INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE"

Transkript

1 INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

2

3 OBSAH A INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE... 5 A.1.1 ZÁKLADNÍ CÍLE A SOUVISLOSTI PROGRAMU 5 A.1. VEDLEJŠÍ CÍLE PROGRAMU 6 B VÝCHOZÍ SITUACE OBRAZ EMISNÍ SITUACE... 7 B.1.1 SWOT ANALÝZA 7 B.1. MAKROEMISNÍ ANALÝZA 8 B.1.3 MIKROEMISNÍ ÁST 37 B.1.4 STÁVAJÍCÍ ZVLÁŠT VELKÉ SPALOVACÍ ZDROJE 51 B.1.5 EMISE Z DOPRAVY 5 C VZTAH K NÁRODNÍMU PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ESKÉ REPUBLIKY D VZTAH K ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCI E VZTAH K DALŠÍM KONCEPNÍM DOKUMENTM F VZTAH K STÁTNÍMU PROGRAMU PODPORY ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJ G VZTAH KE KRAJSKÉMU PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ H OBECNÉ ZÁSADY STRATEGIE PROGRAMU... 6 I VÝVOJ A MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A EMISÍ I.1.1 VÝVOJ EMISNÍ SITUACE 61 I.1. VÝVOJ IMISNÍ SITUACE 61 I.1.3 MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A ZJIŠOVÁNÍ EMISÍ 64 J POŽADAVKY ÚMLUVY EHKOSN A PROTOKOLU K HODNOCENÍ DOSAŽITELNOSTI EMISNÍCH STROP STANOVENÝCH KRAJI K ROKU K.1 EMISNÍ VÝHLED 66 K. HODNOCENÍ DOSAŽITELNOSTI EMISNÍCH STROP 73 L ROZBOR STAVU A HODNOCENÍ PLNNÍ EMISNÍCH LIMIT A OSTATNÍCH LIMITNÍCH HODNOT A DALŠÍCH PODMÍNEK PROVOZOVÁNÍ ZDROJ ZNEIŠOVÁNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ KRAJE M PODPRNÉ AKTIVITY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ NA ÚZEMÍ KRAJE N ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ N.1 PEHLED NÁSTROJ PROGRAMU 77 N.1.1 NORMATIVNÍ NÁSTROJE 78 N.1. EKONOMICKÉ NÁSTROJE 84 N.1.3 ORGANIZANÍ NÁSTROJE 87 N.1.4 INSTITUCIONÁLNÍ NÁSTROJE 9 N.1.5 INFORMANÍ NÁSTROJE 91 N.1.6 DOBROVOLNÉ NÁSTROJE 93 N. PRIORITNÍ NÁSTROJE PROGRAMU 94 N..1 PRIORITNÍ ZÁKLADNÍ NÁSTROJE A OPATENÍ PROGRAMU 94 N.3 OEKÁVANÉ NÁSTROJE OMEZOVÁNÍ EMISÍ (LEGISLATIVNÍ VÝHLED). 98 N.4 ZÁSADY APLIKACE NÁSTROJ PROGRAMU 1 strana 3

4 O FINANNÍ ZAJIŠTNÍ PROGRAMU P MEZIKRAJOVÁ SPOLUPRÁCE, VETN PÍHRANINÍ... 1 Q SOUHRN STANOVENÝCH POŽADAVK A LHT K DOSAŽENÍ CÍL PROGRAMU R TERMÍNY A ZPSOB KONTROL PRBŽNÉHO PLNNÍ PROGRAMU S ZPSOB PROVÁDNÍ OPATENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU VYVOLANÝCH NA ZÁKLAD ZÁVR KONTROL A PRBŽNÉHO PLNNÍ TOHOTO PROGRAMU T NÁZVY A SÍDLA ORGÁN OCHRANY OVZDUŠÍ A DALŠÍCH SPRÁVNÍCH ORGÁN U JMÉNA, ADRESY A PODPISY OSOB ODPOVDNÝCH ZA PLNNÍ PROGRAMU strana 4

5 A Integrovaný krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Souhrn (v závazné struktue dle pílohy. zákona.86/ Sb., o ochran ovzduší) Poznámka: Integrovaný krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje bude v dalším textu nazýván Program. A.1.1 Základní cíle a souvislosti Programu Primárním cílem Programu je dosáhnout k roku 1 doporuených hodnot krajských emisních strop pro oxid siiitý (SO ), oxidy dusíku (NO x ), t kavé organické látky (VOC) a amoniak (NH 3 ) stanovených pro Moravskoslezský kraj. Doporuené hodnoty krajských emisních strop jsou pro Moravskoslezský kraj stanoveny naízením vlády.351/ Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro n které látky zneišující ovzduší a zpsob pípravy a provád ní emisních inventur a emisních projekcí, ve zn ní naízení vlády.417/3 Sb. Stanovené hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka. 1: Doporuené emisní stropy pro SO, NO x, VOC a NH 3 pro Moravskoslezský kraj Rok SO NO X VOC NH 3 1 9,7 kt / rok 33,9 kt / rok,7 kt / rok 6, kt / rok Základním cílem Programu je dále omezování emisí t ch zneišujících látek (i jejich prekurzor), u kterých bylo zjišt no nedodržování imisních limit a stabilizace emisí t ch zneišujících látek, u kterých k nedodržování imisních limit nedochází. V období 1 až 7 bylo na území Moravskoslezského kraje zjišt no nedodržování imisních limit stanovených pro ochranu zdraví obyvatel pro suspendované ástice velikostní frakce PM 1, oxid dusiitý a benzen a cílových imisních limit pro polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) vyjádené jako benzo(a)pyren, nikl, arsen a troposférický ozón. Pro oxid siiitý, oxid uhelnatý a olovo nebylo b hem sledovaného období na území Moravskoslezského kraje nedodržování imisních limit zjišt no. Rovn ž nedocházelo v letech 1 7 k pekraování cílového imisního limitu pro kadmium. strana 5

6 A.1. Vedlejší cíle Programu Vedlejší cíle Programu jsou: pisp t k omezování emisí skleníkových plyn, zejména oxidu uhliitého a metanu (cestou preference nástroj a opatení omezujících souasn jak emise zneišujících látek, tak emise skleníkových plyn) pisp t k šetrnému nakládání s energiemi a pírodními zdroji pisp t k omezování vzniku odpad Základní vertikální souvislostí Programu je vazba na (Integrovaný) Národní program snižování emisí eské republiky a na Národní program snižování emisí ze stávajících zvlášt velkých spalovacích zdroj (je zam en na snížení emisí tuhých zneišujících látek, oxidu siiitého a oxid dusíku). Krom toho jsou významné vazby zejména na následující koncepní materiály, pipravené na národní úrovni: Státní politika životního prostedí R Státní energetická koncepce Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdroj Národní program na zmírn ní dopad zm ny klimatu v eské republice Státní dopravní politika a navazující dokumenty Operaní program Životní prostedí Operaní program Doprava Strategie regionálního rozvoje eské republiky Na horizontální úrovni je významná vazba na Územní energetickou koncepci Moravskoslezského kraje, Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, Plán odpadového hospodáství Moravskoslezského kraje a v širších souvislostech na Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje a Regionální operaní program Moravskoslezsko. strana 6

7 B Výchozí situace obraz emisní situace B.1.1 SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Rizika Píležitosti Emisní problematika Rozhodující podíl emisí oxidu siiitého - SO, oxidu uhelnatého - CO, oxidu dusíku - NO x a tuhých zneišujících látek - TZL je emitován zvlášt velkými zdroji (IPPC). Kraj emituje nejvtší množství CO, druhé nejvtší množství SO, TZL, a tkavé organické látky - VOC a tetí nejvtší množství NO X. V rámci integrovaného povolování se nepodaí dostaten snížit emise zneišujících látek. V rámci integrovaného povolování a plán snížení emisí u zdroje se podaí snížit emise zneišujících látek. Podíl mobilních zdroj na emisích hlavních zneišujících látek je výrazn pod republikovým prmrem. Nehrozí pekroení krajského emisního stropu pro VOC a amoniaku - NH 3. Emise SO a NO x se pohybují v tsném okolí hodnoty krajského emisního stropu. Emisní strop pro SO a NO x nebude dodržen. Snížení emisí TZL u významných prmyslových zdroj. Snížení emisí oxid dusíku úsporami energie. Imisní problematika Nedochází k pekraování imisních limit pro ochranu zdraví pro oxid siiitý, oxid uhelnatý a olovo a cílových imisních limit pro kadmium a nikl. Plošné a dlouhodobé pekraování imisních limit pro ochranu zdraví pro suspendované ástice frakce PM 1 a cílových imisních limit pro benzo(a)pyren BaP a troposférický ozón. Hrozí nedodržení plánovaného imisního limitu pro PM,5 a v pípad ozónu, BaP a arsenu riziko nedodržení cílových imisních limit k roku 1 (1). Do roku 1 lze oekávat stabilizaci až další mírné snižování podlimitní imisní zátže oxidem uhelnatým, oxidem dusiitým, Cd, Ni, olovem a rtutí. Zlepšením kvality ovzduší se podaí snížit environmentální a zdravotní rizika. Nedochází k pekraování imisních limit pro ochranu ekosystém a vegetace pro oxid siiitý a oxidy dusíku. Lokální pekraování imisních limit pro oxid dusiitý, benzen a cílových imisních limit pro arsen. Zvýšená míra zdravotních a environmentálních rizik. V oblastech vyhlášených za oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší žije více než 9% obyvatel kraje. Pozastavení (ukonení) z ekonomických dvod imisního monitoringu na nkterých lokalitách Moravskoslezského kraje. Do roku 1 lze oekávat pokles až eliminaci výmry oblastí s nedodrženými imisními limity pro oxidy dusíku a benzen a do urité míry také pro suspendované ástice PM 1. Zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva. strana 7

8 B.1. Makroemisní analýza V letech 5 až 7 byl eským hydrometeorologickým ústavem proveden rozsáhlý pepoet emisí zneišujících látek pro celé asové období od roku. Podn tem k úprav emisních bilancí byly jednak úprava metodiky výpotu emisí zneišujících látek z vytáp ní domácností (kategorie REZZO 3), jednak aktualizované údaje o spotebách pohonných hmot a jejich distribuci mezi jednotlivými skupinami silniních a nesilniních vozidel (kategorie REZZO 4). Pro toto období byla rovn ž sjednocena metodika vykazování emisí amoniaku z chov hospodáských zvíat. Zm ny byly zp tn promítnuty proto, aby nedocházelo ke zkreslování trend emisí zneišujících látek v letech až 6. Výchozím rokem pro makroemisní analýzu je rok 6, pro který jsou k dispozici definitivní emisní data (pro rok 7 byla v dob zpracování tohoto Programu pouze pedb žná data). B.1..1 Emisní situace v Moravskoslezském kraji V dob zpracování aktualizace Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje byla k dispozici emisní data do roku 6. V následující tabulce se uvádí vývoj emisí základních zneišujících látek v letech 6 a jejich srovnání s doporuenými hodnotami krajských emisních strop, které by m ly být v roce 1 spln ny s tím, že pro ilustraci jsou uvedena pedb žná data za rok 7. Tabulka. 1: Vývoj emisí základních zneišujících látek v Moravskoslezském kraji (kt/rok) Látka * Strop 1 TZL 8,4 8, 8, 8,6 8,4 7,6 7,8 9,1 - Oxid siiitý 7, 8,3 8,8 9,6 9,1 9,6 9,6 3,6 9,7 Oxidy dusíku 36, 35, 33, 33,8 33, 34,1 3, 3,1 33,9 Oxid uhelnatý 16,7 158,4 15,6 164, 167,4 15,7 156, 18,7 - VOC*,4 1,7 1,1,4 18,8 18,6 18,7 18,5,7 Amoniak 4,6 4,5 3, 4,4 4, 3,9 3,7 3,3 6, Zdroj: HMÚ Poznámka: *emise uhlovodík (C x H y ) byly v roce nahrazeny vykazováním emisí tkavých organických látek (VOC). Hodnoty za rok 7 jsou pedbžné a mohou doznat zmn. Z údaj uvedených v tabulce vyplývá, že v letech až 6 došlo na území Moravskoslezského kraje k poklesu emisí oxidu uhelnatého (celkový pokles inil 6,7 kt), oxid dusíku (3,9 kt), t kavých organických látek (3,6 kt), amoniaku (,9 kt) a tuhých zneišujících látek (,6 kt). Naopak nárst emisí byl zaznamenáván u oxidu siiitého (pibližn o,5 kt). strana 8

