Objednatel: Liberecký kraj U Jezu 642/2a Liberec 2

Transkript

1 Objednatel: Liberecký kraj U Jezu 642/2a Liberec 2 Optimalizace poadí realizace silniních obchvat vybraných mst v Libereckém kraji na silnicích II. a III. tídy a optimalizace realizace humanizací prjezdních úsek silnic z hlediska pínos k bezpenosti a plynulosti silniního provozu Zhotovitel: CITYPLAN spol. s r. o., Jindišská 17, Praha 1 Konzultaní, inženýrské, expertizní a projektové služby v energetice, životním prostedí, doprav, dopravním inženýrství, mostním a inženýrském stavitelství Držitel certifikátu SN EN ISO 9001 V Praze, kvten 2009

2 Optimalizace poadí realizace silniních obchvat vybraných mst v Libereckém kraji na silnicích II. a III. tídy, pípadn optimalizace realizací humanizací prjezdních úsek silnic z hlediska pínos k bezpenosti a plynulosti silniního provozu Objednatel: Zastoupený: Liberecký kraj U Jezu 642/2a Liberec 2 Ing. Stanislavou Jakešovou, vedoucí odboru dopravy Zhotovitel: CITYPLAN spol. s r. o., Jindišská 17, Praha 1 Zastoupený: Ing. Milanem Komínkem ve vcech smluvních Autorský kolektiv: Ing. Jií Landa, editel pro oblast doprava a dopravní inženýrství Ing. Ondek Kyp, vedoucí stediska dopravních projekt Ing. Petr Hofhansl, Ph. D., vedoucí stediska dopravního plánování íslo zakázky zhotovitele: Datum: kvten 2009 Ing. Tomáš Nosek, vedoucí oddlení Ing. Jií Lávic (vedení projektu) Ing. Iva Lendrová (dopravní posouzení) Ing. Marek Šída (dopravní model) Ing. Jan Rambousek (grafické pílohy)

3 OBSAH A. PRVODNÍ ZPRÁVA 3 1 ÚVOD 3 2 ZADÁNÍ A PODKLADY PODKLADY POUŽITÉ PRO ZPRACOVÁNÍ OPTIMALIZACE POADÍ Pedané objednatelem Vlastní Ostatní PROVEDENÉ DOPRAVNÍ PRZKUMY A MÍSTNÍ ŠETENÍ 4 4 DOPRAVNÍ MODEL POUŽITÝ SOFTWARE PODKLADY PRO VYTVOENÍ DOPRAVNÍHO MODELU POPIS DOPRAVNÍHO MODELU DOPRAVNÍ POPTÁVKA DOPRAVNÍ NABÍDKA ROZSAH SÍT VÝSTUPY Z DOPRAVNÍHO MODELU ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO STAVU HODNOCENÉ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A IDENTIFIKACE DOPRAVNÍCH PROBLÉM HODNOCENÝCH MST CVIKOV ESKÁ LÍPA ESKÝ DUB DESNÁ JABLONNÉ V PODJEŠTDÍ JILEMNICE KAMENICKÝ ŠENOV LIBEREC LOMNICE NAD POPELKOU LUANY NAD NISOU MIMO NOVÉ MSTO POD SMRKEM NOVÝ BOR OSENÁ RALSKO RASPENAVA ROKYTNICE NAD JIZEROU ROVENSKO POD TROSKAMI RYCHNOV U JABLONCE NAD NISOU SEMILY SMRŽOVKA STRÁŽ POD RALSKEM TANVALD TURNOV VELKÉ HAMRY VYSOKÉ NAD JIZEROU DOKSY DUBÁ FRÝDLANT HARRACHOV HEJNICE HODKOVICE NAD MOHELKOU HRÁDEK NAD NISOU CHRASTAVA JABLONEC NAD JIZEROU JABLONEC NAD NISOU ZÁKUPY ŽANDOV ŽELEZNÝ BROD KVANTIFIKACE HODNOCENÝCH KRITÉRIÍ HODNOCENÁ KRITÉRIA ZDROJE DAT A INFORMACÍ PRINCIP HODNOCENÍ KRITÉRIÍ V TABULKÁCH KOMENTÁ K DÍLÍM VÝSLEDKM TABULKY VÝSLEDKY OPTIMALIZACE POADÍ 35 Optimalizace poadí investiních akcí na silnicích II. a III. tídy ve mstech Libereckého kraje 1

4 7.1 TABULKY VÝSLEDNÉHO POADÍ MST Priorita realizace obchvat a peložek silnic hodnocených mst Priorita úprav prtah silnic (humanizace) hodnocených mst Priorita zlepšování stavu dopravní infrastruktury hodnocených mst ZÁVR 36 Seznam píloh a tabulek: A. Prvodní zpráva B. Tabulky v prvodní zpráv Tabulka B.1 Kvantitativní hodnocení zadaných kritérií str. 30 Tabulka B.2 Hodnocení výsledk místního šetení str. 32 Tabulka B.3 - Dílí výsledky kvantitativního hodnocení str. 34 Tabulka B.4 Výsledné poadí priority realizace obchvat a peložek v hodnocených mstech Tabulka B.5 Výsledné poadí priority úprav prtah silnic v hodnocených mstech str. 35 Tabulka B.6 Výsledné poadí priority akcí v hodnocených mstech str. 36 C. Grafické pílohy C.1 Pehledná situace ešeného území s lokalizací a charakteristikou ešených obcí C.2 Mapa kritických míst s prioritní realizací navrhovaných zmn D. Kartogramy intenzit dopravy D.1 Kartogram intenzit dopravy rok 2009 (stav) D.2 Kartogram intenzit dopravy rok 2040 (výhled) E. Fotodokumentace F. Videodokumentace (elektronicky) Optimalizace poadí investiních akcí na silnicích II. a III. tídy ve mstech Libereckého kraje 2

5 A. PRVODNÍ ZPRÁVA 1 ÚVOD 4. Objednatel dílo využije pro úely rozhodování a to jako podklad pro podporu rozhodování o prioritizaci investorské pípravy a finanního zabezpeení staveb obchvat. 5. Dílo bude zpracovatelem podrobn prezentováno Odboru dopravy Libereckého kraje, Výboru dopravy Libereckého kraje, pípadn Rad Libereckého kraje. Zvyšování bezpenosti provozu a zlepšování kvality silniní sít je v Libereckém kraji vnována soustavná pozornost. Dílí ástí, která je zalenna do kontextu tchto aktivit je i tato práce, která si klade za cíl doporuit na základ kvantitativn a kvalitativn hodnocených kritérií postup rozvoje a zlepšování parametr silnic ve všech 39 mstech, které se nachází na území Libereckého kraje. Doporuené poadí priority realizace obchvat a humanizace prjezdních úseku silnic II. a III. tíd bude sloužit investorovi jako podklad pro rozhodování o poadí plánovaných investic do dopravní infrastruktury silnic II. a III. tíd na území Libereckého kraje. 2 ZADÁNÍ A PODKLADY Liberecký kraj zadal zpracování Optimalizace poadí realizace silni ních obchvat vybraných mst v Libereckém kraji na silnicích II. a III. tídy (celkem se jedná o 39 mst Libereckého kraje), a Kulturní cíle v Libereckém kraji, Odbor dopravy Krajského úadu Libereckého kraje, únor 2009 dále stanovení optimalizace realizací humanizací prjezdních úsek silnic z hlediska pínos Databáze obchvat mst v Libereckém kraji, Odbor dopravy Krajského úadu Libereckého k bezpe nosti a plynulosti silni ního provozu (dále jen optimalizace poadí), smlouvou o dílo kraje, únor ,, kde je pedmt plnní specifikován následovn: 1. Pedmtem plnní smlouvy je vyhotovení dokumentu Optimalizace poadí. Výše uvedený dokument bude sloužit jako podklad pro podporu rozhodování o prioritizaci investorské pípravy a Relevantní údaje dostupné i na webových stránkách kraje finanního zabezpeení staveb obchvat s tím, že se zpracovatel zamí na zjištní, Vlastní zdokumentování a argumentování následujících hledisek a kritérií: Poet obyvatel; Délka prtahu obcí, délka obchvatu; Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní); Intenzita vozidel podíl tranzitní dopravy, intenzity vnitní dopravy; Významnost hromadné dopravy a pístupnost jejích zaízení; Stavebn-technický stav prtahu; Plynulost prjezdu (poet zastavení, píiny zdržení, železniní pejezdy, ízení provozu, omezení rychlosti); Nehodovost; Stav trasy obchvatu v územním plánu. Zpracovatel se dsledn držel tohoto zadání. 2.1 PODKLADY POUŽITÉ PRO ZPRACOVÁNÍ OPTIMALIZACE POADÍ Pedané objednatelem Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje V až VII aktualizace, Odbor dopravy Krajského úadu Libereckého kraje, rok 2007, 2008 až únor 2009 Kategorizace silniní sít Libereckého kraje, Odbor dopravy Krajského úadu Libereckého kraje, únor 2009 Posouzení variant rychlostní silnice R35, CityPlan 2008 Výstupy z projektu EuroRAP, hodnocení bezpenosti pozemních komunikací v R, CityPlan Dopravní model msta Jablonec nad Nisou, CityPlan 2008 Dopravní model msta Doksy, CityPlan 2008 Dopravní generel msta Doksy, CityPlan Ostatní 2. Dokument ve svém zámru bude obsahovat tabulku vybraných mst (39 mst Libereckého kraje), ve kterém budou msta seazena sestupn dle priorit výstavby obchvat a dále bude dokument obsahovat tabulku mst (39 mst Libereckého kraje) seazených dle priorit realizace humanizaních opatení intravilánových úsek krajských silnic. 3. Dokument bude pedán v 5 výtiscích a 1 v elektronické form CD, popípad DVD. Dostupná územn plánovací dokumentace mst Územn plánovací dokumentaci Libereckého kraje Pedpokládaný rozvoj dálnic, rychlostních silnic a silnic I. tídy, SD R, 2008 Data o dopravních nehodách na silniní síti R (Policejní prezidium PR, rok 2008) Optimalizace poadí investiních akcí na silnicích II. a III. tídy ve mstech Libereckého kraje 3

