VYD NÕ OBSAHUJE OBOROVûLENÃN ADRES ÿ

Transkript

1 časopis po pacovníky eklamních agentu s hlavním zaměřením na tiskovou podukci ADSL (novè moûnosti pevnèho p ipojenì k Intenetu) V stava Reklama & Polygaf Co je to signmaking Vznik a v voj tisku Viditelnost neonu Softwae a hadwae v pe-pessu TiskovÈ techniky I. Zuölechùov nì povchu tiskovin Jak na smlouvy 3D eklama KvalitnÌ podklady VYD NÕ OBSAHUJE OBOROVûLENÃN ADRES ÿ čtvtletník 1/2002 cena 35,- Kč / 45,- Sk

2 TISKÁRNA UNI GRAFIA DTP STUDIO ARCHOV TISK ROTAâNÍ TISK LINKY V1, V2 AKCIOVÁ SPOLEâNOST Tiskána UNI GRAFIA, a. s. U Stavosevisu Paha 10 - Male ice Tel.: , , Fax: , , ZAJISTÍME V ROBU VA ICH TISKOVIN OD NÁVRHU PO KNIHA SKÉ ZPRACOVÁNÍ

3 RP 1/2002 Úvodník V ûenì Ëten i, v tuto chvìli dûìte v ukou 1. ËÌslo Ëasopisu ÑReklamnÌ podukceì, kte navazuje na nepeiodicky vyd vanou edici Paktick ch dc. Lze p edpokl dat, ûe vïtöina z v s jsou podukënì eklamnìch agentu Ëi zamïstnanci jednotliv ch fiem, kte Ì majì na staosti popagaci, potoûe p vï v m je tento Ëasopis uëen. I v naöì agentu e jsou tyto Ëasopisy st l m zdojem infomacì po podukënì oddïlenì. Je pavdou, ûe v okamûiku, kdy agentua zaëala tituly odebìat, podukënì oddïlenì se velice paadoxnï b nilo tìm, ûe vöe, co je v nïm publikov no, stejnï jiû musì zn t, jinak by nemohlo dob e vykon vat svou p ci. To vöak je i nenì pavda. Je zcela jistè, ûe dob podukënì musì mìt vöeobecnè povïdomì o tiskov ch technologiìch a m jiû za dobu svèho p sobenì kolem sebe shom ûdïnu Ñskupinu spolupacujìcìch fiemì, ale m ûe to fimï staëit i do budoucna? Vûdyù v voj jde velice ychle vp ed i v tomto segmentu a naöi z - kaznìci si p ejì jìt s dobou. Z tohoto d vodu je dle mèho n zou povinnostì zodpovïdn ch pacovnìk neust le monitoovat situaci a vzdïl vat se. DalöÌm podstatn m poblèmem je uëitè zautomatizov nì vztahu agentuy a dodavatele, kte ne vûdy znamen dobou cenovou nabìdku, nejvhodnïjöì technologick postup Ëi pot ebnou dobu ealizace. Je poto dobè, pokud je podukënì schopen ve vhodn okamûik oslovit i konkuenënì fimu s toutèû nabìdkou, abychom byli schopni klientovi nabìdnout opavdu tu nejv hodnïjöì vaiantu. Jsem p esvïdëen o tom, ûe dob podukënì vì, co account manage vïdït nepot ebuje, a je schopen vûdy doplnit ealizaënì t m sv mi n pady, aù uû p i tadiënìch ealizacìch, ale hlavnï kdyû je t eba klienta p esvïdëit o pot ebnosti a keativnìm pohledu agentuy. Moûn v m p ijde paadoxnì, ûe vodnìk k tomuto titulu vïnovanèmu podukci nepìöe Ñletit podukënìì, ale ËlovÏk, jehoû oboem v agentu e je Ñnew businessì. MnÏ to ale v bec nep ipad divnè. Za dobu, kteou se vïnuji tomuto obou, se mne jiû mnoho potenci lnìch klient pokouöelo Ñnachytatì na maliëkostech, na nïû jsem mohl odpovïdït: ÑPomiÚte, ale tohle nevìm, potoûe m me podukënì oddïlenì.ì MyslÌm si totiû, ûe vöeobecn znalost poblematiky je i po mne v hodou. Poto i Ëasopis ÑReklamnÌ podukceì bude vûdy konëit na mèm stole, abych se dozvïdïl dalöì uûiteënè infomace. VÌm, ûe dob podukënì m vûdy v agentu e svè nezastupitelnè mìsto, aby byl vöak opavdu dob, musì vyhled vat a umït vyuûìvat zdoje infomacì, kteè ho v jeho obou posouvajì neust le vp ed a tìm ho ËinÌ nenahaditeln m. JednÌm z tïchto zdoj je bezespou i Ëasopis ÑReklamnÌ podukceì, poto mu p ejme do budoucna hodnï uûiteën ch tèmat a fundovan ch edakto. Pavel V cha New Business Diecto Remmak a. s. VydavatelstvÌ SvÏt tisku, spol. s. o., manaûe pojektu: Pavel SvÌtek; vedoucì vyd nì: Ivan Doleûal; obchodnì oddïlenì: Matin Jamich, Ji Ì Benda; adesa: Hollaovo n m. 11, Paha 3; tel.: 02/ , , fax: 02/ ; inzece@svettisku.cz, edakce@svettisku.cz, Sazba: AdAm studio s.. o., tisk a kniha skè zpacov nì: UV lak ob lky: Unilak CZ s.. o. SpoleËnost je zaps na u mïstskèho soudu Paha, oddìl C, vloûky Tiskovina je egistov na Ministestvem kultuy»r pod evidenënìm ËÌslem MK»R E

4 Podklady RP 1/2002 Aktuality Podklady»TYÿBAREVN OFSETOV TISK DO FORM TU A0 V mïsìci nou byly v BatoöovÏ tisk nï, s.. o. instalov ny dva tiskovè stoje. PvnÌm je Ëty bavov tiskov stoj PLANETA VARIMAT V46 ñ maxim lnì tiskov fom t tohoto stoje je mm, je vybaven d lkov m ÌzenÌm egist a baevnic VaiContol, vlhëìcìm a d vkovacìm systèmem VaiDamp, m alkoholovè vlhëenì. Duh m je Ëty bavov tiskov stoj POLLY 474 ñ maxim lnì tiskov fom t tohoto stoje je mm, je v ÑplnÈ v bavïì ñ d lkovè ÌzenÌ egist a baevnic, infasuöenì, alkoholovè vlhëenìö Nov Eagle 44 Na nejvïtöìm letoönìm mezin odnìm polygafickèm velethu IPEX v Biminghamu, byla p edstavena velice zajìmav novinka ñ ink-jetov tiskov stoj Eagle 44, kte je z hlediska tv c eklamy zajìmav p edevöìm tìm, ûe dok ûe Ëty baevnï potiskovat nejenom papì, katon nebo vlnitou lepenku, ale i k ûe, plastickè hmoty, sklo, kovovè a pokovovanè desky, dokonce i d evo a adu dalöìch matei l. OmezujÌcÌmi faktoy jsou pouze maxim lnì ozmï potiskovanèho matei lu mm, jeho maxim lnì tlouöùka 40 mm a hmotnost do 40 kg. M v sobï integov ny v hody a p ednosti sìtotisku i ink-jetovèho tisku. Jeho z - kladem je pohybliv st l, na kteèm je upnuto potiskovanè mèdium. Tento st l vatn m pohybem pojìûdì pod tiskov m modulem se öestn cti tiskov mi hlavami. Pacuje s ozliöenì aû do 720 x 720 dpi, coû umoûúuje ve vysokè kvalitï tisk jak plak t, tak t eba i backlit. Tisk pobìh UV bavami Uvijet po inteièovè i exteièovè vyuûitì s öiok m baevn m gamutem, velkou st lostì, dostateënou tvdostì, odïuvzdonostì a odolnostì poti povïtnostnìm vliv m, takûe je nenì nutnè lakovat ani laminovat. Eagle 44 m ûe tisknout aû do kaj potiskovanèho matei lu, ychlost tisku je voliteln a pohybuje se od 30 m 2 za hodinu p i tisku backlit aû po 75 m 2 /hod. p i tisku ve standadnì kvalitï. Kaûd f ze p edtiskovè p Ìpavy, tisku i dokonëovacìch opeacì je d leûit. Kdyû ale p ipavìme nevhodnè podklady, m ûeme si v lepöìm p ÌpadÏ n sledujìcì f ze zkomplikovat, v hoöìm p ÌpadÏ se cel v obnì postup nakonec stane jen pl tv nìm Ëasem a penïzi. P itom snad kaûd, kdo se na v obï tiskovin podìlel, n m potvdì, ûe v koneënèm d sledku se p Ìpava kvalitnìch podklad ve vïtöinï p Ìpad v tila v menöì chybovosti, ychlejöìm zhotovenì zak zky, spo e Ëasu a penïz na koektu ch a to jsou jen hlavnì pozitiva. Poto je sp vn p Ìpava podklad jednìm z tèmat, kte m se budeme pavidelnï a systematicky vïnovat. TextovÈ podklady Pofesion lnì fotoapa t s digit lnì stïnou JeötÏ p ed nïkolika m lo lety bylo p ed v nì a sdìlenì textov ch dokument Ëasto tèmï doboduûstvìm. Neölo p itom jen o poblèmy s p enosem ËeskÈho textu mezi dvïma nejëastïjöìmi platfomami, tedy mezi poëìtaëi ÑPCì a Macintosh (poë je PC v uvozovk ch, se doëtete v kapitole o softwau a hadwau). NÏkolik duh opeaënìch systèm, na nïkte ch nïkolik zp sob, jak Ëesk text zakûdovat, a k tomu mnoûstvì textov ch edito, Ëasto s navz jem nesluëiteln mi nestandadnìmi fom ty. JeötÏ dnes se, t eba p i p ci s achivnìmi texty, s poz statky tè doby setk v me, dodnes sl ch me histoickè povïy o p enosu text a nekompatibilitï poëìtaë s opeaënìmi systèmy Windows a Mac OS. NaötÏstÌ jde opavdu o minulost, alespoú vöude tam, kde jsou instalov ny novè stoje a aplikace, p ÌpadnÏ tam, kde je i u staöìho za ÌzenÌ vidït ochota investovat nïco Ëasu a silì do modenìho, kompatibilnìho eöenì. Z - mïnï nemluvìme o penïzìch, potoûe po vöechny hlavnì opeaënì systèmy lze zìskat v konnè a p itom leg lnì kancel skè pogamy zdama. Je poto na mìstï Ìci, ûe technickè poblèmy s p enosem textu a jeho kûdov nìm by mïly b t dnes stejnou v jimkou jako exotickè fom ty. Z kladnì z sady po p Ìpavu textov ch podklad Text, kte p ed v me k dalöìmu zpacov nì, se v û dnèm p ÌpadÏ nepokouöìme s zet, zalamovat do sloupc, ani jinak Ñp ipavovatì s ohledem na gafiku v slednèho poduktu. P ÌpustnÈ (a obvykle vhodnè) je maxim lnï vytv enì V textovèm dokumentu se nepokouöejte o sazbu a gafickou pavu st nky. Souboy p ed - vejte ve standadnìch fom tech, nejlèpe v ËistÈm textovèm tvau, p ÌpadnÏ ve fom tech.doc a.tf. Upgadujte softwae. stuktuy nadpis, z leûì ale i na p esnèm zp sobu dalöì p ce studia. Je t eba si uvïdomit, ûe gafik musì z textu vöechno zbyteënè fom tov nì nejpve odstanit. Tepve potom m ûe opaven text naëìst do svèho pogamu, kde vytvo Ì st nku (pospekt, plak t). Odsta- Úov nì zbyteën ch ozdob jen p ci podluûuje a zvyöuje iziko zanesenì chyb. SvÈ p edstavy o vzhledu tiskoviny uplatnìme jinde a jinak (viz d le). 2

