by tak byla příliš vysoká. Všechny výše uvedené body tedy udržují mzdu na vyšší úrovni a nedovolí ji tak rychle se přizpůsobit nabídce a poptávce. 2.2 Politika nezaměstnanosti Vláda může použít dvě základní opatření na regulování výše nezaměstnanosti a to pasivní a aktivní politiku nezaměstnanosti. Pasivní přístup stanovuje určitou výši podpory v nezaměstnanosti a to proto, aby lidé, kteří se ocitnou bez práce, mohli pobírat alespoň životní minimum a tím si zabezpečili svoje základní potřeby. Stojí-li za nárůstem nezaměstnanosti hospodářská recese, lidé propuštění z práce jsou tak díky podpoře schopni vytvářet alespoň nějakou poptávku po zboží a službách a pomáhají tak zjemnit dopad ekonomické krize. Aktivní politika vlády spočívá ve vytváření pracovních míst, 13

14 rekvalifikací, praktikantských míst, podpoře podnikání apod. Pokud hovoříme o cyklické nezaměstnanosti, cestou k jejímu a nastartování ekonomiky je fiskální expanze vlády a uvolněná monetární politika národní banky. Dále v případě cyklické nezaměstnanosti často dochází ke zpružňování trhu práce a redukcí minimálních mezd, zjednodušením propuštění a přijímání zaměstnanců, podporou úvazků na dobu určitou a vytvářením atypických kontraktů. Frikční nezaměstnanost není tak nebezpečná jako strukturální a cyklická, pokud by s ní vláda bojovala má například možnost zlepšit informovanost o volných pracovních místech nebo snížit odstupné. Nejkomplexnější je řešení strukturální nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že stimulace ekonomiky může redukovat strukturální nezaměstnanost jen dočasně, je nezbytné nejprve nalézt příčinu nesouladu poptávky a nabídky práce. Při rigidnosti mezd má vláda možnost snížit minimální mzdu nebo omezit sílu odborů. V případě nesouladu mezi dovednostmi pracovníků a potřebami zaměstnavatelů se nabízí investice do lidského kapitálu (podpora tréninkových programů a učňovství, reforma systému školství). Další možností je různými daňovými úlevami oceňovat zaměstnavatele, kteří přijímají zaměstnance na dobu neurčitou. U dlouhodobých kontraktů lze očekávat, že zaměstnavatel převezme iniciativu v investování do lidského kapitálu. Další faktor zvyšující strukturální nezaměstnanost je nedostatečná mobilita na trhu práce a to buď geografická, nebo oborová. Při oborové imobilitě může být opět řešením investice do vzdělávání. Při geografické imobilitě vláda může na straně zaměstnanců podporovat dojíždění za prací nebo ubytování. Na straně zaměstnavatelů můžou být daňovými úlevami podporovány firmy zakládané v deprimovaných oblastech. Vyšší zaměstnanost vede k zapojení více lidí do produktivního procesu a ke zvýšení státního HDP. Na druhou stranu je ale většina výše uvedených politik finančně i časově nákladná. Cílem vlády by tak mělo být najít rovnováhu mezi přínosem těchto politik a jejich cenou, nejlépe za zachování stejného poměru dluhu vůči HDP. 3 Veřejný dluh Veřejný dluh zahrnuje dluh vlády, nižších vládních celků, mimorozpočtových fondů a fondů sociálního zabezpečení. Podle SAMUELSONA (2010, str. 710) používají vlády 14

