Japonci začínají posílat své lidi k nám, aby se něco přiučili. Čtvrtletník Českého vysokého učení technického v Praze III 2007

Transkript

1 tecnicall Čtvrtletník Českého vysokého učení technického v Praze III 2007 Mikrovlnná hypertemie léčí nádorová onemocnění STRANA 14 Japonci začínají posílat své lidi k nám, aby se něco přiučili rozhovor s prof. vladimírem maříkem Lidské tělo pod drobnohledem mechaniky STRANA 16 STRANA 4 Ovlivňujeme kvalitu života rozhovor S prof. Petrem moosem STRANA 18

2 KalendÁŘ akcí Vědecké konference na ČVUT v Praze Prosinec září prosince 2007 INOVACE TÝDEN VÝZKUMU Týden výzkumu, vývoje a inovací v ČR 14. mezinárodní sympozium INOVACE 2007 a 12. ročník Ceny Inovace roku Kontaktní osoba: doc. RNDr. Květuše Lejčková, CSc. lejckova@vc.cvut.cz Místo konání: Praha a další místa ČR Webové stránky: prosince 2007 (2 dny v tomto týdnu, bude upřesněno) Seminář o astročásticové fyzice v experimentu CZELTA Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT pořádá pravidelné odborné semináře řešitelů a studentů SŠ zapojených do experimentálního astročásticového projektu CZELTA. Jeho cílem je měření spršek vyvolávaných vysokoenergetickým kosmickým zářením. Kontaktní osoba: doc. Ing. Ivan Štekl, CSc. ivan.stekl@utef.cvut.cz Místo konání: Praha Webové stránky: června 2008 Sympozium o fyzice a technologii plazmatu Největší mezinárodní konference věnovaná fyzice plazmatu, které se účastní přes 400 účastníků z ČR i ze zahraničí. Kontaktní osoba: prof. RNDr. Pavel Kubeš, CSc. kubes@fel.cvut.cz Místo konání: Fakulta elektrotechnická ČVUT Webové stránky: června 2008 ESDRED Mezinárodní konference na téma Underground Disposal Unit Design & Emplacement Processes For a Deep Geological Repository Operational & Safety Considerations. Konference se bude zabývat nejrůznějšími aspekty ukládání vysoce radioaktivního odpadu do hlubinných úložišť. Prostor bude věnován odborných prezentacím, přednáškám a také studentským pracím a posterům. Kontaktní osoba: Mgr. Pavla Bauerová pavla.bauerova@fsv.cvut.cz Místo konání: Fakulta stavební ČVUT Webové stránky: června 2008 Přínos metalografie pro řešení výrobních problémů Ústředním tématem konference je uplatnění moderních technik a metodik výzkumu struktury materiálů při řešení příčin výrobních a provozních vad a havárií strojních dílů a konstrukcí. Akce je vítanou možností pro setkání pracovníků z oblasti materiálového výzkumu a zkušebnictví z ČR a SR a pro vzájemnou výměnu zkušeností z praxe v dnešních podmínkách. Kontaktní osoba: Ing. Jana Pechmanová jana.pechmanova@fsv.cvut.cz Místo konání: Lázně Libverda Webové stránky: Září 2008 Integrované inženýrství Konference je určena především podnikovému managementu marketingových, technických, finančních, personálních i výrobních útvarů. Je ale rovněž určena členům představenstev, dozorčích rad i vlastníkům podniků. Konference je přínosem i pro pedagogy a studenty technických a ekonomických univerzit. Kontaktní osoba: Ing. doc. Michal Kavan, CSc. michal.kavan@fs.cvut.cz Místo konání: Kongresové centrum Brno, sál B Webové stránky: září 2008 COGAIN 2008 Konference je 4. mezinárodní akcí pro veřejnost organizovanou sdružením pro kvalitu COGAIN (komunikace prostřednictvím pohybů očí) financovaným z fondů EU. Organizace sdružuje 25 univerzit, podniků a spotřebitelských organizací v celé EU s partnery po celém světě. Je zaměřena na ovládání počítače pomocí očních pohybů především lidmi s nejrůznějšími typy zdravotního postižení. Kontaktní osoba: prof. Dr. Olga Štěpánková, CSc. step@labe.felk.cvut.cz Místo konání: Fakulta elektrotechnická ČVUT Webové stránky: září 2008 ISEM 2008 Konference ISEM nabízí fórum pro prezentaci vědeckých a výzkumných prací učitelů a studentů, většinou doktorandů, kteří se zabývají problematikou elektrických strojů v kontextu elektrických pohonů na technických univerzitách v České republice, na Slovensku i v dalších státech Evropy. Kontaktní osoba: doc. Ing. Petr Voženílek, CSc. vozenile@fel.cvut.cz Místo konání: Fakulta elektrotechnická ČVUT Webové stránky: Hledáte partnera pro výzkum? Chcete získat kvalifikované zaměstnance? Potřebujete nezávislý expertní posudek? Chcete zvyšovat odbornou úroveň svých zaměstnanců? Chcete inovovat, ale nemáte vlastní vývojové oddělení? Věděli jste, že vám při řešení těchto otázek může pomoci vysoká škola? Spolupracujete s některou vysokou školou? ANO NE Pokračujte na Více o spolupráci s ČVUT naleznete na přiloženém CD a na str. 25 2

3 editorial spolupracujeme s lékaři, biology i průmyslem tecnicall bulletin Tecnicall vychází jako výstup rozvojového projektu ČvuT v praze podpořeného ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Milí čtenáři, biomedicínské inženýrství představuje novou širokou oblast aplikací technických prostředků a inženýrských metod v biologii a medicíně. Na rozdíl od klasických inženýrských disciplín jsou vyvíjené a vyráběné biomedicínské technické prostředky zaměřeny na práci s živými objekty. Při jejich konstrukci jsou pak uplatňovány nejnovější vědecké poznatky z mnoha oblastí výzkumu (materiálů, interakce různých typů polí s látkou, zpracování informací apod.). Výzkumné aktivity, a tím i profilování přípravy odborníků pro různé oblasti biomedicínského inženýrství, najdeme nyní prakticky na všech fakultách ČVUT, jak to dokumentuje i obsah tohoto čísla časopisu. Originálních mezioborových výsledků se zde dosahuje díky tomu, že technici, využívající hluboké znalosti základů své klasické inženýrské disciplíny, spolupracují s lékaři a biology z jiných institucí a odborníky průmyslových podniků. Strategickým cílem ČVUT je připravovat ve větším měřítku technicky zdatné odborníky se znalostmi z biologie, medicíny a manažerských disciplín pro práci v tomto obsah Vědecké konference na ČVUT v Praze Spolupracujeme s lékaři, biology i průmyslem... Japonci začínají posílat své lidi k nám, aby se u nás něco přiučili Začal věk robotů! ČVUT na obrazovce České televize Od vize k realitě Vítěz soutěže IT diplomka roku získal Kč ČVUT v Praze na veletrhu ForArch 2007 Stánek ČVUT v Bruselu slavil úspěch ČVUT hostitelem Zahájení akademického roku na českých vysokých školách Studenti Fakulty stavební pracují s výrobky fi rmy Cembrit Absolvent ČVUT ve vývojovém týmu Renault F1 Eyedea Recognition úspěšná spin-off fi rma na ČVUT Mikrovlnná hypertemie léčí nádorová onemocnění Z biomedicínské laboratoře přímo k pacientům Lidské tělo pod drobnohledem mechaniky mezioboru, kteří se uplatní i v průmyslu. Tento cíl by měla naplnit Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT, která vznikla v roce Nabízí bakalářské vzdělání těm, kteří budou pečovat o technické prostředky ve zdravotnických zařízeních i ve firmách zaměřených na výrobu či prodej zdravotnické techniky a inženýrské vzdělání pro budoucí vývojové pracovníky ve firmách a ústavech a manažery zdravotnických zařízení. prof. Ing. Miroslava Vrbová, CSc. děkanka Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze Výzkum na katedře biomedicínské informatiky FBMI ČVUT Ovlivňujeme kvalitu života Jak ovládnout vodu Kariérní centrum ČVUT v roce 2 První ročník mentoringu končí Solární komín Únava materiálu? Prověříme! Laserové skenování ve stavebnictví i archeologii Máte doma staré mapy? Digitalizujte je! Budoucnost ČVUT chcete se na ní podílet? Jak se učí architektura v Kansasu Stavební inženýři ve Valencii Ahoj prváci, Ahoj Techniko! Škola Holding nabízí studentům víc V novém akademickém roce s novými klíčovými partnery Čestní doktoři na české Technice v Praze Kariérní kurzy na ČVUT v Praze v roce 2008 Název tecnicall Číslo 3/2007 vydavatel, adresa redakce rektorát ČvUt zikova Praha 6 ičo: url tecnicall@cvut.cz šéfredaktor prof. ing. František vejražka, CSc. editor Mgr. Andrea vondráková redakční rada ing. Marie kovandová Fakulta stavební ČvUt marie.kovandova@fsv.cvut.cz ing. ivan Šiman Fakulta strojní ČvUt ivan.siman@fs.cvut.cz Mgr. natálie Šeborová Fakulta elektrotechnická ČvUt seborova@fel.cvut.cz ing. libor Škoda Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČvUt libor.skoda@fjfi.cvut.cz Jiří Horský Fakulta architektury ČvUt jiri.horsky@fa.cvut.cz doc. dr. ing. Miroslav Svítek Fakulta dopravní ČvUt svitek@fd.cvut.cz ing. ida Skopalová Fakulta biomedicínského inženýrství ČvUt Mgr. Petr durdík Masarykův ústav vyšších studií ČvUt durdik@muvs.cvut.cz bc. Štěpánka Maliňáková Centrum pro radiochemii a radiační chemii ČvUt Stepanka.Malinakova@crrc.cvut.cz Mgr. Jan Sova technologické a inovační centrum ČvUt sova@inkubator.cvut.cz Mgr. Andrea vondráková rektorát ČvUt, odbor vnějších vztahů vondrako@vc.cvut.cz doc. rndr. květoslava lejčková, CSc. rektorát ČvUt, odbor pro vědeckou a výzkumnou činnost lejckova@vc.cvut.cz luděk vokáč Studentská unie ČvUt ludek.vokac@su.cvut.cz Alexandra Hroncová externí spolupráce alexandra@kreativismus.cz grafika a sazba Marek Prchal fotograf david neugebauer foto na titulu Sanja Gjenero datum vydání 30. listopadu 2007 periodicita čtvrtletník Náklad 4000 kusů cena zdarma evidenční číslo Mk Čr e jazyková korektura Mgr. Andrea vondráková distribuce: ČvUt v Praze 3