6 3 PROVEDENÉ DOPRAVNÍ PRZKUMY A MÍSTNÍ ŠETENÍ Ve všech 39 hodnocených mstech bylo provedeno místní šetení zamené na zjištní stávajících dopravních problém a závad. Silnice II. a III. tíd, které byly souástí této práce, byly v celé délce prtah msty (pípadn na stávajících obchvatech) obousmrn projety, piemž byla poízena kontinuální foto a video dokumentace s komentáem a lokalizací GPS. Pi prjezdech posuzovanými úseky se tým zpracovatel zamil na hodnocení stávajícího stavu podle výše uvedených kritérií, které bylo nutné zkoumat za úelem vyhodnocení a urení poadí priorit naplánovaných akcí rozvoje a zlepšování stavu dopravní infrastruktury na území Libereckého kraje. Pro možnost komplexního vyhodnocení dopravní situace bylo místní šetení provedeno také na tch silnicích I. tíd, které výrazným zpsobem ovlivují dopravní situaci a obyvatelstvo v ešených lokalitách a na nkterých silnicích III. tíd nad rámec pedaných podklad. Místní šetení bylo provedeno v období od bezna do konce dubna roku 2008, vybrané ásti z poízené foto a videodokumentace jsou dokladovány v pílohách tohoto dokumentu a slouží pro názornou ukázku stávajícího stavu a dopravní situace na silniní síti posuzovaných mst. Vzhledem k rozsahu ešeného území a délce posuzované silniní sít nebylo možné eliminovat situace, kdy na se na ešené silniní síti vyskytovaly v dob provádní przkum lokální uzavírky a omezení. Tyto pípady však byly z hlediska celkového potu ešených silnic nevýznamné a pi hodnocení dopravních závad byla možnost pípadného zkreslení z dvodu omezení nebo uzavírky minimalizována podrobnjším przkumem lokality a následným vyhodnocením pedpokládané dopravní situace za normálního provozního stavu. 4.2 PODKLADY PRO VYTVOENÍ DOPRAVNÍHO MODELU Dále byly pro tuto práci využity dopravní przkumy (sítání dopravy), které jsou pracovníky firmy CityPlan provádny v rámci prací na zpesování dopravního modelu silniní sít eské Republiky a pi Pro vytvoení dopravního modelu byly použity následující podklady: ešení dopravních problém a zpracování úloh dopravního modelování na území Libereckého kraje. 4 DOPRAVNÍ MODEL Jako podklad pro hodnocení priority byl využit také dopravní model silniní sít eské republiky, zpracovaný firmou CityPlan. Výchozí stav dopravního modelu je kalibrován na výsledky sítání SD R a další výsledky dopravních przkum, provádných pracovníky firmy CityPlan pi zpracování dopravních studií a posouzení. Výstupem z dopravního modelu jsou dva základní kartogramy intenzit dopravy, které byly využity v hodnocení. Intenzity dopravy na stávající silniní síti (rok 2009, píloha D1), reprezentují intenzity dopravy v hodnoceném území pepotené na roní prmry denních intenzit (RPDI). Jedná se tedy o intenzity dopravy, které jsou na sledovaných silnicích a dálnicích dosahovány v prbhu prmrného dne (za 24 hodin). Dále byl vypoten kartogram intenzit hodnoceného území ve výhledovém období (rok 2040) piemž byl zohlednn jednak rozvoj dopravní infrastruktury podle dostupné územn plánovací dokumentace a jednak byl zohlednn rozvoj území z hlediska zdrojové a cílové dopravy a rstových koeficient intenzit dopravy. CITYPLAN spol. s r. o., Jindišská 17, Praha 1, Vzhledem k tomu, že bylo hodnoceno rozsáhlé území (Liberecký kraj) a zárove se v nkterých mstech posuzovala priorita úprav silnic nižších (III. tíd), pípadn místních komunikací, není v celkovém kartogramu intenzit s ohledem na použité mítko možné zobrazit všechny posuzované akce. 4.1 POUŽITÝ SOFTWARE Pro vytvoení dopravního modelu a výpoet zatížení ve výhledovém období byl použit dopravnplánovací software PTV-VISION spolenosti PTV Karlsruhe. Použity byly programy VISEM 8.10 pro modelování dopravní poptávky a VISUM pro zatžování komunikaní sít. Program VISEM je základní souástí program PTV-VISION, který je zamen na modelování pepravní poptávky. Vstupy do tohoto programu jsou: lenní území do zón, demografické a aktivitní informace o jednotlivých zónách, vzory dopravního chování homogenních skupin obyvatelstva, rozhodovací algoritmy a nabídka dopravních sítí a dopravních služeb. Výstupem jsou matice dopravních objem jízd v lenní na osobní, lehká nákladní vozidla (hmotnost do 3,5 t) a ostatní nákladní vozidla (hmotnost nad 3,5 t). Program VISUM je dalším programem z balíku PTV-VISION, který zajišuje piazení matic dopravní poptávky na parametrizované dopravní sít. Piazování respektuje kapacitn závislé zatžování, desítky iteraních krok, sí definovanou uzly, spojnicemi, délkou, kategorií, kapacitou, výchozí rychlostí, kižovatkami, povolenými kižovatkovými pohyby a délkou zdržení. Program VISUM umožuje sledovat rozdíly v zatížení komunikaní sít pro rzné varianty a rzné asové horizonty. Výstupem je sí s roním prmrem denních intenzit (RPDI). Celostátní sítání dopravy (SD, 2005); Smrový przkum na hraniních pechodech (2005); Harmonogram výstavby dálnic a rychlostních silnic v eské republice; Statistický lexikon obcí eské republiky 2005; 4.3 POPIS DOPRAVNÍHO MODELU Základ modelu komunikaní sít byl pevzat z modelu individuální automobilové dopravy v celé eské republice do podrobnosti silnic III. tídy a hlavních prjezdných komunikací ve mstech, vetn základních silnic evropského významu v zahranií, zpracovaný v rámci zakázky Aktualizace kategorizace silniní sít do roku Tento model je prbžn aktualizován a používán pro poteby SD R, kraj a mst. Optimalizace poadí investiních akcí na silnicích II. a III. tídy ve mstech Libereckého kraje 4

7 Dopravní model intenzit automobilové dopravy zahrnuje kompletní komunikaní sí a dopravní vztahy na území eské republiky, vetn peshraniních vazeb, a to jak pro souasný stav, tak i v prognóze do roku Dopravní model se skládá z modelu dopravní poptávky, který pedstavují matice pepravních vztah pro jednotlivé druhy dopravy, a z modelu pepravní nabídky, který obsahuje parametrizovanou komunikaní sí. o dálnice, rychlostní silnice, silnice I., II. a III. tídy o funkní skupina (MK rychlostní, sbrné, obslužné) dle SN Maximální rychlost Kapacita / 24 hod Poet jízdních pruh 4.4 DOPRAVNÍ POPTÁVKA Uzly pedstavující kižovatky nebo místa napojení dopravních zón mají následující parametry: Vstup dopravní poptávky z matic pepravních vztah do sít se odehrává pomocí napojení dopravních zón. Msta Liberec, Jablonec nad Nisou, Turnov a Doksy jsou rozdleny na dopravní zóny podle základních sídelních jednotek na základ údaj ze Statistického lexikonu obcí eské republiky. Ostatní obce jsou v dopravním modelu pedstavovány jednou dopravní zónou. Model dopravní poptávky obsahuje matice pepravních vztah pro vnitrostátní dopravu a samostatné matice pro peshraniní dopravu (vnjší a tranzitní vztahy). Typ kižovatky (svteln ízená, neízená s / bez pednosti v jízd, mimoúrovová) Zakázané pohyby v kižovatkách Zdržení pi prjezdu kižovatkou Matice vnitní republikové dopravy Komunikace v dopravním modelu jsou dleny podle typu na: dálnice Matice byly vypoteny v programu VISEM 8.10 na základ demografických údaj. Výchozími daty jsou celkový poet obyvatel, poet ekonomicky aktivních obyvatel, poet obyvatel do 14 let, poet pracovních píležitostí, atraktivita území, obchodní plochy atd. Matice pepravních vztah jsou vytváeny na základ etzc aktivit (nap. domov zamstnání nakupování domov, domov škola domov atd.). Matice jsou dleny podle druhu vozidel na osobní, lehká nákladní (hmotnost do 3,5 t) a ostatní nákladní (hmotnost nad 3,5 t). Matice peshrani ní dopravy rychlostní silnice silnice I. tídy (a prtahy) silnice II. tídy (a prtahy) silnice III. tídy místní komunikace rychlostní (funkní skupina A) Pro peshraniní dopravu byly vytvoeny samostatné matice na základ smrového przkumu na hraniních pechodech z roku Dlení podle druhu vozidel je stejné jako u vnitní dopravy. Po výpotu matic pepravních vztah byla provedena jejich kalibrace na hodnoty z celostátního sítání dopravy SD z roku 2005, které jsou do sít zadány pomocí kalibraních profil. Prognóza je vypotena pro roky 2015 a 2035, matice pro výhledové stavy byly získány navýšením kalibrovaných matic koeficienty rstu dopravy pro píslušné roky. 4.5 DOPRAVNÍ NABÍDKA místní komunikace sbrné (funkní skupina B) místní komunikace obslužné (funkní skupina C) 4.6 ROZSAH SÍT Pro úely této studie byla vyíznuta ást sít, která je pibližn ohraniena msty Dín, Mlník, Mladá Boleslav, Jiín, Trutnov a státní hranicí. Na hranicích vyíznuté ásti modelu vznikly fiktivní zóny, které pedstavují vstup/výstup vozidel do/z ešené oblasti. Pro vytvoení modelu dopravní nabídky je použit program VISUM, který je souástí dopravnplánovacího softwaru PTV-VISION spolenosti PTV Karlsruhe. Program VISUM pracuje na základ princip síové analýzy. Sí je tvoena uzly a hranami (spojnicemi), pedstavujícími komunikaní sí. Pro každou spojnici jsou zadány následující parametry: Rozsah komunikaní sít ve výhledovém období vychází z harmonogramu výstavby dálnic a silnic v eské republice a z návrhu kategorizace silniní sít SD. Krom posuzovaných obchvat silnic II. a III. tídy v Libereckém kraji jsou ve výhledovém roce 2040 v dopravním modelu zprovoznny všechny plánované silnice I. tídy dle návrhu kategorizace silniní sít (SD). Jedná se o následující stavby: Typ komunikace Optimalizace poadí investiních akcí na silnicích II. a III. tídy ve mstech Libereckého kraje 5

8 R35, Turnov Hradec Králové I/9, obchvat Dubá I/9, Sosnová Okrouhlá (západní obchvat. Lípy) I/9, obchvat Svor I/13, peložka Dín H. Libchava I/13, Rynoltice Lvová komunikací nižších tíd. Plánované rozvojové aktivity v území a rozvoj dopravní infrastruktury by pak bylo možné hodnotit pro rzné dopravní scénáe a výhledová období. Tento úkol je nad rámec tohoto hodnocení. I pes výše uvedený námt, byly podklady o intenzitách dopravy získané z dopravního modelu a využité jako jedno z kritérií pi urení poadí priorit vybraných mst pro hodnocení dostaující. Pro dílí akce, které byly posouzeny ve vtší podrobnosti (napojení prmyslové zóny Sever v Liberci a zprovoznní silnice III. tídy z Kuivod) byl proveden výpoet intenzit dopravy ve vtším detailu. V pípad poteby byly hodnoty intenzit dopravy (zejména na mén významných prtazích silnic III. tíd) na hodnocené dopravní infrastruktue konfrontovány s poízenou videodokumentací za úelem identifikace pípadných kapacitních deficit silniní sít. I/13, obchvat Rynoltice I/13, Stráž n. N. Dtichov I/13, obchvat Frýdlant I/13, obchvat Pertoltice I/14, Liberec Kunratice I/14, peložka Jablonec n. N. Smržovka I/15, obchvat Kravae I/15, obchvat Zahrádky I/35, Bílý Kostel n. N. Hrádek n. N. I/38, Obora Doksy 4.7 VÝSTUPY Z DOPRAVNÍHO MODELU Výstupy z dopravního modelu jsou dva základní kartogramy intenzit pro území Libereckého kraje, dokladované v grafických pílohách D1 a D2. V píloze D1 je zpracován kartogram intenzit dopravy na stávající silniní síti (rok 2009). V píloze D2 je zpracována dopravní prognóza intenzit dopravy na silniní síti Libereckého kraje. Rozvoj silniní sít je uvažován podle územn plánovací dokumentace. Pro výhledové období byl zvolen rok 2040, ve kterém je uvažováno s realizací všech investiních zámr na dopravní infrastruktue a rozvojem území podle územn plánovací dokumentace v plném rozsahu. Z hlediska zpesnní údaj o stavu a výhledových hodnotách intenzit na silniní síti nkterých mst Libereckého kraje by bylo jako podklad pro pípadná další dopravní posouzení a studie, pípadn pro hodnocení dsledk investiních akcí a rozvoje dopravní infrastruktury optimální dopravní model Libereckého kraje dále zpodrobnit, a to jednak provedením dopravních przkum, na silniní sítí vybraných obcí a mst, které by upesnily a doplnily oficiální a vlastní zdroje dat a jednak zvýšit podrobnost zadané silniní sít ve vybraných mstech Libereckého kraje, vetn výhledového stavu místních Optimalizace poadí investiních akcí na silnicích II. a III. tídy ve mstech Libereckého kraje 6