5 RP 1/2002 Podklady DalöÌ Ëastou chybou je ukonëov nì kaûdèho dku kl vesou, oznaëenou Ente nebo Retun. V textov ch editoech i gafick ch pogamech je psanì textu za Ìzeno tak (na ozdìl od psacìho stoje), ûe na novou dku text p eskoëì s m, hned jak dos hne pavèho okaje st nky. V gafickèm pogamu plnì tuto lohu pav okaj bloku, kte je po text vyhazen. Pokud ale stiskneme jednu z uveden ch kl ves, do textu se ve skuteënosti vloûì p Ìkaz, po kteèm poëìtaë nejen ukonëì dek, ale navìc ukonëì P i v bïu obazov ch podklad db me na kvalitu, poto up ednostnìme ob zky ostè, dob e nasvìcenè a s vhodnou kompozicì z bïu. NebojÌme se digit lnì fotogafie. i odstavec a p ipavì se na psanì novèho odstavce. V sledek pak m ûe vypadat t eba tak, ûe kaûd dka zaëne s odsazenìm. Pokud p ed v me podklady em, posìl me texty z sadnï v textovèm dokumentu jako p Ìlohu. Do tïla u lze vkl dat nanejv ö jen k tkè opavy nebo dobn doplnïnì. Za pvè je dobè si uvïdomit, ûe text m ûe dojìt poökozen (zejmèna z hlediska Ëeötiny), za duhè p i odbïu textu z tïla u oste iziko chyby z mïnou (veze textu, koektuy apod.). Textov dokument v p Ìloze je naopak snadnè d l zpacovat, uloûit na sp vnè mìsto apod. ObazovÈ podklady ObazovÈ podklady jsou jednìm z nejd leûitïjöìch pilì tèmï kaûdèho tiötïnèho poduktu. SebelÈpe napsan slogan, sebelepöì v obek zt cì na Ëinku, kdyû je dopov zen nekvalitnìmi ob zky. NezapomÌnejme, ûe kvalita a pozonost, vïnovan obazov m podklad m, je, jak si jeötï o nïco pozdïji uk ûeme, jednìm z d vod, poë zahaniënì tiskoviny Ëasto vypadajì mnohem lèpe neû ty tuzemskè. Z kladnì typy obazov ch podklad Po lepöì oientaci bude uûiteënè, kdyû si obazovè podklady (ob zky) ozdïlìme, po zaë tek, do dvou z kladnìch skupin: Filmov skene Nikon ñ Rastov data. P Ìkladem takovèho ob zku je nap Ìklad skenovan fotogafie. Rastov ob zek je sloûen z velkèho mnoûstvì jednotliv ch bod, kte m Ìk me obazovè body, nebo takè z angliëtiny poch zejìcìm slovem pixely. RastovÈ ob zky b vajì nïkdy oznaëov ny i za bitmapovè, ale to nenì p esnè, potoûe bitmapa je jen jednìm z duh astovèho ob zku. Kaûd pixel m svou bavu, pozdïji si uk ûeme, jak lze tuto bavu vyjad ovat a ob zek ukl dat v mnoha zn ch podob ch a fom tech, a jakè d sledky z toho po gafiku a tisk plynou. Po astov data zav dìme d leûit paamet, nazvan ozliöenì. RozliöenÌ ud v, kolik obazov ch bod na centimet (p ÌpadnÏ na palec, podle toho, jakè jednotky zvolìme) budeme tisknout (nebo skenovat, je to zcela obdobnè). Sp vn hodnota ozliöenì je po znè zp soby tisku jin. ñ Vektoov data. Je-li ob zek vektoov, jsou v nïm vöechna data uloûena ve fomï matematick ch popis. To znamen, ûe t eba kuûnice, kte je v astovèm ob zku vìce Ëi mènï p esnï v sìti obazov ch bod skuteënï zakeslena, je ve vektoovèm ob zku definov na ËÌselnou polohou st edu, polomïem, tlouöùkou Ë y apod. Kdyû po- ËÌtaË ob zek ñ nebo jeho Ë st ñ s kuûnicì zobazuje, musì kuûnici nejpve spoëìtat. V hodou matematick ch dat je, ûe je jedno, v jakèm zvïtöenì kuûnici budeme keslit ñ sice se musì poëìtat, ale zase se vûdy spoëìt znovu a p esnï. N vhy, n Ëty a zcadla P ed chvìlì jsme si ekli, ûe p ed van textov dokument ozhodnï nenì tìm sp vn m mìstem, kde bychom mïli pezentovat svè p edstavy o vzhledu v slednèho poduktu. Pokud si uû takovou p edstavu vytvo Ìme, je vhodn m postupem vytvo enì samostatn ch n - vh ; nenì p itom d leûitè, zda budou vytvo eny v poëìtaëi nebo jen zhuba naëtnuty od uky. V n vhu zachytìme nap Ìklad vz jemnou polohu hlavnìch pvk, jako jsou nadpisy, bloky textu a ob zky, naznaëìme baevnè eöenì a dalöì podobnosti. P edem vytvo enèmu gafickèmu n vhu se obvykle Ìk maketa, mènï Ëasto se setk me i s pojmem ÑöpÌglì, kte zdom cnïl zejmèna v novinovè banûi. Maketu lze samoz ejmï p ipavit po pakticky jak koliv podukt, z leûì jen na öikovnosti a mnoûstvì Ëasu, kte m ûeme Ëi chceme tvobï vïnovat. Poznamenejme na okaj, ûe samo povedenì n vhu na poëìtaëi jeötï zdaleka nezauëuje dokonalost n vhu. Byù je to spìö v jimka, i dnes se lze setkat s uënï keslenou p edlohou, kte je p itom dopacov na do nejmenöìch detail, vëetnï peëlivèho vykeslenì nadpis. P Ìklad tuzemskè obazovè databanky P i uënì p ci pouûìv me p epoëìtacì vztahy po pìsma v zn ch velikostech. V poëtem uëìme, kolik dek dan text (danè mnoûstvì znak ) zabee, a v sledek zakeslìme jako blok textu. P Ìpava na poëìtaëi je opoti uënìmu keslenì jednoduööì, zejmèna p i p ci s delöìmi texty, potoûe m ûeme celkem snadno simulovat, jak se bude text na st nce chovat. Aù uû vyoben na poëìtaëi nebo uënï, je maketa dobou pom ckou nejen po studio, ale i po autoa publikace, kte nad maketou m ûe lèpe posoudit vyznïnì publikace, vhodnost n vhu apod. Kamil T eöú k P ÌötÏ: Skenov nì a ob zkovè databanky. 3

6 Pe-pess RP 1/2002 Aktuality Pe-pess MediaJet Photo Vinyl Glanz Nov matei l pod n zvem Mediajet Photo Vinyl Glanz obohatì nabìdku vinylov ch matei l kalla. Jedn se o fotovinyl vysoce leskl, odoln poti odïu a oztûenì, kte odpuzuje vodu. Fotovinyl lze snadno podïovat, za studena laminovat a pouûìt jako banne na vyvïöenì nebo do pezentaënìch stojan, nap. Roll up nebo X-Banne. Cena ËtveeËnÌho metu se bude pohybovat do 170,- KË. Velkoobchod papìem fima Schneidesˆhne Papie Paha spol. s. o. ozöi uje sotiment v oblasti speci lnìch papì. U kvality Rives nabìzì novè aûby a bavy, vëetnï zavedenì papìu KEAYKOLOUR s zn mi povchov mi pavami a dalöìch ûhav ch novinek od enomovan ch svïtov ch v obc, jako nap. Gmund, Stathmoe, s öiokou ök lou tanspaentnìch papì a papì s duhov m efektem. GavÌky znaëky Roland Po ezacìch a tiskov ch plotech se fima Roland zaëìn st le vìce zab vat i v obou za ÌzenÌ na gavìov nì a 3D modelov nì, o Ëemû svïdëì jejì dalöì modenizace a ozöi ov nì nabìdky v tèto oblasti. Nap Ìklad stolnì gavìka PNC 2300A byla jiû poë tkem letoönìho oku nahazena nov m modelem EGX 300, kte zachov v kvality p vodnì gavìky, ale sv m uûivatel m vych zì vst Ìc jednoduchostì ovl d nì. A velice bzy Roland p ipavuje i p edstavenì jeho vïtöìch souozenc ñ EGX 400 a 600. V oblasti modelovacìch stoj se fima m ûe pochlubit p edevöìm modelem MDX 15/20, coû je kombinace 3D gavìky a skeneu. To znamen, ûe jednoduchou v mïnou ËtecÌ hlavy za pacovnì v eteno je moûnè ze skeneu udïlat modelovacì plot. Po pofesion lnì vyuûitì potom Roland nabìzì pod oznaëenìm MDX 650 ychlou, p esnou a vysoce v konnou modelovacì 3D gavìku. Pe-pess, neboli Ëesky p edtiskov p Ìpava, je mìstem, kde jsou p edstavy tv c budoucì publikace zhmotúov ny do jejì digit lnì podoby. Ve svè dneönì podobï je to z oveú velmi mlad obo, jehoû masivnì ozvoj odstatovala v osmdes t ch letech evoluce zvan DTP. Je jasnè, ûe z hlediska histoie je sou- Ëasn pe-pess, v poovn nì nap Ìklad s ofsetov m tiskem, pakticky na zaë tku svèho v voje. A tak ani nep ekvapì, ûe je to v voj ychl, a ûe obëas dok ûe v okamûiku p ev tit i jen ËestvÏ zaûitè postupy. TÌm vìce vyvst v pot eba aktu lnìch infomacì, kteou se budeme snaûit v naöem sei lu uspokojit. Co to p esnï pe-pess je, odkud a kam aû sah?»astou chybu dïl ten, kdo pe-pess zamïnì s poëìtaëovou gafikou, nebo s DTP. Ve skuteënosti je ale pe-pess uûöìm oboem. Gafika je sice jeho souë stì, ale pokud nap Ìklad v tvanìk navhuje plak t k filmu, nenì to Ëinnost, spadajìcì do pe-pessu. PodobnÏ DTP v sobï m ûe zahnovat p edtiskovou p Ìpavu, ale jak s m n zev napovìd, v e lu jde o cel poces publikov nì (tedy nap Ìklad vëetnï tvoby n vh, p ÌpadnÏ i p Ìpavy text apod.). Pokud se v tìme k p Ìkladu plak tu, pe-pess zaëìn v okamûiku, kdy je n - vh plak tu hotov, a p istoupìme k Ëinnostem, jako jsou skenov nì fotogafiì a keseb, vkl d nì text do st nky apod. HlavnÌ funkënì etapy P edtiskov p Ìpava je komplexnì poces, a jako takov m samoz ejmï i svè jednotlivè, elativnï samostatnè funkënì bloky. Na poë tku do pocesu vstupujì podklady, to znamen ob zky, texty a p ÌpadnÈ p edbïûnè gafickè n vhy. Podklady jsou p evedeny do elektonickè podoby, ve kteè z nich ope - to podle makety (pokud maketa existuje) vytvo Ì st nky. Tyto st nky potè obvykle pojdou cyklem koektuy a opavy; kolik cykl e lnï pobïhne, to z leûì na sloûitosti lohy (nap Ìklad v oba vìcejazyën ch tiskovin b v ËasovÏ n oën ), na zkuöenosti a pofesionalitï pacovnìk studia, a koneënï Obazy jsou nejëastïji upavov ny v pogamu Adobe Photoshop 4