4 Rozhovor... Japonci začínají posílat své lidi k nám, aby se u nás něco přiučili. o robotech, umělé inteligenci, japonsku a nadaných studentech s prof. Ing. vladimírem maříkem, drsc., vedoucím katedry kybernetiky Vaše katedra je dnes jedním z nejsilnějších vědeckovýzkumných jednotek na ČVUT s intenzivními vazbami na průmysl. V čem vidíte největší přínos této spolupráce? Na spolupráci s praxí se soustřeďujeme od samého vzniku katedry. Umožňuje vychovávat studenty přímo na reálných problémech. Nechceme výuku založenou na akademických úlohách. Studenty motivujeme představami a požadavky průmyslu tak, že participují na konkrétních projektech. Firem, se kterými spolupracujeme, jsou desítky. Od velkých celosvětových firem, jako je Toyota, Volkswagen, Rockwell Automation, Honeywell, až po malé české firmy, které si nemohou samy financovat výzkum ani vývoj. Proto je pro ně jednodušší nechat si vyvinout technologii na vysoké škole. Pracujeme i s vládními organizacemi. Máme například projekty financované NASA nebo obrannými agenturami, našimi i z USA. Atraktivní pro studenty jsou také naše čtyři spinoff firmy, které zajišťují tzv. development. Volně navazují na výzkum a vývoj, který v dostatečné míře probíhá na škole. Váš student Štěpán Obdržálek získal cenu Doktorandus 2006, která se uděluje za nejvíce inovativní práci mezi studenty vysokých škol v České republice. To je bezesporu velký úspěch pro vaši katedru. Práce se týkala se rozpoznávání značek automobilů a skončila japonským patentem. Podobných studentů na ČVUT ani v Česku moc není. Na katedře jsou ale i studenti, kteří získali další ceny, např. Cenu Siemens nebo Best Paper Award na prestižních konferencích. Myslím si, že významnější než ocenění tohoto typu je fakt, že všichni naši doktorandi mají možnost nastoupit k nejlepším světovým firmám, které se o ně přetahují. To je důkaz, že je tady kvalitní výchova, která v těch nejlepších případech vede k ocenění na mezinárodní úrovni. Devět z deseti doktorských prací je v angličtině. Každá má nejméně jednoho zahraničního posuzovatele, špičkového odborníka. Robotika a umělá inteligence jsou v současnosti velmi atraktivní obory se značným budoucím potenciálem. Jaký je o tento obor zájem? Na naší katedře zaznamenáváme tak vysoký zájem o doktorandské studium, že nejsme schopni všechny žádosti kapacitně uspokojit. Vybíráme ty, kteří mají perspektivu. Další naší specialitou je, že se snažíme přitáhnout absolventy jiných vysokých škol včetně zahraničních. Nechceme být uzavření jen sami do sebe. Máme doktorandy z Německa, z arabských zemí, ale i z USA, což mnoho pracovišť v Česku nemá. Vybíráme si špičku. Máte nějakou specifickou metodu výuky doktorandů, která je odlišná od jiných kateder? Myslím si, že odlišnost je jednoznačná. Je daná tím, že každý doktorand pracuje na výzkumném projektu, ať pro průmyslovou nebo lékařskou praxi. Řeší praktické úkoly, jsou vyhodnocováni, sledováni, učí se, jak se pracuje v týmu, jak se dodržuje harmonogram a plní cíle. Posíláme je do zahraničí k partnerskému pracovišti, aby tam tři měsíce plnili konkrétní úkol. Přebírají tak odpovědnost za část projektu, na němž jsou částečně i zaměstnáni. To studenty motivuje a vydělají si. Podílí se vaše katedra na projektech v rámci EU? V současné době máme 17 projektů. Máme tak nyní 4

5 možnost zapojit naše doktorandy v pozdní fázi jejich studia a po jeho skončení do evropských projektů. Doktoranda, který je šikovný a odevzdá práci, zaměstnáme na plný úvazek po dobu dvou let. Poté může nastoupit jako vědecký pracovník nebo pedagog. Může jít i do průmyslu. V r jste udělili čestný doktorát ČVUT Shoichiro Toyodovi. Sám se účastníte česko-japonských dní. Jaké jsou vaše vazby na japonský průmysl? Náš zájem o Japonsko tkví v tom, že jsme měli rozsáhlou spolupráci s americkými firmami a obrannými agenturami. V rámci rovnováhy ale máme zájem řešit úkoly i z domova a v zahraniční spolupráci se nechceme soustředit na jednu geografickou oblast. Dalším důvodem je, že děláme robotiku a počítačové vidění, které jsou v Japonsku velmi populární. O výsledcích našich studentů se dozvídá nejvyšší vedení japonských firem. Následovně nás oslovují, abychom organizovali japonsko-české nebo česko-japonské dny. Tam navazujeme kontakty s nejlepšími japonskými školami a výzkumnými organizacemi z univerzitního prostředí i z průmyslu. Konkrétním výsledkem z r je smlouva se špičkovým výzkumným ústavem pro informatiku. Otevřela nám místa a posíláme tam naše studenty na tříměsíční až půlroční stáže. Zájem se ale už obrací. Japonci začínají posílat své lidi k nám, aby se u nás něco přiučili. Máme prvního zaměstnance, který je japonským občanem. Vyhrál konkurz a na tři roky se u nás zapojil do výzkumného programu. Myslím si, že Česko nemá mnoho pracovišť, kde by byli na praxi japonští občané, absolventi doktorského studia prestižní University of Tokyo. Na stáž začínají přijíždět japonští doktorandi. Dalším výstupem spolupráce je pozvání našeho rektora na letošní světové Science and Technology for Society Forum v Kjótu, které je určeno jen pro omezenou skupinu zvaných účastníků. Takové vztahy dělají dobré jméno České republice i ČVUT a vedou k navazování dalších kontaktů. V loňském roce jste založili Nadaci ČVUT Media Laboratory. Čemu se věnuje a jak se její činnost vyvíjí? Nadace je zaměřena na financování výzkumných aktivit nejnadanějších studentů a doktorandů, a to nejen z ČVUT. Během prvního roku jsme naplňovali pokladnu nadace z prostředků průmyslu. Přesvědčit firmy bylo skutečně velmi složité. Naše klima ve společnosti není připravené na nadační fondy, jako je tomu v USA. Nicméně, někdo s touto cestou začít musí. Dal jsem si osobní cíl až nadace získá 30 milionů Kč a její činnost se zaběhne, úkol jsem splnil a budu se zabývat něčím dalším. V tuto chvíli máme tři silné partnery Vybudovali jsme systém grantů a rozdělování prostředků. Od letošního akademického roku začínáme prostředky přidělovat nejlepším studentům. Firmám nabízíme pomoc s řešením konkrétních problémů, které řeší studenti pod vedením zkušených profesorů, a to včetně experimentů. Studentům pomáháme podpořit jejich nápady tím, že dostanou stipendium, aby mohli rok bádat, udělali výstup, zprávu, experiment. Řešení pak nabídneme všem členům nadace, takže podniky se dostanou k inovativním nápadům studentů. Mohou požádat i o patentování. Věc, na kterou slyší podniky nejvíce, je to, že přispívají k výchově budoucích špičkových inženýrů, kteří budou rozhodovat o budoucnosti a ekonomice této země. Nemohou čekat okamžitý zisk, ale mohou být hrdé na to, že přispěly k rozvoji špičky technické inteligence. Dostanou se tak k nejlepším studentům, které jim žádná personální agentura nenabídne. Myslíte, že by mělo smysl otevírat akreditované studijní obory na základě poptávky firem z oblasti vědy a průmyslu? Pro rozvoj ČVUT nevidím lepší cestu. Proč by ČVUT nemohlo mít Fakultu informatiky sponzorovanou IBM nebo Googlem? Do takovýchto fakult jsou podniky ochotné investovat velké peníze. Musí se počítat s tím, aby v rámci studia bylo tři až pět akreditovaných předmětů, které budou učit lidé z praxe. Ti o tom vědí úplně nejvíc. A my bychom se tomu neměli bránit. To je cesta, kterou jdou už v Koreji, Indii a Číně. Fakulty tam mají svoje budovy, podporované firmami, které si zvou studenty na stáže a nabízejí jim místa. Ideální je vychovat si kvalifikovanou sílu a ještě jí na trhu práce vytvořit prostor. Výchova lidí bez toho, aniž by viděli techniku a technologie, nemá smysl. My jim nemůžeme ukázat nejnovější technologie, ale máme-li spolupráci s průmyslem, můžume je poslat na místo, kde se nejnovější technologie dělají. Ať se tam naučí, podívají, přijdou a pomůžou nám vychovat další lidi, kteří ty technologie budou umět tady absorbovat či dokonce vyrábět. To je ta filozofie. prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc. vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT. V r založil Výzkumné středisko Rockwell Automation Praha. Pod jeho vedením postupně přerostlo v respektovanou součást výzkumné struktury firmy Rockwell Automation. V r založil katedru kybernetiky, kterou vede (v r získala titul Centrum excelence EU, v roce 2006 pak prestižní Evropskou cenu za informační technologie). V r získal rakouský Čestný kříž za vědu a výzkum udělovaný spolkovým prezidentem Rakouska. Je jedním ze zakladatelů a předsedou správní rady Nadace ČVUT Media Lab. 5