9 Vývoj emisí základních zneišujících látek v letech až 6 v Moravskoslezském kraji znázoruje graf. 1: Graf. 1: Vývoj emisí základních zneišujících látek v Moravskoslezském kraji v letech až 6 4, 35, 3, 5, Emise v kt.rok-1, 15, 1, 5, , TZL SO NOx CO VOC NH3 Zdroj: HMÚ Poznámka: Emise oxidu uhelnatého jsou uvedeny v desítkách kilotun. Z výše uvedeného grafu je patrné, že v prb hu hodnoceného období vykazují emise oxid dusíku, t kavých organických látek a amoniaku klesající trend. Emise TZL a oxidu uhelnatého mají klesající až stabilní prb h s jistými odchylkami v letech 3, 4. Naopak rostoucí tendenci v letech až 6 lze zaznamenat u emisí oxidu siiitého. Nárst je zpsoben zejména rostoucími emisemi ze zvlášt velkých a velkých zdroj zneišování ovzduší. Podíl jednotlivých kategorií zdroj zneišování ovzduší na celkových emisích základních zneišujících látek na území Moravskoslezského kraje je v období až 6 následující: strana 9

10 Tabulka. : Vývoj zdrojové struktury emisí základních zneišujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje v letech - 6 Látka Rok REZZO 1 REZZO REZZO 3 R 1+R +R 3 REZZO 4 TZL Oxid siiitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý VOC Amoniak Zdroj: HMÚ 53% 1% 1% 76% 4% 1 5% 8% 15% 74% 6% 5% 6% 17% 75% 5% 3 58% 5% 14% 77% 3% 4 57% 6% 14% 77% 3% 5 51% 7% 16% 74% 6% 6 5% 8% 15% 73% 7% 9% 3% 4% 99% 1% 1 9% 3% 4% 99% 1% 93% % 5% 99% 1% 3 93% % 5% 99% 1% 4 9% % 5% 99% 1% 5 9% % 6% 1% % 6 93% % 5% 1% % 65% 1% % 68% 3% 1 65% 1% % 68% 3% 66% 1% 3% 7% 3% 3 68% 1% % 71% 9% 4 69% 1% % 7% 8% 5 69% 1% 3% 73% 7% 6 7% 1% % 74% 6% 78% 1% 3% 8% 18% 1 79% 1% 3% 83% 17% 8% 1% 4% 85% 15% 3 8% 1% 3% 86% 14% 4 85% % 3% 88% 1% 5 83% % 4% 88% 1% 6 84% % 3% 88% 1% 6% 5% 63% 74% 6% 1 8% % 65% 75% 5% 14% % 6% 78% % 3 15% % 61% 78% % 4 1% % 66% 79% 1% 5 14% % 65% 8% % 6 14% % 61% 77% 3% 15% 8% 53% 97% 3% 1 19% 3% 54% 96% 4% 1% 19% 63% 94% 6% 3 3% % 44% 95% 5% 4 9% 3% 43% 95% 5% 5 3% 3% 4% 95% 5% 6 3% 5% 4% 95% 5% strana 1

11 Porovnáním podíl jednotlivých kategorií zdroj zneišování ovzduší na celkových emisích Moravskoslezského kraje lze dojít k následujícím záv rm: - podíl zvlášt velkých a velkých zdroj zneišování ovzduší (REZZO1) na celkových emisích kraje je rozhodující v pípad oxidu siiitého (93 %), oxidu uhelnatého (84 %), oxid dusíku (7 %), významný v pípad tuhých zneišujících látek (5 %), amoniaku (3 %) a ásten významný v pípad t kavých organických látek (14 %); - podíl stedních zdroj zneišování ovzduší (REZZO) na celkových emisích kraje je významný v pípad amoniaku (5 %), ásten významný v pípad emisí tuhých zneišujících látek (8 %) a marginální v pípad emisí oxidu uhelnatého, oxid dusíku, oxidu siiitého a VOC; - podíl malých zdroj zneišování ovzduší (REZZO3) na celkových emisích kraje je rozhodující v pípad emisí VOC (61 %), významný v pípad emisí amoniaku (4 %), ásten významný v pípad emisí TZL (14 %), a zanedbatelný v pípad emisí oxidu siiitého, oxid dusíku a oxidu uhelnatého; - podíl mobilních zdroj zneišování ovzduší (REZZO4) na celkových emisích kraje je významný v pípad tuhých zneišujících látek (7 %), oxid dusíku (6 %) a VOC (3 %), ásten významný u oxidu uhelnatého (1 %) a zanedbatelný v pípad amoniaku a oxidu siiitého. strana 11

12 B.1.. Emisní situace v eské republice Vývoj národních emisí základních zneišujících látek v období let až 6 je uveden v následující tabulce s tím, že pro ilustraci jsou uvedeny také pedb žné hodnoty emisí za rok 7 (pro srovnání jsou v tabulce rovn ž uvedeny hodnoty národních emisních strop): Tabulka. 3: Vývoj emisí základních zneišujících látek v eské republice (kt/rok) Látka Strop 1 Tuhé zn. látky 6,7 6,9 61,8 64,1 6,7 6,3 63, 64,9 - Oxid siiitý 4,4 7,1 8,,4 19, 17,4 1,8 16,4 65, Oxidy dusíku 9,8 31,9 88, 9,3 88,7 91, 8,1 81,3 86, Oxid uhelnatý 539,4 538,7 516,7 58,8 59, 491, 481,3 496,6 - VOC* 5, 1,5 19,1 187,1 177,5 175,1 178,8 179,1, Amoniak 77,8 77,9 76, 76,8 69,8 66, 63,4 6,9 8, Zdroj: HMÚ Poznámka: *emise uhlovodík (C x H y ) byly v roce nahrazeny vykazováním emisí tkavých organických látek (VOC). Vývoj emisí základních zneišujících látek v letech až 6 v eské republice znázoruje graf..: Graf. : Vývoj emisí základních zneišujících látek v eské republice v letech až 6 6, 5, 4, Emise v kt.rok-1 3,, 1,, TZL SO NOx CO VOC NH Zdroj: HMÚ strana 1

13 Z údaj uvedených v tabulce a znázorn ných na obrázku je patrné, že emise oxidu uhelnatého, oxidu siiitého, t kavých organických látek, amoniaku a oxid dusíku vykazují klesající trend. Naopak rostoucí tendenci, zpsobenou zejména mobilními zdroji zneišování ovzduší, mají emise tuhých zneišujících látek. Podíl jednotlivých kategorií zdroj zneišování ovzduší na celkových emisích základních zneišujících látek na území eské republiky je v období až 6 následující: Tabulka. 4: Vývoj zdrojové struktury emisí základních zneišujících látek eské republiky v letech - 6 Látka Rok REZZO 1 REZZO REZZO 3 R 1+R +R 3 REZZO 4 TZL Oxid siiitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý VOC 1 % 17 % 6 % 64 % 36 % 1 3 % 13 % 6 % 61 % 39 % 3 % 1 % 9 % 61 % 39 % 3 % 9 % 31 % 61 % 39 % 4 % 8 % 7 % 57 % 43 % 5 % 8 % 6 % 54 % 46 % 6 19 % 9 % 5 % 53 % 47 % 85 % 3 % 1 % 99 % 1 % 1 85 % 3 % 11 % 99 % 1 % 84 % 3 % 1 % 99 % 1 % 3 84 % 3 % 13 % 99 % 1 % 4 84 % % 1 % 99 % 1 % 5 85 % % 13 % 1 % % 6 86 % % 1 % 1 % % 48 % % 3 % 5 % 48 % 1 48 % % 3 % 53 % 47 % 5 % % 4 % 55 % 45 % 3 49 % % 4 % 55 % 45 % 4 5 % % 4 % 55 % 45 % 5 48 % 1 % 4 % 53 % 47 % 6 5 % 1 % 4 % 55 % 45 % 8 % % 14 % 45 % 55 % 1 8 % % 15 % 45 % 55 % 9 % % 17 % 48 % 5 % 3 3 % % 16 % 49 % 51 % 4 33 % 1 % 16 % 5 % 5 % 5 31 % 1 % 17 % 49 % 51 % 6 33 % 1 % 16 % 5 % 5 % 8 % 3 % 6 % 71 % 9 % 1 9 % % 6 % 71 % 9 % 1 % % 6 % 7 % 8 % 3 1 % % 59 % 7 % 8 % 4 11 % % 59 % 7 % 8 % 5 11 % % 59 % 7 % 8 % 6 11 % % 57 % 7 % 3 % strana 13

14 Látka Rok REZZO 1 REZZO REZZO 3 R 1+R +R 3 REZZO 4 Amoniak Zdroj: HMÚ 5 % 5 % 68 % 98 % % 1 5 % 5 % 68 % 98 % % 18 % % 57 % 97 % 3 % 3 % % 54 % 97 % 3 % 4 3 % % 53 % 97 % 3 % 5 4 % % 5 % 96 % 4 % 6 4 % 5 % 48 % 96 % 4 % Z republikové zdrojové struktury emisí vyplývá, že: - podíl zvlášt velkých a velkých zdroj zneišování ovzduší (REZZO1) na celkových národních emisích je rozhodující v pípad oxidu siiitého (86 %) a oxid dusíku (5 %), významný u oxidu uhelnatého (33 %), amoniaku (4 %) a ásten významný v pípad tuhých zneišujících látek (19 %) a t kavých organických látek (11 %); - podíl stedních zdroj zneišování ovzduší (REZZO) na celkových národních emisích je významný v pípad amoniaku (5 %), ásten významný v pípad emisí tuhých zneišujících látek (9 %) a marginální v pípad emisí oxidu uhelnatého, oxid dusíku, oxidu siiitého a VOC; - podíl malých zdroj zneišování ovzduší (REZZO3) na celkových národních emisích je rozhodující v pípad emisí VOC (57 %), významný v pípad emisí amoniaku (48 %) a TZL (5 %), ásten významný v pípad emisí oxidu siiitého a oxidu uhelnatého, zanedbatelný v pípad emisí oxid dusíku; - podíl mobilních zdroj zneišování ovzduší (REZZO4) na celkových národních emisích je rozhodující v pípad oxidu uhelnatého (5 %), významný v pípad tuhých zneišujících látek (47 %), oxid dusíku (45 %) a VOC (3 %) a zanedbatelný v pípad amoniaku a oxidu siiitého. strana 14

15 Z ekonomického hlediska patí Moravskoslezský kraj k hospodásky nejvýznamn jším krajm eské republiky. Hrubý domácí produkt vytvoený v Moravskoslezském kraji v roce 6 tvoil 1,5 % celkového HDP R (337, 9 mld. K), což adí kraj na druhé místo po Praze v rámci eské republiky. Ve struktue ekonomiky kraje dominuje prmysl, ve kterém jsou zastoupena tém všechna odv tví (dominantní podíl však má hutnický a energetický prmysl a t žba nerostných surovin). Porovnání emisí základních zneišujících látek mezi jednotlivými kraji a jejich HDP je uvedeno v následující tabulce (emise za rok 6 v kt / rok): Tabulka. 5: Regionální distribuce emisí základních zneišujících látek v eské republice, 6 Kraj HDP TZL SO NO x CO VOC NH 3 (mln. K) [kt/rok] [kt/rok] [kt/rok] [kt/rok] [kt/rok] [kt/rok] Hl. m sto Praha ,4,3 9,5,4 15,1,4 Stedoeský kraj ,8 3,3 4,5 64,7 5,9 8,5 Jihoeský kraj , 1, 13,8 7,7 1,3 7,6 Plzeský kraj ,7 11, 14,7 5, 1,5 5,6 Karlovarský kraj 73 1,3 17, 1, 1,1 5,3,7 Ústecký kraj ,5 71,6 7,4 7,7 15,8,7 Liberecký kraj , 3,5 5,1 1,7 6,8 1,1 Královéhradecký kraj ,4 8, 9,5,1 9,9 5,1 Pardubický kraj ,4 14, 18,5 18,5 8,7 4,8 Kraj Vysoina , 3, 14,4 6,1 11, 8,6 Jihomoravský kraj ,9 4, 19,1 34,4 18,1 7,4 Olomoucký kraj ,5 6, 1,1 1, 1, 4,1 Zlínský kraj 15 1,3 7, 8,3 15, 1,7 3,1 Moravskoslezský kraj ,8 9,6 3, 156, 18,7 3,7 Celkem , 1,8 8,1 481,3 178,8 63,4 Zdroj: SÚ, HMÚ Poznámka: Tuným písmem jsou vyznaeny vždy ti kraje s nejvyššími emisemi píslušné zneišující látky. Tabulka. 6: Podíl kraj na celkovém HDP a na celkových emisích ( % podílu, REZZO 1-4) Kraj HDP TZL SO NO x CO VOC NH 3 % % % % % % % Hl. m sto Praha 4,3 3,7 1,1 3,4 4,7 8,4,6 Stedoeský kraj 1,3 17,1 11,1 14,5 13,4 14,5 13,5 Jihoeský kraj 5,5 8, 4,8 4,9 5,7 6,9 1, Plzeský kraj 5, 7,4 5, 5,3 5, 5,9 8,8 Karlovarský kraj,3 3,7 8, 4,3,1,9 1,1 Ústecký kraj 6,5 8,7 34, 5,1 5,8 8,8 4,3 Liberecký kraj 3,5 3, 1,6 1,8,6 3,8 1,8 Královéhradecký kraj 4,6 5,4 3,9 3,4 4, 5,5 8, Pardubický kraj 4, 5,3 6,7 6,6 3,8 4,8 7,6 Kraj Vysoina 4, 8, 1,4 5,1 5,4 6,1 13,6 strana 15

