EXPERIMENTY S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO BLANÍK I A BLANÍK II (1965)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "EXPERIMENTY S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO BLANÍK I A BLANÍK II (1965)"

Transkript

1 Marian Sloičák - Jiří ovák, Výzkumný ústav lesního hospoářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno EXPERIMETY S POROSTÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO BLAÍK I A BLAÍK II (1965) orway spruce thinning experiments Series an I (1965) Abstract Experimental series at an I were foune in forest region 16 the Českomoravská vrchovina Mts. in 1965 in 31-year ol orway spruce stans as the parts of the fourth group of thinning series. Both series consist of three comparative plots with imensions 4 m x 5 m, i. e..2 ha each. Comparative plots are control plots without esigne thinning, comparative plots an are the stans with thinning by negative selection from below ( lower an higher intensity). Presente paper is oriente on evaluation of basal area evelopment, iameter structure an static stability of investigate stans uring the 39-year perio of observation. Klíčová slova: smrk ztepilý, Picea abies, pěstování lesů, ní výchova Key wors: orway spruce, Picea abies, silviculture, thinning ÚVOD Porostní výchova smrku začala být ve VÚLHM komplexně řešena v 5. letech minulého století. O roku 1956 o roku 1973 bylo postupně založeno 46 výzkumných řa ve čtyřech časových sériích (série 1 v letech , série 2 v roce 196, série 4 v letech a série 5 v letech 1971 až 1973). Série 3 byla založena v borových ech a je honocena samostatně. Ze čtvrté série s výchovou smrkových ů, založené Ing. Pařezem v letech 1964 až 1969, se ochovalo celkem 9 výzkumných řa (Polička I a II, asavrky, Bruntál, a II, Planá a Železná Rua I a II). Překláaná práce se zabývá honocením vou řa a I. Další experimentální řay buou honoceny samostatně v násleujících příspěvcích. Souhrnné vyhonocení celé 4. série je obobně jako u 1. a 2. série (SLODIČÁK, OVÁK 25a, b) přemětem samostatného sělení. hospoářství. Při okrajích ů, ke ochází k většímu prosvětlení a v ůsleku toho jsou lepší i pomínky teplotní umožňující rychlejší rozkla (nepříznivého) humusu, se objevuje i ruh Poa nemoralis, který je ost typickým ruhem kategorie S nižších LVS (VIEWEGH 22). Průměrný roční úhrn srážek za obobí přestavoval pole úajů ČHMÚ 7 mm a průměrná roční teplota za stejné obobí osahovala 8 C. METODIKA Experimentální řay a II byly založeny v lesní oblasti 16 Českomoravská vrchovina v roce 1965 v 31letém smrkovém u na LHC Vlašim v u 48 B6 pole LHP Porosty jsou obhospoařovány LČR, s. p., LS Kácov. Zeměpisné souřanice experimentálních řa v systému WGS-84 jsou v.. a s. š. Porosty se nachází na mírném severozápaním svahu se sklonem 2-4 %, v namořské výšce 41 m. Experiment byl založen ve smrkovém u vzniklém výsabou ve sponu 1 m x 1,22 m, tj. v hustotě 8 2 sazenic na 1 ha na bývalé zeměělské půě. Současný smrkový je hospoářským lesem na LT 4S1 svěží bučina šťavelová (Fagetum oligo-mesotrophicum Oxalis acetosella). V řevinném patře se zmlazuje Quercus petraea z okolních vzálenějších ů nižších poloh (VIEWEGH 22). Půní typ byl charakterizován jako kambizem moální a vzhleem k absenci některých význačných oligotrofních bylinných ruhů lze usuzovat, že je mezotrofní. Druh Oxalis acetosella je velmi sciofytní, takže může růst i v zapojené smrčině stejně jako v zapojené bučině. Dominance mechu Plagiomnium affine je pravěpoobně již ůsleek smrkového hospoářství, ky ošlo ke změně chemismu naložního humusu a tento mech často oprovází vlhčí smrčiny. Stejně tak velmi ruhově chué bylinné patro je orazem smrkového Obr. 1. Umístění experimentálních řa a II (Geobáze ) a výřez z obrysové mapy LHC Blaník, LHP(1991) Geographic location (Geobáze ) an stan map of experimental series an I on Forest Management Plan (1991) ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27 15

2 (16) +1(36) Věk / Age I 9-(16) +1(36) Věk /Age 6 +1(36) 6 I +1(36) 5 5 G 4 G (16) 3 9-(16) Věk / Age Věk / Age Obr. 2. Vývoj počtu stromů (ks.ha -1 ) a výčetní kruhové záklany G (m 2.ha -1 ) na srovnávacích plochách experimentální řay (vlevo) a I (vpravo) ve věku 31 7 let v porovnání s růstovými tabulkami (ČERÝ, PAŘEZ, MALÍK 1996) umber of trees ( - trees.ha -1 ) an basal area (G - m 2.ha -1 ) on comparative plots of experimental series (left) an I (right) at the age of 31 7 years compare with Growth Tables (ČERÝ, PAŘEZ, MALÍK 1996) Experimenty byly založeny pole metoiky VÚLHM (PAŘEZ 1958). Popis prací, umístění a charakteristika výchovných zásahů včetně použitých meto při honocení výsleků jsou uveeny v příspěvku SLODIČÁK, OVÁK (23). Kažá z experimentálních řa je tvořena třemi ílčími plochami (, a ), kažá o velikosti 4 m x 5 m, tj.,2 ha (obr. 1). Srovnávací plocha je na obou řaách kontrolní, bez výchovy. a těchto plochách se ostraňují pouze souše a přípané zlomy či vývraty. Srovnávací plochy a jsou na obou řaách zaměřeny na sleování poúrovňových zásahů s negativním výběrem ( slabší zásahy, silnější zásahy). Statistické analýzy byly proveeny pomocí softwaru UISTAT (verze 5.1) s použitím hlainy významnosti p.5. Zpracování a příprava atových souborů pro statistické analýzy proběhly pole oporučovaných postupů (MELOU, MILITKÝ 1998). Pro testování byla využita proceura AOVA a náslené mnohonásobné porovnávání (testy Stuent-ewman-Keuls, Tukey, Dunnett). Datové soubory s úaji o horním stromovém patře ( 2, h 2 / 2 ) byly testovány pomocí vícevýběrových neparametrických testů (Kruskal-Wallisova jenofaktorová analýza rozptylu). Tloušťkové struktury ů na ílčích srovnávacích plochách byly analyzovány pomocí Kolmogorov-Smirnov vouvýběrového testu. PRŮBĚH EXPERIMETU V obě založení experimentálních řa a II v roce 1965 osáhl věk sleovaných ů 31 let. V obou přípaech se jenalo o smrkovou monokulturu o hustotě o 3 71 o jeinců na 1 hektar s vyrovnanými taxačními parametry (G o 41,5 o 44 m 2, o 11,8 o 12,2 cm, h o 15,1 o 15,8 m). Zjištěné rozíly nebyly signifikantní také u parametrů horního stromového patra, tj. ve výčetní tloušťce a výšce 2 nejsilnějších stromů na 1 ha ( 2 19,1 až 2,4 cm a h 2 18,7 až 2, m). Určité rozíly byly zjištěny pouze u honot štíhlostního kvocientu h 2 / 2, ky na řaě I na variantě osahoval signifikantně nižších honot a na řaě II na variantě signifikantně vyšších honot ve srovnání s příslušnými kontrolními y. Výchozí stav ů pře prvními zásahy tak byl až na uveené výjimky na ílčích srovnávacích plochách v rámci jenotlivých výzkumných řa i mezi řaami srovnatelný. Pře zahájením experimentu nebyl sleovaný vychováván. Svěčí o tom výrazná tloušťková iferenciace (v u se pře prvními experimentálními zásahy vyskytovali jeinci s výčetní tloušťkou o 4 o 25 cm, obr. 3a, 3b). 16 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27

3 let let T 35 % 15 % G T 37 % 16 % G let T 31 % 18 % G let T 43 % 27 % G T 41 let 22 % 13 % G T 41 let 15 % 9 % G T sl. 45 let 2 % 13 % G T 45 let 17 % 1 % G Obr. 3a. Tloušťková struktura a proveené výchovné zásahy v porovnání s mortalitou na kontrolní ploše bez zásahu na experimentální řaě ve věku let (T nahoilá těžba, počet stromů na 1 ha, tloušťka v cm) Diameter structure an experimental thinning compare with mortality on control plot without thinning on experimental series at the age of years (T salvage cut, thinning, number of trees per hectare, iameter in cm, /remove) ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27 17

4 I let T 44 % 15 % G I let T 41 % 2 % G I let T 34 % 17 % G I let T 42 % 27 % G I let T 23 % 13 % G I let T 16 % 1 % G I let T 14 % 1 % G I let T 19 % 13 % G Obr. 3b. Tloušťková struktura a proveené výchovné zásahy v porovnání s mortalitou na kontrolní ploše bez zásahu na experimentální řaě I ve věku let (T nahoilá těžba, počet stromů na 1 ha, tloušťka v cm) Diameter structure an experimental thinning compare with mortality on control plot without thinning on I experimental series at the age of years (T salvage cut, thinning, number of trees per hectare, iameter in cm, /remove) 18 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27

