MOTIVACE DÁRCŮ KOSTNÍ DŘENĚ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MOTIVACE DÁRCŮ KOSTNÍ DŘENĚ"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství Lenka Kozáková MOTIVACE DÁRCŮ KOSTNÍ DŘENĚ Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Zdeňka Knechtová Brno 2013

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vypracovala samostatně pod odborným vedením Mgr. Zdeňky Knechtové a pouţila jen uvedené informační zdroje. V Brně dne Lenka Kozáková

3 Poděkování: Děkuji Mgr. Zdeňce Knechtové za odborné vedení bakalářské práce, cenné rady a trpělivost, kterou mi věnovala. Mé poděkování rovněţ patří respondentům, kteří se zúčastnili mého dotazníkového šetření.

4 OBSAH OBSAH... 1 ÚVOD KOSTNÍ DŘEŇ ANATOMIE A FYZIOLOGIE Tkáňové znaky TYPY TRANSPLANTACÍ Autologní transplantace Alogenní transplantace Synergnní transplantace INDIKACE K TRANSPLANTACI REGISTRY DÁRCŮ V ČR Český národní registr dárců dřeně Poslání organizace Český registr dárců krvetvorných buněk Poslání organizace DÁRCOVSTVÍ KOSTNÍ DŘENĚ Vstup do registru Kritéria vstupu do registru Překáţky vstupu do registru Dočasné překáţky vstupu do registru Výběr konkrétního dárce Odběr kostní dřeně

5 5.4.1 Odběr dřeně odsátím z kosti Odběr krvetvorných buněk ze ţilní krve Odběr krvetvorných buněk z pupečníkové krve MOTIVACE K PROSOCIÁLNÍMU JEDNÁNÍ Prosociální jednání Dárcovství ÚLEVY PRO DÁRCE KOSTNÍ DŘENĚ Odpočet z daní Placené pracovní volno Náhrada cestovních nákladů CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY METODIKA PRÁCE Charakteristika průzkumné metody VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA OVĚŘENÍ OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ DISKUZE NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ZÁVĚR ANOTACE ANNOTATION SEZNAM ZKRATEK SEZNAM TABULEK

6 SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY

7 ÚVOD Motto: Člověk je zrozen k vzájemné pomoci 1 L. A. Seneca Problematika transplantací kostní dřeně je v dnešní době velice aktuálním a značně probíraným tématem. I přes veškerou snahu a výrazný pokrok v moderní medicíně, se zatím nepodařilo léčit určitá onkologická onemocnění bez transplantace kostní dřeně. Proto potřeba této tkáně a tedy i dárcovství neustále roste. Pokud hovoříme o pojmu dárcovství ve zdravotnictví, vybaví se většině lidí nějaké peněţní sbírky coţ je věc určitě zásluţná, nicméně při ní není potřeba aktivního zapojení nebo vyvinutí většího úsilí. Dále tu je dárcovství krve dnes uţ poměrně běţná záleţitost s mnohaletou tradicí a pro mnoho lidí je to osobní maximum poskytnuté pomoci. Pokud se někdo rozhodně darovat nějaký orgán (vč. kostní dřeně), je to spíše rarita. Téma Motivace dárců kostní dřeně jsem si zvolila právě proto, ţe si nesmírně cením lidí, kteří jsou tento zákrok ochotni podstoupit. Jejich prostřednictvím se pomáhá nejen onkologickým pacientům vrátit do ţivota, a přitom po celou dobu stojí skryti v pozadí celého tohoto procesu. Cílem mojí bakalářské práce je zjistit, co je k tomuto zásluţnému činu vede, tedy jaká je jejich motivace. Dále pak zmapovat jejich obecný profil, či spíše charakteristiku. Pevně věřím, ţe poodhalení faktorů vedoucích k darování kostní dřeně v kombinaci se zjištěním profilu dárců, by mohlo vést k efektivnějšímu náboru nových dobrovolníků a v konečném důsledku ke zvýšení šancí nemocných na nalezení právě svého dárce. 1 Srov. NEMOCNICE VE FRÝDKU MÝSTKU. Úřední deska [online], dostupné na WWW: <http://www.nemfm.cz/uredni-deska/> [cit ] 4

8 V teoretické části se věnuji celému procesu darování kostní dřeně, které musí dárce podstoupit; tj. od vstupu do registru dárců kostní dřeně, přes samotný odběr, aţ po revitalizaci po zákroku, včetně výhod, které pro něj vyplývají. Pro ucelení celé problematiky se úvodní kapitoly věnují anatomii kostní dřeně, indikacím k transplantaci a samotné transplantaci. Vedle toho jsem také zařadila kapitolu objasňující pojem motivace. Empirická část práce potom obsahuje stanovené cíle a očekávané výsledky, způsob šetření, výsledky výzkumu, diskusi a návrh na řešení zjištěných nedostatků. 5

9 1 KOSTNÍ DŘEŇ ANATOMIE A FYZIOLOGIE Kostní dřeň je rosolovitá měkká tkáň, makroskopicky různého vzhledu, která se nachází v tělech dlouhých kostí. Vyplňuje dutiny dialýz, prostůrky spongiózy a širší Haversovy kanálky. 2 Základem kostní dřeně je retikulární vazivo se zabudovanými ostrůvky krvetvorné tkáně a sítí sinusoidních kapilár, které vedou z periferie dřeně do jejího centra, kde ústí do velké centrální ţíly. Touto cestou je umoţněn přestup krevních elementů vytvořených v krvetvorném oddílu do systémové cirkulace. 3 Představuje největší krvetvornou tkáň v lidském těle, u dospělého člověka má asi g. 4 Proto se také kostní dřeň někdy označuje pojmem krvetvorné buňky. Obsahuje největší mnoţství pluripotentních buněk a mikroprostředí (stroma), které indukuje diferenciaci kmenových buněk v jednotlivé kmenové linie. 5 Kmenové buňky představují objemově nepatrnou, avšak nejdůleţitější část kostní dřeně. Jak uţ bylo řečeno, dokáţou se přetvořit a vyvinout se do všech potřebných typů krvinek. Nejprimitivnější pluripotentní kmenové buňky (CFU-Blast) jsou předchůdcem vývojových řad granulocytů, mikrofágů, erytrocytů, trombocytů a pravděpodobně i B a T lymfocytů. Tyto buňky mají velkou sebeobnovovací schopnost a při transplantaci hrají významnou úlohu při zajišťování dlouhodobé repopulaci dřeně. 6 Zdravý člověk má kmenových buněk velké mnoţství a většina z nich v klidovém stavu běţně nepracuje. V případě potřeby se ale dokáţou velice rychle namnoţit a zahájit tvorbu právě potřebných krvinek. 7 2 Srov. DYLEVSKÝ, I., Funkční anatomie, s Srov. KLENER, P. a kol., Vnitřní lékařství, s Srov. NAVRÁTIL, L., a kol., Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory, s Srov. KLENER, P. a kol., Vnitřní lékařství, s Srov. VAŇÁSEK, J., STARÝ J., KAVAN P. a kol., Transplantace kostní dřeně, s Srov. VAŇÁSEK, J., STARÝ J., KAVAN P., a kol., Transplantace kostní dřeně, s. 37 6

10 1.1 Tkáňové znaky Tkáňový typ je soubor všech transplantačních znaků HLA antigenů. HLA pochází z anglického Human Leukocyte Antigens čili lidských imunitních struktur (antigenů). Jde o vrozený speciálně utvářený systém bílkovin na povrchu všech tělesných buněk a tkání, který umoţňuje bílým krvinkám rozpoznat cizorodé struktury od vlastních buněk. Má tedy podstatnou funkci v systému obranyschopnosti a patří mezi histokompatibilní systémy zodpovědné za vznik transplantační reakce. Rozlišujeme HLA znaky I. třídy, které najdeme na povrchu všech buněk organizmu a HLA znaky II. třídy, které se nacházejí pouze na buňkách zapojených do imunitních procesů. Najít dva lidi shodné nebo alespoň velmi podobné je velice komplikované, protoţe dárce a příjemce se musí shodovat v 10 z 10 znaků, kaţdý z nich má ale bezpočet variant (které se označují písmeny a čísly), a navíc se vzájemně kombinují. Jednotlivé znaky se dědí v určitých balících, které se nazývají halotypy. Jeden halotyp (polovina HLA znaků) pochází od otce a druhý od matky. Největší pravděpodobnost shody nalézáme tedy mezi sourozenci. Nutno uvést, ţe teoretický počet moţných kombinací u člověka dosahuje několika miliard. 8 8 Srov. PENKA, M., TESAŘOVÁ, E., a kol., Hematologie a transfuzní lékařství I, s