16 Kraj HDP TZL SO NO x CO VOC NH 3 % % % % % % % Jihomoravský kraj 1, 7,8, 6,8 7, 1,1 11,7 Olomoucký kraj 4,6 5,5,8 4,3 4,4 5,7 6,5 Zlínský kraj 4,6 3,6 3,3 3, 3,1 6, 4,8 Moravskoslezský kraj 1,5 1,3 14,1 11,4 3,4 1,5 5,8 Celkem 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, Zdroj: SÚ, HMÚ Poznámka: Tuným písmem jsou vyznaeny vždy ti kraje s nejvyššími emisemi píslušné zneišující látky. Z uvedených údaj vyplývá, že zdroje zneišování ovzduší na území Moravskoslezského kraje emitují v porovnání s ostatními kraji: nejv tší množství oxidu uhelnatého (3 % národních emisí); druhé nejvyšší množství emisí oxidu siiitého (14 % národních emisí), tuhých zneišujících látek (1 % národních emisí) a t kavých organických látek (1 % národních emisí); tetí nejv tší množství oxid dusíku (11 % národních emisí). Graf. 3: Podíl emisí základních zneišujících látek Moravskoslezského kraje na celkových emisích eské republiky v roce 6 strana 16

17 Z celkového vyhodnocení makroemisní situace v Moravskoslezském kraji a v eské republice vyplývá, že emise TZL, SO, NO x CO a VOC se pohybují vysoce nad republikovým pr mrem (tj. výše, než odpovídá podílu kraje na tvorb HDP). Rozhodující podíl emisí SO, CO, NO x a TZL je emitován zvlášt velkými a velkými zdroji zneišování ovzduší (REZZO 1), podíl malých zdroj zneišování ovzduší je rozhodující v pípad emisí VOC a významný v pípad emisí amoniaku. strana 17

18 B.1..3 Analýza souasné emisní situace v eské republice a v Moravskoslezském kraji s ohledem na emisní stropy Tabulka. 7: Porovnání aktuálních emisí SO, NO x, VOC a NH 3 v eské republice a v Moravskoslezském kraji s hodnotami emisních strop, rok 6 eská republika Moravskoslezský kraj Zneiš. Emisní Plnní Emisní Plnní Emise, Emise, látka Rezerva, Rezerva, strop, stropu, strop, stropu, kt kt kt kt % kt kt % SO 65, 1,8 79,6 54, 9,7 9,6 99,7,8 NO x 86, 8,1 97,9 5,9 33,9 3,3 94,5 1,87 VOC, 178,8 81,3 41,,7 18,74 8,6 3,96 NH 3 8, 63,4 79,3 16,6 6, 3,68 61,3,3 Graf. 4: Plnní národních emisních strop v roce 6 Z emisní analýzy vyplývá, že hlavní cíl, který je stanoven Národním programem snižování emisí eské republiky, tj. pln ní národních emisních strop od roku 1, bude dosažen u SO, VOC a NH 3. V souasné dob stále existuje vysoká míra nejistoty pln ní emisního stropu pro oxidy dusíku, kde eská republika má rezervu pouze %. strana 18

19 Graf. 5: Plnní doporuených krajských emisních strop v roce 6 Z porovnání emisí základních zneišujících látek v Moravskoslezském kraji a v eské republice za rok 6 s hodnotami emisních strop vyplývají následující záv ry: hodnoty doporuených emisních strop pro všechny pedm tné zneišující látky byly v roce 6 spln ny jak na úrovni kraje, tak i na úrovní republiky; emisní strop pro oxid siiitý byl na území kraje v roce 6 spln n s rezervou cca,1 kt respektive,3 %, zatímco z celorepublikového hlediska problém s pln ním národního emisního stropu není tak významný. eská republika plní emisní strop pro oxid siiitý s rezervou více než %; na území Moravskoslezského kraje byl v roce 6 emisní strop pro oxidy dusíku pln n s rezervou 5,5 % (tém 1,9 kt), zatímco hodnoty celorepublikových emisí se pohybovaly t sn pod hranicí národního emisního stropu s rezervou pouze,1 % (5,9 kt); v pípad emisí t kavých organických látek (VOC) byla emisní situace v Moravskoslezském kraji obdobná situaci na národní úrovní, z eho vyplývá pln ní emisních strop s rezervou víc než 17 %; emisní strop pro amoniak bude jak na národní (rezerva pln ní emisního stropu více než %), tak i na krajské úrovní (rezerva pln ní tém 38 %) spln n s dostatenou rezervou. strana 19

20 Z provedené analýzy vyplývá, že za stávajících podmínek a pi zachování stanovených emisních strop do roku 1 by mohl Moravskoslezský kraj splnit hodnoty emisních strop pro sledované zneišující látky. Avšak stále existuje nezanedbateln vysoké riziko nesplnní emisního stropu u oxidu siiitého a oxid dusíku, proto zvláštní pozornost by mla být vnována zejména množství emisí tchto polutant. strana

21 B.1..4 Vývoj emisí základních zneišujících látek a struktura zdroj zneišování ovzduší Tuhé zneišující látky Z analýzy struktury zdroj emisí tuhých zneišujících látek v Moravskoslezském kraji a v eské republice vyplývá, že na krajských emisích se nejvíce podílejí zvlášt velké a velké zdroje (5 % celkových emisí TZL), které jsou následovány mobilními (7 %) a malými zdroji zneišování ovzduší (15 % emisí TZL). Podíl stedních zdroj je jen ásten významný a pedstavuje 8 % krajských emisí TZL. V republikové struktue zdroj emisí se na první místo adí mobilní zdroje, jejichž podíl pedstavuje 4 % celkových emisí TZL, potom následují malé (5 %), zvlášt velké a velké zdroje zneišování ovzduší (19 %). Podíl stedních zdroj je srovnatelný s podílem této kategorie zdroj na krajské úrovní (9 % národních emisí TZL). V mezironím srovnání je patrný trvající pokles emisí tuhých zneišujících látek ze zvlášt velkých a velkých zdroj. V níže uvedené tabulce je prezentován vývoj emisí tuhých zneišujících látek v letech až 6 podle jednotlivých kategorií zdroj Moravskoslezského kraje. Tabulka. 8: Vývoj emisí TZL dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 Kategorie zdroj Emise tuhých zneišujících látek [kt] REZZO 1 4,5 4, 4, 5, 4,8 3,9 3,8 REZZO,9,6,5,4,5,5,7 REZZO 3 1, 1, 1,3 1, 1, 1, 1, REZZO 4,,1,, 1,9,,1 Zdroj: HMÚ strana 1

22 Graf. 6: Vývoj emisí TZL dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 6, 5, 4, Emise v kt.rok-1 3,, 1,, REZZO 1 REZZO REZZO 3 REZZO 4 Graf. 7: Zdrojová struktura emisí TZL v Moravskoslezském kraji a v eské republice, 6 strana

23 Oxid siiitý Struktura zdroj emisí oxidu siiitého je v Moravskoslezském kraji odlišná od struktury zdroj v eské republice. Emise oxidu siiitého pocházejí pevážn z velkých a zvlášt velkých zdroj zneišování ovzduší (zejména ze spalovacích zdroj, které spadají do sektor veejné a prmyslové energetiky). Zdroje kategorie REZZO 1 se na emisích oxidu siiitého v Moravskoslezském kraji podílejí tém z 93 % což je o 7 % více než pi celorepublikovém porovnání. Z porovnání údaj mezi roky až 6 je patrný rostoucí trend emisí SO ze zvlášt velkých a velkých zdroj zneišování ovzduší (viz graf. 7). V období od roku do 6 došlo k nárstu emisí SO u t chto zdroj o,3 kt, což je víc než 9 % emisí roku. Na druhou stranu je podíl malých zdroj zneišování ovzduší v Moravskoslezském kraji o 7 % nižší než u stejné kategorie zdroj na národní úrovni. Jejich emisní význam se však z pohledu lokální kvality ovzduší mže projevovat daleko významn ji (zejména v zimním období) než vliv velkých a zvlášt velkých zdroj, protože malé zdroje emitují zneišující látky do pízemní ( dýchací ) vrstvy atmosféry. Emitované zneišující látky tak mohou pímo ovlivovat kvalitu života obyvatel v sídlech. Podíl stedních zdroj zneišování ovzduší na celkových emisích oxidu siiitého má v Moravskoslezském kraji marginální charakter (pibližn %) a je obdobný podílu stedních zdroj na národní úrovni. Zcela zanedbatelný je pak podíl mobilních zdroj na emisích SO (cca, %). Klesající trend emisí SO, který lze sledovat u mobilních zdroj je v pevážné míe zdvodn n jednak poklesem obsahu síry v pohonných hmotách, jednak zm nou metodiky vypotu emisí. V níže uvedené tabulce je prezentován vývoj emisí oxidu siiitého podle jednotlivých kategorií zdroj Moravskoslezského kraje v letech až 6. Tabulka. 9: Vývoj emisí oxidu siiitého dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 Kategorie zdroj Emise oxidu siiitého [kt] REZZO 1 5,1 6,1 6,7 7,4 6,8 7,3 7,4 REZZO,8,8,5,6,6,6,6 REZZO 3 1,1 1, 1,4 1,4 1,4 1,7 1,5 REZZO 4,,,,,,, Zdroj: HMÚ strana 3

24 Graf. 8: Vývoj emisí SO dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 3, 5,, Emise v kt.rok-1 15, 1, 5,, REZZO 1 REZZO REZZO 3 REZZO 4 Graf. 9: Zdrojová struktura emisí SO v Moravskoslezském kraji a v eské republice, 6 strana 4

25 Oxidy dusíku Z analýzy krajské a národní struktury zdroj emisí oxid dusíku vyplývá, že na emisích oxid dusíku se rozhodujícím zpsobem v obou pípadech podílejí zvlášt velké a velké zdroje zneišování ovzduší. Podíl zdroj kategorie REZZO 1 v Moravskoslezském kraji v roce 6 inil 71 %, což je o 1 % více než na národní úrovni. Celkové množství emisí z t chto zdroj pokleslo oproti roku tém o 1 kt, respektive o 4 %. Dalším významným zdrojem emisí oxid dusíku jsou mobilní zdroje, které se na krajských emisích podílí 7 % a na celorepublikových 46 %. B hem sledovaného období došlo k výraznému poklesu emisí ze zdroj kategorie REZZO 4 a následn ke snížení podílu t chto zdroj na krajských emisích NO x (viz graf. 1). Redukce emisí pedstavuje tém 3 kt, což je více než % emisí roku. Podíl stedních a malých zdroj zneišování ovzduší je jak na krajské, tak i na národní úrovní tém marginálním a pedstavuje 1 až 3 % celkových emisí NO x Tabulka. 1: Vývoj emisí oxid dusíku dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 Kategorie zdroj Emise oxid dusíku [kt] REZZO 1 3,3,7 1,9,8,6 3,6,4 REZZO,4,5,4,4,4,4,4 REZZO 3,7,7,9,8,8,9,8 REZZO 4 11,5 11,3 9,9 9,7 9, 9, 8,5 Zdroj: HMÚ strana 5

26 Graf. 1: Vývoj emisí oxid dusíku dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 5,, 15, Emise v kt.rok-1 1, 5,, REZZO 1 REZZO REZZO 3 REZZO 4 Graf. 11: Zdrojová struktura emisí NO x v Moravskoslezském kraji a v eské republice, 6 strana 6