5 Tab. 1. Záklaní úaje o vývoji experimentu Basic ata on thinning experiment Sruž let T T% Hlavní Sruž let T T% Hlav. Sruž let T T% Hlav. Sruž let T T T% Hlav. let Hlavní let T T% Sruž. Sruž let T 31-7 T T% Hlav. let 24 7 let Sruž. P 31-7 let P - T ÚTP (ks.h a-1 ) ,5 1,4 3 4, 48,1 4,5 9 43,6 49,7 1,9 4 47,8 52,1 4,4 9 47,7 7,4 58,8 1, 17 48,8 52,7 1,7 3 51, 31,3 57,1 46,9 15,6 G 43, 6, ,5 44,9 8, ,9 43,1 5, ,4 42,9 5, ,2 3, 53,9 4, 7 5, 54,2 7, ,7 7, 52, 49,6 42,6 33,6 (m 2. ha -1 ) 44, 7, ,8 45, 12, 27 33, 39,7 3,8 9 35,9 41, 4,2 1 36,8 4,5 53,2 3,1 6 5,1 54,5 8, ,8 7,5 5,9 5,5 42,9 36, 11,9 7, 12,4 13,6 8, 15,1 16,1 9,5 16,7 17,5 12,8 18,2 23,8 19, 25,4 26,4 19,5 26,7 28,3 9,1 (cm) 11,9 7,8 13,5 15, 11,3 16,4 17,7 13,7 18,7 2, 16,3 2,9 26,5 2,1 27,4 28,5 23, 29,8 31,5 12,1 12,2 8,1 14,1 15,5 12,3 17,7 19,4 15,3 2, 21,4 16,7 22,2 29,3 23,6 29,8 31,1 29,3 31,4 33,2 13,7 15,2 1,5 15,5 17,9 13,4 18,8 2,2 15,4 2,6 21,9 19, 22,2 26,7 24,4 27,4 28,7 25,9 29,2 3,4 11,3 h (m) 15,5 14,1 16,5 18,8 16,4 19,6 21,2 19, 21,7 22,8 2,9 23,1 28, 24,9 28,4 28,8 26,5 29,2 3,9 12, 15,8 12,8 16,5 19,2 17,2 2,3 21,8 19,7 22,1 23,3 21, 23,7 28,6 26,2 28,8 3,8 3,1 3,9 32,2 13, h/ ,5 22,6 24,8 26,3 33,8 35,5 38, 18,5 2 (cm) 19,1 22,1 24,3 26,3 34,4 36, 38,2 19,1 2, 23,1 25,6 27,5 35,7 37,2 39,4 19,4 19,4 21,8 23,7 25,2 3, 3,8 33, 13,5 h 2 (m) 18,8 21,8 23,7 25,2 3,6 31,1 32,7 13,9 19,1 22,3 24, 25,4 3,6 32,1 33,8 14, h 2 / Pozn.: P přírůst, T nahoilá těžba, T výchovný zásah (přípaně těžba souší a zlomů), ÚTP úmyslná těžba přemýtní, Sružený ( včetně souší, zlomů a stromů vyznačených k těžbě), Hlavní ( po proveení výchovného zásahu a po ostranění souší a zlomů), I přírůst, kontrolní bez výchovy, srovnávací plocha se slabšími poúrovňovými zásahy s negativním výběrem, srovnávací plocha se silnějšími poúrovňovými zásahy s negativním výběrem, počet stromů, G výčetní kruhová záklana, výčetní tloušťka střeního kmene, h stření výška, h/ štíhlostní kvocient, 2 průměrná výčetní tloušťka 2 nejsilnějších stromů na 1 hektar, h 2 průměrná výška 2 nejsilnějších stromů na 1 hektar, h 2 / 2 štíhlostní kvocient 2 nejsilnějších stromů na 1 hektar otes: P increment, T salvage cut, T thinning, ÚTP planne intermeiate cutting, Sružený before thinning (incluing ea iniviuals an trees marke for thinning), Hlavní - after thinning (stan after thinning an after removing of ea iniviuals), I increment, control plot without thinning, comparative plot with negative selection from below, heavy thinning from below, number of trees, G basal area, iameter breast height of the mean stem, h mean height, h/ quotient of slenerness, 2 iameter of 2 thickest trees, h 2 height of 2 thickest trees, h 2 / 2 quotient of slenerness of 2 thickest trees ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27 19

6 Počet stromů a výčetní kruhová záklana řay Při prvním výchovném zásahu, proveeném ve věku 31 let, bylo v ech srovnávacích ploch a negativním výběrem v poúrovni ostraněno 35 a 37 % stromů () tvořících 15 a 16 % výčetní záklany (G). Umístění zásahů v ní struktuře je zřejmé z obr. 3a. Patrný je zejména rozíl mezi tloušťkou úmyslně těžených stromů s vrcholem kolem výčetní tloušťky 8 cm a tloušťkou stromů těžených nahoile s vrcholem kolem tloušťky 7 cm (tab. 1). y se opakovaly ještě třikrát až o věku 45 let (1979), v jené šesti a vou čtyřletých perioách a bylo při nich na srovnávací ploše oebráno negativním výběrem v poúrovni 31, 22 a 2 % (18, 13 a 13 % G) a na ploše 43, 15 a 17 % (27, 9 a 1 % G). Po čtyřech výchovných zásazích v šesti a čtyřletých perioách, tj. 14 let po zahájení experimentu (rok 1979, věk 45 let), zůstalo: na variantě celkem 1 83 stromů (mortalita 1 88 stromů, 51 % půvoního stavu), na variantě celkem 1 9 stromů (při výchově ostraněno 2 85 stromů, tj. 72 % ), na variantě celkem 95 stromů (při výchově ostraněno stromů, tj. 75 % ). Výčetní kruhová záklana G osáhla ve věku 45 let: na variantě 47,7 m 2 (nárůst o 6,2 m 2 ), na variantě 37,2 m 2 (pokles o 5,8 m 2 ), na variantě 36,8 m 2 (pokles o 7,2 m 2 ). Perioní přírůst na výčetní kruhové záklaně (ve věku let) přestavoval (po započtení záměrně vytěžených stromů při výchovných zásazích a nahoilé těžby na kontrole) na plochách a 2,3 a 2, m 2 a byl tey o 1,9 a 1,6 m 2 větší než na kontrole (18,4 m 2 ). O čtvrtého výchovného zásahu ve věku 45 let (1979) se všechny tři y výzkumné řay vyvíjely 2 let až o roku 1999 bez záměrného ovlivňování. Ostraňovaly se pouze souše a nahoile vznikající polomy a vývraty. Ve věku 65 let byl na této sérii proveen alší, v pořaí již pátý výchovný zásah, při kterém bylo z ů a ostraněno 21 a 18 % (14 a 16 % G). Počet stromů se o poslení revize v roce 24 (věk 7 let) snížil: na variantě na 91 stromů (mortalita ve věku 31 7 let 2 8 jeinců), na variantě na 67 stromů (zásahy a mortalita 24 jeinců), na variantě na 59 stromů (zásahy 2 96 a mortalita 23 jeinců). Mortalita v posleních 25 letech sleování (věk ů 46-7 let) přestavovala na kontrolní ploše 92 (5 %) jeinců, zatímco na srovnávacích plochách a s negativním výběrem v poúrovni bylo ve stejném obobí nahoile ostraněno 24 a 23 stromů (tj. ca 22 a 24 % stavu hlavního u ve věku 45 let). ejvětší úbytek stromů byl zaznamenán na kontrolní ploše při ruhé revizi ve věku 37 let (1971), ky ubylo po sněhovém polomu 27 % počtu (89 stromů) a 9 % výčetní záklany G (4,5 m 2 ). Poškození experimentálního u poobného rozsahu (9 % G, tj. 4,4 m 2 ) se během sleování vyskytlo ještě jenou ve věku 45 let (1979). ejvíce byl však kontrolní bez výchovy poškozen ve věku 6 let (1994), ky bylo po polomu ostraněno 27 % stromů (17 % G, tj. 1 m 2 ). a paralelních experimentálních ech s výchovou byly škoy méně než poloviční (varianta 13 % a 7 % G) až třetinové (varianta 9 % a 6 % G). Při ostatních revizích se poíl poškozených stromů a souší pohyboval na těchto variantách o 6 o 14 % tvořících 3 až 7 % G. Celkově byl na variantách a s výchovou za obobí sleování experimentu (31 7 let) počet nahoile vytěžených poškozených stromů a souší ve srovnání s kontrolou méně než esetinový (tab.1). Výčetní záklana G experimentálních ů, která se po polomu ve věku 6 let na všech třech variantách, a vyrovnala (48,8, 5, a 5,1 m 2 ), násleně po zásazích na plochách a ve věku 65 let poklesla o 14 a 16 % a při poslení revizi ve věku 7 let byla opět největší na kontrole bez výchovy (57,1 m 2 ). Oproti výchozímu stavu se výčetní záklana zvýšila na kontrole o 15,6 m 2 a na variantách s výchovou a o 6,9 a 9,1 m 2 (obr. 2). Po započtení výčetní kruhové záklany všech vytěžených stromů (tey včetně souší a polomů) byl nárůst výčetní kruhové záklany ve sleovaném obobí na kontrole bez výchovy o 2,7 m 2 a o 3,6 m 2 menší než na srovnávací plochách a s výchovou (46,9 m 2 na kontrole a 49,6 a 5,5 m 2 na plochách a ). a kontrolní ploše bylo v průběhu sleování 31,3 m 2 kruhové záklany (67 % přírůstu) ostraněno jako souše a zlomy, zatímco na srovnávacích plochách a s výchovou zlomy a souše přestavovaly pouze 7 a 7,5 m 2 (14 a 15 % perioního přírůstu G). Po započtení záklany G stromů vytěžených při výchovných zásazích (nahoile těžené souše a zlomy nebyly započítány) byl přírůst výčetní kruhové záklany za obobí sleování experimentu (věk 31 7 let): na kontrolní ploše 15,6 m 2, na srovnávací ploše 42,6 m 2, na srovnávací ploše 42,9 m 2. Počet stromů a výčetní kruhová záklana řay I Při prvním výchovném zásahu, proveeném ve věku 31 let bylo v ech obou srovnávacích ploch a negativním výběrem v poúrovni ostraněno 44 a 41 % stromů () tvořících 15 a 2 % výčetní záklany (G). Umístění zásahů v ní struktuře je zřejmé z obr. 3b. V obou přípaech se jenalo o klasický poúrovňový zásah, při kterém byly ostraněny stromy tenčí, než byla stření výčetní tloušťka (tab. 2). y se poobně jako na řaě opakovaly ještě třikrát až o věku 45 let (1979), v jené šesti a vou čtyřletých perioách a bylo při nich na srovnávací ploše oebráno negativním výběrem v poúrovni 34, 23 a 14 % (17, 13 a 1 % G) a na ploše 42, 16 a 19 % (27, 1 a 13 % G). Po čtyřech výchovných zásazích v šesti a čtyřletých perioách, tj. 14 let po zahájení experimentu (rok 1979, věk 45 let), zůstalo: na variantě celkem stromů (mortalita stromů, 48 % půvoního stavu), na variantě celkem 1 5 stromů (při výchově ostraněno stromů, tj. 72 % ), na variantě celkem 935 stromů (při výchově ostraněno 3 4 stromů, tj. 76 % ). Výčetní kruhová záklana G osáhla ve věku 45 let: na variantě 46,9 m 2 (nárůst o 3,8 m 2 ), na variantě 38,5 m 2 (pokles o 5,1 m 2 ), na variantě 34, m 2 (pokles o 9,4 m 2 ). Perioní přírůst na výčetní kruhové záklaně (ve věku let) přestavoval (po započtení záměrně vytěžených stromů při výchovných zásazích a nahoilé těžby na kontrole) na plochách a 19,2 a 19,8 m 2 a byl tey o 3,4 a 4, m 2 větší než na kontrole (15,8 m 2 ). O čtvrtého výchovného zásahu ve věku 45 let (1979) se všechny tři y výzkumné řay I vyvíjely 2 let až o roku ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27