11 2 TYPY TRANSPLANTACÍ Transplantace krvetvorných buněk můţeme dělit podle dvou kritérií podle toho, kdo je jejich dárcem, na autologní, alogenní a synergií, nebo podle toho, co je jejich zdrojem a to na transplantace kostní dřeně a transplantace krvetvorných buněk z periferní krve Autologní transplantace Při autologní transplantaci se jedná o léčebný výkon, při kterém se po předešlé vysokodávkované chemoterapie přivádí pacientovi jeho krvetvorné buňky zpět. Dárcem si je tedy pacient sám. Vysokodávkovaná chemoterapie (případně celotělová radioterapie) jsou vysoce účinné metody k léčbě mnoha zhoubných nemocí, nicméně mají jednu poměrně velkou nevýhodu: způsobují dlouhodobé nebo definitivní selhání krvetvorby. Proto se ještě před zahájením této léčby pacientovi odebírá jeho vlastní krvetvorná tkáň, která se zamrazí a uchová. Po absolvování léčby mu potom podána zpět a dochází k normalizaci krevního obrazu zhruba do 2 3 týdnů. A protoţe se jedná o vlastní buňky získané od pacienta, nemusejí se poté podávat ţádná imunosupresiva Alogenní transplantace Pro tuto transplantaci je nutný dárce, který se hledá mezi příbuznými osobami, ale i mezi cizími, v registru dárců. Podstatou je nejen náhrada krvetvorby příjemce krvetvorbou dárce, po předchozí chemoterapii (která ovšem nemusí být vysokodávkovanná), ale především potlačení zbytkového nádoru imunokompetentními buňkami dárce (zejména T lymfocyty). Tento jev označujeme jako reakce štěpu proti nádoru. Chemoterapie tedy nemusí odstranit všechny zhoubné buňky, ale udělá místo a podmínky pro krevní buňky dárce, které rozpoznají hematoonkologické malignity a zničí je, čímţ dojde k potlačení nádorového onemocnění a vyléčení pacienta Srov. VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, H., VORLÍČKOVÁ, H. a kol., Klinická onkologie pro sestry, s Srov. PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol., Hematologie a transfuzní lékařství I, s Srov. tamtéţ 8

12 V potransplantačním období je poté nutné podávat imunosupresiva k tlumení imunitní odpovědi organismu Synergnní transplantace Jedná se o transplantaci krvetvorných buněk, kdy dárcem je zdravé jednovaječné dvojče. Velkou výhodou je to, ţe genetická identita, nevyvolává ţádné imunologické reakce. Na druhou stranu tu nemusí dobře fungovat efekt štěpu proti onemocnění Srov. PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol., Hematologie a transfuzní lékařství I, s Srov. VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, H., VORLÍČKOVÁ, H. a kol., Klinická onkologie pro sestry, s

13 3 INDIKACE K TRANSPLANTACI Transplantace krvetvorných buněk je dnes moderní léčebnou procedurou nejen v léčbě hematoonkologických malignit. S postupným rozvojem moderní medicíny, a to především v oblasti onkologických onemocnění a vývojem protinádorových léků, se indikace mění. Tyto indikace se provádějí v transplantačním centru u zvlášť určené komise, která postupuje u kaţdého pacienta individuálně po vyhodnocení aktuálního přínosu a všech rizik procedury, vůči rizikům netransplantačního postupu. 14 Nejčastější indikace k transplantaci dle typu transplantace: Alogenní transplantace: - chronická myeloidní leukémie; - imunodeficity; - akutní leukémie; - lymfomy; - chronická lymfatická leukemie. Autologní transplantace: - mnohočetný myelom; - lymfomy; - akutní leukemie; - solidní nádory (viz níţe). 15 Nejčastější indikace k transplantaci dle malignity onemocnění: Maligní onemocnění: - akutní leukémie (myeloidní, lymfatická); - chronická leukemie (myeloidní, lymfatická); - myelodysplastický syndrom (Hodgkinova choroba, nehodgkinské lymfomy); - mnohočetný myelom; Srov. INDRÁK, K. a kol., Hematologie, s Srov. VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, H., VORLÍČKOVÁ, H. a kol., Klinická onkologie pro sestry, s Srov. VAŇÁSEK, J., STARÝ J., KAVAN P. a kol., Transplantace kostní dřeně, s

14 - solidní nádory (karcinom prsu, vaječníků, Ewingův sarkom, tumory tlustého střeva, malobuněčný plicní karcinom, maligní melanoblastom, neuroblastom, mozkové nádory, Wilmsův nádor a jiné). 17 Nemaligní onemocnění: - těţká aplastická anémie; - primární polycytemie; - vrozené poruchy obranyschopnosti; - dědičné poruchy metabolismu; - hemoglobinopatie talasemie, srpkovitá anémie; - osteoporóza Srov. VAŇÁSEK, J., STARÝ J., KAVAN P. a kol., Transplantace kostní dřeně, s Srov. tamtéţ 11

15 4 REGISTRY DÁRCŮ V ČR V České republice kaţdým rokem onemocní stovky lidí a to i včetně dětí leukémií, těţkými útlumy krvetvorby nebo obranyschopnosti, zhoubnými nádory a dalšími zhoubnými nemocemi. Jedinou jejich nadějí na uzdravení a návrat do plnohodnotného ţivota je mnohdy pouze transplantace krvetvorných buněk od zdravého dárce. Aby mohli dostat šanci i ti pacienti, kteří vhodného dárce v rodině nemají (a těch je a bude vţdy většina), začali se zakládat a rozvíjet databáze dobrovolníků, jejichţ HLA typ je předem vyšetřen a znám a kteří jsou ochotni v případě potřeby darovat své krvetvorné buňky. Na světě existuje více neţ 60 registrů, v nichţ je evidováno jiţ přes 20 milionů lidí. V České republice existují 2 registry a to Český národní registr dárců dřeně, který sídlí v Plzni a Český registr dárců krvetvorných buněk, který nalezneme v Praze. K roku 2012 oba registry evidují přes dobrovolníků Český národní registr dárců dřeně Český národní registr dárců dřeně vznikl na popud rodičů dětí nemocných těţkými hemato onkologickými chorobami ve spolupráci s Nadací pro transplantaci kostní dřeně v roce 1992 se sídlem v Plzni. Téhoţ roku byla vytvořena síť center dárců v jednotlivých krajích po České republice. Tyto centra se nacházela v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Mostu, Plzni, Olomouci, Ostravě a Ústí nad Labem. V roce 1995 se přidalo i Brno, poté Praha (2002) a Liberec. Všechny ty to centra zahájily osvětu a nábor dárců a během prvního roku od vzniku se zaregistrovalo přes 100 dobrovolných dárců. 20 Roku 1993 se registr napojil na celosvětovou síť registrů Bone Marrow Donors Worldwide (BMDW) a uskutečnila se první nepříbuzenská transplantace dřeně v ČR od dobrovolného dárce. 19 Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Registr [online], dostupné na WWW: <http://www.kostnidren.cz/registr/> [cit ] 20 Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Historie ČNRD [online], dostupné na WWW: <http://www.kostnidren.cz/registr/o-registru/historie.php> [cit ] 12

16 V roce 1994 ČNRDD vstoupil do Světové asociace dárců dřeně (World Marrow Donor Association WMDA). A v roce 2005 úspěšně podstoupil prestiţní akreditaci od této společnosti, v pořadí jako čtvrtý na světě. V roce 2010 duto akreditaci úspěšně obhájil. Z hlediska efektivity práce se řadí na přední místa v Evropě i celosvětově Poslání organizace Nejdůleţitější úlohou ČNRDD je nábor dobrovolných dárců dřeně, vyšetřování jejich transplantačních znaků a následný výběr nejvhodnějšího dárce pro konkrétního pacienta. Pokud je nejvhodnější dárce ze zahraničí, zajišťuje i zprostředkování tohoto transferu. Z toho plyne i vytváření nejuţší spolupráce s ostatními registry dárců dřeně v zahraničí. Dále zajišťuje organizaci všech kroků spojených s odběrem dřeně a transportu na příslušné transplantační zařízení. Pokud je to moţné, spravuje i případnou dispenzarizaci spojenou s dárcovstvím. 22 Získané údaje o provedených odběrech i následných informací poté anonymně shromaţďuje, za účelem dalšího vývoje nových pracovních postupů a transplantační strategie a to jak v České republice, tak i v mezinárodním kontextu. To ţe se řídí podle poznatků ze současné medicíny, podle mezinárodních, etických a právních norem je samozřejmostí. Stejně tak jako to, ţe umoţňují stejný, rovný přístup a rychlý přístup všem nemocným, kteří potřebují transplantaci krvetvorných buněk Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Historie ČNRD [online], dostupné na WWW: <http://www.kostnidren.cz/registr/o-registru/historie.php> [cit Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Poslání a cíle organizace [online], dostupné na WWW: <http://www.kostnidren.cz/registr/o-registru/cile.php> [cit ] 23 Srov. tamtéţ 13