27 Oxid uhelnatý V krajské struktue emisí oxidu uhelnatého mají nejv tší podíl zdroje kategorie REZZO 1. V porovnání s údaji za eskou republiku jsou emise CO ze zdroj REZZO 1 v Moravskoslezském kraji víc než dvojnásobn vyšší. Emise zvlášt velkých a velkých zdroj zneišování ovzduší tvoí 33 % národních emisí oxidu uhelnatého, naproti tomu podíl zdroj REZZO 1 v Moravskoslezském kraji pedstavuje pibližn 85 % krajských emisí. Naproti tomu mobilní zdroje zneišování ovzduší mají ve zdrojové struktue emisí CO Moravskoslezského kraje významn nižší podíl (1 %) než zdroje obdobné kategorie na národní úrovni (5 %). Podíl stedních a malých zdroj zneišování ovzduší je zanedbatelný. V republikové zdrojové struktue emisí oxidu uhelnatého se na první místo adí mobilní zdroje (5 % celkových emisí), potom následují zvlášt velké a velké zdroje (33 %), malé (16 %) a stední zdroje ( %). Tabulka. 11: Vývoj emisí oxidu uhelnatého dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 Kategorie zdroj Emise oxidu uhelnatého [kt] REZZO 1 17,4 14,7 1,3 135,1 141,6 15,8 131,7 REZZO 1,9 1,3,8,9,8,7,5 REZZO 3 4,6 5,1 6, 5,5 5,3 5,9 5,3 REZZO 4 8,7 7,3 3,6,6 19,8 18,4 18,5 Zdroj: HMÚ strana 7

28 Graf. 1: Vývoj emisí oxidu uhelnatého dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 16, 14, 1, 1, Emise v kt.rok-1 8, 6, 4,,, REZZO 1 REZZO REZZO 3 REZZO 4 Graf. 13: Zdrojová struktura emisí CO v Moravskoslezském kraji a v eské republice, 6 strana 8

29 Tkavé organické látky (VOC) T kavé organické látky jsou schopné vytváet fotochemické oxidanty reakcí s NO x v pítomnosti sluneního záení. Nejvýznamn jším antropogenním zdrojem emisí VOC je sektor užívání rozpoušt del. Významné jsou rovn ž emise související s dopravou (výfukové plyny, benzínové páry ze skladování a distribuce benzínu). Podle míry psobení na zdraví lidí, zvíat a životní prostedí se t kavé organické látky d lí na 4 kategorie. Jedná se o následující kategorie: a) látky, které jsou klasifikovány jako látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci a jsou oznaeny R-v tou R45, R46, R49, R6 a R61; b) halogenované organické látky klasifikované R-v tou R4; c) t kavé organické látky, které nespadají pod písmena a) a b); d) benzin. Krajská struktura zdroj emisí VOC je obdobná národní struktue. Významná ást emisí VOC pochází z malých zdroj zneišování ovzduší (61 %), které nepodléhají centrální evidenci (lakovny atp.). Emise VOC z použití organických rozpoušt del a nát rových hmot, které se neohlašují v registru REZZO 1 a REZZO jsou od roku dopoítávaný jako souást emisí VOC z malých zdroj. Potom na základ odborného odhadu se tyto emise rozpoítávají do jednotlivých kraj. Republiková zdrojová struktura emisí VOC je následující: - zvlášt velké a velké zdroje se na národních emisích podílí pibližn 11 %; - podíl stedních zdroj má okrajový charakter a pohybuje se na úrovni %; - podíl malých zdroj na emisích VOC je rozhodujícím a pedstavuje více než 57 %; - významný je také podíl mobilních zdroj, jejichž emise tvoí cca 3 % národních emisí VOC. V následující tabulce jsou uvedeny údaje o podílu jednotlivých kategorií zdroj na území Moravskoslezského kraje z emisní bilance vedené HMÚ: Tabulka. 1: Vývoj emisí VOC dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 Kategorie zdroj Emise tkavých organických látek [kt] REZZO 1 1,4 1,7 3, 3,1,,5,6 REZZO 1,1,4,3,3,4,4,3 REZZO 3 14,1 14,1 13, 1,5 1,3 1,1 11,5 REZZO 4 5,8 5,4 4,6 4,4 3,9 3,6 4,3 Zdroj: HMÚ strana 9

30 Graf. 14: Vývoj emisí VOC dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 16, 14, 1, 1, Emise v kt.rok-1 8, 6, 4,,, REZZO 1 REZZO REZZO 3 REZZO 4 Graf. 15: Zdrojová struktura emisí VOC v Moravskoslezském kraji a v eské republice, 6 strana 3

31 Amoniak Krajská struktura zdroj emisí amoniaku je obdobná národní struktue. V porovnání s eskou republikou jsou na území Moravskoslezského kraje významn jší skupinou zdroje spadající do kategorie velkých a zvlášt velkých zdroj zneišování ovzduší. Emise amoniaku, které se neohlašují v registru REZZO 1 a REZZO jsou od roku dopoítávány jako souást emisí NH 3 z malých zdroj. Potom na základ odborného odhadu se tyto emise rozpoítávají do jednotlivých kraj. Z analýzy struktury zdroj emisí amoniaku v Moravskoslezském kraji vyplývá, že na krajských emisích se nejvíce podílejí malé zdroje (4 % celkových emisí NH 3 ), které jsou následovány zvlášt velkými a velkými zdroji (3 %) a stedními zdroji zneišování ovzduší (5 %). Podíl mobilních zdroj je zanedbatelný a pedstavuje 5 % krajských emisí amoniaku. Tabulka. 13: Vývoj emisí amoniaku dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 Kategorie zdroj Emise amoniaku [kt] REZZO 1,7,8,4 1,3 1, 1, 1,1 REZZO 1,3 1,,6,9,9,9,9 REZZO 3,4,4, 1,9 1,7 1,6 1,5 REZZO 4,,,,,,, Zdroj: HMÚ strana 31

32 Graf. 16: Vývoj emisí amoniaku dle jednotlivých kategorií REZZO v Moravskoslezském kraji, 6 3,,5, Emise v kt.rok-1 1,5 1,,5, REZZO 1 REZZO REZZO 3 REZZO 4 Graf. 17: Zdrojová struktura emisí NH 3 v Moravskoslezském kraji a v eské republice, 6 strana 3

33 B.1..5 Distribuce emisí základních zneišujících látek ze stacionárních zdroj mezi jednotlivými ORP Moravskoslezského kraje Distribuce emisí základních zneišujících látek ze zdroj kategorie REZZO 1 mezi jednotlivými ORP Moravskoslezského kraje v roce 6 je uvedena v následující tabulce: Tabulka. 14: Emise základních zneišujících látek ze zdroj kategorie REZZO 1 po jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje v roce 6, (t/rok) ORP TZL, t/rok Podíl, % SO, t/rok Podíl, % NO x, t/rok Podíl, % CO, t/rok Podíl, % VOC, t/rok Podíl, % NH 3, t/rok Podíl, % Bílovec 1,5 6,9 17,8 4,8 8,5 64,8 4 Bohumín 73, 613,5 31, 1 165,7 1 35, 1 43,5 4 Bruntál 4, 199, 1 64,,6, 1,5 eský T šín,3, 1,9,, 1, Frenštát pod Radhošt m 34, 1 5,8 3,7 4,1 8,9 3, Frýdek-Místek 55, ,4 5 14,1 5 37,9 154,5 6 14,9 11 Frýdlant nad Ostravicí 1,8 47, 3,6 19,8 4, 14,6 1 Havíov,,,4,1,6, Hluín, 1,3 1,7 1,7 3, 1, Jablunkov Karviná 4, , , ,1, 8 3,4 3 Kopivnice 51, , 369,8 97,3 14,7 6 11,3 1 Kravae,,,,, 16, 1 Krnov 5, ,4 19,8 1 56,9 9,3 1 41,3 4 Nový Jiín 4,1 9,9 33,6 14, 96, 4 14, 9 Odry,4, 1,7,4 7,7 1 9,5 3 Opava 15,6 154, 1 17, 149,6 659, ,5 18 Orlová 1,6 1 86,1 41,1 31, 4,3 35,1 3 Ostrava 168, , , , ,6 3 14,7 11 Rýmaov 31,4 1 7,4 43,4 1, 161,8 6 6,3 1 Tinec 11, ,5 13 9, , 45 78,3 3, Vítkov,1,,,5 1, 7, 45,6 4 Celkem 3844, , , , ,1 1 Zdroj: HMÚ Poznámka: Tuným písmem jsou vyznaeny vždy ti ORP s nejvyššími emisemi píslušné zneišující látky. Na základ analýzy emisí základních zneišujících látek ze zdroj kategorie REZZO 1 na úrovní jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje vyplývá, že: podíl ORP Ostrava je rozhodujícím v pípad emisí SO (58 %), TZL (56 %), NO x (55 %) a CO (51 %) a významný v pípad emisí VOC (3 %); podíl ORP Tinec je významný v pípad emisí CO (45 %) a TZL (9 %), ásten významný v pípad emisí SO (13 %) a NO x (9 %); strana 33

34 podíl ORP Karviná je významný v pípad emisí NO x (5 %) a ásten významný v pípad emisí SO (17 %), VOC (8 %) a TZL (6 %). podíl ORP Opava je významný v pípad emisí VOC (6 %); na emisích NH 3 je podíl nejvýznamn jších ORP následující: ORP Bílovec (4 %), ORP Opava (18 %) a ORP Frýdek-Místek (11 %). Distribuce emisí základních zneišujících látek ze zdroj kategorie REZZO mezi jednotlivými ORP Moravskoslezského kraje v roce 6 je uvedena v následující tabulce: Tabulka. 15: Emise základních zneišujících látek ze zdroj kategorie REZZO po jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje v roce 6, (t/rok) ORP TZL, t/rok Podíl, % SO, t/rok Podíl, % NO x, t/rok Podíl, % CO, t/rok Podíl, % VOC, t/rok Podíl, % NH 3, t/rok Podíl, % Bílovec 3, 1 1,9 7,9 9,6 13, 4 1,9 Bohumín 1,,8 33,3 7 18,5 3 3,7 1, Bruntál 55,1 8 8,6 1 38,8 8 75,1 13 3, 8 17,3 eský T šín 1,4 8,9 1 18, 4 5, 1 6,3, Frenštát pod Radhošt m,1,3 7,6 7, 1 3,9 1 15, Frýdek-Místek 6,3 9 5,5 8 3,8 7 3,9 5,7 8 59,9 7 Frýdlant nad Ostravicí 6,4 1 6,7 1 7,3 19,5 3 14,9 5 7, 1 Havíov 5,4 1,4 4,6 1 3, 1 6,,9 Hluín 1, 3, 1 7,4 1,6 4,6 7,8 1 Jablunkov 5, 1 3,8 1 7,5 1,1 3,8 1 4,1 1 Karviná 4, 1 1,7 1,8 11,3,4 1, Kopivnice 4,8 1 5,8 1,7 5 16, 3 19,4 6 47, 5 Kravae 1,8 3, 1 1,9 3,4 1 1,1 3 5,9 3 Krnov 7,1 4 6,8 4 15,6 3 47,5 8,7 8 56,3 6 Nový Jiín 8, 1 13,3, 4 13,6 1, ,9 17 Odry 157,8 4, 3 9,7 15,3 3 6,5 3,3 4 Opava 44,9 7 85,4 44 1,8 11, 19 5, ,5 1 Orlová,5 3,6 1 4,8 1 4,9 1 6,8 4, Ostrava 9,8 1,6 3 58, , 1 37, 1 86,8 1 Rýmaov 45,1 7 43,3 7 16,4 4 31, 5 11,1 4 47,4 5 Tinec 1,4 1,8 17,6 4 4,1 7 13, 4 1,4 1 Vítkov 6, ,1 6 17, 4 19,5 3 8, ,9 13 Celkem (SPEZZO) 664, 1 648, , ,5 1 3, ,4 1 Celkem (web HMÚ) 65,8 641,6 439,1 534,7 33, 91,1 Zdroj: HMÚ Poznámka: Tuným písmem jsou vyznaeny vždy ti ORP s nejvyššími emisemi píslušné zneišující látky. strana 34

