Sociální potřeby a možnosti sociální péče o nevyléčitelně nemocné a jejich rodiny. Jana Křížová

Transkript

1 Sociální potřeby a možnosti sociální péče o nevyléčitelně nemocné a jejich rodiny Jana Křížová

2 Co může zdravotnický personál očekávat od sociálního pracovníka? Rozhovory s pacientem a rodinou za účelem seznámení s různými možnostmi péče Zajištění patřičné péče (specializovaná paliativní péče, ) Sociální poradenství pro pacienty a rodiny v oblasti finanční, sociální Zjišťování potřeb nemocného a rodiny Zjišťování přání nemocného a rodiny Zjišťování rodinné a sociální anamnézy Průběžná informovanost (fáze plánování péče, realizace, ) a vzájemné předávání nových informací Skutečnost, že si po domluvě s pacientem udělá sociální pracovník čas a v klidné atmosféře promluví s pacientem i jeho rodinou

3 Poskytovaná sociální péče Zdravotně-sociální pracovník pomáhá pacientovi a jeho rodině v těchto oblastech : zajištění domácí hospicové a jiné zdravotní péče zajištění pečovatelské služby, osobní asistence zapůjčení pomůcek (z půjčovny MOÚ, z půjčoven jiných služeb) pomoc v oblasti příspěvků pro zdravotně- postižené poradenství v rámci invalidních důchodů, nemocenských, ošetřovného, Pacient a rodina jsou rovněž seznamování s různým typem péče, během hospitalizace jsou zjišťovány jejich potřeby a přání. Nezbytná je tudíž úzká spolupráce pečujícího týmu.

4 Komunikace sociálního pracovníka se zdravotnickým personálem Úkolem sociálního pracovníka je aktivně komunikovat se zdravotnickým personálem natolik, aby se nejen dozvěděl o zdravotním stavu nemocného a jeho potřebách, ale především aby také on informoval zdravotníky o sociální situaci nemocného, jeho přáních a rozhovoru s rodinami Po získání informací od zdravotnického personálu hovoří sociální pracovník s pacientem a jeho rodinou Vhodné jsou společné schůzky lékaře, rodiny (nebo i pacienta) a sociálního pracovníka, kdy se všichni zúčastnění domluví více na následné péči

5 Seznámení s typy následné péče: Domácí ošetřovatelská služba Pečovatelská služba Domácí hospicová péče Lůžková hospicová péče Léčebny dlouhodobě nemocných

6 Domácí ošetřovatelská služba Domácí ošetřovatelská služba, kdy zdravotní sestra v terénu navštěvuje pacienta v jeho přirozeném prostředí - může zajistit celkovou komplexní péči o pacienta: podání infuzí, injekcí, oxygenoterapie, kontrola zdravotního stavu, rehabilitace, dopomoc, tuto domácí zdravotní péči indikuje vždy ošetřující lékař v nemocnici nebo poté praktický lékař, pokud je pacient v domácím ošetřování je hrazena ze strany zdravotní pojišťovny (pojišťovna hradí dle indikace až 3 hodinové návštěvy denně)

7 Pečovatelská služba Pečovatelky mohou zajistit péči o pacienta po stránce nezdravotní: nákupy dovážka obědů pomoc s hygienou a oblékáním osobní asistence Tuto službu si klient hradí sám, možnost z příspěvku na péči.

8 Domácí hospicová péče Co je to paliativní péče, paliativní medicína? Paliativní medicína je celková léčba a péče o nemocné, jejichž nemoc nereaguje na kurativní léčbu. Nejdůležitější je léčba bolesti a dalších symptomů, stejně jako řešení psychologických, sociálních a duchovních problémů nemocných. Cílem paliativní medicíny je dosažení co nejlepší kvality života nemocných a jejich rodin. (cit.dle MARKOVÉ, 2010, s. 19). Domácí hospic zajišťuje paliativní péči: Pravidelné návštěvy zdravotní sestry, pečovatelky, hospicového lékaře, příp. psycholožky, Zapůjčení kompenzačních pomůcek (lůžka, oxygenátory, infuzní pumpy, toaletní židle, ) Podporu pacienta a rodiny, doprovázení