9 5 ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO STAVU HODNOCENÉ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A IDENTIFIKACE DOPRAVNÍCH PROBLÉM HODNOCENÝCH MST Tato kapitola je zpracována na základ provedených místních šetení a dopravních przkum, které probhly ve všech hodnocených mstech. Intenzity dopravy a další kvantifikovatelné údaje uvedené v této kapitole byly zjištny v rámci kvantifikaní ásti hodnocení (kapitola 6), kde jsou uvedeny i pípadné zdroje tchto údaj. 5.1 CVIKOV Územím msta prochází silnice I/13 (E442), jako ul. Pivovarská, ale s obchvatem centrální oblasti. V tsné blízkosti obchvatu se nachází ZŠ a MŠ pro cca 460 dtí (sad 5. kvtna) a dále je v blízkosti DDM Cvikováek (ul. SA) poblíž kižovatky s ul. Pivovarskou. Na prtah je dále napojeno autobusové nádraží. Jedná se o rekreaní oblast (turistika, cykloturistika, v zimním období lyžování - v blízkosti prtahu jsou bžecké trat pro lyžae). Poet obyvatel: 4446 Délka prtahu I/13: 3,1 km Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): škola, DDM, bžecké trati Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: voz/24h; 2735 voz/24h Pítomnost autobusové zastávky, pop. nádraží u komunikace: autobusové nádraží u prtahu Stavebn-technický stav: dobrý Nehodovost poet nehod na ujetých vozkm: 1,65 Priorita humanizace místních komunikací a prtahu silnic III. tíd je velmi nízká. 5.2 ESKÁ LÍPA eskou Lípou prochází prtah silnice I/9 severojižním smrem. Západovýchodním smrem pak prochází silnice II/262, která msto propojuje s Dínem, Benešovem, Žandovem, Zákupy a Mimoní. Tyto dv komunikace se protínají poblíž centra msta a tvoí mimoúrovovou kižovatku. U eskolipského vlakového nádraží zaíná silnice III/2627, vedoucí do Horní Libchavy. Zbývající ást komunikaní sít tvoí místní komunikace. Hlavní plánovanou akcí bude peložka stávající I/9 západn od msta v úseku mezi Sosnovou a Novým Borem, staví se MÚK Sosnová, zbytek je v píprav - plán do roku Plánovaná trasa peložky II/262 je z hlediska prchodu územím celkem komplikovaná a v porovnání se stávající stopou s pomrn slušnými šíkovými parametry a ochrannými opateními (protihlukové zdi ap.) není až na západní ást prtahu (ul. Dínská), kde jsou omezené šíkové pomry, tsný kontakt s okolní zástavbou patrné výraznjší zlepšení. Z kapacitního hlediska by plánovaná peložka vyešila kapacitn nevyhovující svteln ízenou kižovatku Dínská x Hrníská v centrální oblasti msta. Poet obyvatel: Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): církevní a ostatní místní památky, vodní hrad, vrchol Špiáku Prtah II/262 centrální oblastí msta Prtah I/9 v blízkosti centrální ásti msta Silnice I/9 Délka stávajícího prtahu I/9: 4,9 km Délka plánovaného obchvatu I/9: 13,6 km Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: voz/24h; 2783 voz/24h Stavebn-technický stav: ucházející s obasnými výtluky Plynulost prjezdu: tvorba kolon na kižovatkách SSZ Nehodovost poet nehod na ujetých vozkm: 1,84 Silnice II/262 Délka prtahu II/262: 4,4 km Délka peložky II/262: 3,7 km Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: až voz/24h; 1748 voz/24h Pítomnost autobusové zastávky, pop. nádraží u komunikace: vedení MHD Stavebn-technický stav: ucházející s obasnými výtluky Plynulost prjezdu: Tvorba kolon na vedlejší Nehodovost poet nehod na ujetých vozkm: 2,03 Ul. Dínská kontakt s okolní zástavbou, složitjší smrové vedení Silnice III/2627 Délka prtahu III/2627: 2,0 km Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 2784 voz/24h; 313 voz/24h Stavebn-technický stav: ucházející s obasnými výtluky Nehodovost poet nehod na ujetých vozkm: 0, Identifikace dopravních problém II/262 Kapacitní problémy na kižovatkách v centrální oblasti, složité smrové vedení a kontakt s okolní zástavbou v ulici Dínská I/9 Kongesce, ovlivnní obyvatel a dlící úinek prtahu I/ Návrhy na ešení a priorita realizace Pipravuje se obchvat I/9. Pro silnici II/262 je pipravována peložka odklánjící dopravu mimo centrální oblast msta. Plánovaná trasa peložky prochází však v nkterých úsecích obytnou zástavbou vilového typu, kde by bylo ovlivnno množství obyvatel. Priorita pípravy peložky je nižší, realizaci doporuujeme zahájit až po dokonení obchvatu I/9. Úinky peložky doporuujeme podrobn provit dopravním posouzením, které urí rozdlení intenzit dopravy na výhledové silniní síti msta. Vzhledem k tomu, že silnice II/262 vykazuje na prtahu mstem adu dopravních závad a to zejména v západním segmentu, byla by vhodná úprava prtahu zamená na opravu povrchu vozovky, obnovu VDZ a realizaci opatení pro bezpenjší pohyb chodc a cyklist. Priorita humanizace prtahu v západní ásti je vysoká. Optimalizace poadí investiních akcí na silnicích II. a III. tídy ve mstech Libereckého kraje 7

10 5.3 ESKÝ DUB Základní silniní sí msta je tvoena silnicemi II: tíd. Jedná se o silnici II/277 napojující eský Dub na Mohelnici n/jiz. a Mnichovo Hradišt a II/278 která umožuje dopravní spojení s Hodkovicemi nad Mohelkou ve východním smru a se Stráží pod Ralskem ve smru západním. Ob silnice prochází zastavným územím msta a v tsné blízkosti centrální oblasti jsou propojeny v prsené kižovatce ulic Husova a Masarykova. Poet obyvatel: 2816 Délka prtahu II/278: 2,2 km Délka plánovaného obchvatu II/278: 1,9 km Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): Johanitská komenda, Schmitv zámek, Mariánský sloup, Podještdské muzeum Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 2142 voz/24h; 519 voz/24h Stavebn-technický stav prtahu: nedostatené návrhové parametry Plynulost prjezdu: ojedinlé krátké fronty Nehodovost: v roce 2008 bez nehody Silnice II/277: Prtah silnice prochází jižní ástí msta jakožto ul. Husova. Jedná se o dvoupruhovou smrov nerozdlenou silnici bez vodorovného dopravního znaení. Šíkové parametry silnice jsou na vjezdu do msta uspokojivé, povrch vozovky dobrý, vodorovné dopravní znaení chybí. Poblíž silnice jsou situován sportovní areál. Vyšší ze zde intenzita cyklistické dopravy a úsek prochází smrovými oblouky. Na píjezdu do centrální oblasti msta se stav povrchu vozovky znan zhoršuje a vykazuje nerovnosti a výtluky vtšího rozsahu. Areál firmy HPQ Plast nemá odpovídající napojení pro pší a cyklisty. Chodník je k dispozici pouze jednostranný, šíka je dostatená, ale je ukonen ješt ped vjezdem do areálu. Návazný úsek je v uliním prostoru v tsném kontaktu s okolní zástavbou, která však není obytného typu. Na prjezdu poblíž centrální oblastí je povrch vozovky v horším stavu, pší vazby jsou zajištny chodníky a pechody pro chodce, které jsou vyznaeny jako nedlené. Uliní prostor je dostatený, silnice prochází mstem ve smrových obloucích. Silnice II/278: Ze smru od Osené (Stráže pod Ralskem) vstupuje silnice II/278 do intravilánu msta jako dvoupruhová, smrov nerozdlená komunikace. Vodorovné dopravní znaení chybí, osazeny nejsou ani smrové sloupky. Šíka koruny vozovky neumožuje vyznaení krajnice pro pohyb chodc. Zástavba je na vjezdu do msta vilového typu s menší hustotou osídlení. Napojení boních ulic je pomrn nepehledné. Návazný úsek již prochází centrální oblastí msta. Zvyšuje se zde poet dotených obyvatel a charakter zástavby se mní na vícepodlažní adovou. K dispozici jsou oboustranné chodníky, pechody pro chodce mají délku cca 8 m a jsou nedlené. Dále silnice prochází námstím Bedicha Smetany v jehož blízkosti je umístna základní škola a umlecká škola. Pechod pro chodce je umístn ve smrovém oblouku u vjezdu na námstí. Námstí má dláždný povrch a silnice se dostává u autobusového stanovišt do úseku s vyšším podélným sklonem a ostrými smrovými oblouky. Povrch je i v tomto úseku dláždný. Do kižovatky se silnicí II/277 se silnice II/278 pipojuje jako vedlejší silnice. Vzhledem k horším rozhledovým pomrm a nevhodnému úhlu kížení je zde osazena znaka P6 (Stop). Tuto kižovatku lze považovat vzhledem k parametrm za dopravní a bezpenostní závadu. Pro odboení lze pokraovat prtahem silnice II/278 ve smru na Hodkovice nad Mohelkou (ulice Masarykova a ídícího uitele Škody). Také tvar kižovatky Masarykova x ídícího u. Škody je problematický a s nevhodným úhlem kížení. Návazný úsek prochází zástavbou vilového typu, chybí VDZ, chodníky, šíka vozovky je dostatená Identifikace dopravních problém Stávající stav prtahu: Vyšší hodnoty podélných sklon, kontakt s okolní zástavbou, prtah centrální ástí obce, škola, výjezd hasi, nepehledné kižovatky v centru, velmi špatný stav nkterých úseku silnic II. tídy v intravilánu. Vyšší intenzita dopravy byla v dob przkumu na silnici II/277 (od Mohelnice) Návrhy na ešení a priorita realizace Je naplánována peložka silnice II/278 a to severn od obce, ímž vznikne obchvat. K odklonu z II/278 dojde na úseku mezi Modlibohovem a Starým Dubem, k pipojení na II/278 pak mezi Domaslavicemi a Vletínem. Kategorie S 9,5/60. Priorita výstavby obchvatu je stední. Na stávajících úsecích silnice II/277 a II/278, které jsou ve špatném technickém stavu by bylo možné provést údržbu a opravy se zamením na zvýšení bezpenosti pších. Dále by bylo vhodné rozlenní uliního prostoru pro jízdu vozidel, parkování, cyklisty ap. Priorita humanizace je vzhledem ke stávajícímu neuspokojivému stavu vyšší. 5.4 DESNÁ Nejvíce je situace ve mst ovlivnna prtahem peáže silnic I/10 a I/14. Vzhledem k charakteru území a k terénu je obtížné jiné ešení, výhledov je zde návaznost na trasu definovanou v územním plánu Tanvaldu. Poet obyvatel: 3480 Délka prtahu I/10: 3,8 km Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): lyžaské stedisko, škola Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 5388 voz/24h; 928 voz/24h Nehodovost poet nehod na ujetých vozkm: 4, Identifikace dopravních problém Prtah silnice I/10 a napojení silnic III. tíd a místních komunikací na prtah. Na silnicích III. tíd není v intravilánu msta ešen bezpený pohyb chodc a cyklist Návrhy na ešení a priorita realizace Jedná se o turisticky atraktivní lokalitu, ze které vedou silnice III. tídy do okolních turisty navštvovaných obcí. Tam by bylo vhodné provést humanizaci s ohledem na umožnní pohybu chodc, zvláš v míst ped pipojením na I/10. Priorita stední. Optimalizace poadí investiních akcí na silnicích II. a III. tídy ve mstech Libereckého kraje 8