7 RP 1/2002 Pe-pess i na peëlivosti koektoa (potoûe i zde se m ûe st t, ûe nïkteè chyby pvnì koektua neodhalì). Vöe, co jsme do tèto chvìle popsali, se p itom odeh v v ËenobÌlÈ podobï, p ÌpadnÏ kombinovanè s PDF dokumenty. D vody mohou b t jak ekonomickè, tak i ËasovÈ, nezapomìnejme totiû, ûe ËenobÌl tisk je obvykle v aznï ychlejöì. Pe-pess je mlad a dynamick obo, zaloûen na digit lnìch technologiìch, a s velmi öiok m z bïem. Je nutnè oientovat se v z kladech alespoú hlavnìch technologiì, jinak snadno ztatìme p ehled o souvislostech. Jsou-li vöechny pvky (texty, nadpisy, poloha ob zk ) zkontolovanè a odsouhlasenè, je moûnè p istoupit ke kontole baevnosti. To je okamûik, kdy se snaûìme vytisknout st nky tak, aby co nejlèpe odpovìdaly baevnosti fin lnì tiskoviny. Tvoba st nky v aplikaci po zlom Spektum pouûìvan ch metod je znoodè. Histoicky nejvyööì podìl si jeötï p ed k tkou dobou dûel analogov n tisk, vytv en z filmov ch sepaacì. Jeho p Ìmou a nejvïtöì konkuencì se postupem Ëasu staly digit lnì n tisky na ink-jetov ch tisk n ch. Dnes nem me k dispozici vïohodnè daje, jak je aktu lnì podìl obou technologiì, ale tend je jasn, analogov n tisk je velmi ychle vytlaëov n. KomÏ tïchto dvou hlavnìch metod existujì p iozenï i dalöì postupy n tiskov nì, jsou ovöem mnohem mènï ozöì enè. Za zmìnku jistï stojì tend zobazov nì p esn ch n hled na monitou, tzv. soft-poofing. To je povoznï velmi levn metoda, navìc ychl a puûn. Na duhè stanï je t eba Ìci, ûe dosaûenì ÑsluönÈì baevnè vïnosti je pomïnï obtìûnè. To je asi takè hlavnì d vod, poë je soft-poofing vyuûìv n pouze minim lnï a po jen velmi p edbïûnè n hledy. Nad baevn mi n tisky posoudì studio s klientem baevnost st nek, vyznïnì d leûit ch odstìn (logo apod.), p ÌpadnÏ sp vnè baevnè pod nì ob zk. Dokonce nenì vylouëeno, a nenì to nakonec ani tak velkou v jimkou, ûe jsou aû v tèto f zi, p i pohledu na fin lnì vezi st nek, odhaleny chyby z pvnìch f zì koektu. NenÌ to samoz ejmï fat lnì poblèm, nicmènï se podobnè p ehlèdnutì m ûe velmi podaûit (z leûì samoz ejmï na p esnè technologii a postupu v oby). Kdyû je schv lena i bava st nek, m ûeme p ikoëit k v obï samotn ch tiskov ch podklad. Tady nïkde se z - oveú dost v me na konec pe-pessu, hanice ale nenì zcela ost. TadiËnÏ, po dlouhè oky, p ich zel v tèto chvìli Ëas po v obu film (jinak tèû litogafiì, v taûk, pl t nebo sepaacì). Filmy byly n slednï pouûity po v obu baevnèho n tisku (Comalin). Jde skuteënï o filmy, jak je zn me z klasickè fotogafie, jen jsou ËenobÌlÈ, pouûìvajì se v mnohem vïtöìm fom tu (vysvìtì se na nï cel st nka i vìce st nek najednou), eagujì na jinè svïtlo neû film ve fotoapa tu, a majì i jinè zobazovacì vlastnosti. Filmy se osvìtì ve speci lnìm za ÌzenÌ, osvitovè jednotce, a po vyvol nì je m ûeme pouûìt dvïma zp soby. Za pvè z nich lze vyobit baevn n tisk, kte je bïûnï zn m pod n zvem Comalin. Za duhè pouûijeme filmy k v obï tiskov ch desek (odbonï tèû tiskov ch foem, jejich v oba ale jiû do naöeho p ehledu nepat Ì). Co jsme p vï napsali, platì dodnes, a jeötï nïjak Ëas platit bude. SouËasnÏ je ale jasnè, ûe film m vyostla z sadnì konkuence, kdy z digit lnìch dat vytvo Ìme tiskov ast ne na filmech, ale ovnou na tiskovè desce. Po tento postup, p Ìm osvit tiskov ch desek, se vûila zn m zkatka CtP (Compute to Plate), a ve skuteënosti jde o celè spektum technologiì, kteè se liöì zejmèna zp sobem osvitu, zdojem svïtla, i typem osvìcenè desky. Kamil T eöú k

8 Pe-pess RP 1/2002 Aktuality RekodnÌ ËtvtletÌ tisk ny a epogafickèho studia Pinto DÌky masivnìm investicìm do nov ch technologiì (Heidelbeg Nexscan F 4100, Speedmaste 74/2, Quickbinde 200) a spïönè obchodnì stategii se ostavskè tisk nï Pinto, spol. s. o. poda ilo v pvnìm ËtvtletÌ 2002 nav öit obat o 29 %. V znamn m zp sobem se na stu podìlelo zv öenì v obnìch kapacit a poduktivity p ce, ale p edevöìm expanze na n oënè thy ve VelkÈ Bit nii a USA. Tento spïch a pespektiva dalöìch zahaniënìch zak zek umoûúuje tisk nï uvaûovat o dalöìch investicìch ñ jiû nynì majì jednatelè spoleënosti v Ñhled Ëkuì technologii CtP. Softwae a hadwae Na jak ch za ÌzenÌch a v jak ch aplikacìch pobìhajì jednotlivè etapy p edtiskovè p Ìpavy? Vzhledem k öì i thu je vhodnè odhlèdnout od p Ìliön ch podobnostì, a soust edit se po zaë tek na obecn p ehled. jako t eba po Compaq. V obecnèm povïdomì jsou ale za p edstavitele PC povaûov ny tzv. poëìtaëe Wintel, tedy poëìtaëe, zaloûenè na pocesoech Intel a kompatibilnìch, a pouûìvajìcì opeaënì systèm Windows, zatìmco poëìtaëe Apple jsou povaûov ny za jejich potiklad. P ipomìn me to, potoûe i kdyû v bïûnè tuzemskè paxi nenì zmìnïn ozdìl p Ìliö d leûit, v anglicky psanè liteatu e by mohlo snadno dojìt k omylu. SpoleËnost SMOZA ñ velkoobchod papìem p ipavila soutïû ÑPotiskni a pouûij speci lnì gafickè papìyì. PodmÌnkou Ëasti v soutïûi je zasl nì ealizovanèho v obku (tiskovina, obal), p i jehoû v obï byly pouûity speci lnì gafickè papìy dod vanè uvedenou fimou. SoutÏû je vyhl öena v kategoiìch: Tisk ny ñ nejlepöì polygafickè zpacov nì, ReklamnÌ agentuy, gafick studia, v tvanìci ñ nejlepöì design, Studenti odbon ch ökol ñ nejlepöì design (staëì zaslat maketu). Uz vïka po zasl nì pacì je 30. z Ì PvnÌ cenou je vìkendov n vötïva italskè papìny Fedigoni po dvï osoby a sleva na achy speci lnìch gafick ch papì po dobu t Ì mïsìc. I dalöì vybanè p ce budou ocenïny zajìmav mi cenami. BliûöÌ infomace m ûete zìskat na nebo v malè galeii vzokovè podejny Smoza ñ Le Papie, kde budou po vyhl öenì v sledk ovnïû nejlepöì p ce vystaveny. SvÏt knihy 2002 Od 9. do 12. kvïtna letoönìho oku pobïhl v posto ch P myslovèho pal ce na paûskèm V staviöti jiû osm oënìk mezin odnìho kniûnìho velethu SvÏt knihy. Na ploöe m 2 se na nïm v 215 st ncìch Z kladnì lohy v pocesu p edtiskovè p Ìpavy jsou, aû na detaily, shodnè, bez ohledu na to, na jakèm za ÌzenÌ a v jakèm softwau jsou pov dïny. Jin mi slovy, p ed vytiötïnìm kalend e je t eba vytvo it jednotlivè listy. A i kdyû detailnì postup se m ûe liöit, v sledek bude stejn, aù jsou st nky vytvo eny v PageMakeu, nebo v QuakXPessu, aù obsluha pouûìv poëìtaëe Apple, nebo PC. Ink-jetov tisk na po baevnè n hledy Zde je mìsto po malè odboëenì. V p edchozì Ë sti jsme dali PC do uvozovek, abychom upozonili na skuteënost, ûe PC je ve skuteënosti zkatka po jak koliv osobnì poëìtaë (Pesonal Compute) ñ tedy po Apple, stejnï Studiov digit lnì fotoapa t Heidelbeg Neû se ale podìv me, s jak mi za ÌzenÌmi a aplikacemi se ve studiu bïhem pe-pessu setk me, musìme p edeslat jeden d leûit fakt. Z hlediska bïûnè paxe se o p esnè vybavenì studia, kam zak zku zad me, p Ìliö staat nemusìme. D leûitè je, zda bude zak zka hotov vëas a v pot ebnè kvalitï. To ze znaëek poëìtaë nebo skene stejnï nepozn me (aû na extèmy, p iozenï), tady je nejmènï selh vajìcìm vodìtkem snad jen pozitivnì osobnì zkuöenost s dodavatelem a jeho peson lem. äpatnou p ci m ûe odvèst obsluha i za öpiëkov m Macintoshem nebo dah m bubnov m skeneem. 6

9 RP 1/2002 Pe-pess Vstup obazov ch (a textov ch) dat ZatÌmco o textov data se p Ìliö staat nemusìme, a po snad celou paxi vystaëìme se z kladnìmi z sadami z pas ûe o podkladech, u ob zk je jiû situace mnohem pest ejöì. Za ÌzenÌ po mï enì baevnè vïnosti tiskoviny Pokud jde o pvotnì zp sob, jak ob zky do poëìtaëe dostat, m ûeme se setkat se t emi z kladnìmi metodami. ñ Skenov nì. Skenovat m ûeme ÑtÈmÏ ì cokoliv, diapozitivem poëìnaje, a t eba listem ze stomu konëe. Po niûöì n - oky je v souëasnosti na thu k dispozici mnoûstvì p Ìstoj za cenu nïkolika m lo tisìc koun; p Ìstoje dob e pouûitelnè po pofesion lnì paxi lze po Ìdit za nïkolik desìtek tisìc koun. K men azu je p iozenï v tom, definovat, co p esnï jsou niûöì n oky, a co jsou naopak t eba n oky vyööì, kteè uspokojì jen skene za statisìce nebo i miliûny. Po zaë tek staëì vïdït, ûe po bïûnou p ci kvalitnì stolnì skene vyhovì.»asto mnohem vïtöì oli haje kvalita skenovanèho podkladu (obvykle fotogafie nebo diapozitivu) ñ to znamen ostost, kompozice, osvïtlenì atd. Po celkov v sledek nenì tolik d leûit znaëka skeneu nebo pouûitèho poëìtaëe. Pokud pouûìv me nïkte ze standadnìch p Ìstoj, m mnohem vïtöì vliv pofesionalita a p Ìstup obsluhy. ñ Digit lnì fotogafie. Kvalita a v kon souëasn ch digit lnìch fotoapa t oste snad mïsìc od mïsìce. JednÌm z klì- Ëov ch paamet je zde ozliöenì p Ìstoje, kteè uëuje, kolik obazov ch bod bude na snìmku zachyceno.»ìm vìce bod na snìmku, tìm bude ob zek obecnï kvalitnïjöì a mimo jinè bude moci b t vytiötïn ve vïtöì velikosti. Velmi hub m odhadem m ûeme Ìci, ûe snìmky, po ÌzenÈ fotoapa tem s ozliöenìm 1,5 miliûnu pixel, by mïly snèst otiötïnì ve velikosti cca 11 x 17 cm, moûn o tochu vìce (z leûì i na typu tisku, tento p Ìklad se t k zcela bïûnï vytiötïnèho Ñpospektuì). ZmÌnka o kvalitï snìmku z p edchozìho bloku tu p iozenï platì takè. ñ Tvoba p Ìmo v poëìtaëi. P edem poznamenejme, ûe tady se n m jednotlivè zp soby vzniku tochu p ek vajì ñ mnoûstvì z sah a etuöì v ob zku, nap Ìklad po skenu, m ûe b t snadno takovè, ûe se ob zek stane s m nov m oigin lem. KomÏ tïchto pav m ûe ale ob zek vzniknout v poëìtaëi od poë tku do konce ñ jako ilustace, gaf, nebo t eba pos-toov model v nïkteèm ze specia- lizovan ch pogam. Skene s instalovan m n stavcem na diapozitivy