6 PŘEDSTAVUJEME prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc. začal věk robotů! Robotický výzkum má na ČVUT dlouholetou tradici. V roce 1977 byl na Fakultě elektrotechnické ČVUT zkonstruován první robot GOALEM, který již tehdy odpovídal pozdější definici robota (1980) dle předního českého kybernetika Ivana M. Havla: Robot je počítačem řízený integrovaný systém, schopný autonomní a cílově orientované interakce s reálným prostředím v souladu s instrukcemi člověka. Jednalo se o prvního robota určeného jednak ke hledání řešení dílčích úloh tzv. inteligentní robotiky, především však pro výzkum strojového vnímání a pro zkoumání koordinace a dynamiky elektromechanických akcí. Inteligentní robotika se na ČVUT soustřeďovala na strojové vnímání po řadu let. Vznikaly tak postupně systémy schopné rozpoznání objektů a jejich polohy v trojdimenzionální scéně, později, v 90. letech i systémy schopné se ladně pohybovat podél stěn a vyhýbat se překážkám v silně členitém prostředí. Robot GLBOT vyvinutý před několika lety na katedře kybernetiky dokázal integrovat informace ze senzorů několika typů (laserového dálkoměru, 16 ultrazvukových čidel, odometrie a kamery) a vytvářet si vnitřní strojovou reprezentaci prostředí, v němž se pohyboval, tzv. mapu světa. Plánování optimální trajektorie a její sledování pak již patřilo spíše ke snažším úlohám. Dalším ztížením ve formulaci výzkumných cílů bylo nasazení robotů ve skutečně reálném prostředí (např. chodník, hřiště, park). Bylo třeba provést úpravu řady algoritmů vnímání, umožňujících dokonaleji filtrovat šum a efektivně reagovat na nečekané změny v dynamicky se měnícím okolí. Posledních několik let se oddělení mobilní robotiky Gerstnerovy laboratoře na katedře kybernetiky ČVUT FEL pod vedením Ing. Libora Přeučila, CSc., věnuje otázkám tzv. kolektivní robotiky, tedy problematice automaticky organizované kooperace skupiny robotů. Jako první motivační cvičení byl zkonstruován tým robotické kopané, kategorie MIROSOT, který se se střídavými úspěchy zúčastnil několika evropských soutěží. První reálnou úlohou pak bylo kooperativní mapování rozsáhlého prostoru za spolupráce čtyř robotů ER1 s využitím multiagentových technologií a technik. Zkušenosti z tohoto výzkumu dnes slouží např. k úspěšné simulaci distribuovaného prohledávání podmořských oblastí týmem autonomních podmořských robotů ve spolupráci s IHMC (Institute for Human Machine Cognition při University of West Florida). Velmi zajímavé úlohy jsou řešeny v souvislosti s vývojem smíšených týmů robotů a lidí. Výzkumníci z Gerstnerovy laboratoře se stali klíčovými řešiteli Evropského projektu PELOTE, jehož předmětem byl právě návrh principů pro realizaci smíšených týmů určených k záchranářským operacím: roboti pronikají do těžko přístupných prostor a vyhledávají oběti neštěstí. Oba typy entit spolu v takových úlohách vzájemně komunikují a koordinují svoji činnost s jinými roboty či členy záchranářského týmu. Smíšené týmy kombinují přednosti lidí a strojů a jeví se jako perspektivní forma symbiózy člověka a stroje. Možná i proto byl tým Gerstnerovy laboratoře mezi tvrdou konkurencí úspěšný při získání podpory ze 7. RP Evropské unie (účastník projektu REPLICA- TOR). Roboti ve Stromovce prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc. marik@fel.cvut.cz 6

7 aktualita ing. MARTIN MUSIL ČVUT NA OBRAZOVce České Televize OD VIZE K REALITĚ V průběhu září a října 2007 vás mohl na programech České televize zaujmout krátký spot se lvem procházejícím prostorami futuristického komplexu. Nešlo o upoutávku na nový sci-fi seriál, jak by se mohlo zdát, ale o reklamní spot k výročí 300 let od založení ČVUT v Praze. Hlavním cílem spotu bylo poukázat na fakt, že ČVUT není jen univerzitou s bohatou tradicí, ale především moderní vzdělávací institucí, která má (nejen) svým studentům stále co nabídnout. Dokladem toho, že nejde jen o prázdná slova, je i skutečnost, že samotný spot byl vytvořen přímo na půdě ČVUT, přesněji ve Výpočetním a informačním centru (VIC). Dobrá myšlenka nebo nesmysl? Na výrobě spotu spolupracoval odbor vnějších vztahů Rektorátu ČVUT a oddělení multimédií a podpory výuky (OMPV) VIC. Již od první chvíle bylo zřejmé, že chceme-li navázat na úspěšné TV spoty z roku 2006, je třeba přijít s něčím mimořádným. Myšlenka použít záběry živého lva, jakkoli se zpočátku mohla zdát nerealizovatelná, byla přijata velmi pozitivně a postupně se změnila ve skutečnost. Tváří v tvář šelmě Klíčovým předpokladem úspěšné realizace spotu bylo pořízení kvalitních záběrů lva vhodných pro další zpracování. Bylo potřeba sehnat živé zvíře, studio, techniku a vše časově sladit tak, aby natáčení proběhlo v rámci jednoho dne. Po několikaměsíčním hledání se podařilo objevit lva Leona, hvězdu spotu. Od této chvíle bylo třeba postupovat rychle a přesně najít studio, domluvit termíny, technické zázemí a v neposlední řadě se postarat o maximální bezpečnost 220 kg živé váhy vyžadovalo náležitý respekt. Vše se nakonec podařilo skvěle zorganizovat. Natáčelo se simultálně na několik kamer, a přestože Leon v sobě ani na okamžik nezapřel pro kočky typickou nezávislost, získali jsme pro ČVUT naprosto unikátní materiál. Sekundy nabité technologiemi Nyní začala vlastní tvůrčí práce. Procházení množstvím filmového materiálu, výběr záběrů a revize koncepce klipu na základě reálných podkladů. Ruční i strojové klíčování jednotlivých lvích sekvencí, jejich střih a sestavení. Vytvoření a odladění trojrozměrného modelu prostředí, pokrytí připravenými texturami, synchronizace animací s pohybem zvířete, desítky hodin výpočtů a následných úprav. Nedílnou součástí procesu byla také výroba originálního hudebního a zvukového doprovodu. Za tím vším se skryly desítky hodin práce celého týmu, aby vše vyústilo v sesazení jednotlivých střípků mozaiky, doplnění efektů, až po finální postprodukci, během níž byl výsledný půlminutový spot upraven podle norem, které bylo potřeba dodržet před konečným zveřejněním. Po bezproblémové schvalovací produkci již nic nebránilo začlenění spotu do programu ČT, kde jste jej měli možnost shlédnout. Lev kráčí dál Cílem realizačního týmu bylo vytvořit za daných podmínek plně reprezentativní dílo, které ještě více otevře ČVUT široké veřejnosti. Do jaké míry se to podařilo můžete posoudit i vy pokud jste spot nezachytili naživo ve vysílání, najdete jej ve videotéce na internetových stránkách v sekci Propagační videa ČVUT. Výroba spotu byla pro celý tým obrovskou profesionální zkušeností a již nyní je zřejmé, že se s Leonem v propagačních materiálech ČVUT určitě ještě setkáme. Oddělení multimédií a podpory výuky (OMPV) je dynamicky se rozvíjející součástí Výpočetního a informačního centra ČVUT zajišťující zejména služby v oblasti dokumentaristiky, propagace, grafického designu, webdesignu a tvorby multimédiálních materiálů. Podílí se rovněž na tvorbě obsahové stránky univerzitního webu a rozvíjí aktivity v oblasti e-learningu. Hlavním cílem oddělení je poskytovat služby kvalitativně zcela srovnatelné s tržní konkurencí a neustále zvyšovat technologickou úroveň svých produktů. Ing. Martin Musil musil@vc.cvut.cz 7