17 4.2 Český registr dárců krvetvorných buněk Tento registr vznikl v roce 1991 díky iniciativě tehdejšího HLA centra IKEM s moţností vyuţít dosud získané poznatky pouţívané pro transplantace solidních orgánů také pro transplantaci kostní dřeně. Byl prvním českým registrem a také prvním registrem ve střední a východní Evropě, který vstoupil do mezinárodní sítě registrů Bone Marrow Donors Worldwide (BMDW), stejně tak jako členem World Marrow Donor Association (WMDA). Dále se v roce 1997 akreditoval smlouvou s největším americkým registrem National Marrow Donor Program (NMDP) za účelem uvolnění jejich dárců našim pacientům Poslání organizace Obdobné jako u Českého národního registru dárců dřeně, coţ znamená, ţe provádějí nábor dobrovolníků, kteří jsou ochotni darovat kostní dřeň. Zajišťují organizační kroky s tímto spojené a zprostředkovávají transfer získané tkáně pro vhodného pacienta. Stejně tak anonymně shromaţďují informace, které zpracovávají pro další rozvoj v této oblasti. 24 Srov. IKEM. Historie [online], dostupné na WWW: <http://www.ikem.cz/www?docid= > [cit ] 14

18 5 DÁRCOVSTVÍ KOSTNÍ DŘENĚ Dárcem krvetvorných buněk můţe být v podstatě kaţdý zdravý člověk, dokonce i novorozenec. V následujícím textu bude popsáno, jakým způsobem probíhá dobrovolné dárcovství od vstupu do registru, aţ po samotný odběr kostní dřeně. 5.1 Vstup do registru Členství v registru je dobrovolné, nicméně člověk, který do něj vstupuje, vytváří určitý morální závazek. Kdykoli v budoucnu můţe být vybrán jakoţto jediný vhodný dárce pro váţně nemocného člověka. Jeho zdraví potaţmo i ţivot pak můţe záviset pouze na člověku zapsaném v registru a jeho ochotě darovat své krvetvorné buňky. Samozřejmě kaţdý registrovaný dárce má plné právo kdykoliv z registru vystoupit nebo spolupráci přerušit, nicméně jeho odstoupením se ztrácí nejen naděje pro pacienta, ale i nemalé finanční prostředky, které byly pouţity na předchozí vyšetření. Proto je potřeba vţdy zváţit své rozhodnutí se vší zodpovědností a rozmyslem. 25 Pokud se tedy dotyčný rozhodne stát dárcem kostní dřeně, musí se přihlásit v nejbliţším dárcovském centru, která se nacházejí v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Liberci, Mostě, Olomouci, Ostravě, Plzni, Praze a Ústí nad Labem. Mimo tyto hlavní centra existuje ještě více neţ 30 menších transfuzních stanic, kde se lze také zaregistrovat. Poté se sjedná schůzka, na které vyškolení pracovníci zájemci podrobně vysvětlí celý proces dárcovství dřeně i jakým způsobem se dřeň odebírá a jsou mu zodpovězeny veškeré otázky. Následně podepíše souhlas se zařazením dat do registru a vyplní vstupní formuláře, včetně krátkého zdravotního dotazníku. Nakonec se odebere vzorek krve, ze kterého se určí soubor tkáňových znaků. Ţádné další vyšetření se při registraci neprovádí, protoţe zdravotní stav dárce se v průběhu let můţe měnit a podrobnější vyšetření se tedy provádí aţ v době vývěru dárce pro konkrétního nemocného Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Kritéria pro zápis nových dobrovolníků [online], dostupné na WWW: <http://www.kostnidren.cz/registr/darci/vstup-kriteria.php> [cit ] 26 Srov. tamtéţ 15

19 Tkáňový typ nového dárce je nahlášen Koordinačnímu centru ČNRDD, kde je zaevidován a tím pádem poskytnut i mezinárodní databázi dárců dřeně. V této databázi bude dárce evidován do té doby, pokud se u něj nenastanou trvalé překáţky k dárcovství dřeně, sám z databáze nevystoupí anebo nepřesáhne věku 60 ti let Kritéria vstupu do registru Proto, aby člověk mohl vstoupit do registru musí mít věk mezi lety, mít dobrý zdravotní stav bez závaţných a chronických onemocnění v anamnéze (viz. níţe), hmotnost více neţ 50 kg a nesmí ani dlouhodobě uţívat ţádné léky (výjimku tvoří antikoncepce). Dále by měl mít ochotu věnovat svůj čas a překonat určité nepohodlí, které je spojeno s vyšetřeními, případně se samotným odběrem krvetvorných buněk Překážky vstupu do registru Člověk, který chce vstoupit do registru, by měl být obecně zdravý člověk, který v minulosti neprodělal ţádné závaţnější onemocnění, ani dlouhodobě neuţívá ţádné léky. Podmínky pro dárcovství dřeně jsou obdobné jako u dárců krve, někdy i dokonce méně náročné, protoţe na rozdíl od dárců krve bývá dárce kostní dřeně obvykle jediný, kdo nemocnému můţe pomoci a zachránit mu tím ţivot. Proto se například akceptují lidé a lehkou formou alergie, kteří ovšem ke stabilizaci svého stavu nemusejí uţívat ţádné léky. Lidé po prodělání infekční ţloutenky typu A, pokud nezanechala následky nebo lidé, kteří někdy v minulosti prodělali infekční mononukleózu, či lymeskou boreliózou. Jedinci se sníţenou funkcí štítné ţlázy (hypotyreózou) na substituční léčbě. Dále ţeny s lehkou formou chudokrevnosti, způsobenou například menstruačním krvácením. Posuzování zdravotního stavu je vţdy individuální záleţitostí u kaţdého dárce Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Kritéria pro zápis nových dobrovolníků [online], dostupné na WWW: <http://www.kostnidren.cz/registr/darci/vstup-kriteria.php> [cit ] 28 Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Vstup do registru [online], dostupné na WWW: <http://www.kostnidren.cz/registr/darci/vstup-kriteria.php> [cit ] 29 Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Kdo může a nemůže být dárcem [online], dostupné na WWW: <http://www.kostnidren.cz/registr/darci/vstup-kdo.php> [cit ] 16

20 Do registru zásadně nesmí vstupovat lidé: po prodělané léčbě nádorového onemocnění; po transplantaci orgánů a tkání; s onemocněním srdce, cév, plic, kloubů a zaţívacího ústrojí; s krvácivými chorobami a onemocnění krve; neurologické onemocnění (epilepsie a jiná záchvatovitá onemocnění); psychiatrická onemocnění (schizofrenie, manio depresivní psychóza); s těţšími formami alergie; s cukrovkou závislou na uţívání insulinu či léků; po prodělání infekce přenosné krví, jako je HIV, ţloutenka typu B a C, syfilis, malárie, Creutzfeld-Jacobova nemoc; s nemocemi, které by se mohly zátěţí, spojenou s odběrem, teoreticky aktivovat (tuberkulóza, sarkoidóza, autoimunitní onemocnění apod.); lidé závislí na alkoholu, drogách a lidé v úzkém kontaktu s HIV pozitivní osobou Dočasné překážky vstupu do registru Těhotenství a 1 rok po porodu, aktivní kojení (ţeny v produktivním věku musí mít před darováním kostní dřeně vţdy prokazatelně negativní test); 1 rok po transfuzi od jiného člověka; 6 měsíců po očkování ţivou vakcínou (TBC, spalničky, zarděnky, příušnice, plané neštovice, ţlutá zimnice); Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Kdo může a nemůže být dárcem [online], dostupné na WWW: <http://www.kostnidren.cz/registr/darci/vstup-kdo.php> [cit ] 31 Srov. tamtéţ 17