10 Pe-pess RP 1/2002 Aktuality p edstavilo 485 vystavovatel, z toho 250 zahaniënìch, kte Ì p ijeli ze 27 zemì, a to nejenom evopsk ch, ale i z ameickèho kontinentu (USA, Mexiko, Kolumbie, Venezuela) nebo Asie (Tchajwan). P estoûe posl nìm velethu SvÏt knihy je pezentovat p edevöìm p ci nakladatel, nechybïly na v stavnì ploöe ani st nky tisk en, za vöechny jmenujme t eba Finid z»eskèho TÏöÌna, Ekon z Jihlavy, Tisk nu HavlÌËk v Bod nebo slovenskou Neogafii z Matina, ale ani dalöìch fiem podìlejìcìch se na polygafickèm v obnìm pocesu. Dodavatele papìu nap Ìklad epezentoval paûsk Ospap, dodavatele matei l po ochanu a opavy kniûnìho fondu a pom cek po kniha e dalöì paûsk fima Ceiba s.. o. Mimo spousty knih byly vystaveny i dalöì podukty, jako t eba noviny, Ëasopisy, mapy, kalend e a di e, ale i multimèdia, softwae a hadwae, n bytek a za ÌzenÌ po knihkupce a knihovny atd. SouË stì velethu byla i ada dopovodn ch akcì, a to od semin na souvisejìcì tèmata, p es p ed v nì v oënìch cen nakladatelstvì nebo k ty nov ch knih a autogami dy auto, aû po znè v stavy a akce uspo danè oganiz toy kniûnìho velethu mimo po-stoy paûskèho V staviötï. Novinky fimy Epson Se dvïma novinkami v sotimentu inkjetov ch tisk en p iöla ned vno na th spoleënost Epson. Jedn se p edevöìm o model Stylus Photo 2100, coû je digit lnì tisk na pim nï uëen zejmèna po p Ìm tisk digit lnìch fotogafiì. Disponuje poto vysok m ozliöenìm a sedmi bavami m ûe pov dït tisk aû do okaj papìu. Ke klasickèmu CMYKu doplnïnèmu bavami Light Cyan a Light Magenta p ibyla tedy jeötï sedm bava Light Black, coû tisk nï umoûúuje jeötï dokonaleji epodukovat ök lu öed ch odstìn. Tisk pobìh pigmentov mi UV stabilnìmi inkousty systèmu UltaChome, kteè umoûúujì zvïtöenì baevnèho gamutu p i tisku na matnè a znè speci lnì papìy, dosahujì v aznï lepöìch v sledk v oblasti ûlut ch, ûlutozelen ch a oanûov ch odstìn neû jinè v souëasnosti pouûìvanè inkousty a majì dostateënï dlouhou dobu tvanlivosti, kte je ud v na na 45 aû 75 let. Bez kvalitnìho monitou s vïtöì hlop ÌËkou se neobejdeme N vh st nky Z ob zk a text vytv Ì obsluha (obvykle ope to, nïkdy gafik) digit lnì podobu budoucì st nky. TÈmÏ bez v jimky to bude dïlat na poëìtaëi s opeaënìm systèmem Windows, nebo na Macintoshi. Pakticky vûdy bude pacovat v nïkteè z hlavnìch aplikacì, kte mi jsou QuakXPess, Adobe InDesign, mènï Ëasto Adobe PageMake. Pokud p jde o tiskovinu s nïkolika m lo st nkami, m ûe b t vyobena i v nïkteèm ze spìöe ilustaënìch pogam, jako jsou Coel!Daw, nebo Adobe Illustato. Kaûd z uveden ch poëìtaë i aplikacì m svè v hody a nev hody, a opït je t eba Ìci, ûe po klienta nenì p Ìliö podstatnè, na jakè konfiguaci tiskovina vznikne, pokud vznikne u odbonìk. Bez ohledu na za ÌzenÌ a aplikace je v sledkem tèto etapy soubo, kte zachycuje budoucì podobu vytiötïnèho dokumentu, se vöemi ob zky, texty, typy pìsem apod. Tisk n hled V p bïhu tvoby st nek je obvyklou paxì tisknout n hledy a nespolèhat tak na obaz na monitou. Opavdu, Ëasto tepve na papì e posoudìme skuteënè popoce n vhu, polohu nadpis, tepve zde najdeme chyby v textu, nebo odhalìme nïkteè typogafickè nedostatky. TÏchto postupn ch Polopofesion lnì digit lnì fotoapa t koektu m ûe b t i nïkolik, zejmèna u publikacì, kde se ve vïtöì mì e vyskytuje text. Poto jsou v napostè vïtöinï p Ìpad tyto koektuy tiötïny ËenobÌle a velmi dob e se tu osvïdëujì laseovè tisk ny, dìky svè ychlosti tisku a nìzk m povoznìm n klad m na st nku. BaevnÈ tisky v tèto f zi obvykle pouûìv me jen po malè pojekty, p Ì- 8

11 RP 1/2002 Pe-pess padnï po p edbïûnè ovï enì baevnèho vyznïnì. V aznï p evaûujìcì technologiì jsou v tomto p ÌpadÏ inkjetovè tisk ny, kteè po nïkolika m lo letech v voje dospïly do stavu, kdy jsou schopny nabìdnout tisk v kvalitï vyhovujìcì po dtivou vïtöinu aplikacì, p itom za po izovacì cenu, nep esahujìcì nïkolik tisìc koun. Achivace a z lohov nì K tomu vöemu, co jsme p vï pobali, m ûeme jeötï p ipoëìst achivov nì podklad a jednotliv ch f zì vznikajìcìho poduktu. Achivace postupuje cel m pocesem, nem svè st lè a jedinè sp vnè mìsto. P i vah ch co a kdy achivovat bychom mïli mìt na pamïti nejen hledisko ochany dat. To je jistï pim nì z leûitost, nezapomìnejme ale ani na moûnost doëasnï skyt ch chyb a omyl v p bïhu v oby. Z tohoto pohledu se vyplatì achivovat i po vhodn ch Ëasov ch nebo jinak logicky zvolen ch secìch (nap Ìklad zdojov text, text po koektu e, souboy se sazbou st nek). KomÏ moûnosti n - vatu a p Ìpadn ch zmïn bez velk ch zt t si tak usnadnìme i eöenì zodpovïdnosti za chyby. JednÌm z nejv konnïjöìch poëìtaë po gafiku je Apple Macintosh G4 Na thu je cel ada z lohovacìch systèm, p izp soben ch mnoûstvì zak zek a typu p ce studia; po bïûnè pot eby ale je ale z ejmï nejjednoduööìm, nejlevnïjöìm a nepaktiëtïjöìm eöenìm bïûn CD disk. P Ìpava tiskov ch podklad Je-li vöe odsouhlaseno a zkontolov no, lze p istoupit k poslednì etapï, a tou je kontola baevnosti a p Ìpava vlastnìch tiskov ch podklad. V celèm pocesu p edtiskovè p Ìpavy jde o oblast, kte v souëasnosti poch zì snad nejhluböìmi zmïnami, i v souvislosti s n stupem digit lnìch tiskov ch technologiì a technologiì p ÌmÈho osvitu tiskov ch desek. V z kladnìm dïlenì si ale m ûeme Ìci, ûe tiskovè podklady mohou b t p ipaveny buô fyzicky, nebo v digit lnì podobï. Vhodn m p Ìkladem digit lnì podoby je PDF soubo, geneovan obvykle post ednictvìm balìku Adobe Acobat. Fyzicky mohou podklady existovat buô jako osvìcenè filmy, nebo jako osvìcenè tiskovè desky, s touto technologiì ale zatìm pacujì jen nïkte studia a tisk ny. V obou p Ìpadech bude t eba pouûìt osvitovou jednotku, buô p Ìmo ve studiu, nebo fomou extenì sluûby. Kamil T eöú k Máme taky Smeechov! [Postě už jsme (i) za vodou.] Naši novou pobočku můžete navštívit v ulici Rošických 6 v Paze 5. V příjemném postředí vám nabídneme tadičně šioký sotiment polygafických služeb vysokého standadu: sazbu, zlom, skenování, digitální nátisk, osvit až do fomátu 812 x 1117 mm a kompletní podukci tiskových zakázek. pobočka Smíchov Rošických 6, Paha 5 tel.: 02/ , fax: 02/ AMOS Typogafické studio spol. s. o. Opletalova 55-57, Paha 1 tel.: 02/ , fax: 02/

12 Pess RP 1/2002 Aktuality Duhou novinkou je potom baevn plot Stylus Colo 7600/9600. Jedn se o n stupce staöìho modelu Stylus Po 7500/9500, se kte m m shodn mechanick z klad, ale pacuje uû s nov m sedmibavov m systèmem UltaChome a tiskne ve fom tech A1 a A0 s ozliöenìm aû dpi. Velkofom tov ink-jet Aizona Nov p Ì stek do odiny velkofom - tov ch ink-jetov ch tisk en p edstavila na v stavï Intenational Sign Expo 2002 v USA spoleënost OcÈ. Jedn se o öestibavov tiskov stoj Aizona T220 zaloûen na piezoelektickèm ink-jetovèm tisku, kte v z jmu dosaûenì pot ebnè podukënì ychlosti vyuûìv po n st ik kaûdè z baev Ëty tiskov ch hlav. V sledkem je p i ozliöenì 600 dpi tiskov ychlost vìce neû 37 m 2 za hodinu p i dvou p chodech a poloviënì ychlost p i Ëty ech p chodech. TiskovÈ hlavy se pohybujì nad stolem, na kteèm je vakuov m zp sobem uchycen potiskovan matei l. TÌm m ûe b t pomïnï öiok ök la pevn ch i puûn ch matei l dosahujìcìch tlouöùky aû 50 mm a velikosti aû mm. PvnÌ dod vky tohoto stoje na th by se mïly uskuteënit v p bïhu lèta letoönìho oku. Nov tiskov mèdia po signmaking Od poë tku letoönìho oku se v nabìdce na naöem thu objevilo nïkolik zajìmav ch novinek z podukce fimy Neschen. OcenÌ je zejmèna v tvanìci a fimy, zab vajìcì se v obou eklamnì gafiky. Jako pvnì uvedeme po p Ìm potisk uëenou textilii Pintex TCS 200 B1. Jedn se o bìlou polyesteovou tkaninu se stuktuou hubè l tky, jejìû lìcov stana uëen k tisku je opat ena coatingem, takûe je na ni moûnè tisknout jak dye-based, tak i pigmentov mi inkousty. Je vhodn zejmèna po v obu banne, poutaë nebo ubus. D le je to bìl leskl tkanina z vlny a viskûzy opat en podkladov m nosn m papìem, pod van pod obchodnìm oznaëenìm Pintex VCP 210 B1. Je moûnè ji potiskovat dye-based in- Vznik a v voj Od doby, kdy byla lidsk eë p evedena do pìsemnè podoby (post ednictvìm nejpve ob zk a znak a pozdïji pìsmen), do objevenì pvnì techniky tisku musely uplynout tisìce let. Nejpve se znaky a pìsmena zaznamen valy do kamene nebo d eva, pozdïji do hlinïn ch destiëek, aù uû vysuöen ch na slunci nebo vyp len ch v ohni. Potom zaëaly b t pouûìv ny matei ly ostlinnèho nebo ûivoëiönèho p vodu ñ papyus a pegamen. Papyus byl zn m uû od ËtvtÈho tisìciletì p ed naöìm letopoëtem a pouûìval se jeötï ve st edovïku, pegamen jeötï dèle. Ale na vöechny tyto matei ly byly znaky a pìsmena nan öeny uënìm psanìm. P ibliûnï okolo oku 105 naöeho letopoëtu byl potom v»ìnï vynalezen papì, kte se v EvopÏ zaëal vy bït nïkdy koncem 12. nebo poë tkem 13. stoletì, nejpavdïpodobnïji nejpve ve st ednì It lii; ale cesta k pvnìm tisk m byla jeötï st le dalek. K vyn - lezu pvnì tiskovè techniky tisku z v öky, zvanè dle svèho pouûitì takè knihtisk, doölo totiû aû v pvnì polovinï patn ctèho stoletì. Kdo byl vlastnï pvnìm vyn lezcem tèto tiskovè techniky, se dnes uû asi tïûko poda Ì zjistit. Mohl to b t Lauens Janszoon Coste z nizozemskèho Haalemu, jehoû pvotisky jsou uloûeny v holandsk ch a nïmeck ch muzeìch, nebo fancouzsk zlatnìk a pìsa Pokop Waldfoghelm, mimochodem p vodem z Pahy, ale mohl jìm skuteënï b t i Johann Gensfleisch zvan Gutenbeg z nïmeckè MohuËe, kteèmu b v vyn lez tisku z v öky nejëastïji p ipisov n. Od mista Pokopa Waldfoghelma se û dnè tisky nezachovaly, existujì vöak pìsemnè doklady o tom, ûe vy bïl do ûeleza ezanè fomy po odlèv nì pìsmen uëen ch k ÑumÏlÈmu psanìì, coû mohlo b t pvnì ozna- ËenÌ tisku. Costeovy tisky se sice zachovaly, ale k tïm Gutenbegov m majì vzhledovï jeötï hodnï daleko. Gutenbeg zaëal na svèm vyn lezu pacovat asi od oku Jeho pincip spoëìval v odlèv nì jednotliv ch kovov ch pìsmen. Takto zìskan pìsmena byla postupnï skl d na do dek, sloupc a cel ch st nek. Vznikl tiskov foma mohla b t potom pomocì upavenèho d evïnèho vina skèho lisu vìcen sobnï otiötïna na papì, a po ukon- ËenÌ tisku znovu ozeb na, takzvanï StaöÌ model jednobavovèho ofsetovèho tiskovèho stoje Heidelbeg 10