7 bez záměrného ovlivňování. Byly ostraňovány pouze souše a nahoile vznikající polomy a vývraty. Mortalita se na srovnávacích plochách pohybovala o 1 o 18 % tvořících 3 až 11 % G. ejvětší mortalita byla zaznamenána ve věku 6 let (1994) v kontrolním u bez výchovy, ke bylo po větrném polomu ostraněno 43 % stromů (37 % G, tj. 21,4 m 2 ). V paralelních experimentálních ech s výchovou byly ve stejném věku škoy méně než poloviční (varianta 18 % a 11 % G) až čtvrtinové (varianta 1 % a 7 % G). Po tomto polomu bylo sleování kontrolní plochy ukončeno. Po alších pěti letech, ve věku 65 let (1999), byl na zbylých plochách a proveen alší, v pořaí již pátý výchovný zásah, při kterém bylo ze sleovaných ů ostraněno 2 a 16 % (15 a 14 % G). Počet stromů se o poslení revize v roce 24 (věk 7 let) snížil: na variantě na 625 stromů (zásahy a mortalita 265 jeinců), na variantě na 595 stromů (zásahy 3 16 a mortalita 225 jeinců). Mortalita v posleních 25 letech sleování (věk ů 46-7 let) přestavovala na kontrolní ploše, ke bylo sleování ukončeno ve věku 6 let, celkem (57 %) jeinců, zatímco na srovnávacích plochách a s negativním výběrem v poúrovni bylo ve stejném obobí nahoile ostraněno 265 a 225 stromů (tj. ca 25 a 24 % stavu hlavního u ve věku 45 let). Za obobí sleování experimentu (31-7 let) tvořil počet nahoile vytěžených poškozených stromů a souší na variantách a s výchovou ve srovnání s kontrolou necelou esetinu (9 a 8 %). ahoilá těžba přestavovala na variantách a ca 19 a 15 % perioního přírůstu G (8,7 a 7,3 m 2 ), zatímco na kontrolní ploše výčetní záklana vytěžená nahoile (38,8 m 2 ) perioní přírůst G přesáhla. Výčetní záklana G zůstala až o rozvrácení u ve věku 6 let nejvyšší na kontrolní variantě (57,6 m 2 ). Varianty s výchovou a byly poškozeny méně a jejich výčetní záklana se po polomu vyrovnala (47,9 a 46,9 m 2 ). Oproti výchozímu stavu se výčetní záklana zvýšila na kontrole o rozpau u ve věku 6 let o 14,5 m 2 a na variantách s výchovou a o poslení revize ve věku 7 let o 5,1 a 6, m 2. Po započtení výčetní kruhové záklany všech vytěžených stromů (tey včetně souší a polomů) byl nárůst výčetní kruhové záklany ve sleovaném obobí (31 až 6 let) na kontrole bez výchovy o 5,2 m 2 a o 8, m 2 menší než na srovnávacích plochách a s výchovou (32, m 2 na kontrole a 37,2 a 4, m 2 na plochách a ). a kontrolní ploše bylo v průběhu sleování 38,8 m 2 kruhové záklany (121 % přírůstu) ostraněno jako souše a zlomy, zatímco na srovnávacích plochách a s výchovou zlomy a souše přestavovaly pouze 8,7 a 7,3 m 2 (19 a 15 % perioního přírůstu G). Po započtení záklany G stromů vytěžených při výchovných zásazích (nahoile těžené souše a zlomy nebyly započítány) byl přírůst výčetní kruhové záklany za obobí sleování experimentu (věk 31 6 let): na kontrolní ploše záporný (ztráta 6,8 m 2 ), na srovnávací ploše 28,5 m 2, na srovnávací ploše 32,7 m 2. Za celé obobí sleování experimentu (věk 31-7 let), tey včetně alšího, v pořaí již pátého výchovného zásahu proveeného na zbylých plochách a ve věku 65 let, byl přírůst výčetní kruhové záklany (nahoile těžené souše a zlomy nebyly započítány): na srovnávací ploše 37, m 2, na srovnávací ploše 42,2 m 2. Tloušťková struktura Efekt výchovy na tloušťkovou strukturu ů byl sleován o roku 1965 o roku 1979, tj. v obobí, ky byly prováěny experimentální výchovné zásahy, vžy k atu vyznačení a proveení zásahů. a grafech (obr. 3a, 3b) je znázorněno rozělení stromů o tloušťkových tří pře proveením zásahů (čárový graf) a vyznačeno jenak umístění výchovného zásahu (bílé sloupce) a jenak mortalita na kontrolní ploše (černé sloupce). Jak je patrné z obr. 3a, h/ h/ h/ o 25 cm -43 stromů -145 stromů -7 stromů 24 7 let 35 cm stromů -17 stromů -23 stromů h/ h/ o 25 cm -14 stromů -12 stromů I 24 7 let 35 cm stromů -19 stromů Obr. 4. Tloušťková struktura ( ks.ha -1, - cm) a štíhlostní kvocient (h/) pole tloušťkových stupňů na experimentálních řaách (vlevo) a I (vpravo) při poslení revizi v roce 24 ve věku 7 let Diameter structure an h/ ratio for iameter classes on experimental series (left) an I (right) at the age of 7 years ( number of trees per hectare, iameter in cm) ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27 111

8 pře zahájením experimentu v roce 1965 (věk u 31 let) byla tloušťková struktura na srovnávacích plochách, a řa Blaník I a I téměř ientická. V rámci obou sleovaných řa nebyly shleány statisticky významné rozíly mezi srovnávanými variantami. Tloušťková struktura byla levostranně asymetrická. Z umístění výchovných zásahů v ní struktuře je zřejmé, že charakter negativního výběru v poúrovni byl oržen při všech čtyřech experimentálních výchovných zásazích. Posun výchovných zásahů o vyšších tloušťkových stupňů oproti přirozené mortalitě byl patrný při všech proveených zásazích. Při poslení revizi ve věku 7 let (24) byly v experimentálních ech obou řa zastoupeny stromy o tloušťce o 15 o 51 cm (obr. 4). a řaě I byly nejnižší tloušťkové tříy cm s nejvyšším a nejméně příznivým štíhlostním kvocientem ( ) nejvíce zastoupeny na kontrolní ploše bez výchovy, ke bylo těchto jeinců v přepočtu na 1 hektar 43. a srovnávacích plochách s negativním výběrem v poúrovni a byl počet stromů s výčetní tloušťkou o 25 cm o 66 a 84 % nižší (145 a 7 jeinců). a řaě II, ke již při poslení revizi v roce 24 kontrolní plocha neexistovala, byl počet stromů s výčetní tloušťkou o 25 cm na variantách a poobný jako u řay I (14 a 12 jeinců), tj. o 67 a 72 % nižší ve srovnání s kontrolou řay I. Počet stromů s výčetní tloušťkou 35 cm a více s relativně příznivějším štíhlostním kvocientem (71-93) byl na variantách a řay I poobný nebo vyšší (17 a 23 jeinců) a na variantách a řay II vyšší (185 a 19 jeinců) než na kontrole řay I (175 jeinců). Vzhleem k rozpau kontrolní plochy na řaě II ve věku 6 let (1994) byla na této řaě honocena tloušťková struktura pře polomem (obr. 5). ejnižší tloušťkové tříy (ze 11 až 2 cm) s nejvyšším a nejméně příznivým štíhlostním kvocientem ( ) byly nejvíce zastoupeny na kontrolní ploše bez výchovy, ke bylo těchto jeinců v přepočtu na 1 hektar 68. a srovnávacích plochách s negativním výběrem v poúrovni a byl počet stromů s výčetní tloušťkou o 2 cm o 77 a 96 % nižší (155 a 3 jeinců). aopak počet silnějších a stabilnějších stromů s výčetní tloušťkou 3 cm a více byl na variantách s výchovou a o 5 a 68 % vyšší než na kontrole ( 17 stromů, a 255 a 285 stromů). Pozitivní efekt výchovy negativním výběrem v poúrovni se na sleovaných řaách projevil přeevším nárůstem počtu stromů ve vyšších tloušťkových stupních s příznivějším štíhlostním kvocientem, patrným přeevším na variantě. Z porovnání tloušťkových struktur v roce 24 (věk 7 let) vyplývají signifikantní rozíly mezi variantami řay I ( se průkazně liší o p,1 a částečně o p,1). U řay II, ke bylo z ůvoů pozějšího rozpau kontrolního u proveeno srovnání v roce 1994 (věk 6 let), byly také zjištěny signifikantní rozíly mezi variantami ( se průkazně liší o a p,5). Statická stabilita Statická stabilita experimentálních ů posuzovaná štíhlostním kvocientem střeního kmene a štíhlostním kvocientem horního stromového patra ( 2 ) byla o počátku pokusu nepříznivá. Pře zahájením experimentu v roce 1964 osahoval štíhlostní kvocient střeního kmene na řaě I honot 127 (), 131 () a 13 () a na řaě II honot 129 (), 13 () a 128 () a nacházel se ještě ve vzestupné fázi, která kulminovala na kontrolních plochách honotami 132 (I) a 133 (II) při ruhé revizi ve věku 37 let (tab. 1, 2, obr. 6). a plochách s výchovou byl zaznamenán pokles kvocientu již o počátku sleování. V alším obobí štíhlostní kvocient střeního kmene na kontrole klesal, částečně také početními posuny v ůsleku mortality stromů s nejvyšším kvocientem. a srovnávacích plochách s negativním výběrem v poúrovni byl pokles po kulminaci výraznější, přeevším v ůsleku početních posunů po ostranění převážně nejslabších stromů při výchovných zásazích, které byly většinou silnější než na variantě. a žáné ze sleovaných variant s výchovou neklesl štíhlostní kvocient střeního kmene po celou obu sleování po honotu 95, na kontrole řay I se ostal pouze k honotě 18 a na rozvrácené kontrole řay II na honotu 117. Při honocení horního stromového patra, ky je o výpočtu zahrnut vžy stejný počet nejsilnějších jeinců na srovnávací ploše a tak neochází k početním posunům, byly výchozí honoty štíhlostního kvocientu h 2 / 2 rovněž poměrně vyrovnané. Určité rozíly byly zjištěny pouze ve vou přípaech, ky štíhlostní kvocient h 2 / 2 na řaě I na variantě osahoval signifikantně nižších honot a na řaě II na variantě signifikantně vyšších honot ve srovnání s příslušnými kontrolními y. Štíhlostní kvocient horního stromového patra osahoval na sleovaných plochách honot 96 až 1 a měl o počátku sleování klesající tren. Při poslení revizi v roce 24 (věk 7 let) klesl štíhlostní kvocient stromů horního patra na všech variantách obou řa po honotu 9. Výjimku tvoří kontrolní řay II, který byl rozvrácen větrem po revizi ve věku 6 let o 2 cm -68 stromů -155 stromů - 3 stromů I let h/ h/ h/ 3 cm stromů -255 stromů -285 stromů Obr. 5. Tloušťková struktura ( ks.ha -1, - cm) a štíhlostní kvocient (h/) pole tloušťkových stupňů na experimentální řaě I při revizi v roce 1994 (ve věku 6 let) pře poškozením ů větrem Diameter structure an h/ ratio for iameter classes on experimental series I at the age of 6 years, before the win amage ( number of trees per hectare, iameter in cm) 112 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27