11 5.5 DOKSY Silnice I/38 tvoí obchvat, který je trasován západn od zastavného území msta. Prtah mstem tvoí silnice II/270 spojující Doksy s Mimoní, Dubou a napojující území msta na trasu obchvatu I/38 odsazenou kižovatkou. ástí obce Staré Splavy pak prochází silnice III/0381. V plánu jsou dv peložky, a to jednak silnice II/270 z I/38 na Mimo v celkové délce 1,8 km a III/0381 v úseku prtahu Starými Splavy v délce 1,1 km. Poet obyvatel: 5112 Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): rekreaní stedisko, Máchovo jezero, zámek Doksy, škola u II/270 i u III/ DUBÁ Centrální oblastí msta prochází silnice I/9, na kterou se pipojují silnice II.tídy - II/260 a II/259 a silnice III. tídy III/2601. Silnice II. a III. tídy nepedstavují z dopravního hlediska výraznjší problém vzhledem k pomrn nízké intenzit dopravy. Problémem je prtah silnice I/9 mstem. Intenzita tranzitní dopravy je 5000 voz/24 hodin, z toho 1000 vozidel nákladních. Problematické je smrové a výškové vedení trasy, která prochází pímo centrální oblastí msta. Je proto pipravován obchvat silnice I/9. Z hlediska možných úprav byl posuzován pedevším prtah silnice II/259. Silnice II/270 Délka prtahu: 2,6 km Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 3500 voz/24h; 440 voz/24h Stavebn-technický stav prtahu: dobrý Plynulost prjezdu: zdržení ješt bez front Nehodovost poet nehod na ujetých vozkm: 7,61 Silnice III/0381 Délka prtahu: 1,3 km Stavebn-technický stav prtahu: ucházející Identifikace dopravních problém Prtah II/270 vede centrální ástí msta, tsný je kontakt s okolní zástavbou, nedostatené šíkové pomry zpsobují problematické míjení rozmrnjších vozidel. Problematické je i smrové vedení, které je limitované okolní zástavbou. V ulici Valdštejnská nejsou k dispozici ani oboustranné chodníky. Intenzita je zde v prmru 3500 voz/24 h, k nárstu intenzity pak dochází v centrální oblasti a v míst pipojení na I/38. Mimo centrální ást je silnice široká, VDZ lokáln opotebené. Intenzita dopravy vykazuje v letních msících výrazný nárst a to vzhledem k tomu, že se jedná o turisticky a rekrean vyhledávaný cíl. Prtah III/0381 Starými Splavy prochází centrální oblastí msta, parametry stávající komunikace jsou odpovídající silnici III. tídy, k dispozici jsou chodníky, okolní zástavba je typu individuální bydlení a je pomrn v tsném kontaktu s prtahem. Stavebn-technický stav komunikace je zde horší. Situace zde není vzhledem k nízké intenzit dopravy kritická, zlepšení stavebntechnického stavu je žádoucí Návrhy na ešení a priorita realizace V územním plánu je definován obchvat silnice II/270, ímž by se vyešily problémy v centrální ásti msta a bylo by možné uplatnit prvky pro dopravní zklidování. Priorita realizace obchvatu je vyšší. Obchvat je plánován také na silnici III/0381. Vzhledem k nízké intenzit dopravy je priorita velmi nízká. Pípadná priorita humanizace prtahu a zlepšení stavebn technického stavu je stední. Poet obyvatel: 1749 Délka prtahu II/259: 0,7 km Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): zámek Nový Berštejn Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 473 voz/24h; 90 voz/24h Stavebn-technický stav prtahu: výtluky, nerovnosti, chybí VDZ Nehodovost na II/259: v roce 2008 bez nehody Identifikace dopravních problém Silnice II/259 prochází v tsném kontaktu s okolní zástavbou, opotebené VDZ, neešen pohyb pších, chybjící chodníky a pechody pro chodce Návrhy na ešení a priorita realizace Vzhledem k nízké intenzit dopravy je priorita pípadných úprav a humanizace velmi nízká. 5.7 FRÝDLANT Z pohledu msta je nejvtším problémem prtah silnice I/13, který sice není veden optimáln, ale alespo míjí centrální oblast msta. V plánu je i obchvat, se kterým lze uvažovat v dlouhodobém asovém horizontu. Na silnici I/13 se poblíž centra napojuje z jihu silnice II/290 (od Raspenavy a Hejnice) a z východu II/291 (z Nového Msta pod Smrkem). Poet obyvatel: 7556 Délka prtahu II/290: 2,6 km Délka úpravy II/290: 0,2 km Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): zámek, rozhledna Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 2621 voz/24h; 308 voz/24h Stavebn-technický stav prtahu: špatný Plynulost prjezdu: zdržení ješt bez front Nehodovost poet nehod na ujetých vozkm: 1,61 Optimalizace poadí investiních akcí na silnicích II. a III. tídy ve mstech Libereckého kraje 9

12 5.7.1 Identifikace dopravních problém Silnice II/290 prochází ul. Hejnická ve složitjších smrových a výškových pomrech. Zastavné území Frýdlantu navazuje na zastavné území msta Raspenava. Na silnici II/291 nejsou výraznjší problémy, peložka se neplánuje Návrhy na ešení a priorita realizace Územn plánovací dokumentací je definována trasa peložky silnice II/290. Vzhledem k nízké intenzit dopravy, je priorita peložky II/290 velmi nízká, priorita humanizace prtahu je nízká. Na silnici II/291 nejsou výraznjší problémy, peložka se neplánuje, priorita úprav velmi nízká. silnice II/290 odpojuje silnice III/29016, ovšem je pouze místního významu, koní pod hebeny Jizerských hor, a silnice III/29015, která vede opaným smrem na Nové Msto pod Smrkem. Poet obyvatel: 2758 Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): významné poutní místo bazilika Navštívení Panny Marie Silnice II/290 Délka prtahu: 3,5 km Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 2621 voz/24h; 308 voz/24h Stavebn-technický stav prtahu: ucházející Nehodovost poet nehod na ujetých vozkm: 2, HARRACHOV Z dopravního hlediska je klíovou silnice I/10, která je souástí evropské silniní sít (E 65) a prochází centrální oblastí msta. Je také v podstat jedinou silnicí, která umožuje dopravní napojení této turisticky atraktivní lokality. Dále se na území msta nachází ti silnice III. tíd III/01020, III/01021 a III/01023, které jsou však z dopravního hlediska v širším území nevýznamné a slouží pevážn místní doprav. Na území msta probhla v nedávné dob ada úprav uliního prostoru zamená na zlepšení podmínek pro parkování vozidel a zvýšení bezpenosti pro pší. Poet obyvatel: 1578 Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): lyžaské stedisko Silnice III/01021 Délka prtahu: 1,8 km Stavebn-technický stav prtahu: ucházející s obasnými výtluky Plynulost prjezdu: zdržení ješt bez front V zimní sezon se pedpokládá vysoký výskyt chodc/lyža a problémy s parkováním Identifikace dopravních problém Sezónní zvýšení intenzity dopravy, parkování. Realizovatelnost navrhovaných opatení je pomrn snadná, a to i na silnicích III. tídy. Úrove priority humanizace prtahu je stední Identifikace dopravních problém Podíl tranzitní dopravy není vysoký, hlavní závadou je absence chodník a pechod na silnici II/290 mimo centrální ást a stavebn technické provedení nkterých kižovatek na prtahu (špatné rozhledové pomry). V centrální ásti je silnice široká s dlouhými pechody, stavebn technický stav je zde horší. Silnice III/29015 je široká komunikace, bez VDZ, stejn tak silnice III/ Návrhy na ešení a priorita realizace Obchvat není plánován. Na silnici II/290 by v rámci humanizace bylo možné vybudovat parkovací zálivy a rozdlit pechody. Priorita akcí na prtazích II. i III. tídy je nízká HODKOVICE NAD MOHELKOU Obec míjí rychlostní silnice R35, která tvoí obchvatovou komunikaci na východním okraji. Území Hodkovic je pipojeno mimoúrovovou kižovatkou, kterou je na R35 napojena silnice II/278 ze smru od eského Dubu. Z hlediska dopravního zklidnní jsou na prtahu silnice II/278 navrženy dv okružní kižovatky, jedna u MÚK s R35 a druhá u kižovatky s ul. Libereckou (III/27814). Silnice II/278 má na prtahu mstem dostatené návrhové parametry, které návrh opatení pro další dopravní zklidování Návrhy na ešení a priorita realizace Priorita úprav uli ního prostoru je nízká, obchvatové komunikace se neplánují. 5.9 HEJNICE Hlavní prtahovou komunikaci tvoí silnice II/290 mezi Frýdlantem a Desnou. V zimním období je silnice ve smru na v. n. Souš uzavírána. Silnice II/290 tvoí souasn pístupovou komunikací k firm Knorr autobrzdy, která však bude v brzké dob pesthována do jiné lokality mimo msto. Ve stedu obce se ze Poet obyvatel: 2782 Délka prtahu II/278: 1,2 km Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): místní památky, ochranné pásmo kamenného kíže Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 2142 voz/24h; 519 voz/24h Stavebn-technický stav prtahu: dobrý Nehodovost poet nehod na ujetých vozkm: 4,26 Optimalizace poadí investiních akcí na silnicích II. a III. tídy ve mstech Libereckého kraje 10