8 aktualita Vítěz soutěže IT diplomka roku získal Kč Ing. Iva Pavlousková Společnost Profinit, s.r.o., vyhlásila za podpory zástupců vysokých škol vítěze prvního ročníku soutěže IT diplomka roku Stal se jím Tomáš Filler z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Slavnostní vyhlášení vítězů a předání cen proběhlo v Betlémské kapli dne 20. září Soutěž o nejlepší diplomové práce v oblasti Software Engineering a Computer Science je projekt zaměřený na podporu technického vysokého školství. Hlavním cílem soutěže je motivace studentů pro věnování soustavného úsilí do studia zhodnoceného kvalitním vzděláním, završeným originální diplomovou prací. Dalším cílem projektu je rovněž finanční podpora jednotlivých univerzit a jejich zapojení do mediální kampaně, která jim pomůže v získávání nových studentů či dalších sponzorů. První ročník soutěže IT diplomka roku byl otevřený pro studenty denního studia všech českých vysokých škol s technickým zaměřením. Vítěz obdržel cenu Kč, vedoucí diplomové práce, Ing. Jessica Fridrich, Ph.D., pak Kč. Tři další studenti, Michal Šimek z Fakulty elektrotechnické ČVUT a další dva z jiných univerzit byli odměněni po Kč, vedoucí jejich diplomových prací pak získali po Kč. O udělení cen rozhodla odborná porota složená ze zástupců vysokých škol, IT manažerů významných českých i zahraničních IT firem a odborníků společnosti Profinit. Nejlepší diplomovou prací v oblasti Software Engineering a Computer Science pro rok 2007 se stala práce Tomáše Fillera z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, nazvaná Minimizing Embedding Impact in Steganography Using Low Density Codes. Práce je založená na poměrně náročných teoretických základech a nejde o typickou práci v oboru SW inženýrství. Je však velmi dobře zpracovaná, představuje nový algoritmus jak po teoretické, tak i praktické stránce včetně experimentů, okomentoval práci Tomáše Fillera jeden z jejích hodnotitelů v rámci soutěže. Jsme rádi, že jsme přišli s projektem IT diplomka roku a mohli ocenit práce nadaných studentů, protože se ukázalo, že na našich vysokých školách rostou skvělí odborníci, kteří jsou už nyní pro náš obor přínosem, uvedl Tomáš Pavlík, výkonný ředitel společnosti Profinit. Již dlouho se mluví o nedostatku odborníků v oblasti informačních technologií. Nechceme si na situaci pouze stěžovat, proto jsme se rozhodli podpořit vzdělávání těchto specialistů a motivovat je v jejich dalším odborném rozvoji, vysvětluje Tomáš Pavlík důvody vzniku projektu IT diplomka roku. Do soutěže IT diplomka roku jsem se přihlásil po konzultaci s prof. Ing. Editou Pelantovou, CSc., z katedry matematiky FJFI ČVUT. Byl jsem zvědav, jak má práce uspěje v celorepublikovém srovnání. Jsem rád a velmi si vážím toho, že jsem tuto soutěž vyhrál, tvrdí Tomáš Filler, vítěz letošního ročníku IT diplomka roku. Soutěž přímo podporují následující vysoké školy: ČVUT (Fakulta elektrotechnická, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská), UK (Fakulta matematickofyzikální), VUT (Fakulta informačních technologií), MU (Fakulta informatiky), Západočeská Univerzita (Fakulta aplikovaných věd). Více informací o soutěži, partnerech projektu a spolupracujících vysokých školách je k dispozici na adrese: a Cenu Kč přebral za vítěze otec Společnost Profinit je nezávislým poskytovatelem IT řešení a služeb s orientací na zákazníky z finančního sektoru, telekomunikací a státní správy. Profinit se zaměřuje zejména na vývoj informačních systémů na zakázku a na řešení v oblastech Business Intelligence a Enterprise Content Management. Profinit je partnerem takových leaderů na globálním IT trhu jakými jsou Oracle, Sun Microsystems, Informatica, Teradata a Sybase. Ing. Iva Pavlousková iva.pavlouskova@profinit.eu 8

9 UDÁLOST ČVUT v Praze na veletrhu ForArch 2007 Ing. Petr Musil ČVUT v Praze se letos již podruhé úspěšně zúčastnilo mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskutečnil v polovině září v Pražském Veletržním Areálu Letňany. Na stánku 1E18 v části veletrhu nazvané For Invest přestavilo ČVUT veřejnosti několik atraktivních exponátů a zároveň prezentovalo připravované moderní architektonické ateliéry pro studenty Fakulty stavební, či nedávno otevřené podzemní výukové středisko Štola Josef. Zástupci ČVUT především informovali návštěvníky veletrhu o studijních oborech a programech, které škola nabízí. Zájemcům o studium byly k dispozici brožury o studijních oborech a fakultách ČVUT v Praze, brožury s nabídkou postgraduálních a rekvalifikačních kurzů a kurzů celoživotního vzdělávání, časopisy TecniCall, Stavební obzor a Scientific American. Největší pozornost návštěvníků stánku ČVUT v Praze poutal model vodního díla Nyagak, které se bude stavět v Ugandě. Model o rozměrech 2 x 2 metry, který připravila Fakulta stavební, přitahoval mladé i starší návštěvníky. Dalším atraktivním exponátem byla infrakamera, používaná ve stavební termodiagnostice, kterou příchozím předvedli asistenti z Fakulty biomedicínského inženýrství. ČVUT v Praze bylo odborným garantem veletrhu ForArch 2007 a společně s firmou ABF, a.s. připravovalo řadu dalších doprovodných akcí. Ing. Petr Musil petr.musil@cvut.cz Mgr. Michal Brnušák Stánek ČVUT v Bruselu slavil úspěch Slavnostní otevření Českého domu v sousedství stálého zastoupení České republiky v Bruselu, které proběhlo 11. října, bylo příležitostí k prezentaci krás regionů, dobrého jídla a pití a několika inovativních projektů z ČVUT. Díky laskavé nabídce České styčné kanceláře pro výzkum a vývoj (CZELO) se na pouliční party před budovou stálého zastoupení mohlo představit několik zajímavých inovací, mezi které patří AVS brýle a inteligentní systém pro léčbu nespavosti, vyráběné spin-off firmou Happy Electronics, jejímž zakladatelem je Ing. Petr Kolman z Fakulty elektrotechnické. Komplexní prezentaci těchto tří vynálezů zaštítil projekt Tripod. Na stánku ČVUT a CZELA byly dále k vidění zajímavé ukázky výsledků výzkumu na katedře kybernetiky FEL ČVUT, jako například řízení letového provozu na bázi multiagentních systémů nebo 3D rekonstrukce lidské tváře. Dále byl prezentován telemetrický systém pro měření biologických signálů, který v představené konfiguraci slouží jako detektor lži a který vyrobila další spin-off firma ČVUT, Clever Technologies, reprezentovaná Ing. Janem Kašparem. Jak funguje systém lokalizace nevidomých, vysvětlil otec tohoto projektu, doc. Ing. Jiří Chod, CSc., z Výzkumného a vývojového centra pro mobilní komunikace (RDC) na ČVUT. Mgr. Michal Brnušák brnusak@fel.cvut.cz 9

10 REPORTÁŽ ČVUT hostitelem mgr. Andrea Vondráková Zahájení akademického roku na českých vysokých školách Na základě rozhodnutí České konference rektorů bylo ČVUT v Praze pověřeno organizací slavnostního zahájení akademického roku 2007/08 na českých vysokých školách. Slavnostní zahájení se uskutečnilo 3. října v Betlémské kapli za účasti zástupců vlády, rektorů českých univerzit, diplomatického sboru, zástupců církví, českého průmyslu, členů akademické obce ČVUT a dalších významných zástupců vědy, výzkumu a vzdělávání. V předvečer slavnostního zahájení uspořádalo ČVUT koncert, který navštívil prezident republiky Václav Klaus s chotí. Během koncertu v podání Severočeské filharmonie Teplice pod vedením dirigenta Jana Šrámka zazněly skladby Don Giovanni W. A. Mozarta, Koncert pro trubku a orchestr Es dur J. N. Hummela a Šeherezáda, op. 35 N. Rimského-Korsakova. Rektor ČVUT prof. Václav Havlíček ve svém projevu k zahájení akademického roku zdůraznil význam Oslav 300 let ČVUT a vyzval k dialogu představitele vlády, hospodářského a kulturního života pro rozvoj možností mezinárodní spolupráce a dosažení špičkové kvality vzdělávání i výzkumu v naší zemi. Premiér Mirek Topolánek zdůraznil potřebu zavedení školného na vysokých školách z důvodu zkvalitnění výuky a vyzdvihl potřebu investic firem do vzdělávání a vědy v nových technologických centrech, ve kterých se spojí univerzity, výzkumné ústavy a soukromé podniky. Premiér rovněž zdůraznil potřebu nárůstu patentů a nových technologií zavedených do praxe. Teprve praxe je skutečným měřítkem úspěchu, uvedl Mirek Topolánek. Ministryně školství Mgr. Dana Kuchtová zmínila dva důležité úkoly, které do budoucna zcela zásadně ovlivní vysoké školství a celý terciární sektor vzdělávání finance a operační programy, především Výzkum a vývoj pro inovace. Dalším úkolem bude dopracovat tzv. bílou knihu terciárního školství. Významnější než diskuse o přímém školném ve svém finančním dopadu je podle Kuchtové příprava jeho podmínek, například půjčky studentům, stavební spoření a možnost studia i po šestadvacátém roku. Primátor Pavel Bém vyzdvihl historický význam vysokých škol pro metropoli a potřebu spolupráce při hledání vhodných míst pro nové moderní kolejní komplexy a kampusy v souvislosti s možným pořádáním olympijských her v r Místopředseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš oponoval názorům o rivalitě mezi AV a vysokými školami. Uvedl příklady intenzivní spolupráce několika společných pracovišť, např. projekt Institutu aplikovaných věd v Praze, na němž se podílí ČVUT s řadou ústavů AV za podpory Prahy. Projekt akceptuje 4 hlavní směry výzkumu a výuky: nanovědy, chemie vysokých energií, nové zdroje energií a související aplikovanou matematiku. Starosta Prahy 6 Mgr. Tomáš Chalupa vyzval vysoké školy k pokračující vzájemné spolupráci. Nezávislé myšlenky podle něho mohou vznikat pouze v atmosféře svobody a nezávislosti na vůli a ideologii všech vlád. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Martin Jahn ve svém projevu uvedl: Český průmysl, zejména ten exportně orientovaný, je dnes tahounem české ekonomiky. Je zřejmé, že potřebuje dobré vysoké školy 10