9 Rozdíly domácí hospicové péče a domácí ošetřovatelské služby: Odbornost zdravotníků, vyškolení Komplexní péče- multidisciplinární tým Časové možnosti pečujících profesionálů Úhrada služby Péče o rodinu Cílová skupina pacientů Přání pacienta a rodiny o zabezpečení služby

10 Lůžková hospicová péče Indikována u pacientů v terminálním stádiu nemoci, kdy není možné zvládnout péči o pacienta v jeho domácím prostředí Lůžkový hospic umožňuje pacientovi a jeho rodině: - pravidelné 24h návštěvy nemocného, příp. zajištění přespání pro příbuzné - paliativní péči, tzn. nejen odbornou zdravotnickou pomoc spočívající v tlumení bolesti, ale i psychologickou podporu, doprovázení, plnění přání nemocného a rodiny - komplexní týmová péče o pacienta a jeho blízké - nyní v ČR je 15 hospiců (zakladatelka hospiců MUDr. Marie Svatošová- 1. hospic postaven v roce 1993 v Červeném Kostelci)

11 Lůžková hospicová péče Zásady péče v lůžkovém hospici: nemocný nebude trpět nesnesitelnou bolestí bude respektována jeho lidská důstojnost v posledních chvílích nezůstane osamocen Hospice v JMK: Hospic sv. Alžběty v Brně- Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě

12 Léčebna dlouhodobě nemocných Péče v LDN se nabízí nemocným, u kterých se předpokládá návrat do rodinného prostředí a není u nich indikována paliativní péče jako např. v hospici. - činností LDN je ošetřování pacienta či rehabilitace za účelem návratu pacienta domů do domácí péče (délka hospitalizace v LDN maximálně 3 měsíce) LDN v JMK: Nemocnice Milosrdných bratří- Polní 3, Červený Kopec v Brně Letovice Ivančice,.

13 Průběh spolupráce Vznesení požadavku sociální intervence ze strany pacienta, rodiny, zdravotního týmu na odd. Zakázka- lékař, pacient, rodina, Sociální plán Sociální intervence Ukončení spolupráce Katamnéza

14 Poskytovaná sociální péče Setkávání sociálního pracovníka s nemocným a rodinou se orientují dvěma směry: nabídnout podpůrnou péči odborně posoudit konkrétní problémy, ať už sociální, finanční, praktické, aj. Jako první by měl tedy sociální pracovník navázat upřímný vztah s pacientem, pochopit jeho potřeby, přání a samotné prožívání nemocného (STUDENT aj., 2006). Důležitou úlohou sociální pracovníka je rovněž rozpoznání, nakolik nemocný potřebuje skutečnou pomoc či jen asistenci.

15 Sociální plán V rámci sociálního plánu můžeme rozlišovat krátkodobou a dlouhodobou sociální intervenci. a) Krátkodobá sociální intervence: - sepsání důležité zprávy v rámci neodkladných úředních záležitostí pacienta (př. dodání kontaktů na následnou péči, vypsání určité žádosti, zapůjčení kompenzační pomůcky, ) a) Dlouhodobá sociální intervence - zaměření sociálního pracovníka ve spolupráci s pacientem a rodinou na patřičnou péči v domácím prostředí - vytvoření plánu pomoci ze strany rodiny, příp. dalších poskytovatelů péče

16 Společný rozhovor s pacientem Zjištění aktuálních potřeb a problémů: - co klienta nejvíce zatěžuje v jeho nemoci (př. nemožnost chůze na toaletu, starost, že manželka bude muset opustit svoji práci, strach o své děti- kdo se o ně postará,.) - co je pacientovým cílem v blízké době (př. naučit se s pomocí rodiny zvládnout péči o stomii, seznámit se se zdravotnickým týmem domácího hospice a mít jistotu konkrétní pomoci, ) - hledání zdrojů pomoci (př. kdo z rodiny se stará o stravování členů, kdo bude vodit vnoučata do školky, s kým se pacient schází ve volném čase,.) - představy o péči ze strany pacienta i rodiny- jak si představují návštěvy zdravotníku z domácí péče, zda si pacient přeje zprostředkovat návštěvu duchovního,