9 13 12 h/ h/ I h/ h2/ h 2 / Věk /Age h/ h2/ h 2 / Věk / Age Obr. 6. Vývoj štíhlostního kvocientu střeního kmene (h/) a horního stromového patra (h 2 / 2 ) na experimentální řaě (vlevo) a I (vpravo) ve věku 31-7 let Development of h/ ratio of mean stem (h/) an upper tree story (2 thickest trees per hectare h 2 / 2 ) on experimental series (left) an I (right) at the age of 31 7 years Uvnitř sleovaných řa nebyl při poslení revizi (24) nalezen signifikantní rozíl v honotách h 2 / 2. U řay II, ke bylo z ůvoů pozějšího rozpau kontrolního u proveeno srovnání také v roce 1994 (věk 6 let), byly zjištěny signifikantní rozíly (příznivější honoty h 2 / 2 na variantě ) mezi variantami a (p,1) a a (p,5). Z proveené analýzy 2 (průměrná výčetní tloušťka 2 nejsilnějších stromů na hektar) je zřejmé, že výchovné zásahy prováěné negativním výběrem v poúrovni v letech 1965 až 1979 (věk 31 až 45 let) se projevily signifikantně zvýšeným tloušťkovým přírůstem nejsilnějších kosterních stromů u řay I pouze na variantě a u řay II na obou variantách a (obr. 7 a 8). Rozíly v přírůstu kosterních stromů horního stromového patra na variantě řay I nebyly signifikantní při žáné z revizí v obobí věku 31 až 7 let. ZÁVĚRY Z EXPERIMETŮ BLAÍK I A BLAÍK II V obobí sleování (o věku 31 let až o polomu ve věku 6 let) byla výčetní záklana na řaách a I největší na kontrolní ploše bez zásahu (58,8 a 57,6 m 2 ), zatímco na variantách s výchovou a osáhla na řaě I 53,9 a 53,2 m 2 a na řaě II 53,8 a 5,5 m 2. árůst výčetní kruhové záklany G byl na kontrolních plochách reukován poškozením u přeevším větrem. V průběhu sleování bylo v kontrolních ech řa I a II ostraněno jako souše a zlomy 31,3 a 38,8 m 2 kruhové záklany, tj. 67 a 121 % přírůstu G (z toho 1, a 21,4 m 2 při polomu ve věku 6 let). a variantách s výchovou a zlomy a souše přestavovaly 7, a 7,5 m 2 (14 a 15 % perioního přírůstu) na řaě I a 8,7 a 7,3 m 2 (19 a 15 % perioního přírůstu) na řaě II. Perioní přírůst výčetní kruhové záklany (po započtení výčetní kruhové záklany všech vytěžených stromů včetně souší a polomů) byl ve sleovaném obobí ve věku 31-7 let na řaě I u variant s výchovou a 49,6 a 5,5 m 2, tj. o 2,7 a 3,6 m 2 větší než na kontrole bez výchovy (46,9 m 2 ) a na řaě II u variant s výchovou a 45,7 a 49,5 m 2 (nelze porovnat s příslušným kontrolním em, který se rozpal po revizi ve věku 6 let při perioním přírůstu G let - 31,9 m 2 ). Přírůst výčetní kruhové záklany na řaě I (bez nahoile vytěžených stromů) byl za obobí sleování experimentu (věk 31 7 let) na kontrolní ploše 15,6 m 2, zatímco na variantách s výchovou a osáhl přírůst G 42,6 a 42,9 m 2. Přírůst výčetní kruhové záklany na řaě II (bez nahoile vytěžených stromů) byl za obobí sleování experimentu (věk 31-7 let) na kontrolní ploše záporný, tj. vytvořila se ztráta 6,8 m 2, zatímco na variantách s výchovou a osáhl přírůst G 37, a 42,2 m 2. Vliv poúrovňových výchovných zásahů (varianty, ) vel po 39 letech sleování ke snížení zastoupení nejnižších tloušťkových tří a ke zvýšení zastoupení stromů v nejvyšších tloušťkových tříách ve srovnání s kontrolními plochami bez výchovy. Z porovnání tloušťkových struktur v roce 24 (věk 7 let) u řay I a v roce 1994 (věk 6 let) u řay II vyplývají signifikantní rozíly mezi variantami bez výchovy a s poúrovňovými zásahy a. Statická stabilita experimentálních ů posuzovaná štíhlostním kvocientem byla o počátku pokusu nepříznivá. Štíhlostní kvocient střeního kmene osahoval na řaě I honot 127 (), 131 () a 13 () a na řaě II honot 129 (), 13 () a 128 () a nacházel se ještě ve vzestupné fázi, která kulminovala na kontrolních plochách honotami 132 (I) a 133 (II) při ruhé revizi ve věku 37 let. ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27 113

10 ,3 (cm) ,3 (cm) Věk/Age Věk/Age Obr. 7. Vývoj výčetní tloušťky 2 (se směroatnými ochylkami) ominantních stromů (2 nejsilnějších jeinců na 1 hektar) na výzkumné řaě (porovnání variant, a, ) v obobí (věk 31-7 let). Signifikantnost rozílů je uveena na hlaině významnosti p,5 (+) a p,1 (). Development of iameter 2 (with stanar eviations) of ominant trees (2 thickest iniviuals per hectare) on experimental series Blaník I (comparison between variants, an, ) in the perio (age of 31-7 years). Significant ifferences on confience level p.5 (+) an p.1 () are showe ,3 (cm) I ,3 (cm) I Věk/Age Věk/Age Obr. 8. Vývoj výčetní tloušťky 2 (se směroatnými ochylkami) ominantních stromů (2 nejsilnějších jeinců na 1 hektar) na výzkumné řaě I (porovnání variant, a, ) v obobí (věk 31-7 let). Významnost rozílů je uveena na hlaině významnosti p,5 (+) a p,1 (). Development of iameter 2 (with stanar eviations) of ominant trees (2 thickest iniviuals per hectare) on experimental series I (comparison between variants, an, ) in the perio (age of 31-7 years). Significant ifferences on confience level p.5 (+) an p.1 () are showe. 114 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27