11 výuky a motivaci, jak pro studenty, tak pro vyučující. Pro průmyslové podniky by to znamenalo financovat a podporovat v podobě stipendií ty obory, které jsou pro ně důležité. a vzdělávání. Univerzity jsou pro náš průmysl velmi dobrým partnerem. Jejich kvalita je ve střední a východní Evropě vysoká. Český průmysl ale opouští hranice střední a východní Evropy a měří se s evropským a světovým. Stejně tak v tomto měřítku by měla růst kvalita a prestiž škol. Máme mnoho návrhů pro vládu i pro univerzity, jak spolupráci zlepšit. Byli bychom velmi rádi, kdyby se podařilo více zavést manažerský přístup v řízení škol, kdyby se změnilo financování včetně školného. Jeho zavedení by zvýšilo kvalitu Vzhledem tomu, do jaké fáze se dostal český průmysl, máme více možností i finančních prostředků podporovat vysoké školy, na druhou stranu očekáváme partnerský a manažerský přístup k těmto problémům. Uvítali bychom, kdyby se dařilo učit více odborných předmětů v cizích jazycích a na každý odborný předmět přivést přednášející z praxe. Považujeme za nezbytné, aby se vysoké školy začaly podle určitých měřítek hodnotit. Tyto vytyčené body spolupráce budeme velmi rádi pomáhat uvést do praxe. Český průmysl vysoké školy potřebuje a těší se na spolupráci. Projevy zakončil svým vystoupením prof. Jan Hron, předseda České konference rektorů. Mgr. Andrea Vondráková vondrako@vc.cvut.cz doc. Ing. Šárka Šilarová, CSc. Studenti Fakulty stavební pracují S výrobky firmy Cembrit Firma Cembrit a.s. uspořádala ve spoluprácí s katedrou konstrukcí pozemních staveb pro školní rok 2006/07 soutěž pro studenty Fakulty stavební ČVUT na zpracování projektů staveb bytových, občanských a průmyslových, u kterých se využijí a správně aplikují konstrukce z vláknocementových materiálů, vyráběných společností Cembrit CZ a.s. 3. ročníku programu Architektura a stavitelství Soňa Kordischová se umístila na 3. místě s návrhem mezonetového bytového domu. Soutěžící na prvních třech místech byli pozváni na exkurzi do výrobního závodu Minerit ve městě Muiala ve Finsku, který je v rámci holdingu Dansk Eternit A/S zaměřen na výrobu vláknocementových fasádních desek. Do soutěže se přihlásilo celkem 23 soutěžních projektů, u nichž bylo posuzováno především správné použití vláknocementových výrobků, provedení detailů a originalita návrhu soutěžního projektu. Všechny přihlášené práce byly na velmi dobré technické úrovni. Studentům se podařilo vystihnout a využít předností vláknocementového materiálu a patřičně vyřešit všechny technické detaily. S pomocí svých garantů úspěšně řešili i technické problémy spojené se vhodným výběrem jednotlivých produktů. Na 1. místě se umístil Miroslav Frantes, student 4. ročníku programu Architektura a stavitelství s návrhem bytového domu na Hanspaulce, 2. místo obsadila Jana Musilová, studentka 5. ročníku programu Konstrukce pozemních staveb s návrhem obchodního domu s provětrávanou fasádou. Posluchačka Návrh Jany Musilové, oceněný 2. místem doc. Ing. Šárka Šilarová, CSc. silarova@fsv.cvut.cz 11

12 aktualita prof. Ing. Jan Macek, DrSc. Absolvent ČVUT ve vývojovém týmu Renault F1 Vítěz prestižní světové soutěže se umístil díky své diplomové práci Absolvent Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel Fakulty strojní ČVUT Ing. Josef Dubský získal za svoji diplomovou práci na téma aerodynamická optimalizace 1. místo v prestižní soutěži Altran Engineering Academy. Jedná se o společný projekt firmy Altran, která se zabývá technologickým poradenstvím, a vývojového týmu ING Renault F1 sídlícím na obou březích kanálu La Manche. Do soutěže se přihlásilo více než tisíc studentů a čerstvých absolventů z celého světa. Prvním rozřazovacím kolem bylo místní semifinále na úrovni regionu. Josef Dubský se zúčastnil semifinále za střední a východní Evropu, které se konalo 29. června v Praze. Tam dostali šanci prezentovat svoje práce tři studenti za každý region. Celosvětového finále pořádaného v Anglii 30. července přímo ve vývoji Renault F1 se pak zúčastnilo sedm finalistů. Zvítězil Ing. Dubský. Jeho diplomová práce s názvem Optimalizace průtokových vlastností sacích kanálů spalovacích motorů byla věnovaná vývoji softwaru na simulaci aerodynamických vlastností sacích kanálů a jejich optimalizaci. Soutěž Altran Engineering Academy se koná každoročně od roku Pro účastníky semifinále je odměnou již samotná cesta do Anglie a exkurze přímo ve vývoji a prohlídka celé výroby monopostu. Pro vítěze je pak připravena pracovní smlouva na dobu šesti měsíců, zařízený byt v Oxfordu a služební vůz s plně hrazenými náklady. Tento student byl vždy výjimečný oproti svým kolegům. Promoval s červeným diplomem a neváhal vynaložit svůj čas a energii na rozšiřování svých vědomostí i mimo rámec studijního plánu, uvedl doc. Ing. Pavel Baumruk, CSc., jeden z pedagogů Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel. Během studia pracoval ve firmách, jako je např. Robert Bosch, spol. s.r.o., TechSoft Engineering, spol. s r.o. nebo Škoda Auto, a.s., kde měl možnost seznámit se s problematikou, které se později věnoval ve své diplomové práci, doplňuje doc. Baumruk. Je zřejmé, že se Ing. Josef Dubský ve světě neztratí. Na základě úspěchu v soutěži působí momentálně v Anglii v týmu Renault F1, kde pracuje na aplikaci metodiky vyvinuté v rámci své diplomové práce. O soutěži se Ing. Dubský dozvěděl od známého, za což je mu dnes velice vděčný. Stačilo vyplnit přihlášku a napsat v angličtině několik slov o své práci. Do jisté míry tento krok ovlivnil i jeho úspěch v soutěži Porsche Engineering Award, kterou firma Porsche Engineering Services, s.r.o., pořádá pro studenty ČVUT. První místo a odměna 1000 EUR byla odrazovým můstkem na cestu do týmu ING Renault F1 v anglickém městě Enstone. Úspěch Dubského tkví nejen v jeho odborných znalostech, ale také v jeho osobních kvalitách, jako je umění vystupovat na veřejnosti, prezentovat své názory a v neposlední řadě v jeho jazykových schopnostech. prof. Ing. Jan Macek, DrSc. Jan.Macek@fs.cvut.cz 12

13 aktualita Mgr. jan sova Eyedea Recognition úspěšná spin-off firma na ČVUT Společnost Eyedea Recognition s.r.o. se zabývá vývojem algoritmů pro digitální zpracování obrazů. Tato inovační firma byla založena skupinou výzkumníků z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) v srpnu Firma se zaměřuje především na detekci objektů v obraze, analýzu pohybu a následné rozpoznávání. Řešené projekty se týkají oblasti dopravních aplikací, biometrie, geografických informačních systémů a speciálních nástrojů pro filmovou postprodukci, uvedl Ing. Martin Urban, Ph.D., jednatel a manažer Eyedea Recognition. Úspěšným komerčním produktem firmy Eyedea Recognition je systém pro detekci a rozpoznávání registračních značek automobilů, se kterým je možné se setkat na mnoha místech v České republice, kde je součástí kamerových systémů pro monitorování dopravy UNICAM od firmy CAMEA. Jedinečnost systému umožňuje okamžitou detekci a čtení registračních značek projíždějících automobilů, a to jak pomocí statických kamer umístěných např. na dálničních portálech, tak pomocí mobilních (ručně ovládaných) kamer. Systém lze dále doplnit o nově vyvinutý modul rozpoznávající typ a barvu vozidla. Software pro identifikaci vozidla, zahrnující čtení SPZ, detekci obličeje a rozpoznání typu a barvy vozidla Eyedea Recognition nadále udržuje úzkou vazbu na špičkový výzkumný tým Centra strojového vnímání katedry kybernetiky FEL ČVUT a podílí se na řešení společných projektů. Jako příklad můžeme uvést projekt pro britskou firmu Geospatial Vision, v rámci kterého je řešen problém automatické detekce dopravní infrastruktury (např. dopravních značek, uličního osvětlení apod.), přesné určení 3D polohy detekovaného objektu a její následná registrace do digitální geografické mapy. Ukazuje se, že blízká vazba na výzkumný univerzitní tým je v rychle se rozvíjejícím oboru klíčová. Aby tato vazba byla dlouhodoběji udržitelná, musí být co nejprůhlednější. Z tohoto důvodu byla firma založena jako tzv. spin-off společnost, kde je univerzita jedním z podílníků společnosti, potvrdil Ing. Urban. Eyedea Recognition sídlí již rok ve Vědeckém inkubátoru ČVUT, kde využívá podporu pro začínající firmy. Jádro podpory inkubátoru spočívá v poradenství, vzdělávacích aktivitách a zvýhodněném pronájmu. Existuje mnoho definic pro univerzitní spin-off firmu. Jedná se např. o společnost založenou zaměstnanci univerzity nebo o novou společnost (tzv. start-up) vzniklou na bázi licencování (či patentování) technologie vzešlé z vysoké školy, případně je tak chápána společnost lokalizovaná v podnikatelském inkubátoru či vědeckém parku. V užším pojetí představuje spin-off společnost, ve které má mateřská organizace kapitálový podíl. Například v Anglii zejména při univerzitách v Cambridge a v Oxfordu, vzniká mnoho desítek těchto společností ročně, čímž významně napomáhají komercializaci výsledků univerzitního výzkumu a přispívají tím k elitnímu postavení těchto institucí. V Česku je sice již několik let možné z legislativního hlediska zakládat spin-off firmy, nicméně vysoké školy k tomu nejsou motivovány a jejich zakládání brání řada bariér. V důsledku toho působí v Česku jen několik málo spin-off firem, uvedl Mgr. Jan Sova, manažer Vědeckého inkubátoru ČVUT. Založení spin-off společnosti s majetkovou účastí univerzity je v současné době administrativně značně náročný proces, který je dán vnitřním předpisem ČVUT (částečně i zákonem o VŠ). Návrh na založení společnosti musí kromě jiného schválit Akademický senát příslušné fakulty, Akademický senát ČVUT, rektor a Správní rada ČVUT. Setkáváme se poměrně často s výzkumníky, kteří zvažují založení vlastní spin-off firmy, ale zdlouhavý proces vytvoření je silně odrazuje, doplnil Sova. Více informací o společnosti Eyedea Recognition naleznete na Informace o dalších start-up firmách z Vědeckého inkubátoru ČVUT: Ing. Martin Urban, Ph.D. urbanm@eyedea.cz 13

