dvouměsíčník/ročník 7 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "dvouměsíčník/ročník 7 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní"

Transkript

1 01_OBALKA_1ciso13.qxd :08 StrÆnka 1 1 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní and socia affairs at regiona, nationa, and internationa úrovni formuovaný pode aktuáních potøeb orgánù státní eves, formuated in accordance with the current needs správy, popøípadì neziskových èi privátních subjektù. Ústav of the state administration, and in some cases the non- vykonává konzutantskou èinnost pro uživatee výsedkù profit sector and private cients. The Institute provides výzkumù a organizuje semináøe a konference. Výzkumné consutancy for the users of research resuts and organizes projekty se každý rok pøipravují ve spoupráci se seminars zainteresovanými subjekty s ohedem na kontinuitu vývoje prepared each year in coaboration with interested vìdy a výzkumu v pøedmìtných obastech. Mezi havní parties, with regard to the continuity of science and výzkumné zájmy ústavu patøí: research in the areas in question. The Institute s main and conferences. Research projects are research interests incude: trh práce a zamìstnanost, sociání diaog a pracovní vztahy, abour market and empoyment, sociání ochrana, socia diaogue and abour reations, rodinná poitika, socia security, pøíjmová a mzdová poitika, famiy poicy, rovné pøíežitosti, wages and income poicy, teorie sociání poitiky. equa opportunities, socia poicy theory. Významnou èinností ústavu je poskytování kompexních knihovnických a informaèních sužeb z obasti práce a sociáních An important activity of the Institute, essentia for carrying out vìcí, které zajiš uje oddìení knihovnicko-informaèních sužeb. its research objectives, is the provision of comprehensive V rámci jeho èinnosti je kontinuánì budován a zpracováván ibrary and information services in the fied of abour and socia fond domácích a zahranièních informaèních pramenù z uvedené affairs. This is done by RILSA's ibrary and information services obasti, ae i z pøíbuzných oborù a prùøezových vìdních discipín. department. dvouměsíčník/ročník

2 Obsah Editoria 1 Stati, studie, úvahy a anaýzy Přínosy rekvaifikačních programů pro začeňování skupin ohrožených nezaměstnaností na český trh práce 2 Markéta Horáková Inkuze jako akmusový papírek českého vzděávacího systému 16 Dana Moree Poemiky Ekonomika sociáních sužeb pro osoby se zdravotním postižením 21 Z Evropské unie Občanství Evropské unie z pohedu práva EU 26 Poznatky z praxe Bezprizorní děti - fenomén moderního Ruska 27 Informační servis čtenářům Novinky v knižním fondu 31 Z domácího tisku 31 Ze zahraničního tisku 32 For summaries of seected artices see the 3 rd page of the cover. Obsahové zaměření časopisu Sociání probematika v nejširším vymezení, zejména tyto tematické okruhy: sociání teorie, sociání poitika, sociání sužby, státní sociání podpora, hmotná nouze, posudková sužba, zdravotní postižení, rodina, sociáně-právní ochrana dětí, rovné příežitosti, pojistné systémy, důchodové, nemocenské a úrazové pojištění, příjmová poitika, zaměstnanost, poitika zaměstnanosti, sužby zaměstnanosti, trh práce, zahraniční zaměstnanost, mzdová poitika, mzdové a patové systémy, bezpečnost práce a pracovní prostředí, pracovní podmínky, organizace práce, sociání diaog a koektivní vyjednávání, migrace, integrace cizinců, mezinárodní spoupráce v obasti sociáního zabezpečení, egisativa upravující všechny tyto obasti, daší příbuzná tematika. Informace pro autory Časopis se skádá ze dvou částí, v první, tvořené rubrikou Stati, studie, úvahy a anaýzy, jsou uveřejňovány pouze recenzované příspěvky. O zařazení do recenzované části časopisu rozhoduje redakční rada na zákadě výsedků recenzního řízení, které je oboustranně anonymní. Redakce v tomto směru provádí potřebné kroky. Autoři mohou nabízet příspěvky do obou částí, tj. do recenzované i nerecenzované části, s tím, že uvedou, do které. Redakce přijímá pouze dosud nepubikované příspěvky v eektronické podobě. Autor by mě připojit úpnou kontaktní adresu včetně teefonního čísa a e-maiové adresy. Příspěvky zasíejte v eektronické podobě na e-maiovou adresu: Uveřejněné příspěvky jsou honorovány. Formání požadavky Rukopis příspěvku do recenzované části (nejépe v čenění souhrn /resumé, abstrakt/, úvod, současný stav poznání a odkazy na odbornou iteraturu, zkoumaná probematika a použité metody, výsedky, diskuse, závěr) o rozsahu zhruba 20 tisíc znaků včetně mezer v editoru Word musí vede vastního textu obsahovat cca 20řádkové resumé a kíčová sova v češtině. Citace a bibiografické odkazy musí být úpné a v souadu s přísušnou normou, příkady viz Grafy a obrázky musí být přizpůsobeny černobíému provedení (ve formátu exce skupinový soupcový, ne prostorový). Připojeny musí být i jejich zdrojové soubory. Redakce provádí jazykovou úpravu textu.

3 Editoria FÓRUM sociání poitiky odborný recenzovaný časopis 1/2013 Vydává Výzkumný ústav práce a sociáních věcí, v. v. i. Paackého nám Praha 2 IČO Šéfredaktorka: Mgr. Heena Lisá kontakt: te Tisk: Vydavateství KUFR, s. r. o. Naskové 3, Praha 5 Distribuce a předpatné: Postservis Poděbradská 39, Praha 9 Kontakt: e-mai fax: te.: (bezpatná infoinka ČP) Prodej za hotové: Knihkupectví Karoinum Ceetná 18, Praha 1 Cena jednotivého čísa: 50 Kč Vychází: 6krát ročně Dáno do tisku: Registrace MK ČR E ISSN tištěná verze ISSN eektronická verze VÚPSV Redakční rada: Doc. Ing. Ladisav Průša, CSc. (předseda - VÚPSV) Doc. Ing. Marie Dohnaová, CSc. (FHS UK) Prof. JUDr. Viém Kahoun, Ph.D. (ČSSZ, ZSF JČU) Prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. (VŠFS) Mgr. Aeš Kroupa (VÚPSV) PhDr. Věra Kuchařová (VÚPSV) Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. (MU) Doc. JUDr. Iva Chvátaová, CSc (MUP, o. p. s., VŠE) Vážení čtenáři, od počátku roku 2013 došo v sociání obasti k řadě změn, z nichž některé uvádíme. Odstartova napříkad II. důchodový piíř, ve III. důchodovém piíři došo k podstatným změnám a byy také zvýšeny všechny důchody vypácené z I. piíře důchodového systému. Patební funkce skarty je dobrovoná. Při čtyřicetihodinné týdenní pracovní době patí jen jedna sazba minimání mzdy. Omezí se umísování dětí do ústavů, přednost má jejich výchova v přirozeném, případně náhradním rodinném prostředí. Je možné pobírat současně rodičovský příspěvek a příspěvek na péči, by také rozšířen okruh zaměstnanců, kteří mají nárok na dodatkovou dovoenou, o zdravotnické pracovníky, kteří vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné sužby. Změniy se redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění a částky týkající se pojistného na sociání zabezpečení, došo také ke zvýšení podpory v nezaměstnanosti, která může dosáhnout maximání výše Kč, při rekvaifikaci pak Kč. MPSV může zřizovat zařízení sociáních sužeb jako státní příspěvkové organizace. Paty soudců by měy pode nově přijatého zákona, který reagova na rozhodnutí Ústavního soudu, činit 2,75násobek průměrné nominání mzdy v nepodnikateské sféře. Registrovaná nezaměstnanost v České repubice je od dat za eden uváděna již jen s pomocí nového ukazatee - podíu nezaměstnaných osob, přičemž v prosinci 2012 dosáha 9,4 procenta a oproti istopadu stoupa o 0,8 p. b. Některé daší egisativní změny jsou patné již od 1. prosince Kromě těchto změn došo také ke změnám v daňové obasti, zvýšena bya sazba DPH na 15 a 21 %, což se nepříznivě promítne do sociání situace nízkopříjmových skupin obyvatestva. Pracující důchodci kromě toho v rámci úsporných opatření přiši o možnost odečíst si daňově odpočitatenou poožku, což negativně ovivní jejich pracovní příjmy. Rubrika Stati, studie, úvahy a anaýzy, jež obsahuje recenzované příspěvky, začíná čánkem Přínosy rekvaifikačních programů pro začeňování skupin ohrožených nezaměstnaností na český trh práce, jehož autorka se na zákadě konceptu zaměstnatenosti a programů pracovního výcviku a vzděávání snaží zhodnotit konkrétní povahu a nastavení programů rekvaifikací v ČR, způsob jejich reaizace a jejich výsedné reáné přínosy pro zaměstnatenost jejich účastníků, a to s přihédnutím k přínosům pro osoby ohrožené nezaměstnaností. Ke zhodnocení designu, reaizace a efektů rekvaifikačních programů využia širokého spektra dostupných metod (anaýzy dokumentů, sekundární anaýzy kvaitativních a kvantitativních dat). Pro zhodnocení výsedných efektů pak apikovaa metody prostého párování a binární ogistické regrese. V závěru uveda kíčová doporučení pro zefektivnění rekvaifikačních programů popatná pro české prostředí. Autorka druhého příspěvku Inkuze jako akmusový papírek českého vzděávacího systému vychází z toho, že inkuze je v České repubice často dávána do souvisosti i se sociáním vyoučením a měa by přispět k jeho odstranění. Zahraniční zkušenosti ukazují, že tento koncept může fungovat za spnění určitých systémových podmínek a při změně sdíených hodnot a přesvědčení o tom, jak se věci mají děat. Inkuze také vyžaduje zapojení ceé řady aktérů - od státní správy přes zřizovatee až po konkrétní učitee, ae také rodiče a žáky. Učiteé a jejich důvěra v to, že inkuze může fungovat, však hrají kíčovou roi. V čánku jsou představeny výsedky kvaitativního výzkumu na téma inkuze ze dvou ško v menším městě ve Středočeském kraji. Po úvodním představení reevantních teoretických konceptů zasazujících inkuzi do kontextu transformující se země představia výsedky výzkumu i navrhovaná doporučení. Nerecenzovaná část v rubrice Poemiky přináší čánek zabývající se ekonomikou sociáních sužeb pro osoby se zdravotním postižením, v rubrice Z Evropské unie informaci o evropském občanství a v rubrice Poznatky z praxe čánek zaměřený na negativní fenomén současného Ruska, a to na bezprizorní děti. Heena Lisá šéfredaktorka FÓRUM sociání poitiky 1/2013 1

4 Stati, studie, úvahy a anaýzy Přínosy rekvaifikačních programů pro začeňování skupin ohrožených nezaměstnaností na český trh práce* Markéta Horáková Na zákadě konceptu zaměstnatenosti a programů pracovního výcviku a vzděávání se v tomto čánku snažíme zhodnotit konkrétní povahu a nastavení programů rekvaifikací v ČR, způsob jejich reaizace a jejich výsedné reáné přínosy pro zaměstnatenost jejich účastníků (s přihédnutím k přínosům pro osoby ohrožené nezaměstnaností). Ke zhodnocení designu, reaizace a efektů rekvaifikačních programů jsme využii širokého spektra dostupných metod (anaýzy dokumentů, sekundární anaýzy kvaitativních a kvantitativních dat). Pro zhodnocení výsedných efektů apikujeme metody prostého párování a binární ogistické regrese. V závěru předkádáme kíčová doporučení pro zefektivnění rekvaifikačních programů popatná pro české prostředí. Moderní systémy evropských sociáních poitik - a zejména poitiky vzděávání a pracovního trhu - v současnosti nabízejí řadu opatření a nástrojů, jejichž cíem je efektivně bojovat s douhodobou nezaměstnaností prostřednictvím poitiky zaměřené na zaměstnatenost (tzv. empoyabiity approach nebo empoyacurity approach, srv. Pruijt a Dérogée, 2010 nebo peope first approach, srv. OECD, 2009 ad.). Ta je na jedné straně spojována s přístupy, jež zdůrazňují potřebu aktivovat nezaměstnané, na druhé straně i s postupy, které vyzdvihují roi průběžného ceoživotního vzděávání a pracovního výcviku a přispívají k začenění na pracovní trh (bíže materiá Strategie Evropa, 2020; EC, 2010b). Právě strategie rozvoje pracovního výcviku a vzděávání podporované Evropskou komisí je považována za prostředek, jenž posiuje funkční fexibiitu pracovní síy a tím přispívá na jedné straně k zajištění kompetitivní výhody pro ty zaměstnavatee, kteří škoí a vzděávají svoje pracovníky, na straně druhé - jako nástroj aktivní poitiky pracovního trhu - pomáhá veřejným sužbám zaměstnanosti předcházet strukturáním nerovnováhám a posiovat šance na trhu práce i u skupin, které douhodobě čeí na pracovním trhu významným obtížím (zejména starší idé, absoventi, idé ze socio-kuturně znevýhodněného prostředí nebo nízkokvaifikovaní). Vztah mezi vzděáváním a pracovním výcvikem na jedné straně a mírou sociání ochrany a kvaity pracovních míst na straně druhé ovivňuje to, v jakém rozsahu přechází v současných systémech zodpovědnost za vzděávání a pracovní rozvoj na jednotivé pracovníky či zaměstnavatee a do jaké míry se na něm podíí stát. Nutnost státních intervencí v obasti pracovního výcviku a vzděávání přitom vychází z potřeby zajistit přístup k pracovnímu výcviku a vzděávání všem jedincům (i těm ze znevýhodněných skupin), a to i v dobách, kdy jsou individuání investice do vzděávání vzhedem k turbuentním ekonomickým změnám značně nejisté. Cíem tohoto textu je na zákadě konceptu zaměstnatenosti a programů pracovního výcviku a vzděávání zhodnotit konkrétní povahu a nastavení programů rekvaifikací v ČR, způsob jejich reaizace a jejich výsedné reáné přínosy pro zaměstnateost jejich účastníků, s přihédnutím k přínosům pro osoby ohrožené nezaměstnaností. Studie tak odpovídá na dvě havní výzkumné otázky: 1) Jaké možnosti zvýšení zaměstnatenosti a za jakých podmínek nabízejí programy rekvaifikací v ČR (zejména ohroženým skupinám na trhu práce) 1 ; 2) Jaké přínosy mají rekvaifikační programy pro zaměstnatenost účastníků (a zejména ohrožených skupin na trhu práce) 2. Ke zhodnocení designu, reaizace a efektů rekvaifikačních programů jsme využii kombinaci široké škáy dostupných metod (anaýzy egisativních, programových a strategických dokumentů, sekundární anaýzy kvaitativních rozhovorů s pracovníky úřadů práce a sekundární anaýzy administrativních dat systému OKpráce). Ke zhodnocení výsedných efektů využíváme metody prostého párování a binární ogistické regrese dostupných statistických dat. V úpném závěru předkádáme kíčová doporučení pro zefektivnění rekvaifikačních programů popatná pro české prostředí. Zaměstnatenost jako kíčový předpokad začenění na pracovním trhu a její rozvoj prostřednictvím programů pracovního výcviku a vzděávání Zaměstnatenost představuje aktuáně hojně diskutovaný, avšak empiricky ne zcea exaktně uchopitený koncept. Jeho definice proša ceou řadou vývojových stadií a v současné době je chápán jako mutidimenzionání koncept zachycující interaktivní povahu vzájemné individuání i ceospoečenské zodpovědnosti za douhodobé začenění jedinců na pracovní trh. Zaměstnatenost představuje reativní šance jednotivců získat a udržet si různé druhy zaměstnání (tzv. koncept ceoživotní zaměstnatenosti, srv. Forrier, Ses, Hootegem, Witte a Steene, 2002), přičemž tyto šance jsou odvisé jak od jejich osobních kapacit, přání a dispozic, tak také od podmínek a požadavků prostředí, v němž se jednotivci reaizují. Studium zaměstnatenosti je přitom středem pozornosti jak ekonomů, tak i sociáních vědců. Všichni se shodují na tom, že zaměstnatenost je vždy otázkou soupeření o vzděání, respektive o dipomy ( competition for credentias, srv. Brown, Hesketh a Wiiams, 2003), které často rozhodují o tom, zda zaměstnavate čověka do zaměstnání přijme či nikoiv. Stoupenci konsenzuáních socioogických teorií jsou však přesvědčeni, že soutěž o dipomy, a tedy i o pracovní pozice, probíhá v souadu s dosaženou úrovní idského kapitáu, a soustřeují proto svoji pozornost především na samotný proces formování a rozvoje znaostí a dovedností. Představiteé konfiktuáního proudu socioogických teorií pak posuzují roi, kterou zaměstnatenost sehrává při procesu vyjednávání o pracovních pozicích, a tzv. pozičně konfiktuání teorie navíc zdůrazňují obecnou znaost a význam pravide, pode kterých se soutěží, a anayzují, jak tato pravida přijímají zúčastnění aktéři. Definovat zaměstnatenost se jeví jako účené ve dvou směrech. Za prvé, kvaitní definice zaměstnatenosti může být prostředkem anaýzy a porozumění procesu výběru uchazečů o zaměstnání při obsazování voných pracovních míst. Úroveň zaměstnatenosti je v tomto případě diferencujícím kritériem v rámci tzv. job-matching procesu a je současně prediktorem míry začenění jednotivců na pracovní trh. Zaměstnatenost pomáhá jednotivcům jak ryche reagovat na situaci ztráty zaměstnání, tak efektivně hedat a nacházet nové pracovní upatnění. Za druhé, zaměstnatenost může být jako charakteristika pracovní síy prvkem užívaným při vnitropodnikovém řízení idských zdrojů. V tomto smysu dochází na úrovni jednotivých ekonomických subjektů k posuzování úrovně a objemu znaostí a dovedností, které pracovníci využívají při pnění svých pracovních úkoů (Weinert et a., 2001). Pro naše potřeby chápeme zaměstnatenost v první ze zmíněných obastí, tedy jako faktor, s jehož narůstající kvaitou a objemem roste i šance na zapojení jedince na pracovní trh a naopak. Konkrétně definujeme zaměstnatenost podobně jako Grip, Loo a Sanders (2004) jako kapacitu a ochotu jedince zůstat douhodobě atraktivním pro trh práce a součas- 2 FÓRUM sociání poitiky 1/2013