15 k plánování a kontrole svých fiskálních záměrů rozpočet, který obsahuje plánované veřejné výdaje a očekávané daňové příjmy. Deficit rozpočtu nastává, pokud v daném roce vládní výdaje převyšují vládní příjmy. O tento deficit tudíž narůstá kumulované veřejné zadlužení. Pokud vláda pro daný rok pracuje se schodkovým rozpočtem, musí si u veřejnosti půjčit, což probíhá skrze dluhopisy emitované vládou na domácím nebo zahraničním trhu. Pokud stát dluží svým obyvatelům, hovoříme o vnitřním dluhu, který je mnohými ekonomy považován za méně škodlivý, protože dlužíme sami sobě. Pokud by například občan držel vládní obligace v určité výši a zároveň podléhal dani, jejíž výše by se rovnala právě kupónům z dané držené obligace, pak by nemělo smysl o dluhu hovořit jako o zátěži. Vnější dluh nastává tehdy, pokud jsou věřiteli zahraniční subjekty (fyzické a právnické osoby, ale i instituce jako Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond, nebo Světová banka) a znamená čisté snížení zdrojů dostupných pro domácí spotřebu. Samostatnou kapitolou je státní dluh. Dle MINISTERSTVA FINANCÍ (2014) není do evidence státního dluhu zařazen dluh mimorozpočtových fondů, fondů sociálního a zdravotního pojištění, krajů a obcí. Do státního dluhu nejsou rovněž zařazeny státní záruky, které spravuje přímo státní rozpočet. MINISTERSTVA FINANCÍ (2014) dále uvádí, že domácí a zahraniční dluh je kryt: Státními pokladničními poukázkami, státními střednědobými a dlouhodobými státními dluhopisy, dalšími domácími instrumenty, např. repo-operacemi, přijatými krátkodobými zápůjčkami, zápůjčními facilitami. V obdobích ekonomické recese nebo války se často stává, že vláda nemusí emitovat nové dluhopisy pouze za účelem krytí vládních výdajů, ale také za účel splacení předešlého dluhu (tzv. debt roll-over). S touto skutečností je většinou spojen pokles ceny dluhopisů a tudíž nárůst jejich výnosnosti, čímž mají být přilákáni noví investoři. Vývoj výnosnosti vládních dluhopisů tak může být indikátorem solventnosti země. Výše veřejného dluhu nejčastěji není sledována v absolutních hodnotách, ale jako poměr vůči státnímu HDP. Díky to může vláda snížit relativní výši dluhu buďto restrikcemi (úsporná opatření, škrty, zvýšení daní), které snižují absolutní výši zadlužení, 15

16 nebo expanzí (snížení daní, fiskální expanze vlády, investice do politik nezaměstnanosti), která přispívá ke zvýšení HDP. Při přemíře restriktivního přístupu dochází k omezení produktivity, nárůstu nezaměstnanosti a poklesu HDP, naopak při neefektivní expanzi je zatěžován státní rozpočet. 3.1 Důsledky veřejného dluhu Mezi důsledky vysokého veřejného dluhu patří především zpomalení tempa hospodářského růstu a pokles životního standardu obyvatel. Toto je zapříčiněno tím, že lidé začnou investovat značnou část svého kapitálu do vládních obligací místo do nemovitostí a finančních aktiv. Veřejný dluh tak začne nahrazovat soukromý kapitál. Dalším důvodem je skutečnost, že s vyšším veřejným dluhem je spojen nárůst úrokových měr, což má, jak uvádí SAMUELSON (2010, str. 713), za následek zvýšení míry úspor domácností. V neposlední řadě může být s nárůstem veřejného dluhu spojen nárůst daní, které jsou nutné k pokrytí výdajů na správu státního dluhu, čímž je na obyvatele vytvořen nátlak, který snižuje spotřebu a brzdí produkci. Dalším důsledkem vysokého dluhu může být snaha vlády navýšit inflaci. Vzhledem k tomu, že je výše dluhu uváděná v nominálních hodnotách, reálná hodnota dluhu klesá s nárůstem cenové hladiny. MANKIW (2001, str. 423) uvádí tři důvody, proč nebývá ke zvyšování inflace v obdobích vysoké zadluženosti přistupováno. Jednak je to proto, že většina zemí je schopna financovat deficit vydáváním dluhopisů a nemusí se tak uchylovat k ražebnému, dále je to poměrně značná nezávislost centrálních bank, které by měly odolat politickým tlakům, a v neposlední řadě je to uvědomění zákonodárců, že zvyšování inflace by bylo jen krátkozrakým řešením. 4 Společné příčiny krize Po prasknutí internetové bubliny na konci roku 2001 zažila světová ekonomika období nebývalého růstu, který byl strmě ukončen jednou z největších finančních krizí od dob hospodářské recese z roku I když důvod vzniku takto hluboké krize je stále předmětem diskuze, mezi ekonomy panuje konsenzus alespoň nad následujícími příčinami. Narůstající ceny akcií na přelomu nového tisíciletí zapříčinily nárůst poptávky 16