17 Společný rozhovor s rodinou Zjištění aktuálních potřeb rodiny a zdrojů pomoci: - pracovní a finanční situace (zanechání zaměstnání, možnost ošetřovného pouze na 9 dní, úhrada péče,.) - starost o ostatní členy rodiny (malé děti, starší člen domácnosti, jaká je možnost vzájemné pomoci, kdo se zaručí za chod rodiny, jak často a kdy budeme jezdit do hospice, - bytové podmínky- s kým pacient doma bydlí, jaké jsou velké prostory pokojů, kolik členů v domácnosti, - neformální, emoční podpora- kdo z přátel navštěvuje, pravidelné schůzky (př. hudební, sportovní kroužky, plavání, ), Pozor! Představy a cíle pacienta o budoucnosti mohou být zcela odlišné než představy jeho blízkých. Proto je vhodné společně s rodinou a pacientem hovořit a stavět na vzájemné podpoře.

18 Komplexnípéče o pacienta Sociální pracovník při plánování návazné péče zjišťuje pohledy a vnímání situace nemocného ze strany: lékaře- zjišťuje míru informovanosti pacienta a rodiny, představy lékaře o hospicové péči staniční sestry, ostatního pečujícího personálu (kdy za pacientem dochází rodina, jak potřebuje pomoci při hygieně, stravování, ) psychologa- jak je pacient s nemocí smířen, co jej trápí duchovního rodiny- jak vnímá novou situaci nemocného, jaký typ hospicové péče si přeje zajistit, přání a potřeby pacienta- přání, potřeby,. V každém případě je vždy nutné, aby všichni pečující, rodina a pacient věděli, že personál spolupracuje, každý pečující ví o aktuální situaci a především jistota ve vzájemné spolupráci přináší nemocného a jeho rodině jistotu a zmenšení obav.

19 Sociální intervence Přímé zprostředkování péče (telefonický rozhovor s dalšími poskytovateli péče), zaslání žádostí a lékařských zpráv Vypsání žádostí o příspěvky Zprostředkování notáře, duchovního, psychologa, dobrovolníka Zapůjčení kompenzační pomůcky Rozhovor s nemocným a rodinou za účelem seznámení s danou službou

20 Ukončování spolupráce Nezajištění služby (zhoršení zdravotního stavu, kdy pacient zůstává v nemocnici)- přesto je i tehdy důležitá podpora nemocného a rodiny v návštěvách, ve sdělení pro ně důležitých témat, odpuštění, smíření, odvalení balvanů dle Kűbler- Rossové Podpora rodiny Naslouchání pacientovi a blízkým Spolupráce a pozůstalými- nabídka zprostředkování psychologické péče, návštěvu duchovního (svátost nemocným)

21 Výhody katamnézy (zjištění nových skutečností po určité době, zpětná vazba) Skutečností, jak se pacientovi a jeho rodině daří po určité době od ukončení spolupráce přináší pracovníkovi a jeho kolegům zpětnou vazbu o tom, co: - by se případně mohlo příště udělat lépe - jak rodina a pacient danou spolupráci vnímali - pomáhá seberozvoji pracovníka a zkvalitnění péče o nemocné - čemu by se příště dalo předejít - zjištění kvality další péče a spokojenosti pacienta a rodiny s touto péčí

22 Potřeby nemocných a rodiny Potřeby nemocných Vnímání potřeb pacienta ze strany jednotlivých profesionálů Příklad o potřebách nemocných

23 Potřeby nemocných Pacient potřebuje především: mít jistotu pomoci, vědět, kam se může ve chvílích potřeby obrátit potřebuje INFORMACE (vědět, o možnostech další péče, vědět, co bude v nemoci následovat)---dostatek informací mu dává pocit jistoty a bezpečí potřebuje otevřenou a upřímnou komunikaci ( to vyžaduje otevřenost a autenticitu zdravotníka) v určitých chvílích uvítá pacient klid a ticho, naopak ale uvítá také přítomnost někoho blízkého potřebuje mít pocit jistoty, že i v nemoci může sám rozhodovat a patří do týmu plánující další péči, zdravotnický personál se přitom snaží vyjít vstříc přání nemocného, při odlišných představách pacienta a rodiny se sociální pracovník ve spolupráci s personálem snaží o co nejvyšší shodu všech zúčastněných