14 téma Mgr. Andrea Vondráková Mikrovlnná hypertemie léčí nádorová onemocnění Mikrovlnná hypertemie je doplňková metoda k základní léčbě nádorových onemocnění, především k radioterapii. Spočívá v zahřátí nádorové tkáně na teplotu v rozmezí 42 až 45 stupňů Celsia. Její použití zlepšuje pravděpodobnost úspěšné léčby nádorového onemocnění u některých typů nádorů (např. u karcinomů a melanomů), nebo umožňuje alespoň zlepšit kvalitu života onkologických pacientů. Touto metodou se po technické stránce zabývají odborníci z katedry elektromagnetického pole Fakulty elektrotechnické na ČVUT v Praze ve spolupráci s lékaři Ústavu radiační onkologie pražské Nemocnice na Bulovce, kde je tato metoda klinicky využívána. Metoda spočívá v přímém účinku zvýšené teploty na nádorovou buňku, ve zvýšení obranného mechanismu a v ovlivnění cévního zásobení. Právě při teplotě v rozmezí 42 až 45 stůpňů Celsia je možné zaznamenat přímý protinádorový účinek, uvedl prof. Ing. Jan Vrba, CSc., z katedry elektromagnetického pole. Pokud se hypertemie kombinuje s radioterapií, účinek obou metod se komplementárně sčítá a navyšuje se léčebný efekt. Nádorovým onemocněním je v současné době ohroženo asi 25 % naší populace. Mikrovlnná hypertemie je indikována k léčbě pouze u některých typů nádorů. Může se aplikovat povrchově nebo se jedná o hloubkovou, tedy regionální hypertemii. Hlouběji uloženými nádory rozumíme např. nádory v oblasti dutiny břišní, pokročilé nádory děložního čípku, konečníku i rakoviny prsu. Své místo má tato metoda v kombinaci s radioterapií a je možná i její klinická kombinace s chemoterapií, doplnil prof. Vrba. V České republice mají největší zkušenosti s touto metodou v Ústavu radiační onkologie na pražské Bulovce, kde již v roce 1982 byl umístěn a klinicky využíván přístroj vyvinutý ve spolupráci FEL ČVUT a FVL UK. V dalších etapách (r a 1993) pak byl nahrazen dalšími generacemi hypertermických souprav realizovaných v průmyslu s koncepční spoluprací FEL ČVUT. Současný systém je určen pro podpovrchovou hypertemii, tj. pro léčbu do hloubky čtyř až pěti centimetrů. Zkušenosti s aplikací jsou u stovek pacinetů, a to zejména v případech pokročilých nebo vracejících se nádorů. prof. Ing. Jan Vrba, CSc., v nemocnici Na Bulovce První lékařská pozorování příznivých účinků zvýšené tělesné teploty na léčbu zhoubných nádorů byla popsána již v 19. století. V této době se také začala rozvíjet radioterapie, která dnes spolu s chirurgií a s chemoterapií patří k základním léčebným metodám v onkologii. Hypertemie se rozvíjí od přelomu 70. a 80. let 20. století v souvisloti s novými objevy v oblasti techniky a elektroniky a v této době se také výrazně prohloubily znalosti o mechanismech jejího biologického a klinického účinku. Dnes je lékaři považována za léčebnou metodu s minimem nežádoucích účinků. Odborníci z celého světa, kteří se věnují mikrovlnné hypertemii, se každý rok sjíždějí na vědecké konfereci s názvem Annual Meeting of European Society for Hyperthermic Oncology. V letošním roce byla tato konference organizována na ČVUT v Praze, a to ve spolupráci s 1. LF UK. Program konference byl zaměřen na nové výzkumné výsledky při léčbě onkologických pacientů mikrovlnnou hypertemií, biologické studie účinku zvýšené teploty a elektromagnetických polí na nádorové buňky a také na rozvoj technického vybavení pro účinnou léčbu hypertemií. Cílem konference bylo také sjednocení názorů na správnou tepelnou dávku při léčbě. Zatím jsou jisté rozdíly mezi názory v USA a v Evropě na některé technické a klinické aspekty této léčby. Chtěli bychom najít do budoucna optimální řešení, upřesnil prof. Vrba. prof. Ing. Karel Jan Vrba, Matějka, CSc. CSc. vrba@fel.cvut.cz Autor 14

15 téma ing. Karel hána, Ph.D. z biomedicínské laboratoře přímo do praxe Na Společném pracovišti biomedicínského inženýrství Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT (FBMI) a 1. LF UK v Praze na Albertově se mohou pochlubit, z hlediska transferu univerzitního výzkumu do praxe, dalším unikátním počinem díky podpoře děkanky FBMI, paní prof. Vrbové a děkana 1. LF UK, pana prof. Zimy, zde vznikla spin-off firma Clever Technologies, s.r.o. bez přímé majetkové účasti univerzit. Hlavním smyslem Clever Technologies je transfer výsledků vědy a výzkumu v oblasti biomedicínského inženýrství do zdravotnické a průmyslové praxe. Schéma spolupráce firmy a univerzity je jednoduché. Výsledek univerzitního výzkumu se na univerzitě přivede do podoby např. funkčního vzoru. Pokud lze řešení chránit, ochrání se užitným vzorem či podáním přihlášky k vynálezu, jehož vlastníkem je univerzita. Univerzita pak prodá firmě licenci či se dohodne s firmou na podmínkách předání duševního vlastnictví. Firma následně vyvine a vyrobí z funkčního vzoru produkt, tj. výrobek se značkou CE, což znamená, že výrobek splňuje bezpečnostní a další podmínky a může se prodávat volně na trhu. Po prodeji tohoto produktu vrací firma část zisku, která byla předem domluvena, univerzitě. Tento způsob je jak pro univerzitu, tak i pro firmu výhodný a pro univerzitu je to často téměř jediný způsob, jak zpřístupnit např. speciální přístroj vyvinutý na univerzitě svému partnerovi, neboť podstoupení celého tohoto procesu přímo na univerzitě může být jak personální, tak i legislativní problém. Firma se zabývá zakázkovým vývojem modulárních měřících systémů biologických i obecně technických signálů a dále poradenskou a konzultační činností v oblasti měření, zpracování a vizualizace signálů a volbou vhodných systémů pro zákaznická řešení. Jedním z praktických příkladů využití je řada aplikací platformy Modulárního mobilního biotelemetrického systému jedná se v podstatě o mobilní EKG monitor s bezdrátovým rozhraním a náhledem na kapesním počítači. Autoři za tento výrobek získali čestné uznání v prestižní soutěži Cena Inovace roku a Cenu rektora I. stupně za aplikaci výsledků výzkumné práce v praxi. V posledních dvou letech byly vyvinuty ve spolupráci s UK v Praze např. přístroj na měření a vyhodnocování psychofyziologických parametrů člověka či velkokapacitní EKG holter, což je přístroj na dlouhodobé snímání a uchovávání EKG. Ve spolupráci s nemocnicí Na Homolce bylo vyvinuto zařízení pro termobronchoskopii, tzn. diagnostické metody odhalení výskytu plicní rakoviny na základě termoskopického vyšetření plic. Spin-off firma Clever Technologies nyní připravuje certifikaci dle ISO9001 a ISO13485 a její pracovníci jsou ochotni předat své zkušenosti jak dalším zájemcům o založení spin-off firem na ČVUT a UK, tak i výzkumníkům, kteří potřebují transferovat výsledky své práce do praxe či naopak zprostředkovat kontakty firmám z komerční sféry, které mají o tento typ spolupráce. Ing. Karel Hána, Ph.D. pda@fbmi.cvut.cz 15