17 po ostatních možnostech investování, mezi které patřili i nemovitosti. BAKER (2009,str. 74) uvádí, že vzhledem k tomu, že nabídka nemovitostí je relativně fixní v krátkém období, navýšení poptávky způsobilo tlak na zvýšení ceny domů. Toto bylo podpořeno velice uvolněnou monetární politikou FEDu v první polovině prvního desetiletí. K hlavnímu znaku jejich politiky patřilo držení úrokové míry na rekordních minimech, což učinilo půjčky dostupnější pro širší okruh zájemců. Tím byl vytvořen nový trend života na dluh a to jak na úrovni jednotlivců, tak na úrovni států, kde se stalo pravidlem, že část výdajů státu je kryta z peněz získaných z půjček a to buď od domácích, nebo zahraničních subjektů. Vzhledem k tomu, že bankovní domy po celém světě měly zájem na investici do dobře diverzifikovaných produktů, jakými byli finanční deriváty vytvořené na balíky hypoték, finanční krize se po prasknutí realitní bubliny mohla snadno rozšířit do celého světa. 5 Řecko Řecký hrubý domácí produkt je z největší části tvořen terciálním sektorem (turismus, hotelnictví, telekomunikace), který přispívá přibližně na 75 % vytvořeného produktu. Sekundární sektor (výroba mramoru, nealkoholických nápojů, farmaceutický průmysl) tvoří zhruba 22 % domácí produkce a zbylými 3 % přispívá k domácímu produktu primární sektor (pěstování pšenice, ječmene, kukuřice, vína). 5.1 Vývoj veřejného dluhu v předkrizovém období V řecké historii není problém s veřejným dluhem nic neobvyklého. Jak uvádí NELSON a KOL. (2011, str. 2) více než polovinu let od roku 1832, kdy Řecko získalo nezávislost od Tureckého císařství, bylo zadlužené takovým způsobem, že mělo problém splácet své závazky. K hlavním důvodům tohoto zadlužení podle NELSONA a KOL. (2011, str. 2) patří přílišné státní zásahy do ekonomiky, velká a nehospodárná státní správa, obrovské daňové úniky a rozšířený politický klientelismus. Abychom podchytili příčiny vysokého veřejného dluhu, se kterým se Řecko v současnosti potýká, musíme se vrátit do osmdesátých let minulého století. V tomto 17

18 období totiž došlo k prudkému nárůstu zadlužení a to přibližně z 20 % HDP na konci let sedmdesátých až na 100 % HDP v průběhu let devadesátých. Graf 1: Vývoj řeckého vládního dluhu (procento HDP) Zdroj: EUROSTAT (2014), vlastní zpracování Příčiny nárůstu zadlužení můžeme dle ALOGOSKOUFISE (2012, str. 16) hledat ve druhém ropném šoku z roku 1979, který utlumil růst ekonomiky ze 7,2 % v roce 1978 na 0,7 % v roce ALOGOSKOUFIS (2012, str. 16) charakterizuje osmdesátá léta jako dekádu stagflace a makroekonomického populismu vlády levicově orientované strany PASOK (Panhelenistické sociální hnutí), v jejímž čele stál Andreas Papandreou. PASOK se udržel u moci přes dvě volební období od roku 1981 po rok Schodek rozpočtu se v tomto období pohyboval v průměru okolo 9 % HDP, což dle ALOGOSKOUFISE (2012, str. 16) společně s vysokou inflací, poklesem hospodářské produkce a volnou měnovou politikou přispělo k prudkému nárůstu veřejného dluhu a ke ztrátě konkurenceschopnosti. Další uvedenou příčinou je vládní garance půjček pro soukromé i veřejné podniky a organizace, které do roku 1989 činili už 32 % HDP. V následujících třech letech nebyla polovina těchto půjček splacena a přispěla tak k dalšímu zvýšení veřejného dluhu. Stoupající trend zadluženosti pokračoval i mezi lety 1990 a 1993, kde se ve vládě za politického zmatku vystřídaly strany Národní jednota a Nová demokracie. Konsolidovat veřejné rozpočty se podařilo až při opětovném příchodu strany PASOK, která se dostala 18