13 Jedná se nov zrekonstruovaný prtah, stavebn technický stav bez závad, dopravní znaení je v dobrém stavu. Vylepšit, nap. rozdlením pechod. Realizace opatení pro dopravní zklidování by byla pomrn snadná a vzhledem k délce úseku nebudou náklady na pípadnou humanizaci vysoké Identifikace dopravních problém Návrhy na ešení a priorita realizace Na prjezdních úsecích silnic III. tídy by bylo možné uplatnit adu opatení pro dopravní zklidnní (dlící ostrvky, vysazené chodníkové plochy, parkovací zálivy, miniokružní kižovatky). Priorita humanizace je nižší. Dopravní problémy nebyly identifikovány Návrhy na ešení a priorita realizace Priorita humanizace je velmi nízká HRÁDEK NAD NISOU Z dopravního hlediska je nejvýznamnjší silnice I/35, která tvoí obchvat msta. Z této silnice se do centrální ásti napojují pes ti kižovatky dv silnice III. tíd - III/2716 (ul. Liberecká) a III/2719 (ul. Oldichovská), a místní komunikace (ul. Žitavská). Silnice III. tídy a 2715 mohou sloužit jako alternativa k propojení silnic I/13 a I/35, a to prtahem pes centrální ást msta. Ostatní silnice jsou z dopravního hlediska mén významné a slouží místní doprav. Poet obyvatel: 7439 Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): hrad Grabštejn, celní kámen, rekreaní areál, škola u III/2716 Silnice I/35 Délka obchvatu: 2,5 km Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 3692 voz/24h; 118 voz/24h Nehodovost poet nehod na ujetých vozkm: 4,75 Silnice III/2716 Délka prtahu: 4,2 km Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 5142 voz/24h; 355 voz/24h Stavebn-technický stav prtahu: ucházející s obasnými výtluky Nehodovost poet nehod na ujetých vozkm: 4, CHRASTAVA Silniní sí msta je tvoena jednak prtahem silnice I/13, která je souástí mezinárodní silniní sít (E442). Území msta je napojeno mimoúrovovou kižovatkou, která propojuje silnice I/13 a II/592 (ul. Nádražní). II/592 je pak mstem vedena jako prtah, který prochází centrální oblastí. V centru msta na námstí 1. máje kíží silnice II/592 silnice III. tídy. Jedná se o III/27251 vedoucí severn do Václavic a III/27250, která vede jižn do Machnína (Liberec). Tato komunikace rovnž mimoúrovov kíží R 35 a je tedy možné ji využít ke vstupu do msta, ovšem sjezdu nemohou využít nákladní vozidla. Ostatní komunikaní sí tvoí místní komunikace. Poet obyvatel: 6082 Délka prtahu II/592: 2,9 km Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): Chrastavské slavnosti, zíceniny Hamrštejn a Roimund Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 5904 voz/24h; 1310 voz/24h Pítomnost autobusové zastávky, pop. nádraží u komunikace: autobusové nádraží u II/592 Stavebn-technický stav prtahu: dobrý Plynulost prjezdu: nevhodné prostorové pomry, nízká rychlost nákladních vozidel Nehodovost na poet nehod na ujetých vozkm: 4, Identifikace dopravních problém Stávající prtah silnice II/592 má nevhodné parametry v centrální oblastí msta. Kritický je zejména úsek ul. Žitavská u námstí 1. máje, kde jsou velmi nepehledné kižovatky ve stísnných prostorových pomrech. Dochází k tsnému kontaktu s okolní adovou zástavbou, není zde dostatený prostor pro chodníky a okolní nemovitosti jsou napojeny pímo na prtah. To vše je v bezprostední blízkosti centrální oblasti msta, kde je vyšší intenzita vozidel i chodc. Na okraji msta je prtah bez chodník a s parkováním v komunikaci. Prostorov jsou pomry na stávajícím úseku prtahu kritické, intenzita dopravy dosahuje hodnoty cca 6000 voz/24 h, což je s ohledem na stávající parametry mezní hodnota Identifikace dopravních problém Prtah silnice III/2716 prochází zastavným územím msta a smuje do centrální oblasti. Jedná se o dvoupruhovou smrov nerozdlenou místní komunikaci. Vodorovné dopravní znaení je opotebené a povrch vozovky je v prmrném stavu s lokálními nerovnostmi. Pechody pro chodce jsou nedlené o šíce cca 9 m. Kižovatka v centrální oblasti se nachází v tsné blízkosti železniního pejezdu a je tvarov složitjší, vyznaení svislým dopravním znaením je však dostatené. Výraznjší dopravní závady se nevyskytují. Charakter ostatních prtahových komunikací je obdobný, výraznjší dopravní závady se nevyskytují Návrhy na ešení a priorita realizace Je naplánována peložka silnice II/592 v délce 1,2 km, peložka využije stávající stopy ulice Pobežní. 1. etapa (od R35) je práv v realizaci. Vzhledem k zapo até stavb je priorita dokon ení peložky II/592 vysoká. Silnice III/27250 je široká, bez VDZ, v nezastavné ásti bez chodník. Silnice III/27251 je v dobrém stavebn technickém stavu, se zástavbou po obou stranách. Dopravní zklidnní by bylo vhodné, k dispozici je však pouze omezený uliní prostor. Optimalizace poadí investiních akcí na silnicích II. a III. tídy ve mstech Libereckého kraje 11

14 Priorita humanizace prtah silnic III.tíd je nízká JABLONEC NAD JIZEROU Pátení komunikací msta je silnice I/14, která tvoí prtah vedoucí centrální ástí a zajišuje napojení msta na dopravní infrastrukturu v rámci kraje. Na prtahu dochází k tsnému kontaktu s okolní zástavbou, intenzita dopravy je na silnici I. tídy nízká. Dále mstem prochází silnice III. tídy Vhodné by bylo provedení dílích úprav a zvtšení parkovací kapacity v obci. Poet obyvatel: 1901 Délka prtahu I/14: 2,0 km Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): lyžaské stedisko Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 2953 voz/24h; 538 voz/24h Stavebn-technický stav prtahu silnice III/29058: horší, s více výtluky a nerovnostmi Nehodovost na I/14 poet nehod na ujetých vozkm: 4, Identifikace dopravních problém Silnice III/29058 má nedostatené šíkové parametry, chybjí chodníky. V zimní sezón dochází ke zvýšení potu návštvník a k parkování vozidel v uliním prostoru z dvodu píjezdu do lyžaského stediska. Kižovatka I/14 a III/29058 je velmi rozlehlá a nepehledná Návrhy na ešení a priorita realizace Priorita humanizace, pípadn peložky silnic (není v územnplánovací dokumentaci) je nízká. Silnice III. tídy vyžaduje provedení bžné údržby a oprav, priorita nízká JABLONEC NAD NISOU Silniní sí msta je tvoena jednak prtahem silnic I. tídy (I/14 a I/65) a dále pak silnicí II/287, která napojuje území msta na silnici I/10 v úseku mezi Železným Brodem a Tanvaldem. Další dležitou místní komunikací je silnice III/29029, která tvoí alternativní propojení k silnici I/14 a v tomto smyslu je též vyznaena orientaním dopravním znaením. Práv na této prjezdní komunikaci byly identifikovány dopravní problémy a to s ohledem na vysokou intenzitu dopravy a návrhové parametry trasy prtahu. Poet obyvatel: Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): rekreaní stedisko, místní památky, škola u I/14 Silnice I/14 Délka prtahu: 6,2 km Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: voz/24h; 4166 voz/24h Pítomnost autobusové zastávky, pop. nádraží u komunikace: autobusové nádraží Stavebn-technický stav prtahu: dobrý Plynulost prjezdu: zdržení ješt bez front Nehodovost na poet nehod na ujetých vozkm: 2,46 Silnice III/29029 Délka prtahu: 3,3 km Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: voz/24h; 1484 voz/24h Stavebn-technický stav prtahu: dobrý Plynulost prjezdu: zdržení ješt bez front Nehodovost na poet nehod na ujetých vozkm: 3,45 Okružní kižovatka I/14 x I/65 v centrální oblasti msta je kapacitn nevyhovující a dochází ke kongescím. Pes prtah I/14 je dále vyznaena ada pechod pro chodce, piemž jsou zde kombinovány pechody dlené s nedlenými, pípadn dlenými pouze s využitím VDZ. Na stávajícím prtahu silnice I/14 je nízká intenzita nákladní dopravy. Vhodné by bylo ešit též parkování vozidel u okraje vozovky, které v souasné dob omezuje prjezdnou šíku a zhoršuje rozhledové pomry na pechodech pro chodce. Po dokonení obchvatu by byla vhodná humanizace Identifikace dopravních problém Jako druhá nejvýznamnjší prtahová komunikace je využívána silnice III/ Prtah silnice je veden mstem v parametrech místní komunikace se šíkou jízdních pruhu cca 3,75 m, bez krajnic, v uliním prostoru je po obou stranách k dispozici chodník. Kižovatky na prtahu nemají v ulici Chelického vhodný tvar a úhel kížení. Pes prtah je vyznaena ada pechod pro chodce, které jsou nedlené s šíkou 7 9 m. Souástí prtahu jsou dv svteln ízené kižovatky s ulicí Palackého. Prtah zde není veden jako hlavní komunikace, na vjezdu do kižovatky z ul. U Pehrady je osazena znaka P6 (stj, dej pednost v jízd) a následn je nutné na kižovatce Palackého x Riegrova (SSZ) odboit vlevo. K pipojení na silnici I/14 dochází po projetí dvou okružních kižovatek na stykové kižovatce ulic Tovární a Liberecká Návrhy na ešení a priorita realizace Z hlediska rozvoje silniní sít je plánován obchvat silnice I/14, který vede z I/65 na Smržovku a dále peložka silnice III/ ást prtahu I/14 prošla rekonstrukcí a obnovou VDZ. Další úseky I/14 se mají dále rekonstruovat, a to z toho dvodu, že dochází k tsnému kontaktu s okolní zástavbou a prtah vede pímo centrální oblastí msta. Nejcitlivjším tématem je zde varianta využití silnice III. tídy, jakožto tunelové propojky silnic I. tídy, což by bylo spojené s investiní nároností pi pípadné píprav a realizaci této akce. Vzhledem k poloze a napojení této komunikace na nadazenou silniní sí nelze pedpokládat pokles intenzit dopravy na této propojce. Z dopravního hlediska je pínos propojení jednoznaný, zejmá je však také investiní náronost této akce. Prioritu realizace peložky silnice III/29029 je nutné hodnotit pi uvážení dopravních pínos a investi ní náro nosti jako stední, vybudování obchvatu I/14 je žádoucí JABLONNÉ V PODJEŠTDÍ Silniní sí ovlivující dopravní situaci ve mst je tvoena jednak obchvatem silnice I/13, který prochází severn od zastavného území msta a dále silnicemi II. a III. tíd, které jsou vedeny prtahem. Jedná se Optimalizace poadí investiních akcí na silnicích II. a III. tídy ve mstech Libereckého kraje 12