5 Stati, studie, úvahy a anaýzy ně jako schopnost anticipovat změny v úkoech a pracovním prostředí a reagovat na ně, to vše s ohedem na podmínky okáního trhu práce a možnosti a příežitosti osobního rozvoje, které nabízí (institucionání faktory). Akcentujeme tedy význam všech dimenzí zaměstnatenosti tak, jak je charakterizovai Fugate, Kinicki a Ashforth (2004) - 1) idský a sociání kapitá (umožňující odpovědět na otázku co čověk na trhu práce nabízí? ), 2) osobní adaptabiitu a fexibiitu (zodpovídající otázku jakým způsobem je čověk schopen a ochoten upatnit schopnosti, znaosti a dovednosti a transformovat své kariérové aspirace do reáného pracovního upatnění? ) i 3) kariérovou identitu (odpovídající na otázku kým čověk je a kým chce být? ). De našeho názoru jsou tyto dimenze navzájem propojené spoečně s daší, námi nazývanou 4) kontextuání dimenzí (reagující na otázku do jaké míry souvisí zaměstnatenost jednotivců s podmínkami pracovního trhu a nakoik je zaměstnatenost jednoho čověka závisá na zaměstnatenosti daších osob? ), která určuje roi ekonomických, sociáních a institucionáních podmínek na okáních trzích práce. Všechny tyto sožky vytvářejí cekový obraz zaměstnatenosti jedinců (bíže o jednotivých dimenzích zaměstnatenosti viz Horáková, 2011b). Vztah těchto sožek zaměstnatenosti je spíše příčinný než refexivní (Fugate, Kinicki a Ashforth, 2004), což způsobuje pokes cekové míry zaměstnatenosti jedince tehdy, pokud je některá z dimenzí zaměstnatenosti potačena nebo osabena. To se projevuje havně u skupin, které bývají na trhu práce označovány jako rizikové, znevýhodněné nebo ohrožené. Snížení zaměstnatenosti ohrožených skupin může být iniciováno jak pokesem její cekové míry, tak zejména stagnací nebo absencí některé z jejích kíčových dimenzí. Efektivní příežitost pro rozvoj zaměstnatenosti pracovní síy nabízí programy pracovního výcviku a vzděávání jakožto kíčový nástroj aktivní poitiky pracovního trhu a součást procesu ceoživotního učení. Jejich roe se přitom jeví jako významná hned v někoika ohedech. Za prvé, poitiky pracovního výcviku a vzděávání přispívají k redukci sociáního vyoučení a ke snížení příjmových nerovností způsobených deficity v kvaitě či míře idského kapitáu. Za druhé, tyto programy podporují udržitenost systémů sociání ochrany (zejména penzijních a zdravotnických systémů) tím, že rozvíjejí zaměstnatenost starší popuace a tak ji dée udržují na pracovním trhu. Za třetí, programy pracovního výcviku a vzděávání tvoří kíčovou součást impementace přístupu fexicurity a jeho principy a mechanismy posiují zejména tím, že zvyšují dynamiku pracovních trhů a rozvíjejí mobiitu pracovní síy (zejména mezi zaměstnáními nebo trhem práce a vzděávacím systémem). V neposední řadě přispívají programy pracovního výcviku a vzděávání k rozvoji inovačních kapacit a tedy i ke konkurenceschopnosti evropských firem tím, že kontinuáně zvyšují schopnosti, znaosti a dovednosti pracovníků (EC, 2007a). Programy pracovního výcviku a vzděávání patří mezi nástroje, které podporují rozvoj zaměstnatenosti pracovní síy v období po vstupu na pracovní trh (tedy v souvisosti s pracovní kariérou). Dají se k nim přiřadit všechny aktivity obecného i specifického charakteru, které jsou organizované a financované různými subjekty pracovního trhu (zaměstnanci, zaměstnavatei, veřejnými a neziskovými institucemi). Patří sem jak programy pro stávající zaměstnance a osoby v riziku ztráty zaměstnání, tak také opatření určená k výcviku a vzděávání nezaměstnaných včetně těch, jež zohedňují specifické potřeby ohrožených skupin na trhu práce (Grubb a Ryan, 1999). Tyto programy přispívají přímo či nepřímo k upatnění jedinců na pracovním trhu a v jejich reaizaci se vekou měrou (ae ne nutně výhradně) angažují instituce veřejných sužeb zaměstnanosti. Cíe takových programů bývají kompexní a orientované na zepšení zaměstnatenosti pracovní síy a na její co nejširší inkuzi na pracovní trh (Horáková, 2010). Poitika pracovního výcviku a vzděávání ( empoyabiity approach nebo též training first approach, srv. OECD, 2009a) nabízí širokou škáu aktivit, od programů pracovní a profesní přípravy přes opatření pro pracovní zkušenost, poradenství a vedení kariéry až po zkušenosti rozvíjené prostřednictvím dočasných pracovních příežitostí. Na všech těchto opatřeních se větší či menší měrou v evropských zemích podíí veřejná poitika, a to z toho důvodu, že by je trh v obasti poitiky pracovního výcviku a vzděávání považován obecně za efektivní mechanismus (EC, 2008), jež směřuje k poskytování sužeb s co nejvýhodnější cenou, nedokáže zajistit dostupnost vzděávacích a výcvikových programů pro širší skupiny účastníků (zejména ty ze znevýhodněných skupin) a mnohdy je i vemi obtížné zachovat a kontroovat kvaitu tržně poskytovaných vzděávacích programů. Veřejné sužby zaměstnanosti tak v současnosti využívají ve větší míře i možnosti kontraktace vzděávacích sužeb od externích dodavateů. Veřejná podpora reaizace výcvikových a vzděávacích programů má v evropských zemích nejčastěji podobu finančních bonusů pro osoby, které procházejí těmito programy, a daňových a sociáních sev pro zaměstnavatee, kteří svým zaměstnancům vzděávání umožňují (EC, 2008). Rozsah programů pracovního výcviku a vzděávání se různí v jednotivých zemích EU - některé státy preferují častější reaizaci evnějších typů programů, jiné akcentují spíše menší podí účastníků v programech, jež jsou ve srovnání s ostatními nástroji aktivní poitiky zaměstnanosti výrazně dražší (bíže Horáková, 2011b). Ekonomická recese navíc podnítia snahy většiny evropských vád rozšířit rozsah výcvikových a vzděávacích programů ve snaze udržet pracovní síu aktivovanou a zaměstnatenou. V řadě zemí proto dochází od roku 2008 k navyšování veřejných výdajů na programy pracovního výcviku a vzděávání, k rozšiřování variety kursů a počtu účastníků programů, ke zvyšování cekového dosahu výcvikových a vzděávacích aktivit na širší okruh (rizikové) popuace a v neposední řadě také k tvorbě specifických programů cíených na osoby ohrožené douhodobou nezaměstnaností (nízkokvaifikovaní, manuání pracovníci, starší idé, migranti) (bíže Horáková, 2011b). Vzděávání a pracovní výcvik hrají kíčovou roi ve strategiích, jimiž evropské ekonomiky čeí výzvám vypývajícím z douhodobých socioekonomických trendů souvisejících s gobaizací, technoogickým pokrokem, demografickým stárnutím a také se změnami v kvaifikační a profesní struktuře popuace. Tyto strategie hedají v současnosti rovnováhu mezi mechanismy a prvky ceoživotního vzděávání a efektivními nástroji aktivní poitiky zaměstnanosti. Nejépe integrovaný přístup nabízí poitika fexicurity, která usnadňuje přechody pracovní síy mezi různými segmenty (trh práce, vzděávání, ekonomická neaktivita), přispívá k posíení adaptabiity a zaměstnatenosti pracovníků a podporuje modernizaci institucí pracovního trhu (EC, 2008). Principů fexicurity se snaží evropské země dosáhnout různými způsoby, obecně je ae koncept fexicurity vnímaný jako strategie, která se pokouší synchronně a dobře uváženým způsobem dosáhnout fexibiity pracovních trhů, organizací a pracovních vztahů na straně jedné a jistoty v zaměstnání a v sociání obasti obzváště pro osabené skupiny na trhu práce a mimo něj na straně druhé (Withagen, Tros, Lieshout, 2003: 2). Vzděávání a pracovní výcvik tvoří významnou součást poitiky fexicurity a je zásadním prostředkem prohubování funkční fexibiity pracovní síy. Patí přitom, že stát by mě zajistit existenci a širokou dostupnost programů ceoživotního vzděávání a tedy i programů pracovního výcviku a vzděávání (úroveň jistoty) a ohodnotit ty, kteří prokážou motivaci a aktivní přístup k otázkám dašího vzděávání (úroveň fexibiity). Zhodnocení rekvaifikačních programů v ČR s přihédnutím k jejich přínosům pro osoby ohrožené nezaměstnaností V násedujícím textu se pokusíme propojit a využít výše uvedené koncepty tím, že sedujeme, jakým způsobem a v jaké míře je zvyšována zaměstnatenost účastníků programů pracovního výcviku a vzděávání, resp. rekvaifikačních programů v prostředí českého trhu práce. Jinými sovy, na zákadě sofistikovaných kvantitativních a kvaitativních metod testujeme, zda účast nezaměstnaných v rekvaifikačních programech přispívá k jejich odchodu z evidence úřadů práce. Zvýšení či posíení zaměstnatenosti prostřednictvím programů pracovního výcviku a vzděávání patří totiž ke kíčovým cíům současných poitik pracovního trhu FÓRUM sociání poitiky 1/2013 3

6 Stati, studie, úvahy a anaýzy a je považováno jak za opatření ochrany pracovní síy a prevence její douhodobé nezaměstnanosti, tak za efektivní řešení zhoršujícího se postavení některých skupin na trhu práce. Posíení zaměstnatenosti by tedy měo být i jedním z nejvýznamnějších přínosů rekvaifikačních programů v ČR. Metoda Jak již někoikrát zazněo, cíem reaizovaného výzkumného šetření byo zjistit, jaké jsou přínosy rekvaifikací pro zaměstnatenost jejich účastníků, a to specificky s přihédnutím k přínosům těchto programů pro osoby ohrožené douhodobou nezaměstnaností (resp. rizikové skupiny na trhu práce). Ohrožené skupiny jsme přitom identifikovai prostřednictvím zákadních sociodemografických znaků, které zvyšují riziko jejich douhodobé nezaměstnanosti (příiš nízký nebo vysoký věk, špatný zdravotní stav, nízké vzděání, předchozí profese manuáního charakteru, douhodobá či opakovaná evidence). Současně jsme v době provádění výzkumu přihížei i ke kategorizaci rizikových skupin uchazečů o zaměstnání, které byy až do konce roku 2011 taxativně vymezeny v tehdejším znění zákona o zaměstnanosti 3. Zaměstnatenost vnímáme v apikované podobě podobně jako Grip, Loo a Sanders (2004), Gazier (1999) nebo Fugate, Kinicki a Ashforth (2004), a to jako ochotu a schopnost účastnit se rekvaifikačních programů (a úspěšně je dokončit), nebo tyto programy jsou obecně pokádány za opatření přispívající ke zvyšování idského kapitáu, rozšiřování sociáních sítí a zvyšování cekové adaptabiity nezaměstnaných (srv. např. Horáková, Rákoczyová, 2003; Sirovátka et a., ; Biewen, Fitzenberger, Osikominu a Waer, 2007; Heyes, 2009 ad.) a tedy za opatření, které v deší časové perspektivě přispívá ke zvyšování zaměstnanosti (srv. např. Larsson, 2003; Weber a Hofer, 2004; Lechner, Mique a Wunsch, 2005; Kuve, Lehmann a Schmid, 2008; Bergemann, Fitzenberger a Speckesser, 2009 ad.). Zaměstnatenost účastníků rekvaifikací jsme indikovai schopností opustit registr nezaměstnaných (a případně se do něj nevrátit), čímž jsme předpokádai, že je jedinec po absovování rekvaifikačního programu natoik atraktivní pro pracovní trh, že se douhodobě neobjevuje v nezaměstnanosti. Zároveň jsme sedovai i důvody odchodů z registru nezaměstnaných, což nám umožnio dopnit si cekový obrázek přínosů rekvaifikačních programů o informaci, nakoik se absoventům těchto programů daří opustit registr nezaměstnaných v důsedku odchodu do zaměstnání, respektive mimo trh práce nebo do jiných aktivit poitiky zaměstnanosti. V našem výzkumu jsme vycházei ze dvou kíčových předpokadů, které vypývají ze zákadních dispozic a konstrukce programů pracovního výcviku a vzděávání a jsou odvozené od výsedků podobných empirických šetření u nás i v zahraničí. Ty totiž ukazují, že přínosy rekvaifikačních nebo obecně výcvikových a vzděávacích programů jsou diferencované s ohedem na sociodemografické charakteristiky jejich účastníků, respektive jsou nižší u osob s nižším rizikem douhodobé nezaměstnanosti (madých uchazečů bez zdravotních probémů a s vyšším vzděáním (srv. Biewen, Fitzenberger, Osikominu a Waer, 2007; Larsson 2003; Kuhavý a Sirovátka, 2008, Hora et a., 2009 ad.). Tyto a daší anaýzy navíc upozorňují, že přínos programů pracovního výcviku a vzděávání pro zaměstnatenost a zaměstnanost účastníků je vemi nízký nebo nuový ihned po ukončení programu (viv má zřejmě faktor uzamčení účastníků v programu), při deší době sedování ae postupně narůstá (někdy je zaznamenán až po upynutí jednoho či více et, což je běžnější právě v případě znevýhodněných skupin, které hedají zaměstnání obecně dée) (srv. OECD, 2005 ad.). V souadu s těmito zjištěními tedy i v naší anaýze předpokádáme, že 1) účinky, respektive přínosy programů rekvaifikací pro zaměstnatenost jejich účastníků se projeví teprve v deším časovém horizontu a 2) že tyto přínosy budou pravděpodobně větší v případě skupin osob ohrožených vyoučením z pracovního trhu. Námi provedený výzkum je nutné vnímat jako evauační s tím, že před samotným posouzením přínosů rekvaifikačních programů jsme byi nuceni nejprve popsat a charakterizovat možnosti, které tyto programy v rámci aktivní poitiky pracovního trhu nabízejí nezaměstnaným, zejména skupinám ohroženým douhodobou nezaměstnaností. Z tohoto důvodu dáe prezentovaná výsedná zjištění strukturujeme do dvou obastí, které fakticky odpovídají havním výzkumným otázkám, které jsme si v našem výzkumu kadi: 1) do obasti zkoumající, popisující a anayzující povahu, nastavení a reaizaci programů rekvaifikací v ČR v rámci systému aktivní poitiky pracovního trhu (jejím cíem bude zjistit, jaké možnosti pro zvýšení zaměstnatenosti nabízejí rekvaifikační programy nezaměstnaným a expicitně ohroženým skupinám na trhu práce) a 2) do obasti anayzující a hodnotící přínosy rekvaifikačních programů reaizovaných v roce 2009 v ČR pro zaměstnatenost účastníků (a specificky též účastníků z ohrožených skupin na trhu práce). Pro zodpovězení havních výzkumných otázek pokrývajících námi navržený kompexní mode smíšené 4 programové 5 evauace jsme využii pro sběr a anaýzu reevantních dat kombinace různých metod a technik (od anaýzy dokumentů týkajících se reaizace rekvaifikačních programů ve vztahu k aktivní poitice pracovního trhu i k poitice ceoživotního vzděávání 6 přes sekundární anaýzu informací vypývajících z kvaitativních rozhovorů 7 až po standardní sekundární anaýzu kvantitativních administrativních dat včetně využití kvaziexperimentáních postupů pro posouzení významnosti přínosů rekvaifikačních programů pro ohrožené skupiny na trhu práce 8 ). Výsedná zjištění I. Povaha a nastavení programů rekvaifikací První část předkádaného výzkumu měa výhradně exporatorní charakter kombinovaný částečně s prvky evauace a zaměřii jsme se v ní na to, jaké jsou možnosti a podmínky pro reaizaci rekvaifikačních programů v ČR. V první fázi této části výzkumu jsme využii zejména informací, jež nám zprostředkovaa anaýza egisativních, programových a strategických dokumentů, které jsme považovai za kíčové pro reaizaci programů rekvaifikací jako významné komponenty aktivní poitiky pracovního trhu i dašího vzděávání dospěých, respektive ceoživotního vzděávání. Čerpai jsme také z informací, které vypynuy z kvaitativního dotazování pracovníků vybraných úřadů práce v ČR. V neposední řadě pro nás byy významným zdrojem dat také datové matice úřadů práce, které nám poskyty informace o rozsahu, struktuře a cíenosti rekvaifikačních programů v ČR. Hodnotová a právní struktura systému rekvaifikací Rekvaifikace patří douhodobě mezi stěžejní aktivity české poitiky pracovního trhu. Myšenka zařadit mezi nástroje aktivní poitiky zaměstnanosti i takové, které jednoznačně přispívají k napňování principu rovných šancí na trhu práce, a znaost fungování systémů poitiky zaměstnanosti ve vyspěých zemích veda na počátku devadesátých et k vytvoření sady opatření (mezi nimiž byy na prvním místě zmíněny právě rekvaifikace, viz Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti), která nejenže pomohou české pracovní síe vyrovnat se s důsedky přechodu české ekonomiky k tržnímu modeu hospodářství po roce 1989, ae povedou také douhodobě k podpoře začenění na pracovní trh. V devadesátých etech proto účast na pracovním výcviku a rekvaifikaci bya součástí kompexu zákadních práv nezaměstnaných. V současné době jsou práva uchazečů o zaměstnání pojata obecněji, bez přímé vazby na konkrétní nástroje aktivní poitiky pracovního trhu 9 (MPSV, 2011a). Odráží se v tom pravděpodobně jak potřeba standardizovat práva nezaměstnaných s ohedem na jejich rostoucí počet a variabiní strukturu (ne pro všechny a za všech okoností je účast v rekvaifikačním programu vhodná), tak také současná strategie poitiky zaměstnanosti ČR, charakteristická sinějším akcentem na aktivitu a aktivizaci nezaměstnaných. Reaizace rekvaifikačních programů v ČR je poměrně dobře egisativně ošetřená. Zákadní právní piíř pro nastavení poitiky zaměstnanosti (a tedy i rekvaifikací jako jednoho z jejích nástrojů) tvoří Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a Vyháška č. 519/2004 Sb., o rekvaifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání 4 FÓRUM sociání poitiky 1/2013

7 Stati, studie, úvahy a anaýzy a o rekvaifikaci zaměstnanců. Tyto egisativní předpisy jednak definují termín rekvaifikace 10, jednak upravují zákadní zákonné předpokady reaizace rekvaifikací (tedy takové, které je možné právním předpisem douhodobě standardizovat). Zákadní cíe rekvaifikací odpovídají obecným záměrům programů aktivní poitiky zaměstnanosti a jsou impicitně stanoveny tak, aby jejich reaizace odpovídaa jak douhodbým trendům na trhu práce (viz obecnější charakter jejich konstrukce), tak aktuáním potřebám a požadavkům trhu práce (pode 106 a částečně i 107 mohou totiž úřady práce postupovat inovativně při reaizaci aktivní poitiky zaměstnanosti a mohou tedy ověřovat a financovat ze státního rozpočtu i nástroje a opatření, jež považují v souadu s potřebami trhu práce za významné a efektivní). Podstata rekvaifikací vypývá z kombinace jejich zákadních funkcí - ochranné ve smysu ochrany a kutivace idského kapitáu a stimuační ve smysu aktivizace nezaměstnaných a podpory jejich šancí na trhu práce. V tomto ohedu respektují rekvaifikační programy i princip zpnomocnění kientů úřadů práce, který je v současných aktivitách veřejných sužeb zaměstnanosti stáe častěji diskutován jako eementární mechanismus pomoci. Princip zpnomocnění kientů (empowerment) vychází z premisy, že sociání sužby (tedy i sužby pomoci nezaměstnaným) by měy napomáhat k samostatnosti a orientaci kientů. V případě rekvaifikací to znamená pomoci uchazečům o zaměstnání zepšit jejich kvaifikační předpokady tak, aby byi schopni obstát v konkurenčním prostředí pracovního trhu a naši si zaměstnání. Za přínosné ze pokádat stanovení výhod a kompenzací pro účastníky rekvaifikací. Jeho smysem je působit motivačně v rovině finanční, a to jak na uchazeče a zájemce o zaměstnání, tak na případného zaměstnavatee. Vychází se přitom z předpokadu, že podpora motivace nezaměstnaných ke vstupu do programu přispívá k rozšíření okruhu těch, kteří programem projdou, respektive ke zvýšení zájmu o program u těch, kteří by rekvaifikaci jako prostředku zvýšení svých šancí na trhu práce jinak nevěnovai pozornost. Na druhé straně, vymezení mechanismů zvýhodňujících účastníky rekvaifikací oproti neúčastníkům by moho vést k výkadu, že stát je povinen tuto úhradu provádět a nákady na rekvaifikaci v rozsahu, jaký povouje zákon o zaměstnanosti a vyháška o rekvaifikacích, kompenzovat. Takový výkad by moh vyvoat (a pode pracovníků úřadů práce někdy skutečně vyvoává) dojem, že se zaměstnavateé ani jednotivci nemusejí na pracovním výcviku a vzděávání sami výrazněji finančně podíet. Kienti úřadů práce pak navíc mohou mít pocit snětí vastní zodpovědnosti za výběr rekvaifikace, což se může odrazit i v jejím konečném efektu (do voby typu, zaměření a charakteru rekvaifikace nemohi příiš zasáhnout a nejsou tedy ani zodpovědní za násedné upatnění nově získané či rozšířené kvaifikace v praxi). Nadto, standardizovaná úroveň ekonomické motivace (výše dávky v nezaměstnanosti v průběhu rekvaifikace) a nepříiš diferencovaná pravida propácení nákadů spojených s rekvaifikací mohou způsobovat, že pro některé nezaměstnané je vstup do programu sině motivující (zejména madí idé a absoventi bez praxe), zatímco pro jiné demotivující (idé s douhodobou vazbou na trh práce, živiteé rodin). Podobně může působit i kontroní mechanismus, jenž je v reaizaci rekvaifikačních programů přítomen: na některé nezaměstnané může mít stanovení povinnosti uhradit nákady spojené s rekvaifikací v případě nepnění pravide pozitivní efekt (jsou motivováni k pravidené docházce a přípravě), pro jiné může být zdrojem strachu a úzkosti z nespnění požadavků (např. idé s nízkou kvaifikací mohou poci- ovat strach z účasti v programu, který jim evokuje návrat do škoních avic, starší idé mohou mít obavy ze sehání v důsedku snížené fexibiity ad. - srv. Horáková, 2010). Toto však do jisté míry kromě nastavení kontroního a sankčního prvku rekvaifikací souvisí i s kvaitou a charakterem rekvaifikačních programů - pokud jsou épe cíené na specifické skupiny nezaměstnaných a jsou tzv. šité na míru jejich potřebám a současně požadavkům okáního trhu práce, ze předpokádat, že míra negativních dopadů incentiv kesá. Zákon o zaměstnanosti ani daší související předpisy a dokumenty nestanovují žádnou (by minimání) úroveň dosaženého výsedku. Přesto, že tedy není specifikován výsedný efekt rekvaifikace, ze předpokádat, že je jím zvýšení šancí rekvaifikantů, respektive jejich zrovnoprávnění v soutěži o pracovní místa a v konečném důsedku odchod uchazečů z registru nezaměstnaných a nástup do vhodného, rekvaifikaci odpovídajícího zaměstnání. Ovšem i když k odchodu účastníka rekvaifikací z registru nezaměstnaných a k nástupu do zaměstnání nedojde, může vést účast ve výcvikovém programu k pozitivním účinkům. Ty se odráží především ve zvýšené sebedůvěře kienta, v navázání širších sociáních a komunikačních sítí (které samy o sobě mohou násedně vést k získání zaměstnání), v udržování a kutivaci znaostí a dovedností a v udržování jisté pracovní moráky a motivace dáe působit na trhu práce (zabraňuje rezignaci douhodobě nezaměstnaných) (srv. Horáková a Rákoczyová, 2003). Přestože zákon nestanovuje úřadům práce bižší povinnost monitorovat průběh, strukturu a účinky rekvaifikačních programů, programové i strategické dokumenty tuto potřebu akcentují (např. v impementačním pánu Strategie ceoživotního učení je hned v někoika bodech obsažen požadavek na pravidený monitoring rekvaifikačních a vzděávacích programů, na efektivní evauaci účinků těchto programů a na sestavení konkrétní metodiky pro cekové sedování programů a jejich účinků). Reaizace široké sítě opatření financovaných z prostředků Evropského sociáního fondu pak navíc vyvoává potřebu zpětné vazby pro ty, kteří zaštiují a financují tyto aktivity, což se zpětně projevuje i v rostoucím počtu hodnotících a monitorovacích zpráv, které se vážou k reaizaci opatření aktivní poitiky pracovního trhu. Rekvaifikace jsou z hediska svého nastavení a designu přínosným a reativně kompexním opatřením (individuání přístup, teoretická i praktická forma pracovní přípravy, vazba na poradenské aktivity ad.). I přes některá úskaí mají, pode našeho mínění, potenciá ovivnit situaci nezaměstnaných na trhu práce, rozšířit a zvýšit jejich šance na získání zaměstnání a podpořit jejich inkuzi na pracovní trh. Siné a sabé stránky hodnotové struktury rekvaifikací, tj. jejich cíů, funkcí a egisativního vymezení, znázorňujeme ve schématu č. 1. Nástrojová struktura systému rekvaifikací Typy či charakter rekvaifikačních programů nejsou v egisativě přímo vymezeny. Kvaita programů se však odvozuje od kvaitní činnosti vzděávacích a rekvaifikačních institucí, které programy reaizují a jejichž činnost musí být v tomto smysu akreditována Ministerstvem škoství, mádeže a těovýchovy. Interní pravida veřejných sužeb zaměstnanosti rozišují mezi cíenými rekvaifikačními programy (účast v nich je podmíněna přísibem zaměstnavatee o budoucím zaměstnání účastníka) a necíenými programy, které mají spíše charakter nespecifických kursů, spojených s posíením motivace a orientace kienta na trhu práce a s rozvíjením schopností hedat zaměstnání. Priority stanovené správou sužeb zaměstnanosti pro reaizaci aktivní poitiky pracovního trhu v roce 2009 (MPSV, 2009) jednoznačně nabáday pracovníky úřadů práce k preferenci rekvaifikací na úkor ostatních opatření aktivní poitiky zaměstnanosti, a to konkrétně rekvaifikací cíených a profesně orientovaných (jde o programy cíené profesní rekvaifikace pro konkrétní upatnění na trhu práce a rekvaifikace s praktickou částí výuky u zaměstnavatee). Tento záměr ze chápat jako strategii odpovídající douhodobým trendům na trhu práce i hospodářskému vývoji v ČR v roce efekty vypývající z omezených finančních kapacit jsou épe zřetené v případě účasti v rekvaifikacích, které přímo vedou nebo z veké části přispívají k naezení zaměstnání. Na druhou stranu, priority správy sužeb zaměstnanosti ani jiné předpisy neomezují možnosti pracovníků úřadů práce podporovat i vznik rekvaifikačních programů, které nemají cíený a profesně specifický charakter. Tím zůstává otevřený i prostor pro reaizaci takových opatření, která zejména v době ekonomické recese, tedy v době, kdy chybí a dáe ubývají voná pracovní místa, spíše udržují sociání a pracovní potenciá nezaměstnaných tak, aby by pně využitený ve chvíi hospodářského oživení. Zjištění z kvaitativních rozhovorů ukazují, že pracovníci veřejných sužeb zaměstna- FÓRUM sociání poitiky 1/2013 5