19 k moci roku 1993 a jejímž hlavním cílem bylo připravit zemi pro vstup do Eurozóny. KOURETAS (2012, str. 4) uvádí, že mezi lety 1994 až 1999 byl za účelem splnění Maastrichtských kritérií zaveden stabilizační program. Toto období se dá charakterizovat ustáleným veřejným dluhem, který dosahoval v průměru 110 % HDP. V roce 2001 bylo Řecko přijato do Eurozóny a to i přes to, že od roku 1999 se mu nepodařilo dosáhnout schodku rozpočtu nižšího než 3 % HDP, což je limit stanovený pro přijetí dle Maastrichtských kritérií. Toto přijetí lze podle WOODSE (2012, str. 9) interpretovat buďto jako strukturální selhání kritérií nebo politické selhání evropských lídrů. Dle mého názoru jde spíše o selhání politických elit. Maastrichtská kritéria byla nastavena poměrně přísně, ale nebyla doslovně vyžadována téměř u žádných z přijímaných států. Mnohem silnější byla snaha evropských lídrů o sjednocenou ekonomiku. Vstup do Eurozóny Řecku přinesl nesporné výhody. KOURETAS (2012, str. 2) uvádí, že zavedení eura znamenalo snížení inflace a inflačního očekávání a tím pádem i snížení nejistoty. Dále nízkoinflační prostředí a s tím spojený pokles v nominálních úrokových mírách vedl, díky schopnosti půjčovat si a půjčovat přes delší časový horizont, k navýšení soukromých investic. MANOLOPOULOS (2011, str. 16) popisuje léta od přijetí eura po propuknutí krize, jako období zejména šťastné pro turismus, který vzrostl z 10 miliónů turistů ročně na 17 miliónů, loďařství, které bylo nastartováno obrovskou čínskou poptávkou, zemědělství a reality. V tomto období Řecko zaznamenalo stabilní růst HDP v průměru 3,6 % ročně, to ale za cenu inflace vyšší než cílené (na řecký standard stále velmi nízké), která se pohybovala kolem 3,4 % ročně. Celková zadluženost činila na konci roku ,4 % HDP a zůstala přibližně konstantní až do propuknutí finanční krize, kdy dosahovala 112,9 %. Schodek státního rozpočtu v daném období postupně rostl, v době přijetí do Eurozóny činil 4,5 % HDP, zatímco na začátku krize čítal téměř 10 % HDP. NELSON a KOL. (2010, str. 2) uvádí, že průměrný deficit rozpočtu v daném období před krizí dosahoval přibližně 5 % HDP, zatímco v Eurozóně dosahoval průměrně 2 %. K deficitním výsledkům docházelo a dochází i na běžném učtu. Dle EUROSTATU (2014) se tento schodek rovnal v průběhu daného období v průměru 9 % HDP. Další pokles jsme mezi léty mohli zaznamenat v oblasti konkurenceschopnosti. GIBSON a KOL. (2011, str. 8) uvádí, že k hlavnímu důvodu tohoto poklesu patří právě relativně rychlejší růst cenové hladiny a mezd oproti zbytku Eurozóny. 19

20 Během devadesátých let minulého století, kdy se Řecko připravovalo ke vstupu do Eurozóny, dramaticky klesly výnosy vládních dluhopisů. Dle BANK OF GREECE (2014) klesl výnos desetiletého vládního dluhopisu z 24,5 % v roce 1990 na 5,3 % v roce Pokles úrokové míry lze dobře vidět na srovnání rozdílu výnosností řeckých a německých desetiletých dluhopisů, které uvádí GIBSON a KOL. (2011, str. 7). Tento rozdíl činil na začátku roku 1998 přes bazických bodů, v období od roku 2002 po 2007 se už pohyboval v rozmezí 20 až 30 bodů. Tohoto razantního snížení nákladů na výpůjčky vláda Řecka po vstupu do Eurozóny využila k pokrytí vládních výdajů a k vyrovnání nízkých příjmů z daní. Výpůjčky vlády byly také používány ke krytí importu, který nebyl kryt exportem. Toto utrácení bez jakýchkoliv investic do budoucího růstu a zvýšení kompetitivnosti řecké ekonomiky vedlo k prudkému nárůstu zadluženosti, který je číselně popsán výše. 5.2 Nezaměstnanost v předkrizovém období Trh práce v Řecku se vždy vyznačoval vysokou nezaměstnaností. K poklesu došlo až v letech před současnou recesí. Podle EUROSTATU (2014) nezaměstnanost u lidí ve věku mezi 15 a 64 let v roce 1999 dosahovala svého desetiletého vrcholu 12,1 %, odkdy ale klesala až po rok 2008, kdy se rovnala 7,8 %. BAKAS a PAPAPETROU (2012, str. 11) uvádí, že nezaměstnanost v Řecku je vysoká především mezi ženami a mladistvými, stejně jako je tam nadprůměrný podíl nezaměstnanosti dlouhodobé. KATSANEVAS a LIVANOS (2003, str. 3 až 9) uvádí čtyři důvody, kvůli kterým se nezaměstnanost před vstupem do Eurozóny dlouhodobě držela na tak vysoké úrovni: Nabídka osob s vysokou kvalifikací převyšovala poptávku problém vyplývá z neelastičnosti vzdělávacího systému vůči potřebám trhu práce, selhání aktivních politik trhu práce (ALMP), vysoká právní ochrana zaměstnaných, kvůli které mladí lidé měli větší problém najít práci, nízká flexibilita trhu práce (Řecko v roce 2001 patřilo k zemím s nejnižším procentem lidí zaměstnaných na částečný úvazek). 20