21 6 měsíců po chirurgické operaci, endoskopickém vyšetření nebo odstranění mateřského znaménka; 6 měsíců po tetování, akupunktuře nebo piercingu; 6 měsíců po návštěvě tropických oblastí Výběr konkrétního dárce Výběr vhodného dárce pro konkrétního pacienta je proces, který probíhá v několika fázích. Jak uţ bylo řečeno výše, člověku, který vstoupil do registru dárců, byla odebrána krev, ze které se určily tkáňové znaky. Tyto znaky jsou uloţeny v mezinárodní databázi dárců a v první fázi jde tedy spíše o jakýsi administrativní proces, kdy se na úrovni počítačových systémů porovnává tkáňový typ daného pacienta právě s touto databází. Dále následuje širší výběr, kdy se zjišťují další informace o předběţně vytipovaných dárcích. Většinou se jedná o bliţší určení tkáňových znaků podrobnými testy DNA. Tyto testy můţe provést registr ve své centrální laboratoři, pokud jsou uschovány vzorky s dárcovou DNA. Pokud tomu tak není, je dárce poţádán o návštěvu Dárcovského centra k odběru. Při jakémkoli novém kontaktu je dárce znovu dotazován na svůj aktuální zdravotní stav a ochotu i nadále v tomto procesu pokračovat. V uţším výběru, tzv. konfirmaci jde o výběr nejvhodnějšího dárce zpravidla z několika moţných. V této fázi je dárce vţdy pozván k pohovoru do svého dárcovského centra, kdy znovu vyplní zdravotní dotazník, absolvuje pohovor s lékařem a odeberou nové krevní vzorky, které se posílají na příslušné transplantační centrum a dělají se podrobné testy tkáňových znaků. Dále se určuje krevní skupina a dělají se testy na zjištění infekčních chorob (HIV, ţloutenka typu B a C, syfilis, akutní fáze infekční mononukleózy nebo cytomegalovirus) Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Kdo může a nemůže být dárcem [online], dostupné na WWW: <http://www.kostnidren.cz/registr/darci/vstup-kdo.php> [cit ] 33 Srov. tamtéţ 18

22 V tomto uţším výběru by uţ měl být dárce rozhodnut, zda odběr chce opravdu podstoupit. Nicméně ani v této fázi ještě není definitivně rozhodnuto, ţe bude k odběru opravdu vybrán. V konečné fázi, kdy jsou známy výsledky všech testů, a potvrdilo se, ţe po zdravotní stránce je všechno v pořádku a daný dárce je opravdu nejvhodnější pro konkrétního pacienta, se dárce pozve k nezávislému lékařskému vyšetření do tzv. work up centra odpovídajícího registru (Plzeň, Praha). Zde bude informován o dalším postupu a má moţnost prodiskutovat veškeré otázky, které ho zajímají. 34 Dále podstoupí interní vyšetření, včetně EKG, RTG srdce a plic, základní krevní vyšetření (krevní obraz, hemokoagulace, biochemický screening včetně jaterních a ledvinných funkcí, hladiny bílkovin, cholesterolu, ţeleza a glykemie), kdy součástí jsou i opětovné testy na infekční markery. Nyní se stanovuje časový plán odběru kostní dřeně i samotné transplantace. I v tuto chvíli má dárce právo od darování ustoupit, nicméně toto rozhodnuté by v této fázi mohlo mít fatální důsledky pro příjemce, který jiţ zahájil předtransplantační přípravu Odběr kostní dřeně Existuje několik způsobů, jak odebrat kostní dřeň. Nejnovější je neinvazivní způsob, který spočívá v podání léku, který uvolní kmenové buňky do oběhu a ty jsou potom vychytávány speciální filtrací ze ţilní krve procesem, který se nazývá separace. Dále je moţný klasický invazivní způsob, kdy se odběr provádí odsátím z vnitřku pánevních kostí Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Kdo může a nemůže být dárcem [online], dostupné na WWW: <http://www.kostnidren.cz/registr/darci/vstup-kdo.php> [cit ] 35 Srov. ČESKÝ NÁRODNÍ REGISTR DÁRCŮ DŘENĚ. Jak probíhá registrace [online], dostupné na WWW: <http://www.kostnidren.cz/registr/darci/vstup-registrace.php> [cit ] 36 Srov. ŠVOJGROVÁ, M., KOZA, V., HAMPLOVÁ, A., Transplantace kostní dřeně: průvodce vaší léčbou, s

23 Jsou zde jen malé rozdíly například v tom, ţe kmenové buňky z krve bývají o něco zralejší a štěp obsahuje méně příměsí atd. A nakonec odběr pupečníkové krve, která taktéţ obsahuje krvetvorné buňky. Kaţdý dobrovolný dárce má nárok na zvolení konkrétní metody, která by mu nejvíce vyhovovala. Důleţité je se před samotným odběrem týden aţ dva vyvarovat styku s infekcí nebo provádění činností, které by mohli vést k úrazu. Příjemce totiţ jiţ v této době podstupuje přípravnou fázi před transplantací a jakýkoliv odklad transplantace by pro něj mohl být nadmíru riskantní Odběr dřeně odsátím z kosti U tohoto klasického odběru kostní dřeně začíná příprava jiţ několik týdnů před samotným odběrem a to tím, ţe si dotyčný nechá odebrat jednu konzervu vlastní krve. Tato krev se uschová v krevní bance a v případě potřeby se mu vrátí jako autotransfuze. Je to dáno tím, ţe spolu s dření se odsává i určité mnoţství krve (maximálně do jednoho litru), a proto je nutné mít tuto ztrátu vykrytou. Dárce přichází k hospitalizaci jeden aţ dva dny před odběrem, absolvuje poslední lékařské vyšetření, odběry krevních vzorků a pohovor s anesteziologem. 38 Odběr kostní dřeně se provádí na operačním sále v poloze na břiše. Po domluvě s anesteziologem se přistoupí ke svodné (epidurální), kdy je dárce plně při vědomí nebo celkové anestezii. Zákrok provádějí dva lékaři, za přísně sterilních podmínek pomocí speciálních jehel. Provede se několik vpichů v oblasti lopat kosti kyčelních, do dřeňové dutiny, odkud se pod velkým tlakem aspiruje tzv. dřeňová krev (jedná se krev s příměsí kostní dřeně) Srov. ŠVOJGROVÁ, M., KOZA, V., HAMPLOVÁ, A., Transplantace kostní dřeně: průvodce vaší léčbou, s Srov. tamtéţ 39 Srov. PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol., Hematologie a transfuzní lékařství I, s

24 Aby se odebralo potřebné mnoţství dřeňové krve (15 ml/kg), coţ průměrně odpovídá objemu něco přes jeden litr, je nutné provést na kaţdé straně pánve 2 3 vpichy přes kůţi a následně vpichů do kosti. 40 Pro představu, toto mnoţství tvoří asi 2 5 % objemu krvetvorné tkáně. Krev odebraná z jednoho vpichu je bezprostředně přestříknuta do sběrného sáčku s antikoagulačním činidlem. Během výkonu se průběţně odesílají vzorky z jednotlivých odběrových vaků dřeňové krve do laboratoře, kde se buňky počítají. Lékaři jsou poté obratem informováni, jaké mnoţství je ještě nutno odebrat či je nutné v odběru ještě pokračovat. Doba zákroku je tedy přibliţně minut dlouhá. Jak uţ bylo řečeno výše, při odběru dřeně se nedá vyhnout také ztráty určitého objemu krve. Zpravidla to bývá mnoţství od půl do jednoho litru. Toto mnoţství se dárci hradí během výkonu autotransfuzí. Po skončení zákroku se dárce probouzí ještě na operačním sále. Dále je převezen na lůţkové oddělení, kde je po určitou dobu zvýšeně monitorován do odeznění účinků anestezie. Sledují se fyziologické funkce, kontroluje se místo odběru, případný prosak rány a celkový stav pacienta. Ještě tentýţ den můţe vstávat a chodit. 41 Rizika spojené s odběrem jsou malé a případné komplikace jsou spojené s celkovou anestezií, infekcemi eventuelně s krvácením. Po odběru můţe dárce cítit bolest v kříţové krajině a hýţdí, která je způsobena podráţděním okostice v místě vpichů, ta by měla odeznít v horizontu několika dní. 42 Pokud je všechno v pořádku, je pacient obvykle propuštěn následující den po zákroku a ze zákona má nárok na čtyři dny placeného pracovního volna. Během následujících měsíců je poté dárce ještě několikrát lékaři kontrolován, zda nedošlo ke změnám na jeho zdraví, ale toto opatření je ale čistě preventivní Srov. PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol., Hematologie a transfuzní lékařství I, s Srov. ŠVOJGROVÁ, M., KOZA, V., HAMPLOVÁ, A., Transplantace kostní dřeně: průvodce vaší léčbou, s Srov. MAYER, J., VORLÍČEK J. a kol., Vysokodávkovaná protinádorová chemoterapie s transplantací krvetvorných buně: informace pro nemocné, s Srov. ŠVOJGROVÁ, M., KOZA, V., HAMPLOVÁ, A., Transplantace kostní dřeně: průvodce vaší léčbou, s

Odběr krvetvorných buněk z periferní krve: příprava, průběh a komplikace

Odběr krvetvorných buněk z periferní krve: příprava, průběh a komplikace Odběr krvetvorných buněk z periferní krve: příprava, průběh a komplikace Helena Švábová, Andrea Žmijáková Interní hematologická a onkologická klinika FN Brno Separační středisko je součástí Interní hematologické

Více

Co je to transplantace krvetvorných buněk?