8 Stati, studie, úvahy a anaýzy Schéma č. 1: Cíe, funkce a vymezení rekvaifikačních programů v ČR (hodnotová struktura) Siné stránky (pozitiva) šíře a obecnost definičního vymezení rekvaifikačních programů umožňuje zachytit a postihnout různé roviny probému snížené zaměstnatenosti a poskytnout různé formy jeho řešení vhodná kombinace stimuační a ochranné funkce rekvaifikačních programů může vést ke skutečné inkuzi na pracovní trh obsahuje prvek zpnomocnění kientů - pomoci jim tak, aby si v konečné fázi byi schopni pomoci sami (motivační a aktivační akcent) dosažení cíů rekvaifikačních programů je podporováno existencí pozitivních incentiv (povětšinou finančního charakteru) existují kontroní a sankční mechanismy, které mají zabránit neefektivnosti systému rekvaifikací (jeho zneužívání, nadužívání) v souvisosti s širším upatněním rekvaifikací v rámci projektů financovaných z evropských zdrojů je kaden větší důraz na zpětnou vazbu o reaizaci rekvaifikačních programů formou monitorovacích a hodnotících zpráv Sabé stránky (negativa) příišná obecnost definice rekvaifikačních programů (včetně nepřesného označení výcvikových a vzděávacích programů termínem rekvaifikace ) obecnost stanovených cíů rekvaifikačních programů vede k absenci stanovení výsedného efektu, kterého by měo být prostřednictvím rekvaifikací dosaženo nástup na rekvaifikaci není povinný, což může ovivňovat motivaci některých nezaměstnaných k účasti v nich chybí diferenciace míry a charakteru pozitivních incentiv s ohedem na různé sociodemografické skupiny (vyvoává pocit snětí zodpovědnosti za vobu rekvaifikace a naopak přispívá k pocitu povinnosti veřejných sužeb zaměstnanosti financovat rekvaifikace) chybí diferenciace sankčních mechanismů s ohedem na různé sociodemografické skupiny (nastavený systém kontroy a sankcí je pro někoho motivující, pro jiného odstrašující) nedůsedné monitorování výsedků a sporadické hodnocení účinků reaizace rekvaifikačních programů (respektive obecně opatření aktivní poitiky zaměstnanosti), není sedována kvaita monitorovaných dat Zdroj: autorka nosti při reaizaci rekvaifikačních programů respektují dikci ministerských instrukcí, které doporučují upřednostňovat cíené formy rekvaifikací před necíenými. Strategií úřadů práce je totiž poskytovat z veké části havně rekvaifikace profesně zaměřené a tedy většinou cíené ke konkrétnímu pracovnímu upatnění. Tyto rekvaifikace bývají zpravida krátkodobé a souží často k získání profesní speciaizace nebo k rozšíření či dopnění kvaifikace o specifickou znaost nebo dovednost. Jejich cíem je rozvíjet idský kapitá uchazečů tak, aby byi pro zaměstnavatee dostatečně přitaživí. Na druhé straně mnoho dotázaných expertů z řad pracovníků úřadů práce připouští, že i nespecifické rekvaifikace, jejichž smysem není připravit účastníky pro konkrétní pracovní pozici, ae spíš udržet motivaci a aktivitu především madých idí, mají svoji nezastupitenou úohu mezi rekvaifikačními programy. Pracovníci přitom vycházejí ze svých profesionáních zkušeností, které je vedou k přesvědčení, že v době nepříiš ekonomicky příznivé jsou pro některé skupiny nezaměstnaných (madí idé, početné skupiny čerstvě propuštěných, starší uchazeči ad.) i tyto programy vysoce přínosné (nabízejí jim smysupné aktivity v době, kdy nemohou participovat na otevřeném trhu práce, a obsahují i siný motivační akcent). Rozhovory navíc ukázay na nedostatek programů aktivní poitiky zaměstnanosti spojený s reaizací projektů financovaných z Evropského sociáního fondu. Tyto programy totiž nesměřují k nejvíce znevýhodněným skupinám na trhu práce v takovém rozsahu, jaký by by potřeba (jde totiž bu o masové programy, které do značné míry supují běžné poradenské a vzděávací aktivity úřadů práce, nebo pouze o jednotivé projekty, jejichž cíem je začenění ohrožených skupin na pracovní trh). Jejich reaizace se navíc v mnohém ukazuje jako neefektivní, protože úřadům práce jednak chybí mechanismy, které by umožniy épe kontroovat kvaitu těchto programů, a jednak - pode dotázaných expertů - prochází evropskými programy často nepřiměřený a neúčeně využitý objem finančních prostředků. V souvisosti s charakterem a kvaitou rekvaifikačních programů reaizovaných v roce 2009 vyjadřovai osovení pracovníci úřadů práce často znepokojení nad tím, že rekvaifikace, které jsou zpravida krátkodobé (pokud nejsou předmětem dohody účastníka s konkrétním zaměstnavateem), nejsou zaměstnavatei příiš uznávány a respektovány jako pnohodnotná forma získání kvaifikace. Řešení by přitom moh nabídnout systém díčích (respektive profesních) kvaifikací, v jehož rámci se budou reaizovat rekvaifikační programy a který by mě přispět k větší transparentnosti závěrečných osvědčení o účasti ve vzděávacích nebo výcvikových aktivitách. Spojitost rekvaifikací s dašími nástroji poitiky pracovního trhu není zákonem expicitně upravena. Předpokádá se však vazba především na poradenské aktivity, a to jak v procesu výběru rekvaifikace, tak v jejím průběhu i po skončení programu. Větší propojení sužeb kientům úřadů práce je v současné době předmětem připravovaného konceptu zónového poradenství ve veřejných sužbách zaměstnanosti. Díky důsednému a efektivnímu odišení potřeb jednotivých kientů je vytvořen předpokad pro epší zacíení vhodných rekvaifikačních programů k nejvíce potřebným uchazečům o zaměstnání a také obecně větší informovanost nezaměstnaných o sužbách úřadů práce (o možnostech a podmínkách rekvaifikace). Reaizace rekvaifikačních programů je navíc úzce provázána s reaizací individuáních akčních pánů, jejichž sepsání je od roku 2009 povinné se všemi uchazeči vedenými v registru nezaměstnaných dée než 5 měsíců. Správa sužeb zaměstnanosti v souadu s postupy stanovenými v impementačním pánu Strategie ceoživotního učení proto apeuje na pracovníky úřadů práce, aby rekvaifikace jako jeden z nejefektivnějších nástrojů aktivní poitiky zaměstnanosti využívai a zařazovai je do sestavovaných individuáních akčních pánů na zákadě nabídek vzděávacích programů vyžadovaných potřebami trhu práce (Váda ČR, 2010: 119). Bez ohedu na to, zda jsou povinné individuání akční pány vhodným opatřením k individuaizaci a zefektivnění práce s kientem, posuzovai osovení experti postup zařazení rekvaifikací do individuáních akčních pánů jako egitimní a vhodný aktivační mechanismus, který by moh aespoň u části nezaměstnaných přispět ke zepšení jejich situace na trhu práce (zejména u madých a douhodobě nezaměstnaných). Souhrn siných a sabých stránek nástrojové struktury rekvaifikací uvádíme ve schématu č. 2. Impementační struktura systému rekvaifikací Rekvaifikace patří ke stěžejním opatřením aktivní poitiky pracovního trhu v ČR a osoveným expertům se jeví jako nejvhodnější a nejúčinnější opatření i v době ekonomické recese. Přispívají totiž k douhodobému zvyšování zaměstnatenosti pracovní síy, které je méně závisé na důsedcích vývoje ekonomického cyku - rekvaifikace jsou tedy nástrojem, který souží ke smysupnému zapojení nezaměstnaných i v době, kdy chybí pracovní místa. Priority Ministerstva práce a sociáních věcí pro reaizaci poitiky zaměstnanosti v roce 2009 nabáday k preferenci rekvaifikací před dašími nástroji aktivní poitiky pracovního trhu. Ačkoiv byy rekvaifikace skutečně opatřením, které pokryo největší podí nezaměstnaných, jejich rozsah se výrazněji neodchýi od předchozích et (rekvaifikacemi prošo v roce 2009 neceých čtyřicet tisíc nezaměstnaných, tj. přibižně 40 % účastníků všech opatření aktivní poitiky zaměstnanosti 11 ). Situace stagnace v rozvoji rekvaifikačních programů bya paradoxně spojena se snahou o efektivnější využití finančních prostředků na tyto programy. V roce 2009 bya totiž nově zavedena povinnost úřadů práce reaizovat ve větším objemu rekvaifikační kursy prostřed- 6 FÓRUM sociání poitiky 1/2013

9 Stati, studie, úvahy a anaýzy nictvím externích dodavateů a tedy prostřednictvím sjednaných veřejných zakázek. Tento faktor způsobi asi půroční časovou prodevu v reaizaci rekvaifikačních programů a poznamena tak nakonec nejen cekový objem reaizovaných kursů, ae citeně ovivni i výsedné efekty těchto programů. Pokud by totiž byo možné programy rekvaifikací v době ekonomické recese (2009) pokrýt větší podí nezaměstnané popuace (a to zřejmě díky možnostem evropských programů i té více znevýhodněné v přístupu na pracovní trh), pravděpodobně by se cekový odiv nezaměstnaných z registru ještě o něco zvýši (i když si totiž uvědomujeme taky spojené s hospodářskou recesí, jsme přesvědčeni, že větší účast v rekvaifikacích by moha přispět přinejmenším k udržování a kutivaci idského kapitáu nezaměstnaných pro období ekonomického oživení a navíc pro větší počet nezaměstnaných by se tímto otevřea cesta nejen k opuštění registru úřadů práce, ae i k získání zaměstnání). Za významný probém, který ztěžuje zacíení rekvaifikačních programů a tedy i omezuje cekový rozsah programů poskytnutých úřady práce, považují osovení experti nedostatečnou motivaci k účasti ve vzděávacích a výcvikových aktivitách. Ta je sabá havně v případě madých idí, kteří jsou často k účasti v programu vedeni spíše ekonomickou úvahou než potřebou douhodobě zvyšovat svoji zaměstnatenost. Nedostatky v motivaci ae vidí pracovníci úřadů práce i u osob douhodobě či opakovaně nezaměstnaných - probémem však v jejich případě není ani tak sabá motivace pro vstup do programu jako spíše nedostatečný zájem na úspěšném dokončení programu. Nedostatek motivace může souviset i s maou kapacitou pracovníků úřadů práce individuáně se věnovat nezaměstnaným a vysvětit jim podmínky a pozitiva související s účastí v rekvaifikačním programu. To je zapříčiněno vekým zatížením pracovníků kienty obecně i v době ekonomické recese a zvykostmi, které vedou k rutinizaci postupů pracovníků úřadů práce. Siné a sabé stránky impementační struktury rekvaifikací jsou patrné ze souhrnného schématu č. 3. Participativní struktura systému rekvaifikací (dekarovaná i reáná cíenost) Legisativa ponechává voný prostor pro vymezení charakteristik účastníků rekvaifikací pro pracovníky veřejných sužeb zaměstnanosti a pro reaizátory programů. Obecně však doporučuje věnovat zvýšenou pozornost idem, kteří jsou v důsedku objektivních překážek (špatný zdravotní stav, vyšší věk ad.) i subjektivních faktorů (stereotypní úvahy zaměstnavateů) znevýhodněni v přístupu na pracovní trh. V době dotazování Zákon o zaměstnanosti rozišova jednotivé - by jen hrubě kategorizované - skupiny osob znevýhodněných na trhu práce. Tato diferenciace však nebya pode dotázaných expertů příiš účená (pro potře- Schéma č. 2: Formy rekvaifikačních programů v ČR, jejich návaznost a kompexnost (nástrojová struktura) Siné stránky (pozitiva) preference rekvaifikací před ostatními nástroji aktivní poitiky zaměstnanosti posiuje kíčové postavení rekvaifikačních programů (jak v preventivní, tak kurativní rovině) akcent na typy rekvaifikací přímo podporující získání zaměstnání (profesní a cíené formy rekvaifikací), a to jak v rovině priorit aktivní poitiky zaměstnanosti, tak v rovině reaizace rekvaifikačních programů (zvyšují idský kapitá a tím i zaměstnatenost) možnost dopnit nabídku rekvaifikací i nespecifickými programy (mají význam havně pro madé idi, matky po rodičovské dovoené a dříve douhodobě zaměstnané) - je významná zejména v době ekonomické recese orientace na kratší a střednědobé programy umožňuje rychejší reakci na potřeby trhu práce, nejsou toik nákadné a nemají tak siný uzamykací efekt provázanost na systém díčích (profesních) kvaifikací, respektive Národní soustavu kvaifikací a Národní soustavu povoání (zvyšuje kvaitu kursů i hodnotu závěrečných osvědčení a vede k většímu provázání rekvaifikací, respektive trhu práce, se vzděávacím systémem) systém obsahuje prvky kvaity rekvaifikačních programů (díky expicitně stanoveným podmínkám uděování a odnímání akreditací vzděávacím zařízením) v obasti akreditací a obsahového zaměření rekvaifikačních programů je zřetená meziresortní vazba (MPSV, MŠMT, kraje, sociání partneři) reáné propojení rekvaifikačních programů s aktivačními mechanismy (vazba na IAP) - prvek motivace a aktivace přítomný v doprovodných opatřeních kvaitativní přínosy spojené s programy financovanými prostřednictvím ESF (individuání přístup a možnost poradenství k vobě rekvaifikace, vazba na zaměstnavatee) Sabé stránky (negativa) nedostatečný důraz na jiné aspekty obsahového zaměření rekvaifikačních programů, promítající se do výsedných účinků (sebedůvěra, rozšíření sociáních sítí ad.) chybí expicitní vazba na daší programy aktivní poitiky zaměstnanosti (to je významné v obasti poradenství pro vobu rekvaifikací, zejména s ohedem na potřebu řešit situaci znevýhodněných skupin na trhu práce) omezená schopnost kontroovat kvaitu a tedy i ekonomickou efektivnost programů (zejména u programů financovaných prostřednictvím ESF) snížená kapacita úřadů práce k individuání práci s kienty obecně + ve vazbě na individuání poradenství k vobě rekvaifikace nedostatek speciaizovaných programů pro ohrožené skupiny na trhu práce (jde o kvaitu programů, individuání péči, déku programů, podmínky přizpůsobené potřebám znevýhodněných ad.) není jasné přesné postavení rekvaifikačních programů v systému ceoživotního vzděávání Zdroj: autorka Schéma č. 3: Rozsah a podmínky reaizace rekvaifikačních programů v ČR (impementační struktura) Siné stránky (pozitiva) rekvaifikace hrají kíčovou roi v rámci opatření aktivní poitiky pracovního trhu - rozsah rekvaifikačních programů pokrývá téměř poovinu všech účastníků aktivní poitiky zaměstnanosti douhodobě stabiizovaná situace (organizační struktura) a institucionání podmínky pro reaizaci rekvaifikací (existence odděení rekvaifikací a pánů rozvoje rekvaifikací) reativně dobrá spoupráce a komunikace mezi partnerskými institucemi na okání úrovni vytvoření systému díčích (profesních) kvaifikací vede ke standardizaci podmínek a k větší kontroe kvaity programů a také k větší transparentnosti závěrečných osvědčení Sabé stránky (negativa) rozsah rekvaifikačních programů (jak ve vztahu k počtu účastníků, tak také ve vztahu k cekovému objemu finančních prostředků) je stáe nedostačující (rekvaifikace nefungují jako proticykické opatření) rozsah reaizovaných rekvaifikací by v roce 2009 poznamenán potřebou vypisování veřejných zakázek na externí dodavatee rekvaifikačních programů omezená fexibiita rekvaifikačních programů (s ohedem na potřebu reaizace veřejných zakázek, a tedy i douhodobých smuv o poskytování rekvaifikací) obtížná komunikace a absence metodického vedení ze strany nadřízených institucí (MPSV) v případě zavádění nových institutů (veřejné zakázky, některé specifické programy, např. Vzděávejte se!) snížená ekonomická efektivnost některých programů (zejména projektů financovaných z ESF) - souvisí s nekontroovateným tokem finačních prostředků a také např. s uzavíráním smuv se stáe stejnými, osvědčenými dodavatei rekvaifikačních programů probém nízkého kreditu rekvaifikačních programů v očích zaměstnavateů a obecně sabá vazba na možnosti, preference, potřeby a postoje zaměstnavateů v regionech nutnost v některých případech supovat programy tradičního vzděávání (vypývá ze stáe aktuání potřeby epší adaptace vzděávacího systému na potřeby trhu práce), omezené možnosti a prostředky úřadů práce výrazněji ovivnit kvaitu pracovní síy Zdroj: autorka FÓRUM sociání poitiky 1/2013 7