21 Po přijetí do Eurozóny byly zmíněné nedostatky řeckého trhu práce kompenzovány nastartováním ekonomiky a nezaměstnanost tak od roku 2001 začala postupně klesat. I přesto, že byl vývoj míry nezaměstnanosti po roce 2001 příznivý, stále Řecko nebylo schopné dosáhnout alespoň na průměr v evropském měřítku. Jednalo se převážně o nezaměstnanost strukturální, která nejtvrději dopadala na ty nejzranitelnější skupiny, jako jsou mladiství a ženy. OECD ECONOMIC SURVEY: GREECE (2005, str. 104) uvádí, že mezi léty 2001 a 2005 se řecký trh práce potýkal především s problémy v mzdovém systému, který byl zatížen kolektivními dohodami, relativně vysokou minimální mzdou vzhledem k průměrné mzdě v průmyslu a v Evropské unii nadprůměrnými příspěvky na sociální zabezpečení. Dalším problémem byla přetrvávající vysoká ochrana zaměstnaných, která nutila zaměstnavatele raději nechat své zaměstnance pracovat přesčas než přijímat nové, v neposlední řadě to byla nízká flexibilita trhu práce způsobená neochotou zaměstnavatelů přijímat na částečné úvazky. Po volbách v roce 2000 se k moci opět dostala levicově orientovaná strana PASOK, která se se svým programem soustředila převážně na reformy trhu práce, sociálního zabezpečení a vzdělávání. IOANNOU (2010, str. 9) uvádí reformy, které Ministerstvo práce, sociálního zabezpečení a blahobytu zavedlo ihned po nástupu do úřadu. Mezi tyto reformy patřily změny horních limitů pro hromadné propouštění, restrikce prací přesčas, zvolnění pracovního času zaměstnanců, zavedení náhrad zaměstnavatelům na sociálním pojištění za přivedení nových účastníků na trh práce a rozšíření zaměstnávání na částečné úvazky ve všech sektorech ekonomiky. Během funkčního období vlády byla zavedena celá řada dalších reforem trhu práce. OECD ECONOMIC SURVEY: GREECE (2005, str. 104) vyzdvihuje hlavně reformu z roku 2004, která se soustředila na rovnost pracovních příležitostí pro nejzranitelnější skupiny, možnost být zaměstnán na částečný úvazek ve veřejném sektoru (ve veřejném sektoru je situace obzvlášť neudržitelná kvůli vysoké míře klientelismu) a motivování k větší pracovní mobilitě. Ze zmíněného je jasné, že si vláda v daném období dobře uvědomovala nedostatky řeckého trhu práce. Dle mého názoru podnikla správné kroky k jeho větší flexibilitě, která přispěla ke snížení nezaměstnanosti v následujících letech. Po vládě strany PASOK se v roce 2004 dostala k moci středně-pravicová strana Nová Demokracie. Období její vlády je charakteristické klesající nezaměstnaností a to 21

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Evropské stres testy bankovního sektoru

Evropské stres testy bankovního sektoru Evropské stres testy bankovního sektoru Evropský bankovní sektor, podobně jako americký na přelomu 2008 a 2009, se dostal v 2Q letošního roku do centra pozornosti investorů v souvislosti s narůstajícími