24 Příklad o potřebách nemocného POTŘEBA ROZHODOVÁNÍ NEMOCNÉHO Pan K., 58 let se s manželkou a svým 26-letým synem dohodl, že si přeje zajistit domácí hospic a zůstat s rodinou doma. Se zdravotnickým personálem a sociálním pracovníkem se rozhodl, co by potřeboval. Jeho přání však bylo mít co největší podíl na rozhodování, společně jsme tedy přímo na pokoji spolu zkontaktovali zdravotní sestru z domácího hospice, domluvili patřičnou péči (stomie, léčba bolesti, zajištění pomůcek, první návštěvu, atd.). Pacient tak přímo u lůžka měl jistotu, že je vše připravené a to mu dodalo POCIT JISTOTY natolik, aby mohl jít domů. Prioritní pro tohoto pacienta byla skutečnost, že si sám rozhodl o možnosti péče a také si sám ve spolupráci se sociálním pracovníkem domluvil návštěvy zdravotníků z domácího hospice.

25 Vnímání potřeb pacienta ze strany jednotlivých profesionálů: Př.: 43- letý pacient, zcela závislý na pomoci blízké osoby, ležící, ze strany lékaře mu byla navržena hospicová péče: a) Lékař vidí prioritu v léčbě bolestí a ostatních potíží pacienta, v odborné zdravotní péči b) Zdravotní sestra spatřuje důležitost v ošetřování stomie a zaučení manželky c) Pečovatelka, sanitářka může manželku zaučit v péči o hygienu- potřeba, aby byl nemocný v klidu a v čistotě d) Psycholog spatřuje důležitost v doprovázení a smíření pacienta s nemocí e) Duchovní vidí svoji snahu v přání splnit nemocného zprostředkování svátosti nemocných f) Sociální pracovník se snaží o udržení rovnováhy sociálního fungování pacienta a jeho rodiny (podpora udržení chodu rodiny, zprostředkování finanční a praktické pomoci, ) Co je důležité? Aby o sobě jednotlivý profesionálové věděli, vzájemně si sdělovali informace o nemocném a rodině a mohli tak komplexně připravit pacienta a jeho blízké na další odbornou péči.

26 Spolupráce s rodinou pacienta Kdy začíná spolupráce s rodinou? Společná setkávání lékař, pacient, rodina, sociální pracovnice Průběžná komunikace o změnách Ukončení spolupráce s rodinou

27 Spolupráce s rodinou nemocného Chorobou trpí nejen sám pacient, ale celá jeho rodina. Někdy tak můžeme pozorovat obavy a strach blízkých, zda péči o pacienta zvládnou, zvlášť vpřípadě, kdy nemají žádné zkušenosti s pečováním a očekává se od nich dodržení pracovní a společenské role (Theová, 2010). - úlohou sociálního pracovníka je kromě získání důvěry rodiny umět také rodinu podpořit, vyslechnout, rozebrat podrobně jejich obavy (z konkrétních činností- koupání, schody do kuchyně, obavy oslovit další blízké rodiny, ),, ale také nabídnout péči (př. odlehčovací služby, ) - Sociální pracovník by se ale také měl podívat nejen na tyto společenské a pracovní pozice pečujících, ale brát v úvahu i to, že mnohdy nemohou sami blízcí pečovat o nikoho dalšího pro svůj nepříznivý zdravotní stav, péči někoho jiného z rodiny, sociální, ekonomické či pouhé bytové podmínky(vorlíček, ADAM aj., 2004, s ).

28 Spolupráce s rodinou nemocného Kdy v podstatě začíná spolupráce s rodinou? Představme si, že se již sociální pracovník seznámil se zdravotním stavem pacienta, se samotným pacientem a nyní je na něm domluvit si schůzku s rodinou. Než započne schůzka s rodinou, sociální pracovník musí být od ošetřujícího lékaře nejprve informován, do jaké míry je rodina nemocného seznámena se zdravotním stavem a případnou prognózou a zda jim například byla nabídnuta schůzka se sociálním pracovníkem. Mnohokrát se také rodina po rozhovoru s lékařem obrací na sociálního pracovníka sama. První schůzka sociálního pracovníka s rodinou, příp. společně spacientem by měla probíhat v důvěrném rozhovoru a klidné atmosféře. Sociální pracovník se snaží rodinu uklidnit a ujistit ji, že nalezla vstřícnou, kvalifikovanou a důvěryhodnou pomoc. Kromě podpory rodiny a ocenění za jejich přístup k těžké životní situaci, je vhodné, aby se rodině předaly veškeré důležité informace týkající se možností poskytující péče (např. brožurek o hospicové péči). Po ujasnění všech kroků spolupráce si sociální pracovník dohodne s rodinou další spolupráci a možnosti vzájemného kontaktování (Kalvach, 2010).