10 Stati, studie, úvahy a anaýzy by reaizace cíených opatření aktivní poitiky trhu práce by bya potřeba jejich jemnější specifikace) a bya od v zákoně nahrazena obecnější formuací 12. To dává nově příežitost moderním prediktivním metodám, jež se využívají pro podobné účey v zahraničí (profiing, eary assesment 13 ) a které umožňují posoudit riziko douhodobé nezaměstnanosti všech evidovaných uchazečů o zaměstnání různými metodami a na zákadě takto zjištěného rizika s evidovanými kienty pracovat. Na druhé straně, český systém poitiky trhu práce je v současné době teprve ve fázi tvorby a testování modeu profiování uchazečů o zaměstnání 14 a je otázkou, nakoik a zda vůbec opuštění zákonné kategorizace osob vyžadujících zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání ovivní cíenost konkrétních opatření aktivní poitiky trhu práce na tyto sociání skupiny. Vymezení cíových skupin, které trpí deficitem zaměstnatenosti (a už s ohedem na nedostatečnou úroveň idského a sociáního kapitáu či nízkou míru adaptabiity a představy kariérového vývoje), a jejich zařazení do rekvaifikačních programů je předpokadem účinnosti rekvaifikací. Principiáně není nikomu odepřen přístup k rekvaifikačním programům (i když už v současné době nepatří účast v rekvaifikaci k zákadním právům nezaměstnaných), egisativa však jasná pravida pro výběr účastníků programů aktivní poitiky trhu práce nenabízí. Dikce Zákona o zaměstnanosti je tak vemi obecná a neřeší expicitně účast ohrožených specifických skupin v rekvaifikačních kursech. Navíc z něj nejsou ani patrné strategie či mechanismy, které se upatňují při výběru účastníků rekvaifikací (chybí specifikace vhodných účastníků). Přesto mají úřady práce zřejmě ustáená pravida, jež pro seekci účastníků využívají (respektive výběr neprobíhá zcea nahodie). Ke kíčovým z těchto pravide pak patrně patří douhodobá (obvyke dée než pět měsíců trvající) přítomnost uchazeče v registru nezaměstnaných, která přispěa v roce 2009 k reativně vekému zacíení rekvaifikačních programů právě na tuto skupinu nezaměstnaných. Reáná cíenost rekvaifikačních programů se trvaeji příiš nemění. Ani dopady ekonomické recese nezpůsobiy změny v orientaci rekvaifikačních programů a jiných opatření aktivní poitiky zaměstnanosti. To je pozitivní v tom smysu, že i nadáe se do programů do určité míry prosazují i idé se středním či vyšším rizikem nezaměstnanosti. Na druhé straně, rozsah, v jakém se jim daří v programech upatnit, není v ČR stáe dostačující. Zejména to patí pro nízkokvaifikované, starší osoby a zdravotně znevýhodněné, jejichž účast v rekvaifikačních programech je douhodobě výrazně nižší než jejich podí na cekové nezaměstnanosti. V čase rostoucí cíenost na tyto skupiny (podíváme-i se napříkad na evauační studie z et ), i když stáe není ideání, je důkazem toho, že veřejné sužby zaměstnanosti tyto tendence vnímají a snaží se je minimaizovat. O tom svědčí, pode našeho názoru, i zmíněné a překvapivě siné zastoupení douhodobě a opakovaně nezaměstnaných v rekvaifikačních programech v roce K významnější seekci pak zřejmě dochází i uvnitř některých rizikových skupin, a to prostřednictvím jejich motivace a postojů vypývajících z aktuání situace na trhu práce. Pode dotázaných expertů se v roce 2009 napříkad prokáza reativně siný efekt ekonomické motivace madých idí pro vstup do rekvaifikačních programů vypývající z možnosti čerpat po ceou dobu rekvaifikace vyšší dávku v nezaměstnanosti (bez účasti v programu totiž mají nárok na finanční kompenzaci v době nezaměstnanosti pouze tehdy, pokud odpracovai aespoň dvanáct měsíců v posedních třech etech). Ekonomický stimu se ae neukáza jako dostatečně účinný v případě osob, které douhodobě působiy v zaměstnání a byy zvyké na určitý ekonomický standard (často i osoby nad padesát et), a také u uchazečů, jejichž příjmy byy havním nebo mnohdy jediným zdrojem ekonomického zabezpečení rodiny (často vyučení muži středního věku). Je zjevné, že by zákon umožňuje využít incentivní mechanismy, které by měy přispívat k posíení motivace nezaměstnaných ke vstupu do rekvaifikačního programu a tím ve výsedku zvýšit jejich šance na pracovním trhu, tyto mechanismy díky svému pošnému a univerzánímu charakteru nemusejí být v případě některých sociáních skupin dostatečně účinné (bohuže jde přitom často o osoby, pro něž by účast v rekvaifikaci moha být vemi přínosná). Podobně, i nástroje určené ke kontroe pnění podmínek státem dotovaných rekvaifikačních programů, respektive k sankcionování těch, jež je nedodržují, jsou stanoveny příiš obecně. Někteří nezaměstnaní si proto už vytvořii strategie, které jim umožňují pravida kontroy obejít (napříkad formou dodatečných ékařských dobrozdání), zatímco u jiných tato pravida vzbuzují respekt a mohou být i překážkou vstupu do programu (napříkad u nízkokvaifikovaných nezaměstnaných). Souhrn siných a sabých stránek participativní struktury rekvaifikačních programů předkádáme ve schématu č. 4. Výsedná zjištění II. Přínosy programů rekvaifikací na zaměstnatenost jejich účastníků Tato část výzkumu má podobu strukturované evauace účinků rekvaifikačních programů v ČR postavené na statistické anaýze kvantitativních administrativních dat poskytovaných všemi úřady práce v ČR. Tato anaýza umožňuje prostřednictvím kvaziexperimentáního postupu zachytit jak míru přínosů pro všechny zúčastněné (a specificky pro znevýhodněné skupiny), tak ve vazbě na jiné skupiny nezaměstnaných (neúčastníky nebo osoby, které nepatří do skupin ohrožených douhodobu nezaměstnaností). Nedínou součástí hodnocení byo i určení přínosnosti jednotivých typů rekvaifikačních programů a také identifikace sociodemografických faktorů, které nejvíce ovivňují přínosy rekvaifikačních programů pro zaměstnatenost účastníků formou ogistické regrese. Svým výzkumem jsme se pokusii přispět k nevekému počtu evauačních studií, které sedují efekty rekvaifikačních programů systematičtěji (zejména přínosy pro odchod účastníků z registru nezaměstnaných) v ČR (Hora et a., 2009; Kuhavý a Sirovátka, 2008 nebo Sirovátka et a., ). Inovativnost našeho přístupu ve vztahu k již existujícím studiím spočívá ve výběru zkoumaného vzorku účastníků rekvaifikací a také ve snaze podrobněji prozkoumat účinky jednotivých forem rekvaifikací pode jejich obsahového zaměření i déky. Do sedovaného souboru rekvaifikantů jsme zahrnui všechny účastníky rekvaifikačních programů, které v roce 2009 absovovai jako posední (šo o posední program typu rekvaifikace, nikoiv o cekově posední program aktivní poitiky zaměstnanosti). Protože rekvaifikace v některých případech předchází účasti v daších opatřeních aktivní poitiky zaměstnanosti, znamena náš metodický postup významné rozšíření zákadny studovaných rekvaifikačních programů (předchozí studie totiž sedovay cekově posední absovovaný program aktivní poitiky zaměstnanosti v daném roce, což redukovao počet hodnocených rekvaifikačních programů o více než jednu třetinu). Náš postup tedy umožni rozkrýt prakticky ceý soubor všech rekvaifikací (respektive jejich účastníků), které proběhy v roce 2009, a tím poskyt kompetní a egitimní informaci o jejich cíenosti i výsedných přínosech. Současně se však moh odrazit v míře zaznamenaných efektů (ty dosáhy až nečekaně vysokých pozitivních hodnot na odiv účastníků z registru nezaměstnaných v druhé poovině sedovaného období), a to z toho důvodu, že obsáh i účastníky rekvaifikací, kteří v reativně krátké době (v průběhu roku 2009) opustii registr nezaměstnaných odchodem do jiných opatření aktivní poitiky zaměstnanosti. I tento výsedek má ae svoji vypovídací hodnotu - ukáza, že existuje vazba mezi různými typy opatření aktivní poitiky pracovního trhu (včetně programů financovaných z evropských prostředků) a že přechod mezi nimi je reativně rychý. Tím dochází i k rychejšímu odivu účastníků rekvaifikací z registru nezaměstnaných. Anaýza přínosů rekvaifikací přinesa řadu předpokádaných, ae i zčásti neočekávaných výsedků. Prokázao se, že nepříznivá ekonomická situace roku 2009, v níž se i v ČR promíty důsedky dopadů ceosvětové hospodářské recese, významně ovivnia postavení všech nezaměstnaných na pracovním trhu, tedy i absoventů rekvaifikací. To se projevio setrváním vané většiny účastníků rekvaifikací v registru nezaměstnaných v prvních čtyřech až pěti měsících od jejich ukončení. V tomto období totiž 8 FÓRUM sociání poitiky 1/2013

11 Stati, studie, úvahy a anaýzy Schéma č. 4: Teoretická a reáná cíenost rekvaifikačních programů v ČR (participativní struktura) Siné stránky (pozitiva) principiáně není nikomu omezen přístup k rekvaifikačním programům (i když už nepatří v současné době mezi práva nezaměstnaných) je možnost specificky podpořit znevýhodněné skupiny na pracovním trhu (díky dikci zákona o zaměstnanosti, který hovoří o potřebě specifické podpory osob, které pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů tuto péči potřebují) reáně dobré zacíení rekvaifikačních programů k nezaměstnaným s nižším a středním rizikem douhodobé nezaměstnanosti (madší a střední věkové skupiny, vyučení a středoškoáci, ae také opakovaně či douhodobě nezaměstnaní) reativně dobrá motivace madých idí k účasti v rekvaifikačních programech (i ekonomický motiv má svůj význam - rekvaifikace podporují aktivní přístup v době nezaměstnanosti a formování pracovních návyků) některé rekvaifikační programy financované prostřednictvím ESF (zejména grantové okání projekty) jsou dobře cíené ke znevýhodněným skupinám na trhu práce Sabé stránky (negativa) nejsou jasně specifikovány skupiny, jejichž obtížné postavení na trhu práce by byo žádoucí řešit prostřednictvím rekvaifikací (souvisí s potřebou přesné kategorizace skupin a osob ohrožených douhodobou nezaměstnaností prostřednictvím profiingu) chybí jasná pravida výběru účastníků rekvaifikačních programů, resp. specifikace vhodných účastníků rekvaifikací (vazba na potřebu expicitně vydefinovaného poradenství k vobě rekvaifikací a na požadavek objasnění přínosů rekvaifikačních programů pro změnu postavení ohrožených skupin na pracovním trhu) nízká cíenost rekvaifikačních programů k nejvíce znevýhodněným skupinám na pracovním trhu (starší uchazeči, nízkokvaifikovaní, zdravotně postižení) vemi nízká motivace k participaci v rekvaifikacích u některých sociáních skupin (starší idé, zdravotně postižení, nízkokvaifikovaní - hrozí riziko rezignace na působení na trhu práce) programy financované prostřednictvím ESF jsou sice cíené, ne ae důsedně (nepodchycují některé skupiny nezaměstnaných, jejich cíenost variuje v různých regionech) Zdroj: autorka i idem s vyšším idským a sociáním kapitáem trvao deší dobu, než byi schopni naézt zaměstnání a opustit registr nezaměstnaných. Pro absoventy rekvaifikací pak tyto skupiny epších nezaměstnaných byy až příiš sinou konkurencí na trhu práce (teorie fronty), a proto se jejich odchody z nezaměstnanosti začay ve větší míře reaizovat teprve ve druhé poovině sedovaného období. Cekově se doba násedného sedování účastníků rekvaifikací projevia jako zásadní pro zaznamenání pozitivních výsedných přínosů rekvaifikačních programů. Čím dée jsme totiž sedovai míru setrvání či nesetrvání účastníků rekvaifikací v registrech nezaměstnaných, tím vyšší přínosy pro jejich odchod jsme zachytii. Není to překvapivé - většina zahraničních i domácích evauačních studií referuje o stejných zjištěních: účinky výcvikových a vzděávacích programů jsou ihned po jejich ukončení vemi nízké nebo žádné, s postupem času ae síí odiv účastníků z registru nezaměstnaných. Napříkad šetření OECD (2005) napříč evropskými zeměmi ukazuje, že rekvaifikace jsou jen máo účinné v krátkodobém horizontu, ae reativně hodně účinné po upynutí dvou et. Obdobně Bergemann, Fitzenberger a Speckesser (2009) upozorňují, že krátkodobě rekvaifikace nepřispívají k získání zaměstnání, v douhodobé perspektivě ae ano (a to u douhodobých kursů třeba až po upynutí někoika et). V naší anaýze jsme zjistii, že by jsou v prvních měsících sedování účinky rekvaifikačních programů v roce 2009 horší než v předchozích etech (srv. Hora et a., 2009), je v podstatě ve všech sedovaných sociodemografických skupinách od začátku podí osob setrvávajících v evidenci vyšší v kontroní než ve výzkumné skupině (tabuka č. 1). Viv programu na odchod z registru nezaměstnaných pak síí po zhruba dnech sedování a ke konci sedování (tj. po 360 dnech od ukončení programu u účastníků rekvaifikací, respektive od počátku evidence u neúčastníků programů) jsou podíy účastníků rekvaifikací v registru nezaměstnaných výrazně nižší než podíy nezaměstnaných, kteří žádný z programů aktivní poitiky zaměstnanosti neabsovovai (kontroní skupina). To indikuje, že rekvaifikace v deším časovém období napomáhají k odchodu účastníků z registru nezaměstnaných. Přínosy rekvaifikací pro odchod z nezaměstnanosti jsou přitom vyšší u skupin více znevýhodněných v přístupu na trh práce. Přesto, že v absoutním měřítku vykázay větší podí odchozích skupiny účastníků s epšími vyhídkami na pracovním trhu (madší idé s vyšší kvaifikací a dobrým zdravotním stavem), u více znevýhodněných účastníků rekvaifikací byy zřetené větší diference mezi těmi, kteří proši programem, a kontroní skupinou, která se žádného z programů aktivní poitiky zaměstnanosti neúčastnia. Vypývá z toho, že více znevýhodnění (nízkokvaifikovaní, zdravotně handicapovaní nebo starší uchazeči) mají obecně reativně vysokou pravděpodobnost setrvávat douhodobě v registru nezaměstnaných, avšak v případě, že se jim dostane rekvaifikace, je šance jejich odchodu z registru někoikanásobně větší. V těchto případech rekvaifikace skutečně pomáhají k opuštění nezaměstnanosti a k eiminaci mrtvé váhy, která se v účincích rekvaifikačních programů rovněž projevuje a je sinější u osob méně znevýhodněných na pracovním trhu (pode Fay (1996) se může pohybovat na úrovni %). Vzhedem k tomu, že zastoupení více znevýhodněných v rekvaifikacích je obecně nízké (viz anaýza cíenosti rekvaifikačních programů), agregovaný pozitivní efekt rekvaifikačních programů je sabší. Na druhé straně, v roce 2009 se častěji než v jiných etech účastnii rekvaifikačních programů také uchazeči s deší dobou evidence, tedy nezaměstnaní s reativně vemi špatnou perspektivou upatnění na pracovním trhu. Právě pro ně pak měy rekvaifikace největší přínos, nebo po roce od jejich absovování zůstao v registru nezaměstnaných jen 20 % douhodobě evidovaných účastníků, ae téměř 90 % těch, kteří žádným programem aktivní poitiky zaměstnanosti neproši. Největší a nejrychejší přínos zaznamenay programy přípravy uchazečů na podnikání. Ukázao se, že zhruba do pěti měsíců od jejich ukončení setrvává v registru pouze něco koem 35 % všech účastníků. Tyto rekvaifikace jsou často navázány na daší podporu ze strany veřejných sužeb zaměstnanosti, a to konkrétně na opatření podpory samostatné výděečné činnosti. Účast v tomto návazném nástroji aktivní poitiky zaměstnanosti zřejmě přispívá kíčovou měrou k vyšší míře rychejších odchodů účastníků z registru nezaměstnaných. Podobně se v odchodech účastníků z nezaměstnanosti odraziy i programy jiných rekvaifikací, tedy více obecně zaměřených programů, které byy rovněž v řadě případů násedovány účastí v daším programu aktivní poitiky zaměstnanosti. Nejhorší dopady na odiv z registru nezaměstnaných zaznamenay - podobně jako v předchozích etech - programy počítačových dovedností, částečně proto, že neposkytují specifické znaosti a dovednosti bezprostředně vedoucí k zaměstnání (souvisí s kvaitou kursů), zčásti ae zřejmě i proto, že jej častěji absovují idé s většími bariérami v přístupu na pracovní trh (zejména idé nad padesát et, zdravotně postižení či nízkokvaifikovaní). Podobná zjištění přines i regresní mode, který ukáza, že viv rekvaifikačních programů na odchod účastníků z evidence je významný a pohybuje se u všech typů kursů s výjimkou již zmíněných programů počítačových dovedností na úrovni 12 % 76 %. Na druhou stranu podoži také již dříve známé skutečnosti o vivu zákadních sociodemografických charakteristik na odchod z registru nezaměstnaných. Nižší vzděání, vyšší věk, horší zdravotní stav a vícečetné evidence na úřadu práce imitují schopnost uchazečů opustit nezaměstnanost a v tomto ohedu se viv účasti v rekvaifikačním programu nejeví tak významný jako viv kíčových charakteristik účastníků. Větší přínosy rekvaifikačních programů pro odiv jednotivých uchazečů z registru nezaměstnaných se tak zřejmě více projevují uvnitř těchto sociodemografických skupin. FÓRUM sociání poitiky 1/2013 9

12 Stati, studie, úvahy a anaýzy Tabuka č. 1: Účast absoventů rekvaifikací ukončených v roce 2009 v evidenci nezaměstnaných po dnech (vybrané sociodemografické kategorie) Ev.+30 Ev.+60 Ev.+90 Ev Ev.+150 Ev.+180 Ev.+210 Ev.+240 Ev.+270 Ev.+300 Ev Ev.+360 Pohaví (%) ženy rekv. - účast. 80,8 71,4 63,3 56,7 51,7 47,4 35,3 25,9 19,4 14,9 11,9 9,2 kontroní sk. 89,1 79,1 70,3 63,8 56,4 49,9 45,5 41,7 37,9 34,9 32,4 30,3 muži rekv. - účast. 77,3 66,4 57,6 51,1 45,5 41,1 31,5 23,5 17,9 13,7 10,5 7,5 kontroní sk. 87,9 77,4 66,9 58,6 50,1 43,2 38,9 35,2 32,3 30,0 28,3 26,9 Specifické skupiny de patného znění zákona o zaměstnanosti v roce 2009 (%) absoventi rekv. - účast. 59,4 47,2 37,3 30,8 25,5 21,9 16,1 10,9 8,6 6,4 4,5 2,8 kontroní sk. 75,7 55,1 40,1 32,1 25,0 19,2 16,2 14,1 11,9 9,3 5,8 5,3 rodiče dětí do 15 et rekv. - účast. 83,3 74,7 66,9 60,9 55,8 51,5 37,8 27,6 19,6 15,5 12,9 10,1 kontroní sk. 92,6 84,9 77,3 71,0 63,6 56,6 52,1 48,3 44,6 41,6 39,2 37,1 těhotné ženy rekv. - účast. 99,2 97,3 93,0 90,3 85,6 80,2 63,4 46,7 36,6 27,2 21,0 14,8 kontroní sk. 93,7 87,7 80,4 72,3 64,6 55,8 47,8 40,9 34,4 28,4 23,5 19,7 douh. nez. nad 5 měs. rekv. - účast. 99,9 99,5 98,9 98,6 98,2 97,9 75,0 55,6 42,2 32,8 26,5 20,3 kontroní sk. 99,9 99,7 99,6 99,5 99,3 98,9 97,3 95,5 94,3 93,0 91,8 89,9 Vzděání (%) zákadní rekv. - účast. 81,9 73,9 66,6 60,6 55,3 51,5 40,4 31,5 24,9 19,6 15,2 11,9 kontroní sk. 90,8 83,4 75,8 69,6 63,4 57,9 53,8 50,2 46,7 44,2 42,2 40,4 vyučen/a rekv. - účast. 79,4 69,1 61,1 54,1 49,0 44,6 34,4 25,5 19,3 14,4 11,2 8,1 kontroní sk. 89,5 80,0 70,2 62,2 53,7 46,8 42,5 38,7 35,4 32,8 30,8 29,2 střední (maturita) rekv. - účast. 78,1 67,8 58,5 51,8 46,5 42,1 30,3 21,5 15,8 12,2 9,8 7,4 kontroní sk. 85,8 73,3 62,8 54,9 46,3 38,9 34,3 30,4 26,9 24,1 21,7 19,9 VŠ rekv. - účast. 77,8 67,3 57,9 52,5 47,0 42,7 30,4 22,2 16,3 12,8 10,4 8,2 kontroní sk. 83,2 66,2 53,4 45,0 37,1 30,3 26,2 22,6 19,8 17,7 16,0 14,2 Věk (%) do 18 et rekv. - účast. 70,7 61,1 53,3 48,7 43,0 38,4 28,5 21,2 16,0 12,9 9,3 6,8 kontroní sk. 78,9 63,5 51,4 43,8 36,6 30,1 26,3 23,5 20,4 17,6 14,5 14, et rekv. - účast. 71,7 60,4 51,0 43,7 37,9 33,9 25,4 18,7 14,7 11,4 8,8 6,0 kontroní sk. 83,0 68,8 57,4 48,9 40,3 32,9 28,1 24,4 21,4 19,3 17,7 16, et rekv. - účast. 78,0 67,1 57,7 51,2 46,2 42,1 31,3 22,8 16,9 13,1 10,4 7,9 kontroní sk. 87,8 76,8 66,3 58,0 49,0 41,2 36,4 32,5 29,4 27,0 25,3 24, et rekv. - účast. 80,8 71,0 63,1 56,4 51,2 47,1 35,6 26,1 19,5 15,0 11,9 9,1 kontroní sk. 90,8 82,2 73,1 65,9 57,8 51,2 47,1 43,5 40,5 38,3 36,8 35,6 nad 50 et rekv. - účast. 86,0 78,3 71,0 64,2 59,1 53,7 41,4 31,4 24,1 17,9 14,0 10,2 kontroní sk. 93,8 87,2 79,7 73,4 67,1 62,5 58,1 54,0 49,6 45,9 42,7 38,7 Zdravotní stav (%) dobrý rekv. - účast. 77,4 66,7 57,7 50,9 45,5 41,0 30,5 22,2 16,5 12,6 9,9 7,4 kontroní sk. 86,9 75,3 64,5 56,2 47,5 40,2 35,6 31,8 28,5 26,0 24,1 22,6 zdravotní omezení rekv. - účast. 87,3 80,4 74,7 68,9 64,7 60,9 48,2 36,8 28,5 22,3 17,7 13,2 kontroní sk. 94,9 90,1 84,8 80,2 75,0 70,3 66,9 63,7 60,2 57,4 55,1 52,7 OZP - zdr. znevýhodn. rekv. - účast. 85,5 78,4 74,0 68,0 64,8 61,1 47,8 36,4 27,7 20,8 16,6 12,1 kontroní sk. 95,7 91,6 87,3 83,6 79,0 74,6 71,6 68,7 65,4 62,6 60,3 58,1 OZP - invaidní rekv. - účast. 87,1 81,0 73,9 68,2 63,6 59,8 47,0 36,4 28,8 21,8 17,4 13,3 kontroní sk. 94,8 89,7 84,2 79,6 74,6 70,1 66,8 63,4 59,6 56,4 53,5 50,1 Opakovaná nezaměstnanost - počet předchozích evidencí (%) 1 předchozí evidence rekv. - účast. 78,7 68,2 59,8 52,6 47,1 42,5 31,7 23,3 17,7 13,5 10,6 7,7 kontroní sk. 87,4 76,4 67,0 59,4 51,3 44,5 40,1 36,4 32,8 30,3 28,2 26,2 2 předchozí evidence rekv. - účast. 79,0 68,9 60,7 54,1 49,1 44,9 33,8 24,8 19,3 15,1 12,0 9,1 kontroní sk. 89,4 79,9 71,0 64,0 56,2 49,7 45,4 41,7 38,2 35,6 33,7 31,9 5+ před. evidencí rekv. - účast. 80,2 71,1 63,9 58,1 53,2 49,6 39,2 30,0 23,4 18,0 14,8 11,2 kontroní sk. 92,2 84,9 75,2 68,2 61,3 55,9 52,2 48,7 45,3 42,8 41,3 40,3 Kumuovaná nezaměstnanost - ceková déka předchozích evidencí (%) do 6 měsíců rekv. - účast. 74,3 62,3 52,7 45,0 39,3 34,8 25,6 18,4 13,8 10,5 7,8 5,4 kontroní sk. 84,3 71,0 59,5 50,6 41,2 33,6 29,0 25,2 21,8 19,5 17,7 16, měsíců rekv. - účast. 76,9 65,7 55,9 48,6 43,4 38,5 28,5 20,8 15,8 12,3 9,8 7,0 kontroní sk. 87,4 76,2 65,3 56,7 47,6 40,0 35,1 31,0 27,4 25,0 23,1 21, měsíců rekv. - účast. 79,2 69,1 61,0 54,6 49,2 44,8 33,8 24,9 18,6 14,2 11,4 8,8 kontroní sk. 90,0 80,8 70,6 62,8 54,7 48,1 43,5 39,2 35,4 32,6 30,5 28,9 2 5 et rekv. - účast. 83,4 75,3 68,4 62,3 57,5 53,8 42,0 31,5 23,6 18,6 15,0 11,5 kontroní sk. 93,3 87,0 79,1 73,0 66,5 61,1 57,2 53,4 49,7 46,8 44,6 42,8 dée než 5 et rekv. - účast. 87,2 82,6 78,7 75,2 71,5 68,5 56,0 45,0 36,3 28,3 23,4 17,9 kontroní sk. 96,5 93,1 89,0 85,7 81,9 78,6 76,3 73,7 70,9 68,6 66,9 65,4 CELKEM rekv. - účast. 79,2 69,3 60,9 54,2 49,0 44,7 33,7 24,9 18,8 14,4 11,3 8,4 kontro. sk. 88,5 78,2 68,5 61,0 53,1 46,4 42,0 38,3 34,9 32,3 30,3 28,5 Pozn.: soupce Ev. + 30, 60, 90, 120, 150, 180, 210, 240, 270, 300, 330, 360 ukazují, zda se nezaměstnaní (účastníci i neúčastníci rekvaifikací) vyskytují v registru nezaměstnaných s přísušným odstupem dnů sedování Zdroj: data systému OKpráce 10 FÓRUM sociání poitiky 1/2013