16 téma prof. Ing. Svatava Konvičková, CSc. Lidské tělo pod drobnohledem mechaniky Výzkum mechanických vlastností lidského těla má na Fakultě strojní ČVUT v Praze dlouholetou tradici. Rozsah biomechanického výzkumu zabírá celou šíři vědního oboru biomechaniky: od určování mechanických vlastností kostí, šlach, svalů nebo cév přes vývoj a testování náhrad velkých a malých kloubů až po nové směry v oblasti nanobiomechaniky buněčných membrán, mechanobiologie a aplikovaného tkáňové inženýrství. Model pro výpočet zatížení čelistního kloubu Biomechanika je věda, která se zabývá studiem mechanických aspektů živých organizmů. Zjednodušeně můžeme tvrdit, že biomechanika se snaží pochopit funkci lidského těla jako mechanického stroje, poznat význam jednotlivých tkání těla z mechanického hlediska a pochopit faktory, které ovlivňují jeho funkci. Počátky biomechaniky na ČVUT jsou spojeny s jménem profesora Ing. Jaroslava Valenty, DrSc., který byl průkopníkem biomechaniky, a to nejen v rámci České republiky ale také v celosvětovém měřítku. Z prvotního zaměření na problematiku selhávání kloubních náhrad se výzkum rozšířil také do oblasti mechaniky srdce a cév a mechaniky měkkých tkání. Velký okruh řešených problémů vedl k potřebě založení samostatného oboru na Ústavu mechaniky Fakulty strojní ČVUT, kterým je Laboratoř biomechaniky člověka. Protože řešení problémů z oblasti biomechaniky vyžaduje kromě znalostí inženýrské mechaniky také znalosti z medicínských oborů jako je anatomie, fyziologie nebo patologie bylo nutno propojit základní výzkum se vzděláváním studentů, což se dělo nejprve v rámci studijního oboru Aplikovaná mechanika a následně jako samostatný interdisciplinární obor Biomedicínské a rehabilitační inženýrství. Vzhledem k interdisciplinárnímu zaměření biomechaniky je pro úspěšné řešení nutná úzká spolupráce s klinickými pracovišti a také s výrobci zdravotnických zařízení a náhrad, jako je např. Fakultní nemocnice Na Bulovce, Fakultní nemocnice Plzeň, Medin, s.r.o., Beznoska, s. r. o., Erilens, s. r. o., a další. Mezioborové zaměření Laboratoře biomechaniky se projevuje také vytvářením společných pracovišť s jinými akademickými ústavy, jako je Společná biomechanická laboratoř Fakulty strojní ČVUT a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy nebo společné Pracoviště zpracování obrazových dat pro medicínu Fakulty strojní ČVUT a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Současný výzkum Laboratoře biomechaniky člověka navazuje na úspěšné projekty vývoje totální náhrady kolenního a kyčelního kloubu. Za zmínku stojí hlavně unikátní konstrukce umělého keramického kolena, která byla kompletně vyvinuta a odzkoušena v Laboratoři biomechaniky na Fakultě strojní ČVUT. Tato náhrada se již používá v klinické praxi s vynikajícími výsledky. Současný vývoj je založen na aplikaci principů bionického kreativního inženýrství při konstrukci náhrad kloubů. V podstatě se jedná o využití konstrukcí a principů, které používá příroda pro optimalizaci funkci jejich náhrad. Jako příklad můžeme uvést jedinečné technické řešení biomimetické jamky kyčelního kloubu, které vzniklo na základě pochopení vlivu tvaru kyčelní kloubní chrupavky na rozložení kontaktního tlaku. Obdobně byla na základě studií pohyblivosti páteře vyvinuta unikátní náhrada poddajného meziobratlového disku, která v současné době prochází mechanickými testy. Kromě biomechaniky svalově-kosterního systému se Laboratoř biomechaniky člověka intenzivně zabývá také biomechanikou kardiovaskulárního systému, a to hlavně problematikou šíření pulzní vlny v cévách. Pro experimentální stanovení pulzní vlny byla sestavena speciální simulační linka, která umožňuje modelování proudění krve v cévách, testování náhrad chlopní srdce nebo testování náhrad cév. Cílem těchto experimentů je zabezpečit vstupní 16

17 která má jako jediná v České republice akreditovány zkušební postupy pro mechanické testování a hodnocení keramických materiálů používaných pro výrobu chirurgických implantátů. Laboratoř biomechaniky spolupracuje také na vývoji nových biokompozitních materiálů s optimálními mechanickými a biologickými vlastnostmi, nebo také na vývoji mechanických zařízení pro pěstování a testování tkáňových implantátů. Prezident republiky Václav Klaus na návštěvě u prof. Konvičkové v Laboratoři biomechaniky data pro sestavení matematického modelu, který by umožnil popsat deformaci tepenní stěny při proudění krve. Pro určování mechanických vlastností lidských tkání je Laboratoř vybavena speciálním testovacím zařízením MTS MINI BIONIX. Jedná se o unikátní zařízení v ČR, které bylo sestaveno s ohledem na testování biologických vzorků. Toto zařízení je součástí Laboratoře mechanických zkoušek, Experimentální měření a aplikovaný výzkum je úzce propojen s matematickým modelováním biologických systémů na různých úrovních: od modelování celého těla, přes modelování vlastností jednotlivých tkání a orgánů na základě konečně-prvkových modelů, modelování mechanických vlastností jednotlivých buněk až po modelování subbuněčných biomechanických struktur na úrovni nanometrů. Tyto výpočetní modely umožňují lépe pochopit vztah mezi tvarem a funkcí biologických struktur a předpovídat chování biologického materiálu. prof. Ing. Svatava Konvičková, CSc. svatava.konvickova@fs.cvut.cz Prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. Výzkum na katedře biomedicínské informatiky FBMI Výzkum pracovníků katedry biomedicínské informatiky Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT je v současnosti zaměřen do oblasti modelování funkce biomedicínských systémů a zpracování a analýzy biomedicínských signálů a dat. V rámci výzkumného záměru Transdisciplinární výzkum v oblasti biomedicínského inženýrství II i některých dřívějších grantových projektů řešených ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně se pomocí matematických modelů řeší problémy řízení kardiovaskulárního systému. Společný výzkum se týká především vlivu autonomního nervového systému na aktivitu srdce. Ve spolupráci s Ústavem experimentální botaniky AV ČR byla zahájena spolupráce na řešení otázek mechanismů transportu auxinů v rostlinných buňkách pomocí matematických modelů. Dlouhodobě řešenou problematikou, rovněž v rámci výše uvedeného výzkumného záměru je analýza 3D pohybu ruky u pohybových poruch neurologického původu, zejména Parkinsonovy nemoci. Tato práce probíhá ve spolupráci s Neurologickou klinikou FNsP u sv. Anny v Brně. Byla navržena metodika pro analýzu transportní funkce ruky, rekonstrukce 3D pohybu na základě videozáznamů ze dvou kamer, definice a registrace abnormality u Parkinsonovy nemoci, nalezení parametrů, které odlišují fyziologický a patologický pohyb ruky. Teoretické i aplikační práce vznikají v oblasti analýzy multidimenzionálních dat pomocí neuronových sítí. Spolupráce s komerční sférou probíhá zejména se společností Winvet, s. r. o. v Praze spolu s nizozemskou společností MEDIMATICS na vývoji matematických modelů a některých programových prostředků pro predikci kinetiky léčiv v organismu. Rozbíhá se i spolupráce na vývoji některých informatických aplikací se společností IZIP a. s. Praha a s firmou SMS, s. r. o. Brno. prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. holcik@fbmi.cvut.cz 17

18 Rozhovor Ovlivňujeme kvalitu života O elektronickém mýtném, kapitánech letadel a předražených dálnicích s prof. Ing. Petrem Moosem, CSc., děkanem Fakulty dopravní ČVUT Vaše fakulta se zaměřuje především na informatiku procesů v dopravních systémech. Spolupracujete i na státních projektech. Plynou pro školu z této spolupráce nějaké finanční prostředky? Kdybychom neměli tuto spolupráci, tak nepřežijeme. S ministerstvem dopravy pracujeme intenzivně na několika projektech. Máme nový výzkumný záměr jedná se o inovace v oblasti železniční dopravy a zavádění prvků inteligentních dopravních systémů. V této oblasti spolupracujeme s firmami, jako např. AŽD, České dráhy nebo Správa železniční dopravní cesty. Společně hledáme nové technologie a nová řešení. Snažíme se především o program tvorby znalostních systému, chceme vytvořit bázi znalostí o výsledcích dopravního výzkumu nejen u nás, ale i v dalších zemích. Co se týče zahraničí, spolupracujeme takřka se všemi význačnějšími evropskými pracovišti, která se zabývají dopravou. Dokonce si myslím, že nám řada velkých univerzit závidí to, že máme samostatnou dopravní fakultu. Na mnohých univerzitách se dopravě sice věnují také, mají ji rozdělenou po různých ústavech a katedrách, ale takovou integrovanou přípravu, jako je u nás, má málokdo. V současnosti některé zahraniční university zakládají fakulty podobného zaměření, jako je ta naše, protože doprava je v Evropě významným fenoménem. Jak probíhá vaše spolupráce s dalšími průmyslem? Pro firmu Škoda zkoumáme zařízení, které by dovolila identifikovat ztrátu pozornosti řidiče. Společnost Škoda spěje k velmi bezpečnému vozidlu, které je díky své inteligencí dokonce schopné rozpoznat to, že řidič např. upadá do mikrospánku. Dále provádíme výzkum pro ČD zabýváme se budoucími modely osobní dopravy na českých železnicích a zvýšením jejich atraktivity. V oblasti železniční techniky se věnujeme otázkám testování nových kolejových vozidel, nových prvků na železnici a jejich ověřování. Mezi naše hlavní výzkumné programy patří inteligentní dopravní systémy. Zde se soustředíme obecně na telematické aplikace např. sledování objektů za snížené viditelnosti na letištích s tím, že i operátor má možnost vidět, kde se nachází a kde jsou objekty kolem něj. Jedná se o vidění v mlze. Tento systém jsme testovali půl roku na letišti Ruzyně. Výzkumných záměrů je skutečně mnoho. Ano. Soustředíme se na řadu dalších oblastí, které souvisí s dopravou, jako např. oblast pasivní bezpečnosti vozidel, provádíme crashtesty a deformační zkoušky, zkoušíme vzájemné interakce vozidel za různých rychlostí. Zaměřujeme se i na oblast mechanické ochrany hlavy, tj. věnujeme se výzkumu motoristických přileb. Velmi zajímavé výsledky máme u testování služby ecall, jejíž pomocí si auto po havárii samo zavolá pomoc prostřednictvím GSM systému. Zabýváme se i dopravní politikou, tzn. vztahem dopravy a životního prostředí. Snažíme se pomoci České republice v hledání nových alternativ metod financování analyzujeme možná rizika financování ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Stali jsme se konzultačním pracovištěm ministerstev. Nejužší spolupráce je s Ministerstvem dopravy, zejména v otázkách dopravní telematiky. Nejnovějším úkolem je stanovení nových normativů pro financování segmentů dopravních staveb. Cílem je objektivní posouzení cen 18