35 Na základ analýzy emisí základních zneišujících látek ze zdroj kategorie REZZO na úrovni jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje vyplývá, že: podíl ORP Opava je významný v pípad emisí SO (44 %), NO x ( %) a NH 3 (1 %) a ásten významný v pípad emisí CO (19 %) a VOC (3 %); podíl ORP Ostrava je ásten významný v pípad emisí NO x (13 %) CO (1 %), VOC (1 %) a NH 3 (1 %); podíl ORP Bruntál je ásten významný v pípad emisí SO (1 %), CO (13 %), NO x (8 %) a VOC (8 %); podíl ORP Nový Jiín je ásten významný v pípad emisí NH 3 (17 %), podíl ORP Frýdek-Místek je ásten významný v pípad emisí SO (8 %); na emisích TZL je podíl nejvýznamn jších ORP následující: ORP Vítkov (31 %), ORP Odry (4 %) a ORP Frýdek-Místek (9 %). Tabulka. 16: Emise základních zneišujících látek ze zdroj kategorie REZZO 3 po jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje v roce 6, (t/rok) ORP TZL, t/rok Podíl, % SO, t/rok Podíl, % NO x, t/rok Podíl, % CO, t/rok Podíl, % VOC, t/rok Bílovec 8,7 38,6 3, ,3 3 7,8 3 Bohumín 9,3 3 45,3 3 18,4 161,8 3 3,3 3 Bruntál 93,5 8 11, 7 45, ,1 7 7,5 7 eský T šín 14,4 1 1, 1 13,4 75,4 1 15, 1 Frenštát pod Radhošt m 18,6,3 1 15,4 7,3 1 14,9 1 Frýdek-Místek 119, 1 146,8 1 76,4 1 51,1 1 15,6 1 Frýdlant nad Ostravicí 54,7 5 6,9 4 8,4 4 15,8 4 45, 4 Havíov 36, 3 54,7 4 6, ,5 4 39, 4 Hluín 5, 3,8 3, ,5 4, Jablunkov 69, 6 96, 6 3, , 6 68,4 6 Karviná 36, 3 55,4 4, 3 197,5 4 39,5 4 Kopivnice 16,9 1 19,9 1, 3 7,6 1 14,7 1 Kravae 1,9 1 13,6 1 18,3 49,6 1 1, 1 Krnov 87,9 7 89,8 6 48,8 6 3,7 6 65, 6 Nový Jiín 4,8 4 5,4 3 35, ,8 3 36,7 3 Odry 44,8 4 46,6 3 3, ,6 3 33,7 3 Opava 97, ,9 8 83, 11 44,1 8 84,1 8 Orlová 68,5 6 17,4 7 9, ,3 7 76,1 7 Ostrava 133, , , , ,3 13 Rýmaov 4,1 4 46,5 3, ,7 3 33,3 3 Tinec 71,9 6 1,8 7 41, 5 363,4 7 73,4 7 Vítkov 41,6 4 46,5 3, ,9 3 33,3 3 Podíl, % strana 35

36 ORP TZL, t/rok Podíl, % SO, t/rok Podíl, % NO x, t/rok Podíl, % CO, t/rok Podíl, % VOC, t/rok Celkem 118, ,5 1 78, 1 577, ,7 1 Zdroj: HMÚ Poznámka: Tuným písmem jsou vyznaeny vždy ti ORP s nejvyššími emisemi píslušné zneišující látky. Emise VOC z použití organických rozpouštdel a nátrových hmot, které se neohlašují v registru REZZO 1 a REZZO jsou na základ odborného odhadu dopoítávaný jako souást emisí VOC z malých zdroj, proto údaje uvedené v tabulce se liší od celkových emisí VOC ze zdroj REZZO 3, kde se za rok 6 vykazuje 11,5 kt. Podíl, % Podle podílu na emisích TZL, SO, CO a VOC se na první místo adí ORP Ostrava (11-14 %), která je následována Frýdkem-Místkem (1 %) a Opavou (8 %). U emisí NO x se na druhé místo adí Opava (11) a pak Frýdek-Místek (1). Z posouzení emisní situace na úrovni jednotlivých ORP Moravskoslezského kraje vyplývá, že rozhodující množství emisí základních zneišujících látek ze stacionárních zdroj zneišování ovzduší je emitováno v ORP: Ostrava Tinec Karviná v pípad emisí VOC ORP Opava v pípad emisí NH 3 ORP Bílovec a ORP Opava strana 36

37 B.1.3 Mikroemisní ást Vyhodnocení podílu emisí základních zneišujících látek na úrovni jednotlivých zdroj bylo provedeno v širším spektru stacionárních zdroj Moravskoslezského kraje. Podíl jednotlivých zdroj na emisích je vyjáden, jednak procentem z celkové emise píslušné kategorie zdroj, a jednak procentem celkové emise ze stacionárních zdroj. Výchozím rokem pro mikroemisní analýzu je rok 6, pro který jsou k dispozici definitivní emisní data (pro rok 7 byla v dob zpracování tohoto Programu pouze pedb žná data). Formulace seznamu klíových stacionárních zdroj emisí TZL zvlášt velkých a velkých zdroj zneišování ovzduší emituje tém 91 % emisí TZL ze zdroj kategorie REZZO 1, což pedstavuje 61 % celkových emisí TZL ze stacionárních zdroj Moravskoslezského kraje. Piemž podíl 3 nejvýznamn jších zdroj: Vysoké Pece Ostrava, a.s., TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Výroba surového železa a Mittal Steel Ostrava a.s. - závod 1 - koksovna pedstavuje víc než polovinu emisí TZL ze zdroj REZZO 1 (35 % emisí TZL ze stacionárních zdroj Moravskoslezského kraje). Po roce 6 došlo jednak k pejmenování spolenosti Mittal Steel Ostrava a.s. na ArcelorMittal Ostrava a.s., jednak se spolenost Vysoké Pece Ostrava a.s. stala souástí spolenosti ArcelorMittal Ostrava a.s. (jako závod 1 vysoké pece). V tabulce.17 se uvádí výet zdroj kategorie REZZO 1 s nejvyššími emisemi TZL v Moravskoslezském kraji. Jedná se v pevážné míe o zdroje podnikové energetiky, výroby elektrické nebo tepelné energie pro veejné sít nebo zaízení pro výrobu železa a oceli. Tabulka. 17: Výet nejvýznamnjších zdroj emisí TZL kategorie REZZO 1, IP NAZEV OBEC Vysoké Pece Ostrava, a.s.(nyní ArcelorMittal Ostrava a.s.: Závod 1 Vysoké pece) TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Výroba surového železa Mittal Steel Ostrava a.s. (nyní ArcelorMittal Ostrava a.s.) - závod 1 koksovna Mittal Steel Ostrava, a.s. (nyní ArcelorMittal Ostrava a.s.) - závod 4 energetika Emise TZL, t/rok Podíl na emisích REZZO 1 % Podíl na emisích ze stac. zdroj % Ostrava 889,1 3,1 15,7 Tinec 673,5 17,5 11,9 Ostrava 43,6 1,5 7,1 Ostrava 177,6 4,6 3, EZ, a.s., Elektrárna Dtmarovice Dtmarovice 174,5 4,5 3, TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Ocelárenská výroba TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Koksochemická výroba Dalkia eská republika, a.s. - Elektrárna Tebovice Tinec 169,5 4,4 3, Tinec 146,9 3,8,6 Ostrava 145,5 3,8, OKD, OKK a.s. Koksovna Jan Šverma Ostrava 9,1,4 1, ENERGETIKA TINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika Mital Steel Ostrava a.s. (nyní ArcelorMittal Ostrava a.s.) - závod 13 ocelárna Tinec 83,6, 1,5 Ostrava 79,7,1 1,4 strana 37

38 IP NAZEV OBEC Emise TZL, t/rok Podíl na emisích REZZO 1 % EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. Ostrava 78,3, 1, OKD, OKK a.s. Koksovna Svoboda Ostrava 75,7, 1, Vítkovické slévárny, spol. s r. o. Ostrava 69,7 1,8 1, Energetika Vítkovice, a.s. Ostrava 65, 1,7 1, Biocel Paskov a.s. Paskov 4,9 1,1, Siemens Automobilové systémy s.r.o. Frenštát pod Radhoštm Podíl na emisích ze stac. zdroj % 3,7,8, Dalkia eská republika, a.s. - Teplárna Karviná Karviná 3,4,8, AL INVEST Bidliná, a.s. Bidliná 8,,7, ŽDB GROUP a. s., Bohumín - Topenáská technika Viadrus Bohumín 8,,7,5 Celkem 3483, 9,6 61,3 Mezi nejvýznamn jší zdroje kategorie REZZO patí dva zdroje zneišování ovzduší, jejichž provoz souvisí s t žební inností nerostných surovin. Jedná se o kamenolom, který je provozován spoleností Silnice Morava a lom, který provozuje spolenost Jakubovice s.r.o. Na emisích TZL ze stedních zdroj se oba zdroje podílejí více než 53 %, což pedstavuje 6 % celkových emisí této zneišující látky ze stacionárních zdroj Moravskoslezského kraje. V tabulce.18 se uvádí výet 1 zdroj kategorie REZZO s nejvyššími emisemi TZL v Moravskoslezském kraji. Tabulka. 18: Výet nejvýznamnjších zdroj emisí TZL kategorie REZZO IP NAZEV OBEC Emise TZL, t/rok Podíl na emisích REZZO SILNICE MORAVA - kamenolom Bezová,4 3, 3, LOM Jakubovice s.r.o. - Jakubovice n.odrou, Vítkovská-kotel Jakubovice nad Odrou Podíl na emisích ze stac. zdroj 155,6 3,4, OKD, a.s. - Staí - výdušná jáma Staí 43,7 6,6, LENAS, a.s. - istírna lnu Malá Štáhle 35,6 5,4, Štrkovny spol. s r.o. - zpracování kamene Valšov 5,9 3,9, JHF Hemanovice - kamenolom Hemanovice 18,5,8, SELIKO Opava a.s. - kotelna Opava 14,8,, THORSSEN s.r.o. - kamenolom Mladecko 1, 1,8, REVLAN s.r.o. - plynová kotelna Horní Benešov 11,3 1,7, KATR a.s. - erpací stanice PHM Rýmaov 6,8 1,,1 Celkem 54,8 79, 9, strana 38

39 Mezi ásten významné z hlediska emisí TZL patí lokální topeništ, která jsou provozována na území m sta Ostravy. Jedná se o plošný zdroj, který produkuje tém 8 % emisí ze zdroj REZZO 3, což pedstavuje 1,6 % celkových emisí ze stacionárních zdroj Moravskoslezského kraje. Seznam 1 zdroj kategorie REZZO 3 s nejvyššími emisemi TZL je uveden v následující tabulce: Tabulka. 19: Výet nejvýznamnjších zdroj emisí TZL kategorie REZZO 3 OBEC ORP Emise TZL, t/rok Podíl na emisích REZZO 3 Podíl na emisích ze stac. zdroj 1 Ostrava Ostrava 9,8 7,7 1,6 Tinec Tinec 36,8 3,1,6 3 Orlová Orlová 3,,7,6 4 Frýdek-Místek Frýdek-Místek 7,5,3,5 5 Petvald Orlová 4,,,4 6 Karviná Karviná 18,9 1,6,3 7 Opava Opava 18,6 1,6,3 8 Mosty u Jablunkova Jablunkov 16,8 1,4,3 9 Rychvald Bohumín 16,4 1,4,3 1 Krnov Krnov 14,6 1,,3 Celkem 97, 5,1 5, strana 39

40 Formulace seznamu klíových zdroj emisí SO zvlášt velkých a velkých zdroj zneišování ovzduší emitují tém 95 % emisí SO ze zdroj kategorie REZZO 1, což pedstavuje pibližn 88 % celkových emisí SO ze stacionárních zdroj Moravskoslezského kraje. Jedná se v pevážné míe o zdroje podnikové energetiky, výroby elektrické nebo tepelné energie pro veejné sít nebo zaízení pro výrobu železa a oceli. Podíl 3 nejvýznamn jších zdroj: Mittal Steel Ostrava, a.s. - závod 4 - energetika, Dalkia eská republika, a.s. - Elektrárna Tebovice a Vysoké Pece Ostrava, a.s. pedstavuje tém polovinu emisí SO ze zdroj REZZO 1 (44 % emisí SO ze stacionárních zdroj Moravskoslezského kraje). Po roce 6 došlo jednak k pejmenování spolenosti Mittal Steel Ostrava a.s. na ArcelorMittal Ostrava a.s., jednak se spolenost Vysoké Pece Ostrava a.s. stala souástí spolenosti ArcelorMittal Ostrava a.s. (jako závod 1 Vysoké pece). Výet zdroj kategorie REZZO 1 s nejvyššími emisemi SO je uveden v následující tabulce: Tabulka. : Výet nejvýznamnjších zdroj emisí SO kategorie REZZO 1, IP NAZEV OBEC Mittal Steel Ostrava, a.s. (nyní ArcelorMittal Ostrava a.s.)- závod 4 energetika Dalkia eská republika, a.s. - Elektrárna Tebovice Vysoké Pece Ostrava, a.s.(nyní ArcelorMittal Ostrava a.s.: Závod 1 Vysoké pece) Emise SO, t/rok Podíl na emisích REZZO 1 Podíl na emisích ze stac. zdroj Ostrava 5986,8 1,8, Ostrava 4775,6 17,4 16,1 Ostrava 355,7 8,6 8, EZ, a.s., Elektrárna Dtmarovice Dtmarovice 1991,5 7,3 6, ENERGETIKA TINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika Tinec 1839, 6,7 6, Energetika Vítkovice, a.s. Ostrava 1695,4 6, 5, Dalkia eská republika, a.s. - Teplárna Karviná Karviná 1467,1 5,3 5, TINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. - Výroba surového železa Dalkia eská republika, a.s. - Teplárna sl.armády Tinec 14,9 5,1 4,7 Karviná 653,3,4, Biocel Paskov a.s. Paskov 577,4,1, OKD, a.s - Dl SM, Teplárna Stonava 465,9 1,7 1, Dalkia eská republika, a.s. - Teplárna Krnov Krnov 443,6 1,6 1, Energetika Kopivnice, a.s. Kopivnice 411, 1,5 1, Dalkia eská republika, a.s. - Teplárna Pívoz Ostrava 39,8 1,4 1, Dalkia eská republika, a.s. - Teplárna Frýdek- Místek ŽDB GROUP a. s., Bohumín - záv.služby - Teplárna Sviadnov 367,3 1,3 1, Bohumín 354,5 1,3 1, ROCKWOOL, a.s., výrobní závod Bohumín Bohumín 15,5,8, VÁLCOVNY PLECHU, a. s. Frýdek-Místek 4,8,7, TEPLO BRUNTÁL a.s. - centrální výtopna Dolní Bruntál 189,8,7, OKD, OKK a.s. Koksovna Jan Šverma Ostrava 188,7,7,6 strana 4