Co je to transplantace krvetvorných buněk? Co je to transplantace krvetvorných buněk? Transplantace krvetvorných buněk je přenos vlastní (autologní) nebo dárcovské (alogenní) krvetvorné tkáně. Účelem je obnova kostní dřeně po vysoce dávkové chemoterapii

Více

Armáda dává naději. o 212 alogenních (od dárce), z toho yy 49 od příbuzného dárce, yy 163 od nepříbuzného dárce.

Armáda dává naději. o 212 alogenních (od dárce), z toho yy 49 od příbuzného dárce, yy 163 od nepříbuzného dárce. Komu dáváme naději? Dětem i dospělým, jejichž život ohrožují poruchy krvetvorby, imunity a metabolismu. Transplantace kostní dřeně je pak jediná a velmi účinná léčba u dětí se 70 až 80procentní úspěšností,

Více

POMOC PRO TEBE CZ.1.07/1.5.00/

POMOC PRO TEBE CZ.1.07/1.5.00/ POMOC PRO TEBE CZ.1.07/1.5.00/34.0339 Soukromá SOŠ manažerská a zdravotnická s. r. o., Břeclav Označení Název Anotace Autor VY_32_INOVACE_OSEC-20 Metodický list Transplantace práce s textem Metodický list

Více

Chcete zažít ten pocit, že dáváte kus ze sebe pro záchranu někoho druhého? Přidejte se k dobrovolným dárcům krve!

Chcete zažít ten pocit, že dáváte kus ze sebe pro záchranu někoho druhého? Přidejte se k dobrovolným dárcům krve! Chcete zažít ten pocit, že dáváte kus ze sebe pro záchranu někoho druhého? Přidejte se k dobrovolným dárcům krve! Někdo se krve bojí, někomu se z ní dělá špatně, ale někdo krev chodí darovat. Jsou lidé,

Více

INSTITUT KLINICKÉ A EXPERIMENTÁLNÍ MEDICÍNY

INSTITUT KLINICKÉ A EXPERIMENTÁLNÍ MEDICÍNY Výročníí zpráva za r.. 2011 Základní údaje: Název organizace: Adresa organizace: Český registr dárců krvetvorných buněk Czech Stem Cells Registry Pavilon Z4 Vídeňská 1958/9 140 21, Praha 4 Telefonní kontakt:

Více

Dotazník. Příloha č. 1

Dotazník. Příloha č. 1 Errata PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 Oceňování bezpříspěvkových dárců krve Příloha č. 3 Grafy: Graf č. 1: Věkové rozpětí respondentů. Graf č. 2: Početní zastoupení dárců krve

Více

Prezentace Nadace pro transplantace kostní dřeně

Prezentace Nadace pro transplantace kostní dřeně Prezentace Nadace pro transplantace kostní dřeně MĚL JIŽ NĚKDO Z VÁS CHŘIPKU? MYSLÍTE, ŽE ONEMOCNĚT LEUKÉMIÍ JE TĚŽŠÍ? prosinec 2004 Karel Pogštefl dobrovolný spolupracovník Představení Nadace a Registru

Více

Pomozte nám, aby se dárcovství krvetvorných. Vyberte si způsob, jak se zapojit! Každá pomoc se počítá! buněk stalo diskutovaným a důležitým

Pomozte nám, aby se dárcovství krvetvorných. Vyberte si způsob, jak se zapojit! Každá pomoc se počítá! buněk stalo diskutovaným a důležitým www.darujzivot.cz Vyberte si způsob, jak se zapojit! aby se dárcovství krvetvorných tématem ve společnos. Každý z nás může pomoci zachránit život. Jen společně můžeme vyhrát boj pro leukémii a dalším zhoubným

Více

Informovanost zájemců o vstupu do registru dárců kostní dřeně. Michaela Ostravská

Informovanost zájemců o vstupu do registru dárců kostní dřeně. Michaela Ostravská Informovanost zájemců o vstupu do registru dárců kostní dřeně. Michaela Ostravská Bakalářská práce 2014 ABSTRAKT Abstrakt česky Bakalářská práce zpracovává tématiku dárcovství kostní dřeně. Teoretická

Více

ANAMNÉZA DÁRKYNĚ PUPEČNÍKOVÉ KRVE

ANAMNÉZA DÁRKYNĚ PUPEČNÍKOVÉ KRVE ANAMNÉZA DÁRKYNĚ PUPEČNÍKOVÉ KRVE JMÉNO A PŘÍJMENÍ DÁRKYNÉ DATUM NAROZENÍ RODNÉ ČÍSLO ZAMĚSTNÁNÍ TELEFON ULICE A ČÍSLO POPISNÉ MĚSTO PSČ PORODNÍK MINULÉ TĚHOTENSTVÍ počet předchozích porodů počet spontánních

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ ROK: 4 tkáňové zařízení: Hematologicko - onkologické oddělení Fakultní nemocnice Plzeň alej Svobody 8, Plzeň 34 6 číslo tkáňové banky: odpovědná osoba: ICCBBA

Více

dárcovství krvetvorných buněk a odpovědích v otázkách

dárcovství krvetvorných buněk a odpovědích v otázkách Zapiste do ˇzivota... ˇ se nekomu ˇ dárcovství krvetvorných v otázkách buněk a odpovědích A. Obecně 1. Co je to kostní dřeň? 2. Co jsou krvetvorné buňky? 3. Co je vlastně transplantace kostní dřeně? 4.

Více

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -

Více

Transplantace ledvin. Vítejte na našem dialyzačním středisku

Transplantace ledvin. Vítejte na našem dialyzačním středisku Transplantace ledvin Vítejte na našem dialyzačním středisku Proč se provádí transplantace ledvin? Úspěšná transplantace je jediným řešením, jak se po selhání ledvin zbavit potřeby dialýzy. Po transplantaci

Více

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida Klíšťová encefalitida Autor: Michaela Měkýšová Výskyt Česká republika patří každoročně mezi státy s vysokým výskytem klíšťové encefalitidy. Za posledních 10 let připadá přibližně 7 nakažených osob na 100

Více

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK Očkování! Nejvýznamnější možnost prevence infekčních chorob! Lepší infekční chorobě předcházet než ji léčit! Významný objev v medicíně,

Více

INSTITUT KLINICKÉ A EXPERIMENTÁLNÍ MEDICÍNY

INSTITUT KLINICKÉ A EXPERIMENTÁLNÍ MEDICÍNY Výročníí zpráva za r.. 2010 Základní údaje: Název organizace: Adresa organizace: Telefonní kontakt: e- mail: Webové stránky: Zřizovatel: Vedoucí registru: Zástupce vedoucího registru: Finanční záležitosti:

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ HOO/O1 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ ROK: 15 tkáňové zařízení: Hematologicko - onkologické oddělení Fakultní nemocnice Plzeň alej Svobody 8, Plzeň 4 6 číslo tkáňové banky: odpovědná osoba:

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

Klinické hodnocení ARAMIS pro muže s rakovinou prostaty

Klinické hodnocení ARAMIS pro muže s rakovinou prostaty Klinické hodnocení ARAMIS pro muže s rakovinou prostaty Brožura pro účastníky DĚKUJEME VÁM, že jste se rozhodl zúčastnit klinického hodnocení ARAMIS pro muže s rakovinou prostaty. V této brožuře najdete

Více

Činnost zdravotnických zařízení v oboru transfuzní služby v České republice v roce 2012

Činnost zdravotnických zařízení v oboru transfuzní služby v České republice v roce 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25. 9. 2013 44 Souhrn Činnost zdravotnických zařízení v oboru transfuzní služby v České republice v roce 2012 Activity