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Září 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika V září vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 3,4 procent po růstu o 3,3 procent v srpnu. Vývoj inflace byl

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Červenec 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Po růstu o 3,5 procenta v červnu vzrostly spotřebitelské ceny v červenci meziročně o 3,1 procenta. Vývoj

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka CFO Club Praha, 20. února 2013 Stávající situace čs. ekonomiky Česká ekonomika se nachází již zhruba rok

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA 1/H1 5 7 9 1 11 1 13 Jan 1 Feb 1 March 1 April 1 May 1 June 1 5 7 9 1 11 1 13 1* 15* 1* Tato nová zpráva Vám poskytne aktuální informace

Více

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3.1 Vládní strategie a střednědobé fiskální cíle Hlavními cíli vlády v oblasti fiskální politiky (viz Kapitola 1), které se budou promítat do hospodaření vládního

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ SITUACE ŘECKA V KONTEXTU TZV. EUROKRIZE. Markéta Hejlová

AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ SITUACE ŘECKA V KONTEXTU TZV. EUROKRIZE. Markéta Hejlová AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ SITUACE ŘECKA V KONTEXTU TZV. EUROKRIZE Markéta Hejlová OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Oficiální název: Řecká republika rozloha: 131 990 m 2 počet obyvatel: 10 787 960 hustota zalidnění: 81,75/m

Více

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2013 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2013 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Únor 2013 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle konečných čísel klesl HDP meziročně o 1,7 procent a mezi-čtvrtletně o 0,2 procent ve 4. čtvrtletí a potvrdil

Více

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD.

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD. VYBRANÁ TÉMATA 17/2011 Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně Ing. Marcela Cupalová, PhD. srpen 2011 Vybraná témata 17/2011 2 Světová ekonomická krize, která byla spuštěna finanční

Více

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména

Více

I) Vlastní kapitál 1) Základní jmění /upsaný kapitál/ 2) Kapitálové fondy: - ážio/disážio - dary - vklady společníků 3)Fondy ze zisku: - rezervní

I) Vlastní kapitál 1) Základní jmění /upsaný kapitál/ 2) Kapitálové fondy: - ážio/disážio - dary - vklady společníků 3)Fondy ze zisku: - rezervní Náklady na kapitál I) Vlastní kapitál 1) Základní jmění /upsaný kapitál/ 2) Kapitálové fondy: - ážio/disážio - dary - vklady společníků 3)Fondy ze zisku: - rezervní fond - statutární a ostatní fondy 4)

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Listopad 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem prosince poklesly spotřebitelské ceny během listopadu o 0,5 procenta.

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

Stabilita veřejných financí

Stabilita veřejných financí Stabilita veřejných financí Pavel Štěpánek, Eva Zamrazilová Česká bankovní asociace Aktuální problémy fiskální politiky Mezinárodní konference Newton College Praha, 25. září 2015 Rizika veřejného dluhu

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Prosinec 2009 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna vzrostly spotřebitelské ceny během prosince o 0,2 procenta. V meziročním

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 LEDEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Čtvrtletní šetření ČNB

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Komisař Solbes představil ekonomickou předpověď EU (2000-2002)

Komisař Solbes představil ekonomickou předpověď EU (2000-2002) Komisař Solbes představil ekonomickou předpověď EU (2000) (Výtah z textu) Ekonomická situace je nejlepší za posledních deset let a to jak z pohledu domácích indikátorů, tak z pohledu pozitivního vlivu

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy David Marek Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 110 00 Praha 1, Česká Republika, tel.: +420 221 424 111, fax: +420 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000

Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 2000 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě vykázal za rok 2000 zisk ve výši 37 tis. Kč. Jedná se o zisk, kterého

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světové ekonomiky v roce 2008 byl významně poznamenán vážnou hospodářskou recesí. Nejsilnější ekonomika světa USA zaznamenala četné a významné otřesy na finančních

Více

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012 MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko

Více

Dopad sociální reformy

Dopad sociální reformy Dopad sociální reformy Zaměstnanost Státní sociální podpora Sociální služby Dávky osobám zdravotně postiženým Daně a pojistné odvody Oblast zaměstnanosti Přehled zásadních změn: redukce státní podpory