41 IP NAZEV OBEC Emise SO, t/rok Podíl na emisích REZZO 1 Podíl na emisích ze stac. zdroj Celkem 5977, 94,7 87,8 Mezi nejvýznamn jší zdroje zneišování ovzduší kategorie REZZO patí energetický zdroj, který provozuje spolenost SELIKO Opava a.s. Podíl tohoto zdroje na celkových emisích SO v kategorii REZZO pedstavuje 31 %. V tabulce.1 se uvádí výet 1 zdroj kategorie REZZO s nejvyššími emisemi SO v Moravskoslezském kraji. Sumární podíl uvedených zdroj na emisích SO iní 58 % emisí ze zdroj kategorie REZZO nebo 1,3 % celkové emise této zneišující látky ze stacionárních zdroj Moravskoslezského kraje. Tabulka. 1: Výet nejvýznamnjších zdroj emisí SO kategorie REZZO IP NAZEV OBEC Emise SO, t/rok Podíl na emisích REZZO SELIKO Opava a.s. - kotelna Opava 3,7 31,4, OPATHERM, a.s. - plynová kotelna Kylešovice - Hlavní 97 Podíl na emisích ze stac. zdroj Opava 47, 7,3, MOS s.r.o. - nízkotlaká kotelna Bidliná 5,9 4,, SLETEX s.r.o. - Frýdek-Místek - kotelna Frýdek-Místek 3, 3,5, SLADOVNA, spol. s r.o. - kotelna na tujá paliva Bruntál,8 3,, První Vítkovská - kotelna Lesní Vítkov 13,9,1, Strojírna STELON Bidliná s.r.o. - lakovna Velká Štáhle 11,1 1,7, Školní statek, Opava, p.o. - kotelna okrasná zahrada Opava 1,9 1,7, MASSAG a.s. Bílovec - Gebaurovka Bílovec 9,9 1,5, DIEMA s.r.o. - Frýdek-Místek - kotelna Frýdek-Místek 9, 1,4, Celkem 375,3 57,9 1,3 Mezi ásten významné z hlediska emisí SO v kategorii REZZO 3 patí lokální topeništ, která jsou provozována na území m sta Ostravy. Jedná se o plošný zdroj, který produkuje tém 9 % emisí ze zdroj REZZO 3. Seznam 1 zdroj kategorie REZZO 3 s nejvyššími emisemi oxidu siiitého je uveden v následující tabulce: Tabulka. : Výet nejvýznamnjších zdroj emisí SO kategorie REZZO 3 OBEC ORP Emise SO, t/rok Podíl na emisích REZZO 3 Podíl na emisích ze stac. zdroj 1 Ostrava Ostrava 133, 8,8,5 Tinec Tinec 54,3 3,6, 3 Orlová Orlová 5,8 3,4, 4 Frýdek-Místek Frýdek-Místek 38,,5,1 strana 41

Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 Střední Čechy 78

Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 Střední Čechy 78 Tabulka 33: Úplná emisní bilance v členění dle přílohy 2 zákona, zóna CZ02 Střední Čechy, rok 2011 Emise znečišťujících látek Zóna/aglomerace Skupina zdrojů Specifikace skupiny PM 2,5 PM 10 NO x SO 2 VOC

Více

K. Hodnocení dosažitelnosti emisních stropů stanovených regionu v roce 2010

K. Hodnocení dosažitelnosti emisních stropů stanovených regionu v roce 2010 K. Hodnocení dosažitelnosti emisních stropů stanovených regionu v roce 2010 K.1. Úvod Doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro kraj Vysočina jsou v nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví

Více

Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně. Souhrn

Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně. Souhrn Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně Souhrn Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o. ve spolupráci s Vysokou školou báňskou technickou univerzitou Ostrava Praha listopad 2007 Program ke zlepšení kvality

Více

Opatření ke zlepšování ovzduší Jihomoravského kraje - Identifikace typových regionálních projektů, PO 2, OPŽP 2014+

Opatření ke zlepšování ovzduší Jihomoravského kraje - Identifikace typových regionálních projektů, PO 2, OPŽP 2014+ Opatření ke zlepšování ovzduší Jihomoravského kraje - Identifikace typových regionálních projektů, PO 2, OPŽP 2014+ Ing. Tomáš Helán Jihomoravský kraj Brno, 19. 10. 2015 JIHOMORAVSKÝ KRAJ ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY

Více

Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje

Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje vydané nařízením Moravskoslezského kraje č.1/2009 ze dne 4. 3. 2009 24.4.2012 Identifikace zpracovatele: obchodní firma:

Více

Tab. 1 Podíl emisí TZL a SO₂ v krajích z celkového objemu ČR v letech 2003 až 2009 (v %)

Tab. 1 Podíl emisí TZL a SO₂ v krajích z celkového objemu ČR v letech 2003 až 2009 (v %) 3. Emise Jednou ze základních složek životního prostředí je ovzduší. Jeho kvalita zcela zásadně ovlivňuje kvalitu lidského života. Kvalitu ovzduší lze sledovat 2 způsoby. Prvním, a statisticky uchopitelnějším,

Více

Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně Souhrn

Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně Souhrn Český hydrometeorologický ústav, pobočka Plzeň Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně Souhrn Zpracovatel: ČHMÚ pobočka Plzeň Plzeň 2010 Úvod Cílem dokumentu Aktualizace program ke

Více

A) Základní cíle a souvislosti Programu

A) Základní cíle a souvislosti Programu Pfiíloha ã. 1 k nafiízení Libereckého kraje ã. 4/2004 Program sniïování emisí Libereckého kraje A) Základní cíle a souvislosti Programu Základním cílem Programu je dosáhnout k roku 2010 doporuãen ch hodnot

Více

Dìkujeme všem organizacím, které poskytly údaje ke zpracování roèenky. Úplný pøehled zdrojù dat je uveden v závìru publikace.

Dìkujeme všem organizacím, které poskytly údaje ke zpracování roèenky. Úplný pøehled zdrojù dat je uveden v závìru publikace. Dìkujeme všem organizacím, které poskytly údaje ke zpracování roèenky. Úplný pøehled zdrojù dat je uveden v závìru publikace. Prosinec 2010 OBSAH A ZÁKLADNÍ INFORMACE.....................................

Více

Seminář Prioritní osa 2 Specifický cíl 2.2. Stávající a připravovaná legislativa. Kurt Dědič, Jakub Achrer, Pavel Gadas

Seminář Prioritní osa 2 Specifický cíl 2.2. Stávající a připravovaná legislativa. Kurt Dědič, Jakub Achrer, Pavel Gadas Seminář Prioritní osa 2 Specifický cíl 2.2. Stávající a připravovaná legislativa Kurt Dědič, Jakub Achrer, Pavel Gadas Obsah Kvalita ovzduší v ČR Národní program snižování emisí Programy zlepšování kvality

Více

KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE OBSAH A KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE - ZÁKLADNÍ CÍLE A SOUVISLOSTI PROGRAMU... 4 A.1 ZÁKLADNÍ CÍLE PROGRAMU... 4 A.2 VEDLEJŠÍ

Více

Operační program Životní prostředí 2014-2020. Verze 5

Operační program Životní prostředí 2014-2020. Verze 5 Operační program Životní prostředí 2014-2020 Verze 5 Obsah: 1. Strategie pro příspěvek operačního programu ke strategii Unie zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující sociální začlenění a

Více

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Výstup projektu Enviprofese č.

Více

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Č.j.: 24441/ENV/16 V Praze dne 14. dubna 2016 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako příslušný správní orgán podle ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 201/ 2012 Sb., o

Více

B1 OVZDUŠÍ B.1 OVZDUŠÍ B1.1 METEOROLOGIE A KLIMA. Praha - Životní prostředí 2012

B1 OVZDUŠÍ B.1 OVZDUŠÍ B1.1 METEOROLOGIE A KLIMA. Praha - Životní prostředí 2012 OVZDUŠÍ B.1 OVZDUŠÍ.1 METEOROLOGIE A KLIMA Vyhodnocení meteorologických prvků za rok 2012 z pražských stanic Rok 2012 byl teplotně silně nadnormální s průměrnou roční teplotou 9,1 C naměřenou na stanici

Více

Příloha č.: 1 k materiálu č. Počet stran přílohy: 111. Situační zpráva o kvalitě ovzduší na území Moravskoslezského kraje za kalendářní rok 2014

Příloha č.: 1 k materiálu č. Počet stran přílohy: 111. Situační zpráva o kvalitě ovzduší na území Moravskoslezského kraje za kalendářní rok 2014 Příloha č.: 1 k materiálu č. Počet stran přílohy: 111 Situační zpráva o kvalitě ovzduší na území Moravskoslezského kraje za kalendářní rok 2014 Zadavatel: Moravskoslezský kraj 28. října 2771/117 702 18

Více

PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA STŘEDNÍ MORAVA CZ07 ČERVENEC, 2015 Název dokumentu: PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ Zóna Střední Morava CZ07 Datum schválení: červenec 2015 Odpovědné orgány,

Více

Příloha č. 2 k opatření obecné povahy č.j.: 23967/ENV/16

Příloha č. 2 k opatření obecné povahy č.j.: 23967/ENV/16 Použité zkratky: PZKO = Program zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek CZ08A OOP = opatření obecné povahy BAT = nejlepší dostupné technologie zákon = zákon č. 201/2012 Sb.,

Více

PŘÍNOSY EMISNÍ VYHLÁŠKY (PROJEKT TAČR)

PŘÍNOSY EMISNÍ VYHLÁŠKY (PROJEKT TAČR) PŘÍNOSY EMISNÍ VYHLÁŠKY (PROJEKT TAČR) Pavel Machálek 1, Helena Hnilicová 1, Ilona Dvořáková 1, Rostislav Nevečeřal 1, Miloslav Modlík 1, Jitka Haboňová 1, Vladimír Neužil 2, Zdeněk Potočka 3, Martin Dědina

Více

NĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR

NĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA SEVEROVÝCHOD CZ05 KVĚTEN, 2016 ČERVEN, 2015 NĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Název dokumentu: PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ Zóna

Více

integrované povolení

integrované povolení V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI

STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI v období 2012/2013 Obsah 1. Základní informace o území 5 2. Podnebí a klimatické podmínky 7 3. Ovzduší XX 4. Voda XX 5. Půda XX 6. Horninové prostředí XX 7. Příroda

Více

Zpráva o životním prostředí. České republiky v roce 2006. (plné znění)

Zpráva o životním prostředí. České republiky v roce 2006. (plné znění) Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006 (plné znění) Zpracoval redakční kolektiv CENIA, české informační agentury životního prostředí Na zpracování jednotlivých kapitol se podíleli: odbory

Více

Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka

Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka 1. Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka analytická část ZADAVATEL: ZPRACOVAL:

Více

7 denní experimentální měření imisí v lokalitě Košíky u Otrokovic

7 denní experimentální měření imisí v lokalitě Košíky u Otrokovic 7 denní experimentální měření imisí v lokalitě Košíky u Otrokovic 11.12.2012 ENVItech Bohemia s.r.o. Obsah 1 Úvod... 2 2 Technická specifikace... 3 3 Meteorologické podmínky... 6 3.1 Teplota vzduchu...