Více

Problematika dárcovství kostní dřeně z pohledu dárců

Problematika dárcovství kostní dřeně z pohledu dárců FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Ošetřovatelství B5341 Lucie Husárková Studijní obor: Všeobecná sestra 5341R009 Problematika dárcovství kostní dřeně z pohledu dárců Bakalářská práce Vedoucí

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

Činnost zdravotnických zařízení v oboru transfuzní služby v České republice v roce 2010

Činnost zdravotnických zařízení v oboru transfuzní služby v České republice v roce 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8. 7. 2011 36 Souhrn Činnost zdravotnických zařízení v oboru transfuzní služby v České republice v roce 2010 Activity

Více

Co Češi skutečně vědí o očkování? , Praha, CZ/PHCA/0033/16

Co Češi skutečně vědí o očkování? , Praha, CZ/PHCA/0033/16 Co Češi skutečně vědí o očkování? 23. 11. 2016, Praha, CZ/PHCA/0033/16 METODOLOGIE Sběr dat byl realizován prostřednictvím internetového dotazníku (CAWI) na internetovém panelu agenturou STEM/MARK Terénní

Více

Činnost zdravotnických zařízení v oboru transfuzní služby v České republice v roce 2011

Činnost zdravotnických zařízení v oboru transfuzní služby v České republice v roce 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 10. 9. 2012 45 Souhrn Činnost zdravotnických zařízení v oboru transfuzní služby v České republice v roce 2011 Activity

Více

Krevní skupiny EU peníze středním školám Didaktický učební materiál

Krevní skupiny EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Krevní skupiny EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_BI1.10 Předmět: Biologie Tematická oblast: Biologie člověka Autor: RNDr. Marta Najbertová Datum

Více

dárcovství krvetvorných vědět

dárcovství krvetvorných vědět Zapiste do ˇzivota... ˇ se nekomu ˇ dárcovství krvetvorných co o něm buněk potřebujeme vědět Obsah Proč se stát dárcem 1 Vstup do registru 2 Kdo může a kdo nemůže být dárcem dřeně 7 Výběr dárce pro určitého

Více

Dárcovství kostní dřeně. a co o něm potřebujeme znát

Dárcovství kostní dřeně. a co o něm potřebujeme znát Dárcovství kostní dřeně a co o něm potřebujeme znát Obsah Proč se stát dárcem 2 Vstup do registru 3 Kdo může a kdo nemůže být dárcem dřeně 5 Výběr dárce pro určitého pacienta 6 Postup při darování krvetvorných

Více

Dárcovství krve a typy odběrů MUDr. Simona Hohlová

Dárcovství krve a typy odběrů MUDr. Simona Hohlová Dárcovství krve a typy odběrů MUDr. Simona Hohlová Transfuzní a tkáňové oddělení Osnova Dárcovství krve o obecné principy o propagace dárcovství a oceňování dárců krve o registry dárců krve a jejích složek

Více

Děti a leukémie. Kódy odpovědí

Děti a leukémie. Kódy odpovědí Děti a leukémie Kódy odpovědí Zadavatel průzkumu: Lucie Malárová Kontakt na zadavatele: L.malarova@seznam.cz Termín sběru dat: 3. 12. 2012-30. 12. 2012 Počet responsí: 114 Průměrná délka vyplňování: 00.03:27

Více

Koncepce oboru Dětská chirurgie

Koncepce oboru Dětská chirurgie Koncepce oboru Dětská chirurgie Deklarace dětské chirurgie podle světové federace společností pediatrických chirurgů (W.O.F.A.P.S.): Děti nejsou jen malí dospělí a mají interní i chirurgické problémy a

Více

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních

Více

Diagnostika a příznaky mnohočetného myelomu

Diagnostika a příznaky mnohočetného myelomu Diagnostika a příznaky mnohočetného myelomu J.Minařík, V.Ščudla Mnohočetný myelom Nekontrolované zmnožení nádorově změněných plasmatických buněk v kostní dřeni Mnohočetný = obvykle více oblastí kostní

Více

INSTITUT KLINICKÉ A EXPERIMENTÁLNÍ MEDICÍNY

INSTITUT KLINICKÉ A EXPERIMENTÁLNÍ MEDICÍNY Výroční zpráva za rok 2012 Základní údaje Název organizace Adresa organizace Český registr dárců krvetvorných buněk Czech Stem Cells Registry Pavilon Z4 Vídeňská 1958/9 140 21 Praha 4 Telefonní kontakt

Více

Výroční zpráva tkáňového zařízení za rok 2015

Výroční zpráva tkáňového zařízení za rok 2015 Ústav hematologie a krevní transfuze, p. o. IČO 23736 128 20 Praha 2, U Nemocnice 1 telefon: 224 436 018, E-mail: cryo@uhkt.cz Pracoviště FN Motol, Nová budova kliniky dětské onkologie číslo 23, ulice

Více

10. přehledu o provedení krevní transfúze v uplynulých

10. přehledu o provedení krevní transfúze v uplynulých Strana 1236 Sbírka zákonů č. 114 / 2013 Částka 51 114 VYHLÁŠKA ze dne 29. dubna 2013 o stanovení bližších podmínek posuzování zdravotní způsobilosti a rozsahu vyšetření žijícího nebo zemřelého dárce tkání

Více

Výroční zpráva za rok 2013

Výroční zpráva za rok 2013 Výroční zpráva za rok 213 Organizační struktura Českého registru dárců krvetvorných buněk Vedoucí registru: Mgr. Marie Kuříková Lékař registru: MUDr. Lenka Záhlavová Koordinátoři: Mgr. Irina Kolaříková

Více

Pupečníková krev Vaše pojistka pro zdraví dítěte Narození Vašeho dítěte je neopakovatelná šance k uchování pokladu

Pupečníková krev Vaše pojistka pro zdraví dítěte Narození Vašeho dítěte je neopakovatelná šance k uchování pokladu Pupečníková krev Vaše pojistka pro zdraví dítěte Narození Vašeho dítěte je neopakovatelná šance k uchování pokladu www.natic.cz / pupecnikova.krev@natic.cz bezplatná infolinka: 800 NTC LAB (800 682 522)

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu AIDS a virus HIV Anotace Pracovní list obsahuje základní informace o AIDS a o možnostech jeho přenosu,

Více

STANDARDY SPECIFICKÁ ČÁST

STANDARDY SPECIFICKÁ ČÁST STANDARDY SPECIFICKÁ ČÁST N. Postup při žádosti o vyhledání dárce N.1. Obecně N.2. Předběžné vyhledání potenciálního dárce = výpis potenciálních dárců (preliminary search) N.3. Formální aktivace dárce

Více

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Zdrojem dat uváděných v této kapitole jsou publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Zdravotnické ročenky krajů a ČR a Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných

Více

HIV / AIDS v ČR

HIV / AIDS v ČR HIV / AIDS v ČR - 21 1.1.21-31.12.21 18 nových případů HIV u občanů ČR a residentů (z toho 1 [22,8%] u residentů zejména z Ukrajiny 12, dále ze Slovenska 1, z Ruska, Vietnamu 2, Polska 2, aj.) Zastoupení

Více

POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ČR

POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ČR POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ČR Mezinárodní konference,,sociální služby jako výzva 21.století Sociální dialog v sociálních službách 13. a 14. května 2010 Hustopeče Praktické zkušenosti

Více

Poučení pro dárce krevních destiček

Poučení pro dárce krevních destiček FAKULTNÍ NEMOCNICE PLZEŇ Hematologicko onkologické oddělení Poučení pro dárce krevních destiček Darování krevních destiček je zvláštní forma dárcovství krve, při které se neodebírá plná krev, ale pouze

Více

Informovanost sester o dárcovství kostní dřeně. Dagmar Lamaczová

Informovanost sester o dárcovství kostní dřeně. Dagmar Lamaczová Informovanost sester o dárcovství kostní dřeně Dagmar Lamaczová Bakalářská práce 2012 ABSTRAKT Cílem bakalářské práce je zjistit informovanost sester o dárcovství kostní dřeně. V teoretické části se

Více

Mgr. Dagmar Chátalova

Mgr. Dagmar Chátalova Mgr. Dagmar Chátalova Transfuze - převod lidské krve nebo krevních přípravků od jednoho člověka ( dárce ) do krevního oběhu druhého člověka ( příjemce ) Indikace při ztrátě krve úraz, operace,těžký porod,

Více

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Výstupy analýzy dat zdravotnického zařízení a Národního onkologického registru ČR Prof. MUDr. Jitka