15 o silnici II/270, která je souasn pivadem na silnici I/13, dále silnice III. tídy íslo 27014, 27015, 27019, a 27013, které jsou napojeny poblíž centrální ásti msta a silnici II/270. Z hlediska intenzit dopravy je nejvíce vytížena silnice I/13 s cca voz/24 h, dále pak silnice II/270 s cca voz/24 h a následn pak soubh silnic a v úseku mezi I/13 a II/270 kde dosahuje intenzita dopravy hodnoty voz/24 hodin. Ostatní úseky silnic na území msta nedosahují hodnot intenzit dopravy vtších než voz/24 hodin a jsou tedy z tohoto hlediska mén významné. Silnice ovlivující území msta lze charakterizovat následovn: Silnice I/13 Silnice I/13 (E 442) je souástí mezinárodní silniní sít. Obchvat msta je veden severn od zastavného území. Jedná se o dvoupruhovou, smrov nerozdlenou silnici s úrovovými kižovatkami a šíkovým uspoádáním odpovídajícím kategorii S 11,5. Na obchvat jsou pipojeny celkem ti silnice, které prochází centrální ástí obce a fungují tudíž jako pivade. Všechny kižovatky se silnicí I/13 jsou úrovové, dv jsou prsené a jedna styková. Na kižovatkách jsou umožnny všechny kižovatkové pohyby. Charakteristika kižovatek je následující: Kižovatka I/13 x II/270 Jedná se o prsenou kižovatku s problematickým úhlem kížení (cca 55 ). Jako hlavní je vyznaena silnice I/13, kde jsou k dispozici odboovací pruhy pro jízdu vlevo. Na vjezdu z vedlejší se kižovatka projíždí ze spoleného pruhu, piemž rozšíení na vjezdu umožuje objíždní vozidla ekajícího na odboení. Kižovatka je kapacitn vyhovující a s vyjímkou mén vhodného úhlu kížení nevykazuje výraznjší dopravní závady. Kižovatka I/13 x III/27015 Jedná se o prsenou kižovatku, jako hlavní je vyznaena I/13, k dispozici jsou odboovací pruhy pro jízdu vlevo z hlavní. Rozšíení vjezd na vedlejší umožuje pípadné objíždní vozidel ekajících na vhodnou asovou mezeru. VDZ je v dobrém stavu a kižovatka nevykazuje závažnjší závady. Vzhledem k omezení prjezdu nákladních vozidel centrální oblastí msta po silnici II/270 je tato kižovatka více využívána nákladními automobily, i když se jedná z hlediska kategorie o silnici III. tídy. Kižovatka I/13 x III/27019 CITYPLAN spol. s r. o., Jindišská 17, Praha 1, msta je však dopravním znaením zneprjezdnna pro nákladní vozidla. Dopravní znaení B12 a B4 zakazuje prjezd nákladním vozidlm od Cvikovské ulicemi Okružní, Švermova. Dále je nákladním vozidlm zakázán vjezd do ulice Zdislavy z Lemberka v úseku mezi kižovatkami s Cvikovskou a Švermovou. Na tomto míst je teba upozornit na chybné osazení dopravního zna ení na silnici II/270 mezi ulicemi Tyršova a Cvikovská. Podle osazeného dopravního zna ení je všem vozidlm zakázáno odbo ovat do ulice Zdislavy z Lemberka (od Lidické i od Cvikovské) a nákladním vozidlm, autobusm a traktorm je zakázán prjezd mezi ulicemi Lidická a Cvikovská, pi emž alternativní spojení mezi I/13 a II/270 v Jablonném neexistuje. V historickém centru msta jsou prtahem ovlivnní jak obyvatelé pilehlých nemovitostí, tak i chodci a cyklisté. Problémovými místy jsou jednak smrové oblouky v blízkosti kižovatek s ulicemi Tyršova a Cvikovská v jejichž blízkosti je II/270 využívána také pro parkování vozidel u pilehlých nemovitosti. Dalším problematickým úsekem je ulice Lidická. Povrch vozovky je zde ve špatném stavebn technickém stavu, šíkové pomry jsou omezené a míjení nákladních vozidel je umožnno pouze pi znaném snížení rychlosti jízdy. Pomrn nepehledná je také kižovatka II/270 x III/26834 (Lidická x Na Nivách), kde jsou rozhledové pomry omezeny okolní zástavbou, která je v tsné blízkosti hranice kižovatky. Návazný úsek se ve smru na Mimo vyznauje vyššími hodnotami podélných sklon, opotebeným vodorovným dopravním znaením, nedostatenou šíkou krajnice a chybjícími smrovými sloupky. Sloupy VO tvoí pevnou pekážku, nacházející se v tsné blízkosti vozovky. Úsek silnice II/270 mezi silnicí I/13 a centrální oblastí msta je v prmrném technickém stavu, VDZ na vtší ásti úseku chybí, úsek v blízkosti centra je prostorov omezen parkujícími vozidly, která u pechod pro chodce omezují rozhledové pomry. Nedostatená je v nkterých úsecích šíka chodníku, v úseku mezi kížením s jednokolejnou železniní tratí a I/13 chodník k pilehlým nemovitostem zcela chybí. Silnice III/27014 V ešeném území se jedná o krátkou propojku z kižovatky se silnicí III/17015 na silnici I/13, na kterou je III/27014 pipojena prsenou kižovatkou. Jedná se o dvoupruhovou, smrov nerozdlenou silnici, která svými parametry odpovídá silnici III. tídy a která vede volným územím. Vodorovné dopravní znaení na úseku chybí, stejn jako smrové sloupky a další dopravní zaízení. Uspoádání a dopravní ešení kižovatky se silnicí I/13 je popsáno v textu k silnici I/13. Jedná se o stykovou kižovatku, jako hlavní silnice je vyznaena I/13. Všechny kižovatkové pohyby se realizují ze spolených jízdních pruh na vjezdech, piemž vjezd z vedlejší je u hranice kižovatky dostaten rozšíen. Povoleny jsou všechny kižovatkové pohyby, kižovatka nevykazuje výraznjší dopravní závady. Silnice II/270 Silnice II/270 je z hlediska širších dopravních vztah propojkou mst Doksy, Mimo a Jablonné v Podještdí. Jedná se o dvoupruhovou, smrov nerozdlenou silnici. Msto Jablonné v Podještdí prochází II/270 prtahem, vedoucím pímo centrální ástí historického centra msta. Centrální oblast Silnice III/27015 Vzhledem k omezení prjezdu nákladních vozidel prtahem silnice II/270 slouží tato silnice (ul. Cvikovská) jako pivad na silnici I/13 a to od kižovatky II/270 x III/27015 (Lidická x Cvikovská), která se nachází v blízkosti centrální ásti msta. Na úseku ped touto kižovatkou dochází také k tsnému kontaktu s okolní zástavbou, piemž k dispozici je pouze jednostranný chodník o nedostatené šíce. Pechod pro chodce pes ul. Cvikovskou je vyznaen v blízkosti kižovatky s ulicí Zdislavy z Lemberka. Pechod má nevhodnou délku 16 m a navíc se nachází ve smrovém a výškovém oblouku, ímž je omezena jeho vasná rozpoznatelnost. V jeho blízkosti dochází navíc k parkování vozidel, což dále omezuje rozhledové pomry. Optimalizace poadí investiních akcí na silnicích II. a III. tídy ve mstech Libereckého kraje 13

16 Kolem Mlýnského rybníka prochází silnice III/27015 dvma ostrými smrovými oblouky, piemž i v tomto úseku je šíka koruny vozovky nedostatená pro míjení dvou nákladních vozidel. V blízkosti kižovatky se silnicí II/27014 kíží silnici železniní tra. K napojení na silnici I/13 mohou být využity dv kižovatky a to jednak styková kižovatka I/13 x III/27015 a nebo kižovatka I/13 x III/ Tvar a uspoádání kižovatek je popsáno v textu k silnici I/ Identifikace dopravních problém Na území msta byla již provedena ada opatení pro dopravní zklidování. V centrální ásti se jedná o úpravy pechod pro chodce, pší zónu a dopravní omezení. Na v ulici Krkonošská a Nádražní (prtah II/286 a II/293), kde je vyšší intenzita dopravy byly vybudovány okružní kižovatky (II/286 x II/293) a I/14 x II/286. Poet obyvatel: 5731 Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): rozhledna, pozdn gotický kostel sv. Mikuláše, škola u II/286 Prtah silnice II/270 je veden pímo centrální ástí msta a vzhledem k tomu, že tvoí pivad na silnici I/13 je zde vyšší intenzita dopravy. Návrhové parametry prtahu jsou omezeny tsným kontaktem s okolní zástavbou, smrové oblouky jsou malého polomru a míjení nákladních vozidel je problematické a vyžaduje snížení rychlosti. Také výškové ešení prtahu vykazuje vyšší hodnoty podélných sklon. Šíka chodník je na nkolika úsecích nedostatená a nedosahuje ani minimální hodnoty 75 cm. Šíkov je prtah dále omezován parkujícími vozidly a pohybem cyklist. Ve špatném stavu je též povrch vozovky. Dopravním znaením je zakázán vjezd nákladních vozidel do centrální ásti msta. Nákladní doprava je proto odklonna ze silnice II/270 na silnici III/ Také parametry prjezdního úseku této silnice mstem jsou problematické s ohledem na tsný kontakt s okolní zástavbou a smrové oblouky Návrhy na ešení a priorita realizace V územn plánovací dokumentaci je definována trasa obchvatu, kterým je tranzitní doprava z II/270 na I/13 vedena odklonem z ulice Lidická do kižovatky silnic III/27014 a III/27015 (ulice Cvikovská) a následn pokrauje pibližn ve stop stávající silnice III/ Priorita výstavby je vyšší. Zlepšení parametr prtahu vzhledem k možnosti bezpeného pohybu chodc a cyklist by mohlo na stávající silnici II/270 dojít v úseku mezi centrální ástí msta a silnicí I/13 (ulice Zdislavy z Lemberka). Uplatnny by byly zásady navrhování prtah obcemi tj. vybudování chodník, zkrácení pechod pro chodce bu dlícími ostrvky nebo vysazením chodníkových ploch, vytvoení parkovacích záliv a vysazení chodníkových ploch tak, aby bylo omezeno zastavování a stání vozidel v blízkosti pechod pro chodce. Vhodná by byla též úprava dopravního ešení kižovatek, obnova vodorovného dopravního znaení a odstranní nedostatk zjištných v instalovaném svislém dopravním znaení. Priorita tchto úprav je vysoká. Silnice II/286 Délka prtahu: 2,5 km Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 8560 voz/24h; 1517 voz/24h Pítomnost autobusové zastávky, pop. nádraží u komunikace: autobusové nádraží u II/286 Stavebn-technický stav prtahu: ul. Žižkova nevyhovující Plynulost prjezdu: zdržení ješt bez front Nehodovost na poet nehod na ujetých vozkm: 2,30 Silnice II/293 Délka prtahu: 1,5 km Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 6932 voz/24h; 1205 voz/24h Stavebn-technický stav prtahu: prmrný Plynulost prjezdu: zdržení ješt bez front Nehodovost na poet nehod na ujetých vozkm: 2, Identifikace dopravních problém II/286: Ulice Krkonošská je v dobrém stavebntechnickém stavu, provedena byla ada úprav a údržba. Naopak v kritickém stavu je prtah na ul. Žižkova, kde chybí VDZ, je zde tsný kontakt s okolní zástavbou, chybí chodníky a jsou zde pevné pekážky (vzrostlé stromy) v blízkosti silnice II/293: Ulice Nádražní uspokojivý stavebn technický stav, závady lokálního charakteru Silnice III/2936 je pomrn široká, v dobrém stavebn technickém stavu. Vhodné by bylo doplnit VDZ, v nkterých místech chodníky JILEMNICE Pátení sí komunikací je tvoená prtahem silnic II. tíd (II/286 a II/293). Silnice II/286 je zárove pivadem na silnici I/14, jež protíná ást obce Hrabaov na severu msta. Silnice II. tíd se vyhýbají historickému centru msta, což umožuje v centrální ásti uplatnní opatení pro zklidování a preferenci pších. Krom místních komunikací v obci vede také silnice III/28411, jež se odpojuje z II/286 poblíž okružní kižovatky II/286 x II/293 a vede smrem na jih do Roztok. V jižní ásti obce se z II/293 odpojuje silnice III/2936, která vede východn pes železniní tra podél prmyslové zóny do Horní Branné Návrhy na ešení a priorita realizace S obchvatem se nepoítá, v rámci humanizace prtah silnic by bylo vhodné vybudovat chodníky i v okrajových ástech msta, pop parkovací zálivy. Zlepšen by ml být povrch vozovky na ul. Žižkova. Priorita úprav na prtahu je nižší až stední. Dále by bylo vhodné vybudování chodník a cyklostezky v ulici Roztocká (silnice III/28411), a to s ohledem na vazbu mezi novou a stávající bytovou výstavbou a rekreaní a oddychovou oblastí lesa. Optimalizace poadí investiních akcí na silnicích II. a III. tídy ve mstech Libereckého kraje 14