19 stavebních dopravních děl. A na tomto úkolu pracujeme s Ředitelstvím silnic a dálnic a Státním fondem dopravní infrastruktury. Říká se, že dálnice u nás jsou předražené. Proto chceme nalézt nástroj, jak hodnotit, zda úsek dálnice je vystavěn z ekonomického hlediska efektivně či nikoli. Výsledky by měly pomoci k hodnocení náročných infrastrukturních staveb. Který váš projekt zaznamenal největší úspěch? Za nejvýznačnější výsledky považuji koncepty v oblasti dopravní telematiky, které se týkají elektronického výběru mýta. Na našem Ústavu řídící techniky a telematiky byl vytvořen hybridní systém elektronického mýtného. Koneckonců, po diskuzích se svými odborníky tuto ideu přebrala firma Kapsch a nyní ji komerčně nabízí. Z tohoto úspěchu máme samozřejmě velkou radost naše myšlenky se dostávají do praxe. Zdá se, že se tento systém stane v blízké budoucnosti celoevropským standardem. Rakousko má zájem instalovat jej v roce 2010, u nás bude aplikován v roce 2009 na silnicích 1. třídy a vybraných úsecích silnic 2. třídy. Jaký je rozdíl mezi současným instalovaným systémem a vámi vyvinutým hybridním systémem elektronického mýtného? Současný fungující systém mýta u nás je založen na mikrovlnné technologii mýtné brány instalované podél dálnice snímají informace z tzv. on board unit ve vozidle, čímž se identifikuje přítomnost registrovaného vozidla na zpoplatněném dálničním úseku. Nový satelitní systém, který je alternativou k mikrovlnnému systému, využívá k identifikaci polohy na mýtném úseku technologii GPS, a informaci předává do centra prostřednictvím technologie GSM. Kombinace systému, který komunikuje s bránami, a systému satelitního, který identifikuje pozici vozidla, tvoří dohromady hybridní jednotku. V budoucnu se bude jednat v podstatě o jeden globální navigační systém, který bude umožňovat identifikaci vozidla na mýtném úseku bez potřeby bran. Mají uchazeči o studium na vaší fakultě povědomí o tom, že obor dopravy je tolik progresivní obor? Studenti hledají především zajímavé obory, jdou za novými technologiemi, chtějí se seznámit s vědeckými poznatky té nejvyšší úrovně. Proto je láká to, že u nás mohou už od začátku studia pracovat pod vedením svých pedagogů na výzkumných projektech. Naplno se do této práce zapojují už ve 3. ročníku bakalářského studia, jelikož máme zavedenou tzv. projektově orientovanou výuku. Studenty lákáme hned po jejich vstupu na fakultu ke spolupráci na atraktivních tématech. Mezi ty nejzajímavější patří již zmíněné projekty z oblasti inteligentních dopravních systémů a oblasti rozvoje veřejné dopravy. Velký zájem je i o ekonomická témata financování a managementu dopravních firem. Uchazeče o studium rovněž velmi přitahuje i letecká doprava jsme jedinou vysokou školou v Česku, která poskytuje pilotní výcvik a vychovává obchodní piloty. Naše studenty cvičíme také jako velitele posádek, takže brzy po tom, co získají licenci pilota, mohou zastávat pozici kapitána. Mám radost, když na některých služebních cestách po Evropě slyším z cockpitu kapitána letounu, který je naším absolventem. Znamená to tedy, že vaši absolventi nemají potíže s nalezením zaměstnání? V žádném případě! Dokazuje to i fakt, že máme téměř všechny naše studenty již od 4. ročníku rozebrané v praxi. Již v průběhu studia pracují pro velké významné společnosti či zakládají vlastní firmy. Myslím, že je to dáno i tím, že studium neorientujeme pouze na úzkou část dopravy, ale snažíme se studentům poskytnout skutečně univerzitní vzdělání systémových věd, tzn. v telekomunikacích, informatice a v dalších oborech, které spadají spíše do strojního, stavebního či elektro-inženýrství. Absolventi mají možnost uplatnit se na mnoha jiných pozicích, než ryze dopravních. Naše fakulta bude mít příští rok na jaře výročí 15 let. Měl jsme tu čest ji zakládat. Zprvu panovaly dohady, zda má tento obor své opodstatnění. Je doprava věda nebo služba? Každý se domnívá, že nějak dopravě rozumí vždyť všichni se nějakým způsobem přepravujeme, ať vlakem, autem nebo tramvají. Doprava je skutečně věda, má svůj objekt a metody zkoumání. Tam, kde doprava zaostává jako věda, jsou důsledky znát v ekonomice státu a kvalitě života lidí. Myslím, že Fakulta dopravní ČVUT má v tomto smyslu své významné postavení v České republice. prof. Ing. Petr Moos, CSc. studoval na ČVUT v Praze, nyní je děkanem Fakulty dopravní ČVUT. Během roku 1998 působil na pozici ministra dopravy a spojů České republiky. Je vedoucím koordinátorem sítě excelence pracovišť CEEC a vedoucím pracovní skupiny WP 4 v projektu EURNEX. Odborně se zabývá inženýrskou informatikou, telekomunikacemi, telematikou a dopravní politikou. Je rovněž generálním sekretářem pro vyjednávání evropských fondů pro dopravu a životní prostředí v Bruselu. 19

20 projekty Ing. Martin Dočkal, Ph.D. Jak ovládnout vodu Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství vyvíjí obranější protipovodňové ochrany Voda v krajině někdy chybí. Pokud je jí na druhé straně příliš, důsledky jsou často neblahé. Oba extrémy související s důsledky lidských zásahů do krajiny byly v nedávné době řešeny na katedře hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT (FSv) v rámci projektu s názvem Opatření pro zmírnění následků extrémních hydrologických jevů v povodí. Důsledky plynoucí z antropogenní činnosti v krajině, ať přímo či nepřímo vlivem klimatických změn, jsou stále zřetelnější. Nedostatek vody pro zemědělce, zvýšená erozní ohroženost pozemků, měnící se druhová skladba, potřeba větších zásobních objemů nádrží to jsou jen některé z mnoha důsledků činnosti člověka v krajině. Náhlými, a tedy možná o to viditelnějšími důsledky antropogenních změn v krajině jsou rovněž krátkodobě zvýšené průtoky, které mohou při povrchovém odtoku nebo vylitím z koryta drobného vodního toku napáchat významné hmotné škody. Toto vše rovněž ovlivňuje psychiku obyvatel negativním způsobem. O tom, zda je výstavba suché retenční nádrže efektivní či nikoliv, rozhoduje zejména morfologie terénu. Projektant pak rozhoduje o tom, zda a v jakém profilu má smysl nádrž stavět, jak dimenzovat odpadní potrubí a bezpečnostní přeliv a do jaké výšky je umístit. Usnadnit a zrychlit posuzování jednotlivých variant bylo snahou při tvorbě Numerické metody pro hodnocení retenční suché nádrže. Na základě údajů, jakými jsou např. charakteristické čáry nádrže, časový průběh povodňové vlny, parametry odpadního potrubí a bezpečnostního přelivu lze díky počítačové aplikaci celkem snadno získat hodnoty transformovaného odtoku z nádrže, časový posun kulminace povodně a zejména pak hodnotu efektivity Příklad variabilního řešení celé nádrže Suchá retenční nádrž V poslední době je v řadě regionů přikládán velký význam výstavbě suchých nádrží. Zejména v období po ničivých povodních v roce 1997 a 2002 spatřovali někteří vodohospodáři nejlepší řešení protipovodňové ochrany v návrhu a výstavbě suchých nádrží, tzv. poldrů. Postupem času se ukazuje, že suché nádrže mohou být jedním z prvků protipovodňové ochrany, nikoliv však prvkem jediným a vše řešícím. Přesto má dnes a jistě bude mít i v budoucnosti budování efektivních suchých nádrží, jakožto protipovodňových opatření s místní účinností, své místo ve vodním hospodářství krajiny. suché retenční nádrže. Na základě tohoto výsledku může projektant snáze a rychleji posoudit více variant návrhu suché retenční nádrže, případně jejich kombinace, některou z nich doporučit, nebo vzhledem k nízké účinnosti nádrže navrhnout vhodnější protipovodňové opatření. V rámci grantu a dále i výzkumného záměru byla na FSv testována řada konkrétních profilů suchých retenčních nádrží, zjišťována jejich účinnost a optimalizovány parametry výpustí. Sestavením algoritmu v prostředí MS Excel nebylo objeveno nic nového, byl však značně zjednodušen a zrychlen postup výpočtu, což projektantům usnadňuje variantní řešení úkolu. Jedná se tedy o moderní přístup ke klasickému vodohospodářskému problému, který má své místo při posuzování a komplexnímu přístupu k vodě v krajině. Ing. Martin Dočkal, Ph.D. dockal@fsv.cvut.cz 20