Vybavenie sál spĺňa všetky technické požiadavky kladené na dnešnú modernú operatívu a anestéziu. Úspěch laboratorní medicíny Středomoravské nemocniční

Transkript

1 ročník 6 číslo 2 duben 2012 Komárňanská nemocnica zmodernizovala operačné sály Vybavenie sál spĺňa všetky technické požiadavky kladené na dnešnú modernú operatívu a anestéziu STRANA 52 Úspěch laboratorní medicíny Středomoravské nemocniční Unikátní nález včas odhalí poruchu funkce ledvin STRANA 3 NADACE AGEL podpořila Středisko SOS Díky finančnímu daru středisko zaměstná handicapované občany STRANA 6

2 Nové preventivní programy 2012 Více informací na Vaše zdraví v bezpečí Kód pojišťovny: 205 Infocentrum:

3 AGEL a.s. Mathonova 291/ , Prostějov Tel.: Fax: Adresa Předsedkyně redakční rady PhDr. Dušana Chreneková, MBA Členové redakční rady MUDr. Marian Branny MUDr. Filip Horák, MBA Ing. Roman Gavanda Ing. Karel Kantor MUDr. Martin Polach, MBA Ing. Tomáš Želazko Inzerce REDAKCE Ing. Tomáš Želazko Bc. Radka Baková Ing. Hana Szotkowská Jana Želazková Bc. Marta Csergeová Zlom a grafická úprava Graphic House s.r.o. Redakce nezodpovídá za obsah zveřejněné inzerce a reklamy. Vychází 6 ročně ISSN Registrováno MK ČR pod evidenčním číslem webová prezentace časopisu Obsah 3 Unikátní nález Středomoravské nemocniční pomůže včasně odhalit poruchu funkce ledvin 4 Primář Urban se stal předsedou Endoskopické sekce České gastroenterologické společnosti 5 Nemocnice Podlesí obhájila statut Komplexního kardiovaskulárního centra 6 NADACE AGEL podpořila Středisko SOS pro vzájemnou pomoc občanů 8 V našich zdravotnických zařízeních se zavádí nový informační systém IKIS 9 AGEL zahájil první etapu projektu Jesenius 10 Děti našich zaměstnanců si užívaly zimní tábor ve Valčianské dolině 12 Jak lidem v 1. Oční navracejí zrak 16 Zdravotníci sa v poslednej dobe stretávajú aj s agresivitou pacientov, čo kedysi v takej miere nebývalo 18 Pohádkové malby sestřičky Marie Krchňákové zdobí některá oddělení prostějovské nemocnice 21 Napsali o nás 26 Demence je nemoc, která ze seniorů dělá děti 27 Nemocnice obhájila akreditaci a s ní statut kvalitní a bezpečné nemocnice 28 Lékaři Nemocnice Podlesí dokážou díky unikátnímu zákroku na srdci snížít riziko vzniku mozkové příhody 29 Nemocnice zakoupila dva defibrilátory nejnovější generace 30 Život s lupénkou je složitý 31 Prostějovská nemocnice uvedla do provozu špičkový digitální mamograf 32 Přerovský lékař Pavel Přikryl školil ortopedy v Bukurešti 33 Krásné nohy do jarních sukní žádný problém 34 Předporodní kurzy jsou stále oblíbenější 35 Rehabilitační oddělení začalo nabízet manuální lymfomasáže 36 Když bolesti neustávají, může pomoci moderní PRT metoda 37 V nemocnici otevřeli centrum nabízející pomoc pacientům s nadváhou 38 Podhorská nemocnice obhájila akreditaci garantující vysokou úroveň péče o pacienty 39 Nemocnice zakoupila moderní přístroj 40 Šumperská nemocnice začala odebírat pupečníkovou krev 42 Úsměv pro život motivuje seniory hospitalizované v Šumperské nemocnici 43 Marfanův syndrom může bez varování zabíjet 44 Unikátním způsobem začali léčit obezitu lékaři Vítkovické nemocnice 45 Nové možnosti přinese gastroenterologům Vítkovické nemocnice unikátní endoskop 46 Onkologičtí pacienti dostávají léčiva šetrnějším způsobem 47 Centrum péče o atopickou dermatitidu v Novém Jičíně je ve střední Evropě jedinečné 48 Když blízký člověk onemocní psychicky 49 Nové přístroje v Poliklinice Plzeň zvýšily komfort poskytované péče 50 Darujte kostní dřeň, zachráníte život 52 Komárňanská nemocnica zmodernizovala operačné sály 53 Aby bolo bábätko zdravé Ako sa starajú o matku a dieťa v Nemocnici Komárno 54 Nemocnica Komárno otvorila zmodernizované chirurgické ambulancie 54 Detičky levočskej nemocnice potešily hračky 55 Bolesť chrbta trápi osem z desiatich ľudí 56 Cukrovka: O chorobe nevie každý piaty pacient 57 Budúci rodičia si môžu prehliadnuť gynekologicko-pôrodnícke oddelenie 58 Zvolenská nemocnica získala ocenenie týkajúce sa prevencie nemocničných nákaz 59 Nemocnica rozšírila oddelenie geriatrie 60 Stalo se 66 Blahopřejeme 68 Poděkování 73 Naše miminka 74 Retro: tentokrát z Dopravního zdravotnictví 76 Roman Vojtek patřil v dětství k nejlepším českým gymnastům 78 Rád reprezentuji svoji zemi 80 Křížovka 81 Recepty čtenářů 82 Kalendář vzdělávacích akcí Obsah 1

4 ročník 6 číslo 2 Duben 2012 Vážené dámy, vážení pánové, naše skupina se již rozrostla do úctyhodné velikosti. Od 1. ledna 2012 je nás již přes devět tisíc. Postupně se nám daří uskutečňovat vize poskytování kvalitní zdravotní péče. Je fascinující sledovat, jakým způsobem se naše skupina vyvíjí. Největší naší konkurenční výhodou je skutečnost, že jsme seskupením lidí, kterým není lhostejné to, co činí. S tímto přístupem se setkávám na všech našich pracovištích. Každý chceme, ať má naše práce co nejlepší výsledek. To z nás činí společnost, jakou jsme. I když v této chvíli známe zatím pouze předběžné hospodářské výsledky za rok 2011, můžeme již nyní říci, že potvrdíme naši pozici ekonomicky stabilní a rozvíjející se společnosti. O tom vypovídá také loňská výše celkových investic, která dosáhla hodnoty téměř 800 miliónů korun. Ing. Karel Kantor Velikosti naší skupiny musí odpovídat také nástroje řízení a schopnost pracovat s objektivními daty a informacemi. Vzrůstá tak význam zdravotnické informatiky. Vědomi si této skutečnosti, investujeme do IT systémů nemalé prostředky. Jedním z největších cílů v této oblasti je implementace jednotného informačního systému IKIS. Kromě zcela standardních funkcí, které nemocniční informační systémy nabízejí, získáme díky němu možnost sdílet nejlepší zkušenosti z poskytování zdravotní péče na jednotlivých odděleních a celou řadu důležitých informací, které budeme moci využít pro optimální nastavení našich procesů. Jednotný informační systém bude také nástrojem optimálního managementu léčby našich pacientů. Podpoří námi již řadu let aplikovanou strategii specializovaných center, která nám umožňuje poskytovat nejlepší možnou péči, odlišit se od ostatních poskytovatelů zdravotní péče, získat konkurenční výhody a zejména nabídnout tyto benefity našim pacientům. Kromě nemocničních informačních systémů posilujeme i ostatní řídicí systémy. Cílem je podřídit vše našemu hlavnímu oboru, kterým je medicína. Jedině takováto strategie nám zajistí dlouhodobou perspektivu. Naši pacienti budou čím dál odvážnější a zvídavější a budou vyhledávat ty nejlepší poskytovatele zdravotní péče. Stejným způsobem budou postupovat také zdravotní pojišťovny. Tuto skutečnost máme na paměti již nyní, když přijímáme jednotlivá rozhodnutí, která ovlivní naši společnost na léta dopředu. Naši perspektivu si zajistíme pouze tehdy, pokud budeme schopni nabídnout kvalitní léčbu, nové metody a nadstandardní přístup k pacientovi. Trvalá snaha o to být co nejlepším poskytovatelem zdravotní péče je o to důležitější dnes, kdy zdravotnictví čelí okolním výzvám v podobě stagnace evropských ekonomik. Je to pro nás příležitost dokázat, že se umíme zorientovat i v této složitější situaci a že i v ní budeme schopni standard námi poskytované zdravotní péče nejen zachovat, ale nadále jej zvyšovat. Editorial Ing. Karel Kantor místopředseda představenstva a finanční ředitel 2