11 V alším obobí štíhlostní kvocient střeního kmene na kontrole klesal, částečně také početními posuny v ůsleku mortality stromů s nejvyšším kvocientem. a srovnávacích plochách s negativním výběrem v poúrovni byl pokles po kulminaci výraznější, přeevším v ůsleku početních posunů po ostranění převážně nejslabších stromů při výchovných zásazích, které byly většinou silnější než na variantě. a žáné ze sleovaných variant s výchovou neklesl štíhlostní kvocient střeního kmene po celou obu sleování po honotu 95, na kontrole řay I se ostal pouze k honotě 18 a na rozvrácené kontrole řay II na honotu 117. Štíhlostní kvocient horního stromového patra h 2 / 2, který není ovlivněn početními posuny, osahoval na obou honocených řaách výchozích honot 96 až 1 a měl o počátku sleování klesající tren. Při poslení revizi v roce 24 (věk 7 let) klesl štíhlostní kvocient stromů horního patra na všech variantách obou řa po honotu 9 s výjimkou ve věku 6 let rozvrácené kontroly na řaě II. Signifikantní efekt výchovy na zvýšení tloušťky ominantních stromů byl prokázán u řay I pouze na variantě a u řay II na obou variantách a. Rozíly v přírůstu kosterních stromů horního stromového patra na variantě řay I nebyly signifikantní. Poěkování: Příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného záměru Ministerstva zeměělství ČR Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní činností v měnících se pomínkách prostřeí MZe LITERATURA ČERÝ, M., PAŘEZ, J., MALÍK, Z.: Růstové a taxační tabulky hlavních řevin České republiky. (Smrk, borovice, buk, ub.) Jílové u Prahy, IFER s. Geobáze : Česká republika 1 : 1. Digitální mapa. Česká Lípa, Geoézie ČS, a. s., 2. 1 CD-ROM. MELOU, M., MILITKÝ, J.: Statistické zpracování experimentálních at. Praha, East Publishing s. PAŘEZ, J.: ávrh postupu při zakláání, sleování a vyhonocování trvalých pokusných ploch se zvláštním zřetelem k pokusným plochám probírkovým a výnosovým. Jíloviště-Strnay, VÚLHM s. SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Dlouhoobé experimenty s ní výchovou smrku ztepilého cíle a metoika. Zprávy lesnického výzkumu, 48, 23, č. 4, s SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Zhonocení poznatků z 1. série založené v roce Zprávy lesnického výzkumu, 5, 25a, č. 1, s SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Dlouhoobé experimenty s ní výchovou smrku ztepilého zhonocení poznatků z 2. série založené v roce 196. Zprávy lesnického výzkumu, 5, 25b, č. 3, s VIEWEGH, J.: Přesné určení SLT výzkumných ploch pro výchovu smrkových ů. Zpráva FLE ČZU. Praha, FLE ČŽC 22, 1 CD-ROM. ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27 115

12 Tab. 2. Záklaní úaje o vývoji experimentu I Basic ata on thinning experiment I I Sruž let T T% Hlav. Sruž let T T% Hlav. Sruž let T T% Hlav. Sruž let T T T% Hlav. let Sruž let T T% Hlav. Sruž let T 31-7 T T% Hlav. let 24 7 let Sruž. P 31-7 let P - T ÚTP (ks.ha -1 ) ,1 1, 2 42,1 49,1 4,7 1 44,4 49,7 2,6 5 47,2 5,6 3,7 7 46,9 5,4 57,6 21, ,3 38,8* 32,* -6,8* G 43,6 6, , 45,3 7, ,6 43,8 5, , 42,7 4,2 1 38,5 2,7 53,8 6, 11 47,9 51,7 7, , 8,7 48,7 45,7 37, 31,9 (m 2.ha -1 ) 43,4 8,7 2 34,7 43,2 11, ,4 37,8 3,8 1 34, 39, 5, 13 34, 3,7 5,5 3,6 7 46,9 51,2 7, 14 44,2 7,3 49,4 49,5 42,2 36,2 12,1 7, 12,4 13,4 8,2 14,7 15,6 9,9 16,3 16,9 12,3 17,5 22,2 2,5 23,5 5,5* 12,2 7,9 14, 15,5 11, 17,4 18,8 14,3 19,9 21,1 17,5 21,6 26,7 2,9 27,9 29, 24,7 3, 31,5 11,4 (cm) 11,8 8,3 13,7 15,3 12,3 17,1 18,7 14,7 19,4 2,8 17,2 21,5 28,5 23,9 29, 3,3 27,9 3,7 32,5 13,8 15,6 11,3 15,8 17,8 13,9 18,6 19,9 16, 2,3 21,4 18,6 21,7 25,9 25,2 26,5 8,* h 15,8 12,1 17, 19,1 16, 2,1 21,9 19,4 22,4 23,6 21,8 23,9 28,4 25,9 28,9 3,2 29,4 3,3 31,3 11,9 (m) 15,1 12,3 16,3 18,8 17,1 19,7 21,5 19,3 21,8 23, 21,1 23,3 28,6 26,8 28,8 29,9 29,1 3,1 31, 12, h/ ,2 22,5 24,2 25,3 31,6 11,4* 2 2,4 23,5 25,7 27,4 34,5 36, 37,9 17,5 (cm) 19,3 22,3 24,8 26,7 35,6 37, 39,4 2,1 19,3 21,5 23,2 24,5 29,1 9,8* h 2 2, 22,5 24,5 25,9 3,8 32, 33, 13, (m) 18,7 21,7 23,8 25,2 3,7 31,8 32,9 14, h 2 / Pozn.: viz tab. 1, * - úaj za kratší obobí (věk 31-6 let) z ůvoů pozějšího zničení plochy větrným polomem otes: see tab. 1, * - value from the shorter perio (age of 31 6 years) because of following win amage on this plot 116 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27

13 orway spruce thinning experiments Series an I (1965) Summary Experimental series an I were foune in forest region 16 the Českomoravská vrchovina Mts. in 1965 in 31-year ol orway spruce stans as the parts of the fourth group of thinning series. Both series consist of three comparative plots with imensions 4 m x 5 m, i. e..2 ha each (fig. 1). Comparative plots are control plots without esigne thinning, comparative plots an are the stans with thinning by negative selection from below ( lower an higher intensity). Presente stuy is oriente on evaluation of basal area evelopment, iameter structure an static stability of investigate stans. After analyses of the results from the 39-year perio of observation, it can be conclue: In the perio of observation (age of 31-6 years, before win breakage), the basal area on series an I was the biggest on control unthinne plots (58.8 an 57.6 m 2 ), whereas the basal area on variants with thinning an represente 53.9 an 53.2 m 2 on series I an 53.8 a 5.5 m 2 on series II (fig. 2, tab. 1, 2). Basal area increment was reuce on control unthinne plots by the win amage mainly. During the perio of observation (age of 31-7 years), basal area 31.3 an 38.8 m 2 (i. e. 67 an 121% of basal area increment) was remove as snags or breaks on control plots of series an II (from these values 1. an 21.4 m 2 were remove by win amage at the age of 6 years). On the thinne variants an, snags or breaks represente 7. an 7.5 m 2 (i. e. 14 an 15% of basal area increment) on series I an 8.7 an 7.3 m 2 (i. e. 19 a 15% of basal area increment) on series II. During the perio of observation (age of 31-7 years), perioic basal area increment (incluing planne an salvage cutting) was 49.6 an 5.5 m 2 on thinne plots an, i. e. about 2.7 an 3.6 m 2 higher than on control unthinne plot (46.9 m 2 ) on series I. On series II, this perioic basal area increment represente 45.7 an 49.5 m 2 on thinne plots an. Comparison with control plot is not possible because it was estroye by the win at the age of 6 years - perioic basal area increment before the amage (age of 31-6 years) was 31.9 m 2. On series I, basal area increment excluing salvage cut uring the perio of observation (age of 31-7 years) was 15.6 m 2 on control plot, while the basal area increment on thinne plots an came up to 42.6 an 42.9 m 2. On series II, basal area increment excluing salvage cut uring the perio of observation (age of 31-7 years) was negative, i. e. the loss 6.8 m 2 was create, while the basal area increment on thinne plots an came up to 37. an 42.2 m 2. After 39 years of observation, the effect of thinning by the negative selection from below on iameter structure was observe (fig. 3a, 3b, 4, 5). On thinne variants an, abunance of small-size iniviuals (iameter classes up to 25 cm) ecrease an abunance of thickest trees (iameter classes over 35 cm) increase compare with control unthinne plots. Diameter istribution was significantly (by the Kolmogorov-Smirnov two sample tests) ifferent on thinne plots an compare with control plots (on series I at age of 7 years in 24 an on series II at age of 6 years in 1994). Static stability characterize by h/ ratio was unfavourable from the beginning of observation. The h/ ratio of mean stem achieve the values 127 (), 131 () an 13 () on series I an 129 (), 13 () an 128 () on series II (fig. 6). This ratio culminate with peaks on values 132 (series I) an 133 (series II) on control unthinne plots at age of 37 years (secon revision). In following perio, h/ ratio of mean stem ecrease on control plots, partly as a result of mortality of thin unstable iniviuals. On heavy thinne plots () with negative selection from below, ecreasing of h/ ratio after culmination was more substantial, mainly as a result of removing thin trees by thinning, which was mostly heavy compare with variant. During the perio of observation (age of 31-7 years), h/ ratio of mean stem on thinne plots oes not ecrease below the value 95. On control plots, minimum values were 18 on series I an 117 on series II (with estroye control plot). Quotient of slenerness of ominant trees h 2 / 2 (2 thickest iniviuals per hectare), which is not influence by trees number shift, achieve the values from 96 to 1 on both series an showe ecreasing tren (fig. 6). In the last revision (24, age of 7 years), h 2 / 2 ratio came own uner the value of 9 on all variants of both series, with only exception of estroye control plot of series II (at the age of 6 years). Effect of thinning on increase of iameter of ominant trees (2 thickest iniviuals per hectare) was significant on series I (only for variant ) an on series II (for both thinne variant an ). Differences between iameter increments of ominant trees on variant an control on series I were insignificant (fig. 7, 8). Recenzováno ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27 117

EXPERIMENT S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO PLANÁ (1969)

EXPERIMENT S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO PLANÁ (1969) Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Planá (1969) Marian Sloičák - Jiří ovák, Výzkumný ústav lesního hospoářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno EXPERIMET S POROSTÍ VÝCHOVOU SMRKU

Více

EXPERIMENT S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO ŽELEZNÁ RUDA II (1969)

EXPERIMENT S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO ŽELEZNÁ RUDA II (1969) Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1969) Marian Sloičák - Jiří ovák, Výzkumný ústav lesního hospoářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno EXPERIMET S POROSTÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO

Více

EXPERIMENT S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO ŽELEZNÁ RUDA I (1969)

EXPERIMENT S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO ŽELEZNÁ RUDA I (1969) Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Železná Rua I (1969) Marian Sloičák - Jiří ovák, Výzkumný ústav lesního hospoářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno EXPERIMET S POROSTÍ VÝCHOVOU

Více

EXPERIMENTY S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO POLIČKA I A POLIČKA II (1964)

EXPERIMENTY S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO POLIČKA I A POLIČKA II (1964) Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - a (1964) Marian Sloičák - Jiří ovák, Výzkumný ústav lesního hospoářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno EXPERIMETY S POROSTÍ VÝCHOVOU SMRKU

Více

EXPERIMENT S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO BRUNTÁL (1964)

EXPERIMENT S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO BRUNTÁL (1964) Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - (1964) Marian Sloičák - Jiří ovák, Výzkumný ústav lesního hospoářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno EXPERIMET S POROSTÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO

Více

ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU Reports of Forestry Research SVAZEK 50 ČÍSLO 3/2005

ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU Reports of Forestry Research SVAZEK 50 ČÍSLO 3/2005 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU Reports of Forestry Research SVAZEK 5 ČÍSLO 3/25 Vyává Výzkumný ústav lesního hospoářství a myslivosti Jíloviště-Strnay, ISS 322-9688 Veoucí reaktorka: Ing. J. Hlaváčková. Přesea

Více

EXPERIMENTY S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO POLIČKA I A POLIČKA II (1964)

EXPERIMENTY S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO POLIČKA I A POLIČKA II (1964) Slodičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - Polička I a Polička II (1964) Marian Slodičák - Jiří ovák, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno EXPERIMETY S

Více

ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU

ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU Reports of Forestry Research SVAZEK 52 ČÍSLO 3/2007 Vydává Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i, ISSN 0322-9688 Vedoucí redaktorka: Ing. J. Danysová. Předseda

Více

ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU

ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU Reports of forestry research SVAZEK 5 ČÍSLO 1/25 Vydává Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady, ISSN 322-9688 Vedoucí redakrotka: Ing. J. Hlaváčková.