Více

Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů

Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů Emisní databáze Registr emisí a stacionárních zdrojů (REZZO) Bilance emisí od r. 2000 Historické údaje o emisích stacionárních zdrojů

Více

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA o vydání opatření obecné povahy

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA o vydání opatření obecné povahy VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA o vydání opatření obecné povahy Obecní úřad Hradiště v souladu s ustanovením 25 odst. 2 zákona č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, oznamuje vydání Opatření obecné

Více

ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V OSTRAVĚ podrobné hodnocení lokality Rýmařov. 1 www.zuova.cz

ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V OSTRAVĚ podrobné hodnocení lokality Rýmařov. 1 www.zuova.cz 1 OBSAH 1. Úvod 3 2. Vzorkování imisí 4 3. Emisní inventura 13 4. Modelové výpočty pro stanovení původců znečištění 17 5. Závěr 21 6. Přílohy 22 2 1. Úvod Kvalita ovzduší, nejen v Moravskoslezském kraji,

Více

AKTUALIZACE PROGRAMŮ SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI

AKTUALIZACE PROGRAMŮ SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI AKTUALIZACE PROGRAMŮ SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI ZLÍN 2012 ÚDAJE O ZAKÁZCE Zhotovitel: ENVItech Bohemia s.r.o. zastoupen Ing. Zdeňkem Greplem, ředitelem ENVItech Bohemia

Více

III. POTENCIÁL SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCH LÁTEK V ČESKÉ REPUBLICE K ROKU 2020

III. POTENCIÁL SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCH LÁTEK V ČESKÉ REPUBLICE K ROKU 2020 III. POTENCIÁL SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCH LÁTEK V ČESKÉ REPUBLICE K ROKU 2020 2010 OBSAH Obsah... 2 Seznam zkratek... 3 1. Úvod... 4 2. Emisní inventury... 6 3. Emisní projekce... 9 3.1 TVORBA EMISNÍCH

Více

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ZVEŘEJŇUJE

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ZVEŘEJŇUJE Platný podpis V Praze dne 14. července 2015 VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Zveřejnění návrhu opatření obecné povahy o vydání Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy - CZ02 a výzva k uplatnění připomínek

Více

!" snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách,

! snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách, Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Dolní Chabry B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Dolní Chabry B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Zlepšeníkvality ovzdušív příhraniční oblasti Česka a Polska. Ing. David Kupka

Zlepšeníkvality ovzdušív příhraniční oblasti Česka a Polska. Ing. David Kupka Zlepšeníkvality ovzdušív příhraniční oblasti Česka a Polska Ing. David Kupka Zaměření studie Snižování emisí TZL v obci Znečišťující látka: prachové částice frakce PM10 a PM2,5 Zdroj znečištění: spalovací

Více

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Ochrana ovzduší ve státní správě 18. 20. listopadu 2007 Jan Macoun, Český hydrometeorologický ústav macoun@chmi.cz Emisní bilance podklady: REZZO 1: údaje

Více

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO Je prokázáno, že znečištění ovzduší na Ostravsku pochází ze čtyř zdrojů: průmyslových podniků, lokálních topenišť, dopravy a emisí, které pocházejí z Polska. Studie Zdravotního ústavu prokázala, že v období

Více

LEGISLATIVA A MONITORING V OCHRANĚ OVZDUŠÍ

LEGISLATIVA A MONITORING V OCHRANĚ OVZDUŠÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 LEGISLATIVA A MONITORING V OCHRANĚ

Více

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2030) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR - PZKO. Problematika ORP a karty projektů. Regionální řídící výbor 24.3.

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2030) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR - PZKO. Problematika ORP a karty projektů. Regionální řídící výbor 24.3. STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2030) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR - PZKO Regionální řídící výbor Zóna Severovýchod 24.3.2014 Problematika ORP a karty projektů Problematika ORP Řešitel: Ekotoxa s.r.o.

Více

Mezinárodní smlouvy a evropské právní předpisy Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Mezinárodní smlouvy a evropské právní předpisy Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Mezinárodní smlouvy a evropské právní předpisy Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší

Více

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 1. SOUHRNY, ZÁSADY PRO REALIZACI NAVRŽENÉ STRATEGIE 2. ZÁSADY PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ zákazník Moravskoslezský kraj stupeň IV. zakázkové číslo 4873-900-2

Více

Odborný posudek č. 134/14

Odborný posudek č. 134/14 . Počet listů: 19 Počet výtisků: 3 Zakázka č.: 471 Odborný posudek č. 134/14 Zákazník: Josef Chmela Velký Ořechov 156 763 07 Název zdroje: Stavební úpravy a změna užívání zámečnické dílny na výrobnu laminátových

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ZVEŘEJŇUJE. Návrh opatření obecné povahy o vydání Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Severozápad - CZ04.

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ZVEŘEJŇUJE. Návrh opatření obecné povahy o vydání Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Severozápad - CZ04. V Praze dne 10. července 2015 VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Zveřejnění návrhu opatření obecné povahy o vydání Programu zlepšování kvality ovzduší zóna Severozápad - CZ04 a výzva k uplatnění připomínek a námitek Ministerstvo

Více

Průmyslová produkce a její struktura. Emise. prekurzorů ozonu. Emise. skleníkových plynů. Hluková zátěž. Využití území a suburbanizace

Průmyslová produkce a její struktura. Emise. prekurzorů ozonu. Emise. skleníkových plynů. Hluková zátěž. Využití území a suburbanizace 23/ Přepravní výkony osobní a nákladní dopravy KLÍČOVÁ OTÁZKA Jak se vyvíjejí charakteristiky dopravy v ČR a na ně navázané zátěže životního prostředí z dopravy? KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Celkové přepravní výkony

Více

AKTUALIZACE PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ROCE 2012. Královéhradecký kraj

AKTUALIZACE PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ROCE 2012. Královéhradecký kraj CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY AKTUALIZACE PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ROCE 2012 ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: KRAJSKÝ ÚŘAD KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE EKOTOXA s.r.o.

Více

Ostatní technologické zdroje (příloha č. 8 k vyhlášce č. 415/2012Sb.,)

Ostatní technologické zdroje (příloha č. 8 k vyhlášce č. 415/2012Sb.,) Ostatní technologické zdroje (příloha č. 8 k vyhlášce č. 415/2012Sb.,) Změny v rámci zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování

Více

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Z AMBULANTNÍHO MĚŘENÍ V PRAVČICÍCH, ZLÍNSKÝ KRAJ

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Z AMBULANTNÍHO MĚŘENÍ V PRAVČICÍCH, ZLÍNSKÝ KRAJ VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Z AMBULANTNÍHO MĚŘENÍ V PRAVČICÍCH, ZLÍNSKÝ KRAJ PRAHA 2011 Seznam použitých zkratek: AIM automatizovaný imisní monitoring (AMS, AMS-SRS) AMS automatizovaná monitorovací stanice

Více

VYHODNOCENÍ PLNNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZA ROK 2010

VYHODNOCENÍ PLNNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZA ROK 2010 VYHODNOCENÍ PLNNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZA ROK 2010 listopad 2011 ISES, s.r.o. M.J. Lermontova 25 160 00 Praha 6 Identifikaní údaje Objednatel Název : Krajský úad Královéhradeckého

Více

Návrh OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

Návrh OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Návrh OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako příslušný správní orgán podle ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 201/ 2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, (dále

Více

Mgr. Veronika Hase. Seminář: : Problematika emisí z malých zdrojů. Karlov pod Pradědem dem 21. 22. 10. 2010

Mgr. Veronika Hase. Seminář: : Problematika emisí z malých zdrojů. Karlov pod Pradědem dem 21. 22. 10. 2010 Řešení ekologizace lokáln lního vytápění ve městm stě Orlová Ing. Rafał Chłond Mgr. Veronika Hase Seminář: : Problematika emisí z malých zdrojů znečišťov ování Karlov pod Pradědem dem 21. 22. 10. 2010

Více

PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA STŘEDNÍ ČECHY - CZ02

PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA STŘEDNÍ ČECHY - CZ02 PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA STŘEDNÍ ČECHY - CZ02 ZÁŘÍ 2015 Název dokumentu PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ Zóna CZ02 - Střední Čechy Datum schválení: září 2015 Odpovědné orgány, jména a

Více

KVALITA OVZDUŠÍ. V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECHS VaV 740/4/01 Charakterizace zátěžz. ěže e obyvatel škodlivinami z ovzduší.

KVALITA OVZDUŠÍ. V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECHS VaV 740/4/01 Charakterizace zátěžz. ěže e obyvatel škodlivinami z ovzduší. KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECHS VaV 740/4/01 Charakterizace zátěžz ěže e obyvatel malých sídel s škodlivinami z ovzduší a znečištění ovzduší bioaerosoly B. Kotlík (1), H. Kazmarová (1), S. Kvasničková

Více

Identifikace typových regionálních projektů

Identifikace typových regionálních projektů Identifikace typových regionálních projektů Obsah prezentace Dokumenty koncepční povahy v oblasti ochrany ovzduší v Středočeském kraji Charakteristika a důvody zpracování těchto dokumentů Využití programového

Více

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KVALITU OVZDUŠÍ V PŘESHRANIČNÍ OBLASTI SLEZSKA A MORAVY

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KVALITU OVZDUŠÍ V PŘESHRANIČNÍ OBLASTI SLEZSKA A MORAVY VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KVALITU OVZDUŠÍ V PŘESHRANIČNÍ OBLASTI SLEZSKA A MORAVY Informace o referátu pro konferenci OVZDUŠÍ 2013 (Brno 15. 17.4.2013) Zdeněk Blažek, Libor Černikovský, Blanka

Více

SITUAČNÍ ZPRÁVA 2011

SITUAČNÍ ZPRÁVA 2011 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY SITUAČNÍ ZPRÁVA 2011 AKTUALIZACE ÚDAJŮ K PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ MĚSTA ŠUMPERKA ZADAVATEL: MĚSTO ŠUMPERK ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: EKOTOXA

Více

Implementace nového Národního programu snižování emisí ČR

Implementace nového Národního programu snižování emisí ČR Ochrana ovzduší ve státní správě X, Hustopeče, 11. listopadu 2015 Implementace nového Národního programu snižování emisí ČR Mgr. Pavel Gadas, Národní program snižování emisí ČR Vydán na základě 8 zákona

Více

Statutární město Brno

Statutární město Brno KONEČNÁ VERZE ENVIROS, s.r.o. - ČERVEN 2009 Statutární město Brno PROGRAMOVÝ DODATEK K INTEGROVANÉMU PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Název publikace Referenční číslo Programový dodatek k Integrovanému

Více

ArcelorMittal Ostrava a.s. - Závod 10 - Koksovna Integrované povolení čj. ŽPZ/124/05/Hd ze dne 26.1.2005, ve znění pozdějších změn

ArcelorMittal Ostrava a.s. - Závod 10 - Koksovna Integrované povolení čj. ŽPZ/124/05/Hd ze dne 26.1.2005, ve znění pozdějších změn V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

Příprava kraje na programovací období 2014-2020

Příprava kraje na programovací období 2014-2020 Příprava kraje na programovací období 2014-2020 vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Ing. Tomáš Kotyza 6.9.2012, Hotel Imperial, Ostrava Obsah Zpřísnění integrovaných povolení pro významné

Více

PŘÍLOHY. k návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

PŘÍLOHY. k návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.12.2013 COM(2013) 920 final ANNEXES 1 to 6 PŘÍLOHY k návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o omezení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší a o změně

Více

Současnost a výhled. Kraj Vysočina. strana 146

Současnost a výhled. Kraj Vysočina. strana 146 L. Rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů a ostatních limitních hodnot a dalších podmínek provozování zdrojů znečišťování ovzduší na území kraje Současnost a výhled Emisní limity byly stanoveny

Více

Úloha KHS v ochraně ovzduší konference NCONZO Brno, 2.10.2009

Úloha KHS v ochraně ovzduší konference NCONZO Brno, 2.10.2009 KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Úloha KHS v ochraně ovzduší konference NCONZO Brno, 2.10.2009 MUDr. Helena Šebáková Ing.Jaroslav Kubina Ing.Miroslava Rýparová helena.sebakova@khsova.cz

Více

VYUŽITÍ BIOTECHNOLOGICKÝCH PŘÍPRAVKŮ PRO SNÍŽENÍ EMISÍ AMONIAKU A SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ V CHOVECH KUŘECÍCH BROJLERŮ A PRASAT

VYUŽITÍ BIOTECHNOLOGICKÝCH PŘÍPRAVKŮ PRO SNÍŽENÍ EMISÍ AMONIAKU A SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ V CHOVECH KUŘECÍCH BROJLERŮ A PRASAT VYUŽITÍ BIOTECHNOLOGICKÝCH PŘÍPRAVKŮ PRO SNÍŽENÍ EMISÍ AMONIAKU A SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ V CHOVECH KUŘECÍCH BROJLERŮ A PRASAT Ing. Antonín Jelínek,CSc., Ing. Ronald Kraus VÚZT, Drnovská 507, 161 01 Praha 6-Ruzyně,