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnovm nové a statistiky Praha, 3.11.9 Plán n prezentace Vnější prostředí Veřejné finance

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 214 DUBEN 214 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 2 Analytikův občasník Ř ÍJEN 2006 O BSAH: AGREGÁTNÍ POPTÁVKA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Ekonomický výhled ČR

Ekonomický výhled ČR Ekonomický výhled ČR Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Den otevřených dveří České národní banky Praha, 8. června 2013 Finanční a dluhová krize v eurozóně Podobně jako povodně neznají hranic,

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

Makroekonomický vývoj a trh práce

Makroekonomický vývoj a trh práce Makroekonomický vývoj a trh práce Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce měnová a statistiky Setkání bankovní rady ČNB s představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů

Více

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 11 Praha 1, Česká Republika, tel.: +42 221 424 111, fax: +42 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz Obsah Nestabilita na

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Úvod Cílem této krátké tematické analýzy je zmapovat selektivní dopady globálního

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Říjen 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem listopadu stouply spotřebitelské ceny v říjnu o 4,0 procenta meziročně, což

Více

Dluhová krize, aktuáln. lní. doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D.

Dluhová krize, aktuáln. lní. doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Dluhová krize, aktuáln lní problémy eurozóny doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Integrační fáze Zóna volného obchodu Celní unie Společný trh Hospodářská a měnová unie Úplná ekonomická integrace Politická unie

Více

Makroekonomický vývoj a prognóza ČNB

Makroekonomický vývoj a prognóza ČNB Makroekonomický vývoj a prognóza ČNB Porada vedoucích ch obchodně ekonomických úseků zastupitelských úřadů ČR Mojmír r Hampl viceguvernér ČNB Praha, 23.6.2008 Obsah Vnější prostředí české ekonomiky Vývoj

Více

Řecké problémy a dopady na Česko. Praha, 29. dubna 2010

Řecké problémy a dopady na Česko. Praha, 29. dubna 2010 Řecké problémy a dopady na Česko Praha, 29. dubna 2010 Proč se zabývat Řeckem Obviňují nás, že strašíme Řeckem Odborníci i novináři upozorňují, že situace může být horší, než se zdálo V EU se vážně uvažuje,

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Bulharsko? Přemýšlejte o něm

Bulharsko? Přemýšlejte o něm Bulharsko? Přemýšlejte o něm Martin Vacek ředitel pobočky PETERKA & PARTNERS v Sofii www.peterkapartners.com Pár ekonomických dat za 2. čtvrtletí roku 2008 Růst HDP ve výši 7,1 % Růst domácí poptávky ve

Více

Zavedení eura. Mirek Topolánek ČR

Zavedení eura. Mirek Topolánek ČR Zavedení eura v České republice Mirek Topolánek předseda vlády ČR Brownovy testy Dostatečnáflexibilitatrhůschopných ustát změnu ekonomického klimatu Dopad na investice Dopad na zaměstnanost Dopad na britský

Více

Výhled české ekonomiky na období 2011-2012. Pavel Mertlík hlavní ekonom

Výhled české ekonomiky na období 2011-2012. Pavel Mertlík hlavní ekonom Výhled české ekonomiky na období 2011-2012 Pavel Mertlík hlavní ekonom 14.10.2010 Globální výhled: růstová pauza prudké zpomalení hospodářského růstu v USA a v eurozóně v druhém pololetí r. 2010 prvním

Více

P R E S S E S E R V I C E

P R E S S E S E R V I C E PRAHA, 3. června 2013 Coface nabádá k opatrnosti při obchodování kvůli nárůstu případů neplacení Insolvence jsou na vzestupu po celé střední Evropě Všude ve střední a východní Evropě s výjimkou Lotyšska,

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013 www..cz Vývoj automobilového trhu Q1 213 Aktuální vývoj české ekonomiky Slabá spotřeba 212: -3,5 % r/r 1Q 213: -1,2 % r/r Hluboký propad spotřeby ovlivněn náladou na trhu a vládními opatřeními, která snížily

Více

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR: PŘEHLED A KOMENTÁŘE SP ČR ZPRACOVAL: BOHUSLAV ČÍŽEK (BCIZEK@SPCR.CZ) ZPRACOVÁNO K 30.10.2015 VÝZNAM PRŮMYSLU Průmysl (2014) 32,4% podíl na přidané hodnotě

Více