5 Unikátní nález Středomoravské nemocniční pomůže včasně odhalit poruchu funkce ledvin V České republice je odhadem asi pět procent obyvatel s významně sníženou filtrační funkcí ledvin, nejčastěji v důsledku diabetu, hypertenze, či poruchy prokrvení ledvin. Text: Ing. Hana Szotkowská / Foto: ARTISHOCK nemocných osob, říká přednosta Oddělení laboratorní medicíny prof. MUDr. David Stejskal, Ph.D., a doplňuje: Následně jsme si ve dvou nezávislých studiích prováděných v Praze a v Prostějově ověřili, že uromodulin je velmi přesným ukazatelem časného poškození ledvin a pravděpodobně lze podle jeho koncentrace i monitorovat zdravotní stav pacientů s již probíhajícím ledvinným postižením. Diagnostika počínajících postižení ledvin je přitom zcela zásadním faktorem pro odpovídající terapii i řady civilizačních chorob a v současné době neexistuje žádný solitérní parametr, pomocí kterého by bylo možno toto poškození odhadovat. Běžně se v praxi používají takzvané multiplexní analýzy, které spočívají ve vyšetření palety metod v krvi a moči, ty však často nejsou dostatečně robustní ani citlivé. Náš test, podle prvních výsledků, výše popsaná negativa neobsahuje a správně odhadoval přítomnost poškození ledvin u více než 96 procent jedinců, vysvětluje profesor s tím, že si celý projekt nechává společnost v současné chvíli patentovat. Lidem s chronickým onemocněním ledvin hrozí nejméně desetinásobné riziko, že předčasně zemřou následkem kardiovaskulárních onemocnění koronárních tepen, mozkových tepen, periferních tepen či selháním srdce, a to nezávisle na tom, zda se u nich selhání ledvin vyvine. V České republice je odhadem asi pět procent obyvatel s významně sníženou filtrační funkcí ledvin, nejčastěji v důsledku diabetu, hypertenze, či poruchy prokrvení ledvin. Snížit riziko vývoje selhání ledvin a předejít komplikacím přitom může právě včasná diagnóza. prof. MUDr. David Stejskal, Ph.D. Každý desátý dospělý člověk na světě trpí určitou formou poškození ledvin a každý rok jich miliony předčasně umírají na kardiovaskulární choroby spojené s chronickým onemocněním ledvin. Pracovníkům Oddělení laboratorní medicíny společnosti Středomoravská nemocniční (Nemocnice Prostějov, Přerov, Šternberk) se nyní podařil unikátní nález. Nový nález pomůže lékařům včas rozpoznat u pacientů poruchu funkce ledvin a také umožní monitorovat jejich postižení u pacientů s již probíhajícím ledvinovým postižením. Ve spolupráci s výzkumným pracovištěm Univerzity Karlovy v Praze a biotechnologickou firmou jsme náhodně, při testování látky zvané uromodulin, kterou jsme chtěli stanovovat v moči, zjistili, že se tato bílkovina vyskytuje také ve vysoké koncentraci v krvi jak u zdravých tak Skupina AGEL 3

6 ročník 6 číslo 2 Duben 2012 Primář Urban se stal předsedou Endoskopické sekce České gastroenterologické společnosti Na takové posty jsou převážně voleni lékaři, kteří pocházejí z odborně kvalitních pracovišť, takže je to především projev uznání a důvěry pro vítkovické centrum. Text: Ing. Tomáš Želazko / Foto: PaedDr. Ivana Novosadová Skupina AGEL 4 MUDr. Ondřej Urban, Ph.D. Celá skupina AGEL se může pochlubit dalším úspěchem na odborném poli. Primář Centra péče o zažívací trakt Vítkovické nemocnice MUDr. Ondřej Urban, Ph.D. byl zvolen předsedou endoskopické sekce České gastroenterologické společnosti. Endoskopickou sekci, která je součástí gastroenterologické společnosti a zodpovídá za vývoj a rozvoj digestivní (trávící) endoskopie, tvoří několik set českých gastroenterologů, jenž se zabývají digestivní endoskopií. Primář Urban byl zvolen předsedou endoskopické sekce na čtyřleté funkční období. Pro mě je to především velká čest, protože předsedou endoskopické sekce byli dosud vždy přední lékaři či profesoři z fakultních nemocnic, většinou z velkých měst. Často se jednalo o vedoucí lékaře předních endoskopických pracovišť v zemi, takže je to projev uznání a důvěry pro naše vítkovické centrum. Jsem rád, že mi vysoká odborná úroveň mých kolegů na pracovišti umožňuje věnovat určitý čas této organizační práci, říká primář Urban s tím, že na druhé straně je to pro něj také velká zodpovědnost, protože lidé, kteří jej a výbor zvolili, tak očekávají kvalitní práci. Naštěstí se mohu opřít o tým šesti špičkových odborníků, kteří výbor tvoří. Již po třech měsících činnosti je vidět, jak dynamickou skupinu členové sekce zvolili, doplnil. Cílem nového výboru v čele s jeho předsedou Urbanem je zvyšovat úroveň sugestivní endoskopie v České republice. V prvé řadě musíme vytvořit nové webové stránky pro endoskopisty, aby v českém jazyce a přehledně dostali všechny dostupné nejnovější informace z odborných časopisů celého světa. Na těchto webových stránkách budou také všechna endoskopická pracoviště v České republice včetně toho, jaké výkony provádějí, uvedl MUDr. Ondřej Urban. Důležitou akcí, kterou organizuje nový výbor, je i kongres pro endoskopisty, a to České a Slovenské endoskopické dny. Úkolem výboru je také podpora mladých endoskopistů ve zlepšení jejich odborné kvality, sledování vývoje endoskopických technik a příbuzných nových technologií a snaha vydefinovat priority, které jsou důležité pro Českou republiku. Chceme podpořit sledování kvality digestivní endoskopie podobně, jako to již provádíme ve skupině AGEL, dodal primář Urban. Pro Vítkovické centrum péče o zažívací trakt je to další významné ocenění. Například loni prestižní britský lékařský časopis British Medical Journal v sekci novinky popisoval unikátní léčbu časného karcinomu jícnu revoluční metodou nazvanou radiofrekvenční ablace. Článek o úspěšné léčbě pacienta s onemocněním spinocelulárního karcinomu (zhoubný nádor) jícnu, který byl na podzim 2010 jako první v České republice ošetřen týmem primáře vítkovického oddělení MUDr. Ondřeje Urbana, byl v prestižním časopise zveřejněn koncem roku 2010.