Více

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY MĚSTA JIHLAVY A Z NĚHO VYPLÝVAJÍCÍCH ZDRAVOTNÍCH RIZIK

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY MĚSTA JIHLAVY A Z NĚHO VYPLÝVAJÍCÍCH ZDRAVOTNÍCH RIZIK VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY MĚSTA JIHLAVY A Z NĚHO VYPLÝVAJÍCÍCH ZDRAVOTNÍCH RIZIK SYNTETICKÁ ČÁST Brno, září 2009 Zhotovitel: ÚDAJE O ZAKÁZCE Český hydrometeorologický ústav Na Šabatce

Více

OBSAH A PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 6

OBSAH A PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 6 OBSAH A PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 6 A.1 INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 6 A.1.1 ZÁKLADNÍ CÍLE A SOUVISLOSTI PROGRAMU 6 A.1.2 VEDLEJŠÍ CÍLE PROGRAMU

Více

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY. (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004)

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY. (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004) STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004) Praha 2004 1 Obsah Státní energetické koncepce (SEK): str.: Vize, cíle, nástroje SEK 3 Sumarizace

Více

Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Kopřivnici a obce v územně správním celku Kopřivnice jako obce s rozšířenou působností

Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Kopřivnici a obce v územně správním celku Kopřivnice jako obce s rozšířenou působností CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Kopřivnici a obce v územně správním celku Kopřivnice jako obce s rozšířenou působností MĚSTO PŘÍBOR

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ŠENOV. Změna č. 14 II. ODŮVODNĚNÍ II.A TEXTOVÁ ČÁST II.B GRAFICKÁ ČÁST. ING. ARCH. ALEŠ PALACKÝ a kolektiv

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ŠENOV. Změna č. 14 II. ODŮVODNĚNÍ II.A TEXTOVÁ ČÁST II.B GRAFICKÁ ČÁST. ING. ARCH. ALEŠ PALACKÝ a kolektiv ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ŠENOV Změna č. 14 II. ODŮVODNĚNÍ II.A TEXTOVÁ ČÁST II.B GRAFICKÁ ČÁST ING. ARCH. ALEŠ PALACKÝ a kolektiv BŘEZEN 2012 ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ŠENOV ZMĚNA č. 14 II. ODŮVODNĚNÍ II.A TEXTOVÁ ČÁST

Více

TECHNICKÉ SLUŽBY OCHRANY OVZDUŠÍ OSTRAVA spol. s r.o. ROZPTYLOVÁ STUDIE. č. E/3795/2013

TECHNICKÉ SLUŽBY OCHRANY OVZDUŠÍ OSTRAVA spol. s r.o. ROZPTYLOVÁ STUDIE. č. E/3795/2013 TECHNICKÉ SLUŽBY OCHRANY OVZDUŠÍ OSTRAVA spol. s r.o. ROZPTYLOVÁ STUDIE č. E/3795/2013 Rozšíření CZT a výstavba zdroje tepla na biomasu v Budišově nad Budišovkou Zadavatel: Vypracoval: Město Budišov nad

Více

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích Cíle studie Provést emisní bilanci vybrané obce Analyzovat dopad

Více

Současný stav znečištěného ovzduší v kraji a plány do budoucna. 7.-8.3.2012 hotel Bezruč, Malenovice Zpracoval : Marek Bruštík

Současný stav znečištěného ovzduší v kraji a plány do budoucna. 7.-8.3.2012 hotel Bezruč, Malenovice Zpracoval : Marek Bruštík Současný stav znečištěného ovzduší v kraji a plány do budoucna 7.-8.3.2012 hotel Bezruč, Malenovice Zpracoval : Marek Bruštík Obsah Analýza smogových situací Nástroje k minimalizaci smogových situací Analýza

Více

Tisková konference MŽP a MZ na téma Znečišťování ovzduší pocházejícího z vytápění domácností a s tím spojených zdravotních rizik

Tisková konference MŽP a MZ na téma Znečišťování ovzduší pocházejícího z vytápění domácností a s tím spojených zdravotních rizik Tisková konference MŽP a MZ na téma Znečišťování ovzduší pocházejícího z vytápění domácností a s tím spojených zdravotních rizik Analýza současné situace bilance emise 12% 11% 5% 11% 38% 20% 3% 1.A.1 Veřejná

Více

PZKO SE ZAMĚŘ ĚŘENÍM M NA PZKO OPAVA. EKOTOXA OPAVA S.R.O. Ing. Jiří Hon, Mgr. Zdeněk Frélich. VŠB -TU Doc. Ing. Petr Jančík, RNDr.

PZKO SE ZAMĚŘ ĚŘENÍM M NA PZKO OPAVA. EKOTOXA OPAVA S.R.O. Ing. Jiří Hon, Mgr. Zdeněk Frélich. VŠB -TU Doc. Ing. Petr Jančík, RNDr. ZKUŠENOSTI SE ZPRACOVÁNÍM M MÍSTNM STNÍCH PZKO SE ZAMĚŘ ĚŘENÍM M NA PZKO OPAVA EKOTOXA OPAVA S.R.O. Ing. Jiří Hon, Mgr. Zdeněk Frélich VŠB -TU Doc. Ing. Petr Jančík, RNDr. Jan Bitta ZPRACOVANÉ PROGRAMY

Více

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace na období 2007-2013 OZNÁMENÍ KONCEPCE

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace na období 2007-2013 OZNÁMENÍ KONCEPCE Operační program Výzkum a vývoj pro inovace na období 2007-2013 OZNÁMENÍ KONCEPCE dle přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění Květen 2008 2/76 Obsah

Více

VZOR PRO PŘEDÁNÍ ÚDAJŮ SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE

VZOR PRO PŘEDÁNÍ ÚDAJŮ SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE ČESKÁ INSPEKCE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ÚŘADY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV INFORMAČNÍ SYSTÉM KVALITY OVZDUŠÍ REGISTR EMISÍ A ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ spe-helpline@chmi.cz

Více

Revize Tematické strategie EU o znečištění ovzduší. Kateřina Sukdolová, Pavel Gadas 19. listopadu 2013 Plzeň

Revize Tematické strategie EU o znečištění ovzduší. Kateřina Sukdolová, Pavel Gadas 19. listopadu 2013 Plzeň Revize Tematické strategie EU o znečištění ovzduší Kateřina Sukdolová, Pavel Gadas 19. listopadu 2013 Plzeň Obsah Důvody revize Cíl a obsah revize Revize směrnic ke kvalitě ovzduší Nové směrnice v oblasti

Více

Legislativní změny v oblasti VOC,kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší a jejich zpoplatňování

Legislativní změny v oblasti VOC,kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší a jejich zpoplatňování Legislativní změny v oblasti VOC,kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší a jejich zpoplatňování Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 355/2002 Sb.,kterou se stanoví emisní limity a další podmínky

Více

Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů

Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů Emisní databáze Registr emisí a stacionárních zdrojů (REZZO) Bilance emisí od r. 2000 Historické údaje o emisích stacionárních zdrojů

Více

integrované povolení

integrované povolení V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupn a její dodržování v odvtví stavebnictví 1. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt

Více

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 1 8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a stacionárních zdrojů podle 7, odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,

Více

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Teplárna E3 Integrované povolení čj. MSK 106739/2006 ze dne 2.1.2007

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Teplárna E3 Integrované povolení čj. MSK 106739/2006 ze dne 2.1.2007 V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 38747/ENV/15 V Praze dne 11. června 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

integrované povolení

integrované povolení V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

Závěrečná zpráva leden 2012

Závěrečná zpráva leden 2012 Závěrečná zpráva leden 2012 Obsah: I. IDENTIFIKACE A SPECIFIKACE... 3 II. DESKRIPCE LOKALITY... 3 III. PODKLADY POUŽITÉ PRO TUTO ZPRÁVU... 3 IV. PLATNÁ LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY OVZDUŠÍ... 4 V. POUŽITÉ

Více

Příloha č. 1 k zákonu č 86/2002 Sb.

Příloha č. 1 k zákonu č 86/2002 Sb. Příloha č. 1 k zákonu č 86/2002 Sb. Stanovení roční výše poplatku za vnášení znečišťujících látek do ovzduší pro zvláště velké, velké, střední a malé stacionární zdroje A. Znečišťující látky vnášené do

Více

KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ A AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA

KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ A AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ A AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU s. r. o. ATEM Ateliér ekologických modelů, s.r.o. Mgr. Jan Karel PODMÍNKY UPLATNĚNÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ V PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVĚ

Více

STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL A VÝSTAVBA PLNICÍ STANICE VE MĚSTĚ KARVINÁ.

STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL A VÝSTAVBA PLNICÍ STANICE VE MĚSTĚ KARVINÁ. S STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL A VÝSTAVBA PLNICÍ STANICE VE MĚSTĚ KARVINÁ Červen 2013 O B S A H M A N A Ž E R S K É S H R N U T Í... 3 1. ZÁKLADNÍ

Více

PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA JIHOVÝCHOD CZ06Z

PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA JIHOVÝCHOD CZ06Z PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA JIHOVÝCHOD CZ06Z KVĚTEN, 2016 Název dokumentu PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ Zóna Jihovýchod - CZ06Z Datum schválení květen 2016 Odpovědné orgány, jména a adresy

Více

Strana 925 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 P ÍLOHA H. Imisní studie. DRUH A POSOUZENÍ ZNEâI TùNÍ OVZDU Í

Strana 925 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 P ÍLOHA H. Imisní studie. DRUH A POSOUZENÍ ZNEâI TùNÍ OVZDU Í pfiíloha H 925-1046 29.3.2005 16:31 Stránka 925 Strana 925 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 P ÍLOHA H Imisní studie DRUH A POSOUZENÍ ZNEâI TùNÍ OVZDU Í 1. ÚVOD Imisní studie

Více

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Č.j.: 35848/ENV/16 V Praze dne 26. května 2016 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) jako příslušný správní orgán podle ustanovení 9 odst. 1 zákona č. 201/ 2012 Sb., o

Více

Aktualizace části Studie proveditelnosti nízkoemisní zóny v podmínkách hl. m. Prahy. Manažerská zpráva

Aktualizace části Studie proveditelnosti nízkoemisní zóny v podmínkách hl. m. Prahy. Manažerská zpráva Aktualizace části Studie proveditelnosti nízkoemisní zóny v podmínkách hl. m. Prahy Manažerská zpráva Brno, srpen 2015 Aktualizace části Studie proveditelnosti nízkoemisní zóny v podmínkách hl. m. Prahy

Více

Zpráva o provozu spalovny environmentální profil za rok 2003

Zpráva o provozu spalovny environmentální profil za rok 2003 Zpráva o provozu spalovny environmentální profil za rok 2003 V souladu s vyhláškou MŽP č. 356/2002 Sb. a systémem EMS (ČSN EN ISO 14 001) uveřejňujeme požadované provozní údaje za rok 2003. Termizo a.s.

Více

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR LISTOPAD 2014

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR LISTOPAD 2014 Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR 1 Obsah I. ÚVOD... 3 II. METEOROLOGICKÉ A ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY... 4 III. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Vojkovice

Zpráva o uplatňování Územního plánu Vojkovice Zpráva o uplatňování Územního plánu Vojkovice schválená Zastupitelstvem obce Vojkovice dne 16. 4. 2014 dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Více

SITUAČNÍ ZPRÁVA 2013

SITUAČNÍ ZPRÁVA 2013 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY SITUAČNÍ ZPRÁVA 2013 AKTUALIZACE ÚDAJŮ K PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ MĚSTA ŠUMPERKA ZADAVATEL: MĚSTO ŠUMPERK ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: Mgr.

Více

IMPLEMENTACE ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ

IMPLEMENTACE ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ Zkušenosti s aplikací zákona o ochraně ovzduší v praxi Praha Veleslavín, 21. května 2014 IMPLEMENTACE ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ PROGRAMOVÉ A EKONOMICKÉ NÁSTROJE Jan Kužel odbor ochrany ovzduší MŽP OBSAH

Více

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2 Vývoj stavu ovzduší Příloha č. 2 Na počátku 90. let patřilo znečištění ovzduší k nejzávaznějším problémům životního prostředí České republiky. Emise všech hlavních znečišťujících látek, zvláště pak suspendovaných

Více

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V České republice je nezaměstnanost definována dvojím způsobem: Národní metodika, používaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), vychází z administrativních

Více

Farm Projekt Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA

Farm Projekt Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA Vypracoval: Ing. Martin Vraný, Jindřišská 1748, 53002 Pardubice tel./fax: +420 466 657 509; mobil: +420 728 951 312; e-mail: farmprojekt@gmail.com

Více