13 RP 1/2002 Pess tisku Ofsetov tiskov stoj Polly Pestige 474 Ñozmet naì, a jednotliv pìsmena bylo moûnè opït pouûìt. Gutenbeg musel sv j zp sob tisku pomïnï dlouho ovï ovat a zdokonalovat, potoûe aû v oce 1445 vyöel z jeho dìlny pvnì zda il tisk, Kniha Sybilina, kte je vöeobecnï oznaëov na za pvnì z evopsk ch pvotisk. Aû do oku 1447 potom moûnosti svèho vyn lezu jeötï d le povï oval na tisku donat, odpustkov ch list Modlitby k esùan poti Tuk m, Kalend e na ok 1448, ale i vïtöìch dïl, tedy knih. V jeho tisk nï byla vytiötïna pvnì uzn van tiötïn kniha Kostnick mis l, potom 36- dkov bible a snad nejhezëì tisk z Gutenbegovy dìlny, 42- dkov bible. ZpoË tku bylo tajemstvì tèto tiskovè techniky v MohuËi peëlivï st eûeno a vöichni, kte Ì v tamnì pvnì tisk nï pacovali, byli v z ni p Ìsahou mlëenlivosti. Ale po vp du nasavskèho vojska do mïsta v oce 1462 byla tisk na zniëena poû em, jejì zamïstnanci se ozpchli po EvopÏ a knihtisk se velice ychle ozöì il. Nap Ìklad ve öv caskè Basileji vznikla pvnì tisk na v oce 1468 a do konce 15. stoletì jich v tomto mïstï bylo uû 68. Na konci 15. stoletì existovaly tisk ny uû ve dvou stech evopsk ch mïstech a bylo v nich vytiötïno p ibliûnï titul v celkovèm n kladu vìce neû öesti miliûn v tisk. To svïdëì o obovskèm v znamu vyn lezu tisku z v öky, neboù do tè doby nepoznanou mïou napomohl ozvoji obecnè vzdïlanosti. Po sovn nì uveôme, ûe cena uënï psanè knihy tehdy byla asi 400 tola, coû p edstavovalo pomïnï velk majetek, kdeûto cena obdobnè tiötïnè knihy byla zpoë tku 40 a pozdïji jen 5 tola. TÌm bylo umoûnïno ozöì enì knih a tedy i vïdomostì i mezi mènï z - moûnè vstvy obyvatelstva. Po skoo cel n sledujìcì Ëty i stoletì z stal knihtisk jedinou tiskovou technologiì. Tepve na samèm konci osmn ctèho stoletì vynalezl paûsk od k Alois Senefelde kamenotisk neboli litogafii, jehoû podstatou je tisk z plochy. Jeho vyn lez vöak naöel paktickè uplatnïnì aû po zkonstuov nì pvnìho kamenotiska skèho stoje a svèho v znamu potom zaëal nab vat aû poë tkem stoletì dvac tèho, kdy se z nïho vyvinula ofsetov tiskov technologie, kte je v souëasnosti nejozöì enïjöìm zp sobem tisku na svïtï. Necel ch sto let po litogafii byla vynalezena dalöì tiskov technika ñ heliogavua neboli hlubotisk ñ jejìmû pincipem je tisk z hloubky. Na vyn lezu a zdokonalenì hlubotisku mïl znaën podìl dalöì Ëesk od k, malì a fotogaf Kael KlÌË. PostupnÏ potom doch zelo k objevov nì dalöìch a dalöìch zejmèna v eklamï dnes bïûnï uûìvan ch tiskov ch technik ñ seigafie neboli sìtotisku, flexotisku, kteèmu se v jeho poë tcìch Ìkalo gumotisk nebo hanlivï takè Ñbamboov tiskì, tampûnovèho tisku a nejnovïji takè digit lnìho tisku, aù uû na elektogafickèm nebo ink-jetovèm pincipu, umoûúujìcìho nïkteè duhy aplikacì, kteè jsou klasick mi tiskov mi technikami neuskuteënitelnè. Pincipy jednotliv ch tiskov ch technik podobnïji vysvïtlìme v Ël nku o v souëasnosti pouûìvan ch tiskov ch technologiìch. Z vïem je moûnè konstatovat, ûe vyn lez tisku jako takovèho, tedy jako technologie mnohon sobnè duplikace psan ch text, znamenal v histoii lidstva obovsk kok kup edu. V dneönì dobï bychom si totiû asi ûivot bez tisku, a to nejenom infomacì v podobï nap Ìklad novin, Ëasopis a knih, ale nap Ìklad i potiötïn ch obal, asi uû v bec nedovedli p edstavit. Ivan Doleûal JEDNOTKA KVALITY TISKU TISKÁRNA A REPROGRAFICKÉ STUDIO, GEN. SOCHORA 1379, OSTRAVA-PORUBA TEL.: , , , , FAX: OBCHOD@PRINTO.CZ, 11

14 Pess RP 1/2002 Aktuality kousty a optim lnì vyuûitì najde vöude tam, kde je t eba dos hnout velkè ostosti tisku, tedy nap Ìklad p i v obï textilnì gafiky. Z dalöìch tiskov ch mèdiì uveôme potom jeötï tkaninu Pintex Flag B1 uëenou po tisk vlajek, neboù umoûúuje dob p tisk gafickèho motivu na svoji ubovou stanu a vynik i pomïnï dlouhou ûivotnostì, dosahujìcì p i exteièovèm pouûitì aû öesti mïsìc, a polyesteov film Pintlux PE 125 s hladk m matn m povchem a p sobenì vody odol vajìcìm n tïem, kte je dìky svè velkè puûnosti obzvl öù vhodn po v obu extèmnï nam han ch eklamnìch tisk. Tiskov technika I. PokazatelnÏ pvnì vynalezenou tiskovou technikou byl tisk z v öky, po svoje po staletì p evaûujìcì vyuûitì naz van takè knihtiskem. PostupnÏ byly potom pozdïji vynalezeny dalöì tiskovè techniky za azovanè do polygafie, tedy tisk z plochy neboli ofset a tisk z hloubky ñ hlubotisk. Nov adesa Aston pintu Jeden z naöich p ednìch specialist na digit lnì tisk, paûsk fima Aston pint s.. o., kte se zamï uje p edevöìm na tisk katalog, podejnìch tiskovin, pospekt, let k, pozv nek, pohlednic, jìdelnìch lìstk, fiemnì konfekce a dalöìch eklamnìch tiskovin a pesonalizovanè tisky, zmïnila svoji adesu a p estïhovala se do novï zadaptovan ch posto v paûskè Z h ebskè ulici. Z oveú tam poë tkem dubna uvedla do povozu i novï zakoupen digit lnì tiskov stoj Xeox DocuColo 100. Jedn se o velkofom tov stoj tisknoucì baevnï z ole o maxim lnì öì ce 500 mm, kte v aznï zv öil technologickou kapacitu Aston pintu a tìm i ychlost zpacov nì zak zek. Semin o elièfnì aûbï Koncem b ezna uspo dala spoleënost Smoza ve svèm centu speci lnìch gafick ch papì Le Papie v ChodskÈ ulici v Paze odbon semin äpiëkov pava tiskovin pomocì elièfnì aûby a v seku. Na konkètnìch p Ìkladech si ËastnÌci tohoto semin e mohli ovï it, jakè specifickè lohy m ûe plnit aûba p i pavï celkovèho vzhledu tiskovin, dozvïdïli se o vhodnosti a zp sobech pouûitì leptan ch ho - ËÌkov ch ötoëk, do van ch ho ËÌkov ch ötoëk a uënï yt ch mosazn ch aznìk a sezn mili se s p Ìpavou podklad po tento zp sob pavy a dokonëujìcìho zpacov nì tiskovin. Tyto t i zp soby tisku tvo Ì z kladnì skupinu dodnes pouûìvan ch tiskov ch technik, i kdyû nap Ìklad vyuûitì tisku z v öky se v souëasnè dobï posunulo od p evaûujìcìho tisku knih jinam a knihy jsou dnes z 99 % tiötïny ofsetovou technikou. Ovöem byla vynalezena i ada dalöìch tiskov ch technik, z nichû nïkteè jsou odvozenè od tïch z kladnìch, jako nap Ìklad flexotisk nebo tampûnov tisk. JinÈ, jako t eba sìtotisk nebo digit lnì tisk, jsou zaloûeny na plnï odliön ch pincipech a vyuûìv ny v polygafii p Ìbuzn ch nebo souvisejìcìch oboech, jak mi jsou eklama nebo obal sk p mysl (p iëemû v tïchto oboech se samoz ejmï vìce Ëi mènï uplatúujì i z kladnì tiskovè techniky). V tomto Ël nku poto alespoú v k tkosti uvedeme pincipy vöech t Ì z kladnìch v souëasnosti pouûìvan ch tiskov ch technik. TÏm ostatnìm budeme potom vïnovat pozonost v pokaëov nì tohoto p ehledu. Tisk z v öky ñ knihtisk Pincip knihtisku Jak uû s m n zev tèto tiskovè techniky (ostatnï stejnï jako u dalöìch dvou z kladnìch) napovìd, tiskovè pvky jsou u tohoto zp sobu tisku vyv öeny nad netisknoucì plochu. Na tyto vyv öenè tiskovè pvky je bavov m v lcem nanesena tiskov bava, p iloûeno tiskovè mèdium, zpavidla papì, a tlakov m v lcem potom p itisknuto k tiskovè fomï, takûe na nïm vznikne otisk tèto fomy. Z uvedenèho vypl v, ûe obaz na tiskovè fomï musì b t zcadlovï ob cen, aby fin lnì otisk byl stanovï sp vn. PÌsmo neboli sazba zpoë tku sest - vala z jednotliv ch lite skl dan ch do slov, dek, odstavc a st nek. Tomuto duhu sazby se Ìk sazba monotypov. Po pouûitì p i tisku byla tato sazba opït ozeb na neboli ozmet na a jednotlivè litey byly tak p ipaveny k dalöìmu pouûitì. V devaten ctèm stoletì byla vynalezena sazba linotypov, skl dajìcì se z cel ch odlit ch dek, jeû byla vyuûìv na p edevöìm p i tisku novin a Ëasopis. Tento duh sazby byl po pouûitì oztaven a kov pouûit k odlèv nì nov ch dek. Ob zky byly v knihtisku nejpve ez ny do d eva nebo kovu (d evoyty, mïdiyty, oceloytiny), po vynalezenì fotogafie potom ozkl d ny autotypickou sìtì a lept ny do zinkov ch desek. Takov m tiskov m fom m se 12