29 Spolupráce s rodinou nemocného Ukončení spolupráce s rodinou sociální pracovník během hospitalizace nemocného průběžně komunikuje s nemocným a jeho rodinou zjišťuje, zda nenastaly nějaké změny (na straně personálu, pacienta, rodiny) při ukončení hospitalizace sociální pracovník informuje nemocného i rodinu o posledních maličkostech (př. kdo se jim bude v hospici po příjezdu nemocného věnovat, kdy je doma navštíví zdravotní sestra, jaké pomůcky s sebou vezme, kdy pacient přibližně pojede sanitkou, atd.) při informování pacienta a rodiny je opět nezbytná úzká spolupráce se zdravotnickým týmem POZOR: spolupráce s rodinou může pokračovat i přes skutečnost, že se nejedná o zajišťování péče o pacienta (práce s pozůstalými, zprostředkování psychologa, podpora zvládání rodiny v sociálním fungování)

30 Praktická část Diskuze nad možnostmi potřebami a možnou sociální intervencí

31 Kazuistika I. Pacient, muž 73 let, je od ošetřujícího lékaře informován, že další onkologická léčba v nemocnici není možná. Doporučil mu hospicovou péči. O pacienta se však nemá kdo postarat, rodinu nemá a se svými dětmi se již několik let neviděl. V malé obci, kde žije, má pár přátel, se kterými se občas vídal v hospůdce, spíše si tam ale za nimi chodil popovídat, aby doma nebyl tak sám. Obchod má blízko, tudíž si mohl sám nakoupit, obědy si vyzvedává na základní škole. Nyní je jeho zdravotní stav takový, že je nutná péče o nefrostomii, v nemocnici se učí chodit s fyzioterapeutem o chodítku, léky je schopen si vzít sám bez kontroly. O hospici pacient nikdy neslyšel, ale zatím by si přál být doma ve svém domku. Úkol: Jaké potřeby má tento pacient? Jakým způsobem byste ve spolupráci se zdravotnickým týmem zajišťovali návaznou péči?

32 Kazuistika II. Pacientka, žena ve věku 57 let, žijící ve společné domácnosti s manželem, který nyní pracuje. Manžel se právě dozvěděl od ošetřujícího lékaře, že je vhodné zajistit hospicovou péči. Přeje si zůstat s manželkou a dvěma syny doma a zajistit domácí hospicovou péči. Obava manžela, zda péči doma zvládnou, co je třeba, zda ustojí poslední chvíle, co synové (26 a 27 let). Pacientka se již těší domů, o prognóze nemoci již byla od lékaře také informována. Sociální pracovník se sám setkává s manželem nemocné. Úkol: Jak by asi vypadal rozhovor sociálního pracovníka s manželem pacientky? Co je důležité, aby sociální pracovník nezapomněl?

33 Kazuistika III. Pacientka 75 let, žije sama s manželem, jediný syn žije daleko (v telefonickém kontaktu), pacientka potřebuje komplexní péči (ležící, podání infuzí, léčba bolesti,.). Manžel by rád zůstal s pacientkou doma a zajistil domácí hospicovou péči. V zajištění péče v lůžkovém hospici spatřuje skutečnost, že on sám se nedokáže o svoji manželku postarat a musí ji někam odložit. S pacientkou prožil velmi hezké chvíle, rovněž i ona se o něj starala, když byl nemocný, přeje si o ni pečovat doma, kde mají společné vzpomínky a prožili spolu pěkné chvíle. Zdravotnický personál však spatřuje, že pro pacientku i jejího manžela by byla vhodnější péče v lůžkovém hospici. Úkol: Jak asi bude probíhat rozhovor sociální pracovnice s manželem pacientky? Jaký typ hospicové péče byste zajistili? (domácí, lůžková)

34 Děkuji za pozornost. Mgr. Jana Křížová zdravotně-sociální pracovnice Masarykův onkologický ústav