7 Nemocnice Podlesí obhájila statut Komplexního kardiovaskulárního centra Nemocnice je součástí ucelené národní sítě kardiovaskulárních center od roku Text: Ing. Hana Szotkowská / Foto: archiv Nemocnice Podlesí Nemocnice Podlesí obhájila na přelomu ledna a února statut Komplexního kardiovaskulárního centra a nadále se tak řadí mezi 11 nejlepších pracovišť, která zajišťují komplexní péči o zvlášť nákladné a složité případy v kardiochirurgii, intervenční kardiologii nebo cévní chirurgii. Nemocnice obhájila statut Komplexního kardiovaskulárního centra a od Ministerstva zdravotnictví obdržela osvědčení o splnění podmínek poskytování kardiovaskulární péče prvního stupně. Osvědčení má tříletou platnost, a tak se nemocnice bude statutem komplexního kardiovaskulárního centra pyšnit až do konce roku Nemocnice Podlesí nejen že patří do sítě 11 komplexních kardiovaskulárních center Ministerstva zdravotnictví, ale spektrem a objemem poskytovaných výkonů se řadí mezi trojici nejlepších. Je to zásluha úzké spolupráce zaměstnanců všech úrovní, od podpůrných technických profesí, přes zdravotnický personál až po představenstvo a dozorčí radu AGEL, kde všichni tvoří jeden nedělitelný kompaktní tým. Jeho cílem je patřit k nejlepším, a to bez výjimek. Chceme být a jsme tak trochu jiná nemocnice, říká ředitel Nemocnice Podlesí MUDr. Karel Lukeš. Nemocnice Podlesí je součástí ucelené národní sítě kardiovaskulárních center od roku 2009, kdy ji vytvořilo Ministerstvo zdravotnictví. Za tu dobu provedli lékaři Nemocnice Podlesí jako první v Česku hned několik unikátních zákroků. Na jaře 2010 nahradili opotřebovanou umělou chlopeň, chlopní novou, bez potřeby chirurgické operace. Jako první také naimplantovali pomocí katetru novou umělou chlopeň do plícnice (jedna ze čtyř chlopní, které se nacházejí v srdci) bez potřeby složité operace. Další unikátní zákrok provedli lékaři Nemocnice Podlesí loni na jaře. Šestašedesátiletému pacientovi odstranili pomocí speciálního clipu nedomykavost dvojcípé chlopně bez nutnosti chirurgického zákroku, který by často vážně nemocní pacienti přežili jen těžko. Skupina AGEL 5

8 ročník 6 číslo 2 Duben 2012 NADACE AGEL podpořila Středisko SOS pro vzájemnou pomoc občanů Díky daru v hodnotě 100 tisíc korun může středisko realizovat projekt týkající se zaměstnávání handicapovaných občanů. Text: Bc. Radka Baková / Foto: PHOTO STUDIO 23 Ing. Iveta Ostruszková, MBA, (uprostřed) předává šek zástupkyním Střediska SOS pro vzájemnou pomoc občanů Zakladatelka sdružení Květoslava Hegrová (vpravo) s Ing. Ivetou Ostruszkovou, MBA Skupina AGEL 6 Šestadvacetiletá handicapovaná Lucie Sedláčková si hledala práci více než rok. Marně. Uplatnění našla až ve Středisku SOS pro vzájemnou pomoc občanů v Olomouci. Tato nezisková organizace od roku 2005 realizuje projekt na podporu zaměstnávání handicapovaných občanů. Ve středisku pracuji od září loňského roku a jsem zde moc spokojená, v práci se mi líbí. Mým úkolem je rovnat oblečení. Jsem moc ráda, že jsem konečně po roce hledání našla práci, svěřila se Lucie Sedláčková. Podobný osud má však mnoho tělesně postižených. Pracovní uplatnění dlouho hledal také Michal Vaněk, který zde pracuje od druhé poloviny prosince. Práce v milém kolektivu se mu líbí, je velice spokojen. Projekt Pracovní uplatnění dlouhodobě nezaměstnaných a handicapovaných může fungovat i díky finančnímu daru v hodnotě 100 tisíc korun, který věnovala středisku NADACE AGEL. Symbolický šek předala zástupcům střediska ředitelka nadace Ing. Iveta Ostruszková, MBA, v rámci společného setkání přímo na půdě střediska, kde se sešli současní i někteří bývalí zaměstnanci z řad zdravotně postižených občanů. Středisko funguje již 22 let Za Vaši finanční pomoc Vám nesmírně děkujeme. Prosím, pomáhejte i nadále všem těm, kteří pomoc potřebují, děkovala Mgr. Květoslava Hegrová, která stála u zrodu Střediska SOS v roce V zimních měsících tehdy po prezidentské amnestii potkávala na ulici vracející se občany z vězení v letním oblečení. Rozhodla se proto zkontaktovat své známé, u kostelů vyvěsila plakátky s prosbou o pomoc a zahájila tak postupně veškerý chod současného střediska. Lidé začali nosit svoje postradatelné věci, oblečení, které dobrovolníci rychle přerozdělovali Lenka Sedláčková a Michal Vaněk při práci ve středisku a předávali potřebným. Postupem času vybudovalo středisko ještě další pracoviště, a to kromě v Rooseveltově ulici i na Praskově v Olomouci. Cílem naší nadace je pomáhat nejen handicapovaným občanům, ale také těžce nemocným pacientům, jejichž léčbu ne vždy hradí zdravotní pojišťovny. Do budoucnosti chceme aktivity nadace rozšířit

9 mezi širokou veřejnost, lidem bez rozdílu věku. Spolupráce se střediskem SOS probíhá již několik let, dříve se jednalo o finanční dary a sponzorství ze strany majitelů a členů dozorčí rady mateřské společnosti. Věřím, že díky NADACI AGEL se nám podaří navázat a rozšířit oblast vzájemné spolupráce, uvedla při předávání dárkového šeku Ing. Iveta Ostruszková, MBA. Sto tisíc korun od NADACE AGEL je určeno především na mzdy koordinátorky Pracovní náplň Práce handicapovaných zaměstnanců ve Středisku SOS spočívá především ve vybírání a třídění věcí ze speciálních kontejnerů, které má středisko rozmístěné na několika místech v Olomouci. Lidé z řad široké veřejnosti do nich mohou vkládat veškeré textilie, které mohou postrádat a chtějí věnovat lidem v hmotné nouzi. Handicapovaní pracovníci tyto kontejnery objíždějí a vyprazdňují, jejich obsah pak Ing. Iveta Ostruszková, MBA, (uprostřed) se zástupci SOS střediska před pracovištěm na Praskově ulici v Olomouci a zaměstnanců projektu, kteří jsou sami handicapovaní a mají na starosti vedení, koordinaci činností a fungování střediska SOS. Projekt zaměstnávání handicapovaných byl zahájen v roce 2005, kdy jsme na veřejně prospěšné práce, dotované úřadem práce, přijali prvního handicapovaného občana. Tři roky jsme přijímali vždy jen jednu osobu, pak jsme dostali další dotace od jiných organizací, které naznaly, že tento projekt je velmi přínosný. V současné době tady máme možnost dvou pracovních úvazků na pomocné práce, které se dělí na poloviční úvazky, protože ze zkušenosti víme, že handicapovaní lidé většinou nevydrží pracovat celých osm hodin. Podpora NADACE AGEL bude částečně určena rovněž na dofinancování mezd těchto zaměstnanců, protože úřad práce hradí pouze část jejich platu a zbytek musíme hledat jinde, dodává vedoucí organizace Hana Fialová. odvážejí do střediska, kde se věci dále třídí podle možnosti jejich dalšího použití. Zejména ženy se pak věnují úklidu, skládání a úpravě šatstva a práci v provozovnách. V občanském sdružení Střediska SOS pro vzájemnou pomoc pracují také dobrovolníci. Už je to půl roku, co se zde přihlásila i mladá dívka doktorandka Mgr. Marie Dvorská, která každý týden dochází ve svém volném čase zde pracovat. O Středisku SOS jsem se dozvěděla od paní Hegrové, u které bydlím. Původně jsem přemýšlela o studiu speciální pedagogiky nebo podobném oboru, nakonec jsem šla studovat matematiku, ale vždy jsem chtěla v sociální oblasti působit alespoň okrajově. Mou současnou prací tady je třídit knihy, které také nabízíme lidem zde přicházejícím, řekla Mgr. Marie Dvorská. Lidé v hmotné nouzi si mohou za symbolický příspěvek vybrat ve středisku nejen obuv a oblečení, ale také přikrývky, ložní prádlo, ručníky, hračky, knihy, nádobí a další potřeby do domácnosti. Příjmy z toho však nestačí na pokrytí provozních nákladů naší organizace, a tak musíme pořád hledat další pomoc jinde, dodala vedoucí organizace Hana Fialová. Posláním občanského sdružení Středisko SOS pro vzájemnou pomoc občanů v Olomouci je poskytovat materiální pomoc lidem, kteří se z různých důvodů ocitli v krizi. Přicházejí zde lidé od sociálních pracovníků s doporučením, na jehož základě jsou jim vydávány potřebné věci bezplatně. Ročně předáme tisíce věcí, každým rokem více a více, jen loni jsme jich vydali okolo patnácti tisíc. Mezi klienty převažují zhruba 80 procenty muži, také z azylových domů. Do střediska přicházejí i lidé bez domova, v zimě promrzlí. Takovým lidem vydáme oblečení a poradíme, kde a jak můžou hledat další pomoc, popsala Hana Fialová. Skupina AGEL 7