15 RP 1/2002 Ìk ötoëek. KnihtiskovÈ tiskovè fomy byly po staletì ovinnè. Tepve po vyn lezu kotouëovèho otaënìho stoje p ibliûnï v polovinï devaten ctèho stoletì se objevila nutnost ohnout tiskovou fomu po obvodu tiskovèho v lce, coû bylo u foem skl dajìcìch se z desetitisìc lite nebo tisìc dek nemoûnè. Poto musela b t na tiskovou fomu nejpve nalisov na speci- lnì neho lav lepenka, v nìû vznikl dostateënï hlubok negativnì otisk celè fomy, tedy pìsma i ob zk, do tohoto otisku byla tlakov m zp sobem nalita oztaven kovov lite ina, ËÌmû po jejìm vychladnutì vznikla pozitivnì tiskov deska, kte byla potom ohnuta po obvodu fomovèho v lce. V souëasnè dobï jsou knihtiskovè tiskovè jednotky nejvìce vyuûìv ny v kombinaci s flexotiskov mi p i tisku zejmèna samolepìcìch etiket. Tisk z plochy ñ ofset Pincipem tisku z plochy je odpuzov nì mastnoty a vody. MÌsta, kte tisknou, jsou ve stejnè ovinï jako mìsta netisknoucì, ale jsou mastn a p ijìmajì tedy bavu, kdeûto netisknoucì mìsta p ijìmajì vodu a mastnotu tedy odpuzujì. Z kladem a ve skuteënosti p edch dcem ofsetovèho, tedy nep ÌmÈho tisku, byl kamenotisk ñ litogafie ñ vynalezen oku 1798 paûsk m od kem Aloisem Senefeldeem. Litogafick k men je jemnï poèznì v penec, na nïjû se tiskov foma d nanèst buô p Ìmo nakeslenìm mastnou k Ìdou, p etiötïnìm z jinè tiskovè fomy, p ÌpadnÏ fotogafickou cestou. Ve vöech tïchto p Ìpadech musì b t, stejnï jako u knihtisku, kesba, tedy tiskov foma na kameni, zcadlovï ob cen. PolygafickÈ vyuûitì naöel kamenotisk aû po zkonstuov nì litogafick ch tiskov ch stoj, vybaven ch pogumovan ch tlakov m v lcem, kte m byl papì na tiskovou fomu na kameni p itlaëen stejn m zp sobem, jako nap Ìklad u knihtiskov ch ychlolis. K objevenì nep ÌmÈho tisku z plochy, tedy ofsetu, doölo vlastnï n hodou, kdyû p i kamenotisku zapomnïli tiska i omylem na tiskovou fomu poloûit papì, v tè dobï nakl dan uënï. Obaz se tak omylem otiskl na tlakov pogumovan v - lec a z nïj potom na ubovou stanu dalöìho naloûenèho achu. P i tom se ale zjistilo, ûe nep Ìm potisk z gumovèho potahu v lce je kvalitnïjöì neû p Ìm z litogafickè fomy. K tomuto objevu doölo v letech 1904ñ1905 ve Spojen ch st tech a po n s je zajìmav tìm, ûe u nïj st l vedle Amei- Ëana W. Rubela i dalöì»ech, Kaöpa Hemann, od k z Kynöpeku nad Oh Ì. Podle jeho pl n byl takè postaven ve mïstï Niles ve st tï Ohio pvnì ofsetov tiskov stoj. Po dalöì v voj ofsetovèho tisku byla potom ozhodujìcì n hada dahèho a obtìûnï manipulovatelnèho litogafickèho kamene kovovou tiskovou deskou. Na jejì zhotovenì byly zkouöeny znè kovy a nakonec se v tèto pvnì f zi v voje ofsetu (ohaniëenè p ibliûnï okem 1910) posadila hlinìkov a zinkov deska s upaven m povchem, na kteè tiskov foma vznikala fotochemickou cestou. V sou- Ëasnosti vy bïnè ofsetovè konvenënì tiskovè desky jsou vìcevstvè, p iëemû nosn vstva, takzvan podloûka, b v Pincip ofsetu Pess hlinìkov, ovöem existujì i fûliovè podloûky z plastick ch hmot. Jiû v duhè polovinï dvac t ch let minulèho stoletì zaëalo vöak doch zet i k expeimentov nì s ofsetov m tiskem bez vlhëenì, takzvan m bezvod m ofsetem, a ke zda il m pokus m o zhotovov nì bavotisk tìmto zp sobem. Od sedmdes t ch let minulèho stoletì je potom tato technologie spojena zejmèna s japonsk mi tiskov mi deskami Toay Wateless. Konstukce tïchto tiskov ch desek je zaloûena na pouûitì vchnì silikonovè vstvy, jeû po osvitu a vyvol nì desky z st v na ne- osvit A Kã A Kã A Kã A Kã A Kã chemick A Kã A Kã A Kã A Kã scan A6 A5 A4 nátisk 200 Kã 350 Kã 450 Kã achová montáï do fomátu B1 v cenû osvitu digitální A4 220 Kã A3 450 Kã A3 800 Kã A Kã A Kã Nakladatelství a vydavatelství PANAX umavská 5, Paha 2 tel.: 02/ , tel.: 02/ fax: 02/ , pfiímá linka na osvit: 02/ osvit@panax.cz

16 Pess RP 1/2002 Aktuality Mezin odnì veleth Ipex 2002 Vzhledem k tomu, ûe p i v obï eklamy se vyuûìv mnoha nej znïjöìch technologiì z celè ady obo, musel b t letoönì oënìk mezin odnìho polygafickèho velethu Ipex 2002 po pacovnìky z tèto sfèy nutnï velice zajìmav. DostavenÌËko si na nïm totiû daly fimy ze vöech kout svïta, kteè v tèto oblasti nïco znamenajì. Vystavovali zde jak v obci stoj a za ÌzenÌ, tak i poducenti spot ebnìch i eûijnìch matei l pouûìvan ch v konvenënìm i speci lnìm tisku a dokonëujìcìm zpacov nì tiskovin. VystavujÌcÌ fimy byly ozëlenïny podle jednotliv ch oblastì polygafickè v oby, takûe n vötïvnìci mohli postupovat od st nk s elektonick mi mèdii a digit lnìmi za ÌzenÌmi pezentovan mi jako Ñtisk budoucnostiì p es podukty vyuûìvanè v pepessu a pe-publishingu, k nej znïjöìm podob m a vaiant m tiskov ch stoj a p Ìdavn ch za ÌzenÌ p i tisku vyuûìvan ch, aû ke stoj m a za ÌzenÌm pouûìvan m k povchov m pav m a zuölechùov nì tiskovin a jejich kniha skèmu zpacov nì. Na Ipexu nechybïla ani expozice vïnovan flexotisku a bylo v nì vöe, co s touto technologiì souvisì, od zhotovov nì tiskov ch foem, p es za ÌzenÌ na kontolu kvality a kompletnosti tisku, aû k dokonëujìcìmu zpacov nì jejìch specifick ch podukt. Po n vötïvnìky byla ataktivnì i expozice nazvan Pint City, ve kteè byla p edstavov na polygafick wokflow s zn mi zp soby v oby tiskovè fomy a tiskem jak achov m, tak i kotou- Ëov m. MnoûstvÌ nej znïjöìch podukt vystaven ch na Ipexu 2002 bylo skuteënï obovskè, takûe v m budeme alespoú nejzajìmavïjöì z nich p edstavovat postupnï. PapÌovÈ lèto kalla RepoMedia p ipavila na letnì mïsìce cenovou akci pod n zvem papìovè lèto. Akce p in öì speci lnì ceny u matn ch papìov ch matei l. PovÏ en kvalita za niûöì cenu potïöì uëitï vöechny poducenty velkofom tov ch tisk, neboù matnè papìy jsou velmi oblìben m mèdiem po mnoho aplikacì, kde nenì kladen d az na tvanlivost, ale spìöe na celkovè v obnì n klady. tisknoucìch mìstech a kyje je, a naopak mìsta, ze kte ch byl silikon odstanïn, p ijìmajì bavu a st vajì se tiskov mi pvky. BavuodpuzujÌcÌ (oleofobnì) chov nì silikonu v ofsetovèm tiskovèm pocesu nahazuje funkci vlh- ËÌcÌho oztoku na konvenënì tiskovè desce. Z oveú ale doch zì k eliminaci potìûì s ustavenìm ovnov hy bava/voda, takûe n bïh tisku m ûe b t ychlejöì a navìc je moûnè technologiì suchèho ofsetu dosahovat i viditelnï vyööì kvality tisku dìky moûnosti pouûitì astu aû 200 linek na cm 2, p ÌpadnÏ stochastickèho astu. V poslednìch letech se zaëìn st le vìce posazovat i elektonick v oba tiskov ch foem po ofsetov tisk. Jde o metodu CtP (Compute to Plate), coû je zp sob pov dïnì osvitu tiskov ch desek p Ìmo z poëìtaëov ch dat bez pouûitì film, kte m ûe b t uplat- Úov n buô v samostatnèm osvitovèm za ÌzenÌ z sobujìcìm tiskov mi deskami vìce stoj, nebo v takzvan ch DI (Diect Imaging) ofsetov ch stojìch, kde jsou osvit i vöechny dalöì opeace, jimiû musì pojìt deska p ed tiskem, kompletnï integov ny do konstukce tïchto stoj. Ofsetov tisk je v souëasnè dobï zejmèna v oblasti akcidenënìho tisku nejozöì enïjöì tiskovou technikou a pok v ji z vìce neû 90 %. Tisk z hloubky ñ hlubotisk Pincip hlubotisku PoslednÌ z konvenënìch polygafick ch tiskov ch technik, vyuûìvan ch k akcidenënìmu tisku, je tisk z hloubky, neboli hlubotisk, anglicky naz van tèû otogavue. Na vyn lezu hlubotisku, ke kteèmu doölo v oce 1878, a na jeho dalöìm zdokonalenì mïl znaën podìl Ëesk malì a fotogaf Kael KlÌË. Pincip tisku z hloubky spo- ËÌv v tom, ûe tisknoucì mìsta jsou nìû neû netisknoucì plocha, jsou tedy zahloubena do povchu tiskovè desky. Tiskov bava je nanesena na tiskovou desku, dnes uû vlastnï v hadnï tiskov v lec, a z jeho povchu je p ebyteën bava set ena stìacìm noûem. Tiskne pouze bava zachycen v pohlubnìch, takûe musì b t dostateënï Ìdk, aby se mohla z tïchto pohlubnì uvolnit a vs knout do povchu papìu, p itisknutèho potitlakov m v lcem k povchu v lce fomovèho. Vzhledem k tomu, ûe hlubotiskov bava se do povchu papìu zapìjì, tedy se i tochu ozpije, nenì na ob zcìch tiötïn ch touto technikou na ozdìl od knihtisku nebo ofsetu z etelnï viditeln tiskov bod, a to ani pod zvïtöovacìm sklem. DalöÌm ozdìlem opoti tisku z v öky nebo tisku z plochy (u nichû je p i tisku polotûnov ch ob zk mnoûstvì nan öenè bavy d no velikostì tiskovèho bodu, to znamen ËÌm svïtlejöì mìsto, tìm menöì tiskovè body a naopak) je, ûe v hlubotisku majì vöechny tiskovè body naposto stejnou velikost a mnoûstvì nan öenè bavy je d no hloubkou jednotliv ch jamek. To znamen, ûe ËÌm tmavöìho tûnu baevnèho odstìnu je t eba dos hnout, tìm musì b t jamka hluböì a pojmout vïtöì mnoûstvì bavy. Tato skuteënost je i d vodem, poë byl v dobï svèho nejvïtöìho ozkvïtu hlubotisk nejdokonalejöì technikou po tisk bavotisk i jednobaevn ch polotûnov ch epodukcì a byl Ëasto vyuûìv n k tisku hlavnï Ëasopis a n oën ch knih, ale i novin. Opoti p edchozìm dvïma popsan m technik m m ovöem hlubotisk takè jeden velk nedostatek. Hlubotiskov tiskov foma m sice velkou v dûnost, ale jejì v oba je elativnï velice pomal a dah. Poto je vyuûitì hlubotisku ekonomickè jen p i tisku vysok ch n klad, u kte ch doba tisku p evyöuje dobu na zhotovenì tiskovè fomy, aby tiskov stoj nemïl postoje p i Ëek nì na novou fomu. U n s byl touto tiskovou technikou jeötï poë tkem osmdes t ch let minulèho stoletì tiötïn nap Ìklad Ëasopis Mlad svït. V souëasnosti je hlubotisk vyuûìv n k potisk m p edevöìm v obal skèm p myslu. Ivan Doleûal 14