Více

Slodičák, Novák: Dlouhodobé experimenty s porostní výchovou smrku ztepilého - Zhodnocení poznatků ze 4. série založené v letech

Slodičák, Novák: Dlouhodobé experimenty s porostní výchovou smrku ztepilého - Zhodnocení poznatků ze 4. série založené v letech Marian Slodičák - Jiří Novák, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno DLOUHODOBÉ EXPERIMENTY S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO ZHODNOCENÍ POZNATKŮ ZE 4. SÉRIE ZALOŽENÉ V

Více

STRUKTURA A STATICKÁ STABILITA POROSTŮ POD RŮZNÝM REŽIMEM VÝCHOVY NA BÝVALÉ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ

STRUKTURA A STATICKÁ STABILITA POROSTŮ POD RŮZNÝM REŽIMEM VÝCHOVY NA BÝVALÉ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ STRUKTURA A STATICKÁ STABILITA POROSTŮ POD RŮZNÝM REŽIMEM VÝCHOVY NA BÝVALÉ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ STRUCTURE AND STATIC STABILITY OF STANDS UNDER DIFFERENT REGIMES OF THINNING ON FORMER AGRICULTURAL LAND DAVID

Více

Smrkobukové výzkumné plochy Nad Benzinou 1 a 2 po 25 letech

Smrkobukové výzkumné plochy Nad Benzinou 1 a 2 po 25 letech ŠPULÁK O., JURÁSEK A. & VACEK S. 2007: Smrkobukové výzkumné plochy Nad Benzinou 1 a 2 po 25 letech. Opera Corcontica, 44: 471 476. Smrkobukové výzkumné plochy Nad Benzinou 1 a 2 po 25 letech Beech with

Více

1 ÚVOD. Zbyněk Šafránek 73 ABSTRAKT:

1 ÚVOD. Zbyněk Šafránek 73 ABSTRAKT: OVĚŘENÍ PŘESNOSTI VÝBĚROVÝCH METOD POUŽITÝCH PŘI HODNOCENÍ ŠKOD ZVĚŘÍ OKUSEM VERIFYING OF THE ACCURACY OF SELECTION METHODS USED FOR THE EVALUATION OF BROWSING DAMAGES CAUSED BY GAME ABSTRAKT: Zbyněk Šafránek

Více

ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU

ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU Reports of forestry research SVAZEK 48 ČÍSLO 4/2003 Vydává Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady, ISSN 0322-9688. Vedoucí redaktorka: Ing. J. Hlaváčková.

Více

ÚVOD ZLV, 56, 2011 (2):

ÚVOD ZLV, 56, 2011 (2): The oak (Quercus robur L. and Quercus petraea Mattyschka, Liebl) stands occupy about 6.7% of the forests area of the Czech Republic. The oak is one of the most important broad-leaved species in Czechs

Více

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550

Více

4 TABULKY ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH CHARAKTE- RISTIK TÌLESNÝCH ROZMÌRÙ TABLES OF BASIC STATISTICAL CHARACTERISTICS OF BODY PARAMETERS

4 TABULKY ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH CHARAKTE- RISTIK TÌLESNÝCH ROZMÌRÙ TABLES OF BASIC STATISTICAL CHARACTERISTICS OF BODY PARAMETERS 4 TABULKY ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH CHARAKTE- RISTIK TÌLESNÝCH ROZMÌRÙ TABLES OF BASIC STATISTICAL CHARACTERISTICS OF BODY PARAMETERS Tables of frequencies, means and standard deviations for particular

Více

Dušek, Slodičák, Novák: Výchova smrkových porostů a tvorba horizontů nadložního humusu experiment Vrchmezí v Orlických horách

Dušek, Slodičák, Novák: Výchova smrkových porostů a tvorba horizontů nadložního humusu experiment Vrchmezí v Orlických horách VÝCHOVA SMRKOVÝCH POROSTŮ A TVORBA HORIZONTŮ NADLOŽNÍHO HUMUSU EXPERIMENT VRCHMEZÍ V ORLICKÝCH HORÁCH THINNING OF NORWAY SPRUCE STANDS AND FORMATION OF FOREST-FLOOR HORIZONS IN EXPERIMENT VRCHMEZI (EASTERN

Více

VLIV PRVNÍCH VÝCHOVNÝCH ZÁSAHŮ NA RŮST A VÝVOJ BOROVÉ MLAZINY Z PŘIROZENÉ OBNOVY

VLIV PRVNÍCH VÝCHOVNÝCH ZÁSAHŮ NA RŮST A VÝVOJ BOROVÉ MLAZINY Z PŘIROZENÉ OBNOVY VLIV PRVNÍCH VÝCHOVNÝCH ZPRÁVY ZÁSAHŮ LESNICKÉHO NA RŮST VÝZKUMU, A VÝVOJ 61, BOROVÉ 2016 (3): MLAZINY 213-222Z PŘIROZENÉ OBNOVY VLIV PRVNÍCH VÝCHOVNÝCH ZÁSAHŮ NA RŮST A VÝVOJ BOROVÉ MLAZINY Z PŘIROZENÉ

Více

Kantor P., Vaněk P.: Komparace produkčního potenciálu douglasky tisolisté... A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN

Kantor P., Vaněk P.: Komparace produkčního potenciálu douglasky tisolisté... A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN KOMPARACE PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU DOUGLASKY TISOLISTÉ NA ŽIVNÝCH A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN COMPARISON OF THE PRODUCTION POTENTIAL OF DOUGLAS FIR ON MESOTROPHIC AND ACIDIC SITES OF UPLANDS PETR

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

EXPERIMENTY S VÝCHOVOU BOROVICE LESNÍ NA JIŽNÍ MORAVĚ STRÁŽNICE I A STRÁŽNICE III ABSTRACT ÚVOD MATERIÁL A METODIKA

EXPERIMENTY S VÝCHOVOU BOROVICE LESNÍ NA JIŽNÍ MORAVĚ STRÁŽNICE I A STRÁŽNICE III ABSTRACT ÚVOD MATERIÁL A METODIKA EXPERIMENTY S VÝCHOVOU ZPRÁVY LESNICKÉHO BOROVICE LESNÍ VÝZKUMU, NA JIŽNÍ 56, MORAVĚ 2011 (4): STRÁŽNICE 283-290 I A STRÁŽNICE III EXPERIMENTY S VÝCHOVOU BOROVICE LESNÍ NA JIŽNÍ MORAVĚ STRÁŽNICE I A STRÁŽNICE

Více

Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie. Licenční studium Statistické zpracování dat při managementu jakosti. Semestrální práce:

Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie. Licenční studium Statistické zpracování dat při managementu jakosti. Semestrální práce: UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Licenční studium Statistické zpracování dat při managementu jakosti Semestrální práce: METODY S LATENTNÍMI PROMĚNNÝMI A KLASIFIKAČNÍ

Více

2D A 3D SNÍMACÍ SYSTÉMY PRŮMĚRU A DÉLKY KULATINY ROZDÍLY VE VLASTNOSTECH A VÝSLEDCÍCH MĚŘENÍ

2D A 3D SNÍMACÍ SYSTÉMY PRŮMĚRU A DÉLKY KULATINY ROZDÍLY VE VLASTNOSTECH A VÝSLEDCÍCH MĚŘENÍ TRIESKOVÉ A BEZTRIESKOVÉ OBRÁBANIE DREVA 2006 12. - 14. 10. 2006 159 2D A 3D SNÍMACÍ SYSTÉMY PRŮMĚRU A DÉLKY KULATINY ROZDÍLY VE VLASTNOSTECH A VÝSLEDCÍCH MĚŘENÍ Karel Janák Abstract Different methods

Více

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno 30.3.2016 Cíl Cílem je zjistit potenciální problémy a na základě dostupných poznatků výzkumu, stanovit

Více

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 1 v oblasti Modravy v Národním

Více

Vypracoval Datum Hodnocení. V celé úloze jsme používali He-Ne laser s vlnovou délkou λ = 632, 8 nm. Paprsek jsme nasměrovali

Vypracoval Datum Hodnocení. V celé úloze jsme používali He-Ne laser s vlnovou délkou λ = 632, 8 nm. Paprsek jsme nasměrovali Název a číslo úlohy - Difrakce světelného záření Datum měření 3.. 011 Měření proveli Tomáš Zikmun, Jakub Kákona Vypracoval Tomáš Zikmun Datum. 3. 011 Honocení 1 Difrakční obrazce V celé úloze jsme používali

Více

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů. Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich