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

POUČENÍ PRO DÁRCE KRVE Průvodce zodpovědného dárce A B AB 0

POUČENÍ PRO DÁRCE KRVE Průvodce zodpovědného dárce A B AB 0 POUČENÍ PRO DÁRCE KRVE Průvodce zodpovědného dárce A B AB 0 POUČENÍ PRO DÁRCE KRVE NEMOCNICE HOŘOVICE Transfuzní oddělení tel. 311 559 555, 311 559 402 Objednávání v pracovní dny 10.00 14.00 darci@nemocnice-horovice.cz

Více

Činnost zařízení transfuzní služby v České republice v roce Activity of institutions of transfusion service in the Czech Republic in 2015

Činnost zařízení transfuzní služby v České republice v roce Activity of institutions of transfusion service in the Czech Republic in 2015 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 12. 2016 15 Souhrn Činnost zařízení transfuzní služby v České republice v roce 2015 Activity of institutions of

Více

Co Češi skutečně vědí o očkování? , Praha, CZ/PHCA/0033/16

Co Češi skutečně vědí o očkování? , Praha, CZ/PHCA/0033/16 Co Češi skutečně vědí o očkování? 23. 11. 2016, Praha, CZ/PHCA/0033/16 METODOLOGIE Sběr dat byl realizován prostřednictvím internetového dotazníku (CAWI) na internetovém panelu agenturou STEM/MARK Terénní

Více

STANDARDY SPECIFICKÁ ČÁST

STANDARDY SPECIFICKÁ ČÁST STANDARDY SPECIFICKÁ ČÁST N. Postup při žádosti o vyhledání dárce N.4. Příprava dárce k odběru krvetvorných buněk = work-up dárce N.4.1. Komunikace před odběrem krvetvorných buněk N.4.2. Informační pohovor

Více

Problematika dárcovství kostní dřeně nábor do registru dárců kostní dřeně. Radana Halířová

Problematika dárcovství kostní dřeně nábor do registru dárců kostní dřeně. Radana Halířová Problematika dárcovství kostní dřeně nábor do registru dárců kostní dřeně Radana Halířová Bakalářská práce 2012 ABSTRAKT Abstrakt česky Tato bakalářská práce se zabývá registrem dárců kostní dřeně

Více

Společnost pro transfuzní lékařství

Společnost pro transfuzní lékařství Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně Společnost pro transfuzní lékařství Česká společnost infekčního lékařství ČLS JEP Doc. MUDr. Staňková Marie CSc. předsedkyně V Hradci Králové, 29. května

Více

Když dobro, tak od kosti. DARUJ KOSTNÍ DŘEŇ.

Když dobro, tak od kosti. DARUJ KOSTNÍ DŘEŇ. Když dobro, tak od kosti. DARUJ KOSTNÍ DŘEŇ. DÁRCOVSTVÍ KRVETVORNÝCH BUNĚK co o něm potřebujeme vědět Obsah Proč se stát dárcem 1 Vstup do registru 2 Kdo může a kdo nemůže být dárcem dřeně 6 Výběr dárce

Více

STANDARDY SPECIFICKÁ ČÁST

STANDARDY SPECIFICKÁ ČÁST STANDARDY SPECIFICKÁ ČÁST O. Druhé a následné darování O.1. Obecně O.2. Druhé&následné darování pro stejného příjemce typy a indikace O.3. Druhé darování &následné darování pro stejného příjemce - obecný

Více

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu: Střední zdravotnická škola ÚO šablony

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu: Střední zdravotnická škola ÚO šablony Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu: Střední zdravotnická škola ÚO šablony Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0475 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název

Více

FRÍŠTÍ KONĚ PRO NF KAPKA NADĚJE

FRÍŠTÍ KONĚ PRO NF KAPKA NADĚJE FRÍŠTÍ KONĚ PRO NF KAPKA NADĚJE Nadační fond Kapka naděje Nadační fond pro pomoc nemocným dětem zvláště s poruchou krvetvorby, nádorovým onemocněním a pro děti, jejichž onemocnění vyžaduje transplantaci

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

A Co je HIV? HIV AIDS Co je AIDS? Co znamená být HIV pozitivní? HIV AIDS. HIV HIV AIDS HIV

A Co je HIV? HIV AIDS Co je AIDS? Co znamená být HIV pozitivní? HIV AIDS. HIV HIV AIDS HIV A Co je HIV? HIV (virus lidského imunodeficitu) je virus, který způsobuje ztrátu obranyschopnosti (imunity) člověka před nejrůznějšími infekcemi. Tento virus napadá zejména určitou skupinu bílých krvinek,

Více

,, Cesta ke zdraví mužů

,, Cesta ke zdraví mužů PREZENTACE VÝSLEDKŮ ŘEŠENÍ PILOTNÍHO PROJEKTU PREVENTIVNÍ PÉČE PRO MUŢE,, Cesta ke zdraví mužů prim. MUDr. Monika Koudová GHC GENETICS, s.r.o.- NZZ, Praha Projekt byl realizován ve dvou etapách: I. etapa

Více

Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha

Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha HIV/AIDS v ČR Data o výskytu HIV/AIDS jsou kategorizována podle národnosti, resp. země

Více

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Předmluva ke kapitole: Kapitola se zabývá jak zdravotním stavem seniorů, tak náklady na jejich léčbu. První část kapitoly je zaměřena na hospitalizace osob ve věku 5

Více

Pupečníková krev VÍCE BUNĚK VÍCE ŽIVOTA

Pupečníková krev VÍCE BUNĚK VÍCE ŽIVOTA Pupečníková krev VÍCE BUNĚK VÍCE ŽIVOTA Jedno rozhodnutí na celý život Narození miminka patří mezi nejšťastnější okamžiky v lidském životě a všichni doufáme, že právě štěstí a zdraví naše dítě neopustí

Více

Mámou i po rakovině. Napsal uživatel

Mámou i po rakovině. Napsal uživatel Ve Fakultní nemocnici Brno vzniklo první Centrum ochrany reprodukce u nás. Jako jediné v ČR poskytuje ochranu v celém rozsahu včetně odběru a zamrazení tkáně vaječníku. Centrum vznikalo postupně od poloviny

Více

Preventivní programy v onkologii. Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno

Preventivní programy v onkologii. Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno Preventivní programy v onkologii Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno mediální obraz onkologie dnes.. skutečné pojištění.. onkologie zítra snad prevence, časný záchyt, cena /přínos

Více

HIV / AIDS MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství LF MU

HIV / AIDS MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství LF MU HIV / AIDS MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství LF MU e-mail: mizavrel@med.muni.cz I.E.S. Brno, 14. 10. 2014 Historie nákazy 1981 San Francisko, New York mladí pacienti s neobvyklými

Více

Jak se objednat na vyšetření?

Jak se objednat na vyšetření? Jak se objednat na vyšetření? Ke genetické konzultaci nebo vyšetření v těhotenství odesílá praktický lékař, specialista nebo ošetřující gynekolog, který vystaví žádanku k vyšetření. Vyšetření provedená

Více

Narození vašeho dítěte je neopakovatelná šance k uchování pokladu

Narození vašeho dítěte je neopakovatelná šance k uchování pokladu Narození vašeho dítěte je neopakovatelná šance k uchování pokladu www.natic.cz, bezplatná infolinka: 0800 NTC LAB (0800 682 522) Národní Tkáňové Centrum je zárukou uložení pupečníkové krve na špičkové

Více

Roční výkaz o činnosti ZZ A (MZ) 1-01

Roční výkaz o činnosti ZZ A (MZ) 1-01 Ministerstvo zdravotnictví Schváleno ČSÚ pro Ministerstvo zdravotnictví. ČV 177/10 ze dne 20.10.2009 v rámci Programu statistických zjišťování na rok 2010. Vyplněný výkaz laskavě předložte pracovišti státní

Více

Klinické hodnocení u bolestí spojených s endometriózou. Bolest, kterou cítíte, je skutečná... i když to ostatní nevidí. A822523

Klinické hodnocení u bolestí spojených s endometriózou. Bolest, kterou cítíte, je skutečná... i když to ostatní nevidí. A822523 Klinické hodnocení u bolestí spojených s endometriózou Bolest, kterou cítíte, je skutečná... i když to ostatní nevidí. A822523 Studie SOLSTICE se provádí v přibližně 200 výzkumných centrech na celém světě.