17 RP 1/2002 Post-pess DokonËujÌcÌ zpacov nì tiskovin V oba napostè vïtöiny tiskovin jeötï nenì ukonëena v okamûiku, kdy potiötïn ach vyjde z tiskovèho stoje. Pokud nedoch zì ke skl d nì, sn öenì, pefoov nì, v sek m, p ÌpadnÏ dalöìm opeacìm dokonëovacìho zpacov nì jednotliv ch zak zek, je nutnè vytiötïn podukt alespoú o Ìznout na v sledn Ëist fom t. Linka na v obu vazby V2 Celou oblast dokonëujìcìho zpacov nì tiskovin, kte takè b v oznaëov na cizìmi slovy post-pess nebo finishing, bychom mohli po oientaci ozdïlit do t ech z kladnìch skupin podle chaakteu fin lnìch v obk. Do pvnì skupiny bychom za adili skl danè, p ÌpadnÏ skl danè a d tem öitè tiskoviny, tedy p edevöìm noviny, Ëasopisy a dalöì tiskoviny podobnèho chaakteu, tiötïnè na kotouëov ch otaënìch stojìch. Ve duhè skupinï by byly tiskoviny kniûnìho chaakteu, tedy v zanè, aù uû v d tem öitè vazbï V1, v lepenè vazbï V2, takzvanè papebacky, nebo v öitè p ÌpadnÏ lepenè vazbï V8 v tuh ch desk ch, po kteè se ve svïtï uûìv anglick n zev hadcove. T etì skupina, po st nce n oënosti technologickèho vybavenì dokon- ËujÌcÌho zpacov nì elativnï nejjednoduööì, by potom obsahovala mènï n oënè tiskoviny mekantilnìho chaakteu, dokonëovanè uû v öe uveden m o ez v nìm, skl d nìm, v seky, pefoov nìm atd. Tiskoviny vy bïnè po eklamnì Ëely je moûnè za adit do vöech tïchto skupin. Poto nynì uvedeme alespoú z kladnì technologickè vybavenì pacoviöù na dokonëujìcì zpacov nì tiskovin v jednotliv ch skupin ch. Zcela samostatnou skupinu za ÌzenÌ po dokonëujìcì zpacov nì tiskovin tvo Ì za ÌzenÌ uëen po kotouëov otaënì tisk, kte vïtöinou pobìh ve velmi vysok ch ychlostech. TÏmto ychlostem poto musejì b t p izp sobena jak jednotliv za ÌzenÌ po dokonëujìcì zpacov nì, tak i za ÌzenÌ po tanspot tiskoviny mezi nimi. PvnÌ f zì dokonëujìcìho zpacov nì poch zì tiskov podukt uû na konci vlastnìho otaënìho tiskovèho stoje, neboù jeho souë stì je skl dacì apa t. Ten z potiötïnèho p su papìu vytv Ì tiskovè sloûky na jeden, dva nebo vìce lom. Tyto sloûky jsou potom v podobï takzvanè Ñöupinyì post ednictvìm tanspotnìch dopavnìk p ed v ny k dalöìm opeacìm dokonëujìcìho zpacov nì. VlastnÌ zpacov nì m ûe pobìhat buô v on-line systèmu, kdy jsou jednotliv za ÌzenÌ 15

18 Post-pess RP 1/2002 Aktuality FameMake 7.0 uveden SpoleËnost Adobe uvolnila novou vezi pogamu FameMake 7.0 po Ëesk th. Jde o v konnïjöì aplikaci po vytv - enì a publikov nì XML, kteè automatizuje a zjednoduöuje sp vu infomacì v celèm ozsahu podnik nì. KomÏ podpoy po vytv enì, pavy, impot a publikov nì platnèho obsahu XML dovoluje post edì FameMakeu zaloûenè na öablon ch z kaznìk m efektivnï publikovat dokumenty z jednoho zdoje po vìce kan l. Ty mohou zahnovat tisk, fom t Adobe PDF, Web, e-knihy a kapesnì oganizèy. Na ozdìl od jin ch eöenì zaloûen ch na XML umoûúuje oganizacìm efektivnï sdìlet souboy v mci podniku i s ostatnìmi patney. Do dokument lze takè za- Ëlenit gafiky SVG, takûe webovè veze mohou obsahovat vysoce kvalitnì vektoovè gafiky. Veze FameMakeu 7.0 po jeden poëìtaë je nynì nabìzena za KË za pln podukt se speci lnì ËasovÏ omezenou nabìdkou upgadu (pouze po Mac OS a Windows) za KË. UkonËenÌ v oby stolnìch skene Heidelbeg V mïsìci dubnu doölo k ukonëenì v oby stolnìch skene Linoscan, kam adìme zejmèna modely Linoscan 1400/1450, Linoscan 1800, Linoscan 2200 a Linoscan O ukonëenì v oby ozhodli akcion i spoleënosti Heidelbeg na z kladï celosvïtovèho popadu podeje skene. Skeney Nexscan a Pimescan budou vy bïny jeötï nejmènï do konce tohoto oku, ale stategie fimy se do budoucna v oblasti pe-pessu zamï Ì hlavnï na wokflow systèmy a technologii CtP. Velkou pozonost bude spoleënost vïnovat i dalöìmu v voji a v obï baevnèho digit lnìho tiskovèho stoje NexPess. NovÈ sìtotiskovè bavy Ned vno se na ËeskÈm thu objevily novè sìtotiskovè bavy Ruco, nabìzenè v osmi duzìch. 450-JK je bava vhodn k tisku na papì, katon, tvzenè i mïkkè PVC, polystyèny a akylovè dopavnìky popojena p Ìmo s tiskov m stojem, nebo v systèmu off-line za pomoci z loûnìch mèdiì. V hodou tèto duhè moûnosti je skuteënost, ûe p i p ÌpadnÈ pouöe nïkteèho ze za- ÌzenÌ dokonëujìcìho zpacov nì nenì t eba zastavit tisk. Pokud nedoch zì k öitì tiskovèho poduktu d tem, je pvnìm za ÌzenÌm za tiskov m stojem o ezov buben. Do nïho jsou jednotlivè sloûky vhazov ny h betem nap ed a v p bïhu ot ËenÌ bubnu o ez v ny po t ech stan ch. DalöÌ velice Ëasto pouûìvanou opeacì je vkl d nì p Ìloh. Je pov dïno pomocì vkl dacìch bubn, jejichû nïkteè typy umoûúujì i stuktuovanè vkl d nì, kdy se do jednotliv ch v tisk jednè tiskoviny vkl dajì znè p Ìlohy. Po öitì Ëasopis, zn ch magazìn, p ÌpadnÏ dalöìch vysokon kladov ch tiskov ch podukt d tem jsou pouûìv ny sn öecì a öicì bubny, kteè mohou jednotlivè podukty öìt aû na Ëty i skobky. PacoviötÌm po dokonëujìcì zpacov nì tiskov ch podukt z duhè skupiny, tedy podukt kniûnìho chaakteu, se Ìk knih ny. K jejich z - kladnìmu vybavenì pat Ì jednonoûovè ezaëky, skl dacì stoje a toj ezy, pokud p Ìmo nejsou souë stì v obnìch linek na zpacov nì jednotliv ch duh vazeb. Na v obu d tem öit ch vazeb V1 jsou pouûìv ny linky zaëìnajìcì sn öecì Ë stì, n sledovanè sedlovou öiëkou a ukonëenè toj ezem p ÌpadnÏ stohovacìm za ÌzenÌm. Linka na v obu lepen ch vazeb V2 se skl d ze sn öeëky, fèzovacìho a lepicìho modulu, zavïöovacìho a lisovacìho modulu a ukonëena b v opït toj ezem, p ÌpadnÏ stohovacìm za ÌzenÌm. NejsloûitÏjöÌ je linka na v obu tuh ch lepen ch nebo öit ch vazeb V8. P i v obï tïchto vazeb musì b t knih na vybavena buô nìùoöiëkami nebo fèzovacì linkou na v obu lepen ch vazeb V2, na nìû je mìsto zavïöenì do katonovè ob lky h bet kniûnìho bloku pouze p elepen papìovou p skou, a deskovacìm stojem. VlastnÌ linka na v obu tuh ch vazeb V8 potom pov dì o ez v nì lepen ch nebo öit ch blok na toj ezu, opat uje je kapit lkem, p ÌpadnÏ z loûkovou stuûkou, m ûe i kulatit h bety, a pov dì zavïöov nì kniûnìch blok do desek a zalisov nì hotov ch knih. DalöÌ vybavenì knih ny potom m ûe tvo it takè p ebalovacì stoj, kte na hotovè knihy navlèk p ebaly. A dost v me se ke t etì skupinï, kteou tvo Ì eklamnì tiskoviny mekantilnìho chaakteu, jak mi jsou znè pospekty, skl daëky, desky, n stïnnè a stolnì kalend e s d tovou nebo kouûkovou vazbou a podobnè tiskovè podukty. Z kladnìm vybavenìm pacoviötï po dokonëujìcì zpacov nì takov chto tiskovin je samoz ejmï jednonoûov ezaëka. D le potom skl dacì stoj, ale zatìmco knih ny na v obu mïkk ch a tuh ch kniûnìch vazeb jsou vïtöinou vybaveny kombinovan mi skl dacìmi stoji s kombinacì kapes a noû, v knih n ch na zpacov nì mekantilnìch tiskovin b vajì spìö kapsovè stoje, kteè umoûúujì vïtöì mnoûstvì paalelnìch lom za sebou. Obvykle v tïchto knih n ch nechybì ani jednolomovè skl dacì stoje, kteè jsou ale bïûnou souë stì i knih en na v obu kniûnìch vazeb, neboù jsou Jednonoûov ezaëka Pefecta 115 TVC nutnè ke skl d nì p eds dek. K dalöì v bavï potom pat Ì p ÌklopovÈ vysek - vacì stoje, znè typy stoj na ylov nì, vtaëky papìu a zn dalöì jedno Ëelov za ÌzenÌ po specifickè vyuûitì podle p evaûujìcì skladby zak zkovè n plnï. Do sfèy dokonëujìcìho zpacov nì tiskovin bychom mohli zapoëìt vat i jejich povchovè zuölechùov nì nap Ìklad lakov nìm (pokud nepobìh p Ìmo v tiskovèm stoji), laminov nìm, p ÌpadnÏ slepou aûbou nebo aûenìm fûliì za hoka nebo za studena. Tyto jednotlivè typy zuölechùov nì se pov - dïjì na dalöìch jedno Ëelov ch za ÌzenÌch, kte mi knih ensk pacoviötï mohou b t vybavena. Ivan Doleûal 16