13 Stati, studie, úvahy a anaýzy Tabuka č. 2: Logistická regrese k vysvětení vivu jednotivých sociodemografických charakteristik na odchod účastníků rekvaifikací z evidence nezaměstnaných po 180 dnech 15 Nespec. Prof. Prof. Rozšíření Jiná Příprava Kurs IT Všechny rekv. rekv. D rekv.thp kvaifik. rekv. k podn. rekv. Sedovaná kategorie Exp (ß) Exp (ß) Exp (ß) Exp (ß) Exp (ß) Exp (ß) Exp (ß) Exp (ß) Muži Pohaví (referenční kategorie) Ženy 0,773 0,774 0,773 0,773 0,773 0,773 0,774 0,773 Zákadní Vzděání (referenční kategorie) Vyučen 1,485 1,487 1,485 1,486 1,485 1,485 1,486 1,485 Střední 1,604 1,609 1,603 1,604 1,604 1,603 1,603 1,604 VŠ 2,075 2,082 2,075 2,075 2,075 2,073 2,076 2, et Věk (referenční kategorie) do 18 et 1,056 1,056 1,056 1,056 1,056 1,056 1,057 1, et 0,848 0,849 0,848 0,848 0,848 0,848 0,849 0, et 0,646 0,647 0,646 0,646 0,646 0,646 0,647 0,646 nad 50 et 0,454 0,455 0,454 0,454 0,454 0,454 0,455 0,454 Dobrý Zdravotní stav (referenční kategorie) Zdravotní omezení 0,399 0,400 0,399 0,400 0,399 0,399 0,400 0,399 OZP - znevýh. 0,350 0,350 0,350 0,350 0,350 0,350 0,350 0,350 OZP - invaidní 0,449 0,449 0,449 0,449 0,449 0,449 0,449 0,449 doč. neschopn. 0,213 0,213 0,213 0,213 0,213 0,214 0,214 0,213 sed. ev. Opakovaná nezaměstnanost (referenční kategorie) 1 evid. 0,714 0,714 0,714 0,714 0,714 0,714 0,714 0,714 2 evid. 0,597 0,597 0,597 0,597 0,597 0,597 0,597 0,597 3 evid. 0,551 0,551 0,551 0,551 0,551 0,551 0,551 0,551 4 evid. 0,514 0,514 0,514 0,514 0,514 0,514 0,514 0,514 5 evid. + 0,510 0,510 0,510 0,510 0,510 0,510 0,510 0,510 neúčastníci Účast v programu (referenční kategorie) účastníci R 1,128 1,336 1,139 n.s. n.s. 1,762 0,815 1,119 úč ost. APZ 1,121 1,030 1,115 1,165 1,123 1,099 1,176 1,112 Konstanta 3,035 3,023 3,036 3,037 3,035 3,036 3,027 3,035 (N) Log ikeihood , , , , , , , ,249 Nagekerke R2 0,138 0,138 0,138 0,138 0,138 0,138 0,138 0,138 Zdroj: data systému OKpráce Déka rekvaifikačního programu zřejmě nehraje v podmínkách českého pracovního trhu tak významnou roi při odchodu z nezaměstnanosti, jak by se dao předpokádat. Zjistii jsme totiž, že deší formy rekvaifikací měy v roce 2009 zpočátku sinější viv na odchod účastníků z evidence nezaměstnaných než krátkodobé programy, a to přesto, že bychom u deších rekvaifikací - v souadu se zjištěními např. Lechnera, Miquea a Wunsche (2005) - očekávai výraznější viv uzamčení účastníků v programu. Ten způsobuje snížení aktivity účastníků rekvaifikací při hedání zaměstnání a jeho účinky jsou tím intenzivnější, čím deší je rekvaifikační program, a většinou přetrvávají ještě určitou dobu po ukončení programu. Efekt uzamčení v rekvaifikacích se sice s vekou pravděpodobností projevi i u účastníků rekvaifikací v roce 2009, jeho dopad ae zřejmě neby tak siný. Navíc, déka rekvaifikačních programů v posedních etech je více niveizovaná a směřuje spíše ke kratším a středně douhým formám rekvaifikací (žádný z rekvaifikačních programů ukončených v roce 2009 totiž netrva dée než jeden rok), což také pravděpodobně přispívá k menším rozdíům v efektech kratších a deších rekvaifikačních programů. Cekově však ze krátkodobé formy rekvaifikací považovat za vemi efektivní, a to z toho důvodu, že jejich krátké trvání podporuje možnost fexibiních reakcí na potřeby uchazečů stejně jako na požadavky okáních zaměstnavateů a je cekově přijatenější pro samotné nezaměstnané (raději absovují kratší typ programu, který je neodoučí douhodobě od účasti v paceném zaměstnání a v případě potřeby navážou účastí v daším programu). Konečně, abychom podožii významnost odchodu účastníků rekvaifikačních programů z registru nezaměstnaných jako důežitého prvku přínosů těchto programů, pokusii jsme se ověřit, nakoik byy tyto odchody spojené se získáním zaměstnání či odchodem do ekonomické neaktivity a nakoik šo o tranzice mezi dašími nástroji aktivní poitiky zaměstnanosti. Tyto údaje mají spíše informativní povahu, nebo nejsme schopni vzhedem k výzkumnému designu a částečné absenci dat příčiny odchodů účastníků rekvaifikací zcea přesně specifikovat. Přesto se domníváme, že administrativní data systému OKpráce ukázaa vceku spoehivě, že odchod rekvaifikantů z registru nezaměstnaných po pů roce od ukončení programu je ve veké míře spojen s odchody do zaměstnání (ve více než 62 % případů ve srovnání s 55% podíem odchodů do zaměstnání v kontroní skupině neúčastníků) a také s častějšími přechody do jiných opatření aktivní poitiky zaměstnanosti (asi ve 20 % případů). Odiv účastníků rekvaifikací mimo trh práce (do ekonomické neaktivity), případně sankční vyřazení, tvoří jen minimání procento všech odchodů. To umožňuje učinit závěr, že většina typů rekvaifikačních programů nejenže pomáhá nezaměstnaným opustit v rozmezí zhruba pů roku až roku od ukončení rekvaifikace registr nezaměstnaných, ae v řadě případů také přispívá k odchodu absoventů rekvaifikací do zaměstnání (tedy na reguérní pracovní trh). Rekvaifikace mají tedy viv na zvýšení šancí účastníků programů na pracovním trhu, posiují jejich zaměstnatenost a podněcují/urychují jejich odchody do zaměstnání. FÓRUM sociání poitiky 1/

14 Stati, studie, úvahy a anaýzy Závěrečné shrnutí a výsedná doporučení Rekvaifikace patří v současných poitikách pracovního trhu charakteristických jak akcentem na aktivaci nezaměstnaných, tak na kutivaci jejich idského kapitáu, ke kíčovým opatřením. Souží jak k prevenci douhodobé nezaměstnanosti prostřednictvím programů, které zvyšují všeobecné dovednosti, sebedůvěru a orientaci na trhu práce, tak také k řešení nezaměstnanosti těch, kteří již douhodobě odoučeni od trhu práce jsou. Pro nezaměstnané je havním motivem účasti v rekvaifikačním programu vize naezení zaměstnání, veřejné sužby zaměstnanosti jsou zase k reaizaci rekvaifikačních kursů vedeny snahou o zvýšení šancí nezaměstnaných na trhu práce a násedně o snížení počtu registrovaných nezaměstnaných. Evauace přínosů rekvaifikačních programů je proto pro obě strany potřebná a přínosná. Hodnoceny bývají obvyke účinky rekvaifikací na zaměstnanost a zaměstnatenost jejich účastníků (srv. napříkad Bergemann, Fitzenberger a Speckesser, 2009; Biewen, Fitzenberger, Osikominu a Waer, 2007; OECD, 2005 ad.) a také dopady na příjmovou úroveň rekvaifikantů (srv. napříkad Kuve, Lehmann a Schmid, 2008 nebo Lechner, 1999). Samotné hodnocení přitom není snadné, nebo vyžaduje jak kvaitní data a vhodný metodický přístup, tak také jistou obezřetnost při interpretaci výsedných zjištění (napříkad ve vztahu k jejich specifičnosti pro některé skupiny či douhodobému časovému intervau, v němž se mohou projevovat). V ČR nepatří hodnocení rekvaifikací jako samostatného prvku aktivní poitiky trhu práce k nejčastějším tématům evauačních studií. Těch je prozatím v ČR reativně máo, vzhedem k potřebě zpětné vazby o reaizaci a účincích opatření financovaných z evropských finančních prostředků však tyto anaýzy postupně přibývají. Rekvaifikace, pokud jsou výučným předmětem evauace, bývají nahíženy spíše regionání či okání optikou (srv. napříkad Horáková, Rákoczyová, 2003; Karásková, 2011 ad.). Rekvaifikační programy jsou ae výrazně častěji součástí hodnotících anaýz, které posuzují z vybraného hediska dopady opatření aktivní poitiky zaměstnanosti obecně. Tyto anaýzy jsou systematičtěji prováděny pouze jednou institucí v ČR - Výzkumným ústavem práce a sociáních věcí; příežitostně se pak probematice hodnocení účinků opatření aktivní poitiky trhu práce věnují studie a dipomové práce studentů ekonomických a sociáních věd (srov. napříkad Sadká, 2010; Navrátiová, 2012; Kaíšková, 2010). Nedostatkem anaýz, v nichž jsou rekvaifikace pouze jedním z řady sedovaných opatření, je skutečnost, že význam rekvaifikačních programů není nahížen v jejich ceistvosti a kompexnosti na jedné straně a není dostatečně akcentován jejich význam a specifičnost pro ohrožené skupiny na trhu práce na straně druhé. Z metodického hediska pak sice systematické anaýzy a hodnocení opatření aktivní poitiky zaměstnanosti reaizované VÚPSV nabízejí reativně podrobný vhed do probematiky účinků těchto opatření v jejich vzájemném srovnání, nedokážou ae - díky zvoeným metodoogickým postupům, které jsou pro anaýzu více aktivních opatření najednou vhodnější - zachytit cekový rozsah a tedy i cekové dopady rekvaifikačních programů. V tomto ohedu je přínosná právě tato studie, která se inovativně pokusia rozšířit záběr anaýzy na co možná největší počet účastníků rekvaifikací v roce 2009 a na něm násedně identifikovat dopady na zaměstnatenost těchto účastníků, a to s akcentem na postavení osob ze znevýhodněných skupin (nízkokvaifikovaní, douhodobě nezaměstnaní, ženy, rodiče, zdravotně postižení, starší nebo vemi madí idé ad.). Naše zjištění o přínosech rekvaifikací v krátkodobém časovém horizontu jsou podobné těm, jež přinášejí výše zmíněné pubikace. V douhodobé perspektivě však naše studie expicitněji než jiné prokázaa, že viv účinků rekvaifikací na odchod účastníků z nejvíce ohrožených skupin na trhu práce z registru nezaměstnaných (v ideáním případě do zaměstnání, což se v řadě případů v roce 2009 skutečně stao) síí a vyrovnávají se tak šance nezaměstnaných na naezení zaměstnání. Tato zjištění interpretujeme z pozice sociáních vědců jako pozitivní (účast v rekvaifikaci nemusí mít totiž zejména v krátké době po jejím absovování pouze účinky ekonomicky měřitené, ae také má významné dopady na sebehodnocení účastníka a jeho cekové sociání fungování (srv. např. Horáková, Rákoczyová, 2003). Na druhé straně, účinky rekvaifikací na růst zaměstnanosti v obecné perspektivě (tj. bez vazby na sedování pozice nejvíce zranitených osob a regionů zasažených ve větší míře strukturání nezaměstnaností) bývají hodnoceny méně pozitivně. Některé makroekonomicky orientované práce napříkad ukazují, že rekvaifikační programy přispívají ke snižování růstu cekové míry nezaměstnanosti v ČR výrazně méně, než je tomu u obdobných programů v zahraničí (srv. např. Hujer et a., 2002) 16. Současně však tyto anaýzy připouštějí, že rekvaifikační programy - ve srovnání s ostatními nástroji aktivní poitiky trhu práce - patří mezi nejúčinnější opatření poitiky zaměstnanosti v ČR (srv. Kaíšková, 2010: 82). Naše studie prokázaa, že účinky rekvaifikací v ČR v roce 2009 byy významné zejména pro nezaměstnané z ohrožených skupin na trhu práce. Právě jim účast v programu významně napomoha k odchodu z nezaměstnanosti. Rekvaifikační programy tak považujeme - i přes některá úskaí naznačená v anaýze designu a reaizace těchto programů - za účené opatření aktivní poitiky pracovního trhu, které nejenže v porevoučním období přispěo k rychejší transformaci české ekonomiky a snazšímu formování pracovního trhu (napříkad sektoru sužeb, do něhož přecházea řada pracovníků z jiných profesí a byo třeba je dovzděat či rekvaifikovat), ae i v současné době napomáhá mnoha nezaměstnaným vyrovnat se s důsedky ekonomické recese (pní tedy nejen svoji kurativní, ae i preventivní funkci). S ohedem na výsedky anaýzy designu, reaizace a přínosů rekvaifikací, které jsme ve stručné podobě prezentovai v tomto příspěvku, ze formuovat násedující doporučení pro zefektivnění poitiky rekvaifikací v ČR. Doporučení zohedňující význam a rozsah rekvaifikačních programů Je nezbytné i nadáe podporovat význam rekvaifikačních programů jako kíčového opatření aktivní poitiky zaměstnanosti, které přispívá jak k prevenci nezaměstnanosti, tak k jejímu řešení. Rekvaifikace jsou totiž nástrojem, který je možné zachovat či rozšiřovat i v době, kdy jiná opatření aktivní poitiky zaměstnanosti nejsou toik průrazná a užívaná (v době recese jde o nejevnější a přitom vysoce efektivní nástroj k udržení zaměstnatenosti pracovní síy). Za tímto účeem je dáe nutné zvyšovat rozsah rekvaifikačních programů, a to jak s ohedem na vožené finanční prostředky, tak vzhedem k podíu nezaměstnaných pokrytých rekvaifikačními programy. Přesto, že jsou výsedné přínosy rekvaifikačních programů v krátkodobém horizontu méně intenzivní než v případě jiných opatření aktivní poitiky zaměstnanosti, jsou reativně hodně vysoké v deším časovém intervau a mají trvaejší charakter. Důraz na dostatečný rozsah rekvaifikačních programů může podnítit rychejší odchody většího počtu nezaměstnaných z registrů úřadů práce nebo může aespoň přispět k udržení a kutivaci idského kapitáu u širšího okruhu uchazečů o zaměstnání. V tomto ohedu bude zřejmě dáe účené posiovat spoupráci úřadů práce se vzděávacími a dašími institucemi a rozšiřovat rozsah reaizovaných rekvaifikačních programů a kapacitu pro individuání práci s uchazeči formou kontraktace sužeb. Je však přitom nezbytně nutná podpora a metodické vedení ze strany Ministerstva práce a sociáních věcí, a to proto, aby se zabránio podobným nedostatkům a zpožděním, jež vzniky v souvisosti s potřebou vypisování veřejných zakázek v roce Doporučení ke struktuře účastníků rekvaifikačních programů Zvyšování rozsahu a cekového dosahu rekvaifikačních programů by měo být podmíněno i daším zepšováním cíenosti těchto programů. Ukazuje se totiž, že epších výsedků v odivu z nezaměstnanosti dosahují rekvaifikační programy u skupin, které čeí na trhu práce vážnějším probémům a na které jsou přitom v současné době rekvaifikační programy cíeny nedostatečně (jde zejména 12 FÓRUM sociání poitiky 1/2013

15 Stati, studie, úvahy a anaýzy o nízkokvaifikované uchazeče, zdravotně postižené a osoby starší padesáti et). Cíenost rekvaifikací na ohrožené skupiny osob na trhu práce by byo dobré podpořit akcentem na možnost individuáního poradenství k vobě rekvaifikace (tato možnost sice reáně existuje, je třeba ji ae významně posíit). Individuání péče o uchazeče, kteří žádají o účast v rekvaifikačním programu (ae i o ty, jejichž účast v rekvaifikaci vyhodnotí zprostředkovate jako účenou), by totiž moha předejít disbaancím, jež vznikají v důsedku nevhodně zvoeného rekvaifikačního programu, a zabránit tak snížení výsedných přínosů rekvaifikací. Individuání podpora ze strany pracovníků veřejných sužeb zaměstnanosti navíc může posíit aktivitu a motivaci nezaměstnaných, kteří tímto získají dojem větší péče ze strany úřadů práce. S ohedem na potřebu prohoubení individuaizace práce s nezaměstnanými (a expicitně s potenciáními účastníky rekvaifikačních programů) je nutné zvažovat i kapacitní možnosti pracovníků úřadů práce, které bude nutné dáe posiovat (respektive bude nezbytné, aby došo k reorganizaci personáních kapacit tak, aby uchazeči více ohrožení rizikem douhodobé nezaměstnanosti získai přiměřenou a včasnou intervenci napříkad v podobě účasti v rekvaifikaci), současně je však třeba zvyšovat i profesní odborné kvaity poradenských pracovníků úřadů práce. Individuání a cíenou pomoc, kterou nabízejí programy financované z Evropského sociáního fondu, vidíme v tomto ohedu pouze jako dopňkové opatření. Evropské programy totiž mohou svými poradenskými aktivitami úřadům práce zčásti uevit, nemohou je však pně nahradit. Těžiště individuáního poradenství by proto i nadáe měo zůstat na úřadech práce, protože jedině tak je možné udržet kontinuitu individuání práce s uchazeči a koordinaci individuáního poradenství s dašími sužbami nezaměstnaným. Do budoucna proto bude nezbytné a vemi cenné propojit reaizaci rekvaifikačních programů s připravovaným konceptem zónového poradenství. To umožní épe posoudit potřeby jednotivých uchazečů o zaměstnání a identifikovat typy rekvaifikačních programů a jejich načasování tak, aby jejich přínosy pro zaměstnatenost a zaměstnanost různých skupin uchazečů byy co nejvyšší. Ve snaze podpořit cíenost rekvaifikačních programů k více znevýhodněným skupinám na trhu práce by byo rovněž účené přesněji kategorizovat skupiny osob ohrožených douhodobou nezaměstnaností prostřednictvím moderních prediktivních metod (profiování) a nastavit jasnější pravida výběru vhodných účastníků rekvaifikací. Bižší specifikace cíových skupin účastníků rekvaifikací (vypývající napříkad z konkrétně nastaveného modeu profiování jejich rizika douhodobé nezaměstnanosti) by moha díky porozumění heterogenitě uchazečů ze znevýhodněných skupin zepšit zacíení rekvaifikačních programů. Expicitněji stanovená pravida výběru uchazečů do rekvaifikací by navíc moha stimuovat důvěru nezaměstnaných ve sužby úřadů práce. Motivaci, která je pro některé skupiny významnou bariérou účasti v programu, by byo vhodné podpořit épe strukturovanými a diferencovanými incentivami. Ty by měy mít zřejmě nadáe finanční povahu, měy by ae épe reagovat na míru znevýhodnění některých skupin na trhu práce a také na aktuání životní okonosti. Pode našeho názoru by napříkad bya účená jejich diferenciace pode dosavadní pracovní zkušenosti uchazečů (tj. pode věku či odpracovaných et) nebo pode reáné životní a rodinné situace (zvážit napříkad přítomnost dětí v rodině, nezaměstnanost dotýkající se více čenů rodiny ad.). Uvědomujeme si přitom, že manipuace s výší dávky v nezaměstnanosti je systémovou záežitostí, kterou nebude tak snadné změnit. Jistou variantou řešení by moho být i zavedení napříkad jednorázového příspěvku v rámci dávek sociání pomoci při vstupu do rekvaifikačního programu. Rovněž kontroní a sankční mechanismy zvyšující efektivnost rekvaifikačních programů by měy épe zohedňovat handicapy a postavení nezaměstnaných na trhu práce. Mohy by být napříkad specifikovány vzhedem k déce nezaměstnanosti a k jejich dřívější účasti v rekvaifikačních programech nebo jiných opatřeních aktivní poitiky zaměstnanosti. Zabránio by se tím neefektivnosti sankcí v případě některých nezaměstnaných a podníti by se zájem o rekvaifikace u těch, kteří existující sankce vyhodnocují jako příiš siné (což bývají obvyke uchazeči, pro které má účast v rekvaifikaci zásadní přínos, napříkad starší idé nebo nízkokvaifikovaní). Doporučení týkající se kvaity rekvaifikačních programů a jejich přiměřenosti potřebám specifických skupin Spou s důrazem na rekvaifikační programy jako kíčová opatření aktivní poitiky zaměstnanosti je vhodné dáe akcentovat ty typy programů, které přispívají bezprostředně a cíeně k získání zaměstnání. Jde předně o profesní rekvaifikace s prvky pracovního výcviku u zaměstnavatee, které se douhodobě ukazují jako vysoce účinné pro odiv účastníků z registru nezaměstnaných. Právě akcent na praktické dovednosti zvyšuje hodnotu těchto programů v očích potenciáních zaměstnavateů a podporuje důvěru uchazečů ve vastní schopnosti, znaosti a dovednosti. V tomto smysu také doporučujeme posíit vazbu rekvaifikačních programů na získání tzv. díčí (profesní) kvaifikace, která účastníkovi umožní vykonávat konkrétní činnosti v rámci zvoené profese a zaměstnavatei zajistí transparentnost v dovednostech účastníka rekvaifikací a posíí tak vypovídací hodnotu závěrečného osvědčení o absovování rekvaifikačního programu. Možnost získat osvědčení o uděení díčí kvaifikace uchazečům o zaměstnání (ae také třeba zájemcům o zaměstnání nebo zaměstnancům, kteří cítí tuto potřebu) by navíc měa být pracovníky úřadů práce více mediaizována - informace o tomto mechanismu a jeho přínosech by měy být šířeji dostupné nejen nezaměstnaným, ae napříkad také zaměstnavateům. Dáe by mě být podporován i rozvoj programů všeobecně zaměřených a soužících spíše k prevenci než řešení douhodobé nezaměstnanosti. Takové rekvaifikační programy mají svůj význam havně v době ekonomické recese, kdy nejsou voná pracovní místa v takovém rozsahu, aby pokrya větší podí nezaměstnaných. Navíc, nespecifické rekvaifikační kursy zepšují orientaci některých skupin na trhu práce (havně madých idí, osob douhodobě vázaných na předchozího zaměstnavatee) a zvyšují jejich motivaci k účinnému hedání pracovního místa (v případě deší dobu nezaměstnaných uchazečů), a to bez ohedu na fázi ekonomického cyku. Naše anaýza totiž prokázaa, že v deší časové perspektivě mají i účastníci nespecifických programů vekou šanci na odchod z registru nezaměstnaných, a to často i získáním nového pracovního místa. U menšího procenta těch, kterým se po nespecifickém všeobecném rekvaifikačním programu nepodaří opustit evidenci nezaměstnaných, je pak zřejmý zejména aktivační a motivační prvek výsedných účinků. Spou s rozšiřováním rozsahu reaizovaných rekvaifikačních programů a zepšováním jejich cíenosti k ohroženým skupinám na trhu práce bude nadáe nutné zvyšovat a épe kontroovat kvaitu reaizovaných programů. Kvaita kursů je obzváš důežitá při reaizaci programů určených pro specifické znevýhodněné skupiny na pracovním trhu - je třeba je řádně diferencovat a programy uzpůsobit jejich potřebám a specifickým životním okonostem (šít je na míru). V tomto směru by měy být pracovníkům veřejných sužeb zaměstnanosti dány větší kompetence zasahovat do kvaity programů nabízených v rámci projektů Evropského sociáního fondu, čímž by měo dojít i k posíení ekonomické efektivity takových programů. Jako schůdnou vidíme zejména součinnost pracovníků úřadů práce, kteří mají na starosti rekvaifikace, s pracovníky odboru škoství, kteří disponují informacemi o podmínkách uděení akreditace konkrétním vzděávacím zařízením. Kvaita programů je spojena s jejich dékou. Jsme přesvědčeni, že by mě zůstat zachován obecný poměr mezi krátkodobými, střednědobými a douhodobými rekvaifikačními kursy. Déka programu FÓRUM sociání poitiky 1/