Více

Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava

Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 12 v gradientu hory Plechý

Více

Stejskalová J., Kupka I.: Vliv lesních vegetačních stupňů na kvalitu semen jedle bělokoré... (ABIES ALBA MILL.) ABSTRACT

Stejskalová J., Kupka I.: Vliv lesních vegetačních stupňů na kvalitu semen jedle bělokoré... (ABIES ALBA MILL.) ABSTRACT VLIV LESNÍCH VEGETAČNÍCH STUPŇŮ NA KVALITU SEMEN JEDLE BĚLOKORÉ (ABIES ALBA MILL.) FOREST VEGETATION ZONES INFLUENCE ON SEED QUALITY OF SILVER FIR (ABIES ALBA MILL.).) JANA STEJSKALOVÁ, IVO KUPKA ABSTRACT

Více

Postup při měření rychlosti přenosu dat v mobilních sítích dle standardu LTE (Metodický postup)

Postup při měření rychlosti přenosu dat v mobilních sítích dle standardu LTE (Metodický postup) Praha 15. srpna 2013 Postup při měření rchlosti přenosu at v mobilních sítích le stanaru LTE (Metoický postup Zveřejněno v souvislosti s vhlášením výběrového řízení za účelem uělení práv k vužívání ráiových

Více

VY_32_INOVACE_361. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_361. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_361 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Výchova lesních porostů úvod Vyučovací předmět:

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí Obror Aplikovaná ekoligie Bakalářská práce Doupné stromy v lesích Den-trees in the forests Vedoucí

Více

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova

Více

Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku

Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku V poslední době vzniká velice aktuální potřeba kvantifikace množství biomasy a uhlíku především ze dvou důvodů. Prvním je požadavek stanovení množství uhlíku vázaného v

Více

Nárovcová J.: Vývoj tvarových deformací nadzemní části sadebního materiálu buku lesního BUKU LESNÍHO SYLVATICA PLANTING STOCK ABSTRAKT

Nárovcová J.: Vývoj tvarových deformací nadzemní části sadebního materiálu buku lesního BUKU LESNÍHO SYLVATICA PLANTING STOCK ABSTRAKT VÝVOJ TVAROVÝCH DEFORMACÍ NADZEMNÍ ČÁSTI SADEBNÍHO MATERIÁLU BUKU LESNÍHO FORM DEFORMATION DEVELOPMENT OF ABOVEGROUND PARTS OF FAGUS SYLVATICA PLANTING STOCK JARMILA NÁROVCOVÁ ABSTRAKT Příspěvek porovnává

Více

2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: A KRYŠTOFOVO ÚDOLÍ A

2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: A KRYŠTOFOVO ÚDOLÍ A 2 EMONSTRAČNÍ PLOCHA: 201702A KRYŠTOFOVO ÚOLÍ A 2.1 Identifikace demonstrační plochy Název, číslo P: Kryštofovo Údolí A 201702A Plocha, rozměr P: 100 x 100 m 1 ha Souřadnice rohu P: X -697172,858 Y -973237,588

Více

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI 1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: 201803 V BABICI 1.1 Identifikace demonstračního objektu Název, číslo DO: V Babici 201803 Plocha DO: 48,10 ha Vlastník: PhDr. Ludvík Belcredi, Pohankova 8, 628 00 Brno Správce: Ing.

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

EFFECT OF AERING ON ROOT MASS REGENERATION AT FOOTBALL LAWNS VLIV AERIFIKACE NA REGENERACI KOŘENOVÉ HMOTY U FOTBALOVÝCH TRÁVNÍKŮ

EFFECT OF AERING ON ROOT MASS REGENERATION AT FOOTBALL LAWNS VLIV AERIFIKACE NA REGENERACI KOŘENOVÉ HMOTY U FOTBALOVÝCH TRÁVNÍKŮ EFFECT OF AERING ON ROOT MASS REGENERATION AT FOOTBALL LAWNS VLIV AERIFIKACE NA REGENERACI KOŘENOVÉ HMOTY U FOTBALOVÝCH TRÁVNÍKŮ Procházková P., Skládanka J. Ústav pícninářství, Agronomická fakulta, Mendelova

Více

PRAVDĚPODOBNOSTNÍ PŘÍSTUP K HODNOCENÍ DRÁTKOBETONOVÝCH SMĚSÍ. Petr Janas 1 a Martin Krejsa 2

PRAVDĚPODOBNOSTNÍ PŘÍSTUP K HODNOCENÍ DRÁTKOBETONOVÝCH SMĚSÍ. Petr Janas 1 a Martin Krejsa 2 PAVDĚPODOBNOSTNÍ PŘÍSTUP K HODNOCENÍ DÁTKOBETONOVÝCH SMĚSÍ Petr Janas 1 a Martin Krejsa 2 Abstract The paper reviews briefly one of the propose probabilistic assessment concepts. The potential of the propose

Více

RŮST BŘÍZY V OBLASTI KRUŠNÝCH HOR PODLE ÚDAJŮ LHP GROWTH OF BIRCH (BETULA PENDULA, B. CARPATICA AND B. PUBESCENS)

RŮST BŘÍZY V OBLASTI KRUŠNÝCH HOR PODLE ÚDAJŮ LHP GROWTH OF BIRCH (BETULA PENDULA, B. CARPATICA AND B. PUBESCENS) RŮST BŘÍZY V OBLASTI KRUŠNÝCH HOR PODLE ÚDAJŮ LHP GROWTH OF BIRCH (BETULA PENDULA, B. CARPATICA AND B. PUBESCENS) IN THE REGION OF THE KRUŠNÉ HORY MTS. ON DATABASE OF FOREST MANAGEMENT PLANS KAREL MATĚJKA

Více

VY_32_INOVACE_365. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_365. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_365 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Určení intenzity a intervalu výchovných

Více

Uni- and multi-dimensional parametric tests for comparison of sample results

Uni- and multi-dimensional parametric tests for comparison of sample results Uni- and multi-dimensional parametric tests for comparison of sample results Jedno- a více-rozměrné parametrické testy k porovnání výsledků Prof. RNDr. Milan Meloun, DrSc. Katedra analytické chemie, Universita

Více

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová

Více

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku Soubor map - Porostní charakteristiky horských smrin na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku Autoi: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Ing. Radek Bae, Ph.D.

Více

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Které poznatky z výzkumu přirozených lesů můžeme použít v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Aktualizované výstupy NIL2

Aktualizované výstupy NIL2 XIX. Sněm Lesníků, Národní Inventarizace lesů, druhý cyklus (2011-2015) Aktualizované výstupy NIL2 Hospodářská úprava lesů (zásoba, těžba, přírůst) Radim Adolt Analytické Centrum NIL (ACNIL) Ústav pro

Více

PĚSTEBNÍ POSTUPY VE SMRKOVÝCH POROSTECH NA BÝVALÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PŮDÁCH

PĚSTEBNÍ POSTUPY VE SMRKOVÝCH POROSTECH NA BÝVALÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PŮDÁCH PĚSTEBNÍ POSTUPY VE SMRKOVÝCH POROSTECH NA BÝVALÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PŮDÁCH LESNICKÝ PRŮVODCE Certifikované METODIKY Certifikovaná metodika doc. RNDr. MARIAN SLODIČÁK, CSc. Ing. DUŠAN KACÁLEK, Ph.D. Ing. JIŘÍ

Více

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku Soubor map - Porostní charakteristiky horských smrin na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku Autoi: Ing. Pavel Janda, Ph.., oc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.., Ing. Radek Bae, Ph.. Tento

Více

KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL V ČR PO VSTUPU DO EU THE DAIRY INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC AFTER THE INTEGRATION IN THE EU. Renata Kučerová

MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL V ČR PO VSTUPU DO EU THE DAIRY INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC AFTER THE INTEGRATION IN THE EU. Renata Kučerová MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL V ČR PO VSTUPU DO EU THE DAIRY INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC AFTER THE INTEGRATION IN THE EU Renata Kučerová Anotace: Příspěvek se zabývá analýzou odvětvového prostředí mlékárenského

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

Soubor map: Struktura porostů na trvalých výzkumných plochách v CHKO Křivoklátsko Autoři: S. Vacek, Z. Vacek, D. Bulušek, V.

Soubor map: Struktura porostů na trvalých výzkumných plochách v CHKO Křivoklátsko Autoři: S. Vacek, Z. Vacek, D. Bulušek, V. Soubor map: Struktura porostů na trvalých výzkumných plochách v CHKO Křivoklátsko Autoři: S. Vacek, Z. Vacek, D. Bulušek, V. Štícha Mapa struktury porostu na TVP 1 v NPR Velká Pleš v CHKO Křivoklátsko

Více

TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH VLIV NA SMRK

TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH VLIV NA SMRK Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 2004, ISBN 80-86690-12-1 TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ

Více

LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva

Více

PARAMETRY STABILITY RŮZNĚ VYCHOVÁVANÝCH SMRKOVÝCH POROSTŮ

PARAMETRY STABILITY RŮZNĚ VYCHOVÁVANÝCH SMRKOVÝCH POROSTŮ PARAMETRY ZPRÁVY STABILITY LESNICKÉHO RŮZNĚ VÝZKUMU, VYCHOVÁVANÝCH 60, 05 SMRKOVÝCH (): 77-87 POROSTŮ PARAMETRY STABILITY RŮZNĚ VYCHOVÁVANÝCH SMRKOVÝCH POROSTŮ STABILITY PARAMETERS OF DIFFERENTLY THINNED

Více

HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva

Více

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného

Více

KVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH

KVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH KVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH QVANTIFICATION OF A NUTRIENT CONTENT IN YOUNG CARPATHIAN BIRCH STANDS AND THE DISTRIBUTION

Více

VLASTNOSTI OSIVA JARNÍHO MÁKU Z PODZIMNÍCH A JARNÍCH VÝSEVŮ

VLASTNOSTI OSIVA JARNÍHO MÁKU Z PODZIMNÍCH A JARNÍCH VÝSEVŮ VLASTNOSTI OSIVA JARNÍHO MÁKU Z PODZIMNÍCH A JARNÍCH VÝSEVŮ Spring Poppy Seed Properties from Autumn and Spring Sowing Petr Pšenička, Hana Honsová, Pavel Cihlář Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze Abstract