10 ročník 6 číslo 2 Duben 2012 V našich zdravotnických zařízeních se zavádí nový informační systém IKIS Nyní připravujeme zavedení systému v nemocnicích přerov a valašské meziříčí. Ještě letos by se mělo začít s přípravou zavedení klinických modulů v nemocnici šternberk. Text: Ing. Tomáš Želazko / Foto: Marie Svobodová Skupina Nemocnice AGEL 8 Ing. Daniel Mičánek Nový informační systém, nesoucí název IKIS (integrovaný klinický informační systém) zavádí ve zdravotnických zařízeních naší skupiny společnost Medical Systems, dceřiná firma AGELu. Na vše kolem zavádění informačního systému jsme se zeptali ředitele společnosti Ing. Daniela Mičánka. Pane řediteli, proč se k zavádění nového informačního systému přistupuje? Stávající systémy ve většině případů v našich zdravotnických zařízeních velmi dobře sloužily a slouží. Proč tedy přistupujeme k novému systému? Těch důvodů je několik a byly před několika lety velmi podrobně posuzovány. Hlavním důvodem je to, že prakticky všechny systémy, které v nemocnicích řetězce AGEL dnes slouží, mají za sebou více než patnáct let existence a jsou již na hraně nebo za hranou své životnosti. U dvou systémů jejich dnešní producent již oficiálně deklaruje, že ukončí v nejbližší době jejich podporu. Takže výměna systému v nemocnicích je nezbytností již z toho důvodu, že nás k tomu nutí ve většině případů stávající dodavatel. Druhým důvodem je snaha sjednotit ve všech našich zdravotnických zařízeních nemocniční informační systém. Je to důležité především z důvodu jejich správy a podpory, ale často je to výhodné i pro ty uživatele, kteří pracují ve více nemocnicích. Ale zřejmě nejvýznamnějším důvodem je to, že fungování řetězce nemocnic má svoje specifika v řízení i ve sdílení informací. Nový systém má umožnit právě toto sdílení informací ať již informací klinických nebo informací ekonomických. Jaké jsou výhody systému IKIS a jak se to projeví ve zdravotnickém zařízení? Největší výhodou pro AGEL jako provozovatele systému je právě ona provázanost dat, výrazně jednodušší správa a údržba systému, než je tomu při správě několika odlišných systémů v mnoha lokalitách. Ale chtěli bychom, aby systém přinášel výhody i všem uživatelům a vynahradil jim nepohodlí, které spočívá v tom, že si musí zvykat na nové ovládání. Uvedu příklady. Pro lékaře by tou hlavní výhodou měl být mnohem pružnější přístup k informacím o pacientovi, a to nejen proto, že bude systém obsahovat informace ze všech nemocnic AGELu, ale i proto, že struktura systému by měla umožnit snadnější vyhledání informací, které lékař při svém rozhodování potřebuje. Pokud se týká nelékařských profesí, tak se například snažíme vyvíjet a postupně zavádět speciální agendy pro sledování a dokumentaci ošetřovatelské péče, tedy agendy, které dosud v informačních systémech nebyly. V oblasti ekonomiky a dat pro pojišťovny by tou největší výhodou měla být možnost velmi rychle integrovat a vyhodnocovat data ze všech zdravotnických zařízení, což bude znamenat nejen úsporu práce mnoha lidí, ale především možnost efektivněji tato data využívat při rozhodování. Kdy jste začali na systému pracovat? Přípravné práce byly zahájeny již v roce 2005, kdy byla nejprve snaha nalézt pro potřeby AGELu (tehdy ještě Euromednetu) vhodný produkt v Čechách i v zahraničí. Ale ukázalo se, že řešení, které AGEL požadoval, prostě na trhu není k dispozici. Bylo proto rozhodnuto o vývoji vlastního řešení. Vybudoval se vlastní tým a vývoj se naplno rozběhl v roce 2006, a to i za účasti několika externích dodavatelů. Kdy jste začali s implementací v nemocnicích? Systém byl nejprve zaváděn v nemocnici v Českém Těšíně a vzápětí pak v Podhorské nemocnici v Bruntále a v Rýmařově. To bylo zhruba po roce a půl vývoje v roce 2007 a uživatelům i informatikům v obou nemocnicích je potřeba vyslovit velký dík za to, že přijali a zvládli roli zkušebních pilotů, která nebyla vůbec jednoduchá, protože přes sebelepší snahu je zavedení takto složitého systému do praxe spojeno vždy s řadou chyb a nedostatků, které i při sebepečlivějším testování lze odhalit jedině ostrým provozem. Ve kterých nemocnicích jste již systém zavedli? Po tzv. pilotních instalacích v Českém Těšíně a v Podhorské nemocnici následovalo zavádění modulů na zpracování pojišťovny do Nemocnice Podlesí, nemocnic Středomoravské nemocniční a Nemocnice Valašské Meziříčí. Současně probíhal vývoj mnoha dalších modulů klinické části tak, aby systém mohl nahradit plnou funkčnost stávajících nemocničních systémů, a to včetně tak komplikovaných speciálních funkcí, jako například modulu pro porodnice nebo rentgenového modulu. A v minulém roce pak přišel dosud nejtěžší úkol převedení nemocnice v Prostějově z původního mnoho let užívaného systému. A to vše za plného provozu, kdy bylo možné omezit fungování informačního systému na maximálně několik hodin, přepnout všechny externí aplikace na systém nový a v průběhu několika málo dní převést většinu dat z původního systému do nového. Jaké jsou zkušenosti v nemocnicích se systémem a jaké jste měli problémy se zaváděním nového systému? Výčet všech problémů, které u takto složitých projektů vzniknou, by vydal na víc