16 Stati, studie, úvahy a anaýzy by však měa více zohedňovat a odrážet potřeby jednotivých uchazečů. Krátkodobé programy by tak měy soužit především nezaměstnaným, jejichž zaměstnatenost není výrazněji imitována, je třeba ji pouze aktuaizovat nebo dopnit. Deší rekvaifikační programy by pak měy směřovat k více znevýhodněným osobám na pracovním trhu a měy by mít větší prostor jak pro obecnou přípravu, tak pro možnost praktického procvičení (zejména u zaměstnavateů). Posouzení vhodnosti typu rekvaifikačního programu včetně jeho déky je pak znovu spojováno s potřebou účinného individuáního poradenství k vobě rekvaifikace a s možností vázat účast v rekvaifikačním programu na koncept zónového poradenství. S ohedem na kvaitu rekvaifikačních kursů by byo žádoucí zvážit i možnost vytvořit a reaizovat speciaizované rekvaifikační programy pro starší uchazeče o zaměstnání, zdravotně postižené nebo nízkokvaifikované nezaměstnané ve větším rozsahu a variabinější nabídce než nyní. Tyto skupiny se totiž běžných rekvaifikačních programů účastní jen zřídka, a to zváště proto, že program nevyhovuje jejich potřebám, mají z účasti v něm strach nebo dopředu anticipují svůj neúspěch po ukončení programu. Obecně a pro širší popuaci nastavené kursy totiž nemají dostatečnou síu překonat bariéry vypývající z vyššího věku a nižší adaptabiity, ze zdravotního omezení nebo objektivních deficitů v obasti idského kapitáu. Proto je nezbytné, aby aktivní poitika zaměstnanosti nabízea takto ohroženým skupinám kvaitnější (i když mnohdy dražší) aternativy. Kvaitu a výsednou účinnost rekvaifikačních programů ze navíc podpořit vhodnou vazbou na daší podpůrná a dopňková opatření aktivní poitiky zaměstnanosti. Pozitivně přitom hodnotíme současné snahy pracovníků veřejných sužeb zaměstnanosti častěji vázat účast v rekvaifikaci na podmínky pomoci při zprostředkování zaměstnání sestavené v individuáním akčním pánu. Tento postup ze dáe jen doporučit, protože podněcuje vstup do rekvaifikačního programu u skupin, které by za jiných okoností účast v rekvaifikaci nezvažovay, a zároveň posiuje pocit zodpovědnosti jak za výběr a úspěšné absovování programu, tak za cekové řešení situace nezaměstnanosti. Dáe by ovšem byo třeba zvážit i propojení některých rekvaifikačních programů (zejména těch, které specificky rozvíjejí zaměstnatenost starších osob, nízkokvaifikovaných, zdravotně postižených nebo douhodobě nezaměstnaných) na opatření tvorby pracovních míst, a to napříkad i ve veřejném sektoru. U osob s rozsáhejšími nebo mnohočetnými bariérami vstupu na běžný pracovní trh totiž mohou být podpora zaměstnatenosti a na ní navazující (by dočasné) zaměstnání významnou (někdy i aktuáně jedinou) formou začenění na pracovní trh. Nadáe se jeví jako účené také rozvíjet a obohacovat tzv. monitoring zaměstnavateů. Vybraní pracovníci úřadů práce by měi aktivně budovat vztah veřejných sužeb zaměstnanosti se zaměstnavatei v regionu a nejen při reaizaci, ae i při pánování rekvaifikačních programů zohedňovat jejich potřeby a požadavky. To ae vyžaduje jistou míru fexibiity v reaizaci rekvaifikačních programů, která nesmí být omezována centráně nastavenými institucionáními mechanismy. Je proto nezbytné, aby napříkad reaizace rekvaifikačních programů formou veřejných zakázek nebránia potřebě měnit fexibině dodavatee rekvaifikačních kursů nebo jejich obsahové zaměření. Uzavřené smouvy o reaizaci veřejné zakázky v obasti vzděávání a výcviku pracovní síy by tak zřejmě neměy být uzavřeny na douhou dobu, nebo to významně omezuje soutěžení mezi dodavateskými vzděávacími subjekty a znepružňuje to reakce poitiky zaměstnanosti na měnící se podmínky na trhu práce (respektive na aktuání požadavky zaměstnavateů). * Tato studie vznika s podporou Grantové agentury České repubiky v rámci výzkumného záměru Modernizace české sociání poitiky: k zaměstnanosti vstřícnému modeu? (GAP404/11/0086). 1 V první výzkumné otázce jde o to zjistit: 1) jaké jsou cíe a podmínky reaizace programů rekvaifikací v rámci aktivní poitiky pracovního trhu (tj. význam v rámci aktivní poitiky trhu práce, egisativní prostředí, cíe, dekarované prostředky k dosažení cíů) a 2) jaké typy rekvaifikací, pro koho a za jakých podmínek reaizují úřady práce (tj. typy rekvaifikací obecně i ve vazbě na předvstupní požadavky, dekarovaná versus reáná cíenost na jednotivé skupiny pode typů programů, rozsah programů, pociované probémy při reaizaci programů, vnímaný dopad ekonomické recese na reaizaci rekvaifikačních programů ad.) (bíže viz Horáková, 2011b: 68). 2 Druhá výzkumná otázka zjišuje: 1) zda ovivňují rekvaifikační programy schopnost účastníků opustit registr nezaměstnaných (v různých časových intervaech), 2) jak si v tomto ohedu stojí účastníci rekvaifikací z ohrožených skupin ve srovnání s jinými nezaměstnanými (neúčastníky, nepřísušníky ohrožených skupin), 3) které faktory nejvíce přispívají k odchodu účastníků rekvaifikačních programů z registru nezaměstnaných a které faktory je naopak snižují (prvky kvaity, rozsahu a cíenosti programů), a 4) jaké jsou daší trajektorie absoventů rekvaifikací při pohybu na trhu práce (tj. přecházejí do daších opatření aktivní poitiky zaměstnanosti, získávají zaměstnání - vastními siami nebo za pomoci ÚP, odcházejí do ekonomické neaktivity?) (bíže viz Horáková, 2011b: 68). 3 Tento zákon v současnosti ohrožené skupiny nevymezuje. V době provádění výzkumu však kad důraz na zvýšenou pozornost pracovníků úřadů práce při práci s madými idmi a absoventy do 20 et, s osobami staršími 50 et, se zdravotně postiženými, s těhotnými ženami a kojícími matkami do devíti měsíců po porodu, s rodiči dětí ve věku do 15 et, s nezaměstnanými vedenými v evidenci dée než 5 měsíců, s osobami ze socio-kuturně znevýhodněného prostředí a s azyanty. 4 Konkrétně jsme provedi smíšený mode evauace s orientací na cíe, prostředky i vybrané efekty programu (bíže Schmid et a, 1996; Brickmayer a Weis, 2000, Gazier, 2000, Chan, 2005). Jde o způsob hodnocení, který patří mezi moderní evauační metody, které popírají příišnou technizaci evauačních postupů a zdůrazňují spíše ogiku intervence, její předpokady a kontext jako východiska pro hodnocení účinků programu. Hend (2005) v této souvisosti rozišuje dva typy smíšeného výzkumu: výzkum pomocí míchání metod, které je vyvoáno aktuání potřebou v průběhu či ke konci výzkumného šetření, a výzkum na zákadě smíšeného modeu. V případě našeho výzkumu šo o druhou variantu, tedy o výzkum na zákadě smíšeného modeu, který umožňuje apikovat různé kvaitativní a kvantitativní metody uvnitř jednotivých fází výzkumného procesu. 5 Námi provedené hodnocení rekvaifikačních programů představuje tzv. programovou evauaci. Ta nabízí využití různých sociáně vědních metod pro určení či posouzení toho, zda je nabízená veřejná sužba cíená a vychází vstříc potřebám konkrétních uživateů a zda jim reáně pomáhá (Gazier, 2000). Pode Rossiho a Freemana (1999: 10) je programová evauace současně jakousi manažerskou poitickou aktivitou, která odhauje význam poitických rozhodnutí a možnosti aokace zdrojů pro pánování, design, impementaci a pokračování programu, jež směřuje k řešení probémů a zepšení životních podmínek idí (srv. Cranston, 1992). 6 Anaýze dokumentů byy podrobeny egisativní dokumenty (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání kvaifikací, Vyháška č. 519/2004 Sb., o rekvaifikaci uchazečů a zájemců o zaměstnání a o rekvaifikaci zaměstnanců, Vyháška č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náežitosti žádosti o akreditaci vzděávacího programu, organizace vzděávání v rekvaifikačním zařízení a způsob jeho ukončení), programové materiáy (Národní program reforem ČR na roky , Zpráva o pnění Národního programu reforem ČR na roky , Program reaizace aktivní poitiky zaměstnanosti v roce 2009) a strategické dokumenty (Strategie rozvoje idských zdrojů pro ČR, Strategie ceoživotního učení ČR). 7 Primární databáze rozhovorů zahrnovaa cekem 45 kvaitativních rozhovorů provedených v etních měsících roku 2010 s řídícími i výkonnými pracovníky úřadů práce v šesti záměrně vybraných okaitách (poovina z okait se potýká tradičně s vekými probémy na trhu práce, zbyá poovina okait bya pode výsedků ekonomických ukazateů (míry nezaměstnanosti, podíu douhodobě nezaměstnaných a počtu nezaměstnaných na voné pracovní místo) významně zasažena nezaměstnaností v souvisosti s dopady ekonomické recese). 8 Pro naši anaýzu jsme využii dat sbíraných jednotivými úřady práce a kompetovaných prostřednictvím tzv. systému OKpráce. Databáze systému OKpráce za rok 2009 zahrnovaa informace o cekem nezaměstnaných, kteří byi v evidenci úřadů práce k (tj. k tomuto datu se do evidence nezaměstnaných nově registrovai nebo v ní setrvávai z dřívějšího období) nebo do evidence vstoupii kdykoiv v průběhu roku 2009 (do ). 9 Patří mezi ně: 1) právo na pomoc při zprostředkování zaměstnání včetně vyhedávání vhodného zaměstnání, poradenství a poskytování informací o pracovních příežitostech; 2) právo na podporu v nezaměstnanosti při spnění zákonem stanovených podmínek; 3) právo na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, pokud ji uchazeč potřebuje, a 4) právo na pracovní rehabiitaci v případě osob se zdravotním postižením. Tato práva jsou současně dopněna souborem povinností uchazečů o zaměstnání (MPSV, 2011a). 10 Rekvaifikace představuje takovou aktivitu, která vede k získání nové kvaifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohoubení dosavadní kvaifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování (Zákon č. 435/2004 Sb. 108 odst. 1). Zákon připouští označení rekvaifikace i v případě, kdy kvaifikaci získává čověk, který žádnou kvaifikací dosud nedisponuje. 11 Rekvaifikační programy přitom tradičně patří mezi nejčastěji používaná a nejevnější opatření české aktivní poitiky trhu práce. Data MPSV napříkad ukazují, že zatímco výdaje na opatření spojená s tvorbou pracovních míst se na jednoho účastníka v roce 2009 pohybovay v řádech statisíců (veřejně prospěšné 14 FÓRUM sociání poitiky 1/2013

17 Stati, studie, úvahy a anaýzy práce: cekové výdaje tisíc Kč, počet umístěných uchazečů 4834, nákady na jednoho umístěného uchazeče 283,7 tisíc Kč; spoečensky účená pracovní místa: cekové výdaje tisíc Kč, počet umístěných uchazečů 6859, nákady na jednoho umístěného uchazeče 143,6 tisíc Kč; podpora zdravotně postižených prostřednictvím chráněných zaměstnání: cekové výdaje tisíc Kč, počet umístěných uchazečů 1231, nákady na jednoho umístěného uchazeče 262,8 tisíc Kč - viz Statistická ročenka trhu práce v ČR 2009 a statistiky výdajů MPSV), výdaje na účastníky rekvaifikací dosáhy ve stejném období průměrné výše neceých 10 tisíc Kč, a to jak s ohedem na nepříiš veký cekový objem investovaných prostředků (v roce 2009 čini tento objem tisíc Kč), tak i vzhedem k vekému počtu účastníků rekvaifikací ve srovnání s počty účastníků jiných programů. Cekově tak výdaje na jednoho účastníka rekvaifikací dosáhy hodnoty téměř pětinásobně menší ve srovnání s průměrnými výdaji na jednoho účastníka opatření aktivní poitiky pracovního trhu (9744 Kč na jednoho účastníka rekvaifikací vs Kč na jednoho účastníka opatření aktivní poitiky trhu práce obecně) (Horáková, 2011b: 100). 13 Zákon o zaměstnanosti ve znění patném od v paragrafu 33 uvádí pouze obecnou tezi, že zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání je třeba věnovat uchazečům, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. 14 Srovnej např. profiovací modey Worker Profiing and Re-empoyment Services v USA, Kansmetr v Nizozemsku nebo Job Barometr v Dánsku. Statistický mode profiování je vyvíjen pracovníky Výzkumného ústavu práce a sociáních věcí v Praze (bíže viz Soukup, 2011 nebo Soukup, Michaička a Kotíková, 2009). 15 Vhodnost modeu binární ogistické regrese jsme testovai prostřednictvím Nagekerkova pseudo R Square. Ten dosáh hodnoty 0,127, což naznačuje, že mode vysvětuje vztah proměnných reativně dobře. 16 Napříkad Kaíšková (2010) ukazuje, že: zvýšení růstu míry participace v rekvaifikačních programech o 1 % vede pode odhadnutých koeficientů ke snížení růstu míry cekové nezaměstnanosti o 0,05 %. (Kaíšková, 2010: 83). Literatura: Bergemann, A., Fitzenberger, B., Speckesser, S Evauating the Dynamic Empoyment Effects of Training Programs in East Germany Using Conditiona Difference-in-Differences. Journa of Appied Econometrics, 24, 5, pp Biewen, M., Fitzenberger, B., Osikominu, A., Waer, M Which Program for Whom? Evidence on the Comparative Effectiveness of Pubic Sponsored Training Programs in Germany. IZA Discussion Papers Bonn: Institute for the Study of Labor (IZA). Brickmayer, J. D., Weiss, C Theory-based evauation in practice: What do we earn? Evauation Review, 24, 4, pp Brown, P., Hesketh, A., Wiiams, S Empoyabiity in a Knowedge-Driven Economy. Journa of Education and Work, vo. 16, 2003, no. 2, pp European Commission. 2007a. Empoyment in Europe Brusses: EC. European Commission. 2007b. Towards Common Principes of Fexicurity: More and better jobs through fexibiity and security. Brusses: EC. European Commission Empoyment in Europe Brusses, EC. European Commission. 2010a. EVROPA Strategie pro inteigentní a udržitený růst podporující začenění. Brusses, EC. European Commission. 2010b. An Agenda for new skis and jobs: A European contribution towards fu empoyment. Communication from the Commission to the European Pariament, the Counci, the European Economic and Socia Committee and the Committee of the Regions. Brusses: EC. Forrier, A., Ses, L., Hootegem, G. V., De Witte, H., Steene, T. Van Der Temporary Empoyment and Empoyabiity. Training Opportunities and Efforts of Temporary and Permanent Empoyees. Research Report Kathoieke Universiteit Leuven. Fugate, M., Kinicki, A. J., Ashforth, B. E Empoyabiity: A psycho-socia construct, its dimensions, and appications. Journa of Vocationa Behavior. 65, pp Paper seected for the Best Paper Proceedings of the 2003 Annua Meeting of the Academy of Management, Seatte (Organizationa Behavior Division). Gazier, B Empoyabiity: An evoutionary notion, an interactive concept. In: Gazier, B. (ed.). Empoyabiity: Concepts and poicies. Berin: Institute for Appied Socio-Economics, pp Gazier, B Evauation of active abour market poicies: european experiences. Manuscript. Apri Paris. Grip, A.,de, Loo, J., Sanders, J The Industry Empoyabiity Index: Taking account of suppy and demand characteristics. Internationa Labour Review, 143, 3, pp Hend, J Kvaitativní výzkum: zákadní metody a apikace. Praha: Portá. Heyes, J Enhancing empoyabiity: poicy measures in a time of crisis. Turin, Itay: Internationa training centre of the ILO. Hora, O Srovnání efektů aktivní poitiky zaměstnanosti reaizované v České repubice v etech In: Sirovátka, T., Hora, O., Horáková, M., Jahoda, R., Šimíková, I., Vyhída, J. Ohrožení na trhu práce v měnících se podmínkách. Nepubsikovaný materiá. Brno: VÚPSV. Horáková, M Ohrožení na trhu práce (pode dat systému OK práce). In: Sirovátka, T., Hora, O., Horáková, M., Jahoda, R. Šimíková, I., Vyhída, J. Ohrožení na trhu práce v měnících se podmínkách. Nepubikovaný materiá. Brno: VÚPSV. Horáková, M. 2011a. Empirické zhodnocení významu idského kapitáu v době ekonomické recese. Fórum sociání poitiky č. 1, s Horáková, M. 2011b. Pracovní vzděávání a výcvik: podpora zaměstnatenosti, nebo iuze? Přínosy rekvaifikačních programů pro zaměstnatenost účastníků (s přihédnutím k postavení ohrožených skupin na trhu práce). Disertační práce. Brno: FSS MU. Horáková, M., Rákoczyová, M Přínosy rekvaifikací pro znevýhodněné skupiny nezaměstnaných. In: Sirovátka, T., Mareš, P. (eds.). Trh práce, nezaměstnanost, sociání poitika. Brno: Masarykova univerzita, s Hujer, R.; Bien, U.; Caiendo, M.; Zeiss, C. (2002): Macroeconometric Evauation of Active Labour Market Poicies in Germany - A Dynamic Pane Approach Using Regiona Data. IZA Discussion Papers No Chen, H., T Practica Program Evauation. Thousand Oaks: Sage Pubications. Kuve, J., Lehmann, H., Schmidt, C. M Disentanging Treatment Effects of Active Labor Market Poicies: The Roe of Labor Force Status Sequences. Labour Economics, 15, pp Kaíšková, K Aktivní poitika zaměstnanosti a její efekty na nezaměstnanost v regionech České repubiky. Dipomová práce. Praha: FSV UK, Institut ekonomických studií. Karásková, I Rekvaifikace a jejich viv na zaměstnanost uchazečů o zaměstnání v okrese Brnovenkov. Fórum sociání poitiky č. 4, s Kuhavý, V., Sirovátka, T Hodnocení efektivity programů APZ a doprovodných nástrojů a projektů poitiky zaměstnanosti v roce Výzkumná zpráva. Brno: VÚPSV. Larsson, L Evauation of Swedish youth abour market programmes. Journa of Human Resources, 38, 4, pp Lechner, M., Mique, R., Wunsch, C Long-Run Effects of Pubic Sector Sponsored Training in West Germany. Discussion Paper No Mannheim: Centre for European economic research. MPSV Statistická ročenka trhu práce v České repubice Praha: Ministerstvo práce a sociáních věcí, Odbor anaýz a statistik. MPSV. 2011a. Zákadní práva a povinnosti uchazeče a zájemce o zaměstnání. MPSV. 2011b. Mateřských škoek je máo, dětí hodně. MPSV, Odděení styku s veřejností. Navrátiová, V Rekvaifikace a vzděávání dospěých v Jihomoravském kraji. Dipomová práce. Brno: FSS MU. OECD Labour Market Programmes and Activation Strategies: Evauating the Impacts. In Empoyment Outook, Chapter 4. Paris: OECD. pp OECD. 2009a Empoyment Outook. Tacking the Jobs Crisis. Paris: OECD. OECD. 2009b. Education at a Gance 2009: OECD Indicators. Paris: OECD. Pruijt, H., Dérogée, P Empoyabiity and job security, friends or foes? The paradoxica reception of empoyacurity in the Netherands. Socio-Economic Review, 4, 7. pp Rossi, P. H., Freeman, H. E Evauation. A Systematic Approach. SAGE Pubications. Schmid, G Transitiona Labour Markets: A New European Empoyment Strategy. Discussion Paper FS I Berin: Wissenschaftszentrum Berin für Soziaforschung. Sadká, H Rekvaifikace v daším vzděáváni dospěých, úoha v OU a SOU. Dipomová práce. Brno: FSS MU. Sirovátka, T., Horáková, M., Rákoczyová, M., Kuhavý, V Hodnocení programů aktivní poitiky zaměstnanosti na okáním trhu práce: hodnocení kvaity a přínosů rekvaifikací a veřejně prospěšných prací účastníky. Průběžná zpráva z 2. etapy výzkumného projektu. Brno: VÚPSV. Sirovátka, T., Kuhavý, V Programy aktivní poitiky zaměstnanosti v ČR v roce 2005: Hodnocení efektů na nezaměstnanost v roce Brno: VÚPSV. Sirovátka, T., Kuhavý, V., Horáková, M., Rákoczyová, M. 2003a. Hodnocení programů aktivní poitiky zaměstnanosti na okáním trhu práce: přínosy rekvaifikací a daších nástrojů APZ na Břecavsku. Průběžná zpráva z výzkumného piotního projektu. Brno: VÚPSV. Sirovátka, T., Kuhavý, V., Horáková, M., Rákoczyová, M. 2003b. Hodnocení programů aktivní poitiky zaměstnanosti na okáním trhu práce. Závěrečná zpráva z piotního výzkumného projektu. Brno: VÚPSV. Sirovátka, T., Rákoczyová, M Rozsah a cíenost programů aktivní poitiky zaměstnanosti v ČR, zájem o programy a motivace účastníků. Hodnocení programů aktivní poitiky zaměstnanosti na okáním trhu práce. Brno: VÚPSV. Sirovátka, T., Rákoczyová, M Přínosy veřejně prospěšných prací k sociánímu začenění a k získání zaměstnání. In: Mareš, P., Sirovátka, T. (eds.). Trh práce, nezaměstnanost, sociání poitika. Brno: FSS MU, s Soukup, T Profiování a heterogenita uchazečů o zaměstnání. Disertační práce. Brno: FSS MU. Soukup, T., Michaička, L., Kotíková, J Třídění uchazečů na úřadech práce - řešení probematiky cíení APZ a poradenství. Praha: VÚPSV. Statistická ročenka trhu práce v České repubice Praha: Ministerstvo práce a sociáních věcí, odbor anaýz a statistik. Váda ČR Zpráva o pnění Impementačního pánu Strategie ceoživotního učení za rok Usnesení č. 4 ze dne 4. edna Vyháška č. 519/2004 Sb., o rekvaifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvaifikaci zaměstnanců. Weber, A., Hofer, H., Empoyment effects of eary interventions on job search Program. IZA Discussion Papers Bonn: Institute for the Study of Labor (IZA). Weinert, P. et a Empoyabiity: From Theory to Practice. New Brunswick: Transaction Pubishers. Withagen, T., Tros, F., van Lieshout, H Towards Fexicurity? : baancing fexibiity and security in EU member states. Working Paper. Tiburg University: OSA/Institute for Labour Studies. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Autorka působí na Fakutě sociáních studií MU v Brně a probematikou zaměstnanosti se zabývá douhodobě. FÓRUM sociání poitiky 1/