Více

NALEZENÍ A OVĚŘENÍ PROVOZNĚ VYUŽITELNÉ

NALEZENÍ A OVĚŘENÍ PROVOZNĚ VYUŽITELNÉ Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové V Ý ZK U M N É P R O J E K T Y GRANTOVÉ SLUŽBY LČR Projekt NALEZENÍ A OVĚŘENÍ PROVOZNĚ VYUŽITELNÉ METODY PRO HODNOCENÍ AKTUÁLNÍHO FYZIOLOGICKÉHO STAVU SADEBNÍHO

Více

Balcar V., Kacálek D.: K vývoji bukových výsadeb při přeměnách smrkových monokultur... ABSTRAKT

Balcar V., Kacálek D.: K vývoji bukových výsadeb při přeměnách smrkových monokultur... ABSTRAKT K VÝVOJI BUKOVÝCH VÝSADEB PŘI PŘEMĚNÁCH SMRKOVÝCH MONOKULTUR V JIZERSKÝCH HORÁCH PERFORMANCE OF EUROPEAN BEECH PLANTATIONS USED FOR SPRUCE MONOCULTURES CONVERSIONS IN THE JIZERSKÉ HORY MTS. VRATISLAV BALCAR,

Více

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 153 157 Srní 2. 4. dubna 2001 Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava Jiří Remeš & Iva Ulbrichová Katedra pěstování

Více

CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE

CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE ZMĚNY DRUHOVÉ SKLADBY TRAVNÍHO POROSTU ASOCIACE SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE Heger P., Skládanka J.,

Více

ACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION

ACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION AKUSTICKÁ EMISE VYUŽÍVANÁ PŘI HODNOCENÍ PORUŠENÍ Z VRYPOVÉ INDENTACE ACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION Petr Jiřík, Ivo Štěpánek Západočeská univerzita v

Více

1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy

1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy Zkušební test č. 3 z předmětu lesnická politika Jméno a příjmení: Datum:. 1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy

Více

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Ing. Dušan Reininger

Více

VYHODNOCENÍ FENOLOGIE MLADÉHO SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA

VYHODNOCENÍ FENOLOGIE MLADÉHO SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA VYHODNOCENÍ FENOLOGIE MLADÉHO SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA Bednářová, E., Merklová, L. Abstract: Evaluation of the phenology of young Norway spruce stand in the Drahanská vrchovina.

Více

UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie

UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Licenční studium Pythagoras Statistické zpracování experimentálních dat Semestrální práce ANOVA vypracoval: Ing. David Dušek

Více

POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,

Více

WORKSHEET 1: LINEAR EQUATION 1

WORKSHEET 1: LINEAR EQUATION 1 WORKSHEET 1: LINEAR EQUATION 1 1. Write down the arithmetical problem according the dictation: 2. Translate the English words, you can use a dictionary: equations to solve solve inverse operation variable

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Chromatografie Zroj: http://www.scifun.org/homeexpts/homeexpts.html [34] Diaktický záměr: Vysvětlení pojmu chromatografie. Popis: Žáci si vyzkouší velmi jenouché ělení látek pomocí papírové chromatografie.

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku, 7 Migrace Do České republiky se v roce 2016 přistěhovalo o 20,1 tisíce více osob, než se vystěhovalo. Občanů Slovenska, Ukrajiny a Rumunska přibylo na našem území nejvíce. Objem zahraničního stěhování

Více

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage Badalíková B., Bartlová J. Zemědělský výzkum, spol. s

Více

VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

CHOVÁNÍ ARZENU A SÍRY V PROCESU PYROLÝZY HNĚDÉHO UHLÍ

CHOVÁNÍ ARZENU A SÍRY V PROCESU PYROLÝZY HNĚDÉHO UHLÍ CHOVÁNÍ ARZENU A SÍRY V PROCESU PYROLÝZY HNĚDÉHO UHLÍ Marcela Šafářová a, Jaroslav Kusý a, Lukáš Aněl a, Karel Ciahotný b a Výzkumný ústav pro hněé uhlí a.s., Buovatelů 2830, Most safarova@vuhu.cz, kusy@vuhu.cz,

Více

Výstupy NIL2. Obnova lesa. Radim Adolt. I Informace o lesích

Výstupy NIL2. Obnova lesa. Radim Adolt.   I Informace o lesích XIX. Sněm Lesníků, Národní Inventarizace lesů, druhý cyklus (2011-2015) Výstupy NIL2 Obnova lesa Radim Adolt Analytické Centrum NIL (ACNIL) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka

Více

Katedra pěstování lesů (KPL)

Katedra pěstování lesů (KPL) Katedra pěstování lesů (KPL) Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. Prof. Ing. Ivo Kupka, CSc. Prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc. Doc. Ing. Jiří Remeš, Ph.D. Doc. Ing. Ivan Kuneš, Ph.D. Ing. Lukáš Bílek, Ph.D.

Více

KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

Výstupy Národní inventarizace lesů

Výstupy Národní inventarizace lesů Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.

Více

DEMONSTRAČNÍ OBJEKT NEPASEČNÉHO HOSPODAŘENÍ VOHANČICE DEMONSTRAČNÍ PLOCHA A VOHANČICE A

DEMONSTRAČNÍ OBJEKT NEPASEČNÉHO HOSPODAŘENÍ VOHANČICE DEMONSTRAČNÍ PLOCHA A VOHANČICE A DEMONSTRAČNÍ OBJEKT NEPASEČNÉHO HOSPODAŘENÍ 201704 VOHANČICE DEMONSTRAČNÍ PLOCHA 201704A VOHANČICE A Červen 2018 1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: 201704 VOHANČICE Motto: Navázat na úspěšnou tradici nepasečného

Více

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

DEMONSTRAČNÍ OBJEKT NEPASEČNÉHO HOSPODAŘENÍ V BABICI DEMONSTRAČNÍ PLOCHA A V BABICI

DEMONSTRAČNÍ OBJEKT NEPASEČNÉHO HOSPODAŘENÍ V BABICI DEMONSTRAČNÍ PLOCHA A V BABICI DEMONSTRAČNÍ OBJEKT NEPASEČNÉHO HOSPODAŘENÍ 201803 V BABICI DEMONSTRAČNÍ PLOCHA 201803A V BABICI Listopad 2018 1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: 201803 V BABICI 1.1 Identifikace demonstračního objektu Název, číslo

Více

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva 196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Více

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2014

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2014 IV. VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2014 Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení

Více

Gymnázium, Brno, Slovanské nám. 7 WORKBOOK. Mathematics. Teacher: Student:

Gymnázium, Brno, Slovanské nám. 7 WORKBOOK.   Mathematics. Teacher: Student: WORKBOOK Subject: Teacher: Student: Mathematics.... School year:../ Conic section The conic sections are the nondegenerate curves generated by the intersections of a plane with one or two nappes of a cone.

Více

MODELOVÁNÍ A MĚŘENÍ DEFORMACE V TAHOKOVU

MODELOVÁNÍ A MĚŘENÍ DEFORMACE V TAHOKOVU . 5. 9. 007, Podbanské MODELOVÁNÍ A MĚŘENÍ DEFORMACE V TAHOKOVU Zbyšek Nový, Michal Duchek, Ján Džugan, Václav Mentl, Josef Voldřich, Bohuslav Tikal, Bohuslav Mašek 4 COMTES FHT s.r.o., Lobezská E98, 00

Více

KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE

KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE české pracovní lékařství číslo 1 28 Původní práce SUMMARy KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE globe STEREOTHERMOMETER A NEW DEVICE FOR measurement and

Více

2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: A KLOKOČNÁ A

2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: A KLOKOČNÁ A 2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: 201901A KLOKOČNÁ A 2.1 Identifikace demonstrační plochy Název, číslo DP: Klokočná A 201901A Plocha, rozměr DP: 100 x 100 m 1 ha Souřadnice rohu DP: X -723052,183 Y -1058234,496 Nadmořská

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2014/2015 činil 114 577, z toho do studia

Více

Výstupy Národní inventarizace lesů

Výstupy Národní inventarizace lesů Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.

Více

VÝCHOVA POROSTŮ BOROVICE LESNÍ A POŠKOZENÍ SNĚHEM

VÝCHOVA POROSTŮ BOROVICE LESNÍ A POŠKOZENÍ SNĚHEM VÝCHOVA ZPRÁVY POROSTŮ LESNICKÉHO BOROVICE VÝZKUMU, LESNÍ 58, A 213 POŠKOZENÍ (2): 147-157 SNĚHEM VÝCHOVA POROSTŮ BOROVICE LESNÍ A POŠKOZENÍ SNĚHEM THINNING OF SCOTS PINE STANDS AND SNOW DAMAGE Jiří Novák

Více

Výstupy Národní inventarizace lesů

Výstupy Národní inventarizace lesů Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.

Více

AIC ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC

AIC ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC ŘÍZENÍ LETOVÉHO PROVOZU ČR, s.p. Letecká informační služba AIR NAVIGATION SERVICES OF THE C.R. Aeronautical Information Service Navigační 787 252 61 Jeneč A 1/14 20 FEB +420

Více

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost. Struktura lesa Struktura (skladba, složení) lesního porostu označuje souhrn vnějších i vnitřních znaků charakterizujících celé jeho vnitřní uspořádání, tj. obraz stavu porostu zaznamenaný v určitém okamžiku

Více

Simulace letního a zimního provozu dvojité fasády

Simulace letního a zimního provozu dvojité fasády Simulace letního a zimního provozu dvojité fasády Miloš Kalousek, Jiří Kala Anotace česky: Příspěvek se snaží srovnat vliv dvojité a jednoduché fasády na energetickou náročnost a vnitřní prostředí budovy.

Více

Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy

Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 251 255 Srní. 7. října 2 Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy The influence of different grassland management on soil temperature Renata Duffková*,

Více

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 6 15. 9. 2011 Souhrn Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let v Kraji

Více