11 než na jeden článek. Nepochybně nejkomplikovanějším úkolem je proces převodu původních dat. Tady nestačí jen schopnosti našeho týmu, ale do značné míry jsme odkázáni i na to, že nám data původní dodavatel dodá v dobrém stavu. A to ani při dobré vůli původního dodavatele pro něj není jednoduché, protože každá instalace systému a data v každé nemocnici jsou svým způsobem originál. Přitom se nesmí nic ztratit a především nic pomíchat nebo nahrát na špatné místo. Pokud se týká zkušeností, tak samozřejmě nebudeme tvrdit, že je vše ideální. Systémy, které nahrazujeme, mají za sebou patnáct nebo více let existence a vývoje a v řadě případů musíme ještě dohánět jejich funkční šíři a ergonomickou vyladěnost. Ale pro mne jako informatika je podstatné především to, že se daří zvládat ty parametry, které jsou pro provoz nemocničního systému klíčové stabilita, bezpečnost dat a výkon systému. Pokud se bude i nadále dařit toto dobře zvládat, tak si myslím, že ostatní problémy budeme schopni postupně vyřešit k plné spokojenosti provozovatele i uživatelů. Doufáme, že i uživatelé budou postupně stále více oceňovat ty rysy nového systému, které jim stávající aplikace neposkytovaly, a že systém bude nakonec pro všechny typy pracovišť i celý AGEL opravdovým přínosem. Jak dlouho trvá proces změny systémů z jednoho na IKIS? Jak probíhá vlastní přepnutí mezi starým a novým systémem? Ten proces trvá několik měsíců, zhruba se dá mluvit asi o půl roce intenzivní práce. Nejprve se musí přesně popsat nastavení a chování stávajícího systému, a to do všech detailů, které jsou nezbytné k tomu, aby se mohl nový systém dobře nastavit. Zjišťují se i zdánlivé drobnosti, bez kterých ale spuštění nového systému není vůbec možné. Všechna zjištěná fakta se pak převedou do nastavení nového systému. Pak přijde fáze školení. To je ta největší časová zátěž pro nemocnici a uživatele, protože není možné nechat uživatele, aby se systémem po spuštění prokousávali metodou pokus omyl. Každý z nás má pocit, že průměrně inteligentní člověk se s novým programem za den dva musí prokousat sám a nepotřebuje k tomu několikahodinové přednášky. To je jistě pravda, ale když by takových začátečníků bylo v pondělí ráno za plného provozu v nemocnici najednou několik stovek, tak se celý provoz nemocnice zhroutí jak domeček z karet. Mezitím několik měsíců tým specialistů programátorů pracuje na převodu dat. Nahrát, otestovat, zjistit chyby, opravit a tak pořád dokola, dokud není úspěšnost nahrání na víc než 99,99 procenta. No a pak přijde vlastní překlopení a několik týdnů toho, čemu se říká intenzivní podpora po spuštění desítky lidí v pohotovosti, na telefonech, zjišťuje se, co se nezdařilo, pomáhá se uživatelům, kteří tápou, opravují se chyby, na které se nepřišlo dříve. Naši konzultanti a vývojáři se ve spolupráci s pracovníky nemocnice po celou dobu implementace maximálně snaží, aby přechod nemocnice na nový informační systém byl co nejsnazší a co nejméně komplikovaný. Většinu té práce uživatel nikdy nevidí, protože spočívá ve stovkách hodin trpělivého nastavování konkrétních funkcí pro konkrétní uživatele. Které nemocnice a kdy čeká zavedení systému? Nyní připravujeme zavedení systému v nemocnicích Přerov a Valašské Meziříčí a na začátku roku proběhlo nasazení modulu pro zpracování pojišťovny do zbývajících nemocnic AGELu. Ještě v tomto roce by se mělo začít s přípravou zavedení klinických modulů v nemocnici ve Šternberku. I když vím, že to očekávání je někdy na straně nemocnic spojeno s určitou nervozitou a pochybnostmi, jsem přesvědčený, že nakonec společnými silami vše dobře zvládneme. To, co je totiž podle mého názoru největší hodnotou a výhodou nového systému, je to, že si jej v AGELu opravdu vyvíjíme sami pro sebe a můžeme jej plně přizpůsobit tomu, co považujeme za nejdůležitější. Už dnes má IKIS mnoho specifických funkcí, které byly vyvinuty podle požadavků vedení AGELu nebo vedení konkrétních nemocnic, daří se řešit určité speciální úlohy, například v oblasti sledování a řízení kvality péče nebo některé speciální úlohy ve vykazování. Za celý tým mohu konstatovat, že všichni v něm se snaží a vždy budou snažit udělat pro uživatele to nejlepší. Pokud nám v tom zdravotníci i další pracovníci v nemocnicích pomohou svojí aktivitou a stejným pozitivním přístupem jako dosud, tak věřím, že konečný výsledek zavedení nového jednotného informačního systému v AGELu bude velmi dobrý. AGEL zahájil první etapu projektu Jesenius Cílem projektu, na kterém spolupracujeme s Lékařskou fakultou Ostravské univerzity, je prohloubit vzdělání pracovníků ve zdravotnictví. Text: Bc. Radka Baková Vprvní etapě projektu Jesenius jsou pro naše zaměstnance připraveny tři kurzy s limitujícím počtem míst Elektronické informační zdroje, Hodnocení zdravotních rizik v životním prostředí a Medicína založená na důkazu. Školicí akce Medicína založená na důkazu vštěpí účastníkům základy pro praktické uplatňování nové filozofie medicíny, kterou je medicína založená na důkazu. Inovační kurz Hodnocení zdravotních rizik v životním prostředí zdokonalí dovednosti zaměstnanců při hodnocení jednotlivých fyzikálních a chemických faktorů životního prostředí, účastníci se naučí například hodnotit rizika hluku, neionizujícího záření, chemických látek ve vodách, ovzduší a půdě, popisuje obsahovou náplň kurzu ředitelka personálně právních vztahů společnosti AGEL Ing. Iveta Ostruszková. Třetí školicí akce s názvem Elektronické informační zdroje pak seznámí účastníky s možnostmi vyhledávání informací z bezplatných i placených zdrojů. Projekt Jesenius byl zahájen 1. února Jeho cílem je prohloubit nabídku dalšího vzdělávání pro pracovníky ve zdravotnictví a posílit informovanost o možnostech celoživotního vzdělávání. Skupina Nemocnice AGEL 9

12 ročník 6 číslo 2 Duben 2012 Děti našich zaměstnanců si užívaly zimní tábor ve Valčianské dolině Ve Valči děti čekala zimní pohádka nádherné prostředí, spousta sněhu, ale také mrazivé zimní počasí. Text: Ing. Tomáš Želazko / Foto: Bc. Kateřina Kyselá Skupina AGEL 10 Děti zaměstnanců naší skupiny, které by zřejmě po pololetním vysvědčení strávily několik dnů doma, se vydaly na čtyřdenní pobyt do Valčianské doliny na Slovensku. Zimní rekreace se ve sportovně-rekreačním středisku Snowland od 2. do 5. února zúčastnilo 42 dětí od 8 do 16 let. Ve Valči nás čekala zimní pohádka nádherné prostředí, spousta sněhu, ale také mrazivé zimní počasí. Takové akce jsou místem, kde děti potkávají mnoho kamarádů, zažívají řadu dobrodružství, mají spoustu pohybu, sdělila ředitelka personálně právních vztahů celé skupiny Ing. Iveta Ostruszková, MBA, která premiérovou zimní rekreaci slavnostně zahájila. Během následujících čtyř dnů se budete moci vydovádět při lyžování či jízdě na snowboardu. Zároveň si odpočinout a pobavit se při mnoha soutěžích a dalších aktivitách, které jsou pro vás připraveny. U toho všeho na vás bude kromě vedoucích a instruktorů dohlížet také sám YETI, po kterém je pojmenovaná vaše ubytovna, řekla dětem úvodem ředitelka. Pro účastníky tábora byl pod vedením zkušených instruktorů a vedoucích připraven bohatý program plný nejrůznějších aktivit, přičemž byl přizpůsoben pro menší i větší děti. Zimní tábor byl zaměřen především na zimní sportovní aktivity, které Snowland nabízí. Nejčastěji děti zaměstnanců svůj čas trávily na sjezdovkách. Děti byly rozděleny do družstev. Původně jsme si mysleli, že budeme mít oddíly podle lyžařské zdatnosti, ale po první projížďce na svahu byli instruktoři mile překvapeni, jak dobří jsou to lyžaři. Měli jsme tři oddíly lyžařů a jeden oddíl snowboardistů, uvedla manažerka pro personální práci skupiny a hlavní vedoucí tábora Bc. Kateřina Kyselá s tím, že společníka jim dělal také místní snowlandový Bernský salašnický pes, který s dětmi trávil veškerý čas na svahu. Počasí během tábora bylo velmi mrazivé, ale děti byly naštěstí vybaveny oblečením, náhradními rukavicemi, kuklami do mrazu. Přesto program museli organizátoři uspořádat tak, aby