18 Stati, studie, úvahy a anaýzy Inkuze jako akmusový papírek českého vzděávacího systému Dana Moree Inkuze je tématem, které je v České repubice často dáváno do souvisosti i se sociáním vyoučením. Měa by se stát konceptem, který pomůže sociání vyoučení odstranit. Ze zahraničí víme, že koncept může fungovat za spnění některých systémových podmínek, které však budou podpořeny i změnou kutury - tedy sdíených hodnot a významů, spoečného přesvědčení o tom, jak se věci mají děat. Inkuze také vyžaduje zapojení ceé řady aktérů - od státní správy přes zřizovatee až po konkrétní učitee, ae také rodiče a žáky. Učiteé a jejich důvěra v to, že inkuze může fungovat, jsou však samozřejmě hráči kíčovými. V čánku jsou představeny výsedky kvaitativního výzkumu na téma inkuze ze dvou ško v menším městě ve Středočeském kraji. Po úvodním představení reevantních teoretických konceptů zasazujících inkuzi do kontextu transformující se země představíme výsedky výzkumu i diskusi zakončenou doporučeními. Souvisost mezi zvyšujícím se sociáním vyoučením některých skupin obyvatestva a vzděáváním je i v České repubice vnímána jako nepopiratený fakt. V posedních někoika etech - konkrétně po rozsudku D. H. a ostatní proti České repubice - se téma vztahu mezi sociáním vyoučením a vzděáním propojio s tématem inkuze ve škoství. Ta je představována jako jeden z principů, které by měy umožnit začeňování dětí se speciáními vzděávacími potřebami do havního vzděávacího proudu (Janebová, 2010; OECD, 2012). Termín inkuze se v posedních dvaceti etech prosazuje ve světě jako snaha navazující na pokusy o integraci, které jsou datovány do et minuého stoetí (Brusing & Pepin, 2003). Termín inkuze je dáván do souvisosti se zařazováním žáků se speciáními vzděávacími potřebami do havního vzděávacího proudu. Fiozofie za tímto přístupem znamená podstatnou změnu interpretace toho, co se ve škoách děje. Cíem škoní docházky není jen výuka (teaching), ae vzděávání (education), jehož cíem je rozvíjet ceé dítě, jeho dovednosti, postoje, ae i znaosti nezbytné pro úspěšné zařazení do spoečnosti (Katz & Mirenda, 2002: 14). Takové vzděávání se pak týká všech dětí včetně těch se speciáními vzděávacími potřebami. Ideáem tedy je, aby se tyto děti vzděávay spoečně s ostatními, protože jen tak se obě skupiny mohou dobře připravovat na spoečný život v jedné spoečnosti. Inkuze se snaží navázat na integrační snahy především v tom smysu, že oproti integraci akcentuje fakt, že pouhá fyzická přítomnost dítěte se speciáními vzděávacími potřebami ve třídě nestačí. Dítě musí být pně začeněno do všech aktivit ve třídě, musí být pnohodnotnou součástí třídního koektivu. Inkuze jako reativně nový princip, který by se mě začít apikovat, s sebou samozřejmě přináší i otázku změn ve vzděávacím systému. Pode všeho současný stav inkuzi příiš nepomáhá a její umožnění vyžaduje také změnu jak struktury vzděávacího systému, tak i myšení jde o to změnit náhed na děti se speciáními vzděávacími potřebami i na škou jako takovou (např. zpráva OECD z roku 2012 přináší seznam konkrétních doporučení, která se týkají jak změny škoního kimatu, tak i struktury vzděávacího systému). Z iteratury však víme, že veké změny jsou většinou vnímány jako nežádoucí, protože a priori znamenají přerušení starých zaběhaných mechanismů, a tak jsou z principu vždy sožitější než zachování statusu quo (Fuan, 2000; Goodson, 2004). Otázkou spoečenské změny a konkrétně změny ve vzděávacím systému se zabývaa ceá řada teoretiků i výzkumníků. Ti se shodují v tom, že změnu neze prosadit, pokud se týká jen jedné části systému. Právě proto, že se jedná o systém, v kterém se jeho jednotivé prvky vzájemně ovivňují, je nutné uvažovat o změně kompexně (Hajisoteriou, 2010; Jakobi, 2005; Seddon, 2005; Siova, 2005; Wikins et a., 2010). To v praxi znamená zabývat se mnoha paraeními procesy: top-down versus bottom up approach se zabývají tím, na kterých úrovních změna probíhá. Topdown označuje směr shora doů tedy to, že změna je iniciována na centrání úrovni a pak je namířena na dění v jednotivých škoách. Bottom-up označuje naopak změnu, která vzniká zdoa a snaží se odsud změnit ceý systém (Fuan, 2000). Kromě pohedu shora doů a zdoa nahoru je však potřeba vnímat ještě daší procesy, jako restrukturaizaci v kombinaci se změnou kutury (Fuan, 2000). Restrukturaizace znamená změny ve struktuře způsob financování, děení pravomocí, obsazování postů, možností výběru škoy apod. Změna kutury je pak samozřejmě sožitější. Jde o změnu nebo posuny ve sdíených významech, hodnotách, přesvědčeních, ae také rituáech a symboech, které to vše vynášejí na světo světa. Pro úspěšnou transformaci je potřeba aktivovat všechny sožky starat se jak o změnu struktury, tak i kutury a zajistit, aby se aktivovay jak směrem shora doů, tak i opačně. Pokud se tak nestane, hrozí, že k reáné změně nedojde, zůstane jen kosmetickou úpravou bez reáného efektu. Znamená to tedy, že pro skutečnou změnu je potřeba získat ceou řadu aktérů. Jenže jak víme z iteratury i z praxe, právě to je v zemích procházejících obdobím transformace často vemi obtížné, a to hned z někoika důvodů (více např. viz Berend, 2009; Homes, 1997; Kennedy, 2002). Změna vzděávacího systému je obtížná v každé spoečnosti a je vždy neodmysiteně spjatá s daným kontextem (Goodson, 2005; Veugeers, 2007; Hargreaves & Fuan, 2009). Ve spoečnosti, která prochází fází transformace, je však ještě o mnoho sožitější právě díky těmto principům restrukturaizace a změny kutury. Řada autorů, kteří se zabývai změnami ve střední a východní Evropě po roce 1989, dospěa k názoru, že veké přání ryche dohnat západní Evropu vedo na začátku 90. et k absoutní preferenci změn struktur, které byy také nezbytné. V rámci této restrukturaizace se však většinou zapomněo na změnu kutury, která by pak zapnia nově vytvořený prostor. A tak se často stávao, že transformace získávaa čím dáe tím více obsah Potěmkinovské vesnice, která mění kuisy, za nimi však vše běží pode starých pravide. Děje se tedy často jen naoko. (Berend, 2009; Dahrendorf, 2005; Sztompka, 1993). Proces transformace, který by nastartován ve střední a východní Evropě, přiše navíc v době gobaizace a zvýšeného cestování nejen osob a kapitáu, ae také myšenek. Nové koncepty a nápady na změny přicházey často z jiné země, jiného prostředí a byo třeba je kontextuaizovat, zasadit do nových podmínek. V iteratuře se pro tento jev vži termín cestující poitiky (traveing poicy) (Jones & Aexiadou, 2001; Ozga & Jones, 2006; Seddon, 2005). Někdy přichází v podobě osvědčeného návrhu na řešení nějakého probému, jindy v podobě nové mezinárodní reguace nebo jako důsedek rozhodnutí soudu jako např. v případě D. H. a ostatní. Otázkou pak samozřejmě je, jak tyto nové koncepty ovivňují již zaběhané postupy v dané zemi a jak vážně jsou impementovány do již existujících struktur. Nový termín inkuze se jeví jako jeden z těch, které přišy do České repubiky zvenku, a to ve dvojí interpretaci. Jedni v termínu vidí způsob řešení segregace v českém škoství, jiní jen nesmysnou povinnost vypývající z neakceptovatené- 16 FÓRUM sociání poitiky 1/2013

19 Stati, studie, úvahy a anaýzy ho rozsudku ve věci D. H. a ostatní. Pokud však vezmeme vážně v úvahu Fuanův argument, že pro změnu je potřeba aktivizovat a motivovat ceou řadu hráčů, nabízí se otázka, jak inkuzi jako princip do českého škoství vnést a zda je české prostředí na tento nový koncept připraveno épe řečeno, otázkou je, co všechno se musí stát, aby skutečná změna možná bya. Z mezinárodní iteratury a existujících výzkumů víme o inkuzi ceou řadu faktů, které jsou univerzání. Inkuze možná je, a pokud je apikována správně, vede dokonce ke zvyšování kvaity výuky (Dyson, Fare, Poat, Hutcheson a Gaannaugh, 2004; OECD, 2012). K tomu, aby to byo možné, je však třeba aktivovat jak ředitee, tak i učitee, apikovat správné metody a zajistit ceou řadu podpůrných opatření pro škoy (Janebová, 2010; OECD, 2012). Pokud jsou tyto podmínky spněny, kvaita výuky v inkuzivních škoách dokonce roste nebo minimáně nestagnuje, nemění se. V Českém kontextu však v tuto chvíi čeíme situaci, kdy centrání úroveň inkuzi nijak zváš neřeší. V roce 2010 sice zaháji činnost na Ministerstvu škoství, mádeže a těovýchovy tzv. NAPIV Národní akční pán inkuzivního vzděávání, v jehož rámci měa skupina cca 80 expertů z nejrůznějších organizací připravit koncept pro zavedení inkuze do ško. Po změně na postu ministra však v roce 2011 veká část expertů na protest proti nečinnosti MŠMT tuto skupinu opustia a do dnešního dne není známý žádný výstup z činnosti zbytku této expertní supiny. Inkuze je tedy ponechána na dobré vůi jednotivých ško, které k ní často nemají vekou motivaci (Svoboda a ko., 2009), a ceý probém inkuze se často redukuje na obavy ze zrušení praktických ško. Protože inkuze je nejvíce závisá na ochotě konkrétních pedagogů koncept apikovat, je nutno do debaty o inkuzi zapojit právě i pedagogy. A za tímto účeem proběh výzkum prezentovaný v tomto čánku. Terénní výzkum Výzkum k tématu inkuze proběh v etech 2010 a 2011 v obci, kterou budeme pro potřeby tohoto čánku nazývat Remízkem, na dvou škoách, které jsou umístěny cca 200 metrů od sebe. Jedna ze zkoumaných ško je někoikapatrová budova z konce 19. stoetí a budeme ji nazývat Lípa, druhá je paneová škoa z 60. et 20. stoetí sestavená z někoika pavionů obkopujících centrání pato - budeme jí říkat Kaštan. Obě škoy jsou přibižně stejně veké - počty žáků koísají mezi 500 a 600. V obci Remízek je pro dopnění ještě Zákadní škoa praktická s maximání kapacitou 100 žáků. Ta má ve městě vemi dobrou pověst, v posedních etech se však díky sabým popuačním ročníkům potýká s nedostatkem žáků. Při jednání na radnici pad návrh, že by se transformovaa v daší zákadní škou. Otázky týkající se inkuze byy zařazeny jako samostatná část širšího výzkumu, který se zabýva transformací kutury škoy ve sedované okaitě. Právě proto byi osoveni učiteé, kteří na obou škoách učii koem roku 1989, a pak ti, kteří jsou zde v současnosti. Výzkumu se zúčastnio 29 učiteů a dva zaměstnanci místní radnice (konkrétně starosta a místostarostka), protože i oni byi dříve v některých funkcích na obou sedovaných škoách. Rozhovory byy nahrávány a přepisovány, kvaitativní kategorizace s otevřeným kódováním bya apikována jako metoda zpracování dat. V textu jsou havní kategorie vyznačeny tučně. Výsedky Učiteé na obou sedovaných škoách se neišii v tématech, která s inkuzí spojují, iši se jen důraz, který na jednotivá témata učiteé dávai. Proto v tomto čánku nebudeme rozišovat mezi oběma škoami a nebudeme představovat hubší anaýzu rozdíů v prostředí na obou škoách. Při samotném vysovení termínu inkuze je u většiny respondentů potřeba vysvětit, co se pod ním rozumí. V okamžiku, kdy mají pocit, že rozumí nastoenému tématu, reagují v tom smysu, že to je integrace, akorát dnes se tomu říká inkuze. Už při tomto úvodu k tématu je z reakcí učiteů patrné, že mají v současnosti zvýšenou citivost na množství změn a zavádění nových termínů, které je nutí nově pojmenovávat jevy, které už douho ve škoství znají a registrují, aniž by toto nové označení přineso v jejich očích reánou změnu do praxe. První téma, které učiteé začnou v návaznosti na terminoogické vyjasňování zmiňovat, je otázka, které děti patří do havního vzděávacího proudu, neboi - kdo je mainstream? Na jednu stranu učiteé připouštějí rovný přístup ke vzděávání, na druhou stranu si kadou otázku, koho a proč je potřeba integrovat. Učiteé totiž zažívají prostředí ško jako vemi diverzifikované - především na prvním stupni je dětí ceá škáa - od vemi taentovaných až po děti se speciáními vzděávacími potřebami. Jenže taentované děti zpravida ve škoách vydrží jen do páté třídy a pak odchází na osmietá gymnázia, což je pode učiteů také v pořádku. Již méně v pořádku je však pode respondentů to, že na osmietá gymnázia odcházejí i děti, které nejsou výrazně taentované. Spoečenský tak na možnost vystudovat střední i vysokou škou v kombinaci se sabšími popuačními ročníky vytváří reaitu, ve které je reativně jednoduché se na osmietá gymnázia dostat. Rodiče to využívají jako příežitost protačit své potomky co nejvýše stávajícím vzděávacím systémem, a tak se na gymnázia a pak na střední škoy dostávají i děti s trojkami a čtyřkami. Pode učiteů tahe praxe signaizuje degradaci ceého vzděávacího systému, v kterém dochází k odtržení reáných znaostí a dovedností od známky. Rodiče si však často přejí především dobré známky, aby se děti snadno dostay na gymnázia a střední škoy, a není pro ně tak důežité, zda dobré známky vystihují reáné znaosti a dovednosti dítěte. Tato praxe má pode učiteů negativní dopad na skadbu žáků na zákadní škoe od páté třídy výš. Tahouni - i ti průměrní, zmizí na osmietá gymnázia, ceé tempo se zpomaí, přestane fungovat přirozená konkurence a kvaita kesá. Zajímavé je, že v tomto kontextu učiteé rozišují své postoje v roi učitee a v roi rodinného přísušníka dítěte, což také otevřeně přiznávají a refektují. Jako učiteé by si přái, aby tahouni zůstávai na zákadní škoe i po páté třídě. Nikoi proto, že by si nepřái, aby děti dosáhy co nejepších výsedků. Ae proto, aby zákadní škoa nestagnovaa a moha děti dobře připravit na střední škou. Na škoe Lípa v tomto směru pozitivně refektují i to, že čím dáe tím více taentovaných dětí má chu zůstat i na druhém stupni na této zákadní škoe. Stejní učiteé však mají jinou perspektivu, když se jedná o jejich rodinné přísušníky. Jako rodiče a prarodiče tak dávají přednost umístění svých potomků na víceetá gymnázia, protože se bojí právě kesající úrovně na druhém stupni zákadní škoy. Druhou stranu Gaussovy křivky - tedy děti s určitými potížemi, které by měy být objekty inkuze, vidí učiteé ještě diverzifikovaněji. Jedná se pode nich o děti, které mají nejrůznější atributy. Děti se specifickými poruchami učení jsou zmiňované nejčastěji. V jejich případě učiteé registrují určité módní vny, kdy děti, které byy dříve vnímané jako sabší, zkrátka dostanou papír na to, že jsou dys a pode toho se s nimi zachází. Ty jsou však z hediska učiteů vastně nejméně probematické a nikdo z učiteů nezpochybňuje jejich přítomnost v havním vzděávacím proudu. To samé se týká dětí s některým typem fyzického postižení - a už se jedná o poruchy motoriky, zraku nebo suchu. Na obou škoách mají zkušenosti s inkuzí těchto dětí a nikdo z učiteů ji nezpochybňuje - pokud jsou spněny zákadní předpokady pro zvádnutí takovéto situace. K těmto předpokadům se ještě dostaneme později. Jiná je však situace tehdy, když učiteé mají pocit, že dítě z navštěvování běžné zákadní škoy nebude profitovat, protože se nebude moci zapojovat. V kombinaci s nejasnými podmínkami vytváří rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí takového dítěte řadu diemat, na kterých se ukazuje podstata probému ceého škoství, nejen otázky inkuze, v ceé nahotě: Voni sem přiša maminka, která k nám chtěa zařadit dítě s Downovým syndromem. A my jsme mu dai samozřejmě odkad a pak jsme řešii diema. Maminka se totiž rozhoda, že dítě půjde na naši škou. A te je otázka, pro koho my, jako zákadní škoa, jsme. Tamty škoy jsou pro FÓRUM sociání poitiky 1/