17 5.17 KAMENICKÝ ŠENOV Msto leží na rozhraní Ústeckého a Libereckého kraje. Hlavní prtahovou komunikací je silnice I/13, která je také souástí mezinárodní silniní sít E442. Tato silnice míjí centrální oblast, prochází však zastavným územím typu individuálního a rodinného bydlení. Hustota osídlení je však nižší. Dále jsou ve mst prtahy silnic III. tíd, procházející centrální oblastí msta. Jedná se zejména o komunikaci III/2639, která vede západn do Nového Oldichova a silnice III/ vedoucí jižn do Slunené. Poet obyvatel: 3957 Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): skláské muzeum Silnice I/13 Délka stávajícího prtahu: 3,5 km Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 5952 voz/24h; 1752 voz/24h Stavebn-technický stav: horší s více výtluky Nehodovost poet nehod na ujetých vozkm: 1, Identifikace dopravních problém Silnice III. tídy prochází centrální oblastí a pomrn stísnným uliním prostorem Návrhy na ešení a priorita realizace Intenzita dopravy je nízká, humanizace uliního prostoru je proveditelná, priorita velmi nízká LIBEREC Mstem prochází ti silnice I. tídy. Jedná se o silnici I/13, I/14 a I/35, piemž na prtahu mstem se dostávají do soubhu ve stop smrov rozdlené typruhové komunikace s mimoúrovovými kižovatkami, která je též souástí mezinárodní silniní sít. Územím msta dále prochází silnice III. tíd. Jedná se o prtah silnice III/2784 (ul. eské mládeže), která je mimoúrovovou kižovatkou pipojena na prtah I/35, dále o silnici II/29024 (ul. Kunratická) s pipojením na I/13, III/29020 (ulice Husova, kde je dokonena humanizace). Vzhledem k pedpokládanému územnímu rozvoji je v rámci této práce vnována pozornost plánovanému napojení obchodní a prmyslové zóny sever (Ržodol), které má již dnes dopravní pipojení na hranici kapacity. Poet obyvatel: Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): Ještd, Liberecký zámek, zábavní centrum Babylon, místní památky Silnice I/13 Délka prtahu: 7,0 km CITYPLAN spol. s r. o., Jindišská 17, Praha 1, Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: voz/24h; 1722 voz/24h Plynulost prjezdu: lokální kongesce Nehodovost na poet nehod na ujetých vozkm: 2,35 Silnice I/14 Délka prtahu: 5,8 km Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: voz/24h; 2081 voz/24h Plynulost prjezdu: lokální kongesce Nehodovost na poet nehod na ujetých vozkm: 5,48 Silnice I/35 Délka prtahu: 1,6 km Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: voz/24h; 8974 voz/24h Pítomnost autobusové zastávky, pop. nádraží u komunikace: autobusové nádraží Plynulost prjezdu: zdržení ješt bez front Nehodovost na poet nehod na ujetých vozkm: 5, Posouzení napojení MÚK Svárov Zóna Ržodol I. Sever Vzhledem k velikosti rozvojových ploch, které jsou k dispozici u stávající obchodní zóny a se kterými je poítáno v územn plánovací dokumentaci pro obdobné aktivity lze pedpokládat pibližn dvojnásobný nárst objemu dopravy generované touto zónou. Podle výsledk dopravní prognózy je stávajíc dopravní napojení takovému navýšení intenzity nezpsobilé. Kapacitní problémy by ovlivovaly jednak ulici Ostašovskou a jednak stávající napojení MÚK na I/35 v okružních kižovatkách. Realizací nového napojení na I/35 by došlo k rozložení intenzit dopravy a lepší distribuci dopravních vztah v rámci ovlivnného území. Prioritu realizace této akce hodnotíme v kontextu tohoto posouzení jako stední LOMNICE NAD POPELKOU Pátení sí msta je tvoena silnicemi II. tíd, které jsou vedeny jako prtahy centrální ásti msta. Jedná se o silnici II/284, která spojuje Lomnici se Semily a s Novou Pakou a silnici II/286 na Jiín a Jilemnici. Silnice se na prtahu dostávají v centrální ásti msta do soubhu, piemž prochází pímo historickým centrem. Poet obyvatel: 5862 Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): poutní kostel na kopci Tábor, rekreaní oblast, kížová cesta, škola u II/286 Silnice II/284 Délka prtahu: 3,7 km Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 6715 voz/24h; 1056 voz/24h Pítomnost autobusové zastávky, pop. nádraží u komunikace: autobusové nádraží Stavebn-technický stav: dobrý Optimalizace poadí investiních akcí na silnicích II. a III. tídy ve mstech Libereckého kraje 15

18 Plynulost prjezdu: ojedinlé krátké fronty Nehodovost na poet nehod na ujetých vozkm: 2, Návrhy na ešení a priorita realizace Silnice II/286 Délka prtahu: 2,1 km Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 2604 voz/24h; 619 voz/24h Stavebn-technický stav: dobrý Plynulost prjezdu: ojedinlé krátké fronty Nehodovost na poet nehod na ujetých vozkm: 1,00 Silnice II/284 a II/286 je vedena prtahem centrální ástí msta. Uliní prostor je vymezen historickou zástavbou. V centrální oblasti jsou nepehledné kižovatky, vysoká intenzita pší dopravy a množství parkujících vozidel. Kritický je výjezd z námstí uliním koridorem ul. Palackého Identifikace dopravních problém Tsný kontakt s okolní zástavbou, prtah centrální oblastí msta s historickým jádrem, vyšší poet dotených obyvatel, nedostatená šíka uliního prostoru v centrální oblasti, problémy s parkujícími vozidly v jízdních pruzích, složitjší smrové vedení, škola a ada aktivit v tsné blízkosti prtahu, lokáln nedostatená šíka chodník Návrhy na ešení a priorita realizace V územním plánu je definována trasa obchvatu. Priorita realizace obchvatu vyšší, s následnou humanizací stávajícího prtahu. Priorita humanizace vyšší LUANY NAD NISOU Pátení komunikací v obci je prtah silnice I/14. Ve stedu msta ji protíná silnice III.tídy III/29037 a tvoí s ní tak prsenou kižovatku. Ostatní komunikace ve mst jsou pouze místního významu. V územním plánu je obchvat silnice I/14, která má ve stávajícím stavu na prtahu mstem složité smrové ešení. Poet obyvatel: 1738 Délka prtahu (I/14): 2,5 km Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): vrchol Bramberk, drobné památky Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: voz/24h; 2297 voz/24h Nehodovost poet nehod na ujetých vozkm: 1,01 Mohl by být zlepšen stavebn technický stav prtahu zastavnou ástí msta. Priorita realizace humanizace silnice III/29037 je nižší až stední MIMO Dopravní situace ve mst je siln ovlivnna prtahem dvou silnic II. tíd, které prochází pímo historickým centrem msta. Jedná se o silnice II/268 a II/270, které jsou na prtahu centrální ástí v soubhu. S ohledem na velmi stísnné prostorové pomry a tsný kontakt s okolní zástavbou je navržen jednosmrný systém okružního prjezdu kolem centrální oblasti msta. Nevhodné jsou tvary kižovatek a smrové vedení prtahu. Znaný je také poet dotených obyvatel. Intenzita dopravy je vzhledem k soubhu dvou silnic vysoká, a to zejména v kontextu návrhových parametr stávajících komunikací. Prostorové pomry na prtahu jsou dále omezeny parkujícími vozidly, které také omezují rozhledové pomry. Nedostatené jsou také šíky chodník, zejména v centrální oblasti msta. Územím msta prochází také ti silnice III. tídy (2703, 26829, 26830). Intenzity dopravy na tchto silnicích však nedosahují takových intenzit dopravy, které by vyvolaly nutnost okamžitého zlepšení stávajícího stavu. Poet obyvatel: 6701 Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): houbaský ráj, turistická oblast Ralsko, škola u II/270, Tuning srazy Silnice II/268 Délka prtahu: 3,3 km Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: voz/24h; 1697 voz/24h Pítomnost autobusové zastávky, pop. nádraží u komunikace: autobusové nádraží Stavebn-technický stav: ucházející Plynulost prjezdu: ojedinlé fronty Nehodovost na poet nehod na ujetých vozkm: 2,30 Silnice II/270 Délka prtahu: 2,4 km Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 5344 voz/24h; 1168 voz/24h Stavebn-technický stav: dobrý Plynulost prjezdu: ojedinlé fronty Nehodovost na poet nehod na ujetých vozkm: 1,50 Silnice ovlivující území msta lze charakterizovat následovn: Silnice II/ Identifikace dopravních problém Silnice III/29037 má nedostatenou šíku, velké podélné sklony, bez chodník, se stromy a okolní zástavbou v bezprostední blízkosti. Intenzita dopravy je zde nízká Stavebn technický stav je prmrný. Silnice pechází železnici a pejezd je pomrn nebezpený, se špatným rozhledem. Z hlediska širších dopravních vztah propojuje silnice II/268 Nový Bor, Zákupy, Mimo, Ralsko a Mnichovo Hradišt. Od kižovatky se silnicí II/262 dosahuje pitom intenzita dopravy hodnoty mezi voz/24 hodin, vedeny jsou zde také linky veejné autobusové dopravy. Na vstupu do území msta Mimo ze severozápadu (ulice eskolipská) je tudíž tato silnice významnou sbrnou komunikací, která zatžuje centrální oblast msta tranzitní dopravou. Jedná se o dvoupruhovou, smrov nerozdlenou silnici s šíkou jízdního pruhu 3,75 m, vodorovným dopravním znaením je vyznaena stední dlící ára, Optimalizace poadí investiních akcí na silnicích II. a III. tídy ve mstech Libereckého kraje 16