13 děti na svahu nezmrzly a přitom si užily co nejvíce čerstvého horského vzduchu a radovánek na sněhu. Před odchodem na svah dostal každý povinně dávku krému na obličej proti omrzlinám. Ráno před lyžováním si děti s instruktory společně zacvičily před srubem u YETIho. Vždy po hodině na svahu jsme měli přestávku, kdy děti dostaly teplý čaj, svačinu nebo oběd, doplnila Kateřina Kyselá. Během tábora nechyběly ani další aktivity. První večer byla připravena seznamovací hra, kdy se všichni společně zasmáli nad reportážemi, které si děti měly připravit jako rozhlasové vysílání. V dalších dnech si děti zahrály bowling a navštívily wellness centrum v blízkém hotelu Impozant, kde se pořádně vyřádily v bazéně a ve dvou vířivkách. Děti měly také možnost zúčastnit se přednášky člena Horské služby, který je upozornil, co je v horách a na svazích čeká a může potkat, když přecení své síly. Dozvěděly se, jak se chovat, když se na svahu zraní nebo ztratí při túře v horách. Pro účastníky tábora byly také připraveny večerní závody na sáňkách a bobech. Na závěr zimního tábora se uskutečnily lyžařské závody, kdy všechny děti byly oceněny a domů si odvezly drobné dárečky, vyprávěla personální manažerka. Organizátoři zimní rekreace dokázali vytvořit pro děti mnoho nezapomenutelných zážitků, na které budou dlouho vzpomínat. Moje dcera přijela nadšená. Byla spokojená s ubytováním, lyžařským výcvikem, organizací dalších aktivit a hlavně péčí a vstřícností vedoucích tábora. Velice Vám děkuji a doufám, že budou připraveny další takto kvalitní aktivity, kterých je v současné době pro naše děti málo, poděkovala organizátorům akce MUDr. Lena Maucy z ostravské polikliniky. Celou akci připravilo personální oddělení ve spolupráci s odborovou organizací SOOSA a Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou. Před několika týdny personální oddělení již také zahájilo přípravu na další letní tábor pro děti zaměstnanců, který se tentokráte ponese v duchu Her bez hranic. První turnus se uskuteční od 1. do 14. července a druhý od 14. do 28. července. Vrátíme se opět do Rapotína u Velkých Losin. I o této akci se zaměstnanci dozví z intranetu, prostřednictvím personalistů či marketingových manažerů, dodává ředitelka Iveta Ostruszková. Skupina AGEL 11

14 ročník 6 číslo 2 Duben 2012 Jak lidem v 1. Oční navracejí zrak V laserovém centru 1. Oční nabízejí komplexní péči od základního vyšetření oka až po složité operační výkony, včetně estetické medicíny. Text: Bc. Radka Baková / Foto: Bc. Radka Baková, archiv 1. Oční Reportáž 12 Doslova zázraky dokáží lékaři slovy pacientů na 1. Oční v Ostravě. Již více než půl roku zde funguje komplexní oční laserové centrum vybavené nejmodernějšími přístroji, a tak není divu, že si zde pacienti rádi chodí nechat vrátit svůj dávno ztracený zrak, a to jak kvůli šedému zákalu, tak kvůli dioptriím. Díky špičkovému laseru Allegretto Wave Eye- -Q jsme schopni odstranit krátkozrakost až do 14 dioptrií, dalekozrakost do šesti dioptrií a astigmatismus v rozmezí minus až plus šesti dioptrií. A to doslova během několika minut, popisuje primář 1. Oční MUDr. Jiří Kunc s tím, že špičkový laser dokáže pracovat s velmi vysokou přesností a modelovat na rohovce i ta nejjemnější zakřivení, která jsou pro individualizované laserové korekce zraku. Oční centrum však také disponuje špičkovým vybavením pro operace šedého zákalu či unikátním optickým koherentním tomografem. Nejčastější operační výkon operace katarakty Mezi nejčastější výkon, který na 1. Oční provádějí, patří však operace katarakty, neboli šedého zákalu. Jedná se o onemocnění čočky, kterou trpí nadpoloviční většina lidí nad 60 let věku. V roce 2010 operaci šedého zákalu v očním centru podstoupilo přesně 1200 pacientů, v loňském roce jich bylo ještě o několik desítek více. Odbornou péči se rozhodla v 1. Oční vyhledat také šedesátiletá pacientka Jarmila, která špatně viděla již od dětství. Postupem času jsem se naučila koukat jedním okem do dálky a druhé jsem používala na čtení, nebylo to moc pohodlné. S přibývajícím věkem se mi navíc zrak ještě zhoršil a byl mi zjištěn šedý zákal, proto jsem se rozhodla podstoupit zákrok, prozrazuje mi pacientka krátce po tom, co dorazila v ranních hodinách na pracoviště očního centra. Jsem nervózní, ale personál je tady velmi milý, což velmi uklidňuje, dodává paní Jarmila ještě v čekárně. Na dlouhé vysedávání však není čas, za krátko si pro pacientku přichází sestřička a odvádí ji do vyšetřovací místnosti, kde následuje oční vyšetření měření nitroočního tlaku, čtení písmenek a také vyšetření na přístroji optickém koherentním tomografu, který zobrazuje na monitoru vyšetřovanou oční