20 Stati, studie, úvahy a anaýzy takovéhe děti, my jsme pro ten střed a pak jsou zase jiné škoy, které jsou schopné se postarat kvaitně o takovéhe děti Protože my nejsme schopný takovou kvaitu zajistit. A my v první řadě máme fungovat pro ten střed. A navíc ještě v místě je škoa, kde jsou speciaisté, kteří dokážou to dítě někam posunout. Protože tam je samozřejmě míň dětí. Vůbec si nedovedu představit to dítě tady v mase šesti set dětí. Takže my to těm rodičům můžeme nejdřív doporučit a pak jsme zjistii, že máme právo to dítě odmítnout. Protože v těchto případech je pravido snížení počtu dětí ve třídě. Když přijmeme tohe dítě, tak musíme odmítnout x dětí, které na to mají stejný nárok. A te neřeknete, co je správně, co je špatně, pořád jenom vyhodnocujete, protože to dítě má taky právo na to, aby sem chodio. A te se teda snažíte těm rodičům předestřít to, co pro to dítě bude nejepší. Nakonec při nejepším svědomí jsem vyhodnotia odmítnutí a ředite rozhod, že dítě nepřijímáme. Přišo to na kraj, matka se odvoaa a te se stao to, že matka se rozhoda, že si to s námi rozdá. Když to tak řeknu. Ono se s ní bavíte, a ona se s vámi vůbec nebaví o tom dítěti, to už se dostao do úpně jiné roviny. No a kraj teda rozhod taky, že ne, že ho nepřijímáme, no a matka se rozhoda, že to dá k soudu. A kraj samozřejmě rozhod, že se s nikým soudit nebude, protože to je diskriminace, takže my to dítě musíme přijmout. Jenže mezitím byo přijato x jiných dětí. A my jsme těm dětem, které už byy přijaté, musei napsat, že je nepřijímáme. A co je tedy diskriminace, koho my diskriminujeme, ty děti, které už byy přijaté, nebo toho dowňáčka? (učiteka aprobace 1. stupeň a speciání pedagogika, věk 57 et) Takto vyhrocená situace ve škoe se ve výsedku ukidnia (k čemuž došo pů roku po rozhovoru, kdy bya ceá situace vemi aktuání), protože se rodiče dítěte s Downovým syndromem nakonec rozhodi pro místní praktickou škou. Pode respondentky bya důvodem snadnější možnost získat pro dítě asistenta pedagoga. Otázka, jak v podobných případech postupovat, a nejistota ohedně zařazování dětí se speciáními vzděávacími potřebami však zůstává nadáe otevřená. Takováto situace má totiž ještě daší aspekty - a to finanční. Pode zákona škoa nemusí snižovat počet dětí v případě, že chce přijmout dítě např. s mentáním postižením. Škoa se však snaží řídit také doporučením Pedagogicko-psychoogické poradny. Ve výše zmíněném případu poradna doporučia přijetí dítěte a snížení počtu dětí v dané třídě. V případě, že se ředite rozhodne tomuto doporučení vyhovět, musí řešit dva nepříjemné důsedky takového rozhodnutí. 1) Musí přijmout menší počet dětí, což je sožité v případě, kdy ani tak nemůže vyhovět všem zájemcům. 2) Přijde o peníze, protože škoa je financována pomocí normativů na žáka. Snížení počtu žáků pak ogicky znamená menší příjem, který v tomto případě nikdo nekompenzuje. Nejobtížnější z hediska učiteů je situace u dětí, které vykazují probémové chování v kombinaci se sabším výkonem. Nebo takové děti, u kterých učiteé přes veškeré snahy o doučování a individuání přístup nevidí žádné známky zepšení. U těchto dětí mají učiteé opravdový probém v tom smysu, že nevědí, jak si s nimi v podmínkách, v kterých učí, poradit. V tom případě vnímají existenci speciání škoy jako východisko, které umožní těmto dětem zakusit úspěch, individuání přístup, metody a obsahy učiva odpovídající jejich reáným schopnostem a navíc šanci postupovat dá na učňovský stupeň, který jim zajistí naději na normání fungování ve spoečnosti. Pokud se takové děti nepodaří přeřadit do speciání škoy což je de učiteů čím dá tím obtížnější, vytváří to na škoe situaci, která je pode respondentů těžko zvadatená. Ve chvíi, kdy je dítě v pátý třídě a neumí ani pořádně psát a má IQ opravdu hraniční a jsou tam děti, které naopak mají vysokou inteigenci, jsou rychý, schopný, a čověk to má ve třídě uřídit... Mysím si, že te jak to funguje, tak to probém je. Na ty sabší děti jsou kadeny vyšší nároky a ty děti vastně ztratí sebevědomí. Protože kdyby se po nich chtěo míň a chodiy by do praktických ško, kde je víc praktického vyučování Protože ty děti mohou být šikovné, máokdo je úpně houpý a úpně nešikovný... jsou takové děti, ae je jich máo. Tak si mysím, že jsou tam ty děti šastnější. Takže ta inkuze... Co se týče zdravotního postižení, to je v pořádku, to inteigenčně není probém, to naopak je něco úpně jiného. Ae pokud jsou tady děti, které mají IQ 70, a děti, které mají IQ 130, a bez asistenta to má ten učite uřídit, tak to je probém. (učiteka aprobace Japanoogie, mezinárodní certifikát z angického jazyka, pedagogické minimum, cca 44 et) Učiteé se shodnou na tom, že myšenka inkuze znamená možnost pestřejších sociáních interakcí, z kterých profitují děti při rozvoji svých sociáních kompetencí. Tato myšenka však pode nich naráží na reáné možnosti současného prostředí ško. V nich má totiž jeden učite na starosti ceou třídu s počtem dětí bížících se 30 a nemůže se individuáně věnovat všem. Učiteé pak nevědí, co mají řešit dřív. Je jim íto taentovaných dětí, kterým se nemohou věnovat proto, že musí napřít svůj čas a energii na integraci. Taentované děti pak nedosahují svého maxima, protože se stydí za to, že jsou epší než ostatní. Nechtějí vybočovat kvůi tomu, aby byy v koektivu přijímané. Mít 33 dětí ve třídě, te dvě tři takové, které by patřiy na zváštní škou, máte tam dva Mongoy, dvě děti s ADHD, potom jsou tam průměrný děti a pak se samozřejmě nadprůměrnému dítěti nevěnujete. To jsem měa v jedné třídě: hočička, snažia se, učia, Mongoci, ti neuměi ani sovo česky, Vietnamec, ae to by hrozný rozdí, ten se přes prázdniny nauči česky, snaži se, jezdi do Prahy. A je tam jedna hočička, která chce, ae je tam ten koektiv, který ji pohtí, a ona sama, aby do toho koektivu zapada, tak nechce moc vyčnívat. (učiteka aprobace čeština, dějepis, dnes v důchodu, cca 56 et) Všechny tyto úvahy obecnějšího až fiozofického charakteru týkající se sožení tříd na zákadních škoách jsou však zasazeny do rámce zásadnějších otázek praktických možností inkuze, které pode učiteů zásadně determinují možnosti ško. V nich pak tkví pode učiteů největší probém. Všichni respondenti se totiž shodnou na tom, že inkuze ano, pokud budou nastaveny takové podmínky, které ji umožní. Podmínky jsou pode učiteů totiž kíčem k inkuzi. Vše začíná u normativního financování ško. Z finančních důvodů si škoy nemohou dovoit přijmout méně dětí do tříd, a tak jdou na maximum povoené kapacity. Inkuze přitom pode respondentů vyžaduje individuánější přístup a tedy méně dětí ve třídě. Pokud by se změni způsob financování, vidí učiteé zásadní probém v napňování principů inkuze ve dvou věcech: diagnostika a otázka asistentů. Co se diagnostiky týče, tak se učiteé i řediteé shodnou na tom, že na vyšetření dítěte v Pedagogickopsychoogické poradně čekají často i někoik měsíců. Po douhém čekání dostane ředite hodnocení, které vznikne zpravida na zákadě jednoho sezení s rodinou. V jednu chvíi se de učiteů začao býskat na epší časy, když odborníci z poradny vyjížděi i do terénu. Jenže to už opět není možné. A tak místo hodnocení dítěte po opakovaném vyšetření ve škoním i rodinném prostředí, které umožňuje vnímat probém v ceé jeho šíři, jsou všichni aktéři opět dohnáni jen k formánímu hodnocení situace, které však nenabízí reáné řešení pro nikoho ze zúčastněných. Pro řadu dětí oni tam napíšou inteigence průměrná, podprůměrná, nadprůměrná, oni je přitom vidí hodinu. Když to dítě vidíme my a vím, že je zraé pro praktickou škou, tak jedno vyšetření v poradně nic neřeší. Takže by se v tomhe směru měo asi víc koukat na ty, kdo jsou s dítětem pořád. (Ředite přechází po místnosti pro zprávu poradny a předčítá) Pásmo: ehké mentání postižení, individuání integrace, u zápisu byy schopnosti zhruba tříetého dítěte. Poradna rozhoda: sehnat asistenta, doporučuje, aby by v koektivu. Já si mysím, že by mu byo íp na praktické škoe. (učite aprobace zeměpis, těesná výchova, dnes ředite škoy Kaštan, 60 et). Když totiž poradna doporučí sehnat asistenta, škoy na něj nedostanou potřebné finanční prostředky, o ty musí žádat. V případě, že je žádost kadně vyřízena, dostane však škoa často finanční prostředky jen na někoik hodin týdně. (např. na škoe 18 FÓRUM sociání poitiky 1/2013

dvouměsíčník/ročník 4 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 4 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 02_OBALKA_6ciso10.qxd 6.12.2010 9:15 StrÆnka 1 6 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

Progresivní Plastové Konstrukce

Progresivní Plastové Konstrukce Příjemce dotace AURO, spo. s r.o. Moravany u Brna Název projektu: Tvorba vzděávacího programu Progresivní pastové konstrukce v ekoogických a jiných stavbách Číso projektu: CZ.1.07/3.2.04/04.0051 Progresivní

Více

dvouměsíčník/ročník 5 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 5 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 01_OBALKA_4ciso11.qxd 5.8.2011 8:18 StrÆnka 1 4 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

Mladí lidé a skupina NEET v Evropě: První zjištění

Mladí lidé a skupina NEET v Evropě: První zjištění Evropská nadace pro zepšení životních a pracovních podmínek Madí idé a skupina NEET v Evropě: První zjištění > Shrnutí < I když madí nemají pokaždé pravdu, spoečnost, která je ignoruje a shazuje, nemá

Více

dvouměsíčník/ročník 6 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 6 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 01_OBALKA_2ciso12.qxd 3.4.2012 8:56 StrÆnka 1 2 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

dvouměsíčník/ročník 6 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 6 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 01_OBALKA_1ciso12.qxd 9.2.2012 13:34 StrÆnka 1 1 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

OPQ Manager Plus Report

OPQ Manager Plus Report OPQ Profi OPQ Manager Pus Report Jméno Pan Sampe Candidate Datum 25 září 2013 www.ceb.sh.com ÚVOD Tato zpráva je určena pro použití iniovým manažerům a personaistům. Obsahuje řadu informací, které jsou

Více

dvouměsíčník/ročník 5 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 5 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 01_OBALKA_6ciso11_k tisku.qxd 6.12.2011 9:18 StrÆnka 1 6 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní

Více

Svaz průmyslu a dopravy ČR Zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty

Svaz průmyslu a dopravy ČR Zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty Svaz průmysu a dopravy ČR Úvod Svaz průmysu a dopravy ČR představuje největší zaměstnavateskou organizaci v České repubice. Za třináct et svého působení si díky siné a odborně zdatné čenské zákadně vybudova

Více

Národní digitální archiv. Jiří Bernas, Milan Vojáček Národní archiv

Národní digitální archiv. Jiří Bernas, Milan Vojáček Národní archiv Národní digitání archiv Jiří Bernas, Mian Vojáček Národní archiv NDA ve 20 minutách Digitání archiváie vers. digitání data Životní cykus e-dokumentu Zákadní požadavky na archivaci Východiska projektu NDA

Více

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13.

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13. Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum Ladislav P r ů š a Praha, 13. ledna 2015 představení VÚPSV, v.v.i. první výzkumné pracoviště v resortu

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2011 2012 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 10. prosince 2010. ÚVOD Národní akční program bezpečnosti

Více

dvouměsíčník/ročník 7 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 7 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 02_OBALKA_2ciso13.qxd 4.4.2013 14:28 StrÆnka 1 2 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

dvouměsíčník/ročník 6 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 6 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 01_OBALKA_6ciso12.qxd 7.12.2012 7:44 StrÆnka 1 6 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Dotační programy pro obce Jihomoravského kraje

Dotační programy pro obce Jihomoravského kraje Dotační programy pro obce Jihomoravského kraje Dotační programy pro obce Jihomoravského kraje Zpracovate: Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor regionáního rozvoje odděení strategického rozvoje ve spoupráci

Více

charakteristika skautingu

charakteristika skautingu ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SKAUTINGU Zákadní charakteristika skautingu OBSAH n Podí na výchově madých idí... 58 n pomocí systému postupné sebevýchovy... 64 n zaožené na souboru hodnot... 73 n Hnutí... 75

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

dvouměsíčník/ročník 8 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 8 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 01_OBALKA_1ciso14.qxd 5.2.2014 11:22 StrÆnka 1 1 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

POKUTOVÉ BLOKY. Samostatné oddělení 904 Správní činnosti Září 2012

POKUTOVÉ BLOKY. Samostatné oddělení 904 Správní činnosti Září 2012 POKUTOVÉ BLOKY Samostatné odděení 904 Správní činnosti Září 2012 Zákadní informace Ustanovení 85 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dáe jen zák. č. 200/1990 Sb. ), stanoví

Více

Současné dění v dalším vzdělávání

Současné dění v dalším vzdělávání Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s. Současné dění v dalším vzdělávání Konference projektu KRUH Jihlava, 14. 3. 2013 Základní charakteristika období rychle rostoucí aktivity na globálním trhu

Více

HODNOTÍCÍ STANDARD. Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ

HODNOTÍCÍ STANDARD. Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ HODNOTÍCÍ STANDARD Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE kvalifikační úroveň 6 A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ 1. VEDENÍ INDIVIDUÁLNÍHO KARIÉROVÉHO PORADENSKÉHO ROZHOVORU a) Popsat cíle a strukturu

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Individuální projekty národní

Individuální projekty národní Individuální projekty národní Číslo OP: CZ 1.07 Název OP: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 49 Název výzvy: Žádost o finanční podporu z OP VK IPn oblast podpory 3.1 Prioritní osa: 7.3

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

dvouměsíčník/ročník 5 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 5 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 01_OBALKA_3ciso11.qxd 6.6.2011 10:34 StrÆnka 1 3 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Spravedlivá společnost

Spravedlivá společnost Spravedivá spoečnost Voební manifest ČSSD ke krajským a senátním vobám 12. a 13. října 2012 SVOBODA SPRAVEDLNOST SOLIDARITA Vážené spouobčanky a vážení spouobčané, na podzim se bude v krajských a senátních

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

Program:, vl a a bud v PŘÍKLAD LKO A ĚŽ ZNOJMO. TR LALÉ ODSTRANĚNÍ LHKOSTI Z OBJEKTU. l g. l l l. ž l. Jsme. I l l l

Program:, vl a a bud v PŘÍKLAD LKO A ĚŽ ZNOJMO. TR LALÉ ODSTRANĚNÍ LHKOSTI Z OBJEKTU. l g. l l l. ž l. Jsme. I l l l Program:, v a a bud v PŘÍKLAD LKO A ĚŽ ZNOJMO. TR LALÉ ODSTRANĚNÍ LHKOSTI Z OBJEKTU. g. Jsme I V I i 4 x P ň T V trvae v Řešení vhkosti a vytápění budovy VLKOVA VĚŽ Termín akce : od 10.12.2013 do 26.3.2013

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace P R O J E K T O V Ý Z Á M Ě R EU peníze školám Žadatel projektu: Název projektu: Název operačního programu: Prioritní osa programu: Název oblasti

Více

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 2016 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 19. prosince 2014 Úvod Národní akční program bezpečnosti

Více

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015

Více

Petr Šmíd, Petra Lukešová, Daniel Mourek. Plány mobility. Přínos pro podniky a instituce

Petr Šmíd, Petra Lukešová, Daniel Mourek. Plány mobility. Přínos pro podniky a instituce Petr Šmíd, Petra Lukešová, Danie Mourek Pány mobiity Přínos pro podniky a instituce Nadace Partnerství 2011 Pány mobiity Pány mobiity: Přínos pro podniky a instituce Autoři pubikace: Petr Šmíd, Petra

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

dvouměsíčník/ročník 4 2010

dvouměsíčník/ročník 4 2010 4 dvouměsíčník/ročník 4 2010 Obsah Editorial 1 Stati, studie, úvahy a analýzy Rozdělení genderových rolí mezi rodiči malých dětí v České republice a na Slovensku 2 Kamila Svobodová, Anna Šastná Vytváření

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP )

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) Tento dokument je určen zaměstnancům ÚP, jsou zde uvedeny základní

Více

Podpora žáků se zvýšeným rizikem školního selhávání získáním strategií učení s podporou patronské služby

Podpora žáků se zvýšeným rizikem školního selhávání získáním strategií učení s podporou patronské služby Podpora žáků se zvýšeným rizikem školního selhávání získáním strategií učení s stručný název Strategie učení =2.515.191,50 Kč Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost 2. výzva globálního grantu

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

INKONTINENCE V ČR 2013

INKONTINENCE V ČR 2013 INKONTINENCE V ČR 2013 2/ INKONTINENCE V ČR 2013 INKONTINENCE V ČR 2013 /3 Obsah Chce to jen odvahu požádat o pomoc 3 Nová kategorizace zdravotnických prostředků a inkontinence 4 OZP a inkontinenční zdravotnické

Více

Scia Engineer - popis modulu

Scia Engineer - popis modulu Scia Engineer - popis moduu Nástroje produktivity esa.06 Nástroje produktivity nabízejí řadu funkcí pro usnadnění práce a zvýšení produktivity. Ty zasahují do všech částí návrhu konstrukce - definování

Více

Dopad sociální reformy

Dopad sociální reformy Dopad sociální reformy Zaměstnanost Státní sociální podpora Sociální služby Dávky osobám zdravotně postiženým Daně a pojistné odvody Oblast zaměstnanosti Přehled zásadních změn: redukce státní podpory

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

dvouměsíčník/ročník3 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník3 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 01 obaka3_ 2009_k tisku.qxd 3.6.2009 7:43 StrÆnka 1 3 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

PROBLÉMY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR

PROBLÉMY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, PROBLÉMY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Erika Konupčíková Plzeň, 6.11.2014 Představení AIVD ČR, o.s. největší sdružení ve vzdělávání dospělých založena v roce 1990

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

PORADENSTVÍ na ÚP HK

PORADENSTVÍ na ÚP HK PORADENSTVÍ na ÚP HK Úřad práce v Hradci Králové Zástupce: Mgr. Jana Sýkorová Oddělení poradenství ÚP HK - složení 2 speciální poradci zabezpečení poradenství (poradce psycholog + poradce pro změnu povolání)

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2013 2014

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2013 2014 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2013 2014 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 14. prosince 2012. Úvod Národní akční program bezpečnosti

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

EVALUACE OP V LETECH 2004 2012 VÝSLEDKY META-EVALUAČNÍHO ŠETŘENÍ Mgr. Jiří Remr, Ph.D., MBA

EVALUACE OP V LETECH 2004 2012 VÝSLEDKY META-EVALUAČNÍHO ŠETŘENÍ Mgr. Jiří Remr, Ph.D., MBA KONFERENCE 2013 Odpovědnost za výsledky a výzvy pro 2014+ EVALUACE OP V LETECH 2004 2012 Mgr. Jiří Remr, Ph.D., MBA 28. 5. 2013 1 Obsah Programová teorie Pozornost věnovaná zainteresovaným stranám Implementace

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Naděžda Witzanyová witzanyovan@msmt.cz NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Klub OP VaVpI - Brno 27. června 2012 POLITICKÝ KONTEXT Národní program udržitelnosti II je nástrojem, který naplňuje cíle obsažené

Více

Vysoká škola sociálně správní, Havířov. Vyhláška rektora č. 4/2015 Přihlašování k tématům bakalářských prací v akademickém roce 2015/2016

Vysoká škola sociálně správní, Havířov. Vyhláška rektora č. 4/2015 Přihlašování k tématům bakalářských prací v akademickém roce 2015/2016 Vysoká škola sociálně správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. Vysoká škola sociálně správní, Havířov Vyhláška rektora č. 4/2015 Přihlašování k tématům bakalářských prací v akademickém

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

Pravidla ES pro národní regionální pomoc z roku 1998 Nařízení Komise ES č. 68/2001 o aplikaci čl. 87 a 88 Smlouvy o založení ES na podporu školení

Pravidla ES pro národní regionální pomoc z roku 1998 Nařízení Komise ES č. 68/2001 o aplikaci čl. 87 a 88 Smlouvy o založení ES na podporu školení INVESTIČNÍ PODPORA PRO TECHNOLOGICKÁ CENTRA LEGISLATIVNÍ RÁMEC Usnesení vlády ze dne 5.června 2002, č. 573 k zabezpečení realizace Rámcového programu pro podporu strategických služeb a Rámcového programu

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu

Více

PŘÍČNÉ LISOVANÉ ZTUŽIDLO VE STŘEŠNÍ ROVINĚ KONSTRUKCÍ Z DŘEVĚNÝCH

PŘÍČNÉ LISOVANÉ ZTUŽIDLO VE STŘEŠNÍ ROVINĚ KONSTRUKCÍ Z DŘEVĚNÝCH PŘÍČNÉ LISOVANÉ ZTUŽIDLO VE STŘEŠNÍ ROVINĚ KONSTRUKCÍ Z DŘEVĚNÝCH VAZNÍKŮ S KOVOVÝMI DESKAMI S PROLISOVANÝMI TRNY Petr Kukík 1, Micha Grec 2, Aeš Tajbr 3 Abstrakt Timber trusses with punched meta pate

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více