19 RP 1/2002 Post-pess coolblue Zuölechùov nì povchu tiskovin VytisknutÌ poduktu jeötï zdaleka neznamen, ûe zak zka je jiû kompletnï hotov. Mnohdy se m ûe povch tiskoviny totiû d le upavovat. JednÌm z tïchto zp sob pav je takè zuölechùov nì, kteè zìsk v poslednì dobou st le vìce na oblibï. V n sledujìcìm Ël nku se poto podìv me podobnïji na nejëastïji pouûìvanè techniky zuölechùov nì, kte mi je lakov nì a laminov nì. Nejpve bychom si ale mïli Ìci, k Ëemu vlastnï takovèto pavy povchu slouûì. Jak jiû samotn n zev napovìd, je jednìm z hlavnìch d vod zv öenì efektnosti v slednè tiskoviny. Matn nebo leskl povch, kte tyto techniky nabìzejì, zk tka upout daleko vìce neû jenom bïûn odlesk papìu. Lak a lamino vöak majì i dalöì koly, kte m bychom mïli takè p ikl dat jistou v hu. Zde musìme p edevöìm vyzdvihnout ochanu samotnè tiskoviny. Laminovan ani lakovan povch se totiû p i pouûìv nì n mi vytvo enèho poduktu neod e a nepoökodì tak ychle, jako by tomu bylo u obnaûenèho tisku. Velk v znam m takè zv öenì pevnosti povchu, Ëehoû se vyuûìv zejmèna u ob lek Ëasopis.»asopis s takto zuölechtïnou ob lkou se pak i po nïkolik tèm otev enì opït vacì do svè p vodnì podoby, ob lka nez st v otev en nebo ohnut, jako by tomu bylo bez povchovè pavy. Lakov nì NynÌ jsme si alespoú stuënï ekli, k Ëemu v öe zmìnïnè pavy slouûì, ale nevysvïtlili jsme si, co si m me pod pojmy lakov nì a laminov nì vlastnï p edstavit. U lakov nì m ûe naöe p edstavivost klidnï odpoëìvat, potoûe jiû samotnè slovo napovìd, co se p i tèto pavï vlastnï dïje. ZjednoduöenÏ eëeno by se dalo Ìci, ûe se na povch tiskoviny nan öì mèdium, kteè po zaschnutì vytvo Ì vìce Ëi mènï hladk film, kte tiskovinu nejenom ch nì, ale d v jì i uëit lesk. Z - mïnï jsme uvedli temìn vìce Ëi mènï hladk film, potoûe technologiì lakov nì ozliöujeme dnes nïkolik, a liöì se zejmèna v duhu pouûitèho U lakov nì m me altenativnì moûnosti zpacov nì, liöìcì se v ploöe pokytì. ÿìk me, ûe jde o lakov nì celoploönè nebo paci lnì. laku i ve v slednèm efektu. PvnÌ dva zp soby ñ lakov nì tiskov mi a dispeznìmi laky ñ se odeh vajì p Ìmo v tiskovèm stoji a vyznaëujì se p edevöìm vysokou ychlostì zpacov nì a niûöì cenou. Na duhou stanu vöak povch vstvy laku nenì tak ovn, jako u t etìho zp sobu ñ lakov nì pomocì UV lak. To vöak neznamen, ûe bychom mohli pozoovat nïjakè neov- LakovacÌ stoj Steinemann Vyobazené podukty se mohou odli ovat od skuteãnosti. Omyl a zmûny vyhazeny. FAIR AGENCY, spol. s. o. *Dopouãená koncová cena bez DPH. 19" HM903DT iiyama Vision Maste Po 454 obazovka DIAMONDTRON MM ãáková maska 0,25 mm khz, TCO 99 max. 285 cd/m2 v OPQ módu cena ,-* 22" HA202DT iiyama Vision Maste Po 512 obazovka DIAMONDTRON NF ãáková maska 0,24 mm khz, TCO 99 cena ,-* 22" MA201DT iiyama Vision Maste Po 511 obazovka DIAMONDTRON NF ãáková maska 0,25-0,27 mm khz, TCO 99 cena ,-* 18" AS4611UT baevn TFT LCD max. ozli ení 1280 x 1024/75Hz doba odezvy 30 ms, H: 160, V: 160 OSD, TCO 99 cena ,-* 19" AU4831DT baevn TFT LCD, otoãn max. ozli ení 1600 x 1200 doba odezvy 25 ms, H: 170, V: 170 analogov a digitální vstup OSD, TCO 99 cena ,-* BezplatnÈ telefonnì ËÌslo: (0800)

20 Post-pess RP 1/2002 Aktuality sklo. Je leskl, odoln poti odïu, vlivu svïtla, povïtnostnìm i chemick m vliv m a m velice dobou p ilnavost. NabÌzena je ve 12 z kladnìch baevn ch odstìnech. OznaËenÌ 10-KK m dvousloûkov bava s velk m leskem, vhodn k potisku v lisk z polyolefinu a v obk ze skla, kov a d eva. Je odoln poti odïu, povïtnostnìm vliv m, olej m, tuk m, alkoholu, sm - Ëedl m, kyselin m a slab m louh m a mnoha duh m edidel, ale öpatnï odol v l tk m obsahujìcìm fenoly. Jedno- a dvousloûkov bava po potisk v lisk z polyolefinu a PVC m oznaëenì 180-KS. Rychle schne, m kvalitnì lesk a odol v n az m a vliv m sm Ëedel, tuk, olej a ady chemik liì. PodobnÈ uëenì m takè bava 180-PE, kte je navìc vhodn i k potisku makolonu, polystyenu, akylovèho skla a ABS. Odol v stejn m vliv m jako 180-KS a navìc i alkoholu. Bava 110-GE m ûe b t vyuûìv na v sìtotisku i v tamponovèm tisku k potisku skla, keamiky, kov a û uvzdon ch lisovan ch hmot. JejÌ vytvzov nì pobìh ve vypalovacìch pecìch a p i nïm doch zì ke spojenì bavy s potiötïn m povchem a tìm i velkè tvanlivosti potisku. Tato bava m dobou kyvost a velk lesk. T i duhy baev Ruco nesou oznaëenì UV. Jedn se o bavu 985-UV uëenou k potisku polyetylenu, polypopylenu, polystyenu a zn ch duh papìu a katonu. M vysokou kyvost a lesk, ychle schne a odol v zn m chemik liìm. Je nabìzena ve 12 baevn ch odstìnech. 930-UV je bava po potisk skla, keamiky, kov a duoplast. Jedn se o lesklou bavu po UV suöenì a n slednè tepelnè vytvzenì. A koneënï oznaëenì 960-UV m jednak stìacì bava slouûìcì k p ekytì p edtiötïn ch motiv, kte je dod v na v bìlèm, ËenÈm, zlatèm a st ÌbnÈm odstìnu, a jednak elièfnì vysoce tanspaentnì UV lak. äkola naûehlov nì Paûsk fima bitcon ve spolup ci s v znamn m evopsk m dodavatelem naûehlovacìch matei l, spoleënostì Gˆne, uspo d v p bïhu Ëevna letoönìho oku poz n zvem äkola naûehlov nì opït pezentaci naûehlovacìch technologiì na temolisech Stahls s uënìm nebo pneumatick m pohonem a uënìch nebo hydaulick ch temolisech Weiss. P edstaveny budou i novè typy naûehlovacìch fûliì. Jedn se nosti. Naopak. Neovnosti se vöak pojevujì znou ovnì lesku. Jiû jsme se zde n znakem zmìnili o poslednì technologii ñ lakov nì pomocì UV lak. To pobìh vïtöinou na specializovan ch stojìch a mnohdy jej tisk ny koopeujì s nïjak m jin m subdodavatelem, s ËÌmû musìme poëìtat takè v dobï pot ebnè na vyhotovenì zak zky. Z oveú musìme poëìtat takè s vyööì v obnì cenou. ObÏ tyto nev hody jsou vöak vyv ûeny nejvïtöì v hodou UV lak, kteou je velmi vysok lesk. Lamino a lak jsou v dneönì dobï neëastïji pouûìvan mi zp soby pavy povchu tiskoviny. KomÏ z kladnìho dïlenì podle duh lak m me u tèto technologie zuölechùov nì dalöì altenativnì moûnosti zpacov nì, liöìcì se v ploöe pokytì. ÿìk me, ûe jde o lakov nì celoploönè nebo paci lnì. P i celoploönèm je cel stana tiskoviny (pop ÌpadÏ i obï) pokyta souvislou vstvou laku. P i zad v nì zak zky poto nenì nijak sloûitè toto na ozdìl od paci lnìho lakov nì definovat. U paci lnìho lakov nì, kdy lak pok v pouze uëitou oblast Ëi oblasti tiskoviny (vïtöinou nïjakè v znamnè objekty, ob zky nebo texty) musìme mìt na pamïti to, ûe po lakov nì musìme vyobit p ÌsluönÈ tiskovè podklady, a takè to, ûe tato technologie m jist omezenì. Na v obï podklad je vûdy nejlepöì se dohodnout p Ìmo s tisk nou, kteè zak zku zad v me. Zde n m zajistè ochotnï sdïlì, jak danè podklady (vïtöinou v podobï filmov ch v taûk neboli nesp vnï Ñfilm ì) majì vypadat. Jiû p i samotnèm n vhu musìme b t na z etel, ûe paci lnï nelze lakovat dobnè texty Ëi velmi malè objekty, a to p edevöìm z d vodu sloûitosti p esnèho umìstïnì laku. Laminov nì Laminov nì je duhou velmi ozvinutou technologiì zuölechùov nì povchu tiskovin. ZjednoduöenÏ lze Ìci, ûe se p i nïm na povch tiskoviny p ilepì p hledn fûlie, a to buô matn nebo leskl ñ podle poûadavku z kaznìka. TakÈ u samotnèho laminov nì m ûeme ozliöovat nïkolik technologiì zpacov nì, ale na fin lnìm v sledku ozdìly LaminovacÌ stoj Billhˆfe mezi jednotliv mi duhy lamina asi jen velmi tïûko pozn me. Po plnost si vöak eknïme, ûe lamino se m ûe nan öet buô za tepla Ëi za studena. Oba tyto postupy se pak liöì nejenom samotn m zp sobem zpacov nì, jeho ychlostì, ale takè cenou. Laminov nì za tepla naz vanè tèû temolaminace nabìzì vyööì ychlost, ale je takè o nïco daûöì neû laminace za studena. U tè musìme mìt navìc na pamïti skuteënost, ûe ji nelze pouûìt na papìy s niûöì ploönou hmotnostì, kteè by se mohly v d sledku p sobenì vody obsaûenè v lepidle zaëìt koutit. U laminace za studena musìme takè poëìtat s o nïco delöìmi dodacìmi lh tami, potoûe tisky musejì po zalaminov nì schnout 24 aû 48 hodin, coû by u nïkte ch expesnï zpacov van ch zak zek mohlo h t v znamnou oli. Opoti lakov nì m lamino jednu nev hodu, a to fakt, ûe jde o technologii nan öenou pouze celoploönï (i kdyû se pokusy s paci lnìm laminem jiû pov dïjì, ale jde zatìm opavdu pouze o pokusy). Laminovat je moûnè za studena nebo za tepla, ozdìl vöak p i sp vnèm zpacov nì jen velmi tïûko ozezn me. NynÌ jsme si velmi zjednoduöenï popsali nejëastïji pouûìvanè technologie zuölechùov nì povchu. Na z vï si jeötï ekneme, jak lze na zuölechtïnè tiskovinï poznat, zda jde o zalaminovan nebo lakovan povch. To pozn me, kdyû se pokusìme danou tiskovinu nathnout. Pokud se n m poda Ì ji ozthnout, jde o lakovan povch. Pokud se ale pod papìem objevì vstva fûlie, jedn se o tiskovinu s laminem. Patik Thoma 18