15 tkáň do nejmenších detailů. Vše je v pořádku a nervózní pacientka, které byly oči znecitlivěny pomocí speciálních anestetických kapek, je již velmi zvědavá, co bude následovat. Před samotným vstupem na operační sál sestřičky paní Jarmilu náležitě oblékají do sterilního pláště, čepičky a návleků. Pro větší bezpečnost také označujeme operované oko tak, aby v žádném případě nedošlo k omylu, vysvětluje mi jedna ze sestřiček. A můžeme pokračovat na sál. Personál pacientce pomáhá uložit se na operační lehátko, kde ji sestřičky ještě znova celou zakrývají do sterilních prostěradel. Vykukuje pouze operované oko. V tom do operačního sálu přichází primář 1. Oční MUDr. Jiří Kunc, který operaci povede: Dobrý den, ničeho se nemusíte bát, zákrok nebolí, uklidňuje pacientku a dodává: Neměla byste s sebou však škubat, abychom zamezili jakémukoliv riziku. Za chvilku budeme hotoví. Tým odborníků se pouští do vlastní operace, při které se přes malý řez, který není obyčejně ani potřeba uzavřít stehem, odstraní zkalená čočková hmota a do původního pouzdra se implantuje umělá nitrooční čočka. Pacientka, která je pouze v lokální anestézii, s lékařem komunikuje a plní jeho občasné pokyny směřuje zrak doprava, doleva. To je už hotovo? diví se pacientka, které sestřičky operované oko okamžitě zalepují sterilním krytím. Celý zákrok netrval ani patnáct minut. Vůbec nic mne nebolelo, zákrok proběhl v naprostém klidu, mám moc dobrý pocit, doufám, že výsledek bude stát za to, popisuje mi své pocity pár minut po operaci pacientka Jarmila. Kontrola druhý den Druhý den po zákroku paní Jarmila opět sedí v čekárně očního centra, stále se zalepeným okem. Je již netrpělivá, jak celý zákrok dopadl. V ordinaci opět probíhají nezbytná oční vyšetření měření nitroočního tlaku, vyšetření centrální zrakové ostrosti a celková kontrola operovaného oka. K celkové stabilizaci vidění dochází většinou za dva až čtyři týdny po operaci. Moje první pocity, když mi sestřička odstranila krytí oka, byly zvláštní. Bylo to jako když z tmavé místnosti člověk vejde do slunečného dne. Viděla jsem ostřeji a lépe, bylo to neskutečné! Po chvilce se zrak ještě zlepšil, rozzářeně popisuje paní Jarmila, která nyní již nemusí nosit brýle na čtení, ale pouze do dálky. Dříve, když jsem pracovala s počítačem, byla jsem doslova nalepená na obrazovce, a to jsem měla ještě nasazené brýle! Nyní je to neporovnatelné, životní komfort se mi neuvěřitelně zlepšil, sdělila Jarmila, která dodnes vzpomíná na empatický přístup personálu očního centra k pacientům. Pacienti trpící šedým zákalem si mohou na 1. Oční vybrat mnoho druhů umělých nitroočních čoček. Liší se tvarem, materiálem a samozřejmě cenou. Již dlouho neplatí, že šedý zákal musí "dozrát". Naopak, čím dříve se operuje, tím se snižuje riziko komplikací, a tak by nemocní neměli návštěvu lékaře odkládat, varuje primář MUDr. Jiří Kunc s tím, že onemocnění se nejčastěji projevuje pocitem zamlženého vidění, dvojitým viděním a změnou barvocitu. Tyto chorobné změny v čočce jsou obvykle způsobeny stárnutím, důvodem však může být také vystavování oka ultrafialovému záření ze slunce. Riziko zvyšuje i cukrovka a kouření cigaret a některé formy šedého zákalu mohou být také dědičné. Reportáž 13

16 ročník 6 číslo 2 Duben 2012 Reportáž 14

17 Reportáž 15

18 ročník 6 číslo 2 Duben 2012 Zdravotníci sa v poslednej dobe stretávajú aj s agresivitou pacientov, čo kedysi v takej miere nebývalo MUDr. Igor Káčer: Náročnú prácu lekára chirurga by som nemohol vykonávať bez mimoriadnej podpory mojej manželky Evy. Od roku 1969 niesla moja manželka celú ťarchu starostlivosti o rodinu a dvoch synov. Text: Ing. Tomáš Želazko; Andrea Kissová / Foto: archív MUDr. Igora Káčera pamětník 16 MUDr. Igor Káčer MUDr. Igor Káčer sa narodil v roku 1944 v Komárne. Študoval na Lekárskej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Prvú atestáciu z chirurgie získal v roku 1973 a v roku 1978 dosiahol II. atestáciu. V roku 1983 atestoval ako prvý v okrese Komárno z odboru traumatológia. Na chirurgické oddelenie v nemocnici v Komárne nastúpil v roku 1968, kde s malými prestávkami pracoval až do decembra Celkom 14 rokov zastával funkciu zástupcu primára. Bol členom rady Slovenskej lekárskej komory a prezidentom Regionálnej lekárskej komory v Komárne. Vykonával funkciu štátneho okresného lekára a vedúceho odboru zdravotníctva, prevádzkoval aj súkromnú chirurgickú ambulanciu. Pôsobil v zahraničí, 18 mesiacov v Spolkovej republike Nemecko a dva mesiace v nemocnici na Novom Zélande. Popri zamestnaní vykonával niekoľko rokov funkciu športového lekára juniorskej reprezentácie Československa vo futbale a športového lekára strediska vrcholového športu v rýchlostnej kanoistike v Komárne. Pán doktor, prečo ste si vybrali lekárske povolanie? Mojimi rodičmi som bol od detstva vedený myšlienkou, že ľudom je treba pomáhať. Môj otec bol v tých časoch riaditeľom Nemocenskej poisťovne, preto som mal možnosť pohybovať sa v lekárskych kruhoch, čo ma pravdepodobne ovplyvnilo pri mojom ďalšom rozhodovaní štúdium medicíny. Môžete si zaspomínať na študentské časy? Ako sedemnásťročný som bol prijatý na LF UK v Bratislave. Boli to krásne študentské časy, ale ako mladý človek som musel vynakladať mimoriadne úsilie na všetky činnosti vyplývajúce zo štúdií. Popri štúdiu som aj pracoval, ako pomocná vedecká sila na I. chirurgickej klinike v Bratislave pod vedením prof. MUDr. Konštantína Čárskeho. Voľný čas, ak sa taký vôbec našiel, som venoval rodine, športu, poľovníctvu a rybárstvu Kedy a kde ste začali vykonávať prácu lekára? V roku 1968 som nastúpil ako mladý lekár na chirurgické oddelenie v nemocnici v Komárne, v tom čase bolo oddelenie pod vedením primára MUDr. Karola Rékayho. Po získaní atestácií z oboru chirurgia začala moja odborná chirurgická kariéra. Popri náročnej práci chirurga som absolvoval školenia na chirurgickej klinike v Bratislave pod vedením prof. MUDr. Simkovicza, následne školenie na traumatologickej klinike v Bratislave pod vedením doc. MUDr. Miloša Brixa. Absolvoval som študijný pobyt v gastroenterológii na I. internej klinike vo fakultnej nemocnici v Bratislave. V roku 2005 som nastúpil na 18-mesačnú stáž do nemocnice v Spolkovej republike Nemecko, kde som sa oboznámil so systémom zdravotníckeho zabezpečenia. Viem tak porovnať prácu lekára chirurga v zariadení univerzitnej kliniky aj krajinskej nemocnice a s prácou lekára v súkromnej praxi. V ďalšom období som mal možnosť zoznámiť sa s prácou lekára chirurga v nemocničných podmienkach na Novom Zélande, kde som absolvoval dvojmesačnú stáž. Aký máte pocit, keď si spomínate na svoje začiatky a porovnáte vtedajší stav medicíny so súčasným? Ak mám porovnať moje začiatky na chirurgickom oddelení so súčasnosťou, tak nedá mi nepovedať, že ja ako lekár som bol od svojich začiatkov vedený v prístupe k pacientovi zo zreteľom na dôslednosť, čestnosť a vzdelávanie sa vo svojom odbore. Bohužiaľ, nemôžem to isté konštatovať dnes u niektorých mladých lekárov. Česť lekárom, ktorí tieto princípy dodržiavajú aj dnes. Keď sa v nemocnici pozriete na dnešné vybavenie oddelenia, môžete povedať, ako to bolo s prístrojovým vybavením v prvých rokoch Vašej praxe? Prístrojové vybavenie i stav zdravotníctva z obdobia mojich začiatkov so súčasnosťou nemožno porovnávať. Je to neustály vývoj, ktorý zodpovedá danému času. Musím povedať, že napríklad ťažké operačné výkony so širokým spektrom ochorení sme vykonávali s mimoriadnym fyzickým nasadením a s minimálnou nádejou