19 vodící áry vykazují znaný stupe opotebení, taktéž chybí smrové sloupky. Zpevnná krajnice není k dispozici. Tsn u hranice zastavného území msta dochází k mimoúrovovému kížení s železniní tratí. Pilíe historického mostního objektu pitom tvoí ve smrovém oblouku nechránnou pevnou pekážku. I když je v tomto úseku snížena rychlost jízdy na 70 km/h bylo by vhodné ochránit zdné pilíe svodidlem. objektem pro vozidla je pes eku Plounici vybudován i mostek zajišující bezpený pechod pších mimo prjezdní prostor silnice. Za tmito mostními objekty se silnice II/268 dostává do soubhu se silnicí II/270 a prochází centrální ástí msta. Za tímto mostním objektem vstupuje silnice II/268 do intravilánu msta, piemž návrhové parametry jsou obdobné jako v extravilánovém úseku. Pechod pro chodce na ul. eskolipská je umístn v blízkosti kižovatky se silnicí II/270 (ulice Lužická), je nedlený o délce 9,5 m. Kižovatka silnic II/268 x II/270 (Kozinovo námstí) Jedná se o stykovou kižovatku severn od centrální ásti msta, piemž jako hlavní smr je vyznaena silnice II/270 vedoucí v pímém smru a vstupující do území msta ze severu. Prostorové možnosti kižovatky umožují vyznaení jízdních pruh na vedlejší tak, že je k dispozici samostatný odboovací pruh pro jízdu vlevo. Na ploše kižovatky jsou vodorovným dopravním znaením vyznaeny dva smrovací ostrvky ve form dopravního stínu, které zpehledují prjezd prostorem kižovatky. Jedná se o jednu z nejvíce vytížených kižovatek na území msta. Od této kižovatky jsou silnice II/268 a II/270 v soubhu až ke kižovatce na Námstí sl. armády. Kižovatka silnic II/268 x II/270 (Námstí sl. armády) II/268 ulice Husova a Pražská Jižní ástí msta Mimo prochází silnice II/268 jakožto místní komunikace se sbrnou funkcí. Jedná se o dvoupruhovou, smrov nrozdlenou komunikaci s úrovovými kižovatkami, která prochází mstem v tsném kontaktu s okolní zástavbou. Na vjezdu do intravilánu msta prochází silnice zástavbou sídlištního typu a kíží úrovov železniní tra. Za tímto kížením se uliní prostor zužuje a silnice se dostává do tsného kontaktu s okolní zástavbou adového typu, která je využívána pro individuální bydlení. Po obou stranách jsou k dispozici chodníky, prjezdný prostor je omezován parkujícími vozidly. Povrch vozovky je zde ve špatném stavu s výtluky a nerovnostmi. Pechody pro chodce jsou vyznaeny jako nedlené, využívá se pouze vodorovného dopravního znaení. Poet dotených obyvatel je na tomto úseku znaný. Napojení okolních objekt je provedeno pes pejízdný chodník pímo na prtah silnice II/268. Z dopravního hlediska je pomrn nepehledná kižovatka s ulicí Svéboická (Tyršovo námstí), kde by bylo možné provést úpravy pípadn pestavbu na kižovatku okružní. Ped mostním objektem pes eku Plounici dochází k dalšímu zúžení uliního prostoru, které je dané historickou dispozicí pilehlých nemovitostí. Chodníky zde v nkterých úsecích nedosahují potebné šíky a umožnno není ani parkování vozidel mimo prostor prbžných jízdních pruh. Paraleln s mostním Silnice II/270 Silnice II/270 zajišuje dopravní vazby mezi Jablonným v Podještdí, Stráží pod Ralskem, Mimoní a Doksy. Na vstupu do intravilánu msta se severu (od Jablonného v Podještdí) dosahuje intenzita dopravy hodnoty pesahující 6000 voz/24 hodin. Úsek jižn od msta je vytížen mén (necelých 2000 voz/24 hodin). Dv hlavní kižovatky propojující na území msta silnice II/270 a II/268 jsou popsány výše, jakožto souást silnice II/268. Pi jízd od Jablonného v Podještdí vstupuje silnice II/270 ze severu do intravilánu msta jakožto dvoupruhová, smrov nerozdlená silnice. Povrch vozovky i dopravní znaení jsou v prmrném stavu. Za SPH Benzina prochází již silnice zastavným územím, piemž se jedná o zástavbu vilového typu s dostatenou šíkou uliního prostoru, kde je umožnno jak parkování vozidel v parkovacích zálivech, tak i pohyb chodc po oboustranných chodnících. Pechody pro chodce jsou nedlené, jejich délka je již z pohledu SN nevyhovující. Pro pší je severní ást msta propojena s centrální ástí jednostranným chodníkem o šíce cca 2,0 m, jehož šíkové parametry jsou však ásten omezeny umístním lamp veejného osvtlení do plochy chodníku. Prtahem II/270 jsou vedeny také linky veejné Jedná se o rozlehlejší odsazenou kižovatku, která se nachází jižn od centrální oblasti msta. dopravy, zastávky autobus jsou situovány v samostatných zastávkových zálivech. V kižovatce dochází k propojení ulic Malá, Mírová, Okrouhlická a Husova. Ulice Malá a Mírová jsou od této kižovatky pojíždny jednosmrn. Plocha kižovatky ze znan rozlehlá, smrovací ostrov je Do tsného kontaktu s okolní zástavbou se silnice II/270 dostává v ulici Lužické, kde se již nachází proveden jako zatravnná plocha s kašnou a je olemován chodníkem. Všechna ramena této kižovatky historická zástavba msta. Povrch vozovky je zde proveden z žulové dlažby, trasa silnice je vedena jsou v tsném kontaktu s okolní zástavbou. smrovými oblouky, piemž klesá smrem k mostnímu objektu pes Panenský potok, za kterým se napojuje silnice II/268. Poet dotených obyvatel je na tomto úseku vyšší, piemž v blízkosti mostního objektu, kde se nachází historická mstská zástavba jsou budovy umístny v bezprostední blízkosti prtahu II/270. Prtah soubhu silnic II/268 a II/270 centrální oblastí msta V centrální oblasti msta se ob silnice dostávají do soubhu a spolen tak tvoí prtah ulicí Mírová a Malá. Soubh tchto dvou silnic s vyšší intenzitou dopravy znan ovlivuje území historického centra msta. Vzhledem k nedostatené šíce uliního prostoru je organizace dopravy v centrální oblasti upravena dopravním znaením na okružní systém s jednosmrným provozem, piemž ul. Mírová je prjezdná ve smru od Jablonného na Ralsko a ulice Malá ve smru opaném. Ulice Malá Je zjednosmrnna od námstí sl. armády smrem k nám. 1. máje v délce 444 m. Po obou stranách vozovky je k dispozici chodník o šíce cca 2 m, který je jediným dlícím prvkem mezi vozovkou a okolní zástavbou. Okraje vozovky jsou využívány k parkováno vozidel ped pilehlými nemovitostmi typu adové vícepodlažní i pízemní zástavby, která je s prtahem silnice v tsném kontaktu. Úsek je pomrn pímý a Optimalizace poadí investiních akcí na silnicích II. a III. tídy ve mstech Libereckého kraje 17

20 pehledný, velmi malé jsou i hodnoty podélného sklonu. Smrové oblouky menšího polomru jsou pouze u obou koncových bod tohoto úseku, tj. na odboení z Husovy ulice a na nám. 1. máje. Kižovatkové pohyby mezi ulicemi Mírová, Malá a Husova jsou usmrnny trojúhelníkovým ostrvkem, který je také využit k rozdlení pechodu pro chodce pes ulici Malá. Vodorovné dopravní znaení je znan opotebené, pechod pro chodce je zvýraznn signálem perušovaného žlutého svtla ve tvaru chodce a dopravní znakou ve fluorescenním rámu. V první ásti jednosmrného úseku je umístna po pravé stran autobusová zastávka v samostatném zálivu. Levá strana je využívána k parkování automobil. Za kižovatkou ulic Malá x Poštovní je zastavení a stání vozidel na levé stran vozovky zakázáno dopravním znaením, využívána je proto strana pravá. U této kižovatky je také vyznaen pechod pro chodce o délce cca 9 m, piemž dochází k parkování vozidel v tsné blízkosti tohoto pechodu. Za tímto pechodem je k parkování vozidel vyhrazena pravá strana vozovky. Prtah silnice zde prochází uliním prostorem vymezeným okolní zástavbou. Ped výjezdem na nám. 1. máje je odboka na parkovací plochu o kapacit nkolika desítek míst. U smrového oblouku na nároží námstí 1. máje je vyznaen chodecký pechod o délce 11 m, vodorovné dopravní znaení je však znan opotebené. Druhý pechod pro chodce, který je vyznaen na námstí 1. máje není veden kolmo na osu vozovky a má délku pes 13 m. Ulice Mírová Je zjednosmrnna od nám. 1. máje smrem k nám. sl. armády v délce 391 m. Celý úsek je oboustrann v tsném kontaktu s okolní zástavbou s vysokým potem dotených obyvatel a kíží ho dva frekventované pechody pro chodce. Z levé strany je prjezdný profil komunikace omezován parkujícími vozidly, po obou stranách je k dispozici chodník. Intenzita dopravy je vzhledem k parametrm prjezdní komunikace vysoká Identifikace dopravních problém Vhledem k parametrm prjezdních silnic je intenzita na prtahu vysoká. Stávající úrovové kižovatky silnic II/268 a II/270 jsou v dob dopravní špiky kapacitn nevyhovující a nezajišují ani podmínky pro bezpený pohyb chodc. Nepehledná je také kižovatka na Tyršov námstí. Prtahem silnic je pímo ovlivováno historické centrum msta a je zde i znaný poet dotených obyvatel. Ze stavebn technického hlediska se na silnicích vyskytují lokální výtluky a nerovnosti, nevhodné úhly kížení, ve špatném stavu je vodorovné dopravní znaení. Pechody pro chodce jsou nedlené a v ad pípad mají délku vtší, než doporuují souasné standardy. Kvalita života a dopravní obslužnost centrální oblasti je prtahem silnic negativn ovlivnna. Snížena je také bezpenost pohybu chodc a cyklist v území ovlivnném prtahem silnic II/268 a II/270. Dále je pi souasné intenzit dopravy problematické parkování v centrální oblasti, nebo manévrování vozidel v uliním prostoru omezuje kapacitu prtahu a zvyšuje pravdpodobnost dopravní nehody Návrhy na ešení a priorita realizace V územn plánovací dokumentaci jsou definovány peložky silnic II/268 a II/270, které vytvoí obchvat msta a odlehí centrální oblasti od tranzitní dopravy. Priorita realizace obchvatových komunikací je vysoká. CITYPLAN spol. s r. o., Jindišská 17, Praha 1, Z hlediska zlepšení dopravní situace a podmínek pro bezpený pohyb chodc a cyklist lze na stávajících úsecích prtahu II/268 a II/270 uplatnit nkterá opatení dopravního zklidování (humanizace). Stávající úrovové kižovatky lze v ad pípad nahradit kižovatkami okružními (Kozinovo nám., Tyršovo nám). Pro parkování vozidel lze vytvoit parkovací zálivy s vysazenými chodníkovými plochami v blízkosti pechod pro chodce, aby parkující vozidla neomezovala rozhledové pomry a dlouhé nedlené pechody pro chodce lze rozdlit dlícími ostrvky. Priorita realizace úprav je vysoká NOVÉ MSTO POD SMRKEM Mstem, vetn centrální ásti, prochází západovýchodn silnice II/291 z Frýdlantu do Polska. Práv v centru msta se z ní odpojuje silnice III/29011, vedoucí jihozápadn do Raspenavy. V opaném smru vede silnice III/29110 do Jindichovic pod Smrkem. Poet obyvatel: 3880 Délka prtahu II/291: 2,6 km Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): vrchol Smrk, štoly cínové rudy Intenzita vozidel všechna; tžká nákladní: 2262 voz/24h; 286 voz/24h Stavebn-technický stav: dobrý Nehodovost poet nehod na ujetých vozkm: 5, Identifikace dopravních problém Na prtahu silnice II/291 je velmi nízká intenzita dopravy. Šíkové parametry jsou pomrn uspokojivé, s výjimkou úseku vedoucím pímo centrální oblastí msta (Mírové námstí). Zde stávající vedení prtahu v tsném kontaktu s okolní zástavbou a složitým smrovým vedením negativn ovlivuje pípadné zámry o humanizaci prtahu Návrhy na ešení a priorita realizace V plánu je peložka v celkové délce 0,8 km, která by vyešila odklon dopravy z námstí, nutné by byly demolice nkolika stávajících objekt. Priorita realizace je stední NOVÝ BOR Dopravní situace ve mst je nejvíce ovlivována silnicemi I. tídy (I/9 a I/13), které tvoí obchvat msta. Prtah centrální ástí msta je tvoen silnicí II/268, která se mimoúrovov napojuje na I/13 severovýchodn od msta. Parametry silnice i na prtahu jsou pomrn dobré (jedná se o bývalou I. tídu), intenzita dopravy vyšší, kontakt s okolní zástavbou. V centrální oblasti je množství pechod pro chodce. Jižn od msta propojuje silnice III/26845 komunikace I/9 a II/268. Výhledov by tato komunikace tetí tídy mla být pevedena na silnici II/268. Poet obyvatel: Piléhající aktivity (komerní, školské, kulturní, dopravní): rekreaní oblast, malé sklárny, mezinárodní závody v orientaním bhu, skláské muzeum Optimalizace poadí investiních akcí na silnicích II. a III. tídy ve mstech Libereckého kraje 18