Více

Povědomí o homeopatii

Povědomí o homeopatii Povědomí o homeopatii Průzkum portálu Ordinace.cz mezi pacienty, 2012 a Praha, duben Mgr. Romana Žatecká, šéfredaktorka HOMEOPATIE A ORDINACE.CZ Portál Ordinace.cz realizoval v měsíci dubnu průzkum názorů

Více

Organizace transfuzní služby. I.Sulovská

Organizace transfuzní služby. I.Sulovská Organizace transfuzní služby I.Sulovská Transfuzní oddělení Výroba transfuzních přípravků (TP) řízena zákony, vyhláškami a metodickými pokyny 2 druhy TO: výrobci TP odběrová střediska Výrobci TP mají uděleno

Více

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém Národní screeningové

Více

Potransfuzní reakce. Rozdělení potransfuzních reakcí a komplikací

Potransfuzní reakce. Rozdělení potransfuzních reakcí a komplikací Potransfuzní reakce Potransfuzní reakcí rozumíme nežádoucí účinek podaného transfuzního přípravku. Od roku 2005 (dle platné legislativy) rozlišujeme: závažná nežádoucí příhoda ( vzniká v souvislosti s

Více

Přílohy. Příloha A. Incidence a mortalita zhoubných nádorů v ČR. Incidence zhoubných novotvarů

Přílohy. Příloha A. Incidence a mortalita zhoubných nádorů v ČR. Incidence zhoubných novotvarů Přílohy Příloha A Incidence a mortalita zhoubných nádorů v ČR Incidence zhoubných novotvarů Zdroj: www.mamo.cz Trend vývoje incidence a mortality zhoubných nádorů prsu Zdroj: www.mamo.cz Příloha B Vývoj

Více

SISP - charakteristika výběrového souboru

SISP - charakteristika výběrového souboru SISP - charakteristika výběrového souboru Výběr osob ve Studii individuální spotřeby potravin reprezentuje populaci České republiky dle Výsledků sčítání lidu, domů a bytů, 21. Šetření se zúčastnilo 259

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 7 18.8.2003 Činnost transfúzní služby v Moravskoslezském kraji v roce 2002 Podkladem

Více

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek?

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek? Co si máme pod tímto projektem představit a proč vznikl? Jedná se o projekt, který ministerstvo zdravotnictví připravilo spolu se zdravotními pojišťovnami a zaměřuje se na prevenci před třemi konkrétními

Více

LÉČBA RELAPSU MNOHOČETNÉHO MYELOMU. MUDr. Miroslava Schützová. 5. vzdělávací seminář pro nemocné s mnohočetným myelomem, jejich rodinu a přátele

LÉČBA RELAPSU MNOHOČETNÉHO MYELOMU. MUDr. Miroslava Schützová. 5. vzdělávací seminář pro nemocné s mnohočetným myelomem, jejich rodinu a přátele LÉČBA RELAPSU MNOHOČETNÉHO MYELOMU MUDr. Miroslava Schützová 5. vzdělávací seminář pro nemocné s mnohočetným myelomem, jejich rodinu a přátele 20. - 21. listopadu 2009 Karlova Studánka ČESKÁ MYELOMOVÁ

Více

Mnohočetný myelom. Jan Straub a kolektiv. (Morbus Kahler, plazmocytom) Stručný průvodce pro pacienty a jejich blízké. Česká myelomová skupina

Mnohočetný myelom. Jan Straub a kolektiv. (Morbus Kahler, plazmocytom) Stručný průvodce pro pacienty a jejich blízké. Česká myelomová skupina Mnohočetný myelom (Morbus Kahler, plazmocytom) Stručný průvodce pro pacienty a jejich blízké Jan Straub a kolektiv Česká myelomová skupina 12m Tato příručka je určena nemocným, kterým bylo zjištěno onemocnění

Více

Nejčastější dotazy dárců krve

Nejčastější dotazy dárců krve Nejčastější dotazy dárců krve Je možné darovat krev v době, kdy má žena menstruaci a při těhotenství a kojení? Ne. Při těhotenství a kojení dochází k velkým hormonálním změnám v organismu ženy, a proto

Více

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND HIV/AIDS PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND HIV/AIDS PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND HIV/AIDS PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Co je HIV/AIDS? HIV = virus, který způsobuje selhání imunity

Více

Nejčastější dotazy dárců krve

Nejčastější dotazy dárců krve Nejčastější dotazy dárců krve Je možné darovat krev v době, kdy má žena menstruaci a při těhotenství a kojení? Ne, během těhotenství a kojení nejsou odběry možné. V době menstruace na odběr nechoďte. V

Více

Deficit antagonisty IL-1 receptoru (DIRA)

Deficit antagonisty IL-1 receptoru (DIRA) www.printo.it/pediatric-rheumatology/cz/intro Deficit antagonisty IL-1 receptoru (DIRA) Verze č 2016 1. CO JE DIRA? 1.1 O co se jedná? Deficit antagonisty IL-1Receptoru (DIRA) je vzácné vrozené onemocnění.

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Poučení dárce krve. Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Poučení dárce krve. Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Poučení dárce krve Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady I.Ohrožení příjemce krevní transfuze Léčba krví a krevními složkami přináší příjemci transfuze kromě pozitivního léčebného

Více

Současné výsledky transplantací ledvin

Současné výsledky transplantací ledvin Současné výsledky transplantací ledvin MUDr. Tomáš Reischig transplantační nefrolog, I. interní klinika Úvod Není pochyb o tom, že transplantace ledviny je nejlepší léčebnou možností pro pacienty s chronickým

Více

Český národní registr dárců dřeně, o.p.s. Výroční zpráva za rok 2000

Český národní registr dárců dřeně, o.p.s. Výroční zpráva za rok 2000 Český národní registr dárců dřeně, o.p.s. Výroční zpráva za rok 2000 Obsah 1. Obecné údaje o společnosti 2. Zpráva o činnosti 2.1 Hlavní činnost 2.2 Doplňková činnost 3. Finanční zpráva 3.1 Účetní výkazy

Více

Úspěchy a limity české transplantační medicíny

Úspěchy a limity české transplantační medicíny Úspěchy a limity české transplantační medicíny Eva Pokorná Česká transplantační společnost Transplantace orgánů Život zachraňující výkony Hlavní problém imunologický (rejekce) Do poloviny 80 let minulého

Více

Tekuté biopsie u mnohočetného myelomu

Tekuté biopsie u mnohočetného myelomu Tekuté biopsie u mnohočetného myelomu Mgr. Veronika Kubaczková Babákova myelomová skupina ÚPF LF MU Pacientský seminář 11. května 2016, Brno Co jsou tekuté biopsie? Představují méně zatěžující vyšetření

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Činnost zdravotnických zařízení v oboru transfuzní služby v České republice v roce 2009

Činnost zdravotnických zařízení v oboru transfuzní služby v České republice v roce 2009 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 21 5 Činnost zdravotnických zařízení v oboru transfuzní služby v České republice v roce 29 Activity of health

Více

INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2011 DIAGNOSTIKA A LÉČBA PACIENTŮ SE ZHOUBNÝM ONEMOCNĚNÍM SLINIVKY BŘIŠNÍ NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ

INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2011 DIAGNOSTIKA A LÉČBA PACIENTŮ SE ZHOUBNÝM ONEMOCNĚNÍM SLINIVKY BŘIŠNÍ NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ 7 DIAGNOSTIKA A LÉČBA PACIENTŮ SE ZHOUBNÝM ONEMOCNĚNÍM SLINIVKY BŘIŠNÍ INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2011 Klinický standard byl akceptován zainteresovanými odbornými společnostmi,

Více

http://www.vrozene-vady.cz

http://www.vrozene-vady.cz Prevence vrozených vad z pohledu genetika MUDr. Vladimír Gregor, RNDr. Jiří Horáček odd. lékařské genetiky, Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze Genetické poradenství Klinická genetika se zabývá diagnostikou

Více

Národní standardy pro nefrologickou ošetřovatelskou praxi

Národní standardy pro nefrologickou ošetřovatelskou praxi Národní standardy pro nefrologickou ošetřovatelskou praxi HEMODIALÝZA Hemodialyzační léčba nezvratného stadia selhání ledvin poskytuje pacientům co nejvyšší možnou kvalitu života, ale i nejlepší snášenlivost

Více

SOUHRNNÝ PŘEHLED SUBJEKTIVNÍCH HODNOCENÍ

SOUHRNNÝ PŘEHLED SUBJEKTIVNÍCH HODNOCENÍ Studie Mladý ječmen STUDIE NA MLADÝ JEČMEN / r. 2002 Studii vypracoval MUDr. Miloslav Lacina ve spolupráci se společností Green Ways s.r.o.. Probíhala v roce 2002 v období podzim-zima - v období velké

Více