19 na pomoc iných zdravotníckych zariadení alebo oddelení, ktoré v tom čase neexistovali. Medzi inými sme napríklad prácne a úspešne riešili v ťažkých podmienkach bez prístrojového vybavenia craniocerebrálne poranenia vrátane craniotómií, operácie žalúdkov, žlčníkov a žlčových ciest. Zavádzaním nového moderného prístrojového vybavenia vo všeobecnej chirurgii aj v traumatológii prenáša chirurg na pooperačný stav pacienta neporovnateľne väčší komfort. V súčasnosti sa dokončili rekonštrukčné práce operačných sál a chirurgických ambulancií v nemocnici Komárno. Význam týchto častí oddelenia je pre okres Komárno z pohľadu zdravotníctva mimoriadne dôležitý. Je veľmi potešiteľné, že kolegovia dostanú tieto nové priestory aj s novým vybavením, trochu mi je z tohto dôvodu ľúto, že odchádzam do dôchodku práve teraz (úsmev). Zmenili sa za dobu Vašej profesijnej kariéry nejakým spôsobom aj pacienti? Zdá sa mi, že prístup pacientov k lekárovi a zdravotnej sestre sa vo veľkej miere zmenil. Možno tým, že každý si už vie prečítať lekárske informácie na webe a potom si myslí, že sa vie aj sám liečiť. V poslednej dobe stúpla požadovačnosť pacientov, neodôvodnená nespokojnosť s liečbou, odmietanie hospitalizácie doporučovanej lekárom a následné odchody domov na vlastnú zodpovednosť a to nie je správne. Čoraz častejšie som sa v poslednej dobe stretával aj s agresivitou pacientov, čo kedysi nebývalo v takej miere. Kladiem si otázku kto ochráni lekára a zdravotnú sestru v prípade nežiadúcich komplikácii u takýchto pacientov? Bol alebo je niekto z Vašich predkov alebo potomkov v zdravotníctve? Môj otec pracoval v Nemocničnej poisťovni a obaja synovia tiež vyštudovali medicínu. Teraz obaja pôsobia a vykonávajú lekársku prax v zahraničí. Starší syn Igor pôsobí ako odborný lekár neurológ-psychiater na Novom Zélande a Borislav úspešne prevádzkuje oftalmologickú prax v Nemecku. MUDr. Igor Káčer - historická fotografia z operácie MUDr. Igor Káčer na Novom Zélande Ako sa Vám podarilo skĺbiť náročnú profesiu s rodinou? Náročnú prácu lekára chirurga by som nemohol vykonávať bez mimoriadnej podpory mojej manželky Evy. Od roku 1969 niesla moja manželka celú ťarchu starostlivosti o rodinu a dvoch synov. V mladosti boli synovia špičkoví športovci na úrovni reprezentácie Československa v rýchlostnej kanoistike a vo futbale. Dnes majú úspešnú lekársku kariéru v zahraničí. S manželkou sme na nich veľmi hrdí, trošku však ľutujeme, že nepôsobia doma a že sú tak ďaleko. Kvôli nim, aj kvôli našim trom vnúčatám. Aké máte koníčky? Ako trávite voľný čas? Voľný čas, ak sa taký vôbec našiel, som venoval rodine, športu, poľovníctvu a rybárstvu. Tieto koníčky mi ostali dodnes. Ste stále veľmi vitálny, čo pre to robíte? Na otázku priateľa, kto je strojcom mojej vitality, odpovedám, že je to moja manželka a vyššia moc zhora. Teraz sa orientujem na prácu okolo domu a v prírode. Samozrejme rodina zostáva na prvom mieste. Odišli ste do dôchodku. Budete ešte nejako pôsobiť v medicíne? Ak mi to zdravotný stav dovolí, som ochotný byť ešte nápomocný pri práci na chirurgickom oddelení alebo v ambulancii. Na koho dôležitého vo Vašom profesijnom živote budete najviac spomínať? Nemôžem túto vzácnu príležitosť uzavrieť inak, ako menami učiteľov a kolegov, ktorí významne vstúpili do môjho chirurgického života. Sú to hlavne primár MUDr. Karol Rékay a MUDr. Theodor Kubovics. Mnoho trpezlivosti, zdravia a síl želám terajšiemu primárovi chirurgického oddelenia nemocnice FORLIFE MUDr. Gustávovi Škodáčkovi, ktorému osobne vďačím aj za moje zdravie a ktorý vynikajúco vedie prácu na oddelení. Podobne všetko dobré želám môjmu dlhoročnému priateľovi, zástupcovi primára MUDr. Petrovi Múčkovi. Hlboko sa skláňam pred prácou zdravotných sestier chirurgického oddelenia, počnúc vrchnou sestrou, sestrami na oddelení aj na ambulancii. Všetky sú mimoriadne obetavé a majú veľmi hlboké odborné vedomosti. pamětník 17

20 ročník 6 číslo 2 Duben 2012 Pohádkové malby sestřičky Marie Krchňákové zdobí některá oddělení prostějovské nemocnice Zdravotní sestřička se inspirovala pohádkami, které mají děti rády, takže na stěnách dětského oddělení je možno vidět například Amálku nebo včelku Máju s Vilíkem. Text: Ing. Tomáš Želazko / Foto: archiv Marie Krchňákové Rozhovor 18 Marie Krchňáková studovala na Gymnáziu Jiřího Wolkera a po maturitě absolvovala dvouleté nástavbové studium obor dětská sestra na SZŠ v Kyjově. Od roku 1983 se na dětském oddělení prostějovské nemocnice starala o děti všech věkových skupin od novorozenců až po adolescenty. Svou pracovitostí a přístupem patří mezi dobře hodnocené sestry, jejichž činnost nekončí s odchodem z práce a nesoustřeďuje se jen na běžné pracovní úkoly. Další její pracovní i mimopracovní činností je bazální stimulace. Ve svém volném čase se věnovala této činnosti aktivně v rodině chlapce s kvadruplegií po autohavárii. Sestra Krchňáková má dvě děti, nyní již dospělé. Dcera Marie vystudovala obchodní akademii a v současné době je na mateřské dovolené. Vnouček Andreas je pro Marušku velkou radostí a inspirací. Syn Jan má vystudovanou hotelovou školu a pracuje v tomto oboru. Sestřička Marie Krchňáková maluje ve svém volném čase na stěny dětského oddělení pro malé pacienty obrázky. Malby nejen zpříjemňují dětským pacientům pobyt v nemocnici, ale při sledování obrázků děti často zapomínají na své nemoci, vyšetření a také mnohem lépe spolupracují se zdravotnickým personálem. Stále nás to nutí dětem co nejvíce zpříjemnit prostředí v nemocnici, aby se cítily alespoň trochu jako doma nebo jako ve školce, říká sestřička Marie, které jsme se zeptali: Proč jste si vybrala tak náročnou práci zdravotní sestry? Vždycky jsem chtěla být v životě nějak užitečná a byla jsem přesvědčená, že užitečná můžu být jedině tehdy, když budu dělat to, co mě baví. Protože mě vždycky nejvíc ze všeho bavila příroda a hlavně zvířátka, chtěla jsem být nejdříve veterinářkou. Během studia na gymnáziu jsem se nakonec rozhodla ke studiu na Vysoké škole zemědělské v Brně, kde jsem chtěla studovat obor fytotechnika a proniknout tak do tajů pěstování a šlechtění rostlin. Na tento obor jsem se ale nedostala, a tak jsem se rozhodla pro práci ve zdravotnictví. K povolání zdravotní sestry jsem měla vždycky respekt, ale nikdy mě nenapadlo, že ji budu vykonávat. Byla to vlastně velká